Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Posouzení spokojenosti obyvatel městské části Brno - Bystrc s kvalitou života se zaměřením na bydlení Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autorka práce:
Mgr. Nataša Pomazalová, Ph.D.
Bc. Jitka Poláchová Brno, 2013
Tento list bude v práci nahrazen zadáním
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Posouzení spokojenosti obyvatel městské části Brno - Bystrc s kvalitou života se zaměřením na bydlení“ vypracovala sama, pod vedením vedoucí práce a za použití literatury a pramenů použitých v přehledu literatury.
V Brně, dne 31. 3. 2013 …………………………… Bc. Jitka Poláchová
Poděkování Moje
poděkování
patří
především
všem
respondentům,
kteří
se
zúčastnili
dotazníkového šetření a pomohli tak s vypracováním této práce. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům úřadu městské části Brno – Bystrc za ochotu při spolupráci.
ABSTRAKT POLÁCHOVÁ, J. Posouzení spokojenosti obyvatel městské části Brno - Bystrc s kvalitou života se zaměřením na bydlení. Diplomová práce. Brno, 2013. Diplomová práce je vypracovaná na téma „Posouzení spokojenosti obyvatel městské části Brno - Bystrc s kvalitou života se zaměřením na bydlení“. V literární rešerši jsou vymezeny základní pojmy, týkající se zpracované problematiky. V rámci vlastní práce byl proveden v městské části Brno – Bystrc dotazníkový výzkum, v závěru práce byla navržena doporučení pro zastupitele městské části, vedoucí ke zvýšení kvality života obyvatel v městské části. Klíčová slova: sociologický výzkum, spokojenost, kvalita života, bydlení, městská část
ABSTRACT POLÁCHOVÁ, J. Assessment of occupant satisfaction Brno - Bystrc with quality of life, focusing on living, Diploma thesis. Brno. 2013 This thesis is elaborated on the topic "Assessment of satisfaction of residents Brno Bystrc with quality of life, focusing on living". The first part defines basic concepts regarding the handling of the issue. As part of their work was conducted in town district city Brno - Bystrc questionnaire survey, the conclusion was proposed recommendations for representatives of the city, leading to improved quality of life in the city district. Keywords: sociological research, satisfaction, quality of life, housing, district
Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 7 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 9 3 PŘEHLED LITERATURY ......................................................................................... 10 3.1 Kvalita života ........................................................................................................ 10 3.2 Spokojenost ........................................................................................................... 18 3.3 Město .................................................................................................................... 19 3.4 Obyvatel obce ....................................................................................................... 20 3.5 Občanská vybavenost ........................................................................................... 20 4 METODIKA PRÁCE .................................................................................................. 22 4.1 Použité metody ..................................................................................................... 22 4.2 Stanovení výzkumné otázky ................................................................................. 24 4.3 Stanovení hypotézy ............................................................................................... 24 4.4 Sociální výzkum ................................................................................................... 25 4.5 Dotazník ................................................................................................................ 35 5 VLASTNÍ PRÁCE ...................................................................................................... 38 5.1 Charakteristika městské části Brno - Bystrc ......................................................... 38 5.2 SWOT analýza ...................................................................................................... 40 5.3 Plánované a realizované investice a opravy v městské části Brno - Bystrc.......... 42 5.4 Analýza výsledků dotazníkového šetření ............................................................. 43 5.5 Diskuse.................................................................................................................. 63 6 DOPORUČENÍ PRO ZASTUPITELSTVO MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO - BYSTRC . 66 7 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 68 8 ZDROJE....................................................................................................................... 70 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................. 73 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 74
1 ÚVOD Zejména v posledních letech se v odborné literatuře objevují různé teorie o pojmu kvalita života, kterému se věnuje mnoho vědních disciplín; jmenovat lze například filosofii, medicínu, pedagogiku, psychologii či sociologii. Právě sociologie bude stěžejním vědním oborem této práce, neboť představuje provázanost pojmu kvalita života s životním stylem, potřebami a spokojeností obyvatel vybraného území. Zpočátku byla předmětem studia kvality života zejména materiální stránka tohoto pojmu, v poslední době se však zájem obrací spíše na nemateriální stránku, subjektivní pohled. V současné době existuje velký počet různých definicí pojmu kvalita života, bylo již napsáno mnoho článků zabývajících se touto problematikou, mezi autory těchto článků panují značné neshody ve výkladu pojmu i jeho pochopení. Základním společným jevem různých definicí je však pohled na pojem kvalita života jako na soubor fyzického, psychického a sociálního stavu jedince. Pro tuto práci bude stěžejní uchopení pojmu kvalita života ve smyslu spokojenosti jedince s životem a bydlením v místě jeho bydliště. Nelze opomenout, že spokojenost a kvalitu života jednoznačně ovlivňuje kvalita služeb a jejich dosažitelnost v místě bydliště. Službami je myšlena především rozmanitost obchodů, různých dalších podnikatelských subjektů, dostupnost vzdělání, zdravotní péče, občanská vybavenost ve smyslu dostupnosti pobočky České pošty, knihovny, přípojky kanalizace, plynu, internetového a televizního připojení. Je zde zahrnuta možnost sportovního a kulturního vyžití, dostupnost a množství městské zeleně, čistota okolí, hladina hluku, prašnost apod. Občanskou vybavenost dotváří rovněž podnikatelská sféra, která zajišťuje dostupnost nejrůznějších obchodů a služeb. Mezi faktory ovlivňující kvalitu života patří subjektivní posouzení kvality bydlení, tedy spokojenost s domem, ve kterém jedinec žije, okolí domu, životní podmínky v místě bydliště. Práce je zaměřena na zhodnocení míry spokojenosti místních obyvatel s kvalitou života v městské části Brno – Bystrc. Autorka se při zpracování zaměřila na oblast bydlení, která je podstatným hlediskem při utváření názoru na spokojenost s kvalitou života v místě bydliště.
7
Cílem této diplomové práce je snaha posoudit míru spokojenosti obyvatel městské části Brno – Bystrc s kvalitou života, sledovanou oblastí je bydlení. V části literárního přehledu byly vysvětleny pojmy týkající se kvality života a dále byly přiblíženy čtenáři pojmy z oblasti sociálního výzkumu, který je stěžejním pro tuto práci. V praktické části se autorka zaměřila na analýzu dotazníkového šetření v městské části Brno – Bystrc. Předmětem dotazníkového šetření je posouzení spokojenosti obyvatel této městské části s kvalitou života, důraz byl kladen především na stránku bydlení. Na základě zjištěných výsledků získaných z dotazníkového šetření byla navržena konkrétní opatření, která mohou vést ke zlepšení spokojenosti místních obyvatel s kvalitou života. Diplomová práce může být přínosným zdrojem informací pro zastupitelstvo městské části Brno – Bystrc, pro obyvatele této části, informace zde uvedené mohou čerpat také potenciální zájemci o bydlení, investoři a podnikatelé, kteří zamýšlejí realizovat své podnikatelské záměry právě v této lokalitě.
8
2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat současný stav spokojenosti obyvatel městské části Brno – Bystrc s kvalitou bydlení a občanskou vybaveností. Tohoto cíle bude dosaženo na základě realizovaného dotazníkového šetření. Na základě zjištěných výsledků budou zastupitelům městské části předloženy návrhy a opatření, které by mohly vést ke zlepšení situace a k vyšší spokojenosti místních obyvatel. Dílčí cíle byly stanoveny následovně:
s pomocí odborné literatury vymezit základní pojmy použité v této práci,
charakterizovat současný stav městské části Brno – Bystrc,
zhodnotit spokojenost obyvatel s kvalitou bydlení v městské části Brno – Bystrc,
vyhodnotit poznatky zjištěné na základě dotazníkového šetření,
sestavit návrhy možných opatření, která by vedla k vyšší spokojenosti obyvatel.
Výstupy této práce mohou sloužit jako podklad pro zastupitele městské části, kteří mohou výsledky využít k vytvoření návrhů vedoucích ke zlepšení spokojenosti obyvatel a zvýšení kvality života místních obyvatel. Vzhledem k tomu, že dotazníkovým šetřením budou pokryty oblasti života místních obyvatel související s kvalitou života, jako například spokojenost s bydlením, dostupnými službami, kvalitou těchto služeb, fungování úřadu, bude možné celkově vyhodnotit atraktivitu městské části Brno – Bystrc nejen pro stávající obyvatele, ale i pro potenciální obyvatele a investory. Výsledky dotazníkového šetření, včetně návrhů na zlepšení mohou být využity zastupiteli úřadu městské části k dalšímu zpracování, a dále mohou být pro informování místních obyvatel o situaci otištěny v měsíčníku Bystrcké noviny.
9
3 PŘEHLED LITERATURY Cílem této kapitoly je teoretické vymezení pojmů souvisejících s kvalitou života a přiblížení pojmů použitých ve vlastní práci.
3.1 Kvalita života Při vymezování pojmu kvality života panuje značná nejednotnost. Pojem kvalita života se objevuje v mnoha vědních disciplínách, zpočátku byla předmětem zájmu především materiální stránka života společnosti, postupně došlo k přechodu a do popředí se dostala nematerialistická stránka a subjektivní vnímání. V následujících podkapitolách bude pojem kvalita života blíže objasněn. 3.1.1 Historický exkurz Pojem kvalita života poprvé zmínil Pigou (anglický ekonom, 1877 – 1959) ve své práci, kde se zabýval ekonomií a sociálním zabezpečením. Předmětem jeho výzkumu byl zejména dopad státní podpory pro sociálně slabší vrstvy na jejich život a státní rozpočet. Jeho úvahy se však nesetkaly s ohlasem, a tak se pojem kvalita života dostal do popředí zájmu až po druhé světové válce. V této době nastaly dvě zásadní události: -
Světová zdravotnická organizace (World Health Organization-WHO) rozšířila definici zdraví, která zahrnovala fyzickou, duševní a sociální pohodu, což vyústilo v diskuse o měřitelnosti tohoto konceptu,
- nárůst sociálních nerovností mezi jednotlivými západními společnostmi se stal v 60. letech 20. století impulsem pro různá sociální hnutí a politické iniciativy. V této době byl pojem kvalita života uveden do popředí politického zájmu americkými prezidenty J. F. Kennedym a L. B. Johnsonem v programech „The Great Society“ a „The Beautiful Amerika“. V těchto programech šlo zejména o změnu image Spojených států amerických, které měly být oproštěny od jisté nekulturnosti, těžkého boje o život, všeobecné nejistoty a vykořisťovatelských prvků. Předmětem zájmu se staly spolupráce a pomoc rozvojovým zemím a úcta k menšinám.1
1
VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. 2005. Brno: Masarykova univerzita, 144 s. ISBN 80-210-3754-7
10
V Evropě se pojem objevuje v rámci Římského klubu (nevládní organizace založená ve Švýcarsku roku 1968), který se celosvětově zabýval zkoumáním pěti základních veličin: populace, zemědělství, přírodní zdroje, průmyslová produkce a znečištění životního
prostředí.
Tato
nevládní
organizace
kritizovala
negativní
dopady
kapitalistické společnosti, poukazovala na hrozby jaderných válek, snažila se o humanizaci společnosti. Jednou ze zásadních aktivit Římského klubu bylo zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel. Pojem
kvalita
života
se
pak
v západních
zemích
používal
zejména
v souvislosti s důsledky celkového vývoje společnosti s ohledem na rozmach vědy a techniky. První faktory ovlivňující kvalitu života stanovil W. Forrester (americký vědec, *1918). Jednalo se o zabezpečení potravinami, finance zabezpečující životní standard, stav znečištěného prostředí a hodnota růstu počtu obyvatel. Tato vymezení upřesnila a také rozšířila v roce 1961 OSN, která přijala dvanáct faktorů a označila je za „podmínky života“. Soubor tvořily faktory: -
stav ochrany zdraví,
-
životní prostředky,
-
vzdělání,
-
pracovní podmínky,
-
stav zaměstnanosti,
-
uspokojování potřeb a zásoby,
-
doprava a komunikace,
-
byty a jejich výstavba,
-
odpočinek a zábava,
-
sociální jistoty,
-
osobní svoboda.
Od 70. let 20. století se začalo vydávat mnoho publikací, usilujících o vymezení pojmu kvalita života. Společným znakem je zejména stanovení indikátorů pro měření kvality života, nalezení vhodného měřícího prostředku. Odborníci se shodují, že vymezení pojmu kvalita života a volba měřícího nástroje závisí na účelu měření. Z toho vzešla
11
velká rozmanitost definic kvality života, a také velké množství nástrojů sloužících k jejímu zjištění. 3.1.2 Definice pojmu kvalita života Význam pojmu kvalita pochází z latinského slova qualitas, což v překladu znamená jakost, kvalita, vlastnost.2 Samotný pojem není jednoduché zcela jednoznačně vysvětlit. Velice zjednodušeně jej můžeme popsat jako míru uspokojení jednotlivých potřeb jednice v různých oblastech života. Dle Vaďurové (2004) se do popředí tento pojem dostal především ze dvou příčin: rozvoj vědy a ekonomický růst umožňoval občanům bezproblémově uspokojovat základní potřeby, zároveň s tím se objevoval dopad těchto faktorů, což s sebou neslo ohrožení zdraví a lidské existence. Vaďurová, Mühlpachr (2004) také uvádí, že pojem kvalita života je možné vymezovat mnohými způsoby, obecně jakožto například vést normální způsob života, seberealizace, pracovní úspěchy, nebo komplexně, tedy definovat jeden určitý aspekt života (např.: naplnění osobních cílů, pocit spokojenosti a štěstí), který bude zkoumat. Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) definuje pojem kvalita života jako jedincovu koncepci své pozice v životě v rámci kontextu jeho kultury a hodnotového systému, ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, potřebám a obavám. Nový a Surynek (2006) vymezují kvalitu života jako charakterizující aspekt životního způsobu, který souvisí s proměnlivostí života, uvádějí, že kvalita života je spojena se standardem materiálního uspokojování potřeb člověka. O problematice pojmu kvalita života se začalo hovořit v souvislosti s ohrožením životního prostředí a se zhoršováním podmínek lidského života. Západní kultury chápou kvalitu života především z hlediska hodnoty peněz a vlastnění materiálních statků. Optimální cestou v hledání podoby životního způsobu by mělo být nalezení souladu mezi snahou o ekonomický růst a šetrným vztahem k přírodě.
2
ŠENKOVÁ, S. Latinsko-český a česko-latinský slovník. 3. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. 264 s, 80-7182-144-6
12
Kvalita života bývá také posuzována z hlediska pracovních úspěchů. Prací tráví většina z nás více času, než jakýmkoliv jiným typem činnosti.3 V moderní společnosti hraje zaměstnání velkou roli pro udržení sebeúcty, lidé, kteří přijdou o zaměstnání, se cítí méněcenní, ztracení. Dalším ukazatelem kvality života bývá hledisko volného času, což je ta část pracovní doby, která zbývá po odečtu doby placené práce a činností spojených s výkonem práce a dále po odečtu doby nutné k uspokojení základních fyziologických potřeb jedince i rodiny. Činnost, popřípadě i nečinnost člověka v rámci volného času by měla vést k uspokojení dotyčného jednice. Dřív byl aspekt volného času považován ve vyspělých zemích za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů úrovně kvality života. Holas uvádí, že definice kvality života vychází z Maslowovy teorie potřeb, tedy že naplnění základních fyziologických potřeb (nasycení, spánek, úleva od bolesti) je předpokladem aktualizace a uspokojení potřeb subtilnějších (bezpečí, blízkost jiných, sebeúcta). 3.1.3 Měření kvality života Kvalita života je posuzována především podle indikátorů životního prostředí, ukazatelů zdraví
a
nemoci,
úrovně
bydlení,
dostupnosti
základních
služeb
(školství,
zdravotnictví), mezilidských vztahů, volného času, pracovních podmínek, sociálního začlenění do společnosti, úrovně sociálních jistot, bezpečí a osobní svobody.4 Jednotlivé indikátory a způsob jich měření dle Holase Index lidského rozvoje, neboli HDI (Human Development Index) je uveřejňován od roku 1990 ve statistické publikaci Zpráva o lidském rozvoji, vydávané pod záštitou UNDP (United Nations Development Programme – rozvojový program OSN). Index je vypočítáván na základě tří kategorií faktorů: lidské zdraví (průměrná očekávaná délka života při narození), úroveň vzdělanosti (podíl gramotného obyvatelstva a kombinovaný podíl populace příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně) a hmotná životní úroveň (hrubý domácí produkt na osobu v USD přepočítáván na paritu kupní síly). Doprovodnými ukazateli HDI jsou indexy lidské chudoby (HPI – Human Poverty Index), ten navíc zohledňuje také dostupnost vody a dětskou podvýživu (HPI – 1), 3
GIDDENS, A. Sociologie. Polity Press, 3. vyd. překlad: Kačab Jan, Praha: Argo, 1999, 596 s. ISBN 807203-124-459 4 HOLAS, P. Kvalita života – různé koncepty (online), dostupné z: holas.xf.cz/vse/5HP400.doc (cit. 20. 8. 2012)
13
populaci pod hranicí chudoby a dlouhodobou nezaměstnanost (HPI – 2). HDI uvádí nerovnost mezi pohlavím (GDI – Gender-related Development Index) a index měřící aktivní účast žen na ekonomickém a politickém životě (GEM - Gender Empowerment Measure). Dalšími ukazateli kvality života jsou například Průzkum kvality života v Evropě, Slovenský index kvality života (SIQZ), Mercerův celosvětový výzkum kvality života. K měření kvality života ve městech se používá tzv. living index, který závisí na cenách a kvalitě bydlení v jednotlivých lokalitách. V rámci mezinárodních výzkumů se sledují také ukazatele spokojenosti s vlastním životem (Eurobarometr), ukazatele štěstí (World Database of Happiness). 3.1.4 Roviny pojetí kvality života Měření kvality života je možné aplikovat nejen na jedince, ale na celé skupiny či společenství. Engel a Bergsma (In Křivohlavý 2002) uvádí následující hierarchické rozlišení rovin kvality života: 5
makro rovina – sleduje otázky kvality života týkající se větších společenských celků, jako jsou státy či kontinenty, věnuje se zejména základním politickým otázkám, jako jsou terorismus, hladomor, chudoba, epidemie apod.;
mezorovina – měří kvalitu života menších společenských skupin, jako jsou například firmy, školy, obce, zaměřuje se na konkrétnější aspekty života, jako jsou vztahy mezi lidmi, sdílení hodnot, uspokojování základních potřeb aj.;
personální rovina, dle názvu je patrné, že se zaměřuje na jednotlivce, pro zhodnocení kvality života se zkoumá subjektivní zdravotní stav, spokojenost, očekávání, přesvědčení, osobní hodnoty.
