Vydání Červenec/Srpen 2009 | www.roedl.cz
Obsah: Aktuality > Aktuální programy veřejné podpory > Měření rychlosti obecní policií > Co nového přinese poslední novela obchodního zákoníku? Právo aktuálně > Nová evropská úprava výkonu akcionářských práv Daně aktuálně > Opomíjené změny daňových zákonů Ekonomika aktuálně > Rezerva na restrukturalizaci
> Aktuality > Aktuality > Aktuality > účet příjemce do 30 dnů od podpisu smlouvy oběma smluv-
Vážení klienti,
ními stranami. Žádost o dotaci je nutné podat nejpozději do 30. listopadu 2009.
chtěli bychom Vás informovat o možnostech čerpání dotací z aktuálních programů veřejné podpory zaměřených
Kontakt pro další informace:
na podporu drobných začínajících podnikatelů – fyzic-
Ing. Mgr. Marek Švehlík
kých osob, kteří mají bydliště (trvalý pobyt) na území
Advokát/Associate Partner
Jihomoravského kraje.
Tel.: +420 236 163 760 E-mail:
[email protected]
Jedná se o grantový program určený pro podporu drobných začínajících podnikatelů (fyzických osob)
činných
v oblasti průmyslu ve vybraných regionech Jihomoravského
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
kraje, jehož cílem je rozvoj podnikatelského prostředí na území Jihomoravského kraje, podpora drobných
Měření rychlosti obecní policií
podnikatelů v regionu v počáteční fázi podnikání pomocí dotace a tím zvýšení míry zaměstnanosti oby-
Od 1. ledna 2009 bylo do zákona č. 361/2000 Sb., o provo-
vatelstva v kraji.
zu na pozemních komunikacích, vloženo ustanovení, které mělo vrátit obecní policii právo měřit rychlost vozidel. Pod-
Maximální výše příspěvku je 80 tisíc korun u podnikate-
le tohoto ustanovení však obecní policie může měřit rych-
lů, jejichž celková doba zaměstnání dosáhne v době
lost výhradně v úseku určeném Policií ČR a dále tento úsek
podání žádosti 25 let , což činí maximálně 60 procent
měření musí být na začátku označen přenosnou dopravní
z celkových uznatelných investičních nákladů projek-
značkou s vyobrazením kamery snímající rychlost a nápi-
tu a 60 tisíc korun u ostatních podnikatelů. Finanční příspě-
sem „MĚŘENÍ RYCHLOSTI“ a na konci obdobnou značkou
vek bude poskytnut formou bezhotovostního převodu na
s nápisem „KONEC MĚŘENÍ RYCHLOSTI“.
2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Červenec/Srpen 2009
Právní předpis, jež stanovil náležitosti uvedené dopravní
kapitálu kapitálových společností, pro nabývání vlastních
značky, kterou má být úsek měřený obecní policií označen,
akcií akciovou společností a pro tzv. finanční asistenci. Hlav-
nabyl účinnosti až 21. dubna 2009 (vyhláška č. 91/2009 Sb.).
ním důvodem pro přijetí této novely byla transpozice změ-
V období od 1. ledna 2009 do 20. dubna 2009 obecní policie
ny Druhé obchodněprávní směrnice č. 77/91/EHS provedené
rychlost měřit nemohla, neboť neexistovala úprava doprav-
směrnicí 2006/68/ES.
ní značky informující o měřeném úseku. Teprve od tohoto data mohou být teoreticky splněny všechny podmínky, kte-
Při zvyšování základního kapitálu společnosti s ručením
ré jsou kladeny na obecní policii, aby mohla měřit rychlost
omezeným a akciové společnosti bylo doposud vždy nutné
vozidel v souladu s právními předpisy.
