Monastická architektura v ãesk ch zemích a promûny jejího vyuïití v prûbûhu staletí

mastr_02_09.qxd

15.4.2009

10:22

Stránka 95

Monastická architektura v ãesk˘ch zemích a promûny jejího vyuÏití v prÛbûhu staletí Du‰an FOLT¯N

Poãátky stavebního v˘voje na‰ich nejstar‰ích klá‰terÛ zasahují jiÏ do pfiedrománského období. Druhou stranou více neÏ tisícilet˘ch, mnohdy dramatick˘ch dûjin zasvûceného Ïivota v ãesk˘ch zemích je ov‰em skuteãnost, Ïe velká vût‰ina klá‰terÛ a dal‰ích staveb budovan˘ch jako sídla fiádÛ a novûji kongregací (komend, kolejí, rezidencí, hospicÛ a podobnû) ãasto jiÏ po staletí neslouÏí svému pÛvodnímu poslání. Ménû viditelnou a odbornou literaturou ponûkud opomíjenou souãástí historie tûchto objektÛ jsou tudíÏ jejich osudy po ukonãení ãi pfieru‰ení fieholního Ïivota. Období fundaãních aktivit se od pozdního stfiedovûku stfiídala s vlnami sekularizací fiádov˘ch sídel, pfiiãemÏ nûkdy oba procesy probíhaly sou1

bûÏnû. Pomineme-li v ãesk˘ch pomûrech spí‰e okrajov˘ pfiípad templáfiÛ a sekvestraci nejv˘nos2

nûj‰ích statkÛ fiádu nûmeck˘ch rytífiÛ králem Václavem IV., pak k prvnímu hromadnému pfiebírání fiádov˘ch domÛ pro sekulární potfieby dochází v dÛsledku husitsk˘ch boufií. V tomto pfiípadû

Mezi v dÛsledku spoleãensk˘ch zmûn postupnû

Obr. 2. âejkovice (okres Hodonín), nûkdej‰í templáfiská

ov‰em vedle pouhé zmûny vyuÏití probíhala od

zaniklé objekty nadregionálního v˘znamu patfiila

komenda se stala na poãátku 14. století jedním z vÛbec

roku 1419 rovnûÏ zámûrná likvidace klá‰terních

napfiíklad benediktinská opatství v Opatovicích

prvních sekularizovan˘ch fieholních domÛ v ãesk˘ch ze-

budov. Její ideologickou oporou bylo pfiesvûdãe-

nad Labem a v Postolopr tech ãi královská kar-

mích. V novovûku slouÏila mimo jiné jako jezuitská rezi-

ní, Ïe je nutné „v‰echny klá‰tery, aÈ obdarované,

touza na praÏském Smíchovû. Jinde ale noví

dence. (Foto 2000)

aÈ mnichÛ Ïebrav˘ch, z kofiene vyvraceti a niãiti,

svût‰tí uÏivatelé udrÏovali a pro své ãasto velmi

aby mni‰i a bratfii ‰li po celém svûtû kázat evan-

utilitární potfieby vyuÏívali podstatné ãásti klá‰-

gelium“ (Vavfiinec z Bfiezové). K reálné a dÛsled-

terních budov. Zbytky nûkolika klá‰terÛ zÛstaly

né destrukci fiádov˘ch staveb, která mûla jednou

zachovány také v budovách far obsazovan˘ch

provÏdy zabránit návratu konventÛ a obnovû fie-

svûtsk˘mi knûÏími, coÏ zajistilo rovnûÏ zachování

holního Ïivota, do‰lo ov‰em pouze v nûkolika

pfiilehl˘ch kostelÛ.

