MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MIKROREGIONU ROKYTNÁ
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autorka práce:
Ing. Jiří Schneider, Ph.D.
Bc. Lucie Ryglová
Brno 2014
PODĚKOVÁNÍ Na
tomto
místě
bych
ráda
poděkovala
vedoucímu
diplomové
práce
Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady, připomínky a čas, který mi věnoval při konzultacích. Děkuji také své rodině a přátelům za podporu během celého studia.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Možnosti rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Rokytná vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne …………………
Podpis …………………
ABSTRAKT RYGLOVÁ, Lucie: Možnosti rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Rokytná. Diplomová práce. Brno, 2014. Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Rokytná a na možnosti jeho rozvoje. Nejprve byla vypracována literární rešerše, kde byly vymezeny základní pojmy jako cestovní ruch, regionální rozvoj a udržitelný rozvoj, popsány byly také metody hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Následně byl blíže charakterizován mikroregion Rokytná a zhodnocen potenciál cestovního ruchu v území na základě Bínovy metody (2010), která byla pro zhodnocení mikroregionu upravena. Provedena byla také analýza územních plánů dvou vybraných obcí v mikroregionu. Na závěr byla navržena opatření pro podporu rozvoje cestovního ruchu a indikátory pro monitoring efektivity navržených opatření. Klíčová slova: cestovní ruch, potenciál, mikroregion, rozvoj, Rokytná
ABSTRACT RYGLOVÁ, Lucie: Development possibilities of tourism in microregion Rokytná. Diploma thesis. Brno, 2014. The diploma thesis is focused on the evaluation of the tourism potential in the microregion Rokytná and on possibilities of tourism development. At first, a literature review was made, with the basic terms such as tourism, regional development and sustainable development, there were also described methods for assessing tourism potential. Afterwards, microregion Rokytná was characterized and the tourism potential in territory was evaluated according to method by Bína (2010), which was modified for the evaluation of the microregion. It was also made the analysis of urban plans of two selected villages in the microregion. In the end, measures to support the development of tourism and indicators for monitoring the effectiveness of the suggested measures were proposed. Key words: tourism, potential, microregion, development, Rokytná
OBSAH 1
Úvod .......................................................................................................................... 8
2
Cíl práce .................................................................................................................... 9
3
Literární rešerše..................................................................................................... 10 3.1 Regionální rozvoj ................................................................................................ 10 3.1.1
Region ......................................................................................................... 11
3.1.2
Mikroregion ................................................................................................ 11
3.2 Udržitelný rozvoj ................................................................................................ 13 3.3 Cestovní ruch ...................................................................................................... 13 3.3.1
Potenciál cestovního ruchu ......................................................................... 14
3.3.2
Předpoklady cestovního ruchu .................................................................... 15
3.3.2.1
Lokalizační předpoklady..................................................................... 16
3.3.2.2
Selektivní předpoklady ....................................................................... 17
3.3.2.3
Realizační předpoklady....................................................................... 19
3.3.3
Pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu .......................................... 19
3.3.4
Trvale udržitelný cestovní ruch .................................................................. 21
3.3.5
Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na regionální úrovni ...... 22
3.3.6
Opatření a limity rozvoje cestovního ruchu ................................................ 22
3.3.6.1
Koncept únosné kapacity území ......................................................... 23
3.4 Rekreace.............................................................................................................. 25 3.4.1 4
Rekreační potenciál území .......................................................................... 25
Metody hodnocení potenciálu cestovního ruchu ................................................. 26 4.1 Metoda TERPLAN ............................................................................................. 26 4.2 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny 2002 ..................................... 27 4.3 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny 2010 ..................................... 30 4.4 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka ........................................ 30 4.5 Hodnocení rekreačního potenciálu území dle Carbola ....................................... 31 4.6 Metoda hodnocení turistického potenciálu dle Pralonga .................................... 32 4.7 Metoda hodnocení turistického potenciálu dle Ciurea, Mihalache a kol. ........... 33
5
Metodika ................................................................................................................. 35 5.1 Základní metodická konstrukce .......................................................................... 35 5.1.1
Potenciál atraktivit cestovního ruchu .......................................................... 36
5.1.2
Potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch ..................................... 40
5.2 Modifikace metodiky pro zhodnocení mikroregionu ......................................... 44 6
Dobrovolný svazek obcí Rokytná – ekologický mikroregion – stručná charakteristika ....................................................................................................... 46 6.1 Přírodní podmínky .............................................................................................. 47 6.1.1
Reliéf ........................................................................................................... 47
6.1.2
Podnebí ....................................................................................................... 47
6.1.3
Půdy ............................................................................................................ 48
6.1.4
Biota ............................................................................................................ 48
6.2 Socioekonomické podmínky............................................................................... 49
7
6.2.1
Obyvatelstvo a sídla .................................................................................... 49
6.2.2
Doprava ....................................................................................................... 49
6.2.3
Hospodářství ............................................................................................... 50
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Rokytná ................... 51 7.1 Atraktivity cestovního ruchu .............................................................................. 51 7.2 Plochy a linie ovlivňující cestovní ruch .............................................................. 60 7.3 Negativní vlivy a prvky krajiny .......................................................................... 62 7.4 Materiálně-technická základna ........................................................................... 62 7.5 SWOT analýza .................................................................................................... 64
8
Analýza územních plánů vybraných obcí ............................................................ 67 8.1 Jaroměřice nad Rokytnou ................................................................................... 67 8.2 Horní Újezd......................................................................................................... 70
9
Opatření pro podporu rozvoje cestovního ruchu ............................................... 73
10 Diskuze .................................................................................................................... 83 11 Závěr ....................................................................................................................... 84 12 Použité zdroje ......................................................................................................... 86 13 Seznam tabulek a obrázků .................................................................................... 93 14 Přílohy ..................................................................................................................... 95
1
Úvod Cestování se stává neodmyslitelnou součástí života obyvatel. Cestovní ruch
je odvětvím, které se významně promítá do ekonomiky jednotlivých územních jednotek – států, regionů i obcí. Má pozitivní vliv na zaměstnanost, životní úroveň obyvatel, infrastrukturu, je přínosem pro podnikatelské subjekty, ale má příznivý vliv i na zachování původních tradic či na ochranu životního prostředí. Neustálé změny v preferencích společnosti mají velký vliv na cestovní ruch, který se jim snaží přizpůsobit svoji nabídku. Nabídka služeb a produktů se tak neustále mění a vyvíjí, konkurence je stále silnější. Malé obce se za účelem posílení své konkurenceschopnosti vůči větším územním jednotkám sdružují v mikroregionech. Jednou z hlavních příčin jejich vzniku je právě rozvoj cestovního ruchu, pro který je podstatný především potenciál krajiny, který je třeba umět zhodnotit a vhodně využívat. Téma diplomové práce Možnosti rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Rokytná bylo zvoleno z důvodu mého bydliště v centru mikroregionu, Jaroměřicích nad Rokytnou. Práce je zaměřena na zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu a následnou analýzu možností jeho rozvoje, na základě které jsou navržena opatření pro podporu cestovního ruchu v území. Rokytná – ekologický mikroregion (dále také jen „mikroregion Rokytná“) má dobré předpoklady a turistický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Krajinný reliéf s pestrou flórou a faunou a příznivými klimatickými podmínkami je podtržen přírodními pozoruhodnostmi, kulturními i technickými památkami a dalšími atraktivitami. V mikroregionu se koná také množství kulturních či sportovní akcí, které taktéž zvyšují atraktivitu území. Vzhledem k charakteru krajiny a klimatu je mikroregion vhodný pro zimní i letní rekreaci, turistiku, cykloturistiku, rybaření, v zimním období potom i pro běh na lyžích. V mikroregionu se nabízí prostor pro rozvoj venkovské turistiky či agroturistiky. Předností mikroregionu je i jeho výhodná poloha v blízkosti větších měst a jeho dobrá dopravní dostupnost. Cestovní ruch se tak jeví jako perspektivní odvětví, které by se mohlo stát významným prvkem rozvoje mikroregionu.
8
2
Cíl práce Cílem práce je na základě zhodnocení potenciálu cestovního ruchu mikroregionu
Rokytná analyzovat možnosti jeho rozvoje a navrhnout vhodná opatření, která rozvoj cestovního ruchu podpoří. V první řadě byla zpracována literární rešerše, která vysvětluje pojmy jako regionální rozvoj, udržitelný rozvoj, cestovní ruch a rekreace. Uvedeny byly i metody hodnocení potenciálu cestovního ruchu a rekreačního potenciálu. Následně byla provedena charakteristika území mikroregionu Rokytná a za použití Bínovy metody (2010), která byla pro účely zhodnocení mikroregionu upravena, byl vyhodnocen potenciál cestovního ruchu. V souvislosti s cestovním ruchem a rekreací byla u vybraných obcí sledována také vazba na územně plánovací dokumentaci. Na základě provedené analýzy mikroregionu byla následně navržena opatření pro podporu rozvoje cestovního ruchu v území, přičemž byly stanoveny i indikátory pro monitoring efektivity navrhovaných opatření.
9
3
Literární rešerše
3.1
Regionální rozvoj Regionální rozvoj lze podle definice Ministerstva pro místní rozvoj, kterou uvádí
Stejskal a Kovárník (2009), vymezit jako růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života jejich obyvatel. Účelem je dynamický a vyvážený rozvoj území a jeho částí, ale také odstraňování či zmírňování regionálních rozdílů. Regionální rozvoj se začal vyvíjet zhruba ve 30. letech 20. století. V té době se mu začínalo dostávat větší pozornosti v souvislosti se snahou reagovat na světové události významného dopadu – příkladem je konec 1. světové války, vznik států či hospodářská krize. Po 2. světové válce se postupně utvářela nová podoba regionálního rozvoje, která byla ovlivněna změnou politického klimatu a nezbytností řešit hospodářský rozvoj válkou postižených regionů. Zhruba od 60. let 20. století začal být regionální rozvoj chápán jako sounáležitost lidí s územím, ve kterém žijí. V té době se začaly také ve větším rozsahu utvářet regiony za konkrétním účelem (Krejčí a kol., 2010). Přístup k regionálnímu rozvoji a regionální politice se neustále vyvíjí, jsou detailněji definovány záměry a mění se i cílové oblasti – staly se jimi regiony, mikroregiony a spádové oblasti. Oproti tradičnímu pojetí došlo ke změně cíle regionální politiky, který je zaměřen na snižování disparit mezi regiony. Idea harmonického rozvoje všech regionů byla nahrazena ideou tzv. rovnosti šancí a nově je požadována také efektivnost vložených prostředků. Dalším novým prvkem je myšlenka poskytování hospodářských příležitostí ekonomickým subjektům slabších regionů ze strany silně se vyvíjecích regionů. Významným faktorem růstu je zvyšování konkurenceschopnosti municipalit, regionů a států podporou zrodu center jako nositelů ekonomického rozvoje (Stejskal, Kovárník, 2009). Podle Krejčího a kol. (2010) se regionalizace projevuje v kulturní oblasti úsilím regionů o svoji prezentaci jako místa k žití, v oblasti ekologie jako důraz na udržitelnost rozvoje a v ekonomii vytvářením regionálních klastrů či konkurencí metropolitních regionů.
10
3.1.1 Region Region lze definovat jako územní celek, který je charakteristický určitými znaky nebo společnými vazbami. Lze rozlišit dva typy regionů: homogenní a heterogenní. Homogenní regiony, které jsou označovány také jako regiony přírodní, jsou vnitřně stejnorodé územní celky se strukturální podobností, např. zemědělské regiony. Naproti tomu heterogenní regiony, označované také jako spádové či nodální regiony, jsou vnitřně různorodé celky zdůrazňující především funkční souvislosti a vazby, např. dojížďkové regiony (Pásková, Zelenka, 2002). Označení region je používáno pro různé územní celky – může se shodovat s destinací, územní jednotkou země, nebo může být záměrně vymezen pro administrativní, statistické či plánovací účely. Regiony lze dle velikosti území a počtu obyvatel rozdělit na makroregiony, mezoregiony a mikroregiony (Pásková, Zelenka, 2002).
3.1.2 Mikroregion Termínem mikroregion jsou v politice či v politických vědách označovány nejrůznější formy teritoriálních jednotek. Existuje řada definic mikroregionu včetně několika dalších možných typologií. Dle jedné z definic lze mikroregion charakterizovat jako spolek obcí s různým typem právní subjektivity, jehož účelem je společný rozvoj území, které je vymezeno katastrálním územím členských obcí (Škrabal, Novák a kol., 2011). Důvody vzniku a existence mikroregionů jsou různé a v čase se mění. V průběhu 90. let 20. století, kdy proběhla první vlna zakládání mikroregionů, se obce sdružovaly především se záměrem rozvoje území s důrazem na technickou infrastrukturu a životní prostředí. V několika posledních letech však dochází ke změně příčin spolupráce obcí – nejčastějším důvodem je rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím společné propagace mikroregionu a rozvoje venkovské turistiky, což je mj. dáno zvyšující se podporou cestovního ruchu na národní i mezinárodní úrovni či snahou o rozvoj alternativních aktivit ve venkovských oblastech, kde zemědělské hospodaření již ztrácí na významu (Škrabal, Novák a kol., 2011).
11
Obce sdružující se v mikroregionech posilují svoji konkurenceschopnost vzhledem k větším městům tak, že vytvářejí urbanistické celky, které jsou rozlohou i počtem obyvatel srovnatelné s těmito městy. Investice budované v jedné obci mohou být přínosem i pro obce ostatní (př. vytváření pracovních míst), efektivnější je také společná prezentace a organizace společenských a kulturních akcí (Foret, Foretová, 2001). Škrabal, Novák a kol. (2011) uvádí typy mikroregionů z hlediska důvodu dobrovolné spolupráce a formální struktury spolupráce. Typy mikroregionů – důvody dobrovolné spolupráce:
Mikroregiony vzniklé a fungující za účelem konkrétní investiční akce, např. kanalizace, vodovodu, železnice.
Mikroregiony s cílem obecného rozvoje území specifikovaným ve strategickém plánu rozvoje daného území.
Typy mikroregionů dle formální struktury spolupráce:
Mikroregiony založené a řízené veřejnou správou – svazky obcí.
Místní akční skupiny – mikroregiony založené na bázi místních partnerství.
Základní a nejtypičtější formou spolupráce obcí v České republice jsou dobrovolné svazky obcí, které zpravidla vznikají pro územně ucelenou oblast, vymezenou přírodními, technickými nebo historickými hranicemi a dalšími společnými prvky. Existují však také svazky obcí sdružených bez zákonitosti územní celistvosti, které se sdružují např. za účelem rozvoje společných záměrů (Galvasová, 2007). Velké množství mikroregionů vypracovává strategii rozvoje, obsahující dlouhodobé cíle, priority, opatření či rozvojové projekty. Rozvojové strategie jsou zaměřeny převážně na „tvrdé“ investiční záměry (př. rekonstrukce, vybudování kanalizace), v menší míře pak i na záměry „měkké“ neinvestiční (př. vzdělávání, rekvalifikace). Častým tématem rozvojových strategií je cestovní ruch (Šafářová, Škrabal, 2008).
12
Udržitelný rozvoj
3.2
Udržitelný rozvoj definuje Pásková a Zelenka (2002) jako takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a současně nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Primárním tématem udržitelnosti rozvoje, které bylo nastoleno již v 19. století, byl vztah člověka a přírody, přesněji řečeno schopnost přírodních zdrojů uspokojit potřeby rostoucí lidské populace. Debatu o dostatečnosti přírodních zdrojů a jejich spotřebě vyvolal zhoršující se stav životního prostředí a následná energetická krize v 70. letech 20. století. Pojem udržitelný rozvoj byl poprvé použit v roce 1972 v knize Meze růstu autorů Donelly a Dennise Meadowsových a Williama Behrense. Dnes běžně využívaná definice udržitelného rozvoje se však ustálila až v 90. letech 20. století (Maier a kol., 2008). Jenkins a Schröder (2013) rozlišují tři rozměry udržitelného rozvoje:
Ekologický – zdůrazňuje nutnost ochrany životního prostředí, prostřednictvím nových technologií, recyklací či omezením nadměrného využívání zdrojů.
Ekonomický – vnímá růst ekonomiky jako základ pro spokojenost obyvatel, jelikož vytváří pracovní místa a zvyšuje životní úroveň.
Socio-kulturní – smyslem je spokojenost všech členů společnosti, které je dosaženo tolerancí jejich potřeb při zachování kultury.
Udržitelný rozvoj spočívá ve vyváženosti všech tří pilířů.
3.3
Cestovní ruch Cestovní ruch je významným společensko-ekonomickým fenoménem moderní
doby. Dle Světové organizace cestovního ruchu (WTO) se cestovním ruchem rozumí činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená (tj. v mezinárodním cestovním ruchu jeden rok, v domácím cestovním ruchu šest měsíců), přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě (Hesková a kol., 2006).
13
Vznik a rozvoj cestovního ruchu je projevem potřeby rekrace a poznávání. Cestovní ruch se začal rozvíjet od počátku 17. století, avšak k pohybům mimo místo trvalého bydliště docházelo už v nejstarších dobách, kdy hlavním motivem cest byl především obchod, objevitelské cesty, výbojné výpravy, vědecké zájmy, vzdělání či náboženství. Účelem těchto cest však nebyla zábava ani vlastní potřeby, proto se za počáteční fázi cestovního ruchu pokládá až 19. století, kdy byly vytvořeny podmínky pro jeho mohutnější rozvoj. Vznik cestovního ruchu byl podmíněn třemi předpoklady – existencí potenciálu pro cestovní ruch, svobodou pohybu a rozvojem společnosti, která začne prodlužovat svůj volný čas a zkracovat pracovní čas. Největší rozkvět cestovního ruchu nastal po druhé světové válce, a to především díky ekonomickému rozvoji společnosti, rozvoji životní úrovně obyvatelstva a vědecko-technickému pokroku, zejména v dopravě (Malá, 1999). Význam cestovního ruchu je v posledních letech čím dál více provázán s rozvojem regionů. Cestovní ruch v regionu je ovlivněn přírodním a kulturně-historickým potenciálem, který v podstatě není možné přímo ovlivnit, důležité je umět ho vhodným způsobem využít. Na cestovní ruch v destinaci však mohou mít vliv další faktory, jako např. nabídka kulturně-společenských akcí, infrastruktura či turistická suprastruktura (Musil a kol., 2008). V mnoha destinacích může být cestovní ruch hlavním prvkem nebo jedním z důležitých prvků rozvoje. Nastartovat regionální rozvoj je možné uplatněním destinačního managementu, z jehož pohledu tvoří cestovní ruch spolu s dalšími aktivitami součást uceleného produktu, který reprezentuje celá destinace (region). Konečný produkt je výsledkem spolupráce několika subjektů (Hesková a kol., 2006).
3.3.1 Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního definuje Pásková a Zelenka (2002) jako souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu oceněných na základě bodovací škály, sníženou o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu – zejména o špatný stav složek životního prostředí (kyselé deště, nízká kvalita vzduchu, znečištění moře, pláží) a konfliktní land use daného území.
14
Potenciál cestovního ruchu může mít charakter místní, regionální, celostátní či mezinárodní, v oblasti však není rovnoměrně rozmístěn. Potenciál umožňuje uskutečnit záměr účasti na cestovním ruchu, např. oddych či poznávání. Nástrojem k uskutečnění daného účelu je infrastrukturní vybavenost (sekundární nabídka), cílové místo však musí disponovat také primární nabídkou, tedy přírodním a kulturním potenciálem (Hesková a kol., 2006). Bína (2002) uvádí různé typy potenciálu cestovního ruchu:
Typ přírodní vyhraněný – zahrnuje obce s potenciálem cestovního ruchu, který je zastoupen složkami přírodního subsystému ze 100 %.
Typ přírodní – zahrnuje obce se zastoupením přírodního subsystému z 80,0 až 99,9 % bodové hodnoty potenciálu cestovního ruchu.
Typ kulturní – zahrnuje obce, jejichž podíl kulturního subsystému na potenciálu cestovního ruchu tvoří 60,0 až 79,9 %.
