o pedagog ických pracovnících

Zákon o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb.)č. 563/2004 ZÁKON

Sb.,

o pedagog ických pracovnících a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č.179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb.

4 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A  ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Tento zákon upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém. (2) Tento zákon se vztahuje na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a  školských zařízení1) (dále jen „škola“), a  na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb. § 2 Pedagogický pracovník (1) Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně peda­gogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělá­vání na základě zvláštního právního předpisu1) (dále jen „přímá pedagogická činnost“) je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k  právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměst‑ nancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v  zařízeních sociálních služeb. (2) Přímou pedagogickou činnost vykonává a) učitel, b) pedagog v  zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, c) vychovatel, d) speciální pedagog, e) psycholog, f) pedagog volného času, g) asistent pedagoga, h) trenér, i) vedoucí pedagogický pracovník.

HLAVA II PŘEDPOKLADY A  POŽADAVKY PRO VÝKON ČINNOSTI PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Díl 1 Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka a  předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy § 3 Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (1) Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo splňuje tyto předpoklady: a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává, c) je bezúhonný, d) je zdravotně způsobilý a e) prokázal znalost českého jazyka, není‑li dále stanoveno jinak. (2) Posuzování předpokladu podle odstavce 1 písm. d) se řídí zvláštním právním předpisem.3) (3) Uznávání odborné kvalifikace a  splnění předpokladu bezúhonnosti a zdravotní způsobilosti u státních příslušníků člen‑ ských států Evropské unie, případně ­jejich rodinných příslušníků, a státních příslušníků ostatních států, kteří jsou v členském nebo jiném státě oprávněni konat přímou pedagogickou činnost, se řídí zvlášt­ními právními předpisy4). § 4 Znalost českého jazyka (1) Fyzická osoba, která získala příslušnou odbornou kvali‑ fikaci stanovenou tímto zákonem v jiném vyučovacím jazyce než českém, je povinna prokázat znalost českého jazyka zkouškou, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Zkoušku z českého jazyka lze vykonat na vysoké škole v rámci programu celoživotního vzdělávání5) nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků1) nebo v  jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.1) (3) Zkouška nenahrazuje odbornou kvalifikaci k  výuce české­ho jazyka na základních, středních a  vyšších odborných školách.

________________ O d k a z y k   t e x t u jsou uvedeny na str. 324. 315

Školy a školská zařízení

4

(4) Prokázání znalosti českého jazyka se nevyžaduje u fy‑ zické osoby, a) která bude působit ve škole s jiným vyučovacím jazykem než českým, b) která úspěšně vykonala maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, c) která vyučuje cizí jazyk nebo konverzaci v cizím j­azyce. (5) Pedagogičtí pracovníci, kromě pedagogických pracovní‑ ků uvedených v § 6 a 7, mohou prokázat znalost českého jazyka předložením dokladu o složení jazykové zkoušky v zahraničí. § 5 Předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy (1) Ředitelem školy může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti nebo v činnosti, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo v řídící činnosti nebo v činnosti ve výzkumu a vývoji v délce a) 3 roky pro ředitele mateřské školy, b) 4 roky pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a školských zařízení s výjimkou školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči, c) 5 let pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a škol­ských zařízení pro pre‑ ventivně výchovnou péči. (2) Ředitelem školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“), krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcí“), může být jen ten, kdo vedle předpokladů uvedených v od­stavci 1 získal nejpozději do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele školy, znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rám­ci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24 odst. 4 písm. a). (3) Povinnost absolvovat studium pro ředitele školy zřizo‑ vané ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí se nevztahuje na ředitele, který znalosti v  oblasti řízení školství získal vyso‑ koškolským vzděláním v  akreditovaném studijním programu5) školský management, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na organizaci a řízení školství. Díl 2 Získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků § 6 Učitel mateřské školy (1) Učitel mateřské školy získává odbornou k­ v­alifi­kaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akre­ ditovaném studijním programu v  oblasti pedagogických věd zaměřené na pedagogiku předškolního věku, b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akredito‑ vaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy1) v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání, c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukonče‑

