Mediální komunikace Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 18. 2. 2015
Mediální komunikace – okruhy přednášek: 1. Jazyk, znak, komunikace. Teorie komunikace, teorie informace, informační proces a modely komunikace. 2. Znak a znakové systémy. Sémiotika. Sémiotická lateralita. Sémantický trojuhelník a typologie znaků. Mystifikace v znakových systémech, dekódování mýtu. Metatvorba. 3. Typy mediálních teorií a přístupy k médiím. 4. Předpoklady vzniku masová komunikace. Stručná historie vybraných médií. 5. Média a kodifikace (skutečnosti). Zpravodajské hodnoty. Medializace a mediální realita. 6. Teoretici a teorie médií. 7. Hyperrealita, virtuální realita, fikce. 8. Sociologie masové komunikace - školy a představitelé 9. Sociologie mediální komunikace - sociální konstrukce, realita, síť 10. Výzkum v oblasti mediální komunikace - základy vědeckého výzkumu
Mediální komunikace – okruhy přednášek: 11. Psychologie masové komunikace - školy a představitelé 12. Psychologie masové komunikace - neuro přístupy 13. Účinky mediální komunikace 14. Publikum masové a mediální komunikace 15. Systém (struktura) médií a mediální systém (aparát). 16. Nová média a digitalizace 17. Mediální antropologie, archeologie, studia. 18. Mediální etika a vzdělávání.
http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/medialni-komunikace/
Zadání seminární práce pro studenty prezenčního studia letní semestr 2014 Téma: Pilotní šetření a prezentace seminární práce 1. Projekt pilotního šetření 2. Definování výzkumného problému, metod, technik, vzorku a základního souboru 3. Zadání šetření 4. Vyhodnocení šetření 5. Prezentace výsledků (zpráva o šetření) • Prezentace seminární práce ze ZS (snímky, nahrání, el. podklady) http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/medialni-komunikace/
Studium médií jako studium: • institucí (mediální systémy) • systému výroby produktu (mediální systém, mediální komunikace) • podmínek vzniku produktu (mediální studia) • produktu (marketing, komunikace) • publika (masová komunikace)
Vliv vědeckých disciplin: • sociologie: věda o společnosti, mediální komunikace je součást společnosti, techniky mediálního výzkumu pochází ze sociologie, zkoumá postavení médií ve společnosti a jejich sociální význam Sociální konsenzus: Chicagská škola, pozitivní – integrační funkce médií Sociální patologie: rozpad primárních sociálních vztahů, oslabení společenských hodnot a norem, izolace člověka Sociologie politiky: média jako nástroj manipulace veřejné mínky; jako prostředek demokratizace společsnoti; jako faktor vlivu ve veřejných kampaních Sociologie volného času: médiá = fenomény masové kultury
Mýty o sociologii, americký sociolog Peter Ludwig Berger (spolu s Thomasem Luckmannem napsali dílo Sociální konstrukce reality) z knihy Pozvání do sociologie pochází 6 mytů o sociologovi: 1) Sociolog jako člověk – profesionál, který se zabývá osvětovou činností mezi jednotlivci i ve prospěch společnosti jako celku.
Auguste Comte [oɡyst kɔ̃ t] Zdroj obrázku: heslo Sociologie. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/August e_Comte.jpg/220px-Auguste_Comte.jpg (cit. 09/2012), původní zdroj: http://www.bolender.com/Sociological Theory/Comte, Auguste/Another Picture of Auguste Comte.jpg
2) Sociolog jako teoretik sociální práce „Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti.“ Český překlad definice sociální práce schválené Mezinárodní federací sociálních pracovníků. [online] Mezinárodní federace sociálních pracovníků v Montréalu, Kanada, 2000. Dostupné elektronicky na: http://socialnirevue.cz/item/definice-socialni-prace (cit. 09/2012)
3) Sociolog jako sociální reformátor
Josef II. Habsbursko-Lotrinský
Jan Amos Komenský
Zdroj obrázku: heslo Jozef II. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wiki pedia/commons/thumb/a/aa/Jose ph_II.jpg/200px-Joseph_II.jpg (cit. 09/2012), původní zdroj z: http://www.uniregensburg.de/Fakultaeten/phil_Fa k_III/Geschichte/josephii.jpg
Zdroj obrázku: heslo Jan Amos Komenský. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Johan _amos_comenius_1592-1671.jpg (cit. 09/2012)
4) Sociolog jako shromažďovatel statistických údajů o lidském chování – pomocník počítače.