2

■ Poznámky 1 Podrobnûji viz Du‰an FOLT¯N: Kontinuita a promûna –

mûstech ovládan˘ch husitsk˘mi radikály. Pfiíli‰

Bezprostfiedním podnûtem pro druhou, rozsa-

chronologicko historick˘ pfiehled, in: Du‰an FOLT¯N a ko-

nepfiekvapí, Ïe napfiíklad pfiedstavitelé Hradce

hem srovnatelnou vlnu sekularizací bylo osobním

lektiv, Encyklopedie moravsk˘ch a slezsk˘ch klá‰terÛ,

Králové povaÏovali v roce 1437 pfii uznání Zik-

pfiíkladem podepfiené vystoupení nûkdej‰ího au-

Praha 2005, s. 11–22; srov. t˘Ï: Tisíc let vzestupÛ a pá-

munda Lucemburského králem za nutné si v˘-

gustiniána Martina Luthera, které mûlo v prostfie-

dÛ fieholního Ïivota v âechách, in: P. VLâEK, P. SOMMER,

slovnû vymínit, Ïe ony rozkotané klá‰tery nemusí

dí ãesk˘ch zemí rychlou odezvu. Napfiíklad jiÏ ve

D. FOLT¯N, Encyklopedie ãesk˘ch klá‰terÛ, Praha 1997,

znovu vystavût.

20. letech 16. století dochází v Krnovû ke kníÏecí

s. 14–28.

Cenou za nastolení míru bylo mimo jiné uznání

reformaci shora provázené vypuzením minoritÛ

2 V˘bûr dal‰ích v˘znamnûj‰ích fiádov˘ch domÛ opu‰tû-

záborÛ klá‰terních majetkÛ, na nûmÏ se podíleli

a zabráním jejich majetkÛ. Ve stejné dobû vysly‰e-

n˘ch bûhem 15. století: Beroun, âesk˘ Dub, Doubravník,

jak utrakvisté, tak katolíci. Králem potvrzené zá-

la Lutherovy v˘zvy k opu‰tûní klá‰tera mimo jiné

Dolany, Drobovice, Jaromûfi, Klá‰ter Hradi‰tû nad Jizerou,

stavy tûchto zboÏí a konfesionální pfiíslu‰nost je-

jedna z vnuãek krále Jifiího z Podûbrad. Na‰e úze-

Klá‰ter nad Dûdinou, Litomy‰l, Lan‰kroun, LouÀovice,

jich drÏitelÛ ãi dûdicÛ fundátorsk˘ch práv do znaã-

mí bylo, na rozdíl od rozsáhl˘ch oblastí Nûmecka,

Louny, PodlaÏice, Prostûjov, Roudnice nad Labem, Sad-

né mír y pfiedurãovaly osud mnoha venkovsk˘ch

aÏ na ojedinûlé v˘jimky u‰etfieno drancování klá‰-

ská, Sezemice, Sezimovo Ústí, Teplice, Vilémov, Vizovice,

klá‰terÛ, vesmûs tûÏce po‰kozen˘ch v pfiedcho-

terÛ a útokÛ na fieholníky. Postup protestantské

Vysoké M˘to, Îatec a tak dále.

zích váleãn˘ch letech. V nûkter˘ch byl fieholní Ïi-

reformace v‰ak bûhem nûkolika desetiletí pfiispûl

vot s omezen˘m poãtem fieholníkÛ obnoven, jiné

ke ztenãení poãetních stavÛ konventÛ a nûkterá

byly promûnûny v panská sídla, pouhé hospodáfi-

sídla byly fiády nuceny opustit. Jinde bylo zru‰ení

ské dvory, nebo zÛstaly po ãase zcela opu‰tûny.

klá‰tera dÛsledkem zákroku protestanty ovládnu-

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 2 / O B N O V Y PA M ÁT E K | D u ‰ a n F O LT ¯ N / M o n a s t i c k á a r c h i t e k t u r a v ã e s k ˘ c h z e m í c h a p r o m û n y j e j í h o v y u Ï i t í v p r Û b û h u s t a l e t í

