MRI srdce. Praktické využití z pohledu kardiologa. Martin Pleva, Petr Ouředníček. MRI srdce. Praktické využití z pohledu kardiologa

Martin Pleva, Petr Ouředníček

Praktické využití z pohledu kardiologa Thanks to Philips Imaging 2.0, a revolutionary new imaging approach, the Philips Ingenia 1.5T and 3.0T MR systems set a new standard in clarity, speed and expandability. Ingenia captures and digitizes the signal closest to the patient to improve SNR by up to 40%. Easier coil handling and improved patient comfort help increase productivity by up to 30%. And, Ingenia is designed to meet the growing needs in oncology imaging. Discover the revolution in MR technology at www.philips.com/Ingenia30T.

MRI srdce

7KHÀUVWHYHUGLJLWDOEURDGEDQG05LVFKDQJLQJH[SHFWDWLRQV DQGOLYHV7KDW·VWKHSRZHURI3KLOLSV,PDJLQJ

Martin Pleva, Petr Ouředníček

MRI srdce Praktické využití z pohledu kardiologa

Martin Pleva, Petr Ouředníček

MRI srdce Praktické využití z pohledu kardiologa

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

mri srdce Praktické využití z pohledu kardiologa Autoři: MUDr. Martin Pleva, Vítkovická nemocnice a.s., Nemocnice Podlesí a.s. MUDr. Petr Ouředníček, Ph.D., Philips Česká republika, s.r.o., Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Recenze: MUDr. Martin Mašek, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.  Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design  Grada Publishing, a.s., 2012 Fotografie na obálce z archivu autorů. Ilustrace v knize, není-li uvedeno jinak, z archivu autorů. Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4836. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Daniela Rígrová Sazba a zlom Josef Pavlík Počet stran 136 + 8 stran barevné přílohy 1. vydání, Praha 2012 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice Názvy produktů, firem apod. použité v  knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v  této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s  nejlepším vědomím autorů. Z  jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-3931-1 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-7955-3 ve formátu PDF ISBN 978-80-247-7956-0 ve formátu EPUB

Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Poděkování. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1 Zobrazování pomocí magnetické rezonance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.1 Magnetické vlastnosti jader. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.1.1 Podélná relaxace T1 (spin-mřížková relaxace) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 1.1.2 Příčná relaxace T2 (spin-spinová relaxace) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.1.3 Vztahy mezi T1 a T2 relaxacemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 1.2 Generování MR signálu a jeho zpracování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 1.3 Základní sekvence MRI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 1.3.1 Sekvence spinového echa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 1.3.2 Sekvence gradientního echa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 1.4 Přístroje magnetické rezonance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 1.5 Typy MR sekvencí používané pro zobrazování srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 1.5.1 Morfologické zobrazování srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 1.5.2 Funkční zobrazování srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 1.5.3 Měření a kvantifikace toku v hlavních cévách a chlopních . . . . . . . . . . 37 1.5.4 Zobrazování perfuze srdce pomocí kontrastní látky . . . . . . . . . . . . . . . 38 1.5.5 Zobrazování časného a pozdního sycení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 1.5.6 Zobrazování koronárního řečiště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2

Příprava pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 2.1 Aspekty snímání srdce pomocí MR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 2.2 Kontrastní látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 2.2 Rizika a kontraindikace vyšetření v magnetické rezonanci . . . . . . . . . . . . . . . 44

3 Stanovení velikosti a funkce komor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 4

Ischemická choroba srdeční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 4.1 MR angiografie koronárních tepen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 4.2 Zátěžové testy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 4.3 Detekce infarktu myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 4.4 Komplikace infarktu myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 4.5 Viabilita myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

5 Kardiomyopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 5.1 Hypertrofická kardiomyopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 5.2 Dilatační kardiomyopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 5.3 Restriktivní kardiomyopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 5.3.1 Amyloidóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 5.3.2 Sarkoidóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 5

Obsah

Obsah

Obsah

5.4 5.5 5.6

5.3.3 Hemochromatóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 5.3.4 Hypereozinofilní syndrom (Löfflerova endokarditida). . . . . . . . . . . . . . 77 Arytmogenní kardiomyopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Non-kompaktní KMP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Tako-tsubo kardiomyopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