Zdroj obrázku: http://pctuning.tyden.cz (cit. 09/2012)
5) Sociolog jako statistik a člověk, který se zabývá rozvojem vědecké metodologie a užívá „barbarský jazyk“ srozumitelný pro hrstku vědců a kterým se tudíž měří odbornost díla.
Zdroj obrázku: http://media0.mypage.cz/images/media0:4f6afdc5123d0.jpg/Vedec-nevie1.jpg (cit. 09/2012)
6) Sociolog jako cynický pozorovatel, chladný manipulátor a samozvaný nadřazenec. (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 10 – 23. ISBN 80-85947-90-0)
Armand Jean du Plessis de Richelieu zdroj obrázku: http://veda.sme.sk/c/4984627/kardinalrichelieu-intrigan-v-sutane-alebo-velkystatnik.html (cit. 09/2012)
Grigori Yefimovich Rasputin zdroj obrázku: http://en.wikipedia.org/wiki /Grigori_Rasputin (09/2012)
Zdroj obrázku: http://www.susanne.estranky.sk/cl anky/zaujalo-ma/maniplacia.html (cit. 09/2012)
Peter L. Berger: „sociologie směřuje k aktu čistého vnímání – tak čistého, jak to jen dovolí omezené lidské prostředky“ (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 13.)
„Sociolog je tedy někdo, kdo se soustavně snaží porozumět společnosti. Povaha tohoto oboru je vědecká, což znamená, že to, co sociolog zjišťuje a říká o sociálních jevech, které studuje, je vsazeno do jistého, dosti přísně definovaného rámce.“ (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 23.)
Zygmunt Bauman: „Může nám být kompasem, který udává správný směr v houštině nespočetných možností. Zároveň nám pomáhá vyznat se v různorodých a zdánlivě zcela odlišných jevech, které nás obklopují. “ (In BAUMAN, Zygmunt. Sociologie pro každý den. Praha: Mladá fronta, 1966. s. 17.)
• Předmět(y) zkoumání sociologie: sociální struktura (strukturní pojetí), sociální chování a jednání (behaviorismus), sociální vztahy a skupiny (formalistické pojetí), společenský systém, sociální změny a sociální interakce (interakcionismus), sociokulturní chování atd. • 2 základní teoreticko-empirické funkce: 1. společenské jevy popsat podle vlastních metodologických nástrojů (empirická funkce) 2. a tyto jevy vysvětlit (teoretická funkce) (In Petrusek, M. a kol. Sociologie. Praha: SPN, 1992. s. 12.)
Základní sociologický výzkum médií:
• Italský sociolingvista Giorgio Braga: evoluční vývojové paradigma, 3 typy společností: primitivní, tradiční, moderní • Harold Lasswell: infuzní jehla, komunikační formule, funkce masové komunikace, vliv na politiku a naopak • Émile Durkheim : anomie=bezvládí (sociálně patologický stav nedostatečné sociální regulace), kritika sociálního konfliktu Základní hlediska sociologického zkoumání společnosti: • teorie sociálního konsenzu (strukturně-funkcionalistické) • teorie sociálního konfliktu • alternativní teorie
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Denis McQuail vysvětluje, že: „média do značné míry konstruují společenskou realitu a hlavní rysy normality pro potřeby veřejného, sdíleného společenského života a rovněž slouží jako rozhodující zdroj standardů, modelů a norem“ McQuail, D. Úvod do teorie masové komunikace, p. 87.
