Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Provozně ekonomická fakulta. Ústav financí. Investiční pobídky a jejich efektivnost

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Investiční pobídky a jejich efektivnost

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. Petr Volek

Bc. Monika Balabánová

Brno 2008

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Investiční pobídky a jejich efektivnost vypracovala samostatně a použila prameny, které cituji a uvádím.

V Brně dne 26.5. 2008

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Petru Volkovi, vedoucímu diplomové práce, za odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

V Brně dne 26.5. 2008

Anotace: Balabánová, M.: Investiční pobídky a jejich efektivnost. Diplomová práce, Brno, 2008

Cílem této práce je analyzovat investiční pobídky z pohledu jejich efektivnosti. Efektivností investičních pobídek budeme hodnotit, zda jsou tyto formy veřejné podpory plně využívány při nejvyšší možné hospodárnosti a výše vstupu přináší co nejvíce výstupů. Optimální úroveň bude měřena: •

Alokační efektivností budeme zkoumat, zda-li nejvíce investičních pobídek plyne do nejméně rozvinutých regionů.

•

Šetřením dynamické efektivnosti budeme zjišťovat, zda-li pobídky jsou tou signifikantní silou, která podněcuje relativní růst regionu.

•

Fiskální efektivnost investičních pobídek budeme porovnávat toky finančních prostředků státního rozpočtu související s udělenými investičními pobídkami, tzn. zkoumat návratnost investic.

Annotation: Balabánová, M.: The Investment Incentives and their effectiveness. Graduation theses, Brno, 2008

The aim of this work is to analyze the investment incentives from the view of their effectiveness. We use this effectiveness of the investment incentives to find out whether are these forms of public funds used as effectively as possible and if the inputs bring sufficient outputs. The sufficient will be measured by: •

Via allocation effectiveness we will inquire into, whether the biggest part of the investment incentives passes into the less developed regions.

•

Throught the inquiring of dynamic effectiveness we will find out if the invitations are just that significant force, which foments relative growth of the region.

•

Throught the fiscal effectiveness of investment incentives we will compare the state financial flows associated with the granted support, which means to do the research on the investment return.

Klíčová slova: Alokační efektivnost, dynamická efektivnost, fiskální efektivnost, investiční pobídky. Keywords: Allocation effectiveness, dynamic effectiveness, fiscal effectiveness, investment incentives.

Seznam použitých symbolů a zkratek PZI

Přímé zahraniční investice

EU

Evropská unie

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

JMK

Jihomoravský kraj

ZP

Zpracovatelský průmysl

TC

Technologická centra

SC

Strategické služby

ČR

Česká republika

HDP

Hrubý domácí produkt

Obsah 1 2 3 4

5

6 7 8

Úvod ........................................................................................................................................4 Cíl ............................................................................................................................................6 Metodika..................................................................................................................................8 Obecná část............................................................................................................................11 4.1 Veřejná podpora ............................................................................................................11 4.2 Nejčastější formy veřejné podpory................................................................................13 4.3 Podpora v EU ................................................................................................................15 4.3.1 Primární právo .......................................................................................................15 4.3.2 Sekundární právo...................................................................................................16 4.4 Typy tržních selhání ......................................................................................................20 4.5 Investiční pobídky v ČR ................................................................................................21 4.5.1 Vývoj systému investičních pobídek od jejího počátku ........................................21 4.5.2 Systém investičních pobídek v ČR........................................................................24 4.5.2.1 Zpracovatelský průmysl ....................................................................................26 4.5.2.2 Technologická centra a centra strategických služeb..........................................29 4.5.3 Podpůrné programy k investičním pobídkám........................................................31 4.6 CzechInvest a jeho úloha...............................................................................................33 4.6.1 Služby CzechInvestu .............................................................................................34 4.6.2 Udělování investičních pobídek ............................................................................35 Praktická část.........................................................................................................................37 5.1 Charakteristika Jihomoravského kraje...........................................................................37 5.2 Atraktivita Jihomoravského kraje..................................................................................41 5.3 Dynamika vývoje PZI v ČR a v Jihomoravském kraji..................................................49 5.4 Mezikrajové srovnání investičních pobídek v ČR.........................................................53 5.5 Zpracovatelský průmysl JMK .......................................................................................55 5.6 Strategické služby a technologická centra JMK............................................................60 5.7 Efektivnost investičních pobídek...................................................................................64 5.7.1 Alokační efektivnost..............................................................................................64 5.7.2 Dynamická efektivnost ..........................................................................................69 5.7.3 Fiskální efektivnost investičních pobídek .............................................................71 Diskuse ..................................................................................................................................77 Závěr......................................................................................................................................79 Seznam literatury...................................................................................................................83

1.Úvod

1

4

Úvod

Významným zlomovým obdobím ve vývoji ekonomiky České republiky je rok 1989, kdy došlo k transformačnímu procesu. Transformační proces představoval přeměnu v řízení ekonomiky od centrálně plánované k tržní. V ČR proběhla transformace prostřednictvím makroekonomické restriktivní politiky. Průvodním rysem transformace byla liberalizace cen a zahraničního obchodu. V důsledku globalizace ekonomik dochází ve světě k přesunům kapitálu v prostoru a v čase. Od roku 1989 se objevují snahy ČR prostřednictvím investičních pobídek přilákat zahraniční investory na území svého státu, aby zvýšili ekonomický růst země a životní úroveň obyvatelstva. Investiční pobídky jsou formou prorůstové hospodářské politiky, neboť jejich hlavním přínosem je stimulace přílivu přímých zahraničních investic. Příliv přímých zahraničních investic a jejich dopad na ekonomický rozvoj země vede vlády ke zvyšování atraktivity svých území, a to jak formou obecných zlepšení investičního a podnikatelského prostředí, tak i formou selektivní podpory pro vybraný druh přímých zahraničních investic. Státy nabízí rozmanité systémy investičních pobídek, které investoři různě preferují. Těchto prostředků hospodářské politiky využívá téměř každý stát světa a ani u států Evropské unie tomu není jinak. Maximální výše veřejné podpory je vymezena v jednotné legislativě EU, kterou se musí řídit všechny státy EU. Od vstupu České republiky do EU (rok 2004) musela i vláda ČR přijmout společnou evropskou legislativu. Investiční pobídky jsou z pohledu Evropské unie veřejné regionální podpory. Jsou ustanoveny čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy ES. Je to z toho důvodu, že cílem investičních

pobídek

je buď

podpora tzv.

zaostalých

oblastí

postižených

vysokou

nezaměstnaností, nebo vykazujících mimořádně nízkou životní úroveň, nebo určitých hospodářských aktivit či oblastní, ovšem za podmínky, že nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

Investiční pobídky jsou předmětem mnoha polemik řady ekonomů. V současné době, dochází k liberalizaci investičních pobídek. Novela zákona snižuje požadavek na minimální výši investice z původních 200 mil. Kč na 100 mil. Kč. Investiční pobídky se tak stanou dosažitelnými i pro středně velké firmy, jejichž projekty nebyly dostatečně velké, aby splnily doposud platné podmínky. V okresech, kde je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, bude navíc minimální investice snížena na 50 mil.Kč.

1.Úvod

5

Snížení minimální investice více otevře systém pro domácí podniky. Ostatní tuzemské podniky, které nesplní uvedený limit, budou moci využít prostředků ze strukturálních fondů. Podpora bude určena jen na nová strojní zařízení, která nesmí být starší 2 let a nesmí být odepisována v žádné zemi na světě. Větší technologickou náročnost projektů přinese požadavek proinvestovat do strojů 60 % celkové investice namísto dosavadních 40 %. Toto opatření zamezí přesunu investic, které jsou v jiných státech již nerentabilní. Novela také vnese do systému investičních pobídek rozlišení mezi technologicky náročnými a méně náročnými sektory. Sektory s vysokou přidanou hodnotou dosáhnou na maximum veřejné podpory, maximální výše podpory pro druhou skupinu bude 75 %.

2.Cíl

2

6

Cíl

Cílem této diplomové práce je zhodnotit efektivnost investičních pobídek v České republice. Efektivností investičních pobídek budeme hodnotit, zda jsou tyto formy veřejné podpory plně využívány při nejvyšší možné hospodárnosti a výše vstupu přináší optimální úroveň výstupů. Typy efektivnosti, které budeme v této práci zkoumat jsou: alokační, dynamická a fiskální efektivnost.

Z hlediska alokačního by měla vynakládat ČR nejvíce investičních pobídek do nejméně rozvinutých regionů. Stanovíme si hypotézu: „Investiční pobídky plynou více do zaostalých regionů“. Dle metody nejmenších čtverců budeme zkoumat jednostrannou závislost mezi rozvinutostí kraje a výší investiční pobídky.

Šetřením dynamické efektivnosti budeme zjišťovat, zda-li pobídky jsou tou signifikantní silou, která indukuje relativní růst regionu. Období, které budeme srovnávat, bude tříletém a pětiletém období před a pro udělení investiční pobídky. Dynamickou efektivnost budeme zkoumat na územním samosprávném celku NUTS II Jihovýchod, který tvoří kraj Vysočina a kraj Jihomoravský. Tento celek byl zvolen proto, že tyto kraje jsou velice rozdílné co do relativního růstu, vzdělanosti atd. a přitom tvoří jeden územní celek EU, s možností získat stejný podíl na realizaci investice z programu investičních pobídek.

Na příkladě Jihomoravského kraje budeme aplikovat hodnocení fiskální efektivnosti, tzn. budeme zjišťovat návratnost investice ČR z projektu investičních pobídek. Při hodnocení fiskální efektivnosti poukážeme na změny vzniklé přijetím nových legislativních pravidel v daňových zákonech, ale i v programu investičních pobídek..

Dle zjištěných závěrů jednotlivých efektivností investičních pobídek vyvodíme doporučení pro hospodářskou politiku ČR.

2.Cíl

7

Ukážeme si, které hlavní faktory ovlivňují rozhodování investorů, při realizaci investičního záměru v zahraničí. Dle šetření studie „Investiční atraktivita vybraných měst České republiky“ vypočítáme pomocí vícekriteriální syntézy atraktivitu statutárního města kraje, jež ovlivňuje četnými vazbami své zázemí a vytváří tzv. nodální region1. Výsledky analýzy by měly sloužit místním samosprávám k odhalení příčin malého zájmu investorů a tak poskytnout informace o oblastech, které potřebují inovovat.

Součástí této práce je i přehled systému investičních pobídek v ČR a změn, kterými tento systém prošel od počátku své existence. Významná je i znalost legislativy EU, kdy po vstupu do tohoto společenství v roce 2004, jsme zavázáni dbát předpisů EU v některých oblastech legislativy.

77 1

Nodální - týkající se uzlu, uzliny.

3.Metodika

3

8

Metodika

Při zpracování diplomové práce jsem vycházela zejména z veřejně dostupných tištěných i elektronických dat, jež souvisí s investičními pobídkami, dále z poznatků získaných vlastním studiem i z poznatků odborné literatury, doplněné studiem právních předpisů. Na základě získaných údajů jsou tvořeny tabulky a grafy, které doplňují text diplomové práce.

Metody použité pro dosažení cíle diplomové práce Při tvorbě diplomové práce budou zkoumány některé významné vztahy související s investičními pobídkami.

Atraktivita Jihomoravského kraje Při zkoumání lokalizačních faktorů atraktivity Jihomoravského kraje, bude tato práce vycházet z vícekriteriální syntézy za použití studie „Investiční atraktivita vybraných měst ČR“ (Vybíhal,V.,2004). Zkoumané lokalizační faktory jsou rozděleny do 6 skupin. Pro výsledné hodnocení atraktivity, je nezbytné mít k dispozici relevantní odhady jejich váhy v lokalizačním rozhodování investorů. Váhy, které připisují investoři jednotlivým faktorům, byly zjištěny prostřednictvím dotazníkového šetření Nizozemským ekonomickým institutem ve spolupráci se známou poradenskou a auditorskou firmou Ernst a Young. Použití přístupu z pozice regionálního hodnocení odpovídá skutečnosti, že statutární město kraje ovlivňuje četnými vazbami své zázemí a vytváří tzv. nodální region. Při praktické interpretaci zjištěných hodnot investiční atraktivity vychází publikace z hypotézy, že investiční atraktivita centra regionu je obecným limitem investiční atraktivity ostatních obcí příslušného regionu.

Na základě informaci získaných od agentury CzechInvest a z veřejně dostupných zdrojů, budou zhotoveny grafy, kterými názorně přiblížíme vývoj investičních pobídek v Jihomoravském kraji od jejich vzniku po současnost.

3.Metodika

9

Alokační efektivnost Alokační efektivnost investičních pobídek vychází z předpokladu, že relativní rozvinutost regionu nepřímo úměrně ovlivní rozhodování o umístění investiční pobídky. Při zjišťování této kauzality budeme vycházet z lineární regresní analýzy, jelikož zkoumáme jednostrannou závislost mezi dvěma proměnnými. V analýze musíme zohlednit působení časových řad. To znamená, že relativní vyspělost kraje, by měla ovlivnit velikost investičních pobídek v následujícím roce. Jsou-li veřejné zdroje alokovány alokačně efektivně, očekávali bychom záporný vztah mezi úrovní rozvoje kraje a objemem investičních pobídek do něj plynoucím. Znamená to, že regresní přímka by měla být negativně skloněná. V analýze alokační efektivnosti abstrahujeme od významných hodnot, kterých dosahuje hlavní město Praha. Praha vykazuje mezi regiony ČR nadprůměrné hodnoty a při prokládání lineární funkcí, by Praha představovala odlehlou hodnotu a došlo by k výraznému zkreslení výsledku analýzy. Při výpočtu alokační efektivnosti na rozdíl od studie „Analýza investičních pobídek v České republice“, z které budeme vycházet, použijeme namísto skutečně vyčerpané výše podpory přislíbenou výši podpory. Důvodem, proč nebudeme pracovat se skutečnou hodnotou investičních pobídek, ale s hodnotou přislíbenou je ten, že investiční pobídka je určitému investorovi přislíbena a např. při úlevách na dani závisí na tom, jak investor dokázal tuto pobídku využít. Alokační efektivnost zkoumá, zda podpora poskytnutá státem je směřována více do zaostalých regionů a nezkoumá, jak je investor schopen investiční pobídku využít.

Dynamická efektivnost Pro zkoumání dynamické efektivnosti aplikujeme metodu prostých klouzavých průměrů. Principem této metody je nahrazení posloupnosti empirických pozorování řadou průměrů vypočítaných z těchto pozorování. Časový interval klouzavého průměru bude činit 5leté a 3leté období. Na rozdíl od studie „Analýza investičních pobídek v České republice“, budeme pozorovat vedle 3letého i 5letý časový interval. Důvodem 5letého pozorování je domněnka, že během 3letého období se investiční pobídky na růstu kraje nemusí plně projevit. Zkoumání dynamické efektivnosti provedeme na územním celku NUTS II Jihovýchod. Jihomoravský kraj a kraj Vysočina představují oblast, která může získat stejný podíl na realizaci investic a přitom vykazují různé charakteristiky, jak do vyspělosti kraje, tak např. vzdělaností, atd. Dynamická efektivnost zkoumá jednostrannou závislost, kde závislou proměnou je změna relativního růstu kraje a

3.Metodika

10

určující (nezávislou) proměnou je výše investiční pobídky v regionu. Z důvodu krátké časové řady a malého vzorku pozorování, nebudeme zkoumat vzájemnou závislost dle lineární regrese, ale provedeme pouhou komparací výsledků klouzavých průměrů s výši investiční pobídky. Fiskální efektivnost Fiskální efektivnost investičních pobídek vyjadřuje poměr mezi vstupy a výstupy státního rozpočtu související s investičními pobídkami. Pro výpočet fiskální efektivnosti bylo osloveno prostřednictvím dotazníkového elektronického šetření 15 firem z Jihomoravského kraje, kterým byla udělena investiční pobídka. Firmy byly málo sdílné poskytovat interní informace, proto zahrneme do hodnocení efektivnosti i výsledky studie „Investiční pobídky v kontextu evropského regionu a měnícího se ekonomického, sociálního a právního prostředí“ Závěrem této kapitoly bude poukázáno na změny v zákonech a jejich vliv na účinnost fiskální efektivnosti.

4.1.Veřejná podpora

4 4.1

11

Obecná část Veřejná podpora

Dle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropských společenství je definována veřejná podpora takto :

„Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují soutěž nebo hrozí narušení soutěže tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.“ (Kincl, M. 2004)

Podpora, která splňuje výše uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem a tedy zakázaná. Výjimka z obecného zákazu poskytování veřejné podpory může být povolena na základě blokových výjimek či na základě rozhodnutí Evropské komise. Toto ustanovení je zakotveno v čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy ES. Obecně je tedy právo ES je založeno na obecném zákazu poskytování veřejné podpory. Ten ovšem není absolutní. Veřejná podpora zakládá tzv. selektivitu (výhodu), kde dochází k poskytování výhod určitým subjektům, popř. celému odvětví výroby na úkor ostatních účastníků trhu a právě proto lze investiční pobídky označit za selektivní, neboť poskytují výhody celému odvětví (zpracovatelský průmysl, strategické služby a technologická centra) Obecně lze konstatovat, že veřejné podpory pokud jsou správně zacíleny, napomáhají v boji proti nezaměstnanosti. Podporují regionální rozvoj, umožňují ekonomicky posílit malé a střední podnikatele atd. Veřejná podpora je jeden z nástrojů hospodářské politiky, kterou používají snad všechny země světa. I sama Evropská unie poskytuje veřejné podpory ve formě programů strukturálních fondů EU. Prostředky poskytnuté z fondů Evropské unie jsou však nastaveny tak, aby pomáhaly především k rozvoji zaostalým regionům, podporují výzkum, vzdělání. Podporují tedy takové faktory, které mohou dlouhodobě ovlivnit životní úroveň regionů. Dle mého názoru plynou tyto prostředky do potřebných oblasti (např. malým a středním podnikatelům) a nikoli velkým prosperujícím především zahraničním investorům, kteří vlastní dostatek kapitálu a inovačních technologií. Právě tak, jsou nastaveny investiční pobídky. Na tomto místě, je ale třeba zdůraznit, že i v oblasti investičních pobídek v ČR dochází k posunům směrem k liberalizaci

4.1.Veřejná podpora

12

tohoto systému. Snižují se nároky na výši investic a tak na pobídky mohou dosáhnout i někteří domácí investoři. Snižuje se také výše podpory a délka období, na které se vztahují daňové prázdniny pro investory.

