OBSAH. - EKOLA group, spol. s r. o. -

Oznámení EIA dle z. 100/2001 Sb., v platném znění

Royal Golf and Country Club Mělník

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................. 7 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI………………………………………………………………....9 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ................................................................................................................ 10 I. Základní údaje........................................................................................................................ 10 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 .............................................................. 10 2. Kapacita (rozsah) záměru .................................................................................................. 10 3. Umístění záměru................................................................................................................ 10 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .................................................. 10 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí............................................................................. 11 6. Popis technického a technologického řešení záměru......................................................... 12 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ................................. 16 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................................... 16 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ............................................................................................................................. 16 II. Údaje o vstupech................................................................................................................... 17 1. Půda ................................................................................................................................... 17 2. Voda .................................................................................................................................. 22 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje............................................................................ 23 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ....................................................................... 24 4.1. Nároky na dopravní infrastrukturu ................................................................................. 24 4.2. Nároky na ostatní infrastrukturu..................................................................................... 25 III. Údaje o výstupech ............................................................................................................... 27 1. Ovzduší.............................................................................................................................. 27 2. Odpadní vody .................................................................................................................... 29 3. Odpady .............................................................................................................................. 30 4. Ostatní................................................................................................................................ 35 4. 1. Hluk ............................................................................................................................... 35 4.2. Vibrace ........................................................................................................................... 37 4.3. Záření radioaktivní, elektromagnetické .......................................................................... 37 5. Doplňující údaje (významné terénní úpravy, zásah do krajiny) ........................................ 37 6. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech ............................................................................................................................................................ 37 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ............................ 38 I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území .......................... 39 1. Územní systém ekologické stability (ÚSES)..................................................................... 39 2. Zvláště chráněná území, přírodní parky ............................................................................ 43 3. Významné krajinné prvky (VKP)...................................................................................... 43

- EKOLA group, spol. s r. o. -

2



4. NATURA .......................................................................................................................... 44 5. Území historického, kulturního nebo archeologického významu ..................................... 45 6. Území hustě obydlená, obyvatelstvo ................................................................................. 46 7. Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v dotčeném území ........................................ 46 8. Situování golfového areálu ve vztahu k územně plánovací dokumentaci ......................... 46 II. Charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území .................................... 48 1. Ovzduší.............................................................................................................................. 48 2.Voda ................................................................................................................................... 50 3. Půda ................................................................................................................................... 52 4. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry................................................ 52 5. Horninové prostředí a přírodní zdroje…………………………………………………….53 6. Flóra................................................................................................................................... 55 7. Fauna ................................................................................................................................. 58 8. Ekosystémy........................................................................................................................ 59 9. Krajina a krajinný ráz ........................................................................................................ 60 10. Kulturní památky a hmotný majetek…………………………………………………….62 11. Počáteční akustická situace ............................................................................................. 63 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení ..................................................................................................................................... 65 D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí ... 66 I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ................................ 66 1. Vlivy na obyvatelstvo........................................................................................................ 66 2. Vlivy na zdraví obyvatel.................................................................................................... 66 3. Vlivy na ovzduší a klima ................................................................................................... 67 4. Vlivy na akustickou situaci................................................................................................ 70 5. Vlivy na povrchové a podzemní vody............................................................................... 73 6. Vlivy na půdu .................................................................................................................... 75 7. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ................................................................. 77 8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy................................................................................... 77 9. Vlivy na ÚSES, VKP a systém NATURA 2000 ............................................................... 79 10. Vlivy na krajinu a krajinný ráz ........................................................................................ 80 11. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ................................................................. 81 II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ................................................... 82 III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ............ 82 IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů ......... 83 V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů ...................................................................................................................................................87 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU……………………………………………….87 ZÁVĚR...................................................................................................................................... 89


3



F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .............................................................................................................. 91 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU .......... 92 H. PŘÍLOHY................................................................................................................................. 97 Literatura ................................................................................................................................... 98


4



Přehled nejdůležitějších používaných zkratek AK

Akát

AIM

Automatizovaný imisní monitoring

BC

Biocentrum

BK

Biokoridor

BO

Borovice

BPEJ

Bonitované půdně ekologické jednotky

BR

Bříza

Cl-

Chloridové anionty

CO

Oxid uhelnatý

ČHMÚ

Český hydrometeoro1ogický ústav

ČOV

Čistírna odpadních vod

ČSN

Česká státní norma

DB

Dub

EIA

Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí

HPJ

Hlavní půdní jednotky

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

IP

Interakční prvek

HB

Habr

JL

Jilm

JS

Jasan

k.ú.

Katastrální území

KES

Koeficient ekologické stability

LA

Hladina akustického tlaku A

LAeq

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A

LHC

Lesní hospodářský celek

LO

Lesní osnova

LP

Lípa

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NEL

Nepolární extrahovatelné látky

NRBK

Nadregionální biokoridor

NO2

Oxid dusičitý

O

Odpady kategorie ostatní

OA

Osobní automobily

OH

Ohrožený druh

OLS

Olše

PAS

Počáteční akustická situace

PAU

Polycyklické aromatické uhlovodíky


5


PP

Přírodní park

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

RBC

Regionální biocentrum

RL

Ropné látky

SM

Smrk

SO

Silně ohrožený druh

SO2

Oxid siřičitý

TNA

Těžké nákladní automobily

TTP

Trvalý travní porost

ÚPN VÚC

Územní plán velkého územního celku

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VN

Vysoké napětí

VVN

Velmi vysoké napětí

VR

Vrba

ZPF

Zemědělský půdní fond

ŽP

Životní prostředí



6



ÚVOD Oznámení se zabývá vymezením a posouzením vlivů na životní prostředí, které mohou být způsobeny výstavbou a provozem „Royal Golf and Country Club Mělník“ (k.ú. Hořín a Býkev). Navržený záměr spadá dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí do kategorie II, pod pořadové číslo 10.8. – „Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů“. Záměrem investora je vybudovat 18 a 9 jamkové golfové hřiště přírodního charakteru. Součástí doprovodných ploch bude „driving range“, cvičné a tréninkové plochy, které mohou být využívány širší veřejností. V areálu se bude nacházet hotel, technické a klubové zázemí, které vznikne rekonstrukcí současných budov a parkoviště s max. kapacitou 150 osobních automobilů a 2 autobusy. Ve fázi přípravných prací proběhnou v omezeném rozsahu demolice zbylých menších budov, které se nacházejí v zájmovém území. Celková rozloha golfového areálu je 119,5 ha, z toho cca 97 ha činí vlastní hrací hřiště. Součástí areálu budou i lesní pozemky o celkové rozloze cca 19,7 ha a vodní plochy, které budou plnit funkci retenčních nádrží a v návaznosti na vlastní vrtané studny zajistí částečné pokrytí potřeby vody pro závlahové účely. Les nemá z golfového hlediska přímé uplatnění. Nebude v něm prováděna žádná komerční těžba ani do něj nebude jiným způsobem zasahováno. Posuzovaný záměr golfového hřiště je situován severozápadně od obce Hořín nacházející se v zázemí historicky a turisticky atraktivního města Mělník, které svou vyvýšenou polohou a charakteristickým reliéfem zámku s kostelem tvoří přirozenou dominantu krajiny. Golfový areál bude pouze částečně oplocen. Zachová se tedy volný průchod lidí i zvěře krajinou. Termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení se předpokládá v letech 2007 - 2009. V průběhu zpracování byla ve spolupráci s oznamovatelem korigována technická stránka záměru z hlediska vlivů záměru na životní prostředí a bylo hledáno řešení k minimalizaci jednotlivých vlivů realizace veřejného golfového hřiště na životní prostředí. Oznámení je zpracováno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a č. 163/2006 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a jeho přílohou č. 3 a dalšími souvisejícími zákony a předpisy. Faktorům, které by mohly mít zásadní vliv z hlediska negativních dopadů záměru na okolí, byla věnována detailní pozornost v samostatných přílohách (Přílohy 1 – 4). Tyto přílohy jsou nedílnou součástí vlastního oznámení: 1. Akustická studie 2. Rozptylová studie 3. Botanický a zoologický průzkum 4. Vliv záměru na povrchové a podzemní vody Při zpracování oznámení bylo spolupracováno s projektanty, orgány státní správy a zástupci dotčených obcí. Oznámení je přehledným shrnutím zpracovaným na základě průzkumů, podkladů a jednotlivých podrobných expertních posouzení.


7



Text oznámení je doplněn grafickými přílohami, které jsou umístěny na konci oznámení a které poskytují přehled o dané situaci, místních podmínkách a jsou podkladem pro snadnější orientaci v problému. Vzhledem k multidisciplinárnímu charakteru předkládaného oznámení na řešení spolupracovali odborníci na jednotlivé problematiky. Celý řešitelský tým tvořili:

Ing. Lenka Čtvrtníková Mgr. Pavel Dušek RNDr. Miroslav Honců Ing. Zuzana Mattušová Ing. Iva Smejkalová RNDr. Pavel Strnad

Dokumentaci zpracovala:

Mgr. Kateřina Šulcová

Vedoucím celého řešitelského týmu byl:

Ing. Libor Ládyš

osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 3772/603/OPV/93 ze dne 8. 6. 1993 (prodloužení autorizace č.j. 48068/ENV/06 ze dne 9.8.2006)


8


A.


ÚDAJE O OZNAMOVATELI

Oznamovatel Jiří Lobkowicz

IČO 45895694

Sídlo Zámek Mělník Mělník 276 01

Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Helena Nováková – A.R.D. CENTRAL s.r.o. Tel.: 233 339 857 Podbabská 17 166 24 Praha 6


9



B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Royal Golf and Country Club Mělník Navržený záměr spadá dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č.93/2004 Sb. a zákona č.163/2006 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí do kategorie II, pod pořadové číslo 10.8. – „Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů“.

2. Kapacita (rozsah) záměru Celková rozloha navrženého golfového areálu je 119,5 ha, z toho rozloha vlastního hracího hřiště činí cca 97 ha. Zbylých 22,5 ha tvoří lesní porosty, zázemí s hotelem a provozní budovou, klubovna a parkoviště. Maximální kapacita parkoviště bude 150 osobních automobilů, včetně plochy pro 2 autobusy. S jeho umístěním je počítáno při vjezdu do areálu, v blízkosti objektu hotelu. Kapacita hřiště je plánována pro 30 – 60 návštěvníků denně. Součástí areálu bude i hotel se 150 pokoji a restaurace. Denní kapacita hotelu je odhadována na 108 hostů a restaurace na 130. V souvislosti s provozem golfového hřiště, hotelu a klubu se předpokládá vytvoření cca 45 nových pracovních míst (30 míst – hotel s restaurací, 6 míst – Club House, 9 míst – údržba golfového hřiště)

3. Umístění záměru Kraj:

Středočeský

Obec:

Hořín, Býkev

Katastrální území:

Hořín, Býkev

Řešené území leží ve Středočeském kraji, v katastrálním území Hořín a Býkev. Na severozápadě přiléhá golfový areál k obci Hořín, od které je oddělen silnicí I/16. Z jihu a východu je zájmová lokalita vymezena silnicí I. třídy č. 16, ze severu pak hranicí mezi k.ú. Hořín a k.ú. Brozánky. Západní hranici tvoří horkovodní potrubí. (Vymezení areálu viz kap. F. Doplňující údaje – mapa č. 1) Dotčené pozemky: k.ú. Hořín: 384/1, 384/9, 384/11, 384/12, 384/14, 385/1, 385/6, 385/10, 385/7, 385/9, 386/1, 386/2, 384/10, 384/13, 443, 444, 419/5, 419/6, 419/7, 424/1, 424/2, 424/3, 424/4, 424/5, 424/6, 421, 422, 423, 420, 385/8, 419/3, 419/4, 410, 411, 412, 413, 414, 415, 416, 417/1, 417/2, 418/1, 418/2 k.ú. Býkev: 59/66

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr bude sloužit k veřejným sportovně rekreačním aktivitám. Bude se jednat o tradiční 18 a doprovodné 9 jamkové golfové hřiště na pozemcích o celkové výměře 119,5 ha, z toho vlastní hrací


10



plocha činí cca 97 ha. Součástí areálu jsou i lesní pozemky, do kterých však v souvislosti s realizací vlastního hřiště zasahováno nebude. Součástí areálu bude rovněž hotel, klubovna a provozní a technické zázemí, které vzniknou rekonstrukcí stávajících objektů. V případě hotelu se bude jednat o třípatrovou budovu se 150 pokoji a restaurací, maximální výška objektu bude cca 12 m. Objekt budoucí klubovny (stávající myslivna) je v současnosti architektonicky řešen v klasickém stylu s jedním patrem, který bude rekonstrukcí přestavěn na dvoupatrovou budovu. Při rekonstrukci bude akceptován takový architektonický styl, který bude zcela v souladu s regulativy ÚP Hořín a s požadavky dotčených orgánů a organizací. Záměr bude v rozpracovanosti projednáván s dotčenými úřady. Součástí stávající zastavěné plochy, která slouží ke komerčním účelům a v budoucnosti bude využita pro zázemí golfu jsou další drobné objekty, které budou před zahájením stavebních prací demolovány (viz kap. B.I.6). Parkoviště pro max. 150 osobních automobilů a 2 autobusy bude umístěno na okraji golfového areálu při silnici I/16. Les v rámci golfového areálu nemá z golfového hlediska přímé uplatnění. Nebude do něj neadekvátním způsobem zasahováno. Součástí záměru budou nově vybudované retenční nádrže, vhodně zasazené do krajiny. Možnost jejich využití bude kromě zavlažování i pro sportovní a rekreační účely. Golfový areál bude na jižní a východní straně (podél silnice I/16) částečně oplocen. Zbylé strany zůstanou otevřené a bude tedy zachován volný průchod lidí a zvěře krajinou. Kumulace s dalšími záměry se nepředpokládá. (Dle změny č. 1 Územního plánu obce Hořín jsou v blízkosti plánovaného areálu (na druhé straně silnice I/16) vymezeny lokality č. Z1-2 a Z1-3, u kterých se předpokládá změna funkčního využití Z1-2: OMS (Plochy obytného území malých sídel) a Z13 (Plochy pro sport a rekreaci), avšak v době výstavby golfového areálu se nepředpokládá souběh stavebních prací na těchto lokalitách.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Plánovaný golfový areál „Royal Golf and Country Club Mělník“ se nachází v turisticky atraktivní lokalitě středních Čech, v zázemí turisticky atraktivního města Mělník s bohatou historií a příležitostmi pro sportovní a rekreační vyžití. Území s vysokým zemědělským potenciálem, dobrou dopravní dostupností jak z Mělníka, tak z Prahy, má značnou historickou a krajinnou hodnotu. To jsou předpoklady, které vedou k rozvojovým tendencím sídla a k rozvoji obytné a rekreační funkce osídlení. Z hlediska širších vztahů území je pro obec Hořín dominantní vazba na město Mělník a významně se rovněž uplatňují vazby na severní okraj osídlení hlavního města Prahy. Bohatá historie města Mělník a jeho okolí láká každoročně značné množství turistů, vysoký podíl tvoří rovněž cizinci. V posledních letech se rozmohla cykloturistika a po napojení na cyklistické stezky vedoucí podél Labe se předpokládá její další rozvoj. Samotný golfový areál je výhodně situován přímo u silnice I. třídy I/16, která tvoří snadnou přístupovou cestu a rychlé napojení na dálnici D8 vedoucí do Prahy.


11



Hra golfu rozšíří současnou nabídku sportovních aktivit a zároveň zatraktivní dané území, které bylo doposud převážně intenzivně zemědělsky využíváno. S tím je spojen rozvoj turistického ruchu a zviditelnění obce. Dalším pozitivním aspektem bude vytvoření nabídky nových pracovních míst pro místní obyvatele s možností rozvoje doprovodných služeb terciární sféry. Převážná část golfového hřiště je navržena na orné půdě, která nemá z ekologicko - stabilizačního hlediska zásadní význam. Naopak, s realizací záměru bude spojená výsadba izolační, skupinové stromové a keřové zeleně vhodně navazující na okolní porosty, která nenaruší celkový krajinný ráz a přispěje k začlenění golfového areálu do krajiny. V centrální části areálu se nachází lesní komplex, jež plní částečně funkci lokálního biocentra a prochází jím lokální biokoridory. Porost nemá z golfového hlediska přímé uplatnění a v souvislosti s realizovaným záměrem nebudou prováděny zásahy do tohoto ekosystému. Pozitivním vlivem na přírodní složku krajiny bude přeměna stávající orné půdy na travní porosty spojené se zvýšením ekologické stability. Shrneme-li jednotlivé aspekty související se záměrem, můžeme konstatovat, že golfový areál bude mít na dotčenou oblast pozitivní efekt. Záměr je v oznámení EIA z hlediska umístění i technického a provozního uspořádání posuzován v jedné variantě.

6. Popis technického a technologického řešení záměru Připravovaný golfový areál se bude skládat z těchto částí: •

veřejné 18 a 9 jamkové golfové hřiště přírodního charakteru ¾

jamkovitě (Green)

¾

dráhy (Fairway)

¾

odpaliště (Tee)

•

tréninkové a cvičné plochy pro golfovou hru (Driving range)

•

veřejná golfová akademie (Putting green, Chipping area) - představuje přírodní travnaté plochy pro nácvik golfové hry začátečníků

•

překážky – travnaté, píščité (Bunker), vodní

•

řešení zeleně – nárůst podílu dřevin a křovin jako dělícího prvku jednotlivých herních drah. Předpokládá se odclonění golfového areálu od silnice I/16 dělící zelení (blíže řešeno v kap. D.I.8 – Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy a D.I.10 – Vlivy na krajinu a krajinný ráz)

•

blízké herní zázemí (Semirough) a vzdálené herní zázemí (Rough)

•

inženýrské sítě - kanalizační, vodovodní řad, zavlažovací a drenážní systém, přípojka VN

•

přístupová komunikace, spojovací cesty

•

retenční nádrže

•

doprovodné stavby a zázemí: -

hotel, klubovna a provozní budova - jsou situovány na okraji golfového areálu, při silnici I/16. Vzniknou rekonstrukcí stávajících objektů.

Hotel – třípatrový objekt, max. výška 12 m. Jeho součástí bude restaurace a 150 pokojů pro hosty.


12



Klubovna, provozní budova – max. dvoupatrové objekty, v případě klubovny zachování stávajícího architektonického stylu (hodnocení vlivu na krajinný ráz viz kap. C.II.9 – Krajina a krajinný ráz a D.I.10 – Vlivy na krajinu a krajinný ráz). -

parkoviště - s max. kapacitou 150 osobních automobilů a 2 autobusů. Bude od okolí odděleno obvodovou zelení.

Obrázek č.1: Obecný popis herních segmentů golfového hřiště

•

závlahový systém + čerpací stanice závlahové vody −

zdrojem vody budou vlastní vrtané studny doplněné v případě nutnosti o čerpání vody z Labe a případně napojení na stávající závlahový systém, který je v soukromém vlastnictví. Voda bude následně přečerpána do vlastních retenčních nádrží.

−

v následné projektové dokumentaci bude navrženo podrobné řešení systému potrubních podzemních a drenážních rozvodů a zařízení.

Způsob výstavby Před zahájením samotné výstavby jednotlivých stavebních objektů (klubovny, hotelu, technického zázemí) je nutné provést přípravné práce, které budou zahrnovat i demolice některých ze stávajících objektů. Mezi další přípravné práce patří především skrývka ornice a hrubé terénní úpravy. Charakteristika jednotlivých etap: Demolice - S výstavbou zázemí golfového areálu (hotelu s restaurací a provozní budovy) bude v první fázi spojena demolice několika stávajících objektů nacházející se v dotčeném území. Konkrétně se bude jednat o výrobní haly a skladovací prostory na pozemcích č. 412, č. 418/2, č 417/1 (k.ú. Hořín) a dřevěné boudy na pozemcích č. 414. č. 415 a č. 416 (k.ú. Hořín). Jednotlivé objekty budou demolovány a odpadní materiál vytříděn tak, aby se mohl dále využít při rekonstrukci hotelu, provozní budovy a klubovny. Kubatury materiálů z demolic nejsou v současné době známy, jejich kvalitativní složení je podrobněji rozvedeno v kap. B.III.3 Odpady. Demolice objektů bude zahrnovat likvidaci veškeré nadzemní části objektů. Zároveň budou jednotlivé budovy odpojeny od sítí a demontovány veškeré konstrukce a odstraněny zpevněné plochy. Před započetím prací bude provedena podrobná prohlídka objektů navrhovaných k demolici za přítomnosti statika, stavbyvedoucího a stavebního dozoru. Vybraný dodavatel stavby vypracuje podrobné


13



technologické postupy, které budou vycházet z možností dodavatele. Předběžně lze však předpokládat, že budou objekty postupně rozebírány po jednotlivých částech stavby, aby nedošlo k promíchání jednotlivých druhů materiálů. Před započetím bouracích prací musí být z jednotlivých objektů odstraněny pozůstatky vnitřního vybavení včetně všech kovových pomocných konstrukcí, všechny kabelové povrchové rozvody, ocelová potrubí technologických rozvodů a vnitřních instalací vody kanalizace a topení. Budou vybourány všechny výplně oken dveří a vrat. Dále budou z objektů odstraněny ostatní materiály, které by mohly způsobit změnu kategorie bouraného materiálu. Před zahájením vlastních bouracích prací musí být všechny objekty důsledně odpojeny od elektrických rozvodů, od rozvodů vody, vytápění a od kanalizace. Zároveň bude před započetím demolic odvezen a zlikvidován všechen skladový materiál ze zpevněných ploch areálu. Bourací práce je nutno provádět za stálé přítomnosti odborně způsobilé osoby. Při bourání bude zásadně dodržováno třídění odpadu z demolice. Veškerý bouraný materiál se bude průběžně odstraňovat. Staveniště bude zajištěno stávajícím zděným oplocením komerčního areálu, které bude zachováno po celou dobu bourání a vlastní stavby. Skrývka ornice – Ornice bude skryta, přemístěna a deponována v rozsahu určeném následnou projektovou dokumentací. Hrubé terénní úpravy – Tato fáze předchází samotné výstavbě jednotlivých drah a jejím cílem je vytvořit podklad pro jemné modelace. Jelikož se však jedná o rovinatý terén, nebudou přesuny hmot nikterak významné a v maximální míře bude zachován stávající reliéf. Jemné modelace – Navazující etapa na předcházející hrubé terénní úpravy bude probíhat dle detailní projektové dokumentace. Budou modelovány jednotlivé greeny a tee. Okolí greenu musí být dokonale zapojeno ruční modelací do okolního terénu. Zpětné rozprostření ornice - Ornice bude navrácena na vymodelované plochy mimo ploch greenů a tee za přísného dodržování stabilní výšky ornice. U těchto prací je kladen důraz na dodržení reliéfu vymodelovaných tvarů v předchozích etapách výstavby. Příprava pro osev a osev ploch - V první fázi bude ornice kultivována buď rotavátorem nebo disky, bránami a smyky. Týká se výhradně fairwayí a semiroughu. Ruční příprava se týká greenů, tee, bunkerů a ploch, kde nelze použít mechanizaci. Na těchto místech se ocelovými hráběmi maximálně rozmělní ornice, vyrovnají nerovnosti, upraví stěny bunkerů a vymodeluje se okolí zmíněných objektů tak, aby všechny plochy plynule navazovaly a byly přiměřeně vyspádovány. Dále se počítá i s dalšími pracemi – výkopy pro drenáže, zasakovací jímky, zemní filtry, čerpací řad, vybudování retenčních nádrží. Tyto stavby budou provedeny na ploše dotčené skrývkou ornice. Instalace drenážního a zavlažovacího systému bude následovat po ukončení hrubých terénních úprav. Napojení na inženýrské sítě se předpokládá především v souvislosti s potřebou elektrické energie pro čerpací řad a zavlažovací systém + napojení objektů na inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, elektřina, plyn). Hotel, klubovna a provozní budova budou tvořit samostatné objekty vzniklé rekonstrukcí stávajících budov. Splašková kanalizace zázemí golfového areálu bude napojena na plánovanou čistírnu odpadních vod v Brozánkách. Součástí parkovací plochy bude odlučovač ropných látek.


14



Hnojení Na ploše hřiště (s výjimkou intenzivně udržovaných ploch jamkovišť a odpališť) bude pro hnojení použita metoda mulčování (zeleného hnojení). Po seči bude nadrobno upravený materiál ponechán k přirozenému rozpadu a obohacení kořenové vrstvy zejména dusíkatou složkou. Kromě lepší výživy bylinného patra tak bude docházet i k navyšování humózní vrstvy a k pedologické stabilizaci udržovaných ploch. Odpaliště a jamkoviště budou pro snazší údržbu a správný herně technický stav dotována živinami ve formě granulátů s dlouhou dobou rozpadu. Na základě praktických zkušeností jsou pro dobrou kvalitu golfového trávníku potřebná následující maximální množství hnojiv (viz tabulka č. 1): Tab. č. 1 Předběžný plán hnojení

Golfový povrch

Jamkoviště

Čistý obsah živin (kg/ha/rok)

Počet částečných dávek

200 N

hnojivo s dlouhodobým účinkem 3-5 dávek nebo hnojivo s krátkodobým účinkem až 10 dávek (od dubna do srpna)

80 P2O5 120 K2O

Odpaliště

120 N 60 P2O5 100 K2O 60 N

Dráha

40 P2O5 60 K2O

Okolí

hnojivo s dlouhodobým účinkem 3-5 dávek nebo hnojivo s krátkodobým účinkem až 8 dávek (od dubna do srpna) hnojivo s dlouhodobým účinkem 2 dávky nebo hnojivo s krátkodobým účinkem až 4 dávky (od dubna do srpna)

není třeba hnojit

Výsledky několikaletého zkoumání tohoto množství hnojiva poukazují, že toto množství nezpůsobuje nežádoucí dusičnanovou zátěž. Kromě dusičnanů by však mohlo dojít k navýšení obsahu draslíku ve vodě, které by mohlo být způsobeno hnojením a tudíž se nesmí dávky draslíku, uvedené v tabulce č. 1, výrazně překročit. (Golfer, 2004). Doba provozu Počítá se s celoročním provozem, nicméně plný provoz bude pouze v období od dubna do října (7 měsíců) – v závislosti na klimatických podmínkách. Denní provozní doba bude cca 7,00 – 22,00 h, v závislosti na viditelnosti. Provoz bude spojen s potřebou pracovních míst, jak na údržbu samotného golfového areálu, tak pro fungování hotelu a klubu. Předpokládá se zajištění provozu cca 45 zaměstnanci.


15



7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Termín zahájení:

09/2007

Termín dokončení:

04/2009

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Středočeský

Obec:

Hořín, Býkev

Katastrální území:

Hořín, Býkev

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat •

Územní řízení – rozhodnutí o umístění stavby (dle § 32 zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění) – vydává Stavební úřad Mělník, okres Mělník.

•

Stavební řízení – stavební povolení (dle § 66 - § 70 zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění) – vydává Stavební úřad Mělník, okres Mělník.


16



II. Údaje o vstupech 1. Půda Zemědělský půdní fond (ZPF) Golfový areál je navržen na ploše o celkové rozloze 119,5 ha, z čehož vlastní hrací plocha tvoří cca 95,5 ha a cca 2 ha tvoří plocha doprovodných aktivit (parkoviště, vodní plochy). Zbývající plochy zahrnují lesní komplex situovaný v centrální části areálu, hotel, klubovnu a provozní budovu. Areál je situován v zemědělsky obhospodařované krajině, a proto bude nevyhnutelně docházet k záborům zemědělského půdního fondu. Dle § 9 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění lze půdu odejmout ze ZPF trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu. Z výše uvedeného vyplývá, že trvalé vynětí ze ZPF se bude tedy týkat pouze nově vybudovaných retenčních nádrží a zpevněných ploch (parkoviště). Dočasné vynětí ze ZPF bude provedeno pro dočasnou stavbu – golfové hřiště, a to na období 25 let. Stávající orná půda bude přeměněna na travní porosty. Po 25 letech bude půda rekultivována a navrácena do původního stavu. Dočasná stavba – golfové hřiště nebude negativně ovlivňovat kvalitu půdy. V následující tabulce (Tab. č. 2) jsou uvedeny jednotlivé dotčené BPEJ a uveden rozsah týkající se předpokládaného trvalého a dočasného vynětí ze ZPF. Tab. č. 2 Rozsah vynětí ze ZPF kód třída dočasné vynětí BPEJ ochrany (ha)

trvalé vynětí (ha)

celkem

1.01.00

I.