95

mastr_02_09.qxd

15.4.2009

10:22

Stránka 96

3

4

5

6

Obr. 3. Teplice, v jádru románské v˘chodní kfiídlo kon-

dech místní katolické ordináfie poÏádat papeÏe

klá‰terÛ opu‰tûn˘ch v pfiedchozích desetiletích

ventu benediktinek, jehoÏ obnovení po husitsk˘ch válkách

o zru‰ení klá‰terÛ. Majetkové zázemí praÏského

a v nûkolika pfiípadech dokonce jiÏ v dobû husit-

zabránila zástava klá‰terního majetku. (Foto 2000)

arcibiskupství a olomouckého biskupství tak roz-

sk˘ch válek. Úplnou restituci ov‰em znemoÏÀoval

Obr. 4. Opava, kostel klá‰tera dominikánÛ zru‰eného

‰ífiila napfiíklad zboÏí Ïensk˘ch klá‰terÛ ve Svûtci

nejen nedostatek prostfiedkÛ, ale i aktivní odpor

v roce 1786, kter˘ se fiád pokusil znovu pfievzít je‰tû poãát-

a v Pustimûfii, které jiÏ nikdy nebyly obnoveny.

vlastníkÛ b˘val˘ch klá‰terních zboÏí, mezi nimiÏ

kem 20. století. (Foto 2008)

âinnost dal‰ích panensk˘ch klá‰terÛ se rozhodli

nechybûli vlivní katoliãtí aristokraté a církevní

Obr. 5. Klá‰ter u Nové Bystfiice (okres JindfiichÛv Hra-

ukonãit pfiímo jejich fiádoví pfiedstavení. Jin˘m

hodnostáfii. Napfiíklad cisterciákÛm se sice poda-

dec), b˘val˘ kostel paulánÛ s otiskem kvadratury zbofiené

klá‰terÛm se stala osudnou v˘hodná poloha ve

fiilo za cenu obrovského zadluÏení vykoupit a ob-

v 50. letech 20. století. (Foto 2002)

velk˘ch mûstech a byly za náhradu postoupeny

novit opatství v Oseku a ve Îìáru nad Sázavou,

Obr. 6. Vranov (okres Brno-venkov), konvent paulánÛ

novû pfiíchozím jezuitÛm, ktefií je postupnû zbofiili

neuspûli v‰ak pfii obdobném pokusu ve Vizovicích.

s v˘jimkou západního kfiídla strÏen˘ po roce 1784 a opût

pfii v˘stavbû fiádov˘ch kolejí. Na sekularizaci klá‰-

K relativnû úspû‰n˘m obnovitelÛm zanikl˘ch fiádo-

vybudovan˘ po roce 1989. (Foto 2000)

terních majetkÛ se podílely i pfiední katolické ro-

v˘ch domÛ patfiili téÏ premonstráti, dominikáni ãi

dy jako ãe‰tí RoÏmberkové ãi morav‰tí Dietrich-

augustinián‰tí kanovníci. V polovinû 18. století se

3

steinové.

