MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Hodnocení investičního záměru fotovoltaická elektrárna Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor diplomové práce:

Dr. Ing. Miloš Drdla, MBA

Bc. Martin Pitrun

BRNO 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Hodnocení efektivnosti investičního záměru – fotovoltaická elektrárna“ vyřešil samostatně pod vedením svého vedoucího a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu literatury. Souhlasím také s tím, aby práce byla zpřístupněna v knihovně Mendelovy university pro další studijní účely.

V Brně 26. května 2011

................................................. Bc. Martin Pitrun

Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu mé diplomové práce Dr. Ing. Miloši Drdlovi, MBA, za odborné rady, připomínky a ochotu, které mi při vypracování této práce poskytoval. Dále bych chtěl vyslovit velké poděkování panu Petru Tesařovi, za poskytnutí potřebných materiálů nezbytných k vypracování práce a za cenné rady a zkušenosti z praxe.

Rovněž velký dík patří mé rodině a přítelkyni za trpělivost, neustálou podporu v mém studiu a tvorbu potřebného zázemí.

Abstrakt PITRUN, M. Hodnocení efektivnosti investičního záměru – fotovoltaická elektrárna. Diplomová práce. Brno, 2011. Cílem práce je zhodnocení ekonomické efektivnosti realizovaného projektu výstavby fotovoltaické elektrárny. Na základě dostupných materiálů bylo provedeno hodnocení ekonomické efektivnosti statickými a dynamickými metodami. Dílčím cílem práce je sestavení modifikovaného modelu predikce příjmů plynoucích z fotovoltaické elektrárny. Hlavní metodou při hodnocení efektivnosti je metoda čisté současné hodnoty, vnitřní výnosové procento a metoda diskontované doby návratnosti. Všechny tyto metody zohledňují faktor času. Nedílnou součástí je identifikace rizik vyplývajících z povahy realizovaného projektu. Dle získaných výsledků jsou formulována doporučení, která mohou být prakticky aplikována v dalších fázích projektu.

Klíčová slova Investice, fotovoltaika, sluneční elektrárny, zdroje financování investic, ekonomické hodnocení investic.

PITRUN, M. The Evaluation of Investment Project - Photovoltaic Power Plant. Diploma thesis. Brno, 2011

The aim of diploma thesis is to evaluate the economic efficiency of realized investment into the construction of photovoltaic power plant. Based on the available materials there were used static and dynamic methods to evaluate economic efficiency. The other purpose is compilation of modified prediction model of revenues generated from photovoltaic power plant. The main economic methods that are applied to evaluate investment efficiency are

net present value method, internal rate of return and discounted payback method. All of these methods are respecting the time factor. Identification of risks connected with implementation of the realized project is also an mportant part of the evaluation. On the base of the evaluation results, further recomendations are formulated, which can be used in the other phases of project.

Key words Investstments, photovoltaic, solar power plant, sources of funding, economics methods of investment efficiency evaluation.

Obsah 1. Úvod .......................................................................................................................... 11 2. Cíl práce a metodika .............................................................................................. 13 3. Literární rešerše ...................................................................................................... 14 Slunce – nejbližší hvězda plná energie.................................................................. 14 Historie ...................................................................................................................... 15 Recyklace fotovoltaických článků .......................................................................... 20 Typy fotovoltaických systémů ............................................................................... 23 Výběr vhodných lokalit pro výstavbu FVE .......................................................... 25 Stanovení investiční nákladů.................................................................................. 29 Predikce budoucích peněžních příjmů z investice .............................................. 30 Modifikovaný model predikce příjmů z FVE ...................................................... 31 Metody hodnocení investičních projektů ............................................................. 33 Podnikatelské riziko v oblasti investičního rozhodování .................................. 40 Legislativa spojená s fotovoltaickými systémy .................................................... 43 4. Analýza současného stavu fotovoltaiky v ČR................................................... 47 5. Vlastní práce ............................................................................................................ 50 Metodika výpočtu celkové produkce elektrické energie FVE ........................... 55 Způsoby financování investičního záměru výstavby ......................................... 64 Stanovení příjmů z FVE elektrárny – aplikace modelu ...................................... 70 Hodnocení efektivnosti investičního záměru ...................................................... 73 Identifikace rizik ....................................................................................................... 79 6. Diskuze výsledků ................................................................................................... 84

7. Návrhy a doporučení při aplikaci modelu ........................................................ 86 8. Závěr.......................................................................................................................... 88 9. Seznam použité literatury ..................................................................................... 89 10.

Seznam tabulek ................................................................................................ 92

11.

Seznam obrázků ............................................................................................... 93

12.

Seznam grafů..................................................................................................... 93

13.

Seznam použitých zkratek ............................................................................. 94

14.

Seznam příloh ................................................................................................... 94

1. Úvod Ropa, často také nazývána jako černé zlato, je v současné době nenahraditelná surovina, která ovlivňuje život každého z nás. Ačkoliv se v dnešní době ještě stále objevují nová ropná naleziště a díky moderním technologiím dokážeme tuto

surovinu

dostat

z míst

v minulosti

nepředstavitelných,

jednou

pravděpodobně přijde den, kdy se ropa stane vzácnou surovinou a její využití bude značně omezeno. Právě závislost na ropě nás donutila změnit pohled na svět a hledat alternativy, které by tuto závislost alespoň z části eliminovalo. Evropská unie je silně

závislá

na

importu

ropy

a fosilních

paliv

z mimoevropských

zemí. Nebezpečí této závislosti se již projevilo v roce 2009 plynovou krizí. Neustále rostoucí trend populace a spotřeby lidstva riziko surovinových krizí a jejich následků prohlubuje. Proto se alternativní zdroje energie, ekologie a ochrana životního prostředí staly celosvětově jedním z nejdiskutovanějších témat současnosti. Hlavním cílem alternativních zdrojů energie bylo snížení emisí CO2 a potlačení jaderné energie. Mezi alternativní zdroje energie (obnovitelné zdroje) řadíme energii z vody, větru, biomasy a energii ze slunce. Právě sluneční energie se v posledních třech letech v České republice stala alternativním zdrojem číslo jedna a skrze aktuální povahu tohoto problému jsem se ve své diplomové práci soustředil na solární energii. Elektrická energie získaná ze slunečního záření patří, z pohledu udržitelnosti a životního prostředí, k nejčistším způsobům získávání elektrické energie. Snad každý z nás zaregistroval ohromný nárůst solárních parků, které vyrostly i v blízkém okolí našich domovů. Je jistě dobré, že se moderní společnost obrací tímto směrem a že i vláda České republiky motivuje investory k investicím i do méně konvenčních řešení, jak je tomu ve většině vyspělých zvykem. 11

Fotovoltaika nabízí časově neomezený způsob výroby energie s minimálním dopadem na životní prostředí a to i po konci životnosti fotovoltaických panelů, kdy za využití moderní technologie lze recyklovat až 85 % použitých materiálů. Právě udržitelnost, dlouhodobá nevyčerpatelnost a místní neomezenost řadí fotovoltaiku mezi nejdůležitější zdroje energie budoucnosti.

12

2. Cíl práce a metodika Cílem diplomové práce je zhodnocení ekonomické efektivnosti investice do výstavby fotovoltaické elektrárny v Horní Moštěnici společností Manisa a.s. . K dosažení hlavního cíle jsem stanovil dílčí cíle této diplomové práce: obecné seznámení s investicemi a metodami jejich hodnocení, návrh modifikovaného modelu predikce příjmů plynoucích z fotovoltaické elektrárny, aplikace metod hodnocení investic a navrženého modelu a analýza citlivosti investičního projektu. Práce je rozdělena na dvě části. První část tvoří literární rešerše, která je věnována teoretické přípravě a studiu odborné literatury. V rámci této části jsou uvedeny základní pojmy a metody hodnocení investičního záměru a také seznámení s problematikou solární energie a legislativou s ní související. Druhou část, kterou tvoří vlastní práce, vychází ze zpracované literární rešerše. Ve vlastní práci jsou aplikovány metody pro hodnocení efektivnosti investičního záměru a také aplikace navrženého modelu predikce příjmů. Na základě získaných výsledků analýzy efektivnosti je učiněno rozhodnutí, která investiční varianta bude investorovi doporučena k realizaci a která nikoliv.

V závěru

vlastní

práce

je

zhodnocena

kvalita

navrženého

modelu, identifikace jeho limitů a návrh dalších možných způsobů jeho aplikace na jiných fotovoltaických elektrárnách.

13

3. Literární rešerše Slunce – nejbližší hvězda plná energie Slunce je vzhledem k vesmíru obyčejná hvězda, avšak vzhledem k Zemi je Slunce nejdůležitějším objektem ve vesmíru. Slunce si lze představit jako plazmatický kulovitý objekt o poloměru 6,96.108 m. [3] Primární zdroj energie ve Slunci se tvoří při spojování jader vodíku za vzniku převážně hélia a posléze i dalších těžších prvků. Tato reakce je nazývána jadernou fůzí. Hmotnost vzniklého hélia při jaderné fůzi je o něco málo menší než hmotnost vstupujícího vodíku. Podle Einsteinovy rovnice relativity E = m.c2 (m zde znázorňuje hmotnost a c rychlost světla) lze rozdíl hmotnosti hélia a vodíku převézt na uvolněnou energii při reakci. Ve Slunci každou vteřinu ubude 4, 26 milionu tun hmoty, což odpovídá 3,8 * 1026 J uvolněné energie. [2] Slunce je největší zdroj energie a s výjimkou jaderné energie pochází veškerá energie na Zemi právě z toho to zdroje. Ať už se jedná o energii naakumulovanou při fotosyntéze ve fosilních palivech, v biomase, vodní energii vytvořenou důsledkem vypařování vody z povrchu oceánů a její následné kondenzace ve výše položených místech na pevnině, tak také energii získanou z větru, který získává svou kinetickou energii nerovnoměrným zahříváním zemského povrchu. Na hranici zemské atmosféry dopadá takové množství solární energie, které je rovno solární konstantě I = 1367 W*m-2. Celkem tedy na Sluncem osvětlený zemský povrch dopadá zářivý výkon 180 000 TW. Za 80 let života člověk spotřebuje cca 105 tis. kWh energie, což pro srovnání odpovídá energii, která se uvolní při přeměně 1g vodíků jadernou fůzí na hélium. [1] Spotřeba energie celé lidské civilizace je asi 10 TW. Je evidentní, že nabídka solární energie je více než dostatečná, aby dokázala nahradit všechny stávající zdroje energie.

14

Na zemský povrch však nedopadne zdaleka všechna Sluncem vyzařovaná energie.

Část

energie

do vesmíru. Záleží Na příklad na Sahaře

na lze

je

pohlcena

atmosférou,

nebo

momentálním

stavu

atmosféry

naměřit

cca 80 % původní

odražena

zpět

a

poloze.

hodnoty

sluneční

konstanty, ve středních zeměpisných šířkách pak 35 – 40 %. [4] Na zemský povrch tak dopadá již méně než 1 kW solární energie a při zatažené obloze jen několik málo desítek wattů. Sluneční záření pak dále rozlišujeme na přímé a difuzní záření (rozptýlené). Při zatažené obloze je přítomna pouze difuzní složka záření.[2] Přímé sluneční záření je záření, které postupuje směrem od Slunce k zemskému povrchu beze změny směru. Intenzita slunečního záření dopadající na zemský povrch je menší, než intenzita záření na hranici atmosféry. Důvodem je částečné rozptýlení a pohlcení při průchodu atmosférou. Difuzní sluneční záření je záření, které se v atmosféře rozptýlí odrazem o molekuly plynů ve vzduchu, částic prachu a mraků, které změnilo svůj směr vlivem rozptylu v atmosféře. Difuzní záření dopadá na ozářenou plochu i v čase, kdy obloha je zamračená a Slunce přímo nesvítí. [3]

Historie Jak již to u většiny objevů bývá, vše začíná náhodou. Jinak tomu nebylo i při objevení fotovoltaického jevu v roce 1839. Tehdy pouze 19letý francouzský fyzik Alexandr Emond Becqerel při pokusech s kovovými elektrodami ponořenými v elektrolytu zjistil, že při jejich osvětlení začne procházet malý elektrický proud. Dlouho však nebylo jasné, jak přesně mechanismus přeměny energie slunečního záření na elektrickou energii ve fotovoltaickém článku (FVČ) vlastně funguje, ani jaké jsou možnosti a omezení. Fotovoltaický jev vzniká při ozařování povrchu kovu nebo polovodiče slunečním zářením. Pokud je toto záření dostatečně silné, dochází k uvolnění vázaných elektronů z povrchu kovu 15

nebo polovodiče, které za sebou zanechají kladný náboj, přičemž uvolněné elektrony

zůstávají

v polovodiči.

Významným

posunem

k moderním

fotovoltaickým článkům byla příprava monokrystalů křemíku, kterou vyvinul Jan Czochralski a patentoval Russell S. Ohl v roce 1946. V roce 1954 v Bellových laboratořích vytvořili fotovoltaické články, kde byla objevena vysoká citlivost křemíku na osvětlení. Byly vytvořeny články s účinností kolem 6 %. Jednalo se o články z křemíku dopované jiným prvkem s tzv. p-n přechodem. Účinnost těchto článků již byla dostatečně velká pro praktické využití, cena však byla díky nutnosti použití velmi čistého křemíku příliš vysoká. Z tohoto důvodu prozatím zůstaly pouze součástí výzkumu. [2] Důležitým impulzem pro rozvoj fotovoltaiky bylo využití fotovoltaických článků ve vesmírných programech po roce 1957. Zde finanční stránka nebyla zdaleka tak podstatná a fotovoltaické články byly vlastně jedinou cestou, jak zajistit

napájení telekomunikačních družic ve

vesmíru. První družicí

s fotovoltaickým článkem byla sovětská družice Sputnik 3, vypuštěna na oběžnou dráhu 15. Května 1957. [5] Největší rozmach však nastal v sedmdesátých letech 20. století, kdy nastala ropná krize. Vlády si uvědomily svou závislost na ropě a začaly investovat nemalé finanční prostředky do výzkumu nových technologií pro výrobu elektrické energie. Dalším důležitým aspektem také bylo značné rozšíření využití křemíkových polovodičových součástek, která přinesla levnější masovou výrobu čistého křemíku. [6] První skutečný fotovoltaický článek na tuhé bázi za použití selénu, nikoli s elektrolytem, vytvořili vědci W. G. Adams a R. E. Day v roce 1877. Americký vynálezce Ch. Fritts vytvořil články na bázi selenového polovodiče potaženého tenkou vrstvou zlata a které už bylo možné vyrábět hromadně. Jeho články měly plochu 30 cm2, avšak účinnost dosahovala pouze 1 % a tak bohužel ke komerčnímu uplatnění nedošlo. [2] 16

Základní typy fotovoltaických článků Základní surovinou pro výrobu většiny komerčně dostupných fotovoltaických článků je křemík (s chemickou značkou Si). Výhodou křemíku je jeho dostupnost (je zastoupen v zemské kůže 26 %) a také v dnešní době již dobře zvládnutá technologie pro jeho výrobu v požadované čistotě. Do nedávné doby se využíval výlučně křemík, avšak spotřeba křemíku na výrobu fotovoltaických článků je v posledních letech tak velká, že již jako jediný zdroj nestačí. Z tohoto důvodu se začali využívat materiály jako Galiumarsenid, Diselenid mědi a india, Telurid kadmia, či články na bázi organických látek. Nicméně články z křemíku jsou stále nejrozšířenější a ty se dále dělí: •

Křemíkové monokrystalické články

•

Křemíkové polykrystalické články

•

Fotovoltaické články z amorfního křemíku

Fotovoltaické články za sebou mají již téměř 50 let vývoje. Za tuto dobu bylo vyvinuto několik typů článků, které využívají různých konstrukcí i materiálů. Tyto typy rozdělujeme na tři generace fotovoltaických článků. První generace – základem těchto článků jsou křemíkové pláty, ze kterých je vytvořen

velkoplošný

na monokrystalické

p-n

přechod.

a polykrystalické.