Médiá tedy souvisí: • s konstrukcí, přenosem i příjmem symbolického obsahu ve společnosti • s kontrolou a normami (jazyk, politika, medializace vs. mediace) • se strukturováním společnosti (publikum, novinářigatekeeping, spirála mlčení, masová kultura, atd.)
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Strukturální funkcionalismus (nebo také sociologický funkcionalismus) je směr teoretické sociologie, který chápe společnost jako složenou ze struktur, které plní dílčí funkce, podobně jako orgány v těle živočicha. Vlastní strukturální funkcionalismus je ... spojen s dílem Talcotta Parsonse. Jeho teorie jsou založeny na předpokladu existence dvou složek; složky sociální činnosti a složky sociálního systému. Tyto složky jsou vzájemně propojené. http://cs.wikipedia.org/wiki/Strukturální_funkcionalismus
Talcott Parsons (1902 – 1979), nejvýznamnější díla: Struktura sociálního jednání (1937) Sociální systém (1951)
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality V 50. letech 20. století se pozornost sociologů se soustřeďovala na průběh a sociální důsledky prudkého ekonomického rozvoje (teorie ekonomického růstu, vznik postindustriální společnosti, manažerské revoluce apod.) a na změny v sociální struktuře obyvatelstva (teorie elit, teorie společnosti, masové spotřeby …). Talcott Parsons (1902 1979) v letech 1927 až 1973 působí na Harvardské univerzitě a východiskem jeho učení je konstatování, že každý sociální systém má své systémové potřeby. Přichází s teorií strukturního funkcionalismu, který sleduje, jak do sebe zapadají jednotlivé části struktury a jakou funkci plní ve vztahu k celku. Systém může podle něho fungovat jen tehdy, když mnoho jeho členů vykonává podstatné sociální role s přiměřeným účinkem.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Každé sociální jednání je podmíněno různými idejemi a tužbami. Parsons stanovil čtyři systémové roviny: Kulturní systém - je závazný pro členy společnosti a určuje přípustné formy jednání a myšlení. Sociální systém - je souborem sociálních rolí a rolových očekávání. Systém osobnosti - je člověk se svými individuálními potřebami, motivy a postoji. Systém behaviorálního organismu - člověk je biologický tvor, který se pohybuje v určitém fyzickém prostředí.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality TEORIE JEDNÁNÍ - orientující podmínky jednání Protože centrem Parsonsovy teorie je premisa stability systému, hledá Parsons podmínky, které v tomto směru poskytují orientaci jednajícím osobám; přestože sám označil svou teorii za voluntaristickou, odůvodňuje nutnost a moc normativní orientace ve společnosti a dokazuje, že jednající mají tendenci řešit vztah mezi osobními a společenskými požadavky ve prospěch rovnováhy systému (upřednostním systém, neb se obávám sankce). SYSTÉM, STRUKTURA A FUNKCE V sociologii je pojem systém obvykle nadřazen pojmu struktura, systém má strukturu, je strukturován; systém je chápán jako dynamická, funkční entita; struktuře jako vlastnosti systému je spíše přiřazována statická povaha.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Společenská realita jako systém, v jehož rámci jsou jednotlivé jevy a procesy vzájemně spjaty svými funkčními vztahy; (sociálních) systémů je mnoho (interakce 2 jedinců x nejsložitější je společnost jako celek) a každý má svou strukturu, která je obnovována funkcemi jednotlivých elementů systému. Tři základní pojmy strukturního funkcionalismu: systém, struktura a funkce
