Obsah Pranostiky na květen Zprávy z radnice Starostovo okénko Perspektiva zámku Jemnice Výpis z usnesení Rady města Jemnice Humanitární sbírka ČP, s.p. Jemnice oznamuje Oznámení Co nového na Vysočině? Co se děje Kdo byli a žili vůbec.....? Víte, že... Jemnický zámek Vybráno z kroniky 50 let Lidové vysoké školy Raabs Ze vzpomínek neurologa prof. MUDr. Ivana Lesného, DrSc. Jemča naděluje Herna pro matky s dětmi Orffíci 9. reprezentační ples Hospodářské komory Třebíč Oznámení Májové odpoledne Občanská sonda Poděkování Sněženky a Machři z Jemnice pohledem rodičů
Naše děti Svátek matek Skauti Kulturní a společenský přehled Program kult. a spol. pořadů Program hist. slavnosti Barchan Oznámení Velikonoční výstava Kino Jemnice Společenská kronika Okénko přírody Mochna husí Datel černý Proskurník lékařský Bylinková koupel – prevence i pomoc Sportovní okénko Rozpis utkání 1. FC Jemnicko Starší žáci bojují o postup na Mistrovství ČR Pozvánka na Barchanické turnaje Obce Jemnického mikroregionu Kulturní kalendář Jemnického mikroregionu Radotice Mladoňovice
Obrazový seriál
Pranostiky na květen
Deštivý květen - žíznivý říjen. Sníh v máji – hodně trávy. Pankrác, Servác, Bonifáci pro sadaře jsou zlí chlapci. Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
1
ZPRÁVY Z RADNICE Starostovo okénko Vážení spoluobčané, v minulých Jemnických listech jsem Vás informoval o některých aktuálních událostech. Jedna z nich se týkala jemnického zámku. Jak jsem tehdy předpokládal, zastupitelstvo skutečně pověřilo vedení města jednat o budoucí kupní smlouvě se zmiňovanou českočínskou společností. Stalo se tak 11.dubna.Vlastní jednání probíhalo opět věcně, korektně a otevřeně. Z našich požadavků a argumentů partnerská strana vytušila určité obavy a nejistotu jemnických občanů nad dalším osudem zámku. Na úplném závěru jednání tak od nich vzešel návrh, že v zájmu lepší informovanosti místních obyvatel sami popíší svůj záměr využití jemnického zámku a ten uvedou jako svůj příspěvek do Jemnických listů. Ještě považuji za důležité dodat, že všechny podstatné body, které uvádějí ve svém příspěvku, jsou odpovídajícím způsobem zakotveny v návrhu kupní smlouvy, na kterém jsme se zatím dohodli. Ing. Miloslav Nevěčný, starosta města Jemnice
Perspektiva zámku Jemnice Zámek v Jemnici na prodej – pro mnohé obyvatele tohoto malebného městečka, k němuž zámek po staletí organicky patří, vyvolává tato informace zcela nepřijatelnou představu nebo v lepším případě představu plnou obav a otázek typu „co bude se zámkem v budoucnu“? V této souvislosti bych rád v úvodu poznamenal, že i pro mne jsou tyto obavy zcela logické a pochopitelné. Jako jeden z představitelů nově budované českočínské společnosti (joint venture), která má zájem o koupi a provozování zámku s přilehlými budovami, bych rád využil této příležitosti informovat obyvatele Jemnice o našich záměrech. Hlavním cílem a důvodem ke koupi zámku je vybudování informačního a kulturního representativního centra pro výměnu znalostí o historii, kultuře, možnostech spolupráce v oblasti podnikání, sportovních aktivit, využití volného času atd. V části zámku bude mít pro tyto účely sídlo Česko-čínské koordinační centrum. Činnost tohoto centra i dalších aktivit soustředěných kolem zámku bude orientována nejen do daného regionu, resp. ČR, ale i do sousedního Rakouska, blízkého Bavorska i dalších zemí Evropské unie. Rekonstrukce zámku i přilehlých budov (s minimálním rozsahem investic ve výši více než 100 mil. Kč) bude prováděna v duchu českých historických památek. Vnitřní vybavení bude v převážné míře v „klasickém historickém stylu“. Rádi bychom využili vnitřního vybavení z depozitářů pro „návštěvní okruh“ prohlídek historicky nejzajímavějších částí zámku. Ostatní prostory budou vybaveny replikami ve shodném stylu. Z uvedeného textu vyplývá a já bych zde rád zdůraznil, že zámek zůstane přístupný pro širokou veřejnost a navíc, že nebude transformován jen na „čínskou enklávu“. V opravených „tradičních“ prostorách zámku předpokládáme vybudování „klasického prohlídkového okruhu“, svatební síně a provozování svatebních obřadů „na zámku“ s následnými hostinami i ubytováním. Ubytovací kapacity budou vybudovány i pro provoz hotelu a konferenčního cen2
tra (pro pořádání symposií a firemních meetingů) – opět společně s restaurací a vinárnou vybudovanou v podzemních prostorách zámku. Pro zvýšení atraktivity zámku z hlediska „většího počtu lákadel pro turisty“ bude v jednom křídle zámku vybudována galerie s klasickými čínskými obrazy a kaligrafií včetně nábytku a jiných uměleckých děl v duchu „Staré Číny“ i současného čínského umění. Součástí této presentace bude i možnost zakoupení, případně i vytvoření kaligrafických děl na přání zákazníka. V tomto duchu uvažujeme i o provozu malé umělecké dílny (v některé z přilehlých budov), kde by návštěvníci byli seznámeni s ručním opracováním polodrahokamů (zhotovení klasických čínských sošek draků apod., výroba klasických váz, koberečků, malování na hedvábí apod.). Předpokládáme, že tyto ukázky a možnosti nákupu by mohly přilákat i návštěvníky z Rakouska a se zvyšujícím se „věhlasem“ i z jiných zemí. V souvislosti s ubytovací kapacitou a vazbami na čínské umění i ukázky z historie počítáme s organizováním kurzů výuky čínštiny a čínských pravidel společenského styku, především pro podnikatele, kteří se připravují na čínskou misi nebo chtějí být úspěšní při obchodování s čínskými podnikateli. S ohledem na skutečnost, že má v Jemnici sídlo firma zaměřená na výrobu čajů, mohla by být soustředěna pozornost i na tuto oblast – ukázky produkce v Jemči, v Číně, případně i v jiných částech světa. Zde se přímo nabízí i možnost, aby naše joint venture přispěla k navázání kontaktů (pokud ještě neexistují) s čínskými producenty čaje. Pro zvýšení atraktivnosti pobytu na zámku v Jemnici počítáme i s možnostmi sportovně kulturního vyžití – buď na bázi spolupráce s jinými podnikatelskými subjekty, případně námi přímo provozovanými aktivitami jako např. golf, tenis, sportovní rybolov, cykloturistika apod. V této souvislosti plánujeme v areálu zámku vybudovat wellness centrum. Všechna tato zařízení budou budována nejenom pro návštěvníky zámku, ale i pro občany Jemnice. Ve spolupráci se Zastupitelstvem města Jemnice je možno dohodnout volné vstupy, případně různé slevy na vstupném, kurzy pro děti apod. Alternativním využitím ubytovací kapacity a prostor zámku by mohlo být vybudování centra pro seniory s lékařskou péčí (jejíž kapacita by mohla být využita i pro místní obyvatele a pro návštěvníky z Rakouska – např. zubní ordinace). Pro milovníky zlatého moku (především pro návštěvníky z Rakouska) by mohla být zajímavá produkce speciálních piv, která by se vyráběla v obnoveném pivovaru. Uvažujeme o kapacitě podobné jako v pivovaru „U Fleků“, produkce by byla jen pro zámecké restaurace, případně i blízké okolí. Jako součást péče o zámeckou zahradu, případně i péče o přilehlý park je možno projednat se Zastupitelstvem města Jemnice vybudování na vhodném místě (aby nedošlo k narušení celkového charakteru parku a zahrady) menší expozici čínské zahrady a v některé z přilehlých budov k zámku poradenské centrum uplatnění květin v interiéru (včetně přípravy sušených květin) v současnosti i v duchu čínských tradic. Při prezentaci našich záměrů před Zastupitelstvem města Jemnice jsem byl dotázán, co bude se základní uměleckou školou. Nejenom zastupitele, ale i Vás mohu touto písemnou formou ubezpečit, že činnost mladých hudebníků i provoz speciální školy bude v areálu zámku zachován. Naší snahou bude, aby zámek zůstal, jak jsem se již zmínil „organickou součástí města Jemnice“, aby se zde vybudovalo pro širokou veřejnost přístupné centrum mající význam nejenom pro místní region. Věřím, že nejenom slovy, ale i 3
postupnou realizací našich záměrů budeme mít možnost přesvědčit o lichosti obav zmíněných na začátku tohoto článku. Pro JL napsal Doc. Ing. Miroslav Marek, CSc.
Výpis z usnesení č. 4/2007 Rady města Jemnice ze dne 18.dubna 2007 Rada města schvaluje: ● Zápis ze schůze Rady města Jemnice č. 3/2007 ze dne 14.3.2007. ● Termíny trhů pořádané Ing. Františkem Fialou, Palackého nám. 20, Kostelec n.O. na 25.5., 21.9., 19.10. a 23.11.2007. ● Pronájem nebytových prostor (garáže parc. č.116) ve dvoře bytového domu na nám.Svobody 77 v Jemnici firmě Geoding s.r.o., Jungmannova 1, Třebíč. ● Přidělení bytu č.9 (2+1) v ulici Větrná 1055 v Jemnici. ● Přidělení bytu č.3 (2+1) v ulici Tyršova 872 v Jemnici. ● Výběr firmy PROMĚNY ZAHRAD se sídlem Kameničky 225 jako dodavatele na zajištění odborného řezu vzrostlých stromů v obci Louka /obecní pozemek-16 ks/ a zkrácení lípy v Jemnici na Větrném kopci. ● Vnitřní směrnici č. 1/2007 pro evidenci veřejných zakázek a zadávání veřejných zakázek malého rozsahu městem Jemnice podle § 12 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, tj. veřejných zakázek na dodávky a služby pod 2 000 000,- Kč bez DPH a veřejných zakázek na stavební práce pod 6 000 000,- Kč bez DPH. ● Žádost Agentury Free Time Jemnice, o.s., se sídlem Třešňová 993, Jemnice o prominutí poplatku za umístění plakátu na „Módní přehlídku jinak...“ v Jemnických listech /vydání duben 2007/. ● Žádost ZO KSČM Jemnice o bezplatný pronájem areálu dopravního hřiště dne 1. 5.2007 z důvodu konání sportovního odpoledne pro děti. ● Smlouvu o zápisu města Jemnice do Encyklopedie Kraj Vysočina-města a obce, uzavřenou mezi firmou PROXIMA BOHEMIA s.r.o., Masarykovo náměstí 134, Rožnov pod Radhoštěm jako dodavatelem a městem Jemnice jako objednavatelem. ● Smlouvu o technické, ekonomické, organizační a projektové přípravě akce oprava a modernizace panelového bytového domu s možností využití financování programu „Panel“ SFRB - Nařízení vlády č. 299/2001 Sb. na objektu objednatele Větrná 10541059, Jemnice, uzavřenou mezi městem Jemnice jako objednatelem a firmou DEA ENERGETICKÁ AGENTURA, spol. s r.o., Benešova 425, Modřice jako zhotovitelem. ● Prodloužení nájemní smlouvy na byt Větrná 1061 o 3 roky, tj. do 31.3. 2010. ● Záměr směny pozemků p.č. 62 ostatní plocha o výměře 143 m2 v k.ú. Panenská, která je ve vlastnictví města za pozemek p.č. 1135 lesní pozemek o výměře 614 m2 v k.ú. Pálovice. ● Pronájem nebytových prostor a pozemků v areálu bývalého vojenského autoparku na ulici Budějovická dále uvedeným žadatelům za předpokladu, že do 30.4.2007 uhradí všechny závazky, které vůči městu mají. Nájemní smlouvy budou uzavřeny na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce, výše nájemného bude stanovena podle platného ceníku. Rada města ukládá: ● Zajistit přípravu smlouvy o budoucí kupní smlouvě na prodej mausolea Pallavicini, 4
která bude uzavřena mezi městem Jemnice a panem Uwe Ruhmem, bytem Rahelly, Carney/Co. Sligo, Irsko. zodpovídá: Ing. Nevěčný Rada města neschvaluje : ● Žádost o snížení nájmu v bytě na ul. Tyršova 622, Jemnice. ● Žádosti o přidělení bytu. Ing. Bc. Pavol Bátor, místostarosta města
Humanitární sbírka Diakonie Broumov se obrátila na naše město s prosbou o uspořádání humanitární sbírky ošacení. Diakonie je humanitární nezisková organizace, která vznikla v roce 1993 jako občanské sdružení otevřené ke spolupráci se všemi lidmi dobré vůle, jinými humanitárními organizacemi, církvemi a dalšími institucemi, jejichž součinnost je pro pomoc potřebným nutná.. Posláním organizace je pomoc lidem, kteří se z různých důvodů ocitli v krizové životní situaci, na okraji společnosti a to s cílem jejich osamostatnění tak, aby mohli najít své místo ve společnosti.. Hlavní činnost se soustřeďuje na pracovní a sociální integraci těch, kteří se ocitli na okraji společnosti. Jedná se o občany obtížně umístitelné na trhu práce, např. pro mentální onemocnění, občany bez domova, dlouhodobě nezaměstnané, propuštěné vězně nebo ty, kteří ukončili léčbu závislosti. K tomu slouží jednotlivé sociální programy organizace. Cílem je, aby tito lidé byli schopni se o sebe postarat a našli znovu své místo ve společnosti. Činnost sdružení a poskytované sociální služby mají celorepublikový charakter. Bližší informace o organizaci získáte na www.diakoniebroumov.org Občanské sdružení Diakonie Broumov ve spolupráci s Městem Jemnice vyhlašuje humanitární sbírku • • • •
