Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav ekonomie

Dopady energetické politiky Evropské unie na trh elektrické energie v České republice Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Alena Melicharová, Ph.D.

Bc. Denisa Bayerová

Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci na téma Dopady energetické politiky Evropské unie na trh elektrické energie v České republice vypracovala samostatně s pomocí literatury, kterou uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 21.12.2011

_____________

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu diplomové práce Ing. Aleně Melicharové, Ph.D. za odborné vedení, rady a cenné připomínky při zpracování této diplomové práce. Rovněž děkuji za laskavý přístup, ochotu a čas, který práci věnovala.

ABSTRAKT Bayerová D. Dopady energetické politiky Evropské unie na trh elektrické energie v České republice. Diplomová práce. Brno, 2012. Cílem diplomové práce je zhodnotit dopady integrované politiky Evropské unie v oblasti energetiky na trh elektrické energie v České republice. Při plnění daného cíle jsou ve vlastní práci analyzovány uplatňované hlavní priority evropské energetické politiky, které jsou východiskem pro zhodnocení dopadu na český trh elektrické energie. Dále je práce zaměřena na hodnocení účinnosti nástrojů, které jsou aplikovány pro dosahování stanovených cílů energetické politiky EU. Výsledky jsou využity pro formulaci hospodářsko-politických doporučení pro Českou republiku v rámci trhu elektrické energie s ohledem na perspektivy budoucího vývoje. Klíčová slova: Integrovaná politika EU, energetika, český trh s elektrickou energií.

ABSTRACT Bayerová D. The effects of the European Union energy policy on the electricity market in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno, 2012. The diploma thesis is aimed at evaluation of the impacts of the integrated European Union energy policy on the market of electrical energy in the Czech Republic. While achieving this aim, main priorities of the European energy policy which are basics for evaluation of the impacts on the Czech electrical energy market were analysed. Furthermore, the thesis is focused on evaluation of effectiveness tools which are used for reaching given targets in EU's energy policy. The obtained results are used for formulation of the economical and political recommendations for the Czech Republic in the area of electrical energy market with respect to future perspectives. Key words: Integrated policy of EU, energetics, Czech electrical energy market.

OBSAH 1. ÚVOD ......................................................................................... 6 2. CÍL PRÁCE A METODIKA ........................................................... 9 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED .............................................................. 11 3.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA TRHU S ELEKTRICKOU ENERGIÍ ...........................11 3.1.1. Subjekty na českém trhu s elektrickou energií..................................11 3.1.2. Cena elektrické energie v ČR a možnosti její regulace.................... 15 3.1.3. Faktory ovlivňující cenu elektrické energie..................................... 18 3.2. CÍLE A NÁSTROJE INTEGROVANÉ POLITIKY EU V OBLASTI ENERGETIKY ......... 19 4. ANALÝZA ČESKÉHO TRHU S ELEKTRICKOU ENERGIÍ .......... 29 4.1. VÝROBA A SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE .................................................29 4.2. NEJVĚTŠÍ ČEŠTÍ DISTRIBUTOŘI NA TRHU ELEKTRICKÉ ENERGIE .................... 33 4.3. ČESKÝ TRH S ELEKTRICKOU ENERGIÍ V EVROPSKÉM KONTEXTU ....................38 4.3.1. Český trh s elektřinou ve středoevropském regionu .......................39 4.3.2. Český trh v evropském kontextu elektrizačních soustav ................ 41 5. DOPAD ENERGETICKÉ POLITIKY EU NA TRH ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR............................................................................. 43 5.1. ZVYŠOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI .......................................................... 43 5.2. POSÍLENÍ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE A INTEGRACE TRHŮ S ELEKTŘINOU ..... 47 5.3. BEZPEČNÉ DODÁVKY A ODOLNOST ČR V PŘÍPADĚ PORUCH A DÉLETRVAJÍCÍCH KRIZÍ ...................................................................................

51

5.4. ŠETRNÝ PŘÍSTUP K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ A MINIMÁLNÍ DOPAD ENERGETIKY NA ŽP ........................................................................................... 53

5.5. JADERNÁ BEZPEČNOST................................................................................ 57 5.6. HOSPODÁŘSKO – POLITICKÁ DOPORUČENÍ...................................................59 6. DISKUSE.................................................................................. 63 7. ZÁVĚR...................................................................................... 66 8. POUŽITÁ LITERATURA ........................................................... 67 9. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ............................................. 81

ÚVOD

6

1. ÚVOD Elektrická energie, jako čistá a univerzální forma energie, se začala rozšiřovat od druhé poloviny 19. století. V současnosti je základním a neodmyslitelným prvkem života lidí v podobě různých komunikačních, zábavních prostředků či domácích spotřebičů. Elektrická energie se stala komoditou, která je úzce spjata s ekonomikou státu. Spotřebitelé považují odběr elektřiny jako automatické právo. Ovšem již některé státy poznaly delší přerušení dodávek elektrické energie, které zkomplikovaly život statisícům lidí. Proto je velmi důležité zaobírat se stavem v energetickém sektoru, jeho legislativou, vývojem a hledáním hrozeb, které by mohly ovlivnit spolehlivost dodávek elektřiny v budoucnu. Evropská unie se rozhodla jako celek reagovat. Posílila integrační úsilí v oblasti energetiky, aby zajistila udržitelný vývoj a dostatečné zásobování energií. Společná energetická politika prošla řadou změn. Jako pilíř lze považovat vytvoření Zelené knihy – Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energetiku a tzv. energetické balíčky. V posledních letech je energetika ve středu pozornosti jak veřejnosti, tak politiků mnoha států. Budoucnost členských států EU je z velké části závislá na bezpečném hospodářském vývoji spolehlivých a ekologicky šetrných dodávek. Tyto problémy se staly aktuálními po přerušení dodávek zemního plynu v roce 2009. Objektem zájmu je také skutečnost, že většina členských států je na dovozu energie ze třetích zemí do značné míry závislá. Hospodářský růst podmíněný rostoucí spotřebou energie vede ke zvyšování cen a ke stále nižším zásobám nízkonákladových zdrojů. Vznikají klíčové otázky pro většinu vlád na celém světě. To je zajištění dostatku laciné energie, rostoucí nedostupnost spojená s rostoucí spotřebou či negativní dopady na životní prostředí. Tyto problémy nenechaly evropskou politiku v klidu. V současné době existuje v České republice poměrně stálý a fungující trh s elektřinou, avšak jeho principy fungování nemůžeme považovat za konečné. Zajištění funkčnosti energetiky je závislé nejen na politické oblasti ČR, ale také na oblast, v nichž aktualizace pravidel fungování je závislá na mezinárodních orgánech EU. Tedy neustále můžeme očekávat změny pravidel, které budou mít značný vliv

ÚVOD

7

nejen na možnost uplatnění, ale také na chování či perspektivu energetických subjektů na našem trhu s elektrickou energií. Česká republika má v rámci Evropské unie příznivou geografickou polohu, kterou lze využít pro posílení role v rámci procesu postupné integrace energetických trhů. Cílem je vytvoření efektivního a funkčního trhu energií s co největší konkurencí. Výsledkem bude maximální dostupnost všech zdrojů energie na trhu, a tím následné zvýšení bezpečnosti. ČR se profiluje jako dodavatel elektřiny a regulačních služeb pro region střední Evropy. Tato koncepce dává signál českému hospodářství pro využití konkurenčních výhod a posílení pozice regionálního šampióna v oblasti energetiky. Důležité je také upozornit na významné změny, ke kterým došlo v průběhu roku 2008. Lze mluvit o celosvětové finanční krizi. Jak na tuto situaci reagovala evropská ekonomika? Snížením ekonomických výsledků, propady indikátorů důvěry, poklesy cen komodit. Rok 2009 pak signalizoval přechod z krize finanční na krizi hospodářskou a tím i snížení množství spotřebovávané energie. V důsledku ekonomického oživení během roku 2010 došlo k výraznému meziročnímu nárůstu spotřeby elektřiny v ČR. Projevily se posuny a upevnění nových vývojových trendů nejen v elektroenergetice České republiky, ale i v celé evropské energetice, jejichž přítomnost ovlivnila dlouhodobý rozvoj elektrizační soustavy v ČR. V takto extrémně měnícím se prostředí situace naznačuje, že jednou z hlavních podmínek, které je důležité řešit, je udržení dosavadní úrovně bezpečnosti a soběstačnosti dodávek elektřiny. V rámci tohoto problému lze také zmínit postupné odstavování jaderných elektráren v polovině roku 2011 v Německu, které je reakcí na japonské zemětřesení a březnovou havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima. Následky budou citelné nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropskou unii jak ve zdražování elektrické energie, tak v konkurenčním boji. Za zmínění stojí také pesimistické odhady v rámci hospodářského vývoje ve výhledu do roku 2012. Hrubý domácí produkt stagnuje, což potvrzuje trend postupného zpomalování ekonomiky. České republice hrozí recese, nižší spotřeba domácností a investice firem. V nejbližší době bude potřeba rozhodnout o další cestě, kterou se bude elektroenergetika České republiky ubírat tak, aby mohla v plném rozsahu zajistit poptávku po elektřině. Zjednodušeně řečeno – čeká ji hledání optima při současném zajištění energetické bezpečnosti a ekologické šetrnosti.

ÚVOD

8

Existuje již spousta studií týkajících se dopadů změn energetické legislativy na jednotlivé členské státy. Ovšem dopadům integrované energetické politiky EU na Českou republiku nebylo zatím věnováno tolik prostoru. Chtěla bych tedy svou prací přispět

k získání

aktuálních

a ucelených

informací

o tomto

tématu.

CÍL PRÁCE A METODIKA

9

2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této diplomové práce je objasnit dopady energetické politiky Evropské unie na trh elektrické energie v ČR. A následně formulovat hospodářsko-politická doporučení v této oblasti s ohledem na budoucí vývoj. Práce se na svém začátku věnuje obecnému popisu trhu elektrické energie. V rámci

této

kapitoly

jsou

popsány

subjekty

působící

na

českém

trhu

elektroenergetiky, tvorba ceny elektrické energie, možnosti její regulace v České republice a faktory, které na tuto cenu působí. V kapitole subjekty na českém trhu s elektrickou energií jsou uvedeny hlavní zájmové skupiny zabývající se elektroenergetikou České republiky. Každá skupina má své cíle, vize a nástroje, které přispívají k poznání reakcí českého trhu na integrovanou energetickou politiku EU. Pro práci bylo vybráno Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Nezávislá energetická komise. Jsou zde také zařazeny cíle parlamentních stran v oblasti elektroenergetiky. Tyto skupiny jsou nejaktivnější a nejvíce zainteresované v rámci vytváření společné energetické politiky ČR. Mezi další skupiny, které pro práci již nejsou natolik přínosné, můžeme zařadit např. mezinárodní organizace jako je The Council of European Energy Regulators (CEER) či sdružení velkých spotřebitelů energie. V druhé polovině teoretické části se práce věnuje nástrojům a cílům integrované politiky EU v oblasti energetiky prostřednictvím metody analýzy. Tyto kapitoly se zabývají nejen historií formování energetické politiky EU, ale také současnými a aktuálními prioritami uplatňovanými na členské státy, mezi které patří Česká republika od roku 2004. Těmito hlavními prioritami, které práce analyzuje, jsou zvýšení energetické účinnosti, integrace vnitřního trhu s elektřinou a plynem, podpora obnovitelných zdrojů, posilování jaderné bezpečnosti a mezinárodní spolupráce spolu s bezpečnými dodávkami energie. V práci jsou tedy řečeny nejaktuálnější názory na danou diskutabilní tématiku především ze zdrojů Evropské komise. K tomu je použita metoda popisu. Pro plnění cíle práce je přínosné vypracování analýzy českého trhu elektrické energie v současnosti. Zde je věnován prostor pro situaci na maloobchodním a velkoobchodním trhu přibližující vývoj aktuálního stavu. Dále je provedena analýza spotřeby a výroby elektrické energie v ČR, která má být nápomocná při stanovování

CÍL PRÁCE A METODIKA

10

podílu české elektřiny v evropském kontextu. Důležitou částí řešení situace českého trhu s elektrickou energií jsou informace o největších českých distributorech elektrické energie, což jsou ČEZ, a.s., E.ON a Pražská energetika. Je využito metody popisu k identifikaci důležitých dat týkajících se těchto společností a následně je použita metoda komparace pro zhodnocení podílu na českém trhu prostřednictvím instalovaného výkonu v MW a výroby elektřiny v GWh. Tyto metody umožňují získání poznatků ohledně určení „giganta“ na trhu elektrické energie, kterému se v práci i nadále věnuje pozornost. Nedílnou součástí práce je stanovení podílu českého trhu s elektrickou energií v evropském kontextu. Analýzou je prozkoumána situace českého trhu ve středoevropském prostoru a regionu CEE (Central and East Europe). A následně je věnován prostor pro komparaci států patřících do CEE. Součástí této analýzy je také určení podílu českého trhu v evropském kontextu elektrizačních soustav jako je např. ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Elektricity). Analýzou situace na českém trhu jsou vyhodnoceny dopady integrované energetické politiky EU. V rámci této analýzy jsou demonstrovány cíle a nástroje české energetiky k přiblížení se cílům evropské energetické politiky. Z výsledků jsou vyvozeny závěry umožňující zhodnotit důsledky této integrované politiky na náš trh elektroenergetiky. Fungovaní českého trhu s elektřinou je legislativně vymezeno základním právním předpisem, zákonem č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Tímto se do českého práva transponovaly i směrnice Evropského parlamentu a Rady zabývající se trhem s elektřinou. Práce bude brát také v potaz dokument Aktualizace Státní energetické koncepce z února 2010, která byla vytvořena na základě řady podstatných změn během let 2004 až 2009 nejen v rámci energetického hospodářství ČR, ale i v jeho vnějším okolím, na které bylo potřeba reagovat. V samém závěru je použita metoda dedukce, kdy jsou formulována hospodářsko-politická doporučení pro Českou republiku v rámci trhu elektrické energie s ohledem na perspektivy budoucího vývoje.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

11

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1.Obecná charakteristika trhu s elektrickou energií Energetický trh by mohl být rozdělen z několika hledisek. Pokud se budeme zabývat hlediskem týkajícího se obchodování, můžeme se zaměřit na trh elektrické energie. (Mohli bychom zde zařadit i trh s tepelnou energií). Z hlediska územního se můžeme zabývat národními či mezinárodními (resp. světovými) energetickými trhy. Evropský trh s elektřinou je v současnosti národně i regionálně rozdělen. Funkční vnitřní trh s elektrickou energií je jen otázka času, přičemž výsledkem by mohly

být

bezpečnější

dodávky

pro

konečné

spotřebitele

či

efektivnější

konkurenceschopnost. Cílem tohoto trhu je především možnost výběru poskytovatele energie napříč celou Evropou. Liberalizace trhu s elektřinou v České republice probíhá již od roku 2002. Tento proces postupného otevírání trhu byl zakončen roku 2006, kdy si mohou svého dodavatele elektřiny vybírat i ty nejmenší subjekty, tj. domácnosti. 3.1.1.Subjekty na českém trhu s elektrickou energií V minulosti byly trhy s energií brány jako nejbezpečnější investice – monopoly řídily celý proces od výroby energie po spotřebu, trh byl regulován státem. Trh se vlivem otázek a odpovědí na bezpečnost dodávek, snížení emisí skleníkových plynů, globálního oteplování či růstu cenové volatility mění. Mění se i struktura účastníků na trhu. (Zmeškal, Z., et al., 2005) Prostřednictvím obchodu se na českém trhu elektrické energie střetávají: •

výrobce: elektrárny,

•

dodavatel: stará se o prodej elektřiny jako komodity, jde tedy také o obchodníka, od kterého si zákazník elektřinu nakupuje, např.: United Energy, a.s., Česká energie, a.s., Dalkia Česká republika, a.s., Lumen Energy a.s., ČEZ Prodej, s.r.o. a další,


•

12

provozovatel přenosové soustavy: ČEPS, a.s.1 Vlastníkem je stát a její činnost je upravena evropskou a českou legislativou. Jedná se o monopol na správu vysokého napětí v ČR. Jejím úkolem je zajištění přenosu elektřiny, zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v každém okamžiku, údržba, obnova a rozvoj zařízení přenosové soustavy, zajištění mezinárodní spolupráce elektrizační soustavy ČR na trhu s elektřinou v EU, (Čeps, a.s., 2007)

•

distributor: držitel licence udělené Energetickým regulačním úřadem na dopravu elektřiny od zdroje k zákazníkovi, např.: ČEZ Distribuce, a.s., E.ON Distribuce, a.s., PREdistribuce, a.s.

Na obr. 1 jsou znázorněni distributoři elektrické energie v České republice, kteří jsou pouze tři. ČEZ, a.s. distribuuje elektřinu ve větší části Čech a na severní Moravě, PRE v hlavním městě Praze a E.ON obstarává oblast jižních Čech a Moravy.

Obr. 1: Provozovatelé distribučních soustav na území ČR. Zdroj: Central Energy, s.r.o., 2011.

•

Koncový spotřebitel, zákazník: účastník trhu, který nakupuje a užívá elektřinu pro svou vlastní spotřebu,

1

Česká elektrizační přenosová soustava.