Typ kulturní vyhraněný – zahrnuje obce s potenciálem cestovního ruchu složeného nejméně z 80,0 % kulturního subsystému.
Typ smíšený – zahrnuje obce, které mají hodnotu celkového potenciálu cestovního ruchu nenulovou.
Potenciál cestovního ruchu je zkoumán za účelem rozvoje aktivit cestovního ruchu a rekreace tam, kde jsou k tomu nejlepší podmínky. Úroveň potenciálu cestovního ruchu však může být snižována vysokou koncentrací aktivit. Snahou je proto odvrátit turistické a rekreační přetěžování jistých částí území a využívat jiné, stejně hodnotné části tohoto území (Novotná in Fňukal a Ptáček, 2005).
3.3.2 Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu definuje Vystoupil, Šauer a kol. (2011) jako souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.
15
Rozlišit lze tři různé přístupy hodnocení předpokladů cestovního ruchu – genetický přístup, funkční přístup a přístup, který je kombinací obou předchozích (Kopšo a kol., 1992). Genetický přístup zahrnuje přírodní podmínky (reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo),
kulturně-historické
podmínky
(památky,
architektura,
muzea)
a společenské podmínky (obyvatelstvo, zařízení cestovního ruchu apod.). Funkční přístup rozlišuje tři faktory, které ovlivňují cestovní ruch – základní, podporující a brzdící. Základní činitele lze rozdělit na přírodní (morfologické a klimatické) a demografické (struktura obyvatelstva v místě trvalého pobytu), podporující činitelé zahrnují např. růst počtu obyvatel v území či rozvoj zájmu o cestovní ruch, mezi brzdící činitele lze pak řadit např. negativní vlivy hospodářských krizí či klimaticky nepříznivá období. Funkčně-chorologické dělení podmínek cestovního ruchu rozlišuje tři základní skupiny, a to lokalizační, selektivní a realizační podmínky (Kopšo a kol., 1992). 3.3.2.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační podmínky zahrnují přírodní a kulturně-historické předpoklady, hodnocení těchto podmínek umožňuje vyjádřit potenciál krajiny pro cestovní ruch. Přírodní předpoklady poskytují objektivní obraz o způsobilosti krajiny pro cestovní ruch. Mohou mít kladný nebo záporný vliv na další rozvoj cestovního ruchu, a jsou tedy jeho limitujícím faktorem. Přírodní předpoklady se vyznačují areálovým či liniovým uspořádáním. Do přírodních podmínek spadá reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo, živočišstvo a obraz krajiny. Reliéf – určuje atraktivnost krajiny z hlediska cestovního ruchu, je tedy jednou z hlavních přírodních podmínek. Reliéf se vyznačuje nadmořskou výškou, vertikální a horizontální členitostí a sklonitostí. Klima – rozmístění cestovního ruchu je ovlivněno horizontální zonalitou (zeměpisná šířka – podnebné pásy), vertikální zonalitou (nadmořská výška) a mikroklimatickými podmínkami.
16
Vodstvo – zahrnuje povrchové vody (moře, jezera, vodní nádrže) a podpovrchové vody (termální minerální prameny, gejzíry, artézské studny). Rostlinstvo – má pozitivní vliv na funkční využití krajiny, na rozmístění cestovního ruchu příliš velký vliv nemá. Nejvýznamnějším prvkem z hlediska cestovního ruchu je les. Živočišstvo – taktéž nemá na rozmístění cestovního ruchu příliš velký vliv. Nejvíce podléhá zásahům člověka, z hlediska cestovního ruchu je významný především lov a rybolov (Kopšo a kol., 1992). Druhou složku lokalizačních předpokladů tvoří kulturně-historické předpoklady, které vznikají činností člověka a doplňují atraktivitu přírodního rázu. Je pro ně charakteristické bodové rozmístění. Kulturně-historické podmínky zahrnují kulturněhistorické památky, kulturní zařízení a akce i sportovní akce. Kulturně-historické památky – mají největší význam v rámci těchto předpokladů. Návštěvníci mají možnost se díky památkám seznámit s architekturou, historií, kulturou či technickými zajímavostmi území. Kulturní zařízení a akce – lze sem řadit muzea, galerie, divadla, koncerty, festivaly, folklorní slavnosti, kongresy a sympózia. Sportovní akce – příkladem je mistrovství světa či olympiáda. Jsou významné jak z hlediska cestovního ruchu, tak z hlediska rozvíjení přátelství mezi národy (Kopšo a kol., 1992). 3.3.2.2 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady odrážejí schopnost společnosti účastnit se cestovního ruchu. Zahrnují demografické, urbanizační, socioekonomické a sociálně-politické faktory. Demografické faktory – znázorňují rozdílné postoje obyvatelstva k účasti na cestovním ruchu. Zahrnují činitele jako je hustota obyvatelstva, věková struktura obyvatelstva či struktura obyvatelstva podle pohlaví.
17
Impulsy k účasti na cestovním ruchu jsou tím silnější, čím vyšší je hustota obyvatelstva. Postoj různých věkových skupin k účasti na cestovním ruchu je rozdílný, odlišnost je pozorována také v preferovaných rekreačních aktivitách. Existují také rozdíly v intenzitě a zájmech mužů a žen v rámci cestovního ruchu – např. účast mužů na krátkodobém cestovním ruchu je výraznější. Urbanizační faktory – existuje přímá vazba mezi stupněm rozvoje urbanizace území a intenzitou účasti obyvatel tohoto území na cestovním ruchu. K urbanizačním činitelům lze řadit hustotu, velikost a zástavbu sídel a bytový fond. V souvislosti s bytovým fondem bylo zjištěno, že čím vyšší je hustota obyvatel na 1m 2 obytné plochy, tím větší je jejich zájem o účast na cestovním ruchu. Vyšší účast obyvatelstva na cestovním ruchu je i v územích s vysokou hustotou sídel. Socioekonomické faktory – jde o činitele, které jsou příčinou rozdílných postojů jednotlivců k účasti na cestovním ruchu. Mezi tyto činitele patří ekonomická aktivita, průměrný příjem na člena domácnosti, sociální příslušnost, vzdělání, počet a struktura členů domácnosti, ale i vlastnictví auta či objektu individuální rekreace. Ekonomická aktivita jedince určuje délku a rozložení volného času, její charakter ovlivňuje i vztah osoby k různým rekreačním aktivitám. Výše příjmů jednotlivce ovlivňuje také využívání různých služeb v rámci cestovního ruchu. U osob různých sociálních skupin ovlivňuje jejich rozdílný vztah k jednotlivým rekreačním aktivitám především charakter jejich zaměstnání, důležité je však i hledisko finančních možností. U osob s rozdílným vzděláním ovlivňuje způsob trávení volného času taktéž jejich zaměstnání – zatímco osoby s vyšším vzděláním preferují rekreační aktivity spojené s pohybem či pobytem v přírodě a projevují zájem i o historické památky a zvláštnosti přírody, osoby s nižším vzděláním upřednostňují pasivní odpočinek. Účast domácností na cestovním ruchu ovlivňují jejich materiální podmínky, které závisí na počtu členů domácnosti a jejich věkové struktuře – výběr rekreačních aktivit výrazně ovlivňuje věk nejmladšího dítěte v domácnosti. Vlastnictví auta zvyšuje mobilitu obyvatelstva, což je pozitivním podnětem pro rozvoj cestovního ruchu. Zájem vlastníků objektu individuální rekreace je zaměřen především na okolí, ve kterém objekt leží (Mariot, 1983).
18
Sociálně-politické
faktory
–
významně
ovlivňují
rozvoj
cestovního
ruchu
prostřednictvím státní politiky, vyspělosti obyvatelstva a fondu volného času. Státní politika utváří podmínky účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, k zabezpečení jeho rozvoje přijímají státy nejrůznější dokumenty legislativní povahy. Životní úroveň obyvatel významně ovlivňuje účast na cestovním ruchu – čím vyšší je životní úroveň, tím vyšší je podíl jedinců na cestovním ruchu. Dalším důležitým prvkem je disponibilita volného času, který s rozvojem výrobních sil narůstá (Kopšo a kol., 1992). 3.3.2.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují uskutečňovat zájem obyvatel o účast na cestovním
ruchu
v určité
lokalitě
s vhodnými
podmínkami.
K realizačním
předpokladům se řadí komunikační podmínky a materiálně-technická základna. Komunikační předpoklady – zahrnují dopravní síť a dopravní prostředky, které umožňují účastníkům cestovního ruchu přesun mezi jednotlivými lokalitami. Materiálně-technická základna – zahrnuje všechny prostředky, které se podílejí na tvorbě a realizaci služeb pro účastníky cestovního ruchu – zprostředkující zařízení (cestovní kanceláře), dopravní, ubytovací a stravovací zařízení, sportovně-rekreační a kulturně-společenské zařízení, obchodní zařízení (prodejny), zařízení služeb (opravny, půjčovny, zdravotnická zařízení) a infrastrukturní zařízení (plynovody, kanalizace) (Kopšo a kol., 1992).
3.3.3 Pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu Cestovní ruch je významnou součástí hospodářského rozvoje v mnoha státech. Rozvoj cestovního ruchu je spojen s určitými pozitivními i negativními dopady, které se promítají do mnoha oblastí – ekonomické, sociálně-kulturní i environmentální. Tyto dopady ovlivňují především místo realizace cestovního ruchu (Kotíková, 2013). Cestovní ruch napomáhá poznání nových míst, přírodního a kulturního dědictví, poznání mentality a zvyků odlišných národů, čímž rozvíjí myšlenku mírového soužití. Příjmy z cestovního ruchu jsou významnou složkou rozpočtů územních celků (Indrová
19
a kol., 2008). Rozvoj cestovního ruchu může být, za předpokladu stabilního ekonomického vývoje, přínosem pro regiony se strukturálními problémy, vytváří nová pracovní místa a může být tedy využit při řešení problémů s nezaměstnaností (Tittelbachová in Wokoun, 2008). Pracovní místa jsou vytvářena v různých odvětvích národního hospodářství, v široké škále profesí a s odlišnými požadavky náročnosti od méně kvalifikovaných až po vysoce kvalifikovaná místa. Pracovní místa jsou vytvářena jak přímo v podnicích sloužících účastníkům cestovního ruchu (ubytovací a stravovací kapacity, cestovní kanceláře), tak v podnicích s doplňkovými službami, kde účastníci cestovního ruchu tvoří menší část klientely (pojišťovny, servisní služby), ale i v různých jiných odvětvích, která zajišťují chod podniků sloužících účastníkům cestovního ruchu (dodavatelé restaurací, stavební firmy) (Malá, 1999). Negativní vlivy cestovního ruchu se více než do složek socioekonomických promítají do složek přírodních. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu mohou být právě jeho vlivem ničeny. Příkladem takového negativního jevu je poškozování přírodního prostředí, které způsobuje devastaci flóry a fauny (sjezdovky, nekontrolovaná turistika), nárůst odpadů, zplodin, vysoká spotřeba vody, hlučnost, prašnost. Dopad těchto vlivů se odráží také v estetické, hygienické a sociálně-psychologické oblasti (Indrová a kol., 2008). Příkladem negativního projevu cestovního ruchu je masový turismus. Reakcí na něj jsou tzv. alternativní formy turistiky, které se vyskytují v mnoha formách (př. ekoturistika, agroturistika, přírodní turismus, kulturní turismus, dobrodružná turistika, nezávislé cestování). V posledních letech je však poptávka po těchto formách turistiky tak vysoká, že i tyto formy mají tendenci získávat výrazně masový charakter (Briassoulis, Straaten, 2000). Z výše uvedených důvodů je proto nezbytné zabývat se problematikou trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Plány rozvoje cestovního ruchu, které budou přispívat k odstranění nežádoucích dopadů cestovního ruchu na životní prostředí a které budou napomáhat rozvoji území se zapojením místních obyvatel, by se měly stát součástí koncepcí rozvoje územních celků (Indrová a kol., 2008).
20
V cestovním ruchu vykonává většinu aktivit soukromý (zejména podnikatelský) sektor, jehož cílem je především maximální zisk, příliš se tak nezabývá dopady svých činností na obyvatele a přírodní prostředí. Vymezit žádoucí směry rozvoje odvětví a koordinovat činnosti aktérů za účelem co největšího užitku realizovaných aktivit je úkolem veřejné správy (Galvasová a kol., 2008). Instituce veřejného sektoru regulují negativní vlivy působící na odvětví cestovního ruchu prostřednictvím politiky cestovního ruchu (Tittelbachová in Wokoun, 2008).
3.3.4 Trvale udržitelný cestovní ruch Cestovní ruch hraje důležitou roli v rozvoji území. Patří mezi největší odvětví světové ekonomiky, je charakterizován neudržitelnými trendy, jako např. nárůstem návštěvníků, infrastruktury, cestováním na stále větší vzdálenosti či geografickou expanzí (Ryglová, 2009). Dopady rozvoje cestovního ruchu byly dlouho podceňovány. Na nezbytnost řešení trvalé udržitelnosti cestovního ruchu poukázal až jeho obrovský rozvoj v posledních letech spojený s růstem životní úrovně (Indrová a kol., 2008). Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu lze dle Indrové a kol. (2008) charakterizovat jako zajišťování potřeb účastníků cestovního ruchu takovým způsobem, který pomáhá rozvoji území, s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot, a vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací. Schneider a kol. (2009) uvádí vlastnosti, které by měly produkty, aktivity či záměry cestovního ruchu projevovat, aby mohly být označovány jako trvale udržitelné:
minimalizovat negativní dopady cestovního ruchu (ohleduplnost k místním lidem, jejich potřebám a životnímu prostředí),
vytvářet ekonomický užitek z cestovního ruchu pro místní obyvatele, zlepšovat kvalitu jejich života a pracovní prostředí,
respektovat právo místních obyvatel rozhodovat o věcech v oblasti cestovního ruchu, které mohou ovlivnit jejich životy a životní prostředí,
přispívat k zachování přírodního a kulturního dědictví,
21
poskytovat návštěvníkům zážitky díky setkávání s místními obyvateli, vzájemnou komunikací a poznáváním jejich života,
umožnit návštěvníkům pochopit souvislosti, historii i přítomnost.
3.3.5 Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na regionální úrovni Udržitelný rozvoj je realizován pomocí různých nástrojů. K základním nástrojům patří strategické plánování a indikátory – tyto nástroje jsou na sobě závislé, vzájemně se doplňují a umožňují zapojení zájmových skupin tak, aby realizace udržitelného rozvoje probíhala za aktivní účasti všech. Zpracování strategie na regionální úrovni předpokládá aktivní účast:
veřejné správy, která zpracovává strategii udržitelného rozvoje s cílem zachování rovnováhy mezi ekonomickými, ekologickými a sociálními požadavky,
podnikatelské sféry, která se na zpracování podílí ekonomickými aktivitami, které musí být v souladu s ekologickými a sociálními požadavky,
neziskové sféry, která podporuje všechny aktivity vhodné pro destinaci, obyvatelstvo i návštěvníky,
místních obyvatel a zájmových skupin, které ovlivňují výsledky realizace plánované strategie (Schneider a kol., 2009).
Cílem zapojení všech aktérů do zpracování strategie je dosažení přijatelné shody v názorech za účelem odstranění konfliktů při realizaci projektů. Důležitou součástí je také komunikace s veřejností, upoutání pozornosti k udržitelnému rozvoji, šíření vědomostí, podpora sociální odpovědnosti či propojení udržitelnosti a kvality cestovního ruchu (Schneider a kol., 2009).
3.3.6 Opatření a limity rozvoje cestovního ruchu V době, kdy se cestovní ruch začal rozvíjet, neexistovala žádná omezení, která by ho regulovala. První snahy o jeho usměrňování byly zaznamenány až v období, kdy se cestovní ruch začal rozšiřovat masově, příčinou úsilí o regulaci však byla také hospodářská krize, války a jiné ekonomické faktory. Za účelem regulace aktivit
22
v cestovním ruchu vznikaly nejprve profesní sdružení a zájmové organizace, později se tímto tématem začal zabývat i stát (Galvasová a kol., 2008). 3.3.6.1 Koncept únosné kapacity území Rozvoj cestovního ruchu je závislý na přijatelné míře zatížitelnosti prostředí, ve kterém se rozvíjí při vzájemné spolupráci a koordinaci s ostatními funkcemi území. Únosnou kapacitu lze charakterizovat jako vyjádření maximální míry zatížení daného území antropogenními vlivy, která je odborně podložená a společensky přijatelná (Pásková, 2009). Lze rozlišit tři stupně kapacity krajiny: •
nízká kapacita – lokální krajinný ráz není schopen absorbovat typ a rozsah změn bez nepřijatelných nepříznivých dopadů nebo ohrožení souvisejících hodnot,
•
střední kapacita – lokální krajinný ráz by mohl být schopen absorbovat určitý typ a rozsah změn, je však nutné zvážit podstatu typů vývoje s ohledem na typ a rozsah změn bez nepřijatelných nepříznivých dopadů nebo ohrožení souvisejících hodnot,
•
vysoká kapacita – lokální krajinný ráz je schopen absorbovat určitý typ a rozsah změn v rámci vývoje bez nepřijatelných krajinných dopadů nebo ohrožení souvisejících hodnot (www.stevenage.gov.uk).
V rámci cestovního ruchu je únosná kapacita území vyjádřena jako maximální míra zatížení území aktivitami cestovního ruchu, při které nedochází k nevratnému snížení kvality přírodních či sociálních aspektů prostředí destinace. Tento ukazatel vychází z míry environmentální zranitelnosti území a ze způsobu využívání území a odráží přibližnou velikost potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem využívání tohoto ukazatele je odhadnout mezní hodnoty rozvoje forem cestovního ruchu v destinaci (Pásková, 2009). Při zjišťování rozmezí hodnot kritické zátěže cestovního ruchu je nutné nejprve vymezit časovou periodu a územní jednotku, pro kterou je hodnota únosné kapacity zjišťována. Únosnou mez rozvoje cestovního ruchu v území je nejvhodnější zjišťovat pro nejzranitelnější část tohoto území (Pásková, 2009).
23
Pásková (2009) uvádí různé druhy únosnosti území pro rozvoj cestovního ruchu:
Fyzicky únosná kapacita – určuje maximální objem rozvoje, který je obvykle vyjádřen prostřednictvím maximálního počtu uživatelů, které je objekt či prostranství schopno pojmout, aniž by došlo k jeho poškození či zničení. Hodnoty této složky únosné kapacity lze poměrně snadno stanovit pro uzavřené objekty či prostranství, složitější je to však u otevřených prostranství, jako jsou např. památkové rezervace či střediska zimních sportů. Zjišťování fyzicky únosné kapacity je účelné zejména v lokalitách s regulovaným vstupem.
Ekonomicky únosná kapacita – určuje maximální míru ekonomického přínosu cestovního ruchu pro destinaci při minimalizaci čerpání kapitálu cestovního ruchu.
Ekologicky únosná kapacita – udává maximální míru turistické zátěže, se kterou se území či jeho část vyrovná bez trvalých následků (např. bez poklesu výskytu určitého živočišného či rostlinného druhu). Nejvyšší přijatelná úroveň rozvoje se odvíjí od autoregulačních schopností daného ekosystému.
Institucionálně únosná kapacita – určuje maximální míru rozvoje cestovního ruchu, která nepřekračuje institucionální připravenost destinace (zahrnuje např. míru administrativní připravenosti pro rozvoj cestovního ruchu, úroveň destinačního managementu, originalitu destinačního produktu či kvalifikaci místních úředníků).
Socio-kulturně únosná kapacita – představuje hranici cestovního ruchu, při jejímž překročení již dochází k nevratným změnám u místních komunit. Je nutné zjistit přijatelnou úroveň návštěvnosti tak, aby aktivity cestovního ruchu v daném území nesnižovaly kvalitu života místních obyvatel.
Psychologicky únosná kapacita – zahrnuje subjektivní ukazatele, které určují maximální stupeň rozvoje cestovního ruchu, při kterém bude ještě dosaženo cíleného turistického zážitku. Jedná se o horní mez rozvoje cestovního ruchu, při které se začíná projevovat jeho nežádoucí vývoj z hlediska spokojenosti návštěvníka (např. přelidněnost).