letního a zimního oblečení (dámské, pánské, dětské) lůžkovin, prostěradel, ručníků, utěrek, záclon, látek domácích potřeb (nádobí, skleničky – vše jen funkční) peří, peřových a vatovaných přikrývek, polštářů a dek
Sbírka se uskuteční: Ve dnech:
31.5. – 2.6. 2007
V době :
8.00 - 12.00 hodin 13.00 - 17.00 hodin
Sběrné místo:
budova v areálu zámku
Věci prosíme zabalené do igelitových pytlů či krabic, aby se nepoškodily transportem. 5
Pro JL napsala Ivana Hampapová, vedoucí odboru vnitřních věcí
Česká pošta, s.p. Jemnice oznamuje od 2.5.2007 změnu hodin pro veřejnost: Pondělí – pátek Sobota
30
00
00
8 – 17 /dříve bylo otevřeno od 8 hodin/ 30 30 7 – 9 Pro JL Iva Brabcová, vedoucí pošty
Oznámení Oční ambulance v Dačicích – MUDr. Mario Novák – oznamuje, že z důvodu čerpání dovolené v době od 30.4.2007 do 7.5.2007 bude oční ambulance uzavřena. Pro JL napsal MUDr. Mario Novák
Co nového na Vysočině – duben 2007 Co může přinést reforma veřejných financí krajům, městům a obcím Jako jeden ze dvou hejtmanů jsem se zúčastnil v úterý 3. dubna fóra Hospodářských novin na téma „Jak Česko zvládne reformu veřejných financí“. Na setkání v Praze premiér Mirek Topolánek, místopředseda vlády Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek více než 2 hodiny vysvětlovali smysl a případné důsledky přijetí vládního návrhu reformy veřejných financí. Ze spousty poznatků a zajímavých závěrů v této chvíli vyberu jediný. Následně po ukončení besedy jsem měl možnost mluvit s náměstkem ministra financí Eduardem Janotou, se kterým jsem si ještě jednou upřesňoval předpokládané důsledky případného prosazení reformy veřejných financí pro příjmy krajů a obcí. Pan náměstek mi potvrdil, že návrh reformy je vůči příjmům obcí a krajů rozpočtově neutrální. Převedeno do srozumitelné řeči to znamená, že by se zavedením reformy příjmy krajů a obcí v podstatě neměly změnit, neboť úbytek příjmů způsobený snížením daně z příjmu je kompenzován zvýšením výběru daně z přidané hodnoty. Pan náměstek přesto potvrdil, že reforma počítá se změnami v zákoně o rozpočtovém určení daní, a to zejména z toho důvodu, aby zákon již v budoucnu nesváděl k „nakupování občanů“, které se objevuje zejména u měst a obcí nacházejících se na hranici skokových změn příjmu na jednoho obyvatele. Kde se ptát na evropské peníze Přestože jsme z důvodu pomalého a špatně koordinovaného postupu ještě sociálnědemokratické vlády a zejména potom z důvodu 8 měsíců trvajícího dohadování o ustavení nové vlády ztratili téměř rok, čas možností předkládání prvních žádostí o evropské peníze se blíží. Pokud tedy dnes obce, města, podnikatelé, neziskové organizace a další subjekty fini6
šují s přípravou svých prvních žádostí – projektů, je nejvyšší čas. Máme totiž před sebou původně devítileté, nyní již pouze osmileté období, ve kterém můžeme získat peníze z evropských fondů, například na opravy krajských silnic, na rozvoj cestovního ruchu, na rozvoj našich obcí a měst. Je mi jasné, že spíše než jednotliví obyvatelé se o evropské peníze budou ucházet obce, firmy, neziskové organizace a další subjekty. Všechny tyto subjekty jsou však stejně nakonec řízeny a organizovány lidmi. Je proto asi dobré o situaci vědět a blíže se následně zajímat, zda i moje obec, moje firma, moje nezisková organizace nemá šanci nějaké evropské peníze získat. Tedy nakonec to hlavní. To je odpověď na otázku, kde se dozvíte, zda máte šanci evropské peníze získat. Možností je určitě více. První možností je kontaktovat Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina ( http://extranet.krvysocina.cz/telefon/index.php ) nebo Úřad regionální rady regionu soudržnosti ( www.jihovychod.cz ). Jako další možnosti se nabízí různé agentury, které se zabývají využitím evropských peněz především v souvislosti s poradenstvím i vlastním navrhováním a psaním projektů - žádostí. Kraj Vysočina je jedním ze spoluzakladatelů Regionální rozvojové agentury Vysočina ( www.rrav.cz ), která byla také za účelem pomoci subjektům Vysočiny založena. Pro JL napsal Miloš Vystrčil, hejtman Vysočiny
CO SE DĚJE Kdo byli - a žili vůbec – oni představitelé obávaných studených období ? Období mezi 10. až 14. květnem bývá označováno jako období zmrzlíků, studených svatých, ledováků, ledových mužů a podobně. Bývá to výrazně studené období, avšak charakter doprovodného ochlazení není vždy stejný. Někdy se teplota dostane i pod bod mrazu, ale častěji nastává pouze citelné ochlazení a především se vyskytují vydatné studené dešťové srážky. Ty jsou charakteristické i pro další významnou pranostickou dominantu, kterou představuje svatá Žofie. Pankrác (12.května) „Ledový světec“ svatý Pankrác se narodil okolo roku 290 ve Frýgii (Malá Asie). Traduje se, že pocházel z vážené křesťanské rodiny. Matka však zemřela hned po jeho narození a otec o rok později. Tak o něj pečoval strýc Dionýsos, který s ním později přesídlil do Říma. To bylo v době, kdy císař Dioklecián velmi tvrdě pronásledoval křesťany a veřejné přiznání ke křesťanství bylo trestáno smrtí. Mladý Pankrác se však nezalekl a své vyznání neskrýval, což mělo za následek, že byl zajat a uvězněn. Bylo mu nabídnuto, že když se své víry vzdá, zachrání si život. Ale čtrnáctiletý Pankrác se nedal přesvědčit a tak 12. května roku 304 byl veřejně sťat. Jeho tělo uschovala statečná žena v římských katakombách. V roce 500 papež Symach postavil nad Pankrácovým hrobem kostel. Později zde byla vystavěna bazilika sv. Pankráce, jež zde stojí dodnes. Pankrácův kult se rozšířil po celé Evropě, především pak v Německu. Dnešní Pankrác je ve Francii patronem dětí a prvně přijímajících. Ochraňuje mladé rostliny a květy, jeho 7
přímluva pomáhá při bolestech hlavy a při křečích - a také proti křivé přísaze. Význam jména Pankrác v tomto případě neodpovídá povaze chlapce a jeví se jako nahodilé. Základem je totiž řecké slovo pankration, což znamená „celkový závod“ nebo „víceboj“, lze vycházet i ze slova pankratés - přeloženo jako „vševládný“. Servác (13.května) Druhý „ledový světec“ svatý Servác pocházel z Arménie (datum narození spadá do 4.století). Pravděpodobně roku 340 se stává biskupem v Tongernu (Belgie). Patřil k nejtvrdším odpůrcům arianismu. Zemřel 13. května roku 384 v Maastrichtu (Holandsko) na zimnici. Je patronem Maastrichtu, Goslaru, Limburgu/Lahn, Quedlinburgu a Wormského biskupství. To svědčí o velké úctě, které se tento patron těší. Navíc jej berou za svého ochránce i zámečníci a stolaři, lidé se k němu modlí, když je sužuje revmatismus, bolesti nohou a horečka. Také je vzýván, aby ochránil před škodami od mrazu, který přichází nikým nezván ani nevolán. V Maastrichtu se na světcovu počest v současné době každých 7 let koná velká posvátná pouť. Při procesí (ommegang) nesou věřící ulicemi Servácovu hlavu a další ostatky. Jméno Servác má základ patrně v latinském slově servare – „uchovávat“. Znamená tedy něco jako !strážce“ nebo „ten, který uchovává“. Bonifác (14. května) Třetí „ledový světec“ svatý Bonifác se podle legendy narodil v Římě ve 3. století. Bohatá Římanka – křesťanka - jej poslala do Tarsu v Malé Asii (dnešní Turecko), aby tam pro ni se svými druhy vyhledával ostatky mučedníků. Bonifác se do té doby o křesťanskou víru nezajímal, a tak bral cestu spíše jako povyražení. V Tarsu byl svědkem toho, jak jsou zde křesťané krutě a bez soucitu v celých zástupech veřejně pro víru zabíjeni. Pod vlivem hrůzných zážitků se veřejně přihlásil k víře Ježíšově. Byl okamžitě uvězněn a po krutém mučení jej biřicové vhodili do vařící se smůly. Legenda říká, že jeho zděšení přátelé přinesli nakonec do Říma ostatky jenom jednoho mučedníka - Bonifáce. Tam jej pohřbili na via Latina. To vše se mělo stát kolem roku 306. Jméno Bonifác vychází z latinského výrazu (homo) boni fati, což lze přeložit jako „člověk dobrého osudu“, což může znamenat, že každý Bonifác je šťastlivec. Žofie (15. května) Den „ledové světice“ svaté Žofie Římské. Ta se narodila ve 3.století v Římě. Stala se křesťankou a za vlády císaře Diokleciána, kdy vrcholilo pronásledování křesťanů, byla pro svou víru (asi roku 305) sťata. V roce 846 byly na příkaz papeže Sergiuse II. přeneseny její ostatky do kostela svatého Martina di Monti v Římě a zde uloženy pod hlavní oltář. Žofie Římská je zobrazována s mečem a neckami - snad symbolika její smrti stětím ale většinou ji můžeme spatřit s knihou a palmou. K Žofii se lidé modlili, aby se přimluvila a ochránila plodiny před pozdními mrazy a také aby podpořila růst osevu na polích. Proto se doporučuje květiny umístit ven, třeba na balkon až po 15.květnu. Základem jména je řecké slovo sofía - přeloženo značí „moudrost“. Proto by všechny ženy toho jména - Žofie i Sofie - měly být nejen krásné, ale i moudré. Dana Šulková /zdroj: www stránky/ 8
Víte, že ne všichni chodí na hřbitov v Jemnici, ale jistě všem neunikne, že věž kostela sv. Jakuba je mimo kostel. Údajně pochází z 11. – 12. století jako součást rotundy, která zde stávala a byla podobná rotundě na hoře Říp. Tolik říkal historik – archeolog, který v letech 1973 – 1974 odkryl sondami základy stejného typu jako má rotunda na Řípu vysvěcená v roce 1126. Podolská rotunda prý stávala patrně na základech z 9. století. Jisté je, že tato románská věž si zaslouží naši pozornost. I historie v nedávné době svědčí o zájmu tuto památku zachovat. V letech 1949 – 1950 byl na věži pokryté taškami „bobrovkami“ instalován nový měděný kříž o váze 86 kg a výšce 180 cm, který zhotovil klempíř pan Michal z Jemnice /Tyršova ulice/. Materiál na opravu byl získán sběrem mědi od občanů a jeho výměnou za měděný plech. V křížku je prý uložena schránka o opravě. Při instalaci byla postavena kladka 30 cm nad lešením, křížek byl vytahován lanem taženým koněm po cestě na hřbitově. Protože se kříž nepodařilo na vrchol věže nasadit, musela být kladka zvýšena. A tehdy prý musel pan farář Kotík za novou práci připlatit 2.000,- Kčs. Pokrývačské práce provedl pan Toufl z Jemnice /Palackého ulice/. Při opravě kostela /ale o tom až někdy jindy/ byla omítnuta horní část nastavené věže, aby byla rozlišena část stará a nová. Věž prý byla nadezděna stavitelem Faastem na žádost obyvatel Podolí, kteří si stěžovali, že neslyší zvon kostela. V roce 1949 -1950 byly odstraněny i hroby, které kostel obklopovaly. Další oprava věže proběhla v roce 1960 – 1962. V roce 1979 byly vyměněny všechny okenice a dole zabudovány dveře. Později v roce 1987 byl zazděn otvor k západu. Na věž vedou dřevěné schody, které potřebují opravu a je zde umístěn zvon, který jediný zůstal v Jemnici /byl za II. světové války na kostela sv. Stanislava/ náhradou za odvezené zvony. Další oprava věže na hřbitově včetně dlažby kolem byla provedena v roce 1987 -1990. V roce 1993 byla vyměněna bobrová taška na střeše za šindelovou, která je na věži dodnes. 1.7.1980 bylo zásluhou pana Kočiše a Srnce provedeno měření věže a bylo zjištěno, že obvod věže je 17,50 m, průměr 5,58 m a výška 27,27 m. A tak ve spěchu dnešní doby si udělejte čas a jděte se na tuto věž podívat. Zamyslete se nad tím, že žijete v jednom z 10 nejstarších měst v ČR. Věnujte pozornost této věži, chraňte přírodu a památky, které se staly součástí našeho života, ale i těch, co přijdou po nás. Pro JL napsal Vladimír Hrbek
Jemnický zámek Vážení spoluobčané, zámek v Jemnici je jíž dlouholetým problémem v našem městě. Možná je tento problém dlouhodobě vytvářený. Zastupitelstvo města před léty schválilo záměr prodeje zámku. Od té doby bylo o koupi zámku více zájemců. Protože jsem v té době zastával funkci místostarosty města, vím, že tito zájemci neměli o koupi zámku ten správný zájem a navíc zastupitelstvo města nebylo schopno se domluvit. V současné době, dle informace 9