17

17

1.10.00

I.

11

11

1.13.00

II.

67,5

2,3

69,8

95,5

2,3

97,8

celkem

Záměr si vyžádá trvalé vynětí ze ZPF v rozsahu 2,3 ha. Bude se jednat o půdy II. třídy ochrany. Dočasné vynětí bude v celkovém rozsahu 95,5 ha, z toho 28 ha se bude týkat půd I. třídy ochrany a 67,5 ha půd náležící do II. třídy ochrany. Vlivy na půdu a bližší povinnosti investora při vyjímání ze ZPF jsou uvedeny v kap. D. I. 6. Obecná charakteristika půd V zájmovém území se nacházejí následující BPEJ: 1.01.00, 1.10.00, 1.13.00 Třídy ochrany podle metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996 uvádíme v následující tabulce:


17



Tab. č. 3 BPEJ – třída ochrany

kód BPEJ

třída ochrany

1.01.00

I.

1.10.00

I.

1.13.00

II.

Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější zemědělské půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně a to především na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou dle metodického pokynu MŽP situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

Z charakteristiky jednotlivých tříd ochrany uvedené v tomto metodickém pokynu MŽP a z výše uvedeného přehledu vyplývá, že plochy zájmového území náleží mezi půdy s I. a II. třídou ochrany. Základní mapovací a oceňovací jednotkou půdy jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). BPEJ jsou definovány na základě agronomicky zvláště významných charakteristik klimatu, půdy a konfigurace terénu a je tudíž možné k nim přiřadit parametrizované (normativní) údaje o produkčním potenciálu hlavních zemědělských plodin a rovněž ekonomickému efektu, který za daných podmínek přinášejí. Konkrétní vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístním číselným kódem. 1. číslice v kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu, což je v tomto případě region T1 – teplý, suchý, s průměrnou roční teplotou 8 - 9 °C, s průměrným úhrnem srážek 500 mm, pravděpodobností suchých vegetačních období 40 - 60 %, s vláhovou jistotou 0 - 2. 2. a 3. číslice určuje příslušnost k hlavní půdní jednotce (HPJ). V rámci plánovaného areálu se nacházejí následující typy půd: HPJ 01: Černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těžké , s příznivým vodním režimem HPJ 10: Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraších; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem HPJ 13: Hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších , sprašových a

svahových hlínách o mocnosti 0,4 - 0,5 m, uložených na velmi lehké spodině; závislé na dešťových srážkách 4. číslice stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám: Tab. č. 4 Kód BPEJ – svažitost a expozice kód

svažitost

0

0 - 3° rovina

expozice

všesměrná

5. číslice vyjadřuje kombinace skeletovitosti a hloubky půdního profilu. Hloubka půdního profilu je omezena buď pevnou horninou nebo silnou skeletovitostí. Tab. č. 5 Kód BPEJ – skeletovitost a hloubka půdy kód

skeletovitost

hloubka

0

žádná

hluboká


18



Pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL V zájmovém území záměru se vyskytuje cca 19,7 ha PUPFL (Bažantnice a dva malé lesní ostrůvky západním směrem), které však výstavbou golfového areálu nebudou dotčeny. Konkrétně se jedná o pozemky 385/1, 385/6, 385/10, 385/7, 385/9, 424/1, 424/2, 424/3, 424?4, 424/5, 424/6, 385/8 v k.ú. Hořín a 60, 61 v k.ú. Býkev. Lesní porosty se nachází v LO 17 Polabí, LHC 101702. Jedná se o les hospodářský, lesní typ: 1L2, 1L4, 1L5, 1U1, 1G2 (blíže kap. C. II. 6). Obr. č. 2 Porostní mapa

Zdroj: Porostní mapa

Dotčené lesy spadají do oddělení 26 – A, B, C, G. ¾ 26 A Prořídlá směs s podrostem bezu a akátu. Zarostlé výstavky dubu, část původem z výmladků, mělké údolíčko. Zdravotní stav: prosychání dubu, jilmu. Porostní skupina 00: věk porostu:

0 let

zakmenění:

0

druh. skladba: 0 Porostní skupina 01: věk porostu:

6 let

zakmenění:

6

druh. skladba: DB (100 %) Porostní skupina 01a: věk porostu:

7 let

zakmenění:

9

druh. skladba: DB (90 %), LP (5 %), JS (5 %) Porostní skupina 01b: věk porostu:

9 let


19


zakmenění:


9

druh. skladba: JS (90 %), DB (10 %) Porostní skupina 02: věk porostu:

15 let

zakmenění:

10

druh. skladba: JS (100 %) Porostní skupina 03: věk porostu:

30 let

zakmenění:

9

druh. skladba: SM (100 %) Porostní skupina 04: věk porostu:

36 let

zakmenění:

8

druh. skladba: LP (40 %), ORC (30 %), JS (15 %), OLS (5 %), JL (5 %), HB (5 %) Porostní skupina 06: věk porostu:

60 let

zakmenění:

7

druh. skladba: JS (30 %), VR (15 %), SM (15 %), DB (15 %), DG (10 %), LP (5 %), JL (5 %) Porostní skupina 08: věk porostu:

76 let

zakmenění:

6

druh. skladba: AK (10 %), JS (30 %), DB (15 %), DG (10 %), SM (5 %), JL (5 %), LP (5 %), DBC (5 %) Porostní skupina 08a: věk porostu:

75 let

zakmenění:

8

druh. skladba: LP (35 %), JS (30 %), DB (20 %), AK (5 %), VJ (3 %), DG (3 %), TPS (2 %), JL (2 %) Porostní skupina 12: věk porostu:

113 let

zakmenění:

10

druh. skladba: DB (95 %), BOC (5 %) Porostní skupina 12a: věk porostu:

113 let

zakmenění:

10

druh. skladba: DB (95 %), JS (5 %) Porostní skupina 12b: věk porostu:

113 let

zakmenění:

10


20



druh. skladba: DB (95 %), BOC (5 %) ¾ 26 B Listnatá směs se zarostlými výstavky dubu, místy skupinky mladších výmladků lípy, jasanu. Dvě holinky zarostlé bezem. Zdravotní stav: prosychání dubu Porostní skupina 00: věk porostu:

0 let

zakmenění:

0


15 let

zakmenění:

10

druh. skladba: DB (95 %), JS (3 %), JL (2 %) Porostní skupina 08: věk porostu:

80 let

zakmenění:

8

druh. skladba: JS (80 %), LP (10 %), DB (5 %), BR (4 %), DG (1 %) Porostní skupina 11: věk porostu:

103 let

zakmenění:

10

druh. skladba: DB (95 %), LP (3 %), JS (2 %) Porostní skupina 11a: věk porostu:

106 let

zakmenění:

7

druh. skladba: DB (95 %), LP (3 %), JS (2 %) ¾ 26 C Mírně zvlněná rovina, část (hl. západní) z výmladků, místy trsy lípy. Dvě holinky. Zdravotní stav: prosychání dubu Porostní skupina 00: věk porostu:

0 let

zakmenění:

0


35 let

zakmenění:

10

druh. skladba: LP (95 %), DG (5 %) Porostní skupina 08:


21


věk porostu:

80 let

zakmenění:

8


druh. skladba: JS (65 %), DB (25 %), LP (10 %) Porostní skupina 11: věk porostu:

103 let

zakmenění:

10

druh. skladba: DB (97 %), LP (3 %) ¾ 26 G Dva remízky v polích, v okrajích keře, kryt pro zvěř, trsy výmladků akátu, jilmu. Porostní skupina 05: věk porostu:

50 let

zakmenění:

8

druh. skladba: DB (70 %), JL (30 %) Porostní skupina 06: věk porostu:

55 let

zakmenění:

9

druh. skladba: AK (90 %), DB (10 %) Les nemá z golfového hlediska přímé uplatnění. Realizace záměru si nevyžádá vynětí z PUPFL.

2. Voda Voda pro závlahové účely Řešení závlah bylo prověřováno v rámci studie „Vliv záměru na povrchové a podzemní vody“, která tvoří samostatnou přílohu č. 4 oznámení EIA. V rámci této studie byly prověřovány jednotlivé způsoby řešení závlah a jejich možný vliv na podzemní a povrchové vody. Možnost zavlažování golfového hřiště byla hodnocena ve dvou alternativách, a to odběrem povrchové vody z Labe (resp. z vybudovaných vodních děl, to znamená z Vraňansko – Hořínského plavebního kanálu či mlýnského náhonu), nebo odběrem vody z vlastních vrtaných studní. Denní požadavek závlahové vody pro 18 a 9 jamkové hřiště je dle expertního odhadu 750 m3/den, s celkovou potřebou v golfové sezóně (duben – říjen) ve výši 135 000 m3. Vlastní řešení závlah kalkuluje s kontinuálním doplňováním retenčních nádrží během celého dne a s odběrem povrchové či podzemní vody ve výši 8,7 l/s, který by odpovídaly požadovaným hodnotám. Po posouzení jednotilvých alternativ a zvážením jejich výhod a nevýhod bylo přikloněno k variantě řešení závlah vlastními vrtanými studněmi na ploše golfového areálu. Tento hlavní zdroj závlahové vody bude doplněn v menší míře v případě nutnosti čerpáním vody z Labe a pokud dojde k dohodě se soukromým vlastníkem, bude exploatován i stávající závlahový systém. U žádné z alternativ se nepředpokládá negativní ovlivnění jakosti a vydatnosti jednotlivých zdrojů. (Podrobněji řešeno v kap. D. I. 5 – Vlivy na povrchové a podzemní vody).


22



Zavlažování bude probíhat v noci. Voda pro zázemí hotelu a klubu Zásobování klubu a hotelu pitnou vodou bude dotováno z nově vybudovaného obecního vodovodu, který kopíruje jižní hranici golfového areálu a umožňuje tak snadné napojení na tento zdroj. Tento vodovod je napojený na nový vodovodní přivaděč DN 300 z vodojemů Rymáň a Vehlovice, který bude pokračovat až do oblasti Kralup nad Vltavou. Zdrojem vody pro uvedený hlavní řad jsou vrty v povodí Liběchovky. Jde o vysoce kvalitní zdroj pitné vody bez potřeby úpravy. Spotřeba vody dle vyhl. č. 428/2001 Sb. je pro hotel a klub následovná: Tab. č. 6 Množství spotřeby pitné vody Počet osob

Specifická spotřeba vody (l/os./den)

Q24

Qmax d

Qh

3 (m /den)

3 (m /den)

(l/s)

restaurace

130

57,6

6,21

9,32

0,18

ubytování

108

300

32,4

48,6

1,01

zaměstnanci

45

270

5,4

9,72

0,157

celkem

283

627,6

44,01

67,64

1,347

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Nároky na suroviny Pro realizaci záměru bude zapotřebí především těchto surovinových zdrojů – zemina, štěrky, písky, vápno, cement, cihly nebo jiné konstrukční prvky, sklo, dřevo, živice, rašelina atd. Materiál z výkopu terénních depresí bude použit pro násypy. Štěrk a písek se použije pro vybudování drenážní a filtrační vrstvy při stavbě jamkovišť, odpališť a parkoviště. Rašelina se použije pro zvýšení retenční schopnosti kořenové vrstvy, hrubý štěrk pak pro vytvoření drenáží a zavlažovacího systému. Ostatní stavební materiály budou použity pro výstavbu budov zázemí. Návoz materiálu bude probíhat postupně podle okamžité potřeby v závislosti na harmonogramu výstavby. Elektrická energie Potřeba elektrické energie bude ve fázi výstavby zajišťována ze stávajícího komerčního areálu nacházející se v zájmovém území. Ve fázi provozu se předpokládá navýšení spotřeby elektrické energie, které bude ekvivalentní energetické náročnosti jednotlivých provozních částí golfového areálu. Plyn Ve fázi provozu bude využíván zemní plyn pro kotelnu na ohřev vody umístěnou v hotelu. Z ní budou vytápěny i ostatní objekty. (Podrobněji řešeno v kap. B.III.1).


23



4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 4.1. Nároky na dopravní infrastrukturu Silniční doprava Jihovýchodní hranici tvoří silnice I/16 Mělník – Kralupy nad Vltavou, která je páteřní komunikací dané oblasti. Příjezd do areálu bude přímo z této silnice. 11 km od golfového areálu se silnice I/16 v Nové Vsi napojuje na dálnici D8 Praha – Lovosice. Předpokládá se, že 60 % automobilů vyjede z areálu a odbočí vpravo směrem na dálnici D8 vedoucí do Prahy. Zbylých 40 % pak bude směřovat opačným směrem do Mělníka. Parkoviště, jakožto součást golfového areálu, je plánováno s kapacitou 150 stání pro OA a 2 stání pro autobusy. Předpokládá se, že největší podíl v souvislosti s provozem golfového areálu budou tvořit auta, které využijí parkoviště do pěti hodin (75 aut). Za celý den se zde, dle odborného odhadu, vystřídá 100 až 120 aut. Zdrojová a cílová doprava golfového hřiště (počet příjezdů a odjezdů): Osobní automobily 240 pohybů/za den (6-22 h) Lehká nákladní auta (do 3,5 t) (zásobování) 4 pohyby/za den (6-22 h) Těžká nákladní auta (nad 3,5 t) (autobusy) 2 pohyby/ za den (6-22 h) Z hlediska zatížení silniční sítě v zájmové oblasti je na silnici I/16 prováděno sčítání dopravy ŘSD ČR. Pro orientaci uvádíme data pro rok 2006 a výhledově pro rok 2010 (Stav z roku 2005 (Sčítání ŘSD, 2005) byl přepočten výhledovými koeficienty dopravy). Tab. č. 7 Intenzita dopravy – rok 2006

Komunikace I/16

1-1470

T

O

M

S

4744

8034

42

12820

T

O

M

S

5262

8963

40

14262

Tab. č. 8 Intenzita dopravy – rok 2010

Komunikace I/16

1-1470

Vysvětlivky: T – průměrná denní intenzita těžkých vozidel O – průměrná denní intenzita osobních vozidel M – průměrná denní intenzita jednostopých motorových vozidel S – celková průměrná denní intenzita

Ve fázi výstavby golfového hřiště dojde dočasně vlivem dovozu materiálů na stavbu ke zvýšení dopravní intenzity na zmíněné komunikaci I/16. Zatížení komunikací bude v souvislosti s výstavbou pouze po časově omezenou dobu. Železniční doprava Řešeným územím není vedena, nejbližší železniční trať ČD č. 090 Praha – Děčín se nachází západním směrem cca 2 km od záměru. Lodní doprava Je provozována osobní říční i nákladní doprava na Labi.


24



4.2. Nároky na ostatní infrastrukturu Zásobování elektřinou Napojení elektrické energie bude na stávající elektrorozvodnou síť k nejkratšímu bodu připojení – trafostanici stávajícího komerčního areálu. Zásobování plynem Zásobování plynem hotelu a klubu bude zajištěno napojením na plynovod VVTL 500 VÚD, který kopíruje linii silnice I/16. Napojení se předpokládá při vjezdu do areálu. Kanalizace Předpokládá se napojení na navrženou podtlakovou kanalizaci systému AIRVAC svedenou na plánovanou čistírnu odpadních vod v Brozánkách. Recipientem bude Hořínský potok. Množství odpadní vody prakticky odpovídá množství spotřebované vody. Ochranná pásma V zájmovém území se nacházejí následující ochranná pásma: Venkovní elektrické vedení VN 22 kV Ochranné pásmo je 7 m od krajního vodiče. V blízkém okolí ochranného pásma bude probíhat výstavba stavebních objektů a rekultivační práce - především ozelenění. Uvedené práce jsou stavebními pracemi ve smyslu zákona č. 50/76 Sb., i terénními úpravami. Nutné je dodržení ochranného pásma u stávajících a nově navrhovaných sítí dle ČSN 73 6005 a zákona č. 222/1994 Sb. Případné křížení bude projednáno se správcem sítě. Produktovod Čepro, DN 200 Spolu s horkovodem kopíruje linii západní hranice golfového areálu. Ochranné pásmo ve vzdálenosti 100 m na obě strany bude dotčeno. Budou v něm probíhat pouze terénní úpravy. Dálkový horkovod EMĚ – Praha – Třeboradice Vedení je ve správě Pražské teplárenské, a.s. Energotrans. Ochranné pásmo 30 m na obě strany bude dotčeno. Dálkový optický kabel Podél silnice I. třídy I/16. Ochranné pásmo 1 m na obě strany. Ochranné pásmo a zátopové pásmo Labe Část území se nachází ve vyhlášeném záplavovém území. Probíhá jím hranice Q100. Ochranné pásmo lesa Ochranné pásmo je dle zákona č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů 50 m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Záměrem bude dotčeno. Ochranné pásmo silnice I/16 Ochranné pásmo silnice I. třídy je dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění 50 m. Záměrem bude dotčeno. Ochranné pásmo vrtů a pramenů ČHMÚ Vrty ČHMÚ se nachází u příjezdové cesty do golfového areálu.


25



Ochranné pásmo o poloměru 500 m bude dotčeno. Ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru Labe Bude dotčeno.


26



III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Pro zhodnocení stavu ovzduší byla zpracována Rozptylová studie, která tvoří samostatnou přílohu č. 2 tohoto oznámení EIA – Rozptylová studie. Znečištění je vyjádřeno jako následující příspěvky: 1) Příspěvek ke stávající imisní zátěži území způsobený provozem golfového hřiště v roce 2010. 2) Celková imisní zátěž území vyčíslená jako imisní zátěž způsobená provozem na příjezdových komunikacích v roce 2010, za současného provozu plánovaného golfového areálu „Royal Golf and Country Club Mělník“. V souvislosti s provozem golfového areálu je možné definovat následující bodové, plošné a liniové zdroje znečištění ovzduší: a/ hlavní bodové zdroje znečištění ovzduší Z hlediska vyhodnocení příspěvků bodového zdroje k imisní zátěži byl ve výpočtu zohledněn spalovací zdroj znečišťovaní ovzduší a to kombinovaný plynový kotel o výkonu 150 kW. Plynový kotel bude mít maximální výkon v topné sezóně (od října do dubna). Ve zbývajícím období bude sloužit k ohřevu vody. Předpokládá se spotřeba zemního plynu 47 m3/hod. V Tab. č. 9 a 10 jsou uváděny jednotlivé charakteristiky týkající se plynového kotle. Tab. č. 9 Jednotlivé charakteristiky plynového kotle název zdroje

Plynový kotel

výška komína

objem spalin

teplota spalin

průměr komína

roční využití

denní provoz

[m]

[m3/hod]

[°C]

[m]

[%]

[hod]

12

1198,2

80

0,35

79

24

Tab. č. 10 Hmotnostní toky jednotlivých škodlivin ze spalovacího bodového zdroje název zdroje Plynový kotel

oxid dusičitý

oxid uhelnatý

[kg/rok]

[kg/rok]

624,8

104,1

b/ hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší Plošným zdrojem znečišťování ovzduší je pohyb automobilů po parkovišti. V rámci celého areálu je plánováno jedno parkoviště pro celkový počet maximálně 150 osobních automobilů a dva autobusy, které bude sloužit jak návštěvníkům golfového hřiště, tak i návštěvníkům restaurace a hotelu. Předpokládá se, že autobusy budou přivážet účastníky hlavně na golfové turnaje. Z důvodu posouzení nejhoršího stavu byl posuzován pohyb autobusu každý den. Emise z parkoviště byly vyčísleny za předpokladu, že každé auto ujede po ploše parkoviště 400 m (v této vzdálenosti jsou zahrnuty i studené starty) a při použití emisních faktorů pro rok 2010 byly


27



vyčísleny roční emise. V následující tabulce (Tab. č. 11) jsou presentovány emise z tohoto plošného zdroje. Tab. č. 11 Emise jednotlivých polutantů způsobené pohybem dopravy po parkovišti Plošné zdroje

Oxid dusičitý [g/s]

Oxid uhelnatý [g/s]

Benzen [g/s]

PM10 [g/s]

Parkoviště

0,000313

0,000839

4,76E-06

2,26E-06

c/ hlavní liniové zdroje znečištění Za liniový zdroj znečištění ovzduší je možné považovat pohyb aut na příjezdových komunikacích vedoucích ke golfovému areálu. V době výstavby půjde o pojezd dopravních prostředků používaných při dopravě materiálů a strojů. Při provozu areálu se bude jednat o pojezd osobních aut návštěvníků a pracovníků golfového areálu, popř. dodávkových vozů s materiálním zabezpečením. Nejvýznamnějšími emisemi z dopravy jsou oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen a PM10. V následující tabulce (Tab. č. 12) jsou uvedeny údaje o emisích jednotlivých polutantů v roce 2010 způsobených dopravou související s investičním záměrem “Royal Golf and Country Club Mělník“. Do výpočtu příspěvku k imisní zátěži byly zahrnuty komunikace, které byly pro výpočet rozptylové studie rozděleny na 8 dílčích rovných úseků (viz Obr. č. 3). Emise z dopravy byly vyčísleny na základě dat o intenzitě dopravy a emisních faktorů vypočítaných pomocí programu MEFA. Při výpočtu emisních faktorů pro rok 2010 byly zohledněny následující ukazatele: EURO 3 a průměrná rychlost vozidel v obci 50 km/hod, mimo obec 80 km/hod a příjezd k parkovišti 40 km/hod. Obr. č. 3 Komunikace zahrnuté do kvantifikace emisí jednotlivých polutantů


28



Tab. č. 12 Emise jednotlivých polutantů způsobené dopravou Oxid dusičitý g/m/s

Oxid uhelnatý g/m/s

Benzen g/m/s

PM10 g/m/s

L1_2

5,993E-07

1,0953E-06

9,9E-09

1,11E-08

L2_3

5,993E-07

1,0953E-06

9, 9E-09

1,11E-08

L1_4

3,996E-07

7,302E-07

6,6E-09

7,39E-09

L4_5

2,857E-07

6,700E-07

4,1E-09

3,6E-09

L5_9

1,429E-07

3,350E-07

2,1E-09

1,8E-09

L5_8

1,429E-07

3,350E-07

2,1E-09

1,8E-09

L4_6

9,99E-08

1,825E-07

1,6E-09

1,8E-09

L6_7

9,99E-08

1, 825E-07

1,6E-09

1,8E-09

Úseky komunikace

2. Odpadní vody V současné době je v části obce Hořín a Brozánky vybudována splašková kanalizace s odvodem na čistírnu odpadních vod při novém silničním mostu přes Labe. Odvádění přečištěných vod probíhá do Mlýnského potoka. Stoková síť kanalizace i ČOV jsou nyní ve zkušebním provozu. Předpokládá se napojení na navrženou podtlakovou kanalizaci systému AIRVAC svedenou na plánovanou čistírnu odpadních vod v Brozánkách. Recipientem bude Hořínský potok. Pro odvádění dešťových vod je využíván kombinovaný systém povrchového a trubního odtoku do přilehlých vodotečí. Dešťové odpadní vody Uvažuje se, že dešťová voda bude z velké části infiltrována přirozeným vsakem do podloží, resp. bude svedena drenáží do zasakovacích jímek nebo retenčních nádrží. V případě, že podloží pod plání by nebylo dostatečně propustné a docházelo by k hromadění srážkové vody, bude nutné nejnižší místa dostatečně odvodnit trubní drenáží zaústěnou do vsakovací jímky nebo v případě vhodných gravitačních poměrů do retenční nádrže. Dešťové odpadní vody ze zpevněné plochy parkoviště, u kterých lze předpokládat možnost kontaminace ropnými látkami, budou zachyceny pomocí odlučovače ropných látek a poté budou předčištěné odpadní vody svedeny do kanalizační přípojky. Jakost těchto vod bude vykazovat především zvýšené koncentrace ropných látek (NEL) a nerozpuštěných látek (NL). Koncentrace těchto látek v odpadní vodě není blíže odhadnutelná, mění se v závislosti na délce a intenzitě srážek, množství a technickém stavu vozidel, atp. Odpadní voda odtékající z vozovky a zpevněných ploch je nejvíce znečištěna v počátečních minutách srážkové činnosti. Nejvyšší koncentrace škodlivin se objevují přibližně v prvních 15 minutách po jejím zahájení. Při delším trvání srážek pak koncentrace škodlivin prudce klesá a podle délky a vydatnosti srážek se snižuje až na zanedbatelné hodnoty. Technologické odpadní vody S produkcí technologické odpadní vody se v době výstavby ani provozu golfového areálu nepočítá.


29



Splaškové odpadní vody Vody ze sociálního zařízení hotelu a klubu odpovídají svým složením běžným komunálním odpadním vodám a obsahují především biologicky odbouratelné látky. Pro tento typ odpadních vod jsou typické zvýšené koncentrace BSK5, NH4+, NO3-, NO2-, PO43-. Splaškové odpadní vody budou odváděny na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod v Brozánkách. Jejich množství bude adekvátní spotřebě pitné vody.

3. Odpady Nakládání s odpady se řídí zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. v platném znění a navazujícími právními předpisy. Zařazování odpadu se provádí dle vyhlášky 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek, v platném znění. V následujících tabulkách je uveden přehled podskupin a druhů odpadů, které mohou vznikat při výstavbě golfového hřiště a jeho následném provozu. V souvislosti se vznikem odpadů v jednotlivých fázích výstavby a provozu záměru lze rozlišit následující kategorie: A - Odpady vznikající při demolici B - Odpady vznikající ve fázi výstavby C - Odpady vznikající při provozu záměru Tab. č. 13 Odpady z demolice Kód druhu odpadu 17 01

Název odpadu

Kategorie odpadu

Beton, cihly, tašky a keramika

17 01 01

Beton

O

17 01 07

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

O

17 02 04

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

N

17 03 02

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01

O

17 03 03

Uhelný dehet a výrobky z dehtu

N

17 04 01

Měď, bronz, mosaz

O

17 04 05

Železo a ocel

O

17 04 11

Kabely neuvedené pod 17 04 10

O

17 05 03

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

N

17 05 07

Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky

N

17 05 08

Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07

O

17 06 01

Izolační materiál s obsahem azbestu

N

17 06 04

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

O


30



Tab. č. 14 Přehled předpokládaných odpadů vznikajících při výstavbě golfového areálu Kód druhu odpadu

Kategorie odpadu

Název odpadu

08 01

Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování barev a laků

O, N

08 02

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních nátěrových hmot (včetně keramických materiálů

O

08 04

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání lepidel a těsnicích materiálů (včetně vodotěsnicích výrobků)

O, N

12 01 01

Piliny a třísky železných kovů

O

12 01 03

Piliny a třísky neželezných kovů

O

12 01 13

Odpady ze svařování

O

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

15 01 02

Plastové obaly

O

15 01 03

Dřevěné obaly

O

15 01 04

Kovové obaly

O

15 01 10

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15 01 11

Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou azbest) včetně prázdných tlakových nádob

hmotu (např.