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality SYSTÉM a jeho pojetí: holistické (celek je neredukovatelný na části); systém je situován v určitém prostředí, v okolním světě (vůči tomuto světu je oddělen hranicemi, které ale nemají neprostupný charakter); systém vykazuje tendenci k sebezachování a sebeudržování, což Parsons vyjadřuje pojmem ekvilibrium, resp. později (pod vlivem kritiky) dynamické ekvilibrium (řeší se problémy, cíl je rovnováha; homeostáze); v systémech vládne tendence ke stabilitě a setrvalosti; ta je udržována vestavěnými mechanismy adaptace a kontroly; významnou vlastností systému je interdependence jeho částí či proměnných; systém je vnitřně diferencovaným a strukturovaným celkem; struktura systému se vyznačuje stabilitou a homogenitou.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality STRUKTURA: je nástroj analýzy i vlastnost sociální reality; označuje relativně stabilní elementy systému.; síť vztahů mezi aktéry zahrnutými do interakčních procesů; tato síť je utvořena z rolí, institucionalizovaných norem a hodnot; individuální aktéry lze členit podle znaků a dispozic (pohlaví, věk, biologické, osobnostní rysy apod.), kolektivní aktéry představují příbuzenské skupiny, komunity (sídelní společenství), etnické skupiny a třídy; tyto čtyři základní uskupení představují tzv. minimum society; součástí struktury jsou také alokace (rozdělení nedostatkových statků a rolí mezi jednotky struktury); jádrem struktury jsou institucionalizované hodnoty, hodnotové vzory a orientace; klíčovou úlohu zde hraje kulturní systém (zprostředkovává hodnoty pomocí symbolů)
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality FUNKCE: systém je funkční celek; jeho jednotlivé elementy plní určité funkce a tím přispívají k fungování celku; funkcionální hledisko umožňuje zkoumat účinky jednání a procesů na celkový stav systému. Tyto účinky mohou směřovat k zachování struktury nebo vyvolání změny (sjednocení či narušení systému) ; funkcionální metoda spočívá v tom, že se jednotlivé prvky systému zkoumají z hlediska svých příspěvků – funkcí k fungování systému jako celku
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Systém na dosažení sociální rovnováhy musí naplnit potřeby podle AGIL: • adaptaci na prostředí (A) • dosahování cílů (G – goal) • zajišťování vnitřní integrace (I) • udržování vzorců chování (L – ang. latent pattern) V systému jednání odpovídají těmto potřebám jednotlivé výše zmíněné systémy v této podobě: behaviorální systém – A, systém osobnosti – G, sociální systém – I, kulturní systém - L.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality V sociálních systémech je odpovědí na první z uvedených potřeb ekonomický subsystém, jehož funkcí je přizpůsobení se prostředí a osvojení přírodních zdrojů. Druhou potřebu uspokojuje politický subsystém, který určuje prioritní cíle a mobilizuje zdroje potřebné k jejich dosažení. Při zajišťování vnitřní integrace hraje výraznou úlohu právní subsystém regulující vztahy mezi jednotlivými aktéry či skupinami. Konečně funkcí subsystému náboženského, ale i vzdělávacího či rodinného je udržování hodnotového systému v takovém stavu, aby motivoval aktéry k hraní předepsaných rolí a tímto způsobem garantoval udržování a přenos hodnot dané struktury.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Interpretativní paradigma. Soustředí se na každodenní život běžných lidí. Platí, že lidé jednají automaticky, ne příliš racionálně, jak tvrdí předchozí teorie. Interpretativní sociologie netvoří jednotnou školu. Řadíme sem: 1. symbolický interakcionalismus 2. fenomenologickou sociologii 3. obtížně zařaditelné sociology, jejichž díla jsou však silně ovlivněna interpretativními postupy
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Sociální konstruktivismus je skupina sociologických směrů, které tvrdí, že „sociální realita není jedinci objektivně dána jako fakt, ale je neustále znovu konstruována v procesu sociální interakce a komunikace.“ http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_konstruktivismus
Symbolický interakcionismus vychází z předpokladů, že: „chování člověka není tak určeno vnějšími nebo vnitřními nekontrolovatelnými faktory, ale spíše subjektivními významy, které lidé aktivně přikládají objektům, osobám a interakcím v situaci.“ Hendl, Jan. Symbolický interakcionismus a kvalitativní výzkum. In Aktuální otázky kinantropologie, sborník ze semináře sekce pedagogické kinantropologie (eds. Hošek, V., Kovář R.) Praha : Karlova Universita 1998, s. 30-34. Dostupné elektronicky na: http://www.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/symbint.htm