jiÏ pokusy o zakládání dal‰ích klá‰terÛ setkávají

té mûstské rady ãi místní vrchnosti. Podle jejich

Dokladem vzrÛstu napûtí v náboÏensky rozdûle-

s velmi ostraÏit˘m postojem ze strany státu i míst-

konkrétních potfieb byly pak opu‰tûné klá‰terní

né zemi se stalo v roce 1611 vraÏdûní v praÏsk˘ch

ních biskupÛ. Pfiedzvûstí josefínsk˘ch kasací se

areály dále vyuÏívány a upravovány. Kostely nû-

klá‰terech, k nûmuÏ se stal záminkou pokus o ob-

stalo v roce 1773 zru‰ení Tovar y‰stva JeÏí‰ova

kdy pfievzali nekatolíci, v prostorech konventu se

sazení mûsta vojskem pasovského biskupa. O nû-

papeÏem Klementem XIV. Zaniklo tak tehdej‰í nej-

mÛÏeme setkat napfiíklad se ‰pitály nebo sklado-

kolik let pozdûji bûhem stavovského povstání se

poãetnûj‰í fieholní spoleãenství v ãesk˘ch zemích

vacími a hospodáfisk˘mi provozy (pivovar). Mezi

direktofii odhodlali prodat zabavené klá‰terní stat-

a naléhavû vyvstala otázka vyuÏití desítek b˘va-

fiádové domy, které definitivnû zanikají aÏ v tomto

ky a v˘nos pouÏít k vedení války proti HabsburkÛm

l˘ch kolejí, rezidencí, konviktÛ, semináfiÛ a dal-

období, patfií ve stfiedovûku mimofiádnû v˘znam-

a jejich spojencÛm. O budoucnosti fieholního Ïivo-

né komunity benediktinÛ v Tfiebíãi ãi cisterciákÛ

ta v ãesk˘ch zemích rozhodlo v roce 1620 vítûz-

v Nepomuku. Obdobn˘ osud potkal poslední fie-

ství katolické strany v bitvû na Bílé hofie. Pokus

■ Poznámky

holní spoleãenství, která od husitsk˘ch válek do-

stavÛ o sekularizaci klá‰terÛ tak zÛstal jen poza-

3 Nûkteré dal‰í fiádové domy sekularizované v 16. a na

sud pfieÏívala v exilu.

pomenutou dûjinnou epizodou, která nemûla na

poãátku 17. století (nûkteré pozdûji obnoveny): Borovany,

podobu jejich budov Ïádn˘ v˘znamnûj‰í vliv.

Dale‰ice, Davle-Ostrov, Dolní Kounice, Jemnice, Kuklov,

Nedostatek vhodn˘ch fieholníkÛ a fieholnic a nedÛvûra ve schopnosti star˘ch fiádÛ ãelit pro-

Pobûlohorská desetiletí charakterizuje vedle vl-

testantské reformaci pfiimûly v nûkolika pfiípa-

ny fundací nov˘ch klá‰terÛ snaha fiádÛ o obnovu

96

Milevsko, Orlová, Osek, Oslavany, Rokycany, Tfiebafiov-Koruna, Tfiebíã, TfieboÀ, Îìár nad Sázavou a tak dále.


mastr_02_09.qxd

15.4.2009

10:22

Stránka 97

4

‰ích objektÛ. Z odstupu více neÏ dvou století je

19. a 20. století. Zhruba od poloviny 19. století

fiÛ. Nedofie‰eno zÛstalo zejména navrácení pol-

zjevné, Ïe se podafiilo pro vût‰inu v˘znamnûj‰ích

pozvolna nab˘vají na v˘znamu Ïenské kongregace

ností a lesÛ, jejichÏ v˘nos v minulosti slouÏil k fi-

jezuitsk˘ch budov nalézt funkce, které zajistily je-

rÛzn˘ch „milosrdn˘ch“ a „‰kolsk˘ch“ sester, které

nancování údrÏby fiady objektÛ. Vzhledem k svému

jich fyzické pfieÏití. Napomohla tomu do znaãné

v‰ak obvykle dávají pfiednost novostavbám odpoví-

nedostateãnému personálnímu stavu a finanãním

míry i poloha rozlehl˘ch a v˘stavn˘ch jezuitsk˘ch

dajícím jejich poslání. Do historick˘ch klá‰terních

moÏnostem byly v‰ak fiády a kongregace nuceny

kolejí ve vût‰ích mûstech, kde mohly slouÏit po-

budov se ale fieholní Ïivot pfiesto v˘jimeãnû znovu

ãást budov opût opustit (odprodat, bezúplatnû

tfiebám ‰kol a zejména armády. Vzorov˘m pfiíkla-

vrací, byÈ se jeho nositelem mÛÏe stát odli‰né fie-

pfievést). Oproti stavu v roce 1950 se tedy poãet

dem ‰Èastnû zvolené náplnû nûkdej‰ího fieholního

holní spoleãenství neÏ v minulosti (vizitantky

historick˘ch objektÛ, které vyuÏívají fiehole, ponû-

objektu mÛÏe b˘t od prvopoãátku praÏské Kle-

v Chotû‰ovû, jezuiti na Velehradu, redemptoristi

kud sníÏil. Vrátily se ov‰em nûkteré fiády, které

mentinum. Pro nûkteré koleje, jejichÏ pfieÏití zajis-

v Obofii‰ti a dal‰í). Na druhé stranû v dÛsledku

u nás nepÛsobily od doby Josefa II. (pauláni, bosí

tilo dlouhodobé vyuÏívaní jako kasárna, se podafii-

‰kolsk˘ch reforem opou‰tûjí nûkteré koleje piaris-

karmelitáni a dal‰í). SoubûÏnû vznikají novostav-

lo nové vhodnûj‰í vyuÏití nalézt dodateãnû.