Tyto

Monokrystalické

pláty pláty

rozlišujeme se

vytváří

lisováním jednoho krystalu křemíku. Jejich účinnost je poměrně vysoká a pohybuje se mezi 11 až 15 %. Polykrystalické články tvoří krystalickou mřížku, která se vyrábí litím krystalových bloků. Účinnost těchto článku je 11 až 13 %. Účinnost polykrystalických článků je sice nepatrně nižší než u monokrystalických, avšak polykrystalické články nejsou tak náročné na jejich výrobu a také lépe zpracovávají rozptýlené (difuzní) světlo. Tato generace 17

článků

se

vyznačuje

dobrou

účinností

a

dlouhodobou

stabilitou

výkonu. Nevýhodou naopak je relativně velká spotřeba velmi čistého křemíku, což prodražuje výrobu článků. I přes tuto skutečnost je tento typ stále nejpoužívanější, a to hlavně u velkých instalací. Druhá generace – je charakteristická snahou snížit spotřebovávaného množství křemíku a tím výrobu zlevnit. Články druhé generace jsou tvořeny podložkou z různých materiálů. Nejčastěji využívanými materiály jsou sklo, plást nebo textilie. Na

podložku

je

poté

nanášena

velmi

tenká

vrstva

polykrystalického, mikrokrystalického, nebo amorfního křemíku, ale i jiných polovodičových materiálů. Nevýhodou této generace článků je podstatně menší účinnost (8 – 10 %) a také životnost. Výhodou je nižší pořizovací cena článků a také požadována pružnost a ohebnost, která dovoluje vytvářet fotovoltaické fólie s možností dalšího využití (např. Hi-tech oblečení). [2] Třetí generace – jedná se o progresivní vývojovou generaci fotovoltaických článků

s důrazem

na

snížení

výrobních

nákladů

a

maximalizace

účinnosti. U vícevrstvých článků je vyšší efektivnost dosažena jednotlivými vrstvami, kde každá vrstva je schopná efektivně využít jinou část slunečního spektra a zbylou část propouští do nižší vrstvy. Účinnost vícevrstvých článků je kolem 30 %. K výrobě je však využíván čistý křemík a proto je výroba 2 až 3 krát dražší. Mezi další typy článků patří koncentrátorové články, které se vyrábějí z dostupnějších materiálu a jejich účinnost dosahuje až 40 %. Jejich nevýhodou však je, že dokáží pracovat pouze s přímým slunečním zářením, nikoliv se zářením difuzním (rozptýleným), které se v ČR vyskytuje z daleka nejvíce. [7]

18

Tab. č. 1: Hodnocení účinnosti FV článků Max. dosažitelná Běžná účinnost

Typ článku

účinnost Monokrystalický článek

14 - 17 %

25 %

Polykrystalický článek

13 - 16 %

20 %

Amorfní článek

5-7%

12 % Zdroj: www.mpz.cz

Elektrické vlastnosti fotovoltaických článků Vlastnosti

jednotlivých

fotovoltaických

článků

můžeme

popsat

třemi

důležitými veličinami: napětí, proud a vnitřní odpor. Hodnotu napětí u fotovoltaických článků určuje především použitý polovodič a je většinou definován

voltampérovou

charakteristikou

(závislost

proudu

na napětí). Článkem procházející stejnosměrný proud pochopitelně ovlivňuje i jeho účinnost. Článek s větší účinností logicky při konstantní intenzitě záření je schopen dodávat větší proud. Vnitřní odpor článku naopak udává velikost nežádoucích

vnitřních

aspektem, který

ztrát

ovlivňuje

napětí.

elektrickou

[8]

Velmi

výkonnost

významným článků,

je

vnějším teplota.

Při intenzivním déle trvajícím slunečním zářením vysoké intenzity nebo při zhoršených povětrnostních podmínkách ochlazování článků (bezvětří) v průběhu letních měsíců, dochází k přehřátí článků a ke snížení jejich účinnosti. V případě, kdy teplota vzduchu dosahuje až 40 °C, dochází ke zvýšení teploty na povrchu FVČ až na 80°C. Při výše zmiňovaných teplotách dochází ke změnám elektrických vlastností článku. Dochází ke snížení svorkového napětí FVČ, který způsobuje snížení dodávaného výkonu. V letních měsících při enormně přehřátých FVČ tak můžeme ztratit až 75 % z dosažitelné denní výroby FVČ. Z toho vyplývá, že výkon FVČ v zimním období je výrazně vyšší, než v letním období. 19

Typická změna poklesu výkonu FVČ v závislosti na teplotě:





Kde

        



[9]

…………. udává změnu výkonu na svorkách FVČ (W); …………. udává změna teploty FVČ (°C).

Z uvedeného vztahu plyne skutečnost, že při změně teploty o 20 °C, dojde ke změně výkonu FVČ o 4 %. Při změně teploty o 25 °C, dochází ke změně výkonu až o 10 %. [9], [11] Jednotka špičkového výkonu FVČ (Watt-peak – Wp) udává výkon FVČ za běžného

bezoblačného

letního

dne.

Tento

ukazatel

měříme

při tzv. standardizovaných testovacích podmínek (STC = standard test conditions), aby bylo možné jednotlivé FVČ objektivně srovnat. Standardní testovací podmínky jsou následující: intenzita kolmo dopadajícího slunečního záření má hodnotu E = 1kW/m2, světelné spektrum odpovídá slunečnímu záření po průchodu bezoblačnou atmosférou Země (Air Mass index 1,5) a teplota FVČ je 25 °C. [10]

Recyklace fotovoltaických článků Také je si třeba položit otázku, zda fotovoltaické články jsou skutečně obnovitelný energetický zdroj a zda je vůbec možné fotovoltaické články recyklovat

či

alespoň

ekologicky

zlikvidovat.

Udávaná

životnost

fotovoltaických článků se pohybuje mezi 25 až 35 lety. Životnost článků tedy není nijak ohromující a otázka recyklace je opravdu důležitá. Současná evropská legislativa však oblast zpětného odběru pro zajištění ekologické likvidace a recyklace vysloužilých fotovoltaických panelů zatím neřeší. Přestože 20

jde o elektro-zařízení, nespadají fotovoltaické panely do kompetence příslušných směrnic WEEE 2002/95/ES a 2002/96/E. V roce 2008 se v Evropě zlikvidovalo přibližně 3800 tun fotovoltaického odpadu.

Což

je

relativně

se předpokládá, že v roce 35 000 tun. Většina

2020

malé dosáhne

fotovoltaických

množství,

ale

množství

evropských

dle

odpadu

producentů

odhadů více

se

než

nachází

v Německu a tak lze předpokládat iniciativu pro vytvoření specializovaného zařízení na zpracovávání fotovoltaického odpadu právě v Německu. Na

základě

této

myšlenky

vzniklo

sdružení

evropských

výrobců

fotovoltaických panelů EPIA. Členové EPIA v prosinci 2008 podepsalo dobrovolnou iniciativu PV Cycle. Smyslem této iniciativy se rozbíhá systém recyklace a ekologické likvidace vysloužilých fotovoltaických panelů. Tento systém je prozatím dobrovolný vzhledem k nízké potřebě recyklace. Cílem iniciativy PV Cycle jsou: • Redukce celkového fotovoltaického odpadu; • Opakované

využití

hodnotných

surovin

(sklo,

křemík,

polovodiče); • Snížení spotřeby energie v rámci životního cyklu výrobku; • Snížení toxických vlivů na životní prostředí při výrobě FV panelů.

Členové EPIA se tímto zavázali k odebrání minimálně 65 % FV panelů, které jsou instalovány v Evropě od roku 1990 a recyklovat z nich 85 % materiálů. Systém funguje na základě stacionárních sběrných míst pro FV panely. Dopravu ke sběrným místům zajišťuje provozovatel zařízení. Všechny vysloužilé fotovoltaické panely instalované před 1. 1. 2010, jsou odebírány zdarma a následně recyklují. K ceně FV panelů prodaných se od roku 2010 připočítává recyklační poplatek. [12] 21

V současné době existují dva přístupy recyklace panelů – recyklace panelů bez ohledu na technologii výroby a úpravy konstrukce s cílem recyklaci usnadnit.

Recyklace použitých materiálů Největší částí na hmotnosti fotovoltaického panelu se podílí sklo (63 %) a hliníkový rám. Hliníkový rám se podílí cca 22 % na celkové hmotnosti panelu, ačkoliv se v dnešní době vyrábí již i panely bez hliníkového rámu. [14] Tyto materiály jsou již běžně recyklovány a lze dosáhnout téměř 100% recyklace. Nejdůležitější část je recyklace samotných fotovoltaických článku, které se skládají z velmi čistého křemíku. Fotovoltaické články se podílí 80 % na spotřebě energie na jeho výrobu a více než 50 % na celkové cenu panelu. Další

složky

jsou

plastové

komponenty,

které

recyklovat

v podstatě

nelze, jelikož jsou klimatickými podmínkami značně degradovány a pro recyklaci

nejsou

vhodné. Naopak

recyklace

obsažených

těžkých

kovů

je nutná. Důvodem není až tak ekonomické hledisko, kde je energetická i materiální

náročnost

srovnatelná

s primární

výrobou,

ale

hledisko

ekologické. Těžké kovy jsou velmi toxické a proto je nutné, je oddělit od životního prostředí. Termická recyklace Jedná se o nejpokročilejší metodu recyklace fotovoltaických panelů. Termický proces recyklace byl navržený Deutsche solar AG a již existuje demonstrační jednotka. Tato metoda je universální pro všechny stávající konstrukce panelů. Jde o energeticky náročný proces, avšak touto cestou lze získat až 85%

22

článků pro nové použití a tím snížit spotřebu energie na výrobu nových panelů až o 70 %. Konstrukční úpravy panelů Cílem této metody je navrhovat konstrukci panelů tak, aby byla usnadněna následná demontáž na konci životnosti panelu. Jsou navrhovány různá zapouzdření článků bez laminace, nebo také dvojité zapouzdření do materiálů s nepřilnavou úpravou povrchu ke článkům (DEM – Double Encapsulated Module). Double Encapsulated Module Jak

již

z názvu

metody

vyplývá,

jsou

jednotlivé

články

dvakrát

zapouzdřeny. Nejdříve jsou zapouzdřeny v silikonu a poté zalaminovány. Při recyklaci se pak nejdříve nahřeje a oddělí horní vrstva a poté se odděluje článek od silikonu, nebo jiného podkladu. Nevýhodou této metody je, že každá dodatečná vrstva snižuje účinnost článku v nejlepších případech o 3 %. Energetická náročnost je však podstatně nižší než u termické recyklace. Nevýhodou obou metod je náročná manipulace s články, jelikož obě metody jsou navrženy pro články o tloušťce 200 až 270 µm. Toto negativum se projeví hlavně v budoucnosti, kdy se předpokládá přechod na výrazně tenčí desky. [13]

Typy fotovoltaických systémů Fotovoltaický systém je mnohem sofistikovanější zařízení, než pouze soustava fotovoltaických článků. Fotovoltaický systém se skládá z dalších komponent, které jsou nezbytné pro jeho správnou funkci. Tato zařízení se v angličtině označují zkratkou BOS (Balance of systems). Mezi takové komponenty patří například měniče napětí, akumulátorové baterie (z 95 % olověné), regulátor dobíjení, transformátory, sluneční čidla atd. Konkrétní množství a typy komponentů záleží na dané instalaci. 23

Solární fotovoltaické systémy se zpravidla rozdělují na dvě hlavní skupiny: a) Systémy bez připojení k elektrické rozvodné síti (autonomní systémy); b) Systémy připojené k elektrické rozvodné síti (síťové systémy). Autonomní (grid – off) systémy jsou hojně využívány spíše v rozvojových zemích z důvodu menší hustoty infrastruktury elektrické sítě. [8] Je to zpravidla levnější způsob, jak do odlehlých míst zavést alespoň základní energetické služby. Tyto samostatné systémy se využívají i v Evropě např. u odlehlých horských chat. Toto řešení se stává ekonomicky výhodnější variantou v případě,

že

nejbližší

místo

pro připojení

k rozvodné

síti

je

dále

než 500 až 1000 m. Grid – off systémy se dále dělí na zařízení s přímým napájením spotřebiče, systémy s akumulací elektrické energie a na hybridní systémy. Systémy, s přímým

napájením

jsou

realizovány

v místech,

kde

je možné, aby připojené zařízení fungovalo jen v případě dostatečné sluneční aktivity.

Grid

–

off

systémy

s akumulací

elektrické

energie

jsou

častěji

využívána, zvláště kvůli jejich flexibilitě. Doba spotřeby energie nemusí korespondovat s dobou sluneční aktivity. Energie se ukládá do akumulátorové baterie. Regulátor zajišťuje správnost nabíjecího a vybíjecího procesu baterie, aby byla zajištěna její životnost. Regulátor zabraňuje přebíjení nebo naopak hlubokému vybití akumulátoru. Hybridní systémy jsou kombinací energie z FVČ a energií ze sítě. Nedodávají přímo energii do sítě, ale ekonomickému subjektu realizuje energetické úspory. Pro jeho vlastní spotřebu samotná energie z FVČ nestačí, avšak spotřeba vyrobené energie vlastním zdrojem přináší úspory a také je vyplácen tzv. Zelený bonus od státu. [15] Systémy připojené k rozvodné síti (Grid – on) dodávají část, nebo všechnu vyrobenou energii do rozvodné sítě. Uplatňují se zejména v místech s hustou rozvodnou sítí. Jak jsem se již zmínil, fotovoltaické články při ozáření 24

slunečním zářením produkují stejnosměrné elektrické napětí. Součástí všech grid - on systémů je měnič (inventor), který přemění stejnosměrné napětí plynoucí z FVČ na střídavé elektrické napětí. Důvodem je odklon od využívání stejnosměrného napětí k napětí střídavému. Životnost měniče je většinou nižší než životnost FVE, proto je třeba počítat s reinvesticí do inventoru. Inventor transformuje např. z 12 V stejnosměrného napětí 230 V střídavého napětí o frekvenci 50 Hz.

Celý grid – on systém musí být plně synchronizován

s technickými požadavky regionálního distributora a projít schvalovacím řízením, aby mohl být následně připojen do sítě. [8]

Výběr vhodných lokalit pro výstavbu FVE Fotovoltaický systém je velmi sofistikované zařízení a pracuje nejlépe jen tehdy, je-li navržen s ohledem na skutečné místní podmínky (dimenzování, umístění solárních panelů, vhodný způsob využití). Pro dimenzování fotovoltaického systému je důležité znát účel, přibližnou stanovenou výrobu elektřiny, podnebí a specifické místní podmínky. Hodnotící faktory oblasti pro výstavbu FVE: •

Celkový počet hodin slunečního svitu za rok (v některých literaturách také uváděno počtem slunečních dní) a intenzita slunečního záření, dle znečištění atmosféry (tzv. Air Mass factor);

•

Orientace umístění panelů – optimální orientací panelů v případě fixní konstrukce

je

umístění

na

jih,

v případě

využití

konstrukce

s automatickým natáčecím systémem panely orientujeme na jihovýchod Optimální orientací na Slunce stoupá příkon FVE až o 10 %; [17] •

Sklon panelů – pro celoroční provoz FVE je optimální sklon 30 – 35° vzhledem k vodorovné rovině [11]; 25

•

Množství stínících překážek – hodnocení konkrétního pozemku s tendencí dosažení celodenního slunečního svitu.

I v případě, že fotovoltaickou elektrárnu bude investor realizovat na místě, kde se zdánlivě nevyskytují stínící překážky, je třeba si uvědomit, že i samotné panely si mohou být stínící překážkou sami sobě. Plocha panelů o nominálním výkonu 1 kWp činí přibližně 6 – 8 m2 (platí pro mono nebo polykrystalické panely). Panely převážně staví v řadách za sebou. Při realizaci elektrárny o nominálním výkonu několik MWp jde již o obrovskou plochu, kterou panely zabírají. Plocha potřebného pozemku pod panely je přibližně 2,5 násobek plochy

panelů.

Mezi

jednotlivými

řadami

panelů

musí

být

takové

rozestupy, aby si panely nestínili, i když je Slunce nízko nad obzorem. Nároky na velikost pozemku jsou tím menší, čím je pozemek svažitější a je orientován na jižní stranu. [18]

Aspekty při rozhodování o investici do FVE Jedno z hlavních kritérií při rozhodování o investici do fotovoltaické elektrárny je cena fotovoltaických panelů, nebo-li cena za jeden instalovaný watt výkonu(watt – peak). Tento poměr je velmi důležitý při následném výpočtu návratnosti investice. Pravdou je, že částka za panely tvoří největší část celé investice do elektrárny. Není to však jediné kritérium, které rozhodování ovlivňuje. Investor musí zvážit daleko více aspektů, než jen nakoupení nejvýkonnějších panelů s nejlepším poměrem cena za watt výkonu. Abychom si uvědomili šíři problému, uvedu zde několik dalších úhlů pohledu, které investici do FVE v České republice může ovlivnit (záměrně uvádím aspekty, které ovlivňují investice do FVE v ČR, jelikož ne všechny druhy FVE jsou pro ČR vhodné jako např. slunečně termální elektrárny).

26

Aspekty ovlivňující kvalitu FV systému: 1. Snížení ztrát odrazem slunečního záření; 2. Třídění panelů při instalaci a sladění jejich vlastností; 3. Využití natáčecích konstrukcí; 4. Využití větší části slunečního spektra – vícevrstvé a vícepřechodové struktury; 5. Zvýšení účinnosti celého fotovoltaického systému – snížit ohmické ztráty kabelového vedení, zvýšení účinnosti měničů. Důvodem, proč se problémem zabývat daleko hlouběji, je samozřejmě hledisko ekonomické. Investor si musí uvědomit, že např. ušetření byť jen 1 % ztrát plynoucí z celého systému FVE znamená v dvacetileté délce životnosti několik stovek tisíc. [8]

Hodnocení efektivnosti investičního záměru Zdroje financování investic Při investičním rozhodování podniku patří financování investic mezi velmi citlivou a nejvíce diskutovanou část. Vrcholový management podniku by se měl řídit zlatým bilančním pravidlem, tedy krytí investic dlouhodobého charakteru dlouhodobými zdroji. V případě, kdy by management použil krátkodobých zdrojů financování na dlouhodobé investice, mohl by se podnik dostat do finanční tísně a platební neschopnosti. Cílem financování investic je zabezpečení finančních zdrojů při nejnižších průměrných nákladech na kapitál s relativně nízkou mírou rizika. [22]

27

Zdroje financování investic se podle Synka (2007, s. 280) dělí na: •

Vlastní zdroje financování

•

Cizí zdroje financování

Mezi vlastní zdroje financování investic patří vklady vlastníku, nebo společníků podniku, nerozdělení zisk, odpisy a výnosy z prodeje a likvidace hmotného majetku a zásob. Za cizí zdroje financování především považujeme investiční úvěry, obligace, rezervy, leasing, splátkový prodej a dotace. Financování investic, které jsou kryté z nerozděleného zisku, se nazývá samofinancování. Finanční prostředky, které v podniku vznikly podnikovou činností jako zisk, odpisy nebo dlouhodobé rezervy, jsou označovány jako interní (vnitřní) zdroje. Kapitálové účasti, vklady a úvěry pak označujeme za externí (vnější) zdroje.