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Symbolický interakcionismus • pojem se připisuje Herbertovi Blumerovi (dav, masa, veřejnost), který rozvíjel myšlenky svého učitele Georga H. Meada (1863- 1931) a dalších příslušníků Chicagské školy • Wiliam James (1842-1910) v díle The Principles of Psychology (1890) vysvětluje, že reálné je „pouze to, co se vztahuje k našemu aktivnímu životu a čemu věnujeme pozornost a reálnou se pro nás stává jen tato nepoměrná část skutečnosti“. • Jeho žák John Dewey (1859-1952) označil interakci za proces utváření významů, ve kterém mají aktivní úlohu inteligence, percepce a očekávání (zkušenost) Karel, David. Interakční symbolismus a sociální konstruktivismus. Dostupné elektronicky na: http://pf.ujep.cz/files/user_files/Interakn_symbolismus.doc
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Symbolický interakcionismus • Charles H. Cooley (1902), který zase pojímal osobnost, jako zrcadlové já, odrážející způsob, jak je jedinec vidí ostatní. Obdobný pohled na sociální skutečnost můžeme nezávisle najít i v díle autora Williama. J. Thomase a jeho teorie, kde označuje za skutečnou takovou skutečnost, jaká je lidmi označená za reálnou, a taková situace se i stává reálnou ve svých důsledcích. Lidé se pak v takové situaci chovají podle toho, jak situaci definují a rozumí ji. Změní-li se definice situace, změní se i chování, které se situací souvisí. Karel, David. Interakční symbolismus a sociální konstruktivismus. Dostupné elektronicky na: http://pf.ujep.cz/files/user_files/Interakn_symbolismus.doc
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Symbolický interakcionismus • 1) Lidé myslí a jednají na základě významů, které připisují jevům kolem sebe, i když si nejsou vždy vědomi toho, jak takové významy vznikají. • 2) Významy jsou tvořeny prostřednictvím sociální interakce a jsou pochopitelné jen uvnitř osobních a mezilidských kontextů, které je utvářejí. • 3) Významy se mění a jsou zpracovávány v interpretačním procesu použitým jedincem • ve vztahu (interakci) s předměty, jevy a definicemi skutečnosti druhých. (Blumer 1969) Karel, David. Interakční symbolismus a sociální konstruktivismus. Dostupné elektronicky na: http://pf.ujep.cz/files/user_files/Interakn_symbolismus.doc
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Symbolický interakcionismus • Charles Horton Cooley a jeho koncepce tzv. zrcadlového Já – domnívá se, že si člověk buduje své mínění o sobě nikoli nezávisle na druhých, nýbrž tak, jak se snaží pohlížet na sebe jejich očima. Podle teorie zrcadlového já si člověk buduje své mínění o sobě nikoliv nezávisle na druhých, nýbrž tak, že pohlíží na sebe i jejich nebo dokonce především jejich očima. Názory druhých (zejména z rodiny, vrstevníků a sousedů) bývají často směrodatné pro budování vlastní identity. • Zrcadlové „Já“ – to co si o mne myslí jiní. V neznámé situaci je mínění druhých hlavním vodítkem. Druzí lidé slouží jako zrcadlo, ve kterém mohu spatřit sebe. To, co si o sobě myslíme, formují domněnky o tom, co si o nás myslí druzí.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Symbolický interakcionismus • Vidíme se očima těch druhých. Nejzávažnější je pro nás mínění těch nejbližších (rodina). • Utváříme sebepojetí na základě mínění druhých – osob, které v období socializace s námi tráví nejvíce času – matka, otec, babička aj. Někdo nám v té době řekne, že je to špatně -> podle toho pak jednáme celý život. Zrcadlové já se utváří ve 3 fázích: 1. Jedinec si představuje, jak se jeví ostatním 2. Jedinec si představuje mínění ostatních 3. Jedinec si utváří emocionální odezvu na toto mínění – proces hodnocení sebe sama pomyslným okem druhých