ti, v˘raznû preferovaní v dobû osvícenství. Po vzni-

by vyhovující potfiebám souãasn˘ch fieholních ko-

Roku 1782 byla zahájena na pfiíkaz Josefa II.

ku âeskoslovenské republiky ode‰lo nûkolik nû-

munit lépe neÏ historické budovy (klarisky v Brnû-

radikální sekularizaãní akce, v první etapû zamû-

meck˘ch ãi smí‰en˘ch fieholních komunit, pfiiãemÏ

-Sobû‰icích, trapisté v Novém Dvofie a dal‰í). Na

fiená proti pfiísnû kontemplativním fiádÛm, v ães-

na praÏském Smíchovû vznikla z vyklizen˘ch klá‰-

poãátku nového tisíciletí bylo v âeské republice

k˘ch zemích tedy proti klá‰terÛm mni‰ek a kartu-

terÛ pozoruhodná enkláva Ministerstva po‰t a te-

ãinn˘ch témûfi sto muÏsk˘ch fieholních domÛ s ví-

ziánÛm. Ru‰ení poté pokraãovalo selektivnû po

legrafÛ.

ce neÏ osmi sty obyvateli, Ïenské instituce mûly

6

nûkolik let a jeho posledním dozvukem bylo uza-

V dobû nûmecké okupace byl znaãn˘ poãet

poãet domÛ pfiibliÏnû dvojnásobn˘ a poãet sester

vfiení men‰í skupiny fiádov˘ch domÛ je‰tû za vlády

klá‰terních budov a zejména fiádov˘ch ‰kol za-

dokonce trojnásobn˘. Dal‰í budoucnost skupiny

císafie Franti‰ka II. na poãátku 19. století. Sekula-

brán a do‰lo i k perzekucím fieholníkÛ; z nich nej-

fieholních komunit stále pÛsobících v historick˘ch

rizace ukonãila ãinnost témûfi sto dvaceti fiádo-

tragiãtûj‰ím pfiípadem je osud novofií‰sk˘ch pre-

objektech pfiitom ãasto závisí na jejich schopnos-

v˘ch domÛ s více neÏ osmnácti sty fieholníky

7

monstrátÛ. Po osvobození v roce 1945 byla nad

ti zajistit dostateãné prostfiedky nejen na opravy

a ‰esti sty mni‰kami. Dal‰í komunity byly redu-

majetkem nûkter ˘ch fieholních domÛ vyhlá‰ena

a údrÏbu, ale i na nejbûÏnûj‰í provoz (vytápûní

kovány nebo pfiesídleny. Majetek zru‰en˘ch insti-

národní správa a souãasnû probíhal odsun vût‰i-

a podobnû). ¤e‰ení b˘vá hledáno napfiíklad

tucí byl vloÏen do zemsk˘ch náboÏensk˘ch fondÛ

ny nûmeck˘ch ãlenÛ fiádÛ a kongregací. Pfiesto

v dlouhodob˘ch pronájmech, ãi dokonce odpro-

a pro uvolnûné objekty se hledalo nové vyuÏití.

v dobû pfievzetí moci komunisty pÛsobilo na úze-

dejích ãásti objektu, které ov‰em mohou vyvolat

Nûkolik klá‰terÛ pfievzaly jiné fiády, z jin˘ch se po-

mí âeskoslovenské republiky stále pfies ‰edesát

tlak na razantní stavební úpravy. ZároveÀ nezb˘-

stupnû stala sídla úfiadÛ, ‰kolská zafiízení, nemoc-

fieholních spoleãenství s více neÏ patnácti tisíci

vá neÏ konstatovat, Ïe fiehole mnohdy pro vlastní

nice ãi ústavy choromysln˘ch, kasárna, trestnice.