hodnotu nepeněžitého vkladu stanovit podle posudku ne-
závislého znalce jmenovaného za tím účelem soudem, což
Z výše uvedeného vyplývá, že od 21. dubna 2009 již může
proces zvyšování základního kapitálu výrazně prodlužovalo
obecní policie měřit rychlost vozidel a dát podnět zahájení
a komplikovalo. Novela tuto povinnost u vybraných druhů
správního řízení. Aby bylo měření rychlosti obecní policií
nepeněžitých vkladů ruší. Předpokladem pro tento postup
použitelné ve správním řízení jako důkaz, je nutné splnit
však je, že hodnotu nepeněžitého vkladu lze zjistit jiným
obě následující podmínky:
transparentním způsobem (trhem, z ověřeného účetnic-
tví nebo jiným expertem) a že tu nejsou žádné výjimečné
1) Měřený úsek musí být označen na počátku dopravní
okolnosti, které by mohly hodnotu nepeněžitého vkladu
značkou „MĚŘENÍ RYCHLOSTI“ a na konci „KONEC
ovlivnit. Metoda, kterou se bude zjišťovat hodnota nepe-
MĚŘENÍ RYCHLOSTI“;
něžitého vkladu, se liší podle předmětu vkladu. O tom, zda
2) Měřený úsek musí být určen Policií ČR.
se hodnota nepeněžitého vkladu bude určovat soudním
znalcem nebo jinou transparentní metodou, rozhoduje
Pokud kterákoliv z uvedených podmínek není splněna, nelze
statutární orgán společnosti. Použít jinou transparentní
použít výsledky měření obecní policií jako důkaz ve správ-
metodu pro ocenění nepeněžitého vkladu je možné pouze
ním řízení. Podmínku 1 lze vizuálně snadno zjistit, nicméně
u zvyšování základního kapitálu, nikoliv však při oceňování
podmínku 2 zpravidla není možné na místě zjistit a je nutné
vkladu do nově zakládané společnosti.
se poté dotázat Policie ČR, zda měřený úsek byl jí určen.
Novela obchodního zákoníku dále připouští nejen u akci-
Dříve často uplatňovaná námitka nesprávného měření
ových společností, ale také u společností s ručením ome-
s odkazem na nesplnění ustanovení zákona č. 505/1990 Sb.,
zeným možnost tzv. finanční asistence při nabývání ob-
o metrologii, již nemá opodstatnění, neboť obce v napros-
chodních podílů nebo akcií na společnosti, a to při splnění
té většině případů disponují měřícími zařízeními, která spl-
minimálních podmínek, jako je například připuštění finanč-
ňují požadavky na stanovená měřidla včetně jejich ověření
ní asistence ve stanovách či ve společenské smlouvě, po-
a pravidelné kalibrace Českým metrologickým institutem
skytnutí finanční asistence za obvyklých podmínek a v zá-
nebo autorizovaným metrologickým střediskem.
jmu společnosti a neohrožení právní a finanční existence společnosti. Poskytnutí finanční asistence musí být předem
Kontakt pro další informace:
schváleno valnou hromadou a statutární orgán musí vypra-
JUDr. Petra Budíková
covat písemnou zprávu, ve které zdůvodní, proč by měla
Advokátka
být finanční asistence poskytnuta.
Tel.: +420 236 163 730 E-mail:
[email protected]
Odbornou veřejností tolik očekávaná změna § 196a obchodního zákoníku (pravidla pro transakce mezi propo-
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
jenými osobami) a zjednodušení převodu podniku či jeho části, které byly v původním návrhu novely obchodního zákoníku též obsaženy, však součástí novely nejsou. V prů-
Co nového přinese poslední novela obchodního zákoníku?