starosty na zastupitelstvu, má o koupi zámku zájem nově vznikající česko-čínská společnost. Zástupci této společnosti na prezentaci před zastupiteli přednesli své záměry na využití zámku. Tyto záměry byly starostou zveřejněny v minulých Jemnických listech a nebudu je proto opakovat. Faktem zůstává, že v podstatě plní podmínky města jak ve stálé přístupnosti občanů, oživení města pohybem cizích lidí, tedy i možnosti nákupu v Jemnici, zvýšení zaměstnanosti, zajištění práce pro stavební firmy a další. Na Zastupitelstvu města Jemnice 28.3.2007 bylo 14 zastupiteli z 19 přítomných odhlasováno pokračovat v jednání o prodeji zámku této společnosti. Přesto část zastupitelů dělá vše pro to, aby se tento záměr neuskutečnil. Nakonec to může dopadnout tak, že každý potencionální zájemce odstoupí. Důvody pro prodej zámku - pro město je zámek příliš velkým zatížením. V roce 1996 byl proveden finanční odhad na opravu zámku, který přestavoval cca 120 mil. Kč. Dnes po 11 létech můžeme počítat 170 – 200 mil. Kč. I když do zámku bylo za uplynulé období investováno přes 20 mil. Kč, zbývá ještě značná finanční částka. Pokud by měl zámek zůstat v majetku města, musel by se opravit nejdéle během 10 let, aby to mělo smysl, což je 20 mil ročně. I když by se sehnaly dotace, musí být podíl města nejméně 30 %, což je pro město 60 mil.Kč. Jeden zastupitel na březnovém zasedání prohlásil, že minulé vedení města mohlo postavit méně bytů a domy s pečovatelskou službou nemuselo stavět vůbec a takto ušetřené peníze mohlo dávat do zámku. To je sice pravda, ale jako občan Jemnice, a to již několik generací, jsem přesvědčen, že většina občanů je pro byty, fungující kanalizaci, opravené komunikace a chodníky a další potřebné záležitosti města. Dokazuje to ta skutečnost, že v minulém období při průzkumech občanů o zámku se zúčastnilo cca 2,5 % občanů. Jistě i ti, co chtějí, aby zámek zůstal v majetku města, mají také své důvody. Např. jak bude zámek vydělávat, jak se zvýší turistický ruch apod. Zkušenosti z okolních zámků Telč, Dačice, Jaroměřice vykazují značný prodělek, a to mám na mysli pouze provoz /jsou to zámky státní/. Jsem přesvědčen o tom, že pokud zámek někdo opraví a bude sloužit svým účelům, bude mít na turistický ruch větší vliv. Mimo jiné, zámek z Jemnice nikdo neodnese a bude vždy dominantou města. Pro JL napsal Ing. Antonín Finda
Vybráno z kroniky • • • • • •
Jemnické události r. 2006 ve zkratce: nájem ze všech městských bytů byl 4,5 mil. Kč v lesích, které vlastní město Jemnice, bylo vysazeno 12.300 ks sazenic lesních stromků koupaliště navštívilo 20 tisíc návštěvníků podzemí kostela sv. Víta byla navrženo a koncem roku prohlášeno kulturní památkou v roce 2006 pokračoval muzejní spolek v obnově kříže u Nového rybníka. V dubnu byly provedeny terénní úpravy. Koncem měsíce byla zasazeny tříletá lípa na setkání s poslancem Parlamentu ČR Janem Kasalem KDU-ČSL přišli 4 jemničtí 10
• • •
občané rok 2006 se zapsal jako výjimečný tím, že si 4 občané Jemnice vzali dobrovolně život novou podobu dostala kaplička směrem na Pálovice. Opravu provedli pan Josef Bastl se synem Milošem k 31.12.2006 zanikl Finanční úřad v Jemnici
Čápi Na komín v ul. Úvoz přiletěl první čáp 30. března, druhý 2. dubna. V roce 2006 měli 3 mladé. Z Jemnice odletěli v posledním týdnu měsíce září. Velká voda 27. března byla v ČR naměřena nejvyšší teplota za 230 roků /+20,5°C/. V Jemnici jsem naměřil +17°C. V pátek 17. března byla vrstva napadnutého sněhu 47 cm. Vlivem rychlého tání a vytrvalého /4 dny trvajícího/ deště byla ve středu 29. března byla naměřena nejvyšší hladina vody v řece Želetavce za dobu, co je provedena regulace. Říkalo se, že to byla víc než stoletá voda. Osobnosti Jemnice Na zapsání mezi významné osobnosti města Jemnice jsem zpracoval životopis a dílo akademického sochaře Jaroslava Šlesingera. Návrh jsem podal k 50. výročí jeho úmrtí. Zápis se provádí po schválení. Hasiči Hasičský profesionální sbor měl v roce 2006 od 1. ledna do 1. října 12 lidí. 1. října nastoupil do služebního poměru nadstrážmistr Lubomír Krpoun. Stav jednotky se zvýšil na 13 lidí. K rychlejšímu výjezdu aut byla v garáži zabudována nová vrata s dálkovým ovládáním. Sbor měl celkem 116 výjezdů, zasahoval u 18 požárů, poskytl 70 technických pomocí, zasahoval při 26 dopravních nehodách, z toho 4 dopravní nehody byly s následkem smrti účastníka, 2 výjezdy byly plané. Pro JL napsal Vladimír Nováček, kronikář města
50 let Lidové vysoké školy Raabs – slavnostní zasedání 9. března 2007 Vedoucí Lidové vysoké školy (LVŠ) a starosta města Raabs v.v. Othmar Knapp přivítal 9.března 2007 na slavnostním zasedání k 50.výročí Lidové vysoké školy a na prezentaci česko-rakouské knihy o vývoji osídlení jihozápadní Moravy a oblasti Waldviertel, od pravěku až do pozdního středověku, řadu prominentních hostů. Po přivítání přítomných panem starostou Mag. Rudolfem Mayerem se ujal slova kulturní rada Wolfgang Tiller. Oba řečníci poděkovali Othmaru Knappovi za 28-letou práci ve funkci vedoucího LVŠ. Ocenili zejména to, že touto svou činností razil po desetiletí cestu k obohacení kulturního života ve městě. Okresní hejtman Mag. Johann Lampeitl poukázal na velký význam vzdělávání dospělých a na důležitost této slavnosti. Uvítal prezentaci knihy významnými vědci z Brna a 11
Vídně, obzvláště s výhledem na připravovanou Zemskou výstavu 2009.Při tom vzpomněl zásluh Univ. prof. Dr.Vladimíra Nekudy, DrSc, který zemřel před rokem. Poté podal Othmar Knapp podrobnou zprávu o bohatých aktivitách LVŠ Raabs a o jejích funkcionářích za posledních 50 let. Vzpomněl zejména zásluh zemřelé vedoucí Dr.Elisabeth Lehotzky, prof. Dr. Karla Bartu a ředitele městského úřadu Franze Neuwirtha. Mag. Norbert Koch ze Svazu Dolnorakouských Lidových vysokých škol ocenil jejich práci a předal Güntheru Neuwirthovi, administrativnímu vedoucímu LVŠ, zlatý odznak za zásluhy Dolnorakouského svazu Lidových vysokých škol. V rámci prezentace knihy hovořila Univ.prof.Dr.Sabine Felgenhauer-Schmiedt o archeologických vykopávkách na lokalitě Sand u Oberpfaffendorfu na hradě Raabsu, jakož i v Harthwaldu u obce Thaya.Na lokalitě Sand bylo na základě vykopávek doloženo opevnění kolem roku 930. Na hradě Raabs se bude v archeologickém průzkumu pokračovat Univerzitní profesor Zdeněk Měřínský seznámil přítomné s dějinami Jihozápadní Moravy a Dolního Rakouska od starší doby kamenné.Hlavní pozornost věnoval pak ve své přednášce vývoji v pořímské době, počínaje praobyvatelstvem Keltů, přes vliv Rugierů, Langobardů, Slovanů, Avarů a Bajuvarů. V té době sehráli důležitou roli hrabata z Raabsu, kteří byli v příbuzenském vztahu k Babenbergům a dále ve 12.století hrabata z Norimberku a družiníci německých císařů. Toto období je zpracováno daleko lépe německými historiky než historiky rakouskými. V úvodu této slavnosti byla v prostorách Waldviertel Sparkasse 1842 ředitelem představenstva této spořitelny Reinhardem Pröstlingem otevřena výstava „Vzdělávání, vzdělávací zařízení a výchova – kdysi a nyní“.Zahájení výstavy se zúčastnilo velké množství hostů v čele se starosty Mag. Rudolfem Mayerem a Ing. Miloslavem Nevěčným z Jemnice. Othmar Knapp poté provedl hosty výstavou, která vznikla za spolupráce s partnerským městem Jemnice a která se, vedle školního života v obou městech, dotýká i řemeslnických oborů. Zajímavá výstava, kterou bylo možno vidět do 10.února v Raabsu, byla poté převezena do českého partnerského města Jemnice, kde byla představena jemnickému obyvatelstvu. Pro JL napsal Mgr. Ervin Reegen
Ze vzpomínek neurologa prof. MUDr. Ivana Lesného, DrSc. U Dvořáků, svých jemnických příbuzných, trávil v osmdesátých a devadesátých letech minulého století část letních prázdnin prof. MUDr. Ivan Lesný, DrSc., přednosta Dětské neurologické kliniky 1. LF Karlovy Univerzity v Praze. Ze svého pražského postavení vykonal mnoho dobrého pro rozvoj psychiatrického ústavu v Jemnici. Býval čestným předsedou jemnických psychiatrických konferencí, laskavě podával informace hostům z anglofonních a frankofonních psychiatrických pracovišť, tlumočil jim odborné přednášky a představoval Jemnici v nejlepším světle. S jemnickým historikem JUDr. Janem Dvořákem, svým příbuzným, tvořili nerozlučnou dvojici a zahraniční psychiatři se divili, jakou vysokou společenskou a kulturní úroveň psychiatrická setkání v Jemnici mívají. Pan JUDr. Dvořák se totiž připravoval na diplomatickou dráhu a byl rovněž polyglotem střída12
jícím podle momentální potřeby světové jazyky (nejlepším byl ve francouzštině, prof. Lesný v angličtině). Lesného ulice v Jemnici za „Dvořákovým placem“ proti psychiatrické léčebně je však pojmenována po otci profesora Lesného, po indologovi akademikovi Vincenci Lesném, rodákovi z nedalekých Komárovic. Prof. Lesný mi svěřil k publikaci své životní vzpomínky, které budou otištěny v příštím čísle Vlastivědného sborníku Moravskobudějovicka. Jednu z kapitol Lesného memoárů o velkém životním dobrodružství pana profesora si dovolujeme otisknout v Jemnických listech jako ukázku z jeho vzpomínek. Opusťme však úvod Ladislava Hosáka a nechme dále hovořit pana profesora Lesného: Paměti neurologa Rodina Rod Lesných pochází z jihozápadní Moravy, z kraje, kterému se říká Horácko. Zde byli od nepaměti usazeni jako svobodní sedláci, podle některých záznamů byl to dokonce zemanský rod. Pro to by se zdála svědčit starší forma příjmení s tvrdým „y“. Také, jak toto jméno říká, zdá se, že střežili panské lesy po mnoho generací. Vrchnosti přicházely a odcházely, po pánech z Hradce (Telčská linie) s modrou pětilistou růží ve zlatém poli přišli Tasové Meziříčtí a další a další, ale oni zůstávali. Po tři století hospodařili na velkém gruntu („zemanském dvoře“) v Radkovicích, vesnici blízko starého historického městečka Jemnice asi třicet kilometrů od Moravských Budějovic. Ale v roce 1847 tento grunt vyhořel a jeho majitel Ignác Lesný (můj praděd) nebyl ochoten (nebo neměl dost prostředků) jej opravit. Tak, jak svědčí dokonalou češtinou a starým pravopisem psaný „Handlovní list“, jej vyměnil za podstatně menší hospodářství v nedalekých Komárovicích. A tam se mu narodil 6. ledna 1850 syn, jemuž dáno jméno Baltazar, podle starého zvyku, protože se narodil na Tři krále. To byl můj děd. V životě Baltazara Lesného byly tři velké události. První byla jeho vojenská služba roku 1878 v okupaci Bosny a Hercegoviny, kdy během jeho hlídky přišel ho kontrolovat sám císař František Josef a promluvil na něho česky. Druhá, když byl zvolen starostou "půlmistrem" obce Komárovic, kterýžto úřad zastával po léta k „všeobecné spokojenosti“ a konečně den, kdy se jeho syn stal univerzitním profesorem. Hospodářství vedla jeho žena, moje babička Viktorie, rozená Šuckerlová (z formanské rodiny), protože dědeček byl lesním poslední jemnické vrchnosti italské šlechtické rodiny, hrabat Pallaviciniů. Jednu dobu dokonce bydlel se svým malým synkem (mým otcem) v bažantnici asi dvanáct kilometrů od Komárovic a nejstarší dcera Marina jim tam nosila každý den ze statku oběd. Přirozeně šla pěšky, nebyly dopravní prostředky. Dědeček zemřel v devadesáti letech věku. Asi tři roky před smrtí prodělal ještě zánět plic a deliroval. V tomto deliriu hovořil o hraběnce („markraběnce“) a zdálo se vyplývat, že mezi ním a „markraběnkou“ bylo něco víc než pouhý vztah podřízeného k nadřízené, vztah podstatně něžnější. Dědeček měl tři dcery, Marinu, Lojzičku a Pepičku. Marina se vdala za tesaře Jana Dvořáka. Ten, když dostal městské zakázky v Jemnici, značně se vzmohl, postavil celou čtvrť rodinných domků a měl pak velké hospodářství s pilou, rybníky, les atd. Z jejich pěti dětí dvě zemřely brzy, s bratrancem Jendou (JUDr. Jan Dvořák) a sestřenicí Vlastou jsem se stýkal po celý život. Lojziččin manžel Blažek padl v první světové válce. Pepina se vdala do Vídně za Josefa Němce. Teta Lojzička a její dvě dcery Eliška a Boženka žily pak u svého strýce z otcovy strany Bohuslava Blažka, faráře v Přibyslavicích, syn Oldřich u tety Mariny a dcera Slávka u dědečka a babičky Viktorie, kteří, když vyvdali dcery, museli prodat hospodářství a měli pak menší usedlost (s hospodou) v blízkých Hor13