ãleny, z velké ãásti Ïenami. V˘razná vût‰ina jich

potfieby reálnû vyuÏívají jen men‰í díl rozsáhl˘ch

Nûkteré venkovské objekty byly vãetnû pfiíslu‰-

v‰ak neÏila v historick˘ch klá‰terních areálech

prostor klá‰terních areálÛ.

n˘ch panství odprodány do soukrom˘ch rukou

pocházejících z doby pfiedjosefínské.

5

Pfii zpûtném pohledu na dûjiny klá‰terÛ v ães-

a zaãaly b˘t zãásti vyuÏívány jako zámky. Nechybí

V rámci tzv. akce „K“ (klá‰tery) byly v dubnu ro-

k˘ch zemích poznamenané opakovan˘mi vlnami

ani pfiestavby na ãinÏovní domy a prÛmyslové pro-

ku 1950 obsazeny muÏské fieholní domy a jejich

sekularizací je zfiejmé, Ïe o fyzickém pfieÏití

vozy (textilní manufaktura, tiskárna, v˘roba tabá-

obyvatelé pfievezeni do centralizaãních táborÛ

i o dne‰ním stavu vût‰iny klá‰terních budov dlou-

ku a podobnû). Uzavfiení vybran˘ch klá‰terÛ pro-

umístûn˘ch v pfiíhraniãních klá‰terech. Provinciá-

hodobû nerozhodovaly potfieby zasvûceného Ïivo-

bûhlo v rámci ‰ir‰ích církevních reforem, jejichÏ

ly, místní pfiedstavené a fieholníky povaÏované za

ta, n˘brÏ zájmy a kulturní povûdomí pfiíslu‰níkÛ

dÛleÏit˘ prvek pfiedstavovala optimalizace farní

zvlá‰tû „nebezpeãné“ ãekala internace v Îelivû.

svûta laikÛ. TûÏko zmûfiitelné a spí‰e jen tu‰ené

sítû. Doprovodn˘m jevem bylo tudíÏ uzavírání

Následovala akce „R“ (fieholnice), pfii níÏ byla vût-

jsou pfiitom zejména ztráty na mobiliáfiích. Poãet

„nadbyteãn˘ch“ kostelÛ, z nichÏ ãást pfieãkala do

‰ina sester nepÛsobících v nemocnicích pfiemís-

historick˘ch fiádov˘ch domÛ, které se pfiesto do-

souãasnosti napfiíklad zásluhou pfiestavby na

tûna do pohraniãí, kde pracovaly zejména v textil-

skladi‰tû. Jiné konventní kostely naopak uchráni-

kách a v zemûdûlství. V roce 1953 mûlo

lo pfied zru‰ením právû pfievzetí farní funkce. V˘-

následovat definitivní zru‰ení v‰ech fiádÛ a kongre-

■ Poznámky

znamnou roli hrálo rovnûÏ hledisko úspornosti.

gací. Vzhledem k náhle se zmûniv‰í politické situa-

4 Pfiehled dvaceti jedné uzavfiené koleje a pfiíslu‰n˘ch

Opakovanû proto docházelo k situaci, Ïe vyhofiel˘

ci k realizaci plánu nedo‰lo a sestry byly pozvolna

majetkÛ viz Tomá‰ V. BÍLEK: Statky a jmûní kolejí jesuit-

objekt jiÏ nebyl opravován.

z nemocnic a továren pfievádûny do charitních do-

sk˘ch, klá‰terÛ, kostelÛ, bratrstev a jin˘ch ústavÛ v krá-

Pfii volbû fieholních komunit urãen˘ch k zacho-

movÛ, v jejichÏ ústraní fieholní Ïivot pokraãoval (Bí-

lovství âeském od císafie Josefa II. zru‰en˘ch, Praha

vání rozhodoval stroh˘ racionalismus pfiihlíÏející

lá Voda, Osek, Broumov a dal‰í). Obsazené klá‰te-

1893, s. 7–122.