24
3.4
Rekreace Pro definování cestovního ruchu se často používají i jiné pojmy, jako
např. rekreace – ta však není jeho synonymem, nýbrž je jedním ze základních druhů cestovního ruchu (Hesková a kol., 2006). Rekreaci lze, dle Páskové a Zelenky (2002), v obecnějším pojetí definovat jako využití volného času, jehož součástí může být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika. Účelem rekreace je regenerace fyzických a duševních sil a uspokojení osobních zájmů člověka.
3.4.1 Rekreační potenciál území Rekreační potenciál je dle Schneidera a kol. (2009) definován jako souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů, které určují maximální schopnosti působení území na člověka a rekreační aktivity. Rekreační potenciál území tvoří rekreační atraktivita území (souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území) a rekreační infrastruktura (prvky umožňující rekreační využití území, jako např. ubytovací a pohostinské kapacity či informační centra). Rekreační potenciál území reprezentuje lokalizační podmínky cestovního ruchu, umožňuje umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v území. Intenzita využívání rekreačního potenciálu krajiny je omezena únosností krajiny (Schneider a kol., 2009).
25
4
Metody hodnocení potenciálu cestovního ruchu Do dnešní doby bylo zpracováno několik metod hodnocení potenciálu
cestovního ruchu. V této kapitole budou některé z nich uvedeny – metoda hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2002 a 2010), Carbola (2010) a Vepřeka (2002), které hodnotí územní jednotky. Tyto metody jsou založeny na rekreačním potenciálu krajiny, a proto bude v kapitole uvedena i metoda TERPLAN, která je využívána k posouzení rekreačních předpokladů území a tvoří tedy základ uvedených metod. Ze zahraničních metod, které se zabývají hodnocením turistického potenciálu, bude představena metoda dle Pralonga (2005) a metoda dle Ciurea, Mihalache a kol. (2011).
4.1
Metoda TERPLAN Princip metody TERPLAN uvádí Schneider a kol. (2009). Tato metoda hodnotí
rekreační potenciál krajiny, rozděluje zájmové území na síť čtverců s délkou strany 2,4 km. V rámci vzniklých čtverců se následně provádí analýza. Základní vzorec pro výpočet rekreační hodnoty: r = (A + B + C + D) x K o
A – celková délka okrajů lesa v km
o
B – délka okrajů vodních ploch a toků B = B1 + B2 B1 – okraje vodních ploch v km (násobeno koeficientem 2,0) B2 – okraje vodních toků v km
o
C – výškové rozpětí území v přepočtu na jednotku plochy (ha, km2)
o
D – struktura půdního fondu v % D = D1 + D2 + D3 + D4 + D5 D1 – zastavěná plocha a devastovaná území (násobeno koeficientem 0) D2 – orná půda (násobeno koeficientem 0,1) D3 – trvalé travní porosty, louky, pastviny, neobdělávané půdy, rašeliniště apod. (násobeno koeficientem 0,3) D4 – lesy (násobeno koeficientem 0,3) D5 – vodní plochy (násobeno koeficientem 1)
26
o
K – koeficient K=L+Z L – koeficient počtu pobytových dnů v letní sezóně (s teplotou vyšší než 10°C) Z – koeficient počtu pobytových dnů v zimní sezóně (se sněhovou pokrývkou vyšší než 40 cm)
Výsledné číslo umožňuje porovnat jednotlivé oblasti – čím vyšší výsledné číslo je, tím vyšší je rekreační hodnota území. Pro výpočet výškového rozpětí je nezbytné na počátku výpočtů uvést celkovou plochu i nejvyšší a nejnižší bod oblasti (Schneider a kol., 2009). Tab. 1 Rekreační potenciál podle tříd metody TERPLAN Rekreační potenciál Stupeň Třída R 1 I ≥ 191 Velmi vysoký 2 II 151-190 1 III 121-150 Vysoký 2 IV 101-120 1 V 81-100 Průměrný 2 VI 61-80 1 VII 41-60 Nevyhovující 2 VIII ˂ 60 Zdroj: Schneider a kol., 2009
4.2
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny 2002 Bínova (2002) metodická konstrukce chápe potenciál cestovního ruchu jako
výsledek zhodnocení lokalizačních předpokladů. Celkový potenciál cestovního ruchu je složen z dílčích složek, kterým jsou dle úrovně předpokladů (1 – základní, 2 – zvýšená, 3 – vysoká) přiděleny rozdílné bodové hodnoty dle významnosti a důležitosti pro cestovní ruch a rekreaci, což vystihuje váhu jednotlivých složek (Bína, 2002).
27
Základní metodická konstrukce spočívá v rozdělení lokalizačních podmínek do tří forem:
vhodnost krajiny pro určitou atraktivitu cestovního ruchu (např. cykloturistiku, zimní sporty),
atraktivity pro návštěvníky (např. památky, muzea),
kulturní, sportovní a jiné akce.
Míra stability a časové neměnnosti u uvedených forem klesá od prvního k poslednímu bodu. V určitých případech mohou být realizační podmínky důležitější než podmínky lokalizační (Bína, 2002). Lokalizační podmínky jsou v různých územích odlišné – někde vyšší, jinde nižší či dokonce nulové. V prostoru se vyskytují ve třech formách:
Stupeň 1: základní úroveň – jev je pozorovatelný,
Stupeň 2: zvýšená úroveň – jev je patrný a výrazný,
Stupeň 3: vysoká úroveň – jev je dominantní.
U některých složek se používá pouze jeden stupeň – hodnotí se pouze to, zda je území pro určitou aktivitu vhodné či nikoliv (Bína, 2002). Tab. 2 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2002) Složka potenciálu CR Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové a zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost
Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1 2 3 10 20 45 5 10 15 10 15 20 7 15 30 3 7 10 10 20 40 7 13 20 3 7 10 3 7 15 2 2 2
28
Pokračování Tab. 2 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2002) Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek Složka potenciálu CR 1 2 3 Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov 2 Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků 1 Kulturně-historické památky a soubory 10 25 50 Skanzeny a muzea 5 15 35 Lázeňská funkce 5 15 35 Kongresy a konference 2 10 20 Kulturní akce 10 20 40 Sportovní akce 2 7 20 Církevní akce 2 4 10 Veletrhy a tematické trhy 5 20 40 Místní produkty 5 10 25 Příhraniční specifika 2 5 10 Zdroj: Bína, 2002 Jednotlivé složky potenciálu cestovního ruchu nemají v rámci celkového potenciálu stejný význam – některé složky jsou pro návštěvníky více významné a některé méně významné, což je rozlišeno různým váhovým počtem bodů (získaných expertním odhadem) u jednotlivých složek. Výsledná hodnota získaná součtem bodů udává charakter potenciálu zóny (Bína, 2002). Tab. 3 Zóny potenciálu dle počtu bodů Zóna Počet bodů Zóna bez potenciálu 0 Zóna základního potenciálu 1-25 Zóna zvýšeného potenciálu 26-50 Zóna vysokého potenciálu 51-100 Zóna velmi vysokého potenciálu 101-200 Zóna výjimečného potenciálu 201 a více Zdroj: Bína 2002, vlastní zpracování
29
4.3
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny 2010 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny bylo v roce 2010
aktualizováno. Tato novější metoda hodnotí potenciál ve větších územních jednotkách – obcích s rozšířenou působností. Do hodnocení jsou rovněž zahrnuty nové prvky jako míra dostupnosti území individuální dopravou a obslužnost území veřejnou dopravou (Bína, 2010). V rámci diplomové práce byla pro zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Rokytná využita tato Bínova metoda, která však byla pro mikroregion upravena. Metoda bude blíže popsána v kapitole 5 Metodika.
4.4
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka Metoda hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka, která se využívá
u velkých územních celků jako podklad pro zpracování územních plánů, rozšiřuje metodiku podle Bíny (2002). Základem hodnocení jsou bodovací tabulky, které se skládají ze čtyř částí: o
sportovně technická zařízení a trasy (15 bodovaných kritérií),
o
přírodní atraktivity (12 bodovaných kritérií),
o
obslužná zařízení a vybavenost (10 bodovaných kritérií),
o
architektonické a stavební atraktivity (9 bodovaných kritérií).
V uvedených částech tabulek se rozlišuje také letní a zimní sezóna. Hodnocení je prováděno na mapách, které jsou rozčleněny sítí polygonů, přičemž do hodnocení jsou započítány jak prvky zvyšující využitelnost „čtverce,“ tak hodnoty snižující jeho využitelnost. Ze čtverců je následně zhotovena rastrová mozaika území (Schneider a kol., 2009). Kriticky se k metodě hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny a Vepřeka vyjadřuje Novotná (in Fňukal a Ptáček, 2005), která uvádí, že tyto metody zahrnují do potenciálu území pouze ty vlastnosti, které v daném území jsou, a nezahrnuje do něj předpoklady, které se nacházejí mimo území, avšak jsou prostorově velmi blízko a mohly by tak zvýšit potenciál hodnoceného místa.
30
Dalším faktem je, že uvedené metody hodnotí pozitivní prvky v území, které vytvářejí potenciál cestovního ruchu, nicméně nezahrnují do svého hodnocení negativní prvky, které se v území vyskytují a mohou mít značný vliv na rozhodnutí turisty. Metoda, která do hodnocení potenciálu území zahrnuje právě i zmíněné negativní prvky, byla navržena Carbolem (2010).
4.5
Hodnocení rekreačního potenciálu území dle Carbola Tato metoda, která byla vytvořena na základě již známých metodických
konstrukcí, využívá jako základní jednotku hodnocení katastrálních území obcí. Metoda je složena ze šesti částí. V první části jsou vymezeny obecné přírodní hodnoty a podmínky území – u katastrálního území se hodnotí struktura půdního fondu, maximální výškové převýšení krajiny a maximální možná délka pobytu. Ve druhé části jsou posuzovány specifické prvky krajiny a zařízení, která mají podíl na formování potenciálu, přičemž kritéria jsou rozdělena do šesti tříd na: přírodní atraktivity,
sportovně
technická
zařízení,
obslužná
zařízení
a
vybavenost,
architektonické a stavební atraktivity, zařízení pro uspokojování potřeb rekreace či cestovního ruchu a další. Třetím krokem je provedení syntézy výsledků předchozích dvou částí, čímž dochází ke zjištění celkových kladů rekreačního potenciálu území. Následuje čtvrtý krok, ve kterém jsou hodnoceny negativní vlivy a prvky území. V páté části dochází k hodnocení rekreačního potenciálu území včetně všech negativních vlivů a prvků. V posledním kroku je hodnocena vhodnost území pro konkrétní druhy rekreačního využití na základě již zhodnocených kritérií. Pro každý druh rekreačního využití jsou vymezeny určité podmínky pro zařazení do stupňů vhodnosti (Carbol, 2010).
31
Tab. 4
Vyjádření stupňů vhodnosti pro jednotlivé druhy rekreačního využití
Stupeň vhodnosti druhu využití území 0 1 2 3
Slovní vyjádření stupňů vhodnosti území nevhodné pro druh využití vhodnost podmínek v základním stavu podmínky vhodné pro druh využití podmínky vysoce vhodné pro druh využití Zdroj: Carbol 2010
4.6
Metoda hodnocení turistického potenciálu dle Pralonga Další metodu hodnocení území uvádí Pralong (2005). Metoda je složena ze dvou
částí. První část metody se zabývá zhodnocením turistického významu, které je založeno na posouzení čtyř složek: o scenerické – scenic (5 bodovaných kritérií), o vědecké – scientific (6 bodovaných kritérií), o kulturní – cultural (5 bodovaných kritérií), o ekonomické – economic (5 bodovaných kritérií). Pro všechny složky byly vytvořeny hodnotící tabulky, kde jsou uvedena jednotlivá hodnotící kritéria a bodové hodnoty (0; 0,25; 0,5; 0,75; 1). Na základě charakteristiky území jsou k jednotlivým kritériím vždy přiřazeny body. Ty jsou pak dosazeny do vzorců: Sce = (Sce1 + Sce2 + Sce3 + Sce4 + Sce5) / 5 Sci = (Sci1 + Sci2 + 0,5 x Sci3 + 0,5 x Sci4 + Sci5 + Sci6) / 5 Body Sci3 a Sci4 jsou násobeny hodnotu 0,5, jelikož mají spojitost s již ohodnoceným bodem Sce3. Cult = (Cult1 + 2 x Cult2 + Cult3 + Cult4 + Cult5) / 6 Hodnota bodu Cult2 může být zdvojnásobena (pokud jsou hodnoceny i literární zmínky související s hodnoceným ikonografickým materiálem). Eco = (Eco1 + Eco2 + Eco3 + Eco4 + Eco5) / 5 Celková turistická hodnota je získána jako průměr těchto čtyř složek, tedy: Tour = (Sce + Sci + Cult + Eco) / 4
32
Druhá část metody je založena na ohodnocení dvou složek: míry využití území – degree (4 bodovaná kritéria) a způsobu využití území – modality (4 bodovaná kritéria). Pro každou složku jsou opět v tabulkách definována kritéria a stupnice bodového hodnocení. Výsledná hodnota každé složky je zjištěna jako průměr bodů. Deg = (Deg1 + Deg2 + Deg3 + Deg4) / 4 Mod = (Mod1 + Mod2 + Mod3 + Mod4) / 4 U hodnocených území jsou zjištěné hodnoty všech složek (scenerické, vědecké, kulturní a ekonomické) uspořádány do tabulky, uvedena je také celková turistická hodnota i míra a způsob využití území. Na základě tohoto přehledu jsou pak hodnoty sledovaných území porovnávány mezi sebou. Tato metoda je vhodná především k hodnocení podobných lokalit (Pralong, 2005).
4.7
Metoda hodnocení turistického potenciálu dle Ciurea, Mihalache a kol. Další metodu, která se zabývá hodnocením turistického potenciálu, uvádí
Ciurea, Mihalache a kol. (2011). Metoda je založena na zhodnocení čtyř kritérií: o přírodního potenciálu (5 hodnocených prvků – reliéf, klima, hydrografie, hydrologie, flóra a fauna), o antropologického potenciálu (4 hodnocené prvky – archeologické pozůstatky s historickým charakterem, místa uctívání, památníky národních hrdinů, prvky etnografie a folklóru), o specifické infrastruktury cestovního ruchu (4 hodnocené prvky – ubytování, ošetřovny, areály pro lyžování a sáňkování, zábavní centra), o specifické technické infrastruktury (3 hodnocené prvky – dopravní, obecní a telekomunikační infrastruktura). Každý prvek má přidělen určitý maximální počet bodů, ty jsou pak v rámci každého kritéria sečteny. U prvních dvou kritérií je maximum 25 bodů, u třetího kritéria 20 bodů, u čtvrtého kritéria 30 bodů. Pro zjištění celkového potenciálu jsou následně sečteny bodové hodnoty všech kritérií, maximum je 100 bodů. Výše potenciálu je určena
33
pomocí hodnotící stupnice, která se skládá ze čtyř úrovní (Ciurea, Mihalache a kol., 2011). Tab. 5
Výše potenciálu dle počtu bodů Potenciál Velmi vysoký Vysoký Průměrný Nízký
Počet bodů 76-100 51-75 26-50 5-25
Zdroj: Ciurea, Mihalache a kol., 2011, vlastní zpracování
34
5
Metodika Při zpracování diplomové práce bylo za účelem zpracování literární rešerše,
zmapování metod hodnocení potenciálu cestovního ruchu i vymezení území mikroregionu využito odborné české i zahraniční literatury, ale i koncepčních a strategických
dokumentů.
Pro
zhodnocení
potenciálu
cestovního
ruchu
v mikroregionu Rokytná byla aplikována Bínova metoda (2010), která byla pro účely hodnocení mikroregionu v určitých bodech pozměněna. V rámci této kapitoly je uvedena základní metodická konstrukce Bínovy metody a následně i pozměněná varianta pro účely hodnocení mikroregionu s vysvětlením provedených změn. V zápětí byl zhodnocen potenciál cestovního ruchu v mikroregionu, ohodnoceny byly atraktivity cestovního ruchu i plochy a linie ovlivňující cestovní ruch. Uvedeny byly také negativní prvky v území a vlivy působící na krajinu. Provedena byla také analýza materiálnětechnické základny území se zaměřením na ubytovací a stravovací kapacity. Posledním krokem hodnocení bylo provedení SWOT analýzy, která zdůrazňuje silné a slabé stránky mikroregionu i jeho příležitosti a hrozby. K získání informací důležitých k hodnocení potenciálu cestovního ruchu bylo provedeno terénní šetření, využito bylo také internetových zdrojů, literatury a vlastních informací.
5.1
Základní metodická konstrukce Bínova (2010) metodická konstrukce je založena na rozdělení složitého
multidisciplinárního systému na měřitelné segmenty, které lze považovat za dílčí potenciály cestovního ruchu. Tento systém je tvořen územními podmínkami a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, vstupují do něj také aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví i projevy aktuální činnosti lidské společnosti. Celkový potenciál cestovního ruchu je stanoven jako součet dílčích potenciálů. Za součást cestovního ruchu je v toto případě považována i rekreace, potenciál cestovního ruchu tedy zahrnuje i rekreační potenciál daného území (Bína, 2010).
35
Segmenty potenciálu cestovního ruchu jsou rozděleny do dvou skupin na: a) potenciál atraktivit cestovního ruchu b) potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovních ruch Důležitým prvkem metody je přiřazování bodových hodnot jednotlivým prvkům potenciálu cestovního ruchu (atraktivitám i plochám a liniím v daných stupních). Základem bodování je metoda párového srovnávání významu různých objektů a jevů. Bodová hladina byla stanovena tak, aby průměrný obvod obce s rozšířenou působností vykazoval přibližně stejný počet bodů u obou dílčích potenciálů (atraktivit i ploch a linií). Většina obvodů obcí s rozšířenou působností má však ve skutečnosti jasnou převahu jednoho z dílčích potenciálů (Bína, 2010).
