MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta
Program podpory START a jeho vliv na situaci na trhu práce ve vybraném regionu Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Dana Hálová
Vypracovala: Zuzana Sekorová Brno, 2008
Jméno a příjmení autora:
Zuzana Sekorová
Název bakalářské práce:
Program podpory START a jeho vliv na situaci na trhu práce ve vybraném regionu
Název v angličtině:
The START Programme and Its Influence on the Labour Market Situation in Chosen Region
Studijní program/ program: Aplikovaná matematika/ Matematika – ekonomie
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Dana Hálová
Rok obhajoby:
2008
Anotace v češtině Posláním aktivní politiky zaměstnanosti je přispívat k rovnováze na trhu práce a ke snižování nezaměstnanosti (mimo jiné také vytvářením nových pracovních míst). Jednou z možností tvorby nových pracovních příležitostí je též implementace Programu podpory začínajících podnikatelů START. Tato bakalářská práce je věnována problematice aplikace programu START ve vybraném regionu České republiky.
Anotace v angličtině The main purpose of active employment policy is to contribute to the equilibrum on the labour market and to the reducing of the unemployment (among others also by creating jobs). One of the posibilities of creating jobs is also the implementation of The Support Programme of Beginning Businessmen START. This text is aimed at the START programme aplication in chosen region in Czech Republic.
Klíčová slova v češtině:
nezaměstnanost, Program podpory START, rekvalifikace, drobný podnikatel
Klíčová slova v angličtině:
unemployment, The Support Programme START, re-qualification, small businessman
1
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Program podpory START a jeho vliv na situaci na trhu práce ve vybraném regionu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dany Hálové, a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Daně Hálové, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále také pracovníkům ÚP Žďár nad Sázavou za jejich vstřícnost při poskytování informací a materiálů.
3
Obsah 1
2
Trh práce a politika zaměstnanosti ..................................................................................... 8 1.1 Trh práce .................................................................................................................... 8 1.2
Definice a výpočet míry nezaměstnanosti .................................................................. 8
1.3
Státní politika zaměstnanosti ...................................................................................... 9
1.4
Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti ................................................................. 11
Program podpory pro nezaměstnané START .................................................................. 16 2.1 Rekvalifikační kurz „Základy podnikání“................................................................ 16 2.2
Kdo smí žádat o podporu programu START ........................................................... 17
2.3
Jaké jsou možnosti podpory ..................................................................................... 18
2.4
Výběr projektu.......................................................................................................... 20
3
Kurz „Základy podnikání“ vedený Regionálním poradenským a informačním centrem IPI v. o. s. ve Žďáře nad Sázavou .................................................................................... 22 4 Situace zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou.......................................................... 26 4.1 Celková charakteristika okresu Žďár nad Sázavou .................................................. 26
5
4.2
Zaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou ............................................................... 28
4.3
Nová metodika výpočtu míry nezaměstnanosti ....................................................... 30
4.4
Porovnání míry nezaměstnanosti ............................................................................. 31
Vliv programu START na nezaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou......................... 35
Závěr......................................................................................................................................... 39 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 42 Monografie ............................................................................................................................... 42 Internetové zdroje ..................................................................................................................... 42 Další zdroje .............................................................................................................................. 43 Seznam tabulek, grafů a obrázků ............................................................................................. 44 Seznam příloh ........................................................................................................................... 45 Přílohy ...................................................................................................................................... 46
4
Seznam použitých zkratek APZ
Aktivní politika zaměstnanosti
ČMZRB
Českomoravská záruční a rozvojová banka
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
EUROSTAT
Evropský statistický úřad
ILO
International Labour Organization, Mezinárodní organizace práce
IPI
Institut poradenských informací
IT
Informační technologie
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
OECD
Organisation for Economic Co-operation and Development, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
PPZ
Pasivní politika zaměstnanosti
RPIC
Regionální poradenské a informační centrum
SPZ
Státní politika zaměstnanosti
SÚPM
Společensky účelné pracovní místo
SVČ
Samostatná výdělečná činnost
ÚP
Úřad práce
VŠPS
Výběrová šetření pracovních sil
5
Úvod Každá samostatná výdělečná činnost vyžaduje, kromě skutečné odbornosti v oboru podnikání, na jedné straně větší či menší vstupní kapitál, na druhé straně celou škálu znalostí o podnikání, k nimž patří např. orientace v právních předpisech vztahujících se k podnikání, v ekonomických pravidlech a povinných odvodech (např. daňových odvodech, odvodech na sociální a zdravotní pojištění apod.), znalosti marketingu, včetně zmapování konkurenčního prostředí a podnikatelského trhu, ale patří sem také psycho-sociální a komunikační dovednosti jednání s klienty, sociálními i obchodními partnery.
Cílem této bakalářské práce je vysledovat a analyzovat vliv existence a využití programu START na situaci na lokálním trhu práce. Právě analýza problematiky zajištění startovacího finančního kapitálu pro osoby samostatně výdělečně činné formou programu START se stala hlavním tématem mé bakalářské práce. Ke zvolenému tématu jsem si stanovila výchozí hypotézu, že způsob podpory malého podnikání formou programu START pozitivně ovlivňuje zahájení samostatné výdělečné činnosti a eliminuje resp. minimalizuje počáteční riziko neúspěchu samostatné výdělečné činnosti, přičemž na snížení rizika počátečního neúspěchu podnikatelské činnosti pozitivně působí i absolvování rekvalifikačního kurzu „Základy podnikání“. Rozrůstající se skupina osob samostatně výdělečně činných pak pozitivně ovlivňuje situaci na regionálním trhu práce, projevující se nejen snižováním míry nezaměstnanosti, ale i nabídkou nových pracovních příležitostí na trhu práce, které úspěšní a rozrůstající se podnikatelé nabízejí.
Pro svou bakalářskou práci a k potvrzení nebo vyvrácení stanovené hypotézy jsem zvolila popisnou a srovnávací metodu a techniky analýzy dokumentů, rozhovorů a pozorování.
Abych měla možnost lépe proniknout do této problematiky, zvolila jsem si k hlubší analýze a studiu problematiky regionální trh práce, resp. trh práce okresu Žďár nad Sázavou, tedy region, z kterého pocházím a který je mi proto momentálně nejbližší.
Materiály pro svou bakalářskou práci jsem čerpala z odborné literatury, z oficiálních webových stránek institucí a organizací. Osobně jsem navštívila poradenskou a rekvalifikační společnost IPI, v.o.s., ve Žďáře nad Sázavou, která souběžně nabízí začínajícím podnikatelům 6
jak rekvalifikaci „Základy podnikání“, tak možnost čerpání bezúročných finančních úvěrů v rámci programu START, včetně následného poradenství v podnikání (společnost je zapojena v tzv. síti RPIC, tj. regionálních poradenských a informačních center pro podnikatele, a to nejen pro začínající). Využila jsem možnosti osobní účasti na závěrečných obhajobách podnikatelských záměrů účastníků rekvalifikačního kurzu „Základy podnikání“ (prováděného rekvalifikační firmou IPI, v.o.s.) a možnosti rozhovorů s těmito účastníky, ale i jejich lektorským týmem. Získané informace jsem srovnala se zkušenostmi odborných pracovníků Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou a analytickými výstupy z odboru trhu práce (oddělení analýzy trhu práce a oddělení aktivní politiky zaměstnanosti), odboru poradenství (oddělení poradenství a rekvalifikace) a odboru zprostředkování práce.