k jejich spoleãenské uÏiteãnosti a nûkdy téÏ ná-

r y byly postupnû i formálnû odnímány pÛvodním

5 Podrobnûji tamtéÏ, s. 144–369.

hoda, kulturnûhistorická kritéria nebyla brána

fieholním vlastníkÛm a pfiedávány rÛzn˘m institu-

6 Pfiehled ãinnosti a pÛsobi‰È v 90. letech minulého sto-

v potaz. Mezi uzavfien˘mi klá‰tery proto najdeme

cím, bûÏné bylo napfiíklad vyuÏití jako sociální

letí shrnuje: Kolektiv autorÛ: ¤eholní Ïivot v ãesk˘ch ze-

dlouhou fiadu objektÛ patfiících z tohoto hlediska

a zdravotní ústavy. K destrukcím historick˘ch fiá-

mích. ¤eholní fiády a kongregace, sekulární instituty

k vÛbec nejv˘znamnûj‰ím u nás, vãetnû nejstar‰í-

dov˘ch domÛ do‰lo v následném období v nûkoli-

a spoleãnosti apo‰tolského Ïivota v âeské republice,

ho ãeského klá‰tera u sv. Jifií na PraÏském hradû

ka pfiípadech v pohraniãí, ve vojensk˘ch újezdech

Kostelní Vydfií 1997.

ãi AneÏského klá‰tera. âetnûj‰í kompletní demoli-

a v dÛsledku tûÏby uhlí v Mostu.

7 Aktualizovan˘ pfiehled fieholních institucí v âeské repub-

ce b˘val˘ch klá‰terÛ mají ov‰em na svûdomí aÏ asanace

zdánlivû

pouãenûj‰ího

pfielomu

Po roce 1989 probûhla dílãí v˘ãtová restituce objektÛ a rovnûÏ vydání ãásti klá‰terních mobiliá-

lice a jejich sídel poskytuje http://www.volny.cz/kvpzr/ katal.htm.


97

mastr_02_09.qxd

15.4.2009

10:22

Stránka 98

7

8

9

10

Obr. 7. KadaÀ (okres Chomutov), klá‰ter navrácen˘

benediktini (pfied 993), cisterciáci (1142), pre-

1250), Jablonné v Podje‰tûdí (nejpozdûji 1252,

v roce 1991 franti‰kánÛm byl po nûkolika letech pronajat

monstráti (1143), johaniti (1169), stráÏci BoÏího

1945), Praha u sv. Franti‰ka (1252), Znojmo

mûstu a zãásti slouÏí jako muzejní expozice. (Foto 2002)

hrobu (pfied 1188), nûmeãtí rytífii (po 1200), do-

u sv. KfiíÏe (snad 1253), Jihlava u Nanebevzetí

Obr. 8. Osek (okres Teplice), prelatura jednoho z na‰ich

minikáni (kolem 1226), minoriti (pfied 1232),

Panny Marie (pfied 1257), Vy‰‰í Brod (1259),

nejv˘znamnûj‰ích klá‰terÛ, do nûjÏ se v roce 1989 vrátili

templáfii (kolem 1232), kfiiÏovníci s ãervenou

Uhersk˘ Brod (snad po 1272), Krnov u Narození

cisterciáci. Na podzim loÀského roku je vysoké provozní

hvûzdou (1237), vilemiti (pfied 1256), cyriaci

Panny Marie (snad 1273), Praha u sv. Tomá‰e

náklady donutily objekt doãasnû uzavfiít. (Foto 2001)

(1256), magdalenitky (pfied 1259), augustiniáni

(1285), Olomouc u sv. Katefiiny (pfied 1287,

Obr. 9. Nov˘ DvÛr (okres Karlovy Vary), rajsk˘ dvÛr no-

poustevníci (snad 1263), augustinián‰tí kanovní-

1784), DomaÏlice (1287, 2009), Staré Brno u Na-

vého klá‰tera trapistÛ na místû hospodáfiského dvora tepel-

ci (1333), kartuziáni (1342), karmelitáni (1347),

nebevzetí Panny Marie (1323, 1783), Praha

ského klá‰tera. (Foto 2004)