•

13

operátor trhu s elektřinou: OTE, a.s. - předmětem společnosti jsou

podnikání

činnosti operátora trhu, který organizuje a řídí

krátkodobý trh s elektřinou v ČR, shromažďuje požadavky na poptávku a nabídku dodavatelů elektřiny a tímpádem určuje rovnovážnou tržní cenu a subjekty, které uspokojí. (Cimbolec, I., et al., 2008) Jediným vlastníkem je stát ČR, právo akcionáře má MPO2. •

ERÚ – Energetický regulační úřad – byl založen 1.1.2001, úřad sídlí v Jihlavě, dislokované pracoviště je v Praze. Do působnosti ERÚ patří např. regulace cen, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích a další. (ERÚ, 2011)

•

Burza (POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE a.s.) - byla založena v červenci 2007 a umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Na burze je možné nakupovat a prodávat elektřinu. Prostřednictvím ní vzniklo těsnější propojení mezi zahraničním a tuzemským trhem a její cenou. (Power Exchange Central Europe, a.s., 2011)

Dále jsou v této kapitole představeny hlavní zájmové skupiny zabývající se otázkami elektrické energie v České republice. Budou uvedeny nástroje, vize, cíle, které v rámci jejich působnosti prosazují. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Základním dokumentem vytvořeným MPO je Státní energetická koncepce (SEK) z roku 2004. SEK je dokumentem, který ustanovuje strategické cíle státu v energetickém sektoru s výhledem na 30 let. Tyto cíle jsou maximální nezávislost, bezpečnost a udržitelný rozvoj. Aktualizace SEK obsahuje navíc vize a strategické priority energetiky ČR. Její klíčovou součástí je scénář předpokládaných trendů ve vývoji energetiky s horizontem do roku 2050. Dohled nad naplňováním SEK je také svěřen Ministerstvu průmyslu a obchodu, které je povinno alespoň jednou za 5 let vyhodnotit koncepce a podat

2

Ministerstvo průmyslu a obchodu.


14

informace vládě. Tedy zodpovědnost v rámci směru energetiky má MPO a vláda jako aktér schvalující energetickou koncepci. Další program pod záštitou MPO se nazývá EFEKT – Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011. Doplňuje energetické programy, které jsou podporované ze strukturálních fondů Evropské unie. Je zaměřen na světovou a informační činnost, investiční akce menšího rozsahu a na pilotní projekty. Rozpočet programu pro rok 2011 je 30 mil. Kč. Ministerstvo životního prostředí MŽP ve spolupráci s MPO zpracovává strategický dokument na pětileté období. Jedná se o Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů, jehož prioritní cíle jsou v oblasti zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů a druhotných zdrojů. Pod záštitou Ministerstva životního prostředí si také uvedeme Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR. Byl schválen roku 2004. Mapuje vliv změny klimatu na sektory a vytyčuje strategie státu, které pomáhají ke zmírňování dopadu těchto negativních vlivů. V roce 2007 bylo provedeno vyhodnocení Národního programu týkající se přijatých opatření pro srovnání výchozího stavu. Z vyhodnocení vyplývá, že došlo ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie. Podstatný růst v hrubé elektřině je zaznamenán v oblasti větrných elektráren, bioplynu a fotovoltaiky. Dále se dovídáme, že má ČR nepříznivý ukazatel energetické účinnosti a produkce emise skleníkových plynů na obyvatele resp. na jednotku HDP. (Národní program zmírňování dopadu změny klimatu, MŽP, 2011) Nezávislá energetická komise (NEK) Jejím nejdůležitějším dokumentem je Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. NEK byla založena na základě usnesení vlády č.77 ze dne 24. ledna 2007. Vláda ČR požádala tuto komisi, aby přezkoumala energetické koncepce v minulosti a na základě nezávislých odborných analýz dala doporučení pro další postup při naplňování energetických potřeb ČR. Předsedou NEK byl v roce 2007 jmenován Václav Pačes, předseda Akademie věd ČR, proto je tato komise nazývána také jako Pačesova komise. Energetickou problematiku komise posuzovala v rámci ekonomického,


enviromentálního,

15

bezpečnostního

a společenského

hlediska.

Prognózy

jsou

koncipovány s výhledem do roku 2030 a 2050. Poslanecká sněmovna Mezi společné cíle parlamentních stran v Poslanecké sněmovně patří především rozvoj moderní a bezpečné jaderné energetiky, prodloužení životnosti a navýšení kapacit. V rámci této tématiky jde o podporu modernizace jaderné elektrárny Dukovany a dostavby JE Temelín. Za nezbytné se považuje řešení otázky výpadku výroby elektrické energie a řešení bezpečnosti energetiky, na rizika omezení nebo přerušení dodávek. Mezi další vize patří dosáhnutí snížení energetické náročnosti průmyslu na úroveň vyspělých států. Prosazují také energetické úspory, moderní účinné technologie výroby a podporují ekologicky čisté výroby energie z obnovitelných zdrojů. 3.1.2. Cena elektrické energie v ČR a možnosti její regulace Výsledná cena dodávky elektřiny je závislá na několika faktorech. Důvodem je zajistit přijatelnou cenu pro koncové zákazníky i pro průmyslové podniky, je tedy tvořena pěti základními složkami: •

Neregulovaná cena komodity – silová elektřina – cena je tvořena na tržních principech. Jde o takovou část trhu, která je v souladu s obchodními strategiemi dodavatelů elektrické energie, kde si odběratel může vybírat, kde existuje konkurence. (ERÚ, 2009)

•

Regulovaná složka – taková část ceny, která obsahuje regulovanou činnost monopolního charakteru. Jejími částmi jsou: doprava elektřiny od výrobního zdroje prostřednictvím přenosového a distribučního systému ke konečnému zákazníkovi, příspěvek na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů, zajišťování systémových služeb, tj. zajištění stabilního energetického systému z technického hlediska,


16

činnost operátora trhu s elektřinou v oblasti zúčtování odchylek, tj. zajištění stabilního energetického systému z obchodního hlediska. (ERÚ, 2009) Za důležité je možno považovat fakt, že regulovaná cena za dopravu, distribuci a skladování elektřiny ochraňuje konkurenceschopnost na trhu.

Obr. 2: Tvorba ceny elektrické energie. Zdroj: Energetické centrum, 2011.

Regulovaný přístup k přenosové soustavě a k distribučním soustavám se uskutečňuje v ČR od 1. ledna 2002 prostřednictvím Energetického regulačního úřadu. Ten byl zřízen zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb. (ERÚ, 2009) Důležitým faktem je, že Úřad musí zaujímat nezávislé a objektivní postavení. Vystupuje v roli soudce, který poskytuje prostřednictvím transparentních podmínek pro podnikání regulovaných subjektů přijatelnou cenu pro koncového spotřebitele. (ERÚ, 2009) K tomuto účelu byla v květnu 2009 vydána vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích, jejíž účinnost začíná od III. regulačního období (rok 2010). Cílem metodiky III. regulačního období je zajistit na pět následujících let přiměřenou úroveň zisku pro společnosti, zajistit kvalitní služby zákazníkům, zajistit zdroje pro obnovu sítí a podpořit investice do budoucna. (ERÚ, 2009)


17

V procesu regulace je pravděpodobnost vlivu nejdůležitějších zainteresovaných stran, což je představeno v následujícím obrázku.

Obr. 3: Postavení Energetického regulačního úřadu. Zdroj: Závěrečná zpráva Energetického regulačního úřadu o metodice regulace III. regulačního období, 2009.

Dále se na energetickém trhu v ČR můžeme setkat s velkoodběrateli. Velkoobchodní prodej je prováděn na

základě kontinuálního

obchodování

prostřednictvím Pražské energetické burzy. Vysoká volatilita cen energetických komodit v průběhu roku 2008 a taktéž zvyšování množství nabízených produktů ze strany dodavatelů elektřiny ovlivnilo strategie v nákupu dodavatelů a vedlo k posílení konkurenčního prostředí mezi obchodníky. Dnes mají jak střední tak velcí odběratelé možnost načasovat si nákup elektřiny s ohledem na aktuální ceny na burze. (Ryvolová, 2010) Trh s elektřinou se rozvíjí především na velkoobchodní úrovní. Maloobchodní prodej

v podnikatelském sektoru a v sektoru domácností zaostává. Mezi hlavní

důvody patří především náročné sledování v oboru, přehled o metodikách regulace či znalost historie. Pro velkoodběratele je cena klíčovým faktorem, zatímco u asociace malých zákazníků nečiní tak významné procento výdajů, aby bylo nutné se zabývat liberalizací trhu, či metodikou regulace. (ERÚ, 2009)


18

3.1.3.Faktory ovlivňující cenu elektrické energie Je důležité si uvědomit, že cena není tvořena pouze náklady či úrovní mezd, že cena elektřiny nemusí být levnější v chudých zemích. Každý z níže uvedených faktorů trh elektrické energie formuje svým způsobem a v jiném období. (Nezávislá odborná komise, 2008) Na straně nabídky lze mezi klíčové faktory uvést (Nezávislá odborná komise, 2008): •

výrobní kapacity,

•

provozní náklady výroby, fosilní palivo, emisní povolenky,

•

počasí, hydrologická situace, vítr, teplota.

Na straně poptávky se projevují zejména (Nezávislá odborná komise, 2008): •

makroekonomické faktory,

•

počasí. Mezi fosilní paliva řadíme uhlí, ropu a zemní plyn. Mezi cenou elektřiny

a cenou ropy/plynu existuje nízká korelace. (Tomšík, 2007) Ceny ropy/plynu předcházejí v rámci času cenám elektřiny, nemusí se ovšem jednat o působení společných faktorů. Tedy vývoj cen ropy/plynu naznačuje pouze mírný tlak na růst ceny elektřiny. Silnější vztah je k cenám uhlí. Je to dáno produkcí elektřiny z uhlí v rámci Evropy i USA. „Čím je uhlí relativně dražší, tím více vzroste produkce elektřiny z ropy a plynu a naopak.“ (Tomšík, 2007) Např. kontinentální Evropa je více závislá na vývoji cen uhlí a dalších komodit využívaných v elektrárnách. Naopak Skandinávie je závislá na stavu vody, na vodních elektrárnách. Neopomíjíme ani zavádění obchodování s emisními povolenkami, které se projevuje po celém kontinentu. Smyslem těchto povolenek je omezit emise a vytvořit čisté zdroje elektřiny, které budou ekonomicky atraktivní. Vliv emisních povolenek na


19

cenu elektřiny je následující: Pokud elektrárna vyprodukuje více emisí, než kolik vlastní povolenek, musí si je dokoupit. Roste poptávka po povolenkách, zvyšuje se jejich cena. Jelikož je neatraktivní používat fosilní paliva k výrobě elektřiny, výrobci povolenky raději prodají, což snižuje jejich cenu. Většina evropských elektráren využívá fosilních paliv, takže ceny povolenek ovlivňují cenu energie. Čím dražší jsou emisní povolenky, tím je jaderná elektřina cenově konkurenceschopnější. (Nezávislá odborná komise, 2008) Vliv počasí se projevuje krátkodobě, jelikož dlouhodobá předpověď není přesná. Proto je největším zdrojem nejistoty a tímpádem zdrojem potenciálních zisků a ztrát. Přesto by počasí mělo působit v zimě spíše ve prospěch rostoucích cen elektřiny. Výrobci elektřiny nevyužívají celou svoji instalovanou kapacitu, ale vyrábějí ji právě na základě předpovědí klimatických či jiných modelů. (Nezávislá odborná komise, 2008) Značný vliv na cenu elektřiny má také míra a forma zdanění. Je to oblast, v níž se prosazuje regulace státních autorit. Ta se liší stát od státu. Například v Dánsku tvoří veškeré daně 56% výsledné ceny, ve Švédsku 37%, naopak ve Velké Británii, v Portugalsku či na Maltě je to pouze 5%. Česká republika je se 16% spolu s Maďarskem, Slovinskem a Slovenskem uprostřed pomyslného žebříčku. (Gola, 2011) Vliv se projevuje i přes ekologické daně. Ty zdražují ekologicky nešetrné formy energie. Jsou zavedeny ve všech členských zemích EU, ovšem rozsah a výše se značně liší. Ekologická daň je nutnost, která naučí nejen občany, ale i firmy nakládat co nejefektivněji s přírodními zdroji a následné hledání úspor ve všech článcích výroby a distribuce. (Gola, 2011)

3.2.Cíle a nástroje integrované politiky EU v oblasti energetiky Počátečním impulsem evropského integračního procesu byla společná energetická politika. Na základě ní se formovaly první integrační celky na území dnešní Evropské unie - Evropské společenství uhlí a oceli (1951) a Evropské společenství pro atomovou energii (1957). (Parlamentní institut, 2007) Energetická politika dnes patří mezi klíčové politiky Evropské unie. Vysoké ceny energií, vysoká míra závislosti na importu či negativní vliv energetiky na globální klima jsou problémy týkající se všech členských států. K zajištění efektivního


20

řešení je zapotřebí spolupráce na evropské úrovni. Z důvodu najít společnou odpověď zahájila Evropská komise řadu aktivit v oblasti energetické politiky s cílem vypořádat se s problémem klimatických změn, snížit vnější závislost EU na dodávkách plynu a ropy a zároveň podpořit dlouhodobý ekonomický růst a zaměstnanost. Prvními kroky Komise ke snaze stát v čele celosvětového úsilí řešení aktuálních problémů spojené s energetikou bylo vydání Zelené knihy – Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii. (Parlamentní institut, 2007) Tato kniha je důležitým milníkem v rozvoji energetické politiky. Dle ní by měly být cíle evropské energetické politiky založeny na třech základních pilířích (Doležal, R., et al., 2005): •

vytvoření efektivních otevřených konkurenčních trhů s elektřinou a plynem,

•

zajištění bezpečnosti dodávek energie,

•

dosažení

přísných

enviromentálních

cílů,

zejména

v boji

proti

klimatickým změnám. Dalšími důležitými kroky učiněnými Evropskou komisí byly návrhy komplexních balíčků k zavedení nové energetické politiky v Evropě. Předpisy obsažené v těchto „balíčcích“ pojí v prvním případě cíl vytvářet konkurenční prostředí na evropském trhu, v druhém pak vybavit Evropskou unii účinnými nástroji pro boj se změnami klimatu. (Parlamentní institut, 2007) Energetický balíček (leden 2007) V lednu 2007 vydala Evropská komise balíček zásadních energetických dokumentů, ve kterých uvádí své návrhy, opatření a řešení, na jejichž základě se má formovat budoucí společná energetická politika EU. Tento tzv. „energetický balíček“ je výsledkem přezkumu energetické strategie EU publikovaného v Zelené knize z března 2006. Balíček stanovuje hlavní priority současné energetické politiky EU bezpečná, udržitelná a (ve vazbě na Lisabonskou agendu) konkurenceschopná energie. Hlavním cílem „energetického balíčku“ je vytvořit skutečný vnitřní trh pro energii a posílit účinnou regulaci s cílem zajistit Evropě bezpečné zásobování čistou (tzv. nízkouhlíkovou) a konkurenceschopnou energií. (Parlamentní institut, 2007)


21

Třetí liberalizační balíček (září 2007) Tento

balíček

měl

přispět

k dokončení

liberalizace

trhu.

Jedním

z nejdůležitějších návrhů balíčku je provedení vlastnického unbundlingu – oddělení výroby elektrické energie od přenosové soustavy. Jsou tři možnosti a každý členský stát si tak může zvolit tu variantu, která vyhovuje jeho specifickým podmínkám. I. Striktní vlastnické oddělení výroby elektrické energie od přenosové soustavy, II. vznik nezávislého systémového operátora (ISO), který by fungoval jako vlastnicky oddělená společnost provozující přenos energie na cizím majetku, III. vznik nezávislého operátora přenosové sítě (ITO), což znamená právní oddělení přenosové soustavy a produkce energie. (MPO, 2009) Energeticko-klimatizační balíček (leden 2008) Posledním balíčkem opatření s dopadem do energetiky je tzv. energetickoklimatický balíček z ledna 2008. V něm obsažené legislativní návrhy se zaměřují na boj proti klimatickým změnám a zlepšení bezpečnosti a konkurenceschopnosti v oblasti dodávek energie. Cílem by mělo být dosažení: •

snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU do roku 2020 o 20-30% oproti roku 1990,

•

zvýšení energetické účinnosti v EU o 20% oproti projekcím do roku 2020,

•

zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v EU na 20% do roku 2020. (Evropská komise, 2011) Jako nástroje k naplnění těchto politických závazků slouží revidovaná

směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (tzv. EU ETS směrnice), směrnice o využívání obnovitelných zdrojů energie a směrnice o separaci a ukládání CO2 do geologického podloží. (ČEZ, 2008) K naplnění definovaných pilířů učinila Evropská unie kroky v rámci hlavních priorit. Zvýšení energetické účinnosti a přechod na nízkouhlíkový zdroj energie Energetická

účinnost

je

jedním

z klíčových

nástrojů

pro

posílení

konkurenceschopnosti Evropy, snížení úrovně emisí a energetické závislosti. Podle


22

aktuálních analýz Komise je Evropská unie přibližně v polovině cesty3 k plnění svého cíle, což je zvýšení energetické účinnosti o 20% do roku 2020. Proto EK navrhuje řadu opatření, které plánuje v průběhu roku 2011 zapracovat do nové legislativy. (Stálé zastoupení ČR při Evropské unii, 2011). V březnu 2011 Evropská komise zveřejnila dva nové akční plány. Plán energetické účinnosti. Díky tomuto plánu by mohly domácnosti ušetřit až 1000 eur ročně, napomohlo by se k vytvoření až 2 miliónů pracovních míst a snížení emise skleníkových plynů ročně až o 740 miliónů tun. Plán vyzdvihuje především roli veřejného sektoru, který musí jít veřejnosti příkladem. Bude se tedy jednat o zavedení kritérií energetické účinnosti do veřejných zakázek např. na nákup energií či rekonstrukci budov. (Blízková, 2011) Dalšími body, které tento plán neopomíjí je, aby: •

členské státy snížily spotřebu energie ve veřejných budovách alespoň o 3 % ročně a aby dbaly na energetickou účinnost zboží a služeb, které nakupují,

•

podniky snížily spotřebu energie v komerčních budovách,

•

došlo k dalšímu snížení energetické náročnosti domácích spotřebičů,

•

se zvýšila účinnost výroby elektřiny a tepla,

•

byly stanoveny požadavky na energetickou účinnost průmyslových zařízení,

•

velké podniky prováděly energetický audit a měly plán energetického řízení,

•

byly zavedeny inteligentní rozvodné sítě a měřidla, která spotřebitelům umožní snížit spotřebu energie a zjistit výši úspory. (Evropská komise, 2011)

Plán zvýšení konkurenceschopnosti Evropy do roku 2050 pomocí přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Plán se zabývá možnostmi, jak snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80–95 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Plán mimo jiné ukazuje cestu pro politiky jednotlivých odvětví, nízkouhlíkové strategie na celostátní a regionální úrovni a dlouhodobé investice na základě analýzy přínosů a nákladů. Na přechodu by se měla podílet všechna hospodářská odvětví, včetně zemědělství, stavebnictví a dopravy. Převzetí vedení procesu globálního přechodu na

3

Současné trendy vedou pouze k 10% úsporám v roce 2020. (J.M.Barroso, 2011)


23

nízkouhlíkovou ekonomiku účinně využívající zdroje bude pro EU znamenat velký přínos. (Blízková, 2011) Správně fungující jednotný vnitřní trh pro plyn a elektrickou energii Dotvoření stabilního, vzájemně propojeného vnitřního trhu je jednou z nezbytných podmínek,

jak

zajistit

bezpečné,

konkurenceschopné

dodávky

energie.