4.2.Nejčastější formy veřejné podpory 4.2

13

Nejčastější formy veřejné podpory •

Daňové úlevy – Daně jsou příjmovou složkou každého státu. Daňová povinnost se vztahuje na všechny subjekty, kteří na daném území vyvíjí ekonomickou aktivitu či vlastní nejrůznější aktiva. Principem daňových úlev je to, že určitá část subjektů je osvobozena od placení nejrůznějších druhů daní. Cílem daňových úlev je především přilákat zahraniční investory do regionů postižených vysokou nezaměstnaností. Daňové úlevy nepochybně přináší výhody příjemcům podpory a prostřednictvím nich ve prospěch postižených regionů, neboť investor by bez těchto podpor do území neinvestoval. Je však si třeba uvědomit, že tyto pobídky jsou poskytovány především silným kapitálově vybaveným společnostem, které by svou investici mohli realizovat i bez výše zmíněné podpory. Výše veřejné podpory se rovná výši prominutých povinných plateb.

•

Prodej pozemků za zvýhodněnou cenu – tuto formu podpory představují lokální a regionální úrovně místních samospráv. Nabízen je zpravidla pozemek disponující veškerou infrastrukturou (přívod elektřiny, plynu, vody atd.) Zvýhodněnou cenou se rozumí taková cena pozemku, která neodpovídá buď ceně stanovené na základě volného působení nabídky a poptávky, anebo cena nižší než cena stanovená posudkem nezávislého znalce. Pořízení nemovitosti za zvýhodněnou cenu snižuje ve svém důsledku náklady na příslušnou investici. Výše veřejné podpory se rovná rozdílu mezi cenou, která by byla získána na základě transparentního výběrového řízení a cenou skutečně dosaženou.

•

Navyšování základního kapitálu orgány veřejné moci - dochází zde v podstatě ke střetu mezi rolí orgánů veřejné moci jako akcionářů či společníků podnikatelských subjektů a rolí veřejných orgánů jako disponentů se státními veřejnými prostředky. Orgány veřejné moci se mohou formou vlastnických podílů účastnit na podnikání různých ekonomicky aktivních subjektů. Většinou se stává stát akcionářem společností, které jsou v dlouhodobé ztrátě a ukončení jejich činnosti by znamenalo velké sociální otřesy. Prioritní cílem státu tudíž není pouhá maximalizace zisku.

•

Kapitalizace pohledávek – podstatou kapitalizace pohledávek je to, že věřitel svoji pohledávku vkládá do základního kapitálu svého dlužníka. V důsledku této operace je nejen vyvýšen dlužníkův základní kapitál, ale dochází k zániku předchozí pohledávky.

•

Dotace – představují přímé platby, které plynou z rozpočtů místních, lokálních či regionálních samospráv, popř. přímo i ze státního rozpočtu k určitému okruhu subjektů.

4.2.Nejčastější formy veřejné podpory

14

Z tohoto důvodu jsou jejich příjemci zvýhodněni oproti subjektům ostatním, které je nezískají. Nasnadě je tedy možnost narušení soutěže. Výše veřejné podpory se pak rovná výši dotace. Tato forma podpory je využívána v řadě států EU. •

Odkup nebonitních pohledávek - se využívají především za účelem restrukturalizace bank vlastněných veřejnými orgány. Celý proces zpravidla probíhá tak, že stát za účelem odkupu nebonitních pohledávek založí speciální právnickou osobu, případně o tuto činnost rozšíří aktivity již zřízené instituce či právnické osoby. Je tedy patrné, že odkup nebonitních pohledávek se realizuje ze státních prostředků. Nebonitní pohledávkou je taková pohledávka, kterou není schopen dlužník uhradit. Banky na takovéto pohledávky musí vytvářet rezervy předepsané bankovním dohledem. V případě, kdy má banka ve svém portfoliu velké množství těchto pohledávek, vynakládá na tvorbu rezerv značné finanční množství finančních prostředků a tak se může dostat do finanční ztráty.Tím, že dojde k očištění banky od nebonitních pohledávek, dojde ke zvýhodnění této banky oproti ostatním. Výše veřejné podpory se rovná rozdílu mezi cenou zaplacenou státem a vymoženou částkou od dlužníků.

•

Úvěr – O úvěr ve formě veřejné podpory se hovoří tehdy, pokud jakýkoli jiný privátní subjekt by tento úvěr byl nebyl ochoten poskytnout a pokud úvěr není poskytnut za stejných podmínek, které se uplatňují na trhu (úroková míra, zajištění). Výše výhody se zpravidla rovná rozdílu mezi úrokovou mírou, za kterou byl úvěr poskytnut a úrokovou mírou, za niž s přihlédnutím k individuální situaci každého dlužníka měl být poskytnut.

•

Státní záruky – Státní záruky směřují především ve prospěch věřitele. Ten má jistotu, že poté, co dlužník svoji povinnost nesplní, má možnost požadovat plnění pro státu. Tím, že se za dlužníka stát zaručí, je považován věřitelem za stabilního partnera. Podstatou státní záruky tedy je, že se stát zaručí za splnění určitého závazku.

•

Promítnutí plateb sociálního a zdravotního pojištění – Platby za sociální a zdravotní pojištění podnikatelskými subjekty za jejich zaměstnance jsou povinnými platbami uloženými na základě obecně závazných právních předpisů. Jejich prominutí ze strany příslušných státních orgánů tedy znamená poskytnutí výhody příslušným podnikatelským subjektům, tedy poskytnutí veřejné podpory.

•

Privatizace – převod veřejného majetku do soukromého vlastnictví.

(Kincl, M,. 2004)

4.3.Podpora v EU 4.3

15

Podpora v EU

Z pohledu evropské úrovně jsou investiční pobídky zařazeny do kategorie tzv. regionální veřejné podpory. Je tedy zřejmé, že jsou chápány jako stimul pro regionální rozvoj ekonomicky zaostávajících regionů. Na druhé straně jsou investiční pobídky považovány za jednu z forem veřejné podpory, která narušuje soutěž v rámci jednotného vnitřního trhu. Evropská komise prozkoumá, zda investiční pobídka je slučitelná se společným trhem a rozhodne o poskytnutí veřejné podpory.

Právo ES obecně, lze rozdělit na právo primární a sekundární. 4.3.1 Primární právo

Primární právo v oblasti veřejné podpory tvoří ustanovení čl. 87 odst.1,2,3 Smlouvy ES. Investiční pobídky jsou pokryty ustanoveními čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy ES. Je to z toho důvodu, že cílem investičních pobídek je buď podpora tzv. zaostalých oblastí postižených vysokou nezaměstnaností, nebo vykazujících mimořádně nízkou životní úroveň, nebo určitých hospodářských aktivit či oblastní, ovšem za podmínky, že nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Je tedy zřejmé, že investiční pobídky zpravidla spadají do kategorie veřejných podpor, které mohou být považovány za slučitelné až rozhodnutím Evropské komise. Obecně však investiční pobídky, pokud prokáží některý ze znaků primárního práva v článku 2 či 3.

Dle čl. 87 odst. 2 Smlouvy ES je se společným trhem slučitelné: a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace založené na původu výrobků. b) Podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi, c) Podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených

rozdělením

Německa,

pokud

jsou

hospodářských nevýhod způsobených tímto rozdělením.

potřebné

k vyrovnání

4.3.Podpora v EU

Dle čl. 87 odst. 3 Smlouvy ES zakotvuje „Za

16

slučitelné se společným trhem mohou být

považovány“: a) podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu, c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, d) podpory, které mají napomoci kultuře a zachování kulturního, jestliže neovlivní podmínky obchodu soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu, e) jiné druhy podpory, které mohou být vymezeny rozhodnutím Rady přijatým kvalifikovanou většinou na návrh Komise. (Kincl, M., 2004)

4.3.2 Sekundární právo

Sekundární právo je tvořeno legislativními akty orgánů Společenství vydávaných na základě zřizovacích smluv. Základním předpisem pro úpravu investičních pobídek v rámci sekundárního práva v EU jsou „Pokyny k regionální podpoře na období 2007 – 2013 č. 2006/C 54/08 , který nahrazuje stávající předpisy „Pravidla pro národní regionální podporu“ č.98/C 74/06, „Multisektorální rámec pro regionální podporu velkým investičním projektům č. 98/C 107/05“, „Multisektorální rámec regionální podporu velkým investičním projektům č. 2002/C 70/04“ a „Sdělení Evropské komise týkající se veřejné podpory obsažené v prodejích pozemků a budov ze strany veřejných orgánů č.97/C 209/2003“. Pokyny k regionální podpoře na léta 2007-2013 stanoví pravidla pro přiznávání státní podpory, která podporuje rozvoj chudších regionů a týkají se takových podpor, jako jsou přímé investiční dotace a daňové úlevy pro obchodní společnosti. Pokyny upřesňují pravidla výběru regionů

4.3.Podpora v EU

17

způsobilých pro regionální podporu a vymezují nejvyšší přípustnou úroveň této podpory v souladu s politikou soudržnosti EU a požadavkem Evropské rady na nižší a cílenější státní podpory. Nové pokyny mění zaměření regionální podpory na nejchudší regiony rozšířené Evropské unie a současně počítají s potřebou zvýšit konkurenceschopnost a zajistit plynulý přechod. Pokyny vytvářejí optimální rovnováhu mezi různými dotčenými zájmy, podporují naše cíle ohledně soudržnosti a přispívají k lepšímu zaměření akčních plánů státní podpory na poskytování nižšího objemu lépe zacílených podpor. Podle platných pokynů žije 52,2 % obyvatel EU-25 v regionech způsobilých pro regionální státní podporu, přičemž 35,2 % obyvatelstva EU-25 žije v regionech, jež se považují za znevýhodněné ve srovnání s celkovým průměrem EU-25, a způsobilých pro nejvyšší míru podpory (40 % – 50 %), a 18 % žije v relativně méně znevýhodněných regionech a jsou tudíž způsobilé pro nižší míru podpory ve výši 10 % – 20%. Podle nových pokynů je celková míra pokrytí obyvatelstva regionální státní podporou stanovena na 43,1 % počtu obyvatel EU-25. Toto kritérium zahrnuje záchrannou sociální síť, aby se zajistilo, že žádný členský stát nepřijde o více než 50 % svého současného oprávnění. Regiony s HDP/obyv. nižším než 75 % průměru EU-25 (tj. znevýhodněné regiony) splňují podmínky pro nejvyšší míru podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. a), jakož i pro provozní podporu (regionální podpora, jejímž cílem je snížit běžné výdaje obchodní společnosti). V těchto regionech žije 27,7 % obyvatel EU-25. Tyto regiony byly rozděleny do tří kategorií vzhledem k tomu, že mezi nimi

panují obrovské rozdíly v bohatství v rozmezí od 32,2 % do 74,9 % průměru

společenství. To znamená, že pokud se regionální podpora poskytne velkým podnikům v těchto regionech, maximální míra podpory vypadá takto: Tabulka č. 1: Maximální míra podpory pro velké podniky dle regionálního HDP a podílu populace EU 25 Regionální HDP jako podíl

Podíl (%) populace EU-25

(%) HDP EU-25

Maximální míra podpory pro velké podniky

<75%

14.05%

30%

<60%

6.30%

40%

<45%

7.37%

50%

Pramen: Pokyny k regionální podpoře na období 2007 – 2013

4.3.Podpora v EU

18

Kvůli svému zvláštnímu znevýhodnění splňují nejvzdálenější regiony kritérium znevýhodněných regionů podle čl. 87 odst. 3 písm. a) bez ohledu na jejich relativní HDP. Takzvané „regiony se statistickým účinkem“, jejichž HDP je nižší než 75 % HDP v EU-15, ale vyšší než 75 % HDP v EU-25, mohou využít výhod přechodného statusu „znevýhodněných“ a až do 31. prosince 2010 plnit podmínky pro nejnižší míru podpory pro velké společnosti podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. V roku 2010 bude situace v těchto regionech přezkoumána. Pokud se jejich situace zhorší, budou moci nadále využívat výhod plynoucích z čl. 87 odst. 3 písm. a). V opačném případě budou od 1. ledna 2011 způsobilé podle čl. 87 odst. 3 písm. c) při 20% míře podpory. Co se týče regionů, jejichž HDP na obyvatele dosahuje více než 75 % průměrného HDP/obyv. v EU-25, členské státy budou moci přiznávat nižší míru regionální podpory (mezi 10 % a 15 %) podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES oblastem, které samy vymezí v souladu s vnitrostátní politikou regionálního rozvoje, při respektování podmínky maximálního pokrytí obyvatelstva a některých dalších minimálních podmínek, jejichž smyslem je zamezit zneužívání podpory. Pro regiony, které postihne nejhlubší snížení míry podpory, se počítá s přechodným režimem do roku 2010, který bude do roku 2008 platit také pro regiony, jež o svou způsobilost přijdou podle nových pokynů. Míru podpory lze zvyšovat o 20 % ve všech podporovaných oblastech, pokud je podpora poskytnuta malým podnikům, a o 10 %, pokud je poskytnuta středně velkým podnikům. Aby se povzbudil rozběh nových podniků v podporovaných oblastech, bude povolena nová forma podpory, která se bude vztahovat na zakládání a rozšiřování malých podniků během prvních pěti let jejich existence. Proti vylidňování oblastí s nejnižší hustotou obyvatelstva bude sloužit nová forma provozní podpory a budou zjednodušena pravidla poskytování provozní podpory v nejvzdálenějších regionech. Nové pokyny obsahují též řadu dalších změn, jejichž smyslem je zprůhlednit a zjednodušit současná pravidla. Do pokynů k regionální podpoře byla poprvé včleněna pravidla o velmi velkých investičních projektech v hodnotě nad 50 milionů EUR.

Regionální mapa veřejné podpory určuje maximální míru veřejné podpory (% ze způsobilých výdajů), která může být investorovi poskytnuta v daném regionu soudržnosti NUTS II. Malé

4.3.Podpora v EU

19

podniky mohou obdržet maximální míru veřejné podpory zvýšenou o 20%, střední podniky zvýšenou o 10%. V případě, že je aplikována bloková výjimka pro MSP, na určité aktivity je poskytována jednotná výše bonusu maximálně 15 %. Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro ČR schválená EK platná od 1.1.2007: • 40 % - Moravskoslezsko, Střední Čechy, Severozápad, Střední Morava, Severovýchod, Jihovýchod. •

30 % (36 % do 1.1.2011) – Jihozápad

•

0 % (10 % do 1.1.2009) netýká se OPPP a OPPI Praha

Od předchozího období došlo ke snížení procentního podílu ze způsobilých výdajích v jednotlivých NUTS II ČR na výši veřejné podpory. Pro Prahu, jako region nadprůměrným HDP budou od r. 2009 regionální podpory úplně zrušeny, kromě OPPP a OPPI Praha. Pro NUTS II jihovýchod je určená podpora ve výši 40 % a to především proto, že společně s krajem Jihomoravským tvoří NUTS II Jihovýchod kraj Vysočina. Kraj Vysočina představuje region s málo dynamickým rozvojem. Jelikož se však posuzuje NUTS II jako celek, platí pro kraj Jihomoravský výše podpory 40 % ze způsobilých výdajů. (Pokyny k regionální podpoře na období 2007 – 2013)

4.4.Typy tržních selhání 4.4

20

Typy tržních selhání

K tržním selhání dochází tehdy, pokud není tržní výsledek ekonomicky optimální, tzn. efektivní. Efektivností tržního výsledku se dle Hospodářské politiky (Kliková, Ch., Kotlán, I., 2003) se rozumí efektivnost: -

Alokační - jsou-li zdroje a výstupy ekonomiky použity způsobem, že neexistuje realokace zdrojů, po které by některý subjekt dosahoval vyššího užitku, aniž by se snížil užitek jiného.

-

Výrobní - ekonomika je organizována způsobem, při kterém výrobci vyrábí efektivněji (minimalizují AC na výrobu) a současně poskytuje spotřebitelům nejvyšší možnou kombinaci komodit při daných zdrojích a technologii,

-

Schumeterovská (Dynamická) – vytváření, rozvíjení a využívání technologie takovým způsobem, že snižují náklady na výrobu své produkce, zlepšují její kvalitu nebo vytvářejí produkci novou, lépe než alternativní institucionální uspořádání.

-

Leibensteinova ( X- efektivnost) – tržní prostředí umožňuje snižovat náklady nebo zvyšovat produktivitu dané firmy za pomocí organizačních zlepšení, zvýšené motivace a zlepšení řízení více než alternativní institucionální uspořádání. (Kliková, Ch., Kotlán, I., 2003)

Mezi tržní selhání se řadí nedokonalá konkurence, externality, veřejné statky a nedokonalosti trhu. Investiční pobídky jsou řazeny mezi tržní selhání typu nedokonalá konkurence, kdy jsou zvýhodňovány určitá odvětví, pokud bychom hovořili o investičních pobídkách z negativního pohledu. Nebo je lze považovat za kladné externality, tzn. tím, že jedna firma získá finanční prostředky pro svou činnost a usadí se na území, stane se např. odběratelem domácího subjektu.