běhu legislativního procesu byly z novely vypuštěny. Kontakt pro další informace:
Dne 20. července 2009 byl ve Sbírce zákonů publikován zá-
Mgr. Monika Štýsová
kon č. 215/2009 Sb., kterým se mimo jiné mění i obchodní
Advokátka
zákoník. Novela nabyla účinnosti vyhlášením. Mění se jí
Tel.: +420 236 163 760
pravidla pro oceňování nepeněžitých vkladů do základního
E-mail:
[email protected]
Právo aktuálně > Nová evropská úprava výkonu akcionářských práv Napsal Marek Švehlík | Cílem vládního návrhu, jež prošel
dosud prvním čtením v Poslanecké sněmovně, je sjednocení české právní úpravy s právní úpravou jednotlivých členských států evropské unie (což plyne z právní povahy směrnice evropských společenství a závaznosti pro členské státy). Českým subjektům by tak mělo být umožněno plně využívat svá práva v zahraničí a recipročně i zahraničním subjektům působit za stejných podmínek v České republice. Vedle transpozice evropských směrnic by návrh zákona měl obsahovat i další změny, jejichž přijetí by se mělo jevit ve světle změn činěných v rámci transpozice těchto směrnic jako vhodné. Jejich podstatou je úvaha, podle níž v případech, kdy je to racionální, by se měla aplikovat pravidla, jež podle evropských směrnic musí členské státy uplatňovat ve vztahu k akciovým společnostem, jejichž cenné papíry byly přijaty na regulovaném trhu (kótované společnosti), na všechny akciové společnosti. Mimo jiné by se tak mělo zamezit nedůvodnému rozbíhání obecného akciového práva a práva kotovaných společností (kapitálového trhu).
Valná hromada Navrhovaná úprava mimo jiné umožňuje akciovým společnostem svolávat valné hromady pomocí elektronických prostředků, pokud si takový způsob odhlasují, respektive budou obsahem stanov. Uvedená úprava, pokud bude přijata, by tak mohla vést k výraznému snížení nákladů na konání valných hromad. Akcionáři se budou moci nově účastnit valné hromady prostřednictvím využití elektronických prostředků, aniž by museli být na valné hromadě osobně nebo prostřednictvím zmocněnce přítomni. Zmiňované elektronické prostředky musí zajišťovat dálkový přenos obrazem a zvukem. Novela rovněž umožňuje korespondenční hlasování na valné hromadě tak, že akcionář (respektive jeho zástupce) odevzdá své hlasy předem, aniž by musel být přítomen na valné hromadě. Podrobné podmínky takového hlasování však musí určit stanovy společnosti.
Podmínky svolání valné hromady Nová právní úprava rovněž mění podmínky svolávání valné hromady akciové společnosti. Konkrétně se jedná o to, že akciová společnost, která vydala akcie na majitele, by již nadále nemusela uveřejňovat oznámení o konání valné hromady
alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku. Nadále by platilo jen, že oznámení musí být uveřejněno vhodným způsobem. Podle důvodové zprávy k navrhované novele by se tak uveřejnění oznámení mohlo uskutečňovat v elektronickém deníku. Stále by přitom platilo, že oznámení o konání valné hromady by bylo zveřejněno v Obchodním věstníku. Zákon by měl rovněž upřesnit některé podmínky výkonu akcionářských zpráv. To by mělo vést ke zvýšení ochrany vlastnických práv akcionářů, ale i ke zlepšení podmínek obchodování s cennými papíry.
Rozhodný den pro účast na valné hromadě Podle stávající právní úpravy se valné hromady může účastnit akcionář vlastnící listinné akcie na majitele, pokud tyto akcie na valné hromadě předloží, nebo akcionář vlastnící listinné akcie na jméno, který je zapsán v seznamu akcionářů vedeném akciovou společností, nebo akcionář vlastnící zaknihované akcie zapsaný ve středisku cenných papírů k rozhodnému dni. Podle nové právní nové úpravy by stanovy nebo rozhodnutí předcházející valné hromady mohly určit rozhodný den pro všechny akcionáře, tj. i ty, kteří vlastní listinné akcie. Tato úprava by mohla vyvolávat komplikace u listinných akcií na majitele, jelikož společnost nemůže z praktických důvodů zjistit, kdo je jejich vlastníkem k rozhodnému dni. S ohledem na to nová právní úprava bude zakládat vyvratitelnou právní domněnku spočívající v tom, že akcionářem vlastnícím listinné akcie na majitele k rozhodnému dni je ten, kdo předloží tyto akcie na valné hromadě.
Právo akcionáře na dividendu Dosud platí, že právo na dividendu spojené s listinnou akcií může uplatnit vlastník této akcie. Podle nové právní úpravy by však právo na dividendu mohl uplatnit pouze ten, kdo byl vlastníkem takové akcie k rozhodnému dni, kterým má podle nové právní úpravy být den, kdy valná hromada rozhodla o výplatě dividendy. Pokud by akcionář po konání této valné hromady převedl listinnou akcii na jinou osobu, nepřecházelo by společně s akcií právo na výplatu dividendy. Touto úpravou je sledován princip, aby dividendu dostal ten, kdo o ní rozhodl.