Prostřednictvím liberalizačních směrnic, se stala EU nejvíce integrovaným energetickým trhem na světě. Rok 2004 znamenal otevření trhu s plynem a elektřinou pro veškeré podnikové zákazníky, rok 2007 pak pro domácnosti. (Doležal, R., et al., 2005) Svět byl koncem roku 2008 a během roku 2009 zasažen finanční a hospodářskou krizí, která naznačila nedostatečnou integraci na maloobchodní úrovni, a to prostřednictvím různorodého vývoje maloobchodních cen v jednotlivých zemích. To znamenalo přímý dopad na poptávku po energii. Nepředvídatelně poklesly ceny ropy na mezinárodních trzích, což následně ovlivnilo ceny plynu a elektřiny. Snížená spotřeba plynu a elektřiny měla vliv především na ceny pro koncové spotřebitele, pokles u velkoobchodních cen energie se v cenách pro koncové spotřebitele plně neodrazil. Co se týče trendů vývoje maloobchodních cen, ty byly poměrně různorodé, což mohlo znamenat nedostatečnou úroveň integrace na maloobchodní úrovni. (Evropská komise, 2010) V dubnu roku 2009 byl schválen návrh třetího liberalizačního balíčku. Cílem bylo povzbudit konkurenci v tomto odvětví a dosáhnout toho, aby členské země EU obchodovaly s energií ve větší míře mezi sebou. (Evropská komise, 2008) Pro dokončení řádné přípravy třetího balíčku bylo nutné, aby byla správně prováděna pravidla směrnic (směrnice 2003/54 a směrnice 2003/55), jejichž platnost byla ukončena 1.3.2011.4 V tomto směru v červnu 2009 Evropská komise zahájila proti 25 členským státům řízení pro porušení Smlouvy týkající se elektřiny a proti 21 členským státům řízení týkající se plynu. Hlavními prohřešky byl např. nedostatek transparentnosti, nedostatečné koordinační úsilí provozovatelů přepravních soustav za účelem dosažení maximální kapacity propojení, neexistence regionální spolupráce

4

Aktuálně platí nové právní akty - směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní

trh s elektřinou ; směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem.


24

či nedostatečná donucovací opatření uplatňovaná příslušnými orgány členských států. (Evropská komise, 2010) Dle projevu J.M.Barrosy, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady 4.2.2011 je závazkem č.1 dokončit vnitřní trh s energií do roku 2014. Trhy s energií jsou velmi koncentrované a je nutnost podpořit nové soutěžitele na trhu a nezávislé dodavatele či spotřebitele tak, aby se nebáli změnit dodavatele nebo tarif. Dle jeho názoru

také

EU

potřebuje

otevřené

a konkurenceschopné

trhy

s energií

a integrovanou a inteligentní infrastrukturu. Tedy závazkem č.2 je zrušení existence „energetických ostrovů“ do roku 2015. Pouze 3% elektrické energie z EU se obchoduje přes hranice. Podle předsedy Evropské komise patří mezi hlavní podmínky pro úplné propojení např. jistota ohledně budoucí poptávky a technologických potřeb, dokonalejší právní úprava v oblasti tarifů či zefektivnění zdlouhavých schvalovacích procesů. Pokud by tedy EU mohla zasáhnout, její pomoc by byla v poskytnutí finančních prostředků na přeshraniční projekty v evropském zájmu, zajištění zjednodušeného řízení o vydání povolení či navrhnutí dlouhodobé perspektivy pro prioritní koridory. (J.M.Barroso, 2011)

Obr. 4: Priority v oblasti infrastruktury do roku 2020. Zdroj: Prezentace J.M. Barrosa na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011.


25

Podpora obnovitelných zdrojů energie5 Nedostatečný pokrok v dohodnutých cílech6 a nutnost podpory rozvoje energie z obnovitelných zdrojů ve všech členských státech, a ne jen v několika z nich, přimělo EK k přijetí nové směrnice. Směrnice7 o energii z obnovitelných zdrojů, jejíž platnost se datuje od dubna 2009, nabízí silný a stabilní regulační rámec pro vývoj obnovitelné energie v Evropě. Zabývá se celkovou spotřebou včetně energie na topení a chlazení. Stanovuje právně závazné vnitrostátní cíle, např. zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v EU na 20% do roku 2020, vypracování národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů, vybudování elektrických sítí. (Evropská komise, 2011) Obnovitelná energie určuje směr k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Je rovněž jeden z klíčových faktorů v energetice EU. Evropská komise také klade důraz na to, aby se zdroje a technologie pro obnovitelnou energii staly co nejdříve ekonomicky konkurenceschopnými a tím pomohly k růstu obnovitelné energie pro plnění stanovených cílů. Proto evropský průmysl představuje světovou špičku ve vývoji technologií v oblasti obnovitelné energie. V současnosti tato oblast zaměstnává 1,5 miliónu lidí a do roku 2020 by zde mohly být zaměstnány další tři milióny lidí. (Evropská komise, 2011) Česká republika se z hlediska cíle pro rok 2020 (tj. 13% podíl z OZE) přesunula na jedno z posledních míst. I země s nižším podílem OZE než v ČR se zavázaly k cílům vyšším. Pro rok 2010 ČR splnila svůj indikativní cíl a to je 8% výroby elektřiny z OZE. (Bechník, 2011)

5

Za obnovitelné zdroje energie jsou považovány větrné, vodní, solární elektrárny a zařízení

využívající geotermální energii a spalující biomasu. 6

Dosáhnutí podílu obnovitelné energie ve výrobě elektřiny ve výši 21% do r.2010, dosáhnutí

podílu obnovitelné energie nahrazující benzín a motorovou naftu v dopravě ve výši 5,75% do r.2010. 7 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.


26

Obr. 5: Závazné cíle podílu OZE na spotřebě energie. Zdroj: Eurostat, 2011.

K dosažení cílových hodnot je potřeba řada podpůrných nástrojů, v členských zemích se liší podle politických priorit daných států. Sahají od přímé finanční podpory, přes stanovování minimálních výkupních cen vyrobené elektřiny až po investiční pobídky či daňové výhody. (Doležal, R., et al., 2005) Na podporu akcí v oblasti obnovitelných zdrojů je určený program Inteligentní energie pro Evropu II (IIE II) pro období 2007-2013. Navazuje na program IEE Ι a patří do podprogramů Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci. Jde o komunitární podpůrný program, který poskytuje finanční podporu místním, regionálním a národním iniciativám. Tato podpora slouží k odstraňování tržních bariér pro zvýšené využívání obnovitelné energie a zvyšování energetické účinnosti. (Evropská komise, 2007) Program obsahuje tři oblasti: SAVE — Energetická účinnost, ALTENER — Nové a obnovitelné zdroje energie, STEER — Energetická účinnost a obnovitelná energie v dopravě. Každá tato oblast vytyčuje hlavní cíle a klíčové akce. (Procházková, 2007) Posilování jaderné bezpečnosti Jaderná energie v EU patří mezi důležitou část energetického mixu. Aktuálně se na výrobě elektrické energie podílí zhruba třetinou. Evropská unie vytváří o 8%


27

elektřiny z jaderných elektráren více než Severní Amerika, sedminásobek produkce Ruské federace a skoro trojnásobek produkce Japonska. (ČEZ, 2011a) Energii z jádra využívá více než polovina členských zemí. V popředí stojí Francie s 59 reaktory zajišťujících 80% dodávek elektřiny. Ovšem část členů jako Rakousko vystupuje ostře proti jaderné energii. Členské státy, které nevyužívaly jádro, nyní své stanovisko mění, jelikož jde o jeden z nejlevnějších zdrojů energie. (Doležal, R., et al., 2005) Bezpečnostní standardy jaderné energetiky na komunitární úrovni neexistují, jsou dány členskými státy. Proto v roce 2003 přišla Evropská komise s návrhy dvou směrnic8 a to návrh směrnice v oblasti bezpečnosti jaderných zařízení, která byla v roce 2010 stažena, a dále návrh směrnice o nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady. V listopadu 2010 byl zveřejněn její nový návrh a v červenci 2011 byla přijata. Státy mají mít 2 roky na její zapracování do vnitrostátních právních řádů. Začít uplatňovat by se měla v roce 2014. Dále se očekává, že do 4 let od přijetí (tedy do roku 2015) členské státy vypracují příslušné národní programy. (Euroskop, 2010) Důležitým krokem týkající se jaderné bezpečnosti je Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanovuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Byl to důležitý krok k dosažení právního rámce a vysoké bezpečnostní kultury v Evropě. EU se tímpádem stala prvním regionálním aktérem, který zaštítil závazné právní síly mezinárodní jaderné bezpečnosti. Bezpečné dodávky energie do Evropy a rozvíjení mezinárodní spolupráce Svět i EU potřebují cenově dostupné, spolehlivé a udržitelné energetické toky. Zvyšování závislosti na dovozu může představovat vážné riziko. Např. z hlediska nespolehlivých dodavatelů, dovozu z nestabilních oblastí či jako prostředek politického nátlaku. Mezi dalšími riziky se objevují i vnější aktéři, kteří nedodržují stejná pravidla trhu a ani nepodléhají na domácím trhu stejnému konkurenčnímu tlaku. Proto bezpečné dodávky energie potřebují spojení vnitřních a vnějších politik. A to prostřednictvím dobře fungujících trhů a diverzifikací. (Evropská komise, 2009)

8

KOM 2003/32-1, KOM 2003/32-2.


28

Hlavními dodavateli pro EU zůstává Rusko, země OPEC a Alžírsko. Spolupráce s africkými zeměmi je problematická v zhledem ke geografické poloze. Při zajišťování dodávek (především ropy) si bude EU konkurovat s jinými spotřebitelskými zeměmi, zvláště s neustále rozvíjející se Čínou. Zelená kniha „Čtyři roky evropských iniciativ“ z roku 2005 konstatovala, že se od roku 2000 nepodařilo zvrátit negativní trendy, které vedly ke zvyšování závislosti na zahraničních zdrojích energie. Stále se ukazují nepříznivé trendy jako je rostoucí závislost na dovozech z Ruska a Blízkého Východu, rostoucí ceny ropy. Významné rozdíly v pozicích se projevují jak u postojů k diverzifikaci zdrojů, tak také ve vztazích s Ruskem. Zde proti sobě stojí speciální vztah Německa a negativní postoj Polska. Také se zde pohybuje Francie a Velká Británie, které chtějí s Ruskem spolupracovat, ale pouze za určitých podmínek. Bohužel pro všechny zmíněné státy je společná neochota předávat významnější pravomoci na úroveň Unie a omezovat tak svou suverenitu ve vnější energetické politice. Zformování skutečně efektivní vnější politiky je v dohledném horizontu nereálná. Evropská unie by měla hovořit jedním hlasem, to ale zůstává problémem. (Cupalová, 2010)

ANALÝZA ČESKÉHO TRHU S ELEKTRICKOU ENERGIÍ

29

4. ANALÝZA ČESKÉHO TRHU S ELEKTRICKOU ENERGIÍ 4.1.Výroba a spotřeba elektrické energie Český trh s elektřinou je postupně liberalizován od roku 2002 pro jednotlivé kategorie odběratelů a během tohoto zpřístupňování lze sledovat trendy, které charakterizují strategie dodavatelů v obchodování s elektřinou. V prvních letech otvírání trhu se dodavatelé zaměřovali na největší distributory, popřípadě vyváželi elektřinu nakoupenou na území České republiky. V letech 2006 – 2008 se objevuje sílící konkurence v segmentu středních odběratelů a od roku 2009 i v segmentu maloodběratelů připojených na hladinu nízkého napětí. Prostřednictvím kontinuálního obchodování a vysoké volatility cen energetických komodit, které ovlivňují ceny budoucích dodávek elektřiny, byla posílena konkurence na trhu. Možnosti dodavatelů byly rozšířeny o odlišné strategie nákupu elektřiny, o nabízené produkty či soustředění se na určitý segment zákazníků. (Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství,2009) Velkoobchodní trh v ČR je součástí středoevropského trhu, proto je pro tento trh primárně cenotvorným německý trh a jeho burza v Lipsku. Ceny jsou zde tvořeny prostřednictvím nabídky a poptávky na pražské energetické burze PXE. Obchod s elektřinou probíhá v rozsahu ročních kontraktů až po denní, kde aktivně operuje přes 30 obchodníků a 6 brokerů. (Výroční zpráva ČEZ, 2010) Dne 31.8.2009 učinila Česká a Slovenská republika krok, jímž se zařadila mezi první státy s integrovanými trhy v rámci celé Evropy. Došlo k propojení denních trhů a bylo zahájeno obchodování na principu implicitních aukcí. Propojení trhu přineslo zvýšení likvidity na denním trhu pořádaném OTE, a.s. a v podstatě „svázání“ české a slovenské velkoobchodní ceny elektřiny. V oblasti mezinárodního obchodu došlo v závěru roku 2010 k dalšímu prohloubení integrace trhů ve střední Evropě, kde byl aplikován přeshraniční vnitrodenní přenos na všech hranicích s Českou republikou. (Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství, 2010) Na maloobchodním trhu v oblasti dodávky elektrické energie konečným zákazníkům aktivně operuje kolem 20 obchodníků, přičemž licenci pro obchod s elektřinou má dle ERÚ 336 držitelů. (ERÚ, 2010) Jestliže bylo pro rok 2008 typické změna dodavatele elektřiny z řad domácností, tak rok 2009 tuto skutečnost posílil. Podle údajů evidovaných OTE, a.s.


30

změnilo v roce 2009 téměř čtyřikrát více domácností svého dodavatele. Co se týče ostatních segmentů, hlavní vlna proběhla již dříve, proto změny při porovnání s předchozím rokem nejsou natolik markantní. (Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství, 2009) Rok 2010 znamenal plný projev konkurence ve všech segmentech, jak vidíme z následující tabulky. Dle údajů evidovaných OTE, a.s. proběhlo čtyřikrát více změn v případě domácností oproti předchozímu roku 2009 (184 tisíc vůči 54 tisícům). Ostatní segmenty pocítily přibližně dvojnásobný nárůst změn dodavatele. Tab. 1: Změny dodavatele elektřiny u konečných zákazníků. Počet změněných odběrných míst Typ odběru

2008

2009

2010

Velkoodběratelé

6 549

9 105

17 012

Maloodběratelé

35 351

33 487

48 072

Domácnosti

15 764

54 089

183 990

Zdroj: OTE, a.s., 2010.

Díky možnostem

výrobců elektrické energie a přenosovým schopnostem

přeshraničních vedení může být více než polovina spotřeby elektrické energie v ČR prodána jinými dodavateli. Výsledkem rozvoje tohoto trhu je skutečnost, že noví dodavatelé mimo tří tradičních (E.ON, ČEZ a PRE) obsadili již třetinu trhu. (Výroční zpráva ČEZ, 2010) Otvírání trhu dalo české ekonomice podnět k dynamickému rozvoji, který byl však ukončen hospodářskou krizí koncem roku 2008. Spotřeba elektrické energie po roce 2000 v důsledku příznivého ekonomického vývoje rostla, rok 2008 signalizoval stagnaci a v roce 2009 spotřeba elektřiny klesla, jak je vidět z následujícího obrázku zobrazujícího vývoj spotřeby elektřiny v ČR do roku 2010. Pokles byl především na úrovni velkoodběratelů, zejména průmyslových podniků. Doznívání hospodářské a finanční krize ovlivnilo i rok 2010. Ekonomický růst se projevil pouze na úrovni velkoodběratelů. Došlo ke stagnaci cen na energetických burzách a tím nemožnost predikovat cenu silové elektřiny. Vedlo to k větší konkurenci na trhu s elektřinou, ke vstupu nových hráčů, ale také k možnosti se odlišit od ostatních dodavatelů odlišnou strategií a rozšířit rozsah nabízených produktů. (Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství, 2010)


31

Pokud se celkově zhodnotí ekonomická krize, dotkla se elektroenergetiky v menší intenzitě než ostatních průmyslových oborů. Ovšem negativní dopad byl realitou a přinutil si různá úsporná opatření a programy.

Obr. 6: Vývoj spotřeby elektřiny v ČR netto [GWh]. Zdroj: Výroční zpráva ČEZ, a.s., 2010.