4.5.Investiční pobídky v ČR 4.5

21

Investiční pobídky v ČR

4.5.1 Vývoj systému investičních pobídek od jejího počátku

Pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu přistoupila vláda ČR v roce 1998 k zavedení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory. Realizační organizací pro zavádění systému investičních pobídek je Ministerstvem průmyslu a obchodu založená agentura CzechInvest. Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298/1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu. Tento systém byl v následujících dvou letech na základě získaných zkušeností rozvinut a zdokonalen ve vládních usneseních č. 844/1998 a č. 544/1999.Významnou změnou těchto usnesení bylo především snížení hranice pro investice „na zelené louce“ z 25 mil. USD na 10 mil. USD, tím bylo umožněno udělování investičních pobídek i významným domácím investorům. Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1.května 2000 a jeho následné aktualizace ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb. Na počátku prosince 2001 byla Senátem ČR schválena novela zákona o investičních pobídkách, která nabyla účinnosti dne 30. ledna 2002, jejímž účelem je zdokonalení systému investičních pobídek. V říjnu 2003 byla Poslaneckou sněmovnou schválena druhá novela zákona o investičních pobídkách. Novelou se provádí dílčí změny v systému investičních pobídek, které jsou vyvolány vstupem České republiky do Evropské unie a jsou nezbytné s ohledem na přenos kompetencí v oblasti veřejné podpory z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi. Novela včleňuje existující evropská pravidla veřejné podpory používaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže přímo do zákona o investičních pobídkách. V souladu s praxí uplatňovanou v členských státech Evropské unie a v souladu s pravidly ES pro oblast veřejné podpory se zákon o investičních pobídkách stal jedním z národních programů veřejné podpory, který schválila

4.5.Investiční pobídky v ČR

22

Evropská komise. Na jeho základě je udělená veřejná podpora automaticky považována za kompatibilní veřejnou podporu bez nutnosti individuálního posuzování ze strany Evropské komise. Dalšími změnami souvisejícími s aktuální novelou jsou např. snížení limitu minimální investice z 350 milionů Kč na 200 milionů Kč, sjednocení doby poskytování slevy na daních na 10 let, umožnění podávat opravné prostředky a také soudně přezkoumat rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o nabídce na poskytnutí investičních pobídek. Právní úprava investičních pobídek je obsažena v dalších zákonech, zejména zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Investiční pobídky jsou jednou z forem veřejné podpory a jako takové podléhají rovněž režimu nařízení vlády č. 310/2004 Sb. dle kterého Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže stanoví přípustnou míru a hodnotu veřejné podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovuje mj. i přípustnou míru veřejné podpory z hodnoty investičních nákladů vhodných na poskytnutí veřejné podpory a vztahujících se k investičnímu projektu zadavatele. Veřejná podpora udělována formou investičních pobídek je tak plně kompatibilní s příslušnými předpisy Evropské unie. Bez udělení výjimky ze zákazu veřejné podpory nelze investiční pobídky v režimu zákona o investičních pobídkách udělit. Zákon byl akceptován Evropskou komisí, čímž došlo k vytvoření transparentního a plně důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Přijetím této právní normy byl vytvořen důvěryhodný právní rámec poskytování investičních pobídek v ČR přehledný jak pro investory, tak i pro zainteresované ústřední orgány státní správy, které se podílejí na správním rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o udělení investičních pobídek. Novela zákona o investičních pobídkách (159/2007 Sb.), vnáší do dosavadního systému podpory investic podstatné změny. Pro tuzemský průmysl bude novela znamenat snazší dosažitelnost investičních pobídek a jejich nasměrování do technologicky náročných provozů.


23

Česká ekonomika dlouhodobě roste především díky výhodné geografické poloze, slušné infrastruktuře, stabilnímu politickému rámci a ukázněné, trénované a levné pracovní síle. Za nejlepší pobídku pro všechny podnikatele považuji zastánci liberálních směrů snížení daní a omezení byrokratické zátěže. Novela zákona snižuje požadavek na minimální výši investice z původních 200 mil. Kč na 100 mil. Kč. Investiční pobídky se tak stanou dosažitelnými i pro středně velké firmy, jejichž projekty nebyly dostatečně velké, aby splnily doposud platné podmínky. V okresech, kde je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, bude navíc minimální investice snížena na 50 mil. Snížení minimální investice více otevře systému pro domácí podniky. Ostatní tuzemské podniky, které nesplní uvedený limit, budou moci využít prostředků ze strukturálních fondů. Podpora bude určena jen na nová strojní zařízení, která nesmí být starší 2 let a nesmí být odepisována v žádné zemi na světě. Větší technologickou náročnost projektů přinese požadavek proinvestovat do strojů 60 % celkové investice namísto dosavadních 40 %. Toto opatření zamezí přesunu investic, které jsou v jiných státech již nerentabilní. Novela také vnese do systému investičních pobídek rozlišení mezi technologicky náročnými a méně náročnými sektory. Sektory s vysokou přidanou hodnotou dosáhnou na maximum veřejné podpory, maximální výše podpory pro druhou skupinu bude 75 %. Díky novele také dojde ke zjednodušení procesu posuzování záměrů a zkrácení lhůt pro vydávání rozhodnutí. Oproti současné praxi, kdy řízení o udělení investiční pobídky muselo být ukončeno do 1 roku od podání žádosti, může být ve věci rozhodnuto do 3 měsíců. Systém investičních pobídek podle zákona č. 72/2000 Sb., a jeho novely je určen pro obory zpracovatelského průmyslu a v současné době se stále více prosazuje trend výrazného posilování a investování do oblasti informačních technologií a strategických služeb. Strategickými službami jsou vybrané typy služeb především centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb, centra pro vývoj softwaru, expertní a řešitelská centra a servisní centra. Rychlý rozvoj v oblasti informačních technologií, telekomunikací, internetu, center


24

sdružených služeb, softwaru i výzkumu a vývoje přispívá u vyspělých států světa k mnohem dynamičtějšímu rozvoji těchto služeb než samotného tradičního zpracovatelského průmyslu. Při rozšiřování systému investičních pobídek je nutno zohlednit odlišnosti v charakteru projektů zpracovatelského průmyslu od investic do strategických služeb. Projekty z oblasti strategických služeb jsou v zásadě méně náročné na počáteční investice do hmotného investičního majetku a naopak vysoké nároky kladené na kvalifikaci pracovní síly jsou spojené s velkými výdaji v této oblasti. Důležitým jádrem těchto projektů je také proces koncentrace aktivit z různých zemí do jednoho centra, které následně obsluhuje širší mezinárodní trh. V souvislosti s tím dochází k odlivu pracovních míst ze zemí obsluhovaných tímto vzdáleným centrem ve prospěch teritoria, kde je toto centrum fakticky umístěno. (Ministerstvo financí, 2008) 4.5.2 Systém investičních pobídek v ČR Veřejnou podporou se rozumí daňová pobídka, hmotná podpora na nová pracovní místa a v případě převodu pozemku za zvýhodněnou cenu je veřejnou podporou rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku. Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci se do maximální výše veřejné podpory nezapočítává a má svou vlastní maximální výši. Obrázek č. 1: Maximální míra veřejné podpory (% z uznatelných nákladů)

Pramen: CzechInvest


25

Maximální míra veřejné podpory pro investiční projekty realizované v převážné míře v oborech, které nespadají pod kódy DG, DK, DL nebo DM odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), činí 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Tabulka č. 2: Maximální míra veřejné podpory dle oborů OKEČ průmyslu Maximální míra veřejné podpory dle oborů OKEČ průmyslu 100 % hodnoty stropu

75 % hodnoty stropu DA - Potravinářský a tabákový

DG - Chemický a farmaceutický

DB,DC - Textilní,oděvní a kožedělný DD – Dřevozpracující DE - Papírenský a polygrafický, vydavatelské činnosti

DK- Výrova strojů a zařízení

DF - Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jadrných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin

DL - Výroba elektrických a optických přístrojů DH - Gumárenský a plastikářský DI - Sklářský, keramický a stavební hmoty DM - Výroba dopravních prostředků

DJ - Výroba kovů DN - Ostatní obory

Pramen: CzechInvest

Smyslem investičních pobídek je podpora zavádění nebo rozšiřování výroby v oblasti zpracovatelského průmyslu a podpora projektů v oblasti strategických služeb a technologických center. Pobídky jsou nabízeny bez rozdílu českým i zahraničním investorům. Systém investičních pobídek je v České republice nastaven různě podle druhů investičních projektů: •

Zpracovatelský průmysl

•

Strategické služby a technologická centra

Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách. Investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických služeb se řídí pravidly Rámcového programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro podporu technologických center a center strategických služeb.


26

4.5.2.1 Zpracovatelský průmysl Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 50 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července 2007. Česká republika se stala vůbec prvním státem v regionu střední a východní Evropy, kde byl systém udělování investičních pobídek jasně definován zákonem Nabízené pobídky Sleva na dani z příjmů právnických osob Současná sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 %. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a rozdílu tržní a kupní ceny pozemku. •

úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (nově vzniklé společnosti)

•

částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (expandující společnosti)

Hmotná podpora vytvářených pracovních míst •

200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A)

Hmotná podpora na školení a rekvalifikace •

ve výši 35 % nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A)

Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50% u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Tabulka č. 3: Geografické členění podpory ve zpracovatelském průmyslu A Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst (tis. Kč) 200 Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci Pramen: CzechInvest

B C - -

35 % - -


27

Obrázek č. 2: Geografické členění podpory ve zpracovatelském průmyslu

Pramen: CzechInvest

Hmotné podpory mohou být vyplaceny dle dohody podepsané mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a investorem na základě Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Hmotné podpory se obvykle vztahují k pracovním místům vytvořeným a nákladům na školení vynaloženým v prvních třech letech projektu.

Poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu

Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami (nejčastěji Pozemkovým fondem ČR) či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovým to zvýhodněným převodem. Základní podmínky pro získání pobídek: -

zavedení nové výroby nebo rozšíření stávající výroby

-

minimální investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku


28

Tabulka č. 4: Základní podmínky pro získání pobídek A B C Minimální výše investice (mil. Kč)

50 60 100

Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč)

25 30 50

Minimální % do strojů z celkové výše investice 60 60 60 Pramen: CechInvest

Obrázek č. 3: Geografické členění dle základních podmínek pro získání pobídek

Pramen: CzechInvest

-

nejméně polovina výše uvedených částek kryta vlastním kapitálem investora

-

minimálně 60 % celkové investice směřuje do strojního zařízení

-

strojní zařízení musí být nové

-

splnění výše uvedených podmínek do 3 let od data udělení pobídek

Další podmínky: - příjemce nezahájí práce na projektu před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem - příjemce pobídek zachová investici po dobu nejméně 5 let od splnění základních podmínek - příjemce hmotné podpory na pracovní místa zachová počet nově vytvořených pracovních míst po dobu nejméně 5 let ode dne prvního čerpání hmotné podpory - výroba bude šetrná k životnímu prostředí


29

4.5.2.2 Technologická centra a centra strategických služeb Dne 18. 4. 2007 byl vyhlášen usnesením vlády ČR č. 217/2007 aktualizovaný Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb, který reflektuje změny v evropské legislativě. Od tohoto data je obnoveno přijímání žádostí o veřejnou podporu z tohoto Národního programu ze strany agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Typy podporovaných projektů: Technologická centra Technologická centra se zabývají inovačními aktivitami přinášejícími vylepšení výrobků a technologií využívaných ve výrobě. Zaměřeno na obory: letectví a kosmonautika, kancelářské stroje, IT a telekomunikační technika, elektronika, farmaceutika, vědecké přístroje, průmyslové elektrické stroje, motorová vozidla, motory, zařízení pro silniční dopravu, chemické výrobky, turbíny a zemědělské stroje. Centra strategických služeb Strategické služby představují služby s mezinárodním zaměřením, s vysokou přidanou hodnotou, podporující zaměstnanost kvalifikovaných expertů v centrech pro vývoj softwaru, odborných řešitelských centrech, centrech pro opravu špičkových technologií, centrech sdílených služeb, centrech zákaznické podpory (např. „call centra"). Centra zákaznické podpory - Centra zajištující jak příchozí, tak odchozí hovory, centra technické podpory; tato centra zajišťují obsluhu zákazníku prostřednictvím telefonu, faxu, e-mailu, Internetu.

Centra sdílených služeb - Centralizování podpůrných procesů v podniku ze všech poboček do jednoho centra; jedná se o finance, účetnictví, lidské zdroje, marketing, IT.

Centra pro vývoj software - Vývoj nového software, nových softwarových řešení, a to zejména pro zahraniční klienty.


30

ICT expertní a řešitelská centra - Implementace IT systému v dceřinných firmách ve skupině, outsourcing řízení informačních systémů, outsourcing řízení telekomunikačních systémů.

High-tech opravárenská centra - Centra na opravu kancelářských strojů a počítačů, elektrických strojů a přístrojů, rádiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů, zdravotnických, optických a časoměrných přístrojů. Nabízené dotace Dotace na podnikatelskou činnost - investor nárokuje dotaci každoročně, vždy v termínu od 1. ledna do 30. června - určená na úhradu hrubých mezd zaměstnanců na nových pracovních místech (včetně povinných sociálních odvodů zaměstnavatele) - dotaci je možno čerpat do výše maximální hodnoty veřejné podpory, která je stanovena procentem (Regionální mapy ČR) z uznatelných nákladu, které jsou vypočteny jako A * B, kde A = průměrná hrubá mzda (včetně povinných sociálních odvodů zaměstnavatele) připadající v přepočtu na jednoho nového zaměstnance za období dvou po sobě jdoucích kalendářních let spadajících do období počínaje podáním žádosti o podporu a konce třetím kalendářním rokem následujícím po roce obdržení Rozhodnutí o podpoře projektu;

B = počet nově vytvořených pracovních míst na konci třetího kalendářního roku následujícího po roce obdržení Rozhodnutí o podpore projektu. Dotace na školení a rekvalifikaci - investor nárokuje dotaci každoročně, vždy v termínu od 1. ledna do 30. června - dotace je vypočítána jako procento ze skutečně vynaložených nákladu na školení a rekvalifikaci, konkrétně se jedná o: a) spotřebu materiálu a energie b) cestovné školených a rekvalifikovaných zaměstnanců c) ostatní služby související se školením a rekvalifikací


31

d) osobní náklady zaměstnanců zajištujících školení a rekvalifikaci (instruktoři, lektoři, pedagogičtí pracovníci a další) e) účetní odpisy majetku používaného ke školení a rekvalifikaci f) náklady školených zaměstnanců (maximálně do výše součtu položek (a) – (e)) Tabulka č. 5: Výše dotace na školení a rekvalifikaci < 100 nových pracovních míst 35%

nákladu za 3 roky;

> 100 nových pracovních míst

(>150 v případě centra zákaznické podpory)

Pramen: CzechInvest

Podmínky pro kvalifikaci Minimální výše investice: 10 mil. Kč Minimální počet nově vytvořených pracovních míst: •

Centra pro vývoj software, Expertní a řešitelská centra: 20

•

Technologická centra: 30

•

High-tech opravárenská centra, Centra sdílených služeb: 50

•

Centra zákaznické podpory: 100

- splnění podmínek do tří let od Rozhodnutí o podpoře projektu - zachování investice a pracovních míst po dobu nejméně pěti let - nezahájení prací na projektu před registrací Žádosti o podporu na CzechInvestu - mezinárodní orientovanost projektu v případě center strategických služeb

4.5.3 Podpůrné programy k investičním pobídkám

Systém podpory rozvoje průmyslových zón Významným předpokladem pro vstup investorů do země je nabídka vhodných prostor. Kvalitní investiční nabídka by tedy měla obsahovat také připravenou průmyslovou zónu. Proto vláda schválila systém veřejné podpory trhu podnikatelských nemovitostí, který byl oficiálně zahájen v roce 1998 . Díky Programu podpory rozvoje průmyslových zón vzniklo do konce roku 2006 v


32

České republice 106 průmyslových zón, kde již investovalo přes 398 nových podniků, které zde zaměstnaly dohromady víc než 64 tisíc lidí. Program úzce navazuje na zákon o investičních pobídkách a je součástí systému podpory investování. Tato veřejná podpora je poskytována obcím, svazům obcí, krajům, rozvojovým společnostem, významným investorům a to buď formou pobídkového projektu, kdy je investor již znám, nebo formou rozvojových projektů bez předem známého investora. Formy podpory: •

Přímé dotace.

•

Dotace úroků.

•

Návratné finanční výpomoci z prostředků státního rozpočtu.

•

Bezúplatné či zvýhodněné převody státního majetku. Program na podporu subdodavatelů

Účelem programu je zvýšit konkurenceschopnost českých dodavatelů prostřednictvím databáze, kde mohou investoři hledat své potencionální české dodavatele. Cílem tohoto programu je především zintenzivnit a prohloubit spolupráci mezi domácími dodavateli a nadnárodními firmami, které investují v ČR Za období 6 let se českým firmám podařilo prostřednictvím tohoto programu uzavřít dodavatelské kontrakty za téměř 5 miliard korun. V databázi subdodavatelů, která je volně přístupná na webové stránce agentury, je evidováno téměř 2 000 českých firem připravených dodávat novým společnostem své výrobky a služby. (CzechInvest)

4.6.CzechInvest a jeho úloha 4.6

33

CzechInvest a jeho úloha

CzechInvest byl založen v listopadu 1992 jako agentura, jejímž hlavním cílem bylo podporovat příliv přímých zahraničních investic do České republiky. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu. Byla zřízena zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona č. 1/2004 Sb. V roce

2004 došlo ke sloučení

Agenturou pro rozvoj podnikání a agenturou CzechIndustry a vznikla dnešní podoba agentury CzechInvest. CzechInvest posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury a získávaní přímých zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU (ze strukturálních fondů EU), tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí. Podpory, kterou jsou prostřednictvím agentury CzechInvest poskytovány jsou rozděleny do sekcí: •

Programy podpory

•

Podpora výzkumu a vývoje

•

Podpora investic

•

Podnikatelské nemovitosti

4.6.CzechInvest a jeho úloha

34

4.6.1 Služby CzechInvestu •

informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele

•

implementace dotačních programů financovaných EU a státem

•

formální poradenství k projektům

•

správa databáze podnikatelských nemovitostí

•

podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem

•

pomoc při realizaci investičních projektů

•

zprostředkování státní investiční podpory

•

AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích

•

Propagace ČR v zahraničí

Dle statistik Agentury CzechInvest, bylo od roku 1993 do konce roku 2007 podpořeno 963 projektů o předpokládané celkové výši 22 224 mil. Kč a vytvořeno 187 837 pracovních míst. Graf č. 1: Výše investice zprostředkované agenturou CzechInvest členěno dle krajů ( v mil. Kč)

Výše investice podle krajů (mil. CZK)

Zlínský kraj Hl. m. Praha Jihočeský kraj 3% 3% 3% Ústecký kraj 18%

Jihomoravský kraj 8% Karlovarský kraj 2% Kraj Vysočina 5% Královéhradecký kraj 5% Liberecký kraj 4%

Středočeský kraj 20%

Plzeňský kraj 5%

Pramen: CzechInvest

Pardubický kraj 5%

Olomoucký kraj 5%

Moravskoslezský kraj 14%


35

Graf č. 2: Počet nově vytvořených pracovních míst agenturou CzechInvest členěno dle krajů

Počet nově vytvořených pracovních míst podle krajů

Ústecký kraj 15%

Zlínský kraj Hl. m. Praha 2% 6%

Jihočeský kraj 3% Jihomoravský kraj 12%

Středočeský kraj 17%

Plzeňský kraj 6% Pardubický kraj 6%

Olomoucký kraj 6% Moravskoslezský kraj 12%

Karlovarský kraj 2% Kraj Vysočina 4% Královéhradecký kraj 6% Liberecký kraj 3%

Pramen: CzechInvest

4.6.2 Udělování investičních pobídek Udělování investičních pobídek je upraveno v zákoně o investičních pobídkách, kde investiční pobídky jsou uděleny na základě dvou samostatných správních řízeních: -

„Nabídky na poskytnutí investičních pobídek dle § 4 odst. 3 zákona o investičních pobídkách“ (správní řízení je zahájeno po dni předložení návrhu na poskytnutí investičních pobídek žadatelem dle § 3 odst. 1 určenou organizací)

-

„Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek dle § 5 odst. 3 zákona o investičních pobídkách“ (správní řízení počíná po předložení žádosti o příslib investičních pobídek podle § 5 odst. 1 zájemcem).