Informace akcionářům Podle stávající právní úpravy mají akcionáři právo na informace k záležitostem projednávaných valnou hromadou. Podle nové právní úpravy by akciová společnost mohla splnit svou povinnost poskytnout akcionáři požadované informace, pokud svou odpověď zveřejní na internetových stránkách společnosti nejpozději den před konáním valné hromady a pokud tato odpověď bude zároveň přístupná akcionářům na valné hromadě.
4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Červenec/Srpen 2009
Zastupování na valné hromadě Nadále bude moci akcionář vydat jednu plnou moc pro více valných hromad, přičemž i nadále bude muset mít tato plná moc povahu speciální plné moci. Podle nové právní úpravy by mělo být rovněž povoleno, aby akcionáře na valné hromadě zastupovali členové představenstva dozorčí rady. Pokud by však člen představenstva nebo člen dozorčí rady zastoupení akcionáře na valné hromadě převzal, musel by jej včas informovat o všech okolnostech, které by mohly vyvolávat konflikt se zájmy zastoupeného akcionáře. Tato navrhovaná změna se nebude týkat společností s ručením omezeným, proto u společností s ručením omezeným by platilo i nadále, že společníka nemůže na valné hromadě zastupovat jednatel nebo člen dozorčí rady. V návrhu zákona by měly být zapracované další návrhy legislativně-technické povahy upřesňující úpravy zákona č. 104/2008 Sb. o nabídkách převzetí, které jednak reagují na interpretační nejasnosti a jednak upravují text zákona v souladu s dnešním porozuměním směrnice o nabídkách převzetí. V souvislosti s tím budou zapracovány také příslušné legislativně-technické změny do příslušných ustanovení obchodního zákoníku.
Závěrem
nyní. Důvodem je skutečnost, že tato novelizace byla vyvolána především požadavkem transponovat do našeho národního právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2007/36/EF ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. Podle čl. 15 této směrnice jsou členské státy povinny transponovat tuto směrnici do národního právního řádu nejpozději do 30. srpna 2009. S ohledem na tento blížící se termín a situaci v českém parlamentu lze důvodně předpokládat, že Česká republika tuto směrnici netransponuje včas. Tím se nejen Česká republika vystavuje riziku sankcí, ale zároveň podle ustálené judikatury Evropského soudního dvora se některá ustanovení směrnice, zejména pokud zakládají práva akcionářů kótovaných společností, stanou od 4. srpna 2009 přímo účinnými i na území České republiky.
Kontakt pro další informace: Mgr. Ing. Marek Švehlík Advokát/Associate Partner Tel.: +420 236 163 760 E-mail:
[email protected]
Na závěr bych Vás chtěl upozornit na to, že ačkoliv tato novela obchodního zákoníku dosud neprošla celým legislativním procesem, je významná pro všechny akciové společnosti již
Daně aktuálně > Opomíjené změny daňových zákonů Napsala Jarmila Jiříčková | V naší praxi se občas setká-
váme s tím, že firmy nezaznamenaly některé změny v daňových zákonech, které se udály v minulých letech. Třem takovým často opomíjeným změnám se věnuje následující článek.
Náklady na přechodné ubytování zaměstnance Firmy často zajišťují ubytování svým zaměstnancům v místě výkonu práce, zejména v případech, kdy zaměstnanec bydlí tak daleko, že by nemohl z tohoto důvodu pro firmu pracovat. Přitom nemáme na mysli ubytování při služební cestě. Až do roku 2007 byl tento výdaj pro firmu daňově neuznatelným nákladem nad částku 3 500 Kč za měsíc za každého zaměstnance a u zaměstnance byl osvobozeným příjmem od daně v plné výši.