5.1.1 Potenciál atraktivit cestovního ruchu Potenciál atraktivit cestovního ruchu zahrnuje „bodové“ atraktivity (zámek, hrad) i atraktivity územně ucelené (např. lázeňská místa, skalní města). Atraktivity jsou následně rozděleny do několika stupňů (A, B, případně i C) dle významu pro cestovní ruch. Významovým stupňům jsou pak přiřazeny bodové hodnoty. U některých atraktivit (např. turistická informační centra) je rozlišen pouze jeden stupeň, a to podle toho, zda se v území vyskytují či nikoliv. V tabulce, která hodnotí atraktivity ve sledovaném území, je u daných významových stupňů uvedeno, kolikrát se atraktivita daného stupně v území vyskytuje. Hodnota významového stupně je pak násobena počtem vyskytujících se atraktivit. Na závěr jsou v tabulce všechny hodnoty sečteny (Bína, 2010). Tab. 6
Bodové hodnoty atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů Atraktivita cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnost Historický městský soubor Historický vesnický soubor Zámek Hrad, tvrz, zřícenina
Významový stupeň A B C 60 20 60 30 40 20 65 45 15 60 40 15
36
Pokračování Tab. 6 Bodové hodnoty atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů Atraktivita cestovního ruchu Křesťanská sakrální památka Židovská památka Vojenská památka Pietní památník Technická památka Archeologická památka Historické podzemí Muzeum, galerie Muzeum v přírodě, skanzen Lázeňské místo Zoologická zahrada, zoopark Botanická zahrada, arboretum Aquapark, plavecký bazén Golfové hřiště Farma pro hipoturistiku Vinařský věhlas Pivovarnický věhlas Jiná atraktivita cestovního ruchu Turistické informační centrum Přidaná hodnota: památka UNESCO
Významový stupeň A B C 60 40 15 60 40 15 55 25 50 20 55 25 10 40 20 40 50 25 10 60 30 75 25 60 35 60 25 50 25 35 35 25 25 50 20 15 100 Zdroj: Bína, 2010
Významové stupně hodnocených atraktivit cestovního ruchu (Bína, 2010): o
Přírodní pozoruhodnost
A – přírodní pozoruhodnosti proslulé celostátně a mezinárodně (př. skalní útvary, propasti) B – jiné významné přírodní výtvory (př. rašeliniště) o
Historické městské soubory
A – městské památkové rezervace B – městské památkové zóny
37
o
Historické vesnické soubory
A – vesnické památkové rezervace B – vesnické památkové zóny o
Zámky
A – zámky se statutem národní kulturní památky B – zámky s průvodcovskými prohlídkami C – jiné významné zámky o
Hrady, tvrze, zříceniny
A – hrady či zříceniny se statutem národní kulturní památky B – hrady, tvrze či zříceniny s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné hrady, tvrze či zříceniny o
Křesťanské sakrální památky
A – kostely, kláštery či kaple se statutem národní kulturní památky B – kostely, kláštery či kaple s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné kostely, kláštery či kaple o
Židovské památky
A – židovské památky se statutem národní kulturní památky B – židovské památky s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné židovské památky o
Vojenské památky
A – vojenské památky se statutem národní kulturní památky B – jiné významné vojenské památky o
Pietní památníky
A – pietní památníky se statutem národní kulturní památky B – jiné významné pietní památníky a vojenské hřbitovy
38
o
Technické památky
A – technické památky se statutem národní kulturní památky B – technické památky s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné technické památky o
Archeologické památky
A – archeologické památky se statutem národní kulturní památky B – jiné významné archeologické památky o
Historické podzemí
Podzemní areály s průvodcovskými prohlídkami o
Muzea, galerie
A – muzea či galerie celostátního významu, nebo se statutem národní kulturní památky B – muzea či galerie oblastního významu, nebo s turisticky atraktivním zaměřením C – ostatní muzea či galerie o
Muzea v přírodě, skanzeny
A – muzea v přírodě či skanzeny celostátního významu B – ostatní muzea v přírodě, skanzeny, expozice v původních objektech o
Lázeňská místa
A – obce se statutem lázeňského místa s vyvinutou lázeňskou čtvrtí a širším kulturním či společenským významem B – ostatní obce se statutem lázeňského místa o
Zoologické zahrady, zooparky
A – nejvýznamnější zoologické zahrady a areály typu safari B – ostatní zoologické zahrady a zooparky o
Botanické zahrady, arboreta
A – nejvýznamnější botanické zahrady a arboreta B – ostatní botanické zahrady a arboreta o
Aquaparky, plavecké bazény
A – aquaparky B – významné plavecké bazény
39
o
Golfová hřiště
Golfová hřiště venkovní i krytá o
Farmy pro hipoturistiku
Farmy umožňující jízdu na koni o
Vinařský věhlas
Sídla se známými vinnými sklepy o
Pivovarnický věhlas
Sídla se známými pivovarskými restauracemi o
Jiné atraktivity cestovního ruchu
A – nejvýznamnější jinde neuvedené atraktivity cestovního ruchu B – jiné významné jinde neuvedené atraktivity cestovního ruchu o
Turistická informační centra
Obce s turistickým informačním centrem o
Přidaná hodnota: památky UNESCO
Lokality zařazené do Seznamu světového dědictví UNESCO
5.1.2 Potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch Potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch zahrnuje širší územní předpoklady – lze sem řadit plochy s podporujícím i omezujícím vlivem na cestovní ruch a linie, které vypovídají o podmínkách dopravní dostupnosti území (např. délka silnic, železnic). U ploch a linií je zhodnoceno územní zastoupení z rozlohy obce s rozšířenou působností. Intervaly územního zastoupení následně vytvářejí několik intenzitních stupňů (A, B, C, D, E), kterým jsou přiřazeny bodové hodnoty. U plochy či linie, která je pozorována v hodnoceném území, je vždy vybrán jeden intenzitní stupeň. V závěru tabulky jsou všechny hodnoty sečteny (Bína, 2010).
40
Tab. 7
Bodové hodnoty ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch a jejich intenzitních stupňů Plocha, linie
A 350 200
Rekreační a turistická krajina typ I Rekreační a turistická krajina typ II Rekreační a turistická krajina typ III Rekreační a turistická krajina typ IV -150 Urbanizovaný prostor -100 Průmyslový a těžební prostor -300 Areál dálniční dostupnosti typ I 150 Areál dálniční dostupnosti typ II 75 Délka břehů vodních ploch typ I 250 Délka břehů vodních ploch typ II 125 Délka řek vhodných pro splouvání 150 Délka silnic I. třídy 100 Délka železnic typ I 100 Délka železnic typ II 50 Přidaná hodnota: národní park 200 Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast 100
Intenzitní stupeň B C D E 280 210 140 70 160 120 80 40 nehodnoceno -120 -90 -60 -30 -80 -60 -40 -20 -240 -180 -120 -60 120 90 60 30 60 45 30 15 200 150 100 50 100 75 50 25 120 90 60 30 80 60 40 20 80 60 40 20 40 30 20 10 160 120 80 40 80 60 40 20 Zdroj: Bína, 2010
Intenzitní stupně hodnocených ploch a linií (Bína, 2010): o
Rekreační a turistická krajina typ I – horská či vyšší podhorská krajina s malým osídlením, vysokým počtem lesů a členitým reliéfem, který je vhodný pro letní i zimní turistiku, rekreaci či zimní sporty. Může se však jednat také o krasovou krajinu či krajinu s velkou hustotou skalních útvarů. Má výrazně podporující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více o
B – 50-74 %
C – 25-49 %
D – 10-24 %
E – 9 % a méně
Rekreační a turistická krajina typ II – členitá vrchovinná krajina s poměrně nízkým osídlením a s výskytem lesů, luk a pastvin a hojným počtem vyhlídkových bodů. Může se jednat také o krajinu s plochým reliéfem a střídajícími se lesy, loukami a rybníky, která je vhodná pro cykloturistiku či
41
o krajinu se sopečnými vrchy nebo krasovou krajinu s méně vyvinutými povrchovými tvary. Má podporující vliv na cestovní ruch. Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více o
B – 50-74 %
C – 25-49 %
D – 10-24 %
E – 9 % a méně
Rekreační a turistická krajina typ III – pahorkatinná, mírně zvlněná krajina s menšími až středními venkovskými sídly, je tvořena poli, lesy a loukami. Jedná se o nejrozšířenější typ krajiny, na potenciál cestovního ruchu nemá žádný vliv.
Intenzitní stupně nejsou hodnoceny. o
Rekreační a turistická krajina typ IV – plochá krajina s poměrně hustým osídlením, která je intenzivně zemědělsky využívaná a bezlesá či s menšími plochami listnatých lesů. Má omezující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více o
B – 50-74 %
C – 25-49 %
D – 10-24 %
E – 9 % a méně
Urbanizovaný prostor – souvislé plochy intravilánu, které se šíří z jádrového města (nad cca 20 000 obyvatel) do okolních obcí. Má omezující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 35 % a více o
B – 20-34 %
C – 10-19 %
D – 5-9 %
E – 4 % a méně
Průmyslový a těžební prostor – velké průmyslové areály, které se nacházejí mimo intravilán sídel. Má výrazně omezující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 35 % a více o
B – 20-34 %
C – 10-19 %
D – 5-9 %
E – 4 % a méně
Areál dálniční dostupnosti typ I – území nacházející se ve vzdušné vzdálenosti do 10 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic. Má podporující vliv na cestovní ruch
Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více
B – 50-74 %
C – 25-49 %
D – 10-24 %
E – 9 % a méně
42
o
Areál dálniční dostupnosti typ II – území nacházející se ve vzdušné vzdálenosti 11-25 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic. Má podporující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více o
B – 50-74 %
C – 25-49 %
D – 10-24 %
E – 9 % a méně
Délka břehů vodních ploch typ I – břehy rekreačních vodních ploch celostátního a nadregionálního významu. Má podporující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (hodnoty indexu = A – 50 a více o
B – 20-49
é
ř
í
C – 10-19
): D – 5-9
E – 4 a méně
Délka břehů vodních ploch typ II – břehy rekreačních vodních ploch nadmístního významu. Má podporující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (hodnoty indexu = A – 50 a více o
B – 20-49
é
ř
í
C – 10-19
): D – 5-9
E – 4 a méně
Délka řek vhodných pro splouvání – délka řek či vodních toků, které jsou vhodné pro vodácké plavby či výletní lodní plavby. Má podporující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (hodnoty indexu = A – 100 a více o
B – 75-99
ú
í
C – 50-74
): D – 25-49
E – 24 a méně
Délka silnic I. třídy – má podporující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (hodnoty indexu = A – 100 a více o
é
B – 75-99
é
ří
C – 50-74
): D – 25-49
E – 24 a méně
Délka železnic typ I – délka železničních tratí, na kterých je možné každý den použít deset a více vlaků v každém směru. Má podporující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (hodnoty indexu = A – 100 a více
B – 75-99
é
ž
C – 50-74
): D – 25-49
E – 24 a méně
43
o
Délka železnic typ II – délka železničních tratí, na kterých je možné každý den použít 5-9 vlaků v každém směru. Má podporující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (hodnoty indexu = A – 100 a více o
B – 75-99
é
ž
C – 50-74
): D – 25-49
E – 24 a méně
Přidaná hodnota: národní park – má výrazně podporující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více o
B – 50-74 %
C – 25-49 %
D – 10-24 %
E – 9 % a méně
Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast – má podporující vliv na cestovní ruch.
Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více
B – 50-74 %
C – 25-49 %
D – 10-24 %
E – 9 % a méně
Hodnoty získané vyhodnocením atraktivit cestovního ruchu i ploch a linií v území jsou v závěru sečteny, čímž je zjištěna celková hodnota, která udává výši potenciálu cestovního ruchu v území.
5.2
Modifikace metodiky pro zhodnocení mikroregionu Pro zhodnocení atraktivit cestovního ruchu na území mikroregionu byla uvedená
Bínova metodická konstrukce modifikována. Byla provedena změna bodových hodnot v určitých významových stupních u několika atraktivit, a sice u křesťanských sakrálních památek, pietních památníků, farem pro hipoturistiku a plaveckých bazénů. Všechny zmíněné atraktivity se v území nacházejí, většinou se však jedná o menší stavby, jejichž charakter neodpovídá popisu atraktivity dané Bínovou metodou. Tyto atraktivity jsou však pro mikroregion významné a nelze je opomenout, proto byla bodová hodnota u zmíněných atraktivit v určitých stupních významnosti snížena či byl bodově doplněn další stupeň významnosti tak, aby byly tyto prvky z hlediska svého charakteru adekvátně ohodnoceny. Naopak navýšena byla bodová hodnota u vinařského věhlasu,
44
jelikož se jedná o výjimečnou atraktivitu v lokalitě, kterou je nutno zdůraznit. Intenzitní stupně ploch a linií zůstaly zachovány v nezměněné podobě. Tab. 8 Bodové hodnoty atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů modifikované pro hodnocení mikroregionu – úprava bodové hodnoty je červeně zvýrazněna Významový stupeň A B C Přírodní pozoruhodnost 60 20 Historický městský soubor 60 30 Historický vesnický soubor 40 20 Zámek 65 45 15 Hrad, tvrz, zřícenina 60 40 15 Křesťanská sakrální památka 60 20 5 Židovská památka 60 40 15 Vojenská památka 55 25 Pietní památník 50 20 5 Technická památka 55 25 10 Archeologická památka 40 20 Historické podzemí 40 Muzeum, galerie 50 25 10 Muzeum v přírodě, skanzen 60 30 Lázeňské místo 75 25 Zoologická zahrada, zoopark 60 35 Botanická zahrada, arboretum 60 25 Aquapark, plavecký bazén 50 25 15 Golfové hřiště 35 Farma pro hipoturistiku 20 Vinařský věhlas 40 Pivovarnický věhlas 25 Jiná atraktivita cestovního ruchu 50 20 Turistické informační centrum 15 Přidaná hodnota: památka UNESCO 100 Atraktivita cestovního ruchu
Zdroj: Vlastní zpracování
45
6
Dobrovolný svazek obcí Rokytná – ekologický mikroregion – stručná charakteristika Rokytná – ekologický mikroregion je dobrovolný svazek obcí, který se nachází
v kraji Vysočina v jihovýchodní části okresu Třebíč. Mikroregion byl založen v roce 1999, v té době bylo jeho členy devatenáct obcí. V roce 2002 došlo k rozšíření členské základny na jednadvacet členů, které jsou součástí mikroregionu dodnes. Jedná se o obce Blatnice, Bohušice, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Horní Újezd, Jaroměřice nad Rokytnou, Klučov, Kojetice, Kožichovice, Lesůňky, Loukovice, Lipník, Mikulovice, Myslibořice, Ostašov, Petrůvky, Příštpo, Slavičky, Šebkovice, Výčapy a Zárubice. Město Jaroměřice nad Rokytnou je tvořeno místními částmi Boňov, Ohrazenice, Popovice, Příložany, Ratibořice a Vacenovice. Součástí obce Výčapy je dva
kilometry
vzdálená
obec
Štěpánovice.
K obci
Slavičky
náleží
také
obce Okrašovice a Pozďátky i část osady Dobrá Voda, která je kromě Pozďátek sdílena také Kožichovicemi. Mikroregion Rokytná svoji rozlohou, která činí 197,7 km2, zaujímá přibližně 13% rozlohy okresu Třebíč (Galvasová, 2002). Obr. 1
Administrativní umístění mikroregionu Rokytná v okrese Třebíč
Zdroj: ArcČR 500, vlastní zpracování
46
Území mikroregionu se nachází v méně členitém georeliéfu Jevišovické pahorkatiny, a to zejména v její nejúrodnější části, v Jaroměřické kotlině. Geomorfologický celek Jevišovická pahorkatina se víceméně shoduje s Jevišovickým bioregionem.
6.1
Přírodní podmínky
6.1.1 Reliéf Bioregion je tvořen migmatitickými rulami až migmatity s prvky amfibolitů a vápenců. Na plošinách se vyskytují sedimenty jako jíl a písky, čtvrtohorní pokryv charakterizují spraše až sprašové hlíny a svahoviny. Reliéf je tvořen málo členitými plošinami a kontrastními zaříznutými skalnatými údolími. Výšková členitost terénu charakteru pahorkatiny, která je tvořena zarovnanými povrchy i mělkými širokými kotlinami, je 40-150 metrů. Zarovnané povrchy místy převyšují nápadnější kopce, jako např. Klučovská hora (595 m. n m.), která je zároveň nejvyšším bodem mikroregionu. Charakteristická výška bioregionu je 280-520 metrů (Culek, 1996).
6.1.2 Podnebí Podnebí Jevišovického bioregionu je mírně teplé, dle Quitta je řazeno do oblasti MT11, vyšší části území do MT9, nejvyšší části území potom do MT5. V bioregionu se projevují vlivy mediteránního klimatu přívalovými dešti při častém jihovýchodním proudění, zimy jsou však velmi suché a poměrně chladné. V bioregionu se projevuje také srážkový stín Českomoravské vrchoviny (Culek, 1996). Tab. 9
Klimatické charakteristiky dle Quitta Parametr
Klimatická jednotka MT5
MT9
MT11
Počet letních dní 30-40 40-50 40-50 Počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více 140-160 140-160 140-160 Počet dní s mrazem 130-140 110-130 110-130 Počet ledových dní 40-50 30-40 30-40 Průměrná lednová teplota -4 - -5 -3 - -4 -2 - -3 Průměrná červencová teplota 16-17 17-18 17-18
47
Pokračování Tab. 9 Klimatické charakteristiky dle Quitta Klimatická jednotka MT5 MT9 MT11 Průměrná dubnová teplota 6-7 6-7 7-8 Průměrná říjnová teplota 6-7 7-8 7-8 Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více 100-120 100-120 90-100 Suma srážek ve vegetačním období 350-450 400-450 350-400 Suma srážek v zimním období 250-300 250-300 200-250 Počet dní se sněhovou pokrývkou 60-100 60-80 50-60 Počet zatažených dní 120-150 120-150 120-150 Počet jasných dní 50-60 40-50 40-50 Parametr
Zdroj: Květoň, Voženílek, 2011
6.1.3 Půdy V nižší oblasti Jevišovického bioregionu se střídavě vyskytují plochy kambizemí a hnědozemí na spraších až sprašových hlínách. Ve východní okrajové části bioregionu lze nalézt hnědozemní černozemě, vyšší západní okraj je tvořen střídavě kyselými kambizeměmi a luvizeměmi, v plochých kotlinách severozápadního okraje lze potom nalézt větší plochy pseudoglejů. Údolí řek jsou tvořena mozaikou různorodých půd s plochami litozemí, rankerů a rendzin (Culek, 1996).
6.1.4 Biota Území je z velké části pokryto hercynskými dubohabřinami (Melampyro nemorosi-Carpinetum), v minulosti se značným zastoupením jedle či méně častého buku. Flóra bioregionu je rozmanitá, druhy hercynského lesa doplňují druhy alpidských podhůří jako dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa) či zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a perialpidy norického migrantu jako husečník chudokvětý (Fourraea alpina), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) či oměj jedhoj (Aconitum anthora). Z fytogeografického hlediska je významný výskyt ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea) a ostřice tlapkaté (Carex pediformis) (Culek, 1996).
48
Faunu
Jevišovického
bioregionu
lze
charakterizovat
jako
ochuzenou,
mezi
charakteristické druhy patří ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), vydra říční (Lutra lutra), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), ještěrka zelená (Lacerta viridis) a další (Culek, 1996).
6.2
Socioekonomické podmínky
6.2.1 Obyvatelstvo a sídla Sídelní struktura mikroregionu Rokytná je charakteristická velkou rozdrobeností a nízkou hustotou zalidnění, dominujícím prvkem je velké množství populačně malých venkovských sídel a obcí. Funkci centra mikroregionu plní město Jaroměřice nad Rokytnou, které je nejlidnatějším i nejrozlehlejším městem mikroregionu (Galvasová, 2002).
6.2.2 Doprava Mikroregion leží v blízkosti významných dálkových dopravních tras, západně od území mikroregionu vede silnice č. I/38 Jihlava – Znojmo, která je důležitá i z hlediska mezinárodního tranzitu směrem do Rakouska, severně od území mikroregionu probíhá silnice č. I/23 Brno – Třebíč – Telč – Jindřichův Hradec – České Budějovice, která spojuje jižní Moravu s jižními Čechami. V rámci mikroregionu je významná především poloha města Jaroměřice nad Rokytnou, ve kterém se sbíhá pět důležitých silnic II. třídy, které jsou doplněny o silnice III. třídy. Územím mikroregionu prochází také železniční trať č. 241 Znojmo – Okříšky, nevýhodou je však vzdálenost zastávek od zástavby sídel a vedení trasy mimo okresní město Třebíč. Dopravní obslužnost mikroregionu zabezpečuje především autobusová doprava (Galvasová, 2002). Přes území mikroregionu prochází několik značených turistických tras a cyklotras. Jedná se o cyklotrasy Třebíč – Moravský Krumlov (401), Znojmo – Lipník (481), Jaroměřice nad Rokytnou – Dačice (5105), Telč – Jaroměřice nad Rokytnou (5125),
49
Mastník – Moravské Budějovice (5103), Ptáčov – Klučov (5213), Moravské Budějovice – Dalešice (5110), Dobrá Voda – Pokojovice (5212) a cyklostezku Jihlava – Třebíč – Raabs.
Nejvýznamnější
turistickou
trasou,
která
prochází
mikroregionem,
je tzv. Březinova cesta, která spojuje řadu míst spjatých s básníkem Otokarem Březinou, stezka začíná v Počátkách a končí v Jaroměřicích nad Rokytnou.