Jednou ze základních odlišností probíraného odvětví od ostatních odvětví národního hospodářství je to, že prakticky nemůžeme vytvořit zásoby vyrobené elektrické energie. V tom případě by měla být elektřina vyráběna souběžně s tím, jaký v daný moment

bude odběratelem spotřebovávána. Optimálním stavem je tedy

rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektrické energie. Bohužel však tento stav není dlouhodobě udržitelný především z hlediska odhadu budoucího vývoje. Proto energetické společnosti do jisté míry vyrobí mírnou nadprodukci, kterou pak strategicky vyváží do zahraničí v rámci mezistátních výměn této komodity. V současné době je Česká republika ve výrobě elektrické energie soběstačná. Na trhu s elektřinou převyšuje nabídka poptávku. V posledních letech lze konstatovat, že ČR vykazuje značnou nadprodukci elektrické energie. Dle získaných dat Energetického regulačního úřadu můžeme říci, že 17% produkce elektrické energie se vyváží do zahraničí. (Roční zpráva ERÚ o provozu elektrických soustav, 2010) Z následující tabulky je patrné, že záporné saldo zahraničních výměn kolísá, ovšem k nulovým hodnotám se neblíží. Ke klesajícímu trendu salda by mohli přispět klesající výrobní kapacity ČR, které by mohly být způsobeny dosluhováním českých elektráren. (ČEZ, 2011b)


32

Tab. 2: Vývoj bilance elektřiny mezi roky 2007 – 2010. GWh

2007

2008

2009

2010

Výroba elektřiny brutto

88 198

83 518

82 250

85 910

Brutto spotřeba 1)

72 045

72 049

68 606

70 962

Saldo zahr. výměn2)

-16 153

-11 469

-13 644

- 14 948

1)

VO + MO + ostatní

2)

Import – export

Zdroj: Roční zpráva ERÚ o provozu elektrických soustav, 2010.

Za zmínění stojí uvedení výpočtu dle ERÚ pro brutto spotřebu (viz tab. 2) a netto spotřebu elektrické energie, jejichž hodnoty jsou uváděny níže v textu. Netto spotřeba elektrické energie = (výroba elektřiny + saldo) - (vlastní spotřeba na výrobu elektřiny + ztráty v sítích + spotřeba na přečerpání v přečerpávacích vodních elektrárnách), Brutto spotřeba = výroba elektřiny + saldo. (Roční zpráva ERÚ o provozu elektrických soustav, 2010) Dle referenčního scénáře Operátora trhu s elektřinou, a.s. má neustále růst tuzemská netto spotřeba elektrické energie. V roce 2030 by měla dosáhnout hodnoty 74 997 GWh. (OTE, a.s., 2009) V porovnání s rokem 2010 je to 59 255 GWh. Všeobecně se tedy předpokládá kontinuální růst spotřeby elektřiny v ČR. Vývoj výroby elektrické energie nelze předvídat. Množství vyrobené elektřiny je závislé na velikosti nabídky energetických společností a ty jsou přímo závislé na politickém, ekonomickém či ekologickém prostředí státu, na jejich investicích do obnovy, na množství používaných energetických zdrojů, na vyspělosti výrobních kapacit. Setkáváme se s názory od společností jako je ČEZ, a.s. či ČEPS, a.s. Dle analýzy ČEPS, a.s. budou zdroje na pokrytí poptávky v ČR chybět už mezi roky 2012 až 2015. ČEZ, a.s. počítá s tím, že v roce 2020 bude chybět výrobní kapacita o 30 TWh ročně, což představuje asi třetinu v té době předpokládané produkce. (Čibera, 2007)


33

4.2.Největší čeští distributoři na trhu elektrické energie Distributorem elektrické energie může být právnická či fyzická osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny. Provozovatel distribuční soustavy ručí za spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny pro konečné zákazníky s požadavkem nepřetížení či nepřekročení parametrů prvků sítě. Měli by proto provádět kontroly elektrického vedení a údržbové hlídky. Pokud by snad došlo k výpadku elektřiny či poničení elektrického vedení, distributor je povinen vše navrátit do původního stavu. (E.ON, 2007) V České republice distribuují elektrickou energii 3 velké společnosti. Jde o ČEZ, E.ON a Pražskou energetiku, jejichž zákazníci jsou rozděleni podle regionů (viz Obr. 1). To znamená, že v konkrétním regionu dodává elektřinu vždy jeden distributor. Z čehož vyplývá, že distributor je daný a na rozdíl od dodavatele elektřiny si distributora vybrat nemůžeme. A. ČEZ, a.s. Společnost byla založena roku 1992 Fondem národního majetku ČR. Hlavním předmětem činnosti je výroba a prodej elektřiny. V roce 2003 vznikla Skupina ČEZ a to spojením ČEZ, a.s. s distribučními společnostmi9. Skupina ČEZ se tak stala jedním z nejvýznamnějších energetických uskupení střední a východní Evropy. Patří mezi evropskou desítku největších energetických koncernů. V České republice se řadí mezi největší výrobce elektřiny, také tepla. (ČEZ, 2011c)

Obr. 7: Dceřiné společnosti ČEZ v zahraničí. Zdroj: ČEZ, a.s., 2011d. 9

Severočeská energetika, Severomoravská energetika, Středočeská energetická, Východočeská

energetika a Západočeská energetika.


34

B. E.ON E.ON patří k integrovaným a soukromým dodavatelům elektřiny a zemního plynu na světě. Aktuálně má přibližně 30 miliónů zákazníků. Činnost ve světě je strukturována s ohledem na geografické umístění či funkci jednotlivých obchodních jednotek (MU – Market Units), což odpovídá struktuře cílových trhů. (E.ON, 2011)

Obr. 8: Market Units ve světě. Zdroj: E.ON, 2011.

Na českém trhu s elektřinou se vznik společnosti E.ON datuje k roku 2004, kdy bylo dokončeno převzetí majoritních podílů regionálních dodavatelů elektrické energie – Jihomoravské energetiky a Jihočeské energetiky. Aktuálně působí v pěti divizích, E.ON Česká republika, E.ON Energie, E.ON Distribuce, E.ON Trend a E.ON Servisní. Pracuje zde dohromady 2 700 zaměstnanců a celkově zásobuje více než 1,5 milionu českých odběratelů. (Výroční zpráva E.ON, 2009) C. Pražská energetika Skupina PRE působí na trhu již přes 100 let. Jedná se o dodavatele elektřiny na území města Prahy a města Roztok u Prahy. Mezi hlavní úkoly Pražské energetiky v současnosti patří skloubení energetiky s vývojovými tendencemi a potřebami hlavního města v moderní společnosti. (Výroční zpráva PRE, 2010) Skupina PRE je tvořena mateřskou společností (Pražská energetika, a.s.) a třemi dále uvedenými dceřinými společnostmi PREdistribuce, a.s., PREměření, a.s.,


35

PREleas, a.s. Jedním z těch hlavních důvodů pro vznik integrované Skupiny vzájemně kapitálově a organizačně propojených subjektů bylo především dosažení vyšší konkurenceschopnosti. (Výroční zpráva PRE, 2010) Skupina PRE má cca 720 000 odběrných míst a tím se zařazuje na místo třetího největšího dodavatele elektřiny v České republice. V současnosti zaměstnává přibližně 1 300 zaměstnanců. (Výroční zpráva PRE, 2010) Hodnocení českých distributorů elektrické energie Česká republika ve všech svých elektrárnách disponuje instalovaným výkonem 20 073 MW, což je stav k 31.12.2010. Z toho ČEZ, a.s. disponuje výkonem o 11 559 MW. Ostatní distributoři se dělí o 8 514 MW, což je asi necelých 42%. (Roční zpráva ERÚ o provozu elektrických soustav, 2010) Skupina ČEZ se tedy řadí mezi 10 největších energetických společností v Evropě, nejen z hlediska instalovaného výkonu, také podle počtu zákazníků. (Výroční zpráva ČEZ, 2010) Nejvýznamnějším akcionářem ke dni 30.6.2011 zůstává Česká republika s podílem na základním kapitálu téměř 70%. (Pololetní zpráva ČEZ, 2011) E.ON a Pražská energetika se řadí mezi druhé dva největší distributory elektrické energie v ČR. Mezi další nezávislé výrobce elektrické energie patří nespočet společností a závodních elektráren, u kterých většinou nejsou známy strategické plány dalšího vývoje v této oblasti. Dle

statistik

za

rok

2010

dostupných

na

internetových

stránkách

Energetického regulačního úřadu zjišťujeme, že ČEZ svým počtem odběratelů elektrické energie v České republice stále drží první místo. (Roční zpráva ERÚ o provozu elektrických soustav, 2010)


36

PRE 13%

E.ON 26%

ČEZ 61%

Obr. 9: Počet odběratelů regionálního provozovatele distribučních soustav. Zdroj: Roční zpráva ERÚ o provozu elektrických soustav, 2010.

Pro přehlednější srovnání jednotlivých distributorů byly vybrány ukazatele jako výroba elektřiny a instalovaný výkon, dle kterých lze posoudit velikost distributorů. Z následujících grafů se přesvědčujeme o významnosti Skupiny ČEZ, která svým 73,7 % (poslední dostupná hodnota za rok 2009) tržním podílem na českém trhu vyrábí nejvíce elektrické energie. (Eurostat, 2011) Na co lze poukázat, a co je možno z následujících grafů rozpoznat, je dopad hospodářské krize. V roce 2009 výkonnost českého hospodářství poklesla. Propad ekonomiky se projevil ve všech společnostech meziročním poklesem nejen ve spotřebě elektřiny (viz obr. 6), ale také ve výrobě elektřiny v ČR.

80 000 7 0 000 6 0 000 5 0 000

ČEZ

4 0 000

PRE E.ON

3 0 000 2 0 000 1 0 000 0 2 005

2 0 06

2 007

Obr. 10: Výroba elektřiny v GWh. Zdroj: Výroční zpráva ČEZ, PRE, 2010, E.ON, 2009.

2 008

2 009

2 01 0


37

1 4 000 1 2 000 1 0 000 ČEZ

8 000

PRE 6 000

E.ON

4 000 2 000 0 2 005

2 0 06

2 007

2 008

2 009

2 01 0

Obr. 11: Instalovaný výkon v MW. Zdroj: Výroční zpráva ČEZ, PRE, 2010, E.ON, 2009.

Situace v roce 2009 byla navíc komplikována významnou volatilitou cen na energetické burze. Kolísání cen přimělo zákazníky vybrat si správného dodavatele v momentě, kdy ceny na burze byly nízké. Jako přímou reakci na tuto skutečnost společnosti uváděli nové produkty na trh. (Příkladem společnosti E.ON je produkt řady „Trend“ s pevnou cenou silové elektřiny na rok, společnost PRE pak uvedla produkt „Energie Index“). Ovšem rok 2009 byl poznamenám i silným nárůstem v počtu připojování fotovoltaických elektráren (FVE). Státem definovaná vysoká výkupní cena elektřiny z FVE a výrazný pokles cen technologií těchto elektráren měly za následek extremní nárůst požadavků na připojení a s tím očekávaný několikanásobný růst výroby elektřiny z těchto zdrojů. Proti roku 2008 se jednalo téměř o osminásobný nárůst (z 7 GWh na 55 GWh). (Výroční zpráva E.ON, 2009) Rok 2010 pak znamenal velmi strmý nárůst instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren. Tento prudký nárůst výroby z obnovitelných zdrojů vyvolává obavy na straně operátorů přenosových sítí. (Výroční zpráva ČEZ, a.s., 2010) Energie získaná z fotovoltaických elektráren je nezpochybnitelně šetrná k přírodě a je ekologická. Což má důležitou váhu. Proto roste nejen motivace k připojování, ale také samotné připojování k fotovoltaickým elektrárnám. Proto není divu, že největší hráči na trhu elektrické energie tyto elektrárny provozují. Nápor na tento počet připojení se znatelně projevuje v údajích za rok 2010 vůči roku 2009. Instalovaný výkon narostl z 464,6 MW na 1959,1 MW.


38

2 000

1 5 00

1 000

5 00

0 2 008

2 009

2 01 0

V III.2 0 1 1

Obr. č.12: Struktura instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren v MW. Zdroj: Zpráva ERÚ o provozu elektrických soustav, 2008 – 2011.

4.3. Český trh s elektrickou energií v evropském kontextu Elektroenergetická náročnost České republiky převyšuje úroveň vyspělých zemí EU, tak jak nám napovídají poslední dostupná data zveřejněná Eurostatem (viz obr.13). České hospodářství se nachází mezi členskými státy s nejhorší energetickou efektivností. Úroveň vysoké energetické náročnosti ekonomiky ČR by se dala vysvětlit např. nedostatečně

postavenými

budovami,

které

prostřednictvím

svých

tepelně-

technických charakteristik způsobují vyšší tepelné ztráty. Mezi další důvody této vysoké energetické náročnosti může být špatné povědomí českého obyvatelstva o možnostech a přínosech úspor elektrické energie či energeticky náročná struktura ekonomiky s vysokým podílem strojírenského průmyslu a stavebnictví na konečné spotřebě energie. Také se velmi kritizuje odvětví výroby a s ní spojené zastaralé technologie.


39

800

600 CZ

400

EU

2 00

0 2 000

2 009

Obr. 13: Energetická náročnost CZ a EU v kgoe10/1000EUR. Zdroj: Eurostat, 2011.

4.3.1. Český trh s elektřinou ve středoevropském regionu Česká republika je součástí středoevropského prostoru a regionu CEE (Central and East Europe), který je definován dodatkem Nařízení č.1228/2003 EC. Do tohoto středoevropského trhu patří mimo jiné Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Mezi největší spotřebitele i výrobce elektřiny se řadí Německo. Pro srovnání s Českou republikou je německý podíl na výrobě i spotřebě elektřiny 62% v rámci regionu CEE. Podíl ČR na spotřebě činí přes 7%, podíl na výrobě přesahuje 8% vzhledem k tomu, že z ČR se exportuje značný objem elektřiny. (OTE, a.s., 2011) Celková spotřeba elektřiny v CEE v roce 2009 přesáhla 866 TWh, z čehož netto výroba elektřiny převýšila číslo 902 TWh a brutto výroba 980 TWh. (OTE, a.s., 2011) Přeshraniční výměny elektřiny vytváří v Evropě významnou část bilance, přičemž středoevropský region není žádnou výjimkou. Česká republika patří mezi významné exportéry elektřiny a zároveň se podílí i na tranzitu elektřiny, který dosahuje cca 6 TWh. K nejdůležitějším tendencím ve vývoji elektroenergetiky ve středoevropské regionu lze říct, že instalovaný výkon v CEE by měl do roku 2050 vzrůst o více než 55GW, což je o 25% více než oproti roku 2010 a dosáhnout tak hodnoty 279 GW. Počítá se s nárůstem výkonu obnovitelných zdrojů energie, především větrných a solárních elektráren, u kterých by měl podle současných názorů

10

Normalizovaná jednotka energie, 1kgoe = 41 868 KJ.


40

vzrůst instalovaný výkon o více než 40 GW. Ovšem na druhou stranu se očekává pokles výkonu elektráren na hnědé uhlí a na kapalná paliva. Další nárůst se očekává u plynových elektráren (o více než 17 GW) a u jaderných elektráren v případě, že dojde k obnově německých jaderných elektráren. (OTE, a.s., 2011) V středoevropském regionu pokračuje integrace národních trhů s elektřinou do trhu regionálního. Je stále zapotřebí udržovat a zlepšovat energetickou bezpečnost států. Hledisko bezpečnostní se nesmí dostat do rozporu s hlediskem obchodním (zvyšování objemu mezinárodního obchodu s elektřinou). (OTE, a.s. 2011)

Obr. 14: Předpokládaná skladba instalovaného výkonu ve středoevropském regionu v roce 2015. Zdroj: OTE, a.s., 2011.

Celkově lze tedy říci, že výchozí pozice, tedy geografická poloha elektrizačních soustav ČR ve středoevropském regionu, je dobrá. Předurčuje naši elektrizační soustavu k tranzitní funkci uvnitř evropských přenosových sítí. Vlivem geografické polohy je ČR aktivním hráčem a to mimo jiné v úsilí o další zlepšování funkčnosti


41

regionálního elektroenergetického trhu a provozu elektrizačních soustav. Již se využívá potenciálu nových propojení, jmenovitě se jedná o sblížení českého a slovenského trhu s elektřinou od 1.9.2009. 4.3.2. Český trh v evropském kontextu elektrizačních soustav Přenosová soustava elektrizačních soustav v ČR je silně propojena se sousedními zahraničními soustavami. Pracuje v synchronním provozu v rámci evropských elektrizačních soustav. ČEPS, a.s. jako provozovatel přenosové soustavy ČR aktivně působí v rámci asociace evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E11. Synchronní propojený systém integruje Evropu (viz obr. 15). Po vzniku vnitřního trhu s elektřinou (Internal Electricity Market) v Evropské unii představitelé přenosových soustav ATSOI12 (Irsko), UKTSOA13 (Velká Británie), Nordel14 (severní Evropa) a UCTE15 (západní Evropa) harmonizovali přístup k síti a podmínky pro použití, zejména pro přeshraniční obchod s elektřinou vytvořením ETSO16. V roce 1999 byl vytvořeno ETSO jako sdružení se čtyřmi výše uvedenými představiteli. ENTSO-E převzala od 1.7.2009 kompetence BALTSO17 (Lotyšsko, Estonsko a Litva) a ETSO, které k tomuto datu přestaly vykonávat svou činnost. Mezi nové cíle této asociace patří dotvoření a fungování vnitřního trhu a přeshraničního obchodu s elektřinou.