Výsledkem veškerého mého úsilí je tato bakalářská práce, která mi přinesla i mnoho nových a zajímavých podnětů a informací o trhu práce, jeho dynamice a souvislostech.
V úvodní kapitole je stručně nastíněn úvod do teorie trhu práce a politiky zaměstnanosti, nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a jejich význam. V další kapitole jsem se zabývala konkrétně
programem
podpory
začínajících
podnikatelů
START,
jeho
obecnou
charakteristikou a zcela nezbytným kurzem "Základy podnikání". Třetí kapitolu jsem věnovala konkrétně kurzu "Základy podnikání", který je vedený Regionálním poradenským a informačním centrem IPI, v. o. s., ve Žďáře nad Sázavou, podrobně jsem se zabývala jeho náplní a uvedla počty uchazečů, kteří od roku 2002 do roku 2007 kurz absolvovali. V kapitole čtvrté jsem charakterizovala okres Žďár nad Sázavou z pohledu demografického, a to především z toho důvodu, abych mohla lépe posoudit zaměstnanost ve vybraném okrese Žďár nad Sázavou. K detailnějšímu popisu zaměstnanosti jsem se pokusila nastínit nově používanou metodiku výpočtu míry nezaměstnanosti. Závěrečnou kapitolu jsem věnovala programu START a jeho vlivu na nezaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou. Vliv programu START jsem mohla konkrétněji posoudit díky velice cenným informacím, a to vybraným údajům z evidence uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou.
7
1 Trh práce a politika zaměstnanosti 1.1 Trh práce „Trh práce má určité znaky podobné trhu statků a služeb, avšak v určitém ohledu se od něho významně liší. Práce nemá stejnou povahu jako jiná zboží. Její specifičnost je dána tím, že ji vykonávají lidé, s nimiž je neoddělitelně spjata. Lidé se odlišují od ostatních výrobních faktorů, protože jsou nadáni vůlí a myšlením a mají svá práva. Díky svým zvláštnostem je tento trh velice častým předmětem státních zásahů nebo východiskem pro politické střety."1
Na trhu práce existují jakožto i na jiných trzích dvě strany, a to nabídka práce a poptávka po práci. Nabídkou se rozumí služba práce, kterou poskytuje člověk. Poptávka je dána firmami, vládou a domácnostmi, které nabízejí zaměstnáni. Dále na trhu práce musí existovat prostředek, který slaďuje nabídku s poptávkou. Tento prostředek je mzda, za kterou lze najmout práce. Mzda je tedy cenou práce.
Trh práce a politika zaměstnanosti mají k sobě velice blízko. Trh práce je místo, kde se práce najímá a politika zaměstnanosti je nástrojem, který vyrovnává nerovnováhu na trhu práce způsobenou změnou nabídky či poptávky. „V tržní ekonomice je obvyklý stav, kdy část pracujících nemá odpovídající zaměstnání a tudíž je nezaměstnaná. Nezaměstnanost je vážným symptomem narušení rovnováhy v ekonomice. Je výlučně makroekonomickým problémem, neboť nikdo jiný než vláda nemá možnost ji ovlivňovat globálně.“2 Proto je třeba si uvědomit, že politika zaměstnanosti může pouze podpořit a doladit vývoj na trhu práce, snaží se o to, aby míra nezaměstnanosti byla pokud možno co nejnižší.
1.2 Definice a výpočet míry nezaměstnanosti „Nezaměstnanost lze definovat jako takový stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci.“3
1
JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, str. 7, 27. JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, str. 17. 3 JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, str. 18. 2
8
Výpočet míry nezaměstnanosti4
Mírou nezaměstnanosti (u) je chápána tzv. míra evidované nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je počítána jako podíl (v %), kde v čitateli zlomku je počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Do počtu zaměstnaných se nezapočítávají ženy (ev. muži) na další rodičovské dovolené.
Z definice vyplývá, že míra nezaměstnanosti závisí nejen na počtu nezaměstnaných, ale i na počtu těch, kteří jsou práceschopní. Chceme-li tedy objektivně posuzovat míru nezaměstnanosti, je nutné hledět i na míru ekonomické aktivity obyvatelstva, která vyjadřuje podíl práceschopných (ekonomicky aktivních) obyvatel na jejich celkovém počtu. Míru nezaměstnanosti lze vyjádřit klasickým vzorcem. Míra nezaměstnanosti =
* 100 (%)
1.3 Státní politika zaměstnanosti Cílem státní politiky zaměstnanosti (dále jen SPZ) je především dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce po pracovních silách a „zabezpečit občanům právo na zaměstnání, které vychází z článku 26 Listiny základních práv a svobod. Pod právem na zaměstnání se rozumí svobodná volba zaměstnání nebo právo na zprostředkování zaměstnání. Zaměstnání zprostředkovávají úřady práce bezplatně nebo agentury, které musí mít povolení Ministerstva práce a sociálních věcí ke své činnosti, a to bezplatně nebo za úhradu (platí ten, komu je zprostředkován zaměstnanec).“5 Oba tyto orgány jsou zaměřeny na snahu o snížení míry nezaměstnanosti a přiblížení se k její přirozené míře, která by se měla pohybovat
4 5
Viz http://www.mesec.cz/texty/nezamestnanost/. Nezaměstnanost. BROŽOVÁ, D.: Kapitoly z ekonomie trhů práce, str. 133.
9
v rozmezí 2 až 4%6. Politiku zaměstnanosti můžeme shrnout do souboru opatření, která napomáhají k udržení stability na trhu práce.
Další oblastí, na kterou se státní politika zaměřuje, je konkrétně přirozená míra nezaměstnanosti.