kách u Želetavy. Tam jsme jezdili za dědečkem a babičkou. Baltazar a Viktorie měli dva syny, Vincence a Bedřicha. Oba studovali, mladší Bedřich psal na gymnáziu básně ve stylu „prokletých básníků“ a spáchal za záhadných okolností sebevraždu puškou svého otce v lese. „Krasonská“ paní hraběnka (Salmová) jej dědečkovi přivezla umírajícího v kočáře. Nikdo se nikdy nedověděl, proč to udělal. Můj otec, Vincenc Lesný, se narodil v Komárovicích 3. dubna 1882. Když přišel učitel z Domamile (to byla sousední vesnice, kde byla škola) k babičce a řekl jí: „Paní Lesná, ten chlapec je nadaný, měl by studovat,“ těšila se babička, že syn bude knězem („panáčkem“, jak se tam tenkrát říkalo). Ale nejbližší škola byla reálka v Telči. Tam otec chodil rok. Když babička zjistila, že tam neučí pro kněze tak potřebnou latinu, dala ho soukromě učit u místního pana faráře. Otec úspěšně složil zkoušku na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Byl velmi dobrým studentem a na jeho maturitním vysvědčení z roku 1902 byly samé výborné. Ale nechtělo se mu do semináře, prý ztratil víru. Skutečně, vyprávíval, že jednou strávil ve zpovědnici (zpovědi byly tehdy pro studenty povinné) asi hodinu, kdy ho učitel náboženství přesvědčoval o jsoucnosti boží. Nakonec prý zpovědníku přisvědčil, aby měl pokoj. Za ním už byla před zpovědnicí fronta a spolužáci se divili, co tam tak dlouho dělal. „Tys někoho zavraždil?“ ptali se. A tak šel otec místo do semináře po maturitě na vojnu. Vybral si vojenskou námořní akademii v Pule (v dnešní Jugoslávii). Toužil totiž od mládí cestovat a podívat se daleko. Dlouho si tam nepobyl. V této mnohonárodnostní škole jednou večer v „kasinu“ jeden italský markýz zpíval posměšnou písničku o Češích („Servus Březina“) a otec ho vyhodil i se židlí ven oknem, které zapomněl před tím otevřít. Na štěstí to bylo v přízemí a admirál, velitel školy, zařídil, že otec nebyl vyhozen, ale sám dobrovolně opustil školu. Odešel studovat do Prahy na filozofickou fakultu. Na studiu se živil tím (dědeček mu nemohl a snad ani nechtěl po skandálu v Pule dávat moc peněz), že byl prefektem ve Strakově akademii. Strakova akademie bylo internátní gymnázium pro českou šlechtu (dnes je tam předsednictvo vlády) a prefekt byl něco jako vychovatel, který s žáky opakoval látku. Vedle prefektů tam byli spirituálové. To byli kněží, kteří v této katolické škole probírali s žáky duchovní cvičení. Jedním ze spirituálů tam byl Karel Kašpar, s nímž se tam otec seznámil. Po letech, po první světové válce byl už otec univerzitním profesorem a Kašpar biskupem v Hradci Králové. Když se Kašpar dověděl, že otec má přednášet v Hradci, napsal mu, aby ho nezapomněl navštívit v biskupské rezidenci. Otec, pamětliv toho, jak se u kněží dobře jedlo, přišel tam bez večeře. Ale byl zklamán a když se vrátil, tak nám vyprávěl: „Ukázal mi všechno, katedrálu, biskupskou rezidenci, svoji soukromou kapli, ale skývu chleba jsem tam nedostal.“ Uplynulo dalších patnáct let. Kašpar byl už pražským arcibiskupem a kardinálem. Pořádal recepci v arcibiskupském paláci pro kulturní činitele. Otec byl pozván jako tehdejší děkan filozofické fakulty. Stál u portiéry, která se zvedla a za ní byl stůl plný lahůdek a kardinál Kašpar řekl, že zve panstvo na "malé občerstvení". Otec na to pronesl: „Eminence, na tento okamžik čekám už patnáct let“. Dráha otcova je obecně známa. Byl zprvu profesorem klasické filologie na gymnáziu v Mladé Boleslavi, pak na Smíchovském gymnáziu. Před I.světovou válkou studoval také v Bonnu a v Oxfordě. V roce 1918 se stal docentem staroindických a staroperských jazyků, v roce 1924 mimořádným a v roce 1930 řádným profesorem indologie. Byl dvakrát v Indii na pobytech trvajících vždy déle než rok. Založil u nás vědecký obor indologie, znal asi šest starých jazyků indických i starou perštinu a tři moderní. Napsal nespočet vědeckých prací o indickém jazykozpytu, kultuře i dějinách, napsal též knihu o Budhismu, o indickém básníku Rabindranátu Thákurovi a několik populárních knížek (Dnešní Indie, 14
Duch Indie, Indie a Indové). Nakonec (po II. světové válce) byl ředitelem Orientálního ústavu a akademikem. Města Moravské Budějovice i Police na Moravě udělila mu, jako svému krajanu, čestná občanství. V době mého dětství a mládí a i později za otcova života jezdili k nám často Indové. Především to byl velký indický básník Rabindranáth Thákur, kterého jsem vítal na Wilsonově nádraží jako osmileté dítě. Oslovil jsem ho krátkým proslovem bengálské řeči (z kterého jsem nerozuměl ani slovo). Vysoký stařec s dlouhými bílými vlasy a vousy v dlouhé bílé říze se ke mně sklonil, políbil mě a ... odpověděl mi v téže řeči. Já mu nerozuměl, na štěstí otec stál za mnou a odpověděl za mne. V třicátých letech byli u nás několikrát Javaharlal Nehru s dceruškou Indirou, oba pozdější ministerští předsedové svobodné Indie. A tak se stále střídali návštěvníci, vědci, básníci, ale i podnikatelé, redaktoři, mezi Indy jsem vyrůstal, nemohu je všechny vyjmenovat. Ale o jednom příteli svého otce bych se rád ještě zmínil. Byl to A. C. Nambiar, redaktor indických časopisů, náš pravidelný host jednou týdně na oběd asi po osm let. On uspořádal večeři a oslavu mé promoce, byl to i přítel můj. Před okupací utekl do Francie, při okupaci Francie se pokoušel utéci do Španělska (byl vysloveně protifašisticky orientován), ale tam ho nacisté chytili, dali mu na vybranou - buď koncentrák, nebo ministerské křeslo v indické loutkové vládě v Berlíně. Volil to druhé, a to mu můj otec zazlíval. Přesto mu pomohl se po válce dostat z anglického koncentračního tábora pomocí svých anglických přátel. „Nanu“ (jak mu důvěrní přátelé říkali) se po osvobození Indie stal velvyslancem ve Stockholmu, pak v Bonnu, pak žil v důchodě ve Švýcarsku, v Curychu, kde bylo dobré klima pro jeho astmatické obtíže. V 85 letech se vrátil do vlasti, kde zanedlouho zemřel právě v době, kdy se v Indii a v Československu oslavovalo sté výročí otcova narození (1983). Rodina mé matky, Milady Lesné-Krausové, byla česko-židovská. Můj pradědeček Josef Kraus byl rolník, což bylo zvláštní u příslušníků židovského náboženství. Nehospodařil však na svém, ale na najatém statku v Třeboraticích u Prahy (dnes patří k Praze 9). Měl dva syny, Adolfa a Arnošta. Starší Adolf byl jako otec zemědělec na nájemném statku, mladší Arnošt, můj děd, studoval gymnázium, maturoval na akademickém gymnáziu v Praze poněkud opožděně (jednou propadl) v roce 1879. Studoval filozofii na ještě nerozdělené filozofické fakultě Karlovy univerzity. Věnoval se německé literatuře, ale jeho cílem bylo prokázat právě české vlivy v ní. Potud jeho díla jako „Stará historie česká v literatuře německé“ a třídílné „Husitství v cizí literatuře zvláště německé“. Snažil se dokázat, že vliv české kultury na německou se skoro vyrovná všeobecně známému pochodu opačnému. Jeho české vlastenectví bylo výrazné. Aby ještě lépe splynul s českým živlem (ač rodina byla vysloveně českožidovská) dal se se svou chotí, sestřenicí Janou rozenou Diamantovou krátce po svatbě pokřtít. Stal se docentem německé literatury v roce 1886 už na české (rozdělené) univerzitě, mimořádným profesorem v roce 1897, řádným v roce 1908, v roce 1912 byl děkanem filozofické fakulty. Po příchodu profesora Tomáše Masaryka do Prahy (1882) se k němu Arnošt Kraus přimkl, stal se členem jeho mladočeské realistické strany a bojoval po jeho boku všechny bitvy a zejména tu k dokázání nepravosti Rukopisů. Na radu Masarykovu založil první propagační český časopis v cizím jazyku „Čechische Revue“ a redigoval jej po řadu let. Také však přispíval do Herbenova „Času“ i do „Athenea“. Později začal projevovat zájem o skandinávské národy a jejich kulturu, naučil se dánsky, norsky a švédsky, propagoval českou věc na svých častých cestách do Skandinávie a naopak šířil u nás znalosti o skandinávských zemích. Jeho přesvědčením bylo, že malé národy musí spolu držet, aby se ubránily velkým, a propagoval znalosti jazyků malých národů, zejména skandinávských. Po roce 1918 se 15
stal vyslancem v Kodani s pověřením i pro Švédsko a Norsko, ale brzy shledal, že se pro diplomacii nehodí a vrátil se na fakultu. Ale za úsilí o sblížení naše se skandinávskými národy byl několikrát vyznamenán. Byl komandérem řádu Danebrogu i řádu Severní hvězdy a měl rytířský kříž řádu Sv. Olafa. Překládal ze skandinávských jazyků, ale daleko více pak jeho dcera, kterou tyto jazyky naučil. Měl dvě děti, dceru Miladu, moji matku, narozenou 2. prosince 1888 a syna Jiřího, rozeného 1895, pozdějšího pražského advokáta. Milada Krausová se seznámila s mým otcem na prázdninách v Jindřichově Hradci, kam jezdil profesor Kraus za svým přítelem advokátem Ledererem a Vincenc Lesný za svými bývalými spolužáky. Vzali se v červenci 1910. Matka jako Milada Lesná-Krausová potom překládala především ze skandinávských jazyků, ale i z angličtiny a z francouzštiny. Přeložila prý asi 150 knih, mezi nimiž byly detektivky, ale také díla Strindberga, Ibsena, Bjornsona, Knuta Hamsuna. Přeložila i z islandštiny dva romány islandského národního spisovatele Gudmundura Kambana. Vedle toho byla soudní tlumočnicí pro skandinávské jazyky a lektorkou dánštiny a norštiny na Českém vysokém učení technickém. Přitom milovala hudbu, měla školený hlas. Pamatuji z dětství matku buď u klavíru nebo u psacího stroje. Zvláště, když nás otec na dlouho opouštěl na svých cestách do Indie. Pro JL napsal MUDr. Ladislav Hosák
Jemča naděluje Jemča, největší distributor čaje na českém trhu, dne 12. dubna 2007 vyhlásila vítěze své soutěže pro všechny milovníky šálku dobrého čaje. Soutěž začala 15. prosince loňského roku a trvala do konce března. Její pravidla byla celkem jednoduchá: účastníci měli co nejpřesněji odhadnout, kolik plných krabiček čaje Jemča se vejde do vnitřního prostoru vozu Škoda Roomster. A právě Roomster byl hlavní výhrou soutěže pro ty soutěžící, jejichž odhad se nejvíce přiblíží skutečnosti. Organizátorům soutěže bylo doručeno celkem 32.997 obálek, obsahujících 68.494 soutěžních kuponů! Dne 2. dubna 2007 byl pod dohledem notáře spočítán skutečný počet krabiček čajů Jemča, které byly naskládány do Škody Roomster a bylo zjištěno a ověřeno, že tento automobil spolkne celkem 4.225 ks krabiček čajů Jemča! Tři výherci – mimochodem, všichni odhadli počet krabiček čaje na kus přesně - si převzali klíče od vedení společnosti Jemča, a.s. na slavnostním setkání v Jemnici. To ale není všechno. Společnost Jemča, a.s. se rozhodla spojit soutěž s pomocí těm, kteří ji potřebují. Totéž množství čaje, tedy 4.225 krabiček bude věnováno dvěma dětským domovům - v Plané u Mariánských Lázní a Lichnově, jejichž svěřenci budou mít báječnou možnost užívat si po dobu několika měsíců šálek dobrého čaje. Dana Šulková
Herna pro matky s dětmi Milé maminky! • Máte zájem strávit čas s druhými maminkami i jejich dětmi ve věku ½ - 3 roky, které potkáváte v Jemnici a okolí? 16
• •
Chcete si povídat v příjemném prostředí MŠ, předat své zkušenosti, starosti i radosti a možná se něco dozvědět? Umožníte svým dětem, aby si pohrály a seznámily se s dalšími ratolestmi v prostředí, které budou později navštěvovat samy? 00
Kdy: Každý čtvrtek v 16 hodin Kde: Mateřská škola Jemnice, Palackého 829 Kontaktní telefon: Jana Průšová - 736 252 032 – Pro JL napsala Mgr. Jana Průšová
Orffíci • • • • • • • • • • • • • •
Jsme hudební skupina ORFFÍCI, tzn. 9 dětí z DD Jemnice ve věku 7-17 let. Zpíváme (vícehlasně), hrajeme na Orffovy nástroje, tj. xylofony, metalofony, zvonkohry, bubny, ale hlavně na tělo nebo všechny předměty, které vydávají zajímavý zvuk (násady od smetáku, basketbalové míče, láhve od mléka, ..) Doposud jsme vybírali např. hudbu africkou, indiánskou, americkou. Pro tentokrát jsme zvolili téma španělské lidové písně „CALYPSO“, zpíváme ji v angličtině. Volný překlad písně Calypso: Kdykoli potřebuješ Calypso, tady je návod, co máš udělat: Nejdřív trochu zatřes, bouchni na buben, zpívej, drnkej a máš Calypso. V současné době jsme zváni na: Nejmilejší koncert (celostátní kolo soutěže DD), Můj koncert (mezinárodní koncert), Modré dny Hudební slavnosti Hudební číslo připravujeme tak, že se děti naučí základní píseň zpívat, hrát na Orff. nástroje a tu pak společně rozvíjí, improvizují, zkouší a přidávají nové zvuky a rytmy. Pak si hrajeme s choreografií až vybereme nejvhodnější podobu. Název ORFFÍCI vznikl z hudby Carla Orffa, kterou si vybíráme od prvního vystoupení. Ať už je námět z různých částí světa, vždy vychází z pentatoniky, pěti stupňů v tónině (c, d, e, g, a). A to je jednoduchá metoda, jak si může spolu zahrát každý i bez základního hudebního vzdělání. Pro JL napsala Mgr. Jana Průšová