6 Akutní myokarditida. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 7 Vrozené srdeční vady v dospělosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 8 Chlopenní vady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 8.1 Stenotické vady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 8.2 Regurgitační vady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 9

Onemocnění perikardu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 9.1 Perikardiální výpotek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 9.2 Perikarditida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 9.3 Patologické útvary v perikardu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

10 Patologické srdeční útvary. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 11 Zobrazení velkých cév. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 11.1 Patologie aorty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 11.2 Patologie plicnice a plicních žil. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 12 Indikace MRI srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Přílohy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Seznam literatury. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

6

2CH 4CH 5G ACM AIM Ao AV chlopně B-TFE BSA CE CE-MRA CMR CRT CT DCM DSE DSK DSMRI DSS EDV EF EGE EGEr ECHO EKG EPI FSE ESV FID flip angle α FOV GE (GRE) HCM ICHS IM IR KMP LGE LK (LV) LS LVM LVNC

dvoudutinová projekce (zobrazení LK a LS) ve vertikální dlouhé ose čtyřdutinová projekce (zobrazení obou komor a síní) v  horizontální dlouhé ose pětigaussová zóna, 0,5 mT (militesla) arytmogenní kardiomyopatie akutní infarkt myokardu aorta, aortální atrioventrikulární chlopně balanced turbo field echo povrch těla, body surface area contrast-enhancement contrast-enhancement magnetic resonance angiography cardiovascular magnetic resonance srdeční resynchronizační terapie, cardiac resynchronisation therapy počítačová tomografie, computed tomography dilatační kardiomyopatie dobutaminové zátěžové echo, dobutamin stress echo defekt septa komor dobutaminové zátěžové MRI, dobutamin stress magnetic resonance imaging defekt septa síní enddiastolický objem ejekční frakce časné sycení gadoliniem, early gadolinium enhancement early gadolinium enhancement ratio echokardiografie elektrokardiogram echo planar imaging fast spin echo (stejné jako TSE) endsystolický objem volný indukční rozpad, free induction decay úhel překlopení zobrazovací pole, field of view gradient echo sekvence hypertrofická kardiomyopatie ischemická choroba srdeční infarkt myokardu inversion recovery kardiomyopatie pozdní sycení gadoliniem, late gadolinium enhancement levá komora levá síň hmotnost myokardu LK non-kompaktní levá komora, left ventricular noncompaction 7

Seznam zkratek

Seznam zkratek

Seznam zkratek

LVOT MIP MPR MPRI MR MRA MRI MSCT NSF NSS PC-MRI PD PET PK PSAX raw data RCM RF ROA RPA RVOT SA SAR SE SI SPAIR SPECT SSFP STIR SV T1 T2 TE TE ECHO TFE TI TR TSE Qp Qs VCI VKG 8

výtokový trakt levé komory, left ventricular outflow tract maximum intenzity projection multiplanar reconstruction, multiplanární rekonstrukce index myokardiální perfuzní rezervy, myocardial perfusion reserve index magnetická rezonance, magnetic resonance angiografie pomocí magnetické rezonance, magnetic resonance angiography zobrazení pomocí magnetické rezonance, magnetic resonance imaging mnohovrstevné CT, multi-slice computed tomography nefrogenní systémová fibróza náhlá srdeční smrt metoda fázového kontrastu proton denzitní pozitronová emisní tomografie pravá komora parasternální krátká osa surová data, vyžadující další rekonstrukci restriktivní kardiomyopatie radiofrekvenční plocha regurgitačního ústí; regurgitant orifice area pravá pulmonální arterie, right pulmonary artery výtokový trakt pravé komory, right ventricular outflow tract krátká osa specific absorption rate spin echo intenzita signálu, signal intensity spectral adiabatic inversion recovery jednofotonová emisní výpočetní tomografie, single photon emission computed tomography steady state free precession short tau (t) (inversion time) inversion recovery tepový objem podélná relaxační konstanta, longitudinal relaxation rate příčná relaxační konstanta, transverse relaxation rate echo čas, time to echo transezofageální echo turbo field echo (forma gradientní echo techniky) inverzní čas, inversion time perioda měření, repetiční čas, repetition time turbo spin echo plicní průtok systémový průtok dolní dutá žíla vektorkardiografie

výtokový trakt levé komory v koronární rovině volume rendering vrozené srdeční vady