Dále

elektroenergetických

pak

také

zajistit

přenosových

optimální

soustav

řízení

v rámci

a rozvoj

spolupráce

evropských

provozovatelů

přenosových soustav.

11

European Network of Transmission System Operators for Elektricity.

12

Association of the Transmission System Operators of Ireland.

13

United Kingdom Transmission System Operators Association.

14

Orgán pro spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav v Dánsku, Finsku, Islandu,

Norsku a Švédsku, jehož cílem bylo vytvořit předpoklady pro další rozvoj účinného a harmonizovaného trhu s elektřinou v regionu severních zemí. 15

Union for the Co-ordination of Transmission of Electricity.

16

European Transmission System Operators.

17

Baltic Transmission System Operators.


42

Obr. 15: Propojené elektrizační soustavy v Evropě, rok 2010. Zdroj: ERÚ, 2010.

Významným prvkem, který se uplatňuje nyní a bude i v současnosti jsou větrné elektrárny v Německu. Kolísavý charakter dodávky elektřiny z těchto zdrojů způsobuje změny přenosů ovlivňující toky po mezistátních profilech. Z tohoto důvodu je nutné držet rezervy na kolísaní přenosů vlivem větrných elektráren, což se týká i elektrizačních soustav ČR. Vzhledem k rozvinutému liberalizovanému obchodu s elektřinou a rostoucímu podílu větrných elektráren může docházet k nebezpečným až kritickým provozním situacím. Ty mohou vést k rozsáhlým poruchám zasahujícím i větší počet přenosových soustav v Evropě. Přenosové sítě jsou zatěžovány velkými objemy toků výkonů ve směrech, které předtím nebyly příliš využívány. Proto je potřeba reagovat posilováním a výstavbou nových vedení. (OTE, a.s., 2011)

DOPAD ENERGETICKÉ POLITIKY EU NA TRH ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

5. DOPAD

ENERGETICKÉ

POLITIKY

EU

43

NA

TRH

ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR Tato část práce bude věnována dopadům hlavních priorit evropské energetické politiky na český trh s elektrickou energií.

5.1.Zvyšování energetické účinnosti Cestou ke snižování poptávky po energii, snižování emisí škodlivin do životního prostředí či zvyšování konkurenceschopnosti energetického odvětví je bezesporu zvyšování energetické efektivnosti. Česká republika se v tomto směru snaží dosáhnout hodnot, které vyplývají ze Státní energetické koncepce s cílem postupného přibližování se stanoveným hodnotám EU. Jedná se o zrychlení a následnou stabilizaci ročního tempa poklesu energetické náročnosti české ekonomiky s předpokladem snížení do roku 2050 až na úroveň 30% stavu proti roku 2005. Dále pak celkové snížení energetické náročnosti české ekonomiky o 40% do roku 2020 a do roku 2030 o 55%. Zároveň tedy usilovat o to, aby se energetická náročnost ČR v roce 2020 umístila svými hodnotami na úroveň průměru EU-27. (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) Aby Česká republika dosáhla těchto cílových hodnot, stanovila základní nástroje pro snižování energetické náročnosti. Programy na získávání úspor: (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) •

Zelená úsporám - jedná se o dotace na zateplování domů, instalace solárnětermických konektorů, účinných tepelných čerpadel. K 5.5.2011 Státní fond životního prostředí ČR převzal cca tisíc žádostí.

•

PANEL (Státní fond rozvoje bydlení), který v roce 2011 mohlo využít až 30 tisíc bytů. Jedná se o podporu oprav, modernizaci a rekonstrukci panelových bytů.

•

EKO-ENERGIE – jedná se o dotace, které mají stimulovat aktivitu podnikatelů ke snižování energetické náročnosti výroby a podpořit využití obnovitelných zdrojů.

•

Operační programy životního prostředí,

•

Státní fond životního prostředí pro získání dotací na pořízení energeticky úsporných systémů vytápění a další.


44

Ekologická daňová reforma (EDR). Do cen energií se integrují základní externality a tím vznikne tlak na ceny energií, které stimulují zákazníky k úsporám. Tato reforma vstoupila, dle požadavků Evropské unie, v platnost dne 1.1.2008. Hlavním předmětem je elektřina, zemní plyn a pevná paliva. Elektřina je zdaněná ve výši 28,30 Kč na MWh. Zprávy za rok 2009 hovoří o menším vybraném množství peněz, než se kterým vláda počítala. Aktuálně by měla být v provozu druhá etapa, která se týká daně z CO2. (Ministerstvo životního prostředí, 2011) Chování spotřebitelů co se týče efektivní spotřeby. V rámci základních a středních škol budou do učebnicových programů zavedeny výuky v rámci energetické účinnosti. V tomto směru je podporován IUSES18, který je dostupný na internetové síti a jedná se o projekt Evropské komise financovaný z programu Inteligent Energy Europe. (IUSES, 2010) Dle ukazatelů energetické náročnosti uváděných Eurostatem (viz obr. 16) se ČR v roce 2009 nacházela nad průměrem EU-27. Tato pozice odpovídá tradičně orientovanému průmyslu v ČR a také pozici členských států nově přijatých do EU v letech 2004 a 2007. Ovšem co je důležité při srovnávání těchto zemí, je jejich ekonomická výkonnost, která prostřednictvím nižšího ocenění produktu ovlivňuje parametr energetické náročnosti, a tím zkresluje samotné energetické nároky v té či oné zemi. Stále nevyužitým potenciálem úspor je nedostatek finančních zdrojů pro investice do úsporných projektů a to především ve veřejném sektoru, v sektoru bydlení, či i nedostatek znalostí v oblasti efektivity využívání energie, zejména v domácnostech a v malých a středních firmách. (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010)

18

Intelligent use of energy at school.


45

Obr. 16: Energetická náročnost vybraných zemí v kgoe/1000EUR pro rok 2009. Zdroj: Eurostat, 2011.

Pokles energetické náročnosti v ČR byl v období 2000 až 2003 rozkolísaný, ale od roku 2004 se situace zlepšuje (viz obr. 17) a energetická náročnost podstatně klesá. Na tuto situaci má podstatný vliv hospodářský růst a realizace nástrojů Státní energetické koncepce, která byla přijata roku 2004. Rok 2009 znamenal pokles energetické náročnosti jen o 1,8% vlivem finanční a hospodářské krize.

Obr. 17: Energetická náročnost hrubého domácího produktu ČR v GJ/tis.Kč Zdroj: Eurostat, 2011.


46

Pokud se zaměříme na jednotlivé sektory, nejvyšší energetickou náročnost vykazuje doprava, průmysl a zemědělství. Ovšem v posledním meziročním srovnání je zaznamenám mírný pokles a to i v oblasti dopravy, kde bylo sledováno pouze každoroční zvyšování.

2 000 96,8

94,7

945

963,3

87 ,7

1 800 1 6 00 1 4 00

920,6

1 2 00

Ost a t n í odv ět v í Dopr a v a

1 000 80,1

800

St a v ebn ict v í

75 7 1 ,1

6 00

51 0,2

Pr ů m y sl Zem ědělst v í a lesn ict v í

47 5 41 8,5

4 00 2 00

306,7

320,6

304,4

0 2 006

2 007

2 008

Obr. 18: Energetická náročnost v sektorovém členění v MJ/tis. Kč Zdroj: ČSÚ, 2011.

Momentálně je největší důraz kladen na přípravu legislativy týkající se energetické náročnosti budov v ČR. Po roce 2020 musí mít nově postavené budovy v EU téměř nulovou spotřebu energie. Právní moci nabude nová legislativa v roce 2012. Jedná se o směrnici 2010/31/EU, ve které jsou řečeny cílové termíny pro naplnění. Do roku 2018 musí ČR zajistit, aby nově postavené budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a využívaly ve značné míře obnovitelné zdroje. Přijaté změny se budou zavádět během několika let. Za přípravu převedení povinností z evropské směrnice do české legislativy zodpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. (Maroušek, 2011) Od této legislativy lze očekávat minimálně pětinásobné snížení spotřeby energie proti stavu před deseti lety. Dnes se staví budovy s průměrnou spotřebou energie cca 120kWh/m2, po roce 2020 by budovy se svou spotřebou energie neměly přesáhnout 30 kwh/m2. Toto desetiletí by tedy mělo být skutečnou technologickou revolucí v budovách. (Maroušek, 2011)


47

Česká republika aktuálně spotřebovává více elektřiny než je nutné. I přes pokrok dosáhnutý přijetím nástrojů Státní energetické koncepce je elektroenergetická náročnost tvorby HDP v ČR stále vysoká (viz obr. 17). ČR již zavedla dle EU systémová opatření, které podmiňují růst energetické efektivnosti a vyhlásila Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.

5.2.Posílení

mezinárodní

spolupráce

a

integrace

trhů

s elektřinou Postavení přenosové sítě České republiky v rámci kontextu zemí střední Evropy je relativně silné. Přenosová kapacita dosahuje v maximálním zatížení 35% v exportním a 30% v importním směru a patří tedy k jedněm z nejvyšších v Evropě. Co se týče obchodu je ovšem dostupnost snižována kapacitními omezeními sousedních zemí a to především Rakouskem a Německem. (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) Požadavky na tranzity s ohledem na obnovitelné zdroje energie v severní Evropě velice rychle rostou. Aby byl dodržen vysoký standard vysoké přenosové kapacity, je stávající propojení nedostatečné. Nárůst těchto tranzitních toků se projeví ve zhoršené spolehlivosti provozu a tlakem na snižování stávající kapacity jak v exportním, tak v importním směru. Přičemž takto vysoká exportní a importní kapacita je nezbytná pro stálé místo ČR v obchodu s elektřinou a zároveň je důležitá pro zajištění odolnosti české přenosové soustavy v případě výpadků elektrické energie. (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) Pokud se budeme bavit o integraci trhů s elektřinou, můžeme ji zhodnotit tak, že prozatím v jednotlivých zemích regionu odděleně fungují. Co už bylo zmíněno v práci, krátkodobě byly propojeny trhy České a Slovenské republiky prostřednictvím implicitních aukcí. Národní trhy s regulačními výkony a energií propojeny nejsou. „Elektrizační soustava v ČR je řízena jako samostatný regulační blok v rámci decentralizovaného řízení synchronní oblasti.“ (Statní energetická koncepce, MPO, 2010) Dle nástrojů přijatých Státní energetickou koncepcí by se mělo do roku 2020 vybavit až 80% odběrných míst elektrické energie inteligentními měřícími systémy.


48

A následně je zapojit do řízení distribučních soustav. (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) Uvedení do provozu tzv. Smart Meteringu u koncových zákazníků, tedy chytrého měření elektrické energie, je jedním ze základních pilířů pro fungující inteligentní síť tzv. Smart Grid. Spotřebitelé budou mít přístup k informacím o spotřebě a vyúčtování, tím i možnosti změnit své spotřební zvyklosti. Provozovatelé distribučních sítí pak získají zprávy a tím i možnost upravit cílené nabídky koncovým zákazníkům. Tento projekt již existuje v několika zemích, v České republice je funkční prozatím v rámci pilotních projektů ČEZ, E-ON a PRE. (Poncarová, 2009) Například ČEZ projekt realizuje od roku 2007 a inteligentními měřiči je vybaveno asi 2000 odběrných míst v Hradci králové, Chrudimi a Poličce. Do roku 2015 by ČEZ chtěl vytvořit tzv. Smart Region v němž by byly zavedeny nejmodernější distribuční technologie. (Poncarová, 2009) Jedná se však pouze o lokální řešení, které mají prozatím k chytrému měření v rámci Smart Grid daleko. Výrobci těchto chytrých spotřebičů a elektroměrů jsou již na Smart Metering připraveni, ovšem kdy budou plně využívána je stále otázkou. (ČEZ, 2011e)

Obr. 19: Smart Metering. Zdroj: Jackson Electric Membership Corporation, 2011.

Mezi další cíl prosazovaný

Evropskou unií je dokončení liberalizace trhu

s elektřinou, jež by zajišťovalo členským státům rovné podmínky a efektivní fungování trhu. (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) Proces liberalizace byl v České republice zahájen roku 2000 a to zákonem číslo 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, tzv. energetický zákon. Tento zákon vychází ze směrnice EU 96/92/EC,


49

obsahující pravidla pro postupné otevírání národního trhu v několika etapách pro jednotlivé skupiny spotřebitelů. (Nezávislý zdroj informací o liberalizaci trhu v České republice, 2009) První etapou bylo otevření trhu 1. ledna 2002 pro největší spotřebitele s roční spotřebou nad 40 GWh. Konec liberalizace na našem území je datován k 1.lednu 2006, kdy si všichni koncoví odběratelé včetně domácností mohou zvolit svého dodavatele. V současné době mají koneční odběratelé právo na bezplatnou změnu dodavatele (viz tab.1) a tím mohou ovlivnit i část svých celkových nákladů za dodávku elektřiny. (Nezávislý zdroj informací o liberalizaci trhu v České republice, 2009) Liberalizace trhu s elektřinou se dotkla i druhé strany, tj.nabídkové strany trhu. Třetí liberalizační balíček Evropské komise požadoval oddělení (unbundling) činností, které mají charakter monopolu od těch, které budou vystaveny konkurenčnímu

prostředí.

Tedy zavést

podnikatelskou

soutěž na původně

monopolních trzích. Dle požadavků se měla energetická společnost rozdělit na část zabezpečující výrobu, přenos a distribuci elektřiny. V České republice byl unbundling dokončen roku 2006. Mezi energetické společnosti řadící se do této reformy patří společnosti jako ČEZ, E.ON, za plynárenské odvětví např. RWE Transgas. (Vondráček, Skuček, 2010) Jak proběhl unbundling v ČEZu můžeme vidět na následujícím obrázku. Zde je zachyceno rozdělení prodeje od distribuce, přičemž ČEZ Prodej plní funkci dodavatele elektřiny a společnosti v pravé části obrázku pak její distribucí.

Obr. 20: Unbundling v ČEZu. Zdroj: ČEZ, a.s., 2011c.

Přestože došlo k liberalizaci trhu v roce 2006, cena elektřiny u nás neustále roste. Současně se s tímto jevem zvyšuje spotřeba elektřiny, tudíž i poptávka po ní. V důsledku toho se tedy cena elektřiny zvýšila za posledních 15 let několikanásobně,


50

což je doloženo na následujícím grafu. Průměrná cena elektřiny je stanovena za předpokladu odběru elektřiny od 3 největších obchodníků v rámci vertikálně integrovaných podniků. Uvedené údaje nezohledňují uskutečněné změny dodavatele elektřiny. (ERÚ, 2010)

Obr. 21: Vývoj průměrných cen za odběr elektřiny v ČR19. Zdroj: Roční zpráva o provozu ES ČR 2010 – ERÚ.

Pro posílení mezinárodní spolupráce a koordinaci vnějších ekonomických vztahů přispívá svou činností Ministerstvo zahraničních věcí koncepcí, která je tvořena základními dokumenty českého zahraničního rozvoje spolupráce (ZRS). Jelikož ČR přijímá svůj díl na řešení globálních problémů, její odpovědí je ZRS, která je v souladu s principy a zájmy EU. (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2010) Dále ČR usiluje o rozvoj energetiky v EU vytvořením společné energetické politiky EU a společného postupu například vůči třetím zemím týkající se rovného a otevřeného přístupu ke zdrojům, tranzitu a distribučním systémům. Podíl patří také spolupráci v Mezinárodní energetické agentuře a Energetické chartě a to politickou podporou a zastoupením členů státní správy ČR v orgánech těchto

19

Pod odběry z vn (vysokého napětí) a vvn (velmi vysokého napětí) spadají velkoodběratelé, tj.

podniky. Podnikatelé a domácnosti odebírají elektřinu z nn (nízkého napětí) na základě rozdílných tarifů.


51

institucí. Dále ČR spolupracuje s organizacemi zabývající se problematikou energie jako je OECD, WTO, OSN. (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010)

5.3.Bezpečné dodávky a odolnost ČR v případě poruch a déletrvajících krizí Česká republika oplývá robustní přenosovou soustavou pro zásobování elektřinou a distribuční soustavou, která zajišťuje dostatek kapacit pro normální provozní podmínky. Vysoká kapacitní propojení a přebytek výkonové bilance zajišťují pro ČR odolnost v případech rozsáhlých kumulací poruch na výrobních zařízeních. Pokud by nastal scénář rozpadu evropských sítí, pak by elektrizační soustava ČR jako přebytková soustava, byla schopna přechodu do bezpečného krátkodobého ostrovního provozu20. Ovšem pro dlouhodobý ostrovní provoz není dostatečná výše rychlých rezerv. V případě úplného výpadku elektrické energie (tzv. blackout) existuje plán, díky němuž by nastartovaly zdroje schopné „startu ze tmy“. Pokud by však došlo k poruchám na více místech ČR a k tomu následný rozpad přenosové soustavy, více míst v ČR nejsou schopny ostrovního provozu, tímpádem není garantována dodávka elektřiny pro všechny velká souměstí. (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) Energetika v ČR již pocítila částečný blackout. Nouzový stav byl vyhlášen 24. července 2006 prostřednictvím ČEPS. Nejednalo se o fatální dopad na odběratele, žádnému koncovému zákazníkovi nebyla odebrána dodávka elektřiny. Ovšem velcí spotřebitelé museli omezit odběr. V ten den ČEPS řešil více jak 1000 tísňových volání. Příčinou bylo tropické počasí, které si vyžádalo zvýšený odběr elektrické energie, jednalo se především o klimatizace. Přičemž v celé Evropě panovaly výjimečné klimatické podmínky a s tím i spojené atypické stavy a změny toků elektřiny. (Procházka, 2006) Česká republika v tomto směru učiňuje kroky jako je maximální rozvoj bioplynových stanic za účelem zvýšení dodávek elektrické energie, vybudování řídících systémů a propojení, která by zajišťovala ostrovní napájení elektřinou pro všechny aglomerace nad 50 tisíc obyvatel a již zmíněné tzv.smart grids (viz kapitola 5.2.) (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010)

20

Provozní režim výrobny, který se uplatňuje při poruchách elektrizačních soustav.