N

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

15 02 03

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

O

17 01 01

Beton

O

17 01 02

Cihly

O

17 01 03

Tašky a keramické výrobky

O

17 01 06

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

N

17 02 01

Dřevo

O

17 02 03

Plasty

O

17 02 04

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

N

17 03 02

Asfaltové směsi neuvedené pod č. 17 03 01

O

17 04 05

Železo a ocel

O

17 04 07

Směsné kovy

O

17 04 11

Kabely neuvedené pod č. 17 04 10

O


31


Kód druhu odpadu


Název odpadu

Kategorie odpadu

17 05 03

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

N

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O

17 06 04

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

O

17 08 02

Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01

O

17 09 04

Směsné stavební odpady a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02, 17 09 03

O

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

20 02 02

Zemina a kameny

O

20 02 03

Jiný biologicky nerozložitelný odpad

O

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

20 03 03

Uliční smetky

O

20 01 01

Papír a lepenka

O

20 01 11

Textilní materiály

O

Tab. č. 15 Přehled předpokládaných odpadů vznikajících při provozu záměru Kód druhu odpadu

Název odpadu

Kategorie odpadu

15 01 01

Papírový, lepenkový obal

O

15 01 02

Plastový obal

O

15 01 03

Dřevěný obal

O

15 01 04

Kovový obal

O

15 01 06

Směs obalových materiálů

O

15 02 01

Sorbent z lapolů

N

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

15 02 03

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

O

20 01 01

Papír a lepenka

O

20 01 02

Sklo

O

20 01 21

Zářivky

N

20 01 33

Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie

N

20 01 34

Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33

O


32


Kód druhu odpadu


Název odpadu

Kategorie odpadu

20 01 39

Plasty

O

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

20 02 02

Zemina a kameny

O

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

20 03 03

Uliční smetky

O

N – nebezpečné odpady; O – ostatní odpady Demolice Kontaminovaná zemina, případně štěrk vzniklý při demolici bude odstraněn a odvezen ke zneškodnění. U zpevněných ploch bude frézováním oddělena samostatně vrstva asfaltového koberce (17 03 02 O), která bude následně předána zájemci k dalšímu využití (opravy lesních, polních cest, recyklace apod.). Při demolici a demontáži skladových hal budou vznikat běžné stavební odpady odpovídající charakteru demontovaných staveb. Lze očekávat následující kategorie odpadů: 17 01, 17 02 04 N, 17 03 02, 17 04, 17 05 a 17 06. Odpad na bázi betonu, pokud není znečištěn nebezpečnými látkami (asfalty, oleje, atd.), by měl být přednostně použit k dalšímu využití. Materiál včetně železobetonu může být rozdrcen v mobilním drtiči a po oddělení železa využit do zásypů nebo jako plnivo do betonu. Odpadní kabely budou předány k recyklaci do výkupen barevných kovů. Z nebezpečných odpadů se v odpadu z demolice mohou vyskytovat zbytky izolačních materiálů obsahující dehet (17 03 03 N), popř. jiné nebezpečné látky (17 06 01 N, 17 06 03 N). Kromě toho jsou za nebezpečný odpad považovány i ostatní odpady znečištěné nebezpečnými látkami, které se řadí např. do druhu (17 02 04 N). Odpady budou předány oprávněné osobě ke zneškodnění. Výstavba Odpady vzniklé ve fázi výstavby budou likvidovány firmou provádějící stavbu v souladu se schváleným projektem a podmínkami stavebního rozhodnutí. Zbytky barev, lepidel a těsnících materiálů budou vznikat převážně v průběhu výstavby. Tyto odpady řadíme do podskupiny 08 01, 08 02 a 08 04. V této skupině mohou vznikat jak nebezpečné, tak ostatní odpady podle použité technologie a materiálů. Pokud již nebudou použité materiály jinak využitelné, budou shromažďovány v uzavíratelných nádobách a podle potřeby a skutečných vlastností budou odváženy ke zneškodnění. Při zpracování a použití kovových materiálů při stavbě může vznikat odpad ze skupiny 12, a to při činnostech jako je svařování, řezání, broušení, apod. V případě vzniku většího množství budou tyto odpady řazeny do druhu (12 01 01, 12 01 03, 12 01 13). Předpokládá se však pouze nepatrné množství tohoto odpadu, který se stane součástí směsného stavebního odpadu (17 09 04). Odpady podskupiny 15 01 zahrnují obaly, které mohou vznikat v souvislosti se zásobováním v průběhu výstavby.


33



Kromě toho mohou vznikat obaly znečištěné nebezpečnými látkami, popř. prázdné kovové tlakové nádoby (15 01 10 N, 15 01 11 N), které patří do nebezpečných obalů. Kvalitativní i kvantitativní specifikace převažujících druhů odpadů této podskupiny je velmi obtížná, protože bude závislá na výběru konkrétního dodavatele. Po vyprázdnění budou nevratné obaly tříděny a předávány přednostně k následnému využití, recyklaci nebo likvidaci. Obaly znečištěné nebezpečnými látkami budou nebezpečné složky zbaveny nebo s nimi bude podle jejich povahy nakládáno jako s nebezpečným odpadem. Zejména v rámci realizace stavby a částečně při údržbě areálu za provozu budou vznikat odpady podskupiny 15 02 - Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy, a to buď znečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 02 N nebo neznečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 03. Místem shromažďování tohoto nebezpečného odpadu budou sběrné nádoby, které budou současně transportním obalem. Odpad bude skladován na zabezpečeném místě, a dále bude podle potřeby odvážen ke zneškodnění do spalovny nebezpečných odpadů. Ostatní odpad by měl být přednostně využíván jako vytříděný odpad textilního materiálu, jinak se může stát složkou komunálního odpadu. V rámci realizace stavby bude vznikat stavební odpad skupiny 17, který bude v největší míře obsahovat zbytky pojiv, stavebních prefabrikátů, kovů, izolačních materiálů, umělých hmot, apod. S veškerými stavebními odpady je nutno nakládat dle Metodického pokynu odboru odpadů MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb. Větší kusy využitelných materiálů by měly být vytříděny a zařazeny do jednotlivých druhů stavebního odpadu skupiny 17. Vytříděny by měly být rovněž možné nebezpečné odpady. Zbytková část za předpokladu, že neobsahuje nebezpečné látky, může být zařazena jako směsný stavební odpad (17 09 04), který bude shromažďován na staveništi, např. ve vanových kontejnerech. Odpad 17 02 01 – jedná se o stavební dřevo používané jako bednění, např. při realizaci stavebních konstrukcí, apod. Dřevo se vytřídí tak, aby mohlo být opakovaně používáno. Nakonec bude nabídnuto k dalšímu využití, případně spálení. V případě nezájmu bude dřevo tepelně využito ve spalovně nebo bude po štěpkování vstupovat do odpadu ze zeleně (kompost). Za nebezpečný odpad jsou považovány odpady znečištěné nebezpečnými látkami, které se řadí např. do druhu 17 01 06, 17 02 04. Odpady budou předány oprávněné osobě k recyklaci, popř. k jinému způsobu zneškodnění. Zemina z výkopů a terénních úprav v průběhu výstavby je řazena v katalogu odpadů pod číslem 17 05 04. V případě znečištění nebezpečnými látkami (např. vyteklý olej či palivo ze stavebních mechanismů) se jedná o nebezpečný odpad 17 05 03, který by měl být přednostně dekontaminován v zařízeních k tomu určených, jinak bude uložen na skládku NO. Provoz Drobný odpad patří do skupiny 20 – komunální odpady. Nejběžnějším druhem je 20 03 01 směsný komunální odpad. Množství vznikajícího směsného komunálního odpadu je však nutné minimalizovat tříděním a odděleným sběrem. Vytříděny mohou být zejména papír a lepenka (20 01 01), sklo (20 01 02), plasty (20 01 39). Za provozu budou v rámci klubového zázemí vznikat upotřebené, nefunkční zářivky a výbojky (zářivky a jiný odpad s obsahem rtuti, 20 01 21 N). Po výměně budou shromažďovány ve speciálních nádobách na NO. Nefunkční zářivky se budou skladovat v původních obalech v určené místnosti a odvoz k některé z firem zabývajících se zneškodňováním tohoto odpadu bude zajišťován dle potřeby.


34



Vyřazené akumulátory a baterie mohou být zařazovány původcem odpadu rovněž do skupiny 20 – komunálních odpadů, a to do druhů 20 01 33 N, 20 01 34. Baterie a akumulátory patří podle zákona o odpadech mezi „vybrané výrobky“ a po využití odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Pro sběr baterií bude na určeném místě umístěn kontejner pro jejich sběr (zdarma zajišťuje např. firma Ecobat). V rámci zahradních (resp.) terénních úprav může při provozu vznikat menší množství dalšího odpadu z podskupiny 20 02, a to 20 02 02 – zemina a kameny, který může být použit do zásypu, popř. bude využit jinde nebo bude uložen na skládce. Při údržbě zeleně v areálu za provozu může vznikat biologicky rozložitelný odpad (20 02 01 biologicky rozložitelný odpad). Tento odpad může vznikat především z pravidelné seče na ploše hřiště (biomasa rostlin) a bude (vyjma jamkovišť a odpališť) po seči ponechán na místě k přirozenému rozpadu (tzv. zelené hnojení) nebo bude kompostován. V případě kompostování bude dané místo dostatečně zajištěno (např. bezodtoká jímka), aby nedocházelo k prosakování a ovlivnění podzemních vod. V případě, že bude v daném území kompostována či ponechána na místě pouze biomasa vzniklá v souvislosti s hodnoceným záměrem, nepovažuje se tato biomasa ve smyslu platného zákona č. 185/2001 Sb. v platném znění za odpad. Odpad z čištění a úklidu chodníků a komunikací v rámci golfového areálu se obvykle řadí do druhu 20 03 03 - uliční smetky. Znečištění bude odstraňováno pomocí zametacích vozů či specializovaných pracovníků. Odpad bude likvidován na skládce. U ostatních druhů odpadů z provozu golfového areálu není možné v této fázi specifikovat jejich množství. Při činnosti bude kladen především důraz na prevenci vzniku a využívání odpadů v souladu s § 10 a § 11 z. č. 185/2001 Sb., o odpadech. Původce odpadů je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi dle § 39, odst. 1, z. č. 185/2001 Sb. a v případě produkce více než 50 kg nebezpečného nebo 50 t ostatního odpadu posílat každoročně hlášení o produkci odpadů příslušnému úřadu dle § 39, odst. 2. S nebezpečnými odpady může původce nakládat dle §16, odst. 3 pouze na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy. Lze konstatovat, že celý záměr je spojen s produkcí odpadů, které by z hlediska celkového množství i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit životní prostředí.

4. Ostatní 4. 1. Hluk Fáze provozu Ve fázi provozu golfového areálu bude zdrojem hluku především automobilová doprava spojená s provozem golfového areálu. Její emisní charakteristiky lze popsat hodnotami zdrojových funkcí jednotlivých komunikací, které charakterizují akustickou situaci v referenční vzdálenosti od komunikací (7,5 m od osy nejbližšího jízdního pruhu) (viz tabulka č. 16).


35



Tab. č. 16 Zdrojové funkce – LAeq,p v 7,5 m od osy komunikací varianta Komunikace I/16

PAS

2010 bez provozu záměru

2010 s provozem záměru

Úsek směr Kralupy nad Vltavou

70,5 dB

70,3 dB

70,3 dB

Úsek směr Mělník

70,5 dB

70,3 dB

70,3 dB

Fáze výstavby Zdroji hluku při stavební činnosti jsou jednotlivá strojní zařízení a dopravní obsluha staveniště. Jde tedy o stacionární a mobilní zdroje hluku. Dopravní prostředky pro dovoz a odvoz materiálů vytvářejí pak svým provozem liniové typy zdrojů hluku. Ostatní zařízení rozmístěná po stavbě tvoří bodové zdroje hluku.

Předpoklady výpočtů hluku ze stavební činnosti: a) Předpokládaná délka pracovní doby: Při výpočtu ekvivalentních hladin akustického tlaku je uvažován nejnepříznivější stav, tj. s pracovní dobou hlučných strojů 14 hodin – tj. od 700 do 2100 hodin. b) Emisní parametry strojního vybavení: Vzhledem k tomu, že v současné době není znám dodavatel stavebních prací, nejsou k dispozici ani konkrétní údaje o použitém strojním vybavení. To znamená, že v akustické studii se pracuje se vstupními akustickými veličinami, které se však mohou v závislosti na nasazení konkrétních strojů od sebe lišit. Z tohoto důvodu jsou výpočty stavu akustické situace v okolí stavby provedeny jako modelové výpočty pro definovanou hladinu akustického tlaku stavebních zařízení, která byla vybrána tak, aby průměrné hladiny akustického tlaku A jednotlivých technologických skupin stavebních strojů a zařízení byly nižší než tato vybraná hladina, resp. do výpočtu byly zahrnuty hladiny akustického tlaku i konkrétně používaných strojů, které se v současnosti při takovýchto stavbách používají. Hladiny akustických tlaků jednotlivých možných stavebních strojů jsou uloženy v archivu zpracovatele akustické studie firmy EKOLA. Tab. č. 17 Průměrné hladiny akustického tlaku A [dB] u typových technologických skupin stavebních strojů užívaných při stavebních činnostech při typickém pracovním nasazení a u konkrétních strojů, které se předpokládají na této stavbě Hladina akustického tlaku A [dB]

Ve vzdálenosti od zdroje [m]

TATRA 815

82

10

Autocisterna T 815 CAPL 16

82

10

TATRA JAMAL

82

10

TATRA 8 x 8

82

10

Rypadla řady DH s motory LIAZ

78

5

Typová technologická skupina stavebních strojů

Stroje CATEPILLAR:


36



Hladina akustického tlaku A [dB]

Ve vzdálenosti od zdroje [m]

Rypadlo CAT 350 LME

79

8

Dozer CAT D5H

86

10

Kolový nakladač

76

10

Typová technologická skupina stavebních strojů

4.2. Vibrace Posuzovaný záměr nebude způsobovat vibrace, které by vykazovaly hodnoty a frekvence, překračující povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost okolních stavebních objektů.

4.3. Záření radioaktivní, elektromagnetické Provoz ani výstavba golfového hřiště by neměl být zdrojem žádného druhu radioaktivního či elektromagnetického záření. Dle prognózní mapy radonového rizika 1 : 50 000 (ÚUG, 1990) je zájmové území tvořeno nehomogenními kvartérními sedimenty s přechodným, mezi nízkým a středním, radonovým rizikem.

5. Doplňující údaje (významné terénní úpravy, zásah do krajiny) V rámci realizace golfového hřiště budou prováděny hrubé terénní úpravy, při kterých bude provedena skrývka ornice a částečná modelace terénu zaměřená především na přesuny hmot na lokální úrovni. Vzhledem k tomu, že se plánovaný areál golfového hřiště nachází v rovinatém terénu, budou terénní úpravy respektovat stávající reliéf tak, aby nedošlo k narušení soudobého krajinného rázu. (viz kap. D.I.10 – Vlivy na krajinu a krajinný ráz) Bilance zeminy bude vyrovnaná, sejmutá ornice bude využita na jiných příhodných místech v rámci areálu.

6. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Možnost vzniku havárií a dopad na okolí Potenciální možnost vzniku havárií souvisí s: •

provozem nákladních automobilů a další techniky při výstavbě areálu (hrozí úkapy ropných látek),

•

provozem osobních aut v rámci areálu golfového hřiště (hrozí úkapy ropných látek),

•

požárem,

•

přerušením dodávek energie (nebude mít vliv na možné ohrožení životního prostředí),


37


•


selháním lidského faktoru (riziko ohrožení kvality životního prostředí vlivem selhání lidského faktoru je minimální).

Dopady na okolí Případná havárie ropných a provozních látek by mohla ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod v širokém okolí. Preventivní opatření Z hlediska prevence ropné havárie je třeba dodržovat technologickou kázeň a provádět důslednou průběžnou kontrolu zařízení. V prvé řadě je třeba: •

zabezpečit důsledné dodržování ochranných opatření proti možnosti znečištění povrchových i podzemních vod dopravním provozem,

•

mít k dispozici sanační prostředky se sorpční schopností pohlcovat látky nepolárního charakteru (Vapex, Perlit apod.),

•

pro případ úniku ropných derivátů mít vypracovaný havarijní plán schválený vodoprávním orgánem.

Pro případ vzniku požáru mít k dispozici odpovídající počet ručních hasících přístrojů pro lokalizaci požáru menšího rozsahu. Následná opatření Pokud dojde ke kontaminaci menšího množství zeminy (úkapy, apod.), je třeba tento znečištěný materiál okamžitě odstranit vhodným způsobem. V případě většího úniku ropných látek dodržovat zásady a postupy uvedené v havarijním plánu, zejména: •

zabránit jakémukoliv dalšímu úniku ropných látek,

•

sanovat postižené lokality materiály sajícími nebo vázajícími ropné produkty (Vapex, Kurol),

•

co nejrychleji uložit zachycené ropné produkty do vhodných nádob.


38



C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 1. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Podstatou ÚSES (územní systém ekologické stability) dle zákona č. 114/1992 Sb. je vytvoření funkčně způsobilé sítě tzv. biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, která by v maximálně možné míře zahrnula existující přírodní lokality a zajistila jejich vhodný management. Tyto prvky jsou vybírány ze stávající kostry ekologické stability na základě metodicky stanovených prostorových parametrů (minimální velikosti biocenter, maximální délky volných úseků biokoridorů a jejich minimální šířky), tak, aby v dostatečné míře zahrnuly ekosystémy v daném území reprezentativní i jedinečné. Ve většině případů je nutno tyto existující prvky doplňovat o prvky navrhované, nově zakládané, které v silně zkulturnělých krajinách mohou až zcela převládat. Teorie ÚSES předpokládá, že síť biocenter, biokoridorů a interakčních prvků zabezpečí uchování a rozšíření divoce žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin tím, že:

•

uchrání jejich biotopy od nepříznivých dopadů lidské činnosti, popř. zavede takový režim, který urychlí vývoj biotopu požadovaným směrem, nebo naopak povede k dlouhodobému blokování sukcese,

•

podpoří migraci živočichů a rostlin v osách biokoridorů a interakčních prvků a umožní tak šíření bioty i mimo prvky ÚSES,

•

zvýší ekologickou stabilitu krajiny; vzroste podíl sukcesně pokročilých ekosystémů a ekosystémů se zvýšenou biodiverzitou a současně vzroste diverzita ekosystémů a krajinných prvků v daném území. Obnovující se společenstva se příznivě odrazí v hydrologické bilanci krajiny, ve stavu půd, jejich ohrožení degradací a erozí, v hygienických, rekreačních aj. funkcích.

Pro řešené území byl zpracován generel místního ÚSES – Okresní generel ÚSES Mělník – jih, zpracovatelka Ing. Milena Morávková, 2000. Dominantními prvky ÚSES jsou v širším okolí řešeného území nadregionální biokoridory vedené podél Labe a Vltavy, jejichž osy se na území Hořína při soutoku obou řek setkávají. Celé řešené území leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru Labe a Vltavy. Osy jednotlivých biokoridorů jsou - K 10N a K 10V, vodní a nivní řada při Labi a o osy K 58 V a K 58 N, vodní a nivní řada při Vltavě. Prvky ÚSES jsou vyznačeny na mapě č. 3 viz kap. F. Doplňující údaje. NRBK 42 – „Vltava“ (úsek Úpor a Kelské louky – U Kozárovic) šířka: min. 50 m (200 – 500 m) poloha v rámci EECONET: zóna zvýšené péče o krajinu existenční stav: vymezený, na orné půdě navržený k založení funkčnost: funkční, částečně funkční ohrožení: postižená oblast Mělnicko dle usnesení vlády č. 76/80, degradace


39



luk charakteristika lokality: Břehová společenstva Vltavy, mokřady, vlhké louky, vrbové porosty mezi ochrannými hrázemi po obou březích toku. Levý břeh – řada mělkých nádrží podél Vltavy s kolísající vodní hladinou, na březích přirozené porosty křovitých vrb, louky a pastviny jsou v současné době značně degradovány s následkem upuštění od jakéhokoliv obhospodařování v posledních letech. Pravý břeh – polokulturní louky, půda byla původně nivní, ale je překryta málo živnou navážkou, břehový porost pouze sporadicky. cílový stav: společenstvo luční, mokřadní, liniové návrh opatření: kosení luk, omezení hnojení, jinak bez zásahu, na orné půdě založit TTP konflikt se záměrem: řešené území se nachází v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru, ohrožení funkčnosti biokoridoru se v souvislosti s realizací záměru nepředpokládá. NRBK 35 – „Labe“ (úsek Dolní Beřkovice – RBC Hořín) šířka: min. 50 m (dáno šířkou toku a břehového porostu) poloha v rámci EECONET: zóna zvýšené péče o krajinu existenční stav: vymezený, na orné půdě navržený k založení funkčnost: částečně funkční ohrožení: postižená oblast Mělnicko dle usnesení vlády č. 76/80, ruderalizace, hniloba a rozpad porostu charakteristika lokality: Nadregionální biokoridor je vymezen vlastním tokem, pásmem břehových porostů na levé straně břehu, v nichž se mozaikovitě střídají luční travinnobylinná společenstva s liniemi dřevin a keřů. V úseku podél obcí, kde zástavba sahá téměř až ke břehu Labe je koridor omezen na úzký většinou ruderalizovaný pruh. V úseku zařízení Povodí Labe (plavební komora, oplocená zástavba) je koridor – osa nivní navržený, vymezený podél přístupové cesty. cílový stav: luční a liniové společenství s dřevinami návrh opatření: V rámci připravovaného budování Polabské cyklistické stezky bude nutno zachovat minimální šířku břehových společenstev 10 m tak, aby byla zachována průchodnost biokoridoru při výstavbě chodníku. Maximálně šetřit vegetaci, případně doplnit novými výsadbami. V místě návrhu je nutno založit TTP v šířce minimálně 50 m, popřípadě doplnit dřevinami. konflikt se záměrem: řešené území se nachází v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru, ohrožení funkčnosti biokoridoru se v souvislosti s realizací záměru nepředpokládá. Regionální biocentrum RBC 23 „Hořín“ (regionální biocentrum vložené v rámci NRBK – osa nivní) plocha: 98 ha existenční stav: vymezené funkčnost: funkční reprezentativnost: reprezentativní


40



ohrožení: postižená oblast Mělnicko dle usnesení vlády č. 76/80 charakteristika lokality: Součást rozsáhlého vegetačně svérázného a krajinářsky velmi cenného komplexu luhů v nivě levého břehu Vltavsko – labského soutoku (Sidonka, luh Mrkvice), park v Hoříně tvořen starým lužním lesem, který byl v minulosti upraven. V lese je několik neobhospodařovaných louček, místy vysazené exotické dřeviny, typicky jarní a letní aspekt pro tyto lužní porosty. V lokalitě mezi Sidonkou a Hořínským parkem se nachází starý jabloňový sad. Pobřeží Labe a tůně doprovázejí vrbiny a nitrofilní bylinné rostliny. cílový stav: lesní společenstvo, sad, park typu přirozené části pražské Stromovky návrh opatření: Současný stav je uspokojivý – neudržováním se obnovil přirozený charakter lesa a tento charakter je nutno při případných úpravách zachovat, doporučena obnova pravidelného kosení lesních louček a podrostu sadu, obnova sadu. konflikt se záměrem: není, dané biocentrum se nachází mimo řešené území Regionální biocentrum RBC 14 „Úpor a Kelské louky“ (biocentrum regionální – vložené v trase NRBK – osa vodní a nivní) vymezené, částečně navržené k založení existenční stav: funkčnost: funkční, částečně funkční reprezentativnost: reprezentativní ohrožení: Postižená oblast Mělnicko dle usnesení vlády č. 76/80, přímá a bezprostředně sousední intenzivní průmyslová činnost (kalové pole cukrovaru, skládka nebezpečných odpadů a odkalovací pole Spolany Neratovice), černé skládkování, výsadby stanoviště nevhodných monokultur, těžba dřeva v soukromém lese, zazemňování tůní a Labských ramen, nadměrné rybářské obhospodařování, nevhodné změny kultur z louky na ornou. Charakteristika lokality: Rozsáhlý komplex luhů, mokřadů, luk na soutoku Labe a Vltavy, zahrnují současnou přírodní rezervaci „Úpor“, na pravém břehu Labe Kelské louky, lužní les – Zámecký, Kaštánku a Městský les, na levém břehu Labe Zámecký ostrůvek u Obříství, přírodní rezervaci „Černínovsko“ včetně jejího ochranného pásma. konflikt se záměrem: není, dané biocentrum se nachází mimo řešené území Lokální biocentrum LBC 227 „Bažantnice u Brozánek“ 7 ha plocha: existenční stav: vymezené funkčnost: funkční reprezentativnost: reprezentativní ohrožení: Postižená oblast Mělnicko dle usnesení vlády č. 76/80, bezprostředně sousední intenzivní zemědělská činnost (ruderalizace, smyv z polí), změna vodního režimu. charakteristika lokality: Část lesního porostu – bažantnice v poli. Jedná se o zachovaný lužní les s přirozenou druhovou skladbou s převahou dubu, v porostu malé tůňky pravděpodobně zbytky bývalého mrtvého ramene při soutoku Vltavy a Labe.


41



popis současného stavu bioty: Dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), vtroušeně bříza bělokorá (Betula pendula), v depresích olšina s vrbou bílou (Salix alba) a křehkou (Salix fragilis). V lemu ojediněle akát (Robinia pseudoacacia). V podrostu bez černý (Sambucus nigra), střemcha hroznovitá (Padus racemosa), typický jarní a letní aspekt – dymnivka dutá (Corydalis cava), orsej jarní (Ficaria verna), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), křivatec žlutý (Gagea lutea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), hojně jmelí (Viscum). cílový stav: mokřadní, lesní společenstvo návrh opatření: podpořit přirozenou druhovou skladbu dle typologické jednotky konflikt se záměrem: dané lokální biocentrum se nachází v řešeném území v lesním porostu Bažantnice, do kterého nebude v souvislosti s realizací záměru zasahováno. Lokální biokoridor LBK 139 – Býkev – Bažantnice u Brozánek 1 450 m délka: šířka: min. 15 m existenční stav: vymezený, navržený k založení funkčnost: částečně funkční ohrožení: postižená oblast Mělnicko dle usnesení vlády č. 76/80, ruderalizace, smyv z polí charakteristika lokality: Cesta v polích lemovaná travinobylinnými ruderalizovanými společenstvy, orná půda, okraj bažantnice v poli. Jedná se o zachovalý lužní les s přirozenou druhovou skladbou s převahou dubu. popis současného stavu bioty: Běžné polní plevele, agrocenóza. Okraj bažantnice: dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Corydalis cava), vtroušeně bříza bělokorá (Betula pendula), akát (Robinia pseudoacacia). V podrostu bez černý (Sambucus nigra), střemcha hroznovitá (Padus racemosa), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) atd. cílový stav: liniové společenstvo s dřevinami, lesní společenstvo návrh opatření: Podél cesty a v poli založit jednostranný pás TTP v požadované šíři, doplnit o DB, LP, HB. V lesním porostu podpořit přirozenou druhovou skladbu dle typolog. jednotky. konflikt se záměrem: daný lokální biokoridor se nachází v řešeném území, je záměrem respektován a nebude narušena jeho funkčnost. (bližší specifikace viz. kap. D.I.9.) Navržena k založení je část vedoucí od remízku v polích na Býkevském katastru k bažantnici. Je navržena jako pruh nelesní zeleně (javory, jeřáby, lípa, dub) s keřovým patrem. Šířka pruhu bude 20 m. Zbývající úsek vedený po jižním okraji v ekotonu bažantnice je funkční – šíře 20 m. Lokální biokoridor LBK 140 – Bažantnice u Brozánek – Hořín délka: 1 450 m šířka: min. 15 m existenční stav: vymezený


42


funkčnost: ohrožení:


částečně funkční postižená oblast Mělnicko dle usnesení vlády č. 76/80, ruderalizace, smyv z polí, skládkování

charakteristika lokality: Okraj bažantnice v poli, jedná se o zachovalý lužní les s přirozenou druhovou skladbou s převahou dubu. Dále okraj cest k myslivně Bažantnice s křovinami a značně ruderalizovaným bylinným patrem (znečištěno odpady a fekáliemi). Koridor je přerušen křižovatkou silnic k Hořínu. Dále je trasa vedena podél bývalé státní silnice a alejí starých lip. Trasa je ukončena průchodem zámeckým parkem v Hoříně. popis současného stavu bioty: Běžné polní plevele, agrocenóza. Okraj bažantnice: dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Corydalis cava), vtroušeně bříza bělokorá (Betula pendula), akát (Robinia pseudoacacia). V podrostu bez černý (Sambucus nigra), střemcha hroznovitá (Padus racemosa), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) atd. cílový stav: liniové společenstvo s dřevinami, lesní společenstvo návrh opatření: V lesním porostu podpořit přirozenou druhovou skladbu dle typolog. Jednotky, postupná obnova lipové aleje. V parku Hořín zachovat přirozený charakter lesa, doporučena obnova pravidelného kosení lesních louček a sadů. konflikt se záměrem: daný lokální biokoridor se nachází v řešeném území, je záměrem respektován a nebude narušena jeho funkčnost. (bližší specifikace viz. kap. D.I.9.) Okolí záměru je protkáno systémem interakčních prvků, které oddělují jednotlivé části obce, a člení je do dílčích krajinných celků a skupin. Jednotlivé lokality vesměs respektují hranice liniové zeleně a krajinných os.