316

ním vzdělávacího programu středního vzdělávání1) v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání, nebo d) vzděláním podle odstavce 2 písm. a). (2) Učitel mateřské školy, který vykonává přímou pedago‑ gickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele předškolního vzdělávání podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studij­ním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedago‑ giku, nebo vzděláním v prog­ramu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. § 7 Učitel prvního stupně základní školy (1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbor‑ nou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akre­ditovaném magisterském studijním programu v  oblasti pedagogických věd zaměřené na a) přípravu učitelů prvního stupně základní školy, b) pedagogiku předškolního věku a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípra‑ vu učitelů prvního stupně základní školy nebo vzděláním v  programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a za­měřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, c) přípravu učitelů druhého stupně základní školy a vyso­ko­ školským vzděláním získaným studiem v  akredito­vaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo d) vzděláním podle odstavce 2 písm. a). (2) Učitel prvního stupně základní školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném magisterském studijním programu v  oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním zís‑ kaným studiem v  akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na spe‑ ciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální p­ edagogiku. § 8 Učitel druhého stupně základní školy (1) Učitel druhého stupně základní školy získává odbornou

Zákon o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb.) kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akre­ ditovaném magisterském studijním programu a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživot‑ ního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vysoko­škol­ským vzděláním získaným studiem v akredi­tovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípra‑ vu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stup‑ ně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo f) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka. (2) Učitel druhého stupně základní školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném magisterském studijním programu v  oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním zís‑ kaným studiem v  akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na spe‑ ciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. § 9 Učitel střední školy (1) Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním p­ rogramu a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, c) ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně vzdělávacího předmětu, a  vysoko­školským vzděláním získaným studiem v akredi­to­vaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a za­měře­ném na přípravu učitelů střední školy, d) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů

§ 5 – § 9 pro 2. stupeň základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akreditovaném bakalářském studij‑ ním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, nebo vzděláním v prog­ramu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo e) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka. (2) Učitel odborných předmětů střední školy získává od‑ bornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním pro­gramu a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy, nebo b) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu, a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo vzděláním v  programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zamě­řeném na přípravu učitelů střední školy, nebo studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 (dále jen „studium pedago­giky“). (3) Učitel praktického vyučování získává odbornou ­kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném studijním programu studijního oboru, který odpo‑ vídá charakteru praktického vyučování, a vysoko­školským vzděláním získaným studiem v akredi­tova­ném bakalářském studijním programu v  oblasti pedagogických věd zamě‑ řeném na přípravu učitelů střední školy, nebo vzděláním v  programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo studiem pedagogiky, b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akre‑ ditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdelání, který odpovídá charakteru praktického vyučování, a vysoko­školským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy, nebo vzděláním v prog­ramu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo studiem pedagogiky, nebo c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukon‑ čením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného před‑ mětu, a  vysokoškolským vzděláním získa­ným studiem v akredi­tovaném bakalářském studij­ním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo studiem pedagogiky s  praxí v oboru v délce nejméně 3 let. (4) Učitel praktického vyučování zdravotnických oborů vzdělání musí mít také způsobilost k  výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu6) v  oboru, který vyučuje. (5) Učitel odborného výcviku získává odbornou kvalifikaci vzděláním stanoveným pro učitele praktického vyučování podle odstavce 3 a středním vzděláním s výučním listem získaným ukon‑ čením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. To se nevztahuje

4

317

Školy a školská zařízení

4

na učitele odborného výcviku zdravotnických oborů vzdělání, který získává odbornou kvalifikaci vzděláním podle odstavců 3 a 4. (6) Učitel střední školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřeba‑ mi, získává odbornou kvalifikaci vzděláním stanoveným pro učitele střední školy podle odstavců 1 až 5 a vysoko­školským vzděláním získaným studiem v  akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. § 10 Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři (1) Učitel uměleckých odborných předmětů v  základní umělecké škole, střední odborné škole a  konzervatoři získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akredi­to­ vaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a vysoko­ školským vzděláním získaným studiem v  akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na peda‑ gogiku, nebo studiem pedagogiky, b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením osmileté‑ ho nebo šestiletého vzdělávacího programu oboru vzdělání konzervatoře,1) který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akredito‑ vaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného umělec‑ kého předmětu, a  vysoko­škol­ským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a za­měřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky, d) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukonče‑ ním odpovídající části vzdělávacího programu konzervatoře a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akredi­ tovaném bakalářském studijním programu v oblasti peda‑ gogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky, nebo e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukonče‑ ním vzdělávacího programu střední odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného umělec‑ kého předmětu, a  vysoko­škol­ským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky. (2) Ředitel základní umělecké školy, střední odborné školy a konzervatoře může v odůvodněných případech rozhodnout, že upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u  učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud je nebo byl výkonným umělcem.7) Rozhodnutí musí být vydáno písemnou formou. Tímto rozhodnutím se pro