„Je to taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře nezaměstnanosti je inflace stálá – nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná; vyjadřuje tedy nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země.“7
Přirozená míra nezaměstnanosti není rovna nule, i v ekonomice se vysokou zaměstnaností je spousta lidí bez práce. Jsou to lidé, kteří se mezi pracovními místy jen přesouvají. V případě osob, které přicházejí nově na trh práce, jde o dobu, v níž nacházejí své první zaměstnání. Této „epizodní“ nezaměstnanosti se říká frikční. Vedle této vcelku běžné nezaměstnanosti je větším problémem nezaměstnanost strukturální. Jde o nezaměstnanost v důsledku krachu či rozpadu podniků, firem a institucí. Také díky mizení celých zastaralých odvětví se mění struktura ekonomiky. Tímto se lidé stávají nezaměstnanými v určitém věku s danou kvalifikací a zkušenostmi, jelikož charakteristika propouštěných osob ne vždy odpovídá požadavkům jiných nových pracovních míst.8
Dalším typem nezaměstnanosti je nezaměstnanost cyklická. Někdy o ní hovoříme jako o nezaměstnanosti z nedostatečné poptávky, což může být vykládáno tak, že poptávka po práci je ve vztahu k nabídce nedostatečná, ale také obecněji v tomto smyslu, že jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboží.9 Pokud je cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, hovoří se o ní jako o sezónní nezaměstnanosti. Příkladem je „zimní“ sezónní nezaměstnanost ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví dále může být postižena i oblast služeb spojených například s letní či zimní turistikou. Dále existuje i tzv. skrytá nezaměstnanost, někdy se o ní hovoří jako 6
MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, str. 24. JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, str. 19. 8 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, str. 17, 19. 9 V tomto případě jde o nedostatečnou poptávku dočasnou a spojenou s recesí v ekonomickém cyklu. 7
10
o skryté pracovní síle. Je to forma nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Velkou část této nezaměstnanosti tvoří vdané ženy a mladiství, kteří například unikli do jiného statusu – mateřství, práce v domácnosti či studia. O skryté nezaměstnanosti se také hovoří v případě osob s nízkou kvalifikací, vysokým věkem či nějakým handicapem. Často jde o významné počty osob. Musíme se dotknout i posledního typu nezaměstnanosti, tzv. nepravé nezaměstnanosti. Patří sem osoby, které ani tak nehledají práci, jako se spíše snaží vyčerpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jsou to také osoby, zaregistrované jako nezaměstnané a zároveň pracující nelegálně v neformální šedé ekonomice. „Výjimkou je ale možnost zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání při výkonu činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíčním výdělku nižším než polovina minimální mzdy.“10 Vedle uvedených typů nezaměstnanosti existuje i neúplná zaměstnanost, což je existence pracovníků, kteří musejí akceptovat práci na snížený úvazek či práci nevyužívající plně jejich schopnosti a kvalifikaci. Nejčastěji jde o zkrácenou pracovní dobu či sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo a příjem z něj dělí dvě osoby.11
1.4 Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti12 Při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti se uplatňují tři specifické nástroje, jimiž vláda ovlivňuje zaměstnanost tak, aby neexistovala převaha nabídky nad poptávkou na trhu práce. Jsou jimi veřejné výdaje, daňová politika, regulační a legislativní opatření vlády. Výdaje na SPZ tvoří dvě složky, a to pasivní a aktivní politika zaměstnanosti, kde aktivní politika zaměstnanosti je používána k zabezpečování rozvoje a chodu zaměstnanosti a pasivní politika zaměstnanosti se snaží utvářet přijatelné podmínky pro dočasně nezaměstnané občany.
Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje: •
výdaje související s činností administrativy SPZ (výdaje na zabezpečení státních a regionálních orgánů zaměstnanosti) a na služby zaměstnanosti;
•
rekvalifikace podle potřeb trhu práce;
10
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, § 25, odst. 3. MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, str. 20, 21. 12 JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, str. 22.
11
11
•
podporu zaměstnanosti v soukromém sektoru a podporu drobného podnikání (daňové úlevy, při vytvoření nových pracovních příležitostí, dotace ke mzdám, zvýhodněné úvěry, poradenskou činnost apod.);
•
přímou tvorbu pracovních příležitostí státem formou utváření společensky účelných pracovních míst zřízených nebo vyhrazených a formou zřizování veřejně prospěšných prací, především pro nekvalifikované uchazeče;
•
podporu vytváření pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností;
•
zavádění kratší pracovní doby v podnicích s přechodnými odbytovými potížemi;
•
rozvoj infrastruktury trhu práce (zprostředkovatelské a informační služby);
•
odstraňování bariér, které pro vstup na trh práce existují a soustřeďují se na některé rizikové skupiny obyvatelstva;
•
vytváření podmínek pro územní mobilitu pracovních sil (informace o volných pracovních příležitostech zejména v sousedních lokalitách, příspěvky na stěhování, vhodnou bytovou politiku, rozvoj dopravní sítě apod.).
Nyní bych ráda uvedla i konkrétní nástroje a opatření, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti. Jsou jimi zejména: •
rekvalifikace
•
investiční pobídky
•
veřejně prospěšné práce
•
společensky účelná pracovní místa
•
překlenovací příspěvek
•
příspěvek na dopravu zaměstnanců
•
příspěvek na zapracování
•
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
„Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována
12
formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.“13
„Investiční
pobídky
jsou
nástrojem
aktivní
politiky
zaměstnanosti,
kterým
se
u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu, hmotně podporuje: vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.“14
„Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek.“15
„Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.“16
„Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek.“17
„Příspěvek na dopravu zaměstnanců může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání v případech, kdy hromadnými dopravními 13
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění § 110, odst. 1. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění § 111, odst. 1. 15 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění § 112, odst. 1. 16 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění § 113, odst. 1. 17 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění § 114, odst. 1. 14
13
prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Příspěvek může být poskytnut i v případě, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu svých zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostředky.“18
„Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči.“19
„Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.“20
Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Dále to je podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením a cílené programy k řešení zaměstnanosti.
„Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo.
Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením; v rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než
18
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění § 115, odst. 1. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění § 116, odst. 1. 20 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění § 117, odst. 1. 19
14
50% osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70% pořizovací ceny tohoto majetku.
Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu.“21
Pasivní politika zaměstnanosti
Další složkou SPZ je pasivní politika zaměstnanosti, která představuje hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání formou podpory v nezaměstnanosti, nebo zabezpečení těch, kteří se dostávají v důsledku nízkých příjmů do kategorie „sociálně slabých“ (podpora příjmů na úrovni životního minima). Zahrnuje také stimulaci předčasného odchodu do důchodu, případně stimulaci nižší zaměstnanosti žen. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti mají charakter transferů.
21
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění § 120.
15
2 Program podpory pro nezaměstnané START22 Problematika, která je stěžejním bodem mé bakalářské práce je především program podpory začínajícím podnikatelům START. Tento program je určitou obdobou nástroje aktivní politiky zaměstnanosti – společensky účelného pracovního místa (dále jen SÚPM) s jiným účelově určeným příspěvkem na zahájení samostatné výdělečné činnosti (dále jen SVČ).
Cílem programu je pomoci začínajícím podnikatelům vstupujícím do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem. Program vznikl v roce 2000 v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. V rámci tohoto programu byly realizovány podpory malého rozsahu neboli „de minimis“23, a to nejprve formou bezúročných úvěrů a od roku 2007 též formou zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Jednomu příjemci podpory v tomto programu je poskytnuta pouze jedna z forem podpory a jen na jeden projekt.
Finanční příspěvek jim tak umožní realizaci podnikatelských záměrů, které si díky rekvalifikačnímu
kurzu
„Základy
podnikání“
mohou
sestavit.
K
přijetí
projektu
vypracovaného žadatelem o podporu jsou také důležité formální podmínky přijatelnosti projektu, které jsou následující: •
Projekt (podnikatelský záměr) se musí týkat podporované ekonomické činnosti – viz příloha číslo 1;
•
musí být realizován na území České republiky s výjimkou území hlavního města Prahy. (Zde fungují jiné programy podpory se svými specifickými podmínkami.)
2.1 Rekvalifikační kurz „Základy podnikání“ Kurz „Základy podnikání“ je velice přínosný vzdělávací program pro každého, kdo začíná podnikat. Díky němu získá uchazeč o půjčku v programu START (dále jen uchazeč) základní 22
Viz http://www.mpo.cz/dokument14562.html/. Program podpory START. Viz http://www.strukturalni-fondy.cz/glosar/de-minimis/. Podpory de minimis svojí podstatou připomínají "blokové výjimky", neboť se právně nejedná o veřejnou podporu, a proto nemusí být oznamována Evropské komisi. Nesmí spolu s ostatními podporami "de minimis" poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let přesáhnout výši odpovídající částce 200 000 EUR. Podporu de minimis není možno kumulovat s jinou veřejnou podporou na stejné způsobilé výdaje, jestliže by kumulací došlo k poskytnutí vyšší míry podpory než je stanovena. 23
16
informace o podnikání a o všem souvisejícím, co je potřebné pro drobné podnikatele s živnostenským listem. Kurz obsahuje základní informace a přehled o daňové soustavě, finančním řízení firmy, obchodní politice, personálních a obchodních vztazích, pojištění podnikatele a zaměstnance, technickém vybavení a podnikatelském záměru. Na základě informací z kurzu je uchazeč schopen samostatně vypracovat podnikatelský záměr, který je předložen odborné komisi k posouzení. Podnikatelský záměr je poté uchazečem prezentován před odbornou komisí (složenou obvykle ze zástupců rekvalifikačního zařízení, úřadu práce, lektorského týmu vedoucího kurz, ev. zástupce hospodářské komory) a je-li podnikatelský záměr účastníkem rekvalifikace úspěšně obhájen, slouží jako podklad pro žádost o bezúročnou půjčku či finanční příspěvek k umožnění realizace zamýšlené podnikatelské činnosti.
