Nebezpečné nákazy drůbeže. Zákon č. 166, hlava II, zdraví zvířat a jeho ochrana 10, odst. 1, b)

Nebezpečné nákazy drůbeže Zákon č. 166, hlava II, zdraví zvířat a jeho ochrana § 10, odst. 1, b)

Nebezpečné nákazy drůbeže  

Cholera



ILT





Neštovice



Mykoplasmóza



Pulorová nákaza S. gallinarum S. pullorum



Chlamydióza Tuberkulóza Salmonelóza S. typhimurium S. enteritidis S. bortha S. thomson S. infantis

Nebezpečné nákazy drůbeže Nebezpečné nákazy a jejich zdolávání § 10 až 14  seznam nebezpečných nákaz  ohlašovací povinnost  povinnosti chovatele, soukromého a úředního veterinárního lékaře a orgánu veterinární správy Ochranná a zdolávací opatření § 15 až 17  ochranná opatření  zdolávací opatření (poražení nebo utracení nemocných a podezřelých zvířat)  závěrečná desinfekce ohniska

CHOLERA DRŮBEŽE    

 





nebezpečná nákaza vodní a hrabavé drůbeže epizootie v roce 1836 izolace původce 1880 – atenuovaná vakcína L. Pasteur celosvětové rozšíření – častěji v mírném teplém pásmu sezónní výskyt – konec léta, podzim a zima krůty – vzplanutí při změně z teplého a suchého na studené a vlhké počasí ČSR 1952 – zamořeno 30 % okresů – špatná zoohygiena od r. 1996 – případy akutní cholery v chovech v ČR

CHOLERA DRŮBEŽE      

 

původce cholery - Pasteurella multocida G- nepohyblivá, krátká ovoidní tyčinka, opouzdřená pouzderný Ag (HT)–5 sérologických typů–A, B, D, (E) , F somatické lipopolysacharidové Ag (AGP) – 16 sérotypů 70–80 % případů cholery patogenní sérotyp A1, 3 nebo 4 pouzdro mukoidní – virulence a imunogenita inhibice fagocytózy a baktericidní aktivity He termolabilní – 56 oC- 30 minut (nebo 24 hod při 37 oC) stěry z tkání a čerstvých kultur–bipolární-Gram a Giemsa málo odolná ve vnějším prostředí – 1 % KOH. NaOH, chloramin

CHOLERA DRŮBEŽE Hostitel      

hostitel domácí drůbež, pernatá zvěř, exoti, zooptáci nejvnímavější krůty všech věkových kategorií velmi vnímavé domestikované kachny a husy po 4. týdnu stáří kur domácí vnímavý od 16. týdne stáří pštrosi – hemoragická septikémie holubi – vzácně, ani po kontaktu s nemocnou drůbeží

CHOLERA DRŮBEŽE Patogenita původce        

závisí na jeho virulenci, vnímavosti hostitele a obranyschopnosti vznik nemoci - oslabení antibakteriálního obranného systému hostitele pasážováním na oslabených zvířatech se zvyšuje virulence ztráta schopnosti produkovat pouzdro vede ke ztrátě virulence infekce přes sliznice HCD, dutinu zobákovou, spojivku, kůži pasteurely přítomny na sliznici HCD i u zdravých ptáků pasteurely tvoří lipopolysacharidový endotoxin endotoxin indukuje tvorbu protilátek (Ab/AGP) termolabilní proteinový endotoxin–dermonekrotický-krůty

CHOLERA DRŮBEŽE Přenos 

 

přímý kontakt nebo aerogenně (exkrety nemocných) zdroj infekce – latentně inf. nebo chronicky nemocní ptáci rezervoár infekce - HCD a nosní dutiny nepřímo – personál a kontaminované nářadí vektoři – prasata, skot, kočky volně žijící ptáci drobní hlodavci krev sající hmyz (klíšťák, čmelík)

CHOLERA DRŮBEŽE Patogeneze 

vstupní brána infekce HCD a hltanu, poraněná kůže



vznik akutní septikémie s koagulopatiemi



produkce endotoxinu – náhlý úhyn – šok poškození cév, edém, krváceniny, nekrózy



virulence původce – bakteriémie a kolonizace orgánů nebo chronické onemocnění



vliv predispozičních faktorů – méně virulentní kmeny (klima, výživa, zoohygiena, poranění, stres, imunosuprese)

CHOLERA DRŮBEŽE Průběh nemoci inkubační doba 4 hodiny až 9 dnů perakutní průběh – náhlé úhyny, mortalita až 50 % akutní průběh  vysoká morbidita a mortalita, deprese, horečka  výtoky ze zobáku a nozder (masivně bakterie)  anorexie, průjem, zrychlené a ztížené dýchání  cyanóza hřebene a lalůčků, průjem - nazelenalý s hlenem  kachny – plovací pohyby

