obec Rychnov
32
Chronologický přehled
1278 První zmínka Rychnova patřícího do panství Berky z Dubé. 1283 Rychnov přechází ze zemského panství na panství Scharfenstein, které se toho času nacházelo v majetku Pánů z Michelsbergu. 1352 Farnost Rychov platí papežskou desátku 1a půl groše. Nejstarší zapsaný název Rychnova pochází z latinsky vedeného registru papežských desátek (psáno Rychnov). 1360 28.května jmenuje Peter z Tichlowitz rčeného Petruse z Děčína farářem na Rychnově. 1384 Farnost Rychnov platí papežskou desátku 6 grošů. 1399 15.května dovoluje rytíř Johann z Tichlowitz aby farář Simon přišel na Rychnov výměnou. 1404 Z úředního dokumentu z 10.října je zřejmé, že rytíř Johann z Tichlowitz určil za rychnovského faráře kněze Heinricha z Děčína. 1405 V papežském registru se píše Rychnov: Richnow 1430 Rychnov přechází spolu s Tichlowitz pánům z Wartenberga. 1504 V Rychnově je zřízena škola. 1511 Při prodeji Scharfensteinského panství Wartenbergy je Rychnov s Verneřicemi připojen k Liběšickému panství, které Wartenbergům zůstalo.
Rychnov
33
1543 V české zeměpisné mapě je pro Rychnov užito výrazu >Rychnow< 1544 V české zeměpisné mapě je Rychnov označen jako >Reychow< 1563 Rychnov je v mapě značen jako >Reychnow<. 1567 V Úštěcko – Verneřické úřední knize je pro Rychnov použito >Reichenaw<. 1575 V Úštěcko – Verneřické úřední knize je Rychnov zmíněn jako >Reichenau<. Císař Max potvrzuje 13.září Christophem z Wartenbergu propůjčená práva (povinost odběru piva a soli pro obce Loučky, Příbram, Blankartice a Rychnov). 1579 Rychnov a Verneřice vedou >pivní válku< 1589 V rámci dědického řízení mezi následníky rodiny Zichowec z Duban a pánem Dubanským z Duban připadl Rychnov Koštickému panství u Loun. Velký zvon rychnovského kostela byl odlit. 1590 Podle zemské knihy čítá Rychnov 47 obyvatel, z toho 22 sedláků s potahem, 13 domkářů s dědičným majetkem a 12 domkářů bezzemků. 1609 Rudolf II,(německý císař a český král) upírá protestantům jejich práva. 1613 Anna z Brozan prodává Rychnov s kostelem za 5500 schock? rytířovi Hanns von Stampach. Do r. 1620 patřilo panství Koštice s Rychnovem rytířovi Hanns von Stampach(Johann starší ze Stampachů) 1618 Upření práv protestantům na svobodu vyznání, vedlo k českému povstání a následně k 30ti leté válce.
Rychnov
34
1620 Ferdinand II. potlačuje české povstání, rytíř Hanns von Stampach umírá během bojů. 1621 Po 50ti letém luteránském období se rychnovská farnost stává filiálkou Verneřic. 1623 Koštické statky byly zapsány jako léno, vdova po rytíři von Stampach Eva, roz. Malovec se se svým synem Erasmem marně o léno pokouší. 1625 27.listopdu jsou koštické statky konfiskovány. 1626 Císařský polní maršál hrabě Johan von Aldringen kupuje Koštice včetně Rychnova za 35775 Schock(?) Vdova po rytíři Stampachovi se zaplétá s hrabětem Philipp von Solms. 1635 Hrabě Johann von Aldringen umírá, jeho sourozenci dědí Koštice i s Rychnovem a prodávají je císařskému plukovníkovi Johann Freiherr von Brissigel(také Prisigl). 1650 Do r.1660, následkem epidemie (pravděpodobně cholera),vymírá téměř všechno obyvatelstvo Koštic. 1652 25.června umírá plukovník Johann Thomas Freiherr von Brissigel, dědictví přebírá jeho syn nebo příbuzný stejného jména. 1653 Hospodářský dvůr č.p. 65 přechází z majetku rodiny Beh na rodinu Hortig. 1654 Během oddanění(medvědí prázdniny), vyrostlo na Rychnově 45 domů, z toho 21 hospodářství, s úplnostmi většími jak 8 akrů, 14 hospodářství pod 8 akrů a 10 bezzemků.