Stanovení peněžních toků Peněžní tok, častěji vyjadřován jako cash flow, tvoří veškeré příjmy a výdaje z investičního projektu plynoucí po celou dobu jeho životnosti. Nejčastěji rozlišujeme tři fáze investičního projektu: fáze výstavby, provozní fáze a fáze likvidace projektu. Pro fázi výstavby je typickým znakem existence pouze výdajů. Jsou to výdaje investičního charakteru, které investor musel vynaložit pro jeho realizaci a které budou vázány v projektu dlouhodobě. [19] Výdaje spojené s pořízením a provozem investice jsou označovány jako výdaje kapitálové. Za kapitálové výdaje se považují nejen náklady na pořízení investice,

ale

i

další

zaměstnanců, pojištění

související

nebo

náklady

náklady na

jako

změnu

např.

clo, školení

čistého

pracovního

kapitálu. [20] Provozní fáze se již vyznačuje existencí jak příjmů, tak výdajů. Příjmy tvoří podle charakteru projektu buď příjmy z prodeje produkce, respektive z prodeje služeb. S provozní fázi projektu souvisí provozní výdaje, které projekt nezbytně potřebuje pro správné fungování. Tyto 28

výdaje souvisí s nárůstem zásob, pohledávek a krátkodobých závazků. Rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků označujeme jako čistý pracovní kapitál, který je kryt dlouhodobým kapitálem. Likvidační fáze projektu, která nastává po uplynutí doby životnosti projektu, může být spojena, jak s existencí výdajů tak příjmů. V závislosti na konkrétní situaci převáží buď příjmy, nebo výdaje.

Stanovení investiční nákladů Při stanovení investičních nákladů je třeba zvážit veškeré faktory, které tyto náklady ovlivňují. Tyto náklady se mohou týkat definice projektu (zohledňující údaje o projektu, technologická schémata, základní stavební a konstrukční normy), strategie realizace a harmonogramu projektu. Investiční náklady je možné stanovit poměrně přesně v relativně krátkém čase. Při jejich stanovení využíváme především dva informační zdroje: vlastní historické databáze (cen, rozpočtů, analýz) a referenční zdroje, které se opírají o indexaci nákladů projektů realizovaných v minulosti a predikce vývoje cen. Mezi základní faktory, ovlivňující investiční náklady projektu patří: •

Rozsah projektu (náklady plynoucí nejen ze základní definice projektu, ale i dopad změn projektu a chyby při návrhu a realizaci);

•

Projekční řešení (respektování dané legislativy, konstrukčních norem a standardů);

•

Realizace výstavby (harmonogram výstavby projektu s identifikací kritických činností projektu);

•

Ekonomika projektu (náklady ovlivněné aktuální situací na trhu, strukturou nákladů, inflací, směnným kurzem apod.). [19]

29

Predikce budoucích peněžních příjmů z investice Stanovení peněžních příjmů je mnohem obtížnější problematika než stanovení kapitálových výdajů. Je třeba si uvědomit, že příjmem z investice není účetní zisk, ale cash flow plynoucí z investice. [21] Je zcela zřejmé, že výši budoucích příjmů ovlivňuje daleko více faktorů, jejichž sílu lze odhadnout jen velmi obtížně. Mezi tyto faktory patří především očekávaná cenová úroveň výrobků nebo služeb (u FVE energie) vyráběných novou investicí, inflace, vliv zdanění, očekávaný vývoj výše dotace a zelených bonusů aj.[22] Vývoj těchto faktorů přímo ovlivňuje rentabilitu a návratnost investice, proto by investor měl věnovat velkou pozornost průzkumu vývoje těchto veličin. V současné teorii finančního managementu se za příjmy plynoucí z investičního projektu během jeho doby životnosti považují:

•

Zisk po zdanění;

•

Roční odpisy;

•

Změny oběžného majetku (čistého pracovního kapitálu), který je spojen s investičním

projektem

během

jeho

doby

životnosti

(přírůstek

pracovního kapitálu snižuje příjmy, úbytek příjmy zvyšuje);

•

Příjem z prodeje dlouhodobého majetku koncem životnosti, upravený o daňový štít.

Většina finančních teoretiků zastává názor, že očekávané peněžní toky plynoucí z projektu, by neměly být snižovány o úrokové platby spojené s financováním projektu. Tato teorie je doložena dvěma hlavními argumenty. První argumentem je riziko duality. V případě hodnocení efektivnosti investičního projektu se příjmy diskontují. Diskontní sazba v sobě již zahrnuje náklady na kapitál použitý k financování projektu. Proto kdyby úrok byl zahrnut do provozních

nákladů,

došlo

by

k opětovnému

zahrnutí

úroků

do nákladů. Druhým argumentem je rozhodování o možnostech financování 30

projektu. Zde by měla být posuzováno nejen struktura financování projektu, ale také jak tato struktura ovlivní celkové zadlužení firmy. Je to z toho důvodu, že většinou

nejsou

jednotlivé

investiční

projekty

financovány

samostatně a samotná struktura financování projektu může ohrozit existenci firmy. U projektů FVE má zásadní vliv na určení příjmů plynoucích z investice vývoj výkupních cen a cen zelených bonusů. [22]

Modifikovaný model predikce příjmů z FVE Jelikož je predikce příjmů u investičních záměrů velmi komplikovaným krokem, rozhodl jsem se této problematice věnovat hlouběji. Na základě mého výzkumu jsem sestavil vzorec (MMPP), který je obecně využitelný u většiny fotovoltaických elektráren v ČR, které využívají systém výkupních cen. Model by bylo možné dále modifikovat, aby jej bylo možné využít i v ostatních destinacích na celém světě. Ve vlastní metodice určení příjmů jsem využil dvou možností jak tyto příjmy predikovat.

První

možnost

vychází

z údajů

ČHMÚ,

druhá

pak z matematického modelu PVGIS. Obě tyto varianty jsou možné. Lze využít mapu sluneční radiace, kde určíme hodnotu sluneční radiace, jako průměr hodnot z daného intervalu. V případě dat z ČHMÚ můžeme získat přesné informace o vývoji sluneční radiace ve více než padesátiletém vývoji. Tyto přesná data, vztažená k přesné poloze dané elektrárny však nejsou bezplatně přístupná Druhá varianta vychází z matematického online modelu PVGIS (Photovoltaic Geographical Information System). Zde po zadání GPS souřadnic získáme roční úhrn dopadené sluneční radiace na základě matematické simulace.

31

  ! "# '((  "  &&  %         )    ( **+  ,-  ' (+ . $ '(( '((    

Kde:

X

průměrné množství dopadající sluneční radiace dopadající ročně na horizontální plochu v místě plánované výstavby FVE získané z měření ČHMÚ (v kWh/m2/rok) nebo ze systému PVGIS; OS bezrozměrný koeficient, který udává navýšení dopadajícího slunečního záření při optimálním sklonu panelů 34°(ČHMÚ: 1,113; PVGIS: 1,1283); PK celková plocha FV panelů instalovaných na pevných konstrukcích (v m2); NK celková plocha FV panelů instalovaných na natáčecích konstrukcích (v m2); CIP celková plocha všech instalovaných FV panelů (v m2); ZE koeficient nárůstu efektivity při využití natáčecích konstrukcí (ČHMÚ: 1,25; PVGIS: 1,22); UUP výrobcem udávaná účinnost panelů (v %); CZS celkové ztráty systému (v %); VC výkupní ceny platné v roce uvedení FVE do provozu (v Kč); n počet let provozu FVE.

Bezrozměrné koeficienty OS a také koeficient ZE v případě modelu vycházejícího z PVGIS jsem stanovil na základě průzkumu 30 českých měst. Absolutně vyjádřený koeficient 0,992 udává postupnou degradaci panelů, která je stanovena na 0,8% ročně. Druhý koeficient vyjádřený absolutním číslem udává pesimistickou variantu vývoje indexu průmyslových cen, o kterou je každoročně navyšována výkupní cena (regulovaný nárůst o 2 – 4 % ročně). Model zohledňuje polohu FVE, druh použitých konstrukcí, degradaci panelů i vývoj výkupních cen. Výstupem modelu je celkový peněžní příjem v Kč (případně jiné měně) před zdaněním v daném roce plynoucí z FVE, na kterou byl model aplikován. Ve

vlastní

práci

dále

budu

využívat

model

vycházející

z odhadů

ČHMÚ. PVGIS je samozřejmě také použitelný, doporučil bych jej však spíše k rychlé analýze, kdy data získaná z PVGIS jsou velmi rychle dostupná a pro

32

provozní potřeby naprosto dostačující. Pro hlubší analýzu doporučuji využití dat z ČHMÚ.

Metody hodnocení investičních projektů Při posuzování investic si investor nejdříve musí stanovit kritéria, dle kterých bude svou investici posuzovat. Kritéria mohou být různá a většinou korespondují s povahou investice. Posuzovacím kritériem může být snížení provozních nákladů (nákladové kritérium), zvýšení zisku (ziskové kritérium. Nákladové

kritérium

kritériem. Ziskové komplexněji.

však

většinou

není

kritérium

vyjadřuje

celkovou

Zisk

však

nevyjadřuje

dostatečně

komplexním

efektivnost

skutečný

příliv

daleko peněz

do podniku. Ukazatel, který peněžní tok skutečně vyjadřuje, je cash flow. Proto při posuzování investic budeme obecným efektem považovat právě cash flow. K posouzení efektivnosti investic je možné použít několik metod. Část metod jsou jednoduché, jiné metody jsou více sofistikované s větší vypovídací hodnotou. Odborná literatura je však obvykle dělí na: •

Statické metody

•

Dynamické metody

Statické metody abstrahují působení času na investici. Tyto metody uplatňujeme spíše u méně významných projektů. U těchto projektů faktor času nemá dominantní vliv na rozhodování o investici. Jedná se zpravidla o jednorázové pořízení majetku s dobou životnosti maximálně dva roky. U takto krátké doby životnosti je diskontní faktor relativně nízký. Abstrakce faktoru času není zcela správná, ale v krátkodobých projektech, faktor času neovlivňuje zásadním způsobem hodnocení a výběr příslušného projektu. V praxi jsou statické metody využívané pro přibližné určení investičních variant a případné vyřazení nevýhodné varianty. Jsou oblíbené pro svou jednoduchost a rychlost výpočtu. 33

Metoda průměrných ročních nákladů Metoda průměrných ročních nákladů porovnává průměrné roční náklady srovnatelných investičních variant projektů. Srovnatelným projektem je v tom to smyslu především projekt se stejným rozsahem produkce, kterou daný projekt zajišťuje za stejné ceny. Varianta s nejnižšími průměrnými náklady je považována za nejvhodnější. Roční průměrné náklady se vymezují dle následujícího vztahu, který uvádí Valach (Valach, 2005, 79 s.):

/ 0!12!3

Kde: R

[22]

průměrné roční náklady varianty;

O

roční odpisy;

i

požadovaná výnosnost (úrok v %/100);

J

investiční náklad;

V

ostatní roční provozní náklady.

Požadovaná

výnosnost

zde

představuje

minimální

požadovanou

výnosnost, kterou projekt musí bezpodmínečně zajistit. Výpočet lze zpřesnit pomocí složeného úrokování, konkrétně pomocí umořovatele, který zohledňuje klesající vázanost kapitálu. Výši ročních odpisů a požadovaných výnosů z klesající

zůstatkové

ceny

splátku, kterou je třeba uhradit.

Převážně

u

projektu

4567689:;<  

dlouhodobých

můžeme

=>?= @ >?= @

investic

se

A

považovat

za

anuitní

[22]

mohou

výsledky

vypočtené

zjednodušenou metodou a pomocí umořovatele lišit. Ve většině případů varianta počítaná pomocí umořovatele vykazuje nižší průměrné roční náklady. Při respektování zásady opatrnosti je proto správné volit postup propočtu s pomocí umořovatele. Další problém při stanovení průměrných 34

nákladů, přináší použitý způsob odpisování. Jestliže podnik odepisuje nerovnoměrným způsobem během doby životnosti, respektive pokud nejsou ostatní provozní náklady stejné, musíme respektovat různé rozložení odpisů či provozních nákladů během životnosti. V těchto

případech

investičního

nákladu

stanovíme

průměrné

umořovatelem.

roční

Tyto

náklady

náklady

jsou

vynásobením stejné

jako

u rovnoměrných odpisů. K takto stanoveným průměrných ročním nákladům je však potřeba připočíst průměrné roční ostatní provozní náklady. Ty určíme aktualizací nerovnoměrných provozních nákladů v jednotlivých letech pomocí úročitele. Celkový souhrn těchto aktualizovaných nákladů pak násobíme umořovatelem. Tato metoda porovnává jednotlivé projekty se stejnou i různou dobou životnosti. Varianta s nejnižšími průměrnými ročními náklady je považována za nejvýhodnější avšak tato metoda neposkytuje informaci, zda jsou varianty ziskové či nikoliv. [24]

Metoda výnosnosti investice V některých literaturách je tato metoda také označována jako metoda rentability investice (ROI). Za efekt plynoucí z investice se považuje zisk. Tento ukazatel sleduje změny, které vyvolá zvýšení objemu výroby. Tyto změny se poté promítnou ve výši zisku, který se pak charakterizuje přínos investice. Vzorec výnosnosti investice:

/0B   Kde: Zr IN

CD

EF

[21]

průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice; náklady na investici.

35

Jelikož se ve vzorci objevuje průměrný roční zisk, lze tou to metodou srovnávat i projekty, které mají různou dobu životnosti nebo různé původní investiční náklady a objem výroby. Jako zisk bereme v úvahu čistý zisk, tedy zisk po zdanění, který je považován za skutečný efekt pro podnik. [21]

Účetní výnosová míra Obdobou ukazatele ROI je účetní míra výnosnosti (accounting rate of return). Tento ukazatel uvádí Higgins [23] ve své publikaci:

G-;:HI8JH6K68J5IL9  

MNOPQNRSNT-RIM7IUPVWXYZ=R[\T] W^\_T`S`J
XU^Tab[\T]

[23]

Ani tento ukazatel nebere v úvahu faktor času. Při investičním rozhodování management podniku přijme tu variantu, která vykazuje nejvyšší účetní míru výnosnosti a splňuje kritérium minimální požadované výnosnosti investice. Metoda doby splácení Dobou splácení, anglicky Payback Period, je myšleno takové období, za které tok příjmů (čistého cash flow) přinese hodnotu, která se rovná původnímu vloženému kapitálu na investici. Jsou-li příjmy v každém roce konstantní, pak dobu splácení zjistíme dělením investičních nákladů a částkou očekávaných ročních čistých peněžních příjmů.

cd  

Re_\X
VRX=R`^Yb=W= NT-RIWXYZ[\T]

fghi

[21]

Jsou-li peněžní výnosy v každém roce jiné, pak dobu splácení zjistíme postupnou kumulací ročních částek cash flow tak dlouho, až se kumulovaná částka cash flow rovnají investičním nákladům. Čím je kratší doba splácení, tím je investice výhodnější. Doba splácení samozřejmě musí být kratší, ne je doba životnosti investice. Tato metoda je velmi jednoduchá, která však nebere

36

v úvahu, že hodnota peněz, které má investor k dispozici v současnosti, mají jinou hodnotu, než které obdrží v následujících obdobích.

Ve všech ostatních případech, u projektů s delší dobou ekonomické životnosti, jsou využívány metody dynamické. Výhodou dynamických metod je jejich náhled na faktor času, který zásadním způsobem ovlivňuje hodnotu budoucích příjmů a výdajů. Základem dynamických metod je časová aktualizace vstupních dat (diskontování). Aktualizací dat dynamické metody nezohledňují pouze faktor času, ale také riziko plynoucí z investice. [21]

Mezi nejčastější dynamické metody hodnocení investic patří: •

Čistá současná hodnota (ČSH);

•

Index ziskovosti (Iz);

•

Doba návratnosti;

•

Vnitřní výnosové procento (VVP).