318

pracovněprávní účely považuje předpoklad odborné kvalifikace učitele na dané škole za splněný. § 11 Učitel vyšší odborné školy (1) Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů nebo odbor‑ ných předmětů vyšší odborné školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru, který od‑ povídá charakteru vyučovaného všeobecně vzdělávacího nebo odborného předmětu. (2) Učitel praktického vyučování a odborné praxe získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném studijním programu studijního oboru, který odpo‑ vídá charakteru praktického vyučování, b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akredito‑ vaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru praktického vyučování, nebo c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukon‑ čením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a praxí v oboru v délce trvání nejméně 3 let. (3) Učitel praktického vyučování a  odborné praxe zdra‑ votnických oborů vzdělání musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu6) v oboru, který vyučuje. (4) Ředitel vyšší odborné školy může v  odůvodněných případech rozhodnout, že upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u  učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud je nebo byl výkonným umělcem. Rozhodnutí musí být vydáno písemnou formou. Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely považuje předpoklad odborné kvalifikace učitele na dané škole za splněný. § 12 Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Učitel jazykové školy s  právem státní jazykové zkoušky získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním ­programu a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů cizích jazyků, nebo b) v oblasti společenských věd zaměřené na cizí jazyky a vyso‑ koškolským vzděláním získaným studiem v akre­di­tovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v prog­ramu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na peda‑ gogiku, nebo studiem pedagogiky. § 13 Učitel v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Učitel v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pra‑ covníků získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném magisterském studijním programu v  oblasti pedagogických věd, nebo b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  jiném

Zákon o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb.) akreditovaném magisterském studijním programu než podle písmene a) a pedagogickou praxí nebo praxí v oboru, který odpovídá charakte‑ ru vzdělávacích předmětů, v délce nejméně 7 let a v rozsahu, který odpovídá nejméně polovině stanovené týdenní pracovní doby.8) § 14 Učitel náboženství Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškol‑ ským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magister‑ ském studijním programu a) v oblasti teologických věd, b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo c) v oblasti pedagogických nebo společenských věd a vysoko­ školským vzděláním získaným studiem v  akre­ditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vyso‑ kou školou a zamě­řeném na přípravu učitelů náboženství. § 15 Učitel odborného výcviku v zařízení s o c i álních služeb Učitel odborného výcviku v zařízení sociálních služebzískává odbornou kvalifikaci jako učitel odborného výcviku podle §  9 odst. 5 a současně absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu zaměřeného na speciální pedagogiku a  uskutečňo­ vaného zařízením pro další vzdělávání pedagogických pra‑ covníků. § 16 Vychovatel (1) Vychovatel získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na vychovatelství nebo sociální pedagogiku, b) vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 12 s výjimkou § 11, c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akre‑ ditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku, d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akre‑ ditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a vy‑ sokoškolským vzděláním získaným studiem v akredito­vaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňova‑ ném vysokou školou a  zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku, nebo studiem pedagogiky, e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukonče‑ ním vzdělávacího programu střední odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů, nebo f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukon‑ čením vzdělávacího programu střední školy a  vzděláním v  programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství. (2) Vychovatel, který vykonává přímou pedagogickou čin‑ nost ve školském výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími

§ 10 – § 20 potřebami, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro vychovatele nebo sociální pedagogiku, nebo b) vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce  1 a studiem v akreditovaném bakalářském studij­ním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedago‑ giku, nebo vzděláním v  prog­ramu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedago­giku.

a)

b) c)

d)

e)

f)

4

§ 17 Pedagog volného času Pedagog volného času získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném studijním programu v  oblasti pedagogických věd zaměřené na pedagogiku volného času nebo sociální pedagogiku, vysokoškolským vzděláním podle §  7 až 12 s  výjimkou § 11, vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akre‑ ditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na pedagogiku volného času nebo vychovatelství nebo sociální pedagogiku, vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání usku‑ tečňovaném vysokou školou a zamě­řeném na pedagogiku volného času nebo sociální pedagogiku nebo vychovatelství, nebo studiem pedagogiky, středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukonče‑ ním vzdělávacího programu střední odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na pedagogiku volného času nebo vychovatelství, nebo středním vzděláním s  maturitní zkouškou a  vzděláním v  programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku volného času nebo vychovatelství, nebo studiem pedagogiky.