Rychnov
35
1666 V kamenickém městském archivu se nachází stížnost Rychnovských sedláků z 18.června, na jednání Pána von Brissigela kterému podléhali. Panství Koštice přechází z Pánů von Brissigel na hraběte Christoph von Lobkowitz a je přičleněno k panství Liebshausen na Teplicku. 1683 Pro Rychnov je zmiňován název Raichenau. 1697 Hrabě Leopold von Lobkowitz, syn Christopha von Lobkowitz umírá, jeho dcera, Eleonora Karolina provdaná za knížete Philippa von Lobkowitze se stává dědičkou. 1713 Vdova po hraběti Leopoldu von Lobkowitz, Wilhelmina, rozená hraběnka Althan, nechává postavit rychnovský kostel sv. Bartoloměje. V tereziánském katastru je zapsáno 56 domů, z toho 39 statků a 17 bezzemků. Z řemeslníků jsou 4 mlýny, 1 pekárna, 1 kovárna, 1 hospoda a 1 pastýř, mnozí obyvatelé se živili tkalcovstvím. 1720 Eleonora von Lobkowitz umírá a dědicem určuje svého manžela Philippa von Lobkowitz, Rychnov je zmiňován jako Reichenau. 1748 Syn knížete Philippa von Lobkowitz, kníže Ferdinand von Lobkowitz, vévoda von Sagan se ujímá dědictví. 1750 Vykoupení Rychnova z roboty. 1753 Na Rychnově se zavádějí brambory. 1769 V rychnovském prostoru je poprvé zmiňováno dobývání uhlí. 1770 Vykoupení z povinosti ke Košticům a Liebshausenu. 1772 Zavedení popisných čísel.
Rychnov
36
1780 Založeny Malé Stinky. 1781 V Josefínské mapě je Rychnov vyznačen jako Reichen. 1782 Vznik kapely Antona Riedla. 1787 Podle Schallera čítá Rychnov zvaný Reichenau, již 146 č.popisných. Farnost Rychnov je opět samostatná. 1788 Založení obecní části Froschdorf(Žabí ves, Žabákov???, nevím kde- F.Š.) 1791 Zřízení místní pálenice. 1794 Postavení pivovaru, pořízení hasičské stříkačky. Obnovení obrazu nad hlavním oltářem v kostele sv. Bartoloměje. 1795 V Litoměřicích je odlit druhý zvon pro rychnovský kostel. 1803 Propůjčení jarmarečného práva. 1816 16.prosince zemřel Ferdinand Josef, kníže von Lobkowitz, vévoda z Roudnice a dědic panství Koštice. Zanechal po sobě deset nezletilých dětí. 1824 Kníže Ferdinand Josef II. von Lobkowitz a vévoda z Roudnice nastupuje na panství Libschshausen, Koschtitz a Rychnov. 1833 Rychnovským učitelem je jmenován Josef Fohri. V létě sestává Rychnov ze 171 čísel a 1016 obyvatel.