52

Pro zajištění energetické bezpečnosti, soběstačnosti a odolnosti se řídí legislativou v oblasti řízení stavů nouze v elektroenergetice v návaznosti na vývoj podmínek v energetickém zákoně (zákon č. 458/200 Sb.), zákonem týkajícím se krizového řízení (zákon č.240/200 Sb.) či zákonem o hospodářských opatřeních pro krizové stavy ( 241/200 Sb.). (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) Jedním z hlavních cílů spadajících do této oblasti je udržet maximální zatížení exportní a importní přenosové kapacity na úrovni 35% a 30% a s tím i zajištění bezpečné dodávky elektrické energie. Česká republika je závislá na dovozech kapalných,

plynných

a jaderných

paliv.

Ovšem

vzhledem

k velikosti

svého

energetického hospodářství patří mezi významného exportéra elektrické energie. Vyrobená elektřina převládá nad spotřebovanou. Dle grafu můžeme říct, že se jedná o stabilní průběh. Např. v roce 2008 Česká republika vyvezla 21,87 TWh a dovezla 10,4 TWh, čistý vývoz tedy činil 11,5 TWh. V roce 2009 export elektřiny stoupl o 11%. (ERÚ, 2010)

1 00000

80000

GWh

6 0000

4 0000

2 0000

0 2 007

2 008

2 009

2 01 0

-2 0 0 0 0

rok b r u t t o v ý r ob a

b r u t t o sp ot ř e ba

sa l do za h r a n i č n í c h v ý m ě n

Obr. 22: Vývoj výroby, spotřeby a salda zahraničních výměn21 elektřiny. Zdroj: Roční zpráva o provozu ES ČR 2010 – ERÚ.

S tím je i spojená problematika nedostatku elektřiny po roce 2015. Podle prognóz rostoucí spotřeby elektřiny v ČR během nadcházejících až 15 let by mohla dosáhnout odběru až 100 TWh (viz obr. 23). (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) Může tedy nastat situace, kdy již nebudeme elektřinu vyvážet ale dovážet, s tím stoupne zranitelnost spojená s mezinárodní spoluprací. 21

Import – export


53

Česká republika nemá dostatek alternativních domácích zdrojů, hlavně obnovitelných, k jejich nahrazení. Už nyní dosahuje závislost na dovozu paliv zhruba 50% a v budoucnu jistě poroste. Ovšem jako jediné řešení budoucího deficitu je spatřováno v obnovitelných zdrojích a úsporách elektrické energie, ovšem i přesto tyto možnosti nemají dostatečný potenciál potřebný pro zajištění energetických potřeb státu. (ČEZ, a.s., 2011f)

Obr. 23: Vývoj spotřeby elektřiny v ČR v TWh. Zdroj: Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010.

5.4.Šetrný přístup k životnímu prostředí a minimální dopad energetiky na ŽP Česká republika se jako člen Evropské unie zavázala ke zvýšení výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Stanovení potenciálu z OZE bylo v letech 2003 až 2004 významným tématem při projednávání Státní energetické koncepce. Nakonec vyústilo v přijetí zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. (Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2009, MPO, 2010) Česká republika se zavázala ke splnění indikativního cíle pro rok 2010 a to ve výši 8% podílu elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě. ČR cíle dosáhla, dokonce ho překonala o 0,24% (viz obr.24). Největší podíl na tomto přírůstku připadá na fotovoltaické elektrárny. Ovšem lze nutno podotknout, že cílová hodnota 8% byla jedna z nejnižších hluboko pod průměrem EU. Při stanovování cíle byly brány


54

v úvahu nejen klimatické podmínky, ale i technické a ekonomické možnosti České republiky. (Roční zpráva o provozu ES ČR 2010, ERÚ) Pro rok 2020 byly v rámci EU dojednány cíle nové, které jsou narozdíl od indikativních závazné. Jsou definovány směrnicí 2001/77/EC, kde je i celkový cíl pro EU a to je 22,1%. ČR se zavázala k 13% podílu elektřiny z OZE. (Bechník, 2010)

Obr. 24: Podíl elektřiny z OZE v ČR. Zdroj: Roční zpráva o provozu ES ČR 2010, ERÚ.

V roce 2010 výroba elektřiny z OZE činila 5 850,7 GWh. Ve vodních elektrárnách bylo vyrobeno 2 789,4 GWh, což byl největší podíl elektřiny z OZE. Výrazně se také projevila fotovoltaika. V porovnání s rokem 2009 došlo až k pětinásobnému nárůstu, kdy byl podíl fotovoltaické elektřiny pouhých 1,9% z celkové výroby ze všech OZE. Došlo tedy ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, což mělo za následek meziroční nárůst (2009/2010) o 3660,1GWh (4,26%). (Roční zpráva o provozu ES ČR 2010, ERÚ)

Obr. 25: Podíl OZE na spotřebě elektřiny brutto, 2010. Zdroj: Roční zpráva o provozu ES ČR 2010 – ERÚ.


55

ČR připravuje důležitá politická rozhodnutí o směřování sektoru výroby energie. EU uvažuje o razantním snižování emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 85 – 90% proti současnému stavu. V ČR si tyto změny vyžádají vyvážený energetický mix, který by měl efektivně využívat tuzemské zdroje, včetně obnovitelných. Největší technicky využitelný potenciál v ČR má biomasa. Výroba elektřiny z biomasy nemá problém s dodávkami a se stabilitou, ovšem má i své limity jako je dopravní dostupnost, limitované rozlohy půdy aj. (Světlík, 2011) Obnovitelné zdroje sebou ovšem přinesly i jisté problémy a to především výhodné výkupní ceny. Ty se staly jedním z nástrojů, které motivovaly české a zahraniční podnikatele či domácnosti k investicím do obnovitelných zdrojů. Největší boom zasáhl odvětví fotovoltaiky. V roce 2010 se kwh vykupovala za cca 12 Kč, přičemž tato cena měla vykompenzovat investorům nákup drahých solárních technologií. Ceny fotovoltaických panelů však poklesly. A bylo očividné, že čím více bude solárních elektráren postaveno, tím více vydá stát na výkupních cenách elektřiny, na které v platbě za kwh přispívá každý z nás. Aktuálně máme v ČR stopstav fotovoltaice. Hlavním udávaným důvodem pro tento stav je, že česká přenosová soustava nemůže unést nápor nových zdrojů. V pozadí se ale také spekuluje o zdražovaní elektřiny. Momentálně se určují kroky, které omezí rozmach fotovoltaiky. Jedná se o snížení výkupních cen cca na 7 Kč. Dále byly od ledna 2011 zrušeny tzv.ostrovní systémy. To znamená, že stát přestal vyplácet zelené bonusy těm, kteří nedodávali elektřinu do sítě, ale sami ji spotřebovávali. Dalším krokem je zdanění solárních elektráren, které by mělo státu vydělat asi 4 miliardy korun a tím vykompenzovat náklady na výkupní ceny elektřiny. Avšak proti 26% zdanění se ozvali majitelé solárních elektráren i Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO), která sdělila, že kvůli dani zkrachuje více než polovina projektů. (Poncarová, 2011) Momentálně se také spekuluje o stejném boomu v případě biomasy, jelikož má nejlepší využitelný potenciál v ČR. Nová podoba zákona o obnovitelných zdrojích by ovšem měla zaručit, že při rozvoji se zohlední limity ceny elektřiny pro domácnosti i průmysl, dále kapacity v distribučních a přenosových sítích. Důležitým opatřením je také volnější působnost ERÚ při stanovení podmínek výkupu čisté elektřiny a kvalitnější monitoring týkající se požadavků na připojení na straně distribučních společností. (Vokurková, 2011) Další oblastí zájmu jsou národní emisní stropy pro rok 2020 a to pro vybrané znečišťující látky. Česká republika ratifikovala Kjótský protokol, v němž se zavázala


56

k redukci emisí skleníkových plynů. Pro SO2 (oxid siřičitý) je stanoven strop 159 tis. tun, pro NOx (oxidy dusíku) je stanoven strop 252 tis. tun. (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) Poslední dostupná data pro stav těchto emisí jsou uvedena v následující tabulce. Sledujeme průběžný mírný pokles. Tab. 3: Stav indikátorů Státní politiky životního prostředí ČR v tis. tunách. 2000

2008

2010

SO2

224

177

x

NOx

295

264

241

Zdroj: Informační systém statistiky a reportingu, 2010

Česká

republika

se

zavazuje

k výstavbě

nízkoemisních

(jaderných

a obnovitelných) zdrojů, aplikací nízkouhlíkové uhelné technologie a k rozvíjení kombinované výroby elektřiny a tepla, a tím dosáhnutí významného snížení emisí CO2 do roku 2050. Snížení se předpokládá o více než 50% ve srovnání s rokem 1990. Vzhledem k postupnému snižování (od roku 1990 až o 25%) je zajištěno bezproblémové splnění závazku. Konkrétní opatření zaměřené na emise skleníkových plynů a na přizpůsobení se změnám klimatu v ČR je obsaženo v Národním programu na zmírnění dopadů změny klimatu. Při zpracování byly respektovány požadavky rozhodnutí Rady EU 99/296/EC. V jeho rámci si vzala Česká republika za cíl dosáhnutí snížení emise oxidu uhličitého do roku 2020 na úroveň průměru EU z roku 2000 (8,7 tun na obyvatele a rok). (Aktualizace Státní energetické koncepce, 2010) Ovšem dosavadní vývoj není dobrý. Tempo snižování je pomalé a stále patříme mezi největší producenty emisí. (Poncarová, 2011) Tab. 4: Stav indikátoru emise oxidu uhličitého pro ČR v tis. tunách.

CO2

1990

2000

2008

15,50

11,63

11,10

Zdroj: Informační systém statistiky a reportingu, 2010.


57

5.5.Jaderná bezpečnost Posláním každého státu je pro svou energetiku zajistit spolehlivé, bezpečné a šetrné dodávky energie při udržení konkurenceschopných a přijatelných cen. Tyto hlediska splňuje jaderná energetika. Jaderné elektrárny musí podléhat těm nejpřísnějším bezpečnostním kritériím. Významně přispívají ke zlepšení životního prostředí, jelikož výroba elektřiny je bez jakýchkoli emisí. A co se týče cen jaderného paliva, jsou ve srovnání s cenami fosilních paliv výrazně nižší a dlouhodobě stabilnější. Návrh Státní energetické koncepce stejně jako energetická politika EU klade důraz na jadernou bezpečnost jako jeden z pilířů. Už nyní je zřejmé, že v budoucnu nám začnou chybět kapacity pro výrobu elektrické energie. Podle aktuálních prognóz nás deficit elektřiny zasáhne po roce 2020. Pokud však chce ČR zůstat soběstačná v oblasti výroby elektřiny, je nutné s dostatečným předstihem začít s dostavbou nových výrobních zdrojů. V tomto směru činí kroky energetická společnost ČEZ. Aktuálním klíčovým pilířem strategie ČEZ je dostavba jaderné elektrárny Temelín. V říjnu 2011 předala zájemcům kvalifikovaným do zadávacího řízení veřejné zakázky Dostavba Jaderné elektrárny Temelín výzvu k podání nabídek. Jedná se o dostavbu dvou kompletních bloků jaderné elektrárny. Podpis smlouvy a výběr dodavatele je plánován na konec roku 2013. (ČEZ, a.s., 2011g) Toto rozhodnutí dostavby je také ovlivněno německým rozhodnutím o změně struktury výroby energie v závislosti na havárii jaderné elektrárny Fukušima. Německá vláda je rozhodnuta uzavřít svoje jaderné elektrárny a tu poslední nejpozději v roce 2022. Tímto vznikne deficit výroby elektřiny a Německo ho bude řešit dovozem z České republiky a z Francie. Otázkou je však, zda je to pro ČR přínos či hrozba. Jsme tedy nepřímo donuceni k výstavbě nových zdrojů. Kromě toho dojde také k nárůstu cen elektřiny na německé burze, což se odrazí v cenách energie v České republice. Špatná informace pro spotřebitele, dobrá zpráva pro energetickou společnost ČEZ. S postupem času bude vznikat nová realita – bezjaderné Německo. To bude vyžadovat bezjadernou střední Evropu. Po německém rozhodnutí je téměř jisté, že jaderná elektrárna Dukovany už v roce 2030 nepoběží. Její životnost u nejstaršího bloku byla plánována do roku


58

2025. Vzhledem k předchozímu trendu prodlužování životnosti elektráren měla být prodloužena na 60 let, tj. do roku 2045. (Zábojník, 2011) V Evropské unii se začíná projevovat vysoký tlak na uzavření starých reaktorů ze sedmdesátých let minulého století. Do deseti let se budou považovat za staré reaktory z osmdesátých let. (Zábojník, 2011) V září 2011 podalo MPO první návrh Státní energetické koncepce, v němž se počítá, že naroste podíl jaderné energie. Z aktuálních 20 terawatthodin by se mělo v následujících 50 letech množství energie zvýšit nejméně pětkrát. Česko by tak vyrábělo dvojnásobek toho, co by spotřebovalo. Elektřina by se tudíž prodávala do zahraničí. Koncepce dále počítá se zrušením výroby energie z fotovoltaiky do roku 2030 a s postupným snižováním závislosti na ropě a zemním plynu. Tato nová koncepce ovšem staví Česko do zcela opačné opozice, než ve které se nachází sousední Německo. (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2011) Po havárii japonské elektrárny Fukušima začíná mít strach z jaderných elektráren celá Evropská unie. V důsledku této havárie prožívá Evropská unie zatěžkávací zkoušku v době, kdy se řada zemí rozhodla budovat nové jaderné bloky, prodloužit provoz stávajících bloků nebo se k jaderné energetice vrátit. Evropská unie na základě svých rozhodnutí připravuje zátěžové testy pro jaderné elektrárny v EU a první zprávy by měly být podány v prosinci roku 2011. Hlavním cílem je dosažení maximální úrovně bezpečnosti všech jaderných elektráren. Dle Lisabonské smlouvy je složení energetického mixu výlučně v pravomoci členských států. Tedy odpovědnost za bezpečnost spadá do pravomoci každého členského státu a Česká republika plně podporuje zátěžové testy a bude respektovat závěry odborných organizací. Otázka bezpečnosti jaderných elektráren je pro ČR naprosto prioritní. (Nečas, 2011) Udržení jaderné bezpečnosti sledují instituce jako např. Mezinárodní agentura pro jadernou energii se sídlem ve Vídni nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost. V jaderné energetice je prováděn vysoce nadstandardní přístup k bezpečnosti, proto je prakticky vyloučeno u dnešních elektráren havárie s únikem radioaktivity. Na základě tzv. atomového zákona (§ 26 zákona č. 18/1997 Sb.) byla převzata v ČR odpovědnost za bezpečné ukládání radioaktivních odpadů. S touto činností je spojená organizace zajišťující nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady – SÚRAO. Organizace je zodpovědná za bezpečné ukládání odpadů s požadavky na ochranu člověka a životního prostředí. (ČEZ, a.s., 2011h)


59

5.6.Hospodářsko – politická doporučení Změny klimatu a ekonomické, sociální či enviromentální dopady na náš svět nás budou neustále ohrožovat. Proto by Česká republika měla učinit kroky, které by vedly k určité stabilizaci této situace. Jako doporučení pro ČR by v tomto směru mohlo být vytvoření určité koncepce či akčního plánu, které by motivovaly k investicím do nízkouhlíkových technologií, jejichž předpokladem je omezení emise skleníkových plynů. Dále podporovat systém EU ETS22, který motivuje k investicím a inovacím, zamezuje neoprávněné zisky a u něhož platí princip znečišťovatel platí. Jelikož dalším důležitým cílem je postupné snižování emisí, měla by Česká republika vytvořit závažnější formu legislativy pro její dodržování než jsou pouhé běžné vládní programy. Kvalitní trh s elektřinou je důležitý pro dosáhnutí správného fungování a k dosažení strategických cílů v oblasti bezpečných dodávek elektrické energie, což je v souladu i s cíli Evropské unie. Česká republika disponuje přebytkem elektrické energie, do roku 2015 se předpokládá, že se nabídka vyrovná s poptávkou a při stále rostoucím trendu by mohlo dojít k problému ohledně zajištění dodávek. Příčiny těchto problémů jsou viděny především v rozdílných prioritách hlavních zájmových skupin v otázkách elektroenergetiky, ale také v tom, že pojem energetická bezpečnost si každá skupina vysvětluje jinak. Jejich vyjádření a vize ohledně pojmu energetická bezpečnost lze chápat jako pokrytí spotřeby elektrické energie, zabránění výpadkům elektrické energie, nezávislost na zahraničí, ekonomická udržitelnost nebo minimální dopady výroby na člověka a na životní prostředí. Každá skupina upřednostňuje jiný cíl a proto by dle mého mínění bylo vhodné tyto cíle sjednotit. Dalším důležitým bodem jsou možnosti krizí způsobené nedostatkem energetických zdrojů. Všechny oblasti života a ekonomiky jsou závislé na dodávkách elektrické energie, proto je největší hrozbou rozpad elektrizační soustavy – blackout. V tomto směru bych doporučila nutně doplnit Územní energetické koncepce

22

Evropský systém emisního obchodování, v současnosti celosvětově největší fungující systém

obchodovatelných povolení na světě.