6.2.3 Hospodářství Hospodářství mikroregionu je ovlivněno mnoha aspekty – přírodními podmínkami, historickým vývojem, strukturou osídlení, geografickou polohou. V 90. letech prošla ekonomika mikroregionu transformačními změnami, spojenými s privatizací i restrukturalizací činností. Odvětvové a územní diverzifikaci ekonomické základny mikroregionu napomohl rozvoj soukromého podnikání, čímž vzniklo mnoho malých i středních firem, zejména v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví. Hospodářské aktivity na území mikroregionu jsou podmíněny venkovským charakterem území. Z hlediska zaměstnanosti v mikroregionu je významné především zemědělství, průmysl, nevýrobní sféra, lesnictví a stavebnictví (Galvasová, 2002).
50
7
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Rokytná V rámci zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Rokytná bylo
provedeno ohodnocení atraktivit cestovního ruchu i ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch, uvedeny byly také negativní vlivy a prvky krajiny. Následně byla provedena analýza materiálně-technické základny mikroregionu a SWOT analýza.
7.1
Atraktivity cestovního ruchu V této podkapitole jsou na základě modifikované Bínovy metody ohodnoceny
atraktivity cestovního ruchu v mikroregionu Rokytná. Tab. 10 Atraktivity cestovního ruchu v mikroregionu Rokytná Atraktivita cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnost Historický městský soubor Historický vesnický soubor Zámek Hrad, tvrz, zřícenina Křesťanská sakrální památka Židovská památka Vojenská památka Pietní památník Technická památka Archeologická památka Historické podzemí Muzeum, galerie Muzeum v přírodě, skanzen Lázeňské místo Zoologická zahrada, zoopark Botanická zahrada, arboretum Aquapark, plavecký bazén Golfové hřiště
Významový stupeň A B C 1 3 1 1 1 2 1
1
6
1
Body 120 30 20 95
21
285
20 3
100 30
1
85
1
15
51
Pokračování Tab. 10 Atraktivity cestovního ruchu v mikroregionu Rokytná Atraktivita cestovního ruchu Farma pro hipoturistiku Vinařský věhlas Pivovarnický věhlas Jiná atraktivita cestovního ruchu Turistické informační centrum Přidaná hodnota: památka UNESCO Součet
Významový stupeň A B C 5 1 1
1 1
Body 100 40 70 15
1005 Zdroj: Vlastní zpracování
o
Přírodní pozoruhodnosti Mezi významné přírodní pozoruhodnosti mikroregionu patří přírodní park
Rokytná (Obr. 4). Přírodní park, který byl založen v roce 1978, se rozkládá po obou březích řeky Rokytné od Příštpa k Tulešicím. Území parku je charakteristické mělkými úseky s plochou nivou či zahloubenými úseky se skalnatými břehy. Park je tvořen horninami, které zastupují gföhlské ruly s amfibolity či vzácněji světlé granulity a serpentinity (hadce). Většinu území parku zaujímají umělé monokultury smrku ztepilého či borovice lesní, ale také dubohabřiny – přirozené lesní porosty, či olše a vrby, které lemují tok řeky Rokytné. Flóru parku reprezentuje např. sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), ostřice chlupatá (Carex pilosa), dymnivka plná (Corydalis solida), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), česnek medvědí (Allium ursinum) či stulík žlutý (Nuphar lutea). Přírodní park je bohatý také na faunu, vyskytuje se zde ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), rak říční (Astacus astacus), úhoř říční (Anquilla anquilla), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), užovka obojková (Natrix natrix), žluna zelená (Picus viridis), ledňáček říční (Alcedo atthis) a mnoho dalších (Informační tabule v přírodním parku Rokytná). Součástí přírodního parku Rokytná je evropsky významná lokalita Jedlový les a údolí Rokytné, která je určena k ochraně společenstev dubohabřin a extenzivně sečených luk
52
nížin a podhůří. Nacházejí se zde společenstva suťových lesů, bučin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav a jasanovo-olšových luhů (www.dedictvivysociny.cz). Součástí lokality a tedy i přírodního parku Rokytná je přírodní rezervace V Jedlí, která se nachází asi dva kilometry jihovýchodně od Příštpa a je tvořena nivními loukami a dubohabřinami s četným výskytem sněženky podsněžníku (Galantus nivalis) (www.dedictvivysociny.cz). Přírodní park Rokytná byl vzhledem k dané charakteristice zařazen do významového stupně A. Součástí mikroregionu je také přírodní památka Hájky u obce Šebkovice, která je tvořena souvislým lipovým hájem a řadou významných druhů rostlin, jako je např. vemeník
dvoulistý
(Platanthera
bifolia)
či
brambořík
nachový
(Cyclamen
purpurascens) (www.dedictvivysociny.cz). Na území mikroregionu Rokytná se nachází také přírodní památka Hluboček, která se rozprostírá při pravém břehu řeky Jihlavy a územně spadá do katastru obce Kožichovice. Předmětem ochrany jsou nivní louky s vyskytující se ladoňkou rakouskou pravou (Scilla drunensis subsp. drunensis) (www.dedictvivysociny.cz). Výrazným prvkem oblasti je Klučovská hora s vysílačem, který je viditelný téměř z celého okresu Třebíč (Obr. 5). Klučovská hora byla díky výskytu teplomilné vegetace s chráněnými druhy rostlin,
zejména koniklece lučního (Pulsatilla pratensis),
vyhlášena přírodní památkou (Galvasová, 2002). Všem přírodním památkám v mikroregionu byl přidělen významový stupeň B. o
Historický městský soubor Do významového stupně B byla zařazena městská památková zóna Jaroměřice
nad Rokytnou (Obr. 6). Dominantou města je barokní zámek s parkem a kostelem sv. Markéty. Na náměstí před zámkem, které ohraničují domy převážně z 19. a 20. století, se nachází sloup Nejsvětější Trojice a klasicistní kašna. Přes řeku Rokytnou směřuje most s barokními sochami, který vede k baroknímu špitálku s kaplí sv. Kateřiny a někdejšímu klášteru servitů (www.kr-vysocina.cz).
53
o
Historický vesnický soubor Významovým stupněm B byla ohodnocena vesnická památková zóna Boňov.
Jedná se o obec horského návesního typu, která je jednou z místních částí města Jaroměřice nad Rokytnou. Vesnice byla prohlášena památkovou zónou v roce 1995 pro téměř původně zachovalý půdorys vesnice a architektonickou hodnotu návesních stavení – statků a domů se zdobenými vjezdovými branami (www.kr-vysocina.cz). o
Zámek K významovému stupni A, tedy k zámkům se statutem národní kulturní
památky, byl zařazen státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou. Barokní zámek, který je dominantou Jaroměřic, patří k největším barokním zámeckým komplexům v Evropě. Dříve středověká tvrz byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek a o dvě století později, za vlády rodu Questenberků, získal zámek barokní podobu. Jaroměřice nad Rokytnou byly především za vlády Jana Adama Questenberka centrem kulturního života – měly dokonce vlastní kapelu, jejímž kapelníkem byl český hudební skladatel František Václav Míča, autor první česky zpívané opery O původu Jaroměřic. K zámku náleží francouzská zahrada se sochami antických bohů, která na druhé straně říčky Rokytné navazuje anglickým parkem. Jaroměřický zámek, který návštěvníkům nabízí dvě prohlídkové trasy, je dnes jako národní kulturní památka v péči státu (www.jaromericenr.cz). Další barokní památkou mikroregionu je zámek v Myslibořicích. Osada s tvrzí byla založena již ve 12. století, v 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámeček a následně v 18. století došlo k přestavbě na zámek barokní. V roce 1921 byl zámek odkoupen státem a v současné době je spravován Diakonií Praha jako Dům odpočinku ve stáří (www.hrady.cz). Myslibořický zámek byl zařazen do významového stupně C. Do stejného významového stupně byl zařazen také zámek Sádek (bývalý hrad), který se nachází na osamělém kopci západně od vsi Kojetice (Obr. 7). Nejstarší zpráva o hradě pochází ze 13. století. Objekt byl v 16. století upraven v renesančním stylu, v roce 1694 však vyhořel a následně byl upraven barokně, od té doby se jeho podoba nezměnila. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví (www.hrady.cz).
54
o
Křesťanská sakrální památka Na celém území mikroregionu se nachází velké množství staveb, které
reprezentují sakrální architekturu – kostely, kaple, ale také boží muka či kříže. Do významového stupně A byl zařazen kostel sv. Markéty, který je součástí zámeckého komplexu. Farní kostel vznikal téměř současně s barokní přestavbou zámku. Interiér chrámu je turistům přístupný v rámci prohlídkové trasy. K významovému stupni B byly zařazeny menší kostely v obcích mikroregionu, klášter servitů či špitál s kaplí v Jaroměřicích nad Rokytnou, k významovému stupni C potom všechny větší kaple i menší kapličky v obcích. Výčet těchto památek je uveden v přílohách práce. o
Pietní památník V mikroregionu lze nalézt řadu pietních památníků či pomníků padlým
ve světových válkách. Válečné hrdiny obcí připomínají i pamětní desky na budovách. Seznam těchto památek je uveden v přílohách práce. Všechny tyto památníky byly zařazeny do významového stupně C. o
Technická památka Mezi technické kulturní památky lze zařadit jaroměřickou sýpku ze 17. století,
která se do dnešní doby dochovala v takřka nezměněné podobě. Další technickou památkou je mlýn v Bohušicích, který se nachází pod hrází zdejšího rybníka. Mlýnské kolo pohánělo až do druhé světové války, dokonce i pilu a dynamo, mlýn tak byl až do elektrifikace obce jediným stavením s vlastním zdrojem osvětlení (www.vodnimlyny.cz). Poslední technickou památkou mikroregionu je Újezdský mlýn, který se nachází na řece Rokytné jihozápadně od obce Horní Újezd. Všechny uvedené technické památky v mikroregionu byly zařazeny do významového stupně C. o
Muzeum, galerie K významovému stupni A bylo přiřazeno
Muzeum Otokara
Březiny
v Jaroměřicích nad Rokytnou. Muzeum se nachází v domě, kde básník žil až do své
55
smrti, pochován byl na místním hřbitově. V muzeu je zachován původní nábytek, obrazy, plastiky, fotografie, rukopisy a další dobové materiály. Muzeum je od roku 2005 kulturní památkou (www.otokarbrezina.cz). V budově Obecního úřadu v Dolních Vilémovicích se nachází pamětní síň Jana Kubiše – rodáka obce, příslušníka československé armády a hrdiny protinacistického odboje, který v rámci Operace Anthropoid provedl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Prostřednictvím této stálé expozice, která byla otevřena v roce 1993, se návštěvníci mohou dozvědět informace o životě Jana Kubiše. V roce 2003 byl po rekonstrukci zpřístupněn také Kubišův rodný dům. Pamětní síni byl přiřazen významový stupeň B (www.dedictvivysociny.cz). Do významového stupně C bylo zařazeno rolnické muzeum manželů Kopečkových v Příložanech. Tématem výstavy je Život a hospodaření na venkově do roku 1950. o
Aquapark, plavecký bazén V Jaroměřicích nad Rokytnou se v klidném prostředí lesa nachází koupaliště
s plaveckým
bazénem
se skluzavkou a
dětským
bazénem. Součástí
areálu
je i beachvolejbalové hřiště, dětské hřiště a bufet. Koupaliště je pro návštěvníky otevřeno vždy od června do srpna. Zařazeno bylo do významového stupně C. Koupalištěm je nazývána také vodní plocha v Kojeticích. Oficiálně se však o koupaliště nejedná, takže koupání je zdarma a na vlastní nebezpečí. Přírodní a volně přístupné koupaliště se nachází také ve Vacenovicích. o
Farma pro hipoturistiku V mikroregionu se vyskytuje pět farem umožňujících jízdu na koni – v Blatnici,
Horním Újezdě, Kojeticích, Lesůňkách a Loukovicích. Za zmínku stojí především Jezdecký klub VIKI v Horním Újezdě, který se věnuje přípravě členů na parkurové závody, které také pořádá, dále se zabývá hipoterapií, převážně pro děti s poruchami učení, a provozuje také jezdecký kroužek a letní tábory (www.jkvikihorniujezd.wbs.cz).
56
o
Vinařský věhlas V katastru obce Kojetice se na ploše dvaceti hektarů rozprostírá Vinařství Sádek,
které uzavírá Jaroměřickou kotlinu. Vinařství je ze tří stran obklopeno lesem. Vinohrady byly založeny asi před třiceti lety na místě původních panských vinic z 18. století, v současné době se na čtyřech hektarech vinohradů nachází přibližně 20 000 keřů vinné révy. Vinohrady ve Vinařství Sádek jsou jedinými vinohrady na Vysočině. Od roku 2007 je zde otevřena naučná vinařská stezka, která je doprovázena odborným výkladem a zakončena degustací (www.vinarstvi-sadek.cz). o
Jiná atraktivita cestovního ruchu Mezi jiné atraktivity cestovního ruchu byla zařazena nejvýznamnější a hojně
navštěvovaná
kulturní
akce
v mikroregionu
–
Mezinárodní
hudební
festival
Petra Dvorského. Festival se koná každoročně od roku 1999, snaží se navázat na někdejší hudební slávu Jaroměřic nad Rokytnou, kterou v baroku založil rod Questenberků. Největší chloubou festivalu jsou především operní galakoncerty situované do jaroměřické zámecké zahrady, jejíž amfiteátr má kapacitu až tři tisíce diváků (www.czech-festivals.cz). Festival byl v rámci jiných atraktivit cestovního ruchu zařazen do významového stupně A. V mikroregionu je pořádáno také mnoho kulturních a sportovních akcí místního významu, jako např. fotbalová utkání, hasičské soutěže, rybářské závody, poutě, masopusty, plesy, zábavy či dětské dny. Za zmínku stojí také oblíbený festival Sádecký třesk, který se koná každoročně od roku 2009 v sádeckém přírodním amfiteátru. K významovému stupni B u jiných atraktivit cestovního ruchu byla zařazena kozí farma Dvůr Ratibořice, která se specializuje na produkci a prodej kozích výrobků, z nichž většina nese označení BIO. Farma zájemcům v rámci jednodenní agroturistiky umožňuje exkurze s ochutnávkou výrobků.
Každou sobotu je farma otevřena také
veřejnosti, návštěvníci si tak mohou farmu prohlédnout, zakoupit si zdejší výrobky nebo se dozvědět spoustu zajímavých informací, např. o ekologickém zemědělství či biopotravinách. Kromě chovu koz se farma v Ratibořicích zabývá také chovem ovcí a rostlinnou výrobou (www.kozimleko.cz).
57
Turistické informační centrum
o
V mikroregionu
se
nachází
jediné
turistické
informační
centrum,
a to v Jaroměřicích nad Rokytnou. Informační centrum poskytuje informace z oblasti cestovního ruchu, např. informace o regionu, o možnostech ubytování a stravování či kulturních akcích, ale poskytuje také jiné služby jako tisk, kopírování, faxování, předprodej vstupenek na kulturní akce či prodej pohlednic. Počet atraktivit v jednotlivých obcích mikroregionu byl pro přehlednost zaznamenán do tabulky. Následně byla vytvořena mapa, která pomocí barevné škály znázorňuje množství atraktivit v obcích. V tabulce i mapě jsou zachyceny obce i s jejich místními částmi. Tab. 11 Množství atraktivit cestovního ruchu v obcích mikroregionu Rokytná Počet atraktivit Obec (včetně místních částí) Jaroměřice nad Rokytnou 24 Horní Újezd, Myslibořice, Kojetice, Výčapy 4 Blatnice, Bohušice, Dolní Vilémovice, Kožichovice, Příštpo, 3 Šebkovice, Slavičky Klučov, Lesůňky, Loukovice, Zárubice 2 Dolní Lažany, Lipník, Mikulovice, Petrůvky 1 Ostašov 0 Zdroj: Vlastní zpracování
58
Obr. 2 Množství atraktivit cestovního ruchu v obcích mikroregionu Rokytná
Zdroj: ArcČR 500, vlastní zpracování
59
Nejširší spektrum atraktivit cestovního ruchu v mikroregionu se vyskytuje v jeho centru – v obci Jaroměřice nad Rokytnou a k ní náležících místních částech. Další kategorii zastupují obce Myslibořice, Horní Újezd a Výčapy s místní částí Štěpánovice, kde převládají zejména křesťanské sakrální památky a pietní památníky, i obec Kojetice, která je výjimečná především díky výskytu jediných vinohradů na Vysočině. Nejvíce obcí spadá do kategorie s menším počtem různých typů atraktivit, jedná se o obce Blatnice, Bohušice, Dolní Vilémovice, Příštpo, Šebkovice, Kožichovice a Slavičky, které zahrnují také místní části Pozďátky, Okrašovice a Dobrá Voda. Další skupinu tvoří obce Lesůňky, Loukovice, Klučov a Zárubice, jedná se o kategorii, kde se kromě křesťanských sakrálních památek a pietních památníků vyskytuje nejvíce farem pro hipoturistiku ze všech vytvořených seskupení. Soubor obcí s jednou atraktivitou zastupují Dolní Lažany, Lipník, Mikulovice a Petrůvky. Obec Ostašov je jedinou obcí v mikroregionu, kde se nevyskytuje žádná atraktivita cestovního ruchu.
7.2
Plochy a linie ovlivňující cestovní ruch V následující podkapitole jsou ohodnoceny plochy a linie ovlivňující cestovní
ruch v mikroregionu Rokytná. Tab. 12 Plochy a linie ovlivňující cestovní ruch v mikroregionu Rokytná Plocha, linie Rekreační a turistická krajina typ I Rekreační a turistická krajina typ II Rekreační a turistická krajina typ III Rekreační a turistická krajina typ IV Urbanizovaný prostor Průmyslový a těžební prostor Areál dálniční dostupnosti typ I Areál dálniční dostupnosti typ II Délka břehů vodních ploch typ I Délka břehů vodních ploch typ II
Intenzitní stupeň A B C D E •
Body
160
•
25
60
Pokračování Tab. 12 Plochy a linie ovlivňující cestovní ruch v mikroregionu Rokytná Plocha, linie Délka řek vhodných pro splouvání Délka silnic I. třídy Délka železnic typ I Délka železnic typ II Přidaná hodnota: národní park Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast Součet
Intenzitní stupeň A
B
C
D
E
•
Body
10
195 Zdroj: Vlastní zpracování
Vzhledem k charakteru místní krajiny, která je tvořena zarovnanými povrchy s mělkými kotlinami, ale také lesy, loukami, rybníky a kopci, které hranice mikroregionu uzavírají, byl mikroregion zařazen do kategorie Rekreační a turistická krajina typ II, která byla ohodnocena intenzitním stupněm B. Mikroregion leží stranou významnějších dálkových dopravních tras, ovlivněn však je blízkostí okresního města Třebíč. Územím mikroregionu prochází železniční trať č. 241 Znojmo – Okříšky, která obsluhuje tři zastávky – v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Šebkovicích a v Kojeticích a umožňuje spojení mikroregionu především s krajským městem Jihlavou (Galvasová, 2002). V tabulce byla ohodnocena délka železnic typ II intenzitním stupněm E. V mikroregionu se nachází velké množství menších rybníků, které jsou využívány především k rybolovu či ke koupání. Ke stejnému účelu slouží také jediná vodní nádrž v mikroregionu – vodní nádrž Markovka u Kožichovic (Obr. 8). V tabulce byla ohodnocena délka břehů vodních ploch typ II intenzitním stupněm E. Na základě provedeného hodnocení je patrné, že v mikroregionu převažují atraktivity cestovního ruchu nad plochami a liniemi, které cestovní ruch ovlivňují. Vhodné by bylo porovnat zjištěnou hodnotu celkového potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Rokytná s hodnotou potenciálu jiných mikroregionů v rámci republiky či kraje, čímž by
61
bylo provedeno srovnání výjimečnosti jednotlivých mikroregionů z hlediska jejich potenciálu pro cestovní ruch.