Investor, jež má zájem získat investiční pobídku, musí agentuře CzechInvest předložit záměr získat investiční pobídku. Tiskopis tohoto záměru je obsažen ve Vyhlášce ministerstva průmyslu a obchodu č.108/2000 Sb.


36

Poté, co obdrží agentura CzechInvest záměr potencionálního investora, vypracuje posudek, který spolu se záměrem předloží ve lhůtě 30 dnů Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen MPO). V posudku CzechInvest především zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro přiznání investiční pobídky a navrhuje výši investiční pobídky. MPO je v tomto procesu orgánem rozhodovacím. Jeho rozhodnutí je však posuzováno až poté, co záměr posoudí s dalšími dotčenými resorty:

-

Ministerstvem financí (odbor podpory podnikání) v případě žádosti o slevu na dani

-

Ministerstvem práce a sociálních věcí (odbor trhu práce) v případě žádosti o hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace a školení zaměstnanců

-

Ministerstvem životního prostředí (odbor strategií)

-

Ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (odbor veřejné podpory) stanoví maximální míru veřejné podpory

-

Obec v případě, že v jejím katastrálním území má být projekt realizován

Jakmile získá MPO souhlas všech dotčených orgánů, vydá nabídku na poskytnutí investičních pobídek. Tato nabídka poskytuje informace o výši pobídky a o typu investiční pobídky. Tuto nabídku zašle MPO prostřednictvím agentury CzechInvest žadateli o investiční pobídku. Odpovídá-li nabídka představám investora, pak investor může požádat ve lhůtě 6 měsíců od doručení nabídky o potvrzení žádosti a o příslib investiční pobídky. Lhůta k podání žádosti o příslib investičních pobídek je prekluzivní, tzn. že pokud investor tuto žádost nepodá ve stanovené lhůtě, je nezbytné celý proces opakovat.

5.1.Charakteristika Jihomoravského kraje

5

Praktická část

5.1

Charakteristika Jihomoravského kraje

37

Rozlohou 719 630 ha a počtem obyvatel 1 133 tisíc se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V Jihomoravském kraji je 673 obcí.

Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci EU kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Spolu s krajem Vysočinou tvoří Jihomoravský kraj dle členění evropských regionů NUTS II Jihovýchod. Zařazení regionu Jihovýchod do regionu s nízkou dynamikou růstu je ovlivněno především jeho vnitřní heterogenitou, poněvadž tento region je tvořen dvěma odlišně se vyvíjejícími se kraji – Vysočinou a Jihomoravským krajem. Jihomoravský kraj se svým socioekonomickým centrem Brnem patří, na rozdíl od kraje Vysočina, k dynamicky se rozvíjejícím.

Na území kraje jsou čtyři místa, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jako příklad soustavy lesů, luk a vodních ploch, skvěle doplněných romantickými stavbami chrámů, altánů a především zámky v Lednicích. Z celkové rozlohy kraje tvoří 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83 % na ornou půdu.

Bohatou historii Jihomoravského kraje dokazují archeologická naleziště, zámky, hradní zříceniny, kostely a synagogy. V kraji se nachází více jak 90 % ploch vinic ČR

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11 %. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje v roce 2006 dosáhl 72,0 % průměru EU.


38

Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice Jihomoravského kraje zpracovatelský průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 24,1 %. Na další tradiční odvětví především jižních oblastí kraje, zemědělství, připadá pouze 3,0 %. Rozvíjející se stavebnictví se podílí 7,8 % a nelze opomenout ani obchod a opravy spotřebního zboží s 14,3 % a tzv. komerční služby (15,3 %). Jihomoravský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, především u velkých průmyslových center. Z tohoto hlediska dosahují nepříznivých hodnot emisí znečisťujících látek především okresy Hodonín a Brno-město. Problematice ochrany životního prostředí je v Jihomoravském kraji věnována značná pozornost, což dokazuje každoročně objem investic určený na jeho ochranu.

Počet obyvatel ovlivnila především migrace. V roce 2006 činil celkový přírůstek 2 205 osob a ke konci roku žilo v Jihomoravském kraji celkem 1 132 563 obyvatel. Na přírůstku obyvatelstva má zásluhu především zahraniční migrace. Migrační saldo zahraničního stěhování znamenalo v roce 2006 přírůstek 3 511 osob. V roce 2006 bylo 87 % cizinců, bydlících v Jihomoravském kraji, ekonomicky aktivních. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činí 40,5 roků. Hustota obyvatelstva dosahuje průměru 157,4 osob na km2, což je v porovnání s celostátním průměrem o 27 osob na km2 víc. Významnou součástí regionální spolupráce, podporovanou zejména Krajským úřadem Jihomoravského kraje, je vytváření mikroregionů. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem

pro

společné

prosazování

zájmů

a záměrů

zejména

venkovských

obcí.

Nadále se rozvíjí také přeshraniční spolupráce v euroregionu Pomoraví, který sdružuje regiony Weinviertel, Jižní Morava a Západní Slovensko. Většina těchto oblastí se vyznačuje intenzivní zemědělskou činností. Výjimku tvoří městské aglomerace Vídně, Brna a Bratislavy, kde je koncentrovaná průmyslová a obchodní činnost. Rozvoj euroregionu Pomoraví a přeshraniční spolupráce, podpora koncepčního rozvoje území, rozvoje spolupráce na euroregionální úrovni, zejména v oblasti vědy, školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a sportu patří mezi hlavní priority rozvoje Jihomoravského kraje.


39

Přirozené spádové centrum celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc. Je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město republiky má také značný nadregionální význam. Je jednak sídlem řady institucí celostátního významu, především soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství.

Trend nárůstu počtu zaměstnanců pokračoval v Jihomoravském kraji i v roce 2006. I nadále pracovala téměř třetina všech zaměstnanců kraje v odvětví průmyslu. Svůj význam si zachovalo i odvětví vzdělávání a obchodu, pohostinství a ubytování. Dosaženou průměrnou mzdou zaměstnance 18 356 Kč u fyzických osob je úroveň Jihomoravského kraje výrazně pod průměrem za ČR (20 207 Kč).

Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil míra ekonomické aktivity obyvatelstva nedosahuje republikového průměru. V roce 2006 však Jihomoravský kraj zaznamenal nárůst počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání. Nejvyšší podíl na jejich počtu má v kraji průmysl, a to především odvětví zpracovatelského průmyslu. Obecná míra nezaměstnanosti sice klesla, ale opět převýšila republikový průměr.

Podle údajů MPSV se počet uchazečů o zaměstnání v roce 2006 snížil. Míra registrované nezaměstnanosti však hodnotou 8,82 % stále patří k nejvyšším v České republice a Jihomoravský kraj se zařadil na 10. místo ze čtrnácti krajů. Nabídka volných míst vzrostla o 37 %, její nárůst byl ale v relativním vyjádření nejnižší v republice. V průměru se v kraji o jedno pracovní místo uchází 6,9 zájemců. Kladným rysem je především snižování počtu nezaměstnaných absolventů škol.

Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D–1, D–2 a rychlostní komunikace R–43 a R–52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční a železniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje město Brno. Civilní letiště v Brně–Tuřanech je celoročně


40

schopno přijímat všechny typy letadel. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU a město Brno je členem sdružení evropských měst se zájmem o vybudování rychlé železnice. Zvyšující se intenzitu zejména silniční dopravy lze doložit počtem evidovaných 423 tisíc osobních a 53 tisíc nákladních automobilů v roce 2006 v kraji. Husté silniční dopravě slouží dálnice a silnice v úhrnné délce 4,5 km.

Zdravotní péče v kraji je zabezpečena jednak sítí 22 nemocnic s celkovým počtem 8 012 lůžek, ale i dostatečným počtem ostatních samostatných zdravotnických zařízení, samostatných ordinací lékařů a lékáren, popřípadě výdejen léků.

K pozitivům kraje patří dostatečná síť předškolních a školských zařízení. Děti v předškolním věku svěřují rodiče 633 mateřským školám, základní vzdělání poskytuje 479 základních škol, z nichž převážná část žáků přechází na další studium do 56 oborů středních odborných učilišť nebo do 92 oborů středních odborných škol a 41 gymnázií. Síť škol většinou pokrývá požadavky na umístění dětí, i když se stále ještě projevují některé nedostatky. Snahou středního a učňovského školství je zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce.

Na nadprůměrné vzdělanostní úrovni obyvatel v kraji má podíl i kvalitní systém vysokého školství. (Český statistický úřad, 2008)

5.2.Atraktivita Jihomoravského kraje 5.2

41

Atraktivita Jihomoravského kraje

Podle teorie lokalizace se firma rozhodne k investování v cizí zemi, převáží-li výnosy z přesunu kapacit do cizí země náklady na tento přesun. Toho firma může dosáhnou, disponuje-li třemi základními výhodami oproti místní konkurenci, a to: Vlastnictví specifických aktiv – tj. aktiv, která jsou založena na kumulovaných znalostech firmy. Firemně specifická aktiva zahrnují patenty, značky, obchodní tajemství, lidský kapitál atd.. Specifická hmotná a nehmotná aktiva ovlivňují to, zda jsou nákladové výhody a tržní síla dostatečné v porovnání s náklady na chod nadnárodní formy v zahraničí. Výhoda internalizace – má-li firma výhodu specifických aktiv, musí být schopna využít toho sama lépe než je prodat na trhu. Firmy se takto snaží vyhnout nákladům z „tržních selhání“, které plynou z asymetrických informací, z forem kontraktů a nevyléčitelnosti. Lokalizační výhody – závisí na charakteristikách hostitelské země a na motivaci investovat v zahraničí.

Proto, aby investice byla umístěna v zahraniční existují 2 základní motivy: Zvýšení efektivnosti výroby (vertikální PZI) – společnost využije levnější výrobní faktory jako jsou suroviny, půdu a pracovní sílu v poměru ke kvalitě těchto výrobních faktorů. Proniknutí na velký trh (horizontální PZI) – společnost se vyhne obchodním omezením, standardům, přizpůsobí se místním požadavkům, sníží dopravní náklady.

Výhoda internalizace a vlastnictví specifických aktiv jsou endogenní veličiny firmy. Endogenní veličinu nemůže tedy ovlivnit země, která chce získat zahraniční investice do svého území. Naproti tomu lokalizační výhody jsou výhody, které připravuje země pro investory a může je ovlivňovat např.: Politickou stabilitou - forma vlády, politická svoboda, mezinárodní vztahy, vnitřní a vnější bezpečnost,členství v mezinárodních organizací. Institucionální stabilitou – transparentnost a vynutitelnost práva, daňový režim, administrativní procedury a korupce. Ekonomickou stabilitou – míra inflace, kursová stabilita, fiskální stabilita, stabilita bankovního sektoru.

5.2.Atraktivita Jihomoravského kraje

42

Velikostí trhu a charakteristikou ekonomiky – HDP, HDP/obyvatele, otevřenost ekonomiky, podnikatelské a investiční prostředí, infrastruktura, aglomerační výhody (cluster) v konkrétním odvětví. Výrobními faktory – produktivita, kvalita, institucionální omezení, nerostné suroviny. Ostatní výhody – geografická poloha, investiční pobídky, atd. (Newton Holding) Pro rozhodování zahraničních investorů o lokalizaci zamýšlené investice jsou v prvé řadě podstatné podmínky, které poskytuje země jako celek. Jakmile se investor rozhodne pro stát, v kterém chce investici uskutečnit, zvyšuje se význam regionu. Investor v této fázi musí zvážit, který region mu pro jeho investiční záměr poskytuje tu nejlepší kombinaci lokálních faktorů, popř. podmínek, které investorovi umožní naplnit jim stanovený podnikatelský záměr. Z regionů se v momentě stávají rivalové usilující o přilákání strategických investorů.

Prvním předpokladem úspěchu při získávání investorů je porozumět jejich potřebám, porozumět obecným i specifickým důvodům pro „mobilní investice“ a identifikovat „investiční bariéry“ na celostátní a lokální úrovni.

K investičním bariérám na lokální úrovni patří např.: nedostatek připravených pozemků a prostor, neadekvátní dopravní infrastruktura, vysoké transportní náklady, problémy se zajištěním kvalifikované a produktivní pracovní síly, nedostatečné podmínky k rekvalifikaci, nedostatečná kapacita a kvalita místních dodavatelů, logistické problémy, nedostatečná podpora místní samosprávy, nefunkční komunikace s místními úřady atd.

Je třeba si však v tomto kontextu uvědomit, že neexistuje jeden typický model zahraničního investora ani homogenní trh zahraničních investic. Na tomto trhu lze identifikovat velké množství tržních „segmentů“, pro které jsou odlišné soubory a priority klíčových faktorů ovlivňujících investiční rozhodnutí.


43

V příručce „Přímé zahraniční investice“ jsou definovány hlavní faktory pro investiční rozhodnutí zahraničního investora a jak jsou hodnoceny investory v ČR. Nejlépe se umístil faktor nákladů na výrobu a pracovní sílu, následován investiční pobídkou.

Graf č. 3 : Očekávání a zkušeností zahraničních investorů v ČR (dle odpovědí 23-ti respondentů) 1 – velmi slabé, 10 - vynikající

Pramen: Přímé zahraniční investice, 2005

Při zkoumání lokalizačních faktorů Jihomoravského kraje bude tato práce vycházet z publikace Investiční atraktivita vybraných měst ČR ( Viturka, M., 1998). Zkoumané lokalizační faktory jsou rozděleny do 6 skupin. Pro výsledné hodnocení je atraktivity je nezbytné mít k dispozici relevantní odhady jejich váhy v lokalizačním rozhodování investorů. Váhy, které připisují investoři jednotlivým faktorům byly zjištěny prostřednictvím dotazníkového šetření Nizozemským ekonomickým institutem ve spolupráci se známou poradenskou a auditorskou firmou Ernst a Young. Použití přístupu z pozice regionálního hodnocení odpovídá


44

skutečnosti, že statutární město kraje ovlivňuje četnými vazbami své zázemí a vytváří tzv. nodální region. Při praktické interpretaci zjištěných hodnot investiční atraktivity vychází publikace z hypotézy, že investiční atraktivita centra regionu je obecným limitem investiční atraktivity ostatních obcí příslušného regionu.

Skupiny faktorů: •

Obchodní – jsou považovány za nejdůležitější skupinu lokalizačních faktorů. Věcná struktura obchodních faktorů: o blízkost trhu – celková informace o prostorových výhodách lokalizace z pohledu nejvýznamnějších koncentrací potenciální poptávky. Tento faktor akcentuje dlouhodobou sinergii sídelní struktury determinující územní potenciály konečné spotřeby obyvatelstva. Ukazatelem je komplexní funkční velikosti sídel (KFV), zohledňuje základní funkce sídla. Investor porovnává vzdálenost od center poptávky zjištěných podle KFV. o blízkost zákazníka – zachycuje především spotřebitelské vztahy vznikající v rámci podnikatelské sféry. Investor zkoumá blízkost dodavatelů a kooperujících firem. Ukazatelem je KFV. o přítomnost zahraničích firem – důležité zejména pro malé a střední podniky. o podpůrné služby - faktor, který zaznamenává, zda oblast disponuje dostatkem služeb, které investor potřebuje ke své činnosti.

•

Infrastrukturní – podle pořadí významnosti patří tato skupina na druhé (distribuce, služby) nebo třetí místo (zpracovatelský průmysl). Patří sem následující lokalizační faktory: o kvalita silničních a železničních komunikací o vzdálenost k letišti o kvalita telekomunikací

•

Pracovní o Faktor všeobecné dostupnosti pracovní síly – investor směřuje do míst s vyšší koncentrací obyvatel (sídla nad 10 000), do menších v případě kvalitní infrastruktury, která umožní dojížďku.


45

o Faktor kvality pracovní síly – investor posuzuje kvalifikaci a vzdělanost pracovní síly na cílovém území o Faktor flexibility a adaptability pracovních sil – důležitá zejména z hlediska zahraničních firem. Investor také sleduje míru fluktuace na trhu práce, která je znakem vyspělosti a mobility pracovních sil – ukazuje tedy, zda by byla možná rekvalifikace pro potřeby investora. •

Lokální o Faktor nabídky rozvojových ploch – nabídka průmyslových zón a jejich kvalita o Faktor institucionálního zabezpečení znalostní báze – investor sleduje, zda je v místě investice (v blízkosti) vysoká škola, věda a výzkum. o Faktor finanční participace – zohledňuje možnou finanční účast měst na realizaci záměrů investora (vč. Investičních pobídek)

•

Nákladové o Faktor ceny práce – Investora zajímá zejména cena práce specialistů a profesních skupin. Dnes ztrácí svou váhu, investoři poměřují celkové mzdové náklady s pracovními faktory a produktivitou práce. Např. v ČR jsou mzdové nálady nižší, nízká je také ale i produktivita práce. o Faktor ceny pozemků/pronájmů – také ztrácí význam, zájem je zejména o volné pozemky, či o umístění výroby v průmyslovém parku.

•

Environmentální o Faktory environmentální – kvalita ovzduší, vod a krajiny, hodnotí je jen někteří zahraniční investoři (zejm. z USA, Japonska a Skandinávie). Kvalita ŽP je v ČR hodnocena celkově jako horší. Ekologická devastace mnohdy znamená devastaci i z hlediska sociálně-ekonomického a demografického. o Faktory kulturní – vyjadřují kulturní spřízněnost investora se zemí, kam směřuje jeho investice. Váha je celkově malá, přesto významná u investorů z USA, Japonska či arabského světa. ( Viturka, M., 1998)


46

Tabulka č. 6: Váhy skupin a faktorů atraktivity regionů Váhy Skupina

skupin

Váhy Faktor blízkost trhu

Obchodní

0,29

0,22

0,8

přítomnost zahraničních firem

0,6

podpůrné služby

0,5

Lokální

0,19

0,14

0,5

kvalita telekomunikací

0,5

Environmentální

0,1

0,06

1

kvalita pracovních sil

0,7

flexibilita pracovních sil

0,2

nabídka ploch

1

znalostní báze

1

finanční participace Nákladové

1

blízkost větších letišť

dostupnost pracovních sil

Pracovní

1

blízkost zákazníka

kvalita silnic a železnic Infrastrukturní

faktoru

0,5

cena práce

1

cena pozemků/ pronájmů

1

envir. Atraktivita území

1

envir. kvalita území

0,7

Pramen: Zpracováno autorkou práce, dle studie Investiční atraktivita vybraných měst ČR

Na příkladě Jihomoravského kraje vypočítáme atraktivitu. Nejprve si vybereme faktory, jež se budou zkoumat. Každému faktoru přiřadíme váhu, kterou investoři tomuto faktoru připisují Jednotlivé faktory seskupíme do větších celků - skupin, dle jejich charakteru a opět přiřadíme váhy, tentokráte skupinám, které investoři na základě dotazníkové metody stanovili. (viz. Tabulka č.6: Váhy skupin a faktorů atraktivity regionů). Posledními číselnými údaji, které je důležité získat pro vícekriterální syntézu jsou kvantifikovaná kritéria ve sledovaných regionech. Následně jsou tyto kvantifikovaná data rozdělena do 5 skupin. Hodnoty pro výpočet vícekriterální syntézy budou představovat stupnici od jedné do pěti, přičemž hodnota nejvyšší je číslo 5, které představuje skupinu s nejlepšími zkoumanými jevy.