To znamená, že pro zaměstnance bylo toto nepeněžní plnění zajišťované zaměstnavatelem určitým bonusem ke mzdě, který nebyl zdaňován. Od ledna 2008 je však situace odlišná. Pro zaměstnavatele je celá částka zaplaceného ubytování daňově uznatelným nákladem, zatímco pro zaměstnance je dle § 6 odst. 9 písm. i) zákona o daních příjmů částka nad limit 3 500 Kč měsíčně zdanitelným příjmem. Aby byla alespoň částka do 3 500 Kč osvobozena od daně z příjmů u zaměstnance, musí se jednat o nepeněžní plnění zaměstnanci. Ubytování musí poskytnout zaměstnanci zaměstnavatel. Zaměstnavatel má podepsanou smlouvu s pronajímatelem a také za ubytování pronajímateli platí. Jiná situace nastává, když zaměstnanec sám podepíše nájemní smlouvu s pronajímatelem a pronajímateli zaplatí za ubytování. Následně zaměstnavatel přispěje peněžní částkou na toto ubytování zaměstnanci. V tomto případě je celá částka zaplacená zaměstnavatelem zaměstnanci zdanitelným příjmem zaměstnance.
Aby byl výše zmíněný náklad daňově uznatelným pro zaměstnavatele, musí být poskytnutí tohoto ubytování zakotveno buď v kolektivní smlouvě, ve vnitřní směrnici zaměstnavatele nebo v pracovní smlouvě zaměstnance. Někdy firma pronajme byt a ten používá více zaměstnanců pro přechodné ubytování. Zaměstnanci tento byt neužívají trvale, ale pouze v případě potřeby. Doporučujeme, aby firma vedla evidenci, jak je byt využíván. Správce daně by při kontrole či šetření mohl tuto evidenci požadovat. Na rozdíl od minulé praxe, kdy stačilo na konci roku před vypracováním daňového přiznání spočítat nedaňové náklady firmy, které souvisely s ubytováním zaměstnanců, je nyní nezbytné reagovat okamžitě, protože překročení zákonem stanoveného limitu se projeví ve výši měsíční zálohy zaměstnance.
Zahraniční pracovníci a zákonné pojištění U zdanění zahraničních pracovníků, kteří neplatí v ČR sociální a zdravotní pojištění, došlo s účinností od 1. ledna 2009 k významné změně. Je všeobecně známo, že se od roku 2008 základ pro výpočet daně ze závislé činnosti zvýšil o 35 procent, resp. zvýšil se o částku povinného sociálního a zdravotního pojištění, kterou platí zaměstnavatel za své zaměstnance. Někteří zahraniční zaměstnanci v České republice povinné sociální a zdravotní pojištění neplatí. U těchto zaměstnanců bylo v roce 2008 nutné zjišťovat (např. potvrzením od zahraničního zaměstnavatele) výši zahraničního pojištění. Vzhledem k tomu, že každý stát má jiné předpisy a proto i jinou výši povinného příspěvku na pojištění, bylo jak pro českého zaměstnavatele, tak pro správce daně složité zjištovat výši skutečně odvedeného pojistného na zdravotní a sociální pojištění v jiném státě. Proto došlo od 1. ledna 2009 ke změně. Dle § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů je každému zaměstnanci, který neplatí pojištění v České republice, fiktivně navýšen základ daně o částku, kterou je povinnen platit český zaměstnavatel podle českých daňových zákonů, tedy o 34 procent. Z této částky (134 procent hrubé mzdy) je následně spočítána záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti zahraničního zaměstnance.