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Symbolický interakcionismus • Americký sociální psycholog a filozof (pragmatik) George Herbert Mead (1863 - 1931 ) jako vlastní zakladatel symbolického interakcionismu měl jako svou ústřední myšlenku pojem sociálního já (Self). Lidé konstruují své představy o světě i o sobě samých v průběhu interakcí s druhými lidmi. Člověka chápal symbolický interakcionismus jako bytost zároveň individuální, činorodou a aktivní a zároveň jako produkt sociálních vztahů (interakcí). Úroveň komunikace mezi lidmi je závislá na diskurzivním univerzu. To je také pojem G. H. Meada. Je to sémantický prostor vlastní takové skupině jednotlivců, kteří přikládají gestům i verbálním symbolům stejné významy.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Symbolický interakcionismus • Jestliže komunikující nesdílejí totéž diskursivní univerzum, pak to ohrožuje možnost vzájemného porozumění a smysluplné komunikace mezi nimi, protože dochází ke vzniku komunikačních bariér a desinterpretací. Jakoby každý mluvil jiným cizím jazykem. • „Já“ vyrůstá ze sociální zkušenosti, a proto je chápáno jako sociální struktura, regulovaná společenskými normami, hodnotami a kulturními vzorci. Klíčovou úlohu ve vývoji „já“ hraje jazyk pomocí nějž si lidé sdělují osobní i sociální významy, je tedy nástrojem internalizace sociálních významů. G. H. Mead bývá označován také za sociálního behavioristu, tedy za představitele sociálně psychologického směru v behaviorismu.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Symbolický interakcionismus • George Herbert Mead je spolutvůrcem teorie sociálních rolí. Podstata sociální role netkví v tom, co člověk dělá, ale v tom, jak na něj ostatní lidé pohlížejí a co od něho očekávají. Přejímáním rolí na sebe člověk přejímá i vědomí, že od něj budou očekávány jisté výkony. Analyzuje proces, ve kterém se vytváří Self. Tímto procesem je interakce s druhými lidmi. Pro proces socializace má obrovský význam možnost “pochopit druhého“. Znamená to, že člověk je schopen pohlížet na sebe z pohledu druhého člověka. Meadovo pojetí socializace chápe člověka jako bytost činorodou a zároveň aktivní a také jako produkt sociálních vztahů.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Symbolický interakcionismus • Sociální role je jednání očekávané vzhledem k držiteli určité sociální pozice. Sociální pozice je možno vymezit jako sociální hodnotu místa (postavení), které zaujímá jedinec v nějakém sociálním útvaru ve vztahu k ostatním sociálním pozicím (tj. pozicím jiných jedinců - držitelů jiných sociálních pozic v sociálním útvaru). • Sociální pozice se skládá ze sociálního statusu a sociální role.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Symbolický interakcionismus • G. H. Mead ve své práci (Mind, Self and Society; 1934) analyzuje proces socializace, v jehož průběhu dítě přejímá existující způsoby řešení druhých lidí. Tím si dítě zároveň osvojuje obecnější zkušenost, a to schopnost považovat očekávání druhých za závazná. Učí se zároveň poohlížet na sebe očima druhých a nasměrovat tak tu svou vlastní činnost s přihlédnutím na reakce očekávaných druhými. Soubor respektovaných očekávání vytváří sociální stránku lidské osobnosti, umožňuje kooperaci v rámci skupiny.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Teorie sociální konstrukce reality vychází se spjatosti struktury světa, v němž člověk žije, s procesem jejich dotváření – instinktivní vybavení člověka není totiž tak vyvinuté jako u zvířat (lidské pudy například nejsou tak úzce specializované) a člověk tedy nevstupuje do světa jako hotový jedinec, ale dokončuje se v něm. Lidská přirozenost pak existuje ve smyslu antropologických konstant – osobnost se vyvíjí i v souvislosti se sociálními procesy, lidé utvářejí své sociální a kulturní prostředí společně. Lidská existence se odvíjí v prostředí řádu – sociálního řádu – vzájemně provázaných institucí a systémů vytvořených a ovládaných člověkem.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Sociální řád se utváří v antropologických konstantách (habituizace, internalizace, institucionalizace, legitimizace a pojmová externalizace). Výsledkem je, že instituce získává vlastní realitu a opodstatnění. Stává se „normální“ a normální bývá nezřídka i normativní. Berger – Luckmann. Sociální konstrukce reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999.