Seznam zkratek

VLOT VR VSV

9

Úvod

Úvod Ačkoliv zobrazení srdce pomocí magnetické rezonance patří ve světě k  etablovaným vyšetřovacím metodám, v  našich podmínkách bývá indikováno vzácně. Vyjma arytmogenní kardiomyopatie, kde si MRI srdce vydobylo pevné místo v  doporučených postupech, je toto vyšetření u jiných srdečních patologií v českých odborných publikacích uváděno jen jako vhodné či slibné bez doporučení k rutinnímu využití, což je jistě dáno i jeho nepříliš dobrou dostupností na přetížených MR pracovištích. Kardiologové vzhledem k  chybějící zkušenosti s  MRI srdce volí raději zobrazovací metodu, kterou buď sami ovládají (ECHO), nebo dlouhodobě znají (SPECT). Pro radiology, kteří se v rutinní praxi musí věnovat „celotělovému“ zobrazení, a to nejen pomocí MR, je sporadické provedení MRI srdce nepříliš vyhledávaným vyšetřením pro jeho složitost, nutnost hodnocení i dynamických sekvencí atd. Výsledkem obou přístupů je pak poměrně malý počet provedených vyšetření v naší republice. Snahou naší publikace je seznámit širokou odbornou veřejnost s MRI srdce jako s metodou, která nám otevírá řadu nových diagnostických možností. Nutností pro pochopení celé problematiky je i úvodní seznámení s fyzikálními principy MRI a s principy vyšetřovacích sekvencí, které jsme se snažili co možná nejvíce zkrátit a zjednodušit. Klinická část pak obsahuje bohatou obrazovou dokumentaci pocházející z našeho archivu. V textu je používána převážně terminologie firmy Philips, v příloze uvádíme akronyma ostatních firem. Pevně věříme, že tato rozsahem nevelká publikace bude spouštěcím mechanizmem většího zájmu kardiologické veřejnosti o tuto metodu.

11

Poděkování

Poděkování Autoři děkují MUDr.  M. Maškovi, Ph.D., za kladnou recenzi díla a  Ing.  J. Tintěrovi, CSc., za cenné připomínky k teoretické části textu. Autoři děkují MUDr.  M. Kodajovi, MUDr.  B. Budínské, MUDr.  P.  Honajzerovi, prim. MUDr. J. Frydrychovi a Bc. M. Rusnákovi za pomoc při rozvoji metody vyšetření srdce pomocí magnetické rezonance v Moravskoslezském kraji. Za vytvoření podmínek pro rozvoj této metody pak děkují primářům MUDr. J. Krátkému, MUDr. D. Kučerovi, Ph.D., MUDr. M. Wierzgońovi a MUDr. M. Brannemu. Autoři děkují všem pracovníkům Vítkovické nemocnice a.s. a  Nemocnice Podlesí a.s. za každodenní pomoc a  spolupráci a  děkují i  managementu těchto nemocnic za finanční podporu publikace. Děkujeme rovněž společnosti Philips Česká republika, s.r.o., za poskytnutí odborné dokumentace a sponzoring.

Za kompletizaci díla pak autoři děkují PhDr. Iloně Plevové. V neposlední řadě autoři děkují svým rodinám za podporu v průběhu přípravy publikace.

12



Zobrazování pomocí magnetické rezonance Ouředníček Petr

Magnetická rezonance využívá magnetických vlastností jader atomů určitých prvků vykazujících tzv. spin, který vytváří jejich magnetický moment. Magnetický moment lze charakterizovat velikostí a směrem. Orientace magnetických momentů je náhodná a závisí na teplotě. Pokud jsou jádra umístěna do vnějšího magnetického pole, dojde k částečnému uspořádání těchto magnetických momentů, a to paralelně a antiparalelně vzhledem k vnějšímu magnetickému poli. Jejich energie může být změněna díky schopnosti přijímat radiofrekvenční energii a tu pak zpětně emitovat při návratu do původního nízkoenergetického stavu (Hende, Morgan, 1984; Philips, 2010; Rummeny, Reimer, Heindel, 2006; Schlichter, 1996; Vlaardingerbroek, Boer, 2003). Tato emitovaná energie ve formě vysokofrekvenčního vlnění může být zachycena, zpracována a převedena do obrazové informace. Vzhledem k  vysokému zastoupení vody v  lidském těle pochází valná většina obrazů magnetické rezonance z vodíkových jader a mluvíme pak o protonové magnetické rezonanci (Hende, Morgan, 1984; Philips, 2010; Schlichter, 1996; Vlaardingerbroek, Boer, 2003). Kontrast v obraze je pak ovlivněn dalšími fyzikálními parametry, jako jsou relaxační děje, pohyb vodíkových jader „in vivo“, chemický posun a jiné (Hende, Morgan, 1984; Philips, 2010).