„Od 1. listopadu 2007 je v programu START ve znění Výzvy I vypuštěn bod 3.3. K žádostem o bezúročný úvěr podaným od 1. listopadu 2007 není nutno jako povinnou součást žádosti přikládat certifikát o absolvování vzdělávacích programů pro pracovní činnost „Základy podnikání“, akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Pokud však žadatel o bezúročný úvěr tento či jiný obdobný vzdělávací program absolvuje, doporučuje se tuto skutečnost v žádosti uvést a doklad o absolvování vzdělávacího programu přiložit.“24
Program START je vyhlášen v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu, poskytovatelem podpory je Českomoravská záruční a rozvojová banka (dále jen ČMZRB).
2.2 Kdo smí žádat o podporu programu START25 Příjemce podpory musí splňovat následující podmínky: •
musí k datu podání žádosti splňovat podmínku drobného podnikatele (podrobněji viz příloha č. 2);
24
Viz http://www.cmzrb.cz/app/tiskove-centrum/archiv-novinek/podminky_start.htm/. Aktuality k programu START. 25 Viz http://www.mpo.cz/dokument14562.html/. Program podpory START, kapitola 3.1, str. 5.
17
•
musí být oprávněn k podnikání na území České republiky odpovídajícímu podporované ekonomické činnosti, k jejímuž uskutečňování je realizován projekt. Podrobněji viz příloha č. 1;
•
nesmí mít ke dni podání žádosti o podporu podle svého čestného prohlášení žádné nedoplatky vůči některým institucím;26
•
v poslední řadě nesmí mít ke dni podání žádosti o podporu podle svého čestného prohlášení nedoplatky z titulu mzdových nároků jeho zaměstnanců.
2.3 Jaké jsou možnosti podpory Finanční podpora může být poskytnuta ve formě bezúročného úvěru nebo záruky s příspěvkem. Tyto dvě formy nejdou nikdy poskytnout uchazeči současně a lze je poskytnout pouze na jeden projekt.
Bezúročný úvěr
„Bezúročný úvěr je poskytován až do výše 90% předpokládaných způsobilých výdajů (viz následující text) projektu. Doba splatnosti bezúročného úvěru sjednaná k datu jeho poskytnutí je maximálně 7 let. Bezúročný úvěr pro fyzickou osobu nebo pro podnikající právnickou osobu s jedním společníkem je poskytován až do výše 0,75 mil. Kč, pro podnikající právnickou osobu s více společníky či členy až do výše 1,5 mil. Kč. Bezúročný úvěr je zajišťován směnkou vystavenou příjemcem podpory avalovanou nejméně jednou fyzickou nebo právnickou osobou.“27
Záruka s příspěvkem
„Zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru (dále v tomto bodu jen „M-záruka“) je poskytována pouze k úvěrům bank, které mají s ČMZRB uzavřenu smlouvu 26
Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám, Pozemkovému fondu, Fondu národního majetku, Státnímu fondu životního prostředí a Státnímu fondu rozvoje bydlení, Celní správě ČR, Státnímu fondu kultury, Státnímu fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, krajům, obcím a svazkům obcí a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Posečkání s úhradou nedoplatků nebo dohoda o úhradě nedoplatků se považují za vypořádané nedoplatky. 27 Viz http://www.mpo.cz/dokument14562.html/. Program podpory START, kapitola 5.1, str. 7.
18
o podmínkách poskytování záruk zjednodušeným postupem. Záruka je poskytována až do výše 80% jistiny zaručovaného bankovního úvěru. Zaručovány mohou být úvěry do výše 1,5 mil. Kč s dobou splatnosti delší než 3 roky. Příjemce podpory hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1% p. a. z výše záruky. Současně s poskytnutím záruky je mu poskytnut finanční příspěvek 3% p. a. z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky. Spolu se zárukou je poskytován finanční příspěvek k zaručovanému úvěru, a to ve výši 15% vyčerpaného zaručeného úvěru. Finanční příspěvek k zaručovanému úvěru je vyplacen, pokud příjemce podpory doručí do 2 let ode dne uzavření smlouvy o podpoře poskytovateli podpory zprávu o ukončení realizace projektu a plnění podmínek programu a potvrzení úvěrující banky o vyčerpané částce zaručovaného úvěru a jeho řádném splácení.“28
M-záruka je poskytována v rámci program START, ale také v rámci programu ZÁRUKA od 1. 8. 2007. Předností M-záruky je její výrazně zjednodušený formulář žádosti, menší počet vyžadovaných dokumentů, velmi krátká doba vyřizování žádosti a velmi příznivá cena. Programy ZÁRUKA a START pokrývají celé území ČR, s výjimkou Prahy. M-záruky z těchto programů jsou poskytovány k úvěrům od 5 bank, se kterými ČMZRB uzavřela v průběhu července 2007 dohody o spolupráci.
Proto ČMZRB v těchto letech už není jedinou bankou, která může poskytnout podporu. ČMZRB uzavřela smlouvu i s jinými bankami, konkrétně to jsou tyto: Česká spořitelna, Komerční banka, Citibank, GE Money Bank a UniCredit Bank.
Smlouva o zaručovaném úvěru na financování projektu musí být uzavřena po datu vyhlášení tohoto programu. Způsobilé výdaje29
Způsobilé výdaje musí splňovat následující podmínky: •
musí být vynaloženy v souladu s cílem programu a musí bezprostředně souviset s realizací projektu;
28 29
Viz http://www.mpo.cz/dokument14562.html/. Program podpory START, kapitola 5.2, str. 7. Viz http://www.mpo.cz/dokument14562.html/. Program podpory START, kapitola 4.3, str. 6.
19
•
účetní a daňové doklady, příp. jiné doklady, kterými je prokazována způsobilost výdajů, musí být vystaveny po datu vyhlášení programu, v případě bezúročného úvěru musí být uhrazeny po datu uzavření smlouvy o bezúročném úvěru.
Použití úvěru30
Úvěr, který uchazeč získá, smí být čerpán k těmto způsobilým výdajům: •
pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku (u příjemců podpory vedoucích účetnictví), resp. hmotného majetku a pozemků (u příjemců podpory vedoucích daňovou evidenci);
•
pořízení dlouhodobého nehmotného majetku;
•
pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, pokud není příjemcem podpory veden jako dlouhodobý hmotný majetek, respektive majetek;
•
pořízení drobného nehmotného majetku, pokud je příjemcem podpory
vykazován
jako náklad či výdaj.