Možný (2004) uvádí ještě čtvrtou rovinu:
rovina fyzické existence – jedná se o pozorovatelné chování druhých osob, které je objektivně měřitelné a srovnatelné, například zdravotní stav před a po operaci.
5
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 198 s. ISBN 80-2470179-0
14
V rámci diplomové práce se autorka zaměřila především na mezo rovinu, která pokrývá menší společenské skupiny, do kterých lze zařadit také sledovanou městskou část. 3.1.5 Dimenze kvality života Dimenze (tedy stránka, rozměr) kvality života je nutné stanovit k tomu, abychom mohli lépe pochopit a stanovit samotný pojem kvalita života. Na koncept kvality života lze nahlížet ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. Z aplikovaných výzkumů vyplývá, že subjektivní a objektivní chápání kvality života přináší odlišná data, obě jsou nepostradatelnou součástí celkového hodnocení kvality života. Objektivní stránka Objektivní stránka kvality života sleduje materiální zabezpečení, sociální podmínky života, sociální status a fyzické zdraví.6 Můžeme ji tedy vymezit jako souhrn ekonomických, sociálních, zdravotních a environmentálních podmínek života, které ovlivňují život jedince. Subjektivní stránka Subjektivní stránka kvality života se týká toho, jak jedinec chápe svoje postavení ve společnosti, v kontextu jeho kultury a hodnotového systému. Výsledná míra spokojenosti je závislá na osobních cílech, zájmech a očekáváních jedince. Pro účely této práce má vyšší vypovídající hodnotu právě stránka subjektivní, neboť ta odráží názor respondentů na míru kvality života ve sledované městské části a míru jejich spokojenosti s bydlením zde. 3.1.6 Vnější a vnitřní činitelé kvality života Kromě objektivní a subjektivní stránky kvality života se někteří autoři také zaměřují na vnější a vnitřní činitele, kteří ovlivňují kvalitu života jedince. Jesenský (2001) tyto činitele popsal ve vztahu k hendikepovanému jedinci, avšak výsledky lze zobecnit na celou populaci. -
Vnitřní činitelé – somatické a psychické vybavení, ovlivnění onemocněním, hendikepem, poruchou či defektem, patří sem všechny aspekty, které ovlivňují rozvoj a integritu osobnosti hendikepovaného.
6
DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 112 s. ISBN 97880-247-4138-3
15
-
Vnější činitelé – představují podmínky jejich existence. Jedná se o faktory ekologické,
společensko-kulturní,
výchovně
vzdělávací,
pracovní,
ekonomické, materiální a technické faktory. Oblast vnějších činitelů obsahově koresponduje s objektivní dimenzí kvality. Pro účely práce se autorka práce zaměřila spíše na vnější činitele ovlivňující kvalitu života jedince. 3.1.7 Sociologické aspekty kvality života Sociologie vnímá pojem kvalita života z úhlu pohledu jedince, jedná se o komplexní oblast různých souvislostí, které s pojmem kvalita života úzce souvisejí, ale není možné je přímo ztotožňovat. Jedná se o životní úroveň, způsob života a životní styl. Životní úroveň Je určována dle reálných příjmů jedince, vyjadřuje materiální a ekonomické podmínky života. Rozlišujeme životní úroveň jedince a společnosti. Pro účely této práce má zásadnější vliv životní úroveň jedince, což je jeho materiální blahobyt, materiální vybavení domácnosti. Způsob života Způsob života není snadné jednoznačně definovat. Jak píše Kubátová (2010), způsob života je jevem sociálním a jako s takovým je potřeba s ním také nakládat. Je tedy nutné jej primárně teoreticky vymezit, aplikovat na něj obecné sociologické teorie. Pohlížet na způsob života sociologicky znamená teoreticko-empiricky pohlížet na různé aspekty života a jednání různých sociálních skupin.7 Způsob života můžeme chápat jako životní styl jednice, strukturovaný projev materiálního a duchovního života, jeho součástí je i životní úroveň. Životní styl Životní styl je souhrn životních zvyklostí, obyčejů, vyjadřuje hodnoty a zájmy jedince, respektive skupiny, můžeme jej charakterizovat jako souhru dobrovolného chování a dané životní situace. Jiná definice říká, že životní styl je způsob života jedince, jež vyjadřuje svými zájmy, názory a aktivitami. Smolík (2010) uvádí, že životní styl je
7
KUBÁTOVÁ, H. Sociologie životního stylu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2010. 272 s. ISBN 97880-247-2456-0
16
souhrn životních forem, jež jedinec aktivně prosazuje.8 Životní styl je také obecně posuzován z hlediska chápání volného času a hospodaření s ním, každý jedince má svůj specifický systém hodnot, který je utvářen vlivem okolí a vlastním jednáním. Potřeby Potřeby v širším smyslu můžeme chápat jako zdroj lidského chování a také klíč k jeho pochopení. S postupem času se lidské potřeby mění, přizpůsobují se moderní společnosti a primární potřeby, jak je definoval Maslow, ustupují do pozadí a jsou nahrazovány jinými, aktuální potřebami, jako například potřeba řídit, vést. Obecně můžeme konstatovat, že základní potřeby jsou položeny na nejnižším stupni pyramidy, méně naléhavé, vývojově vyšší potřeby jsou naplňovány až po uspokojení potřeb základních. Hodnoty Tématu hodnot se v posledních letech přikládá stále větší význam. Pro uchopení pojmu je nutné si uvědomit, že hodnoty vždy vycházejí z určité kultury, ve které si jedinci utvářejí své chování, způsob jednání, vztahy a celkový hodnotový systém. Obecně lze za hodnotu považovat takový jev, který je pro jednice určitým způsobem důležitý, má pro něj zásadní význam. Hodnotu lze v jistém smyslu chápat jako subjektivně pojaté dobro, je to něco, co jednici přináší uspokojení, pocit něčeho dobrého. Hodnoty vycházejí z norem, což jsou obecně závazné předpisy určitého chování, jednání jedince. Dalším zdrojem hodnot je fakt, že člověk je sociální bytostí, která žije v určitých sociálních vztazích, které v jedinci vytvářejí určitý charakter. Vnímání hodnot je u každého jedince jiné, mění se s věkem a novými poznatky. Tento fakt přisuzuje hodnotám jejich význam a důležitost. Hodnoty se s vývojem lidské společnosti měnily, mnohé z hodnot minulých dob nám v současnosti mohou připadat nesmyslné, ale pro naše předky měly zásadní význam. Komplexní studium kvality života se stalo zcela novým interdisciplinárním vědním oborem, který zkoumá pojem kvality života na několika úrovních od jedince až po celé společnosti. Kvalita života představuje pro svoji komplexnost a multidimenzionálnost jen těžko uchopitelný pojem.
8
SMOLÍK, J. Subkultury mládeže. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 281 s. ISBN 978-80-247-2907-7
17
3.2 Spokojenost Spokojenost s rodinným životem pozitivně ovlivňuje celkovou životní spokojenost.9 Vzájemná provázanost je také mezi spokojeností s prací, s rodinou a spokojeností s bydlením. Dříve se spokojenost s prací, s rodinou a celková spokojenost posuzovaly jako samostatné fenomény, dnes je však zřejmé, že všechny tyto oblasti jsou spolu navzájem provázány. Jedinci spokojení v jedné z těchto oblastí bývají zpravidla spokojeni i v ostatních oblastech života. Z uvedených informací je zřejmé, že spokojenost je vysoce subjektivní pojem, každý z nás má zcela jiný náhled na posuzování spokojenosti a také má každý jiné požadavky. Zda byly naše požadavky a očekávání naplněny, dokážeme posoudit zase jenom my sami, proto je zcela nemožné zobecnit pojem spokojenost na celou populaci. 3.2.1 Spokojenost s bydlením Výzkumy zaměřené na zjišťování spokojenosti s bydlením se začaly objevovat v 70. letech minulého století především v anglicky mluvících zemích, později byly využívány i v dalších státech, jako Francie, Nizozemí, Švédsko a další evropské státy. Zpočátku se zaměřovaly na tzv. „sociální byty“, což byly byty určené pro slabší sociální vrstvy. Postupně se však výzkum spokojenosti s bydlením začal provádět na širším, někdy i celonárodním vzorku respondentů. V 80. letech byly položeny teoretické základy a postupně se podrobná analýza spokojenosti s bydlením stala předmětem mnoha výzkumných projektů na celém světě. Jejich cílem bylo nalézt a ověřit optimální model vysvětlující spokojenost obyvatel s bydlením v daném kulturním prostředí, zjistit váhu jednotlivých faktorů ovlivňujících spokojenost, a tímto poznáním zpětně přispět k vytváření centrální i lokální bytové politiky. Existuje mnoho definicí spokojenosti s bydlením, například Galster (1987) ji definuje jako vnímaný rozdíl mezi potřebami bydlení respondenta a jeho budoucími aspiracemi a realitou danou konkrétním kontextem bydlení. V dnešní době existuje mnoho výzkumů a šetření, které se zabývají zjišťováním spokojenosti obyvatel s bydlením, nejčastěji tyto výzkumy provádí soukromé organizace, většinou marketingové agentury, které pak výsledky předají zadavateli projektu, může je také realizovat sama obec, popřípadě jsou realizovány jedincem 9
HAMPLOVÁ, D. Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory, 1. vyd. Praha: Ústav AV ČR, 2004, 43 s., ISBN 80-7330-036-X
18
pro vlastní
potřebu.
Výzkum
spokojenosti
s bydlením
poskytuje
zpracovateli
(zadavateli) výzkumu potřebnou zpětnou vazbu. Například obce si díky těmto výzkumům mohou vytvořit představu, jak jsou obyvatelé spokojeni s kvalitou služeb, s bydlením a životem zde. Pokud obec na základě výzkumu zjistí, že obyvatelé jsou s občanskou vybaveností nespokojeni, má možnost zkoumat, v čem konkrétně nespokojenost spočívá a může tyto nedostatky napravit. Tyto výzkumy jsou také vhodné při zavádění nových prvků (výstavba hypermarketu, parkovacích stání, aj.), kdy na základě sběru informací můžeme posoudit, zda obyvatelé chtějí navrhovaná řešení. Je zcela neefektivní zavádět nové prvky, které by pak nebyly využívané, investované peníze se mohly využít na jiný účel. Pro účely této práce bylo přínosným zdrojem dotazníkové šetření společnosti AUGUR Consulting, s.r.o. s názvem Dlouhodobý výzkum brněnských sídlišť 2011, jehož zadavatelem bylo Statutární město Brno. Toto dotazníkové šetření se zabývalo spokojeností obyvatel s životem ve vybraných sídlištích a částečně pokrývalo právě problematiku sídliště v městské části Brno – Bystrc.
3.3 Město Obecně lze město vymezit následujícími znaky: vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva, relativní velikost v porovnání s jinými sídly, vysoká koncentrace zástavby, specifická demografická, sociální a profesní skladba obyvatelstva, vysoká vnitřní různorodost a dále koncentrace správních, řídích a dalších orgánů a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice samotného města. Odlišnost od vesnic a menších sídelních celků je také na základě městského způsobu života, který je více anonymní, neosobní, převažují zde profesionální vztahy, je zde větší koncentrace patologických jevů, jako je zločinnost, prostituce, psychické nemoci a další. 3.3.1 Statutární město Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce.10 Ve statutu je stanoven zejména výčet jednotlivých městských částí (obvodů) a vymezení jejich území, pravomoc orgánů městských částí (obvodů) na úseku samostatné a přenesené 10
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. (online). dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu
(cit. 15. 9. 2012)
19
působnosti, vzájemná součinnost mezi orgány města a orgány městských částí (obvodů), zdroje peněžních příjmů městských částí (obvodů) a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti, způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města s městskými obvody (částmi) a způsob jejich zveřejňování a další záležitosti stanovené zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Orgány statutárního města jsou zastupitelstvo města, rada města, primátor, náměstek primátora, magistrát a zvláštní orgány města. Na rozdíl od ostatních měst se statutární města mohou členit na jednotlivé samosprávné části. 3.3.2 Městská část Městskou částí (obvodem) se rozumí samosprávná část územně členěných statutárních měst. Statutární město může statutem svěřit městské části (obvodu) na úseku samostatné působnosti například schvalování programu rozvoje městské části (obvodu), rozhodování o majetkoprávních úkonech, ukládání pokut a další záležitosti stanovené zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Městské části (obvody) mohou jednat za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem, nemohou však vydávat obecně závazné vyhlášky a nařízení. Městské části (obvody) mohou mít vlastní symbol, jako například znak či vlajku.
3.4 Obyvatel obce Občanem (obyvatelem) obce je jedinec žijící na území dané obce, mající zde nahlášený trvalý pobyt. Pojem je vymezen zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, občanem je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je zde hlášena k trvalému pobytu.11
3.5 Občanská vybavenost Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, vymezuje občanské vybavení jako stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, veřejné prostranství a jiné.12 Za technickou vybavenost se pak považuje infrastruktura daného území, například vodovodní sítě, kanalizace, plynofikace a podobně. Občanská vybavenost slouží 11
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. (online). dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu (cit. 17. 9. 2012) 12 Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (online). dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu (cit. 17. 9. 2012)
20
k uspokojení potřeb obyvatel dané obce. Je to jeden z nejdůležitějších ukazatelů kvality života, bez občanského vybavení a služeb by se obyvatelé jen těžko obešli a je nutné občanskou vybavenost neustále zkvalitňovat. Podle Ústavu územního rozvoje je pojem občanská vybavenost charakterizován jako souhrn nevýrobních i výrobních zařízení, sahající od správy a administrativy až po školství a výchovu.13 Občanská vybavenost zahrnuje veřejné instituce, jako například obecní úřad, vzdělávací zařízení, kulturní a zdravotnická zařízení apod., ale také soukromé subjekty (obchody, pohostinství, služby apod.), které fungují na základě poptávky a nabídky. Úroveň kvality občanské vybavenosti nejvíce ovlivňuje vedení obce, zásadním faktorem je pak finanční situace a možnosti obce. Rozmanitost občanského vybavení je členěna z několika hledisek, například podle věkových skupin uživatelů, charakteru využívání, náročnosti na pozemky, polohy na území obce, časového vymezení provozu či druhu činnosti.
13
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE, MMR, Principy a pravidla územního plánování, část C – funkční složky (online). Dostupné z http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571 (cit 16. 9. 2012)
21
4 METODIKA PRÁCE Diplomová práce je rozdělena na dvě samostatné, avšak mezi sebou vzájemně související části. Níže jsou jednotlivé části blíže popsány. V závěru práce budou navržena opatření vedoucí ke zlepšení aktuálního stavu.
4.1 Použité metody Teoretická část práce, kterou představuje kapitola Přehled literatury, se věnuje vymezení pojmů použitých v praktické části práce. Poznatky byly čerpány z odborné literatury a odborných časopisů, souvisejících právních předpisů, a také z internetových zdrojů. Ve druhé, praktické, části byl popsán současný stav městské části Brno – Bystrc s pomocí metody SWOT analýzy. SWOT analýza je jednou z nejpoužívanějších analýz sloužících ke zjištění současného stavu zkoumaného objektu. Zabývá se jak vnitřním prostředím (silné a slabé stránky), tak vnějším prostředím (příležitosti a hrozby). SWOT analýza se využívá především v marketingu, managementu, tvorbě projektů apod. Výhodou analýzy je fakt, že vyhodnocuje nejen současný stav, ale také možný budoucí vývoj. Základem metody je klasifikace jednotlivých faktorů, jejich rozdělení do čtyř níže uvedených skupin a dále stanovení jejich vzájemných interakcí. Dle Charváta (2006) vychází zkratka SWOT z počátečních písmen anglických slov: 1. Strenghts (silné stránky); 2. Weaknesses (slabé stránky); 3. Opportunities (příležitosti); 4. Threats (hrozby).14 Cílem SWOT analýzy je tedy identifikovat, do jaké míry je současná strategie zkoumaného objektu schopná se vyrovnat se změnami, které nastávají v jejím bezprostředním okolí. Pomocí SWOT analýzy bylo zhodnoceno vnitřní prostředí pomocí silných a slabých stránek městské části a vnější prostředí, tedy příležitosti a hrozby, byla provedena 14
CHARVÁT, J. Firemní strategie pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 204 s. ISBN 80-2471389-6.