serviti (1360), franti‰káni (1451), pauláni

u Panny Marie SnûÏné (1347, 1603), Na Slova-

Obr. 10. Svatá Dobrotivá (okres Beroun), klá‰ter restituo-

(1491), jezuiti (1555), kapucíni (1599), milosrdní

nech (1348), Olomouc u Neposkvrnûného poãetí

van˘ v roce 1990 augustiniány, ktefií usilují o obnovení

bratfii (1605), bosí augustiniáni (1623), bosí kar-

Panny Marie (1453, 1785), Uherské Hradi‰tû

poutní funkce místa. (Foto 2002)

melitáni (1624), piaristi (1631), vor‰ilky (1655),

(1491), HoraÏìovice (snad 1504, 1854), Praha

theatini (1666), trinitáfii (po 1704), alÏbûtinky

u Panny Marie Andûlské (1600), Praha u Panny

(1719), anglické panny (1747), boromejky

Marie Vítûzné (1624, 1993), Praha u sv. Jiljí

sud zachovaly v relativnû autentické podobû, se

(1837), vincentky (1841), redemptoristi (1855),

(1626), Praha u sv. Benedikta (1628, 1792), Vra-

pak za dan˘ch okolností mÛÏe zdát aÏ pfiekvapivû

milosrdné sestr y sv. KfiíÏe (1860), vizitantky

nov (1633), Brno u sv. Máfií Magdalény (1643,

vysok˘. O to vût‰í je odpovûdnost vÛãi budoucím

(1878), salesiáni (1927), trapisti (1999).

1912), Su‰ice (1644), Svatá Hora (po 1647, 1861), Brno u sv. KfiíÏe (1650), Olomouc u Zvû-

generacím, jimÏ bychom toto nemalé kulturní dûdictví mûli pfiedat s co nejmen‰ími ztrátami. Zku‰enosti z posledních let, kdy byla uspûchan˘mi

¤eholní domy ãinné v souãasnosti v historick˘ch klá‰terních budovách:

stování Pannû Marii (po 1651), Slan˘ u Nejsvûtûj‰í Trojice (1655, 1996), Praha u sv. Josefa

a nedostateãnû zváÏen˘mi pfiestavbami po‰koze-

Bfievnov (993), Rajhrad (snad 1048), Strahov

(1656, 1782), Praha u sv. Bar tolomûje (1660,

na jenom v samotné Praze architektonická hod-

(1140, 1143), Doksany (1144, 1998), Îeliv (po

1858), Daãice (1660, 1997), Kolín (1666, pfied

nota nûkolika v˘znamn˘ch monastick˘ch pamá-

1144), Praha u Panny Marie pod fietûzem (1169),

1994), Praha u sv. Vor‰ily (1674), Moravská Tfie-

tek, pfiitom nabádají k opatrnosti.

Milevsko (1187), Teplá (1193), Velehrad (1205,

bová (1678), Kutná Hora u Nejsvûtûj‰ího Srdce

1890), Nová ¤í‰e (snad 1211), Praha u sv. Jaku-

JeÏí‰ova (1712), Praha u Panny Marie Bolestné

ba (1232), Pfiedklá‰tefií (1233, 1901), Brno

(1719), Brno u sv. Leopolda (1749), Brno

u sv. JanÛ (pfied 1239), Opava u sv. Ducha (pfied

u sv. AlÏbûty (1751), Letovice (1751).

Pfiíchod vybran˘ch fiádÛ a kongregací do ãesk˘ch zemí:

98


mastr_02_09.qxd

15.4.2009

10:22

Stránka 99

11

12

Obr. 11. PivoÀ (okres DomaÏlice), v˘chodní kfiídlo klá‰tera augustiniánÛ sekularizovaného v roce 1787, zfiícené v dÛsledku zanedbání údrÏby. (Foto 2001) Obr. 12. Fulnek (okres Nov˘ Jiãín), konvent kapucínÛ zru‰en˘ v roce 1950 patfiil je‰tû nedávno k nejohroÏenûj‰ím monastick˘m památkám. (Foto 1999)


99

Monastická architektura v ãesk ch zemích a promûny jejího vyuïití v prûbûhu staletí

Recommend Documents