Čistá současná hodnota (ČSH) Čistá současná hodnota je považována za nejpřesnější metodu investičního rozhodování. Čistá současná hodnota vyjadřuje rozdíl mezi současnou hodnotou peněžních příjmů z investice a současnou hodnotou kapitálových výdajů na investici. Tento rozdíl je vyjádřen v absolutní výši. Nejvýhodnější investiční variantou, je ta varianta, která má nejvyšší čistou současnou hodnotu. Všechny investiční varianty, které dosahují čisté současné hodnoty vyšší než 0 jsou přípustné (investiční varianta přináší příjem alespoň ve výši úroku). (Valach, 1997)

37

Vzorec pro výpočet čisté současné hodnoty lze vyjádřit dvěma způsoby:

jdk   lF Rm> R >?= @  n >

[24]

nebo:

jdk 

o

>?=

!

p

>?=

p

!  q q!

r

>?= @

 n

[24]

Kde: ČSH čistá současná hodnota z investiční varianty; Pn

peněžní příjem v jednotlivých letech životnosti;

i

úrok;

n

jednotlivá léta životnosti;

N

doba životnosti;

K

kapitálový výdaj.

Index ziskovosti (Iz) Index ziskovosti velmi úzce souvisí s čistou současnou hodnotou. Ten představuje relativní vztah mezi současnými peněžními příjmy plynoucí z investice a kapitálovými výdaji.

Bs  

lr @vo @ w

o otu @

[22]

Doba návratnosti (doba úhrady) Doba

návratnosti patří mezi tradiční

metody

hodnocení efektivnosti

investičních projektů, která je velmi často využívána. Lze ji definovat jako počet let, za které se kapitálový výdaj splatí peněžními příjmy z investice. Peněžními příjmy plynoucí z investice považujeme zisk po zdanění a odpisy. Čím je kratší doba návratnosti, tím je projekt hodnocen příznivěji a je pro podnik z hlediska likvidity výhodnější. V případě, že bude podnik dočasně preferovat svou likviditu před efektivností podniku, bude se přiklánět při rozhodování spíše 38

k výsledkům metody doby úhrady, než k hodnotám ukazatelům čisté současné hodnoty či vnitřního výnosového procenta. [22]

B  lX=m>xR !  0R

Kde: I

[22]

pořizovací cena (kapitálový výdaj);

Zn

roční zisk z investic po zdanění v jednotlivých letech životnosti;

On

roční odpisy z investice v jednotlivých letech životnosti;

n

jednotlivá léta životnosti;

a

doba návratnosti.

Vnitřní výnosové procento (VVP) Metodu vnitřního výnosového procenta lze definovat jako úrokovou míru, při které současná hodnota peněžních příjmů z projektu se rovná kapitálovým výdajům. Jinými slovy lze VVP definovat jako takovou úrokovou míru, při níž se čistá současná hodnota rovná nule.

o

>?=

o

!

>?=

lF Rm> R

Kde: Pn

p

>

p

! y !

>?= @

n

r

>?= r

n

[19]

[19]

peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti projektu;

K

kapitálový výdaj;

n

jednotlivá léta životnosti projektu;

N

doba životnosti projektu;

i

hledaný úrokový koeficient.

39

Určení podnikové diskontní míry Určení podnikové diskontní sazby patří mezi základní a také klíčové úlohy investičního rozhodování. Stejně jako ostatní výrobní faktory i kapitál je vázán náklady, se kterými investor musí počítat při hodnocení investice. Základ diskontní sazby tvoří jednak náklady na úhradu cizího kapitálu a také odměny vlastníků podniku za poskytnutý volný kapitál. Tato odměna je také označována jako riziková prémie za poskytnutý kapitál. Diskontní sazbu podniku poté lze ztotožnit s podnikovými náklady kapitálu. Tyto náklady se určují jako vážený aritmetický průměr nákladů vlastního a cizího kapitálu podle vzorce:

Kde: H_

H` HW

H_  

zw w

 H` !

{w w

 |A  K
M }   HW

[19]

podnikové náklady kapitálů náklady vlastního kapitálu náklady cizího kapitálu

CK množství cizího kapitálu VK množství vlastního kapitálu K

K
M

součet vlastního a cizího kapitálu sazba daně z příjmů

Výsledkem výpočtu je podniková diskontní sazba vyjádřena v procentech a bývá také často v anglické literatuře označována zkratkou WACC (weighted average cost of capital). [19]

Podnikatelské riziko v oblasti investičního rozhodování Za podnikatelské riziko je považováno nebezpečí, kdy se výsledky dosažené podnikatelskou činností odchylují od výsledků předpokládaných. Dosažené 40

výsledky se mohou odchylovat příznivým či nepříznivým směrem. V praxi se to projevuje tak, že vynaložené prostředky mohou přinést velký zisk, ale mohou být také i zcela ztraceny. (Synek, 1996) Některé literatury (Valach, 1997) také odlišují riziko a nejistotu. Nejistota je chápána v širších souvislostech. Jde o neurčitost, náhodnost podmínek nebo výsledků určitých jevů. Riziko je chápáno v užších souvislostech. Jedná se o takový druh nejistoty, kdy je možné za pomocí sofistikovaných matematických metod kvantifikovat pravděpodobnou míru rizika vzniku odchylných alternativ.

Investiční riziko se projevuje zejména z těchto důvodů: • Nedostatečná informovanost podnikatelského subjektu a nedostatečné poznání podnikových procesů, které vytváří faktory rizika a nejistoty; • Využití irelevantních zdrojů získaných dat, na základě kterých podnikatelský subjekt uskutečňuje své rozhodnutí; • Aplikace nevhodných metod odhadu, které nevypovídají o budoucím vývoji faktorů rizika a nejistoty; • Variabilní charakter procesů, které generují rizikové faktory.

Jednotlivé druhy rizika lze rozdělit podle následujících kritérií: Ø Podle závislosti podnikových činností Riziko objektivní Riziko nezávislé na podnikové činnosti, na vůli nebo schopnostech podnikového managementu – např. přírodní katastrofy, politické události, ekonomické změny

41

Riziko subjektivní Riziko,

které

je

přímo

závislé

na

činnosti

podnikového

managementu, majitelů nebo zaměstnanců – nedostatečné technické a ekonomické znalosti, nedbalost, nepozornost. Ø Podle jednotlivých činností podniku -Provozní riziko – poruchovost strojů, odstávky výroby, stávky; -Tržní riziko – riziko odbytu, volatilita měnových kurzů a cen; -Inovační riziko – zavádění nových technologií a výrobků; -Investiční riziko – plynoucí z investic do hmotného nebo nehmotného majetku; -Finanční riziko – riziko pocházející z různých druhů kapitálu. Ø Podle možnosti ovlivňování -riziko ovlivnitelné -riziko loupeže – lze eliminovat použitím bezpečnostních zařízení -cenové riziko – důraz na kvalitu výrobků -výzkumné riziko – důraz na personální činnost při výběru pracovníků -riziko neovlivnitelné -tyto formy rizika nelze účinně eliminovat, patří sem značná část rizik

Ovlivnitelná rizika lze snižovat působením jejich příčiny. U neovlivnitelného rizika je třeba se orientovat na snížení jeho nepříznivého důsledku.

Je

důležité

důsledně

také

a nesystematické. Za systematická

rozlišovat

rizika

jsou

rizika

považovány

systematické tržní

změny

ekonomického prostředí, které postihují celou ekonomiku jako např. kurzové riziko či novelizace daňového zákona.

42

Nesystematická povaha rizika se vyznačuje specifickým dopadem na jednotlivé tržní obory, firmy nebo projekty. Systematická rizika nelze snižovat diverzifikací, avšak nesystematická ano.[19] Existuje několik způsobů, jak se lze efektivně chránit proti investičnímu riziku jako např.: • Vymezením rizikových hranic (např. určení hranice možného poklesu prodejní ceny); • Diverzifikace rizika; • Transfer rizika na jiné subjekty (např. přenesení rizika na pojišťovnu, dodavatele atd.); • Tvorba rezerv.

Legislativa spojená s fotovoltaickými systémy Hlavní legislativní úpravou oblasti fotovoltaiky v ČR je Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a jeho další novelizace. Hlavním cílem tohoto zákona měla být především stabilizace podnikatelského prostředí v oblasti alternativních zdrojů energie, zvýšení motivace investorů investovat finanční prostředky do těchto projektu a vytvoření podmínek pro vyvážený rozvoj OZE v ČR. Takto nastavené podmínky měly vést k naplnění závazného cíle Směrnice EU 2001/77/EC, aby podíl celkové produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů činil v roce 2010 v ČR 8 %. Zákon č. 180/2005 Sb. implementoval tuto směrnici do českého právního řádu. Byl přijat 3. března 2005 a vstoupil do účinnosti 1. srpna 2005. Zákon zavádí podpůrný mechanismus výkupních cen (výkupní ceny garantované po dobu 20 let) a zelených bonusů. Tyto podpory investorům garantují minimálně patnáctiletou dobu návratnosti investice, při splnění technických a ekonomických parametrů.

43

Energetický regulační úřad (ERÚ) pro výpočet doby návratnosti zvolil prostou formu výpočtu. Zákon č. 180/2005 Sb. zmocňuje Energetický regulační úřad ke stanovení výkupních cen a cen zelených bonusů. Tyto ceny ERÚ uvádí každý rok ve dvou prováděcích vyhláškách. Pro rok 2011 je platné rozhodnutí č. 2/2010, které stanovují výkupní cenu elektřiny dodané sítě následujícím způsobem: Tab. č. 2: Přehled výkupních cen solární energie (Rozhodnutí ERÚ č. 2/2010)

Zdroj energie/datum uvedení do provozu

Výkupní ceny elektřiny dodávané do sítě v Kč za 1 MWh

Zelené bonusy v Kč za 1 MWh

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011

7 500

6 500

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW do 100 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011

5 900

4 900

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 100 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011

5 500

4 500

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010

12 500

11 500

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010

12 400

11 400

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009

13 420

12 420

44

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009

13 320

12 320

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008

14 300

13 300

14 660

13 660

6 990

5 990

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu před 1. lednem 2006

Zdroj: www.eru.cz

Mezi ostatní právní formy regulující odvětví obnovitelných zdrojů můžeme zařadit zejména tyto dokumenty: • Novela zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu; • Vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích; • Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů; • Vyhláška č. 475/2005 Sb., skrze kterou se provádí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů; • Vyhláška č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen stanovuje meziroční zvýšení výkupních cen s ohledem na index cen průmyslových výrobců (zvýšení 2 – 4 % dle vývoje inflace); • Vyhláška

č.

363/2007,

která

mění

vyhlášku

č.

426/2005

Sb.,

o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích;

45

• Vyhláška č. 364/2007 Sb.. Touto vyhláškou se mění vyhláška č. 475/2005 Sb., skrze kterou se provádí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů.

Systém výkupních cen (feed-in tariff) a zelených bonusů Veškerá elektrická energie, která je do rozvodné sítě dodávána z alternativních zdrojů podléhá zákonu č. 180/2005 Sb. Dle toho to zákona provozovatelé rozvodné sítě musí připojit fotovoltaický systém do přenosové soustavy a veškerou vyrobenou elektřinu vykoupit za cenu stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Tato cena je obvykle vyšší než cena tržní. Tato cena je cenou minimální, která se poté ještě navyšuje o index průmyslových cen (2 4% ročně) po dobu následujících dvaceti let. Rozhodujícím okamžikem pro stanovení výkupní ceny je datum připojení do rozvodné soustavy.

Investor má možnost si zvolit i druhou variantu podpory obnovitelných zdrojů a to systém zelených bonusů. V systému zelených bonusů vlastník může část vyrobené

energie

sám

spotřebovat,

nebo

nalezne

obchodníka,

který

od něj nespotřebovanou energii vykoupí. Cena pro odběratele je nižší, než tržní cena dodávané elektřiny z konvenčních zdrojů z důvodu nestability objemu vyrobené energie z alternativních zdrojů. V okamžiku prodeje elektřiny získá výrobce od provozovatele distribuční soustavy finanční prémii ve formě zeleného bonusu. Energetický regulační úřad každoročně stanovuje výši prémii tak, aby výrobce získal o něco vyšší částku než v systému pevných výkupních cen za 1 kWh. Systém zelených bonusů je povinný pro provozovatele FVE, kteří vyrobenou elektrickou energii budou využívat pro vlastní spotřebu. [25]

46

4. Analýza současného stavu fotovoltaiky v ČR Odvětví fotovoltaiky patřilo v posledních letech k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím a také k nejkontroverznějším. Názory na tuto problematiku jsou velmi různé, že dokonce ani ochránci přírody, kteří by měli spíše tento alternativní způsob výroby elektrické energie podporovat, nejsou v názorech sjednoceni. Jak vidíme z grafu č. 1 nárůst instalovaného výkonu a počet provozoven byl za poslední tři roky opravdu enormní.

Graf. č. 1: Vývoj počtu slunečních elektráren v ČR

Zdroj: www.eru.cz

Při otázce jak k takovému vývoji vůbec mohlo dojít, je potřeba se vrátit do roku 2004. V tomto

roce

Ministerstvo

průmyslu

a

obchodu

ve

spolupráci

s Ministerstvem životního prostředí připravily vládní návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Dle tehdejšího návrhu se uvažovalo o instalovaném výkonu 15 MWp. V roce 2005 došlo ke schválení zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V tomto roce byl rovněž schválen meziroční pokles výkupních cen na 5 % ročně pro fotovoltaiku (ostatní zdroje OZE 1,5 %). V následujícím roce ERÚ vyhlásil 47

výkupní cenu 13,20 Kč/kWh. Tato výkupní cena nerozlišovala ani instalovaný výkon

ani

umístění.

Doba

u fotovoltaiky. U ostatních

výkupu

OZE

byla

byla

doba

nastavena

výkupu

20

na let.

15 Je

let třeba

podotknout, že součástí podpory OZE byla pět let trvající daňová úleva. Po dvou letech platnosti zákona byly v ČR uvedeny do provozu čtyři fotovoltaické elektrárny o vyšším instalovaném výkonu než 0,5 MWp. Celkový instalovaný výkon na konci roku odpovídal 3,4 MWp. V roce 2009 došlo k zásadnímu zlomu na trhu fotovoltaiky a to díky prudkému poklesu cen fotovoltaických panelů (až o 35 %). Tento vývoj byl patrný již na konci roku 2008 a byl způsoben silným přílivem panelů od čínských producentů. Nejodvážnější odhady instalovaného výkonu tehdy hovořily o celkovém instalovaném výkonu 300 MWp. I přes tento velmi rapidní nárůst, z pohledu Vlády ČR nebyla situace pravděpodobně tak kritická, jelikož novelizace zákona č. 180/2005 Sb. neproběhla. Realita předčila všechna očekávání. V únoru 2010 Energetický regulační úřad oznámil hodnotu instalovaného výkonu ke konci roku 2009 – 463 MWp. [14]

Tato

informace

byla

natolik

překvapivá,

že

rok

2010

byl

naplněn

novelami, které vedly k regulaci trhu. Mezi nejvýznamnější novely roku 2010 patří: • Od 1. 3. 2011 stop – stav všem žádostem o připojení do rozvodné sítě všem systémům nad 30 kWp; • Zrušení osvobození od daně z příjmů pro výrobce elektřiny z OZE; • Zavedení

mimořádné

daně

z příjmů

z fotovoltaických

elektráren

instalovaných v letech 2009 – 2010 s 26 % sazbou daně pro výkupní ceny a 28 % pro systém zelených bonusů; •

Povinnost využití rovnoměrného odepisování fotovoltaických elektráren po dobu 20 let;

• Snížení výkupní ceny (nad 30 kWp): o pro rok 2010 12,15 Kč/kWh; o pro rok 2011 5,90 Kč/kWh. 48

• Snížení zeleného bonusu: o pro rok 2010 11,18 Kč/kWh; o pro rok 2011 4,90 Kč/kWh. [16]

Tyto novely způsobily obrovskou změnu podnikatelského prostředí, která má dopad

na

velký

počet

investorů.

Změny

byly

jen

velmi

těžko

predikovatelná a je pravděpodobné, že ČR bude čelit několika mezinárodním arbitrážím, přestože podobné arbitráže vláda považuje za neoprávněné. Vláda argumentuje tím, že stále garantuje 15-letou návratnost investic do FVE a pouze upravila

podmínky

blížící

se

původním

hodnotám.

Nutno

podotknout, že regulace byla velmi rychlá a velmi nekompromisní. Kdyby však vláda nezasáhla, následné dopady na ekonomiku ČR by byly obrovské. Další vývoj fotovoltaiky již nebude tak dynamický, jelikož zmíněné regulace trh dostatečně utlumily, ale i tak lze očekávat velmi zajímavý vývoj, zvláště v případě chystaných arbitráží. [26]

49

5. Vlastní práce Představení společnosti Manisa a.s. je společnost se sídlem v Přerově. Společnost byla založena v prosinci

2007.

Mezi

její

hlavní

činnosti

podnikání

patří

pronájem

nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Společnost Manisa a.s. byla investorem projektu fotovoltaické elektrárny v Horní Moštěnici. Za dodavatele stavby vybrala stabilní společnost Profistav Litomyšl a. s., která již disponovala zkušenostmi

s realizací

fotovoltaických

elektráren.

