MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE MEZI HISTORICKÝMI CÍRKEVNÍMI KNIHOVNAMI A VYSOKÝMI ŠKOLAMI – POHLED Z PRAXE1 Lubomír Novotný
Jak již napovídá název mého příspěvku, pokusím se problematice církevních knihoven věnovat poněkud z jiného úhlu. Můj pohled nebude směřovat do minulosti, k analýze bohatství jednotlivých historických fondů či k významným osobnostem spojeným s historickými knihovnami, ale bude směřovat k možnostem, jež mají dnešní knihovny, mám tím na mysli knihovny krajského či ústředního charakteru, v oblasti spolupráce s vysokými školami. Po vstupu středoevropských zemí do Evropské unie se před vzdělávacími institucemi otevřela řada možností, jak rozšířit pole své působnosti a nově orientovat postavení svých organizací. Budu-li hovořit konkrétně o České republice, tak nastavení operačních programů v prvním programovacím období 2004–2006 nabídlo knihovnám, ale i jiným paměťovým institucím, možnost participovat na projektech či přímo vytvářet projekty, které by směřovaly k využití potenciálu jejich historických fondů ve směru jejich popularizace a propagace, s přidanou hodnotou v podobě ochrany těchto fondů, především formou digitalizace. Na základě operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, v jehož rámci byly podporovány změny v terciárním vzdělávání, výzkumu a vývoji2 byla Vědecká knihovna v Olomouci oslovena Katedrou historie Univerzity Palackého v Olomouci, aby spolupracovala na programu s názvem „Inovace formy a obsahu výuky studia historie v bakalářském a magisterském stupni VŠ vzdělávání“. Vedle VKOL byly vyzvány i další olomoucké kulturně-vzdělávací a informační organizace (Zemský a okresní archiv a Vlastivědné muzeum, nezisková organizace Environment.cz) tak, aby byla vytvořena síť institucí, v nichž absolventi historie po absolutoriu nejčastěji nacházejí práci. V těchto institucích měli studenti absolvovat neteoretickou část celého projektu s názvem „Kurz praktických dovedností“. Cílem projektu bylo naplnit 1
Tento příspěvek byl pronesen na konferencích „Církevné knižnice – ich funkcie a význam v dejinách“ ve dnech 6.–7. listopadu 2007 v Bánské Bystrici a „Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska“ ve dnech 13.–14. listopadu 2007 v Olomouci.
2
Jednalo se o Operační program Rozvoj lidských zdrojů, priorita 3.3 Rozvoj celoživotního učení, opatření 3.3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje. Projekt s názvem „Inovace formy a obsahu výuky studia historie v bakalářském a magisterském stupni VŠ vzdělávání“ byl podán Univerzitou Palackého a jako spolužadatelé vystupovali Vědecká knihovna v Olomouci, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Zemský archiv v Opavě – Státní okresní archiv Olomouc a Univerzita Pardubice.
217
Lubomír Novotný
hlavní principy Boloňské dohody, vládní dokumenty v oblasti vysokých škol, ale především reagovat na letité stesky zaměstnavatelů a dalších aktérů pohybujících se na trhu práce. Zaměřím-li se blíže na podmínky v naší instituci, tak rámcový důraz byl kladen na to, aby studenti byli seznámeni především s technikami v oblasti ochrany movitého kulturního dědictví, a to především s digitalizací. Sekundárním cílem bylo přizpůsobit náplň jednotlivých seminářů i potřebám studenta-historika tak, aby byl seznámen s bohatostí fondů, jejich možným využitím pro svou badatelskou činnost a využitím počítačové techniky při heuristice. Naddimenzované teoretické pojetí výuky historie na katedrách českých vysokých škol vedlo v průměru k vyšší nezaměstnanosti u absolventů historie než u jiných oborů,3 což bylo jedním z hlavních důvodu proč byl projekt „Inovace formy a obsahu výuky studia historie v bakalářském a magisterském stupni VŠ vzdělávání“ koncipován především na získání praktických zkušeností v oblasti informačních technologií, tak jak jsou využívány v institucích typu knihoven. Vědecká knihovna v Olomouci, jakožto druhá nejstarší a třetí největší instituce svého druhu v České republice,4 je svým rozsáhlým a vzácným historickým fondem pro podobný typ projektu výtečně predisponována. V jejích depozitářích se nachází cirka 70 000 starých tisků, přibližně 1900 prvotisků a 1451 rukopisů.5 Nejvýznačnější místo zaujímají 4 dokumenty se statusem kulturní památky.6 Na těchto základech byl sestaven čtyřsemestrální model kurzu, v němž se studenti formou 4 teoretických a 16 praktických hodin za semestr účastní práce historika a knihovníka v paměťové instituci. V teoretických hodinách jsou studenti seznamování s dosavadním stavem digitalizace v českých kulturních institucích, především se jedná o systém Kramerius,7 který reaguje na rychlou degradaci novinového papíru z 19. a první poloviny 20. století, jehož vysoká kyselost urychluje stárnutí tohoto 3
Viz šetření RISA (Regionální informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce) o absolventech škol na trhu práce v Moravskoslezském kraji, blíže www.risa.cz
4
Více informací k dějinám Vědecké knihovny na http://www.vkol.cz/histor02.htm, v tištěné podobě Smejkal, Bohumil: Státní vědecká knihovna v Olomouci 1566–1966: k 400. výročí vzniku Státní vědecké knihovny v Olomouci. Olomouc 1966. Veličková, Helena: Dějiny Státní vědecké knihovny v Olomouci: 1966–1995. Olomouc 1996.