1.1 Magnetické vlastnosti jader Jádro, mající elektrický náboj a spin, vytváří svůj magnetický moment (magnetický dipól). Tento magnetický moment (vektor) má svoji velikost a směr (obr. 1.1, obr. 1.2). Dipóly jsou orientovány náhodně. Pokud jsou jádra umístěna do vnějšího statického magnetického pole, dojde k částečnému uspořádání (tab. 1.1) dipólů podle orientace magnetického pole, a to paralelně nebo antiparalelně vzhledem k vnějšímu magnetickému poli (obr. 1.3). Celkový příspěvek všech magnetických momentů jednotlivých spinů tvoří vektor magnetizace. Tento vektor (právě díky spinu jednotlivých jader) vykonává precesní pohyb kolem osy statického magnetického pole (obr. 1.4). Frekvence precesního pohybu je dána Larmorovou rovnicí ω = γ × B0, kde γ charakterizuje magnetické vlastnosti látky (tzv. gy-

Obr. 1.1  Stavba atomu a znázornění jádra vody (Philips, 2002, 2003) 13

Zobrazování pomocí magnetické rezonance

1

Kapitola 1

Obr. 1.2  Magnetické vlastnosti protonů jsou dané nábojem a rotací (Philips, 2002, 2003)

Obr. 1.3  Umístěním do vnějšího statického magnetického pole dochází ke spinové (anti-) i paralelní orientaci (Philips, 2002, 2003) (obrázek viz též barevná příloha)

Obr. 1.4  Zjednodušený vektor magnetizace ukazuje na odklonění osy díky rotaci (precesnímu pohybu) (Philips, 2002, 2003)

Obr. 1.5  Precesní rotace je závislá na indukci magnetického pole a na magnetických vlastnostech látky (Philips, 2002, 2003) 14

Tab. 1.1  Larmorova precesní frekvence f0 v závislosti na indukci magnetického pole a relativní senzitivita rezonančních jader v těle (Philips, 2002, 2003) Jádro

F0 (0,5 T)

F0 (1,0 T)

19F 31P 23Na 13C

1H

Senzitivita

42,6 MHz

F0 (1,5 T)

63,8 MHz

1,000

20,0 MHz

40,1 MHz

60,2 MHz

0,830

8,6 MHz

17,2 MHz

25,7 MHz

0,066

5,7 MHz

11,3 MHz

17,1 MHz

0,093

5,4 MHz

10,7 MHz

16,1 MHz

0,016

21,3 MHz

Vysláním radiofrekvenční (RF) energie v Larmorově frekvenci pomocí RF pulzu do tkáně umístěné v silném magnetickém poli B0 dochází k excitaci spinů do vyššího energetického stavu, což se projeví sklopením vektorů magnetizace od směru magnetického pole (osa Z) (obr. 1.6). Energie RF pulzu určuje tzv. sklápěcí úhel (flip angle) odklonu magnetizace vůči ose Z, např. 90°, 180°. Vyslání RF pulzu je prováděno pomocí vysílací cívky.

Obr. 1.6  Schematické zobrazení překlopení spinů vlivem 90° RF pulzu pomocí vysílací cívky (Philips, 2002, 2003) Při aplikaci excitačního 90° RF pulzu vznikne příčná složka magnetizace (transverzální magnetizace) v rovině XY (obr. 1.7). Poté příčná složka magnetizace indukuje RF energii, která se projeví jako střídavý proud v přijímací cívce (obr. 1.8) (blíže o cívkách v další části kapitoly).

15

Zobrazování pomocí magnetické rezonance

romagnetický poměr) a B0 představuje indukci magnetického pole (obr. 1.5) (Hende, Morgan, 1984; Philips, 2010; Schlichter, 1996; Vlaardingerbroek, Boer, 2003). Tabulka 1.1 uvádí hodnoty precesní frekvence v  závislosti na indukci statického magnetického pole B0 pro jednotlivá jádra a relativní senzitivitu.