Svými

zkušenostmi

společnost Profistav Litomyšl a. s. dokázal provést realizaci celé fotovoltaické elektrárny v Horní Moštěnici za zhruba 40 dní a tím uvést do provozu elektrárnu ještě před začátkem nového roku, což mělo na návratnost elektrárny nemalý vliv.

Investiční záměr společnosti Předmětem investičního záměru společnosti Manisa a.s. je realizace výstavby nové fotovoltaické elektrárny v Horní Moštěnici. Navržený výkon FVE je 1 000 kWp (špičkový elektrický výkon). Lokalitou pro umístění fotovoltaické elektrárny se staly pozemky v katastrálním území obce Horní Moštěnice. Celková plocha dotčených pozemků je 30 302 m2. Dotčenými pozemky jsou: LV 662

č. p. 1065

plocha 21 208 m2

LV 311

č. p. 1066

plocha 6 689 m2

č. p. 1067

plocha 1 157 m2

č. p. 1068

plocha 1 248 m2

Celková plocha pozemků:

30 302 m2

50

Geometrickým plánem byl vytvořen z výše uvedených parcel nový pozemek č.p. 1065/1. S vlastníky pozemků byla uzavřena smlouva o využívání pozemku s předkupním právem na dobu určitou 25 let (tato doba je odvozena od předpokládané životnosti FVE 25 – 30 let). Cílem investora je optimalizace energetického přínosu FVE, který lze dostupnými moderními technologiemi ve vybrané lokalitě dosáhnout. Proto se v diplomové práci budu zabývat dvěma investičním variantám. První variantou je využití pouze pevných konstrukcí na celé využitelné ploše. Druhá varianta

počítá

plochy. U obou

s využitím variant

se

natáčecích předpokládá

konstrukcí s instalací

na

části

celkové

polykrystalických

křemíkových panelů. Na základě ekonomické analýzy obou variant bude stanovena optimální varianta.

Technické parametry použitých zařízení Společné prvky FVE obou navrhovaných variant Základní společný prvek pro obě navrhované varianty je fotovoltaický panel. Výběr instalovaných panelů je rozhodnutí, které zásadním způsobem ovlivňuje návratnost celé investice. V posledních letech trh zaplavilo velké množství levných panelů východní produkce (převážně čínské). Tento příliv měl za následek velký tlak na evropské producenty FV panelů a také na velké zvýšení poptávky po nich. Nevýhodou těchto panelů je absence jakékoliv historie, která by dokládala jejich kvalitu a sklon k degradaci. S přihlédnutím k výše uvedeným variantám se investor rozhodl pro kvalitní panely německého výrobce Oldenburg aleo solar AC. Pro obě varianty byl zvolen polykrystalický křemíkový panel Aleo S 16 o výkonu 185 Wp. Tento panel byl vybrán z důvodu dlouhodobé stability, jež byla vysledována z analýzy měření na webových

51

stránkách www.ipe.uni-stuttgart.de, kde se tento panel několik let po sobě objevoval na předních místech z hlediska efektivity. Tab. č. 3: Technické parametry panelu

Technické parametry panelu Aleo S 16 - 185 Rozměry m 1,66 x 0,83 = 1,33778 m2 Maximální výkon Napětí modulu Jmenovitý proud Účinnost modulu

Wp V A %

185 24 7,7 13,4 Zdroj: www.aleo-solar.de

Výrobcem je po 12 let životnosti panelu garantován 90% výkon panelu a po 25 let 80% jmenovitý výkon, to odpovídá průměrné roční degradaci panelu ve výši 0,8 %. Dále jsou pro obě dvě varianty využity střídače SMA 100000 TL, výrobce SMA Solar Technology AG. Měniče jsou vybaveny integrovaným displejem a také umožňují bezdrátový přenos dat. K měničům bude připojen odpovídající počet panelu. Tab. č. 4: Technické parametry měniče

Technické parametry měniče SMC 10000 TL Výstupní jmenovitý výkon kW 10 Počet stringů Napětový rozsah na vstupu Maximální vstupní napětí Výstupní jmenovité napětí Maximální vstupní proud Systémová frekvence Průměrná účinnost EURO - ETA

Wp V V V A Hz %

5 paralelně 333 - 500 V 700 230 34 50/60 Hz 97,5

Zdroj: www.sma.de

52

Pevné konstrukce Komponenty pro pevné nosné konstrukce určené k instalaci panelů jsou vyrobeny z oceli, žárově pozinkované a hliníkové. Konstrukce je modulární s nosnými rámy, které jsou ukotveny do terénu speciálními zemními vruty. Systém umístění nosných konstrukcí je optimalizován vzhledem k zastínění a sklonu konstrukcí s důrazem na maximální výtěžnost a zisk energie. Rozestupy mezi řadami konstrukcí jsou cca 3 metry. Potřebná plocha pevných konstrukcí na instalaci je 18 m2/kWp. Obr. č. 1: Nákres pevné konstrukce

Zdroj: Interní data dodavatele konstrukcí

Na jedné pevné konstrukci je umístěno 16 ks panelu Aleo S 16 – 185. Konstrukce je optimalizovaná vlivům povětrnostních podmínek v dané lokalitě a odpovídá všem předpisům na základě statického posudku. Mezi hlavní výhody pevných konstrukcí patří jejich cena, velmi snadná instalace, menší náročnost na instalovanou plochu a také absence jakékoliv údržby. Ve srovnání s natáčecími konstrukcemi je cena pevných konstrukcí o téměř polovinu levnější na instalovaný m2. Hlavním nepříznivým aspektem použití pevných konstrukcí je jejich nižší efektivita plynoucí z pevně daného úhlu panelů. 53

Natáčecí konstrukce Natáčecí konstrukce je vyrobena na základě užitného vzoru PIN 8 (www.pin292.cz). Konstrukce je jednoosá a natáčí se v horizontální rovině východ – západ. Na jedné nosné konstrukci bude instalováno 10 ks panelu Aleo S – 16 o výkonu 185 kWp. Hnací jednotkou je spolehlivý elektrický motor umístěný v každé konstrukci. Natáčení je řízeno časovým spínačem, kdy každých třicet minut dojde k sepnutí elektrického spínače a k malému vysunutí tyče motoru. Posunutím tyče dojde ke změně orientace panelů směrem na západ za sluncem. V případě závady je konstrukce vybavena jistícím ocelovým lankem, které celou konstrukci otočí do polohy na jih. Potřebná plocha na instalaci 1kWp při využití natáčecích konstrukcí je 36 m2.

Obr. č. 2: Nákres natáčecí konstrukce

Zdroj: Interní data dodavatele konstrukcí

Mezi hlavní výhody natáčecích konstrukcí patří: •

jednoduchost konstrukce, kdy dochází ke tření pouze ve dvou ložiscích, které jsou dimenzovány na tisícinásobnou zátěž; 54

•

jednoduchá instalace s možností výstavby libovolně velkých sestav;

•

nízká spotřeba elektrické energie elektromotorů (max. 300 kWh/měsíc všech instalovaných konstrukcí).

Energetický

přínos

natáčecích

konstrukcí

garantovaný

výrobcem

je minimálně o 25 % vyšší oproti pevným konstrukcím. Mezi negativa patří vyšší pořizovací cena, větší požadavek na instalovanou plochu, a ačkoli jsou použité komponenty kvalitní a předimenzované, přesto náklady na údržbu jsou vyšší než u pevných konstrukcí.

Metodika výpočtu celkové produkce elektrické energie FVE Pro stanovení produkce elektrické energie z FVE je potřeba znát několik základních informací a to: celkový instalovaný výkon, lokalitu výstavby, druh využitých konstrukcí, ztráty v systému, účinnost FV panelů.

Určení potenciálu slunečního záření v lokalitě výstavby FVE 1. Určení potenciálu slunečního záření na základě údajů z ČHMÚ Lokalita výstavby FVE se nachází v obci Horní Moštěnice u Přerova. Dle mapy ročního úhrnu globálního záření se FVE nachází v oblasti se slunečním svitem 1 056 – 1 111 kWh/m2. Tato hodnota je průměrem, který vychází z pozorování ČHMÚ za posledních 40 let. Optimální orientace fotovoltaického panelu je na jiho – východ až jiho – západ se 34° sklonem panelů. Na základě měření ČHMÚ byl stanoven koeficient změn 1,113, který udává rozdíl hodnot dopadajícího slunečního záření při optimální 34°orientaci plochy.

55

Tab. č. 5: Úhrn ročních hodnot dopadající slun. radiace

Roční hodnoty slunečního záření Horizontální sklon Optimální sklon 34°

kWh/m2 Minimum Maximum Průměr 1 056 1 175,3

1 111 1 236,5

1 083,5 1 205,9

Zdroj: www.chmu.cz

2. Určení potenciálu slunečního záření na základě matematického modelu Obr. č. 3: Mapa dopadajícího slunečního záření

Zdroj: www.chmi.cz

V případě,

že

nemáme

k dispozici

data

z ČHMÚ,

můžeme

hodnotu

dopadajícího slunečního záření zjistit za pomocí projektu PVGIS. Jedná se o matematický model, dle kterého lze zjistit informace o slunečním záření na kterémkoli místě v Evropě (i v Africe). Lze také, na základě vložených údajů, odhadnout

předpokládanou

vyrobenou

elektrickou

energii

z FVE. Odhady se mohou určitým způsobem lišit od údajů naměřených ČHMÚ. Podle měření ČHMÚ jsou odchylky od průměrných dlouhodobých hodnot sluneční radiace v posledních letech kladné. Celkové odchylka za posledních deset let je díky období 2006 – 07 kladně odchýlena o 2% vzhledem k 50-ti 56

letému průměru. Má analýza se bude přiklánět spíše k pesimistickému vývoji, proto s kladným navýšením sluneční radiace v dalších výpočtech nepočítá. Dle PVGIS je hodnota dopadajícího slunečního záření na horizontální plochu v Horní Moštěnici rovna 1 050 kWh/m2/rok. Na základě provedeného průzkumu u 30 českých měst za pomocí matematického modelu Photovoltaic Geographical Information Systém (dále jen PVGIS), byl stanoven koeficient změn, který udává, že při optimální orientaci je potenciál dopadajícího slunečního záření o 12,83 % vyšší, než v případě horizontálního umístění panelů. Hodnota slunečního záření při optimální orientaci plochy (sklon 34°, azimut 0°) udávaná PVGIS je 1 190 kWh/m2/rok. Dle provedeného výzkumu na vzorku 30 českých měst se hodnota mírně liší 1 184,7 kWh/m2/rok.

Data při zadávání do PVGIS: Lokalita: Horní Moštěnice u Přerova GPS: 49°24'15.632"N, 17°27'40.503"E, nadmořská výška 205 m Instalace FVE: •

560 kWp pevné konstrukce se sklonem 34°

•

440 kWp

natáčecí konstrukce v horizontální rovině se sklonem 52°

Optimalizace azimutu: 0°na východ (tzn. natočení panelů jižním směrem)

57

V následující tabulce č. 6 uvádím hodnoty, které se vztahují k lokalitě výstavby FVE Horní Moštěnice. Tab. č. 6: Hodnoty dopadajícího slunečního záření v lokalitě výstavby

Horní Moštěnice

Pevné konstrukce sklon 34° Denní Měsíční Měsíc produkce produkce Leden 1,21 37,5 Únor 2,6 57,7 Březen 3,6 94,7 Duben 4,15 125 Květen 4,99 155 Červen 4,93 148 Červenec 5,27 163 Srpen 4,72 146 Září 3,55 107 Říjen 2,81 87,3 Listopad 1,3 39,1 Prosinec 0,85 26,5 Průměr 3,33 98,90 Celkem kWh/m2 za rok 1 186,8

Natáčecí konstrukce v horiz. rovině Denní Měsíční produkce produkce 1,41 43,8 2,44 68,3 3,63 112 5,1 153 6,29 195 6,15 184 6,74 209 5,85 181 4,27 128 3,41 106 1,51 45,3 0,98 30,5 3,98 121,33 1 455,9 Zdroj: Vlastní práce

Průměrná denní hodnota slunečního záření dopadající na horizontální plochu 1 m2 v průběhu roku je 3,33 kWh/m2/den; průměrná měsíční hodnot 98,9 kWh/m2/měsíc a roční hodnota: 1 186,8 kWh/m2/rok. Průměrná denní hodnota slunečního záření dopadající v průběhu roku na plochu 1 m2 trvale skloněnou pod úhlem 34° orientovanou na jih je 3,98 kWh/m2/den; průměrná měsíční hodnota: 121,33 kWh/m2/měsíc a roční hodnota: 1 455,9 kWh/m2/rok.

58

Investiční varianta A U investiční varianty A je uvažováno o využití jak pevných tak natáčecích konstrukcí. Jednotlivý poměr pevných a natáčecích konstrukcí bude rozdělen tak, aby bylo dosaženo maximálního energetického přínosu FVE při celkovém výkonu 1 000 kWp na dané využitelné ploše. Optimální rozdělení konstrukcí odpovídá 56 % instalovaného výkonu panelů na pevných konstrukcích a 44 % výkonu na natáčecích konstrukcích. To odpovídá umístění 3 026 ks panelů o výkonu

185

Wp

o

celkovém

výkonu

559,81 kWp

na

pevných

konstrukcích. Potřebná plocha odpovídá cca 18 m2/kWp. Na natáčecích konstrukcích bude umístěno 2 380 ks panelů o celkovém výkonu 440,3 kWp. U natáčecích konstrukcí je podstatně méně výhodný poměr instalovaného výkonu k potřebné ploše na její instalaci, kdy je potřeba 36 m2/kWp. Celkový počet instalovaných natáčecích konstrukcí u varianty A je 238 ks. Dle katalogové ceny výrobce PIN 8 by cena jedné natáčecí konstrukce, při celkovém počtu 238 ks konstrukcí, odpovídala 28 800 Kč. Na základě průzkumu u 30 českých měst jsem stanovil u varianty PVGIS hodnotu koeficientu zvýšení efektivity při využití natáčecích konstrukcí ve výši 1,22 (odpovídá průměru odchylek změn). U výpočtu vycházejícího z dat ČHMÚ využiji informací výrobce a stanovuji hodnotu koeficientu zvýšení efektivity při využití natáčecích konstrukcí ve výši 1,25. n6;~11;H:H98J€;HIL6‚ƒ„;H9:e-;I51„6HK:Lƒ„;51  Kde:

x…  †n ! n ‡B3

ZE

zvýšení produkce el. energie u natáčecích konstrukcí;

NK

instalovaný výkon na natáčecích konstrukcích;

PK

instalovaný výkon na pevných konstrukcích;

CIP

celkový instalovaný výkon FVE.

59

Tab. č. 7: Predikce energetického přínosu varianty A

Parametry FVE - var. A

Jednotky

PVGIS

ČHMÚ

Glob. záření na horizont. plochu za rok

kWh/m X

1 050 1,13

1 083,5 1,11

Výkon 1 ks panelu

Wp

185

185

Počet panelů na natáčecích konstrukcích

ks

2 380

2 380

Počet panelů na pevných konstrukcích

ks

3 026

3 026

Celkový počet panelů

ks

5 406

5 406

Celkový výkon FVE

kW

1 000

1 000

Celková účinná plocha FVE

m2

7 448

7 448

Účinnost panelů (udávaná výrobcem)

%

0,134

0,134

Účinnost měničů (min.)

%

0,975

0,975

Ostatní ztráty (teplota, odraz, kabely)

%

0,10

0,10

Navýšení produkce natáčecími konstrukcemi

%

1,10

1,11

2

Změna glob. záření při 34°sklonu panelů

Spotřeba el. energie

kWh/rok 1 141 296 1 172 300 35 300 35 300 kWh/rok

Celkový energetický přínos

kWh/rok 1 105 996 1 137 000

Celková produkce el. energie

Zdroj: Vlastní práce

Ostatní ztráty systému byly stanoveny dle následujících parametrů: •

ztráty odrazem

1,0 %

•

ztráty vlivem teploty

3,0 %

•

ohmické ztráty (trafostanice atd.)

2,5 %

•

ohmické ztráty (kabely, konektory apod.)

3,5 %

Vlastní spotřeba elektrické energie byla stanovena na základě instalovaného příkonu všech zařízení, které jsou nutné k provozu FVE.

60

Předpokládané investiční náklady varianty A

Tab. č. 8: Předpokládané investiční náklady varianty A

Varianta A - 1000 kWp, statické + natáčec konstrukce

Kč celkem

EUR/Wp

Solární polykrystalické panely Aleo S_16

57 200 000

2,24

Nosné konstrukce, stat. + natáčecí vč. Instalace

19 200 000

0,75

Měniče, včetně instalace

8 580 000

0,34

240 000

0,01

Rozvody AC + DC, včetně instalace

3 620 000

0,14

Náklady na technologii - celkem

88 840 000

3,47

Stavební práce (výkopy, oplocení, ostatní)

2 660 000

0,10

Zabezpečení pozemku

1 230 000

0,05

Projektová dokumentace

550 000

0,02

Rezerva a režijní náklady

2 780 000

0,11

Přípojka vysokého napětí, trafostanice, příslušenství

2 920 000

0,11

Ostatní náklady - celkem

10 140 000

0,40

Celkové náklady varianty A

98 980 000

3,87

Náklady na technologii FVE

Monitoring a internet

Ostatní související náklady

Zdroj: Interní data společnosti

Celkové investiční náklady varianty A dosahují 98,98 mil. Kč. Kurz byl stanoven na základě historického kurzu, který byl platný k 1. 9. 2009 (datum výstavby FVE) na hodnotě 25,57 Kč/EUR. Měrné investiční náklady: 98,9 Kč/Wp.