47

Tabulka č. 7: Výpočet atraktivity Jihomoravského kraje Skupina Obchodní

Váhy skupin Faktor Váhy faktorů Blízkost trhu 1 Blízkost zákazníka 0,8 0,29 Přítomnost zahraničních firem 0,6 Podpůrné služby 0,5

Celkový vážený faktor Vážená skupina Infrastrukturní

0,22

Kvalita silnic a železnic Blízkost větších letišť Kvalita telekomunikací

1 0,5 0,5

0,19

Dostupnost pracovních sil Kvalita pracovních sil Flexibilita pracovních sil

1 0,7 0,2

0,14

Nabídka ploch Znalostní báze Finanční participace

1 1 0,5

0,1

Cena práce Cena pozemků/ pronájmů

0,06

Envir. atraktivita území Envir. kvalita území

Celkový vážený faktor Vážená skupina Pracovní Celkový vážený faktor Vážená skupina Lokální Celkový vážený faktor Vážená skupina Nákladové

1 1

Celkový vážený faktor Vážená skupina Environmentální

Celkový vážený faktor Vážená skupina Investiční atraktivita regionů Pramen: Zpracováno autorkou práce

1 0,7

Hodnoty Výpočet 4 4 5 4 5 3 5 2,5 13,5 3,915 5 5 4 2 5 2,5 9,5 2,09 5 5 5 3,5 5 1 9,5 1,805 5 5 5 5 4 2 12 1,68 4 4 5 5 9 0,9 4 4 3 2,1 6,1 0,366 10,756

Maximální hodnotu, kterou může region dosáhnout je hodnota 11, 47. Této maximální hodnoty nedosahuje ani nejatraktivnější oblast v ČR hlavní město Praha, která dosáhla hodnoty 11,302.


48

Graf č. 4:Pořadí atraktivity vybraných regionů České republiky. Pořádí atraktivity vybraných regionů České republiky

12

Výše atraktivit y

10 Pořádí atraktivity vybraných regionů České republiky

8 6 4 2

ha av or av sk ý sk kr os aj le zk ý Ji kr ho aj če sk ý kr Ú st aj ec ký kr aj Vy so či na

Pr a

om or M

Ji h

M

ax

.h

od

no ta

0

Kraj

Pramen: Zpracováno autorkou práce

Z grafu č. 4 je patrné, že Jihomoravský kraj vzhledem ke zkoumaným regionům zaujímá druhé místo na stupni atraktivity regionů ČR s hodnotou 10,756. Všeobecně je Jihomoravský kraj považován za velmi rozvinutý region. Velmi významným faktorem, který zvyšuje atraktivitu Jihomoravského kraje je velký počet školských zařízení, především Vysokých škol. Tato zařízení produkují kvalitní konkurující si pracovní sílu, která např. oproti Praze představuje nižší mzdové náklady. Dalšími velmi úspěšnými oblastmi jsou dobré dopravní sítě, komunikační sítě, geografická poloha atd. (Survival kit to South Moravia 2007). Nejlépe při hodnocení atraktivity dopadla skupina pracovní, infrastrukturní, obchodní, naproti tomu nejhorších hodnot vykazuje skupina environmentální.

5.3.Dynamika vývoje PZI v ČR a v Jihomoravském kraji 5.3

49

Dynamika vývoje PZI v ČR a v Jihomoravském kraji.

V transformujících se ekonomikách lze rozlišit a zformovat následující „fáze směřování“ PZI:

První fází „spontánní“ je obsazování nově vznikajících trhů. Tato fáze je nejmasivnější na počátku ekonomické transformace a probíhá většinou v rámci privatizace podniků: v oblasti spotřební – vstupem do podniků schopných efektivně zajišťovat aktuálně nenaplněnou a očekávanou poptávku v oblasti výrobní – vstupem do mezinárodně uznávaných podniků s reálnou odbytovou perspektivou i na nových trzích Investoři v této první fázi většinou neočekávají investiční pobídky ani od státu ani od místní samosprávy. Atraktivní investiční příležitosti v této fázi jsou poměrně omezené.

Druhá fáze „náborová“ vstupu PZI je charakterizována úsilím státu a místní správy o využití PZI systematičtějším způsobem v rámci restrukturalizace lokálních ekonomik. Charakteristická je snaha o směřování PZI zejména do výrobního sektoru. V této fázi hrají investiční pobídky v širokém slova smyslu klíčovou roli.

V třetí fázi „integrační“ začíná nabývat na významu sektor služeb. A to jak pro přímou podporu výroby, tak i v různých formách strategických služeb. Rozvoj služeb a kooperací je zaměřen také ke stabilizaci existujících podniků (např. podpora subdodavatelů). V rámci druhé a třetí fáze se rovněž začínají rozvíjet logistická centra v zázemích velkých ekonomických center, z nichž se některá následně rozšiřují do více komplexních tzv. integrovaných rozvojových areálů.

Ve čtvrté fázi „interaktivní“ nastává již určitá saturace. Některé PZI typické pro druhou fázi hledají výhodnější podmínky v nových „nízkonákladových zemích“ a těžiště PZI se ještě dále přenáší do oblasti aktivit s vysokou přidanou hodnotou a kvalitou pracovní síly. V tomto směru se také transformují aktivity podniků založených během druhé a třetí fáze. Spektrum podmínek podmiňujících úspěšné přilákání PZI, jeho priority a kvalita, se pro jednotlivé fáze výrazně liší. V důsledku orientace hospodářské politiky ČR na počátku ekonomické transformace se první fáze vstupu PZI v ČR protáhla až do období tzv. „balíčků“. Po určitém počátečním zaváhání

5.3.Dynamika vývoje PZI v ČR a v Jihomoravském kraji

50

přistoupila ČR k velmi efektivní podpoře vstupu PZI, což se záhy odrazilo na výrazně zvýšeném přílivu PZI. Již v roce 1999 pak byla ČR podle ukazatele PZI/obyvatele na čele evropských „transformačních“ států. Údaje CzechInvestu o posledních zahraničních investicích naznačují, že ČR se již nachází ve třetí fázi směřování PZI s prognózou přechodu do čtvrté fáze po roce 2045. (Přímé zahraniční investice,2005)

Vývoj přímých zahraničních investic Hlavním přínosem investičních pobídek je stimulace přímých zahraničních investic (PZI). Přímé zahraniční investice jsou dle devizového zákona ČR č. 219/1995 Sb. Vymezeny jako investice do jiné země za účelem získání podílu na kmenových akciích a rozhodovacích pravomocích ve výši alespoň 10 %, či takového podílu, který dává zahraničnímu investorovi rozhodovací pravomoci. Vymezení PZI vychází z metodiky platební bilance a národního účetnictví. (Srholec,M., 2004)

PZI mají pozitivně působit na technologické změny, růst a zaměstnanost. V ekonomické teorii je technologie pojímána třemi způsoby a to jako volně dostupné statky (exogenní), jako externalita (vedlejší produkt) jiných ekonomických aktivit, či jako cílený výsledek investic (např. do výzkumu a vývoje). Jedním ze základních neoklasických modelů ekonomického růstu je dokonalá osvojitelnost a šíření technologií. Úloha PZI se zde omezuje pouze na jeden ze zdrojů růstu kapitálové vybavenosti ekonomiky, jehož růstový impuls se v čase vytrácí vlivem klesajících výnosů z rozsahu. Širší dopad PZI pak zůstávají skryty v reziduu neoklasických růstových modelů. Větší prostor pro úlohu PZI otevírá rozšířené pojetí lidského kapitálu a endogenizace technologického pokroku do neoklasické produkční funkce. Opouštěn je předpoklad volného šíření technologií a jako vysvětlující proměnná jsou zavedeny i investice do inovací přinášející nejen externality, ale i výhody jejich nositeli. Zásadní externalita je připisována pozitivním externalitám spojeným se šířením znalostí, které mohou být významným zdrojem ekonomického růstu i v dlouhém období. (Srholec,M., 2004)

Jaké předpoklady musí země splnit, aby bylo dosaženo prostřednictvím technologií co největšího ekonomického růstu.Touto problematikou se zabývá tzv. nová teorie růstu zahraničního obchodu


51

či ekonomické geografie. Důležité při přílivu PZI je především rozlišit, zda je zahraniční produkce náročná na kvalifikovanou či nekvalifikovanou pracovní sílu. Pokud bude zahraniční investor v zemi provádět pouze produkci nenáročnou na nekvalifikovanou pracovní sílu, bude přelití nové technologie ze zahraničí minimální. Je-li však úspěšný, roste technologická úroveň a rozvíjí se postupně technologický vyspělejší a kvalifikačně náročnější produkce. Dle učení Schumpetera není transfer technologií chápán jako automatický proces, ale proto aby mohl maximálně absorbovat efekt přelévání, vyžaduje zapojení domácího vědeckého potenciálu, úrovně lidského kapitálu, infrastrukturu. Technologický transfer může být dvojí povahy, a to buď přímý či nepřímý technologický transfer. Přímý technologický transfer probíhá interně v rámci nadnárodní firmy. Nepřímý transfer představuje snižování technologické mezery mezi podniky pod zahraniční kontrolou a domácími firmami. Nepřímým transferem může být např. školení domácích zaměstnanců, kontakty s novými světovými firmami. Příliv PZI a technologický pokrok vyvíjí tlak na strukturální změny a na schopnost trhu práce se těmto změnám přizpůsobit. Graf č. 5: Podíl přímých zahraničních investic/HDP (v %)

Podíl PZI na HDP v %

Podíl přímých zahraničních investice ku HDP v %

12 10 8

EU (15)

6

ČR

4

EU (25 )

2

1

99 5 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

Rok

Pramen: Zpracováno autorkou práce, dle materiálu Eurostat


52

Podíl přímých zahraničních investic ku HDP je v současné době na vyšší úrovni než je průměr v EU 25. Grafem znázornění podílový vztah neposkytuje jednoznačné závěry. Může to tedy znamenat, že Česká republika je příjemcem velkého množství přímých zahraničních investic nebo její HDP je nižší, než je průměr EU 25. Graf č.5 nemá příliš vypovídací schopnost.

Graf č. 6: Vývoj přímých zahraničních investic v Jihomoravském kraji.

Vývoj přímých zahraničních investic v Jihomoravském kraji 100 000 000 90 000 000

Mil.K č

80 000 000 70 000 000 60 000 000

Vývoj přímých zahraničních investic v Jihomoravském kraji

50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

10 000 000 0

Rok

Pramen: Zpracováno autorkou práce, dle materiálu ČNB

Graf č.6.znázorňuje vývoj přímých zahraničních investic do ČR (v mil.Kč). Sloupce v grafu vykazují rostoucí tendenci. Největší hodnoty vykazuje rok 2004. Tyto vysoké hodnoty přílivu přímých zahraničních investic mohl způsobit vstup ČR do EU. Rok 2005 vykazuje nižších hodnot na rozdíl od předchozího roku, tyto nižší hodnoty mohou být zapříčiněny předchozím abnormálním nárůstem zahraničních investic. Na základě grafu č. 6. předpokládám, že i v dalších letech ČR bude vykazovat rostoucí trend.

5.4.Mezikrajové srovnání investičních pobídek v ČR 5.4

53

Mezikrajové srovnání investičních pobídek v ČR

Od roku 1998 až po rok 2007 bylo na území ČR přislíbeno 343 investičních projektů v celkové výši 443 370,19 mil.Kč. Graf č. 7: Výše investic v jednotlivých krajích ve zpracovatelském průmyslu k 31.12.2007 Výše investic v jednotlivých krajích do zpracovatelského průmyslu k 31.12. 2007

120 000,00 100 000,00

Mil. Kč

80 000,00 Výše investic v jednotlivých krajích do zpracovatelského průmyslu

60 000,00 40 000,00 20 000,00

Ú M Stř ste or ed ck a v oč ý sk es J ih osl ký om ezs k O ora ý lo vs m ký o Pl u ck ze ý ň Kr ál Vys ský ov o éh čin ra a Li dec be ký Jih rec o ký Pa če rd ský ub ick Z Ka lín ý rlo sk va ý rs k Pr ý ah a

0,00

Kraj

Pramen: Zpracováno autorkou práce, dle materiálu CzechInvest

Nejvíce investic bylo realizováno ve Středočeském,Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Jihomoravský kraj zastupuje čtvrté místo z pohledu největšího realizátora investic prostřednictvím investičních pobídek. Středočeský kraj vykazuje vysokou strukturální zaostalost regionu, vliv na rozvoj regionu má i blízkost hlavního města Prahy. Ústecký a Moravskoslezský kraj se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti a proto jsou jedni z největších příjemců veřejné podpory.

5.4.Mezikrajovém srovnání investičních pobídek v ČR

54

Graf č. 8: Přislíbená výše podpory v jednotlivých krajích ČR za období 1998-2007 ve zpracovatelském průmyslu. Přislíbená výše podpory v jednotlivých krajích ČR za období 1998 - 2007 ve zpracovatelském průmyslu Praha 10 000,00

Jihočeský

9 000,00

Karlovarský

8 000,00

Královehradecký

Mil.Kč

7 000,00

liberecký

6 000,00

Moravskoslezký

5 000,00

Olomoucký

4 000,00 3 000,00

Pardubický

2 000,00

Plzeňský

1 000,00

Středočeský Ústecký

19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

0,00

Rok přislíbení podpory

Zlínský Vysočina Jihomoravský kraj

Pramen: Zpracováno autorkou práce,dle materiálu CzechInvest

Graf přislíbené výše podpory v jednotlivých krajích ČR nemá příliš velkou vypovídací schopnost o systému investičních pobídek. Z grafu přislíbených výše podpor v jednotlivých krajích ČR můžeme pouze pozorovat, že nejvíce investičních podpor bylo přislíbeno v roce 2006. Důvodem nárůstu výše podpor je připravující se změna v zákoně o investičních pobídkách platná od 1.1.2007. Investoři ve všech krajích na poslední chvíli chtěli získat investiční pobídky za lepších podmínek, než jim připravovala nová reforma tohoto systému.

5.5.Zpracovatelský průmysl JMK 5.5

55

Zpracovatelský průmysl JMK

V Jihomoravském kraji bylo za období 1998 – 2007 ve zpracovatelském průmyslu přislíbeno celkem 46 projektů. Celková výše plánovaných investic činí 32 664,17 mil. Kč a celkový strop veřejné podpory činí 14 658,12 mil. Kč.

Ke dni 10.3.2008 jsou již známy další 2 projekty, které se na území Jihomoravské kraje uskuteční. Celá práce mapuje vývoj investičních pobídek do roku 2008, neboť tento rok je ještě ve svém počátku a data by tudíž byla neúplná a mnohdy zavádějící.

Graf č. 9: Přislíbené investiční pobídky v JMK ve zpracovatelském průmyslu dle země původu za období 1998 – 2007. Přislíbené investiční pobídky v JMK ve zrapcovatelském průmyslu dle země původu za období 1998 - 2007 Česká republika Kanada Lucembursko Německo 2% 2% 4%

4%

9%

Itálie

21%

Belgie 2% 2%

USA Rakousko Japonsko

11% 7%

19% 9%

4%

4%

Tchaj-wan Švýcarsko Švédsko Nizozemí Španělsko

Pramen: Zpracováno autorkou práce, dle materiálu CzechInvest.

Z grafu č. 9 můžeme pozorovat podíl domácích a zahraničních investorů čerpajících investiční pobídky v JMK. Domácí investoři tvoří pouhých 21 % všech projektů, kterým byla přislíbena investiční pobídka ve zpracovatelském průmyslu. Můžeme tedy konstatovat, že investiční pobídky plynou především do rukou zahraničních investorů (79 %). Pokud bychom srovnávali strop investiční podpory, pak výše poskytnutá domácím investorům činí 2 958,86 mil. Kč a

5.5.Zpracovatelský průmysl JMK

56

zahraničním investorům 11 699,26 mil. Kč. Tyto hodnoty představují přibližně stejný poměr jako počet projektu 20 % : 80 %. Ze zahraničních investorů investují prostřednictvím investičních pobídek do území Jihomoravského kraje Německo, Nizozemí.

Graf č. 10: Přislíbené investiční pobídky v JMK ve zpracovatelském průmyslu dle odvětví za období 1998 – 2007. Přislíbené investiční pobídky v JMK ve zpracovatelském průmyslu dle odvětví za období 1998- 2007 elektronický automobilový strojírenský textilní 7%

2% 4%

2% 2%

dřevozpracující

16%

sklářský

2% 7%

16%

kovozpracující chemický zdravotnický

2% 2% 2%

plastikářský 9%

27%

farmaceutický ostatní elektrotechnický polygrafický

Pramen: Zpracováno autorkou práce , dle materiálu CzechInvest

Na grafu č.10 je zobrazeno členění investičních projektů dle členění OKEČ v JMK. Nejvíce přislíbených projektů si získalo odvětví strojírenské ( 27 %), následováno elektronickým (16 %), automobilovým (16 %) a textilním průmyslem (9 %). V Jihomoravském kraji mají tyto obory dlouholetou tradici, i proto jsou do nich nejčastěji směřovány investice. Důležitější než množství projektů je spíše výše investice a od ní se odvíjející strop veřejné podpory. Z následujícího grafu č. 11 tvoří prvenství v objemu investic opět strojírenský průmysl s celkovými

8 863,99 mil. Kč, následovány přibližně ve stejném pořadí elektronickým,

automobilovým, sklářským a textilním.