7.3
Negativní vlivy a prvky krajiny Na území mikroregionu i v jeho bezprostřední blízkosti se vyskytuje několik
prvků, které mají negativní vliv na mikroregion. Tyto prvky nejsou v rámci hodnocení potenciálu započítány, je však důležité na ně upozornit. o Vysílače mobilních sítí – v mikroregionu lze nalézt několik vysílačů mobilních sítí, a to v Klučově, Jaroměřicích nad Rokytnou, Lipníku, Loukovicích, Výčapech a Kojeticích. o Kamenolom – lom Královec se nachází asi 2 km od obce Jaroměřice nad Rokytnou u silnice vedoucí do Příštpa. o Skládka odpadu – skládka tuhého komunálního odpadu se nachází v obci Petrůvky, asi 600 m od její zastavěné části, v provozu je již deset let. o Solární panely – velké množství solárních panelů se nachází na louce kousek za obcí Jaroměřice nad Rokytnou směrem na Popovice. o Jaderná elektrárna – v blízkosti mikroregionu (cca 24 km od Jaroměřic nad Rokytnou) se nachází Jaderná elektrárna Dukovany. Tato obrovská stavba narušuje především estetickou hodnotu krajiny a krajinný ráz.
7.4
Materiálně-technická základna Pro funkční využití potenciálu krajiny pro cestovní ruch a jeho rozvoj v území
je důležitá materiálně-technická základna, a to především ubytovací a stravovací zařízení. Vybavenost mikroregionu Rokytná těmito kapacitami byla zjišťována na základě průzkumu a internetových stránek jednotlivých obcí, zjišťován byl počet a typ zařízení. Mezi ubytovací kapacity byla zařazena hromadná ubytovací zařízení (hotely, penziony, kempy, turistické ubytovny) a individuální ubytování. V rámci stravovacích kapacit byla brána v potaz všechna hostinská zařízení restauračního typu, tzn. restaurace (restaurace, rychlá občerstvení, pohostinství, bufety) a bary (bary,
62
pivnice, hostince, vinárny, kavárny). Počet jednotlivých zařízení v daných obcích je zaznamenán v následující tabulce, jejich jmenný seznam je uveden v přílohách práce. Tab. 13 Ubytovací a stravovací zařízení v obcích mikroregionu Rokytná Ubytovací zařízení Stravovací zařízení Blatnice 1 Bohušice Dolní Lažany Dolní Vilémovice 1 2 Horní Újezd 2 Jaroměřice nad Rokytnou 4 12 Boňov Ohrazenice Popovice Příložany 2 Ratibořice 2 Vacenovice Klučov 1 Kojetice 2 3 Kožichovice 1 Lesůňky Loukovice 1 Lipník 3 Mikulovice 1 Myslibořice 1 2 Ostašov 1 Petrůvky 1 Příštpo 1 Slavičky 1 Okrašovice Pozďátky 1 Dobrá Voda 1 Šebkovice 1 1 Výčapy 1 2 Štěpánovice Zárubice Obec
Zdroj: Vlastní zpracování
63
Ubytovací kapacity v mikroregionu jsou reprezentovány různými typy zařízení. Největším ubytovacím zařízením je hotel Opera v Jaroměřicích nad Rokytnou, jehož ubytovací kapacitu tvoří 108 lůžek ve čtyřiceti pokojích, dále hotel Sádek s maximálně 60 lůžky (včetně přistýlek) ve dvanácti pokojích a penzion Morava ve Výčapech, jehož maximální kapacita je 18 lůžek, které jsou situovány v pěti pokojích. V mikroregionu je dále možno k ubytování využít drobné rekreační objekty (chaty, chalupy), ubytovnu, ubytování v soukromí či kemp. Stravovací zařízení tvoří ve většině obcí mikroregionu především menší podniky jako pohostinství či hospody, u těchto zařízení je však většinou nutno počítat s omezeným provozem.
Nejvíce
stravovacích
zařízení
se
nachází
v centru
mikroregionu
v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde nalezneme několik restaurací, ale i jiných menších zařízení, jako je např. kavárna či vinotéka. Mezi větší stravovací zařízení mimo centrum mikroregionu se řadí restaurace patřící k hotelu Sádek a restaurace Morava ve Výčapech, která je součástí penzionu. V mikroregionu jsou dostatečně zajištěny také kulturní a sportovní zařízení, která mají zastoupení ve všech obcích. Jsou reprezentovány především hřišti, tělocvičnami, sokolovnami,
tenisovými
kurty,
koupališti,
dětskými
hřišti,
sportovními
či
sportovně-kulturními areály a kulturními domy, ve velké většině obcí se nachází také knihovna.
SWOT analýza
7.5
K zjištění silných a slabých stránek i příležitostí a hrozeb mikroregionu byla provedena SWOT analýza. S: silné stránky
turisticky atraktivní krajina,
existence významných památek a přírodních pozoruhodností,
dobrá dopravní dostupnost,
hustá síť pěších a cyklistických tras,
množství informačních tabulí a panelů,
64
dostatečná vybavenost kulturními a sportovními zařízeními,
množství kulturních akcí, v čele s Mezinárodním hudebním festivalem Petra Dvorského,
potenciál pro různé druhy cestovního ruchu (venkovská turistika, agroturistika),
podnebí vhodné pro letní i zimní rekreaci,
pestrá nabídka druhů ubytovacích kapacit (hotely, penziony, chaty).
W: slabé stránky
nevyhovující stav místních komunikací,
špatná obsluha obcí ležících mimo hlavní komunikace,
větší vzdálenost železničních zastávek od zástavby sídel,
nedostatečná spolupráce obcí s podnikateli v cestovním ruchu,
nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro cestovní ruch,
odchod mladých pracovníků z mikroregionu do větších měst, zejména z důvodu vyššího příjmu a pestřejší nabídky pracovních příležitostí,
podnebí málo vhodné pro zimní sporty,
neexistence rekreačních sportovních zařízení (wellness, fitness),
zatížení životního prostředí (př. skládka odpadu v Petrůvkách),
slabá propagace mikroregionu jako celku.
O: příležitosti
rozvoj venkovského turistického ruchu,
možnost transformace obytné funkce vylidňujících se populačně malých obcí na funkci rekreační (rozvoj chalupaření, agroturistiky, cykloturistiky),
nové turistické atraktivity (podzemí, rekonstrukce a zpřístupnění některých památek),
zpřístupnění nových míst turistům, rozšíření sítě značených cest a cyklotras, včetně naučných a tematických cest,
zvýšení úrovně a nabídky služeb v cestovním ruchu,
zlepšení občanské vybavenosti,
65
navázání spolupráce s jinými regiony, včetně zahraničních regionů,
vytvoření turistického produktu oblasti spolu s dalšími regiony,
zkvalitnění dopravní infrastruktury, včetně vybudování nových komunikací,
zlepšení propagace a prezentace mikroregionu.
T: hrozby
sezónní provoz některých památek,
absence bezbariérových zařízení,
nedostatek finančních prostředků na zkvalitnění vybavenosti obcí a následnou údržbu (př. finanční náročnost údržby značených pěších a cyklistických tras a informačních tabulí),
nedostatek nových pracovních příležitostí,
konkurenční nabídka jiných mikroregionů,
nezájem občanů o dění v mikroregionu a jejich nízká aktivita ve snaze o celkový rozvoj mikroregionu.
66
8
Analýza územních plánů vybraných obcí V následující kapitole jsou zkoumány územní plány dvou vybraných obcí
s ohledem na rozvoj cestovního ruchu či rekreační opatření v obci. Vybrána byla populačně malá obec Horní Újezd a největší město mikroregionu Jaroměřice nad Rokytnou. Pro zpracování této kapitoly byly využity územní plány zmíněných obcí.
8.1
Jaroměřice nad Rokytnou Jaroměřice nad Rokytnou zaujímají funkci centra mikroregionu. K městu náleží
šest místních částí - Boňov, Ohrazenice, Popovice, Příložany, Ratibořice a Vacenovice. Jaroměřice nad Rokytnou zaujímají rozlohu 5 138 hektarů a žije zde 4 212 obyvatel.1 Obec se rozkládá v Jaroměřické kotlině a je řekou Rokytnou rozdělena na dvě části – severní a jižní. První písemná zmínka o městě pochází ze 14. století. Nachází se zde množství kulturních památek v čele s barokním zámkem s kostelem sv. Markéty a přilehlým parkem, kde se každoročně koná významná kulturní akce – Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. V územním plánu města je z hlediska cestovního ruchu a rekreace řešena především dopravní infrastruktura, občanské vybavení a veřejná prostranství. o
Dopravní infrastruktura Jedním z hlavních cílů rozvoje mikroregionu je vybudování obchvatu silnic
II/152 a II/360, za účelem převedení tranzitní dopravy mimo jádro města. Obchvat města, který je rozčleněn do dvou částí, je navrhován podél hlavních tahů, zahrnuty jsou i plochy pro napojení ostatních komunikací a pro související objekty i plochy pro doprovodnou a izolační zeleň. Nejdříve je naplánováno vybudování severojižní části obchvatu, která přiblíží dvě velká města – Moravské Budějovice a Třebíč. Druhá část 1
Počet obyvatel a rozloha obce k 31. 12. 2012. Zdroj: Vybrané statistické údaje za obec. Český
statistický
úřad.
Veřejná
databáze.
Dostupné
z:
˂http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3%BApr avy&pro_1_154=590754&cislotab=MOS+ZV01&str=tabdetail.jsp˃
67
obchvatu, jihovýchodní, zatím není připravována. Účelem obchvatu je ochrana obytného území před negativními vlivy způsobenými nadměrnou dopravou a zajištění dlouhodobé udržitelnosti objektů v čele s městskou památkovou zónou. Stávající silniční síť ve městě bude rozšiřována v rámci nové výstavby, na komunikacích budou prováděny také dílčí úpravy. Podél některých místních komunikací je plánováno vybudovat chodníky, alespoň jednostranně. Navrženo je také vybudování nové autobusové zastávky na silnici u Příložan. Za účelem zvýšení parkovacích kapacit pro návštěvníky města je navržena nová parkovací plocha na jižním okraji města. Tato plocha bude propojena s pěšími trasami a jádrem města. Další parkovací plocha byla navržena také u koupaliště. Městem vede několik cyklotras, je snahou jejich trasy vést mimo komunikace s vyšší intenzitou dopravy. Navrženo je vybudování a rozšíření sítě cyklotras i pěších tras zejména podél vodních toků tak, aby byl vytvořen propojený systém uvnitř města a došlo ke zpřístupnění i blízkého okolí. Podél těchto cest je nezbytné vybudovat odpočívky, informační body a další zařízení (Brožek, 2012). o
Občanská vybavenost Navrhovány jsou nové plochy občanského vybavení, převážně pro tělovýchovu
a sport i pro volnočasové aktivity. V Jaroměřicích nad Rokytnou je plánován sportovní areál na východním okraji města a víceúčelová plocha a zařízení u koupaliště, v Ohrazenici je navrženo univerzální hřiště, hřiště u rybníka Koretník, hřiště pro míčové hry a hřiště pro hasičský sport, v Příložanech je navržena víceúčelová plocha a víceúčelová sportovní plocha a ve Vacenovicích je plánován víceúčelový objekt. U dosud fungujících zařízení v mikroregionu je plánováno jejich zkvalitňování, opravy a rekonstrukce (Brožek, 2012). o
Veřejná prostranství Územní plán počítá s údržbou a zkvalitňováním stávajících veřejných
prostranství, což zahrnuje úpravy povrchů, údržbu či výsadbu zeleně apod. Nové plochy veřejného prostranství jsou plánovány také v aktuálně navržených zastavitelných
68
plochách i na jejich obvodu. Plánováno je také propojení ploch zeleně, která se nachází podél vodního toku řeky Rokytné s cyklostezkami a cestami pro pěší tak, aby došlo k vytvoření uceleného rekreačního pásu zeleně. Plochy zeleně jsou navrženy i u drobných staveb v krajině (Brožek, 2012). Shrnutí – v územním plánu obce Jaroměřice nad Rokytnou je navrženo: − obchvat silnic II/152 a II/360, − rozšíření silniční sítě v rámci nové výstavby, − dílčí úpravy stávající silniční sítě, − vybudování chodníků podél některých komunikací, − vybudování autobusové zastávky na silnici u Příložan, − nová parkovací plocha na jižním okraji města a u koupaliště, − vybudování a rozšíření sítě cyklotras i pěších tras s odpočívkami, informačními body a dalšími zařízeními, − nové
plochy
občanského
vybavení
v Jaroměřicích
nad
Rokytnou,
Ohrazenicích, Příložanech a Vacenovicích, − zkvalitňování, opravy a rekonstrukce fungujících zařízení občanské vybavenosti, − údržba a zkvalitňování stávajících veřejných prostranství, − nové plochy veřejného prostranství v navržených zastavitelných plochách i na jejich obvodu, − nové plochy zeleně, − propojení ploch zeleně s cyklostezkami a cestami pro pěší.
69
8.2
Horní Újezd Horní Újezd se nachází 6 km od Jaroměřic nad Rokytnou. Rozloha obce, která
patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč, je 716 ha, žije zde 263 obyvatel.2 Horní Újezd se nachází na okraji staré sídelní oblasti, jenž je souvisle osídlena již od pravěku, první písemná zmínka o obci však pochází ze 13. století. V obci se nachází několik památek – farní kostel sv. Petra a Pavla, Újezdský mlýn, pomník padlým
či
boží
muka.
Katastrem
obce
prochází
rozvodí
mezi
Rokytnou
a Štěpánovickým potokem (www.horni-ujezd.com). V územním plánu obce je z hlediska cestovního ruchu a rekreace, stejně jako v plánu předchozím, řešena především dopravní infrastruktura, občanské vybavení a veřejná prostranství. o
Dopravní infrastruktura V rámci dopravní infrastruktury je plánována úprava silniční sítě v obci, která
je tvořena silnicemi III. třídy. V nových lokalitách obytné výstavby jsou navrženy místní komunikace s napojením na stávající komunikace. V centru obce je navrženo vybudování oboustranného chodníku, podél silnic v zastavěné části obce potom alespoň jednostranného pruhu pro pěší, odděleného vodícím proužkem pro vytvoření bezpečnostního odstupu. Pro zachování venkovského rázu obce je pěší pruh navržen bez zvýšeného obrubníku. Navržena je také úprava rozsáhlých křižovatek místních komunikací o technická opatření za účelem zlepšení rozhledových poměrů. V rámci autobusové dopravy jsou potom navrženy nové zastávky na severním a jižním okraji obce.
2
Počet obyvatel a rozloha obce k 31. 12. 2012. Zdroj: Vybrané statistické údaje za obec. Český
statistický
úřad.
Veřejná
databáze.
Dostupné
z:
˂http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3%BApr avy&pro_1_154=590649&cislotab=MOS+ZV01&str=tabdetail.jsp˃
70
Horním Újezdem vede cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs, která je vedena obcí k Újezdskému mlýnu po stávajících účelových veřejně přístupných komunikacích. Plánováno je vybudování dopravního značení i informačního a odpočinkového místa. Na jihovýchodním okraji obce je plánováno parkoviště pro místní hřiště. Zároveň je navrženo užívat a označit jako parkovací místa zpevněné plochy na návsi, před kulturním domem a u hřbitova (Šilhavá, 2009). o
Občanská vybavenost Obec disponuje základním občanským vybavením, které je soustředěno v centru
obce a zahrnuje budovu obecního úřadu s knihovnou a víceúčelovým sálem kulturního domu, dětské hřiště, hřiště na kopanou. V územním plánu jsou navrženy nové plochy pro občanské vybavení, konkrétně plocha pro rozšíření hřiště na kopanou, včetně parkoviště a izolační zeleně kolem areálu na jihovýchodním okraji obce a plocha pro občanské vybavení, sport, služby a podnikatelské aktivity ve východní části obce v prostoru mezi stávajícím vybavením a plochou pro sport. Pro zkvalitňování služeb je plánována rekonstrukce stávajících objektů v obci (Šilhavá, 2009). o
Veřejná prostranství Za účelem zlepšení životního prostředí a rekreace v obci je doporučeno rozšířit
plochy veřejné zeleně a upravit veřejná prostranství. Navrženo je vybudování parkově upravené veřejné zeleně a obnova rybníčku v prostorách farské zahrady, ale také izolační zeleně kolem hospodářského střediska, ploch pro občanské vybavení, sport a výrobních ploch. V plánu je také obnova alejí kolem silnic a polních cest. S cílem zadržení vody v krajině je navržena obnova a vybudování rybníků v lokalitách „Újezdský mlýn“ u Rokytné, „Pod vsí“ u Újezdského potoka a „Před lištím“ dva rybníčky na přítoku Újezdského potoka (Šilhavá, 2009).
71
Shrnutí – v územním plánu obce Horní Újezd je navrženo: − úprava silniční sítě, − vybudování místní komunikace v nových lokalitách obytné výstavby, − vybudování chodníků či jednostranného pruhu pro pěší, − úprava křižovatek o technická opatření, − nové autobusové zastávky, − vybudování dopravního značení i informačního a odpočinkového místa podél cyklostezky, − vybudování parkoviště.
72
9
Opatření pro podporu rozvoje cestovního ruchu V této kapitole jsou na základě předchozí analýzy mikroregionu navržena
opatření, která by mohla zvýšit zájem turistů o návštěvu mikroregionu Rokytná či zlepšit vybavenost obcí, a zpříjemnit tak bydlení obyvatelům mikroregionu. U všech zmíněných skutečností je nejprve zanalyzován současný stav, následně jsou navržena vhodná vylepšení a indikátory pro monitoring efektivity. Navržena byla následující opatření: − rozhledna, − vyhlídka ve věži chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, − zámecký hotel v Jaroměřicích nad Rokytnou, − wine wellness na zámku Sádek, − venkovská turistika, − agroturistika na kozí farmě v Ratibořicích, − dětský tábor u vodní nádrže Markovka, − dětské hřiště v Jaroměřicích nad Rokytnou, − naučná stezka v části přírodního parku Rokytná, − rekonstrukce a zpřístupnění podzemí, − bezbariérové přístupy, − webové stránky mikroregionu.
Rozhledna V mikroregionu se v současné době nenachází žádná rozhledna, najdeme zde
však několik míst, kde by byla vhodná. Např. z Klučovské hory, která je nejvyšším bodem regionu, je krásný výhled. Při příznivém počasí lze z hory vidět Pálavské vrchy, a dokonce i pohoří Alp. Další variantou by mohla být rozhledna v nedalekém Ostašově. Nadmořská výška obce umožňuje rozhled po okolí, vidět lze Lipník, Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice, kopce Sádku a při příznivém počasí i vrcholky Alp. V případě Klučova by výstavba rozhledny byla ideální v blízkosti cyklostezky č. 401 vedoucí z Třebíče do Moravského Krumlova a pěší trasy Klučov – Chroustov. Finančně
73
méně náročnou variantou by bylo využití bývalého televizního vysílače na Klučovském kopci, který by mohl být na rozhlednu upraven. Rozhledna by na ochozu disponovala informačními panely, které by obsahovaly informace o zajímavých místech výhledu. Okolo rozhledny by bylo vybudováno odpočinkové místo pro turisty s lavičkami, odpadkovými koši a stojany na kola. Indikátory pro monitoring efektivity: V případě, že by na rozhlednu bylo zavedeno vstupné, by zájem o ni byl zjišťován podle počtu prodaných vstupenek. Jinou variantou by bylo sledování a zaznamenávání návštěvnosti rozhledny různé dny v týdnu v jiných časových intervalech jedenkrát do měsíce.
Vyhlídka ve věži chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou Kostel sv. Markéty v Jaroměřicích má dvě věže – severní a jižní, které jsou
vysoké přes čtyřicet metrů. Z věží kostela je krásný výhled na město, přístupná je však, a to pouze výjimečně, jen severní věž, kde se nacházejí zvony. Jižní věž kostela by mohla být, alespoň po část roku, využita jako vyhlídka, nicméně by musela projít řadou úprav (rekonstrukce schodiště aj.). Vhodné by bylo vyhlídku doplnit o informační panely, které by turisty upozorňovaly na jednotlivé atraktivity obce či o zajímavé fotografie, které by návštěvníkům umožnily srovnání historické a současné podoby města. Indikátory pro monitoring efektivity: Na vyhlídkovou věž by bylo zavedeno vstupné. Vstupenky by byly k dispozici na pokladně zámku, čímž by byl zajištěn přehled o počtu návštěvníků.