17
9. reprezentační ples Hospodářské komory Třebíč 9. reprezentační ples Hospodářské komory Třebíč byl, jako každým rokem, předzvěstí jara. Jestliže v loňském roce vítal přítomné dámy a pány před vstupními dveřmi zlatý déšť, letos to bylo „primulkami“ vyzdobené foyer i taneční sál. Naše vize byla založena na elegantnosti sloučené s přirozeností a duchem zábavy. Chtěli jsme navodit vhodnou výzdobou příjemnou atmosféru, ve které by se leckterý podnikatel se svým doprovodem či společností cítil jako na rozkvetlé louce, daleko od všedních problémů. A myslím si, nejen za sebe, ale i za celou Hospodářskou komoru Třebíč, její sponzory a partnery, že se nám to do posledního puntíku podařilo. „Každá barva se něčím vyznačuje,“ říkají odborníci a tak měly modré primulky za úkol zpomalit pracovní tempo všech přítomných a rozvinout srdečnost, která by tu ale určitě byla i bez takto zbarvených květů. Barvička žlutá dostala za úkol povzbudit hosty k tanci a její pestrost měla rozveselit celý sál i taneční parket, za což ovšem nevděčíme jen tomuto barevnému tónu. Totiž o barvitější tóny, leč ty muzikální, se postarala dvě hudební tělesa, jejichž styl byl dozajista odlišný, ale stejně nápaditý, chytlavý a barvitý. Písničky swingového big bandu Jazz Archiv Brno potěšily nejednoho milovníka tohoto žánru a o rokovější podání hudby se pak postarala skupina Mefisto v čele s Pete Kaplanem, Viktorem Sodomou, Karlem Kahovcem a dalšími. Jejich rock´n´rollová melodie rozproudila krev v těle každého z nás a možná, že to způsobil i pohled na barvu další, a to červenou. Vždyť značí pohyb, energii a životní sílu, kterou měl každý v tu chvíli dozajista na rozdávání. Květina bílá pak znaveným tanečníkům rozjasnila mysl, pomohla ke komunikaci a veselé zábavě u stolů s barevnými svíčkami a společně s růžovou uvolnila napětí, které panovalo při rozbalování lístků malé tomboly, v nichž bylo ukryto na 550 cen. Tombola velká byla vyhlášena, jako každým rokem, přesně o půlnoci. Na jedenatřicet cen, které po celý večer ležely na rohu pódia směřovaly upřeně pohledy všech kolemjdoucích a moderátor plesu Milan Noha si ono příjemné napětí z případné výhry či „ne“výhry patřičně užíval. Ruku na srdce, kdo by nechtěl vyhrát notebook, hlavní cenu celého večera, kterou věnovala firma Envinet a.s., generální sponzor plesu? A to ani nemluvím o dalších hodnotných cenách, mezi kterými byly i poukazy na zájezdy v hodnotě 10. 000,- Kč od cestovní kanceláře Zájezdy.cz, spol. s r.o. Všichni se bavili a já, ačkoli jsem byla už celkem unavená, jsem s chutí pozorovala všechny ty barvy květin a svíček. Pozorovala jsem plesový rej, náladu i usmívající se taneční i netaneční páry. Tiše jsem koukala na hlouček lidí bavící se u baru a přemýšlela, jestli opravdu oranžová barva může způsobit, že z lidí vyzařuje pocit štěstí více než kdy jindy. Možná, že právě ty úsměvy na tvářích nevyvodily ani tak barvy vonících petrklíčů jako fakt, že celý ples byl jedno velké příjemné zpestření všedních dnů. Podpora generálního partnera 9. reprezentačního plesu Hospodářské komory Třebíč, kterým se stal Envinet a.s., firma roku 2006 kraje Vysočina a šestatřiceti finančních sponzorů napomohla k tomu, aby byl ples uspořádán v duchu elegantnosti a přirozenosti. Zcela jistě by se ples nevydařil ani bez partnerů, jejichž věcné dary utvořily bohatou tombolu, a studentů třebíčských středních škol, kteří napomohli k bezchybnému chodu celého večera. HK Třebíč děkuje všem za pomoc při realizaci 9. reprezentačního plesu Hospodářské komory Třebíč. Na začátku, když hosté přicházeli, přivítali je členové představenstva Hospodářské 18
komory Třebíč, nabídli jim skleničku sektu a dámě krásně vonící „jarní květinu“. Když ples končil, odnášel si každý pár i mimo jiné láhev dobrého vína, kterou byl na odchodu obdarován. To proto, aby si všichni vzpomněli, až ji otevřou, jak krásné je chvíli posedět, popovídat si a jednoduše odpočívat a kdo ví, třeba jejich pohled sklouzne na onu oranžovou primulku, která vyvolá úsměv na jejich tváři a oni si řeknou: „Že bychom šli za rok znovu?“ Pro JL napsala Petra Měrková, asistentka ředitele HK Třebíč
Oznámení V Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě bude od začátku dubna 2007 probíhat rekonstrukce. Předpokládáme, že bude trvat necelé 2 měsíce. Po tuto, zatím blíže neukončenou dobu bude galerie pro veřejnost uzavřena. O dalších výstavních projektech Vás budeme včas informovat. Mgr. Hana Venzhöferová, kurátorka sbírek Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, www.galeriehb.cz
Májové odpoledne „Ať žije první máj!“ Tato a jiná zvolání jsme kdysi skandovaly, když jsme se jako děti řadily před školou a podle tříd nastupovaly do prvomájového průvodu. Cestou jsme pak nadšeně zdravily všechny pošťáky, nádražáky, hasiče, vlastně požárníky a jiná defilující seskupení v uniformách či pracovních úborech, která nastupovala až po nás. Provolávaní slávy nás bavilo a s radostí jsme vylepšovaly monotématická hesla…Nejvíce nás však upoutaly alegorické vozy a bojová technika. Vlastní oslava prvního máje nás moc nezajímala. Hlavně, že nám odpadlo vyučování a bylo nějaké vzrůšo. Před tribunou na náměstí se čekalo, až odezní hymny a pak stačila chvilková nepozornost třídní učitelky a ti odvážnější se vytratili. Pokud si pamatuji, většina z nás ještě přestála nekonečně dlouhé projevy funkcionářů a družebních hostů, ale závěrečné dozvuky manifestace na vzdálené Stalingradské sídliště už nedosáhly. Nás v tom čase už více zajímala otevřená prodejna cukrárny a tehdejší novinka, která pronikla i přes železnou oponu: pravá italská zmrzlina. Ta byla po tom všem trmácení skutečnou a upřímnou oslavou onoho svátečního dne. Oslavu prvního máje jsme vždy jako děti vítaly. Jenom jsme se strachovaly, aby ono volno nepadlo na sobotu nebo dokonce na neděli. Sobotní oslava by totiž pokazila víkend chatařům u nedalekého Dářka a nedělní program by zase vadil nám kostelákům – jak jsme byli občas označováni. Svátek práce, nebo přesněji svátek pracujících pomalu ale jistě upadá do zapomnění. Kdepak jsou ty časy, kdy příslušníci vojenské dechovky ve slavnostních uniformách probouzeli časně ráno účastníky prvomájových pochodů. Slavnosti a oslavy ale patří k našemu životu . Když jeden důvod oslav pomine, hned se hledá nějaký jiný. A ten se vždycky najde. Ale jednotlivec toho moc neoslaví. Čím víc se sejde fandů, tím lépe. Na jedno májové slavení bych vás chtěl pozvat. Koná se každého 1.května 30 v Rancířově. Začátek je ve 14 hodin ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Děti zarecitují pozdravy „Královně máje“, jemnický chrámový sbor zapěje Loretánské litanie a pak následuje mše sv.k oslavě sv.Josefa, dělníka. Další část setkání pokračuje progra19
mem pro děti i dospělé na farní zahradě a dvoře. Je postaráno i o občerstvení. „Jednota“ z Budkova nezapomíná ve své nabídce na žízeň dospěláků, horké hlavy mládeže či mlsné jazýčky dětí. Také je pamatováno na soutěže a různá zápolení: Jízda na koních z jiratického chovu, ovládání luku či vzduchovky, různé vědomostní a dovednostní soutěže a sportovní klání. Je zajištěno posezení pro starší a hudba pro pamětníky. Pan Bláha se vždy dá slyšet a Blaža nenechá akordeon nikdy zahálet. I kytaráci o sobě dají vědět, aby si i později narození přišli na své…. Celé odpoledne je možno prožít jako setkání všech se všemi. V podvečer pak se opékají „buřty“. Vidle v rukou odborníka se stanou dokonalým nástrojem na grilování, až se line či zpívá červená záře… Letošní májové odpoledne má ještě jeden významný moment. Připomeneme si při něm významné výročí: 750 let od vzniku rancířovské farnosti. /Brněnská diecéze slaví 230 let od svého vzniku/ Májové odpoledne v Rancířově je dnem otevřených dveří. Pozvání k návštěvě platí pro všechny, kteří nechtějí na 1.máj jen nostalgicky vzpomínat , ale chtějí se radovat s radujícími. Pro JL napsal P. Josef Brychta, jemnický farář
OBČANSKÁ SONDA Poděkování Rádi bychom poděkovali městu Jemnici za instalaci sušáků k našim domům. Je to od Vás velmi laskavé a jsme tomuto přístupu velmi rádi. Děkujeme. Nájemníci domů v ulici Na Předlískách
Sněženky a Machři z Jemnice pohledem rodičů Rádi bychom reagovali na příspěvek pana učitele Šreibra uveřejněný v minulém čísle Jemnických listů pod názvem „Sněženky a Machři z Jemnice“. Jsme rodiče dětí odeslaných domů z hor z důvodu chřipkové epidemie a nelíbí se nám, jak bylo naloženo s našimi finančními prostředky a důvěrou. Z lístečku doručeném dětmi od pana Šreibra, který byl jako fakturace nedostatečný a diskutabilní, nebylo možno vyčíst, na co byly naše peníze vynaloženy, proto jsme se vydali do školy, abychom se informovali o způsobu rozúčtování a nestačili jsme se divit! Doprava byla naúčtována všem nemocným dětem i s kilometry, které vůbec neprojely cestami ke sjezdovce vzdálené cca 6km. Na naši reakci na tuto skutečnost se nám dostalo odpovědi od pana učitele: „To po mně chcete, abych se v tom pitval kvůli stovce? Zdá se mi to nefér vůči ostatním dětem, které byly na kurzu celý týden.“ A vůči našim dětem, které si lyžování neužily, je to fér? Další problém nastal s účtováním zapůjčených lyží ze ZŠ, které jsme měli platit v plné výši, i přestože některé z našich dětí na lyžích vůbec nestály. Reakce pana učitele byla: „Lyže ležely ladem na penzionu a mohly v letošní skromné zimě vydělávat tím, že si je někdo ze ZŠ půjčí.“ 20
Třetím nejzávažnějším problémem je ubytování, které nám bylo naúčtováno v plné výši za celý týden, i když tam děti spaly jenom dvě noci. Toto již pan Šreibr nehodlal řešit s odůvodněním již zaplacených faktur a pro něj uzavřenou věcí. Zřejmě se nikdy za ta léta pořádání lyžařských kurzů nesetkal s tím, že některé z dětí z důvodu nemoci nebo zranění muselo kurz na vlastní náklady rodičů opustit a nebo rodiče podobně postižených dětí vždy vše a v plné výši uhradili. Vždyť jak sám tvrdí: „Jemnické děti jsou za ta léta vždy vítány v penzionu a mají zde nadstandardní cenové služby a ve všem jim vyjde paní majitelka vstříc.“ Což je asi naprosto pochopitelné, pokud je považuje za stálé a solventní hosty, a to jemničtí určitě jsou. Z důvodu neexistující smlouvy nebo písemné dohody mezi školou a penzionem by bylo určitě ze strany pana učitele možné zvednout telefon a domluvit se s paní majitelkou s odvoláním na dobré dlouhotrvající vztahy na zpětném řešení vzniklé situace, která se nedala dopředu předpokládat (podle pana učitele), buď formou zpětného storno poplatku či dobropisu. Jenže to musí být snaha vše na úrovni a bez arogance řešit ke spokojenosti nejen paní majitelky penzionu, ale i rodičů. My osobně si myslíme, že s takovouto situací se musí vždy počítat, a proto by měly být předem stanoveny storno poplatky, o kterých by měli být rodiče předem informováni. Jednání s panem učitelem Šreibrem vyvrcholilo nařčením, že jsme nezodpovědní rodiče, kteří pošlou nemocné děti na hory. Žádný rodič by neposlal nemocné dítě někam, když ví, že si pro něj brzy bude muset na vlastní náklady přijet. Nemůžeme být spokojeni ani s tím, že nemocné děti s horečkou zůstaly na penzionu samy bez zdravotního dozoru. Ponaučení pro příští lyžařské kurzy zní slovy pana učitele Šreibra: „Příští roky nebudeme nemocné děti odesílat z lyžařského kurzu domů, zůstanou na penzionu celý týden a rodiče vše zaplatí v plné výši. A tím se vyhneme podobným problémům, jako tomu bylo letos.“ Tato reakce na závěr se nám zdá nepřiměřená, vždyť se vyjadřuje o našich i vašich dětech. Vždyť stačilo zaujmout k dané situaci důstojný a lidský postoj a vzniklé problémy zodpovědně dořešit bez zbytečných emocí. Za vrácení peněz na lyže a dopravu patří dík panu řediteli, který byl přítomen našemu jednání a na rozdíl od pana Šreibra se snažil vyjít vstříc našim připomínkám. Vzhledem k ekonomickým podmínkám mnoha rodin není tato částka z našeho pohledu zanedbatelná. Určitě na těchto kurzech nebylo jen vše negativní. Rádi bychom touto cestou poděkovali všem zúčastněným instruktorům, kteří se snažili naše děti naučit základy bezpečného lyžování. A díky, že se všichni, kteří kurz dokončili, vrátili ve zdraví domů. Nespokojení rodiče nemocných žáků