22
analýza aktuálního sociálního potenciálu městské části, zhodnocení počtu mateřských, základních, středních škol, dostupnost lékařské péče, množství a kvalita obchodních domů, restauračních zařízení apod. Pro naplnění hlavního cíle této práce a ke zjištění požadovaných informací bylo použito dotazníkové šetření. Sběr dat byl proveden primární cestou, tedy dotazováním respondentů, v tomto případě obyvatel městské části pomocí dotazníku. Při tvorbě dotazníku se vycházelo z obecných zásad sestavování a vyhodnocování, které popisuje například Foret (2003). Nejobsáhlejší část práce představuje zpracování a analýza získaných dat. Statistické zpracování dat proběhlo v programu MS Excel, zde byly využity statistické metody, potřebné k utřídění jednotlivých znaků a jejich provázanosti a podobnosti. Při zpracování jsem vycházela ze zásad statistického třídění prvního stupně, kterým jsem získala výčet relativních a absolutních četností. Data byla zpracována do grafické podoby či tabulek. Při sběru dat byla zvolena technika osobního dotazování zprostředkovaného tazatelem, v tomto případě v zastoupení přímo mou osobou, použit byl strukturovaný dotazník. Použití uvedených technik a metod zajistilo vysokou návratnost dotazníků. Dotazování bylo provedeno na vybraném vzorku obyvatel, a to tak, aby byli zastoupeni obyvatelé všech typů bystrcké zástavby a mohly tak být porovnány potenciální rozdíly. Použita byla technika kvótního výběru, aby byla dodržena reprezentativnost. Celkově bylo osloveno 200 respondentů, důraz byl kladen na dodržení poměrného zastoupení obou pohlaví i všech věkových skupin. Výběr respondentů byl proveden náhodně, aby nedošlo ke zkreslení dat. Dotazník je uveden v příloze této práce. Je sestaven z 20 otázek, použity byly otázky identifikační, které rozdělí respondenty dle pohlaví a věku, dále upřesní, jak dlouho respondent a ve které části Bystrce žije. Dále dotazník obsahuje otázky tematické, které zahrnují uzavřené i otevřené otázky. Otázky otevřené jsou náročnější na zpracování, ale respondent může nejlépe vyjádřit názor na danou problematiku, není nucen si vybrat z nabízených možností. Otevřené otázky byly použity ke zjištění pozitivních či naopak negativních stránek bydlení v městské části, respondentům tedy byla ponechána volnost k vyjádření subjektivních názorů. Samotnému výzkumu předcházel předvýzkum, aplikovaný na menší vzorek obyvatel městské části. Ten měl za úkol lépe postavit výzkumné otázky, ověřit, zda dotazník 23
adekvátně postihuje zkoumanou oblast a zda je dotazník pro zkoumání spokojenosti vhodný a respondentům srozumitelný. Na závěr byly zpracovány konkrétní návrhy na zlepšení situace v městské části, které mohou vést k větší spokojenosti stávajících obyvatel, větší atraktivitě městské části pro potenciální zájemce o bydlení zde, investory a podnikatelské subjekty. Tyto návrhy budou v případě zájmu ze strany vedení městské části předány jejím představitelům, ti následně budou moci zvážit jejich uvedení do praxe, či budou sloužit zastupitelům městské části alespoň jako pomůcka při plánovaných změnách.
4.2 Stanovení výzkumné otázky Oblastí výzkumu diplomové práce je spokojenost občanů s kvalitou života se zaměřením na bydlení. Použitím kvantitativního výzkumu byla zodpovězena obecná výzkumná otázka, jak jsou obyvatelé městské části Brno – Bystrc spokojeni s kvalitou života. Specifické výzkumné otázky byly stanoveny následovně:
Jak jsou obyvatelé městské části Brno – Bystrc spokojeni s kvalitou bydlení?
Jaké jsou přednosti a nedostatky městské části Brno – Bystrc v oblasti kvality života?
Jak jsou obyvatelé městské části Brno – Bystrc spokojeni s občanskou vybaveností?
4.3 Stanovení hypotézy Na základě stanovení obecné výzkumné otázky byly vysloveny hypotézy, které budou ověřeny na základě realizovaného dotazníkového šetření a následným zpracováním dle statistických metod, které uvádí například Mařík (2008). Jedná se o: 1. Míra spokojenosti s kvalitou bydlení bude rozdílná v závislosti na pohlaví. 2. Míra spokojenosti s kvalitou života bude rozdílná v závislosti na věku.
24
4.4 Sociální výzkum Dle Reichla (2009) se sociální výzkumy zabývají prvky, jevy a procesy a jejich vzájemnými vztahy.15 Předmětem těchto výzkumů bývá především interakce mezi jedinci a mezi sociálními skupinami jedinců, jejich vztahy uvnitř i navenek, jejich postoje, názory a chování. Výsledky těchto výzkumů pak bývají značně neurčité, jsou poznamenány velkou mírou nepřesnosti, což pramení ze způsobu získávání informací (rozhovor, pozorování), při kterém nelze vyloučit jistou míru subjektivity, a to jak ze strany výzkumníka, tak i sledovaného jedince. Tyto výzkumy jsou z pochopitelných a uvedených důvodů realizovány na poli sociologie, psychologie, sociální psychologie, pedagogie, kulturní a sociální antropologie, tedy všude tam, kde se jedná o empirické zkoumání prvků, jevů a procesů a jejich vzájemnými vztahů. 4.4.1 Struktura a strategie výzkumu Každý sociální výzkum má svoji strategii a strukturu. Strategií výzkumu bývá chápán strategický koncept řešení výzkumného problému, je to také metodologický přístup k řešení výzkumné otázky. Podle Punche (2008) je to tedy množina myšlenek, podle nichž se bude studie řídit, aby dostala odpověď na výzkumné otázky.16 Struktura výzkumu představuje v podstatě kostru celého projektu, kterou by měl každý výzkumník dodržovat, je to tedy soustava tří po sobě následujících fází výzkumu, a to příprava, realizace, vyhodnocení. Každému výzkumu by měl také, jak uvádí Punch (2008), předcházet návrh výzkumu. Návrh výzkumu Návrh výzkumu je dokument, který pojednává o tom, co se výzkumem pokusíme vyzkoumat, nebo čeho chceme dosáhnout, o čem výzkum pojednává, jakým způsobem chceme dospět k cíli, co z celého výzkumu vyplyne a proč je to pro nás významné. Příprava výzkumu Prvotním cílem každého výzkumu je stanovení či zadání tématu, které se postupně formuluje do výzkumného problému. To probíhá v rámci komunikace mezi zadavatelem (tím, kdo výzkum finančně zajišťuje) a zpracovatelem (výzkumníkem, týmem výzkumníků). Výzkumný problém tvoří souhrn otázek, na které má dané 15
REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 184 s. ISBN 97880-247-3006-6, 16 PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7
25
zkoumání přinést odpovědi. Jde v podstatě o zpřesnění tématu, aby bylo zřejmé, co má být ve výzkumu zkoumáno. V rámci přípravy bývá objasněn skutečný objekt zkoumání. Základním rysem této fáze je také seznamování se s problematikou, odborná příprava, formulace
nových
výzkumných
otázek.
Obecně
lze
tedy přípravu
shrnout
do následujících bodů:
definování problému,
specifikace potřebných informací,
identifikace zdrojů těchto informací,
vypracování projektu výzkumu.
Realizace výzkumu V rámci realizace se dostáváme k samotnému provedení výzkumu. Tato část představuje stěžejní bod výzkumu, neboť je zaměřena na získávání informací o sledované jednotce, či skupině jednotek. V této části je základním krokem stanovení způsobu získávání informací, tedy volby vhodné dotazovací metody (písemné dotazování, osobní dotazování, pozorování a jiné). Sběr dat je pro většinu výzkumníků nejdůležitější částí výzkumu, protože získaná data obsahují informace o řešené výzkumné otázce.17 Obecně jsou metody výzkumu rozdělovány do dvou skupin, a to na metody kvalitativní (individuální hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory, projektivní techniky) a metody kvantitativní (pozorování, dotazování, experiment). Důležitým krokem je v této části úprava dat, jejich klasifikace a technické zpracování. Analýza kvantitativních dat probíhá pomocí statistiky, pro analýzu kvalitativních dat je možné zvolit z několika přístupů.18 Během analýzy dat se provádí screening, hledají se odlehlé hodnoty, aplikují se statistické teze a dochází k celkovému vyhodnocení dat. Tuto fázi lze rozdělit do následujících bodů:
stanovení výzkumných metod,
získání informací,
zpracování a analýza informací.
Vyhodnocení výzkumu Poslední část je věnována samotnému vyhodnocení získaných informací, což je konečnou fází celého výzkumu. V této fázi máme k dispozici výstup z výzkumu, 17
HENDL, J. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. 3. vyd. Praha: Portál, 2009. 695 s. ISBN 978-80-7367-482-3 18 PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7
26
můžeme jej předložit zadavateli, či jinému subjektu. Tato fáze bývá někdy kritickou částí výzkumu, protože by zde mohlo dojít ke zkreslení informací. Je nutné dodržovat určité zásady, jako například nezkreslovat výsledky, rozlišovat mezi míněním a fakty, zobecňovat opatrně, nezaměňovat příčiny a důsledky. Výsledky je možné prezentovat písemně či ústně. Zpráva o výzkumu obsahuje interpretace, závěry a doporučení, které byly získány v přecházejících krocích a je pak nějakou formou publikována.19 Předvýzkum Předvýzkum (neboli pre-research) by měl být nedílnou součástí každého kvalitního výzkumu, provádíme jej pomocí malé skupiny respondentů, kteří pomohou odhalit možné chyby ve výzkumu, podívají se na náš výzkum z jiného úhlu pohledu. Předvýzkum je testem nástrojů, které ve výzkumu hodláme použít.20 Kromě jiného nám také v praxi ověří navrženou metodiku, zaměřuje se na celkovou koncepci dotazníku. 4.4.2 Typy výzkumu Existuje několik typů výzkumů, které jsou rozlišovány na základě několika kritérií. Mezi základní patří dělení z hlediska formy výzkumu, dále dělení dle způsobu získávání dat. Kozel, Mynářová, Svobodová (2011) rozlišují z hlediska formy tyto dva základní typy výzkumu:
primární výzkum (fieldresearch), což je výzkum ve vlastní režii (jsou zde získávány primární informace, které dosud nebyly nikde publikovány), včetně analýzy získaných údajů. Výzkum bývá aktuální, orientuje se na vlastní výzkumné cíle.21 Nevýhodou je vyšší cena a delší doba výzkumu. Technikami jsou: anketa, pozorování, dotazování, experiment, možná je také jejich kombinace.
sekundární výzkum (deskresearch), zde se využívají dříve shromážděné informace, údaje již byly někde publikovány. Informace se získávají jak z interních (kartotéky, databáze, evidence), tak z externích (databanky, média, výzkumné práce) zdrojů. Takový typ výzkumu je méně nákladný jak na čas, tak
19
1HENDL, J. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. 3. vyd. Praha: Portál, 2009. 695 s. ISBN 978-80-7367-482-3 20 KOZEL, R., MYNÁŘOVÁ, L., SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2011. 304 s. ISBN 978-80-247-3527-6 21 Marketingové noviny (online), dostupné z http://www.marketingovenoviny.cz, (cit. 23. 8. 2012)
27
peníze, nevýhodou je menší aktuálnost údajů. Technikou je analýza statistických údajů či publikovaných charakteristik. Obecně platí, že shromažďování primárních zdrojů by se nemělo provádět, dokud nebyly důkladně prozkoumány zdroje sekundárních dat. Další typ dělení uvádí Punch (2008), a to kvalitativní a kvantitativní výzkum
kvalitativní výzkum odpovídá zpravidla na otázky proč a jak, zaměřuje se na podrobné zkoumání názorů a chování zkoumané jednotky či souboru jednotek. Tento typ výzkumu je časově náročnější. Je to empirický výzkum, kde data nejsou v podobě čísel. Technikami jsou individuální hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory a projektivní techniky
kvantitativní výzkum hledá odpovědi na otázky co, kolik a jak často, zkoumá rozsáhlejší soubory respondentů, jeho hlavním cílem je charakterizovat dostatečně velký a reprezentativní vzorek osob. Je to empirický výzkum, kde jsou data v podobě čísel.22 Technikami jsou především dotazování, pozorování a experiment.
Mnohdy se využívá také kombinace obou zmíněných typů, závisí to vždy na sledovaném objektu. Pro účely této práce byla využita technika kvantitativního výzkumu, která lépe vyhovuje zkoumanému souboru. 4.4.3 Metody výzkumu Metody kvalitativního výzkumu Kvalitativní výzkum je obvykle prováděný na menší skupině respondentů, má za cíl zjistit nejen jak se chovají, ale především proč se tak chovají. Individuální hloubkový rozhovor Individuální hloubkový rozhovor umožňuje respondentovi volně vyjádřit své názory k předmětu výzkumu, používá se v situaci, kdy se jedná o osobní či citlivá témata, respondent má možnost volné diskuse. Bývá zpravidla nahráván, výsledkem je analytická zpráva, která se i s nahrávkou odevzdává zadavateli. Tento typ sběru dat je obvykle využíván jako podklad pro vytvoření standardizovanějších metod dotazování. 22
PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7
28
Expertní rozhovor Ten je prováděn s respondentem, který je expertem v dané oblasti. Tento rozhovoru se používá v počáteční fázi výzkumu, kdy je nutné proniknout do sledované problematiky, další využití je při zavádění nových produktů, doporučení vývoje stávajících produktů či navrhovaní nové podoby. Pozorování Pozorování je styl výzkumu, ve kterém se výzkumník participuje na každodenním životě lidí, které studuje.23 Metoda pozorování se využívá tam, kde jsou sbírány evidenční údaje, zpravidla se používá v kombinaci s jinými výzkumnými metodami. Disman (2009) k tomu uvádí čtyři kategorie dle stupně ztotožnění pozorovatele se zkoumaným objektem:
úplný pozorovatel,
pozorovatel jako participant,
participant jako pozorovatel,
úplný participant.
Příkladem pozorování je například účast na přednášce, či pozorování nákupních zvyklostí v supermarketech. Skupinová diskuse Skupinová diskuse (focusgroup) je moderátorem řízený rozhovor menší skupiny osob na požadované téma, diskutující sdělují své názory nejen moderátorovi, ale také sobě navzájem, musí mít tedy s diskutovaným problémem zkušenost. Je zde okamžitá reakce v podobě souhlasu či námitek. Projektivní techniky Metoda projektivní techniky se využívá v případě, kdy respondent není schopen či ochoten reagovat na přímé otázky. Dotazovanému se tak předkládá mnohoznačný podnět, který okomentuje. Příkladem je test dokončování vět či příběhů, doplňování obrázků, přiřazování barev a další.
23
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 372 s. ISBN 978-80246-0139-7
29
Metody kvantitativního výzkumu Kvantitativní výzkum je zpravidla prováděn na velkém vzorku respondentů. Výchozím znakem je hypotéza, na základě které se vytvoří dotazník, předkládaný osloveným respondentům. Dotazníkové šetření Technika sběru dat pomocí dotazníku patří k nejpoužívanějším výzkumným metodám, poskytuje
požadované
informace,
které
se
získávají
různými
technikami
(uzavřené/otevřené otázky, škály, použití obrázků, log apod.). Dotazování se uskutečňuje pomocí různých nástrojů (dotazník, záznamový arch) a vhodně zvolené komunikace výzkumníka s nositelem informací – dotazovaným.24 Tento kontakt pak může být přímý, bezprostřední, jako je tomu v případě písemného zodpovídání otázek bez zprostředkovatele, nebo naopak zprostředkovaný, kdy mezi výzkumníka a dotazovaného vstupuje tazatel. Dotazování může mít několik podob: osobní, telefonické nebo písemné. Výběr vhodné techniky závisí především na rozsahu informací, které požadujeme, a finančních možností zadavatele. Právě metoda dotazníkového šetření byla použita pro sběr dat v terénu, neboť nejlépe vyhovovala zadaným požadavkům práce, konkrétně jsem zvolila metodu osobního dotazování. Písemné dotazování Písemné dotazování je vhodné využít při zjišťování takových informací, které mají citlivější povahu, respondent by se mohl obávat o ztrátu své anonymity. Je zde vyloučen vliv tazatele na odpovědi, časově je méně náročný než osobní dotazování. Existuje ovšem riziko menší návratnosti. Hlavními technikami jsou dotazník a anketa. Anketa se běžně využívá pro prvotní představení a oslovení veřejnosti, tvoří ji jedna, nebo jen několik málo otázek na konkrétní téma. Bývá publikována v tisku, vysílána v televizi či rádiu, rozdávána při určitých příležitostech. Bývá zde nashromážděno velké množství odpovědí, jejich skladba však bývá nereprezentativní, neboť vyplnění anketního lístku přitahuje
24
FORET, M., Marketingový průzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008, 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2
30
především určité skupiny respondentů, jako jsou studenti, ženy na mateřské dovolené či důchodci. Poměrně novým typem této metody je on-line dotazování - CAWI (Computer Assisted Web Interviewing). Z názvu je patrné, že je omezen výhradně na internetovou populaci, není tedy možné výsledky zobecnit na celou populaci. Jeho nespornou výhodou jsou nízké náklady, vysoká rychlost šetření, interaktivita. Osobní dotazování Osobní dotazování, neboli PAPI (Paper And Pen Interviewing) nám kromě informací získaných dotazováním přináší také poznatky získané díky pozorování. Osobní dotazování má podobu rozhovoru tazatele pouze s jedním respondentem. Tazatel čte otázky a případné varianty odpovědí a zaznamenává respondentovy reakce. Je nutné si uvědomit, že osoba tazatele nesporně ovlivňuje respondenta, proto je nezbytné získat dostatečné množství kvalitních a schopných tazatelů. Další nevýhodou oproti dotazníku je menší pocit anonymity. Naopak jako výhodu můžeme konstatovat fakt, že zde odpadají problémy s návratností a správností vyplnění, poskytuje respondentovi větší prostor pro vyjádření. V osobním dotazování používáme záznamový arch, který je oproti dotazníku ochuzen o úvodní text a instrukce při filtračních otázkách. Podle Foreta (2008) rozlišujeme následující typy dotazování:
standardizovaný rozhovor – předem připravené otázky, tazatel má stanoveno, na co a jak se bude ptát, dodržují se přesné formulace otázek,
nestandardizovaný rozhovor – nejsou předem určené závazné formulace otázek, přibližuje se co nejvíce volnému rozhovoru,
polostandardizovaný rozhovor – tazatel zčásti klade otázky ve stanoveném znění a částečně klade volné doplňující otázky. V poslední době bývá tato kombinace obou předchozích typů rozhovoru stále více využívaná.