60

o zajištění elektřiny v případě krize, dále je nutné vytvořit vazbu mezi zákony (energetický zákon, zákon o krizovém řízení) pro fungující ostrovní provozy, které budou zajišťovat dodávky elektřiny v krizovém stavu. U obnovitelných zdrojů energie vidím bezpečnostní efekt v tom, že jsou místně dostupné a prostřednictvím své nezávislosti na dovozu mohou poskytovat elektrickou energii neustále. Ovšem problém může nastat například u větrných či solárních elektráren, které jsou závislé na klimatických podmínkách. Proto bych doporučila tyto elektrárny vybavit o akumulace či zálohy. Ovšem otázkou je, zda by se Česká republika neměla zaměřit na podporu jiných druhů elektráren a jejich možnou výstavbou. Česká republika nemůže dosáhnout energetické soběstačnosti a to vzhledem jak k její rozvinuté ekonomice, tak k přírodním podmínkám. Neměla by se proto spoléhat sama na sebe a zapojit se do spolupráce co se týče mezinárodního měřítka. Proto je velmi důležitá účast v propojení evropských přenosových soustav, což vyžaduje nejen aktivitu, ale také spolupráci v rámci Evropské unie. Ovšem ČR se nemůže spoléhat pouze na vzájemné dohody a spolupráce mezi národy, nemůže to být pro ni jediná strategie. ČR by neměla podceňovat ochranu svého území v případě nenadálých zvratů mezinárodních vztahů. Pozornost by tedy měla být věnována také k zajištění bezpečnosti a připravenosti.


61

Další problém, o kterém jsou vedeny diskuze, je klesající zájem o studium energetických oborů. (Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání, 2011)

Obr. 26: Bilanční porovnání předpokládaných odchodů do důchodu a absolventů příslušných oborů vzdělání (2007-2016). Zdroj: Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání, 2011.

Mnoho studentů hledá uplatnění v jiných oborech, které jsou prestižnější. Stálí zaměstnanci stárnou a obnova bude nedostatečná, zejména pro specializované obory jako je jaderná energetika. Pokud bude Česká republika pokračovat v tomto setrvalém trendu, mohlo by dojít až ke ztrátě soběstačnosti dodávek elektrické energie. Proto bych doporučila zaměřit se na podporu studijních oborů na středních odborných školách, ve vysokoškolských programech a v nabídce studia. Mohly by být vytvořeny například fondy, které by poskytovaly peníze pro potřebné vzdělávací programy. A zástupci těchto fondů by mohly být energetické společnosti. Plyn se jako náhrada hnědého uhlí stává konkurenceschopným palivem. Výroba elektřiny z plynu umožňuje pružné vyrovnávání potřeb elektrosoustavy, zejména pokud jde o krizové situace. Další výhodou je kratší doba výstavby plynových elektráren a nižší investiční náklady, tyto přednosti by mohly hrát důležitou roli při nahrazování dosluhujících uhelných elektráren. Jelikož se Česká republika stále rozhoduje ohledně směru energetického mixu, doporučila bych i tuto možnost. Tj. část nových zdrojů elektřiny realizovat prostřednictvím plynových zdrojů. Vyřešila by se jak problematika dosluhujících elektráren, tak řešení krizových situací.


62

Nejdůležitější je ovšem fakt, že by Česká republika měla přijmout okamžité a jednoznačné rozhodnutí se o energetické strategii. Podpora rozvoje jaderné energetiky, obnovitelné zdroje i za cenu vyšších nákladů, tradiční uhelné elektrárny nebo investičně lehčí plynové elektrárny. Všichni účastníci trhu s elektřinou pak budou mít jistotu například ohledně financování a návratnosti vložených investic.

DISKUSE

63

6.DISKUSE Diplomová práce pojednává o prioritách evropské energetické politiky. Přesněji se jedná o zvyšování energetické účinnosti, integraci trhů s elektrickou energií, bezpečné dodávky a mezinárodní spolupráci, šetrný přístup k životnímu prostředí a posilování jaderné bezpečnosti. Na pozadí však zůstává zásadní otázka a to je jakým způsobem ČR bude naplňovat tyto priority volbou energetického mixu. Pokud by se jednalo o zaměření se na rostoucí tlak ochrany klimatu, o šetrný přístup k životnímu prostředí, pak by volba energetického mixu byla zřejmá. ČR by se zaměřila na podporu obnovitelných zdrojů. Z dosavadních informací víme, že ČR se zavázala ke zvýšení elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Pro rok 2010 splnila indikativní cíl 8% podílu elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě. A pro rok 2020 dojednala nový cíl a to 13% podílu elektřiny z OZE. I když se podíl obnovitelných zdrojů bude postupně zvyšovat, existují limitující faktory k jejich masivnímu využití a to je nejen malá rozloha ČR, ale také klimatické podmínky či princip nestability obnovitelných zdrojů. Volba správného energetického mixu má svůj význam i v případě integrace národních trhů. Pro přenosové soustavy je velice důležitý vysoký standard propojení. Státy potřebují spolehlivé a udržitelné energetické toky. Proto závislost na dovozu představuje vážné riziko. Pokud se vrátíme k OZE, Evropská unie při prosazování rozvoje obnovitelných zdrojů mění strukturu zdrojů elektroenergetiky. Integrace trhů s energií, relokace zdrojů do oblastí s vhodnými přírodními podmínkami vyvolávají nároky na přebudování evropských dopravních cest a tím se role ČR jako tranzitní země bude zvyšovat. (Nečas, 2011) Volba podpory obnovitelných zdrojů by měla své dopady i na ostatní přenosové soustavy jiných zemí. Například aktuálně pokud se zaměříme na pomalu odstavované jaderné elektrárny v Německu, kdy poslední mají být uzavřeny do roku 2020. Je zřejmé, že v budoucnu ČR pocítí nátlak na dovoz elektrické energie do sousední země. Nakolik by ale uspokojila výroba elektřiny z OZE tento budoucí tlak je otázkou. Ze získaných informací víme, že obnovitelné zdroje v ČR slouží spíše jako doplněk i přesto, že se jejich podíl na výrobě elektrické energie zvyšuje. Jejich připojování do sítě má nejen ekologické důvody, ale především ekonomické. Nelze jim odepřít, že užitečnost je vysoká a to se značně týká úspor. Pokud by se český

DISKUSE

64

energetický mix postavil na obnovitelných zdrojích, jejich potenciál v rámci možností ČR by dle mého mínění neuspokojil německou poptávku po elektrické energii. Největší podíl na OZE mají vodní elektrárny, ovšem jejich rozvoj je plně vyčerpán. Jsou značně omezeny přírodními podmínkami v ČR. Na druhém místě je biomasa. Problém je však ve vzdálenosti její dopravy do elektrárny a dovoz z větší vzdálenosti než je cca 50 km je nevýhodný. Ovšem výhodou je, že může být spalována společně s uhlím a její výroba je řiditelná a výkon je predikovatelný. V posledních letech také narostl význam fotovoltaických elektráren, ale výroba elektrické energie je značně drahá. Tento boom byl zastaven změnou legislativy. A co se týče větrných elektráren, máme pouze některé lokality a z hlediska provozu elektrizační soustavy se jedná o nespolehlivý zdroj. Stejně jako sluneční elektrárny narážejí na fyzikální pravidla pro bezpečné provozování a jejich stabilitu. Dle mého názoru nemá velký smysl zvyšování podílu z OZE. Například jejich produkce energie se nevyrovná produkci energie z uhelných elektráren, které jsou pro Českou republiku tradičním výrobcem elektrické energie. Navíc další problém je, že sama ČR v případě nedostatku elektřiny, ji prakticky nemá jak dovézt. Okolní země nemají dost energie ani pro své ekonomiky a nejbližším hrubým vývozcem elektřiny je Francie. O to je mnohem důležitější posilovat diverzifikaci zdrojů a dopravních cest energetických surovin napříč celou Evropou a zároveň vytvořit vyváženější energetický mix pro Českou republiku. Aktuálně má v energetickém mixu ČR první místo fosilní paliva, především hnědé a černé uhlí. Ovšem problémem je budoucí nedostupnost těchto paliv. Výhodou u uhelných elektráren je využívání domácích zdrojů, ovšem velká nevýhoda ve vysokých emisích a v prolomení těžebních limitů, které si protiřečí s cíli Evropské unie. Jedná o zpřísněné emisní limity vyplývající ze směrnice 2010/75/ EU o průmyslových emisích, která omezí provoz některých starších zařízení, a to po roce 2016, respektive 2020 a 2023. (Deloitte, 2011) Dalším problémem je dožívání uhelných elektráren. Zde se kříží názory na modernizaci či na dožití těchto elektráren a výstavby nových jiných. Význam uhlí bude nejspíše do budoucna klesat, i přesto bude stále znamenat významný energetický zdroj. Což dokládá i projev pana premiéra Nečase (2011): „Především z titulu zpřísněných ekologických podmínek ze strany Evropské unie k roku 2015, ale také postupně se snižujících zásob – zejména hnědého uhlí – bude nutno omezit,

DISKUSE

65

resp. zastavit provoz některých významných energetických zdrojů. Tento výpadek ve výrobě elektřiny spolu s předpokládaným růstem hospodářství se jednak projeví prakticky zastavením exportu elektřiny, ale také nutností rekonstruovat stávající a postavit nové energetické zdroje.“ Pokud by se ČR měla zaměřit především na snižování emise skleníkových plynů, k tomu na bezpečné dodávky bez nutnosti dovozu elektrické energie a šetrný přístup k životnímu prostředí, jistě by volila jadernou energii. Což dokládá výstavba 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Předpokládá se, že podíl jaderné energie bude růst. Možné zbrzdění tohoto rozvoje může zapříčinit tragická událost v Japonsku z března 2011. To jistě způsobí racionální diskuse o bezpečnosti jaderných elektráren. Jak již bylo zjištěno, Evropská unie zavádí nové bezpečnostní a zátěžové testy, kterými musí jaderné elektrárny bezpodmínečně projít. Dle mého názoru je otázka jaderné energie rozporuplná. Z hlediska posílení soběstačnosti, bezpečnosti dodávek a spolehlivosti či ve světle minimálního dopadu na životní prostředí je odpověď zřejmá. Jaderná energie je naděje. Na druhé straně pak stojí význam bezpečnosti jaderných elektráren či postoj veřejnosti a tlak na politické dění. Tedy otázka bezpečnosti těchto elektráren by měla být zcela prioritní, s čímž se shoduji i s názory vlády ČR (viz kapitola 5.5). Pokud se zastavíme i u paroplynových elektráren při otázce energetického mixu, zjišťuji, že navyšování zemního plynu může být problémové. Jedním z hlavních potíží je, že se musí dovážet, což není z hlediska energetické bezpečnosti dobré. Zvyšovala by se tím naše závislost na dovozu strategických surovin. Také se musí brát v úvahu, že dlouhodobě cena zemního plynu není předvídatelná. Jedinou výhodu, kterou lze spatřovat, je produkce emise CO2. Ta je nižší než u elektráren uhelných. Dle mého mínění bude podíl paroplynových elektráren spíše klesat. Tím se ale dostávám do rozporu se studií společnosti Deloitte (2011). V důsledku dožívání uhelných elektráren je tvrzeno, že porostou investice do zdrojů využívající zemní plyn. Kdy novou informací je, že byla zahájena výstavba paroplynové elektrárny v lokalitě Počerady a uvedení do zkušebního provozu je plánováno na rok 2013. (Deloitte, 2011) Dle mého názoru bude vývoj energetického mixu nejspíše směřovat k jaderné energii. Dojde k útlumu uhelných elektráren, které produkují vysoké emise. Vláda se zaměří s určitým opatrnostním hlediskem na rozvoj paroplynových stanic, které tyto uhelné elektrárny nahradí. Možnou budoucnost vidím i ve spalování biomasy.

ZÁVĚR

66

7.ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo objasnit dopady energetické politiky Evropské unie na trh elektrické energie v ČR a následně formulovat hospodářsko-politická doporučení v této oblasti s ohledem na budoucí vývoj. Hlavními uplatňovanými prioritami evropské energetické politiky, které jsou řešené v této práci, jsou zvyšování energetické účinnosti, integrace trhů s elektrickou energií, bezpečné dodávky a mezinárodní spolupráce, šetrný přístup k životnímu prostředí a posilování jaderné bezpečnosti. Vláda České republiky se snaží o naplňování těchto priorit prostřednictvím nástrojů, které uplatňuje. Jedná se např. o programy na získávání úspor, legislativa týkající se energetické náročnosti budov, sítě vybavené inteligentními měřiči, národní emisní stropy pro rok 2020 pro vybrané znečišťující látky. Pokud se zaměříme na integraci trhů s elektřinou, použitými nástroji jsou např. unbundling, možnost změny dodavatele elektřiny, „svázání“ české a slovenské velkoobchodní ceny elektřiny a další. Mezi další nástroje by, dle mého doporučení, mohlo patřit např. vytvoření závažnějších forem legislativy pro plnění cílů, k němž se ČR zavázala, doplnění Územní energetické koncepce o zajištění elektřiny v případě krize, vytvoření vazby mezi zákony (energetický zákon, zákon o krizovém řízení), podpora energetických oborů na středních odborných školách, ve vysokoškolských programech a v nabídce studia či vybavení větrné a solární elektrárny o akumulace či zálohy pro případ klimatických problémů. Priority evropské energetické politiky a jejich následování ovšem podstatně ovlivňují i volbu a strukturu energetického mixu každé členské země Evropské unie. V posledním roce se ukázalo, že strukturu mohou měnit nejen požadavky EU, ale také jiné faktory. Např. v případě Německa se jedná o psychologické důvody vázané na jadernou havárii v Japonsku. I přesto se projevuje síla EU, která postupnému odstavování jaderných elektráren v Německu dává určitá omezení. Česká republika v rámci přijatých evropských legislativ bude muset do budoucna postupně přecházet na hospodářství založené na nízké produkci oxidu uhličitého. I přesto je zřejmé, že fosilní paliva především uhlí, budou ještě dlouhou dobu základními surovinami pro energetiku. Přičemž spotřeba uhlí bude limitována jak množstvím zásob, tak enviromentálními dopady.

ZÁVĚR

67

Jelikož je uhlí pro Českou republiku tradiční palivo a aktuálně zaujímá první místo v energetickém mixu, je klíčové nastavit jeho využití optimálním způsobem, který přispěje k vyšší energetické bezpečnosti a zajistí rozumné dovozní závislosti. Jelikož bude docházet k postupnému odstavování starých elektráren, můžeme očekávat snižování instalovaného výkonu. V tomto případě pak bude pro Českou republiku vhodné tyto výpadky nahradit. Vzhledem k situacím v Evropě je totiž vždy výhodnější mít dostatečný elektrický výkon a energii vyvážet, než se spoléhat na okolní státy a energii dovážet. Z tohoto hlediska je energetickou nadějí výroba v jaderných elektrárnách. Ta má podle prognóz zajistit bezpečné a spolehlivé dodávky elektrické energie. Proto také očekáváme dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín po roce 2013. Součástí energetické bezpečnosti je také významné snižování energetické náročnosti a realizace úspor energie v sektoru budov a bydlení. Po roce 2018 musí ČR zajistit, aby nové postavené budovy fungovaly na výrobě elektřiny z OZE a vytvářely téměř nulovou spotřebu. Další odpovědí na energetickou politiku je podpora obnovitelných zdrojů. Jedná se o nejsilnější jednotící téma na unijní úrovni od dob diskuzí ohledně jednotného vnitřního trhu. Do budoucna poroste využití obnovitelných zdrojů v rámci energetického mixu, budou se zavádět nové šetrnější technologie ve vazbě na plnění mezinárodních závazků ČR. Jejich podpora však musí být vyvažována s ekonomickými dopady na konečného spotřebitele a na trh s elektřinou. Je tedy patrné, že v rámci evropských požadavků bude ČR preferovat výrobu elektrické energie, která je k našemu životnímu prostředí šetrnější. Aby byla zajištěna úspěšná silná konkurenceschopnost české energetiky, je její funkčnost naprosto nezbytná. Protože v této oblasti existují významné nedostatky, které by mohly negativně ovlivňovat naplňování strategie, je nutné zajistit odborníky a specialisty, kteří budou v tomto oboru schopni pracovat. Jde tedy především o to dosáhnout zatraktivnění technického vzdělání a generační obměny pracovníků v energetice. Za základní se také bude považovat oblast mezinárodní spolupráce, ve kterých se Česká republika angažuje. Patří sem především obchodní spolupráce v oblasti jaderné energetiky, síťové infrastruktury a oblasti chytrých sítí – tzv. smart grids. V této souvislosti čeká Českou republiku aktualizace energetické legislativy a prohloubení organizací.

mezinárodní

spolupráce

v rámci

nadnárodních

energetických

ZÁVĚR

68

Energetická politika má zásadní význam pro socioekonomický rozvoj zemí. Podle prognóz budou energetické požadavky Evropské unie v nadcházejících letech neustále narůstat, což může přinést problémy spojené se silnou rolí EU v této oblasti. Na základě provedené analýzy současné situace v oblasti energetické politiky byly definovány ústřední pojmy, které se často objevují v mezinárodní politice. Jedná se o energetickou náročnost, bezpečnost, soběstačnost a hrozbu klimatických změn. Není divu, dnešní svět čelí ekonomickým a enviromentálním hrozbám, které s energetikou souvisí. Evropská unie proto jako celek reagovala. Vzniklo úsilí vytvořit bezpečnou a udržitelnou energetickou budoucnost. Ekonomika a elektroenergetika se vzájemně doplňují. Pokud je potřeba, aby se ekonomika pozitivně a dynamicky rozvíjela, musíme mít dostatek elektrické energie. Aby bylo možno vytvořit elektrickou energii, je potřeba primárních zdrojů a vysoce účinných technologií s minimálním dopadem na životní prostředí. Dnes jsme svědky bouřlivých debat o směru našich energetických potřeb.