§ 18 Speciální pedagog Speciální pedagog získává odbornou kvalifikaci vysokoškol‑ ským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magister‑ ském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku. § 19 Psycholog Psycholog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akreditovaném magisterském studijním programu psychologie. § 20 Asistent pedagoga Asistent pedagoga získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd, 319

Školy a školská zařízení

4

b) vyšším odborným vzděláním získaným studiem v akre­dito­ vaném vzdělávacím programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu pedagogických asistentů nebo sociální pedagogiku, c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukon‑ čením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu pedagogických asisten‑ tů, d) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a  studiem pedagogiky, nebo e) základním vzděláním a  absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga uskuteč‑ ňovaného zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

a)

b)

c)

d)

§ 21 Trenér Trenér získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném magisterském studijním programu v  oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů tělesné výchovy a  získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace, vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném magisterském studijním programu ve studijním oboru tělesná výchova a sport a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace, vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akredi­ tovaném bakalářském studijním programu v  oblasti za‑ měřené na tělesnou výchovu a sport a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace, nebo středním vzděláním s  maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání nebo středním vzděláním s  výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a trenérskou školou tělovýchovných fakult vysokých škol a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace.

§ 22 Společná ustanovení k získávání odborné kvalifikace (1) Studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem v akreditovaném vzdělávacím programu v oblasti pedagogických věd uskutečňovaném zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a) pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického vyučování a odborné praxe vyšší odborné školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v  základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s  právem státní jazykové zkoušky v rozsahu nejméně 120 hodin s obsahovým zaměřením na pedagogiku, psychologii a didaktiku, b) pro vychovatele, pedagoga volného času a asistenta peda‑ goga v rozsahu nejméně 80 hodin s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii. (2) Předpokladem odborné kvalifikace učitelů vykonávají‑ cích přímou pedagogickou činnost s dětmi, žáky a studenty, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, je také prokázaná znalost českého 320

znakového jazyka, případně dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. (3) Pedagogický pracovník, který vykonává přímou pe‑ dagogickou činnost, pro kterou má odbornou kvalifikaci, ve větším rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, než je polovina jemu stanoveného rozsahu hodin podle § 23 odst. 1, splňuje pro pracovněprávní účely předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b). HLAVA III Pracovní doba a přímá pedagogická činnost § 22a Pracovní doba pedagogických pracovníků (1) Pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době a) přímou pedagogickou činnost, b) práce související s přímou pedagogickou činností. (2) Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v  době stanovené rozvrhem jeho přímé pe‑ dagogické činnosti, v  době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a  žáky, v  době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel. (3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které peda‑ gogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a  není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník. § 23 Rozsah přímé pedagogické činnosti (1) Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti sta‑ noví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování.1) Ředitel školy s celoročním provozem a ředitel zařízení sociálních služeb stanoví rozsah hodin přímé pedagogické činnosti na období kalendářního roku. (2) Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního předpisu. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti. (3) Ředitel školy nebo ředitel zařízení sociálních služeb může nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé peda‑ gogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout. (4) Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce8b), přímou pedagogickou činnost nevykonával, nebo místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. U pedagogických pracovníků s kratší

Zákon o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb.) pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené tý‑ denní pracovní době8c); těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit. (5) Vláda stanoví nařízením rozsah přímé pedagogické čin‑ nosti pedagogických pracovníků škol zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí. HLAVA IV DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A  KARIÉRNÍ SYSTÉM PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL ZŘIZOVANÝCH MINISTERSTVEM, KRAJEM, OBCÍ A  SVAZKEM OBCÍ A  ZAŘÍZENÍ sociálních služeb § 24 Další vzdělávání pedagogických pracovníků (1) Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své peda‑ gogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci. (2) Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se podle zvláštního právního předpisu9) rozumí též její získání nebo rozšíření. (3) Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s  příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy. (4) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se usku‑ tečňuje a) na vysokých školách, v  zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen „vzdělávací instituce“) na základě akreditace udělené ministerstvem, b) samostudiem, c) dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvlášt‑ ního právního předpisu6) v případě učitelů zdravotnických studijních oborů. (5) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle od‑ stavce 4 písm. a) je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání uskutečňovala. (6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy a  podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pra‑ covníků a způsob jeho ukončení. Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem druhy a  podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro pedagogické pracovníky škol zřizovaných Ministerstvem vnitra. (7) K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v roz­sahu 12 pra‑ covních dnů ve školním roce, nebrání‑li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdě‑ lávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá‑li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání

§ 21 – § 26 kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. (8) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se nepo‑ važuje za rekvalifikaci podle zvláštního právního předpisu9a).

4

§ 25 Akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů (1) Ministerstvo akredituje pro účely tohoto zákona vzdělávací instituce a  jejich vzdělávací programy zaměřené na další vzdělávání pedagogických pracovníků na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby (dále jen „žadatel“) a za podmínek stanovených tímto zákonem. Ministerstvo vede evi‑ denci žadatelů, která obsahuje údaje uvedené v § 26 odst. 1, případně § 27 odst. 1. Osobní údaje o fy­zic­kých osobách vedené v této evidenci zpracovává ministerstvo v souladu se zvláštním zákonem.10) (2) Akreditace vzdělávací instituce se uděluje na dobu 6 let. Akreditace vzdělávacího programu se uděluje na dobu 3 let. Akreditace vzdělávací instituce se automaticky prodlužuje bez žádosti držitele akreditace, a to na dobu, po kterou po ukončení příslušné doby platnosti akreditace vzdělávací instituce přetrvává platnost akreditace alespoň jednoho vzdělávacího programu dané vzdělávací instituce. (3) Akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdě‑ lávacího programu je nepřevoditelná a  nepřechází na právní nástupce. (4) Ministerstvo kontroluje činnost akreditovaných vzdělá‑ vacích institucí při uskutečňování akreditovaných programů. (5) Zjistí‑li ministerstvo při kontrole nedostatky při usku‑ tečňování vzdělávacího programu, vyzve vzdělávací instituci, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná‑li vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu ­odejme. (6) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo akre‑ ditaci vzdělávacího programu odejme i v případě, že na straně vzdělávací instituce nastaly takové okolnosti, které by odůvod‑ ňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu. (7) Při kontrole činnosti akreditovaných vzdělávacích institu­cí postupuje ministerstvo podle zvláštního právního před‑ pisu.11) § 26 Akreditace vzdělávací instituce (1) Žádost o  akreditaci vzdělávací instituce obsahuje jméno, příjmení, místo podnikání a  identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) žadatele, je‑li žadatel fyzickou osobou, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky, statutární orgán a iden­tifikační číslo žadatele, je‑li žadatel právnickou osobou. (2) Součástí žádosti o  akreditaci vzdělávací instituce musí být i žádost o akreditaci alespoň jednoho vzdělávacího programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 27. 321

Školy a školská zařízení

4

(3) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se ­přiloží a) oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu,12) b) přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení žadatele o akreditaci vzdělávací instituce v ob­lasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, c) přehled o dosavadní činnosti žadatele o akreditaci, d) vzdělávací program, o  jehož akreditaci se současně žádá. (4) Ministerstvo udělí fyzické nebo právnické osobě akreditaci vzdělávací instituce, splňuje‑li podmínky uvedené v  odstavcích 1 až 3 vychází přitom z  posouzení akreditační komise. (5) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituci neudělí, jestliže fyzická nebo právnická osoba a) není bezúhonná, b) k žádosti nepřiložila doklady podle odstavce 3, c) k žádosti uvedla nesprávné nebo neúplné údaje a ve lhůtě stanovené ministerstvem je neopravila nebo nedoplnila, d) přiložila vzdělávací program, který nesplňuje náležitosti podle § 27 odst. 3, e) přiložila vzdělávací program, který akreditační komise nedoporučí k akreditaci. (6) Ministerstvo vede seznam všech akreditovaných vzdě‑ lávacích institucí a programů, který zveřejňuje vždy k počátku školního roku ve Věstníku ministerstva a  na internetových stránkách ministerstva. § 27 Akreditace vzdělávacího programu (1) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu obsahuje jméno, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo žadatele, je‑li žadatel fyzickou osobou, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky, statutární orgán a identifikační číslo žadatele, je‑li žadatel právnickou o­ sobou. (2) K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu se přilo‑ ží a) ověřená kopie akreditace vzdělávací instituce, která bude vzdělávací program uskutečňovat, nebo žádost fyzické nebo právnické osoby o akreditaci vzdělávací instituce, b) vzdělávací program. (3) Vzdělávací program obsahuje a) název, typ, formu a cíle typ vzdělávacího programu vyjadřuje druh dalšího vzdělávání pedagogických pra­covníků forma vzdělávacího programu vyjadřuje, zda jde o  vzdě­lávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci, b) vzdělávací předměty a jejich charakteristiku, c) vzdělávací plán, který stanoví časovou a  obsahovou posloupnost vzdělávacích předmětů a dobu ­vzdělávání, d) seznam lektorů s uvedením jejich jmen, příjmení a odbor‑ ných předpokladů pro vzdělávací program. (4) Ministerstvo udělí fyzické nebo právnické osobě akre‑ ditaci vzdělávacího programu, splňuje‑li vzdělávací program podmínky uvedené v  odstavci  3 vychází přitom z  po­souzení akreditační komise. (5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže fyzická nebo právnická osoba a) není bezúhonná b) k žádosti nepřipojila doklady podle odstavce 2, c) v žádosti uvedla nesprávné nebo neúplné údaje a ve lhůtě