2. Zvláště chráněná území, přírodní parky Na dané lokalitě se nenacházejí žádná zvláště chráněná území ani přírodní parky podle § 12 a 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. V širším okolí záměru na soutoku Labe s Vltavou se nachází PR Úpor. (viz kap. F. Doplňující údaje – mapa č. 3).

3. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je definován (dle zákona č. 114/1992 Sb.) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP dané ze zákona patří lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Kromě toho mohou být VKP i jiné části krajiny, např. mokřady, stepní trávníky, remízky, meze parky, sady, zámecké zahrady, naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené i umělé skalní útvary a jiné, pokud je orgán státní správy v ochraně přírody zaregistruje s ohledem na jejich ekologickou a krajinotvornou funkci.


43



V zájmovém území nejsou registrovány žádná významné krajinné prvky podle § 6 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. V širším území se vyskytují následující VKP: Sidonka – starý lužní les s významnými vlhkomilnými společenstvy. Park v Hoříně – starý lužní les s relikty krajinářského parku patřícího k zámku Hořín. Loužka – Mrkvice (navrhované ZCHÚ) – lužní společenstva. Významným krajinným prvkem ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. je lesní komplex „Bažantnice“ v centru golfového areálu, jehož součástí je lokální biocentrum a dva malé ostrůvky lesního porostu v jeho blízkosti.

4. NATURA NATURA 2000 je definována (dle zákona č. 114/1992 Sb.) jako celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je NATURA 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluví ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Systém NATURA vychází z právních předpisů EU: •

Směrnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích).

•

Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích).

Na území golfového areálu ani v jeho nejbližším okolí se nevyskytují žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality (viz. vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje v příloze č. 2 kap. H tohoto oznámení). V širším okolí, zasahují na k.ú. Hořín evropsky významné lokality Úpor - Černínovsko a Labe – Liběchov (jednotlivé lokality jsou vyznačeny na mapě č. 3 viz kap. F. Doplňující údaje). Úpor – Černínovsko

poloha: základní charakteristika: krajinná charakteristika:

rozsáhlý lužní komplex na soutoku Vltavy a Labe soubor lužních společenstev s převahou tvrdých luhů

Niva Labe pod soutokem s Vltavou získává zcela jinou tvář, díky snížení spádové křivky v předpolí hradby Českého středohoří tok výrazně ztrácí svou meandrovitost a tím pádem se snižuje šířka recentní nivy. Lužní komplex na soutoku je posledním velkým luhem na Labi na území naší republiky. Jakoby jednotvárný reliéf je při pohledu zbízka velice členitý, kromě slepých ramen v různém stupni zazemnění se v nivě vyskytují dlouhé zvlněné deprese a mezilehlé hřbítky, tzv. hrůdy. Všechny tyto okolnosti se zásadně podílejí na diverzitě jak lesních, tak lučních společenstev. Významným zásahem do přírodního charakteru nivy byla regulace Labe na počátku 20. století, vodní poměry byly závažně ovlivněny výstavbou velkého jezu v Obříství. - EKOLA group, spol. s r. o. -

44



kvalita: Lužní komplex při soutoku Labe s Vltavou je posledním velkým luhem na Labi na území naší republiky a jedním z největších našich tvrdých luhů vůbec. Vyskytuje se zde bohatá flóra, která je proslulá především velkolepým jarním aspektem lužního lesa (s hojným výskytem sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis)). Hodnotné jsou i luční biotopy, především Kelské louky, kde je Loccus classicus asociace Pseudolysimachio longifoliae-Alopecuretum. Oblast je také klasickou lokalitou zoologických a hydrobiologických výzkumů. Specifická fauna je vázána na periodické tůně a slepá ramena s výskytem např. žábronožky sněžní (Siphonophanes grubii). Reprezentativní je také lesní malakofauna s výskytem mj. i glaciálního reliktu luhů středního Polabí Valvata pulchella. Detailním průzkumem bylo zjištěno přes 40 druhů střevlíků. Vyskytují se zde i některé vzácné druhy tesaříkovitých včetně naturového druhu tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo). Labe - Liběchov

poloha: ekotop: biota:

kvalita:

rozsáhlý lužní komplex na soutoku Vltavy a Labe soubor lužních společenstev s převahou tvrdých luhů tok je obýván charakteristickou faunou cejnového pásma, výskyt hostitelských vodních mlžů umožňuje existenci populace hořavky duhové. Labe mezi soutokem s Liběchovkou a Vltavou (ř.km 7,7-0,0) obývá početná populace hořavky duhové.

Údaje o Evropsky významných lokalitách byly převzaty z portálu AOPK: http://stanoviste.natura2000.cz

5. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Obec Hořín a sousední osady jsou po celou dobu své existence těsně spjaty se zemědělstvím, které bylo určujícím faktorem v celém jejich historickém vývoji. Brozánky byl původně brod přes Labe k Mělníku a osada rozložená podél komunikace do šíře polabské roviny, dnes má obytnou funkci. Archeologické nálezy dokládají kontinuální osídlení od neolitu až po dobu hradištní. V území obce se nacházejí sídla starobylého založení. Sídelní struktura byla stabilizována již v 10. až 11. stol. Obec Hořín se v historických pramenech připomíná již od roku 1319. Byla mělnickým podhradím, a v polovině 18. stol. zde založili rodovou rezidenci mělničtí Lobkowiczové. Hořín je jako celek historicky a kulturně mimořádně cenným sídlem, z kulturních a historických památek je nejdůležitější areál zámku Hořín s přilehlým parkem, z technických památek je to Vraňansko – Hořínský plavební kanál se zdymadlem. Byl uveden do provozu v roce 1905 jako laterální kanál Lužec – Hořín. Atraktivní se v poslední době stává i lodní doprava. Město Mělník je přístavištěm turistických lodí zajišťujících pravidelnou lodní turistiku na trase Hamburk – Praha. Vzhledem ke splavnosti Vltavy se předpokládá, že přístav Mělník bude konečnou destinací pro velká plavidla, a zbytek cesty do Prahy bude vykonáván malými vodními plavidly.


45



Plánovaný golfový areál spadá do I. a II. archeologické zóny, z čehož vyplývá, že se jedná o území, na němž jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále jen ZAV). Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

6. Území hustě obydlená, obyvatelstvo Obce Hořín a Býkev jsou součástí Středočeského kraje, který byl jako vyšší územně samosprávný celek vytvořen v roce 2000. Středočeský kraj se svojí rozlohou 11 014 km2 řadí k největším krajům, neboť zabírá téměř 14 % území České republiky a patří mezi čtyři kraje, na jejichž území žije více než 1 milion obyvatel. Míra nezaměstnanosti ve Středočeském kraji je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují však výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. K 31. prosinci 2004 byla registrovaná míra nezaměstnanosti v kraji 7,47 %. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Kutná Hora (10,78 %), nejnižší v okrese Praha-západ (3,38 %). K 31.12. 2004 bylo na území Středočeského kraje evidováno 1 144 tis. obyvatel. Dle Českého statistického úřadu bylo k 31.12. 2004 v okrese Mělník evidováno 95 470 obyvatel, hustota obyvatelstva byla 133 obyvatel/km2. Z toho 46 632 mužů a 48 838 žen. Celkový průměrný věk je u mužů 37,9 roku a 40,9 roku u žen. (www.czso.cz) Tab. č. 18 Demografické údaje k 31.12.2004 (dle ČSÚ) počet obyvatel celkem

Podíl obyvatel ve věku (v %) 0 – 14 let

15 – 64 let

65 a více let

Středočeský kraj

1 135 795

15,3

70,6

14,2

Mělník

95 470

15,3

68,6

16,1

Zdroj: www.czso.cz

7. Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v dotčeném území V zemědělsky intenzívně obhospodařované krajině jsou charakteristickou plošnou zátěží zvýšené obsahy dusíkatých sloučenin (především dusičnanů) a síranů z aplikace hnojiv a postřiků. Podle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech je katastrální území Hořín a Býkev zařazeno do seznamu zranitelných oblastí. S účinností od 1. 1. 2004 je nutné se při používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření řídit výše zmíněným nařízením.

8. Situování dokumentaci

golfového

areálu

ve

vztahu

k územně

plánovací

Územní plán obce Hořín byl zpracován v roce 2004 a schválen usnesením Zastupitelstva obce Hořín ze dne 7. 12. 2004. V současné době je odsouhlasena změna č. 1 územního plánu obce Hořín, jejíž předmětem je i řešené území golfového areálu. - EKOLA group, spol. s r. o. -

46



Územní plán obce Býkev se nachází ve stavu konceptu, u kterého se v současné době (listopad, 2006) čeká na vydání souborného stanoviska. Posuzovaný záměr se dotkne katastrálních území Býkev a Hořín, která jsou součástí řešeného území konceptu Územního plánu velkého územního celku Pražský region (doposud nebylo schváleno souhrnné stanovisko). Navrhované řešení změny č. 1 ÚP Hořín nebude v rozporu s tímto konceptem a respektuje požadavky z něj vyplývající. Uvedený záměr je v souladu s odsouhlasenou změnou č. 1 územního plánu obce Hořín a konceptem územního plánu obce Býkev. (viz. příloha H)


47



II. Charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území 1. Ovzduší Klima Zájmové území náleží do Polabského bioregionu. Podle Quitta (Quitt, 1971) spadá do teplé oblasti T 2, která je charakterizována dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Bioregion je xerotermního rázu s nejvyššími průměrnými teplotami v Čechách (Mělník 8,7 ºC), srážky stoupají od západu k východu (Mělník 527 mm). Vybrané klimatické charakteristiky oblasti T2: Průměrná roční teplota Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více Průměrné roční srážky (mm) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Intenzita 15 minutového deště s periodicitou a = 0,5

7,5 – 9 °C 50 – 60 160 – 170 500 – 650 90 – 100 350 – 400 200 – 300 40 – 50 165 l/ha.

V následující tabulce č. 19 a 20 jsou pro orientaci uvedeny (dle údajů ČHMÚ) dlouhodobé charakteristiky klimatu za období 1961 – 1990 a charakteristiky klimatu za rok 2005 pro nejbližší stanici Doksany (158 m n.m.). Tab. č. 19 Dlouhodobé charakteristiky klimatu za období 1961 – 1990 Doksany Průměrná teplota (°C)

8,5

Délka trvání slunečního svitu (h)

1444,7

Úhrn srážek (mm)

455,9

Tab. č. 20 Charakteristiky klimatu za rok 2005 Doksany Průměrná teplota (°C)

9,4

Délka trvání slunečního svitu (h)

1939,4

Úhrn srážek (mm)

428,6

Ve Středočeském kraji byly průměrné srážky v roce 2005 ve srovnání se srážkovým normálem za období 1961 – 1990 1 % nad normálem. Srážkový normál za období 1961 – 1990 je 590 mm, v roce 2005 spadlo ve Středočeském kraji 595 mm srážek. Průměrná teplota v roce 2005 se lišila o 0,2 °C od normálu, který za období 1961 – 1990 je 8,2°C. V roce 2005 byla ve Středočeském kraji průměrná teplota 8,4 °C.


48



Souhrnná větrná růžice pro lokalitu Kralupy nad Vltavou ukazuje, že převládajícími směry větrů jsou západní (podrobná růžice podle tříd stabilit a rychlostí větru je uvedena v příloze č. 2 – Rozptylová studie): Tab. č. 21 Souhrnná větrná růžice pro lokalitu Kralupy nad Vltavou Směr větru

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

bezvětří

%

7,00

8,00

13,00

6,02

3,99

12,99

20,99

9,99

18,02

Znečištění ovzduší Pro popsání současného stavu bylo použito údajů z tabelárních ročenek Českého hydrometeorologického úřadů pro roky 2003, 2004 a 2005. Nejbližší měřící stanice tuhých znečišťujících látek a NO2, začleněné do AIM ČHMÚ (Automatický Imisní Monitoring Českého hydrometeorologického ústavu) leží v Kralupech nad Vltavou (kód stanice SKRY 790) a ve Veltrusích (kód stanice SVEL 792). Z těchto stanic, přestože jsou zahrnuty do automatického imisního monitoringu nejsou presentována žádná data. Dalšími nejbližšími stanicemi imisního monitoringu jsou stanice Horní Počáply (kód stanice 789 CEZ) a Mělník – Pšovka (kód stanice 764 CEZ), které provozuje ČEZ a.s. pro účely monitoringu elektrárny Mělník. Další stanicí je stanice zdravotního ústavu ZÚ 465 Mělník, která uvádí maximální denní hodnoty. Tyto údaje popisují imisní pozadí velmi ovlivněné provozem tepelné elektrárny Mělník. Z tabelárních ročenek byla čerpána následující data, která popisují stávající imisní situaci v okolí posuzovaného záměru. Tab. č. 22 Oxid dusičitý – NO2 měřený ukazatel

Rok

kód stanice

2003

maximální hodinová koncentrace průměrná roční koncentrace

Horní Počáply

Mělník - Pšovka

789 CEZ

764 CEZ

176,5 µg.m-3 naměřeno 5.5.2003

117,0 µg.m-3 naměřeno 12.8.2003

15,2 µg.m-3

24,9 µg.m-3

Tab. č. 23 Oxid dusičitý – NO2 Rok 2004

2005

měřený ukazatel

Mělník

kód stanice

ZÚ 465

maximální denní koncentrace průměrná roční koncentrace maximální denní koncentrace průměrná roční koncentrace


34 µg.m-3 naměřeno 25.11.2004 neměřeno 41 µg.m-3 naměřeno 14.7.2005 12,9 µg.m-3

49



Tab. č. 24 Suspendované částice – PM10 Rok 2004

2005

měřený ukazatel

Mělník

kód stanice

ZÚ 465

maximální denní koncentrace

101 µg.m-3 naměřeno 26.11.2004

průměrná roční koncentrace

neměřeno

maximální denní koncentrace

114 µg.m-3 naměřeno 4.3.2005

průměrná roční koncentrace

30,2 µg.m-3

Měření oxidu uhelnatého (CO) a benzenu není na stanicích realizováno, z tohoto důvodu byly hodnoty čerpány pouze z map z ročenky 2004 (viz Příl. č.2 – Rozptylová studie).

2.Voda Povrchová voda Labe Širší okolí řešeného území se nachází v rozlehlé soutokové oblasti Vltavy a Labe. Obě řeky, které původně v oblasti soutoku meandrovaly ve vlastních náplavech a měnily často svá koryta, jsou nyní stabilizované regulací. Zájmové území golfového areálu se nachází v povodí 1 – 12 – 03 Labe od Vltavy po Ohři, a to v jeho dílčím povodí 1 - 12 - 03 – 017 Labe po Pšovku. Labe, které je jednou z největších řek a vodních cest Evropy pramení v Krkonoších, protéká Německem a ústí do Severního moře. Významnými levými přítoky jsou Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka, Vltava, Ohře, Bílina a pravostrannými Cidlina, Mrlina, Vlkava, Jizera, Pšova, Liběchovka, Ploučnice a Kamenice. Koryto Labe je ve správě Povodí Labe, a.s. Hradec Králové. Tab. č. 25 Hydrologické charakteristiky Labe Plocha Číslo hydrolog. Název toku povodí P pořadí (km2) 1 – 12– 03 51.394 Labe

Délka toku (km) 358.3

V území byly vyhlášeny v roce 2004 záplavové čáry, včetně aktivních zón pro Vltavu a Labe, avšak pouze na části území. V ostatním území platí záplavové čáry, vyhlášené v roce 1997. Území se částečně nachází ve vyhlášené záplavové oblasti. Probíhá jím hranice Q100, která zároveň představuje zatopené území při povodni ze srpna 2002. Systém vodních toků a ochrany před povodněmi je v území částečně stabilizován. Je navrženo zesílení a zvýšení hráze, které chrání vnitřní část obce Hořín před průnikem proudící vody. Rovněž se navrhuje oprava propustku v této hrázi a osazení protipovodňového uzávěru pro tento propustek. Je navržena výstavba protipovodňové zdi.


50



Ostatní protipovodňové hráze vyžadují pouze odpovídající údržbu. Zeleň bude doplněna podle Studie obnovy břehových porostů a koncepčního využití poříční zóny Vltavy, KAP, s.r.o. Praha 1996. V řešeném území jsou dva pozorovací vrty mělkých podzemních vod pozorovací sítě ČHMÚ. Mají ochranné pásmo o poloměru 500 m. V roce 1905 byl uveden do provozu laterální plavební kanál Lužec – Hořín, který je 10,4 km dlouhý. Šíře kanálu při hladině činí 28,4 m a při dně 18,4 m. Břehy jsou opevněny dlažbou, částečně z betonových prefabrikátů a utěsněny jílovitým těsněním. Hloubka kanálu je 2,5 m. Kanálem je vedena veškerá lodní doprava mezi Prahou a Mělníkem. Zdymadlo v Hoříně je technickou památkou. Meliorace Širší zájmová oblast je intenzívně zemědělsky obhospodařována a je zde vybudován rozsáhlý závlahový systém. Celé řešené území se nachází v oblasti závlahové soustavy Vltava V. V území leží čerpací stanice na laterálním plavebním kanále u mostu na silnici do Zelčína. Další čerpací stanice je za Brozánkami. Drobné odvodňovací příkopy leží v nivě Vltavy a Labe. V území je stabilizován a bude zachován přiváděcí příkop na jihozápadním okraji nové zástavby v Hoříně. Jde o nový příkop sloužící k soustředění a zásaku vody v době zvýšené hladiny podzemních poříčních vod. Podzemní vody Hladina podzemní vody v areálu golfového hřiště se nachází cca 5,5 m pod úrovní terénu a mocnost zvodnění štěrkopísků dosahuje 3 - 3,5 m. Tranzit podzemních vod probíhá směrem k Labi, klesá z úrovně 158 m n. m. u obce Býkev na 157 m n. m. u Brozánek a u mlýnského náhonu od VraňanskoHořínského kanálu dosahuje úrovně okolo 156 m n. m. Průtočnost kvartérního kolektoru je vysoká a pohybuje se v řádu x.10–2.m–2.s–1. Specifická vydatnost kvartérní zvodně byla v zájmovém území dokumentována vrty VP1902 Býkev a VP1903 Brozánky ve výši 9,8 l.s–1.m–1, resp. 8,7 l.s–1.m–1. K doplňování přírodních zdrojů podzemních vod mělkého oběhu dochází především infiltrací atmosférických srážek. Krátkodobě při vysokých průtocích probíhá i indukce z povrchového toku. Podrobná bilance zásob podzemní zvodně nebyla v zájmovém území uskutečněna. Vodárensky zde není mělký kvartérní oběh podzemních vod exploatován. Jímání probíhá lokálními domovními studnami v okolních aglomeracích, převážně pro užitkové účely. Režim podzemních vod akumulovaných v kvartérních štěrkopíscích v zájmovém území dlouhodobě monitoruje ČHMÚ vrty VP1902 Býkev (od r. 1965) a VP1903 Brozánky (od r. 1964). Jakost vod odpovídá typu Ca–HCO3–SO4 s mineralizací okolo 700 mg/l a neutrální reakcí. Zranitelnost kvartérních vod je vysoká a zvodeň je často kontaminována zemědělskou činností a z lidského osídlení. CHOPAV Zájmové území neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na sever od golfového areálu, ve vzdálenosti cca 2 km se nachází CHOPAV Severočeská křída. Daný záměr do ní nezasahuje.


51



PHO Záměrem nebude dotčeno PHO.

3. Půda Stručná charakteristika půd v zájmovém území V inundačním území Vltavy a Labe a jejich slepých ramen jsou hlinitopísčité sedimenty, na kterých se nacházejí nivní půdy. Jedná se o půdy charakteristické pro lužní lesní oblasti tvrdého luhu (dubového-jasanového-jilmového) i měkkého (topolového) luhu. Mimo inundační území tvoří geologický podklad sprašové hlíny, na nichž se vytvořily poměrně úrodné hnědozemě. V nivě vltavsko – labského soutoku převládá typická fluvizem (vzniklá činností tekoucí vody), na terasových štěrkopíscích vystupují chudé výsušné hnědé půdy, na vátých píscích půdy málo vyvinuté. V plochých údolích podél bočních přítoků Labe vystupují těžké oglejené černozemě na slínech – slínovatky (černice); na výchozech křídy se vyvinuly pararendziny. Černozemě a hnědozemní šedozemě se váží na pokryvy spraše a sprašových hlín. Přímo na území golfového areálu se vyskytují černozemě na spraši a hnědozemě, místy illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením. Stavba je situována v zemědělsky obhospodařované krajině. Bude tedy docházet k záborům zemědělského půdního fondu. V rámci golfového areálu se nachází lesní porost, který však nemá z golfového hlediska přímé uplatnění. Druhy rostlin zjištěné při biologickém průzkumu (nitrofilní lemy orné půdy) indikují zejména zvýšenou hladinu dusíku v půdě zapříčiněnou šířením splachů z intenzivně zemědělsky obdělávaných ploch.

4. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry Geomorfologie území Zájmové území lze zařadit do těchto vyšších geomorfologických celků: Provincie:

Česká Vysočina

Soustava (subprovincie):

Česká tabule

Oblast :

Středočeská tabule

Celek:

Středolabská tabule

Podcelek:

Mělnická kotlina

Okrsek:

Lužecká kotlina

Podle dosud platného geomorfologického členění, které uvádí Demek et al. (1987), se studovaná oblast nachází ve Středočeské tabuli, v jejím podcelku Mělnická kotlina a okrsku Lužecká kotlina. Reliéf má charakter roviny zaujímající široké dno ploše rozevřeného údolí Labe, tj. vlastní nivu a nízké terasy, na jedné z nichž se nachází město Mělník.


52



Geologické poměry Z geologického hlediska je širší okolí zájmového území golfového areálu tvořeno z velké části sedimenty kvartéru, jednak v různé míře písčité až jílovité hlíny labské nivy, jednak štěrkopísky až písky nižších teras, které pokrývají rozsáhlé plochy. Nivu zpestřují výplně četných zazemněných ramen (hnilokaly, humózní jíly a jemné písky, místy zakončené tvorbou slatin). Na nízkých terasách lemujících nivu jsou místy celé okrsky písčitých přesypů nebo váté písky, které tvoří tenký pokryvný plášť. Obr. č. 4 Geologické poměry území

Zdroj: Mapový server České geologické služby Legenda k obrázku č. 4: 2 – hnilokaly 12 – spraše a sprašové hlíny 16 – fluviální štěrkovité písky středního pleistocénu Hydrogeologické poměry Zájmové území spadá do hydrogeologického rajónu 1172 – Kvartér Labe po Vltavu. Střídá se průlinový kolektor kvarterních fluviálních písků, hlinitých písků místy i štěrků (holocén) a písčitých štěrků teras Labe a Vltavy (pleistocén) s puklinovo – průlinovým kolektorem korycanských vrstev (svrchní cenoman, překrytý turonským izolátorem v hlubších částech pánve). Mocnost štěrkopísků zde dosahuje 7 - 8 m. Báze jejich sedimentace se pohybuje v úrovní 154 - 155 m n. m. V jejich podloží se nacházejí vápnité jílovce spodního turonu, které tvoří hydrogeologický izolátor. Štěrkopísky obsahují cca 60 % valounové frakce a cca 40 % tvoří frakce písčitá. V dobře opracovaném valounovém materiálu převládá křemen a žuly. Štěrkopískové sedimenty pak spolu s půdním horizontem překrývají povodňové hlíny, mocné 1 - 1,5 m. Transmisivita je v rozmezí T 1.10-5 – 1,1.10-4 m2/s. (obrázek č. 5)


53



Obr. č. 5 Hydrogeologické poměry území

Zdroj: Mapový server České geologické služby Legenda k obr. č. 5

Zdroj: Mapový server České geologické služby

Legenda k obrázku č. 5: 3 – průlomový kolektor kvarterních fluviálních písků, hlinitých písků místy i štěrků (holocén) a písčitých štěrků teras Labe a Vltavy (pleistocén). 10 – puklinovo – průlomový kolektor korycanských vrstev (svrchní cenoman, překrytý turonským izolátorem v hlubších částech pánve). 16 – vody vyžadující složitější úpravu – vody II. kategorie. 17 – vody málo vhodné nebo nevhodné (vody III. kategorie). 26 - umělý hydrogeologicky významný objekt


54



5. Horninové prostředí a přírodní zdroje Širší okolí zájmové lokality je díky svému geologickému podloží a kvartérním sedimentům bohaté na přírodní zdroje. Území golfového areálu spadá do vymezeného prostoru prognózních zdrojů - nevýhradní ložisko štěrkopísků Býkev (č. 9370020000) a Hořín (č. 937002100). Mimo zájmové území, severně od golfového areálu se nachází dobývací prostor na štěrkopísky – Vlíněves, který je součástí chráněného ložiskového území Vlíněves. Severovýchodním směrem od golfového areálu cca 3 km se nachází další chráněné ložiskové území – Bezno – Mělnická pánev, ovšem ani to nezasahuje do vymezeného území golfového areálu.

6. Flóra Zájmové území se z hlediska biogeografického členění ČR nachází v Polabském bioregionu 1.7. (Culek, 1996). Bioregion zaujímá široké dno ploše rozevřeného údolí Labe, tj. vlastní nivu a nízké terasy. V rovině nivy a nízkých teras se uplatňují drobné tvary – ramena, hrany teras a písečné přesypy. Biota patří do 2. bukovo – dubového vegetačního stupně, vlivem substrátu ovšem bez buku. V nivě Labe jsou četné zbytky dnes již nezaplavovaných lužních lesů, fragmenty slatin a mrtvých ramen. Nivní louky jsou zastoupeny relativně málo, dominuje orná půda, značnou plochu zabírají sídla. V rámci fytogeografického členění ČR se území nalézá v Českém termofytiku, ve fytogeografickém okrese 7 – Středočeská tabule, podokrese 11. Střední Polabí. (Hejný et Slavík, 1988) Flóra bioregionu je dosti pestrá, převažuje soubor nivních druhů středoevropského typu. Zejména na slatinách , které mají reliktní charakter, jsou zastoupeny i exklávní prvky a výjimečně i endemité. K typickým druhům patří sněženka předjarní (Galanthus nivalis), česnek medvědí (Allium ursinum), hrachor bahenní (Lathyrus palustris) a středoevropský endemit kruštík polabský (Epipactis albensis). Druhy demontánní jsou nečetné, např. knotovka lesní (Melandryum sylvestre). Mezi kontinentálními druhy (v některých případech sarmatské tendence) jsou kozinec písečný (Astragalus arenarius), sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides), violka nízká (Viola pumila), jarva žilnatá (Cnidium dubium), ostřice benátská (Carex buekii), mečík bahenní (Gladiolus palustris), dříve matizma bahenní (Oristecum dubium) i len vytrvalý (Linum perenne). Druhů, evidentně přesahující z Panonie, je málo, příkladem je lněnka větvená (Thesium arvense). Na reliktních stanovištích slatin a písků jsou zastoupeny jednak druhy boreokontinentální a druhy alpidské, alpidsko – baltické, respektive baltické. Mezi baltické druhy patří tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), od které je odvozen neoendemit tučnice česká (Pinguicula bohemica). Krajina bioregionu je vodohospodářskými úpravami a hospodářskou činností silně pozměněná, s náhradními společenstvy kulturní stepi a mozaikou druhotných lesních stanovišť menšího rozsahu.