CHOLERA DRŮBEŽE Chronický průběh        

po akutním stadiu nebo nízká virulence původce úhyn - asymptomatický nosič - uzdravení poruchy růstu a vývoje pokles snášky zduření lalůčků, sinusů (fibrinózní exsudát) zduření kloubů končetin, sternální burzy,prstních polštářků tortikolis, dyspnoe, výtoky granulomatózní dermatitida u holubů, dravců a sov

CHOLERA - pitevní nález Perakutní forma  

petechie až ekchymózy na serózách a sliznicích exsudativní pneumonie

Akutní forma      

petechie až ekchymózy (poškození cév) - střevo, srdce, plíce exsudát v osrdečníku a dutině tělní hyperémie duodena, krváceniny na střevní sliznici, hlen zvětšená játra, koagulační nekrózy s heterofilní infiltrací krůty – častá exsudativní pneumonie krůty – ochablé, svraštělé a hyperemické folikuly vaječníku

CHOLERA DRŮBEŽE Chronická forma      

lokalizované infekce – fibrinózní až purulentní záněty lalůčková forma, artritidy, osteomyelitidy záněty prstních polštářků, sternální burzy exsudativní serozitida, žloutková peritonitida rhinitida, sinusitida, tracheitida, bronchopneumonie (krůty) vodní drůbež – difteroidní enteritida

CHOLERA DRŮBEŽE Diagnostika    

anamnéza klinické příznaky a průběh onemocnění pitevní nález laboratorní vyšetření a průkaz pasteurel

CHOLERA DRŮBEŽE Diferenciální diagnostika  

  

ND, fatální forma influenzy septikemická forma salmonelózy, červenky, strepto a stafylokokózy hemofilová rýma herpesvirová enteritida kachen infekční synovitida

CHOLERA DRŮBEŽE Terapie      

hyperimunní sérum i.v. aplikace sulfonamidů per os sulfonamidy antibiotika podle testu citlivosti časté recidivy po vysazení léků vhodnější je likvidace chovu

CHOLERA DRŮBEŽE Prevence  zabránit volnému přístupu zvířat  DDD objektů a asanace prostředí  vakcinace komerčními vakcínami  časté vakcinační zlomy v terénu  vakcíny chrání pouze před infekcí kmeny P. multocida se stejnými somatickými antigeny  autovakcíny v oblastech s perzistujícím výskytem

PTAČÍ NEŠTOVICE Nebezpečná nákaza hrabavé drůbeže, holubů, exotů a volně žijícího ptactva, vyvolaná poxvirem se změnami na kůži nebo sliznicích HCD.

PTAČÍ NEŠTOVICE Etiologie Ptačí poxviry, rod Avipoxvirus, čeleď Poxviridae druhově specifické typy poxviru:      

Slepičí - kur, krůta (holubi) Krůtí - krůta, kur, holubi a kachny Holubí - holubi (kur, krůta) Kanáří – kanáři, holubi (kur, krůta, kachna) Křepelčí – křepelky (kur, krůta, holubi) Papouščí – papoušci (krůty a kachny)

PTAČÍ NEŠTOVICE Přenos onemocnění - horizontální     

přímý kontakt mezi vnímavými a infikovanými ptáky nepřímý styk s infikovaným prostředím častější výskyt na podzim a v zimě nákaza inhalačně nebo poraněnou kůží a sliznicí HCD savý a bodavý hmyz – ve slinných žlázách 2–8 týdnů

PTAČÍ NEŠTOVICE Vnímavost k onemocnění     

vnímaví všichni ptáci bez ohledu na věk ekonomicky závažné u kura a krůt krůty - přenos infekce při inseminaci holubi – závody, transport, výstavy drůbež – častější výskyt u pohlavně dospělých

PTAČÍ NEŠTOVICE Patogeneze     



 

infekční aerosol při hojení kožních změn vnímavé sliznice HCD a dutiny zobákové poraněná kůže jako vstupní brána infekce 9. – 11. den po infekci vznikne vesikula pomnožení poxviru v místě inf. – vznik primárních změn první virémie – orgány s primární afinitou (játra, kostní dřeň) – druhá virémie generalizace a vznik onemocnění atenuované vakcinační kmeny nevyvolají druhou