Naše děti „Prosím vás, kde je tady léčebna pro drogově závislé?“ ptá se mě paní v autě s pražskou poznávací značkou. Za volantem sedí zřejmě její manžel a vzadu zarputile se tvářící syn. Poslala jsem je správným směrem a v duchu je litovala, protože jemnická léčebna je jistě jen další zastávkou jejich soukromé křížové cesty a co bude na konci, neví nikdo. Když se narodí malý človíček, je kolem toho hodně běhání, zařizování, shánění, ale to všechno děláme rádi. Maminky i tátové nepočítají probdělé noci, musí si odepřít leda21
cos, co bylo možné dříve, protože mají za své dítě zodpovědnost. I když si to třeba ani neuvědomují, rodiče jsou pro děti příkladem a vzorem, který jejich děti napodobují. Důležitý pro vývoj dítěte je vliv obou rodičů. V poslední době je často vidět s kočárky i tatínky, dokonce jsou i na rodičovské /dříve jen mateřské/ dovolené. Osamělé maminky to nikdy neměly jednoduché, ty musí skloubit v jedné osobě autoritu obou rodičů, ale určitě jim rádi pomohou prarodiče. Přimlouvám se za to, aby se mladí lidé nebáli občas svěřit své děti babičce a dědečkovi. Třeba je přitom trochu rozmazlí, ale starší lidé mají letité zkušenosti a hlavně trpělivost, udělají si rádi na vnoučata čas a popovídají si s nimi. V dnešní době neustále někam spěcháme, za něčím se honíme. Je nutné odpočinout si, relaxovat, cestovat, sportovat, ale celá rodina pohromadě; mluvit s dětmi, vysvětlovat, hrát si s nimi, zabavit je. Vzpomeňte si na své vlastní mládí, co vám vadilo u vašich rodičů, kteří vás vychovávali a snažte se nedopouštět podobných chyb u vlastních dětí. V současné době ovlivňuje chování a jednání lidí naše konzumní společnost, která uznává jako nejvyšší hodnotu peníze a majetek. Morální hodnoty jdou často stranou, hlavní je drzé čelo a ostré lokty. Protože mládež je vždy obrazem společnosti, setkáváme se s vulgárním a agresivním chováním, šikanou, vandalstvím, kouřením a pitím alkoholu u čím dál mladších dětí, následují pak předčasné sexuální zkušenosti, kriminalita, drogy... Mobil a počítač je společenská nutnost, módní účesy a značkové oblečení rovněž, vliv médií a virtuální reality je nemalý. Děti by se chtěly podobat dospělým, znají velmi dobře svoje práva a také je prosazují, ale bohužel s plněním povinností je to horší. Víte, s kým vaše děti kamarádí, kde se shromažďují, co si kupují za peníze určené na svačinu? Proč je v parku i v jiných částech města poházených tolik krabic od vína, střepů lahví a krabiček od cigaret? Kdopak asi vykopal těžkou lavičku pod zámkem a přemístil ji do hradebního výklenku, snad důchodci nebo unavení chlapi cestou z práce? Kdeže, naše aktivní odrostlejší děti si tu zařizují svoje zákoutí. Nejhorším nepřítelem mladých je nuda a nečinnost, a proto hledají „adrenalin“. Aby se děti nenudily a „nezlobily“, v tom je hlavním a zodpovědným činitelem rodina, dále pak škola a mimoškolní zájmové organizace, vliv má i veřejnost, úřady a instituce. Naše město je poměrně malé, lidé se navzájem znají, je tu pouze jedna základní škola, a proto problémy s mládeží by se daly řešit preventivně po domluvě všech zainteresovaných složek i za pomoci Policie ČR. Dětem musíme důvěřovat, ale také prověřovat, co dělají – právě proto, že do patnácti let nejsou trestně odpovědné a zodpovídají za ně rodiče nebo pěstouni. Jestliže už od malička bude dítě rozlišovat, co je dobré a co je špatné, co je slušné a co neslušné, bude mít dobrý příklad v rodičích, dokáže se vyrovnat i s problémy ve škole, v partě, mimo rodinu. Ideální rodiče by měli u dětí autoritu a současně by měli být jejich staršími a zkušenějšími kamarády. Děti by se od rodičů dočkaly zastání, ale i kritiky, pokud něco provedou. A co potom, až přijdou problémy puberty, volba povolání, přijímací zkoušky, studium. To už je tvrdá realita, kdy přestává veškerá legrace a děti se vydají na cestu k samostatnosti. Ať je jim pět, patnáct či více let, jsou to pořád naše děti. Staré přísloví říká, že stromek se má ohýbat, dokud je mladý. Ovlivňovat v dobrém slova smyslu a vychovávat musíme děti už od nejútlejšího věku, protože právě v dětech spočívá naše budoucnost. Pro JL napsala Anežka Divišová
22
Svátek matek Druhá květnová neděle patří všem maminkám. V Anglii se již v 16. století konala k tomuto dni na počest všech anglických matek oslava /také se mu říkalo „mateřská neděle“ nebo „neděle matek“/. Již v antickém Řecku byl slaven Den matek, který vzdával hold ženám jako stvořitelkám života. Jako symbol poděkování matkám byl určen karafiát doplněným vkusným papírovým psaníčkem. Do Československa přišel Den matek v roce 1918, ideu šířila strana pro ochranu matek a dětí, Červený kříž, Sokol a některé ženské komise při politických stranách. Pod heslem „Hold matkám“ v roce 1924 zvaly noviny „České slovo“ všechny matky do Stromovky, kde se konal jeden z prvních oficiálních Dnů matek u nás. Nejvíce se o Den matek v bývalém Československu zasloužila paní Alice Masaryková. Matka, která vychovala ve svých dětech ušlechtilé vlastnosti, zůstávala v pozadí a nepovšimnuta. Proto od začátku tohoto svátku nikdo nepopíral, že by matkám měly být více nakloněny zákony a stát by měl matkám a dětem hmotně pomáhat. V Americe byl Den matek v roce 1914 prohlášen národním svátkem. Druhou květnovou neděli matky nepracovaly, nevařily, neuklízely – všechno obstarávaly děti, které navíc maminky ochotně obsluhovaly. Dospělí občané posílali matkám pozdravy a blahopřání, zdobili se květinou. Bílou ten, kdo již maminku neměl a červenou ostatní. Maminku máme každý jen jednu a je jediná, která nás nesobecky milovala, a proto bychom se k ní měli vždy chovat s úctou a láskou. Pro JL napsal František Bastl
Skauti Chtěla bych poděkovat všem skautkám a skautům, kteří se ve svém volném čase a bez nároku na honorář věnují mládeži. V sobotu měli připraveny ukázky svých činností. Byla radost pozorovat, jak mají průběh odpoledne zorganizovaný, jakým způsobem s dětmi komunikují a jak dokáží i ty nejbojácnější povzbudit a přesvědčit o tom, že mohou překonat svůj strach. Hry se odehrávaly na Obůrce a v parku. To jsou místa i mých dětských her, a proto jsem s nostalgií vzpomínala na pana Jelínka, který nás děti proháněl s hůlkou v ruce, jen když jsme vstoupily mimo cestičky, abychom si v parku natrhaly trávnice. Zůstal by určitě zděšen z prokletí dnešních dnů - mikrotenové pytlíky a PET láhve. Mohu říci, že náš pes se marně snažil u břehu najít místo, kde by se přes to svinstvo dostal k vodě, aby se mohl napít. Netuším , kdo je vlastníkem Obůrky (která je ve stejně žalostném stavu), ale město i rybáři by se měli stydět za stav jemnického rybníka a jeho okolí. V této souvislosti mi přístup jemnických skautů připadá jako boj s větrnými mlýny, ale díky za něj. Jejich chování odhaluje i jejich životní filozofii. Ovšem nastavuje zrcadlo i všem rodičům, kteří se se svými dětmi ani nepřišli podívat na to, jak by jejich drobotina mohla trávit volný čas. Nadáváme-li na nevychovanost a vandalství dnešní mládeže, měli bychom si uvědomit, že je to bohužel vizitka výchovných metod naší generace. Proto ještě jednou dík všem, kteří dokáží děti a mládež zaujmout, zabavit a vychovávat. Pro JL napsala Teplanová Marie 23
KULTURNÍ A SPOLEČENSKÝ PŘEHLED Program kulturních pořadů 1.5. 2007 00 14 hodin
Sportovní odpoledne - dopravní hřiště Jemnice – u skautské klubovny - odpoledne plné zábavy a soutěží pro děti
1.5.2007 00 14 hodin
II. Ročník Jemnické palačinkiády - dopravní hřiště Jemnice – u skautské klubovny - soutěž v pojídání palačinek bez použití rukou - kategorie do 15-ti a nad 15 let - na vítěze čekají hodnotné ceny - soutěže se zúčastní i obhájci loňských titulů
12.5.2007 00 16 hodin
Módní show - kolekce jaro – léto - Oděvy Titanic, Time Out - vstupné 60,- Kč - KD Jemnice
12.5.2007 00 20 hodin
Taneční zábava – hraje skupina VICOMT - sokolovna
18.5.2007 00 20 hodin
Zdeněk Izer - kino Jemnice - vstupné 150,- /předprodej MiniMax/
19.5.2007 00 14 hodin
XI. Jemnická heligonka Vladimíra Boudného - tombola, občerstvení - vstupné 50,- Kč - sokolovna
26.5.2007 00 8 hodin
Dětské rybářské závody - zámecký park
Na neděli 27.5.2007 byla plánovaná Vodnická pohádka pro děti. Z technických důvodů divadla, které mělo pohádku představit, se termín přesunul na neděli 30. září 2007. ************************************************ 2.6.2007 00 30 6 –7 00 7 hodin
Rybářské závody „O putovní pohár Barchanu“ - presence - začátek - zámecký park
9.6.2007 00 17 hodin
Trénink na střeleckou soutěž - střelnice Mladoňovice 24
10.6.2007 00 7 hodin 00 8 hodin
Střelecká soutěž „O putovní pohár Barchanu“ - presence - začátek - střelnice Mladoňovice
15.-17.6.
Historická slavnost Barchan
************************************************
H i s to r i c k á s l a v n o s t
B a rc h a n 15.--17.6.2007 15. Pátek 15.6.2007 17.00 Vystoupení Dačické devítky před radnicí /dechová hudba/ 18.00 Slavnostní průvod kostýmovaných postav ulicemi města Jemnice a zahájení slavnosti vyvěšením praporu Barchan - projev starosty města /Husova ulice/ 18.30 Otevírání mázhauzů /nám. Svobody/ 20.00 Taneční zábava – hraje skupina Mňága a Džďorp a Bagr /samostatné vstupné, sokolovna/ 20.00 Taneční zábava – hraje skupina Rookies /zámek/
Sobota 16.6.2007 8.00 Slavnostní budíček s trubači a bubenicemi a otevření městských bran 9.00 Slavnostní otevření historického tržiště s doprovodným programem 10.00 Historický běh královských poslů – královna Eliška je přijme u městské brány, - krátká historická scéna před radnicí 13.45 Příjezd krále Jana Lucemburského do bran města a jeho uvítání před radnicí /Husova ulice/ 14.00 Průjezd krále Jana, královny Elišky a jejich doprovodu městem 14.45 Rozloučení královského páru s opevněnou Jemnicí /sokolovna/ 15.15 Vystoupení jemnických mažoretek, /sokolovna/ po nazvučení scény následuje zábavné odpoledne, v němž vystoupí Ivan Mládek, Pitkin a spol. 25
16.30 20.00
/sokolovna/ Zahájení programu na zámku – ukázky jednotlivých řemesel, doprovodné programy Taneční zábava – hraje skupina Secret /samostatné vstupné,sokolovna/
20.00
Taneční veselice - hraje skupina Onkels /v rámci vstupu do městských bran,zámek/ 21.30 Večerní historický průvod s pochodněmi ulicemi města 22.00 Ohňová show /zámek/ cca 22.40 Ohňostroj /po skončení ohňové show/
/zámek/
Neděle 17.6.2007 10.00 Poutní mše u kostela sv. Víta 14.00 Vystoupení skupiny Svítání /zámek/ /za nepříznivého počasí se vystoupení uskuteční v kinosále!!!!/ ***************** Po celý víkend Vám budou k dispozici městské mázhauzy a historická krčma v prostorách zámku. Tradiční trh a pouťové atrakce spolu s veškerým historickým a kulturním programem jsou v rámci mýtného do městských bran. Změna programu vyhrazena!!!! Mýtné Pátek 40,- Kč / vstupné do areálu zámku/ Sobota 60,- Kč / vstupné do bran města, na sokolovnu a areálu zámku/ Dvoudenní 90,- Kč Děti do 15 let – vstup zdarma
Pondělí 18.6.2007 18.00 Výlet s posezením a hudbou na požárním cvičišti občerstvení zajištěno, vstupné 50,- Kč k tanci a poslechu hraje D.T.Music /požární cvičiště- bývalý PS útvar/
Oznámení Oznamujeme všem zájemcům /mládeži i dospělým/, pokud mají zájem zúčastnit se nácviku a vystoupení v hist. průvodech při slavnosti Barchan, že první schůzka zájemců 00 se bude konat v sobotu 12. května 2007 v 16 hodin na sokolovně. Dana Šulková 26
Kino Jemnice – květen 2007 30
5. sobota Pravidla lži začátek v 19 hodin Skutečné osudy lidí v komunitě jihočeských Němčic v podání našich známých herců – Jiří Langmajer, Jan Budač, Klára Issová a další. 30
12. sobota Déjá VU začátek v 19 hodin Co když je to něco víc než váš pocit? Podmanivý akční thriller se točí okolo tajemného pocitu déjá vu, který provází při vyšetřování rozsáhlého bombového útoku vyšetřujícího agenta. 30
19. sobota Po hlavě do prdele začátek v 19 hodin 00 20. sobota začátek v 17 hodin Česká provokativní komedie je určena nejen příznivcům černého humoru. Do všech rolí jsou obsazeni skvělí herci jako v. Žilková, Ondřej Vetchý, Jiří Mádl a další. 30
26. sobota Krvavý diamant začátek v 19 hodin Dali byste za něj cokoliv. Příběh jihoafrického žoldáka a rybáře Solomana násilím odvlečeného od rodiny k práci v diamantovém dole.
