ZVĚSTOVÁNÍ
Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního člověka slíbil lidem Spasitele. Když tedy přišel určený čas, poslal Bůh na zem svého Syna. A tak přišel Pán Ježíš, aby nás spasil a zbavil nás našich hříchů. Ježíšův příběh se začíná v Nazaretě. Tam bydlela dívka jménem Maria. Jednoho dne se jí zjevil Boží anděl a zvěstoval jí, že má být matkou Spasitele.
Máme-li začít od Adama, pak si musíme říci, že naši prarodiče po hříchu byli vyhnáni z pozemského ráje. Anděl s ohnivým mečem stál na stráži, aby se lidé nikdy nemohli do ráje vrátit. Adam a Eva po svém hříchu museli mnoho trpět a těžce pracovat, aby měli z čeho žít. Lidé se velmi rmoutili pro zlé následky svého hříchu.
Jeden z nejsmutnějších následků hříchu byla nenávist. Právě z nenávisti 5 stala první vražda. Kain nenáviděl svého bratra Ábela. Jednoho dne jeho nenávist tak vzrostla, z Kain Ábela zabil. Pal uprchl. Zlé svědomí mu nedalo pokoje. Tak svědomí pronásleduje všechny zločince a nedá jim pokoje.
Jiný následek hříchu bylo otroctví. Lidé silnější si z ostatních lidí nadělali otroky. Ty pak připoutávali řetězy k ručním mlýnům nebo je nutili k jiné těžké práci. Otroky vůbec nepovažovali za lidi. Prodávali je na trhu jako dobytek nebo je i surově zabíjeli pro svou zábavu. Lidé zapomněli, že jsou všichni bratři a sestry, protože je všechny stvořil Pán Bůh.
Hřích však měl následky ještě smutnější: Lidé ztratili správnou představu o Bohu. Protože už neznali pravého Boha, klaněli se všelijakým divným modlám a dokonce zvířatům… V Egyptě se klaněli býku Apisovi a stavěli mu veliké a nádherné chrámy. Některé národy zabíjely lidi, a dokonce své vlastní děti, a obětovaly je svým strašným modlám.
I v Římě, kde bydleli nejvzdělanější lidé na světě, se klaněli falešným a nepravým bohům. Staří Římané obětovali mnoho zvířat Jovišovi a četným jiným bohům. Římané ctili 42.000 různých bohů! Pověra tak Římany zaslepila, že ani nepoznali, jak jsou k smíchu ta divná a příliš početná božstva. Bůh je jen jeden! Tak žili lidé po dlouhá staletí… Před dvěma tisíciletími vládl celému tehdy známému světu mocný římský národ. Ve všech zemích, kde Římané vládli, kralovala modloslužba, pověra a otroctví. Byly to smutné následky hříchu.
Jenom v malém pruhu země na pobřeží Středozemního moře Římané modly nenalezli! Tuto zemi obývali židé, kteří věřili v jediného pravého Boha a jemu se klaněli. Bůh sám s nimi uzavřel smlouvu: “Já budu váš Bůh a vy budete můj národ.“
Toto krásné městečko se jmenuje Nazaret a leží ve Svaté zemi. Před dávnými lety bydlela v Nazaretě mladá dívka. Jmenovala se Maria a pocházela ze vznešeného rodu krále Davida. Byla však chudá. Maria byla velmi dobrá. Nejlepší ze všech děvčat na světě. Proto se Pán Bůh na ni díval s láskou.
Pán Bůh myslil na Marii ještě dříve, než se vůbec narodila. Připravil ji pro největší úkol, jaký mohla kdy nějaká žena na zemi splnit. Měla se stát Matkou Spasitele, Matkou Pána Ježíše. To se stalo takto: Maria byla pokorná a ke všem lidem milá. Pracovala ve své domácnosti: chodila ke studni pro vodu nebo si našla doma nějakou jinou práci. Všichni ji měli rádi.
Když byla Maria doma, předla vlnu nebo len. Nikdy nezahálela. Když nepracovala, alespoň se modlila nebo četla Písmo svaté. Maria věděla z knih svatých proroků, že Pán Bůh pošle na zem Spasitele. Modlila se, aby se tak stalo brzy: „Pane, sešli slíbeného Spasitele, aby osvobodil lidi od hříchů!“
Jednoho dne Maria seděla při práci. Najednou se před ní objevil zářivý anděl. „Buď zdráva,“ řekl anděl, „ milostiplná. Pán je s tebou. Ty jsi požehnaná mezi všemi ženami!“ Maria se velmi podivila. To, co řekl anděl, znamenalo: „Ty budeš Matkou Spasitele.“
A anděl mluvil dál: „Neboj se, Maria! Ty jsi nalezla milost u Boha. Budeš mít Syna a dáš mu jméno JEŽÍŠ. On bude velký Král a jeho království se nikdy neskončí.“ Maria se sklonila před Boží vůlí a řekla andělovi: „Jsem jenom služebnice Páně. At‘ se mi tedy stane to, co jsi řekl!“ Pak anděl od ní odešel.
V tu chvíli sestoupil na Pannu Marii Duch svatý a ona se stala Ježíšovou Matkou. Panna Maria je ze všech lidí nejblíže Bohu. Vždyť je to jeho Matka, je Matka Boží. Proto také Pán Ježíš vždycky vyslyší to, oč ho Panna Maria prosí. My křesťané jsme velmi šťastni, protože Maria není jen Matka Ježíšova, ale i naše.