Kapitola 1

Při aplikaci excitačního 90° RF pulzu vznikne příčná složka magnetizace (transverzální magnetizace) v rovině XY (obr. 1.7). Poté příčná složka magnetizace indukuje RF energii, která se projeví jako střídavý proud v přijímací cívce (obr. 1.8) (blíže o cívkách v další části kapitoly).

Obr. 1.7  Schematické znázornění vektoru magnetizace při 90⁰ RF pulzu v souřadnicovém systému XYZ (Philips, 2002, 2003)

Při relaxaci spinů (při zpětném návratu systému do energetické rovnováhy) pak můžeme odlišit dva různě rychlé a nezávislé děje, a to podélnou relaxaci (spin-mřížková) a relaxaci příčnou (spin-spinová) (Hende, Morgan, 1984; Philips, 2010; Schlichter, 1996; Vlaardingerbroek, Boer, 2003).

1.1.1 Podélná relaxace T1 (spin-mřížková relaxace)

Po aplikaci 90° RF pulzu dojde k vytvoření příčné magnetizace v rovině XY a po přerušení pulzu dochází okamžitě k postupné relaxaci k původnímu ekvilibriu díky výměně energie s okolní tkání (obr. 1.9). Různé látky se pak odlišují délkou časové konstanty T1 podélné relaxace (viz dále). Rozdíl v relaxačních časech vytváří základní kontrast v MR obrazu.

16

17

Zobrazování pomocí magnetické rezonance

Obr. 1.9  Schematické zobrazení spin-mřížkové relaxace pomocí vektoru magnetizace a  zobrazení nárůstu původní magnetizace v  ose Z (Philips, 2002, 2003)

Obr. 1.8  Relaxující spiny emitující RF vlnění. Znázorněno pomocí vektoru magnetizace, který se vrací do původního stavu magnetizace v ose Z (Philips, 2002, 2003)

Kapitola 1

T1 relaxační čas je časový interval, který uběhne od excitace, dokud podélná magnetizace tkáně nezíská zpět 63 % své původní rovnovážné hodnoty (obr. 1.10). Typická klinická hodnota kolísá mezi desítkami milisekund až sekundami (Philips, 2010, 2011b). T1 relaxační čas je závislý na velikosti magnetického pole B0 a je tím delší, čím je vyšší B0. Volná voda má relativně delší T1 relaxační čas ve srovnání s relaxačním časem T1 ostatních tkání, např. tukem (obr. 1.11). Paramagnetické látky na bázi gadolinia T1 relaxační čas silně zkracují.

Obr. 1.10 Schematické znázornění rychlosti podélné relaxace různých tkání (schematicky různou barvou), včetně zobrazení odečtení 63 % hodnoty, a jejich konečná kontrastní prezentace v T1 váženém obrazu (Philips, 2002, 2003) Měření T1 relaxačního času nemůže být prováděno přímo, protože nelze měřit magnetizaci ve směru osy Z. Kvantifikace T1 se většinou provádí sekvencemi, kdy RF pulzy jsou aplikovány s  různě dlouhým opakovacím časem (repetiční čas TR) a  mohou promítnout rozdíl v  podélné relaxaci do měřící roviny XY (obr. 1.12) (viz spin echo technika).

18

19

Zobrazování pomocí magnetické rezonance

Obr. 1.12  Rozdíl v kontrastu u T1 váženého obrazu v závislosti na rozestupu refokusačních pulzů a typické časové parametry pro T1 vážený obraz (viz dále sekvence spinového echa) (Philips, 2002, 2003)

Obr. 1.11  Rozdíl ve schopnosti relaxace spinů u různých tkání (schematicky různou barvou) se projeví až po následujícím 90° RF pulzu. S přibývajícím časem však rozdíl v podélné relaxaci klesá (Philips, 2002, 2003)

20

Obr. 1.13  Znázornění vektorů prezentující různé skupiny spinů o různé úhlové rychlosti v rovině XY a jejich postupné rozfázování. Generovaný FID (free induction decay) signál klesá v čase (Philips, 2002, 2003)

Kapitola 1