322

stanovené ministerstvem je neopravila nebo nedoplnila, d) přiložila vzdělávací program, který nesplňuje požadavky podle odstavce 3, e) přiložila vzdělávací program, který akreditační komise nedoporučí k akreditaci. § 28 Akreditační komise (1) Ministerstvo zřizuje akreditační komisi jako svůj poradní orgán pro udělování akreditací podle § 25 až 27. (2) Členy akreditační komise jmenuje a odvolává ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem složení akreditační komise a  pravidla její činnosti. (3) Akreditační komise posuzuje zejména a) plnění podmínek pro udělení akreditace, b) obsah vzdělávacího programu, c) odborné předpoklady lektorů. (4) Na základě posouzení skutečností uvedených v  od­ stavci 3 zpracuje akreditační komise stanovisko k žá­dosti. § 29 Kariérní systém (1) Kariérní systém je soubor pravidel, stanovených pro zařazení pedagogických pracovníků do kariérních ­stupňů. (2) Kariérní stupeň je určen popisem činností, odbornou kvalifikací, popřípadě dalšími kvalifikačními předpoklady a systé­ mem hodnocení, které musí pedagogický pracovník plnit, aby tyto činnosti mohl vykonávat. (3) Zařazení pedagogického pracovníka do vyššího kariér‑ ního stupně je podmíněno a) výkonem činností 1. specializovaných, nebo metodických, nebo meto‑ dologických, nebo náročnějších zejména z  hlediska psychické námahy a náročnosti na přípravu, 2. řídících, b) plněním odborné kvalifikace podle § 6 až 21 a u čin­ností, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, též plněním dalších kvalifikačních předpokladů. (4) Dalšími kvalifikačními předpoklady jsou a) pedagogická praxe, kterou se rozumí výkon přímé pedago‑ gické činnosti, b) osvědčení o způsobilosti k výkonu specializované nebo metodic‑ ké nebo metodologické nebo řídící činnosti vydané akreditova‑ nou vzdělávací institucí (dále jen „osvědčení o způsobilosti“). (5) Podmínky zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně, popis činností, délku pedagogické praxe, podmínky získávání osvědčení a  systém hodnocení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 6. (6) Osvědčení o způsobilosti podle odstavce 4 písm. b) vyda­ né pedagogickému pracovníkovi musí obsahovat tyto náležitosti a) jméno, příjmení, titul, datum a místo narození pedagogického pracovníka, b) číslo osvědčení, c) označení kariérního stupně a činností podle odstavce 3, pro které pedagogický pracovník získal způsobilost, d) datum vydání, e) razítko vzdělávací instituce, f) podpis oprávněného pracovníka.