Rychnov
37
1850 Rychnov je připojen k soudnímu okrsku Benešov. U Kašparovy jedle(pěší cesta na Blankartice), je zastřelen obchodní zástupce. 1866 Tři rychnovští padnou ve válce (3x Weigel) 1869 Při sčítání lidu je napočítáno 1106 obyvatel. 1872 Stodola u č.p. 117 shořela, pravděpodobně žhářství, následek pozemkového sporu, dotyčný zvaný jako „Gabe“,č.p. 118, neúspěšný žalovatel hrozil „červeným kohoutem“, si údajně v noci spletl objekt. 1874 Jižně od Katzenbergu je podruhé neúspěšně dolováno uhlí. 1875 Roční výstav piva rychnovského pivovaru činí 1530 věder což představuje 750 hl. 1876 Vyhořela stodola u č.p. 60 1878 Při zabírání Bosny přišel Wilhelm Hortig č.p. 57 o život. 1880 Založení dobrovolného hasičského sboru a sboru mladých, východně od Rychnova na Čejpenské pláni(za Red Firem) třetí neúspěšný pokus o uhlí. Nedbalost zapřičinila požár domů 167,120,119,46 a 45, nově založený požární sbor měl první velký zásah. 1885 Založení „Rychnovského mužského pěveckého sboru“. V blízkosti domu č.p. 54 zapálily děti dutou lípu, od hořící lípy se vzňala stodola a střecha ještě nedostavěného domu. Hasiči se dostali k domu až oklikou protože jim v cestě stála hořící lípa a stodola, střecha shořela a voda dokonala zkázu. 1886 Franz Palme se stal majitelem pivovaru.
Rychnov
38
1887 Dům č.p. 36 (na staré škole) do základů vyhořel, byl znovu postaven. 4.července shořel po zásahu blesku dům č.p.157. 1888 Starý olejový mlýn(ölmühle), č.p. 82, vyhořel a již nebyl znovu vybudován. 1890 Při sčítání lidu je v Rychnově 1001 obyvatel.
1900 V Rychnově jsou dvě kapely: Josefa Richtera a Wilhelma Richtera. Dům č.p. 170 shořel do základů. 1905 Rozpadlý dům č.p. 76 je zbourán, pozemek je majiteli č.p. 177 převzat. 5. května vyhořel dům č.p. 111, je vybudován znovu a větší. 1906 Shořel dům č.p. 140(Janden), je znovu postaven. Je založen „Konsumní spolek“, aby rychnovským umožnil cenově příznivější nakupování. 1909 Hospoda „Am Zillertal“ č.p. 126, je postavena na místě dávno zbořeného domu. 1913 Alfred Führich dědí pivovar. 1916 Pivovar je z „válečných důvodů“ do r. 1919 uzavřen. 1918 Po I.svět. válce existují na Rychnově dvě strany: Svaz zamědělců a Německá sociálnědemokratická strana práce(NSDAP). V I.svět.válce padlo 30 rychnováků. 1921 Je založena Rychnovská společnost pro elektrofikaci, následuje zavedení el.proudu. Stará stodola u č.p. 140 vyhořela.
Rychnov
39
1922 Rychnovský pivovar končí svůj provoz. Začíná elektrifikace Rychnova, v říjnu se konná bál na oslavu zavedení el.proudu. 1922 Poslední rychnovský mlýn vyhořel. 1927 Je založena pobočka Německé živnostenské strany. 1928 Rychnovský rodák Prof.Dr.Alfred Eckert nastupuje jako vyučující na všeobecné analytické chemicko-technologické vysoké škole v Děčíně –Libverdě, zůstává do r. 1936. 1929 20.března vyhořel do základů č.p.13, je znovu postaven. 1930 15.června je posvěcen nový kostelní zvon. Je postaven dům č.p.4(vila Adele). 1935 15.července je slaveno 50ti leté jubileum rychnovského pěveckého spolku. Je založen „Německý spolek“. 21. dubna(Velikonoční neděle), je uskutečněna první rychnovská velikonoční jízda za účasti 21 jezdců. 1938 Rychnov je poštovním autobusem spojen přes Verneřice a Benešov s Děčínem. V říjnu vstupujícím německým vojskům uvolňují Češi prostor. Sudetoněmecká strana získává ve volbách 12 z 15 zastupitelských míst. Anton Wagner č.p. 98, má v rozhlase přednášku v esperantu. 1939 Rychnov má vlastní poštovní úřad, poštmistrem je Rudolf Kaulfus. Počet obyvatel je 790, počet domů vzrostl na 196. 1942 Dům 168 vyhořel a není znovu obnoven.
Rychnov
40
1945 9.května doráží první tanky Rudé armády do Rychnova . V druhé světové válce zemřelo 52 rychnováků. 29.června byli první Němci vyhnáni z Rychnova. 1946 20.července opustili poslední Němci svoji rodnou obec Rychnov.