5
Nejvzácnější dokumenty z rozmezí 11.–17. století jsou v podobě 65 rukopisů a prvotisků, 5 starých tisků a 3 map umístěny v Digitální knihovně historických fondů v Olomouci, přístupno na http://dig.vkol.cz. Digitalizovaný obsah je zpřístupněn jen v nižší kvalitě, přístup k vyšší kvalitě je umožněn pouze ve Studovně historických fondů, kde je možno získat za poplatek zkopírované CD-ROMy.
6
Jedná se o Bibli olomouckou M III 1/I–III, Bibli boskovickou M III 3, Evangeliář zábrdovický M II 74 a Graduál loucký M IV 1.
7
Digitalizovaný obsah na základě tohoto programu je přístupný na http://kramerius.nkp.cz
218
Možnosti spolupráce mezi historickými církevními knihovnami a v. š. – pohled z praxe
nosiče a v důsledku velkého zájmu badatelů a uživatelů služeb knihoven dochází k nevratnému poškozování těchto nosičů informací, přičemž jedinou možností, jak tento proces zpomalit, je ochranné reformátování, ať už v podobě mikrofilmování či digitalizace. Dále jsou seznamováni se systémem Manuscriptorium, jenž shromažďuje a zpřístupňuje na internetu informace o historických knižních fondech ve formě digitální knihovny rukopisů, starých tisků a dalších vzácných dokumentů,8 jsou seznamováni s navazujícím projektem ENRICH,9 s projektem digitálního archivu českých webových zdrojů WebArchiv i s evropskými snahami o vytváření digitálního obsahu v podobě tvorby Evropské digitální knihovny či jsou seznamování s evropskými dotačními tituly týkajícími se digitalizace kulturního obsahu, například s komunitárním programem eContentplus. Vedle těchto informací se teoretické hodiny věnují technickým potížím s digitalizací, porovnávání výhod a nevýhod reformátování v podobě digitalizace a mikrofilmování, problémům s uchováváním digitálních kopií, s finanční a technickou náročností datových úložišť pro digitalizovaný obsah apod. V praktické části výuky pracují seminaristé kromě starých tisků i s prvotisky a s kartografickým fondem, jenž obsahuje některé výjimečné kusy, zejména atlasy, z nichž nejcennější je portolánový atlas Jaumeho Olivese z roku 1563.10 Vlastní praktická činnost studentů spočívá v knihovnickém popisu dokumentu, v historické kritice pramene, v zasazení do historického kontextu, ve výběru relevantních objektů k digitálnímu uchování (především titulní list, iniciály, signety, zajímavé vlysy, viněty, ex libris, kolofony apod.), v přefocení daných objektů a v jejich zpracování pomocí softwaru Adobe Photoshop. Zpracovaný digitální obraz je poté 8
Více na http://www.manuscriptorium.com
9
ENRICH – European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. Jde o celoevropský projekt navazující na Manuscriptorium, financovaný z komunitárního programu eContentplus. Enrich by měl tvořit základ evropské digitální knihovny kulturního dědictví, bude řešit otázku homogenizace, standardizace a zdokonalení metadat. Jde o projekt tvořený konsorciem partnerů a asociovaných partnerů, přičemž koordinátorem je Národní knihovna Praha. Blíže například vystoupení Stanislava Psohlavce na 8. ročníku konference „Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě“konaném v prosinci 2007 v Praze, jednotlivé ppt. prezentace přístupné na http://skip.nkp.cz/akcArch07.htm. K témuž Zdeněk Uhlíř na 16. ročníku konference „Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska“, konané v listopadu 2007 v Olomouci.
10
Portolánový atlas Jaume Olivese je elektronicky přístupný na http://dig.vkol.cz, další mapy z našeho fondu jsou umístěny v Digitální knihovně map dostupné na http://mapy.vkol.cz. Mapová kolekce je studentům představena ve dvou časových blocích, a to pro 16.–18. století a pro 19. století. Studentům jsou poskytnuty informace o důležitých kartografických evropských rodinách a nakladatelských domech (Mercator, Ortelius, Blaevové, Homannové, Lotterové apod.), učí se vyhledávat historická data v dokumentech, hodnotit je a propojovat s dalšími poznatky získanými kupříkladu při studiu starých tisků.