Standardizovaný rozhovor se používá především v kvantitativním výzkumu, naopak pro kvalitativní výzkum je typické využití nestandardizovaného rozhovoru. Poměrně novou metodou sběru dat v osobním dotazování je metoda CAPI (Computer Assisted
Personal
Interviewing),
při
které
tazatel
s respondentem
vyplňuje
standardizovaný dotazník a jeho odpovědi zaznamenává přímo do notebooku. Software 31
v počítači umožňuje využití filtrů a automatickou kontrolu správnosti, což výrazně eliminuje chybu tazatele. Díky připojení k internetu jsou pak data okamžitě přístupná pro kontrolu a analýzu. Telefonické dotazování Telefonické dotazování je obdobou dotazování osobního, má však jisté odlišnosti. Jako hlavní výhody lze uvést větší zachování anonymity, respondent tak může poskytnout upřímnější a otevřenější odpovědi. Dále je nespornou výhodou jeho cena a rychlost, také návratnost je mnohem vyšší než u dotazníku, snižuje se pravděpodobnost, že otázky budou zodpovězeny jiným členem rodiny, nebo dokonce, jak uvádí Disman (2009), celou rodinnou radou.25 Jistou nevýhodou oproti osobnímu dotazování je fakt, že telefonický rozhovor je mnohem stručnější než osobní, nelze také využít vizuálních pomůcek (obrázky, varianty odpovědí apod.). Telefonický rozhovor se využívá především u tzv. bleskových průzkumů, jejich předmětem bývají zpravidla aktuální společenská témata (např. volby), výsledky se publikují do několika dnů. Obdobou telefonického dotazování je metoda CATI (Computer Assisted Telephone Interview), což je telefonní rozhovor s pomocí počítače. Ten funguje na obdobném principu jako klasický telefonický rozhovor, pouze s tím rozdílem, že odpovědi respondentů jsou ihned ukládány do počítačové paměti a mohou být okamžitě zpracovávány. Experiment Experiment je obdobnou metodou sběru dat jako pozorování, největším rozdílem je pak odlišnost informace, kterou o zkoumaném objektu získáme. Experiment se soustřeďuje především na vysvětlení chování zkoumaných objektů. Experiment se rozděluje do dvou základních skupin, a to na experimenty laboratorní, které se uskutečňují ve zvlášť organizovaném prostředí, tedy umělém, a experimenty terénní, tedy ty, které se uskutečňují v prostředí přirozeném. V případě laboratorního experimentu může dojít k situaci, kdy zkoumané objekty o prováděném výzkumu ví a začnou se chovat nepřirozeně.
25
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 372 s. ISBN 978-80246-0139-7
32
Pro účely diplomové práce byla zvolena technika kvantitativního průzkumu, konkrétně metoda dotazníkového šetření, která nejlépe odpovídá zkoumanému objektu a výzkumným otázkám. 4.4.4 Metody výběru vzorku Stěžejním úkolem v sociologickém výzkumu je nalezení takového postupu, díky kterému výsledky získané na vzorku respondentů budou co nejvíce podobné těm, které bychom získali na celé zkoumané populaci. Vzorkem populace (neboli výběrovým souborem) se rozumí skupina jednotek, kterou skutečně pozorujeme, neboli je to soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj platné naše závěry. Zpravidla se uvádí následující druhy výběru vzorku: Prostý náhodný výběr Charakteristickým rysem této techniky je, že u všech prvků v souboru je stejná pravděpodobnost, že budou vybrány, každý prvek přitom musí být vybrán nezávisle na ostatních. V praxi se prostý výběr provádí buď mechanickým losováním, kdy v osudí musí být všechny prvky souboru, nebo se používá technika náhodných čísel. V praxi je však prostý výběr v mnoha případech obtížně použitelný. Skupinový výběr Technika skupinového výběru se používá v případě, kdy základní soubor je rozčleněn do určitých skupin (např.: základní školy, jednotlivé třídy). U tohoto typu výběru je nutné se zaměřit na dostatečný rozsah, nerozhoduje zde velikost skupin, ale jejich počet. Skupinový výběr je pro svoji snadnou proveditelnost často ve výzkumech využívaný. Stratifikovaný výběr Stratifikovaný výběr se provádí u základních souborů, které jsou složeny z několika charakteristických podskupin. Chceme-li ze základního souboru složeného z podskupin získat dostatečně reprezentativní výběr, vybíráme z jednotlivých podskupin pomocí náhodného výběru vždy určitý počet prvků. Počet vybíraných prvků z jednotlivých podskupin nebývá přesně proporcionální vzhledem ke složení základního souboru. Kontrolovaný výběr Jedná se o takový druh stratifikovaného výběru, u něhož počet prvků vybíraných z podskupin je proporcionální počtu těchto prvků v základním souboru. Kontrolované výběry bývají často označovány jako reprezentativní. Výběr je možné kontrolovat podle 33
několika znaků současně. Kontrolované výběry umožňují získat i při poměrně malém rozsahu značně věrohodné výsledky. Vícenásobný výběr Při použití tohoto výběru se začíná výběrem skupin vyššího řádu, nikoliv výběrem jednotek. Nejdříve se provede výběr skupin nejvyššího řádu, potom se postupuje ve dvou až třech stupních, až se dostaneme k základním jednotkám. Výhodou tohoto výběru je, že vybrané prvky bývají zpravidla více koncentrovány než u ostatních druhů výběrů, k dosažení požadovaných výsledků je však nutné vybírat větší počet prvků než u náhodného prostého výběru. Záměrný výběr Záměrný výběr se od předchozích druhů výběru liší v tom, že o výběru jistého prvku nerozhoduje náhoda, ale úsudek výzkumníka, popřípadě zkoumané osoby. Existují tři typy záměrného výběru: anketní výběr, kvótní výběr a výběr průměrných jednotek. Anketní výběr je výběr jedinců založený na rozhodnutí respondenta zodpovědět otázky uveřejněné v masových sdělovacích prostředcích. Problematické je, že nelze definovat populaci, ke které se výsledky ankety vztahují. Kvótní výběr napodobuje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace. Může být použit jen na populaci, o které máme dostatek informací (struktura, složení). Postupuje se tak, že si zvolíme určité konkrétní kontrolní znaky, podle nichž se budeme ve výběru orientovat. Kontrolními znaky bývá zpravidla počet mužů a žen v populaci, věkové složení, dosažené vzdělání, velikost obce apod. Podle těchto znaků lze vytvořit určité kvóty, které například předepisují, jaký poměr žen a mužů vybrat, v jakém věku a jaké vzdělání mají mít. Kvótní výběr se využívá v sociologických výzkumech (výzkum veřejného mínění, průzkumy trhu apod.). Při použití metody výběru průměrných jednotek vybírá výzkumník určitý objekt (škola, třída, žáci), který považuje za typický – průměrný. Tato metoda předpokládá vysokou kvalifikaci pracovníka, neboť ten musí rozlišovat mezi jevy jedinečnými, zvláštními a obecnými. Mechanický výběr Tato metoda je vhodná v případě, kdy výzkumník chce zkoumat určité procento prvků ze základního souboru. Při použití mechanického výběru se přiřadí pořadové číslo všem 34
prvkům souboru, pak se náhodným výběrem určí počáteční prvek souboru a s pomocí konstanty se vybírají další prvky. Spárované (vyrovnané) výběry Jedná se o zvláštní druh kontrolovaných výběrů, kdy se získávají ze základního souboru dva nebo více podobných kontrolovaných výběrů. Tato metoda je vhodná pro některé pedagogické výzkumy, u kterých je výhodné získat výběry se stejným nebo podobným rozdělením určité schopnosti (např. mentální úroveň, tělesná zdatnost). Pro účely této práce byla zvolena metoda záměrného výběru, konkrétně kvótní metoda, neboť tak mohla být zajištěna dostatečná reprezentativnost a také poměrné zastoupení obou pohlaví a věkových skupin.
4.5 Dotazník Dotazník je nejvyužívanějším nástrojem pro sběr dat, využívaný v různých typech průzkumů. Je to formulář, který slouží k zaznamenávání zjišťovaných dat. Skládá se ze série otázek, jež mají za cíl získat názory a fakta od respondentů. Při vytváření dotazníků je nutné dávat pozor na jeho správné složení. Špatné sestavení dotazníku může negativně ovlivnit získané informace, výsledky nemusí korespondovat s potřebami a cíli výzkumu, špatně zvolená forma nebo obsah může dokonce odradit od dokončení jeho vyplnění. Podle Foreta (2008) by měl kvalitní dotazník vyhovovat třem základním požadavkům:
účelově technickým, otázky by měly být formulovány a sestaveny tak, aby respondent mohl co nejpřesněji odpovědět na to, co nás zajímá,
psychologickým, měl by vytvořit takové podmínky, aby se vyplnění dotazníku zdálo příjemné, žádoucí, respondent by měl odpovídat stručně a pravdivě,
srozumitelnosti, respondent by měl všemu rozumět, mělo by mu být jasné, co po něm výzkumník chce, jak má postupovat.26
Kvalitně sestavený dotazník by měl mít vhodný a přehledný celkový dojem, správnou formulaci a typ otázek a mělo by s ním být správně manipulováno. Měl by na první pohled upoutat svoji grafickou úpravou, velmi důležitá je jeho úvodní stránka. Co se týče samotné formulace otázek, mělo by platit, že optimální délka dotazníku je 40 – 50 otázek, doba vyplnění pak 20 minut. Důležité je pořadí otázek, kdy na začátku by měly 26
FORET, M. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press. 2008. ISBN 978-80-251-2183-2
35
být otázky zajímavé, lehčí, uprostřed otázky bezprostředně související se zkoumaným problémem, na konci otázky méně závažné. Hlavním požadavkem je jednoznačnost a také srozumitelnost pokládaných otázek, platí zásada, že čím konkrétněji se ptáme, tím konkrétnější a jasnější odpověď dostaneme. Existují tři základní typy otázek:
otevřené (volné, nestandardizované), v tomto typu otázek nepředkládáme respondentovi žádné varianty odpovědí, může se vyjádřit zcela svobodně, vlastními slovy. Výhodou je, že otevřené otázky mohou být pro respondenta podnětem k zamyšlení, může nám sdělit i to, co nás nenapadlo, není omezen žádnými „mantinely“ v podobě nabízených variant. Hlavní nevýhodou je obtížnost zpracování. Otevřené otázky jsou typické pro kvalitativní výzkum,
uzavřené otázky (řízené, standardizované), které předem nabízejí několik možných variant odpovědí, ze kterých si respondent musí jednu či několik možností zvolit. Výhodou je především rychlé a snadné vyplnění otázky, dále nasměrování dotazovaného na to, co nás zajímá. Nevýhodou je nutnost vyjadřovat se v nabízených variantách, které mnohdy respondent nemusí považovat za hodné, výstižné. Uzavřené otázky jsou typické pro kvantitativní výzkum,
polootevřené (polouzavřené) otázky, které jsou, jak je již z názvu patrné, kombinací obou zmiňovaných typů. Tento typ otázek spojuje přednosti uzavřené otázky (nabízené varianty odpovědí) a výhody otevřené otázky (volnost pro respondenta). Umožňují respondentovi uvést odpověď, která není uvedená v nabízených možnostech.
Dotazník může být doručován i jiným způsobem než poštou, může být distribuován a sbírán osobně, to zaručuje vysokou návratnost, srovnatelnou s rozhovorem.27Ale také distribuce poštou může být v některých případech relativně úspěšná, zejména tehdy, je-li téma pro sledovaný objekt důležité, nebo pokud se jedná o citlivé téma. V tomto případě může být ohrožena validita výsledků tím, že při rozhovoru není natolik zajištěna anonymita. Vždy musíme myslet na to, aby byly použity všechny prostředky vedoucí k co nejvyšší návratnosti dotazníku. Zejména musíme respondentovi ulehčit zodpovězení a vrácení dotazníku, důležitou roli hraje také délka dotazníku, použití 27
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 372 s. ISBN 978-80246-0139-7
36
doprovodného
dopisu,
který
vysvětlí
respondentovi
účel
výzkumu.
Jedním
z nejefektivnějších nástrojů je pak odměna za vyplnění dotazníku. Pro účely práce byly zvoleny všechny tři typy otázek. Uzavřené otázky byly využity především pro jejich snadnější vyhodnocení a nižší náročnost pro respondenta, otázky otevřené byly využity v případě, kdy jsem chtěla zjistit subjektivní názor respondenta nezkreslený nabízenými možnostmi. Polozavřené otázky byly použity v případě, kdy díky předvýzkumu bylo možné zobecnit získané odpovědi respondentů, pouze byl ponechán prostor pro případnou alternativní odpověď.
37
5 VLASTNÍ PRÁCE 5.1 Charakteristika městské části Brno - Bystrc Městská část Brno – Bystrc je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích jednou z 29 městských částí. Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je zastupitelstvo městské části. Starostou je k dnešnímu dni 5. 3. 2013 RNDr. Vladimír Vetchý, CSc. (ČSSD). Bystrc se rozkládá na severozápadě města Brna, její rozloha je 27,24 km², díky čemuž je největší městskou částí. Bystrc se dělí na tři části: Bystrc I., což je původní vesnice rozprostírající se v bezprostředním okolí kostela sv. Jana a staré panelové sídliště v dolní části území. Dále je to Bystrc II., tedy novější panelová výstavba, která obklopuje konečnou tramvajovou stanici Bystrc – Ečerova. Poslední částí je nejnovější část Bystrc II/A, zahrnující sídliště Kamechy, které se neustále rozrůstá. Na základě posledního sčítání lidí, domů a bytů žilo v Bystrci k 26. 3. 2011 dle Českého statistického úřadu 24 218 obyvatel. 5.1.1 Občanská vybavenost V městské části Brno – Bystrc se v současné době nachází devět mateřských škol, a to státních i soukromých, kterých je v posledních letech stále více. Dále jsou zde čtyři základní školy, z čehož jedna je polosoukromá, a jedno gymnázium, které se specializuje na výuku jazyků. Obyvatelé městské části mohou využít dvě pobočky České pošty, nachází se zde pobočka Knihovny Jiřího Mahena. Dále zde funguje kvalitní síť zdravotnických zařízení, nachází se tu několik zdravotnických center, ale svá působiště tu mají také samostatní lékaři. Kulturní vyžití zajišťuje Společenské centrum Bystrc a několik zájmových organizací. Sportovní využití zajišťují především areály základních škol a dále zde provádí činnost několik zájmových kroužků a soukromých organizací. Pro maminky s dětmi jsou k dispozici mnohá dětská hřiště a pískoviště. Na území městské části se nachází několik supermarketů a obchodních center, dále zde funguje široká síť menších a drobných podnikatelů. Bystrc má zajištěné připojení k plynovým přípojkám, fungují poskytovatelé televizního, internetového i telefonického připojení. V městské části je poměrně dobrá dostupnost městské hromadné dopravy, je zde konečná zastávka tramvajových linek č. 1, 3, 11, trolejbusové linky č. 30, a linky integrované dopravy 302 a 303, trasu zde mají autobusové linky 50, 52, 54 a noční linky N92 a N98.
38
5.1.2 Turistická vybavenost Bystrc je vyhledávanou turistickou lokalitou, na území městské části se nachází několik zajímavých míst. Nejvýznamnějším turistickým cílem je Brněnská přehrada, ležící na řece Svratce, která vznikla v roce 1940. Právě Brněnskou přehradu a její okolí ročně navštíví několik desítek tisíc turistů, dále se zde nachází množství rekreačních objektů, hotelů a restaurací. Vodní nádrž má svůj význam v oblasti sportu, ať už je to bruslení, běh na lyžích, plážový volejbal, vodní sporty, jachting a další. V rámci Brněnské přehrady lze zmínit také každoroční přehlídky ohňostrojů, konané v rámci festivalu Ignis Brunensis. Nedaleko vodní nádrže se nachází státní hrad Veveří, který kromě obvyklých prohlídek interiérů hradu nabízí rovněž sezónní výstavy, volnou prohlídku téměř celého areálu, zejména v letních měsících jsou zde pořádány koncerty, divadelní představení, řemeslné trhy a další kulturní akce. Oblíbeným výletním místem je Brněnská ZOO, která poskytuje možnost aktivního odpočinku. ZOO nabízí možnost získávání informací o přírodě, vzdělávání nejen dětí a mládeže, posilování kladného vztahu k přírodě, uchovává vzácné a ohrožené druhy zvířat, provádí výzkumy zaměřené na záchranu těchto druhů žijících ve volné přírodě. Jsou zde pořádány výchovné akce pro školy, příměstské tábory pro děti a různé kulturní a zábavné akce. Bystrc nabízí také mnoho přírodních atraktivit. Mezi ty nejznámější patří přírodní park Podkomorské lesy, což je souvislý lesní porost, obklopující velkou část Bystrce, ve kterém se nachází tzv. Pohádka máje, dějiště románu Viléma Mrštíka, nedaleko stojí socha Helenky, hlavní dívčí postavy románu. Zajímavostí v Bystrci je Památná lípa, která se nachází v původní bystrcké zástavbě v těsné blízkosti restaurace U Šťávů. Je považována za nejstarší strom města Brna, její stáří je odhadováno na 400 let, v roce 2000 byla vyhlášena Stromem roku.