57

Graf č. 11: Výše investic v jednotlivých oborech v JMK ve zpracovatelském průmyslu dle OKEČ

za období 1998 – 2007. Výše investic v jednotlivých oborech v JMK ve zpracovatelském průmyslu dle OKEČ za období 1998 - 2007 9 000,00 8 000,00 7 000,00

Mil.Kč

6 000,00

Výše investic v jednotlivých oborech ve zpracovatelské m průmyslu dle OKEČ

5 000,00 4 000,00 3 000,00 2 000,00 1 000,00

el e au k tro to nic m s t ob ký ro il jír o v en ý dř ev t ský e oz x pr tiln a í ko s cu vo klá jíc zp řs k í r ý c h acu z d em jíc ra i í pl vot cký fa as t nic rm ik á k ý ac řs eu ký el ek ti tro o ck ý te s ta po ch tn í lyg nic ra ký fic ký

0,00

Odvětví


Pokud porovnáme graf.č. 11 a graf č.12 je z nich patrné, že výše investic na různé projekty se liší. Předpokládám, že rozdílné výše investic představují různě náročně technologicky náročná odvětví a rozdílné velikosti společnosti, které disponují různě velkým kapitálem. Pokud porovnáme například plastikářské odvětví, kde bylo přislíbeno až 7 % z celkového množství projektů, musím konstatovat, že v žebříčku výše investic zaujímá toto odvětví jedna z posledních míst ve výši 622 mil. Kč. Naproti tomu, odvětví sklářské jež tvořilo pouhá 2 % z veškerých projektů, výše investic tvoří 3 676,00 mil. Kč.


58

Graf č. 12: Výše investice v mil.Kč v JMK ve zpracovatelském průmyslu Výše investice v mil.Kč v JMK ve zpracovatelském průmyslu

16 000,00 14 000,00 12 000,00

Výše investice v mil.Kč

mil.Kč

10 000,00 8 000,00 6 000,00 4 000,00 2 000,00

07 20

05

04

06 20

20

20

02

01

03 20

20

20

00 20

19

99

0,00

Rok rozhodnutí o příslíbení invest.pobídky


Investice, které se realizovaly na území Jihomoravského kraje, nevykazují žádný trend. Opět se zde projevuje vliv očekávání přijetí novely zákona o investičních pobídkách. Rok 2006 vykazuje největší počet podpořených projektů (19 projektů) o celkové výši 15418,302 mil.Kč.


59

Graf č. 13: Počet nově vytvořených pracovních míst v JMK ve zpracovatelském průmyslu za období 1998 – 2007.

Počet nově vytvořených pracovních míst v JMK ve zpracovatelském průmyslu za období 1998 - 2007 4 000 3 500

Osoba

3 000 Počet nově vytvořených pracovních míst

2 500 2 000 1 500 1 000 500 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

0

Rok přislíbení investiční pobídky


Počet nově vytvořených pracovních míst v JMK ve zpracovatelském průmyslu se odvíjí od velikosti investičních pobídek.

5.6.Strategické služby a technologická centra JMK 5.6

60

Strategické služby a technologická centra JMK

Strategické služby a technologická centra, jak již bylo výše řečeno, jsou ukotveny v pravidlech, které vydalo MPO Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb. V Jihomoravském kraji bylo podpořeno od roku 2001 celkem 32 pobídek, z čehož 27 byly pobídky realizované pouze na území JMK a 5 pobídek bylo sdíleno s jinými kraji. Celkem bylo podpořeno 5 169 pracovních míst o výši investic 1 881,00 mil. Kč. Dle metodiky agentury CzechInvest investiční pobídky, které nejsou realizovány čistě na území jednoho kraje, přísluší ke statistikám kraje, který je uveden na prvním místě investičního záměru, aby nedocházelo k duplicitám informací. Stejně tak tato práce bude postupovat podle této metodiky. Na základě této metodiky bylo z původních 5 pobídek, které se podílely s ostatními kraji o investici, pouze 2 započítány do statistik Jihomoravského kraje, zbylé tři přísluší pak do statistik hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Ke dni 10.3.2008 byly již přislíbeny 2 investiční pobídky pro rok 2008. Tyto data roku 2008 však budeme opomíjet, jelikož nejsou kompletní a mohly by zkreslovat některé závěry.

Přislíbené investiční podpory strategické služby a technologická centra v Jihomoravském kraji od června 2001 do 30.1.2008.

5.6. Strategické služby a technologická centra JMK

61

Graf č. 14: Přislíbené projekty členěné dle země původu investora ve strategických službách a technologických centrech v JMK za období 2001-2007. Přislíbené projekty členěné dle země původu investora ve SC a TC v JMK z období 2001 - 2007

Španělsko 3%

3%

10%

USA

3% 21%

3%

Česká republika Indie Nizozemí Německo

10%

Japonsko 13%

31%

3%

Velká Británie Irsko Kypr


Z grafu č.14 je patrné, že investiční pobídky z prostředků Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb tvořili 30 % domácí investoři a zbylých 70 % zahraniční investoři v pořadí tří největších investorů USA (19 %), Nizozemí a Německo ( 13 %). Stejně jako ve zpracovatelském průmyslu, je i zde patrné, že investiční pobídky čerpají především zahraniční investoři. Graf č. 15: Výše investic v JMK dle země původu za období 2001-2007 Výše investic v JMK dle země původu za období 2001 - 2007 Španěls ko USA 1%

Česká republika

2% 1%

10%

Indie 1%

Nizozemí 27%

8%

Německo Japonsko Velká Británie Irsko

18%

Kypr 6%

26%


5.6.Strategické služby a technologická centra JMK

62

Většina pobídky (74 %), které byly na území Jihomoravského kraje realizovány, byla zahraničního původu. Především se zde usídlily firmy z USA (27 %), Nizozemí (18 %), Velké Británie(10 %). Zbylou část investic tvořili domácí investoři. Graf č. 16: Výše investic ve SC a TC v JMK za období 2001 – 2007 Výše investic ve SC a TC v JMK za období 2001 - 2007 800,00 700,00

Mil. Kč

600,00 500,00 400,00 Výše investic ve SC a TC v JMK za období 2001 - 2007

300,00 200,00 100,00

20 07

20 06

20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0,00

Rok přislíbení investiční pobídky


V oblasti podpory technologických center a strategických služeb jsou vykazovány opět velké rozdíly v jednotlivých rocích. Rok 2006 opět tvoří nadměrné hodnoty pobídek, které jsou zapříčiněny velkým množstvím projektů. Znovu se zde projevuje vliv změny legislativy investičních pobídek. V oblasti technologických center a strategických služeb došlo dokonce k trojnásobně větším investicím než v jednotlivých minulých letech.

5.6. Strategické služby a technologická centra JMK

63

Dílčí závěr: Investiční pobídky, ať již jsou investovány do technologických center a strategických služeb, či do zpracovatelského průmyslu, vykazují přibližně podobné tendence vývoje a výkyvů. Domácí a zahraniční investoři se podílí na investičních pobídkách JMK v poměru 25 %:75 %. Tyto hodnoty přibližně zaznamenávají i ostatní regiony ČR. Největšího nárůstu investičních pobídek, ať již ve zpracovatelském průmyslu, či technologických centrech a strategických službách vykazuje rok 2006. Rok 2006 je poslední rok před výraznou liberalizační změnou systému investičních pobídek. Investoři se tedy snažili ještě využít příznivých podmínek nastavených stávajícím systémem a získat ještě velmi příznivé úlevy a dotace pro svoji firmu a neodkládat investiční záměr na pozdější dobu. ČR podporuje nejvíce investice do strojírenského, automobilového a elektronického průmyslu. Tyto obory mají v ČR dlouholetou tradici a pomocí investičních pobídek dochází k dalšímu rozvoji a inovaci těchto oblastí výroby. Investiční pobídky stimulují vedle přílivu investic i zaměstnanost. Při rozhodování o udělení investiční pobídky se zohledňuje i počet vytvořených pracovních míst a proto čím větší je hodnota investičního záměru, tím více by mělo být podpořeno vytvoření nových pracovních míst. Pokud zhodnotíme vývoj přímých zahraničních investic v Jihomoravském kraji (graf č.7) a vývoj v čerpání investičních pobídek v Jihomoravském kraji (graf č.15), není mezi nimi nějaká velká závislost. Přímé zahraniční investice do země plynou i přestože jsou podpory poskytovány v menší výši.

5.7.Efektivnost investičních pobídek 5.7

64

Efektivnost investičních pobídek

V ekonomické teorii efektivnost vyjadřuje poměr mezi výstupy a vstupy. Za efektivní činnost lze považovat činnost, kdy všechny zdroje jsou plně využívány při nejvyšší možné hospodárnosti a výše vstupu přináší optimální úroveň výstupů. 5.7.1 Alokační efektivnost Alokační efektivnost investičních pobídek vychází z předpokladu, že relativní rozvinutost regionu nepřímo úměrně ovlivní rozhodování o umístění investiční pobídky. Při zjišťování této kauzality budeme vycházet z lineární regresní analýzy, jelikož zkoumáme jednostrannou závislost mezi dvěma proměnnými. V analýze musíme zohlednit působení časových řad, tzn. že relativní vyspělost kraje by měla ovlivnit velikost investičních pobídek v následujícím roce. Jsou-li veřejné zdroje alokovány alokačně efektivně, očekávali bychom záporný vztah mezi úrovní rozvoje kraje a objemem investičních pobídek do něj plynoucím (Ministerstvo práce a obchodu, 2007), tzn. že regresní přímka by měla být negativně skloněná. V analýze alokační efektivnosti abstrahujeme od významných hodnot, kterých dosahuje hlavní město Praha. Praha představuje pro ČR region se specifickými podmínkami tvorby HDP i v zastoupení investičních pobídkách. Při prokládání lineární funkce, by Praha představovala odlehlou hodnotu a došlo by k výraznému zkreslení výsledku analýzy. Při výpočtu alokační efektivnosti, budeme vycházet na rozdíl od studie „Analýza investičních pobídek v ČR“ z hodnot přislíbené investiční podpory namísto skutečně vyčerpané výše podpory. Důvodem, proč nebudeme pracovat se skutečnou hodnotou investičních pobídek, ale s hodnotou přislíbenou je, že investiční pobídka je investorovi přislíbena a např. při úlevách na dani závisí na tom, jak investor dokázal tuto pobídku využít. Alokační efektivnost tedy zkoumá, zda podpora poskytnutá státem plyne více do zaostalých regionů a nezkoumá schopnost investora využít maximální výši investiční pobídky.

Jestliže budeme zkoumat, jak rozvinutost kraje nepřímo úměrně ovlivní rozložení pobídek v ČR, pak investiční pobídky představují závisle proměnou (y) a rozvinutost kraje proměnou nezávislou (x).

5.7.Efektivnost investičních pobídek

65

Rozvinutost kraje budeme definovat jako poměr jeho HDP na obyvatele k HDP na obyvatele celé ČR (v %) a výše investiční pobídky jako přislíbenou výši investiční pobídky za pozorovaný rok (v mil.Kč).

Výpočet alokační efektivnost provedeme pomocí OLS lineární regrese (Metody nejmenších čtverců, 2008) Lineární funkce má tvar: Pro výpočet parametrů a a b jsou odvozeny následující vztahy:

Parametr a je směrnicí lineární přímky. Pro a > 0 představuje rovnice přímky rostoucí funkci, pro a < 0 jde o funkci klesající. Pro a = 0 je přímka rovnoběžná s osou x. Parametr b je roven hodnotě, v které protne lineární přímka osu x. Je-li b = 0, pak přímka prochází počátkem O. Závislost rozložení investičních pobídek na vyspělosti kraje zjistíme pomocí indexu determinace a korelace. Abychom získaly potřebné proměnné těchto indexů museli jsem přes rovnici rozkladů součtu čtverců zjistit rovnici rozkladu rozptylu. 2

Rovnice rozkladu rozptylu: s y

= s y2´ + s y2− y´

Index determinace měří podíl vysvětlené variability na celkové variabilitě udává tedy, jaká část proměnlivosti závislé proměnné je určena proměnlivostí nezávisle proměnné.

I

2 yx

=

s y2′ s y2

Index korelace měří intenzitu závislosti na intervalu <0, 1> a je definován jako druhá odmocnina podílu rozptylů vypočtených a pozorovaných hodnot závisle proměnné.

I yx = I yx2 (Minařík, B., 2000)


66

Tabulka č. 8: Parametry lineární regresní funkce a indexy závislosti rok

1999

b

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2 101,04 -8 123,03 21 997,83 15 128,81 -13 769,30 -40 624,98 2 378,26 -9 710,48 4 830,81

a

-9,13

120,91

-202,07

-131,91

186,94

529,69

8,10

213,59

-29,86

index korelace

0,035

0,201

0,216

0,167

0,297

0,446

0,022

0,235

0,091

index determinace

0,001

0,041

0,047

0,028

0,088

0,199

0,000

0,055

0,008

Pramen: Zpracováno autorkou práce.

Graf č. 17: Lineární regresní přímky alokační efektivnosti v ČR (r. 1999 – 2007)


67


Z grafu č.17 je možno pozorovat, že státní podpora není rozdělována dle zaostalosti krajů. Kdyby tomu tak totiž bylo, musela by regresní přímka mít klesající sklon (a<0) a body by ležely na této přímce, nebo by se alespoň přímce přibližovaly. Graf č. 18: Vývoj indexu korelace

1,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00

rok

Pramen: Zpracováno autorkou práce

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

index korelace

20 00

19 99

Výše korelace

Vývoj indexu korelace


68

Index korelace je veličina měřící intenzitu závislosti na intervalu od 0 (nezávislost) do 1 (závislost). Z grafu Vývoje indexu korelace je možno zjistit maximální nejvyšší hodnotu indexu za sledované období. Tato hodnota (0,446) nedosahuje ani poloviny stanoveného intervalu závislosti. Všechny vypočtené hodnoty se pohybují pod hodnotou 0,5. Vztah mezi veličinami můžeme prohlásit za nezávislý. Graf jež znázorňuje vývoj indexu korelace nevykazuje žádné vývojové tendence směrem k růstu závislosti. Tabulka č. 9: Hodnoty testu průkaznosti rok

1999

b

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2 101,04 -8 123,03 21 997,83 15 128,81 -13 769,30 -40 624,98 2 378,26 -9 710,48 4 830,81

p-value b

0,767

0,608

0,375

0,467

0,392

0,163

0,806

0,673

0,572

a

-9,13

120,91

-202,07

-131,91

186,94

p-value a

0,910

0,509

0,478

0,586

0,325

529,69

8,10

213,59

-29,86

0,126

0,944

0,440

F test

0,013

0,465

0,539

0,314

0,768

1,062

2,734

0,005

0,643

významnost

0,910

0,509

0,478

0,586

0,091

0,325

0,126

0,944

0,440

0,768

Pramen: Zpracováno autorkou práce.

Pomocí aplikace Microsoft Excel (regresní analýza) byly zjištěny hodnoty pro testování významnosti hypotézy. P-value parametrů a test významnosti dosahují hodnot menší než 0,05. Znamená to, že hypotéza není průkazná. Abychom zajistili průkaznost hypotézy, museli bychom zajistit větší počet pozorovaných objektů. Jelikož však má ČR pouze 14 krajů, nelze průkaznost nikdy zajistit. Dílčí závěr: Na základě statistických šetření nebyla prokázána žádná významná závislost rozdělování investičních pobídek na vyspělosti regionu. Na základě nízkých hodnot indexu korelace, hypotézu „Investiční pobídky plynou více do zaostalých regionů“, můžeme tedy zamítnout. Průkaznost hypotézy byla zajištěna pomocí F-testu. Test zjistil neprůkaznost dat na základě malého počtu zkoumaného vzorku. Abychom zajistili průkaznost, museli bychom rozčlenit zkoumané územní celky ČR na menší oblasti.


69

5.7.2 Dynamická efektivnost

Při zkoumání dynamické efektivnosti aplikujeme metodu prostých klouzavých průměrů. Principem této metody je nahrazení posloupnosti empirických pozorování řadou průměrů vypočítaných z těchto pozorování. Časový interval klouzavého průměru bude činit 5leté a 3leté období. Na rozdíl od studie „Analýza investičních pobídek v České republice“, z které tato diplomová práce vychází, budeme pozorovat vedle 3letého i 5letý časový interval. Důvodem pro stanovení 5letého období je, že se růst kraje za 3leté období nemusí zcela projevit. Zkoumání dynamické efektivnosti budeme aplikovat na územním celku NUTS II Jihovýchod. NUTS II Jihovýchod je tvořen krajem Vysočinou a Jihomoravským. Tyto dva regiony představují oblast získávání stejného podílu podpory investic a přitom vykazují různých charakteristik, jak do vyspělosti kraje, tak např. vzdělaností, atd. Dynamická efektivnost zkoumá jednostrannou závislost. Závislou proměnou je změna relativního růstu kraje a určující (nezávislou) proměnou je výše investiční pobídky v regionu. Z důvodu krátké časové řady a jen malého vzorku pozorované oblasti nebudeme zkoumat vzájemnou závislost dle lineární regrese, ale provedeme pouhou komparaci výsledků klouzavých průměrů s výši investiční pobídky.

Dynamická efektivnost 5letý časový interval klouzavého průměru Tabulka č. 10: Dynamická efektivnost pro 5leté období Investiční pobídka (v mil.Kč) Relativní růst za rok 2001 kraje (v %) 539,482 -0,3541 Jihomoravský 9 891,48 0,558016 Vysočina Pramen: Zpracováno autorkou práce, dle materiálu CzechInvest Kraj

Vlivem investiční pobídky došlo k relativnímu poklesu potenciálu růstu v Jihomoravském kraji, naproti tomu v kraji Vysočina došlo k nárůstu. Z tabulky č.10 bychom mohli vyvodit závěr, že investiční pobídky poskytnuté v méně rozvinutých regionech způsobí růst tohoto regionu, naproti tomu v rozvinutém regionu spíše růst snižují. S těmito závěry musíme však nakládat velmi opatrně, jelikož disponujeme velice malým rozsahem souboru na větší časový interval. Vývoj relativního růstu kraje v 5letém časovém intervalu, může být zkreslen nějakou významnou odlehlou hodnotou relativního růstu kraje (v případě Jihomoravského kraje záporného


70

charakteru), či případně nějakými jinými okolnostmi negativně působící na ukazatel HDP (např. oblastní přírodní vlivy) Dynamická efektivnost pro 3leté období Tabulka č. 11: Dynamická efektivnost pro 3leté období v Jihomoravském kraji Výše investiční Relativní růst Rok pobídky (v mil.Kč) kraje ( v %) 2 540,34 1999 -0,28241 2 039,68 2000 -1,40588 539,48 2001 -0,26517 4 809,00 2002 -0,21198 0,00 2003 0,55334 Pramen: Zpracováno autorkou práce, dle materiálu CzechInvest.