POUŽITÁ LITERATURA

67

8.POUŽITÁ LITERATURA BARTUŠKA, V., LOUŽEK, M. a kol. Energetická politika : sborník textů. 1. vyd. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2009. 86 s. ISBN 978-80-86547-770. DOČKAL, V. a kol. Česká politika v Evropské unii : evropský integrační proces a zájmy České republiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006. 216 s. ISBN 80-210-4076-9. KARÁSEK, T. European Union in a new security environment. 1. vyd. Prague: Matfyzpress, 2008. 130 s. ISBN 978-80-7378-075-3. KLVAČOVÁ, E. a kol. České národní zájmy v procesu evropské integrace. 1. vyd. [Praha]: Professional Publishing, 2008. 126 s. ISBN 978-80-86946-89-4. RYVOLOVÁ, I. Ekonomie větrné energetiky v podmínkách České republiky. Disertační práce. Praha: VŠE, 2010. Internetové zdroje: BARROSO, J.M. Energy priorities for Europe: Presentation of J.M. Barroso, President of the European Commission, to the European Council of 4 February 2011 [online].

[s.l.] :

[s.n.],

2011

[cit.

2011-03-16].

Dostupné

z WWW:

. BARTOVSKÝ, Tomáš. COREPER potvrdil kompromis na liberalizaci evropského energetického trhu. In Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . CIMBOLEC, I., PETRUŽELA, I., ŠVEC, J., TLUSTÝ, J. (2008). Energetická legislativa, trh s elektřinou, subjekty na trhu. Dostupné z WWW:


68

Commission of the European communities. Commission start working dokument EU energy policy data. [s.l.] : [s.n.], 2007. 29 s. Dostupný z WWW: . CUPALOVÁ, Marcela. Energetická politika EU s ohledem na vyčerpání zásob fosilních paliv. In EnergyBulletin [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . CZ Biom [online]. 2009 [cit. 2011-04-18]. Elektřina z plynu má v Česku budoucnost. Dostupné z WWW: . Čeps, a.s. [online]. c2002-2007 [cit. 2011-02-13]. Dostupný z WWW: . Česká strana sociálně demokratická . Program změny a naděje [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad. Energetická bilance 2009. In Energetická náročnost hrubého domácího produktu ČR [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-10-03]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad. Energetická náročnost v sektorovém členění. In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-10-02]. Dostupné z WWW: . ČEZ, a.s. [online]. 2011d [cit. 2011-04-21]. Dceřiné společnosti ČEZ v zahraničí. Dostupné z WWW: .


69

ČEZ, a.s. Jaderná energetika ve světě. In Jaderná energetika [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011a[cit. 2011-10-25]. Dostupné z WWW: . ČEZ, a.s. Mýty a realita . In Jaderná energie není pro ČR vhodná [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011f [cit. 2011-10-09]. Dostupné z WWW: . ČEZ, a.s. Nakládání s odpady. In Zvažovaná dostavba elektrárny Temelín [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011h [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: . ČEZ, a.s. [online]. 2011c [cit. 2011-04-21]. Profil Skupiny ČEZ. Dostupné z WWW: . ČEZ, a.s. Smart Grids. In Future Motion [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011e[cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: . ČEZ, a.s. Zvažovaná dostavba elektrárny Temelín . In Výroba elektřiny [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011g [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: . ČIBERA, Roman. IHned.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-21]. Spotřeba elektřiny se vyrovná s její výrobou v roce 2018 . Dostupné z WWW: .


70

Deloitte. Současné trendy ve výstavbě zdrojů elektrické energie v ČR v kontextu EU. In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-11-23]. Dostupné z WWW: . Distributoři elektřiny v České republice. In Distributor elektřiny [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . DOBROVOLNÁ, Eva, et al. Energetická politika České republiky – otázka prosaditelnosti. In Analýza policy [online]. [s.l.] : [s.n.], 2008 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: . DOLEŽAL, Richard, JEDLIČKA, Jan, Heřman, Jan. Energetická politika EU a její nástroje. [s.1.]: [s.n.], 2005. 13s. Dostupný z WWW: EFEKT energie efektivně [online]. 2011 [cit. 2011-05-06]. EFEKT – Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011. Dostupné z WWW: . Ekonomický výkon. In Predikce vývoje makroekonomických indikátorů [online]. [s.l.] :

[s.n.],

2010

[cit.

2011-03-28].

Dostupné

z WWW:

. Elektřina od E.ON: Několik produktů pro domácnosti. In E.ON: Spolehlivý partner pro dodávky elektřiny a plynu [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: .


71

Energetická politika EU a její nástroje. BussinesInfo [online]. 2009, [cit. 2011-0328].

Dostupný

z WWW:

eu/energeticka-politika-eu-nastroje/1000521/36951/>. Energetický regulační úřad [online]. 2009 [cit. 2011-04-21]. Roční zpráva o provozu ES v ČR za rok 2009. Dostupné z WWW: . Energetický regulační úřad [online]. 2011 [cit. 2011-10-02]. Roční zpráva o provozu ES v ČR za rok 2010. Dostupné z WWW: . Energetický regulační úřad. Závěrečná zpráva Energetického regulačního úřadu o metodice regulace III. regulačního období [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 201103-21]. Dostupné z WWW: . E.ON [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Data a fakta. Dostupné z WWW: . E.ON. Pravidla provozování distribuční soustavy E.ON, Distribuce, a.s. [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . European Commission. EU action against climate change [online]. C2011 [cit. 201102-21]. Dostupný z WWW: < http://ec.europa.eu/climateaction/index_en.htm/>. European Commission [online]. 2011 [cit. 2011-03-28]. Energy-smart Europe on the horizon. Dostupné z WWW: .


72

European commision. Report on progress in creating the internal gas and electricity market. In Communication from the Commission to the Council and the European parlament [online]. [s.l.] : [s.n.], 11.3.2010 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: EUROPA: Green Paper: A European strategy for sustainable, competitive and secure energy [online]. 2006 , 5.7.2006 [cit. 2009-04-07]. Dostupný z WWW: . Eurostat [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. Energy intensity of the economy. Dostupné z WWW: . Eurostat [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Market share of the largest generator in the electricity market. Dostupné z WWW: . GOLA, Petr. Mega-Sunshine [online]. 2008 [cit. 2011-03-28]. Cena energií poroste, začněte šetřit doma. Dostupné z WWW: . CHEMIŠINEC, Igor; RODRYČ, Pavel . Změna dodavatele elektrické energie v České republice z pohledu Operátora trhu s elektřinou. In Elektroenergetika [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: < http://www.pro-energy.cz/clanky1/2.pdf>. INDIKATIVNÍ CÍL ČR VE VÝROBĚ ELEKTŘINY Z OZE. In Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2009 [online]. [s.l.] : [s.n.], srpen 2010 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z WWW: <download.mpo.cz/get/29807/48050/571024/priloha001.pdf>.


73

Informace o Energetickém regulačním úřadu. In Energetický regulační úřad. O úřadu [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-10-25]. Dostupné z WWW: . Informační systém statistiky a reportingu. Indikátory Státní politiky životního prostředí ČR 2004 - 2010. In Indikátory životního prostředí [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z WWW: . Intelligent Energy – Europe programme. In "The power to innovate" - European Info Day 2007 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . Jackson Electric Membership Corporation. Smart Meter Program. In [online]. [s.l.] : [s.n.],

2011

[cit.

2011-10-07].

Dostupné

z WWW:

. Komise zveřejnila nový návrh směrnice týkající se nakládání s jaderným odpadem. In Životní prostředí v listopadu 2010 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . Komunistická strana Čech a Moravy [online]. 2010 [cit. 2011-05-06]. Otevřený volební program KSČM pro volby do PS PČR 2010. Dostupné z WWW: . MAROUŠEK, Jaroslav. Nová legislativa o energetické náročnosti budov v ČR. In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: .


74

Marta Blízková. In Nové plány Evropské komise v oblasti energetické účinnosti a přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-0328]. Dostupné

z WWW:

komise-v-oblasti-energeticke-ucinnosti-a-prechodu-na-nizkouhlikovou-ekonomiku>. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: <download.mpo.cz/get/26650/46323/556505/priloha001.pdf>. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017 . In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo

průmyslu

a obchodu.

Národní

zpráva

České

republiky

o elektroenergetice a plynárenství za rok 2009 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 201104-09]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo průmyslu a obchodu. Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2010 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 201110-09]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo průmyslu a obchodu. Z Česka se stane jaderná velmoc, plánuje stát. In Ekonomika [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo životního prostředí. Ekologická daňová reforma. In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: .


75

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2011 [cit. 2011-05-06]. Národní program na

zmírnění

dopadů

změny

klimatu

v ČR.

Dostupné

z WWW:

. Mojeenergie. Elektroenergetika – tvorba ceny [online]. C2009-2011 [cit. 2011-0221]. Dostupný z WWW: < http://www.mojeenergie.cz/cz/elektroenergetika-tvorbaceny>. Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání. Budoucnost profesí v sektoru energetika. In Energetika [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: . NEČAS, Petr. Premiér: Jaderné elektrárny musí testovat odborníci, ne politici . In Projevy [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: . Next finance. Trh s elektrickou energií v Evropě.[s.1.]: [s.n.], 2005. 23 s. Dostupný z WWW: . Nezávislá odborná komise. Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu [online]. [s.l.] :

[s.n.],

2008

[cit.

2011-05-08].

Dostupné

z WWW:

<www.ped.muni.cz/wphy/projekty/klima/PracVerzePacesK.pdf>. Nezávislý zdroj informací o liberalizaci trhu v České republice. Liberalizace trhu s elektřinou v ČR. In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: . Občanská strana demokratická. Vize 2020 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-0506]. Dostupné z WWW: .


76

Obnovitelná energie: na cestě ke splnění cíle pro rok 2020. In Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě [online]. [s.l.] : [s.n.], 31.1.2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . OTE, a.s. [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Změny dodavatele. Dostupné z WWW: . OTE, a.s. Zpráva o očekávané rovnováze mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupné

z WWW:

bilance/Zprava_o_ocekavane_rovnovaze_mezi_nabidkou_a_poptavkou_elektriny_ a_plynu.pdf>. OTE, a.s. Zpráva o očekávané rovnováze mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu : Výhled do roku 2040 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2011-04-11]. Dostupné

z WWW:

bilance/Zprava_Dl_Rovnovaha_2009.pdf>. Parlamentní institut. Energetický balíček Evropské komise jako počátek nové energetické politiky EU. [s.l.] : [s.n.], 2007. 33 s. Dostupný z WWW: <www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-5-278.pdf>. PELCL, Ladislav. Dopady ekonomické krize na sektor paliv a energetiky ČR [online]. [s.l.] :

[s.n.],

2010

[cit.

2011-04-15].

Dostupné

z WWW:

<www.tpue.cz/sites/default/files/dek.doc>. PONCAROVÁ, Jana. Fotovoltaika 2011: Stop-stav trvá. Řešení v nedohlednu. In Fotovoltaika [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z WWW: .


77

PONCAROVÁ, Jana. Inteligentní měření elektřiny aneb kolik dnes spotřebovala lednička?. In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: . Power Exchange Central Europe [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. O společnosti. Dostupné z WWW: . PROCHÁZKA, Martin. ČEPS: elektrickou síť položila vedra a závady. In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-10-09]. Dostupné z WWW: . PROCHÁZKOVÁ, Eva. Program Inteligentní energie pro Evropu II. In Programy podpory v energetice [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . Skupina ČEZ [online]. 2011b [cit. 2011-04-21]. Program ekologizace. Dostupné z WWW: . Skupina ČEZ. Výroční zpráva ČEZ, a.s.2010 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 201104-03]. Dostupné z WWW: Skupina ČEZ, a.s. Pololetní zpráva 2011. In Hospodářské výsledky [online]. [s.l.] : [s.n.],

2011

[cit.

2011-10-28].

Dostupné

z WWW:

. Skupina E.ON. Výroční zpráva E.ON Česká republika, s.r.o. 2009 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: .


78

Skupina E.ON. Výroční zpráva E.ON Distribuce, a.s.2009 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: . Skupina PRE. Výroční zpráva 2010 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-04-13]. Dostupné

z WWW:

segmentu/Nase-spolecnost/Pro-investory-a-akcionare/vyrocni-zprava-2010.pdf>. Directive 2009/28/EC of the European parlament and of the Council of 23 April 2009 on the promotion of the use of energy from renewable sources and amending and subsequently repealingcDirectives 2001/77/EC and 2003/30/EC. In Directive [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . Stanovisko Skupiny ČEZ k „environmentálnímu balíčku“ EU. In Skupina ČEZ, pro média [online].

[s.l.] : [s.n.], 2008

[cit.

2011-03-28]. Dostupné z WWW:

. Stále zastoupení ČR při Evropské unii [online]. 2011 [cit. 2011-03-28]. Unie má plán, jak zvýšit úspory energie. Dostupné z WWW: . SVĚTLÍK, Marek. Energetická biomasa je součástí mixu. In Obnovitelné zdroje [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z WWW: . TOP 09. Volební program [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: . Tzbinfo. Cena elektrické energie na rok 2010 a strategie pro III. Regulační období [online]. C2001-2011 [cit. 2011-02-13]. Dostupný z WWW:


79

. Udržitelná doprava a mobilita. In Intelligent use of energy at school. [online]. [s.l.] : [s.n.],

2010

[cit.

2011-10-05].

Dostupné

z WWW:

.

Věci veřejné, politická strana [online]. 2010 [cit. 2011-05-06]. Energetika. Dostupné z WWW: .

VLADIMÍR, Tomšík. Role cen fosilních paliv v měnové politice : Očekávaný vývoj cen fosilních paliv [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . Vnější politika pro zajištění energetických zájmů Evropy [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . VOKURKOVÁ, Kateřina. ČEZ:Fotovolt. boom by se mohl opakovat i u biomasy. In Rozhovory [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z WWW: . VONDRÁČEK, Milan ; SKUČEK, Tomáš . Náklady unbundlingu v energetice: konkurenční prostředí ve prospěch zákazníka, nebo příliš drahý experiment?. In [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-10-05]. Dostupné z WWW: <www.ekonomikaamanagement.cz/getFile.php?fileKey...lang=cz>.


80

ZÁBOJNÍK, Zdeněk. Ta nejhorší zpráva pro českou energetiku. In Ekonomika [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: . Závazné a indikativní cíle. In BECHNÍK, Bronislav. Obnovitelné zdroje: cíl 8 % v roce 2010 bude splněn [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z WWW: . ZMEŠKAL, Z., DLUHOŠOVÁ, D., ČULÍK, M., TICHÝ, T. Liberalizace trhů s elektrickou energií ve světě. [s.1.]: [s.n.], 2005. 8 s. Dostupný z WWW: ZMEŠKAL, Zdeněk , et al. Regulace a liberalizace odvětví energetiky v České republice a zemích EU. In Finanční řízení podniku a finančních institucí [online]. [s.l.] : [s.n.], 2005 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: .

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

81

9.SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1: Provozovatelé distribučních soustav na území ČR........................................... 12 Obr. 2: Tvorba ceny elektrické energie......................................................................... 16 Obr. 3: Postavení Energetického regulačního úřadu ....................................................17 Obr. 4: Priority v oblasti infrastruktury do roku 2020 ................................................ 24 Obr. 5: Závazné cíle podílu OZE na spotřebě energie .................................................. 26 Obr. 6: Vývoj spotřeby elektřiny v ČR netto [GWh]......................................................31 Obr. 7: Dceřiné společnosti ČEZ v zahraničí ................................................................ 33 Obr. 8: Market Units ve světě ....................................................................................... 34 Obr. 9: Počet odběratelů regionálního provozovatele distribučních soustav.............. 36 Obr. 10: Výroba elektřiny v GWh ................................................................................. 36 Obr. 11: Instalovaný výkon v MW................................................................................. 37 Obr. 12: Struktura instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren v MW .............. 38 Obr. 13: Energetická náročnost CZ a EU v kgoe/1000EUR......................................... 39 Obr. 14: Předpokládaná skladba instalovaného výkonu ve středoevropském regionu v roce 2015………. ........................................................................................ ….40 Obr. 15: Propojené elektrizační soustavy v Evropě, rok 2010...................................... 42 Obr. 16: Energetická náročnost vybraných zemí v kgoe/1000EUR pro rok 2009 ...... 45 Obr. 17: Energetická náročnost hrubého domácího produktu ČR v GJ/tis.Kč ........... 45 Obr. 18: Energetická náročnost v sektorovém členění v MJ/tis. Kč ............................ 46 Obr. 19: Smart Metering ...............................................................................................48 Obr. 20: Unbundling v ČEZu........................................................................................ 49 Obr. 21: Vývoj průměrných cen za odběr elektřiny v ČR ............................................. 50 Obr. 22: Vývoj výroby, spotřeby a salda zahraničních výměn elektřiny...................... 52 Obr. 23: Vývoj spotřeby elektřiny v ČR v TWh ............................................................ 53 Obr. 24: Podíl elektřiny z OZE v ČR ............................................................................. 54 Obr. 25: Podíl OZE na spotřebě elektřiny brutto, 2010 ............................................... 54 Obr. 26: Bilanční porovnání předpokládaných odchodů do důchodu a absolventů příslušných oborů vzdělání (2007-2016) ..................................................................... 61

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

82

Tab. 1: Změny dodavatele elektřiny u konečných zákazníků .......................................30 Tab. 2: Vývoj bilance elektřiny mezi roky 2007 – 2010............................................... 32 Tab. 3: Stav indikátorů Státní politiky životního prostředí ČR v tis. tunách............... 56 Tab. 4: Stav indikátoru emise oxidu uhličitého pro ČR v tis. tunách .......................... 56

Mendelova univerzita v Brně

Recommend Documents