39
5.2 SWOT analýza Pro zhodnocení vnitřního i vnějšího prostředí městské části Brno – Bystrc jsem využila metodu SWOT analýzy, která přehledně zobrazuje silné a slabé stránky sledovaného subjektu, ale také stanovuje případné příležitosti a hrozby. Data potřebná pro zpracování SWOT analýzy jsem čerpala z obecných informací, vlastních znalostí, zahrnula jsem rovněž informace získané z úřadu městské části Brno – Bystrc. Pro přehlednost jsou jednotlivé položky zpracovány do následující tabulky. Tabulka č. 1: SWOT analýza městské části Brno – Bystrc Silné stránky
Slabé stránky Chybějící hypermarket zejména v oblasti Dostatek přírody, městské zeleně sídliště Kamechy Zoologická zahrada Nedostatek výběhů pro psy Brněnská přehrada – Ignis Brunensis Chátrající areál Letné a bývalé pošty Okrajová část města Nedostatečné tramvajové spojení Klidové zóny – Údolí oddechu, Helenčina Nedostatečná kapacita pobočky České a Ríšova studánka pošty Služby - pošta, knihovna, plné pokrytí Nevyjasněná situace s R43 internetu Dostatek obchodů - obchodní centrum Špatná dopravní dostupnost sídliště MAX, supermarkety Kamechy Fotbalový klub, Ragby klub, Volejbal Nedostatek parkovacích míst Vzdělávání – dostatek základních škol, Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad gymnázium Areál polikliniky, dostatek zdravotnické Větší vzdálenost do centra péče Příležitosti Hrozby Potenciál přehrady pro podnikatele, Chátrající areál Letné a bývalé pošty turisty Areál Letné a bývalé pošty Silnice R43 Rozrůstající se sídliště Kamechy Špatný stav Brněnské přehrady Obchodní centrum Max – příležitost pro Nedostatek parkovacích míst v nově podnikatele vznikajících sídlištích Farmářské trhy, Regionální slavnosti
Plánovaná výstavba obchodního domu Kaufland u Max centra
Nově vznikající sídliště Panorama
Rychlý nárůst obyvatel
Potenciál pro výstavbu polyfunkčního domu na Horním náměstí Zdroj: Vlastní
zpracování
40
Silnými stránkami městské části Brno – Bystrc jsou zejména dostatek zeleně, blízkost přírody, klidových zón a příměstských lesů. Bystrc díky své poloze na okraji města Brna nabízí klidné místo k bydlení. Pozitivem je dostatek zdravotnických zařízení, množství podnikatelských subjektů a nákupních míst a také dostupnost vzdělání. Naopak jako slabé stránky lze uvést vyšší vzdálenost do centra města, zejména časovou náročnost při užívání městské hromadné dopravy, dále je zde nedostatek parkovacích míst, což zapříčiňuje nejen nárůst počtu automobilů na sídlišti, ale především zvyšování počtu obyvatel. Negativním faktem jsou nevyužité a chátrající areály bývalých nákupních středisek a pošty, které narušují ráz okolní krajiny. Příležitosti Bystrce můžeme spatřovat především v přítomnosti přehradní nádrže, která má velký potenciál pro podnikatele i turisty. Příležitost pro potenciální podnikatelské subjekty, ale také pro obyvatele je nově vznikající sídliště Panorama nad přehradní nádrží, kde kromě bytových jednotek vzniknou i nebytové prostory určené ke komerčnímu využití jako restaurace či menší obchody a kanceláře. Příležitost pro podnikatele představuje objekt nákupního střediska MAX, který se v současné době rekonstruuje. Hrozbu pro městskou část Brno – Bystrc představuje především plánovaná výstavba obchodního domu Kaufland v blízkosti nákupního centra MAX, která by mohla vést k likvidaci současného nákupního střediska a vytvoření zde již dále nevyužívaných prostor, které budou chátrat. Rizikem je také nevyřešená situace rychlostní silnice R43, která má vést v těsné blízkosti přehradní nádrže. Pokud by silnice vedla právě tudy, bude silně ohrožena kvalita vody v nádrži, místní fauna a flora a fungující podnikatelské subjekty v okolí.
41
5.3 Plánované a realizované investice a opravy v městské části Brno - Bystrc Z podkladů získaných na webových stránkách městské části Brno – Bystrc byla zpracována tabulka č. 2, která uvádí objem investic do šesti oblastí zasahujících do života místních obyvatel. Tabulka č. 2: Přehled investic a oprav v roce 2013 Oblast Předpokládaná celková částka (vč. DPH) Silnice 1.860.000 Komunální služby 3.610.000 Školství 8.190.000 Bytové hospodářství 9.000.000 Místní správa 1.500.000 Ostatní kulturní záležitosti 700.000 Zdroj: Vlastní zpracování z Magistrátu městské části Brno – Bystrc V oblasti Silnic se jedná o opravy komunikací, zásadní je vybudování parkovacího stání v ulici K Dálnici, neboť parkovacích míst je v městské části značný nedostatek. Z oblasti Komunální služby je vítanou akcí výstavba dětského hřiště v sídlišti Kamechy, rekonstrukce dětského hřiště při ulici Rerychova a výstavba stezky zdraví v Údolí oddechu. Oblast Školství představuje největší objem investic, postihuje zejména opravy a rekonstrukce mateřských a základních škol, největší objem investic představuje zateplení mateřské školky Kachlíkova. Investice v oblasti Bytového hospodářství směřují do rekonstrukce fasád a výměny balkónových oken a dveří u vybraných obecních domů. V oblasti Místní správy směřují investice do vybudování archivu v areálu základní školy Vejrostova, v oblasti Ostatních kulturních záležitostí je plánována rekonstrukce sociálního zařízení ve Společenském centru. Z výše uvedených faktů lze konstatovat, že vedení městské části vynakládá značné finanční prostředky ke zkvalitnění života obyvatel městské části Brno – Bystrc. Z podrobnějšího rozboru výše uvedených aktivit ale vyplývá, že realizované či plánované investice zcela nekorespondují s nedostatky a hrozbami uvedenými ve SWOT analýze. Poznatky získané na základě dotazníkového šetření mohou zastupitelům městské části přiblížit problematické oblasti, na které by se mohli při rozdělování zdrojů, plánovaní investic a oprav zaměřit. Městská část je omezena svým rozpočtem, který je nutné brát při realizaci plánovaných záměrů na zřetel. Rozpočet městské části Brno – Bystrc je uvedený v příloze č. 3 této diplomové práce. 42
5.4 Analýza výsledků dotazníkového šetření 5.4.1 Výběr vzorku respondentů V měsíci dubnu roku 2013 bylo realizováno dotazníkové šetření zaměřené na výzkum spokojenosti obyvatel s kvalitou života v městské části Brno - Bystrc, v rámci kterého bylo osloveno 200 respondentů. Na základě posledního Sčítání lidu, domů a bytů v České republice v roce 2011 žilo v městské části Brno - Bystrc 24 218 obyvatel, z čehož větší část tvořily ženy, konkrétně 12 792, mužů zde žilo 11 426. Z tohoto faktu jsem vycházela i při výběru poměrového zastoupení pohlaví ve vzorku respondentů. Co se týče věkového složení obyvatel, tak nejpočetnější skupinu tvoří obyvatelé ve věku 60 let a více, naopak nejméně početnou skupinou jsou obyvatelé ve věku od 40 do 49 let. V rámci realizace výzkumu jsem se snažila o dodržení zastoupení respondentů v rámci jednotlivých věkových skupin i pohlaví. Pro výběr vzorku respondentů byla zvolena technika kvótního výběru. Počet obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích dokládá následující tabulka. Z této tabulky jsem vycházela při tvorbě procentuálního zastoupení respondentů. Tabulka č. 3: Počet obyvatel v městské části Brno - Bystrc dle věku Věkové rozložení Počet obyvatel
15 - 29 let 4.658
30 - 39 let 4.389
40 - 49 let 2.281
50 - 59 let 60 a více let 3.541 4.556
Zdroj: Vlastní zpracování z ČSÚ Následující tabulky předkládají procentuální rozložení respondentů z hlediska pohlaví a věkových skupin. Tabulka č. 4: Kvótní rozdělení respondentů dle pohlaví Pohlaví
muži
ženy
Vzorek respondentů
48%
52%
Zdroj: Vlastní zpracování z ČSÚ Tabulka č. 5: Kvótní rozdělení respondentů dle věku Věková skupina Vzorek respondentů
15 - 29 let 24%
30 - 39 let 23%
40 - 49 let 12%
50 - 59 let 18%
60 - 79 let 23%
Zdroj: Vlastní zpracování z ČSÚ Výše uvedeného kvótního rozložení jsem se držela v rámci výzkumu v terénu, aby byla zajištěna reprezentativnost, tedy aby bylo zaručeno, že vlastnosti výběru budou co nejlépe odpovídat vlastnostem celé populace obyvatel městské části Brno - Bystrc. Reprezentativnost výběrového souboru pro dotazování se odvozuje od základního 43
souboru populace.28 Reprezentativní vzorek respondentů, jejich správný počet a způsob, jakým se pro daný průzkum vybírají, je dán přesně stanovenými pravidly. Velikost vzorku záleží na faktu, jak přesné výsledky průzkumu požadujeme a jaká je velikost základního souboru. 5.4.2 Interpretace výsledků dotazníkového šetření Na základě provedeného dotazníkového šetření v rámci městské části Brno – Bystrc jsem mohla vyhodnotit spokojenost oslovených obyvatel městské části s kvalitou života s ohledem na bydlení. Otázky v dotazníku jsou rozděleny podle tematického zaměření. V úvodu dotazníku je filtrační otázka zaměřená na věk respondentů. Druhá otázka se zaměřuje na zjištění důvodu, proč respondenti žijí právě v městské části Brno – Bystrc. Otázky č. 3, 4, 5, 6 a 7 zkoumají spokojenost obyvatel s bydlením v jejich domě, popřípadě bytě. Škála otázek 8, 9, 10 a 11 je zaměřena na výzkum spokojenosti s kvalitou bydlení obecně. Následují otázky otevřené (12, 13, 14 a 15), které zjišťují konkrétní názory na to, co se dotázaným respondentům v městské části Brno – Bystrc líbí, co je naopak problémem či nedostatkem a jaká opatření by mohla vést k větší spokojenosti obyvatel. Otázky 16, 17 a 18 se věnují zhodnocení občanské vybavenosti, sítě podnikatelských subjektů a fungování úřadu městské části. Poslední dvě otázky jsou demografické, zjišťují pohlaví dotázaného a délku bydlení v městské části. Rozložení jednotlivých otázek v dotazníku odpovídá stanoveným specifickým výzkumným otázkám, které byly stanoveny ve třetí kapitole s názvem Metodika práce. Celková skladba otázek v dotazníku umožní odpovědět na obecnou výzkumnou otázku. Otázky v dotazníku také umožní ověření stanovených hypotéz. Výsledky budou podrobněji rozebrány v kapitole Diskuse. Vyhodnocení otázek dotazníku Četnost odpovědí byla u všech otázek vyjádřena v relativních hodnotách a pro názornost zobrazena v grafické podobě. U každé otázky byla provedena interpretace odpovědí v podobě krátkého komentáře a byly vyzdvihnuty zásadní hodnoty. Při zpracování výsledků získaných v dotazníkovém šetření jsem vycházela ze zásad pro třídění 1. a 2. stupně, kde tříděním 1. stupně získáme výčet absolutních a relativních četností, tříděním 2. stupně jsem získala osoby, které mají 2 stejné vlastnosti zároveň.
28
VYSEKALOVÁ, J. a kol.: Psychologie reklamy. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 294 s., ISBN 978-80-247-2196-5
44
Výsledkem třídění je pak rozdělení četností. Relativní četnosti se používají v případě, kdy chceme vzájemně porovnávat různá rozdělení četností v různě velkých souborech. Relativní četnost získáme jako poměr dílčích četností a rozsahu souboru: pi
ni n
pi
relativní četnost ve skupině
ni
absolutní četnost ve skupině
n
rozsah souboru
Pro účel ověření stanovených hypotéz jsem použila měření závislosti mezi slovními (nominálními) znaky (analýza kontingence). Základem je vypočtení teoretické četnosti:
nij
ni n j n
n´
teoretická četnost
i
řádkový index
j
sloupcový index
Čím více se teoretické hodnoty liší od skutečných, tím více se vztah mezi znaky od nezávislosti odlišuje, závislost je vyšší. Ukazatel, který měří rozdílnost obou četností a informuje o těchto rozdílech pomocí jednoho čísla, se nazývá čtvercová kontingence. Ukazatel se značí χ2 a určíme jej: r
s
2
(nij nij ) 2 nij
i 1 j 1
Ze čtvercové kontingence lze odvodit další koeficienty: Pearsonův koeficient:
P
2 2 n
Cramerův koeficient:
C
2
n min k 1; l 1
Výše uvedené koeficienty byly v této práci použity pro analýzu závislosti mezi sledovanými jevy a na základě výpočtu byly dále ověřeny stanovené hypotézy.
45
Otázka č. 1: Jaký je Váš věk? První z demografických otázek byla zařazena na začátek dotazování, neboť jsem z výzkumu chtěla vyloučit obyvatele mladší 15 let a straší 80 let. Tato otázka tedy sloužila jako filtrační. Co se týče věkového složení, byla zde snaha o zachování poměrového zastoupení věkových skupin dle kvótního rozdělení na základě zjištěných dat z Českého statistického úřadu. Drobné odchylky od kvótního zadání neměly pro zachování reprezentativnosti zásadní význam. Následující graf zobrazuje relativní vyjádření odpovědí respondentů. Graf č. 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1
Struktura respondentů podle věku 20%
23%
15 - 29 let 30 - 39 let
19% 24% 14%
40 - 49 let 50 - 59 let 60 - 79 let
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 2: Z jakého důvodu jste si vybral/a k bydlení městskou část Brno Bystrc? Tato otázka měla za úkol zjistit, z jakého důvodu si respondent zvolil k životu právě městskou část Brno – Bystrc. V rámci předvýzkumu bylo stanoveno několik variant, ze kterých si respondent mohl zvolit jednu možnost. Zejména respondenti z věkové skupiny 15 - 29 let volili možnost, že se zde již narodili, nebo zde bydlí od velmi nízkého věku, celkově tuto možnost zvolilo 25 % dotázaných. Často se vyskytovaly odpovědi, kde respondenti poukázali na fakt, že se přistěhovali za partnerem nebo za rodinou obecně (13 %), zmiňována byla také blízkost přírody a dostatek zeleně celkově (15 %). Respondenti ze starších věkových skupin často zmiňovali, že byt jim byl přidělen, popřípadě se do Bystrce přistěhovali po dostavbě panelového sídliště (7 %). Méně časté byly odpovědi jako „dobrá lokalita“ (10 %) či „nízká cena“ (9 %).
46
Graf č. 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2
Důvody bydlení v MČ Brno - Bystrc 23%
narodil/a jsem se zde
25%
blízkost přírody 7%
rodinné důvody 15%
9% 10%
13%
dobrá lokalita nízká cena byt mi byl přidělen ostatní
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 3: Jaký je Váš vlastnický vztah k bytu? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jaké jsou vlastnické vztahy k bytům v jednotlivých částech městské části Brno – Bystrc, jelikož i forma vlastnictví se může odrážet ve spokojenosti s kvalitou bydlení. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že většina dotázaných žijících v nové části zástavby jsou vlastníky bytů (46 %), popřípadě je vlastníkem někdo z rodiny, stejně odpovídali obyvatelé původní zástavby rodinných domů. V rámci staršího panelového sídliště se vyskytovalo také velké množství kolektivních vlastníků, popřípadě je kolektivním vlastníkem někdo z domácnosti (21 %). Značná část respondentů uvedla, že zde žijí v nájmu, popřípadě je nájemcem někdo z domácnosti či příbuzných. Ostatní formy odpovědí se vyskytovaly zhruba v 10 % odpovědích. Graf č. 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3
Vlastnický vztah k bytu 50%
46%
40% 21%
30%
23%
20%
10%
10% 0% vlastník
kolektivní valstník
nájemník
ostatní
Zdroj: Vlastní zpracování
47
Otázka č. 4: Kolik činí Vaše měsíční náklady na bydlení? Čtvrtá otázka měla za úkol zjistit, jaký objem financí vynakládají obyvatelé městské části Brno – Bystrc na bydlení. Finance jsou nedílnou součástí při výběru místa bydliště, příliš vysoké náklady na bydlení mohou odradit potenciální zájemce o bydlení, případně mohou přimět obyvatele změnit místo svého bydliště. Z odpovědí vyplynulo, že většina respondentů vynakládá na bydlení částku do 9 500 Kč (33,5 %). Naopak minimum respondentů zvolilo možnost „do 5 000 Kč“ (12 %). 13 respondentů (6,5 %) mi na tuto otázku, jakožto příliš osobní, popřípadě z nevědomosti, odmítlo odpovědět. Náklady na bydlení v městské části Bystrc patří v Brně k těm vyšším, což může do určité míry odrážet vysokou atraktivitu této městské části; zájemci o bydlení jsou ochotni vynakládat vyšší částky, městská část představuje lákavou lokalitu. Graf č. 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4
Měsíční náklady na bydlení 40,0%
31,0%
33,5%
30,0% 20,0%
12,5%
16,5% 6,5%
10,0% 0,0% do 5.000 Kč 5.001 - 7.000 7.001 - 9.500 Kč Kč
více než 9.501 Kč
odmítl/a uvést
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 5: Jaké dispoziční řešení má Váš byt/dům? Otázka velikosti bytu byla do dotazníku zařazena proto, abych zjistila, jaký typ bytu je pro respondenty nejvíce vyhovující, popřípadě jaký byt je typický pro vybraný vzorek oslovených respondentů. Z odpovědí jsem vyhodnotila, že nejčastěji respondenti obývají byty o velikosti 3+1 (46,5 %). V nově vznikajících sídlištích Kamechy a Panorma nad přehradou se také vyskytovaly větší byty, zejména 4+1 a 4+kk (18 %). Dvoupokojové byty obývá 22,5 % respondentů. Možnost bydlení ve vícepokojových bytech (5+1, 5+kk) se v odpovědích téměř nevyskytovala (2 %). Malé jednopokojové byty zvolilo pouze menší procento respondentů (8,5 %).