2.4 Výběr projektu31
Výběrová kritéria
Výběrovými kritérii pro poskytnutí podpory je splnění Formálních podmínek přijatelnosti projektu - viz výše a Ostatních podmínek programu - viz příloha č. 3, dodržení pravidla de minimis a vyhodnocení úvěrovatelnosti příjemce podpory, pokud je to vzhledem k charakteru podpory nezbytné.
Způsob výběru projektů •
poskytnutí podpory rozhoduje poskytovatel podpory v závislosti na splnění výběrových kritérií;
30 31
Viz http://www.mpo.cz/dokument14562.html/. Program podpory START, kapitola 4.3, str. 6. Viz http://www.mpo.cz/dokument14562.html/. Program podpory START, kapitola 6, str. 8.
20
•
neúplné žádosti o podporu mohou být po uplynutí 3 měsíců od data jejich podání poskytovatelem podpory zamítnuty.
Závěrečné informace k programu START
Formulář žádosti o podporu a pokyny pro jeho předložení jsou k dispozici na internetové adrese Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. (www.cmzrb.cz) Žádosti o podporu jsou přijímány průběžně a přijímají je všechny pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.
„Ke dni 31. 1. 2008 byl příjem žádostí o podporu v rámci časově omezené výzvy programu START vyhlášené dne 29. 6. 2007 pozastaven. V tuto chvíli stále probíhají jednání o jeho znovuotevření. Předpokládáme, že následující Výzva 2 již nebude obsahovat podporu formou bezúročných úvěrů, nadále bychom však měli nabízet zvýhodněnou záruku. Bližší podmínky však v tuto chvíli nejsou k dispozici.“32
32
Informace poskytla pracovnice z ČMZRB Věra Rohlíčková, DiS., referentka ČMZRB.
21
3 Kurz „Základy podnikání“ vedený Regionálním poradenským a informačním centrem IPI v. o. s. ve Žďáře nad Sázavou Díky možnosti účastnit se v rámci přípravy podkladů pro svou bakalářskou práci obhajob kurzu „Základy podnikání“, seznámila jsem se blíže se strukturou kurzu. Při té příležitosti jsem zjistila i bližší informace o počtech uchazečů o podporu START skrze absolventy kurzu.
Struktura kurzu „Základy podnikání“ je sestavena z deseti kapitol, které uchazečům podávají obecné informace o základech podnikání začínajících podnikatelů. (1) V úvodu se uchazeč seznámí s kurzem a je vyzkoušen testem na základní znalosti z oblasti podnikání. Tak si udělá vedoucí kurzu a přednášející představu o znalostech uchazeče a pomůže mu v oblastech pro něj méně srozumitelných věc přiblížit a objasnit. (2) První přednáška je směřována na problematiku podnikání, na jeho pravidla, dělení živností, jaké povinnosti má živnostník, jaké jsou právní a organizační formy podnikání. (3) Další oblastí je personální zajištění firmy. Tzn. zaměstnavatelé, zaměstnanci a jejich základní povinnosti, vznik pracovního a vedlejšího pracovního poměru a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Objasněna je také problematika dovolené a překážek v práci, mzdy a možnosti ukončení pracovního poměru. (4) Uchazeč se též dozví o daňové problematice, jaké daně existují a jaké se ho týkají při provádění živnostenské činnosti. (5) Naučí se základům účetnictví. Porozumí základním principům obchodní politiky. (6) Uvědomí si, jak důležitá je propagace jeho činnosti a jakými způsoby díky marketingu ji může uskutečnit. (7) Ve své činnosti by měli budoucí podnikatelé vědět, jak pojistit sebe i své zaměstnance. Jak funguje sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, co jsou dávky státní sociální podpory, důchodové zabezpečení, zdravotní pojištění a pojištění rizik spojených s podnikáním. (8) Velice důležitou oblastí pro uchazeče jsou obchodní vztahy, které napomáhají uchazeči zacházet a správně uzavřít či vyplnit kupní smlouvu a správně jednat se zákazníky díky etice v podnikání, která je na kurzu také přednášena. Velice cennou radou je technické vybavení (konkrétně spojení, kopírování, počítač), vybavení kanceláře a nakládání s informacemi na papíře. Dále také základní výuka informačních technologii, která je součástí kurzu.
22
(9) Nutným a v životě opomíjeným bodem je správná organizace času, která vede k úspěšnějšímu podnikání. V kurzu je vysvětleno pět základních kroků v organizaci času (time management). (10) Závěrem kurzu je seznámení s problematikou podnikatelského záměru a následné samostatné vypracování záměru s pomocí získaných zkušeností ze seminářů a závěrečný test, který je ohodnocen známkami výborně, chvalitebně a dobře.
Při obhajobě kurzu „Základy podnikání“ jsem měla tu možnost se každého absolventa osobně zeptat, jak byl s kurzem spokojen a co naopak na kurzu postrádal. Setkala jsem se s lidmi převážně středního vzdělání, u kterých se předpokládá, že se se základy ekonomie během svého studia neseznámili, tudíž některým z nich, kteří tuto možnost neměli, tento přehled chybí. Proto jejich připomínky ke kurzu byly převážně kladné a často odpovídali, že jim kurz prohloubil znalosti v některých oblastech – jako jsou například daně. V jiných oblastech, například marketingu a jednání se zákazníky, se dozvěděli cenné informace, které jim velice usnadní komunikaci a ulehčí jim tak poznání zákazníka a prodej svého zboží nebo služeb.
To, co postrádali uchazeči na kurzu, se převážně týkalo individuálnějšího přístupu například při výuce IT, dále také hlubší znalost účetnictví, vedení účtů do účetních knih a znalost terminologie v účetnictví a v jiných ekonomických okruzích.
Díky těmto postřehům jsem oslovila vedení Regionálního poradenského a informačního centra IPI v. o. s. a zeptala se jich, jak by pomohli absolventům kurzu a žadatelům o podporu v programu START získat podrobnější a komplexnější informace a vzdělání v oblastech podnikání. Zástupci firmy mi sdělili, že absolventi mohou i po ukončení kurzu využít svých kontaktů s vedením rekvalifikační a poradenské firmy IPI, v. o. s. a při jakýchkoli nesrovnalostech požádat o poradenskou pomoc a informace nebo mohou využít i jiných rekvalifikačních kurzů nabízených touto rekvalifikační a poradenskou firmou.
Dalším z problémů, které jeden z uchazečů uvedl, bylo to, že jeho činnost nepatří do podporovaných ekonomických činnosti, tudíž nedosáhne na bezúročný úvěr z programu START. S tímto problémem se vedení firmy IPI, v. o. s., obrátí na jiné banky, s cílem pomoci vyjednat nějakou formu finančního úvěru svým klientům – začínajícím podnikatelům. Seznam podporovaných ekonomických činnosti je v příloze č. 1.
23
Kurz „Základy podnikání“ v rozsahu 120 hodin je prvotně určený pro využití v rámci programu START, kurz je nabízen začínajícím podnikatelům i uchazečům o zaměstnání evidovaným na Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou. Pro uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci ÚP je kurz bezplatný (resp. je plně hrazen úřadem práce) a je vypisován několikrát ročně, ostatní klienti mimo úřad práce si účastnický poplatek hradí sami. „Absolvování kurzu již není od 1. listopadu 2007 nutností k žádosti o podporu programu START.“33 Dle ohlasů účastníků kurzu je ale absolvování kurzu nesmírně přínosné a lze jej hodnotit jako nutné minimum pro začínajícího živnostníka, který chce své podnikání začít co nejefektivněji a s co nejmenšími problémy či finančními ztrátami. Doložení certifikátu o absolvování kurzu k žádosti o podporu proto není od věci a je příjemci (tj. ČMZRB) bráno v potaz.