Velikonoční výstava Svátky jara už tradičně začínají Velikonocemi a také různými výstavami s velikonoční tématikou. Ve vestibulu jemnického kulturního domu se taková výstava od čtvrtka 29. března 2007 uskutečnila. Trvala až do 6. dubna 2007. Na této velikonoční výstavě se svými výrobky podílely děti z jemnické mateřské školky, školní družiny z Jemnice, také děti z Panenské, obyvatelé jemnického domu s pečovatelskou službou. Své výrobky zde vystavovala paní Malečková, Klimešová, Čechová a Chalupníková, která své výrobky na výstavě i prodávala. Ani rozdílné střídání jarního počasí a teplot neodradilo obyvatele Jemnice od návštěvy letošní zdařilé velikonoční výstavy. Jistě zde nalezli trochu velikonoční inspirace a mnoho krásných výrobků s jarním motivem. Mezi návštěvníky dominovaly především děti. Zvláště děti z jemnické mateřské školky, které se svou učitelkou projely výstavu jimi vytvořeným vláčkem. Tento vláček se zde určitě zase zastaví při příští velikonoční výstavě, která bude snad, díky všem, kteří na ní vystaví své výrobky, ještě krásnější a bohatší. Je vidět, že nápadů a důvtipu je mezi námi dostatek, chybí jen odvaha je ukázat veřejnosti. O to by příští výstavy byly ještě různorodější co do počtu vystavených exponátů a jejich rozmanitosti. Ale i tak dostala tato velikonoční výstava od návštěvníků kladné hodnocení, což dokládají zápisy v návštěvní knize. Pro JL napsal Rudolf Šustr
27
Společenská kronika Blahopřání Dne 8. května 2007 oslaví své 80. narozeniny tatínek, dědeček a pradědeček pan A n t o n í n S ü s s e n b e k z Jemnice Touto cestou mu děkují za veškerou lásku a obětavost a do dalších let přejí hodně zdraví, štěstí a spokojenosti dcera s rodinou a syn
Blahopřání Dne 20. května 2007 oslaví své 70. narozeniny naše milá maminka a babička paní A n n a V e r b e r g e r o v á z Jemnice Hodně zdraví, štěstí a spokojenosti do dalších let přejí manžel a děti s rodinami
Vzpomínka Kdo v srdci žije, ten neumírá Dne 4. 4. 2007 uplyne 24 smutných let, kdy nás navždy opustila naše drahá maminka, babička a brababička paní B o ž e n a S k ř i v á n k o v á z Jemnice Za tichou vzpomínku děkují dcera Hana a syn Václav s rodinami
28
Vzpomínka Dne 9. května 2007 by se dožil 80 let náš drahý manžel, bratr a strýc pan Vladimír S i m a n d l z Jemnice Dne 27. srpna 2007 to bude rok, co nás opustil Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi Děkujeme Vzpomíná manželka Milada
Vzpomínka Dne 30. května 2007 uplyne 5. smutné výročí úmrtí milovaného manžela, otce a dědečka, pana PhMr. Bohumila M i t i s k u , jemnického lékárníka
Pamětníci, za tichou vzpomínku s námi, děkujeme Manželka Zdenka Mitisková a dcery Zdenka a Eva s rodinami
Poděkování Za všechny zaslané projevy soustrasti a za účast na smutečním obřadu a rozloučení s panem F r a n t i š k e m C h a l u p o u děkují rodiny Chalupova a Práškova
29
Okénko přírody Mochna husí /Potentilia Anserina/ Mochna husí je trvalka vyhánějící z oddenku poléhavé, asi 20 cm dlouhé lodyhy, které často znovu zakořeňují. Malý žlutý květ složený z pěti korunních lístků vyrůstá jednotlivě na dlouhých stopkách. Kvete od května do srpna. Je to hojný plevel rostoucí na březích rybníků, na návsích i náměstích mezi dlaždicemi, na polních cestách apod. Předmětem sběru je nať sbíraná v době začátku květu, tedy v květnu až červnu. Ojediněle sbíráme také kořen – na podzim v září až listopadu. Droga obsahuje katechinové třísloviny, flavonoidy, tormentol, hořčiny, cholin, sliz, organické kyseliny, vitamin C a z prvků značné množství lithia. V oddenku byly nalezeny mastné kyseliny, minerální látky a tormentol. Droga působí jako účinné spasmolytikum, tlumí křečové bolesti doprovázející těžší formy dyspepsie a žlučníkové kameny. Má protizánětlivý vliv na sliznice při současném omezování kapilárního krvácení, proto je vhodná pro léčbu krvavých průjmů. Působí žlučopudně a zlepšuje trávení. Může dobře sloužit pro přípravu kloktadel při zánětlivých afekcích v hrdle a v ústní dutině. Podobně působí droga i zevně, například na zanícené kožní plochy a hnisavé afekce. Osvědčila se také v léčbě křečových komplikací při gynekologických onemocněních nebo při bolestivé menstruaci. Běžnou lékovou formou je nálev připravovaný obvyklým způsobem podávaný podle potřeby až 4x denně po šálku. Na zesílení účinku při bolestivých poruchách v zažívacím ústrojí drogu kombinujeme zejména s heřmánkem, majoránkou, tymiánem, koriandrem, meduňkou, vlaštovičníkem a heřmánkem římským. Při nechutenství přidáváme zeměžluč, pelyněk, mátu peprnou nebo mátu polej. Při silnějším nadýmání přidáváme anýz, fenykl, kmín, kořen anděliky, bedrník, puškvorec nebo semeno černuchy. Ke zdůraznění vlivu na žlučník kombinujeme mochnu husí s pampeliškou, čekankou, jablečníkem, zemědýmem a kořenem omanu. Velmi dobré účinky na střevní systém má příbuzná mochna stříbřitá. Při svalových bolestech velmi pomáhá směs: 1díl vepřového sádla, ½ dílu čerstvé pomačkané natě mochny husí a 2 díly čerstvého nastrouhaného kořene kostivalu. Vše dobře promícháme, mírně ohřejeme a přiložíme na bolavé místo. Při kolice žaludku a zažívacího traktu, ale i při prudkém průjmu nebo bílém výtoku se používá odvar z natě mochny husí. 5 g natě dáme do šálku studené vody, přivedeme k varu a ihned na 10 minut odstavíme a necháme vyluhovat. Přecedíme a pijeme 3x denně 1 šálek před jídlem. Proti kolikám v podbřišku je dobrý odvar v mléce: 5g natě se nechá přejít varem a pak 5 minut vyluhovat. Přecedí se a pije horký 3x denně před jídlem. Výborným žaludečním čajem je nálev ze směsi mochny husí, fenyklu a kmínu – vše stejným dílem. Nálev se podává 3x denně před jídlem. Jedním z rozhodujících prvků oblíbenosti a kulturního rozšíření mochny husí je její obrovská životaschopnost. Při úhynu hlavní rostliny, třeba spasením zvěří, vyrostou na dlouhých šlahounech nové rostliny. 30
Pro JL napsal Ing. Bedřich Stehlík
Datel černý Žije samotářsky, v době hnízdění v párech. Zdržují se v listnatých, smíšených, jehličnatých lesích, kde jsou staré stromy. V dubnu, kdy se oba partneři setkávají, vytesají si ve svém stromě dutinu až třísky lítají a pokrývají celé okolí. Dutina bývá umístěna 8 – 20 m vysoko. Práce jim zabere někdy až 1 měsíc. Na čtyřech vejcích se při sezení oba partneři střídají. Po dvanácti dnech se líhnou mláďata. Z kůže jim nenarůstá prachové peří, ale rovnou základy per. Asi po 25 dnech mláďata vyletí a rodiče se o ně nějaký čas starají. V srpnu mladí opouštějí rodičovský revír a vyhledávají si nový. Rodiče zůstávají. Datel černý je největším datlem – asi ve velikosti kavky. Má ohnivé červené temeno hlavy a tenký krk. Usídlil se na mnoha místech i tam, kde byl dřív neznámý. Přesto však není hojný. Někde patří ke skutečným vzácnostem. Jeho potravou jsou ve dřevě žijící larvy hmyzu, které vytesává z kmenů. Za letu volá KRI KRI KRI nebo i KLIEÉ. Občas ho můžeme zahlédnout i v Městském lese. Mnozí mu říkají „lékař našich lesů“. Pro JL napsal Josef Kasárník
Proskurník lékařský /Althaea officinalis/ Proskurník lékařský je známý spíš pod názvem ibišek. Dorůstá do výšky 1,5 m. Celá rostlina je měkce plstnatá, květy rostou jednotlivě nebo ve svazečcích, obvykle starorůžové barvy. Kvete od června do začátku září. Drogu mohou tvořit jak květy, tak listy nebo kořeny. Za nejhodnotnější se považuje droga kořenová – sbíraná na podzim. Květ sbíráme těsně před rozvitím mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne, list těsně před květem kolem osmé hodiny ráno. Výhodou sběru květů je jejich postupné nakvétání. Droga obsahuje velice hodnotný liz, škrobové látky, glukózu, asparagin, betain, pektiny, flavonoidy, minerální látky, organické kyseliny a silice. Sliz vytváří na sliznicích ochrannou vrstvu a chrání ji před škodlivými vlivy. Dovede dokonale tlumit kašel. použití drogy je široké. Vnitřně ji aplikujeme při chorobách plic a průdušek, močových cest a ledvin a trávícího ústrojí, včetně těžkých průjmových onemocnění. Zevně se užívá ke kloktání, při popáleninách a poleptání, na nehojící se rány, ke změkčování zatvrdlin. Použití je mimořádně univerzální. Kvalita kořenového slizu nejlépe vynikne při použití přihřívaného macerátu, kdy bereme dvě čajové lžičky drogy na sklenici vody. Pokud aplikujeme drogu ve směsích, můžeme použít i běžnější formu nálevu. List připravujeme většinou formou nálevu. 31
Droga prodlužuje účinnost směsi, do níž je přidávána. Musíme mít ale na paměti, že současně poněkud zpomaluje vstřebávání jiných účinných látek, například vitaminů. Chceme-li opravdu využít její mimořádné působení, pak ji podáváme samostatně. Ibiškové slizy výborně mechanicky podporují vyměšování stolice, takže výborně působí při zácpě. Je dobré ji kombinovat s listem nebo luskem senny, s reveňovým oddenkem, krušinovou kůrou nebo s plodem řešetláku počistivého. Možná je i kombinace se lněným semínkem. Při střevních chorobách je zcela na místě aplikace léčivého klyzmatu. Nežádoucí účinky nebo kontraindikace nejsou známy, takže drogu můžeme užívat i v pediatrii. Ze slizových drog má ibišek nejmohutnější působení, srovnatelné jedině s kostivalem. Při angíně a bolestech v krku se výborně osvědčil ibiškový macerát, který můžeme ještě posílit čajovou lžičkou šalvějové tinktury na sklenici kloktadla. Stejnou kombinaci volíme i pro léčivé klyzma, například při ulcerózní kolitidě. Proskurník je velmi citlivý na úpravu, sušení, skladování a vůbec na celkové zacházení s ním. Zajímavé jsou některé lidové recepty: Při abcesech působí dobře obklady z hrsti proskurníku /list i kořen, nebo jenom jemně pokrájený kořen/, kterou dáme do ½ litru studené vody, přivedeme k varu a 10 minut přikryté pomalu vaříme. Obklady musí být teplé. Při zánětu střev užíváme odvar z 20 g proskurníku v ½ litru studené vody, přivedeme k varu, odstavíme a necháme 10 minut přikrytý vyluhovat. Pijeme přes den po šálcích. Při zánětu pohrudnice vezmeme 1 polévkovou lžíci yzopu a 1 polévkou lžíci proskurníku a v ½ litru studené vody pomalu přivedeme k varu, pak odstavíme a necháme 10 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme 3 šálky denně mezi jídly. Při zánětu čelních dutin: 2 plné polévkové lžíce nakrájeného kořene proskurníku necháme ve 2 šálcích vody 30 minut vyluhovat, pak na malém plameni necháme projít varem a přikryté ještě 5 minut vaříme. Odstavíme a 10 minut necháme vyluhovat. Odvar inhalujeme a několikrát denně nosem také nasáváme. V Americe je oblíben proskurníkový sirup: Oloupaný a pomletý kořen povaříme ve vodě, smícháme s medem a pomerančovou šťávou a řádně promícháme. Dostaneme lahodně chutnající a velice účinný sirup proti kašli, angíně a kataru sliznic. Pro JL napsal Ing. Bedřich Stehlík
Bylinková koupel – prevence i pomoc Bylinkové koupele ze siličných aromatických rostlin účinně dezinfikují pokožku, čistí ji, osvěžují, posilují a tím povzbuzují celý organismus. Potřebujeme-li se zklidnit, raději než po prášku sáhneme po meduňce. Koupel z ní nás zaručeně spolehlivě uklidní a aplikujeme ji před spaním, pomůže nám spolehlivě i usnout a ještě naše tělo příjemně provoní. Připravíme si ji z čerstvě natrhaných listů citrónově vonící meduňky lékařské, opláchneme je a ponoříme do nádoby se studenou vodou. Asi po dvou hodinách vyluhované listy vymačkáme a nálev přelijeme do připravené lázně. Když cítíme, že máme unavenou pokožku a potřebovali bychom ji prokrvit, své služby nám skromně nabízí vonná bylinka s krásným názvem – mateřídouška. Koupel je připravená velmi rychle: 100g bylinky přelijeme litrem vařící vody a necháme do zchladnutí 32
vylouhovat. Výluh po scezení přidáme do lázně. Další osvědčenou bylinkou v lidové kosmetice je šalvěj lékařská. Má dezinfekční a svíravé účinky a pro koupel ji upravíme tak, že do dvou litrů vařící vody přidáme 35 gramů suchých šalvějových listů. Po spaření směs po čtvrthodině přecedíme a vlijeme do lázně. Ti, kteří často trpí častým onemocněním průdušek či plic nebo lidé trpící nespavostí, si mohou připravit lázeň z lipového květu. Spaříme asi 30g sušeného lipového květu litrem vařící vody a směs necháme cca 10 min. vyluhovat. Poté ji přecedíme do lázně. Podobné koupele si můžeme připravit i z jiných bylin, které podporují činnost sliznic a dýchacích orgánů – je to např. nať kopřivy dvoudomé, květ sedmikrásky i velice oblíbený heřmánek nebo puškvorec obecný. U všech bylinkových koupelí si musíme uvědomit jednu skutečnost – nikdy by neměly trvat déle než čtvrt hodiny, a pokud víme, že máme vysoký krevní tlak, měli bychom se jim raději vyvarovat. Pro JL zpracoval Ing. Bedřich Stehlík /zdroj Víkend/
Sportovní okénko Rozpis utkání 1. FC Jemnicko I.A tř. sk. „B“ – muži „A“ kolo 19 20 21 22 23 24
datum 5.5.07 13.5.07 19.5.07 27.5.07 2.6.07 9.6.07
so ne so ne so so
čas/odj./hřiště 16.30/Jemnice 16.30/14.10 16.30/Jemnice 16.30/14.40 16.30/Jemnice 16.30/14.15
domácí 1.FC Jemnicko Třešť 1.FC Jemnicko Telč 1.FC Jemnicko Kamenice n./L.
hosté Stonařov 1.FC Jemnicko Jaroměřice n./R. 1.FC Jemnicko Bedřichov 1.FC Jemnicko
u A týmu čas odjezdu autobusu je vždy z Vratěnína, z Jemnice s 10-ti minutovým zpožděním
III. tř. sk. „B“ – muži „B“ kolo 19 20 21 22 23 24
datum 6.5.07 13.5.07 20.5.07 26.5.07 3.6.07 10.6.07
ne ne ne so ne ne
čas/odj./hřiště 16.30/Vratěnín 10.15 16.30/Jemnice 16.30 16.30/Vratěnín 16.30
domácí 1.FC Jemnicko Litohoř 1.FC Jemnicko Čáslavice B 1.FC Jemnicko Lesonice
hosté Přibyslavice B 1.FC Jemnicko Radotice 1.FC Jemnicko M. Budějovice B 1.FC Jemnicko
so pá so pá
čas/odj./hřiště 10.00/Vratěnín 16.00/14.30 10.00/Jemnice 16.00/14.45
domácí 1.FC Jemnicko A+B Rokytnice/Předím 1.FC Jemnicko A+B Šebkovice/Jaroměřice
Přípravka kolo 9 10 11 12
datum 5.5.07 11.5.07 19.5.07 25.5.07
33
hosté FŠ Třebíč C/Okříšky 1.FC Jemnicko A+B Hrotovice A+B 1.FC Jemnicko A+B
13 14
2.6.07 8.6.07
so pá
10.00/Jemnice 16.00/14.15
1.FC Jemnicko A+B Náměšť n./O. A+B
M. Budějovice A+B 1.FC Jemnicko A+B
I. tř. sk. „B“ - dorost kolo 19 20 21 22 23 24
datum 6.5.07 12.5.07 19.5.07 26.5.07 2.6.07 9.6.07
ne so so so so so
čas/odj./hřiště 16.30/15.00 15.00/Vratěnín 14.00/11.45 15.00/Jemnice 14.00/12.00 15.00/Vratěnín
domácí N. Syrovice 1.FC Jemnicko Náměšť n./O. 1.FC Jemnicko Kněžice 1.FC Jemnicko
hosté 1.FC Jemnicko M. Budějovice 1.FC Jemnicko Radostín 1.FC Jemnicko Rozsochy
domácí 1.FC Jemnicko Stonařov 1.FC Jemnicko Měřín 1.FC Jemnicko Náměšť n./O.