Tabulka č. 12: Dynamická efektivnost pro 3leté období v kraji Vysočina Výše investiční Relativní růst Rok pobídky (v mil.Kč) kraje (v %) 1999 0,00 -3,11157 2000 349,00 -2,01555 2001 9 891,48 1,761064 2002 894,50 3,832545 2003 1 868,80 2,131039 Pramen: Zpracováno autorkou práce, dle materiálu CzechInvest.

Tabulky sestavené pro tříleté období již vykazují větší možnost porovnání dat. Při použití 3letých klouzavých průměrů se nemusí zcela projevit vliv zvýhodněných firem na relativní růst kraje. Tabulka č.11 obsahující hodnoty Jihomoravského kraje vykazuje především záporné hodnoty relativního růstu kraje. Kraji Vysočina přináší investiční pobídky lepší výsledky než kraji Jihomoravskému. Pokud srovnáme hodnoty 3letých tabulek obou regionů, můžeme tvrdit, že čím více pobídek plyne do rozvinutých regionů, tím menší je relativní růst kraje a naopak čím více budou investiční pobídky plynout do krajů více zaostalých, tím lepší bude jejich vliv na relativní růst kraje. Dílčí závěr: Nad dynamickou efektivností v regionu NUTS II Jihovýchod nelze vyřknout jednoznačný soud. Při komparaci relativního růstu kraje a investičních pobídek jsme došli k těmto závěrům. V rozvinutých regionech (zastoupeny JMK) investiční pobídky snižují relativní růst a jsou tudíž dynamicky neefektivní. V málo rozvinutém kraji (kraj Vysočina) investiční pobídky podněcují relativní růst kraje a jsou tedy dynamicky efektivní. Jelikož jsme však zkoumali malý vzorek oblastí podpory, může se stát, že při zohlednění všech regionů bychom došli k jiným závěrům.


71

5.7.3 Fiskální efektivnost investičních pobídek Fiskální (daňová) efektivnost investičních pobídek zkoumá toky finančních prostředků státního rozpočtu související s udělenými investičními pobídkami. Vstupy fiskální efektivnosti představují skutečné výdaje státního rozpočtu, případně „ušlé“ příjmy na příjmové stránce rozpočtu. Hlavní vstupy jsou: -

hmotná podpora na vytvoření pracovních míst v Kč (Pp),

-

dotace na úhradu nákladů na rekvalifikaci zaměstnanců v Kč (Dn),

-

výše úlevy na dani z příjmů v Kč (Úd),

-

dotace na podporu rozvoje průmyslových zón (Ppz),

-

administrativní náklady na výběr daní (Na)

Výstupem fiskální efektivnosti je skutečný výnos, který plyne státu do státního rozpočtu z investičních pobídek. Jsou jimi: -

pojistné na sociální zabezpečení (Ps) a na veřejné zdravotní pojištění (Pz),

-

výnos daně z příjmů ze závislé činnosti (Dpz),

-

výnos daně z příjmů právnických osob (Dps),

-

výnos z daně z nemovitosti (Dn),

-

výnos z daně silniční (Ds),

-

poplatky (P)

-

úspory na výdajové stránce státního rozpočtu (Úv), např. transferové platby.

Z teoretického hlediska lze mezi výstupy začlenit i výnosy z dalších daní (spotřební daní, daně dědické, daně darovací, daně z převodu nemovitostí). Některé z daní by bylo velmi těžké zjistit (spotřební daň), nebo tvoří nevýznamné položky, a proto s těmito zdroji příjmů veřejných rozpočtů v modelu nekalkulujeme. Model fiskální (daňové) efektivnosti by tedy měl vycházet z následujícího vztahu. (Vybíhal, V., 2004) Ef =

Dpz + Dps + Ds + Dn + P + Ps + Pz + Úv Pp + Dn + Úd + Na + Ppz

Pramen: Vybíhal,V., (2004),


72

Výsledky fiskální efektivnosti lze interpretovat takto: Hraniční hodnotu fiskální efektivnosti tvoří hodnota 1. Pokud je fiskální efektivnost (Ef) větší nebo rovna jedné, pak se hodnota poskytnuté investiční pobídky do státního rozpočtu navrátí alespoň jedenkrát. Čím větší

bude hodnota fiskální efektivnosti, tím dříve vstupy převýší

výstupy státního rozpočtu spojené s investiční pobídkou. Dosahuje-li efektivnost nižších hodnot než jedné, pak výdaje státního rozpočtu převýšily jeho příjmy a tudíž jsou investiční pobídky fiskálně neefektivní. Doba návratnosti je stanovena pro 5leté období. Toto období je optimální pro návratnost finančních prostředků z podnikatelské činnosti.

Data potřebná pro výpočet fiskálního modelu byly zjišťovány pomocí dotazníkového elektronického šetření. Dotazníkové elektronické šetření bylo prováděno u firem na území JMK, kterým byla investiční pobídka přislíbena v období od roku 1997 – 2001. Jelikož informace, které tvoří vzorec fiskální efektivnosti jsou interního charakteru, nebyly firmy příliš ochotné tyto informace poskytnout. Podařilo se získat pouze kumulované 6leté informace jedné společnosti.Tato společnost se zabývá textilní výrobou a získala investiční pobídku v roce 2000. Kumulované údaje za 6leté období ( r.2001-2006) v tis.Kč. Tabulka č. 13: Vstupy fiskální efektivnosti Vstupy

v tis.Kč

Úleva na DPPO 422 536 Dotace na vytvoření pracovních míst 3 200 Dotace na rekvalifikaci 1 300 Celková hodnota vstupu 427 036 Pramen: Zpracováno autorkou práce, dle dotazníkového šetření

Tabulka č. 14: Výstupy fiskální efektivnosti Výstupy

Sociální pojištění Zdravotní pojištění Daň ze závislé činností DPPO Daň z nemovitosti

v tis.Kč

37 701 14 969 12 781 1 200 729

Daň silniční 0 Celková hodnota výstupu 67 380 Pramen: Zpracováno autorkou práce, dle dotazníkového šetření


73

Fiskální efektivnost vykazuje u této společnosti hodnotu 0,157785292. V tomto případě jsou alokovány zdroje značně neefektivně. Pokud bychom zohlednili výstupy firmy v 6letém období a předpokládali bychom, že firma bude v následujících obdobích vykazovat stejné hodnoty, návratnost této pobídky by byla uskutečněna přibližně za 38 let od udělení investiční pobídky. Protože se nepodařilo získat dostatek dat k objektivnímu pozorování, budeme kalkulovat s výsledky studie Vybíhala: „Investiční pobídky v kontextu evropského regionu a měnícího se ekonomického, sociálního a právního prostředí.“ Vybíhalova studie pozoruje kumulativní údaje 5letého období. Jelikož data poskytnutá textilní společností byla kumulována za 6leté období, musíme srovnávat dvě zdánlivě nesrovnatelná období. Jelikož však textilní společnost vykázala za 6leté období velmi nízké hodnoty fiskální efektivnost 0,1577, dojdeme k logickému závěru, že při pětiletém období by návratnost investice textilní společnosti byla ještě nižší. Návratnost této investiční pobídky můžeme tedy považovat za fiskálně neefektivní. Vybíhalova studie zkoumá vzorek 14 firem z oborů automobilový průmysl, strojírenský průmysl, elektronický průmysl, sklářský průmysl, zdravotnický průmysl, dřevozpracující průmysl. Firmy získaly pobídky na slevu na dani z příjmu PO, dotace na vytváření nových pracovních míst, dotace na rekvalifikaci zaměstnanců. Tabulka č. 15: Ukazatel fiskální efektivnosti investičních pobídek u vybraných firem Firmy

Vstupy v tis.Kč

A B C D E F G H I K L M N O Celkem Ef v tis.Kč Pramen: Vybíhal,V., (2004)

152 500 1 294 560 4 650 130 910 1 408 850 39 990 65 100 33 250 71 319 433 756 61 176 55 182 601 851 52 999 4 406 093

Výstupy v tis.Kč

Ef

337 778 2,21 7 386 556 5,71 1 205 434 259,23 144 261 1,10 1 321 185 0,94 346 699 8,67 29 371 0,45 451 499 13,58 186 308 2,61 565 616 1,30 183 085 2,99 182 653 3,33 649 999 1,08 199 275 3,76 13 189 719

Ef v tis. Kč 185 278 6 091 996 1 200 784 13 351 -87 665 306 709 -35 729 418 249 114 989 131 860 121 910 127 471 48 148 146 276 8 783 626


74

V tabulce č. 15 se většina hodnot fiskální efektivnosti pohybují nad hranicí 1, tzn. že investiční pobídky jsou ve většině případů fiskálně efektivní. Důvodem nízké hodnoty fiskální efektivnosti dotazované firmy je dle mého názoru obor, jímž se zabývá. Vliv na hodnocení však mohou mít i jiné faktory, jako je například nekvalitní investiční záměr a řízení společnosti. Dotazovaná textilní společnost může tvořit jednu z odlehlých hodnot výzkumu fiskální efektivnosti. Proto při hodnocení efektivnosti, se budeme spíše přiklánět k závěrům Vybíhalovy studie. Tabulka č. 16: Struktura výstupů modelu fiskální efektivnosti Ukazatel

Podíl v %

Daň z příjmů fyzických osob Pojistné na sociální zabezpečení Veřejné zdravotní pojištění Ostatní výstupy Výstupy celkem Pramen: Vybíhal, V., (2004).

22,91 55,03 21,48 0,58 100,00

Největší podíl na výstupech modelu fiskální efektivnosti tvoří pojistné na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění a daň z příjmů fyzických osob. Sazby zdravotního a sociální pojištění v posledních letech nezaznamenala žádných změn a můžeme je v čase považovat za neměnné. Daň z příjmu fyzických osob prochází každoročně menšími či většími změnami (např. v odečitatelných položkách, daňové sazbě atd.). Nejvýznamnější změny přinesla reforma daňového systému v roce 2008. Progresivní daňový systém nahradila rovná daň ve výši 15 %. Tato reforma snížila daňovou zátěž v horních třech daňových pásmech o 5, 10, 17 % a nejnižší daňové pásmo navýšila o 2 %. Na výši daně působí jistě i řada dalších činitelů jako jsou různé odečitatelné položky, výkonnost zdaňovaných subjektů, demografický vývoj apod. Vyčíslit změny v systému daní je značně náročné na daňovou problematiku. Snížení daňového břemene způsobí zhoršení návratnosti fiskálního modelu.


75

Tabulka č. 17: Struktura vstupů modelu fiskální efektivnosti Ukazatel Výše úlevy na dani z příjmů Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo Dotace na úhradu částí nákladů na rekvalifikaci Ostatní vstupy Vstupy celkem Pramen: Vybíhal, V., (2004)

Podíl v % 96,83 2,27 0,87 0,03 100,00

Tabulka č.17 vyhodnocuje podíl jednotlivých ukazatelů vstupu fiskálního modelu. Největší podíl 96,83 % celkové podpory tvoří úlevy na dani z příjmů. Ostatní ukazatelé tvoří již velmi malý podíl na výstupech modelu. Úlevy na dani v systému investičních pobídek prošly v roce 2004 strukturální změnou, kdy se snížil interval poskytované slevy na dani z 10letého na 5leté období. Tato reforma by 5letý fiskální model vůbec neovlivnila. Ovšem pokud bychom aplikovali reformu na 10letém fiskálním modelu, došlo by vlivem snížení časového horizontu poskytování úlev na dani, ke zvýšení efektivnosti téměř na dvojnásobek. Stát by tedy mohl vlivem této změny poskytovat více společnostem menší výhody, a tak zvýšit návratnost veřejných financí do státního rozpočtu u jednotlivých investičních záměrů.

Dílčí závěr: Výsledky efektivnosti ve většině zkoumaných případech nabývají hodnot větších než jedna. Příjmy státního rozpočtu z investičních pobídek převýšily jejich výdaje. V 5letém modelu fiskální efektivnosti by se vůbec neprojevila změna v systému investičních pobídek. Vliv na fiskální efektivnost by v tomto případě měla pouze změna v daňovém systému. Změny v systému daní jsou velmi těžko vyčíslitelné. Systém daní ovlivňuje řada činitelů od demografického vývoje až po ekonomickou aktivitu obyvatelstva. Na základě výše popsaných skutečností usuzuji, že dojde ke snížení příjmů z investičních pobídek do státního rozpočtu asi o 2,5 %. Důvodem úsudku je snížení daně v průměru asi o 10 %. Tato daň tvoří 22,91 % příjmu státního rozpočtu fiskálního modelu a tudíž celkově budou příjmy státního rozpočtu sníženy přibližně o 2,5 %. Pětiletý fiskální model by tedy nejspíše zaznamenal malý pokles efektivnosti. Pokud bychom však chtěli zohlednit vliv změny systému investičních pobídek, museli bychom kalkulovat s 10letým modelem fiskální efektivnosti. V 10letém fiskálním modelu vlivem reformy investičních pobídek se snížilo období, na které jsou poskytovány investiční pobídky z 10letého období na 5leté.V 10letém fiskálním modelu, kde úleva na dani tvoří 96,83 % celkových vstupů,


76

by došlo k snížení výdajů státního rozpočtu v oblasti investičních pobídek na polovinu. Zohledníme-li poznatky vlivu rovné daně a změny systému investičních pobídek v 10letém fiskálním modelu, můžeme konstatovat, že vliv změny systému investičních pobídek způsobí značný nárůst efektivnosti 10letého modelu. Výdaje státního rozpočtu by se v konečném důsledku u jednotlivých investičních pobídek snížily přibližně o 45 %. Efektivnost 10letého fiskálního modelu by zaznamenala růst efektivnosti a to téměř o dvojnásobek.

6.Diskuse

6

77

Diskuse

Investiční pobídky tvoří jeden z nástrojů hospodářské politiky státu. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory mají za cíl přilákat přímé zahraniční investice do méně rozvinutých regionů a pomáhat překonávat regionální disparity. Existuje řada odpůrců, ale i příznivců této formy veřejné podpory.

Zastánci investičních pobídek poukazují na přínos investičních pobídek spočívající ve vysokém počtu nově vytvořených přímých i nepřímých pracovních míst, přesunu nové technologie, nových modelů řízení a velkou kultivací podnikatelského prostředí České republiky.

Přenos nové technologie a modelu řízení ze zahraničních zemí (tzv. spillover effect) není automatický proces. Aby mohla ekonomika maximálně absorbovat efekt přelévání, vyžaduje zapojení domácího vědeckého potenciálu, úrovně lidského kapitálu, infrastrukturu. Příliv PZI a technologický pokrok vyvíjí tlak na strukturální změny a na schopnost trhu práce se těmto změnám přizpůsobit. Pokud by trh práce nebyl dostatečně pružný, mohl by tento efekt namísto chtěného pozitivního efektu přinést problémy v růstu nezaměstnanosti a tím i k hospodářské recesi země. Nekvalifikovaná pracovní síla by se stala pouhou bezhlavou námezdní silou bez možnosti podílet se na řízení a inovacích. V takovémto případě by také hrozilo vyčerpání investiční pobídky a přesun investora z území za levnější pracovní silou. Česká republika v současné době vykazuje vysoký stupeň vzdělanosti a kvalifikované pracovní síly, proto bych pozitivně hodnotila efekt přelévání pro Českou republiku.

Ekonom Neuhaus z Deutsche Bank vytvořil studii zkoumající multiplikační efekt zahraničních investic. Vychází z hypotézy, že podpora zahraničních investic stimuluje domácí firmy, které fungují jako subdodavaté a tvoří tak další pracovní místa. Pro Českou republiku dospěl k závěru, že zde dochází k prakticky dokonalému vytěsnění. ( Kohout,P., 2006).

6.Diskuse

78

Dle statistického úřadu v roce 2004 vytvořily firmy na území České republiky v zahraničním vlastnictví 39 tisíc pracovních míst. Firmy v domácím vlastnictvím naopak 45 tisíc pracovních míst zrušilo. Těmito statistickými zjištěními tedy můžeme argumentovat, že investiční pobídky nepůsobí na růst zaměstnanosti. (Kohout,P., 2006).

Odpůrci investičních pobídek také argumentují zbytečnou zátěží veřejných rozpočtů spočívající ve vydávání finančních prostředků novým investorům, ať již formou různých dotací či poskytování pozemků vybavených infrastrukturou za symbolickou cenu, nebo nevybráním finančních prostředků z důvodu uplatňovaných daňových úlev.

Objevují se i názory, že investiční pobídky napadají konkurenční prostředí a to především z toho důvodu, že poskytují finanční prostředky především velkým a kapitálově vybaveným firmám, neboť malé a střední podniky většinou na tyto pobídky nemohou dosáhnout. Nemají dost velkou kapitálovou základnu, proto aby mohli žádat o investiční pobídky. Argumentem proti tomuto tvrzení by mohla být změna v liberalizaci investičních pobídek směrem k snížení minimální výše investičního záměru pro získání investiční pobídky a také možnost získávat prostředky z fondů EU pro podporu malého a středního podnikání.

Mnohem vhodnějším impulsem pro realizaci nových investic a rozvoje podnikání by bylo snížit daňovou zátěž a vytvořit stabilní politické a makroekonomické prostředí. Takováto změna by měla pozitivní dopad na všechny ekonomické subjekty působících na území České republiky.