48
Graf č. 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5
Dispoziční řešení bytu 46,5%
50,0% 40,0% 22,5%
30,0% 20,0%
18,0%
8,5%
10,0%
2,0%
2,5%
0,0% 1+kk/1+1 2+kk/2+1 3+kk/3+1 4+kk/4+1 5+kk/5+1
jiné
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 6: V jakém typu domu bydlíte? Položením této otázky jsem chtěla zjistit, jaký druh bydlení je pro městskou část nejvíce typický. Největší procento oslovených bydlí ve starší panelové zástavbě (71 %), která je dominantní i co do rozlohy a počtu těchto panelových domů. Rodinný dům zvolila menší část respondentů, neboť obyvatel těchto domů není v městské části vzhledem k panelovým domům tak velké množství (11 %). Z informací získaných na portálu Českého statistického úřadu jsem mohla porovnat četnost bytových a rodinných domů, těch bylo dle posledního Sčítání lidu domů a bytů v roce 2011 obydleno 539, oproti 561 domů bytových. Je nutné zmínit fakt, že v bytových domech žije nesrovnatelně více obyvatel. Respondentů bydlících v nově budovaných sídlištích se průzkumu zúčastnilo 18 %. Graf č. 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6
Struktura respondentů dle typu domu
18%
11%
71%
rodinný dům starší panelová zástavba nová výstvaba (Kamechy, Panorama)
Zdroj: Vlastní zpracování 49
Otázka č. 7: Když zvážíte všechny okolnosti, jak jste spokojen/a s domem, ve kterém bydlíte? Touto otázkou jsem zjišťovala celkovou spokojenost s domem, ve kterém respondent bydlí. Většina respondentů (79 %) je svým domem spokojena. Nespokojeno je pouze 9 % respondentů. To vypovídá o kvalitě domů a jejich vybavení. Vliv na vysokou míru spokojenosti má fakt, že u většiny panelových domů proběhla revitalizace a jsou tedy nejen modernější, ale také funkčnější co se týče omezení úniku tepla, vyšší efektivnosti vytápění, nemluvě o vyšší estetické funkci. Graf č. 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7
Spokojenost respondentů s domem 1% 12%
38%
velmi spokojen/a
8% 41%
spíše spokojen/a ani spokojen/a ani nespokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 8: Jak jste spokojeni s kvalitou bydlení v městské části Brno - Bystrc? Na základě vyhodnocení odpovědí na tuto otázku lze konstatovat, že obyvatelé městské části Brno – Bystrc jsou s kvalitou bydlení spokojeni. Celkově svoji spokojenost vyjádřilo 84 % dotázaných respondentů, 11 % respondentů zvolilo neutrální odpověď a celkově pouhých 5 % dotázaných obyvatel městské části odpovědělo, že jsou s kvalitou bydlení nespokojeni. Ze subjektivního hodnocení dotázaných respondentů můžeme tedy konstatovat, že kvalita bydlení v městské části Brno – Bystrc je na vysoké úrovni a obyvatelé jsou s kvalitou bydlení spokojeni. Vysokou míru spokojenosti s kvalitou bydlení ovlivňuje zejména dostatečné množství zeleně, přírody a klidu, pozitivní vliv má přítomnost Brněnské přehrady, jakožto místo k odpočinku a rekreaci. Spokojenost s kvalitou bydlení také ovlivňují probíhající či realizované revitalizace stávajících panelových domů, což vede ke snížení nákladů na bydlení a zvyšuje estetickou hodnotu sídliště
50
Graf č. 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 4%
Spokojenost respondentů s kvalitou bydlení
1% 11%
40%
velmi spokojen/a spíše spokojen/a ani spokojen/a ani nespokojen/a spíše nespokojen/a
44%
velmi nespokojen/a
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 9: Jak jste celkově spokojeni s životními podmínkami v městské části Brno – Bystrc? Výsledky dotazníkové šetření dokazují, že spokojenost s životními podmínkami v městské části Brno – Bystrc je na vysoké úrovni. Celkově je spokojeno 88 % dotázaných, naopak nespokojeno je pouze 5 %. Neutrálně odpovědělo 8 % respondentů. To dokazuje, že životní podmínky v městské části Brno – Bystrc jsou dobré a obyvatelé jsou spokojeni. Graf č. 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9 2% 3%
Spokojenost respondentů s životními podmínkami 8%
53%
velmi spokojen/a 34%
spíše spokojen/a ani spokojen/a ani nespokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 10: Jak jste spokojeni s pořádkem a čistotou v městské části Brno – Bystrc? Výsledky dotazníkového šetření dokazují, že s pořádkem a čistotou je spokojena většina obyvatel, převážná část z nich zvolila možnost „spíše spokojen/a“ (47 %). Nespokojenost s pořádkem a a údržbou čistoty v městské části Brno – Bystrc vyjádřilo 51
celkem 13 % dotázaných. Důvodem k tomuto hodnocení může být zejména nepořádek kolem odpadkových košů, psí exkrementy i mimo vyhrazené výběhy, popřípadě nepořádek zanechávající za sebou mládež na dětských hřištích. Graf č. 10: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10
4%
Spokojenst respondentů s pořádkem a čistotou velmi spokojen/a
9%
18% spíše spokojen/a
22%
ani spokojen/a ani nespokojen/a spíše nespokojen/a
47%
velmi nespokojen/a
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 11: Je podle Vás hladina hluku v městské části Brno – Bystrc přijatelná? Hladina hluku má bezesporu vliv na spokojenost s kvalitou života v místě bydliště. Po vyhodnocení odpovědí respondentů jsem zjistila, že převážná část obyvatel městské části Brno – Bystrc je s hladinou hluku spokojena (74 %). Celkově pouze 7% respondentů uvedlo, že hladina hluku je nepřijatelná, převážně obyvatelé v části Bystrc I (62 %). Celkově lze tedy konstatovat, že hladina hluku v městské části Brno – Bystrc je pro zdejší obyvatele přijatelná. Kladné hodnocení přijatelnosti hladiny hluku jsem očekávala vzhledem k poloze městské části Brno – Bystrc na okraji metropole. Graf č. 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11
Přijatelnost hladiny hluku 6% 1% 28%
19%
rozhodně ano spíše ano ani ano, ani ne
46%
spíše ne rozhodně ne
Zdroj: Vlastní zpracování
52
Otázka č. 12: Co se Vám v městské části Brno – Bystrc nejvíce líbí? Tato otázka byla ponechána jako otevřená, aby mohli respondenti spontánně odpovědět, nebyli nuceni vybírat si ze škály odpovědí. Z odpovědí jsem pak vybrala nejčetnější varianty. Nejčastěji byla v odpovědích zmiňována příroda (37 %), a to s různými obměnami jako dostatek zeleně, blízkost přírody apod. Další početnou odpovědí byla přehrada (13 %), dále byl zmiňován klid, klidná lokalita (12 %), dostatečná občanská vybavenost (12 %) a dostupnost MHD (7 %). Ostatní méně četné odpovědi byly vyhodnoceny společně (19 %). Zajímavými variantami bylo například dostatek pohostinských zařízení, výpadovka na Prahu a jiné. Graf č. 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11
Pozitiva městské části Brno - Bystrc příroda, zeleň
19%
37%
7%
přehrada klidná lokalita
12%
občanská vybavenost 12%
13%
dostupnost MHD ostatní
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 13: Co v městské části Brno – Bystrc nejvíce postrádáte? Nejčastěji jsem se při vyhodnocování odpovědí setkala s faktem, že v městské části Brno – Bystrc nejvíce schází nákupní centrum (26 %), popřípadě větší obchodní dům, supermarket, a to zejména u respondentů, kteří bydlí v horní části sídliště, popřípadě na Kamechách. Dále respondenti zmiňovali chybějící parkovací místa (14 %), která jsou problémem zejména na nových sídlištích, ale problematiku zmiňovali také obyvatelé původního panelového sídliště. U obyvatel rodinných domů jsem problematiku nedostatku parkovacích míst téměř nezaznamenala. Dále byla zmiňována absence cyklostezky (7 %) v blízkosti přehrady, a dále ve směru na Kuřim, mladší generace zmiňovala také aqvapark (8 %), dále se v odpovědích objevoval nedostatek kontejnerů na tříděný odpad (7 %). Poměrně často respondenti zmínili skutečnost, že v městské části Brno – Bystrc nepostrádají nic (13 %).
53
Graf č. 13: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13
Co respondenti nejvíce postrádají nákupní centrum
25%
parkovací místa
26%
cyklostezka
13%
14% 7%
8%
7%
aquapark kontejnery na tříděný odpad nic ostatní
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 14: Co je podle Vás největším problémem v městské části Brno – Bystrc? Vyhodnocením získaných odpovědí jsem zjistila, že největším problémem v městské části Brno – Bystrc je již zmiňovaný nedostatek parkovacích míst (19 %), a to zejména v nově vznikajících sídlištích, ale nespokojeni byli i respondenti z původní panelové zástavby. Bylo poukázáno na větší vzdálenost do centra města Brna (13 %), zejména při využití městské hromadné dopravy, která byla sama o sobě zmíněna jako problém (8 %), konkrétně nedostatek spojení, chybějící tramvajové spojení pro sídliště Kamechy a omezení městské hromadné dopravy od roku 2013. Zmíněn byl nedostatek míst v mateřských školách a jeslích (11 %). Respondenti byli také nespokojeni s masovou výstavbou nových domů a bytů na sídlišti Kamechy a při ulici Kachlíkova (11 %), nespokojenost vyjadřovali respondenti zejména se zvyšujícím se počtem obyvatel v městské části, což vede k přetížení především pošt a přeplněnosti městské hromadné dopravy. Respondenti jsou rovněž nespokojeni se zástavbou stávajících zelených ploch. Problémem je plánovaná výstavba obchodního domu pod stávajícím areálem nákupního střediska MAX (7 %), který by tím ztratil na využitelnosti a dostal by se do vážných existenčních problémů. Občané mají obavu, že neužívaný objekt by následně kazil ráz krajiny. Opět se zde vyskytla varianta, kdy respondenti zmínili, že nic není takový problém, který by jim nějakým způsobem komplikoval život (6 %). Ostatní varianty byly opět vyhodnoceny společně, zajímavostmi byly stížnosti na práci Městské policie, nedostatek pracovních míst v městské části, zmiňován byl vandalismus, opětovně se objevila nespokojenost s funkčností pobočky České pošty, příliš častá bloková čištění, se kterými souvisí odtahy automobilů.
54
Graf č. 14: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 14
Největší problém městské části parkovací místa nedostatek míst v MŠ
19%
27%
11% 8% 6%
13% 7%
11%
vzdálenost do centra výstavba nových bytů plánovaný Kaufland MHD nic ostatní
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 15: Jaká opatření by mohla přispět k větší spokojenosti obyvatel městské části Brno – Bystrc? Otázka byla formulovaná také jako otevřená, aby byl respondentovi ponechán prostor pro spontánní odpověď. Nejčastěji byla v této otázce zmiňována dopravní obslužnost (14 %). Zejména se objevovaly varianty jako protažení tramvajové linky na sídliště Kamechy, vyšší četnost tramvajových linek, protažení tramvajové linky číslo 3 až do zastávky Ečerova, zvýšení frekvence autobusových linek apod. Jako opatření vedoucí k vyšší spokojenosti obyvatel bylo uváděno navýšení počtu míst pro děti v mateřských školkách a jeslích (13 %), zvýšení počtu parkovacích míst, popřípadě výstavba parkovacích stání či domů, zejména v nově vznikajících sídlištích, kde je parkování zejména ve večerních hodinách velký problém (13 %). Podnětem pro zvýšení spokojenosti je výstavba obchodního domu na sídlišti Kamechy (16 %), což by uvítali i obyvatelé přilehlých ulic původního sídliště. Mnozí dotázaní by uvítali omezení masové výstavby nových bytových domů, což uvedlo 10 % dotázaných zejména z oblasti staršího panelového sídliště. Problematické se zdá být zejména nově vznikající sídliště při ulici Kachlíkova, jehož výstavba znamená zastavění zelených ploch v blízkosti již současně stojících domů, omezení výhledů a během dlouhotrvající výstavby také značné narušení klidu zde žijících obyvatel.
55
Graf č. 15: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 15
Opatření vedoucí k větší spokojenosti obyvatel Zvýšení doparvní obslužnosti vyšší počet míst v MŠ
14%
29%
13% 16%
10%
výstavba parkovišť omezit výstvabu nových domů
13%
6%
výstavba obchodního domu
nic ostatní
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 16: Je podle Vašeho názoru občanská vybavenost v městské části Brno – Bystrc dostatečná? Na základě výsledků získaných z vyhodnocení odpovědí respondentů lze konstatovat, že občanská vybavenost městské části Brno – Bystrc je na dostatečné úrovni. Celkovou spokojenost s občanskou vybaveností uvedlo celkově 69 % respondentů. Neutrálně se vyjádřilo 19 % dotázaných, což je také poměrně vysoké číslo, negativně odpovědělo 12 % respondentů. Celkově lze tedy zhodnotit občanskou vybavenost městské části jako dostatečnou. V městské části můžeme nalézt zejména dostatek supermarketů (Albert, Billa, Lidl, Penny), drogerií (Teta, Rossmann), je zde pobočka České pošty, dostatek zdravotnických subjektů, dostupné je předškolní a základní školní vzdělání. Graf č. 16: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 16
Zhodnocení dostatečnosti občanské vybavenosti 8%
4% 17%
rozhodně ano spíše ano
19%
ani ano, ani ne 52%
spíše ne rozhodně ne
Zdroj: Vlastní zpracování
56
Otázka č. 17: Je síť podnikatelských subjektů v městské části Brno – Bystrc dostatečná? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jak jsou obyvatelé městské části Brno – Bystrc spokojeni se strukturou a variabilitou podnikatelských subjektů v místě jejich bydliště. Z výsledků dotazníkového šetření lze usoudit, že jsou zde značné mezery a respondenti nejsou příliš spokojeni. Celkem 46 % dotázaných uvedlo, že síť podnikatelských subjektů je nedostatečná. Neutrálně se vyjádřilo 22 % respondentů. Kladně hodnotilo podnikatelskou strukturu 33 % dotázaných. Zejména v nově vznikajícím sídlišti, kde je vysoká koncentrace obyvatel, není podnikatelská struktura dostatečně zajištěna, je zde absence obchodního domu, kvalitního pohostinského zařízení, drogerie. Graf č. 17: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 17
Zhodnocení dostatečnosti podnikatelských subjektů 17%
13%
rozhodně ano 20%
29%
spíše ano ani ano, ani ne
22%
spíše ne rozhodně ne
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 18: Jak jste spokojeni s fungováním úřadu městské části Brno – Bystrc? Úřad městské části obecně může také ovlivnit spokojenost obyvatel s kvalitou života. Z výsledků dotazníkové šetření vyplynulo, že obyvatelé nevyjadřují přílišnou spokojenost s fungováním místního úřadu a jeho zaměstnanců. Celkem 32 % respondentů zvolilo negativní odpověď, pozitivně odpovědělo 29 % dotázaných. Velká část respondentů zvolila neutrální odpověď (28 %). 12 % dotázaných uvedlo, že neví, nemají s úřadem městské části zkušenosti. Otázka byla formulována jako polozavřená. Pokud respondent zvolil možnost spíše nespokojen/rozhodně nespokojen, mohl uvést konkrétní důvod, proč je s fungováním úřadu nespokojen. Mezi odpověďmi se objevovala zejména dlouhá čekací doba, neochota zaměstnanců pomoci, popřípadě neznalost či nevědomost zaměstnanců.