PTAČÍ NEŠTOVICE Průběh onemocnění        

inkubační doba 4 až 14 dní – kanár, kur, krůta, holub závisí na vnímavosti ptáků, virulenci poxviru a chov. péči onemocnění se udržuje v chovu 2 až 3 měsíce průběh onemocnění je obvykle chronický akutní průběh neštovic u kanárů existují také latentní infekce formy nemoci: kožní, slizniční, smíšená a septikemická další možná forma – infekce nazálních dutin

PTAČÍ NEŠTOVICE Kožní forma       

eflorescence - papula, vesicula, krusta kořen zobáku, okraje nozder a očních víček kožní přívěsy okolí kloaky běháky celý povrch těla vyhojení změn trvá týdny, možná jizva a depigmentace

PTAČÍ NEŠTOVICE Kožní forma   





běžná u drůbeže, dravých ptáků a pěvců vodní ptáci - eflorescence na plovacích blanách krůty – eflorescence kolem kloaky a v kloakálním otvoru amazoňani, arové a agapornisi– kožní změny na očních víčkách + rýma, blefarokonjunktivitidy a bakteriální infekce pštrosí kuřata – změny na víčkách a sliznici zobáku

PTAČÍ NEŠTOVICE Slizniční forma       

lokalizace v dutině zobáku a HCD šedožlutá difteroidní nekrotická ložiska pevně lpí na sliznici a při odstranění krvácejí dýchací potíže, dušení snížený příjem krmiva – progresivní hubnutí zvýšená mortalita, pokles užitkovosti výskyt u papoušků, bažantů, křepelek, holubů, špačků, drůbeže

PTAČÍ NEŠTOVICE Septikemická forma     



výskyt u kanárů vysoká mortalita přes 70 % (pneumonie) akutní průběh s všeobecnými příznaky načepýřené peří, ospalost a nechutenství ztížené dýchání s nataženým krkem a otevřeným zobákem vzácně chronický průběh s výskytem kožních změn nebo slizničních změn

PTAČÍ NEŠTOVICE Patologicko-morfologický nález   

 

pitevní nález odpovídá klinickému obrazu dystrofické a nekrotické změny v játrech, myokardu histologicky hyperplazie a nekróza epiteliálních buněk zánětlivé infiltrace cytoplasmatické inkluze v epiteliálních buňkách

PTAČÍ NEŠTOVICE Diagnostika    

klinický nález patomorfologické změny nález cytoplasmatických inkluzí (Bolingerova tělíska) laboratorní izolace a identifikace viru

PTAČÍ NEŠTOVICE Diferenciální diagnostika     

Infekční laryngotracheitida Trichomonóza Favus Hypovitaminóza A Poranění kůže

PTAČÍ NEŠTOVICE Prevence          

ochrana chovů před zavlečením infekce hygiena a sanitace prostředí (DDD) dodržování technologických postupů v ohrožených oblastech se chovy vakcinují vakcinace živými atenuovanými vakcínami registrovány vakcíny se slepičím a holubím typem viru očkování se doporučuje v letních měsících (7-9) chráněnost za 14 – 21 dní po vakcinaci revakcinace za 6 – 12 měsíců chráněnost po přirozené infekci je několik měsíců

PTAČÍ NEŠTOVICE Imunoprofylaxe  





 

vakcinace živými atenuovanými vakcínami registrovány vakcíny se slepičím a holubím typem viru očkování se doporučuje v letních měsících (7.- 9. měsíc) chráněnost za 14 – 21 po vakcinaci ( 6 – 12 měsíců) nutná kontrola úspěšnosti vakcinace chráněnost po přirozené infekci je několik měsíců

PTAČÍ NEŠTOVICE Terapie 



 

problematická – nelze postihnout příčinu onemocnění antibiotika k potlačení druhotných mikrobiálních infekcí lokální změny ošetřit desinfekčními prostředky změkčení krust – usnadní jejich hojení

MYKOPLASMOVÉ INFEKCE Komplex onemocnění dýchacího a pohybového aparátu vyvolaný patogenními druhy mykoplazmat (MG, MS, MM)

MYKOPLASMOVÉ INFEKCE Mycoplasma gallisepticum (MG)  Chronická respirační nemoc (CRD)  Infekční sinusitida Mycoplasma meleagridis (MM)  Zánět vzdušných vaků krůt Mycoplasma synoviae (MS)  Infekční synovitida

Chronická respirační nemoc (CRD) Infekční sinusitida krůt Etiologie     

Mycoplasma gallisepticum (MG) kokoidní tvar, barví se Groste na tekutých i pevných půdách (inkubace 2-5 dní) drobné, hladké, kruhovité kolonie s hustou centrální zónou 0,2 – 0,3 mm v průměru nutný přídavek inaktivovaného séra a inhibitorů (penicilin a octan talný)