61

Varianta B – instalace celého výkonu FVE na pevných konstrukcích

U varianty B bude hodnocena FVE, na které bude celý výkon 1 000 kWp instalovaný pouze na pevných konstrukcích.

Tab. č. 9: Predikce energetického přínosu varianty B

Parametry FVE - var. B

Jednotky

PVGIS

ČHMÚ

Glob. záření na horizont. plochu za rok

kWh/m2

1 050

1 083,5

X

1,1283

1,113

Výkon 1 ks panelu

Wp

185

185

Celkový počet panelů

ks

5 406

5 406

Celkový výkon FVE

kW

1 000

1 000

Celková účinná plocha FVE

m2

7 448

7 448

Účinnost panelů (udávaná výrobcem)

%

0,13

0,13

Účinnost měničů (min.)

%

0,98

0,98

Ostatní ztráty (teplota, odraz, kabely)

%

0,10

0,10

Změna glob. záření při 34°sklonu panelů

Celková produkce el. energie

kWh/rok 1 037 542

Spotřeba el. energie

kWh/rok

Celkový energetický přínos

kWh/rok 1 011 562

25 980

1 056 126 25 980 1 030 146

Zdroj: Vlastní práce

Energetické ztráty systému a vlastní spotřeba elektrické energie byly stanoveny identickým způsobem jako u varianty A.

62

Předpokládané investiční náklady varianty B Tab. č. 10: Předpokládané investiční náklady varianty B

Varianta B - 1000 kWp, pevné konstrukce

Kč celkem

EUR/Wp

Solární polykrystalické panely Aleo S_16

57 200 000

2,24

Nosné konstrukce - pevné

13 640 000

0,53

Měniče, včetně instalace

8 580 000

0,34

240 000

0,01

Rozvody AC + DC, včetně instalace

2 986 300

0,12

Náklady na technologii - celkem

82 646 300

3,23

Stavební práce (výkopy, oplocení, ostatní)

1 960 000

0,08

Zabezpečení pozemku

1 230 000

0,05

Projektová dokumentace

440 000

0,02

Rezerva a režijní náklady

2 565 000

0,10

Přípojka vysokého napětí, trafostanice, příslušenství

2 920 000

0,11

Ostatní náklady - celkem

9 115 000

0,36

Celkové náklady varianty B

91 761 300

3,59

Náklady na technologii FVE

Monitoring a internet

Ostatní související náklady

Zdroj: Interní data společnosti

Celkové investiční náklady varianty B s pevnými konstrukcemi: 91,76 mil. Kč. Měrné investiční náklady (na instalovaný výkon panelů): 91,8 Kč/Wp.

Provozní náklady FVE Provozní náklady FVE se liší podle zvolené investiční varianty. Tyto varianty se liší zejména v položce pojištění. Jeho výše závisí na hodnotě investice, jež je u varianty s natáčecími konstrukcemi vyšší. Dále pak se liší výší vlastní spotřeby elektrické energie FVE. V tabulkách provozních nákladů bude uvedena výše vlastní spotřeby v Kč pro první rok. Pro další výpočty bude výše provozních výdajů upravena o koeficient nárůstu cen elektrické energie. Provoz FVE elektrárny nepočítá s nepřetržitou obsluhou, jelikož je provoz téměř bezobslužný, pouze s občasnou kontrolou. Zařízení je prakticky 63

bezúdržbové, jelikož panely mají dostatečný sklon k tomu, aby byly omývány deštěm nebo aby na panelech nezůstávala sněhová pokrývka. Veškeré parametry FVE lze sledovat prostřednictvím internetu kdekoli na připojeném zabezpečeném PC. Tab. č. 11: Předpokládané provozní náklady varianty A

Provoz FVE varianty A

Jednotky

Náklady

Pojištění FVE

Kč/rok

391 000

Údržba + reinvestice

Kč/rok

295 000

Nájemné a ostatní náklady

Kč/rok

980 000

Vlastní spotřeba (pro první rok)

Kč/rok

137 670

Kč/rok

1 803 670

Provozní náklady - rok

Zdroj: Interní data společnosti

Tab. č. 12: Předpokládané provozní náklady varianty B Provoz FVE varianty B

Jednotky

Náklady

Pojištění FVE

Kč/rok

360 000

Údržba + reinvestice

Kč/rok

254 000

Nájemné a ostatní náklady

Kč/rok

880 000

Vlastní spotřeba (pro první rok)

Kč/rok

101 322

Kč/rok

1 595 322

Provozní náklady - rok

Zdroj: Interní data společnosti

Provozní náklady budou růst rovnoměrným tempem 2% ročně, což přibližně odpovídá vývoji inflace.

Způsoby financování investičního záměru výstavby Způsob financování tak finančně náročného investičního projektu je potřeba řádně zvážit a zohlednit veškerá pozitiva a negativa jednotlivých variant financování. Jednotlivé způsoby financování FVE jsou: •

financování vlastními zdroji;

•

přijetí bankovního úvěru;

•

finanční leasing.

64

Vlastní zdroje financování jsou obecně považovány za nejdražší a neefektivní způsob financování investic. Financování fotovoltaických projektů z vlastních zdrojů lze využít v podstatě pouze u menších projektů, jako jsou instalace pro rodinné domy, nebo střešní instalace. U instalace větších rozměrů, za jakou považujeme i FVE v Horní Moštěnici, je využití cizího kapitálu většinou nutností. Je poměrně málo pravděpodobné, že by většina investorů disponovala tak velkým množstvím volných finančních prostředků. Je tedy nutné zvolit jeden ze způsobů financování z cizích zdrojů. Finanční

leasing

pro

financování

podobných

projektů

dlouhodobého

charakteru, není příliš vhodný. Mezi hlavní nevýhody finančního leasingu patří skutečnost, že pořizovaný majetek je až do doby splacení finančního leasingu majetkem leasingové společnosti, je obvykle dražší než bankovní úvěr a také jeho získání je problematičtější, než získání bankovního úvěru. Jako nejvhodnější forma financování tedy vychází bankovní úvěr. Z důvodu státem garantovaných výkupních cen, je výstavba FVE relativně bezriziková investice a bankám obvykle stačí garance výkupních cen na dvacet let. Uzavření bankovního úvěru proto není velkým problémem. Banky vyžadují pouze vytvoření nového podnikatelského subjektu, který bude FVE provozovat. Firma Manisa a.s. se proto rozhodla financovat výstavbu FVE z velké části z cizích zdrojů. Firma od své banky získala bankovní úvěr, ve výši 85 % kapitálových nákladů na projekt, se splatností 10 let a úrokovou sazbou 7 % p. a..

Firma

bude

úvěr

splácet

anuitním

způsobem,

čtvrtletními

splátkami. Varianta A počítá s výší úvěru v hodnotě 84,133 mil. Kč, varianta B v hodnotě 77,997 mil. Kč.

65

Výše čtvrtletních splátek určíme pomocí umořovatele. A ! 1 R  1 4567689:;<   A ! 1 R  A

A ! Aˆ‰ Š‹   Aˆ‰   ŒˆŽ 4567689:;<   A ! Aˆ‰ Š‹  A Hƒ1:9  8QLƒ  ƒ567689:;<

Výše čtvrtletních splátek u varianty: j:8L:<;:HI9Hƒ1:9  ‘AŒŒ n-  ŒˆŽ  ŽŽŒ ˆn-

Roční splátkový kalendář varianty A bude odpovídat následujícím hodnotám: Tab. č. 13: Roční splátkový kalendář varianty A

Roční splátkový kalendář varianty A Rok

Výše splátky

Výše úroku

Roční splátka

Nesplacená část dluhu

2009

x

x

x

84 133 000

2010

6 036 074

5 733 154

11 769 228

78 096 926

2011

6 469 821

5 299 407

11 769 228

71 627 105

2012

6 934 736

4 834 492

11 769 228

64 692 369

2013

7 433 059

4 336 169

11 769 228

57 259 310

2014

7 967 191

3 802 036

11 769 228

49 292 119

2015

8 539 706

3 229 522

11 769 228

40 752 413

2016

9 153 361

2 615 867

11 769 228

31 599 052

2017

9 811 113

1 958 115

11 769 228

21 787 939

2018

10 516 130

1 253 098

11 769 228

11 271 809

2019

11 271 809

497 419

11 769 228

0

Součet

84 133 000

33 559 278

117 692 278

X Zdroj: Vlastní práce

U varianty B by výše splátky byla vypočtena následovně: j:8L:<;:HI9Hƒ1:9  ˆˆˆA ‰n-  ŒˆŽ  ŽˆŽˆˆŽŽn66

Tab. č. 14: Roční splátkový kalendář varianty B

Rok

Roční splátkový kalendář varianty B Splátka Výše splátky Výše úroku celkem

Nesplacená část dluhu

2009

x

x

x

77 997 105

2010

5 595 858

5 315 030

10 910 887

72 401 247

2011

5 997 971

4 912 917

10 910 887

66 403 276

2012

6 428 979

4 481 908

10 910 887

59 974 297

2013

6 890 959

4 019 928

10 910 887

53 083 338

2014

7 386 137

3 524 750

10 910 887

45 697 201

2015

7 916 898

2 993 990

10 910 887

37 780 303

2016

8 485 798

2 425 089

10 910 887

29 294 504

2017

9 095 580

1 815 308

10 910 887

20 198 925

2018

9 749 179

1 161 708

10 910 887

10 449 746

2019

10 449 746

461 142

10 910 887

0

Součet

77 997 105

31 111 769

109 108 874

X Zdroj: Vlastní práce

Kompletní splátkové kalendáře jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2.

Výpočet odpisů Fotovoltaická elektrárna vystavěná na volné ploše náleží do 2. odpisové skupiny s celkovou dobou odpisu 20 let. Při realizaci výstavby investor kalkuloval s osvobozením od daně z příjmů na pět let. Podle novelizace zákona, z důvodu podstatného snížení realizačních nákladů, bylo osvobození zrušeno a to i pro FVE uvedené do provozu již v roce 2009. V případě, že by novelizace zákona nenastala, investor by optimálně započal s odepisováním až po pětiletém osvobození od daně z příjmů, jelikož by si zbytečně předčasným započetím odpisů navyšoval náklady a tím i snižoval svůj zisk. Investor využil rovnoměrných odpisů. Pro odpisovou skupinu č. 4 náleží koeficient pro první rok hodnotě 2,15 a pro další roky 5,15.

67

Vzorec pro výpočet rovnoměrného odpisu: /6čHí6‚1K  

6ř1’689í;H959“;:„ƒ  „6;~11;H:L6‚9HýL6„ ”nč• A

Hodnoty rovnoměrných odpisů pro jednotlivé roky uvádím v tabulce č. 15. Tab. č. 15: Rovnoměrné odpisy

Rok

Odpisy varianty A Odpisy varianty B

2010

X

X

2011

2 128 070

1 972 868

2012

5 097 470

4 725 707

2013

5 097 470

4 725 707

2014

5 097 470

4 725 707

2015

5 097 470

4 725 707

……

5 097 470

4 725 707

2030

5 097 470

4 725 707

Součet

98 980 000

91 761 300 Zdroj: Vlastní práce

Tab. č. 16: Stanovení skutečných výdajů na úvěr z varianty A

Odpisy

Snížení základu daně

Daňová úspora

Výdaj na úvěr po zdanění

5 733 154

X

5 733 154

5 733 154

6 036 074

11 769 228

5 299 407

2 128 070

7 427 477

1 931 144

9 838 084

2012

11 769 228

4 834 492

5 097 470

9 931 962

2 582 310

9 186 918

2013

11 769 228

4 336 169

5 097 470

9 433 639

2 452 746

9 316 482

2014

11 769 228

3 802 036

5 097 470

8 899 506

1 690 906

10 078 322

2015

11 769 228

3 229 522

5 097 470

8 326 992

1 582 128

10 187 099

2016

11 769 228

2 615 867

5 097 470

7 713 337

1 465 534

10 303 694

2017

11 769 228

1 958 115

5 097 470

7 055 585

1 340 561

10 428 667

2018

11 769 228

1 253 098

5 097 470

6 350 568

1 206 608

10 562 620

2019

11 769 228

497 419

5 097 470

5 594 889

1 063 029

10 706 199

Rok

Roční splátka

Roční úrok

2010

11 769 228

2011

Součet 117 692 278 33 559 278

42 907 830 76 467 108 21 048 120 96 644 157 Zdroj: Vlastní práce

V tabulce č. 16 uvádím celkové snížení základu daně, ze kterého byla taktéž vypočítána daňová úspora, plynoucí z varianty A. V roce 2010 je daňová úspora 68

rovna ročnímu úroku, jelikož investor v roce 2010 uplatnil osvobození od daně z příjmů plynoucích z FVE. Od roku 2011 až do roku 2013 byla uplatněna mimořádná srážková daň ve výši 26%. Jakým způsobem bude v dalších letech zdaněn příjem plynoucí z FVE je doposud neznámé, proto v dalších letech aplikuji platnou daň z příjmů právnických osob v roce 2011 ve výši 19%. V roce 2011 bylo taktéž započato odepisování FVE. Důvodem odložení odepisování je osvobození od daně z příjmů. Tabulku celkového snížení základu daně pro variantu B uvádím v příloze č. 3.

Stanovení podnikové diskontní míry Investiční projekt do výstavby fotovoltaické elektrárny je financován jak z vlastních tak cizích zdrojů kapitálu. Proto je třeba podnikovou diskontní míru vyjádřit pomocí průměrných nákladů na kapitál (WACC). Podniková diskontní míra je důležitá pro transformaci budoucí hodnoty cash flow na současnou hodnotu cash flow. Jak jsem již uvedl, cizí zdroje se budou na investici podílet 85% a vlastní zdroje 15%. Bankovní úvěr je úročen 7% p. a., který bude očištěn o sazbu daně z příjmů (19%), jelikož zaplacené úroky z úvěru považujeme za daňově uznatelný náklad. Náklady na vlastní kapitál oceníme prostřednictvím míry výnosnosti alternativní investice. Alternativní investice je taková investice, která nese podobnou míru rizika. Za předpokladu státem garantovaných výkupních cen je investice srovnatelně riziková jako nákup státních dluhopisů. Předpokládaná doba splatnosti úvěru je 10 let, proto jsem za alternativní investici zvolil Státní dluhopis České republiky 2010 – 2021 (doba splatnosti 11 let) s úrokovou sazbou 3,85 %. (www.mfcr.cz)

–‡‡  ˆ  A  A   ‘‰ ! Œ ‘‰   A‰  ‰ Œˆ

69

Stanovení výše inflace Mezi hlavní cíle České národní banky při plnění vlastní měnové politiky patří cenová stabilita. Pro udržení cenové stability využívá strategického nástroje cílování inflace. Svou střednědobou strategii uvádí ČNB v tzv. Zprávách o inflaci. Dle platné zprávy o inflaci od ledna 2011 vyhlašuje ČNB nový inflační cíl. Ačkoliv

se

momentálně

ekonomika

nachází

mírně

nad

inflačním

cílem, je meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen stanoven ve výši 2% s oboustrannou tolerancí 1%. Česká republika stále nesplňuje kritérium Evropské unie o fiskálním deficitu. Vzhledem k tomu vstup do Eurozóny není možný dříve než v roce 2015.

Stanovení příjmů z FVE elektrárny – aplikace modelu Jak již jsem se uvedl v literární rešerši, ve své práci využiji modifikovaný model predikce příjmů vycházející z dat ČHMÚ pro obě varianty. Přestože byla v roce 2009 elektrárna uvedena do provozu, neuvádím v roce 2009 žádné příjmy plynoucí z výroby, jelikož datum kolaudace FVE bylo 16. 12. 2009. I přesto je rok 2009 důležitý, protože investor mohl uplatnit výkupní ceny platné v roce 2009 a poté je po celou dobu životnosti elektrárny navyšovat o index průmyslových cen 2 – 4% ročně. Podle aktuálního vývoje jsem zvolil umírněnou variantu 2 % ročního nárůstu.