Zámecký hotel v Jaroměřicích nad Rokytnou Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou disponuje několika místnostmi, které
nejsou nijak využity. Vhodná by byla jejich rekonstrukce a využití jako ubytování pro turisty ve formě zámeckého hotelu, vybaveného dobovým nábytkem. Ubytování na zámku by mohlo být rozšířeno i o další atraktivní služby, a to ve spolupráci s místními poskytovateli služeb, např. kosmetika, masáže. Turistům k dispozici by byla také kavárna a vinárna, které jsou součástí zámku. V těchto prostorách by pro klienty
74
mohlo být zajištěno také stravování, které by do zámku bylo dodáváno z některé místní restaurace. Indikátory pro monitoring efektivity: Zájem turistů o zámecký hotel by vyplýval z jeho návštěvnosti, která by byla evidována recepcí hotelu.
Wine wellness V zámku Sádek by vzhledem k jeho poloze nad vinohrady bylo ideální zřízení
tzv. wine wellness. Nutná by však byla celková rekonstrukce objektu. Nabídka wellness centra s vínem a vinnými procedurami by mohla zahrnovat např. vinné koupele, saunu, Kneippovu vinařskou stezku, masážní lavice, whirlpool, vyhřívané odpočinkové lavice, vinné masáže, zábaly s vinnými oleji apod. V objektu zámku by zároveň bylo příhodné vybudovat ubytování a restauraci. Zřízeny by mohly být pokoje historické i moderní, aby si návštěvníci mohli vybrat ubytování dle svých preferencí. Zdejší restaurace by kromě stravování klientů hotelu mohla zajišťovat i občerstvení návštěvníků lokality. Indikátory pro monitoring efektivity: Zájem o služby wine wellnes by byl zjištěn prostřednictvím prodaných vstupů do wellness zóny. Zájem o ubytování by byl odvozen od počtu ubytovaných turistů, evidovaných recepcí hotelu a prospěch restaurace od výše tržeb.
Venkovská turistika Charakter území mikroregionu s velkým počtem populačně malých obcí je velmi
vhodný pro venkovskou turistiku. U postupně se vylidňujících obcí je možno využít transformace obytné funkce na funkci rekreační. Venkovská turistika je vhodná především pro nezávislé cestovatele se zájmem o přírodu a klidné prostředí. Pro rozvoj venkovské turistiky v mikroregionu by bylo nutné zajistit odpovídající ubytovací kapacity, především ubytování v menších penzionech nebo v soukromí – v bytech či rodinných domech a rekreačních objektech (chaty, chalupy). Mikroregion nabízí ideální podmínky pro venkovskou turistiku, je zde možno využít pěších tras, cyklotras, vodních ploch k rekreaci či rybolovu, koňských jezdeckých stanic, nejrůznějších sportovišť, lesů pro houbaření apod.
75
Indikátory pro monitoring efektivity: V rámci jednotlivých obcí evidovat u poskytovatelů ubytovacích kapacit počet ubytovaných turistů.
Agroturistika na kozí farmě v Ratibořicích Agroturistika je oblíbenou formou šetrného cestovního ruchu. V mikroregionu
Rokytná se nachází kozí farma Dvůr Ratibořice, která návštěvníkům nabízí jednodenní agroturistiku formou exkurze, zahrnující návštěvu farmy a ochutnávku výrobků z kozího mléka. Farma v současné době chová kromě koz i několik ovcí a zabývá se také rostlinnou výrobou. Návrhem na podporu cestovního ruchu v Ratibořicích je zaměřit se na popularitu agroturistiky, vybudovat v rozsáhlém areálu farmy několik pokojů k ubytování a nabízet turistům několikadenní pobyty tohoto druhu. Turisté by byli v blízkém kontaktu se zvířaty, mohli by si vyzkoušet činnosti, které jsou spojeny s každodenní péčí o zvířata, výrobu kozích produktů nebo práci na zemědělské půdě formou ekologického či tradičního zemědělství. Stravování klientů, které by zahrnovalo také místní produkty, by mohlo být zajištěno v již fungujících prostorách agrocentra, či v přilehlém venkovním posezení. Indikátory pro monitoring efektivity: Zájem o vícedenní agroturistiku na farmě v Ratibořicích by byl sledován na základě evidence ubytovaných hostů vedené farmou.
Dětský tábor u vodní nádrže Markovka V mikroregionu se u obce Kožichovice nachází vodní nádrž Markovka, která
slouží k rekreačním účelům a rybolovu. Zdejší příjemné prostředí by bylo vhodné k vytvoření dětského tábora. Navrhované opatření by zahrnovalo výstavbu dřevěných chatek a hlavní budovy s kuchyní a jídelnou, umýváren a toalet i posezení u ohně. Ke sportovnímu vyžití by dále bylo vytvořeno menší hřiště a ke koupání a jiným aktivitám by byla využívána právě vodní nádrž Markovka, k dobrodružným hrám a soutěžím by ideálně sloužily zdejší četné lesy, vytvořeno by mohlo být také lanové minicentrum. Proto, aby tábor přilákal malé turisty, by bylo třeba atraktivní nabídky, zahrnující např. pohybové hry, sportovní aktivity a turnaje, táborovou olympiádu, noční hry, stezku odvahy, táboráky s kytarou, výtvarné činnosti, výuku tábornických
76
dovedností (morseovka, šifry, uzlování, rozdělání ohně). Tábory by mohly být dle zájmu či věku dětí zaměřeny také tematicky – např. sportovní, taneční, pohádkový či indiánský tábor. Smyslem tábora by bylo sportovní vyžití dětí, zlepšení jejich dovedností a znalostí, socializace a výchova k samostatnosti. Indikátory pro monitoring efektivity: Atraktivita tábora a zájem o něj by byl sledován podle počtu podaných přihlášek a následného počtu zúčastněných dětí. Sledováno by také bylo to, zda zájem o tábor během let stoupá, nebo naopak klesá.
Dětské hřiště v Jaroměřicích nad Rokytnou V Jaroměřicích je pestrá nabídka sportovního vyžití, nachází se zde koupaliště,
tenisové kurty, travnaté i pískové fotbalové hřiště, oranžové víceúčelové hřiště, autohřiště, v tělocvičně místní školy dokonce i horolezecká stěna. Naprosto zde však chybí dětské hřiště pro nejmenší, které by ocenili především obyvatelé obce. Navrženo je proto vybudování hřiště disponujícího pískovištěm, houpačkami, prolézačkami, skluzavkou a doplněného o lavičky a odpadkové koše. Vhodných by bylo několik lokalit – např. v prostorách za základní školou, kde se hřiště dokonce v minulých dobách nacházelo, či v prostorách před místní sokolovnou. Indikátory pro monitoring efektivity: Pro zjištění zájmu o dětské hřiště by jeho návštěvnost byla sledována v různé dny a různé časové intervaly jedenkrát měsíčně.
Naučná stezka v části přírodního parku Rokytná Na území přírodního parku Rokytná, které se z části nachází v mikroregionu
Rokytná, by mohla být vytvořena naučná stezka. Účelem stezky s kulturně výchovným charakterem by bylo seznámit návštěvníky s přírodními, krajinnými a historickými zajímavostmi území, ale také zdůraznit důležitost ochrany přírody a životního prostředí. Trasa naučné stezky by byla vedena tak, aby návštěvníkům přibližovala zajímavosti parku – charakteristické druhy rostlin (sněženka podsněžník, stulík žlutý, brambořík nachový, ostřice chlupatá), živočichů (užovka podplamatá, skorec vodní, ledňáček říční, vydra říční) či skalní útvary (Justýnka). Na naučných tabulích by mohla být přiblížena také např. historie parku či znázorněna trasa toku řeky Rokytné. Naučná stezka by
77
mohla být doplněna také o vyhlídkové body s esteticky působícími panoramaty. Všechny informace o zajímavostech parku by byly uvedeny na dřevěných tabulích doplněných o ilustrace či fotografie, naučná stezka by byla doplněna také o odpočívadla. Velmi důležité by bylo zvážit, zda návštěvnost stezky nezpůsobí neúnosné poškození přírodních výtvorů. Indikátory pro monitoring efektivity: Monitoring návštěvnosti by mohl být zajištěn pomocí automatických tepelných sčítacích zařízení, která sčítají nepřetržitě s vysokou přesností, jsou odolná vůči vandalismu a klimatickým podmínkám. Tato zařízení dokážou zachytit záznam tepelného záření lidského těla a rozlišit i směr pohybu. Získaná data jsou potom přenášena přímo do počítače. Toto řešení by však bylo velmi finančně náročné, jako vhodnější se proto jeví fyzické sčítání, které by bylo prováděno během roku různé dny v týdnu. Naučná stezka by na svém konci mohla být doplněna také o návštěvní knihu, která by také mohla sloužit jako určitý zdroj návštěvnosti i jako zdroj námětů a připomínek turistů ke stezce.
Rekonstrukce a zpřístupnění podzemí Jaroměřice nad Rokytnou jsou protkány podzemními chodbami, které
se nacházejí především ve středu města a blízkých ulicích. Hlavní chodba vede přes náměstí směrem na Třebíč, na ni jsou napojeny další úzké chodbičky. Chodby v minulosti sloužily jako úkryt před nepřítelem či jako skladiště potravin, dnes jsou však na mnoha místech propadlé nebo z části zatopené vodou. Na základě provedeného průzkumu bylo zjištěno, že podzemní chodby vedou k božím mukám, která se nacházejí před křižovatkou směrem na Vacenovice, a vytváří v tomto místě dokonce podzemní křižovatku chodeb, které dále vedou směrem na Štěpánovice i Šebkovice. Další chodby byly objeveny či se dle pověstí nacházely ve Výčapech, Horním Újezdě, Šebkovicích, Ratibořicích, Štěpánovicích i pod zámkem Sádek. Existují spekulace, že kdysi byly všechny chodby vzájemně propojeny (www.kpufo.cz). Pokud by byly zdejší podzemní chodby řádně prozkoumány, upraveny a zpřístupněny turistům, mohly by se stát zajímavou atraktivitou cestovního ruchu v mikroregionu.
78
Indikátory pro monitoring efektivity: Podzemní chodby by turistům byly zpřístupněny pouze za vstupné s průvodcem, čímž by byl zajištěn přehled zájmu o tuto atraktivitu.
Bezbariérové přístupy Velkým
problémem
dnešní
doby
je
nepřipravenost
většiny
obcí
na handicapované turisty. Stejně tak tomu je v mikroregionu Rokytná. V největším městě mikroregionu, Jaroměřicích nad Rokytnou, byla teprve v minulých měsících slavnostně otevřena bezbariérová trasa s novými chodníky, sníženými přechody a pásy pro nevidomé, která vede centrem města od autobusového nádraží k radnici. Mezi kulturní památky, které se řadí mezi z části bezbariérové, patří jaroměřický zámek, kde jsou dostupné místnosti prohlídkové trasy B (hostinské pokoje a kuchyně) a chrám sv. Markéty na trase C. Prohlídková trasa A (hraběcí apartmány) se nachází v prvním patře, bariéru přístupu tedy vytváří schodiště. U ostatních památek ve městě bezbariérový přístup není vůbec. Stejný problém je u ubytovacích zařízení – nenajdeme jediné bezbariérové, u stravovacích zařízení je situace o něco lepší, handicapovaný turista by si však nemohl vybírat. U některých kulturních památek by nebylo úplně jednoduché bezbariérový přístup vyřešit s ohledem na samotnou kulturní památku. Nicméně ubytovací a stravovací zařízení by v dnešní době již měla být handicapovaným turistům přizpůsobena, a to minimálně ve větších obcích, tedy i v Jaroměřicích nad Rokytnou. Návrhem na podporu cestovního ruchu i zlepšení života handicapovaných obyvatel v mikroregionu je zpřístupnění kulturních památek, ubytovacích a stravovacích zařízení handicapovaným turistům, formou částečných úprav budov, vybudováním výtahů či instalací technického zařízení pro handicapované. Důležité je také vybudování bezbariérových tras v obcích pro bezproblémový pohyb handicapovaných. Indikátory pro monitoring efektivity: U ubytovacích a kulturních zařízení lze snadno zaznamenávat počet handicapovaných turistů, kteří objekty navštíví. U stravovacích zařízení by toto sledování však bylo obtížnější, což platí i pro veřejná prostranství, kde se efektivita vybudovaných opatření sleduje velmi těžko.
79
Webové stránky mikroregionu V neposlední řadě se jeví jako velmi nutné vylepšit webové stránky
mikroregionu. Informace o mikroregionu jsou k nalezení na webových stránkách města Jaroměřice nad Rokytnou. Na stránkách je však uveden pouze výčet obcí, orgány mikroregionu, koncepční dokumenty, fotogalerie či kalendář akcí. Webové stránky by měly sloužit především ke zlepšení informovanosti turistů, ale také obyvatel mikroregionu.
Z hlediska cestovního ruchu by na stránkách měly být blíže
charakterizovány jednotlivé obce a jejich atraktivity – např. kulturně-historické památky, přírodní zajímavosti či kulturní akce, ale také možnosti ubytování, stravování, sportovního či kulturního vyžití. Přínosem by bylo také uvedení reklam přímo odkazujících na stravovací a ubytovací kapacity mikroregionu. Návštěvníci webu by tak měli možnost se přes reklamu dostat k ubytování, které by si mohli ihned zarezervovat. Prezentace mikroregionu je velmi důležitým aspektem, který je v rámci rozvoje cestovního ruchu nezbytný. Praktické by byly také tištěné brožury s informacemi o mikroregionu, které by byly pro turisty k dispozici v turistickém informačním centru v Jaroměřicích nad Rokytnou. Indikátory pro monitoring efektivity: Pro sledování efektivity by na webových stránkách bylo zavedeno počítadlo přístupů, které by snadno a rychle změřilo jeho návštěvnost. Sledování počtu rozebraných informačních brožur by také umožnilo pozorovat šíři zájmu turistů o mikroregion. Uvedená opatření pro podporu rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu jsou založena na vybudování nových staveb, ale i na lepším využití staveb existujících. V případě, že by uvedená opatření byla realizována, zvýšila by se i bodová hodnota turistického potenciálu. Dle Bínovy metody by hodnotu turistického potenciálu zvýšilo především zpřístupnění historického podzemí o 40 bodů a výstavba rozhledny v Klučově, která by byla zahrnuta do kategorie jiných atraktivit cestovního ruchu a zvýšila by tak potenciál o 20 bodů. Celkově by tedy byl turistický potenciál navýšen o 60 bodů.
80
Navrhovaná opatření byla pro lepší přehlednost zaznačena do mapy pomocí piktogramů. Zaznačena byla rozhledna v Klučově, vyhlídka ve věži chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, zámecký hotel v Jaroměřicích nad Rokytnou, wine wellness na zámku Sádek, agroturistika na kozí farmě v Ratibořicích, dětský tábor u vodní nádrže Markovka, dětské hřiště v Jaroměřicích nad Rokytnou, naučná stezka v části přírodního parku Rokytná, bezbariérové přístupy, podzemí chodby a možnosti venkovské turistiky v obcích mikroregionu. Důležité je podotknout, že vzhledem k faktu, že podzemní chodby dosud nejsou prozkoumány a není tedy jisté, kudy přesně vedou a zda jsou skutečně propojeny, je jejich naznačení v mapě nutné považovat za orientační. Venkovskou turistiku by bylo možné provozovat ve všech menších obcích mikroregionu kromě samotného centra, proto byly zaznačeny všechny malé obce.
81
Obr. 3 Rozmístění navrhovaných opatření cestovního ruchu a rekreace
Zdroj: ArcČR 500, Malování, vlastní zpracování
82
10
Diskuze Pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu byla v diplomové práci využita
metoda dle Bíny (2010), která byla pro zhodnocení mikroregionu upravena. Pomocí této metody byly zhodnoceny atraktivity cestovního ruchu v území a také plochy a linie ovlivňující cestovní ruch. V rámci hodnocení atraktivit cestovního ruchu bylo u několika z nich upraveno bodové hodnocení u jistých významových stupňů. Účelem bylo ohodnotit i menší atraktivity v území, jejichž charakter neodpovídá popisu atraktivity v daném významovém stupni Bínovy metody. Cílem bylo, aby tyto atraktivity byly ohodnoceny úměrně vzhledem k ostatním hodnoceným atraktivitám v území. Bodová hodnota byla upravena (snížena či doplněna) v jistých významových stupních u křesťanských sakrálních památek, pietních památníků, farem pro hipoturistiku a plaveckých bazénů. Naopak bylo nutné navýšit bodovou hodnotu atraktivit, které jsou v rámci mikroregionu ojedinělé, v tomto případě se jedná především o vinařský věhlas, v mikroregionu se totiž nacházejí jediné vinohrady na Vysočině. Zjištěno bylo, že v území značně převládají atraktivity cestovního ruchu nad plochami a liniemi ovlivňující cestovní ruch. Ačkoli Bínova metoda zahrnuje široké spektrum složek ke zhodnocení potenciálu území, nepočítá s negativními prvky a vlivy, které působí na krajinu a které mohou také značně ovlivnit rozhodnutí turisty. Tyto prvky byly v rámci práce také uvedeny. Hodnocené atraktivity cestovního ruchu v Bínově metodě by mohly být rozšířeny o další prvky, jako např. o regionální produkty. Zahrnutí této položky by vzhledem k existenci třech regionálních produktů v mikroregionu (med květový, smíšený, medovicový a pastovaný z Lipníka, chléb kmínový a koláč s makovou náplní z Jaroměřic nad Rokytnou a sušené ovoce z Ostašova) zvýšilo celkovou hodnotu potenciálu i u mikroregionu Rokytná. Aby bylo zjištěno, jaké je postavení mikroregionu z hlediska potenciálu pro cestovní ruch v rámci jiné územní jednotky, např. kraje, bylo by nutné zjištěnou celkovou hodnotu
potenciálu
mikroregionu
Rokytná
porovnat
s
hodnotami ostatních
mikroregionů na Vysočině.