Chronická respirační nemoc (CRD) Infekční sinusitida krůt

Vlastnosti MG:      

aglutinuje erytrocyty kura a krůt rezistentní na penicilin a octan talný málo odolná ve vnějším prostředí citlivá na běžné desinfekční prostředky izoláty se liší patogenitou vznik infekce souvisí s podmínkami prostředí, věkem, konstitucí drůbeže a virulencí původce

Chronická respirační nemoc (CRD) Infekční sinusitida krůt Přenos 

   

přirozený hostitel – kur a krůta (izolace -bažant, páv, orebice, křepelka, kachna, husa, andulka, amazoňan) mladší ptáci vnímavější než starší horizontálně přímým kontaktem (aerogenně, prach) nepřímo kontaminovaným prostředím (krmivo, voda) vertikálně - transovariální přenos – vejcovod, semeno kohoutů

Chronická respirační nemoc (CRD) Infekční sinusitida krůt Patogeneze 

vstupní brána infekce - sliznice HCD



v hostiteli se šíří hematogenní cestou



dlouhodobě perzistují v dýchacím traktu a na serózách



protilátky inhibují adherenci MG k epiteliálním buňkám



často komplikují jiná respirační onemocnění



inkubačbí doba po vertikální infekci 4 – 6 dní



inkubační doba po horizontálním přenosu 14 dní a déle

Chronická respirační nemoc (CRD) Infekční sinusitida krůt

Klinika – průběh nemoci      

brojleři – výskyt mezi 4. – 10. týdnem věku krůty - výskyt mezi 3. – 5. měsícem věku komplikace infekcí E. coli a koronaviry (IB) těžší průběh onemocnění u mladších ptáků a v chladném období šíří se v hejnu pomalu a dlouho přetrvává vysoká morbidita, různá mortalita

Chronická respirační nemoc (CRD) Infekční sinusitida krůt Klinické příznaky   

   

tracheální chropy, chrapoty, dýchací potíže hlenovitý až hnisavý výtok z nosu a kýchání otok víček a zduření infraorbitálních sinů, konjunktivitida přechod do chronického stavu pokles užitkovosti (snáška, přírůstky) u krůt výrazné zduření infraorbitálních sinů někdy nervové příznaky u krůt opistotonus , torticolis

Chronická respirační nemoc (CRD) Infekční sinusitida krůt

Pitevní nález 



 

katarální, hlenovitý až fibrinózní zánět dutiny nosní, sinů, průdušnice, průdušek a vzdušných vaků sérofibrinózní perikarditida, perihepatitida a aerosakulitida (bakteriální kontaminace E. coli) ojediněle záněty kloubů a šlachových pochev salpingitida

Chronická respirační nemoc (CRD) Infekční sinusitida krůt

Patohistologie    

hypertrofie a hyperplazie epitelu dýchacích cest edém a zánětlivá lymfocytární infiltrace sliznice hypertrofie hlenových žlázek encefalická forma – lymfocytární nahloučeniny kolem cév

Chronická respirační nemoc (CRD) Infekční sinusitida krůt

Diagnóza     

klinický nález pitevní nález histologický nález izolace a typizace původce sérologicky – aglutinace, AGP, HIT

Chronická respirační nemoc (CRD) Infekční sinusitida krůt Prevence - komplexní eradikační programy        

sérologické monitorování hejna opakovaná medikace antibiotiky ošetření násadových vajec antibiotiky vakcinace optimální zoohygienické podmínky dodržování technologických postupů turnusový způsob chovu DDD a sanace prostředí

PULOROVÁ NÁKAZA A TYF nebezpečné nákazy hrabavé drůbeže vyvolané Salmonellou pullorum a S .gallinarum sérovary adaptované na specifického hostitele

Salmonelózy drůbeže 1. skupina – S. pullorum a S. gallinarum adaptace na specifického hostitele - kuřata, krůťata nepohyblivé, pulorová nákaza a tyf drůbeže 2. skupina – paratyfové infekce – pohyblivé salmonely nejsou hostitelsky adaptované, člověk a zvířata S. typhimurium, S. enteritidis, S. bortha, S. thomson, S. infantis 3

skupina - infekce pohyblivými salmonelami poddruhu S. arizonae – arizonóza krůt

PULOROVÁ NÁKAZA Etiologie



Salmonella pullorum specificky adaptovaná na kura domácího



Salmonella enterica subsp. Enterica sér. Pullorum G- nepohyblivá tyčinka, séroskupina D1



pouze somatický antigen O



tvoří antigenní variace 1, 9, 121, 2, 3



odolná ve vnějším prostředí (půda, podestýlka, prach)