Potenciální přirozená vegetace * Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová, 1998) představuje matrici zájmového území černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum). V aluviu Labe se vyskytuje topolová doubrava (Querco-Populetum), místy v komplexu s jilmovou doubravou (Querco-Ulmetum) Černýšová dubohabřina: jedná se o porosty s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích T. platyphyllos),


55



dubu letního (Quercus robur) a stanovištně náročnějších listnáčů (jasan – Fraxinus excelsior, klen – Acer pseudoplatanus, mléč – A. platanoides, třešeň – Cerasus avium). Ve vyšších nebo inverzních polohách se vyskytuje buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých keřů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L. niger, Lamium galeobdolon agg. aj.), méně často trávy (Festuca heterophylla, Poa nemoralis). Topolová doubrava: je reprezentována třípatrovými porosty s dominantním dubem letním (Quercus robur) a topolem černým (Populu nigra). Mnohde nalezneme staré exempláře obou těchto dřevin. Občas se objevuje též střemcha (Padus avium) a hospodářsky preferovaný jasan (Fraxinus excelsior). Ve starších porostech je vyvinuto husté, ale druhově chudé keřové patro s bohatým výskytem Padus avium a Sambucus nigra. V hustém bylinném patru převládají hygrofilní byliny. Velmi výrazný bývá časně jarní aspekt s Galanthus nivalis nebo Leucojum vernum a Scilla vindobonesis. Ten bývá již během března vystřídán porosty Ficaria bulbifera (na vlhčích stanovištích) nebo Corydalis cava a Gagea lutea (na vyšší, relativně sušší části nivy). Fyziognomii letního aspektu určuje Urtica dioica, dorůstající výšky přes 2 m, v sušších polohách Aegopodium padagraria, řidčeji Stellaria nemorosum nebo Glechoma hederacea. Dominance Anthriscus sylvestris indikuje výrazné prosvětlení porostů. Mechové patro bývá jen velmi slabě vytvořeno. * pozn.: Pod pojmem “potenciální přirozená vegetace” se rozumí taková vegetace, která by pokrývala území v případě, že by nebylo ovlivněno činností člověka. Takovou vegetaci zachycuje geobotanická rekonstrukční mapa ČSR v měřítku 1: 200 000 (Mikyška et al. 1968).

Aktuální vegetace Botanické hodnocení posuzovaného území probíhalo v průběhu srpna a září 2006. Tím byl podchycen letní i podzimní aspekt. Rostlinné druhy na lokalitách byly zapsány, případně odebrány k dodatečnému bližšímu určení. Byla tak zachycena celková druhová garnitura. Detailní popis se soupisem vyskytujících se rostlin je uveden v samostatné příl. č. 3 oznámení EIA „Botanický a zoologický průzkum“. Aktuální vegetaci v prostoru golfového areálu představují agrocenózy. Jelikož spadá záměr do oblasti s vysoce kvalitní půdou tvořenou černozemí, náleží převážná většina plánovaného golfového areálu do zemědělského půdního fondu, který je využíván jako orná půda. Tento plošně dominantní biotop lze dle Chytrého a kol. (2000) zařadit jako Intenzivně obhospodařovaná pole – X2 (kultury obilovin, zpravidla v rozsáhlých lánech nebo i na menších polích pravidelně ošetřovaných herbicidy). V sezónně 2006 bylo pěstováno obilí. Okraje pole a příjezdové cesty se vyznačují chudší vegetací s plevely a ruderály bez větší floristické hodnoty. Převažují běžní zástupci rodu Chenopodium (merlík). Z dalších druhů je to například Achillea millefolium (řebříček obecný), Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl), Colnvolvulus arvensis (svlačec rolní), Silene alba agg. (silenka bílá), Tripleurospermum inodorum (heřmánkovec nevonný), Plantago major (jitrocel větší) a další. V centrální části zájmového území se nalézá lesní porost, který spolu se dvěma plošně menšími celky a menším remízem navazující na severní roh lesa, tvoří zachovalé přírodní biotopy nejen vymezené lokality, ale i jejího širšího okolí. Do tohoto lesního biotopu nebude v souvislosti s realizovaným záměrem neadekvátně zasahováno.


56



Lesní porost ani oba menší lesní celky nemají z golfového hlediska přímé uplatnění, nebyl tedy prováděn podrobný soupis stávající flóry a v následujícím textu uvádíme pouze obecnou charakteristiku tohoto biotopu. Lesní porost zvaný Bažantnice plní částečně funkci lokálního biocentra a prochází jím dva lokální biokoridory. Západním směrem od daného celku se v matrici pole nachází ještě dva, plošně méně rozsáhlé, lesní komplexy. Svým vymezením spadá dotčená lokalita do lesní oblasti Polabí. Jelikož se nacházíme v aluviu Labe, tvoří dané porosty zachovalý lužní les s přirozenou druhovou skladbou s převahou dubu (Obr. č. 6). Fytocenologicky jsou zařazovány jako jilmový a topolový luh, méně významně se uplatňuje vrbová olšina. V biocentru se v podrostu nachází malé tůňky obklopené rákosinami – pravděpodobně zbytky bývalého mrtvého ramene při soutoku Vltavy a Labe. Ve stromovém patře převládá dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), vtroušeně bříza bělokorá (Betula pendula), v depresí olšina s vrbou bílou (Salix alba) a křehkou (S. fragilis). V lemu ojediněle akát (Robinia pseudoacacia). Podrost je hojně zastoupen křovinatým patrem s bezem černým (Sambucus nigra). Pro lužní lesy je typický jarní a letní aspekt – dymnivka dutá (Corydalis cava), orsej jarní (Ficaria verna), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), křivatec žlutý (Gagea lutea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a hojně jmelí (Viscum album). Lesní celek je rozparcelován sítí cest, které původně sloužily pro lepší průchod při střelbě bažantů. V severní části je část lesa prolámána větrem a nejedná se tedy o souvislý porost. Okraj cest k myslivně Bažantnice s křovinami se vyznačuje značně ruderalizovaným bylinným patrem. U myslivny se nachází starý sad s domácími a zkulturněnými druhy stromů, které však budou záměrem v plné míře zachovány. V roce 2004 došlo v oddělení 26 C k částečnému odtěžení dřeva. V remízu navazujícím na severní roh lesního celku se dominantně uplatňuje křovinné patro s hojným zastoupením Prunus spinosa (trnkou obecnou), méně Rubus sp. (ostružiník), Sambucus nigra (bez černý). Bylinná vegetace je zasoupena především Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná), Achillea millefolium (řebříček obecný) a expanduje Calamagrostis epigejos (třtina křovištní). Obr. č. 6 Lesní typy

Zdroj: Mapový portál www.uhul.cz 1L2, 1L4, 1L5 – jilmový luh 1U1 – topolový luh 1G2 – vrbová olšina


57



Shrnutí Vegetace zájmového území „Royal Golf and Country Club Mělník“ je navržena převážně na orné půdě, kterou lze dle katalogu biotopů klasifikovat jako X2 - Intenzivně obhospodařovaná pole. Pro sledovanou lokalitu je typické značné ovlivnění antropogenní činností. Na území se vyskytuje značné množství ruderálních druhů bez větší floristické hodnoty. Ve vymezeném prostoru se dále vyskytuje lesní porost Bažantnice a dva menší celky, které tvoří zachovalé přírodní biotopy lokality. Do těchto biotopů však nebude zasahováno a jejich charakter se nezmění. Naopak, s realizací záměru bude spojená výsadba izolační, skupinové stromové a keřové zeleně vhodně navazující na okolní porosty, která nenaruší celkový krajinný ráz a přispěje k začlenění golfového areálu do krajiny. Tím nebude rozmezí les – orná půda tak výrazné a dojde k jeho zjemnění, což bude mít v konečném důsledku i pozitivní vliv na stávající lesní komplex. Remíz, který navazuje na severní roh Bažantnice (viz mapa č. 3 kap. F Doplňující údaje) by měl být v maximální míře zachován a jednotlivé dráhy je třeba navrhnout tak, aby funkce tohoto biotopu nebyla narušena. Zároveň nedoporučujeme umístění jednotlivých drah přímo na okraj lesního porostu. (Viz kap. D.IV: Opatření). Na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny žádné chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 359/1992 Sb., v platném znění. Nebyla zjištěna ani přítomnost ohrožených druhů rostlin uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (ed. Procházka, 2001). Závěr V předkládaném botanickém hodnocení je věnována pozornost nejen podrobnému výčtu rostlinných druhů nalezených v území, ale i popisu daného biotopu v širších souvislostech daného území. Lze konstatovat, že dotčená lokalita není z ochranářského hlediska nikterak významná, vyskytují se zde běžné, hojně zastoupené, ruderální druhy rostlin i běžné druhy dřevin. Realizací záměru se nepředpokládá, že by došlo ke zničení floristicky významné lokality. Daný záměr lze z botanického hlediska akceptovat.

7. Fauna Polabskému bioregionu (Culek, 1996) odpovídá fauna hercynského původu, která je silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá), s ojedinělými zástupci xerotermní fauny (ještěrka zelená). Významným fenoménem je niva Labe, s torzy svérázné fauny na polabských píscích (vřetenuška pozdní, keřnatka vrásčitá), se zbytky lužních lesů (moudivláček lužní, cvrčilka říční), mokřadů a luk s periodickými tůněmi (korýši, měkkýši kantárka obecná, keřovka plavá aj., ptáci: vodouš rudonohý, cvrčilka slavíková aj.). Labe a jeho větší přítoky náleží do cejnového pásma, v Labi je však biota decimována znečištěním. Fauna řešeného území Fauna řešeného území „Royal Golf and Country Club Mělník“ byla zjištěna formou komplexního zoologického průzkumu (M. Honců, 2006), který probíhal od srpna do října 2006. Doba sledování tedy umožnila podchycení letního a podzimního aspektu výskytu živočichů. Detailní popis se soupisem vyskytující se fauny je uveden v příl. č. 3 oznámení EIA „Botanický a zoologický průzkum“.


58



Zkoumány byly především tyto řády hmyzu: brouci (Coleoptera) a rovnokřídlí (Orthoptera), které se dělí na dva řády: kobylky (Ensifera) a sarančata (Caelifera), okrajově též motýli (Lepidoptera), ploštice (Heteroptera) a z ostatních skupin mimo hmyz i měkkýše (Mollusca). Při zpracování průzkumu brouků byla použita synonymika podle check-listu zpracovaného Jelínkem (1993). Další hmyzí řády kobylky a sarančata byly uspořádány podle check-listu zpracovaného autory: Kočárek & Holuša & Vidlička, (1999, 2005), vážky (Odonata) podle Jeziorského (1998), měkkýši podle Pflégra (1988). Obratlovci byli zjišťováni přímým pozorováním, ptáci rovněž podle zpěvu. Shrnutí Průzkumem bylo zjištěno 78 druhů bezobratlých a 41 druhů obratlovců. Převládají běžné druhy živočichů, 6 druhů patří mezi zvláště chráněné podle vyhlášky 395/92 MŽP ČR v jejím novelizovaném znění z r. 2006 v návaznosti na novelu zákona na ochranu přírody 114/1992 z r. 2004. Jsou to ohrožené druhy: čmelák zemní (Bombus terrestris), čmelák rolní (Bombus lapidarius), batolec duhový (Apatura iris), z plazů silně ohrožená ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků ohrožená koroptev polní (Perdix perdix) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Přes značné úsilí nebyly ve zkoumaném prostoru zjištěny kupy mravenců r. Formica ani hnízda čmeláků r. Bombus, jejich výskyt v bažantnici resp. při jejím okraji však nelze vyloučit. Vzhledem k tomu že v území převládají pole, většina zvláště chráněných druhů živočichů sem zaletuje pouze za potravou (oba druhy čmeláků, batolec duhový a vlaštovka obecná), nebudou tyto druhy realizovaným plánovaným záměrem ohroženy. Součásti golfového hřiště – greeny budou budovány na zemědělské půdě, kde nehrozí přímé ohrožení sporadicky se vyskytujícím zvláště chráněným druhům živočichů. Z přírodovědného, krajinářského, estetického i ochranářského hlediska je zapotřebí zachovat bažantnici, neboť zde se dá očekávat výskyt dalších druhů živočichů, včetně zvláště chráněných.

8. Ekosystémy Záměrem budou dotčeny následující ekosystémy: •

Ekosystém orné půdy (intenzivně obhospodařovaná pole):

Obdělávaná orná půda je v zájmovém území golfového areálu velmi výrazně zastoupena. Jedná se o vývojově nejprimitivnější ekosystém, u něhož je sukcese blokována pravidelným odnímáním biomasy, mechanickým i chemickým obděláváním půdy. Biota je druhotná, synantropní, s minimálním zastoupením prvků původních přírodních ekosystémů. •

Ekosystém lesních porostů: Přirozené lesní ekosystémy je možné považovat jako vývojově nejpokročilejší. Lesní komplex v centrální části golfového areálu lze pokládat za zachovaný lužní les s přirozenou druhovou skladbou s převahou dubu, v porostu se nacházejí malé tůňky. •

Ekosystém intenzivně antropogenně ovlivněný: Do této kategorie je možné zařadit např. ekosystémy podél liniových komunikací v zájmovém

území. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že zájmové území, na kterém bude realizováno vlastní golfové hřiště, je tvořeno převážně plochami s nízkou ekologickou stabilitou – ekosystém orné půdy. Z golfového hlediska nemá lesní porost přímé uplatnění.


59



9. Krajina a krajinný ráz Golfový areál je zasazen do rovinaté krajiny centrální části okresu Mělník, v těšném sousedství s městem Mělník. Vzájemnou krajinnou hranici tvoří vodní toky Vltavy a Labe. Obec Hořín i Býkev jsou již od samého počátku těsně spjaty se zemědělskou výrobou. Obec Hořín je navíc historicky i kulturně mimořádně cenným sídlem a z hlediska širších vztahů území je pro obec Hořín dominantní vazba na město Mělník. Významně se rovněž uplatňují vazby na severní okraj osídlení hlavního města Prahy. Krajina rovinatého terénu říčních teras při soutoku Labe s Vltavou má hned několik dominant, které se výrazněji uplatňují v širší krajinné scenérii. Nejvýraznější je typická silueta mělnického zámku s kostelem sv. Petra a Pavla tyčící se nad soutokem. Další dominantou geologického charakteru je hora Říp – vyhaslá sopka, která má díky pověsti o příchodu praotce Čecha pro český národ téměř posvátnou hodnotu. Tyto dvě dominanty tvoří jakousi pomyslnou linii, která usnadňuje orientaci v krajinném prostoru a navozuje pocit bezpečí a sounáležitosti s krajinou. Významnými liniovými dominantami jsou bezesporu vodní toky Labe a Vltavy a nově i vybudovaná dopravní komunikace Mělník – Nová Ves. Mělnické Polabí nemá pouze zemědělský charakter, výrazně se zde uplatňuje i průmyslová výroba, jejíž artefakty tvoří umělé dominanty, při dobré viditelnosti snadno identifikovatelné z vyhlídky od mělnického zámku. Jmenujme Spolanu Neratovice, Kaučuk Kralupy a nejvýraznější, svým významem téměř srovnatelnou se siluetou zámku s kostelem a Řípem – elektrárna Mělník v Horních Počáplech. Její funkce v krajině je sporná. Přesto, i když se jedná o umělou, geometricky uspořádanou stavbu, cizorodý prvek násilně vpraven do prostoru, čas, který uplynul od jejího vzniku a jistá nostalgie místních obyvatel k tomuto zdroji pracovních míst, jí předurčuje místo v polabské krajině. Přírodní charakteristiky krajinného rázu, které zahrnují na jedné straně vlastnosti krajiny řídící se neměnnými přírodními zákonitostmi, na druhé straně pak aktuálním stavem přírodních složek a prvků krajiny nejsou v současné době nikterak uspokojující. Převážnou plochu blízkého okolí plánovaného golfového areálu tvoří intenzivně obdělávaná orná půda. Jediným hodnotnějším ekosystémem je lesní porost Bažantnice v centrální části golfového hřiště. Můžeme konstatovat, že přírodní hodnota dané lokality nebude záměrem snížena, naopak převedením orné půdy na travní porosty a celkovým ozeleněním území dojde k jejímu zvýšení a travní porosty budou tvořit přechodnou zónu lesního porostu a orné půdy. Zlepší se tak fungování lesního ekosystému – lužního charakteru, jež je do jisté míry závislý na hydrogeologických podmínkách (dostatečné hladině podzemní vody). Golfové hřiště zlepší, na rozdíl od orné půdy, místní mikroklimatické podmínky a do jisté míry napomůže zvlhčení klimatu a lepšímu hospodaření s vodou. Kulturně – historická charakteristika je dána výsledky kultivace krajiny a využíváním přírodních zdrojů, charakterem osídlení, zástavby a infrastruktury, zemědělstvím a lesním hospodářstvím, charakterem výroby, těžbou a rekreací. Patří sem rovněž kulturní význam místa, spojení místa krajinného rázu s kulturními tradicemi národa, historické stopy a doklady historického vývoje. Záměr nebude nikterak narušovat kulturně – historickou charakteristiku ani snižovat atraktivitu svého okolí. Naopak, turisticky zatraktivní danou oblast a zpřístupní ji širší veřejnosti. Estetická hodnota krajiny se projevuje ve vztahu pozorovatele k vnímané krajinné scéně. Je proto v první řadě hodnotou emocionální a má subjektivní povahu. Zemědělsky využívaná krajina nepůsobí vyváženým dojmem. Jsou v ní vysoké kontrasty mezi přírodními a antropogenně ovlivněnými ekosystémy. Proto vznikem golfového hřiště umožníme tyto kontrasty snížit a zvýšit estetickou hodnotu místa.


60



Harmonické vztahy v krajině jsou dány na jedné straně estetickými hodnotami emocionálními a obsahovými, vyjádřenými působivostí prostorového uspořádání a jedinečností krajinné scény (tzv. estetický soulad), na druhé straně požadavky na ekologickou hodnotu krajiny, na soulad charakteru, intenzity a měřítka lidské činnosti s přírodním prostředím (ekologický soulad). Vznik golfového hřiště zahrnuje mimo vybudování jednotlivých hracích drah vytvoření i dalších velice podstatných herních prvků, kterými jsou stromové a keřové porosty, vodní plochy, různé překážky přírodního charakteru. Při respektování krajinářských zásad dojde k lepšímu zapojení zájmového území do okolní krajiny a daná plocha se nebude již tak vizuálně výrazně uplatňovat v krajinné scéně. Součástí areálu bude hotel, klubovna a provozní budova – všechny vzniknou rekonstrukcí stávajících objektů a budou umístěny na okraji golfového areálu. Jejich výstavbou se tedy nesníží hodnota krajinného rázu a nevzniknou nové cizorodé dominanty. Klubovna a provozní budova budou maximálně dvoupatrové, navíc rekonstrukcí klubovny se obnoví její zaniklá architektonická hodnota. Hotel bude mít max. výšku 12 m (předpokládají se tři patra). Ze směru Mělníka bude pohledově kryt lesním porostem Bažantnice, takže nenaruší ani současný horizont. Při návrhu bude akceptován takový architektonický styl, který bude zcela v souladu s regulativy ÚPD Hořín a s požadavky dotčených orgánů a organizací. Golfový areál bude z jižní a východní strany, podél komunikace I/16 částečně oplocen. Nebude se jednat o souvislé oplocení. Po dohodě s orgánem ochrany přírody Městského úřadu Mělník byl navržen, jako optimální řešení, živý plot z autochtonních druhů dřevin a křovin, který bude v určitých partiích doplněn klasickým dřevěným plotem, dostatečně průchodným středně velkým obratlovcům. Ostatní strany zůstanou neoplocené, a tudíž bude zachován průchod lidí a zvěře krajinou. Závěr: Vybudováním golfového areálu dojde k posílení hodnoty krajinného rázu a navrhovaná stavba je proto z hlediska ochrany krajinného rázu dle ust. § 12 zák. č. 114/1992 Sb. přijatelná.

Krajinný ráz Ochrana krajinného rázu dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Způsob krajinářského hodnocení Pro zhodnocení zájmového území z hlediska kvality přírodního prostředí byl vymezen čtverec, jehož hranice dosahují do vzdálenosti cca 1 000 m od okraje navrženého golfového areálu. Bylo použito jednoduché metody stanovení KES (koeficient ekologické stability) prezentované v sérii článků v časopise Ochrana přírody (Míchal, 1997). Metoda je založena na třídění území (krajin) na devět krajinných typů. Jejich vymezení je zcela nezávislé na jakýchkoliv aktuálních záměrech a nelze je měnit podle řešeného problému. Má dvě roviny - první přísně objektivní typologickou (soubor ekosystémů podle struktury využívání půdy) a druhou intersubjektivně hodnotící (převážně podle hodnot životního prostředí zřejmých ze vzhledu krajiny).


61



Elementární typizace území Podle poměru mezi přírodními prvky a mezi prvky vytvořenými v krajině člověkem jsou vymezeny tři účelové krajinné typy: Typ A - krajina silně pozměněná civilizačními zásahy („plně antropogenizovaná“) Typ B - krajina s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem („harmonická“) Typ C - krajina s nevýraznými civilizačními zásahy („relativně přírodní“) Konkrétní území je do těchto krajinných typů zařazeno na základě hodnoty koeficientu ekologické stability KES: les.půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + rybníky + ostatní vodní plochy

KES = --------------------------------------------------------------------------------------------------------------orná půda + chmelnice + zastavěné plochy

Tab. č. 26 Zařazení do krajinného typu podle hodnoty KES Hodnota KES

Krajinný typ

pod 0,39

typ A

0,90 - 2,89

typ B

nad 6,20

typ C

Poznámka: Intervaly hodnot KES nejsou spojité. Krajina, jejíž KES leží mimo hranice těchto intervalů, je nositelem znaků obou sousedních kategorií (blíže viz Míchal, 1997).

Estetické hodnocení Pro potřeby estetické složky krajinářského hodnocení rozlišujeme v každém krajinném typu tři stupně - typy krajinářské hodnoty : zvýšený (+) základní (průměrný) snížený (-) Dle výše stručně prezentované metodiky byla pro vymezený krajinný prostor cca 4 km2 (viz obrázek č. 7) vypočítána hodnota KES = 0,05. Tato hodnota se nachází v krajinném typu A, tzn. krajina silně poznamenaná civilizačními zásahy. Obr. č. 7 Vymezený krajinný prostor pro výpočet KES

Zdroj: ČUZK


62



10. Kulturní památky a hmotný majetek Na území obce Hořín se vyskytuje celá řada kulturních památek. Mezi nemovité kulturní památky zapsané v seznamu Národního památkového ústavu patří: ¾ Kaple Nejsvětější trojice na návsi ¾ Pohřební kaple Lobkowiczů ¾ Výklenková kaplička trojboká při čp. 2 ¾ Socha sv. Anny u školy ¾ Zdymadlo Vraňansko – Hořínského kanálu ¾ Hořínský zámek ¾ Myslivna Vraňansko – Hořínský kanál o šířce 18,4 m – 39,7 m, hloubce 2,5 m a délce 860 m má vlastní plavební komory v Hoříně. Provoz je vzhledem k šířce plavebního kanálu jednosměrný, řízený světelnou signalizací s výhybnou na 3,5 km plavebního kanálu v Lužci nad Vltavou.

Zámek Hořín, původně lovecký zámeček, se nalézá nedaleko Mělníka. Byl vystavěn na sklonku 17.století podle návrhu architekta G. B. Alliprandiho. V roce 1701 byla k zámku připojena jízdárna a stáje. Poté byl ještě několikrát přestavován a rozšiřován. V přízemí zámku se nacházejí rokokové interiéry (tzv. Kamenné pokoje) z let 1760 - 1763. Zámek není v současné době přístupný veřejnosti. Most přes Labe je navržený k znovuprohlášení za technickou památku. Kulturní památky, nacházející se na území obce, jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a jsou chráněny dle zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Žádná z kulturních památek se nenachází na území golfového areálu.

11. Počáteční akustická situace Počáteční akustická situace (PAS) byla zjišťována kalibračním měřením a následně výpočtem pomocí programu Cadna/A, verze 3.5. Pomocí naměřených hodnot byl tento model kalibrován s rozptylem hodnot do 2 dB tak, aby co nejpřesněji reprezentoval reálný stav. Dne 5. října 2006 bylo provedeno kalibrační hodinové měření hladiny akustického tlaku ve venkovním prostředí v obci Brozánky. Měření probíhalo v době od 11:30 do 12:30 hod. Měřící bod byl umístěn 178 m od silnice I/16 2 m před obytným objektem ve výšce 3 m nad terénem. Změřená hladina akustického tlaku ve venkovním prostředí pro měřící bod 1 je: LAeq, = 55,1 dB Tato naměřená hodnota znázorňuje konkrétní hladinu akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru na daném místě, v danou dobu a za konkrétních podmínek. Změřená hladina akustického tlaku byla použita pro kalibraci výpočtového modelu (viz Příl. č. 1 Akustická studie). Celkem bylo pro posouzení PAS hodnoceno 7 výpočtových bodů umístěných v obci Brozánky a Býkev dva metry před fasádou obytných domů, ve výšce 3,0 m (6,0 m) nad terénem. Výpočtové body


63



byly umístěny tak, aby výpočet vypovídal o celkové charakteristice celé posuzované oblasti. Situace výpočtových bodů je znázorněna na obrázku č. 8. Obr. č. 8 Umístění výpočtových bodů – Brozánky, Býkev

Vypočtené hodnoty pro počáteční akustickou situaci pro jednotlivé výpočty jsou uvedeny v tab. č. 6, 7 Akustické studie, která tvoří přílohu č. 1 tohoto oznámení. Z výsledků výpočtů uvedených v tabulkách Tab.6 a Tab.7 v akustické studii vyplývá: Pro jednotlivé kontrolní body nebyla v počáteční akustické situaci překročena hladina akustického tlaku. Vliv na stávající akustickou situaci má především doprava. Stávající hladina akustického tlaku A ve venkovním prostředí se v dané lokalitě pro rok 2006 pohybuje v rozmezí LAeq,T = 48,5 dB – 56,7 dB pro denní dobu. Hygienický limit pro denní dobu pro chráněný venkovní prostor a chráněný prostor staveb v okolí komunikace I. třídy dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je LAeq = 60 dB. Noční provoz golfového areálu není uvažován, nebyla tedy ani hodnocena počáteční akustická situace v nočním období.


64



Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Lokalita řešeného záměru náleží do Polabského bioregionu, který spadá dle Quitta do teplé oblasti T2 s teplým a suchým podnebím. Krajina širšího zájmového území je charakteristická zemědělsky využívanou krajinou, na první pohled patrně utvářená lidskou činností. V zájmovém území plánovaného záměru se nachází převážně zemědělská (resp. orná) půda. Pouze v centrální části se nachází lesní porost zvaný Bažantnice, který zvyšuje ekologickou stabilitu vymezené lokality. Záměrem budou dotčeny převážně agroekosystémy. Celková úroveň ekologické stability zájmového území je nízká (KES = 0,05). Dotčené území zaujímají především černozemě, hnědozemě a illimerizované půdy na spraších, s mírným oglejením. Lokalita náleží k povodí Labe. Posuzovaným územím neprotéká žádný vodní tok. V širší krajinné scenérii se uplatňují Labe s Vltavou a Vraňansko - Hořínský plavební kanál. Zájmové území neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Hladina podzemní vody v areálu golfového hřiště se nachází cca 5,5 m pod úrovní terénu a mocnost zvodnění štěrkopísků dosahuje 3 - 3,5 m. Tranzit podzemních vod probíhá směrem k Labi, klesá z úrovně 158 m n. m. u obce Býkev na 157 m n. m. u Brozánek a u mlýnského náhonu od Vraňansko-Hořínského kanálu dosahuje úrovně okolo 156 m n. m. Při zemních pracích, v návaznosti s terénními a vegetačními úpravami bude odejmuta pouze svrchní vrstva ornice. Z geologického hlediska je území tvořeno sedimenty kvartéru, jednak v různé míře písčité až jílovité hlíny labské nivy, jednak štěrkopísky až písky nižších teras, které pokrývají rozsáhlé plochy. Vliv na stávající akustickou situaci má především doprava. Stávající hladina akustického tlaku A ve venkovním prostředí se v dané lokalitě pro rok 2006 pohybuje v rozmezí LAeq,T = 48,5 dB – 56,7 dB pro denní dobu. Hygienický limit pro chráněný venkovní prostor a chráněný prostor staveb v okolí komunikace I. třídy dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je LAeq,T = 60 dB. Noční provoz areálu nebude uvažován.Vypočtená i naměřená hladina akustického tlaku A splňuje s rezervou limitní hodnotu. Kvalita ovzduší v okolí obce Hořína a Býkve není ovlivněna těžkým průmyslem ani jinými významnými stacionárními zdroji znečištění ovzduší. Největší podíl na imisní zátěži území představuje automobilová doprava. Shrnutí Území v současnosti nese jistou míru ekologické zátěže, která je spojena se zemědělským využíváním krajiny. Další možné rušivé zásahy do krajiny by měly být pečlivě zvažovány a v dostatečné míře kompenzovány. Vzhledem k výstupním údajům záměru uvedeným v kapitole B.II lze předpokládat, že realizace záměru nepřinese výraznější negativní ovlivnění životního prostředí v dotčeném území. Naopak převedením velkého podílu orné půdy na travní porosty dojde ke zvýšení ekologické stability a celkovému ozelenění lokality, které za předpokladu vhodné výsadby doprovodné zeleně povede k harmonickému zapojení do okolní krajiny.