7.Závěr

7

79

Závěr

Veřejná podpora zakládá tzv. selektivitu (výhodu), kde dochází k poskytování výhod určitým subjektům, popř. celému odvětví výroby na úkor ostatních účastníků trhu a právě proto lze investiční pobídky označit za selektivní, neboť poskytují výhody celému odvětví (zpracovatelský průmysl, strategické služby a technologická centra). Obecně lze konstatovat, že veřejné podpory, pokud jsou správně zacíleny, napomáhají v boji proti nezaměstnanosti, podporují regionální rozvoj, umožňují ekonomicky posílit malé a střední podnikatele. Veřejná podpora je jeden z nástrojů hospodářské politiky, kterou používají snad všechny země světa. I sama Evropská unie poskytuje veřejné podpory ve formě programů strukturálních fondů EU. Prostředky poskytnuté z fondů EU jsou však nastaveny tak, aby pomáhaly především k rozvoji zaostalým regionům, podporují výzkum, vzdělání tzn. takové faktory, které mohou dlouhodobě ovlivnit životní úroveň regionů. Dle mého názoru plynou tyto prostředky do potřebných oblasti (např. malým a středním podnikatelům) a nikoli velkým prosperujícím především zahraničním investorům, kteří vlastní dostatek kapitálu, inovačních technologií. Právě tak, jsou nastaveny investiční pobídky. Na tomto místě, je ale třeba zdůraznit, že i v oblasti investičních pobídek v ČR dochází k posunům směrem k liberalizaci tohoto systému. Snižují se nároky na výši investic a na pobídky mohou dosáhnout i někteří domácí investoři. Snižuje se také výše podpory a délka období, na které se vztahují daňové prázdniny pro investory. Ze statistického zjištění se zdá, že regiony České republiky vykazují nízkou závislost přidělování investičních pobídek na rozvinutost regionu. Korelační koeficient se ve všech obdobích pohyboval pod hodnotou 0,5. Hypotézu „Investiční pobídky plynou více do zaostalých regionů“zamítneme. Naproti tomu dynamická efektivnost, která však byla aplikována pouze na územním celku NUTS II Jihovýchod, nepřináší jednoznačnou odpověď. Pro prozkoumání Jihomoravského kraje a kraje Vysočina jsem dospěla k zajímavým závěrům. Investiční pobídky, které byly poskytnuty rozvinutému Jihomoravskému kraji, vykázaly po prozkoumání 3 a 5letých klouzavých průměrů, zápornou hodnotu relativního růstu kraje. Kraj Vysočina jako kraj s nízkou rozvinutostí po udělení investičních pobídek zaznamenal nárůst v relativním růstu kraje. Rozsah zkoumaného

7.Závěr

80

souboru je velice malý co do počtu zkoumaných objektů, tak i délce časové řady. Pokud budeme předpokládat, že závěry dynamické efektivnosti jsou platné pro ostatní regiony, pak bychom mohli říct, že investiční pobídky snižují regionální disparity a přispívají k relativnímu růstu krajů.

Na základě výsledků zjištěných zkoumáním alokační a dynamické efektivnosti, bych doporučila hospodářské politice státu, pokud tedy již skutečně trvá na udílení investičních pobídek, aby investiční pobídky byly přiděleny dle rozvinutosti kraje (tzn. zajistit alokační efektivnost investičních pobídek) a na základě správného přidělování investičních pobídek do potřebných oblastí by bylo dosaženo i jejich nejlepší možné dynamické efektivnosti. K přijetí tohoto kroku by musely být zákonem nastaveny nové podmínky přidělování investičních pobídek v rámci dosavadní platné legislativy EU.

Jihomoravský kraj této práci posloužil jako základní zkoumaná jednotka při zjišťování atraktivity regionů a dotazníkového šetření fiskální efektivnosti. Při zkoumání lokalizačních faktorů Jihomoravského kraje tato práce vychází z publikace „Investiční atraktivita vybraných měst ČR“ (Viturka, M., 1998). Jihomoravský kraj vykazuje po Praze nejlepší výsledky v oblasti atraktivity. Atraktivita kraje hodnotí subjektivní pohled na investora při rozhodování o umístění investice. A právě těmito faktory by se měla zabývat vládní politika a zástupci regionálních územních celku. Jsou jimi obchodní, infrastrukturní, pracovní lokální, environmentální, nákladové faktory, které mají u investorů různé váhy. Na příkladě Jihomoravského kraje bylo ukázáno, jak lze pomocí vícekriteriální syntézy ze slovních hodnocení vyvodit číselná hodnocení atraktivity regionu. Závěrečná hodnocení atraktivity by měla posloužit jako opěrný bod místní samosprávy pro zlepšení v nedostačujících oblastech atraktivity svého regionu. Všeobecně je Jihomoravský kraj považován za velmi atraktivní region. Velmi významným faktorem, který zvyšuje atraktivitu Jihomoravského kraje je velký počet školských zařízení, především vysokých škol, které zajišťují kvalitu pracovní síly, která např. oproti Praze představuje nižší mzdové náklady. Velmi dobré dopravní sítě, komunikační sítě, geografická poloha atd. Nejlépe v hodnocení dopadla skupina pracovní, infrastrukturní, obchodní, naproti tomu nejhorších hodnot vykazuje skupina environmentální.

7.Závěr

81

Pro výpočet fiskální efektivnosti mi nebylo poskytnuto příliš informací a proto jsem své výsledky průzkumu rozšířila o průzkum Vybíhala z roku 2004. Při zohlednění závěrů svého a Vybíhalova průzkumu jsem dospěla k závěru, že investiční pobídky jsou ve většině případech fiskálně efektivní. Textilní společnost, jež mi byla ochotná poskytnout své interní data pro zjištění fiskální efektivnosti, vykazovala vysokou míru neefektivnosti. Důvodem, proč se přikláním spíše k Vybíhalově studii je především to, že většina oborů, do niž investiční pobídky plynou jsou odvětvími velice prosperujícími (automobilový, strojní, elektronický průmysl) a návratnost prostředků je velice pravděpodobná. Mnou dotázaná firma však vyrábí netkané textilie. Domnívám se, že tento obor není příliš prosperující. Na návratnost podpory mají vliv i jiní činitelé jako je např. schopné vedení, zahraniční zázemí, které mohly efektivnost textilní společnosti také značně ovlivnit. Výsledky efektivnosti ve většině zkoumaných případů nabývají hodnot větších než jedna. Znamená to tedy, že příjmy státního rozpočtu z investičních pobídek převýšily jejich výdaje. Návratnost finančních prostředků do státního rozpočtu se může měnit vlivem změn v zákonech, systému investičních pobídek atd.. Záměrem této práce bylo zohlednit i změny, které ovlivnily fiskální model od publikování Vybíhalovy studie. Nejvýznamnější změny, které ovlivňují návrat finančních prostředků do státního rozpočtu je stanovení jednotné 15 % daně z příjmu fyzických osob a snížení intervalu pro poskytování úlevy na dani z 10letého na 5leté období. V 5letém modelu fiskální efektivnosti by se vůbec neprojevila změna v systému investičních pobídek. Vliv na fiskální efektivnost by v tomto případě měla pouze změna v daňovém systému. Na základě zjištěných skutečností usuzuji, že dojde ke snížení příjmů z investičních pobídek do státního rozpočtu asi o 2,5 %. Pětiletý fiskální model by tedy nejspíše zaznamenal malý pokles efektivnosti. Jelikož jsme chtěli zohlednit vliv změny systému investičních pobídek, museli jsme kalkulovat s 10letým modelem fiskální efektivnosti. V 10letém fiskálním modelu vlivem reformy investičních pobídek se snížilo období, na které jsou poskytovány investiční pobídky z 10letého období na 5leté.V 10letém fiskálním modelu, kde úleva na dani tvoří 96,83 % celkových vstupů, by došlo k snížení výdajů státního rozpočtu v oblasti investičních pobídek na polovinu. Zohledníme-li poznatky vlivu rovné daně a změny systému investičních pobídek v 10letém fiskálním modelu, můžeme konstatovat, že vliv změny systému investičních pobídek způsobí značný nárůst efektivnosti 10letého modelu. Výdaje státního rozpočtu by se v konečném

7.Závěr

82

důsledku u jednotlivých investičních pobídek snížily přibližně o 45 %. Efektivnost 10letého fiskálního modelu by zaznamenala růst efektivnosti a to téměř o dvojnásobek. Na příkladu 10letého modelu fiskální efektivnosti můžeme velice dobře pozorovat, jak probíhající liberalizace systému ovlivňuje návratnost finančních prostředků do státního rozpočtu z uskutečněných investičních pobídek.

Podporu zahraničních investic můžeme považovat za daň, kterou ekonomika platí za napojení na globální podnikové sítě a za stimulující prvek zahraničního investora podělit se o poznatky v oblasti technologického pokroku. V určitém stupni vývoje můžeme investiční pobídky považovat za žádoucí. V České republice to bylo především období transformace, kdy se přecházelo z centrálně řízeného systému na systém tržní cenový. Za tímto účelem právě investiční pobídky byly zřízeny, aby přilákaly investora a přispěly k růstu ekonomiky. Přímé zahraniční investice jistě tento úkol splnily. Otázkou zůstává jaké prostředky vládní politiky budou nejlépe naplňovat tento cíl v současné době. Investičním pobídkám jistě nemohu upřít jejich význam v období transformace. Otázkou zůstává, zda by investiční pobídky v současné době nemělo nahradit přijetí takových opatření, které by zdokonalovaly podnikatelské prostředí a odstraňování barier pro všechny podnikatelské subjekty a nepodporovaly další vylepšování selektivních podpor. Vláda by měla soustředit pozornost na daňovou oblast (tzn. snížit daňovou zátěž, zjednodušit daňový systém, atd.), institucionální, politickou a ekonomickou stabilitu. Zvýšit schopnost ekonomiky vstřebávat pozitivní přínosy přímých zahraničních investic prostřednictvím zkvalitňování výrobních faktorů, zejména lidského kapitálu.

8.Seznam literatury

8

83

Seznam literatury

Tištěná monografie: KINCL, M. Veřejná podpora v Evropské unii. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2004. 148 s. ISBN 80-7273-097-5.

KINCL, M. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. 1. vydání. Praha: Linde, 2003. 79 s. ISBN 80-86131-48-3.

KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. Hospodářská politika. 1.vydání. Ostrava: Institut vzdělávání Sokrates, 2003, 275 s. ISBN 80-86572-04-8.

KOHOUT, P. S investičními pobídkami do třetího světa. In Vitamíny pro ekonomický růst. 1.vydání. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-17-5.

KOHOUT, P.

Zahraniční investice: úspěch nebo fiasko. In Vitamíny pro ekonomický růst.

1.vydání. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-17-5.

MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika II, část. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2000. 107 s. ISBN 80-7157-457-9.

SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice: teorie a praxe v mezinárodním srovnání. Praha 3: LINDE nakladatelství s.r.o., 2004, 171 s. ISBN 80-86131-52-1.

STRECKOVÁ, Y. Reforma veřejné správy a veřejných financí a faktory efektivnosti rozvoje regionů. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 197 s. ISBN 80-210-3074-7.

VITURKA, M. Investiční atraktivita vybraných měst České republiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 119 s. ISBN 80-210-2007-5.

8.Seznam literatury

84

VYBÍHAL, V., ŠACHROVÁ, V., Investiční pobídky v kontextu evropského regionu a měnícího se ekonomického, sociálního a právního prostředí. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 115 s. ISBN 80-7157-758-8.

Firemní literatura: Přímé zahraniční investice. Brno: Jihomoravský kraj: Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy, 2005. 50 s. ISBN:(brož.). Survival kit to South Moravia 2007. Brno: Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy, 2007. 102 s. ISBN: (brož).

Ostatní materiály: Zákon č.72/2007 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č.586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

Elektronické zdroje:

CzechInvest. Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu. [online] [cit.2008-03-10].

CzechInvest. Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor technologická centra a centra strategických služeb.[online] [cit.2008-03-10]. CzechInvest. Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl). [online] [cit.2008-03-10]. MS Excel dokument.

8.Seznam literatury

85

CzechInvest. Udělené pobídky(tech.centra a str.služby). [online] [cit.2008-03-10]. MS Excel dokument.

CzechInvest. Investiční projekty agentury CzechInvest 1993 -31.12.2007. [online] [cit.2008-0310]. MS Excel dokument.

CzechInvest. Webové stránky agentury Czechivest. [online] [cit. 2008-02-02]. Html.dokument. <www.czechinvest.org>

CzechInvest. [online] [cit.2008-02-20].

Česká národní banka. Přímé zahraniční investice. [online] [cit.2008-04-01]. html dokument. <www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html>

Český statistický úřad. Charakteristika Jihomoravského kraje. [online] [cit.2008-02-15]. html dokument.

Český statistický úřad. Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele.[online] [cit.200803-01]. MS Excel dokument. .

Český statistický úřad .Krajské ročenky. online] [cit.2008-03-01]. MS Excel dokument. .

Evropský statistický úřad. Direct investment flows as % of GDP .[online] [cit.2008-04-01]. html dokument.

8.Seznam literatury

86

Metoda nejmenších čtverců. [online] [cit.2008-04-14]. Html dokument. .

Ministerstvo financí. Investiční pobídky v České republice. [online] [cit.2008-02-15]. html dokument.

Ministerstvo práce a obchodu, Oddělení 01110. Analýza investičních pobídek v České republice [online]. c2007 [cit.2008-03-02].

Ministerstvo práce a obchodu, Odbor podnikání. Vyhodnocení systému investičních pobídek [online]. c2007 [cit.2008-04-01].

NEWTON Holding, a. s.. Investiční pobídky v České republice. [online] [cit.2008-03-20]. Pdf dokument.

NEWTON Holding, a.s.. Investiční pobídky a jejich efektivnost 2/2003t. [online] [cit.2008-03-20] Pdf dokument.

Pokyny k regionální podpoře na období 2007 – 2013. [online] [cit.2008-04-14].Pdf dokument. .

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Legislativa veřejná podpora – Evropská unie. [online] [cit.2008-02-15]. .

87

Seznam grafů: GRAF Č. 1: VÝŠE INVESTICE ZPROSTŘEDKOVANÉ AGENTUROU CZECHINVEST ČLENĚNO DLE KRAJŮ ( V MIL. KČ) .......34 GRAF Č. 2: POČET NOVĚ VYTVOŘENÝCH PRACOVNÍCH MÍST AGENTUROU CZECHINVEST ČLENĚNO DLE KRAJŮ ...........35 GRAF Č. 3 : OČEKÁVÁNÍ A ZKUŠENOSTÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTORŮ V ČR ...................................................................43 GRAF Č. 4:POŘADÍ ATRAKTIVITY VYBRANÝCH REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY. ...............................................................48 GRAF Č. 5: PODÍL PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC/HDP (V %) ................................................................................51 GRAF Č. 6: VÝVOJ PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V JIHOMORAVSKÉM KRAJI. .......................................................52 GRAF Č. 7: VÝŠE INVESTIC V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU K 31.12.2007 ....................53 GRAF Č. 8: PŘISLÍBENÁ VÝŠE PODPORY V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR ZA OBDOBÍ 1998-2007 VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU. ..........................................................................................................................................................54

GRAF Č. 9: PŘISLÍBENÉ INVESTIČNÍ POBÍDKY V JMK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU DLE ZEMĚ PŮVODU ZA OBDOBÍ 1998 – 2007.........................................................................................................................................................55 GRAF Č. 10: PŘISLÍBENÉ INVESTIČNÍ POBÍDKY V JMK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU DLE ODVĚTVÍ ZA OBDOBÍ 1998 – 2007.........................................................................................................................................................56 GRAF Č. 11: VÝŠE INVESTIC V JEDNOTLIVÝCH OBORECH V JMK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU DLE OKEČ ZA OBDOBÍ 1998 – 2007............................................................................................................................................57

GRAF Č. 12: VÝŠE INVESTICE V MIL.KČ V JMK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU.....................................................58 GRAF Č. 13: POČET NOVĚ VYTVOŘENÝCH PRACOVNÍCH MÍST V JMK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU ZA OBDOBÍ 1998 – 2007.........................................................................................................................................................59 GRAF Č. 14: PŘISLÍBENÉ PROJEKTY ČLENĚNÉ DLE ZEMĚ PŮVODU INVESTORA VE STRATEGICKÝCH SLUŽBÁCH A TECHNOLOGICKÝCH CENTRECH V

JMK ZA OBDOBÍ 2001-2007. ..........................................................................61

GRAF Č. 15: VÝŠE INVESTIC V JMK DLE ZEMĚ PŮVODU ZA OBDOBÍ 2001-2007............................................................61 GRAF Č. 16: VÝŠE INVESTIC VE SC A TC V JMK ZA OBDOBÍ 2001 – 2007 ....................................................................62 GRAF Č. 17: LINEÁRNÍ REGRESNÍ PŘÍMKY ALOKAČNÍ EFEKTIVNOSTI V ČR (R. 1999 – 2007).........................................66 GRAF Č. 18: VÝVOJ INDEXU KORELACE.........................................................................................................................67

88

Seznam tabulek: TABULKA Č. 1: MAXIMÁLNÍ MÍRA PODPORY PRO VELKÉ PODNIKY DLE REGIONÁLNÍHO HDP A PODÍLU POPULACE EU 25 ........................................................................................................................................................................17 TABULKA Č. 2: MAXIMÁLNÍ MÍRA VEŘEJNÉ PODPORY DLE OBORŮ OKEČ PRŮMYSLU ..................................................25 TABULKA Č. 3: GEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ PODPORY VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU .................................................26 TABULKA Č. 4: ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ POBÍDEK ........................................................................................28 TABULKA Č. 5: VÝŠE DOTACE NA ŠKOLENÍ A REKVALIFIKACI .......................................................................................31 TABULKA Č. 6: VÁHY SKUPIN A FAKTORŮ ATRAKTIVITY REGIONŮ ...............................................................................46 TABULKA Č. 7: VÝPOČET ATRAKTIVITY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ...............................................................................47 TABULKA Č. 8: PARAMETRY LINEÁRNÍ REGRESNÍ FUNKCE A INDEXY ZÁVISLOSTI .........................................................66 TABULKA Č. 9: HODNOTY TESTU PRŮKAZNOSTI ............................................................................................................68 TABULKA Č. 10: DYNAMICKÁ EFEKTIVNOST PRO 5LETÉ OBDOBÍ ..................................................................................69 TABULKA Č. 11: DYNAMICKÁ EFEKTIVNOST PRO 3LETÉ OBDOBÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI .........................................70 TABULKA Č. 12: DYNAMICKÁ EFEKTIVNOST PRO 3LETÉ OBDOBÍ V KRAJI VYSOČINA....................................................70 TABULKA Č. 13: VSTUPY FISKÁLNÍ EFEKTIVNOSTI ........................................................................................................72 TABULKA Č. 14: VÝSTUPY FISKÁLNÍ EFEKTIVNOSTI ......................................................................................................72 TABULKA Č. 15: UKAZATEL FISKÁLNÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIČNÍCH POBÍDEK U VYBRANÝCH FIREM ...........................73 TABULKA Č. 16: STRUKTURA VÝSTUPŮ MODELU FISKÁLNÍ EFEKTIVNOSTI ..................................................................74 TABULKA Č. 17: STRUKTURA VSTUPŮ MODELU FISKÁLNÍ EFEKTIVNOSTI.....................................................................75

Seznam obrázků: OBRÁZEK Č. 1: MAXIMÁLNÍ MÍRA VEŘEJNÉ PODPORY (% Z UZNATELNÝCH NÁKLADŮ) ................................................24 OBRÁZEK Č. 2: GEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ PODPORY VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU .................................................27 OBRÁZEK Č. 3: GEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ DLE ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK PRO ZÍSKÁNÍ POBÍDEK .......................................28

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Provozně ekonomická fakulta. Ústav financí. Investiční pobídky a jejich efektivnost

Recommend Documents