Příspěvek na penzijní a životní pojištění Až do roku 2007 byla pro zaměstnavatele daňovým nákladem částka zaplacená na penzijní připojištění se státním příspěvkem maximálně do výše 3 procent úhrnu vyměřovacích
základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. U zaměstnance se nezdaňovala částka, kterou přispěl zaměstnavatel do výše 12 tisíc korun na penzijní nebo životní pojištění. Pokud tedy zaměstnavatel příspíval zaměstnanci pouze na jedno z výše uvedených pojištění, měl zaměstnanec výhodu nezdaněného příjmu pouze do částky 12 tisíc korun. Od roku 2008 byl limit pro příspěvky na penzijní a životní pojištění sloučen, a proto je dle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů pro zaměstnance nezdanitelná částka na tento příspěvek do výše 24 tisíc korun ročně od téhož zaměstnavatele. Pokud přispívá zaměstnavatel zaměstnanci pouze na jedno pojištění, může mu nyní přispět částkou až do výše 24 tisíc korun, aniž by musel zaměstnanci cokoliv dodaňovat. Pokud se zaměstnavatel rozhodne přispívat zaměstnancům vyšší částkou, je tato celá částka pro zaměstnavatele daňovým nákladem. Zatímco pro zaměstnance je částka nad limit 24 tisíc korun zdanitelným příjmem. Všechny „zaměstnanecké“ benefity by však měly být dle § 24 odst. 2 písm. j) zakotveny ve vnitřním předpise zaměstnavatele nebo v pracovní smlouvě zaměstnance.
Kontakt pro další informace: Ing. Jarmila Jiříčková Daňová poradkyně Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Ekonomika aktuálně > Rezerva na restrukturalizaci Napsali Jiří Havránek a Miroslava Bělohoubková |
Značné množství účetních jednotek – podnikatelských subjektů bude v letošním roce nuceno řešit důsledky hospodářské recese (úmyslně se vyhýbáme výrazu „krize“) tím, že výrobu nebo její část výrazně omezí, zruší, přesune v rámci koncernu apod., tedy podle terminologie účetních předpisů provede restrukturalizaci. Proto považujeme za vhodné popsat tuto významnou hospodářskou operaci podniku z hlediska správnosti účtování a vykazování.
6 | 7 Mandantenbrief | Vydání Červenec/Srpen 2009
Rezervy na restrukturalizaci v českém účetnictví Rezervy obecně upravuje § 26 odst. 3 zákona o účetnictví, kde jsou vymezeny tituly pro tvorbu rezerv. Dále jsou rezervy upraveny v § 16 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a v ČÚS č. 004. Rezervu na restrukturalizaci upravuje ČÚS č. 004 bod 3.3. Podle tohoto bodu se rezerva na restrukturalizaci může tvořit na základě programu restrukturalizace schváleného orgánem k tomu příslušným, případně společníky. Restrukturalizací se rozumí program, kterým se významně mění předmět činnosti účetní jednotky nebo způsob, jakým je činnost účetní jednotky prováděna. Restrukturalizace může zahrnovat zejména: a) přemístění podnikatelských aktivit do jiné oblasti, případně uzavření provozu b) utlumení nebo ukončení části podnikatelských aktivit Rezervu na restrukturalizaci lze tvořit a čerpat pouze na náklady uvedené v § 16 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. − náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizace, které nesouvisejí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky. K těmto nákladům nepatří náklady na přeškolení nebo přemístění zaměstnanců, kteří zůstanou nadále v zaměstnaneckém poměru, náklady na marketing apod. Do nákladů, které mohou být zahrnuty do rezervy na restrukturalizaci, patří zejména náklady na demontáž strojů a s tím související přepravní náklady, odstupné zaměstnancům, likvidace nepotřebných strojů a zařízení apod. Restrukturalizace se považuje za mimořádnou účetní událost, a proto se tvorba rezervy na restrukturalizaci účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 58 – Mimořádné náklady a ve prospěch příslušného účtu této účtové skupiny se bude účtovat i její čerpání nebo zrušení. Rezerva na restrukturalizaci je vytvářena tak jako i ostatní rezervy v souladu s vnitropodnikovou směrnicí a účetními předpisy, které podrobněji tyto rezervy vymezují. Tato rezerva podléhá inventarizaci, při které je posuzována její výše, přiměřenost a účel.
Pokud společnost předpokládá významné změny ve svých podnikatelských aktivitách, měla by, při naplnění výše uvedených podmínek, zvážit zaúčtování rezervy na restrukturalizaci i dle českých předpisů tak, aby byl dodržen poctivý a věrný obraz předmětu účetnictví (to znamená i v případě zatím neschváleného plánu restrukturalizace).