70

Tab. č. 17: Predikce příjmů plynoucí z varianty A

Predikce příjmů plynoucích z FVE – varianta A Výkupní cena

Zvýšení výkupní ceny

Výroba

Degradace panelů

Prodej el. energie

Kč/kWh

%

kWh/rok

%

Kč/rok

2009

12,79

2%

x

x

x

2010

13,05

2%

1 172 300

0,8%

15 293 587

2011

13,31

2%

1 162 921

0,8%

15 474 663

2012

13,57

2%

1 153 618

0,8%

15 657 883

2013

13,84

2%

1 144 389

0,8%

15 843 273

2014

14,12

2%

1 135 234

0,8%

16 030 857

2015

14,40

2%

1 126 152

0,8%

16 220 662

2016

14,69

2%

1 117 143

0,8%

16 412 715

2017

14,99

2%

1 108 206

0,8%

16 607 042

2018

15,29

2%

1 099 340

0,8%

16 803 669

2019

15,59

2%

1 090 545

0,8%

17 002 624

2020

15,90

2%

1 081 821

0,8%

17 203 936

2021

16,22

2%

1 073 166

0,8%

17 407 630

2022

16,55

2%

1 064 581

0,8%

17 613 736

2023

16,88

2%

1 056 064

0,8%

17 822 283

2024

17,21

2%

1 047 616

0,8%

18 033 299

2025

17,56

2%

1 039 235

0,8%

18 246 813

2026

17,91

2%

1 030 921

0,8%

18 462 855

2027

18,27

2%

1 022 674

0,8%

18 681 456

2028

18,63

2%

1 014 492

0,8%

18 902 644

2029

19,01

2%

1 006 376

0,8%

19 126 451

21 746 794

X

342 848 080

Rok

Celkem

Zdroj: Vlastní práce

71

Tab. č. 18: Predikce příjmů plynoucí z varianty B

Predikce příjmů plynoucích z FVE – varianta B Výkupní cena

Zvýšení výkupní ceny

Výroba

Degradace panelů

Prodej el. energie

Kč/kWh

%

kWh/rok

%

Kč/rok

2009

12,79

2%

x

x

x

2010

13,05

2%

1 056 126

0,8%

13 778 007

2011

13,31

2%

1 047 677

0,8%

13 941 138

2012

13,57

2%

1 039 295

0,8%

14 106 201

2013

13,84

2%

1 030 981

0,8%

14 273 219

2014

14,12

2%

1 022 733

0,8%

14 442 214

2015

14,40

2%

1 014 551

0,8%

14 613 209

2016

14,69

2%

1 006 435

0,8%

14 786 230

2017

14,99

2%

998 383

0,8%

14 961 299

2018

15,29

2%

990 396

0,8%

15 138 441

2019

15,59

2%

982 473

0,8%

15 317 680

2020

15,90

2%

974 613

0,8%

15 499 041

2021

16,22

2%

966 817

0,8%

15 682 550

2022

16,55

2%

959 082

0,8%

15 868 231

2023

16,88

2%

951 409

0,8%

16 056 111

2024

17,21

2%

943 798

0,8%

16 246 215

2025

17,56

2%

936 248

0,8%

16 438 570

2026

17,91

2%

928 758

0,8%

16 633 203

2027

18,27

2%

921 328

0,8%

16 830 140

2028

18,63

2%

913 957

0,8%

17 029 409

2029

19,01

2%

906 645

0,8%

17 231 037

19 591 706

X

308 872 144

Rok

Celkem

Zdroj: Vlastní práce

72

Hodnocení efektivnosti investičního záměru Statické metody Statické metody se vyznačují abstrahováním od faktoru času. Tento faktor sice velmi usnadňuje jejich výpočet, má však také negativní dopad na jejich vypovídací hodnotu. I přes toto negativum jsou velmi rozšířené a s oblibou využívané.

Metoda výnosnosti investice Metoda výnosnosti investice je definována jako podíl průměrného ročního čistého zisku k investičním výdajům. Tab. č. 19: Metoda výnosnosti investice

Metoda výnosnosti investice

Varianta A

Varianta B

Průměrný čistý zisk plynoucí z investice

6 923 021

6 093 276

Kapitálové výdaje

98 980 000

91 761 300

6,99%

6,64%

ROI

Zdroj: Vlastní práce

Podle ukazatele výnosnosti investice ročně přinese každá 1 Kč kapitálových nákladů z varianty A 6,99 haléřů zisku. Varianta B pak 6,64 haléřů zisku. Důležitým aspektem u obou variant je výnosnost investice vyšší než určená podniková diskontní míra a tudíž jsou obě varianty ekonomicky výhodné.

Metoda účetní míry výnosnosti Metoda účetní míry investice vyjadřuje průměrný peněžní příjem během životnosti investice jako procento z průměrných výdajů na investici.

73

Tab. č. 20:: Metoda účetní míry výnosnosti

Metoda účetní míry výnosnosti

Varianta A

Varianta B

Průměrné CF z provozu investice

7 940 979

7 170 538

Kapitálové výdaje

98 980 000

91 761 300

ARR

13,43%

13,08% Zdroj: Vlastní práce

Průměrný peněžní příjem plynoucí z varianty A během celé doby životnosti život investice dosahuje 13,43%, u varianty B pak 13,08 %.

Metoda doby splácení Ve všech letech doby životnosti investice jsou peněžní příjmy příjmy u obou variant kladné, nejsou však konstantní. Doba návratnosti investice proto bude zjištěna kumulací peněžních toků (cash flow). Z tabulky bulky kumulovaného cash flow č. 21 vyplývá, že investice se vrátí investorovi přibližně po sedmi letech. Přesná doba splácení je pak určena pomocí lineární interpolace.

Doba návratnosti varianty A je 7 let a 243 dní. Graf č. 2: Grafické znázornění doby návratnosti návr varianty A

Doba návratnosti ná varianty A 180,000,000 160,000,000 140,000,000

7 let 243 dní

120,000,000 100,000,000

Náklady na investici Kumulovaná CF

80,000,000 60,000,000 40,000,000 20,000,000 2028

2026

2024

2022

2020

2018

2016

2014

2012

2010

0

Zdroj: Vlastní práce

74

Tab. č. 21: Metoda doby splácení Rok

Varianta A

Varianta B

2010

Roční CF 13 489 917

Kumulované CF 13 489 917

Roční CF 12 182 685

Kumulované CF 12 182 685

2011

12 017 929

25 507 846

10 872 105

23 054 790

2012

12 774 179

38 282 025

11 570 026

34 624 816

2013

12 750 534

51 032 559

11 544 884

46 169 700

2014

13 079 657

64 112 216

11 820 341

57 990 041

2015

13 088 630

77 200 847

11 825 028

69 815 069

2016

13 090 684

90 291 531

11 823 246

81 638 315

2017

13 085 250

103 376 781

11 814 465

93 452 779

2018

13 071 717

116 448 498

11 798 119

105 250 898

2019

13 049 432

129 497 931

11 773 600

117 024 498

2020

13 077 080

142 575 011

11 795 311

128 819 809

2021

13 200 091

155 775 102

11 905 368

140 725 177

2022

13 323 943

169 099 046

12 016 141

152 741 318

2023

13 448 624

182 547 670

12 127 615

164 868 933

2024

13 574 120

196 121 790

12 239 777

177 108 710

2025

13 700 416

209 822 206

12 352 610

189 461 320

2026

13 827 495

223 649 700

12 466 098

201 927 418

2027

13 955 339

237 605 040

12 580 221

214 507 638

2028

14 083 931

251 688 971

12 694 959

227 202 598

2029

14 213 249

265 902 220

12 810 292

240 012 890 Zdroj: Vlastní práce

Dobu návratnosti u varianty B zjistíme identickým způsobem jako u varianty A. — 

Aˆ˜AŒ  ‘A˜Œ‘ŒA‰ ! ˆ  ˆ ‘‰˜˜ AA‘A˜‰

Přesná doba návratnosti poté je 7 let a 313 dní.

75

Graf č. 3: Grafické znázornění doby návratnosti varianty B

Doba návratnosti varianty B 200,000,000 180,000,000 160,000,000 140,000,000 120,000,000 100,000,000 80,000,000 60,000,000 40,000,000 20,000,000 0

7 let 313dní

Náklady na investici

2024

2022

2020

2018

2016

2014

2012

2010

Kumulovaná CF

Zdroj: Vlastní práce

Dynamické metody Dynamické metody se od statických metod liší způsobem, jak zohledňují faktor času. Faktor času je u dynamických metod zohledněn, a proto mají mnohem větší vypovídací hodnotu, než metody statické. Negativy dynamických metod je jejich náročnost na výpočet výpočet a požadavky na vstupní data, která činí tyto metody méně oblíbenými. Mezi hlavní dynamické metody hodnocení ekonomické

efektivnosti

investic

patří

metoda

čisté

současné

hodnoty, vypovídající o reálných hotovostních tocích, metoda vnitřního výnosového procenta nebo index ziskovosti.

Metoda čisté současné hodnoty Čistá současná hodnota investice je definována jako rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných výnosů a náklady na investici. Všechny investiční varianty, které mají čistou současnou hodnotu větší větší než nula, jsou pro investory přijatelné, jelikož investice přináší příjem alespoň ve výši úroku.

76

Tab. č. 22: Metoda ČSH

Metoda čisté současné hodnoty

Varianta A

Varianta B

∑ Současné hodnoty CF

158 819 571

143 410 751

Kapitálové výdaje

98 980 000

91 761 300

ČSH

59 839 571

51 649 451 Zdroj: Vlastní práce

Hodnota čisté současné hodnoty ve výši 59 839 571 Kč představuje čistý přínos varianty A za dobu její životnosti dvaceti let. U varianty B je pak tato hodnota 51 649 451Kč.

Metoda indexu ziskovosti Index ziskovosti je považován za doplňkový ukazatel čisté současné hodnoty. Aby bylo možné investici realizovat, musí být hodnota tohoto indexu větší než 1. Tab. č. 23: Metoda indexu ziskovosti

Metoda indexu ziskovosti

Varianta A

Varianta B

∑ Současné hodnoty CF

158 819 571

143 410 751

Kapitálové výdaje

98 980 000

91 761 300

Index ziskovosti IR

1,6046

1,5629 Zdroj: Vlastní práce

Index ziskovosti je u obou variant vyšší než jedna. Lze tedy konstatovat, že obě dvě varianty může společnost realizovat. Hodnota indexu 1,6046 vyjadřuje, že každá investovaná koruna do varianty A vygeneruje příjem v hodnotě 1,584 Kč. U varianty B pak 1,5629 Kč.

Doba návratnosti Metodou diskontované doby návratnosti je možno určit, v kterém období bude investice

splacena

diskontovaným

peněžním

příjmem

plynoucí

z investice. Tabulku roční současné hodnoty cash flow a kumulované SHCF, ze které výpočet vychází, uvádím v příloze č. 4. 77

Výpočet diskontované doby návratnosti pro variantu A: c6™9Há8L9:H6K:1  

‘ ‘  ˜ ˆAŽ ˆ Ž ! A  A <;:AA‰‚Hí ˆ ŽŒ‰Œˆ

Graf č. 4: Grafické znázornění disk. doby návratnosti varianty A 140,000,000 Kč 120,000,000 Kč

10 let 115 dní

100,000,000 Kč 80,000,000 Kč Kapitálové náklady

60,000,000 Kč

Kumulovaná SHCF

40,000,000 Kč 20,000,000 Kč

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022

0 Kč

Zdroj: Vlastní práce

c6™9He8L9:H6K:1  

Aˆ˜AŒ  ‘‘‰‰ŽŒ ! A  A <;:Aˆˆ‚HI ˜˜A˜ ‘

Graf č. 5: Grafické znázornění doby návratnosti varianty B 120,000,000 100,000,000 80,000,000 60,000,000

10 let 177 dní

40,000,000

Kapitálové výdaje Kumulovaná SHCF

20,000,000

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022

0

Zdroj: Vlastní práce

78

Metoda vnitřního výnosového procenta Vnitřní výnosové procento (IRR) odpovídá úrokové míře, při které je čistá současná hodnota rovna nule. Pro výpočet vnitřního výnosového procenta je nutné stanovit dvě pomocné úrokové míry. Mezi těmito pomocnými úrokovými mírami se pak nachází hodnota hledaného výnosového procenta. Pro stanovení vnitřního výnosového procenta se vychází z původních hodnot cash flow, které se následně diskontují. Výpočet vnitřního výnosového procenta pro variantu A: B//  ‰ Œˆ ! 

‘‘‰ˆ˜ˆŒ   AA ‘  ‰ Œˆ  AA ˆ‘ ‘‘‰ˆ˜ˆŒ  AŽŽŒŽ˜ 

Hodnota úrokové míry u varianty A, při které se současná hodnota blíží nule je 11,78 %. Při srovnání podnikovou diskontní mírou, která představuje minimální požadovanou míru výnosnosti investice, která má hodnotu 5,397 %, zjistíme, že investiční varianta je pro společnost přijatelná. B//  ‰ Œˆ ! 

Aˆ˜AŒ   AA   ‰ Œˆ  AA Œ‘ Aˆ˜AŒ  AA‰‰‘ 

I u varianty B je hodnota vnitřního výnosového procenta (IRR = 11,38%) vyšší, než podniková diskontní míra. Z toho vyplývá, že i varianta B je přijatelná.

Identifikace rizik Žádna investice, i když se může někdy zdát, není bezriziková. Vždy se mohou objevit aspekty, které nejsou investorovi předem známé. Investoři musí vzít v úvahu veškerá rizika, která se v budoucnosti mohou objevit a která mohou mít negativní dopad na ekonomickou efektivnost a návratnost své investice. Obecně jsou investice do fotovoltaikých systémů považovány za investice s nízkou

mírou

rizika.

Nízká

rizikovost

je

dána

především

státní

podporou, která garantuje výkupní ceny po dobu dvaceti let. Vláda navíc 79

garantuje nárůst výkupní ceny o index průmyslových cen. Státní garance zaručovala, až do novelizace zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře OZE v roce 2010, velmi konstantní podnikatelské prostředí oblasti fotovoltaiky. Existují však další rizikové faktory, které návratnost investice mohou ovlivnit. Mezi rizikové faktory, které investor může ovlivnit, patří: •

výběr lokality stavby – správný výběr lokality může velkou měrou ovlivnit návratnost investice. Je třeba brát v úvahu sluneční potenciál plánované polohy a rovněž vyjasněné majetkoprávní aspekty, které eliminují případně soudní spory v budoucnu;

•

výběr technologie – tento rizikový faktor je potřeba velmi podrobně zvážit a je důležité mít přesně vypracovanou dokumentaci. Výběr levných komponentů,

ať

poddimenzovaných

už

FV

kabelů

panelů, má

střídačů,

přímý

konstrukcí,

dopad

na

nebo

návratnost

investice. A nejedná se pouze o příliv levných FV panelů z asijských zemí, u kterých se dá očekávat větší než deklarovaná degradace. Pokud se této problematice investor věnuje do podrobna, může, například správným tříděním panelů při montáži dle flash testů, eliminovat celkové ztráty systému řádově v desetinách procentech, což odpovídá několika stovkám tisíc korun ušlého budoucího zisku; •

správný výběr dodavatelů – toto riziko plyne z nedodržení termínů realizace stavby. V případě špatného výběru se může stát, že z důvodu nedodržení termínu a nepřipojení soustavy včas do sítě, může investor realizovat ztrátu v podobě 5 % snížení výkupní ceny, což odpovídá několika milionům. Vymahatelnost těchto ztrát je velmi problematickou záležitostí;

•

riziko vzniklých škod – krupobitím, krádežím panelů, nebo poškození instalované

techniky

zcela

zabránit

nelze.

neočekávaných škod však lze eliminovat pojištěním. 80

Dopady

z těchto

Mezi další rizika, která investor naopak ovlivnit nemůže, patří:

•

změna podnikatelského prostředí – tato změna jak již jsem zmínil v popisu současného stavu fotovoltaiky v ČR nastala a pro mnohé investory byla dokonce likvidační. Riziko změny podnikatelského prostředí prakticky nelze eliminovat;

•

změna klimatických podmínek – efektivita fotovoltaických systémů je přímo závislá na počtu slunečních dní v roce a v případě deštivého roku se výnosnost investice rapidně snižuje pro daný rok.

V další části diplomové práce je provedena analýza citlivosti realizované investice. Analýza se zaměří na nejdůležitější faktor, který může ovlivnit efektivnost investice a to neočekávaný pokles příjmů, plynoucí z FVE.

Analýza citlivosti Propad výroby elektrické energie může být způsoben nepříznivým vývojem klimatických

podmínek

(deštivý

rok,

kroupy),

vyšší

než

výrobcem

deklarovanou degradací panelů, nebo poruchou natáčecích konstrukcí. Analýza citlivosti byla provedena v závislosti na změně ČSH. Podle dynamického ukazatele ČSH lze určit, jakou míru poklesu výroby energie lze považovat ještě za přijatelnou, aby investice byla rentabilní. Z tabulky č. 24 a grafu č. 6 vyplývá, že varianta A je poměrně stabilní a je odolná proti značné míře poklesu výroby. Hranice rentability odpovídá poklesu výroby o 37,5 %. V případě, že by pokles výroby zaznamenal větší než 37,5% pokles, nebyl by důvod přistoupit k realizaci této varianty, jelikož by byla ztrátová.

81

Tabulka č. 25 a graf č. 7 znázorňuje vývoj citlivosti čisté současné hodnoty na pokles výroby u varianty B. I tato varianta je poměrně stabilní a ztrátovou se stává až při 35% poklesu množství výroby.