hosté Vel. Meziříčí B 1.FC Jemnicko Borovina 1.FC Jemnicko St. Říše 1.FC Jemnicko
I. tř. sk. „A“ – st. a ml. žáci kolo 15 16 17 18 19 20
datum 6.5.07 13.5.07 20.5.07 26.5.07 3.6.07 10.6.07
ne ne ne so ne ne
čas/odj./hřiště 9.30/Jemnice 9.30 9.30/Vratěnín 9.00 9.30/Jemnice 9.00
Starší žáci bojují o postup na Mistrovství ČR Florbalové družstvo starších žáků SK JeMoBu skončilo po základní části v západní divizi Jihomoravské florbalové ligy na druhém místě. Do čtvrtfinále postoupily první čtyři týmy, které se střetly o postup do finálové skupiny s prvními čtyřmi týmy východní divize. Naš tým narazil na třetí tým divize východní TJ Sokol Zlín. Čtvrtfinále se hrálo na dva zápasy. V prvním zápase jsme mužstvo Zlína porazili 11 : 1 a postup mezi čtyři nejlepší týmy byl zajištěn. Odveta, ve které jsme zvítězili 13 : 3 byla už jenom formalitou. Ve finálovém turnaji, který se bude konat v Uherském Brodu se o postup mezi osm nejlepších týmů ČR utkáme s týmy 1. AC Uherský Brod, TJ Znojmo a Bulldogs Brno. Sestava : Brankaři : Komenda Lukáš, Havlíček Dominik Obránci : Janda Lukáš, Kucharič Jan, Beneš Jaroslav, Karpíšek Petr Útočníci : Smoleja Vladimír,Kucharič Tomáš, Hirt Jan , Bauer Jiří, Michalec Martin, Svačina Jiří, Andrejkovič Tibor, Vyhnálek Václav, Liška Vlastimil Trenéři : Kucharič Jan, Hanák Aleš
34
Tabulka soutěže po základní části 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
Bulldogs Brno SK JeMoBu TJ Znojmo FbK Svitavy SPA Sokol Brno I SK Snipers Třebíč FBC TJ Sokol Jevíčko Bulldogs Brno B atx Hippos Žďár n./S. PSKC Okříšky SK JeMoBu B ASK Bystřice n./P. TJ Sokol Tišnov SPA Sokol Brno I B FbC ZŠ Horní SC Hattrick Brno FbŠ SK Snipers Třebíč B
23 24 23 24 23 24 24 23 24 24 24 24 23 23 23 23 24
23 22 19 17 16 15 14 11 9 7 7 6 6 5 3 3 3
0 0 1 1 0 1 1 3 2 3 2 4 4 1 3 2 0
0 2 3 6 7 8 9 9 13 14 15 14 13 17 17 18 21
296:16 302:42 163:55 155:104 110:52 168:114 140:114 121:114 104:153 86:161 95:200 101:173 92:178 55:144 63:169 72:170 67:231
69 66 58 52 48 46 43 36 29 24 23 22 22 16 12 11 9
Kanadské bodování hráčů SK JeMoBu v základní části
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Jméno Smoleja Vladimír Kucharič Tomáš Bauer Jiří Janda Lukáš Vyhnálek Václav Andrejkovič Tibor Kucharič Jan Beneš Jaroslav Svačina Jiří /JMBB/ Hirt Jan Karpíšek Petr /JMBB/ Vyhnálek Jan /JMBB/ Liška Vlastimil /JMBB/
Zápasy 18 24 18 22 18 15 24 15 11 8 6 8 12
/G+A/ 52+58 52+55 42+36 34+27 21+25 29+16 25+9 17+14 10+9 12+6 6+2 4+3 4+3
Body 110 107 78 61 46 45 34 31 19 18 8 7 7
V kanadském bodování bylo celkem klasifikováno 262 hráčů ze 17 týmů. Na prvních dvou místech se umístili dva naši hráči a do první třicítky se vešlo dalších šest hráčů SK JeMoBu. Stránky SK JeMoBu : www.jemobu.wz.cz Stránky České florbalové unie : www.cfbu.cz Pro JL napsal Jan Kucharič
35
Pozvánka na Barchanické turnaje ve volejbale a košíkové Město Jemnice, ZŠ Jemnice a Školní sportovní klub při ZŠ v Jemnici Vás zvou na tyto turnaje: Basketbalový turnaj žen a dívek v sobotu dne 2. 6.2007 - max. 5 družstev Volejbalový turnaj smíšených družstev (4+2) 9.6.2007 - max. 4. družstva Volejbalový turnaj smíšených dvojic 10.6.2007 Začátek v 8,00hod, prezentace ½ hodiny předem. Podmínky účasti: přihláška do 25. května s adresou kontaktu na vedoucího družstva na adresu: Mgr. Chvojka Ivan ZŠ Jemnice nám. Svobody 88. Počet družstev je konečný. Pro JL napsal Mgr. Ivan Chvojka
Obce Jemnického mikroregionu Kulturní kalendář Jemnického mikroregionu Kostníky 12.5.2007 3.6.2007 9.6.2007
Police 1.5.2007 6.5.2007 17.5. 2007 27.5. 2007
Oslava „Dne matek“ v KD - večer taneční zábava – hraje Trio band v KD Kostnický pohár – dětská hasičská soutěž na hřišti v Hájku Dětské rybářské závody – rybník na návsi
27.6.2007
Školní akademie – budova ZŠ, zahájení v 15 hodin Rybářské závody pro dospělé – rybník Doubrava, zač. ve 13 hodin Běh Terryho Foxe, start v 15 hodin u školy 110. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů Police - Okrsková soutěž hasičských družstev na fotbalovém hřišti v Polici Školní táboření v Kláskově mlýně -táborák, stezka odvahy, hry a soutěže, diskotéka, hosté Přijetí nejlepších žáků základní školy v obřadní síni starostou
Radotice 1.5. 2007 duben-červen
Stavění máje – organizují složky obce Kopaná - jarní kolo okresní soutěže III. třídy
1.-2.6.2007
Panenská 9.6.2007
Večerníčkův pohádkový les - start a cíl u kulturního domu v Panenské - cesta lesem plná pohádkových postav 36
10.6.2007
- spousta soutěží, sladké odměny, táborák s pečením buřtů - po skončení diskotéka pro děti i dospělé Dětské rybářské závody - spodní hasičská nádrž Panenská - příjezdová cesta bude vyznačena - chytání je povoleno pouze na udici - není potřeba rybářský lístek - pro všechny účastníky jsou připraveny odměny - občerstvení zajištěno
Radotice V čem je nebezpečný precedens? „Starosto!, proč k čertu nedoděláte ten chodník, předloni ste to rozvrtali, udělali ste toho pul a dost, člověk, aby si na tom nohy zlámal.“ „Tak co babo!, chceš mit chodnik nebo vodu ze vsi, na oboji není“. „Dyť pišou, že vám na tu vodu dali tolik tisíc“. „To jo, ty měly být právě na ten chodník, ale my, jako zastupitelé jsme dali přednost vodě, choďte zatím po silnici, dejte pozor, ať vás něco nezajede a snad se dočkáte. To víte, když žijete v Kraji na kraji a na okraji zájmu, tak to tak je“. „To vám nemohli na tu vodu něco dat?“ „Mohli, dokonce měli, ale nedali. To sou lidi. Šlo by prý o neoprávněné zvýhodnění, precedens.“ „A co to k čertu je?“ „No to sem taky nevěděl, naštěstí mám po dědovi slovník cizojazičných slov a úsloví v češtině se vyskytujících od profesora Bedřicha Klenota z roku 1922 a tam jsem se poučil. Precedens, viz, Preacedens- převzato z latiny a znmená „předchozí případ“. Doufám, že výklad z literatury té doby zpochybněn nebude, z doby republiky Masaryka. Časy se však mění, 7. března vzpomenul televizní moderátor významné osobnosti tohoto dne, ale Masarykovo jméno nezaznělo, převládají zřejmě již asi nostalgie jiné. Obavy z toho, že podpora této věci by vyvolala řadu požadavků není na místě, pokud by poskytovatel rozlišoval mezi důvodnosti požadavku a ne žadatelem. Má-li někdo tu smůlu, že ho provází problém, jako jsou povodňová ohrožení, stále se prohlubující, ať je mu také pomoženo. Na druhé straně projevit shovívavost v poskytování podpory bezdůvodné je selháním, ať jde o kohokoliv. Nedá-li se toto rozlišení dodržet, pak že je jistě jednodušší a bezproblémové nedát nikomu nic.“ „Kdo vlastně způsobil, že se tento zoufalý požadavek dostal do podoby precedensu?“ „Na vážnější ohrožování obce povodněmi ukázaly zátopy v roce 2002. To bylo zlomem v názoru na tento nastupující stav. Nebylo na co čekat. Vůbec jsme neměli v úmyslu tímto zatěžovat nebo obtěžovat Krajský úřad. Nechali jsme si zpracovat projektovou dokumentaci a pomoci informací Regionální rozvojové agentury jsme byli nasměrováni na Ministerstvo zemědělství, které tyto potřeby řešilo. Naše smůla byla v tom, že nákladovost řešení 450 tisíc se vymykala jejich dotačním možnostem. Šlo o částku z jejich pohledu zanedbatelnou, kterou si máme zabezpečit z vlastních zdrojů. Tady je pro většinu malých obcí překážka, kterou tato gigantomanie prostě nezohledňuje a nechápe. Nastavené výše vlastního podílu spoluúčasti jsou nedostupné, a tím dotace nepoužitelné. Po několika neosobních kontaktních jednáních nás pro tento důvod ministerstvo přesměrovalo na Povodí Moravy a Dyje do Brna. Zde došlo k osobním jednáním, ze kterých vyplynula ja37
kási spoluúčast především na budování břehového valu ukládáním vytěžených nánosů z řeky. Samotná stavba hrazení zůstávala nadále v režii obce. Předložili jsme náš požadavek jako pilotní projekt na ORR Krajského úřadu, ucházeli jsme se o možnost realizace projektu v MAS Jemnického mikroregionu, v Partnerství pro vysočinu a všude však převládly zájmy jiné. Přes hejtmana Kraje jsme se ucházeli o podporu na zemědělském odbor KÚ, bezúspěšně. Granty na projektové práce těchto opatření po pěti letech od povodně se jeví jako komické, uvážíme-li další léta posuzování a priorit. Co dodat k tomu, když na semináři o protipovodňové ochraně vystoupí fundovaný pracovník s informací, že obce neprojevují zájem o protipovodňovou ochranu kromě tří vyjmenovaných obcí, když finančních prostředků je na to dost. Na naše problémy s tím spojené nebyl schopen odpovědět vůbec. Co si o tom pak myslet, jde o blafování, dezinformaci nebo nekoncepnost. Tak babičko!, po těchto peripetiích jsme se obrátili s žádostí na zastupitelstvo kraje o souhlas použití prostředků z Programu obnovy venkova Vysočiny na protipovodňovou ochranu v obci místo vašeho chodníku. Přísně účelové prostředky se na povodně použít nemohly. Souhlas byl Bohudíky dán. Peníze byly z tohoto titulu nedostatečné. Požádali jsme radu kraje o finanční výpomoc. Bezúspěšně. Precedens a nebezpečný, díky tomu, spáchán nebyl. Tak, že budeme snad za vodou i bez pomoci Kraje, jehož pomoc spočívala v umožnění použití dotačního titulu jinak, než bylo obvyklé. Dožijeme-li se toho, babičko,vy i já, tak snad i chodník bude.“ Blahopřejeme jubilantům: N o v á k o v á Františka Č e ch o v á Zdeňka L u k š o v á Marta L i š k o v á Ludmila
74 roků 72 roků 72 roků 60 roků
a všem maminkám k jejich svátku Pro JL napsal Jan Vyletěl, starosta obce
Mladoňovice Co se změní v naší obci v roce 2007? Rok 2006 byl pro Mladoňovice zvláště úspěšný. V soutěži Vesnice roku jsme získali prvenství v krajském kole soutěže a obdrželi jsme titul „Vesnice Vysočiny 2006“. I v celostátním kole soutěže jsme měli velký úspěch. Velké pocty se nám dostalo od ústavních činitelů. Zástupce obcí vítězů krajských kol přijal ve Valdštejnském paláci předseda senátu Přemysl Sobotka, v Lichtenštejnském paláci nás přijal předseda vlády Mirek Topolánek a na Pražském hradě nás přijal prezident Václav Klaus. Tato vysoká ocenění obec a všechny občany zavazují, že i v letech, kdy nemůžeme podle pravidel soutěžit, budeme nadále pokračovat s bohatou společenskou, sportovní a spolkovou činností. I na úseku zlepšování úpravy obce a zvýšení vybavenosti naší vesnice bude zastupitelstvo a obecní úřad pokračovat. V letošním roce vybudujeme provozní budovu budoucího sportovního areálu. Tak využijeme odměny 500 tis. Kč od Ministerstva pro místní rozvoj. Vybudování zázemí se so38
ciálním zařízením je předpoklad využívání těchto prostor pro sportovní a společenskou činnost. Dotaci z Fondu Vysočiny využijeme na další úpravy u poutní kaple a vodní kapličky v Dobré Vodě. Bude zde provedena kanalizace povrchových vod a zadláždění prostranství u vchodu. V lokalitě výstavby nových domků v obci je zadáno zpracování dokumentace pro stavební řízení na kanalizaci a chodníky. V rámci pozemkových úprav připravuje Pozemkový úřad Třebíč projekty na budování bezprašných hlavních cest. Pro občany Dobré Vody již realizuje firma EKOST dokumentaci pro převod celého území Dobré Vody pod katastr Mladoňovice. Nemalé úsilí věnuje obecní úřad na zlepšení havarijních příjezdových silnic do obce. Využíváme titulu Vesnice Vysočiny 2006. Věříme, že Krajský úřad Vysočina, vedení SÚS a radní kraje Vysočina splní slib a dočkáme se rekonstrukce silnic do Mladoňovic. V osadě Tři Koroptve byla již prodloužena kanalizace, tím se zamezilo stížnostem na škody na louce. Na řešení možností využití internetu pro všechny občany jsme získali grant 80 tis. Kč. Kdo z občanů má zájem na připojení na internet nebo změnit operátora přihlaste se na obecním úřadě. Hodně starostí máme s obecními lesy. Naši pracovníci zalesnili parcely o výměře 1 ha. Tradiční bohatá společenská činnost se daří zajišťovat pomocí našich spolků, školy a obecního úřadu. Termíny akcí máme ve stolním kalendáři, který jsme vydali na rok 2007. Na červen jsme naplánovali III. rodácký sjezd. Po zvážení všech finančních možností zastupitelstvo rozhodlo sjezd rodáků odložit na příští rok, neboť jsme chtěli využít všechny možné dotace na rok 2007. Dotace nám pomáhají zlepšovat úpravu obce, ale na všechny akce přispíváme z našeho rozpočtu 50 i více procent. Další důvod je ten, že dosud není provozní budova areálu, kde má být hlavní program při sjezdu rodáků. Pro JL napsal Jan Chloupek, starosta obce
Okénko redakce Uzávěrka příštího čísla je v úterý 15. května 2007. Své příspěvky můžete poslat e-mailem na adresu
[email protected], donést do městské knihovny, nebo přímo mně na MěÚ v Jemnici, kancelář č. 209. Redakce se zabývá pouze opravou pravopisných chyb, za stylizaci a obsah příspěvků plně odpovídá autor. Rada města Jemnice na svém zasedání dne 20.12.2006 rozhodla, že v JL budou zveřejňovány pouze příspěvky podepsané autorem. V opačném případě nebude příspěvek otištěn. Dana Šulková
39
VOLNÉ BYTY Obec Dešná nabízí k pronájmu volné byty v místní části Rancířov. Jedná se o 6 bytů v nově zrekonstruované budově 2 + KK I. kategorie o velikosti 43 - 60 m². Dále se bude přidělovat byt 2 + 1 I. kategorie o velikosti 65 m² také v Rancířově. Informace na tel. čísle 384 498 121, nebo na OÚ Dešná.
40
41
42
43