Další získanou a cennou informací je počet absolventů kurzu „Základy podnikání“ a počet těch, kteří podporu opravdu získali – viz přehled v tabulce č. 1.
Tabulka č. 1: Počet absolventů kurzu „Základy podnikání“ za rok 2002–2007 Rok
2002
Počet účastníků kurzu „Základy podnikání“ 6
Z toho příjemci úvěru z programu START 0
2003
25
14
2004
12
10
2005
14
11
2006
26
6
2007
30
4
Celkem
113
45
Pramen: Renáta Gregorová, referentka IPI v.o.s.
Tabulka obsahuje údaje z roku 2002 až 2007. Můžeme si povšimnout prvního roku, kdy kurz začal fungovat, ale podporu START nikdo nezískal. Tato skutečnost by mohla být z těchto tří důvodů: 1) buď, měli účastníci zájem o podnikání v nepodporované činnosti programem START 2) nebo sami účastníci kurzu nesplňovali podmínky, které ČMZRB vyhlašuje 33
Informaci poskytla pracovnice z ČMZRB Věra Rohlíčková, DiS., referentka ČMZRB.
24
3) a nebo účastnící neměli zájem o zahájení SVČ s úvěrem (např. pokud jim stačila menší finanční částka do zahájení SVČ), ale mohli např. získat jiný účelově určený příspěvek od ÚP, který uchazeč o zaměstnání při splnění ujednání v dohodě s úřadem práce nemusí vracet, tzn., že se jedná o nevratný finanční příspěvek od ÚP na zahájení SVČ.
V dalších letech jsou počty absolventů a následně těch, kteří podporu získali, daleko vyšší. Bohužel se do počtu absolventů kurzu započítávají i ti, kteří kurz navštěvovali jen pro své vlastní rozšíření znalostí a ne pro navazující žádost o podporu. Proto data, která jsou v tabulce uvedena, nejsou až tak směrodatná pro můj výzkum úspěšnosti programu START. Můžeme je však brát jako informaci o zlepšení vědomostí či o rozšíření kvalifikace obyvatel regionu Žďár nad Sázavou v oblasti podnikání.
25
4 Situace zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou
4.1 Celková charakteristika okresu Žďár nad Sázavou Obrázek č. 1: Mapa mikroregionů okresu Žďár nad Sázavou
Pramen: Obrázek převzat ze ZPRÁVY o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou za rok 2007, str. 42
Okres Žďár nad Sázavou se nachází ve vrcholové části Českomoravské vrchoviny se střední nadmořskou výškou 561 m. Rozlohou území se okres Žďár nad Sázavou řadí mezi největší okresy ČR. Ze 77 okresů ČR zaujímá v počtu obyvatel 29. místo a hustotě obyvatel 56. místo. Celková rozloha okresu činí 1 552 km2, počet obcí je 174. V roce 2005 došlo k zásadní demografické změně a to v přičlenění 17 obcí tohoto regionu do regionu Brno venkov, tím zároveň došlo k úbytku ekonomicky aktivního obyvatelstva.34
K tomu abych mohla posoudit vliv programu START na nezaměstnanost je důležité uvézt několik demografických údajů. Jsou jimi například počet obyvatel okresu Žďár n. S. (k 30. 9. 34
HORÁK, M., KUBÍKOVÁ, L.: ZPRÁVA o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár nad Sázavou, str.
3.
26
2007), počet osob ekonomicky aktivních a počty osob samostatně výdělečně činných. Údaje jsou vedené k 31. 12. 2007. 35
Počet obyvatel okresu Žďár n. S. k 30. 9. 2007 byl 119 637. K důležité demografické informaci patří také vzdělanostní struktura obyvatel. Z celkového počtu 101 tisíc bydlících obyvatel starších 15–ti let je každý třetí obyvatel vyučený, každý pátý absolvoval střední školu a každý dvacátý má vysokoškolské vzdělání. Příznivou vzdělanostní strukturu má okresní město, což je dáno vyšším podílem mladých lidí na celkovém počtu obyvatel a koncentrací obyvatel s vyšším vzděláním, kteří zde snadněji nacházejí pracovní uplatnění (středoškoláků 22,3% a vysokoškoláků 6,2% z celkového počtu obyvatel nad 15 let). Můžeme si povšimnout, že největší zastoupení zde mají vyučení a dále i středoškoláci, kteří jsou nejčastějšími uchazeči o zaměstnání na úřadu práce. Také z konzultace s vedením IPI v. o. s. jsou vyučení a středoškoláci nejčastějšími uchazečem o podporu programu START.
K 31. 12. 2007 byl počet pracovní síly dle nové metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR 59 131, což je více než 50% obyvatel okresu Žďár n. S. Nás samozřejmě zajímají osoby samostatně výdělečně činné, které zaujímají kolem 18% z celkového počtu zaměstnaných a zaměstnavatelů. V tabulce jsou uvedené konkrétní údaje.
Tabulka č. 2: Zaměstnavatelé a zaměstnanost k 31. 12. 2007 Počet organizací Osoby samostatně výdělečně činné Organizace s počtem pracovníků: do 25 nad 25 Celkem
Počet osob
-
9 360
2 170
11 210
261
29 573
2 431
50 143
Pramen: ZPRÁVA o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár nad Sázavou, str. 6
V tabulce si můžeme povšimnout, že k 31. 12. 2007 bylo registrováno na okrese Žďár n. S. 9360 OSVČ, přičemž musíme vzít v potaz skutečnost, že některé OSVČ vykonávají tuto činnost vedle svého hlavního zaměstnání. Z tabulky nám jasně vyplývá, že počty OSVČ nejsou v žádném případě zanedbatelné. Můžeme je srovnat například s organizacemi do 25
35
HORÁK, M., KUBÍKOVÁ, L.: ZPRÁVA o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár nad Sázavou, str. 3, 4.
27
pracovníků, kde je počet osob 11 210, počty jsou velice podobné. Proto bychom mohli říci, že OSVČ velice ovlivňují zaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou.
Tabulka č. 3: Tabulka k vývoji počtu osob samostatně výdělečně činných v okrese Žďár n. S. k 31. 12. 2007 Rok
Počet OSVČ
Disponibilní pracovní síla
Podíl OSVČ na celkové
(počet osob)
disponibilní pracovní síle (v %)
2000
9500
60201
15,8
2001
9706
60151
16,1
2002
10144
60266
16,8
2003
10405
59634
17,4
2004
9820
61713
15,9
2005
9012
57321
15,7
2006
9087
58050
15,6
2007
9360
59131
15,8
Pramen: ZPRÁVY o situaci na trhu práce za roky 2000 – 200 7 v okrese Žďár nad Sázavou, str. 3 - 7
Počáteční nárůst počtu OSVČ (2000 – 2003) byl přerušen změnou systému odvodů na zdravotní a sociální pojištění ze SVČ v r. 2004, které se rapidně zvýšily a znevýhodnily tak živnostenskou činnost pro některé OSVČ. Toto vedlo mnoho OSVČ ke zrušení své živnosti, a to v případech, kdy příjmy ze SVČ nepokryly ani povinné minimální odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Počet OSVČ sice v posledních letech opět mírně roste, pro posílení tohoto trendu by pro OSVČ byla jakákoli pomoc ze strany státu, jeho aktivní politiky zaměstnanosti a úřadů práce velice prospěšná a účinná.