Rezervy na restrukturalizaci podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví Problematiku rezerv řeší i Mezinárodní standary účetního výkaznictví v rámci IAS 37 – Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva. V tomto standardu je také samostatně upravena rezerva na restrukturalizaci. Standard definuje restrukturalizaci jako program, který je plánován a kontrolován vedením a významně mění buď předmět podnikání společnosti, nebo způsob, jakým je podnikání vedeno. Uvádí také příklady činností, které mohou spadat do kategorie restrukturalizace: a) prodej nebo ukončení části podnikatelských aktivit b) uzavření provozů v některé zemi nebo oblasti nebo přemístění podnikatelských aktivit z jedné země nebo oblasti do jiné c) změny ve struktuře vedení, např. zrušení některé úrovně managementu d) podstatné reorganizace, které mají významný dopad na podstatu a zaměření činnosti společnosti Riziko manipulací s touto rezervou vedlo k tomu, že standard detailně upravuje, jak má společnost postupovat, pokud u ní má dojít k restrukturalizaci a obsahuje podrobný výčet podmínek, které musí společnost splnit, aby tuto rezervu vykazovala. Stěžejními podmínkami pro tvorbu rezervy na restrukturalizaci jsou detailní plán restrukturalizace a vyvolání reálného očekávání všech subjektů (dodavatelé, zákazníci, zaměstnanci), kterých se bude restrukturalizace dotýkat, že k této restrukturalizaci dojde. Toto je provedeno buď přímo zahájením plánu restrukturalizace, nebo oznámení plánu restrukturalizace všem zúčastněným stranám.
Vykázání rezervy na restrukturalizaci dle českých účetních předpisů
Pokud se restrukturalizace nebo její část vztahuje k prodeji určité části společnosti, potom se rezerva vztahující se k tomuto prodeji tvoří až v okamžiku, kdy je podepsána smlouva o prodeji. V tomto případě nestačí pro tvorbu rezervy přijetí rozhodnutí o prodeji a jeho oznámení.
Dle českých účetních předpisů není povinnost tvorby rezervy na restrukturalizaci přímo upravena. S ohledem na obecný princip opatrnosti lze však jejich tvorbu doporučit vždy, když je plán restrukturalizace schválen (v odůvodněných případech dokonce i pokud schválen není). V ČÚS č. 004 je stanoveno, že účetní jednotka může tvořit rezervu na restrukturalizaci, pokud došlo ke schválení programu restrukturalizace příslušným orgánem společnosti.
Rezerva na restrukturalizaci může zahrnovat pouze přímé výdaje, které jsou nezbytně nutné pro provedení restrukturalizace a zároveň tyto výdaje nejsou spojeny s pokračujícími aktivitami společnosti. Stejně jako dle ČÚS 004 do výdajů nezahrnovaných do rezervy na restrukturalizace patří např. výdaje na přeškolení zaměstnanců, marketingové náklady, průzkum trhu, investice do distribučních sítí či investice do nákupu nových aktiv.
Vykazování rezerv na restrukturalizaci podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví Rezervu na restrukturalizaci lze vykázat tehdy, jsou-li splněna obecná kritéria pro vykázání rezerv: a) současný závazek, který je výsledkem minulé události b) pravděpodobnost, že vypořádáním závazku dojde k odlivu zdrojů představujících ekonomický prospěch c) výše závazku může být spolehlivě odhadnuta Pokud jsou splněna obecná kritéria pro vykazování rezerv a dále podmínky pro tvorbu rezervy na restrukturalizaci (detailní plán restrukturalizace a oznámení dotčeným stranám nebo zahájení restrukturalizace), pak je společnost povinna vykázat rezervu na restrukturalizaci ve své účetní závěrce podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví.
Kontakt pro další informace: Ing. Jiří Havránek Auditor/daňový poradce Partner Tel.: +420 530 300 500 E-mail:
[email protected]
Ing. Miroslava Bělohoubková Auditorka Tel.: +420 530 300 500 E-mail:
[email protected]
8 Mandantenbrief | Vydání Červenec/Srpen 2009
Mandantenbrief Červenec/Srpen 2009, č. 7/8 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Redakce: Bc. Jana Švédová Více informací naleznete na www.roedl.cz