65



D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti 1. Vlivy na obyvatelstvo Sociální a ekonomické důsledky Golfový areál bude poskytovat obyvatelům a dalším návštěvníkům možnost aktivního odpočinku. Obyvatelstvo bude mít novou možnost jak trávit volný čas. Již výstavba záměru bude mít pozitivní vliv na poskytnutí řady pracovních příležitostí. V souvislosti s následným provozem golfového areálu vzniknou nová pracovní místa. Kromě vzniku nových pracovních míst je možné předpokládat, že realizace hřiště bude mít vliv na zvýšení počtu zakázek u stávajících služeb v terciární sféře. Golfový areál bude mj. příjmovou složkou pro obecní rozpočet. Vybudováním golfového areálu dojde ke zvýšení známosti obce a zatraktivnění dané lokality. Je možné pozorovat pozitivní vliv na lokální rozvoj území.

2. Vlivy na zdraví obyvatel Hluk Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. K obecně nepříznivým zdravotním účinkům hluku patří např. poškození sluchového aparátu v pracovním prostředí, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé ovlivnění spánku. Obecně se předpokládá i možný negativní vliv hluku na imunitní a hormonální systém či mentální zdraví. Hygienický limit by měl být takový, aby ani po celoživotní expozici nezpůsobila škodlivina poškození zdraví nebo ovlivnění důležité funkce. Na tomto principu jsou založeny i hygienické normativy nejvýše přípustných hladin akustického tlaku A v pracovním i životním prostředí, které jsou obsažené v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Výše uvedené normy jsou ve shodě se zahraničními limity. Nutno však zdůraznit, že i při dodržení hladin akustického tlaku A, které jsou požadovány nařízením vlády č. 148/2006 Sb. nebude zajištěna plná ochrana citlivých osob, tj. minimálně 3 - 5 % po zdravotní stránce a asi u 15 % osob nezabráníme vzniku pocitu rozmrzelosti z hluku. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A 60 dB ve dne a 50 dB v noci představuje krajní meze pro obytné prostředí sídelních útvarů z hlediska zdravotního.


66



Hodnocení expozice a charakterizace rizika Z hlediska zdravotního stavu nedojde v souvislosti s provozem golfovéh areálu k průkazné změně akustické situace u vybraných výpočtových bodů (viz příloha č. 1 Akustická studie a kap.D I.4. Vlivy na akustickou situaci). Obslužná doprava související s golfovým areálem nebude přispívat k zhoršení akustické situace. Hygienické limity pro denní i noční dobu budou při uvažovaném provozu golfového areálu dodrženy. Negativní vliv hluku způsobovaného záměrem na lidské zdraví bude zanedbatelný. Ovzduší NO2 Oxid dusičitý nemá karcinogenní účinky. Jako bezpečnou prahovou koncentraci škodlivého účinku této látky můžeme uvažovat hodnotu 40 µg.m-3, která je v současné legislativě zakotvena jako imisní limit. V hodnocení rizik tedy uvažujeme z hlediska bezpečnosti RBC(NO2) = 40 µg.m-3. V zájmovém území se nebudou vyskytovat koncentrace NO2, které by představovaly riziko z hlediska zdraví obyvatel. V žádném hodnoceném bodě nedojde k překročení hygienických limitů pro NO2. Benzen Benzen je klasifikován dle US EPA, ACGIH, NIOSH, EU, IARC jako prokázaný humánní karcinogen. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. uvádí imisní limit pro benzen ve výši 5 µg.m-3, s termínem dosažení k roku 2010. Také koncentrace benzenu zdaleka nedosáhnou hygienických limitů. PM10 Z dosavadních poznatků je zřejmé, že částice v ovzduší představují významný rizikový faktor s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Na rozdíl od plynných látek nemají specifické složení, nýbrž představují směs látek s různými účinky. Na vzniku jemných částic tak např. participuje jak SO2, tak i NO2. Koncentrace PM10 zdaleka nedosáhnou hygienických limitů. CO CO je v lidském těle rychle absorbován krví a snižuje schopnost červených krvinek vázat kyslík. Toxické působení CO spočívá v tvorbě stálé adiční sloučeniny s hemoglobinem - karboxyhemoglobinu. V zájmovém území se nebudou vyskytovat koncentrace CO, které by představovaly riziko z hlediska zdraví obyvatel.

3. Vlivy na ovzduší a klima Hodnocení vlivů na ovzduší bylo provedeno na základě Rozptylové studie, která tvoří samostatnou přílohu č. 2 tohoto oznámení. Jako modelové znečišťující látky jsou posuzovány NO2, CO, PM10 a benzen. Z důvodu posouzení nejhoršího stavu možného stavu na ovzduší byl výpočet rozptylové studie počítán pro plný provoz golfového areálu již v roce 2010. Do výpočtu rozptylové studie byly zahrnuty emise z dopravy na dotčené komunikaci vyvolané provozem záměru v popsaném území a také emise z pohybu automobilů na parkovišti. Dalším zdrojem


67



znečišťování ovzduší bude plynový kotel umístěn v hotelu , který bude sloužit k vytápění a ohřevu vody pro hotel, klub a technické zázemí. Výsledky výpočtu platné pro všechny znečišťující látky Výpočet byl proveden pro pravidelnou síť uzlových bodů a pro 10 referenčních bodů umístěných v okolí posuzovaného záměru. Vypočtené maximální krátkodobé a průměrné roční koncentrace presentují imisní zátěž území způsobenou provozem investičního záměru. Maxima krátkodobých koncentrací nejsou nejlepší charakteristikou znečištění ovzduší daného místa, protože nedávají žádnou informaci o četnosti výskytu těchto hodnot. Ta závisí zejména na četnosti výskytu inverzí a na větrné růžici. Ve skutečnosti se nejvyšší koncentrace vyskytují jen po krátký čas několika hodin nebo desítek hodin během roku. Navíc jsou maxima více ovlivněná konfigurací zvolených elementů silnic, a proto je přesnost jejich výpočtu nižší. Lepší charakteristikou je průměrná roční koncentrace, která obsahuje i vliv větrné růžice a tedy i vliv četnosti výskytu krátkodobých koncentrací. Kromě toho je méně ovlivněna náhodnými skutečnostmi, takže přesnost jejího výpočtu je vyšší. Proto může být spíše považována za míru znečištění ovzduší v daném bodě. Pro interpretaci vypočtených hodnot jednotlivých polutantů je nutno zdůraznit, že se jedná o modelové hodnoty škodlivin. Tyto hodnoty byly vyčísleny pro nejhorší rozptylové podmínky, tzn. pro třídu stability ovzduší 1 a pro rychlost větru 1,5 m/s při směru větru daném uvedeném v kap. č. 7 Přílohy č. 2 – Rozptylová studie. Dále, že emise z posuzovaného záměru a emise ze související dopravy byly vyčísleny pomocí emisních faktorů a na základě teoretických emisí. Lze tedy předpokládat, že vyčíslené emise představují maximální možné emise. Výsledné imisní zátěže jsou porovnány s imisními limity dané Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. Imisní limity jsou dány zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, resp. nařízením vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. a nařízení vlády č. 429/2005 Sb. Tab č. 27 Imisní limity Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid siřičitý

Datum, do něhož musí být limit dosažen

1 hodina

350 µg.m-3 / 24

-

24 hodin

Oxid dusičitý

1 hodina

Oxid dusičitý

1 rok Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr1)

Oxid uhelnatý Suspendované PM10 Suspendované PM10 Benzen

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu / maximální povolený počet jejího překročení za rok

částice částice

-3

125 µg.m

-3

200 µg.m

/3

-

/ 18

1.1.2010

-3

40 µg.m

1.1.2010

10 mg.m-3

-

24 hodin

50 µg.m-3 / 35

-

1 rok

40 µg.m-3

-

1 rok

5 µg.m-3

1.1.2010


68


Znečišťující látka Olovo


Doba průměrování

Hodnota imisního limitu / maximální povolený počet jejího překročení za rok

Datum, do něhož musí být limit dosažen

1 rok

0,5 µg.m-3

-

Poznámka: 1) Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí.

V následujícím textu jsou uváděny hodnoty jednotlivých polutantů přispívající k imisní zátěži. Zdroje znečišťování ovzduší jsou charakterizovány zejména související dopravou, a to spalovacími motory přijíždějících osobních automobilů příp. autobusů návštěvníků golfového hřiště a hotelu a také souvisejícími pojezdy po parkovišti a studenými starty, které mají vyšší emise než při normální jízdě. Z nákladní dopravy přichází v úvahu při provozu golfového areálu pouze zásobování klubovny a hotelu lehkými nákladními vozy (cca 1-2 dodávky/den). Dalším zdrojem znečišťování ovzduší je plynový kotel sloužící k ohřevu vody a k vytápění objektu hotelu a klubu. Vypočtené znečištění ovzduší NO2 Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži pro oxid dusičitý NO2 je vyčíslen v tabulce pro referenční bod č.3 – Letiště pro maximální hodinové koncentrace 0,3475 µg/m3. Tato koncentrace představuje příspěvek ve výši 0,17% vzhledem k imisnímu limitu. Nejvyšší příspěvek posuzovaného záměru v případě roční koncentrace je vyčíslen v tabulce pro referenční bod č.5 – Brozánky ve výši 0,00637 µg/m3. Tato koncentrace vyjádřená v procentech imisního limitu představuje velmi malou hodnotu 0,015%. Vliv nárůstu znečištění ovzduší způsobeného dopravou záměru tedy bude zanedbatelný. Vypočtené znečištění ovzduší CO Imisní zátěž způsobená posuzovaným záměrem pro polutant oxid uhelnatý CO je nejvyšší 0,3949 µg.m-3 pro průměrné 8-mi hodinové koncentrace v referenčním bodu č.5 – Brozánky. Tato koncentrace je velmi malá proti hodnotě maximálního denního osmihodinového klouzavého průměru, který je stanoven ve výši 10 mg.m-3. Příspěvek představuje hodnotu 0,004 % vzhledem ke stanovenému limitu. V případě roční koncentrace je nejvyšší příspěvek posuzovaného záměru vyčíslen také pro referenční bod č.5 – Brozánky ve výši 0,01117 µg/m3 . I v tomto případě bude příspěvek dopravy záměru k celkovému stavu znečištění ovzduší minimální. Vypočtené znečištění ovzduší benzenem Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži pro polutant benzen C6H6 je v referenčním bodě č. 5 – Brozánky pro průměrné roční koncentrace ve výši 0,00006 µg.m-3. Tato koncentrace je velmi malá a představuje příspěvek ve výši 0,0012% vzhledem k imisnímu limitu. Z toho vyplývá, že průměrné znečištění ovzduší benzenem způsobené dopravou záměru po sledovaných komunikacích v okolí golfového hřiště bude velmi nízké. Vypočtené znečištění ovzduší suspendovanými částicemi respirabilní frakce PM10 Imisní zátěž způsobená posuzovaným záměrem pro polutant suspendované částice PM10 je nejvyšší 0,00006 µg.m-3 pro průměrné roční koncentrace v referenčním bodě č. 4 – Býkev. Tato koncentrace vyjádřená v procentech imisního limitu představuje velmi malou hodnotu (1,5.10-4 %).


69



Závěr Obslužná automobilová doprava nezpůsobí svými emisemi nadměrné znečištění ovzduší NO2, CO, PM10 ani benzenem. Průměrné roční koncentrace všech sledovaných znečišťujících látek budou v celém území mnohem nižší než příslušné imisní limity. Vliv posuzovaného záměru „Royal Golf and Country Club Mělník“ na kvalitu ovzduší je velmi málo významný a z hlediska ochrany ovzduší (z hlediska imisní zátěže) lze vyhodnotit tento záměr jako velmi malý, který nezpůsobí zhoršení kvality ovzduší v posuzované lokalitě.

4. Vlivy na akustickou situaci Podrobné vyhodnocení vlivů na akustickou situaci, včetně mapových a tabelárních výstupů, je součástí Příl. č. 1 oznámení – Akustická studie.

Hygienické limity Hluk z dopravy na hlavních a pozemních komunikacích Pro obytné objekty zájmového území byly pro účely hodnocení stavu akustické situace ve venkovním prostředí ovlivňovaném hlukem vozidel na veřejné komunikaci (silnice I/16) uvažovány tyto nejvýše přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru: základní hladina ak.tlaku A LAeq,T = 50 dB korekce na hluk z veřejných komunikací (pro komunikaci I. a II. třídy) k = 10 dB korekce na starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích k = 20 dB korekce na noc k = -10 dB Těmto korekcím odpovídají následující hlukové limity: Pro chráněný venkovní prostor v okolí komunikací I. a II. třídy: pro den: LAeq,T = 60 dB pro noc: LAeq,T = 50 dB V případě staré hlukové zátěže: pro den: LAeq,T = 70 dB pro noc: LAeq,T = 60 dB Pro obytné objekty zájmového území byly pro účely hodnocení stavu akustické situace ve venkovním prostředí ovlivňovaném hlukem vozidel na účelových komunikacích a v areálu golfového hřiště (vjezd a parkoviště „Royal Golf and Country Club Mělník“) uvažovány tyto nejvýše přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru: základní hladina ak.tlaku A LAeq,T = 50 dB korekce na hluk z neveřejných komunikací k = 0 dB korekce na noc k = -10 dB Těmto korekcím odpovídají následující hlukové limity: pro den LAeq,T = 50 dB pro noc LAeq,T = 40 dB

Hluk ze stavební činnosti při realizaci navrhovaného areálu Pro obytné objekty zájmového území byly pro účely hodnocení stavu akustické situace ve venkovním prostředí ovlivňovaném hlukem ze stavby uvažovány tyto nejvýše přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru:


70



LAeq,S = 60 dB pro dobu 6-7 hod LAeq,S = 65 dB pro dobu 7-21 hod LAeq,S = 60 dB pro dobu 21-22 hod LAeq,S = 55 dB pro dobu 22-6 hod

Posuzované stavy z hlediska akustické situace Pro posouzení akustické situace záměru Royal Golf and Country Club Mělník jsou navrženy celkem čtyři modely v dané oblasti. Výpočty akustických hladin akustického tlaku byly provedeny pro stavy: 1) PAS – počáteční akustická situace v roce 2006 2) Varianta 0: celkový stav akustické situace bez provozu golfového areálu v roce 2010 3) Varianta 1: celkový stav akustické situace s provozem golfového areálu v roce 2010 4) Fáze výstavby – hluk ze stavební činnosti Podrobné výsledky akustických výpočtů pro jednotlivé hodnocené stavy jsou uvedeny v Tab. č. 28 a 29. Jednotlivé výpočtové body jsou znázorny na obr. č. 8 kap. C.II.11. Tab. č. 28 Obec Brozánky: hodnoty LAeq v kontrolních bodech pro denní dobu 6 – 22 hod č.

1 2 3

4

Popis výpočtového bodu

Bod 2,0 m před fasádou obytného domu

Varianta 1

PAS

I/16

3,0 m

53,4

53,2

53,2

I/16

3,0 m

52,7

52,5

52,5

I/16

3,0 m

49,0

48,7

48,7

6,0 m

50,1

49,8

49,8

3,0 m

48,5

48,3

48,3

Komunikace

Bod 2,0 m před fasádou obytného domu Bod 2,0 m před fasádou obytného domu Bod 2,0 m před fasádou obytného domu

Varianta 0

Výška bodu nad terénem

I/16

LAeq (dB)

Tab. č. 29 Obec Brozánky: hodnoty LAeq v kontrolních bodech pro denní dobu 6 – 22 hod č.

5 6 7

Popis výpočtového bodu

Komunikace

Bod 2,0 m před fasádou obytného domu Bod 2,0 m před fasádou obytného domu Bod 2,0 m před fasádou obytného domu

Výška bodu PAS nad terénem

Varianta 0

Varianta 1

LAeq (dB)

I/16

3,0 m

53,7

53,5

53,5

I/16

3,0 m

56,0

55,8

55,8

I/16

3,0 m

56,7

56,5

56,5

Hluk – fáze provozu + PAS Z výsledků výpočtů uvedených v tabulkách Tab.28 a Tab.29 vyplývá: Pro jednotlivé kontrolní body ve všech uvažovaných modelech nebyl překročen hygienický limit. Hygienický limit pro denní dobu pro chráněný venkovní prostor a chráněný prostor staveb v okolí


71



komunikace I. třídy dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je LAeq = 60 dB. Noční provoz areálu není uvažován, a proto nebylo provedeno vyhodnocení pro noční období. Vypočtené hodnoty pro variantu 0 (výhled bez realizace golfového hřiště) a varianty 1 (výhled s realizací golfového hřiště) se neliší, provoz areálu „Royal Golf and Country Club Mělník“ akustickou situaci v zájmovém území neovlivní. Mapa izofon řešeného území je znázorněná v příloze P1 Akustické studie (Příloha č. 1 oznámení). Jedná se o stav s provozem golfového areálu v roce 2010.

Hluk – fáze výstavby Ve výpočtu je posouzen kontrolní bod č. 1 a 5, které se nachází nejblíže k hranici areálu „Royal Golf and Country Club Mělník“. Vzdálenost kontrolního bodu č. 1 je cca 217 m, vzdálenost kontrolního bodu č. 5 je 805 m od hranic areálu. Výpočet byl proveden pro kontrolní bod č. 1, pokud by stroje pracovaly přibližně uprostřed areálu ve vzdálenosti 990 m od tohoto bodu. Pro výpočet byl použit nejhlučnější stroj z výše uvedené tabulky Tab. č. 14 dozer CAT D5H. V následující tabulce Tab. č. 30 je uvedená hodnota hladiny akustického tlaku pro daný počet strojů při 12-ti hodinové pracovní době. Tab. č. 30 Hodnoty LAeq pro kontrolní bod č. 1 a 5 Kontrolní bod č.1 v obci Brozánky

Kontrolní bod č.1 v obci


Brozánky

Býkev

(vzdálenost 217 m

(vzdálenost 990 m

(vzdálenost 805 m

od hranic areálu)

od hranic areálu)

od hranic areálu)

Počet strojů

LAeq (dB)

Počet strojů

LAeq (dB)

Počet strojů

LAeq (dB)

1

61,77

1

48,58

1

50,38

2

64,78

2

51,59

2

53,39

3

66,54

3

53,36

3

55,15

4

54,61

4

56,40

5

55,57

5

57,37

10

58,59

10

60,38

Pro vyhodnocení hladin akustického tlaku z obslužné staveništní dopravy byl opět vytvořen model. Celkový počet nákladních vozidel přijíždějících a odjíždějících ze stavby za hodinu byl stanoven na 20 vozidel. Rozpad dopravy v obou směrech je 50 % (tzn. že v každém směru jede 10 vozidel). V následující tabulce Tab. č. 31 jsou spočítány hladiny akustického tlaku pro kontrolní body č. 1, 5, 7. Tab. 31 Hodnoty LAeq pro stanovené intenzity nákladní dopravy v kontrolních bodech č.1, 5 a 7 Kontrolní bod č.1 v obci Brozánky



Býkev

Býkev

Počet nákl. vozidel

LAeq (dB)


LAeq (dB)


LAeq (dB)

10

39,6

10

39,8

10

42,8


72



Závěr V modelových situacích je uvažováno se třemi variantami umístění stacionárních zdrojů hluku – stavební strojů. V případě umístění strojů na východním okraji golfového hřiště u obce Brozánky budou moci najednou pracovat maximálně dva stroje a to v době 7:00–21:00. Limity pro dobu od 6:00–7:00 a 21:00–22:00 jsou překročeny již při použití jednoho stroje (jedná se však o stroj s nejvyšší hladinou akustického tlaku LAeq = 86 dB). V případě, že by byl stroj nasazen pouze na 6-ti hodinovou pracovní dobu, mohl by jeden stroj pracovat již mezi 6:00-7:00 a 21:00–22:00. Při použití strojů s nižší hladinou akustického tlaku, je možné během celé pracovní doby použít až 5 strojů najednou. Ve variantě, kdy jsou stroje umístěné při západním okraji golfového hřiště u obce Býkev nebo ve střední části stavby, není množství strojů pracujících najednou až do počtu 10 omezeno po celou dobu práce. Hladiny akustického tlaku z obslužné staveništní dopravy – liniové zdroje jsou ve srovnání s hladinami akustického tlaku, které jsou způsobené stavebními stroji, mnohem menší a tudíž výslednou hodnotu téměř neovlivní. Při dodržení uvedeného nasazení strojů při výstavbě areálu „Royal Golf and Country Club Mělník“ lze konstatovat, že nedojde k překročení hygienických limitů pro stavební činnost dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Shrnutí Předmětem akustické studie bylo posouzení vlivu výstavby a provoz areálu „Royal Golf and Country Club Mělník“ v katastrálním území Hořín a Býkev, z hlediska vlivu zdrojové a cílové dopravy záměru a stavební činnosti na chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb. V akustické studii byly modelovány různé situace působení dopravy a stavební činnosti při výstavbě a provozu areálu. Výsledky byly porovnány s platnou legislativou dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Na základě výsledků provedené akustické lze konstatovat, že předložený záměr nebude mít výrazný vliv na zvýšení hladiny akustického tlaku v zájmovém území.

5. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vliv na charakter odvodnění oblasti a vodárenské využití zájmového území Nepředpokládá se, že by při budování a realizaci záměru došlo k výraznějším změnám charakteru odvodnění oblasti. Realizací záměru nebudou ohroženy žádné jímací zdroje vody ani minerální prameny. Systém řešení závlah V rámci Hodnocení vlivu záměru na povrchové a podzemní vody (Strnad, 2006) (viz. příloha č. 4 oznámení EIA) jsou zvažovány dva způsoby řešení závlah – odběr povrchové vody z Labe (příp. ze zde vybudovaných vodních děl, tzn. Vraňansko – Hořínského plavebního kanálu či mlýnského náhonu), nebo odběrem z vlastních vrtaných studní. V obou případech bude voda následně akumulována do nově vybudovaných retenčních nádrží. Denní požadavek závlahové vody pro hřiště činí 750 m3/den, s celkovou potřebou v golfové sezóně (duben – říjen) ve výši 135 000 m3. Tomu odpovídá odběr povrchové či podzemní vody ve výši 8,7 l/s. Dle zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění (vodní zákon) by oba odběry byly zpoplatněny, protože překračují stanovené limity 500 m3/měsíc a 6000 m3/rok.


73



Odběr povrchové vody Odběr povrchových vod v množství cca 9 l.s–1 je v zájmovém území reálný. Při průtoku Labe v řádu stovek m3/s je zcela zanedbatelný a bilančně nepodchytitelný. Optimálním řešením by bylo napojit se na stávající místní závlahovou soustavu. Alternativním řešením by bylo odebírat vodu z VraňanskoHořínského kanálu nebo z navazujícího mlýnského náhonu vlastním jímacím zařízením. Bylo by též možné odebírat povrchovou vodu z nádrže po vytěžené pískovně u Vliněvsi. Odběr podzemní vody Odběr podzemní vody v množství cca 9 l/s je v zájmovém území opět reálný, vycházíme-li z kvalifikovaného odhadu přírodních zdrojů. Při ploše hydrogeologického povodí cca 15 km3 a základním (podzemním) odtoku ve výši cca 4,0 l/s.km–2 dostaneme max. vydatnost až 60 l/s. Pro tento účel je doporučeno při severozápadním okraji „Bažantnice“ vyhloubit dva velkoprůměrové vrty (konečný vrtný průměr 1020 mm), vystrojené zárubnicemi s UGI-filtry (průměr 610/530 mm), hluboké 10 m. Při specifické vydatnosti zvodně ve výši cca 9,0 l/s lze exploatovat jeden vrt, zatímco druhý by sloužil jako záložní. Vzdálenost mezi oběma vrty je navržena 50 m. Při odběru podzemní vody dosáhne snížení hladiny ve vrtu cca 1 m a dosah depresního kužele nebude větší než 100 m. Nepředpokládáme ovlivnění hladin v pozorovacích vrtech ČHMÚ VP1902 a VP1903, ani v domovních studnách v obcích Býkev či Brozánky. K prováděcímu projektu prací však bude nutné si vyžádat souhlasné stanovisko ČHMÚ Praha. Pro řešení případného střetu zájmů doporučujeme realizovat i komisionální zaměření alespoň tří domovních studní v každé z obou obcí. Shrnutí Oba posuzované způsoby řešení závlah, jak z povrchové, tak podzemní vody jsou v dané oblasti možné a nebudou mít negativní důsledky na stávající hydrologické a hydrogeologické poměry. Nízká teplota čerpané podzemní vody se může jevit jako méně vhodná, ovšem následná kumulace vody do nově vybudovaných retenčních nádrží zajistí dostatečně zvýšení teploty a tudíž ji bude možno použít pro závlahy. Posouzením jednotlivých alternativ a zvážením jejich výhod a nevýhod se investor v konečném řešení přiklonil k variantě řešení závlah vlastními vrtanými studněmi na ploše golfového areálu. Tento hlavní zdroj závlahové vody bude doplněn v menší míře v případě nutnosti čerpáním vody z Labe a v případě, že dojde k dohodě se soukromým vlastníkem závlahové soustavy, bude využíván i tento zdroj. U žádné z alternativ se nepředpokládá negativní ovlivnění jakosti a vydatnosti jednotlivých zdrojů. Vliv na hydrogeologické charakteristiky Záměr v souvislosti s terénními úpravami zásadně neovlivní hladinu podzemních vod, která se nachází cca 5,5 m pod úrovní terénu. Vliv na jakost vod Předpokládá se, že odvádění odpadních vod z golfového areálu bude napojeno na navrženou podtlakovou kanalizací systému AIRVAC svedenou na nově navrženou čistírnu odpadních vod v Brozánkách. Recipientem bude Hořínský potok. Pro odvádění dešťových vod je v zájmovém území využíván kombinovaný systém povrchového a trubního odtoku do přilehlých vodotečí.


74



Ovlivnění kvality vody za běžného provozu se neočekává. Případnou kontaminaci podzemních vod mohou způsobit havárie, popř. havarijní stav některých zařízení – hrozí nebezpečí kontaminace: •

úniky pohonných a mazacích médií z dopravních mechanizmů a parkovacích prostor,

•

úniky splaškových vod,

•

znečištěnými srážkovými vodami, u nichž však k částečnému odbourávání kontaminantů dochází v zóně aerace a především v půdním profilu (kyselé deště s obsahy toxických látek).

Za nejvážnější možné potenciální kontaminanty považujeme ropné látky, používané pro hnací jednotky dopravních mechanizmů (maziva, oleje, nafta, benzin) použitých při výstavbě záměru. Tyto látky po proniknutí do horninového prostředí ulpívají na povrchu minerálních zrn, odkud jsou atmosférickými srážkami vyplavovány do podzemních vod, nebo v případě rozsáhlejšího úniku horninovým prostředím pronikají až na hladinu podzemní vody. Při zachování běžných technologických opatření (viz. kapitola D. IV Opatření) lze vliv na jakost vod minimalizovat. Shrnutí Realizací záměru (vytvořením zatravněných ploch) dojde ke zlepšení retenční schopnosti půdy – zlepší se zasakování atmosférických srážek do půdy a plynulost odtoku přívalových srážkových vod. Zatravněním dojde také k omezení rizika vodní eroze. Nepředpokládá se, že čerpání vody z vrtu ovlivní HPV v okolních studních a při dodržování technologických postupů a přípustné míry hnojení nebude ovlivněna ani jakost podzemní vody.