Sociologie masové komunikace: Funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociální konstrukce reality Francouzský sociolog, filozof a sociální psycholog David Emile Durkheim (1858 - 1917) považoval osobnost za výtvor, výsledek sociogeneze, sociální interakce, společenského života. Osobnost je považována za výsledek zvláštní sociální situace, ve které jedinec žije a na kterou ustavičně reaguje. V interakci s jinými lidmi a skupinami se tvoří sebepojetí: Z Wikipedie, otevřené encyklopedie: „Sebepojetí je sociálněpsychologický pojem, který vyjadřuje postoje a očekávání, která jedinec chová vůči sobě samému. Vytváří se po celý život již od prenatálního období v sociálních interakcích, jeho důležitými součástmi jsou sociální srovnání a zpětná vazba.“ podle Kohoutek, Rudolf a kol. Základy sociální psychologie. Brno: CERM, 1998. strana 126.
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Oddělení sociologie na Chicagské univerzitě bylo zřízeno roku 1892. Jeho vedoucím se stal Albion Woodbury Small (18541926). Studoval mimo jiné historiografii v Berlíně a Lipsku. Jeho znalosti německé právní a ekonomické historické školy, shrnuté v knize Origins of Sociology (Small 1924). V prvních fázích vývoje tohoto oddělení, tj. od roku 1910, se stal její vůdčí osobností William Isaac Thomas (1863-1947). Musil, Jiří. Chicagská škola a sociologie. Dostupné elektronicky na: http://lidemesta.cz/index.php?id=877
Definoval pojmy jako sociální postoje (attitudes) a hodnoty (values), sociální původ (origin), sociální změna (change), disorganizace, sociální situace, osobnost... Zkoumal společně s Florianem Znanieckim vznik sociálních vztahů u vesnických a primitivních společenství. Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Teorie 4 potřeb (4 wishes) 1. touha po nové zkušenosti a čerstvých podnětech 2. touha po uznání (od sexuální reakce po všeobecné společenské uznání) 3. touha po ovládnutí, vůle k moc (vlastnictví, domácí tyranie či politický despotizmus) 4. touha po bezpečí (strach, negativní příklad člověka, který odstoupí ze sociální participace a žije v osamění) Po revizi: touha po nových zkušenostech (zvýšení stimulace, fyziologické změny, rozšíření, dobrodružství, vzrušení, senzacionalizmus, lov – hunting game), po bezpečí (opak novýchn zkušeností), po sociální responzi (odpovědi, láska, kamarádství, intimita) a po uznání (recognition, slává=vrchol uznání). Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Sociální kontrola • Thomas a Znaniecki jí připisovali dalekosáhlý význam • kontrolou se dají vyjádřit sociální aktivity, nebo se k ní vztahují • Účelem který vykazuje každý organismus, je mít určitou kontrolu nad svým okolím. • Kontrola prostředí probíhá přes pozornost (attention) a ta je aktivována, když se něco pokazí, když zavedenými způsoby selžou, když nastanou nové zkušenosti. Tento vývoj vytváří „krize“, vzbuzení pozornosti, a výsledek je přizpůsobení se organismu na životní prostředí. Tento proces je hlavní vysvětlení růstu, a to i osobnosti růstu. Lidský ideál je podle Thomase „úplně ovládat prostředí“. Jazyk vytváří víru a přání. • Vzdělání hraje určující roli v míře kontroly nad prostředím. Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Sociální situace • situace je souborem hodnot a postojů, se kterými má jednotlivec nebo skupina jednat v procesu činnostia vzhledem k nimž je tato činnost plánována a její výsledky oceněny • definice situace: jakémukoli úsilí předchází rozhodnutí jednat nebo nejednat podle daného přístupu, kterému předchází definice situace (výklad úhlu pohledu), politika a vzorce chování • situace hraje klíčovou roli v lidském rozhodování zahrnujícím mezilidské vztahy, intelektuální metody kontroly situace=charakter na základech temperamentu • Pelištejec (filištín, chytrák) – praktické, fixované postoje, sociální tradice // Bohémský typ – temperamentní momentální reakce, změny v postojích, neuzavřené možnosti vývoje // Kretaivní typ – určený rozsah osobnosti, reflexe, plány produktivity, změny Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Sociální instituce • pravidla chování a konání vnímané jako vyhovující nebo v rozporu s těmito pravidly vytváří systém sociální instituce • souhrn sociálních institucí v dané sociální skupině představuje sociální organizaci této skupiny • sociální instituce a osobní zkušenost členů sociální skupiny a vliv na jejich životy (zážitek, zkušenost, interpretace Překračují formální organizaci) Sociální dezorganizace • snížení vlivu stávajících sociálních pravidel chování na jednotlivé členy sociální skupiny; je to niverzální fenomén • může vést k rozpadu sociálních skupin • učení se odlišným normám jiné skupiny=zákonitá dezorganizace Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Robert Ezra Park (1864-1944) také studoval v Německu (Heidelberg), v r. 1915 napsal práci Město: Náměty na zkoumání chování lidí v městském prostředí, r. 1925 se spoluatory vydal publikaci The City, kde se zabývají: • chováním lidí v Méstském prostředí • růstem města a modely koncentrických zón • ekologickým přístupem ke studiu lidských společenství • přirozenými dějinami novin • zločinností mláděže a organizací lokálních společenství • vztahem mezi organizací společnosti a romantickým naladěním („Magika, mentalita a život města“) • studiem městké komunity a jiných komunit (tuláctví), sociálního chování a etnografí města • empirický přístup: výzkum společenské reality Musil, Jiří. Chicagská škola a sociologie. Dostupné elektronicky na: http://lidemesta.cz/index.php?id=877
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Empirický výzkum zastávající kvantitativní metody zkoumání účinků médií - užití kvantitativní metodologie a analýza tvrdých dat - propojení problémů s nástroji jejich řešení s výsledky podporující nebo nenarušující status quo, spolupráce s jinými směry, zakládání výzkumných institucí, výuka postgraduálních studentů Paul Lazarsfeld - 1940: volební studie z Erie County - první model behaviorálního výzkumu, teorie o dvoustupňovém toku komunikace a názorových vůdčích (opinion leaders) 1935: analýza rozhodování o nákupu, podněty okolí k nákupu, vlivy médií, doporučení reklamy či přátel; charakteristiky nakupovaného produktu; podněty přicházející od samotného nakupujícího, například účel nákupu - reason analysis - latent structure analysis
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Empirický výzkum zastávající kvantitativní metody zkoumání účinků médií Elihu Katz – názoroví vůdci selektivně filtrují sdělení z médií, jedno z médií masové komunikace: pokrytí, účinek, obsah vysvětlování a difuze obsahu názorovými vůdcemi názoroví vůdci mají podobnou strukturu jako ti, které ovlivňují: osobnost, zájmy, demografie, socioekonomické faktory Gabriel Tarde: aktivita/pasivita konzumentů, model účinků: média/konverzace/názor/jednání inovativní prvky ve společnosti jsou napodobovány, šíří se z centra inovace
Děkuji za pozornost!
PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD. V případě nejasností mě kontaktujte na:
[email protected]