4.2 Zaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou Cílem mé bakalářské práce je zmapovat realizaci programu START ve vazbě na trh práce okresu Žďár nad Sázavou. Ke zmapování situace na trhu práce jsem zvolila období posledních šesti let, tj. období roků 2002 – 2007 a získala informace z okresního Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou (dále též ÚP Žďár n. S.).
28
Tabulka č. 4: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti ve Žďáře n. S. Rok
Průměrná míra Průměrný počet uchazečů nezaměstnanosti v% o zaměstnání Původní metodika
Rok
Průměrná míra Průměrný počet uchazečů nezaměstnanosti v% o zaměstnání Nová metodika
2002
4 699
7,7
-
-
2003
5 211
8,7
-
-
2004
5 412
8,9
2004
5 025
8,2
2005
5 232
9,1
2005
5 016
8,6
-
-
2006
4 755
8,1
-
-
2007
4 167
6,7
Pramen: Statistické údaje z oddělení analýzy trhu práce ÚP Žďár nad Sázavou
Tabulka mapuje vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v okrese Žďár n. S. Je rozdělena na dvě části – v první části tabulky, rok 2002–2005, se jedná o nezaměstnanost celkovou, tedy všichni uchazeči v evidenci ÚP, včetně těch, kteří vykonávají rekvalifikační kurzy. Počty nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti se v této době uváděla podle původní metodiky výpočtu, do které se započítávali nedosažitelní uchazeči o zaměstnání. Takzvaní nedosažitelní uchazeči o zaměstnání jsou lidé v pracovní neschopnosti, rekvalifikaci či ve vazbě, ve výkonu trestu a také čerstvě přistěhovaní.
V druhé části tabulky, rok 2004–2007, jsou počty uchazečů a procentuální míra nezaměstnanosti udávány dle nové metodiky výpočtu. Tedy jsou zde uváděni pouze takzvaní dosažitelní uchazeči o zaměstnání. Dosažitelní uchazeči o zaměstnání jsou uchazeči, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa; to znamená, že jsou to nezaměstnaní v evidenci úřadu práce, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. „Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené.“36
36
Viz http://www.kr-vysocina.cz/. Zápis ze zasedání Rady pro rozvoj lidských zdrojů kraje Vysočina č. 4/2006 ze dne 23. 8. 2006.
29
V tabulce si můžeme povšimnout poklesu průměrné nezaměstnanosti ke konci roku 2005. Je to způsobeno přesunem práce schopného obyvatelstva, ale i nezaměstnaných do regionu ÚP Brno-venkov. „Od počátku roku 2005 totiž došlo k zásadní územně správní změně – a to v přičlenění 17 obcí našeho regionu do regionu Brno – venkov. Tím zároveň došlo k úbytku ekonomicky aktivního obyvatelstva v našem okrese, v absolutní hodnotě to znamená 3 014 ekonomicky aktivních obyvatel (1 483 z Bystřicka, 1 558 z velkobítešského regionu).“37
4.3 Nová metodika výpočtu míry nezaměstnanosti38 Nová metodika pro výpočet nezaměstnanosti se začala používat od dubna roku 2004. Konstrukce ukazatele míry nezaměstnanosti vychází z postupů využívaných ve statistikách Evropské unie a vypadá následovně:
* 100 (%)
Míra nezaměstnanosti =
Čitatel obsahuje: přesnou evidenci registrovaných – dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU, vedenou úřady práce podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce.
Jmenovatel obsahuje: počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - VŠPS (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných občanů EU registrovaných úřadem práce (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců) a cizinců s platným živnostenským oprávněním (klouzavý průměr za poslední 2 pololetí) + přesná evidence registrovaných - dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU, vedená úřady práce podle bydliště uchazeče (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců).
37
HORÁK, M., KUBÍKOVÁ, L.: ZPRÁVA o situaci na trhu práce za rok 2005 v okrese Žďár nad Sázavou, str. 3, 4. 38 METODICKÝ POKYN Č. 3 /2004, NOVÝ ZPŮSOB VÝPOČTU MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI, vybrané údaje.
30
Komentář: Součet ve jmenovateli představuje „pracovní sílu“, která se během čtvrtletí nemění. V souvislosti se změnami na trhu práce vyvolanými vstupem ČR do EU a v souvislosti se snahou přiblížit míru registrované nezaměstnanosti mezinárodně srovnatelné obecné míře nezaměstnanosti, která je vykazována Českým statistickým úřadem (dále též ČSÚ), toto řešení zachovává vypovídací schopnost předmětného ukazatele při využití údaje o zaměstnanosti, který je od r. 1997 zjišťován a oficiálně publikován v šetřeních ČSÚ (s respektováním metodiky doporučované OECD, EUROSTATem a ILO). Konstantní hodnota ve jmenovateli by při tomto způsobu výpočtu měla zajišťovat lineární charakter rovnice. Vypovídající schopnost takto vypočteného ukazatele by měla být zachována i v případě krátkodobých velkých výkyvů na trhu práce, např. při hromadném propuštění, kdy by všichni zaměstnanci během sledovaného období ztratili zaměstnání.
4.4 Porovnání míry nezaměstnanosti Nyní bych ráda porovnala stav nezaměstnanosti v okrese Žďár n. S. s vyšším územně správním celkem kraje Vysočina a stavem v České republice v letech 2005 - 2007. Informace jsem získala z oddělení analýzy trhu práce ÚP ve Žďáře n. S Tabulka č. 5: Situace na trhu práce v okrese Žďár n. S. v letech 2005 – 2007 Rok
Lokalita
2005
Okres Žďár n. S. Kraj Vysočina ČR Okres Žďár n. S. Kraj Vysočina ČR Okres Žďár n. S. Kraj Vysočina ČR
Počet uchazečů o zaměstnání 30. 6.
2006
2007
31. 12.
Míra nezaměstnanosti v% 30. 6. 31. 12.
Počet volných pracovních míst 30. 6.
31. 12.
4690
5153
8,1
8,9
399
304
-
-
7,6 8,6
8,2 8,9
-
-
4463
4428
7,6
7,5
726
859
-
-
6,8 7,7
7,1 7,7
-
-
3683
3656
6,3
6,2
1273
1310
-
-
5,6 6,3
5,6 6,0
-
-
Pramen: HORÁK, M., KUBÍKOVÁ, L.: Měsíční informační bulletiny o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou, str. 2, 3
31
Tabulka nám poskytuje informace vždy k poslednímu dni v měsíci červnu a měsíci prosinci, tudíž ke konci 1. pololetí a konci roku. V říjnu 2004 vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti, který ukládá povinnost zaměstnavatelům hlásit všechna volná pracovní místa pod hrozbou sankce za nedodržení této povinnosti.39 Tato skutečnost se odrazila v nárůstu počtu hlášených volných pracovních míst na ÚP. Ke konci roku 2005 vidíme počet 304 volných míst, v roce následujícím to je již o více než 50% volných pracovních míst navíc, tedy 859 a v roce 2007 vidíme další zvýšení až na 1310 volných pracovních míst. Tímto dochází také ke snížení nezaměstnanosti a k posílení ekonomiky státu.