Zákon o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb.) (7) Ministerstvo vede evidenci všech osvědčení vydaných vzdělávacími institucemi podle odstavce 4. Osobní údaje o fyzic­ kých osobách vedené v  této evidenci zpracovává ministerstvo v souladu se zvláštním zákonem.10) 4. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně poznámky pod čarou č. 15 zní: § 29a (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje a) při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (§ 3) nebo žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena 1. za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo 2. za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena, b) při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu akreditované činnosti a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla. (2) Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost před vznikem pracovněprávního vztahu nebo při podání žádosti o akreditaci předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů; výpis nesmí být starší než 3 měsíce. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen informovat do deseti pracovních dnů ředitele školy nebo ředitele zařízení sociálních služeb o tom, že byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do jednoho měsíce od nabytí právní moci rozsudku předloží pedagogický pracovník nový výpis z evidence Rejstříku trestů. (3) Bezúhonnost právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů si vyžádá ministerstvo podle jiného právního předpisu15). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. HLAVA V SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A  ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 30 Za pedagogické pracovníky podle tohoto zákona se považují též pedagogičtí pracovníci, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona splňují předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle dosavadních právních předpisů. § 31 Další kvalifikační předpoklady získané v rámci dalšího vzdělá‑ vání pedagogických pracovníků ke dni nabytí účinnosti tohoto záko‑ na podle dosavadních právních předpisů zůstávají n­ edotčeny. § 32 Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona

§ 27 – § 37 a) pokud ke dni účinnosti tohoto zákona dosáhla 50 let věku a  dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti, b) nejdéle po dobu deseti let, pokud v  této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí, c) jestliže v době vzniku základního pracovněprávního vzta‑ hu neuskutečňovaly vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto případě se získáním nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru považuje předpoklad odborné kvalifikace pro pracovněprávní účely za splněný.

4

§ 32a Ředitelem školy může být fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), pokud získala vzdělání studiem v  akreditovaném magisterském studijním programu a nejpozději do dvou let ode dne, kdy začala vykonávat činnost ředitele školy, zahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí. § 33 Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který nezískal znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělá‑ vání pedagogických pracovníků podle § 24 odst. 4 písm. a) a vykonává činnost ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, může vykonávat tuto činnost nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nevykonává činnost ředitele školy alespoň 10 let. § 34 O  žádosti k  udělení akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu ministerstvo rozhodne do 120  dnů od jejího doručení. § 35 Služební poměry pedagogických pracovníků škol zřizo‑ vaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a  Mi­nis­ terstvem spravedlnosti se řídí zvláštními právními předpisy.14) Na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra se ustanovení § 5, § 9 odst. 2, 3 a 5, § 11, § 24 a 29 vztahují přiměřeně. § 36 Na osobu vykonávající funkci ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 5 odst. 1 písm. a), b) a c) nevztahují. § 37 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č.  68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a  míra povinnosti ­výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství. 2. Nařízení vlády č. 153/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací 323

Školy a školská zařízení

4

povinnosti učitelů a  míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství. 3. Nařízení vlády č. 400/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a  míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství. 4. Vyhláška č.  139/1997 Sb., o  podmínkách odborné a  pe­dagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o před­pokladech kvalifikace výchovných ­poradců. ČÁST DRUHÁ Změna zákoníku práce § 38 až 39 zrušeny ČÁST TŘETÍ Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů § 40 ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech § 41

ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 42 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005. *  *  * Zákon č. 383/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. prosince 2005. Zákon č.  179/2006  Sb. nabyl účinnosti dnem 5.  květ­na 2006. Zákon č. 264/2006 Sb. nabyl účinnosti dnem 1.  ledna 2007. Zákon č. 189/2008 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2008. Zákon č.  384/2008 Sb. nabyl účinnosti dnem 20.  října 2008. Zákon č. 223/2009 Sb. nabyl účinnosti dnem 28. prosince 2009. Zákon č. 227/2009 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2010. Zákon č.  422/2009 Sb. nabyl účinnosti dnem 1.  ledna 2010. Zákon č. 159/2010 Sb. nabyl účinnosti 1. července 2010. Zákon č. 420/2011 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Odborná kvalifikace získaná podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena. 2. Odborná kvalifikace získaná studiem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Odkazy k textu:

1)



2)



3)



4)



5)



6)



7)



8)



8b)



8c)



9)



9a)



10) 11) 12)

13) 14)

15)

324

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). zrušen Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 2/1968 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). § 83a zákoníku práce. § 348 zákoníku práce. § 79 zákoníku práce. § 231 odst. 1 zákoníku práce. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Živnostenský zákon. Obchodní zákoník. zrušen Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.