219
Lubomír Novotný
propojen s knihovnickým bibliografickým záznamem a vzniká komplexní informace o daném historickém dokumentu dostupná badateli v on-line podobě. Tyto digitální obrazové informace rozšiřují nabídku možností pro badatele a reagují na měnící se chování uživatelů v oblasti vyhledávání informací. Hlavním úkolem pro nejbližší období bude vyřešit obtíže s metadaty, zdali budou stačit informace pouze k jednotlivým dokumentům (např. informace o autorství, provenienci a vlastnictví k jednotlivým starým tiskům), nebo budou potřeba metadata ke každému digitalizovanému objektu zvlášť.11 Chceme-li hovořit o přínosu celého projektu pro organizace typu knihoven, muzeí a dalších informačně paměťových institucí, musíme zmínit, vyjma praktických věcí, jako je dovybavení jednotlivých pracovišť digitální technikou a potřebným softwarem, kvantitativní navýšení digitalizovaných stran, rozšíření odbornosti zaměstnanců apod., především otevření těchto organizací těm partnerům, kteří byli doposud pouze pasivními konzumenty služeb knihoven, muzeí apod. Toto pole působnosti je nesmírně široké zejména díky možnosti čerpání peněz ze Strukturálních fondů ve druhém programovacím období 2007–2013, kdy hlavně z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost12 je možno získat finanční prostředky pro projekty vytvářející spolupracující sítě mezi školami (sekundární a terciární stupeň) a vzdělávacími institucemi veřejného sektoru. Těžko si lze představit vhodnější platformu pro společné projekty knihoven a škol. Pro samotné studenty je důležité, že se mohou samostatně podílet na činnosti oddělení historických fondů paměťových institucí a seznámit se a osvojit si některé páteřní činnosti práce historika v knihovně a tím zvýšit svoje šance při přechodu na trh práce. Knihovny a paměťové instituce se ocitají v době, kdy mohou učinit skrze evropské dotační tituly velký skok vpřed. Tou nejrozumnější cestou je cesta kooperace s ostatními vzdělávacími institucemi a vytváření trvalých partnerství zejména 11
Kupříkladu Chronica Hungarorum (II 48. 280) obsahující výčet jednotlivých uherských panovníků s jejich vyobrazeními. Zdali bude nutné, aby každé digitalizované vyobrazení bylo propojeno s dalšími metadaty v podobě základních informací k danému vládci, základní literaturou vztahující se k jeho postavě apod. nebo si vystačíme s dosavadní praxí, popisem dokumentu všeobecně a s jeho propojením s již holými digitalizovanými objekty. Hudbou budoucnosti je propojování těchto informací kupříkladu se zvukovými záznamy a poskytnutím informací v textové, obrazové i zvukové podobě. K danému tématu vystoupení Jána Grmana na 8. ročníku konference „Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě“konaném v prosinci 2007 v Praze, jednotlivé ppt. prezentace přístupné na http://skip.nkp.cz/akcArch07.htm.
12
Jde o prioritní osa 1 – počáteční vzdělávání, oblast podpory 1.1 – zvyšování kvality ve vzdělávání. Na základě této osy, lze vytvářet projekty pro spolupráci se středními školami, což zároveň naplňuje rámcové vzdělávací programy, které umožňují jednotlivým školám inovovat výuku ve směru vytváření sítí mezi školami a jinými institucemi se zaměřením na trh práce a komunitární rozvoj. V prioritní ose 2 – terciární vzdělávaní, výzkum a vývoj, oblast podpory 2.2 vysokoškolské vzdělávání, jde o oblast spolupráce s univerzitami.
220
Možnosti spolupráce mezi historickými církevními knihovnami a v. š. – pohled z praxe
s vysokými školami, v oblasti evropských fondů mnohem zkušenějšími a s větší absorpční schopností. Pomocí těchto kooperačních vztahů mohou knihovny nastoupit v letech 2007–2013 cestu k povznesení v ekonomickém, společenském i odborném měřítku.13
Obrazová příloha
Obr. 1 – Herbář aneb Bylinář Wysocevčeného a wznesscného P. Doktora Ondřeje Mathiola
13
Příloha obsahuje jeden z měřitelných výstupů projektu a to ukázku vlastních digitalizovaných objektů. Jedná se o dřevořezy a mědirytiny z prvotisku „Melusine“ od Jean d’Arras z roku 1476 (48.704), „Herbář aneb Bylinář Wysocevčeného a wznesseného P. Doktora Ondřege Mathiola“ od Pietra Andreu Mattiolihoz roku 1596 (III 32.049), „Ophthalmologie“ od Georga Bartische z roku 1583 (II 16.511) a „Missale secundum ordinem Carthusiensium“ z roku 1509 (5.352).
221
Lubomír Novotný
Obr. 2 – Herbář aneb Bylinář Wysocevčeného a wznesscného P. Doktora Ondřeje Mathiola 2
222
Možnosti spolupráce mezi historickými církevními knihovnami a v. š. – pohled z praxe
Obr. 3 – Melusine – Jean d’Arras
223
Lubomír Novotný
Obr. 4 – Missale secundum ordinem carthusiensium
224
Možnosti spolupráce mezi historickými církevními knihovnami a v. š. – pohled z praxe
Obr. 5 – Ophthalmologie – Geor Bartish
225