6. Vlivy na půdu Vliv na rozsah a způsob užívání půdy Golfový areál je navržen na ploše o celkové rozloze 119,5 ha, z čehož vlastní hrací plocha tvoří cca 95,5 ha a cca 2 ha tvoří plocha doprovodných aktivit (parkoviště, vodní plochy). Zbývající plochy zahrnují lesní komplex situovaný v centrální části areálu, hotel, klubovnu a provozní budovu. Zemědělský půdní fond dotčený záměrem je z hlediska kultur kategorizován jako orná půda. Z hlediska BPEJ náleží převážná část půdy do I. (BPEJ 1.01.00, 1.10.00) a II. třídy ochrany (BPEJ 1.13.00). Z hlediska zásahu do krajiny a zásahu do zemědělského půdního fondu se nejedná o záměr zásadně narušující základní funkce krajiny, tj. ekostabilizační, půdoochranou a estetickou. Naopak, převedením stávající kategorie orné půdy na travní porosty dojde ke zvýšení ekologické stability daného území. Za účelem dočasné stavby – golfového hřiště bude půda dočasně vyňata ze ZPF na dobu 25 let. Po uplynutí této doby bude plocha rekultivována podle schváleného projektu rekultivace a opět navrácena do ZPF. Během 25 letého období dojde k přeměně orné půdy na travní porosty a nebude docházet k degradaci kvality půdního fondu. Dočasné vynětí bude v rozsahu cca 95,5 ha. Současně bude nutné trvalé vynětí ze ZPF, a to pro vodní polochy (retenční nádrže) a zpevněné plochy (parkoviště). Rozsah trvalého vynětí se bude týkat 2,3 ha. (viz kap. B.II.1)


75



K odnětí půdy ze ZPF je nutný souhlas orgánu zemědělského půdního fondu. Žádost o souhlas k odnětí půdy ze ZPF podává ten, v jehož zájmu má k tomuto odnětí dojít (žadatel) – v našem případě investor. Podle § 9 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění budou k žádosti připojeny všechny, zákonem požadované, náležitosti, včetně plánu rekultivace. Lze konstatovat, že realizací záměru (vytvořením zatravněných ploch) dojde ke zlepšení retenční schopnosti půdy – zlepší se jímání atmosférických srážek a plynulost odtoku přívalových srážkových vod. Zatravněním dojde také k omezení rizika vodní eroze. Přeměnou orné půdy na travní porosty a založením nových vodních ploch – retenčních nádrží, dojde k příznivému ovlivnění zejména estetické funkce krajiny. V zájmovém území záměru se vyskytuje 19,7 ha lesních pozemků (lesní komplex Bažantnice a dva menší porosty dřevin umístěné v centrální části vymezené lokality), u kterých se nepředpokládá komerční těžba. Do těchto porostů nebude jiným neadekvátním způsobem zasahováno. K vynětí z PUPFL nedojde. Znečištění půdy K znečištění půdy může dojít během výstavby únikem pohonných a mazacích látek z dopravních a stavebních mechanismů. Toto nebezpečí lze minimalizovat zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní a pravidelnou údržbou veškeré mechanizace, modernizací strojového parku a dodržováním bezpečnostních opatření při manipulaci s těmito látkami. Vliv hnojení Podle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech je katastrální území Hořín a Býkev zařazeno do seznamu zranitelných oblastí. S účinností od 1. 1. 2004 je nutné se při používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření řídit výše zmíněným nařízením. Dle Přílohy č. 2 tohoto nařízení spadá zájmové území do II. aplikačního pásma. Zároveň, dle Přílohy č. 2 je v období od 15.11. – 31.1. zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek s rychle uvolnitelným dusíkem a od 1.10. – 28.2. používání minerálních dusíkatých hnojiv. V kap. B.I.6 jsou v Tab. č. 1 na základě praktických zkušeností stanovena maximální množství jednotlivých hnojiv, která je nutno respektovat. Tato množství nezpůsobují žádnou nežádoucí dusičnanovou zátěž. Rovněž nesmí být překročeny jednotlivé dávky draslíku. Dodržením jednotlivých předpokladů nedojde k negativnímu působení na krajinu a zhoršení životního prostředí dané oblasti. (viz kap. D. IV Opatření) Změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy V případě realizace záměru nedojde k zásadním změnám stávajícího terénu. Vzhledem k rovinatému reliéfu nebude docházet k významnějším modelacím terénu s výraznými výškovými členitostmi cizorodě se uplatňující v krajinné scéně. Vybudováním odpališť, jamkovišť a pískových překážek nad současnou úroveň terénu dojde pouze k lokální změně topografie. Zatravněním dojde ke snížení rizika vodní a větrné eroze.


76



7. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Při provozu areálu se nepředpokládá znečištění horninového prostředí ani žádné další negativní vlivy na geologické prostředí.

8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na flóru Při vyhodnocení vlivů na flóru se vycházelo z botanického průzkumu, které zahrnuje vyhodnocení letního a podzimního aspektu, obsaženého v příl. č. 3 oznámení EIA „Botanický a zoologický průzkum“. Z hlediska zastoupení kultur je zájmové území tvořeno převážně ornou půdou (agrocenózou). Ekologickou stabilitu vymezeného prostoru a jeho blízkého okolí zvyšuje lesní celek Bažantnice povahy luhu a dva menší ostrůvky lesa v jeho blízkosti, to platí i pro remíz navazující na severní roh Bažantnice. Do těchto biotopů však nebude daným záměrem zasahováno a jejich stávající charakter zůstane zachován. Dotčené bude pouze ochranné pásmo lesní porostu. Lesní porost bude od golfového hřiště oddělen přechodovým pásmem křovin, které budou pozvolna přecházet v extenzivnější travním porostům a až následně bude začleněn intenzivněji obhospodařovávaný trávník s jednotlivými drahami. (viz kap. D. IV: Opatření). Toto uspořádání je přijatelnější než současné využití – orná půda, která ekologicky nevyhovuje nárokům ochrany přírody. Zároveň je nutné zachovat přístupové cesty do tohoto lesního porostu (viz kap.D. IV. Opatření). Výstavbou golfového hřiště dojde k zániku polního biotopu. Jedná se o biotop vytvořený a silně ovlivněný člověkem, s kulturami obilovin a okopanin v lánech, pravidelně ošetřovaných herbicidy. Naopak, změna kategorie orné půdy na travní porosty přispěje k druhovému zpestření vegetace a omezení větrné a vodní eroze díky celosezónnímu krytu. Na lokalitě nebyly nalezeny žádné chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb. a tudíž nelze předpokládat ani jejich ohrožení. Realizací záměru se nepředpokládá , že by došlo ke zničení floristicky významné lokality a daný záměr lze z botanického hlediska akceptovat. Je nutné však respektovat následná opatření: • Zachovat stávající stav lesního porostu. Neprovádět komerční těžbu ani do něj jiným neadekvátním způsobem nezasahovat. • Neumisťovat dráhy přímo na okraj lesa. Vytvořit přechodový pás křovin, který bude pokračovat v extenzivněji pěstované travní porosty a teprve následně umisťovat jednotlivé dráhy. • V rámci plánovaných vegetačních úprav preferovat autochtonní druhy dřevin a rostlin. •

•

Remíz, který navazuje na severní roh Bažantnice by měl být zachován a jednotlivé dráhy vést tak, aby nebyla funkce tohoto biotopu narušena (viz mapa č. 3 kap. F Doplňující údaje). Při stavební činnosti zabezpečit ochranu stávajících vegetačních prvků. Stromy musí být před započetím stavby chráněny podle normy ČSN – DIN 839061 (Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech).

Vlastní výstavba golfového hřiště bude spojená s výsadbou izolační, skupinové stromové a keřové zeleně vhodně navazující na okolní porosty, která nenaruší celkový krajinný ráz a přispěje k začlenění golfového areálu do krajiny. Lze předpokládat nárůst podílu dřevin a křovin jako dělícího


77



prvku jednotlivých herních drah, parkoviště a rovněž bude golfový areál dělící zelení odcloněn od silnice I/16. Výsadbu dřevin je nejvhodnější pokrýt ze sortimentu domácích a zdomácnělých dřevin a jejich kultivarů. Vegetační úpravy by se měly týkat především okrajových partií a ve vazbě na lokální biokoridory území. (viz kap. D. IV. Opatření). Pod záštitou Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích byl vyvinut počítačový software Arboreus 1.0, který umožňuje jednoduchým způsobem rámcově navrhnout druhovou skladbu našich domácích dřevin pro výsadby do zemědělské krajiny. K sestavení programu byla použita digitální forma geobotanické mapy potenciální přirozené vegetace ČR v měřítku 1:200 000 (Mikyška a kol. 1972: Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. – Academia, Praha.[mapová část]). Cílem programu není podat návod na rekonstrukci potenciální přirozené vegetace na jednotlivých stanovištích (což je podle našeho názoru ve většině případů nemožné), ale podat informaci o dřevinách, které jsou v jednotlivých oblastech na konkrétních stanovištích původní a se kterými je možné počítat při výsadbě. (Dostálek J. et. al. (2001): Arboreus 1.0) Pomocí tohoto softwaru byly vygenerovány optimální dřeviny a keře vhodné pro danou oblast, které by měly být uplatněny při výsadbách: Stromové patro: Quercus robur (dub letní), Populus nigra (topol černý), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý) - příměs Keřové patro: Sambucus nigra (bez černý), Padus avium (střemcha obecná) Vlivy na faunu Fauna řešeného území „Royal Golf and Country Club Mělník“ byla zjištěna formou komplexního zoologického průzkumu (M. Honců, 2006). Detailní popis se soupisem vyskytující se fauny je uveden v příl. č. 3 oznámení EIA „Botanický a zoologický průzkum“. Jako pozitivní na faunu zájmového území se jeví převedení orné půdy na travní porosty s roztroušenou zelení, díky čemuž dojde k diverzifikaci uniformního polního stanoviště. Vybudováním nových vodních ploch by rovněž mohlo dojít k vytvoření velmi cenných biotopů. Průzkumem bylo zjištěno 78 druhů bezobratlých a 41 druhů obratlovců. Převládají běžné druhy živočichů, 6 druhů patří mezi zvláště chráněné podle vyhlášky 395/92 MŽP ČR v jejím novelizovaném znění z r. 2006 v návaznosti na novelu zákona na ochranu přírody 114/1992 z r. 2004. Jsou to ohrožené druhy: čmelák zemní (Bombus terrestris), čmelák rolní (Bombus lapidarius), batolec duhový (Apatura iris), z plazů silně ohrožená ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků ohrožená koroptev polní (Perdix perdix) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Přes značné úsilí nebyly ve zkoumaném prostoru zjištěny kupy mravenců r. Formica ani hnízda čmeláků r. Bombus, jejich výskyt v bažantnici resp. při jejím okraji však nelze vyloučit. Vzhledem k tomu že v území převládají pole, většina zvláště chráněných druhů živočichů sem zaletuje pouze za potravou (oba druhy čmeláků, batolec duhový a vlaštovka obecná), nebudou tyto druhy úpravami ohroženy. Součásti golfového hřiště – greeny budou budovány na zemědělské půdě, kde nehrozí přímé ohrožení sporadicky se vyskytujícím zvláště chráněným druhům živočichů. Z přírodovědného, krajinářského, estetického i ochranářského hlediska je zapotřebí zachovat bažantnici, neboť zde se dá očekávat výskyt dalších druhů živočichů, včetně zvláště chráněných. Shrnutí Z důvodu zachování migrační prostupnosti celého území by areál neměl být po celém obvodu oplocován. K oplocení dojde pouze částečně, jako doplněk živého plotu, z jižní a východní strany a i to


78



nebude mít zásadní vliv na průchodnost krajiny, neboť navržený plot bude dostatečně prostupný středně velkými druhy obratlovců. Obecně doporučujeme projektované dráhy obohatit o co největší množství prvků, které by prostředí činily pestřejším. V případě zásahu do populací zvláště chráněných živočichů je dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění třeba povolení orgánu ochrany přírody. Vliv na ekosystémy Zájmové území představuje antropogenně ovlivněné stanovitě s dominantní rozlohou orné půdy. V důsledku dlouholetého dodávání živin ve formě hnojiv docházelo a dochází ke splachům přebytečných látek z polí do okolních ekosystémů. To se nepříznivě projevilo na vegetaci, která je zastoupena velkým podílem nitrofilních druhů. Předpokládáme, že realizací záměru a s tím spjatým převedením orné půdy na travní porosty, dojde k pozitivnímu ovlivnění ekosystémů oproti stávajícímu stavu. Při udržování travnatých ploch je však nutné dbát doporučení maximálního množství umělých hnojiv, aby nedocházelo k nadbytečné dusičnanové zátěži, rovněž i přísunu jiných prvků. (viz kap. D.I.6). Lesní ekosystémy nebudou dotčeny. Pozitivní efekt se předpokládá u vodních ekosystémů. Pro závlahové účely, budou pro účely akumulace závlahové vody vybudovány retenční nádrže. Ty by v kombinaci s vhodnou doprovodnou zelení mohly vytvořit vhodné biotopy pro mokřadní druhy rostlin a obojživelníky.

9. Vlivy na ÚSES, VKP a systém NATURA 2000 Vlivy na ÚSES Střety záměru se systémem územní ekologické stability jsou přehledně zobrazeny v kap. F Doplňující údaje – mapa č. 3. Navržený golfový areál spadá celou svou rozlohou do ochranné zóny nadregionálního biokoridoru vedeného v ose řeky Labe a Vltavy. Vzhledem k tomu, že v území dojde vlivem výstavby golfového hřiště k omezení intenzivního zemědělství, lze konstatovat, že záměr bude mít na ÚSES pozitivní vliv. Vybudování golfového hřiště není nevratným krokem, který by v budoucnu neumožnil přechod např. k lučním ekosystémům či přechod zpět k orné půdě. Součástí lužního lesa nacházející se v zájmovém území je lokální biocentrum LBC 227 „Bažantnice u Brozánek“. Tento biokoridor však nebude záměrem dotčen a nedojde k narušení jeho současného stavu. Na lokální biocentrum se z obou stran napojují lokální biokoridory LBK 139 „Býkev – Bažantnice u Brozánek“ a LBK 140 „Bažantnice u Brozánek – Hořín“. Jejich úseky, které probíhají okrajem lužního lesa nebudou dotčeny a tudíž nedojde k jejich narušení. LBK 139 (částečně funkční) vede částečně po poli. Vznik golfového hřiště s travním porostem maximálně zvýší hodnotu tohoto biokoridoru a cílový stav, jež je definován jako liniové společenstvo s dřevinami, bude navrženým masterplanem respektován.


79



LBK 140 (funkční) vede okrajem lužního lesa a porostem dřevin liniově probíhající podél klubovny. Je funkční a jeho cílový stav bude navrženými úpravami opět respektován (viz kap. D. IV Opatření). Jednotlivé dráhy nebudou křížit lokální biokoridory LBK 139 a LBK 140 (viz kap. D. IV Opatření). Vlivy na NATURA 2000 Na základě stanoviska č. j. 134875/2006/KUSK – OŽP/Rj Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 11.10. 2006 lze vyloučit významný vliv předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. Vlivy na VKP Na ploše golfového areálu se nevyskytují VKP ve smyslu § 6 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Vyskytují se VKP ve smyslu § 3 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. VKP ze zákona (zákon č. 114/ 1992 Sb., v platném znění) je lesní porost Bažantnice a dva menší porosty na západním směrem. Dle § 4, odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění je VKP chráněn před poškozováním a ničením. Při jeho využívání nesmí být narušena jeho obnova a nesmí dojít k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Do žádného z výše uvedených VKP nebude zasaženo. Dráhy budou vedeny mimo tyto lokality.

10. Vlivy na krajinu a krajinný ráz Plánovaná výstavba golfového areálu je situována v území s rovinným reliéfem, jehož současné využití je převážně zemědělského charakteru. Golfový areál bude plnit funkci trvalých travních porostů. Důsledkem navrhovaných úprav bude především vytvoření citlivě obhospodařovaného území, s převahou travních porostů a založení retenčních prostor s efektem zpomalení odtoku vody z krajiny. Při výstavbě hřiště budou provedeny nezbytné terénní úpravy, při kterých dojde k jemné modelaci reliéfu. Kromě pravidelně udržovaných ploch (odpaliště, jamkoviště, fairway) budou plochy mezi jednotlivými prvky pokud možno zachovány s autochtonní vegetací – travním porostem, křovinami, stromy. Navíc, v důsledku odstínění jednotlivých drah, dojde k rozšíření současné vegetace o další prvky zeleně. Zatravněním dojde ke snížení rizika vodní a větrné eroze. Pro závlahové účely budou vybudovány retenční nádrže, které ve spojení s mokřadní vegetací vytvoří vhodné biotopy pro obojživelníky a budou mít pozitivní efekt na mikroklima oblasti. Hotel, klubovna a technická budova, které vzniknou rekonstrukcí stávajících objektů, budou umístěny na okraji areálu a z hlavních pohledových směrů se nebudou výrazněji uplatňovat a narušovat významnější krajinné dominanty v území.


80



Z hlediska zásahu do krajiny se jedná o záměr zásadně nenarušující základní funkce krajiny, tj. ekostabilizační, půdoochrannou a estetickou – např. realizace vodních ploch ovlivní velmi příznivě zejména estetickou funkci krajiny. Vzhledem k rozsahu a charakteru záměru nepředpokládáme negativní vliv na krajinu a krajinný ráz. Napojení golfového areálu na okolní krajinu bude rovněž zjednodušeno výsadbou izolační, skupinové stromové a keřové zeleně vhodně navazující na okolní porosty.

11. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Plánovaný golfový areál spadá do I. a II. archeologické zóny, z čehož vyplývá, že se jedná o území, na němž jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále jen ZAV). Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Je nutné respektovat § 22 a § 23 zákona č. 20/1987 Sb., o st. památkové péči v platném znění, tzn. týká se záměrů provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být učiněn archeologický nález. V zájmové lokalitě se doporučuje v průběhu výstavby (fáze zemních prací) realizovat archeologický dozor. Záměr bude mít dopad na hmotný majetek. Před zahájením výstavby areálu dojde v první fázi k demolici některých z budov, které jsou součástí stávající zastavěné plochy.


81



II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Uváděné vlivy mají lokální charakter, a to jak z hlediska zasaženého území, tak i populace. Přesnější definování rozsahu vlivů je předmětem předchozích kapitol. Podíl záměru na celkové zátěži zájmového území je možné považovat za minimální.

III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Předkládaný záměr nebude představovat nepříznivý vliv přesahující státní hranice.


82


IV.

Opatření k prevenci, nepříznivých vlivů

vyloučení,


snížení,

popřípadě

kompenzaci

Fáze příprav •

V rámci plánovaných vegetačních úprav golfového areálu preferovat autochtonní druhy dřevin a rostlin.

•

Zpracovat provozní a havarijní řády jednotlivých objektů.

•

V případě zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů živočichů zažádat o výjimku ze zákazů dle ust. § 56 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění a umožnit záchranný přenos zvláště chráněných druhů živočichů.

•

Respektovat významné krajinné prvky.

•

Zařízení hřiště, jako jsou lavičky nebo čističe míčků by měly ladit s krajinou.

• •

Zachovat stromový porost mezi klubovnou a příjezdovou komunikací. Zachovat stávající stav lesního porostu Bažantnice. Neprovádět komerční těžbu ani do něj jiným neadekvátním způsobem nezasahovat. Neumisťovat dráhy přímo na okraj lesa. Vytvořit přechodový pás křovin, který bude pokračovat v extenzivněji pěstované travní porosty a teprve následně umisťovat jednotlivé dráhy. Remíz, který navazuje na severní roh Bažantnice by měl být zachován a jednotlivé dráhy vést tak, aby nebyla funkce tohoto biotopu narušena.

• • •

Pro minimalizaci negativních dopadů zbudování a provozování golfového areálu na faunu je již ve stávající fázi projektových příprav třeba respektovat následovná opatření: 1. výsadba vhodné zeleně v areálu tzn. původní a takové, která zlepší potravní příležitosti pro faunu, 2.

vytvoření tůní pro obojživelníky na vhodných místech,

3.

výstavba kamenných zídek pro ještěrky a plazy na ploše areálu,

4.

instalace umělých hnízdních příležitostí (budky, umělá hnízda),

5. omezení používání prostředků k hubení „nežádoucích“ druhů rostlin a živočichů na nutné minimum, 6. zachovat a vytvořit místa vhodná pro populace zvláště chráněných druhů živočichů na golfovém hřišti a v jeho okolí. •

Neoplocovat areál po celém obvodu ani souvisle podél silnice I/16. Oplocení volit tak, aby bylo dostatečně propustné pro větší druhy obratlovců a nenarušovalo krajinný ráz. Vhodným řešením je živý plot doplněný klasickým oplocením z přírodních materiálů.

•

Parkovací plochu doplnit obvodovou a dělicí zelení.

•

Respektovat jednotlivé lokální biokoridory vedoucí přes zájmové území golfového areálu. Při navrhování masterplanu se přiblížit jejich cílovému stavu a dosáhnout tak jejich funkčnosti. Jednotlivé dráhy navrhnout tak, aby se s danými biokoridory nekřížily.

•

K trvalému či dočasnému odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu je nutný souhlas příslušného orgánu státní správy dle ustanovení § 9 zákona č. 334/1992 Sb. v platném znění.


83



•

V dalších fázích projektové dokumentace vypracovat plán rekultivace nutný k dočasnému vynětí ze ZPF.

•

Přístup do lesního porostu Bažantnice musí být zachován.

•

Před zahájením hydrogeologických vrtů a dále potom při provozu golfového areálu je nutné realizovat monitoring vodních zdrojů v obci Brozánky a Hořín dle schváleného projektu monitoringu.

•

K prováděcímu projektu prací týkající se vrtaných studní je nutné si vyžádat souhlasné stanovisko ČHMÚ Praha.

•

Odvod vod ze zpevněných ploch parkoviště vést přes odlučovač ropných látek a zajistit přečištění vod z tohoto odlučovače.

•

Navrhování jednotlivých vegetačních a ekologických prvků výše uvedených provádět pod odborným přírodovědným dohledem. Fáze výstavby

•

Z důvodů vyloučení rizika možného znečištění půd a podzemních vod úkapy ropných látek je nutné kontrolovat pravidelně stav dopravních a stavebních mechanismů při výstavbě areálu.

•

Zhotovitel stavebních prací je povinen používat především stroje a mechanismy v dobrém technickém stavu, jejichž hlučnost nepřekračuje hodnoty stanovené v technickém osvědčení.

•

Celý proces výstavby je nutno organizačně zajistit tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody.

•

Citlivě realizovat terénní úpravy tak, aby nedocházelo k výrazné změně reliéfu a nebyl narušen krajinný ráz.

•

Postup a organizaci výstavby připravit tak, aby byl maximálně omezen počet výjezdů ze stavby a pohyb vozidel a stavební techniky a aby byl prováděn v maximální míře pouze na staveništi.

•

Při plánování výstavby je třeba preferovat používání moderních stavebních mechanismů se sníženou emisí znečišťujících látek do ovzduší. V době výstavby je nutný maximálně šetrný postup zabraňující zbytečné devastaci životního prostředí.

•

Stavební činnost přísně omezit pouze do vytýčené trasy, resp. prostoru.

•

Při převážení sypkého materiálu zamezit úniku materiálu za jízdy (např. použitím plachet na vozidlech).

•

Při realizaci stavby je nutno zajistit bezpečnost provozu na stávajících komunikacích. Před výjezdem vozidel ze stavby zajistit jejich řádné očištění v areálu staveniště.

•

Pro zamezení šíření zvýšené sekundární prašnosti v době výstavby provádět čištění komunikací u výjezdů ze stavby.

•

Minimalizovat znečištění ovzduší exhalacemi ze spalovacích a vznětových motorů vozidel a stavební techniky udržováním jejich dobrého technického stavu a pravidelnými kontrolami.

•

V případě úniku ropných látek neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů.

•

V průběhu výstavby areálu dbát na dobrý technický stav vozidel, aby nedocházelo ke zbytečnému zvyšování hladin akustického tlaku.


84



•

Dodržet teoretickou maximální hodinovou intenzitu těžké nákladní dopravy ve fázi výstavby. V případě umístění strojů na východním okraji golfového hřiště u obce Brozánky budou moci najednou pracovat maximálně dva stroje a to v době 7:00 – 21:00. Limity pro dobu od 6:00–7:00 a 21:00 – 22:00 jsou překročeny již při použití jednoho stroje (jedná se však o stroj s nejvyšší hladinou akustického tlaku LAeq = 86 dB(A)). V případě nasazení pouze na 6-ti hodinovou pracovní dobu by mohl jeden stroj pracovat již mezi 6:00 - 7:00 a 21:00 – 22:00. Při použití strojů s nižší hladinou akustického tlaku je možné během celé pracovní doby použít až 5 strojů najednou. V případě umístění při západním okraji golfového hřiště u obce Býkev nebo ve střední části stavby není množství strojů pracujících najednou až do počtu 10 omezen po celou dobu práce. V takovém případě by nemělo dojít k překročení hygienického limitu dle nařízení vlády č.148/2006 Sb.

•

Provést technická opatření proti splachům zeminy z obnažených ploch při výstavbě.

•

V zájmovém území se doporučuje v průběhu výstavby (fáze zemních prací) realizovat archeologický dozor.

•

Plánovaný golfový areál spadá do I. a II. archeologické zóny, z čehož vyplývá, že se jedná o území, na němž jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále jen ZAV). Při stavební činnosti chránit stávající vegetační prvky. Stromy musí být před započetím stavby chráněny podle normy ČSN – DIN 839061 (Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech).

•

•

Neprovádět žádné negativní zásahy do stávajících LBC, LBK, a VKP.

•

Zapojit areál do okolní krajiny nově vysázenou rozptýlenou zelení.

•

Charakter údržby areálu bude extenzivní, intenzivní údržba bude prováděna pouze v okolí jamek. Fáze provozu

•

Nově vzniklé trvalé travní porosty je třeba pravidelně kosit.

•

Udržovat vhodný management křovinatých remízů a mezí podél cest.

•

Používat ekologicky šetrné prostředky na hubení nežádoucích druhů rostlin a živočichů.

•

Dodržovat provozní řády a plán hnojení.

•

Podle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech je katastrální území Hořín a Býkev zařazeno do seznamu zranitelných oblastí. S účinností od 1. 1. 2004 je nutné se při používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření řídit výše zmíněným nařízením.

•

Dle Přílohy č. 2 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., je v období od 15.11. – 31.1. zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek s rychle uvolnitelným dusíkem a od 1.10. – 28.2. používání minerálních dusíkatých hnojiv.

•

Pokračovat v monitoringu podzemních vod (realizovat komisionální zaměření alespoň tří domovních studní v obci Býkev a Brozánky), aby bylo možné sledovat hladinu podzemní vody.

•

V případě, že bude vyprodukováno více jak 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok, je investor podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, povinen zasílat každoročně hlášení o druzích


85



odpadů, jejich množství a způsobech nakládání s nimi příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. •

Pro shromažďování odpadů používat vhodných sběrných nádob a zajistit jejich zneškodnění podle platné legislativy. Snažit se o maximální recyklaci obalů, případně umožnit jejich využití jako druhotné suroviny.

•

Nebezpečné odpady skladovat zvlášť, zajistit evidenci odpadů a zneškodnění oprávněnými osobami.

•

Vymezit prostory pro třídění a uložení odpadu.

•

V případě kompostování biologicky rozložitelného odpadu musí být dostatečně zajištěno (např. bezodtoká jímka), aby nedocházelo k prosakování a ovlivnění podzemních vod.

•

Zajistit úklid obslužné komunikace a odstavných ploch.

•

Minimalizovat posypy chloridy při údržbě zpevněných ploch areálu.

•

Kontrolovat účinnost a funkčnost lapačů ropných látek na parkovacích plochách.


86



V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů Hluk a ovzduší Neurčitost plyne ze současných znalostí o intenzitách a přerozdělení dopravy. Z toho plynou nejistoty ve výpočtech, které jsou založeny na těchto intenzitách dopravy (tj. hluková a imisní studie). Faktorem, který omezuje přesnost matematického modelování, je i výhled předpokládaného provozu na komunikační síti, kdy je obecně odhadována technologická úroveň vozového parku a jeho emisní parametry na základě znalostí současných technologií a trendů obměny vozového parku v České republice a celková intenzita.

Voda Konkrétní místa pro realizaci vrtů a umístění retenčních nádrží budou známa až v dalších stupních PD. Napojení se na stávající závlahový systém bude dojednáno až po dohodě se soukromým vlastníkem.

Masterplan Konečná varianta Masterplanu s podrobným zákresem jednotlivých hracích prvků bude známa až v následných stupních PD.