produkuje termostabilní toxin bez uplatnění v patogenezi



TYF DRŮBEŽE Etiologie 

původce Salmonella gallinarum, G- nepohyblivá



specificky adaptovaná na kura domácího



somatický antigen O 1, 9, 12 bez antig. variací



produkuje termolabilní endotoxin – Er < 70 %



výskyt hemolytické anémie (bledý hřeben)



patogenitu ovlivňuje přítomnost plasmidů

TYF DRŮBEŽE Odolnost v prostředí      

inaktivace při teplotě 60 oC za 10 minut na slunci hyne za 24 hodin inaktivace 1 % KMnO4 během 3 minut 2 % formalinem za 1 minutu při -20 oC přežije až 148 dní v trusu inf. zvířat 8 -11 dní po vysušení déle

PULOROVÁ NÁKAZA A TYF Epizootologie a patogeneze   

hostitel – kur, krůta, bažanti, perličky, pávi, tetřívek vnímavější masný typ drůbeže převažuje transovariální přenos –kontaminace 1/3 vajec

    

penetrace salmonel přes skořápku do vajec Ab aglutininy ve žloutku snižují mortalitu CE možná infekce kuřat při naklování skořápky aerogenní infekce v dolíhni – úhyn 1. týden horizontálně – kanibalismus, požírání vajec, poranění, kontaminace krmiva a vody, hlodavci, hmyz, ptactvo

PULOROVÁ NÁKAZA A TYF Klinický průběh – ID 2 – 5 dní  věk, výživa, úroveň chovu, vnímavost, stres  jen u kuřat a krůťat – celoživotní infekce  subklinicky u všech věkových kategorií  vertikální inf.–zvýšený úhyn CE 14.-18. den inkubace  pokles líhnivosti, zhoršené klubání, slabá kuřata  maximum mortality 2. – 3. týden stáří  zimomřivost, shlukování, svěšená křídla, bílý průjem  dýchací potíže po aerogenní infekci v dolíhni  bacilonosiči – zakrslost, poruchy opeření

PULOROVÁ NÁKAZA Klinické příznaky        

zimomřivost, shlukování, malátnost, nechutenství svěšená křídla, průjem s křídově bílými výkaly naříkání při kálení, obstipace kloaky, potřísněné peří dýchací potíže po aerogenní infekci v dolíhni bacilonosiči – zakrslost, poruchy opeření zduření kloubů, kulhání nervové příznaky, slepota mortalita – až 100 % -věk, vnímavost, výživa,hygiena

PULOROVÁ NÁKAZA A TYF Pitevní nález - akutní až protrahovaný průběh       

nastupují dystrofické a nekrotické změny zvětšená a překrvená játra a slezina - krváceniny perzistence žloutkového váčku – sýrovitý obsah nekrotické noduly - myokard, plíce, játra, střevo srdce hrbolatého tvaru–srdeční mozoly, perikarditida stěna střeva zesílená–sýrovité masy v céku vyhublost a dehydratace, peritonitida

PULOROVÁ NÁKAZA A TYF Pitevní nález – chronický dospělý bacilonosič  dospělí bacilonosiči–bledá kůže a hřebínek- svraštělý  změna barvy a tvaru vaječníků–stopkatá degenerace  peritonitida, perikarditida  abdominální ovulace, konglobáty ve vejcovodu  u krůt častý ascites  játra zvětšená, zelenohnědá, křehká a drobné krváceniny  slezina a ledviny zvětšené a překrvené  šedobílé miliární fokusy - játra, plíce, srdce a žaludek  katarální až hemoragická enteritida – zelený průjem

PULOROVÁ NÁKAZA A TYF Diagnostika      

klinické příznaky pitevní nález izolace a identifikace salmonel dif. diagnostika – septikemická onemocnění E. coli, stafylokoky, pasteurely aspergilóza, mykoplasmózy

PULOROVÁ NÁKAZA TYF Terapie       

sulfonamidy a antibiotika podle výsledku citlivosti existují rezistentní kmeny salmonel terapie omezuje nemocnost a výši úhynu snižuje riziko šíření nákazy ovlivňuje výsledky sérologického vyšetření prodlužuje dobu vylučování salmonel terapie je pro eradikaci onemocnění nedostačující

PULOROVÁ NÁKAZA A TYF Prevence    

 

ozdravovací programy v chovech drůbeže kontrola zdravotního stavu drůbeže desinfekce násadových vajec a líhní oddělený chov různých druhů a věkových kategorií drůbeže používání nezávadných krmiv důsledné uplatňování zásad VHO v chovech