57
Graf č. 18: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 18
Spokojenost respondentů s fungováním úřadu 12%
rozhodně ano
11%
14%
spíše ano
18%
ani ano, ani ne 18%
spíše ne
28%
rozhodně ne nevím
Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 19: Jak dlouho v městské části Brno – Bystrc žijete? Tato otázka měla za cíl zjistit, jak dlouho respondenti žijí v městské části Brno – Bystrc. Zajímal mě zejména rozdíl mezi obyvateli jednotlivých typů bystrckých zástaveb, kde jsem očekávala, že v nově vzniklých sídlištích Kamechy a Panorama bude typická délka bydlení méně než 1 rok, popřípadě rozmezí 1 – 5 let, naopak v původní zástavbě a starším panelovém sídlišti budou respondenti bydlet déle. Tato stanovená domněnka se mi při vyhodnocování odpovědí potvrdila. Nejvíce respondentů žije v městské části Brno – Bystrc déle než 20 let (35 %), druhou nejčastější odpovědí bylo 11 – 20 let (27 %). Nejméně častá byla odpověď „méně než 1 rok“ (11 %). Graf č. 19: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 19
Délka bydlení respondentů v MČ Brno - Bystrc 11%
35%
13%
méně než 1 rok 1 - 5 let
16% 27%
6 - 10 let 11 - 20 let déle než 20 let
Zdroj: Vlastní zpracování
58
Otázka č. 20: Pohlaví Otázka z kategorie otázek demografických měla za úkol rozdělit respondenty dle jejich pohlaví. Vycházela jsem z kvótního zadání, které mělo oporu v datech získaných z Českého statistického úřadu. Vzhledem k faktu, že v městské části Brno – Bystrc žije dle Českého statistického úřadu více žen než mužů, byl tento poměr zohledněn i v dotazníkovém šetření. Graf č. 20: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 20
Pohlaví respondentů
47% 53%
ženy muži
Zdroj: Vlastní zpracování Ověření hypotéz K ověření hypotéz byla využita analýza kontingenční tabulky, čtvercová kontingence, Pearsonův a Cramérův koeficient, jak uvádí Mařík (2008). Ověření hypotézy č. 1: Míra spokojenosti s kvalitou bydlení bude rozdílná v závislosti na pohlaví. K ověření hypotézy sloužily hodnoty absolutního vyjádření odpovědí na otázku č. 8, ve které respondenti vyjadřovali spokojenost s bydlením a identifikační otázka č. 20, která zjišťovala pohlaví respondentů. Tabulka č. 6: Vyhodnocení odpovědí na otázky 8 a 20 Pohlaví Hodnocení Velmi spokojena Spíše spokojena Ani spokojena/ani nespokojena Spíše nespokojena Velmi nespokojena Součet
Ženy
Muži 41 49 13 3 0 106
39 40 8 5 2 94
Součet 80 89 21 8 2 200
Zdroj: Vlastní zpracování
59
Následně byla zpracována kontingenční tabulka, ze které byly určeny hodnoty potřebné k ověření hypotézy. Vypočtené četnosti odpovědí jsou zpracovány v tabulce č. 7, tabulka č. 8 zobrazuje vypočtené hodnoty pro čtvercovou kontingenci. Tabulka č. 7: Vypočtené četnosti Pohlaví Ženy Muži 42,4 37,6 47,17 41,83 11,13 9,87 4,24 3,76 1,06 0,94 106 94
Hodnocení velmi spokojena spíše spokojena ani spokojena/ani nespokojena spíše nespokojena velmi nespokojena Součet
Součet 80 89 21 8 2 200
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 8: Čtvercová kontingence Pohlaví Hodnocení
Ženy 0,05 0,07 0,31 0,36 1,06 1,85
Velmi spokojena Spíše spokojena Ani spokojena/ani nespokojena Spíše nespokojena Velmi nespokojena Součet
Muži 0,05 0,08 0,35 0,41 1,20 2,09
Součet 0,10 0,15 0,67 0,77 2,26 3,94
Zdroj: Vlastní zpracování Čtvercová kontingence r
s
2
(nij nij ) 2 nij
i 1 j 1
=
3,94
=
0,0197
=
0,13899
Průměrná čtvercová kontingence Průměrná hodnota χ² Pearsonův koeficient
P
2 n 2
= P
3,94 3,94 200
Cramérův koeficient
C
2
n * min k 1; l 1
= C
3,94 = 200 * min 5 1; 2 1
0,0197
60
První hypotéza, zkoumající míru závislosti mezí pohlavím a spokojeností s kvalitou bydlení se na základě zjištěných hodnot nepotvrdila. Hodnoty Personova i Cramérova nevykazují žádnou závislost mezi sledovanými znaky. Z uvedených tabulek je možné pozorovat, že vyšší míru spokojenosti s kvalitou bydlení vykazují ženy. Ověření hypotézy č. 2: Míra spokojenosti s kvalitou života bude rozdílná v závislosti na věku. Druhá hypotéza byla vyhodnocena pomocí otázek č. 1 a 8, kde jsem sledovala četnost odpovědí u jednotlivých věkových skupin. Absolutní četnost odpovědí představuje následující tabulka č. 9. Tabulka č. 9: Vyhodnocení odpovědí na otázky 1 a 8 Věková skupina Hodnocení
15 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 - 79 let Součet
Velmi spokojena
21
18
13
16
12
80
Spíše spokojena
20
23
12
17
17
89
Ani spokojena/ani nespokojena
4
5
2
3
7
21
Spíše nespokojena
1
2
1
1
3
8
Velmi nespokojena
0
0
0
1
1
2
46
48
28
38
40
200
Součet
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 10: Vypočtené četnosti Věková skupina Hodnocení
15 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 - 79 let Součet
Velmi spokojena
18,4
19,2
11,2
15,2
16
80
Spíše spokojena
20,47
21,36
12,46
16,91
17,8
89
Ani spokojena/ani nespokojena
4,83
5,04
2,94
3,99
4,2
21
Spíše nespokojena
1,84
1,92
1,12
1,52
1,6
8
Velmi nespokojena
0,46
0,48
0,28
0,38
0,4
2
46
48
28
38
40
200
Součet
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 11: Čtvercové kontingence Věková skupina Hodnocení
15 - 29 let
30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 - 79 let
Součet
Velmi spokojena
0,37
0,07
0,29
0,04
1,00
1,77
Spíše spokojena
0,01
0,13
0,02
0,00
0,04
0,19
Ani spokojena/ani nespokojena
0,14
0,00
0,30
0,25
1,87
2,56
Spíše nespokojena
0,38
0,00
0,01
0,18
1,23
1,80
Velmi nespokojena
0,46
0,48
0,28
1,01
0,90
3,13
Součet
1,36
0,68
0,90
1,48
5,03
9,45
Zdroj: Vlastní zpracování 61
Čtvercová kontingence r
s
2
i 1 j 1
(nij nij ) 2 nij
=
9,45
=
0,04725
=
0,21241
Průměrná čtvercová kontingence Průměrná hodnota χ² Pearsonův koeficient
P
2 n 2
= P
9,45 9,45 200
Cramérův koeficient
2 9,45 C = C = n * min k 1; l 1 200 * min 5 1; 5 1
0,01181
Hypotéza č. 2 měla zjistit závislost věku na spokojenosti s kvalitou života. Ze zjištěných výsledků nelze tuto hypotézu verifikovat, neboť hodnoty Pearsonova i Cramérova koeficientu nevykazují žádnou závislost mezi sledovanými proměnnými. Z výše uvedené tabulky je však možné sledovat, že nejvyšší míru spokojenosti vykazují respondenti z mladších věkových skupin, naopak ze starší generace respondentů zaznívaly častěji neutrální či negativní odpovědi. Celkově lze konstatovat, že mladší respondenti jsou s kvalitou života spokojeni více.
62
5.5 Diskuse Spokojenost s kvalitou života, respektive s bydlením, je velmi subjektivní záležitost a každý jedinec ji může posuzovat z jiných hledisek. V této práci jsem se snažila o analýzu spokojenosti obyvatel městské části Brno – Bystrc s kvalitou života se zaměřením na bydlení. K vyhodnocení spokojenosti místních obyvatel sloužilo dotazníkové šetření, jehož výsledky mi pomohly posoudit míru spokojenosti obyvatel s kvalitou života. Na základě poznatků zjištěných provedeným dotazníkovým šetřením lze konstatovat, že kvalita života v městské části Brno – Bystrc je na vysoké úrovni. U otázky č. 8, která se zabývá spokojeností obyvatel s kvalitou bydlení, odpovědělo 84 % respondentů, že jsou s kvalitou bydlení spokojeni. Také spokojenost s životními podmínkami je na vysoké úrovni, spokojenost vyjádřilo 88 % dotázaných obyvatel městské části. Celková spokojenost se projevuje ve všech sledovaných oblastech, výjimkou je pouze otázka fungování úřadu městské části Brno – Bystrc, kde u respondentů převažovaly negativní odpovědi (32 %) a dále byla negativně hodnocena podnikatelská struktura v městské části, záporně se vyjádřilo 46 % dotázaných. Vysokou míru spokojenosti lze pozorovat v oblasti vlastního bydlení, kde téměř 80 % dotázaných uvedlo, že s domem, ve kterém bydlí, jsou spokojeni, pozitivně byla hodnocena míra hladiny hluku, 74 % respondentů uvedlo, že hladina hluku je přijatelná, stejně pozitivně ohodnotili respondenti otázku pořádku a čistoty v městské části, 65 % dotázaných je spokojeno s čistotou a pořádkem. Spokojenost s kvalitou života v městské části Brno – Bystrc dokazuje i délka bydlení respondentů. Nejpočetnější skupinu představují obyvatelé, kteří zde žijí déle než 20 let (35 %), početná je také skupina obyvatel s délkou pobytu v rozmezí 11 – 20 let (27 %), nejméně početnou skupinu tvoří respondenti, kteří v městské části Brno – Bystrc žijí méně než 1 rok (11 %). Jistou provázanost s vysokou mírou kvality života v městské části Brno – Bystrc lze sledovat vyhodnocením otázky týkající se nákladů na bydlení. Nejčastěji se odpovědi pohybovaly v rozmezí měsíčních nákladů 5.000 – 9.500 Kč (64,5 %), ale výjimkou nebyly ani měsíční náklady přesahující 9.500 Kč (16,5 %). Vysoké pořizovací náklady lze sledovat také při koupi bytů, v rámci staršího panelového sídliště se cena 63
třípokojového bytu o rozloze 70 – 80 m2 pohybuje okolo dvou milionů korun, v rámci novostaveb je to ještě o milion více. Při vyhodnocování odpovědí byly sledovány také rozdíly mezi respondenty bydlícími v různých typech zástavby městské části Brno – Bystrc. Po vyhodnocení odpovědí získaných během dotazníkového šetření lze konstatovat, že nebyly zjištěny zásadní rozdíly. Drobné rozdíly byly sledovány u otázek identifikačních, kdy obyvatelé původní zástavby rodinných domů vykazovali vyšší věk, uváděli delší dobu strávenou v Bystrci, rovněž typ domu se s ohledem na typ zástavby lišil. Z hlediska spokojenosti s kvalitou bydlení mohu konstatovat, že ta se zásadně nelišila. Vyhodnocením odpovědí respondentů jsem také získala odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Obecná výzkumná otázka byla, jak jsou obyvatelé městské části Brno – Bystrc spokojeni s kvalitou života. Po vyhodnocení odpovědí mohu konstatovat, že dotázaní respondenti vykazují spokojenost s kvalitou života v městské části. Dokazují to výsledky vyhodnocení specifických výzkumných otázek. První specifická výzkumná otázka, jak jsou obyvatelé městské části Brno – Bystrc spokojeni s kvalitou bydlení, byla zodpovězena pomocí otázek 7, 8, 9, 10 a 11 v dotazníku. U všech těchto otázek převažovaly kladné odpovědi, jak dokládají výše uvedené hodnoty relativních četností vyjádřených v podkapitole 5.4.2 Interpretace výsledků dotazníkového šetření. Druhá specifická výzkumná otázka se zbývala přednostmi a nedostatky městské části Bystrc byla zodpovězena pomocí otázek 12, 13, 14 a 15, které byly pro větší spontánnost v odpovědích formulovány jako otevřené. Největším pozitivem městské části je blízkost a dostatek přírody, okolních lesů a městské zeleně v podobě parků, stromů a keřů. Dále respondenti zmínili přítomnost Brněnské přehrady, pozitivem je i fakt, že jakožto okrajová městská část nabízí Bystrc dostatek klidu a často zmiňovaná byla občanská vybavenost. Jako negativní byl zmiňován především nedostatek parkovacích míst, dále respondenti uváděli jako problém větší vzdálenost do centra města, nízkou kapacitu míst v mateřských školkách a jeslích, nesouhlasí také s výstavbou nových bytových domů v oblasti sídliště Kamechy a při ulici Kachlíkova. O atraktivitě městské části svědčí fakt, že v otázkách, co je největším problémem, a co respondentům v městské části nejvíc chybí, odpovídali mnozí dotázaní, že nic není natolik zásadním problém, aby jim znepříjemňoval život, a jsou tedy celkově spokojeni. 64
Poslední specifická výzkumná otázka, jak jsou obyvatelé městské části Brno – Bystrc spokojeni s občanskou vybaveností, byla vyhodnocena pomocí škály otázek 16, 17 a 18. Z výsledků
vyplývá,
že
občanskou
vybavenost
považují
dotázaní
obyvatelé
za dostatečnou, pozitivně tuto otázku ohodnotilo 69 % dotázaných. Problémem je v městské části struktura podnikatelských subjektů, kde 46 % respondentů zhodnotilo tuto podnikatelskou síť jako nedostatečnou, oproti 33 % dotázaných, kteří uvedli, že síť podnikatelských subjektů je dostatečná. Do občanské vybavenosti byl zahrnut také úřad městské části, konkrétně spokojenost obyvatel s jeho fungováním. Zde nepatrně převažovaly negativní dopovědi (32 %) nad pozitivními (29 %), respondenti uváděli zejména nespokojenost s dlouhou čekací dobou, neochotou zaměstnanců, popřípadě neznalost zaměstnanců. Pomocí statistické metody měření závislosti jsem mohla ověřit, popřípadě vyvrátit, stanovené hypotézy. První hypotéza se věnovala závislostí pohlaví respondentů na spokojenost s kvalitou života v městské části Brno – Bystrc. Celkově jsou ženy o něco více spokojeny než muži, častěji také volily neutrální možnost odpovědi. Naopak muži jsou více negativní v subjektivním hodnocení kvality života. Druhá hypotéza zjišťovala provázanost mezi věkem respondentů a jejich subjektivním hodnocení kvality bydlení. Z výsledků vyplynulo, že závislost zde je pouze zanedbatelná nebo žádná. Hledisko věku nemá na spokojenost s kvalitou bydlení v městské části Brno – Bystrc zásadní vliv.