87



E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Předmětem posuzování je záměr „Royal Golf and Country Club Mělník“ – jedná se o veřejný sportovně rekreační areál. Tento záměr je řešen v jedné variantě. Akustická studie je řešena ve dvou variantách pro PAS – rok 2006 a výhledový rok 2010 varianta 0 (pouze vliv ostatní dopravy bez realizace golfového areálu) a varianta 1 (vliv obslužné dopravy golfového hřiště a vliv ostatní dopravy). V rozptylové studii byl rovněž posuzován stávající stav a výhledový stav (2010) znečištění ovzduší. Podrobné vyhodnocení posuzovaných stavů je předmětem předcházejících kapitol.


88



ZÁVĚR Předkládané oznámení záměru realizace golfového areálu Royal Golf and Country Club Mělník je zpracováno dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Oznámení se zabývá vymezením vlivů výstavby a provozu Royal Golf and Country Club Mělník na životní prostředí a hodnocením záměru z hlediska ekologické únosnosti prostředí. Pro uvedený záměr byla zpracována řada odborných studií k těm složkám ŽP (hluk, ovzduší, voda a přírodní poměry), které by mohly mít zásadní vliv z hlediska negativních dopadů záměru na okolí. Ze zpracování oznámení záměru vyplynuly následující závěry: • Royal Golf and Country Club Mělník je plánován na pozemcích v k.ú. Hořín a v k.ú. Býkev (okres Mělník). • Záměr se uskuteční v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru vedeného v ose Labe, avšak nebude mít negativní vliv na samotný NRBK. Realizací záměru nebude narušena funkčnost. • Záměrem nebudou zasaženy žádné prvky regionálního ÚSES, pouze dojde k dotčení prvků lokálního charakteru – LBC 227, LBK 139 a LBK 140, avšak vzhledem k tomu, že jsou v převážné míře vedeny po orné půdě, která bude přeměněna na travní porosty, předpokládá se naopak u zasažených úseků posílení jejich funkčnosti. • Ve smyslu § 6 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se v zájmovém území golfového areálu nenacházejí žádné registrované VKP. Ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se v zájmovém území golfového areálu nacházejí VKP – lesní celek Bažantnice a dva menší porosty dřevin v jeho blízkosti. Záměrem nebude do těchto porostů neadekvátně zasahováno. • Na základě stanoviska č.j. 134875/2006/KUSK – OŽP/Rj Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 11. 10. 2006 lze vyloučit významný vliv předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. • Záměrem nebudou ohroženy žádné jímací zdroje vody ani minerální prameny. Záměr nebude mít významný vliv na kvalitu a množství povrchových ani podzemních vod v daném území. • Dotčené území zaujímají především černozemě, hnědozemě a illimerizované půdy na spraších, s mírným oglejením. • Pozemky, které budou záměrem dotčeny, se řadí do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. • Zemědělský půdní fond dotčený záměrem je nyní z hlediska kultur využíván jako orná půda. • V zájmovém území záměru se vyskytují cca 19,7 ha PUPFL. Les nemá z golfového hlediska přímé uplatnění. •

V souvislosti s realizací golfového areálu dojde k dočasnému vynětí ze ZPF v rozsahu 95,5 ha trvalému vynětí ze ZPF v rozsahu 2,3 ha.

• Pro charakter výstavby „Royal Golf and Country Club Mělník“ byly modelovány tři varianty umístění stacionárních zdrojů hluku – stavební stroje. V případě umístění strojů na východním okraji golfového hřiště u obce Brozánky budou moci najednou pracovat maximálně dva stroje a


89



to v době 7:00 - 21:00. Limity pro dobu od 6:00 - 7:00 a 21:00 - 22:00 jsou překročeny již při použití jednoho stroje (jedná se však o stroj s nejvyšší hladinou akustického tlaku LAeq = 86 dB). V případě, že by byl stroj nasazen pouze na 6-ti hodinovou pracovní dobu, by mohl jeden stroj pracovat již mezi 6:00 - 7:00 a 21:00 - 22:00. Při použití strojů s nižší hladinou akustického tlaku je možné během celé pracovní doby použít až 5 strojů najednou. Ve variantě, kdy jsou stroje umístěné při západním okraji golfového hřiště u obce Býkev nebo ve střední části stavby není množství strojů pracujících najednou až do počtu 10 omezen po celou dobu práce. Při dodržení těchto situací při výstavbě areálu „Royal Golf a Country Club Mělník“ lze konstatovat, že nedojde k překročení hygienických limitů pro stavební činnost dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. • Hodnoty hladiny akustického tlaku z obslužné staveništní dopravy – liniové jsou ve srovnání s hodnotami akustického tlaku, které jsou způsobené stavebními stroji, mnohem menší a tudíž výslednou hladinu akustického tlaku v zájmovém území téměř neovlivní. • Nárůst intenzit dopravy vlivem provozu „Royal Golf and Country Club Mělník“ se z hlediska ekvivalentní hladiny akustické tlaku A v chráněném venkovním prostředí a v chráněném venkovním prostoru staveb na celkové akustické situaci neprojeví. • Obslužná automobilová doprava záměru nezpůsobí svými emisemi nadměrné znečištění ovzduší NO2, CO, PM10 ani benzenem. Průměrné roční koncentrace všech sledovaných znečišťujících látek budou v celém území mnohem nižší než příslušné imisní limity. • Z hlediska ochrany ovzduší lze vyhodnotit posuzovaný záměr při provozu jako nevýznamný, který nezpůsobí zhoršení kvality ovzduší v posuzované lokalitě. • Ve sledovaném území byly nalezeny chráněné druhy živočichů ve smyslu vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Vzhledem k tomu, že v území převládají pole, většina zvláště chráněných druhů živočichů sem zaletuje pouze za potravou, nebudou tyto druhy úpravami ohroženy. Nehrozí přímé ohrožení sporadicky se vyskytujících zvláště chráněným druhům živočichů. • Realizace výstavby golfového hřiště by neměla přinést významné negativní dopady na životní prostředí. Případné negativní vlivy (měrné imise, hluk atd.), které přicházejí v úvahu po dobu výstavby jsou pouze dočasné a neměly by vést ke zhoršení stávajícího stavu životního prostředí. • Lze konstatovat, že přímé nebo nepřímé vlivy související s vlastní realizací a následným provozem oznamovaného záměru by při dodržování obecně závazných právních předpisů neměly vytvářet nebo zvyšovat zdravotní rizika trvale bydlících obyvatel, resp. příležitostných návštěvníků v širším okolí zájmového území. • Navrhovaný záměr nebude mít žádné nepříznivé vlivy přesahující státní hranice. • Záměr „Royal Golf and Country Club Mělník“ bude mít i kladné vlivy, zejména v sociálně ekonomické sféře. Současný rekreační potenciál zájmového území a jeho blízkého okolí bude posílen. • Celkově lze vyhodnotit záměr „Royal Golf and Country Club Mělník“ jako únosný z hlediska vlivů na životní prostředí.

Záměr „Royal Golf and Country Club Mělník“ lze při respektování navrhovaných opatření doporučit k realizaci.


90



F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení •

Mapové přílohy Mapa č. 1 – Situování golfového areálu v širším okolí Mapa č. 2 – Vymezení řešeného území golfového areálu (měřítko 1:10 000) Mapa č. 3 – Syntézní mapa předpokládaných střetů záměru se zájmy ochrany přírody a krajiny (měřítko 1:10 000) Mapa č. 4 – Masterplan - návrh

•

Fotodokumentace


91



G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Stručný popis záměru Sportovní areál bude prostorem pro aktivity volného času v podobě golfové hry. Golfové hřiště bude mít 9 a 18 jamek. Součástí doprovodných ploch budou cvičné plochy pro golf (Driving range), hotel, klubové, technické zázemí a parkoviště. Byly identifikovány možné nepříznivé vlivy na životní prostředí, které souvisí s realizací posuzovaného záměru. Jedná se o: •

Znečištění ovzduší

•

Hluková zátěž

Pro tyto faktory byly zpracovány studie, které jsou vedeny jako samostatné přílohy č. 1 „Akustická studie“ a č. 2 „Rozptylová studie“ tohoto oznámení. Dále byl zpracován „Botanický a zoologický průzkum“ (příloha č. 3) a „Vliv záměru na povrchové a podzemní vody“ (příloha č. 4). Ostatní vlivy byly hodnoceny v rámci textové části oznámení. Vlastní záměr je řešen v jedné variantě z hlediska umístění i technického řešení. Doprava Jihovýchodní hranici zájmového území tvoří silnice I/16 Mělník – Kralupy nad Vltavou, která je páteřní komunikací dané oblasti. Příjezd do areálu bude přímo z této silnice. Předpokládá se, že 60 % automobilů vyjede z areálu na silnici I/16 a odbočí vpravo směrem na dálnici D8 vedoucí do Prahy. Zbylých 40 % pak bude směřovat opačným směrem do Mělníka. Parkoviště, které bude součástí areálu je plánováno s kapacitou max. 150 automobilů a 2 autobusů. Předpokládá se, že denně využije parkoviště 100 až 120 aut, z toho 15 aut do 1 hodiny, 45 aut do 3 hodin a 75 aut do pěti hodin. Územní plán Posuzovaný záměr se dotkne katastrálních území Hořín a Býkev, která jsou součástí řešeného území Územního plánu velkého územního celku Pražský region (ÚPN VÚC Pražský region). Uvedený záměr je v souladu s odsouhlasenou změnou č. 1 územního plánu obce Hořín a konceptem územního plánu obce Býkev (viz. příloha H). Voda V rámci hydrogeologické studie (Strnad, 2006) (viz. příloha č. 4 oznámení) jsou zvažovány dva způsoby řešení závlah – odběr povrchové vody z Labe (příp. ze zde vybudovaných vodních děl, tzn. Vraňansko – Hořínského plavebního kanálu či mlýnského náhonu), nebo odběrem z vlastních vrtaných studní. V obou případech bude voda následně akumulována do nově vybudovaných retenčních nádrží.


92



Denní požadavek závlahové vody pro hřiště činí 750 m3/den, s celkovou potřebou v golfové sezóně (duben – říjen) ve výši 135 000 m3. Tomu odpovídá odběr povrchové či podzemní vody ve výši 8,7 l/s. Dle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) budou oba odběry zpoplatněny, protože překračují stanovené limity 500 m3/měsíc a 6000 m3/rok. Odběr povrchové vody Z hlediska množství cca 9 l.s–1 je odběr povrchových vod v zájmovém území reálný. Při průtoku Labe v řádu stovek m3/s je zcela zanedbatelný a bilančně nepodchytitelný. Optimálním řešením by bylo napojit se na stávající místní závlahovou soustavu. Alternativním řešením by bylo odebírat vodu z Vraňansko-Hořínského kanálu nebo z navazujícího mlýnského náhonu vlastním jímacím zařízením. Bylo by též možné odebírat povrchovou vodu z nádrže po vytěžené pískovně u Vliněvsi. Odběr podzemní vody Odběr podzemní vody v množství cca 9 l/s je v zájmovém území opět reálný, vycházíme-li z kvalifikovaného odhadu přírodních zdrojů. Při ploše hydrogeologického povodí cca 15 km3 a základním (podzemním) odtoku ve výši cca 4,0 l/s.km–2 budou činit cca 60 l/s Pro tento účel je doporučeno při severozápadním okraji „Bažantnice“ vyhloubit dva velkoprůměrové vrty hluboké 10 m. Při specifické vydatnosti zvodně ve výši cca 9,0 l/s lze exploatovat jeden vrt, zatímco druhý by sloužil jako záložní. Vzdálenost mezi oběma vrty je navržena 50 m. Při odběru podzemní vody dosáhne snížení hladiny ve vrtu cca 1 m a dosah depresního kužele nebude větší než 100 m. Nepředpokládáme ovlivnění hladin v pozorovacích vrtech ČHMÚ VP1902 a VP1903, ani v domovních studnách v obcích Býkev či Brozánky. K prováděcímu projektu prací však bude nutné si vyžádat souhlasné stanovisko ČHMÚ Praha. Pro řešení případného střetu zájmů doporučujeme realizovat i komisionální zaměření alespoň tří domovních studní v každé z obou obcí. Shrnutí Oba posuzované způsoby řešení závlah, jak z povrchové, tak podzemní vody jsou v dané oblasti možné a nebudou mít negativní důsledky na stávající hydrologické a hydrogeologické poměry. Nízká teplota čerpané podzemní vody se může jevit jako méně vhodná, ovšem zvažuje se následná kumulace vody do nově vybudovaných retenčních nádrží, kde dojde ke zvýšení teploty a tudíž ji bude možno použít pro závlahy. Posouzením jednotlivých alternativ a zvážením jejich výhod a nevýhod se investor v konečném řešení přiklonil k variantě řešení závlah vlastními vrtanými studněmi na ploše golfového areálu. Tento hlavní zdroj závlahové vody bude doplněn v menší míře v případě nutnosti čerpáním vody z Labe a po dohodě se soukromým vlastníkem závlahové soustavy bude zvažováno napojení i na tento zdroj vody. U žádné z výše popsaných alternativ se nepředpokládá negativní ovlivnění jakosti a vydatnosti jednotlivých zdrojů. Půda Golfový areál je navržen na celkové ploše 119,5 ha. Vlastní hrací plocha situována na zemědělské půdě o rozloze cca 95,5 ha. Zájmové území golfového areálu Royal Golf and Country Club Mělník je převážně tvořeno zemědělským půdním fondem (ZPF), který je v současné době využíván jako orná půda. Bude docházet k záborům zemědělského půdního fondu.


93



Záměr si vyžádá trvalé vynětí cca 2,3 ha ZPF - vodní plochy 0,7 ha a parkoviště 1,6 ha. Dotčeny budou půdy II. třídy ochrany. Dočasné vynětí ze ZPF bude v rozsahu 95,5 ha. Dotčené půdy náleží do I. (cca 28 ha) a II. (cca 67,5 ha) třídy ochrany. Půda nebude degradována, dojde pouze k její přeměně na travní porosty. V zájmovém území záměru se vyskytuje 19,7 ha PUPFL. Les nemá z golfového hlediska přímé uplatnění. Ovzduší Pro posouzení vlivu záměru na kvalitu ovzduší byla zpracována rozptylová studie, která tvoří přílohu č. 2 tohoto oznámení. Doprava vyvolaná provozem golfového areálu nezpůsobí svými emisemi nadměrné znečištění ovzduší NO2, CO, PM10 ani benzenem. Průměrné roční koncentrace všech sledovaných znečišťujících látek budou v celém území mnohem nižší než příslušné imisní limity. Celkový provoz golfového areálu nepovede k žádnému významnému zvýšení znečištění ovzduší v posuzované lokalitě. Z hlediska imisní zátěže lze záměr vyhodnotit jako nevýznamný. Hluk Pro posouzení vlivu záměru na hluk byla zpracována samostatná akustická studie, která tvoří přílohu č. 1 tohoto oznámení. Stavební činnost Při výstavbě „Royal Golf and Country Club Mělník“ byly modelovány tři varianty umístění stacionárních zdrojů hluku – stavební stroje. V případě umístění strojů na východním okraji golfového hřiště u obce Brozánky budou moci najednou pracovat maximálně dva stroje a to v době 7:00 - 21:00. Limity pro dobu od 6:00 - 7:00 a 21:00 - 22:00 jsou překročeny již při použití jednoho stroje (jedná se však o stroj s nejvyšší hladinou akustického tlaku LAeq = 86 dB). V případě, že by byl stroj nasazen pouze na 6-ti hodinovou pracovní dobu, by mohl jeden stroj pracovat již mezi 6:00-7:00 a 21:00–22:00. Při použití strojů s nižší hladinou akustického tlaku je možné během celé pracovní doby použít až 5 strojů najednou. Ve variantě, kdy jsou stroje umístěné při západním okraji golfového hřiště u obce Býkev nebo ve střední části stavby, není množství strojů pracujících najednou až do počtu 10 omezen po celou dobu práce. Při dodržení těchto situací při výstavbě areálu „Royal Golf a Country Club Mělník“ lze konstatovat, že nedojde k překročení hygienických limitů pro stavební činnost dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Hodnoty hladiny akustického tlaku z obslužné staveništní dopravy jsou ve srovnání s hodnotami akustického tlaku, které jsou způsobené stavebními stroji, mnohem menší a tudíž výslednou hodnotu téměř neovlivní. Fáze provozu záměru Zvýšení intenzity dopravy vlivem provozu „Royal Golf and Country Club Mělník“ se, z hlediska ekvivalentních hladin akustického tlaku A v chráněném venkovním prostředí a v chráněném venkovním prostoru staveb, neprojeví.


94



Fauna, flóra, ekosystémy Vymezená lokalita je chudá na druhové spektrum biotopů. Převládající matricí je orná půda využívána k pěstování obilí. Z hlediska floristického pokrytí je pro zájmové území významný lesní porost, který zvyšuje ekologickou stabilitu jinak uniformního prostředí. Realizací záměru bude dotčeno ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru vedeného v ose Labe. Vzhledem k tomu, že v území dojde vlivem výstavby golfového hřiště k omezení intenzivního zemědělství, lze konstatovat, že záměr bude mít na ÚSES pozitivní vliv. Naopak nebudou zasaženy žádné prvky regionálního ÚSES, pouze dojde k dotčení prvků lokálního charakteru – LBC 227, LBK 139 a LBK 140, avšak vzhledem k tomu, že jsou v převážné míře vedeny po orné půdě, která bude přeměněna na travní porost, předpokládá se naopak u zasažených úseků posílení jejich funkčnosti. Na základě stanoviska č. j. 134875/2006/KUSK – OŽP/Rj Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 11.10. 2006 lze vyloučit významný vliv předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. Ve smyslu § 6 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se v zájmovém území golfového areálu nenacházejí žádné registrované VKP. Významným krajinným prvkem dle § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se v zájmovém území golfového areálu nacházejí VKP – lesní celek Bažantnice a dva menší porosty dřevin v jeho blízkosti. Záměrem však nebudou dotčeny. Na lokalitě nebyly nalezeny žádné chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb. a tudíž nelze předpokládat ani jejich ohrožení. Realizací záměru se nepředpokládá , že by došlo ke zničení floristicky významné lokality a daný záměr lze z botanického hlediska akceptovat. Je nutné však respektovat následná opatření: •

nezasahovat do lesního celku Bažantnice a v maximální míře zachovat remíz navazující na severní roh golfového areálu

•

neumisťovat jednotlivé dráhy přímo na okraj lesního komplexu

•

nekácet stromy mezi klubovnou a příjezdovou komunikací

V zájmovém území byl proveden komplexní biologický průzkum, na základě kterého bylo nalezeno 6 druhů zvláště chráněných živočichů ve smyslu vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění. Jsou to ohrožené druhy: čmelák zemní (Bombus terrestris), čmelák rolní (Bombus lapidarius), batolec duhový (Apatura iris), z plazů silně ohrožená ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků ohrožená koroptev polní (Perdix perdix) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Vzhledem k tomu že v území převládají pole, většina zvláště chráněných druhů živočichů sem zaletuje pouze za potravou (oba druhy čmeláků, batolec duhový a vlaštovka obecná), nebudou tyto druhy úpravami ohroženy. Součásti golfového hřiště – greeny budou budovány na zemědělské půdě, kde nehrozí přímé ohrožení sporadicky se vyskytujícím zvláště chráněným druhům živočichů. Z přírodovědného, krajinářského, estetického i ochranářského hlediska je zapotřebí zachovat bažantnici, neboť zde se dá očekávat výskyt dalších druhů živočichů, včetně zvláště chráněných. Z důvodu zachování migrační prostupnosti celého území by areál neměl být po celém obvodu oplocován. Oplocení se bude týkat pouze částečně podél jižní a východní strany (kombinace živého plotu a klasického oplocení) a i v tomto případě bude navrženo tak, aby zůstalo průchodné pro středně velké druhy obratlovců. Obecně doporučujeme projektované dráhy obohatit o co největší množství prvků, které by prostředí činily pestřejším.


95



V případě zásahu do populací zvláště chráněných živočichů je dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění třeba povolení orgánu ochrany přírody.

Krajinný ráz Golfový areál bude zasazen do rovinatého terénu říčních teras při soutoku Labe s Vltavou, který má hned několik dominant výrazněji se uplatňující v širší krajinné scenérii. Nejvýraznější je typická silueta mělnického zámku s kostelem sv. Petra a Pavla tyčící se nad soutokem. Další dominantou přírodního charakteru je hora Říp – vyhaslá sopka, která má díky pověsti o příchodu praotce Čecha pro český národ téměř posvátnou hodnotu. Tyto dvě dominanty tvoří jakousi pomyslnou linii, která usnadňuje orientaci v krajinném prostoru a navozuje pocit bezpečí a sounáležitosti s krajinou. Vybudováním golfového areálu dojde ke zlepšení přírodních, kulturně – historických, estetických i harmonických vztahů v krajině, což patrně povede ke zvýšení hodnoty krajinného rázu a navrhovaná stavba je proto přijatelná z hlediska ochrany krajinného rázu dle ust. § 12 zák. č. 114/1992 Sb. V rámci hodnocení krajinného rázu bylo provedeno stanovení stávající KES (koeficientu ekologické stability) (Míchal, 1997). Vypočítaná hodnota KES = 0,05 se nachází v krajinném typu A, tzn. krajina silně poznamenaná civilizačními zásahy. Z hlediska zásahu do krajiny se jedná o záměr zásadně nenarušující základní funkce krajiny, tj. ekostabilizační, půdoochrannou a estetickou – např. realizace vodních ploch ovlivní velmi příznivě zejména estetickou funkci krajiny. Vzhledem k rozsahu a charakteru záměru nepředpokládáme negativní vliv na krajinu a krajinný ráz. Zdravotní rizika Nepředpokládá se, že by výstavba areálu měla mít vliv na zdravotní rizika obyvatelstva. Následné využívání záměru obyvatelstvem bude mít spíše pozitivní vliv na jeho zdraví. (Při golfové hře se uplatňuje jeden z nejpřirozenějších pohybů – chůze. Golfová hra má mj. pozitivní vliv na lidskou psychiku.) V zájmovém území se nebudou vyskytovat koncentrace NO2, CO, PM10 a benzenu, které by představovaly riziko z hlediska zdraví obyvatel. V žádném bodě nedojde k překročení hygienických limitů pro NO2, CO, PM10 a benzenu. Z hlediska zdravotního stavu nedojde k průkazné změně akustické situace. Obslužná doprava související s golfovým hřištěm nebude přispívat ke zhoršení akustické situace. Hygienické limity pro denní i noční dobu budou dodrženy. Lze předpokládat, že negativní vliv hluku způsobovaného záměrem na lidské zdraví bude zanedbatelný, resp. žádný. Při demolicích je nutné respektovat jednotlivé předpisy týkající se bezpečnosti práce. Archeologie, kulturní a historické památky Plánovaný golfový areál spadá do I. a II. archeologické zóny, z čehož vyplývá, že se jedná o území, na němž jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále jen ZAV). Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.


96



H. PŘÍLOHY •

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

•

Stanovisko orgánu ochrany přírody podle §45i odst. 12 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/2004 Sb.


97



Literatura Obecná a bezprostředně související se záměrem 1. Culek M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha. 2. ČHMÚ, 2003: Tabelární předhled „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika“ (internetový zdroj) 3. Dostál J. et al., 1989: Nová květena ČSSR, I., II. Academia Praha. 1548 str. 4. Ing. Morávková M., 2000: Okresní generel ÚSES Mělník 5. GOLFER, 2004: Sportovně – rekreační areál Mladá Boleslav – Michalovice. Prostorová studie (průvodní a souhrnná zpráva, podklad pro přípravu procesu pro ÚR) 6. Hejný S. & Slavík VB., 1988: Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha, 557. 7. Jelínek J. (1993): Seznam československých brouků. Check-list of Czechoslovac Insects IV (Coleoptera). Folia Heyrovskyana, Supplementum 1. Praha, p. 1-172. 8. Jeziorsky P., (1998): The check-list of the dragonflies (Odonata) of the Czech Republic. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 47: 173 -177. 9. Kočárek P. & Holuša J. & Vidlička L., (1999): Check-list of Blattaria, Mantodea, Orthoptera a Dermaptera of the Czech and Slovac Republics. Articulata (14)2: 177-184. 10. Kočárek P.&Holuša J.& Vidlička L., (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera a Dermaptera České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, pp. 348. 11. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 str. 12. Ložek V., Cílek V., Kubíková J. a kol. (2003): Střední Čechy – příroda, člověk, krajina. Dokořán, Praha, 128 str. 13. Neuhäuslová Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha. 14. Nováková B. a kol., 1991: Zeměpisný lexikon ČR. Obce a sídla N – Ž. Academia, Praha. 15. Pflégr (1988): Měkkýši. Artia Praha, pp.191. 16. Procházka F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. In: Příroda 18. AOPK ČR, Praha. 17. Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa. In: Studia Geographica 16. Geogr. úst. ČSAV, Brno. 18. Skalický V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. In Hejný S. et. Slavík B. (eds.): Květena České socialistické republiky 1: 103-121. Academia, Praha. 19. WHO, 1999: Guidelines for Air Quality, Geneva. 20. WHO, 1999: Guidelines for Community Noise, Geneva.


98



Speciální software 21. Dostálek J. et al. (2001): Arboreus 1.0 [elektronický dokument]. Program ke stanovení druhové skladby dřevin pro výsadby, uskutečňované v rámci projektů na posílení a obnovu ekologické rovnováhy v zemědělské krajině. 1. vyd. – Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice. Mapové portály www.env.cz www.cenia.cz www.uhul.cz www.geology.cz www.vuv.cz Správní doklady, zákony a normy

22. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší 23. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech 24. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 25. Nařízení vlády č. 60/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování a hodnocení a řízení kvality ovzduší. 26. Nařízení vlády č. 429/2005 Sb.kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. 27. Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí 28. Vyhláška č. 83/1976 Sb., vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj (dále FMTIR) o obecných technických požadavcích na výstavbu 29. Vyhláška č. 45/1979 Sb., vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu 30. Vyhláška č. 376/1992 Sb., vyhláška Federálního výboru pro životní prostředí, ministerstva životního prostředí České republiky a Slovenské komise pro životní prostředí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci 31. Vyhláška č. 381/2002 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek 32. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny


99



33. Vyhláška č. 428/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů 34. Vyhláška č. 76/1980 Sb., o Dohodě o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky 35. Vyhláška č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování 36. Vyhláška č. 48/1982 Sb., vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení 37. Vyhláška č. č. 324/1990 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 31. července 1990 o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích ve znění pozdějších změn provedených vyhláškou č. 363/2005 Sb. 38. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 39. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů 40. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění 41. Zákon č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb. 42. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění zákona č.93/2004 Sb. 43. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 44. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů 45. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 46. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších přepisů 47. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci 48. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Mapy 49. Mapové podklady dodané investorem 50. Digitální mapy oblasti v měřítku 1 : 10 000 (Zabaged – ČÚZK Praha) čísla čtverců: 10120734, 10120736, 10120738, 10140734, 10140736, 10140738


100



Datum zpracování dokumentace: 21.12.2006 Zpracovatel dokumentace: Ing.

Libor Ládyš, EKOLA group, spol. s r.o., Praha

(osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 3772/603/OPV/93 ze dne 8.6. 1993, prodloužení autorizace č.j. 48068/ENV/06 ze dne 9.8.2006) Mgr.

Kateřina Šulcová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha

Osoby, které se podílely na zpracování oznámení: Ing.

Lenka Čtvrtníková, firma EKOBEST s.r.o., Pardubice

Mgr.

Pavel Dušek, EKOLA group, spol. s r.o., Praha

RNDr. Miroslav Honců, Vlastivědné muzeum Česká Lípa Ing.

Zuzana Mattušová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha

Ing.

Iva Smejkalová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha

RNDr. Pavel Strnad, Vodní zdroje, Praha Sídlo a kontaktní adresa zpracovatelů oznámení: EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10 IČO: 63981378 DIČ: CZ63981378 Tel.: 274 784 927-9 Tel./fax: 274 772 002 Mobil: 777 045 858 E-mail: [email protected]


101

OBSAH. - EKOLA group, spol. s r. o. -

Recommend Documents