Tab. č. 24: Analýza citlivosti – varianta A

Pokles příjmů

ČSH (v Kč)

Změna v % kWh celkem

Celkem

Změna v Kč

0%

21 746 794

59 839 571

0

10%

19 572 115

43 445 046

-16 394 525

20%

17 397 435

27 050 520

-32 789 051

30%

15 222 756

10 655 995

-49 183 576

37,5%

13 809 214

0

-59 839 571

40%

13 048 077

-5 738 530

-65 578 101

50%

10 873 397

-22 133 056 -81 972 627 Zdroj: Vlastní práce

Graf. č. 6: Analýza citlivosti – varianta A

Analýza citlivosti 70,000,000 60,000,000 50,000,000 40,000,000 30,000,000 20,000,000

ČSH (v Kč)

10,000,000 0 -10,000,000 0%

10%

20%

30% 37.5% 40%

50%

-20,000,000 -30,000,000

Zdroj: Vlastní práce

82

Tab. č. 25 : Analýza citlivosti – varianta B

Pokles příjmů

ČSH (v Kč)

Změna v % kWh celkem

Celkem

Změna v Kč

0%

19 591 706

51 649 451

0

10%

17 632 536

36 879 608

-22 959 963

20%

1 567 337

22 109 766

-37 729 805

30%

13 714 195

7 339 923

-52 499 648

35%

12 440 734

0

-59 839 571

40%

11 755 024

-7 429 920

-59 079 371

50%

9 795 853

-22 199 762 -73 849 213 Zdroj: Vlastní práce

Graf č. 7: Analýza citlivosti – varianta B

Analýza citlivosti 60,000,000 50,000,000 40,000,000 30,000,000 20,000,000 ČSH (v Kč) 10,000,000 0 -10,000,000

0%

10%

20%

30%

35%

40%

50%

-20,000,000 -30,000,000

Zdroj: Vlastní práce

83

6. Diskuze výsledků V této části práce budou zhodnoceny dosažené výsledky při hodnocení ekonomické

efektivnosti

investice

do

fotovoltaické

elektrárny

v Horní

Moštěnici. Již v úvodu bylo zmíněno, že elektrárna v Horní Moštěnici byla realizována společností Manisa a.s. a do plného provozu uvedena v prosinci roku 2009. Společnost měla na výběr ze dvou konstrukčních variant investice. Varianta A kombinovala dva druhy konstrukce (44 % natáčecí konstrukce, 56 % pevné konstrukce). Druhá varianta B počítala pouze s pevnými konstrukcemi. Úkolem práce bylo zjistit, zda se společnost Manisa a.s. rozhodla pro správnou variantu a zda tato varianta je ekonomicky efektivní. V tabulce č. 26 uvádím základní ekonomické údaje obou variant. Tab. č. 26: Základní ekonomické údaje Ukazatel

Varianta A

Varianta B

Kapitálové výdaje (Kč)

98 980 000

91 761 300

Očekávané příjmy (Kč)

342 848 080

308 872 144

5,397

5,397

1 803 670

1 595 322

Podniková diskontní míra (%) Provozní náklady (Kč)

158 819 571

SHCF (Kč)

143 410 751 Zdroj: Vlastní práce

Při analýze hodnocení ekonomické efektivnosti investice do fotovoltaické elektrárny byly aplikovány vybrané statické a dynamické metody. Dosažené hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulce č. 27. Tab. č. 27: Souhrnné výsledky ukazatelů Varianta A

Varianta B

Výnosnost investice (%)

6,99

6,64

Účetní míra výnosnosti (%)

13,43

13,08

Doba návratnosti (roky)

7 let 242 dní

7 let 312 dní

Čistá současná hodnota (Kč)

59 839 571

51 649 451

1,6046

1,5629

11,78

11,38

Ukazatel Statické metody

Dynamické metody

Index ziskovosti (%) Vnitřní výnosové procento (%) Doba návratnosti (roky)

10 let a 115 dní 10 let a 177 dní Zdroj: Vlastní práce

84

Ukazatel výnosnosti investice u varianty A dosahuje hodnoty 6,99%; u varianty B hodnotu 6,64 %. Hodnoty u obou variant jsou vyšší než stanovená diskontní míra s hodnotou 5,397 %, což činí obě varianty realizovatelnými. Výhodnější variantou je však varianta A. Účetní míry výnosnosti dosahují taktéž vyšších hodnot než je podniková diskontní míra. Vyšší hodnotu ukazatele však opět má varianta A. Poslední požitou statickou metodou byla metoda prosté doby návratnosti. U varianty A byla prostá návratnost 7 let a 242 dní, u varianty B pak 7 let a 312 dní. Dle všech statických metod hodnocení efektivnosti investice se jeví varianta A, využívající kombinace natáčecích a pevných konstrukcí, jako výhodnější. Dalším typem použitých metod při hodnocení efektivnosti, byly použity metody dynamické a to především metoda čisté současné hodnoty, indexu ziskovosti, vnitřního výnosového procenta a diskontované doby návratnosti. Jednou z nejpoužívanějších dynamických metod, je metoda čisté současné hodnoty. U obou variant je ČSH kladná, z čehož vyplývá výhodnost obou investic. Hodnota ČSH u varianty A je 59 839 571 Kč a u varianty B je 51 649 451 Kč. Index ziskovosti má hodnotu u varianty A 1,6046 % a u varianty B pak 1,5629 %. Vnitřní výnosové procento dosahuje hodnot 11,78 % a 11,38 %. U obou variant jsou hodnoty vyšší než požadovaná míra výnosnosti. Diskontovaná doba návratnosti je u varianty A 10 let a 115 dní u varianty B pak 10 let a 177 dní. Ze všech výsledků použitých ukazatelů, a to jak statických tak dynamických metod vyplývá, že by měla být realizována varianta A. Varianta využití kombinace pevných a natáčecích konstrukcí ve všech ukazatelích dosahovala lepších hodnot. Investor ve skutečnosti realizuje variantu A, tedy variantu, která kombinuje pevné a natáčecí konstrukce. Toto rozhodnutí managementu společnosti Manisa a.s. bylo zcela správné a odůvodněné. Jak již bylo v předchozích částech řečeno, z důvodu existence státní podpory ve formě výkupních cen a zelených 85

bonusů, je investice do fotovoltaické elektrárny sice velmi nákladnou záležitostí, ale oproti jiným investicím téměř bezriziková. Rizikem by mohla být špatně zvolená technologie, nebo technologie pochybné kvality, která by se mohla projevit např. rychlejší než garantovanou degradaci panelů. Riziko ztrát však investor eliminoval již před realizací investice, když zvolil dlouhodobě prověřené panely německé výroby, kvalitnější kabeláž apod.

7. Návrhy a doporučení při aplikaci modelu V následující části práce chci zmínit pozitiva a také limity modifikovaného modelu

predikce

příjmů

plynoucích

(MMPP)

z fotovoltaických

elektráren. Model je široce aplikovatelný v případě upravení některých svých parametrů a je uveden ve dvou možných variantách (využití dat ČHMÚ, systém PVGIS). Je sestaven převážně pro klimatické podmínky České republiky. V případě

využití

v zemích

s podobným

podnebí

jako

je v České republice, lze model využít téměř bez úprav. V jižněji položených zemích by model musel být modifikován. Důvodem modifikace je odlišný optimální sklon panelů a tím i jiná hodnota koeficientu navýšení. Další nutnou modifikací pro využití v zahraničí je změna koeficientu vývoje výkupních cen, neboť se výkupní ceny v ostatních zemích liší. U nás se tento koeficient upravuje o tzv. průmyslovou inflaci a je navyšována každoročně o 2 – 4 %. V modelu je zohledněn umírněný vývoj, proto model kalkuluje s koeficientem růstu 1,02. Mezi hlavní výhody modifikovaného modelu patří jeho flexibilita a rychlost použití, kdy lze s jeho aplikací velmi rychle provést analýzu budoucího příjmu. Za další výhodu považuji spojení rozdílných charakteristik použitých konstrukcí do jednoho výpočtu.

86

Za negativa pokládám skutečnost, že jde přece jen model, ve kterém nelze zohlednit všechny faktory a rizika ovlivňující vývoj investice. Model nekalkuluje s výkyvy počasí, předpokládá zhruba konstantní vývoj dopadající slunečné radiace. Model také neuvažuje nebezpečí poškození panelů kroupy, nebo mechanickým poškozením. Pro hlubší analýzu, například při sestavování energetického auditu, doporučuji se přiklonit k modelu vycházející z dat ČHMÚ. Je přesnější a více než padesátiletý monitoring ČHMÚ má dle mého názoru větší vypovídací hodnotu a odpovídající požadavek na přesnost. Model vycházející z matematického modelu PVGIS doporučuji spíše pro operativní analýzy. Jeho použití je rychlejší a data potřebná k výpočtu jsou dostupnější. I přesto však model disponuje celkem slušnou přesností a dle mých výpočtů by rozdíl mezi hodnotami obou modelů neměl činit více než 2 %. I přes všechny limity a omezení modelu si dovolím konstatovat, že model vykazuje přesnost, která při tvorbě odhadů budoucích příjmů u jiných investičních záměrů, není obvyklá.

87

8. Závěr Stanoveným hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit ekonomickou efektivnost investičního záměru do fotovoltaické elektrárny. V souvislosti s hlavním cílem bylo doporučení, kterou variantu projektu by management společnosti Manisa a.s. měl vybrat z hlediska ekonomického dopadu na investici. Práce je rozdělena do dvou navazujících částí. První, teoretická část přibližuje historii fotovoltaiky, základní typy fotovoltaických systémů a seznamuje s metodami a postupy, které v druhé části byly aplikovány. Navazující praktická

část

aplikuje

navržené

metody

na

konkrétní

investiční

záměr. K hodnocení ekonomické efektivnosti bylo využito vybraných ukazatelů statických a dynamických metod. Přičemž větší vypovídací schopnost byla přisouzena právě dynamickým metodám z důvodu akceptace faktoru času. Na základě analýzy dosažených výsledků lze konstatovat, že obě navrhované investiční varianty jsou rentabilní a života schopné. Daná investice disponuje dostatečnou stabilitou a i přes vládní novely v oblasti fotovoltaiky, které investora

zasáhly

(zrušení

daňových

prázdnin,

mimořádná

daň

z příjmů), životaschopnost investice nenarušily. Pro případné budoucí investory do fotovoltaických systémů bych si dovolil vyslovit jedno upozornění. Fotovoltaická elektrárna je velmi sofistikovaný systém a není zdaleka tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Doporučuji využití pouze velmi kvalitních komponent, které sice v počátcích investice značně navýší kapitálové výdaje, ale jejich stabilita, kvalita a úspornost se v budoucnu několikanásobně vrátí. Jak již bylo zmíněno: každá desetina procenta, o kterou je snížena celková ztráta systému na začátku realizace, se v dvacetileté životnosti elektrárny projeví mnoha tisícovými příjmy v budoucnosti. 88

9. Seznam použité literatury [1]

LIBRA, M. Solární energie, fotovoltaika – prespektivní trend současnosti i blízké budoucnosti. 2. vyd. Praha: ČZU v Praze, 2006, 149 s. ISBN 80-2131488-5.

[2]

MURTINGER, K., a kol. Fotovoltaika. Elektrická energie ze slunce. 1. vyd. Praha: EkoWATT, 2009. 93 s. ISBN 978-80-87333-01-3.

[3]

KLENOVČANOVÁ, A. Zdroje a premeny energie. 1. vyd. Prešov: ManaCon, 2006. 492 s. ISBN 80-89040-29-2.

[4]

Sluneční energie [online]. [cit. 2011-05-20] Dostupné z:

[5]

Wikipedia [online]. [cit. 2011-05-20] Dostupné z:

[6]

Základy fotovoltaiky [online]. [cit. 2011-05-20] Dostupné z:

[7]

Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit. 2011-05-20] Dostupné z:

[8]

MURTINGER, K., a kol. Fotovoltaika. Eletřina ze slunce. 2. vyd. Praha: EkoWATT, 2008. 81 s. ISBN 978-80-7366-133-5.

[9]

Vlastnosti fotovoltaických článků [online]. [cit. 2011-01-27] Dostupné z:

89

[10]

Wikipedia [online]. [cit. 2011-01-27] Dostupné z:

[11]

QUASCHNING, V., Obnovitelné zdroje energií. 1. vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2010, 296 s. ISBN 978-80-247-3250-3

[12]

Enviweb [online]. [cit. 2011-05-20] Dostupné z:

[13]

Fotovoltaika [online]. [cit. 2011-01-27] Dostupné z: <www.nalezeno.cz/energie/fotovoltaika>

[14]

Czech RE agency [online]. [cit. 2011-05-20] Dostupné z: <www.czrea.org>

[15]

Tvůj dům [online]. [cit. 2011-05-20] Dostupné z:

[16]

Energetický regulační úřad [online]. [cit. 2011-01-27] Dostupné z:

[17]

BERANOVSKÝ, J., Alternativní energie pro váš dům. 2. vyd. Praha: EkoWATT, 2004, 125 s. ISBN 80-86517-89-6

[18]

Legislativa fotovoltaiky [online]. [cit. 2011-01-27] Dostupné z:

[19]

FOFR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2.

90

[20]

NÝVLTOVÁ, R. Finanční řízení podniku – Moderní metody a trendy . 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2.

[21]

SYNEK, M., a kol. SYNEK, M., a kol. Manažerská ekonomika. 1. Vyd. Praha: ekonomika. 4. vyd. Praha: C. A. Grada Publishing, a.s. 1999. 455 s. ISBN 80-7169-211-5 .

[22]

VALACH, J., a kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 1997. 247 s. ISBN 80-901001-6-X

[23]

HIGGINNS, R. C. Analysis for Financial Management. 2.vyd. Homewood: Irwin, 1989. 14 s. ISBN 0-256-06899-2

[24]

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. Vyd. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9

[25]

Výkupní ceny [online]. [cit. 2011-01-27] Dostupné z:

91

10.

Seznam tabulek

Tab. č. 1:

Hodnocení účinnosti FV článků

Tab. č. 2:

Přehled výkupních cen solární energie (Rozhodnutí ERÚ č. 2/2010)

Tab. č. 3:

Technické parametry panelu

Tab. č. 4:

Technické parametry měniče

Tab. č. 5:

Úhrn ročních hodnot dopadající sluneční radiace

Tab. č. 6:

Hodnoty dopadajícího slunečního záření v lokalitě výstavby

Tab. č. 7:

Predikce energetického přínosu FVE varianty A

Tab. č. 8:

Předpokládané investiční náklady varianty A

Tab. č. 9:

Predikce energetického přínosu FVE varianty B

Tab. č. 10:

Předpokládané investiční náklady varianty B

Tab. č. 11:

Předpokládané provozní náklady varianty A

Tab. č. 12:

Předpokládané provozní náklady varianty B

Tab. č. 13:

Roční splátkový kalendář varianty A

Tab. č. 14:

Roční splátkový kalendář varianty B

Tab. č. 15:

Rovnoměrné odpisy

Tab. č. 16:

Stanovení skutečných výdajů na úvěr z varianty A

Tab. č. 17:

Predikce příjmů plynoucí z varianty A

Tab. č. 18:

Predikce příjmů plynoucí z varianty B

Tab. č. 19:

Metoda výnosnosti investice

Tab. č. 20:

Metoda účetní míry výnosnosti 92

Tab. č. 21:

Metoda doby splácení

Tab. č. 22:

Metoda ČSH

Tab. č. 23:

Metoda indexu ziskovosti

Tab. č. 24:

Analýza citlivosti – varianta A

Tab. č. 25:

Analýza citlivosti – varianta B

Tab. č. 26:

Základní ekonomické údaje

Tab. č. 27:

Souhrnné výsledky ukazatelů

11.

Seznam obrázků

Obr. č. 1:

Nákres pevné konstrukce

Obr. č. 2:

Nákres natáčecí konstrukce

Obr. č. 3:

Mapa dopadajícího slunečního záření

12.

Seznam grafů

Graf č. 1:

Vývoj počtu slunečních elektráren v ČR

Graf č. 2:

Grafické znázornění doby návratnosti varianty A

Graf č. 3:

Grafické znázornění doby návratnosti varianty B

Graf č. 4:

Grafické znázornění disk. doby návratnosti varianty A

Graf č. 5:

Grafické znázornění disk. doby návratnosti varianty B

Graf č. 6:

Analýza citlivosti – varianta A

Graf č. 7:

Analýza citlivosti – varianta B

93

13.

Seznam použitých zkratek

FVČ

Fotovoltaický článek

FV

Fotovoltaicka (fotovoltaická)

FVE

Fotovoltaická elektrárna

Wp

Watt – peak

EPIA

European Photovoltaic Industry Association

OZE

Obnovitelné zdroje energie

ERÚ

Energetický regulační úřad

ČHMÚ

Český hydrometeorologický úřad

MMP

Modifikovaný model predikce příjmů

ČSH

Čistá současná hodnota

14.

Seznam příloh

Příloha č. 1: Kompletní splátkový kalendář varianty A Příloha č. 2: Kompletní splátkový kalendář varianty B Příloha č. 3: Celkové snížení základu daně varianty B Příloha č. 4: Tabulka roční SHCF a kumulované SHCF Příloha č. 5: Základní technické parametry měniče Příloha č. 6: Základní technické parametry panelu Příloha č. 7: Průzkum matematického modelu PVGIS

94