65
6 DOPORUČENÍ PRO ZASTUPITELSTVO MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO - BYSTRC Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření byly stanoveny některé dílčí návrhy, které by svým aplikováním mohly přispět k větší spokojenosti obyvatel městské části Brno – Bystrc. Podkladem pro zpracování doporučení byly zejména odpovědi na otázky 13, 14 a 15. Parkovací stání Počet parkovacích míst je v městské části Brno – Bystrc zcela nedostatečný. Možnost zaparkovat svůj vůz v blízkosti domu je zejména ve večerních hodinách téměř nereálná. Velký počet respondentů zmínil v odpovědích přiloženého dotazníku právě tuto problematiku. Nedostatek parkovacích míst je problematický zejména v nově vznikajících sídlištích Kamechy a Panorama. V původní panelové zástavbě zmírňují nedostatek parkovacích stání přímo u domu záchytná parkoviště na začátku ulice. Možným řešením je výstavba těchto záchytných parkovišť také v nových sídlištních celcích, popřípadě výstavba parkovacích domů, jedním z nich je například již existující parkovací dům při ulici Teyschlova. Tuto problematiku by měly řešit především stavební a zejména developerské firmy, které provádějí výstavbu nových bytových domů. Ty však zatím zajišťují parkovací stání pouze těm zájemcům o byt, kteří si tato stání, popřípadě garáže, sami připlatí. Obchodní dům Absenci obchodního domu zmiňovali zejména obyvatelé sídliště Kamechy. Zde je občanská vybavenost zajištěna pouze menšími podnikateli, kteří nemohou pokrýt stále se zvyšující požadavky místních obyvatel, jejichž počet se neustále zvyšuje. Problém by pomohla vyřešit plánovaná výstavba obchodního domu Kaufland, zatím se však stále vedou spory, kam tento obchodní dům umístit. V současné době existují dvě varianty: výstavba obchodního domu pod stávajícím areálem nákupního centra MAX, kterou upřednostňuje realizátor projektu, avšak obyvatelé městské části Brno – Bystrc jsou zásadně proti, jak dokazují všude přítomné petice. Druhou variantou by bylo již zmíněné umístění obchodního domu do sídliště Kamechy, kde je dostatek volného prostoru pro realizaci stavby a žádný větší obchod se v blízkosti nenachází. Jako alternativa se nabízí výstavba supermarketu typu Albert nebo Billa, který by pokryl 66
potřeby místních obyvatel. Obchodní dům na sídlišti Kamechy by uvítali také obyvatelé horní části panelového sídliště, kteří výrazně pociťují absenci většího obchodního domu, popřípadě alespoň supermarketu v jejich okolí. Dopravní dostupnost Problematika dopravní dostupnosti je v městské části Brno – Bystrc stále více aktuálním pojmem. Od roku 2013 došlo v Brně k omezení vybraných tramvajových linek, a toto omezení postihlo rovněž městskou část Brno – Bystrc. Nejvíce jsou nedostatečnou sítí městské hromadné dopravy zasaženi obyvatelé sídliště Kamechy, kteří musí při cestě do centra města Brna i několikrát přestupovat. Dopravu na toto sídliště zatím zabezpečují pouze dvě autobusové linky, jejich frekvence však není vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu místních obyvatel zcela dostatečná. Možným řešením tohoto problému by bylo protažení tramvajového spojení až do sídliště Kamechy, jehož studie je již součásti změny Územního plánu města Brna. Další možností je zvýšení frekvence autobusových linek, popřípadě úprava jejich ne zcela vyhovujících tras. Počet míst v mateřských školách Nedostatek míst v mateřských školách je problém nejen na sídlišti Kamechy, ale v celé městské části Brno – Bystrc. V Bystrci se nachází mnoho rodin s malými dětmi a jejich počet se neustále zvyšuje. Umístit dítě do školky v blízkosti bydliště začíná být v posledních letech problém, neboť kapacita míst v mateřských školách není dostačující. Tento problém je nejakutnější na sídlišti Kamechy, které představuje především komerční formu výstavby a investor není nucen zajistit adekvátní občanskou vybavenost. V současné době zde funguje mateřská škola o celkové kapacitě 54 dětí. Vzhledem k faktu, že se do školky hlásí děti také z jiných bystrckých ulic než jen těch na Kamechách, je tato kapacita naprosto nedostatečná. V městské části Brno – Bystrc se v současnosti nachází devět mateřských škol, z nichž část je soukromá a zájemci o místa pro své děti si musí zaplatit měsíčně až 7.000 Kč. Řešením by bylo navýšení kapacity v mateřských školkách, například výstavbou nebo zřízením dočasných mateřských škol na sídlišti Kamechy, kde by mohly být zapsány i děti z přilehlých ulic. Problém s velkým počtem dětí v této městské části se za několik let projeví i v nedostatku základních škol. 67
7 ZÁVĚR Bydlení je nedílnou součásti života všech lidí bez ohledu na jejich věk, pohlaví či vzdělání. Kvalitu života sféra bydlení nesporně ovlivňuje, dotváří celkovou spokojenost jedince se svým životem a může ovlivnit také sociální status člověka. Spokojenost s kvalitou života ovlivňuje velké množství různých aspektů. V této práci jsem se zaměřila právě na oblast bydlení, kterou lze posuzovat z objektivního i subjektivního hlediska. Pro účely práce bylo zásadní zejména hledisko subjektivní, tedy názory obyvatel na vybrané problematiky z oblasti bydlení a kvalty života. Hlavním cílem této diplomové práce bylo posouzení spokojenosti obyvatel městské části Brno – Bystrc s kvalitou života se zaměřením na bydlení. Dílčími cíly bylo vymezit základní pojmy použité v práci, charakterizovat současný stav městské části, zhodnotit spokojenost s kvalitou bydlení, vyhodnotit poznatky zjištěné dotazníkovým šetřením a sestavit návrhy možných opatření, která by vedla k větší spokojenosti obyvatel městské části. Pro dosažení hlavního cíle diplomové práce bylo použito dotazníkové šetření jakožto nástroje pro zjištění požadovaných dat. Dotazníkového šetření, které se uskutečnilo v městské části Brno – Bystrc v měsíci dubnu roku 2013, se zúčastnilo 200 respondentů. Po vyhodnocení všech sledovaných oblastí mohla být posouzena spokojenost obyvatel s kvalitou života. Z výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, že převážná většina oslovených respondentů je s kvalitou života spokojena. Spokojenost s kvalitou bydlení projevilo více než 80 % dotázaných, což představuje téměř většinu všech oslovených obyvatel. Spokojenost s dílčími oblastmi projevovali oslovení respondenti také, v oblasti bydlení byly dále hodnoceny životní podmínky, pořádek, čistota a hladina hluku. Spokojenost respondentů se projevila u všech sledovaných aspektů. V oblasti občanské vybavenosti městské části Brno – Bystrc byla sledována míra občanské vybavenosti, která byla shledána jako dostačující, struktura podnikatelských subjektů byla naopak hodnocena poměrně negativně, zejména u obyvatel sídliště Kamechy, negativně respondenti vnímají činnost městského úřadu.
68
Pro naplnění dílčích cílů sloužila kapitola s názvem přehled literatury, která přiblížila pojmy vyskytující se v diplomové práci. Autorka čerpala z odborné literatury a časopisů, a jednak ze souvisejících právních předpisů a relevantních internetových zdrojů. Charakteristika městské části Brno – Bystrc byla zpracována za pomoci SWOT analýzy, která přehledně stanoví silné a slabé stránky sledovaného subjektu, příležitosti a hrozby. Zhodnocena byla také občanská vybavenost městské části. Data získaná dotazníkovým šetřením byla vyhodnocena pomocí statistických metod a následně interpretována. Na základě výsledků realizovaného dotazníkového šetření byly stanoveny čtyři konkrétní návrhy, na které by se zastupitelstvo městské části mělo zaměřit, pokud by chtělo zvýšit spokojenost obyvatel s kvalitou života. Konkrétně bylo navrženo zvýšení počtu parkovacích míst prostřednictvím výstavby parkovišť, či parkovacích domů, popřípadě navýšení kapacity stávajících parkovacích míst. Dalším návrhem je výstavba obchodního domu v části sídliště Kamechy, kde je podnikatelská síť na nedostatečné úrovni. Opatřením vedoucím k větší spokojenosti obyvatel je také zlepšení dopravní dostupnosti městské části, opět se jedná zejména o sídliště Kamechy, ale nedostatečné spojení se projevilo jako problém i v dalších částech Bystrce. Posledním návrhem je navýšení počtu míst v mateřských školkách, jejichž kapacita je v současné době nedostatečná. Konkrétní navržená opatření stanovená na základě výsledků dotazníkového šetření se částečně shodují s faktory uvedenými ve SWOT analýze. Zastupitelstvo městské části Brno – Bystrc by se tedy případně mělo zaměřit právě na tyto problematické oblasti, aby zvýšilo spokojenost místních obyvatel s kvalitou života v místě bydliště. Kvalitu života mohou zastupitelé městské části bezesporu ovlivnit. Mají možnost rozhodovat o umístění zdrojů z rozpočtu města, mohou tedy rozhodnout, do jaké problematické oblasti přidělené zdroje alokovat a zlepšit tak současný stav. Navržená opatření mohou být tedy předložena zastupitelům obce, kteří tak budou mít možnost seznámit se s problematickými oblastmi, a budou moci přispět ke zlepšení života v městské části Brno – Bystrc. Realizované dotazníkové šetření v městské části Brno – Bystrc může být podnětem pro další průzkumy, neboť spokojenost obyvatel s kvalitou bydlení a života celkově by měla být pro zastupitelstvo klíčovým zájmem. 69
8 ZDROJE DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 372 s. ISBN 978-80-246-0139-7 DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3 FORET, M. Marketingový průzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008, 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2 GALSTER, G. Homeowners and neighbor hoodre investment, Duke University Press, 3. vyd. 354 s. GIDDENS, A. Sociologie, Polity Press, 3. vyd. překlad: Kačab Jan, Praha: Argo, 1999, ISBN 80-7203-124-459 s. HAMPLOVÁ, D. Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory. 1. vyd. Praha: Ústav AV ČR, 2004, 43 s. 80-7330-036-X¨ HENDL, J. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. 3. vyd. Praha: Portál, 2009. 695 s. ISBN 978-80-7367-482-3 CHARVÁT, J. Firemní strategie pro praxi. 1. Vydání Praha: Grada Publishing, 2006. 204 s. ISBN 80-247-1389-6
KOZEL, R. MYNÁŘOVÁ, L., SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2011. 304 s. ISBN 978-80247-3527-6 KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 198 s. ISBN 80-247-0179-0 KUBÁTOVÁ, H. Sociologie životního stylu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-2456-0 LIM, L., J., YUEN, B., LÖW, CH. Quality of Life in Cities – Definitions, Approaches, Research. In Urban quality of life: critical issues and options. Singapore: National University of Singapore. School of Building and Real Estate, 1999. 257 s. ISBN 9971-69227-9
MINAŘÍK, B. Statistika I.: Popisná statistika II. část. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. 107 s. ISBN 80-7157-427-9 MOŽNÝ, I. Česká společnost: Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 207 s. ISBN 80-7178-624-1 NOVÝ I., SURYNEK, A. Sociologie pro ekonomy a manažery, Praha: Grada Publishing, 2006, 2. vyd., 288 s. ISBN 80-247-1705-0 70
PAUKNEROVÁ, D. a kolektiv. Psychologie pro ekonomy a manažery. 3. vyd, Praha: Grada Publishing, 2012, 259 s. ISBN 978-80-247-3809-3 PETROUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. Velký sociologický slovník, Svazek 2. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996, 749 s. ISBN 80-7184-310-5 PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 230 s. ISBN 978-807367-468-7 REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6, RAPLEY, M. Quality of Life Research: A Critical Introduction. 1. vyd. London: SAGE Publications. 286 s. ISBN 0-7619-5456-2 SMOLÍK, J. Subkultury mládeže. 1. vyd. Prah: Grada Publishing. 281 s. ISBN 978-80247-2907-7 ŠENKOVÁ, S. Latinsko - český a česko-latinský slovní. 3. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, 264 s. 80-7182-144-6 VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 2005. Brno: Masarykova univerzita, 144 s. ISBN 80-210-3754-7 VYSEKALOVÁ, J. a kol.: Psychologie reklamy. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 294 s. ISBN 978-80-247-2196-5 INTERNETOVÉ ZDROJE Český statistický úřad: Sčítání lidu, bytů a domů 2011 (online). dostupné z: http://vdb.czso.cz. (cit. 3. 4. 2013) AUGUR CONSULTING, Dlouhodobý výzkum sídlišť 2011 (online). dostupné z: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/KPMB/ Zaverecna_zprava_-_Dlouhodoby_vyzkum_sidlist_2011_MMB.pdf (cit. 3. 5. 2013) HOLAS P., Kvalita života – různé holas.xf.cz/vse/5HP400.doc (cit. 20. 8. 2012)
koncepty
(online),
dostupné
z:
LUX M. O spokojenosti českých občanů s bydlení, Sociologický časopis, 2005, 41 (2), 227-252, dostupný z http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/46-sociologicky-casopis-czechsociological-review-2-2005#review-article-865 (cit. 20. 9. 2012) Marketingové noviny, (online). dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz, (cit. 23. 8. 2012) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE, MMR, Principy a pravidla územního plánování, (online), dostupné z http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571 (cit 16. 9. 2012)
71
World Health Organization (online). dostupné z: http://www.who.int/substance_abuse/research_tools/whoqolbref/en/. (cit. 19. 8. 2013) PRÁVNÍ PŘEDPISY Zákon č. 128/2000 Sb., O obcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 183/2006 Sb., Stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů
72
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: SWOT analýza městské části Brno – Bystrc Tabulka č. 2: Přehled investic a oprav v roce 2013 Tabulka č. 3: Počet obyvatel v městské části Brno - Bystrc dle věku Tabulka č. 4: Kvótní rozdělení respondentů dle pohlaví Tabulka č. 5: Kvótní rozdělení respondentů dle věku Tabulka č. 6: Vyhodnocení odpovědí na otázky 8 a 20 Tabulka č. 7: Vypočtené četnosti Tabulka č. 8: Čtvercová kontingence Tabulka č. 9: Vyhodnocení odpovědí na otázky 1 a 8 Tabulka č. 10: Vypočtené četnosti Tabulka č. 11: Čtvercová kontingence SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1 Graf č. 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 Graf č. 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 Graf č. 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 Graf č. 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 Graf č. 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 Graf č. 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 Graf č. 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 Graf č. 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9 Graf č. 10: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10 Graf č. 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11 Graf č. 12: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12 Graf č. 13: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13 Graf č. 14: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 14 Graf č. 15: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 15 Graf č. 16: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 16 Graf č. 17: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 17 Graf č. 18: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 18 Graf č. 19: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 19 Graf č. 20: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 20 73
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník pro občany městské části Brno – Bystrc Příloha č. 2: Rozpočet městské části Brno – Bystrc pro rok 2012
74
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník pro občany městské části Brno - Bystrc Vážení respondenti, obracím se na vás s prosbou o vyplnění krátkého dotazníku, který bude stěžejním podkladem pro zpracování diplomové práce, jejímž tématem je „Posouzení spokojenosti obyvatel městské části Brno – Bystrc s kvalitou života se zaměřením na bydlení“. Dotazník je zcela anonymní, veškeré údaje budou použity pouze ke zpracování této práce. Vyplnění dotazníku vám nezabere déle než 5 minut. U každé otázky zvolte jednu možnost odpovědi, u otázek otevřených zkuste co nejvýstižněji napsat váš názor. Předem vám velmi děkuji za ochotu. Bc. Jitka Poláchová Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelova univerzita v Brně e-mail:
[email protected] 1. Jaký je Váš věk? ○ méně než 15 let – ukončit dotazování ○ 16 – 29 let ○ 30 – 39 let ○ 40 – 49 let ○ 50 – 59 let ○ 60 – 79 let ○ 80 a více let – ukončit dotazování 2. Z jakého důvodu jste si vybrala k bydlení městskou část Brno – Bystrc? ○ Narodil/a jsem se zde ○ Blízkost příbuzných a přátel ○ Nízká cena ○ Blízkost přírody ○ Byt mi byl zde přidělen ○ Dobrá lokalita ○ Rodinné důvody ○ Nevím ○ jiné, uveďte co …………………….. 3. Jaký je Váš vlastnický vztah k bytu? ○ Vlastník ○ Kolektivní vlastník ○ Nájemník ○ Ostatní
75
4. Kolik činí Vaše měsíční náklady na bydlení? ○ Do 5 000 Kč ○ Od 5 001 do 7 000 Kč ○ Od 7 001 do 9 500 Kč ○ Více než 9 501 Kč 5. Jaké dispoziční řešení má Váš byt/dům? ○ 1+kk/1+1 ○ 2+kk/2+1 ○ 3+kk/3+1 ○ 4+kk/4+1 ○ 5+kk/5+1 ○ jiné 6. V jakém typu domu bydlíte? ○ rodinný dům ○ starší panelová zástavba ○ nová výstavba (Kamechy, Panorama) 7. Když zvážíte všechny okolnosti, jak jste spokojen/a s domem, ve kterém bydlíte? ○ velmi spokojen/a ○ spíše spokojen/a ○ ani spokojen/a ani nespokojen/a ○ spíše nespokojen/a ○ velmi nespokojen/a 8. Jak jste spokojeni s kvalitou bydlení v městské části Brno - Bystrc? ○ velmi spokojen/a ○ spíše spokojen/a ○ ani spokojen/a ani nespokojen/a ○ spíše nespokojen/a ○ velmi nespokojen/a 9. Jak jste celkově spokojen/a s životními podmínkami v městské části Brno - Bystrc? ○ velmi spokojen/a ○ spíše spokojen/a ○ ani spokojen/a ani nespokojen/a ○ spíše nespokojen/a ○ velmi nespokojen/a 10. Jak jste spokojen/a s pořádkem a čistotou v městské části Brno – Bystrc? ○ velmi spokojen/a ○ spíše spokojen/a ○ ani spokojen/a ani nespokojen/a ○ spíše nespokojen/a ○ velmi nespokojen/a
76
11. Je podle Vás hladina hluku v městské části Brno – Bystrc přijatelná? ○ rozhodně ano ○ spíše ano ○ ani ano, ani ne ○ spíše ne ○ rozhodně ne 12. Co se Vám v městské části Brno - Bystrc nejvíce líbí? …………………………………………………………………………………………… ……..…………………………………………………………………………………… …………..… 13. Co v městské části Brno - Bystrc nejvíce postrádáte? …………………………………………………………………………………………… …..……………………………………………………………………………………… ……….….… 14. Co je podle Vás největším problémem v městské části Brno - Bystrc? …………………………………………………………………………………………… ……..………………………………………………………………………..…………… …………… 15. Jaká opatření by mohla přispět k větší spokojenost obyvatel městské části Brno Bystrc? …………………………………………………………………………………………… …...………...…………………………………………………………………………… ……………… 16. Je podle Vašeho názoru občanská vybavenost v městské části Brno - Bystrc dostatečná? ○ rozhodně ano ○ spíše ano ○ ani ano, ani ne ○ spíše ne ○ rozhodně ne 17. Je síť podnikatelských subjektů v městské části Brno – Bystrc dostatečná? ○ rozhodně ano ○ spíše ano ○ ani ano, ani ne ○ spíše ne ○ rozhodně ne 18. Jak jste spokojeni s fungováním úřadu městské části Brno – Bystrc? ○ rozhodně ano ○ spíše ano ○ ani ano, ani ne ○ spíše ne ○ rozhodně ne ○ nevím 77
Pokud jste zvolil/a možnost nespokojen/a, uveďte, prosím, proč. …………………………………………………………………………………………… ……..................................................................................................................................... ..................... 19. Jak dlouho v městské části Brno – Bystrc žijete? ○ méně než 1 rok ○ 1-5 let ○ 6-10 let ○ 11-20 let ○ déle než 20 let 20. Pohlaví ○ žena ○ muž
Toto byla poslední otázka mého dotazníku. Děkuji za vaše odpovědi.
78
Příloha č. 2: Rozpočet městské části Brno - Bystrc pro rok 2012 v tis. Kč Příjmy celkem Schválený rozpočet
Upravený rozpočet
145 332
313 371
Výdaje celkem Skutečnost k 31. 12. 2012
Schválený rozpočet
Upravený rozpočet
Skutečnost k 31. 12. 2012
215 920 152 892 240 001 164 131 Zdroj: Rozpočet města Brna a vlastní zpracování
79