83
11
Závěr Cestovní ruch je významným společenským i ekonomickým jevem. K jeho
rozmachu přispívají změny v životním stylu obyvatelstva, rozvoj dopravy, změny v politickém a ekonomickém vývoji zemí i regionů. Rozsahem svých vazeb je významným rozvojovým faktorem a perspektivním odvětvím. Cílem diplomové práce Možnosti rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Rokytná bylo zhodnotit potenciál mikroregionu, který podmiňuje rozvoj cestovního ruchu a navrhnout vhodná opatření pro jeho podporu. V první části práce byla zpracována literární rešerše týkající se regionálního rozvoje, udržitelného rozvoje, cestovního ruchu či rekreace, přičemž byl kladen důraz na vzájemnou provázanost. Následně byly popsány metody hodnocení rekreačního potenciálu a potenciálu cestovního ruchu. V další části práce bylo charakterizováno území mikroregionu Rokytná, uvedeny byly přírodní i socioekonomické podmínky. Ke zhodnocení potenciálu území bylo využito Bínovy metody hodnocení potenciálu obcí s rozšířenou působností, která byla pro účely hodnocení mikroregionu v jistých bodech modifikována, tyto úpravy byly v rámci metodiky vysvětleny. V souvislosti s dalším rozvojem cestovního ruchu v lokalitě bylo důležité zhodnotit také stávající materiálně-technickou základnu (ubytovací a stravovací kapacity), za účelem zjištění silných a slabých stánek mikroregionu i jeho příležitostí a hrozeb byla následně provedena také SWOT analýza. Zhodnoceny byly i územní plány dvou vybraných obcí, účelem bylo zjistit záměry těchto obcí z hlediska zlepšování jejich vybavenosti s ohledem na cestovní ruch a rekreaci. Na základě výsledného zjištění byla pro podporu cestovního ruchu i rekreace navržena vhodná opatření. Potenciál mikroregionu Rokytná tkví především v kulturní krajině, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka. Nachází se zde velké množství památek (zámky, sakrální stavby, pietní památníky, technické stavby, muzea), přírodních zajímavostí (parky, rezervace, skalní útvary), jsou zde pořádány nejrůznější sportovní a kulturní akce v čele s Mezinárodním hudebním festivalem Petra Dvorského, na území
84
mikroregionu se vyskytuje kozí farma, farmy pro hipoturistiku, a dokonce i vinohrady Sádek, které jsou jedinými vinohrady na Vysočině. Zdejší krajina je vhodná pro rekreaci, cykloturistiku, turistiku, v zimním období i pro běh na lyžích a díky výskytu populačně malých obcí, především pak pro venkovskou turistiku. V rámci materiálně-technické základny v mikroregionu převažují stravovací kapacity nad kapacitami ubytovacími. U stravovacích kapacit je však v menších obcích třeba počítat s omezeným provozem. V rámci rozvoje cestovního ruchu je však nesmírně důležitý výskyt těchto zařízení, jejichž provoz je možné přizpůsobovat poptávce. Ubytovacích zařízení se v mikroregionu mnoho nevyskytuje, nicméně zde najdeme různé druhy těchto kapacit (hotely, penziony, chaty, ubytovny), turista si tak může vybrat zařízení podle svých preferencí. V rámci rozvoje cestovního ruchu je možné u některých těchto zařízení v budoucnu i navýšit kapacitu. Provedená SWOT analýza zdůraznila silné stránky mikroregionu, mezi které patří především charakter zdejší turisticky atraktivní krajiny s množstvím památek, přírodních zajímavostí a akcí regionálního i mezinárodního významu. Naopak slabou stránkou mikroregionu je zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro cestovní ruch. Příležitosti mikroregionu spočívají v rekonstrukci a zpřístupnění nových památek a v rozvoji venkovské turistiky. Hrozbou pro mikroregion je potom zejména nedostatek finančních prostředků na zkvalitnění vybavenosti obcí a jejich následnou údržbu. Analýza územních plánů vybraných obcí prokázala, že obce se v plánech z hlediska cestovního ruchu a rekreace zaměřují především na zlepšování dopravní infrastruktury, občanského vybavení a veřejných prostranství. V závěru práce byla navržena opatření pro podporu cestovního ruchu i rekreace v mikroregionu. V rámci opatření bylo navrženo nové využití stávajících atraktivit (zámecký hotel, vyhlídka, naučná stezka aj.), ale i vybudování atraktivit nových (dětský tábor, hřiště). Velmi důležitým prvkem, na který by mělo být zacíleno v první řadě, je však dostatečná prezentace mikroregionu jako destinace pro cestovní ruch.
85
12
Použité zdroje
Tištěná literatura BRIASSOULIS,
Helen
a Jan
VAN
DER
STRAATEN.
Tourism
and
the
Environment: Regional, Economic, Cultural and Policy Issues. 2. přeprac. vyd. Netherlands, Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 2000. 381 s. ISBN 0-7923-61369. CARBOL, Stanislav. Návrh metodiky hodnocení rekreačního potenciálu území. Diplomová práce. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2010. 118 s. CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. GALVASOVÁ, Iva. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007. 138 s. ISBN 978-80-86251-20-2. GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch pro všechny: odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 89 s. ISBN 978-80-7399-407-5. JENKINS, Ian a Roland SCHRÖDER. Sustainability in Tourism: A Multidisciplinary Approach. Wiesbaden: Springer Gabler, 2013. 300 s. ISBN 978-3-8349-2806-1. KOPŠO, Emil a kol. Geografia cestovného ruchu. 1.vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1992. 327 s. ISBN 80-08-00346-4.
KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. KREJČÍ, Tomáš a kol. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2010. 155 s. ISBN 978-80-7375-414-3. KVĚTOŇ, Vít a Vít VOŽENÍLEK. Klimatické oblasti Česka: Klasifikace podle Quitta za období 1961-2000. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2011. 20 s. ISBN 97880-244-2813-0. MAIER, Karel a kol. Územní plánování a udržitelný rozvoj. 1. vyd. Praha: ABF - Arch, 2008. 100 s. ISBN 978-80-86905-47-1. MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch: (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7. MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983, 248 s. MUSIL, Martin a kol. Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí: oponovaná výzkumná zpráva pro veřejnou správu a další zainteresované subjekty. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. 118 s. ISBN 978-80245-1430-7. NOVOTNÁ, Marie. Ohodnocení geografického potenciálu pro cestovní ruch. In: FŇUKAL, Miloš, PTÁČEK, Pavel. Geografie, cestovní ruch a rekreace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 15- 26 s. ISBN 80-244-1221-7. PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 298 s. ISBN 978-80-7435-006-1. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6.
SCHNEIDER, Jiří, Jitka FIALOVÁ a Ilja VYSKOT. Krajinná rekreologie II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. 132 s. ISBN 978-80-7375357-3. STEJSKAL, Jan a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2. ŠKRABAL, Ivo, Josef NOVÁK a kol. Metodika pro sledování indikátorů efektivity managementu mikroregionů: benchmarking venkova. Šumperk: Centrum pro komunitní práci, CpKP střední Morava, 2011. 66 s. ISBN 978-80-86902-95-1. TITTELBACHOVÁ, Šárka. Politika cestovního ruchu. In: WOKOUN, René a kol. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. 205-215 s. ISBN 978-80-7201-699-0. VYSTOUPIL, Jiří, Martin ŠAUER a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-3407. Koncepční a strategické dokumenty GALVASOVÁ, Iva a kol. Strategie rozvoje ekologického mikroregionu Rokytná. Brno, 2002. 112 s. BROŽEK, Ladislav: Územní plán Jaroměřice nad Rokytnou. Jaroměřice nad Rokytnou: 2012. 133 s. ŠILHAVÁ, Vlasta. I. Územní plán Horní Újezd. Třebíč: 2009. 31 s.
Internetové zdroje BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj [online]. 5 (1)/2002 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z:
BÍNA, Jan. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje
[online].
2010
[cit.
2014-02-11].
Dostupné
z:
Bohušický mlýn.
Vodnimlyny.cz
[online].
[cit.
2014-03-30].
Dostupné
z:
. CIUREA, Ion-Valeriu, Roxana MIHALACHE a kol. Studies Regarding the Evaluation of the Tourist Potential of Oituz Hydrographical Basin – Bacau County. Bulletin UASVM Horticulture [online]. 68 (2)/2011 [cit. 2014-05-12]. ISSN 1843-5394. Dostupné
z:
. Hájky. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné
z:
11/prirodni_pamatka-39/?id=451>. Hluboček. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné
z:
11/prirodni_pamatka-39/?id=450>. Horní Újezd: informační server obce [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: . Jedlový les a údolí Rokytné. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. [cit. 2014-03-29]. 12/?id=633>.
Dostupné
z:
Jezdecký klub VIKI Horní Újezd. Jkvikihorniujezd.wbs.cz [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: . Kozí farma Dvůr Ratibořice. Dvůr Ratibořice DoRa: výrobky z kozího mléka [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: . Městská památková zóna Jaroměřice nad Rokytnou. Kraj Vysočina: Kultura a památky kraje
Vysočina
[online].
[cit.
2014-03-30].
Dostupné
z:
vysocina.cz/mestska-pamatkova-zona-jaromerice-nad-rokytnou/d-1100907/p1=1117>. Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. Asociace hudebních festivalů České republiky [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . Muzeum Otokara Březiny. Společnost Otokara Březiny: Jaroměřice nad Rokytnou [online].
[cit.
Dostupné
2014-04-03].
z:
http://www.otokarbrezina.cz/content/view/2/17/>. Myslibořice.
Hrady.cz
[online].
[cit.
Dostupné
2014-03-30].
z:
. O
nás.
Vinařství
Sádek
s.r.o.
[online].
[cit.
2014-04-01].
Dostupné
z:
. Pamětní síň Jana Kubiše, Dolní Vilémovice. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví
[online].
[cit.
Dostupné
2014-04-03].
z:
. PRALONG, Jean-Pierre. A method for assessing tourist potential and use of geomorphological sites. Géomorphologie: relief, processus, environnement [online]. 3/2005
[cit.
Dostupné
2014-05-7].
z:
. Sádek.
Hrady.cz
[online].
[cit.
.
2014-03-30].
Dostupné
z:
Stevenage Landscape Sensitivity and Capacity Study. Stevenage Borough Council [online].
2006
[cit.
2014-05-16].
Dostupné
z:
. ŠAFÁŘOVÁ, Barbora a Ivo ŠKRABAL. Mikroregiony a místní akční skupiny. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2008 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/mikroregiony-a-mistni-akcni-skupiny.aspx Vesnická památková zóna Boňov (Jaroměřice nad Rokytnou). Kraj Vysočina: Kultura a památky kraje Vysočina [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: . V Jedlí. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné
z:
11/prirodni_rezervace-40/?id=437>. Vybrané statistické údaje za obec. Obec Jaroměřice nad Rokytnou. Český statistický úřad.
Veřejná
databáze.
Dostupné
z:
˂http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3 %BApravy&pro_1_154=590754&cislotab=MOS+ZV01&str=tabdetail.jsp˃. Vybrané statistické údaje za obec. Obec Horní Újezd. Český statistický úřad. Veřejná databáze.
Dostupné
z:
˂http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3 %BApravy&pro_1_154=590649&cislotab=MOS+ZV01&str=tabdetail.jsp˃ Zámek. Jaroměřice nad Rokytnou: oficiální web města [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné
z:
.
Zvláštnosti Třebíčska. Podzemí chodby z hradu Sádku a pověsti tradované v jeho okolí. Klub
psychotroniky
a
UFO
[online].
[cit.
2014-03-30].
Dostupné
z:
. Zdroje obrázků Čtyři roční období u Markovky. Krajina Čech, Moravy a Slezska [online]. [cit. 201403-30].
Dostupné
z:
markovky>. Hrad Sádek – letecký snímek. Foto.mapy.cz [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: . Jaroměřice nad Rokytnou – letecký snímek. Foto.mapy.cz [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: . Klučovská hora. Foto.mapy.cz [online]. 2/2008 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: . Kultura. Jaroměřice nad Rokytnou: oficiální web města [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné
z:
. Přírodním parkem Rokytná. Vítejte na Vysočině – turistický průvodce [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: .
13
Seznam tabulek a obrázků
Seznam tabulek Tab. 1
Rekreační potenciál podle tříd metody TERPLAN
27
Tab. 2
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2002)
28
Tab. 3 Zóny potenciálu dle počtu bodů Tab. 4
Vyjádření stupňů vhodnosti pro jednotlivé druhy rekreačního využití
29 32
Tab. 5 Výše potenciálu dle počtu bodů
34
Tab. 6 Bodové hodnoty atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů
36
Tab. 7 Bodové hodnoty ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch a jejich intenzitních stupňů
41
Tab. 8 Bodové hodnoty atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů upravené pro hodnocení mikroregionu – úprava bodové hodnoty je červeně zvýrazněna
45
Tab. 9 Klimatické charakteristiky dle Quitta
47
Tab. 10 Atraktivity cestovního ruchu v mikroregionu Rokytná
51
Tab. 11 Množství atraktivit cestovního ruchu v obcích mikroregionu Rokytná
58
Tab. 12 Plochy a linie ovlivňující cestovní ruch v mikroregionu Rokytná
60
Tab. 13 Ubytovací a stravovací zařízení v obcích mikroregionu Rokytná
63
Tab. 14 Seznam atraktivit cestovního ruchu v obcích mikroregionu Rokytná a jejich hodnocení dle významových stupňů
98
Tab. 15 Seznam ubytovacích zařízení v obcích mikroregionu Rokytná
100
Tab. 16 Seznam stravovacích zařízení v obcích mikroregionu Rokytná
101
Seznam obrázků Obr. 1
Administrativní umístění mikroregionu Rokytná v okrese Třebíč
46
Obr. 2
Množství atraktivit cestovního ruchu v obcích mikroregionu Rokytná
59
Obr. 3 Rozmístění navrhovaných opatření cestovního ruchu a rekreace
82
Obr. 4 Přírodní park Rokytná – mělký úsek řeky Rokytné lemovaný přirozenými lesními porosty
95
Obr. 5 Klučovská hora s vysílačem, která je nejvyšším bodem mikroregionu i přírodní památkou
95
Obr. 6 Městská památková zóna Jaroměřice nad Rokytnou s dominantou obce barokním zámkem a kostelem sv. Markéty Obr. 7
96
Zámek Sádek s přilehlými vinohrady Vinařství Sádek, jedinými vinohrady na Vysočině
96
Obr. 8 Vodní nádrž Markovka u Kožichovic, která je využívána k rekreaci a rybolovu Obr. 9 Logo mikroregionu Rokytná
97 97
14
Přílohy
Obr. 4 Přírodní park Rokytná – mělký úsek řeky Rokytné lemovaný přirozenými lesními porosty
Zdroj: www.region-vysocina.cz Obr. 5 Klučovská hora s vysílačem, která je nejvyšším bodem mikroregionu i přírodní památkou
Zdroj: www.foto.mapy.cz
Obr. 6 Městská památková zóna Jaroměřice nad Rokytnou s dominantou obce barokním zámkem a kostelem sv. Markéty
Zdroj: www.foto.mapy.cz Obr. 7 Zámek Sádek s přilehlými vinohrady Vinařství Sádek, jedinými vinohrady na Vysočině
Zdroj: www.foto.mapy.cz
Obr. 8
Vodní nádrž Markovka u Kožichovic, která je využívána k rekreaci a rybolovu
Zdroj: www.sceneryphoto.blog.cz Obr. 9 Logo mikroregionu Rokytná
Zdroj: www.jaromericenr.cz
Tab. 14 Seznam atraktivit cestovního ruchu v obcích mikroregionu Rokytná a jejich hodnocení dle významových stupňů
Přírodní pozoruhodnost
Atraktivita, obec Přírodní park Rokytná Přírodní památka Hluboček Přírodní památka Hájky Přírodní památka Klučovský kopec
Historický Městská památková zóna Jaroměřice nad Rokytnou městský soubor Historický Vesnická památková zóna Boňov vesnický soubor Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou Zámek Zámek v Myslibořicích Zámek Sádek, Kojetice Chrám sv. Markéty, Jaroměřice nad Rokytnou Kaple Panny Marie, Blatnice Kaple sv. Cyrila a Metoděje, Bohušice Kaple, Dolní Lažany Kaple sv. Floriana, Dolní Vilémovice Farní kostel sv. Petra a Pavla, Horní Újezd Kaple sv. Josefa, Jaroměřice nad Rokytnou Klášter servitů, Jaroměřice nad Rokytnou Špitál s kaplí sv. Kateřiny, Jaroměřice nad Rokytnou Kaple sv. Václava, Kojetice Kaple sv. Cyrila a Metoděje, Kožichovice Křesťanská sakrální Kaple sv. Františka z Assisi, Lesůňky památka Kaple, Loukovice Kostel sv. Jana Křtitele, Lipník Kostel sv. Lukáše, Myslibořice Kaple sv. Tekly, Myslibořice Kaple, Příštpo Kostel sv. Maří Magdaleny, Šebkovice Kaplička na Láně, Výčapy Kaple sv. Cyrila a Metoděje, Výčapy Kaplička, Štěpánovice Kaple, Zárubice Kaple sv. Cyrila a Metoděje, Boňov
Stupeň B B B B B B A C C A C C C C B C B B C C C C B B C C B C C C C C
Pokračování Tab. 14 Seznam atraktivit cestovního ruchu v obcích mikroregionu Rokytná a jejich hodnocení dle významových stupňů
Křesťanská sakrální památka
Pietní památník
Technická památka
Atraktivita, obec Stupeň Kaple sv. Víta, Ohrazenice C Kaple sv. Antonína Paduánského, Popovice C Kaple sv. Cyrila a Metoděje, Ratibořice C Kaple sv. Jiljí, Okrašovice C Kaple Panny Marie Sedmibolestné, Dobrá Voda C Pomník obětem 1. sv. války, Blatnice C Pomník obětem 1. sv. války, Bohušice C Pomník obětem válek, Dolní Vilémovice C Pomník Obětem válek, pomník osvobození Rudou C armádou, pamětní deska na budově statku, Horní Újezd Pomník obětem válek, Klučov C Pomník obětem 1. sv. války, Kožichovice C Pomník obětem 1. sv. války, válečný hrob vojáků Rudé armády, hroby válečných hrdinů na hřbitově, pamětní deska C obětem 2. sv. války na radnici, Jaroměřice nad Rokytnou Pomník obětem 1. světové války, Mikulovice C Pomník obětem 1. sv. války, pamětní desky na domech, C Myslibořice Pomník padlým hrdinům z 1. sv. války, Petrůvky C Pomník obětem 1. sv. války, Příštpo C Pomník obětem válek, pamětní deska, Šebkovice C Pomník obětem 1. sv. války, Výčapy C Pomník obětem 1. sv. války, Zárubice C Pomník obětem válek, pamětní desky na domech, Boňov C Pomník obětem 1. sv. války, Příložany C Pamětní deska Ludmila Soukupová-Kovárníková a Marie C Kovárníková, Ohrazenice Pomník obětem 1. sv. války, Ratibořice C Pomník padlých, Vacenovice C Pomník obětem 1. sv. války, Dobrá Voda C Sýpka, Jaroměřice nad Rokytnou C Vodní mlýn, Bohušice C Újezdský mlýn, Horní Újezd C
Pokračování Tab. 14 Seznam atraktivit cestovního ruchu v obcích mikroregionu Rokytná a jejich hodnocení dle významových stupňů
Muzeum, galerie
Atraktivita, obec Muzeum Otokara Březiny, Jaroměřice nad Rokytnou Pamětní síň Jana Kubiše, Dolní Vilémovice Rolnické muzeum manželů Kopečkových, Příložany
Aquapark, Koupaliště, Jaroměřice nad Rokytnou plavecký bazén Vinařský věhlas Vinařství Sádek, Kojetice Jezdecká stanice U Zaječího revíru, Blatnice Jezdecký klub VIKI, Horní Újezd Farma pro Jezdecká stanice U Slunce, Kojetice hipoturistiku Stáj Drápelov, Lesůňky ITAL CE.KA, s.r.o., Loukovice Jiná atraktivita Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, Jaroměřice nad Rokytnou cestovního ruchu Kozí farma Dvůr Ratibořice Turistické informační TIC Jaroměřice nad Rokytnou centrum
Stupeň A B C C
A B
Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 15 Seznam ubytovacích zařízení v obcích mikroregionu Rokytná Obec Dobrá Voda Dolní Vilémovice
Ubytovací zařízení
Skautská základna Chata Hotel Opera, turistická ubytovna, ubytování v soukromí, Jaroměřice nad Rokytnou ubytovna v bývalém lihovaru Klučov Chalupa Kojetice Hotel Sádek, vinný sklep s ubytováním Myslibořice Rekreační objekt Pelikán Ostašov Apartmán Ostašov Pozďátky Chalupa Šebkovice Rekreační domek Výčapy Penzion Morava Zdroj: Vlastní zpracování
Tab. 16 Seznam stravovacích zařízení v obcích mikroregionu Rokytná Obec Blatnice Dolní Vilémovice Horní Újezd Jaroměřice n. Rok. Příložany Ratibořice Kojetice Kožichovice Loukovice Lipník Mikulovice Myslibořice Petrůvky Příštpo Slavičky Šebkovice Výčapy
Stravovací zařízení SK Blatnice Hostinec Na Kopci, Sedlácká krčma Staropramen bar, hostinec U Dvořáků Hostinec Na palubě, hospoda Ve sklípku, restaurace Viola, grandhotel Opera, občerstvení Viola, občerstvení na koupališti, Pohostinství, restaurace Sabina, Zámecká vinotéka, tréninková kavárna Splněný sen, restaurace Corrida, Herna – bar SURIJA Hostinec Na Farmě, Pohostinství Kozí farma – občerstvení, Hasičská klubovna – hospoda Hotel Sádek, Hostinec Kojetice, občerstvení koupaliště Pohostinství Hostinec Loukovice Pohostinství, restaurace na 13, občerstvení u rybníka Havránek Pivnice Hostinec, hostinec U Pelikána Hospoda v KD Hostinec U Tomanů Hostinec v objektu OÚ Pohostinství Restaurace Morava, hostinec U Kuchařů Zdroj: Vlastní zpracování