Dále stojí za povšimnutí markantního rozdílu počtu nezaměstnaných, evidovaných úřadem práce ke konci měsíce června a prosince v roce 2005. Tento rozdíl je přirozený v důsledku omezení počtu sezónních prací v zimních měsících. Průběh podnebí 2006 a 2007, který byl pod vlivem teplejších zim, tento rozdíl snižuje, což se projevilo podobnými počty nezaměstnaných v obou zimních obdobích a celkově nižší mírou nezaměstnanosti oproti jiným rokům.
V následujícím grafu, můžeme sledovat vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou v porovnání s Českou republikou.
Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Žďár n. S. v porovnání s ČR
39
Dle sdělení pracovníků ÚP nejvíce v této věci udělala televizní kampaň TV NOVA, která uvedla v hlavním vysílacím čase večerní zpravodajské relace informaci, že úřady práce budou důsledně dodržovat zákon o zaměstnanosti a ukládat citelné finanční sankce zaměstnavatelům, kteří nebudou nahlašovat volná pracovní místa.
32
Pramen: Graf převzat ze ZPRÁVY o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár nad Sázavou, str. 42
Graf vývoje míry nezaměstnanosti v čase nám říká, že míra nezaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou mírně kolísala okolo hodnot celorepublikové míry nezaměstnanosti v jednotlivých měsících. V měsících květnu a červnu byla totožná. Celková průměrná míra nezaměstnanosti pro okres Žďár nad Sázavou v roce 2007 činila 6,7%, což průměrně představovalo 4167 uchazečů měsíčně.
Přesto je situace na trhu práce okresu Žďár n. S. je v rámci kraje Vysočina druhá nejméně příznivá, (nejvyšší míru nezaměstnanosti má dlouhodobě okres Třebíč)40 proto ÚP ve Žďáře n. S. velice podporuje možnost „sebezaměstnání“ uchazečů formou SVČ a tím i zařazování uchazečů o zaměstnání do programu START, určeného k podpoře začínajícím podnikatelům.
Podle předběžných konzultací na ÚP Žďár n. S. jsou pro začínající podnikatele využívány nejčastěji dva typy rekvalifikačních kurzů s různým hodinovým rozsahem (120 hod. a 450 hod.). Kurz v rozsahu 120 hodin, tedy kurz „Základy podnikání“ je prvotně určený pro využití v rámci programu START a pro ÚP Žďár n. S. jej zabezpečuje rekvalifikační zařízení IPI v. o. s., Žďár n. S. (jak již bylo zmíněno výše). Kurz s rozšířenou 450 hodinovou dotací pro ÚP Žďár n. S. zabezpečuje rekvalifikační zařízení Sdružení CEPAC Morava, a.s., Olomouc.
Tabulka č. 6: Přehled počtu účastníků rekvalifikačních kurzů pro začínající podnikatele na ÚP Žďár n. S. v období 2005 – 2007 Rok
120 hodinový kurz
450 hodinový kurz
2005
počet uchazečů 0
Počet uchazečů 48
Celkem uchazečů o zaměstnání v kurzech pro OSVČ 48
2006
10
35
45
2007
16
30
46
Celkem
26
113
139
Pramen: Statistické údaje oddělení poradenství a rekvalifikace
40
HORÁK, M., KUBÍKOVÁ, L.: Měsíční informační bulletin o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou, str. 23.
33
Z uvedené tabulky je zřejmé, že ÚP Žďár n. S. upřednostňuje dlouhodobější přípravu budoucích podnikatelů, která je dle sdělení specialistů trhu práce ÚP Žďár n. S. větším předpokladem k úspěšnému zahájení samostatné výdělečné činnosti, ale i pokračování podnikání v dlouhodobém časovém horizontu.
Vzhledem k tomu, že možnosti finančních příspěvků na zahájení SVČ ze strany jiných subjektů (jiné bankovní úvěry, finanční příspěvky z aktivní politiky zaměstnanosti ÚP, např. formou „jiného účelově určeného příspěvku“ apod.) jsou minimální41, je význam podpory formou bezúročného úvěru začínajícím podnikatelům i v rámci programu START velice zásadní a má své významné a nezastupitelné místo při řešení situace začínajících podnikatelů na regionálním i celostátním trhu práce.
41
Např. u úřadů práce se finanční příspěvky odvíjejí od aktuální výše míry nezaměstnanosti, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, §113 – 114.
34
5 Vliv programu START na nezaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou Z předchozích kapitol je patrné, že jakákoliv pomoc ze strany úřadů práce či jiných organizací zprostředkujících různé rekvalifikační kurzy nezaměstnaným a evidovaným na úřadu práce, přispívá ke zvýšení zaměstnanosti jak už v námi sledovaném regionu, tak přeneseně i v celé České republice.
Díky ÚP ve Žďáře nad Sázavou jsem mohla nahlédnout do vybraných údajů z evidence uchazečů o zaměstnání a konkrétně uchazečů, kteří kurz „ Základy podnikání“ absolvovali v roce 1999, 2002, 2006 a 2007. Z evidence poznám, zda-li absolvent kurzu opravdu zahájil živnostenskou práci, či zda-li se nechal zaměstnat a tím se zbavil povinností a rizik, které samostatně výdělečná činnost skýtá. Obě dvě možnosti, jak živnostenská práce, tak i práce v zaměstnaneckém poměru, jsou z pohledu analýzy trhu práce pozitivním výsledkem pro zvýšení zaměstnanosti a tedy současně i pro snížení míry nezaměstnanosti. Zahájit vykonávání živnostenské činnosti nebo-li SVČ je pro každého uchazeče velice riziková záležitost. Je zapotřebí odvahy, podnikatelského talentu i schopnosti nést určitou míru rizika a tyto vlastnosti a předpoklady nejsou každému dány. Znalost základů podnikání je nutností, už jen z toho důvodu, že si každý uvědomí, co vše je zahrnuto v podnikatelské činnosti včetně rizik podnikání.
Nahlédnout do takto důvěrných dat bylo velkou výhodou k prozkoumání informací, týkajících se programu START. Bohužel, některé údaje se mi i přes velkou ochotu pracovníků ÚP nepodařilo získat. Jedno z nejdůležitějších a nejsměrodatnějších dat se mi podařilo získat od Regionálního poradenského a informačního centra IPI v. o. s. Je to počet absolventů kurzu a následně počet absolventů, kteří opravdu podporu programu START získali. Údaje, jsou zachyceny v tabulce č. 1. Součet počtu absolventů kurzu od roku 2002 do roku 2007 je 113, z toho podporu získalo 45 absolventů. Je to necelých 40%, což je významný podíl. Uvedené počty účastníků a absolventů kurzu „Základy podnikání“ v letech 2002 až 2007 zahrnují jak uchazeče o zaměstnání hrazené Úřadem práce ve Žďáře n. S., tak i tzv. samoplátce (osoby, které s ÚP nemají nic společného).
35
Tabulka č. 7: Počty uchazečů o zaměstnání absolvujících rekvalifikaci „Základy podnikání“ jako součásti programu START v letech 1999 - 2007 a jejich statut k 31. 12. 2007 Rok
1999
Počet uchazečů absolvujících rekvalifikační kurz ZP*) v rámci programu START 6
2002
Absolventi kurzů, kteří zahájili SVČ
Absolventi kurzů, kteří nastoupili do zaměstnání
Absolventi kurzů, kteří přešli ze SVČ do zaměstnání
Absolventi kurzů, kteří byli k 31. 12. 2007 v evidenci ÚP
5
0
0
1
13
8
4
1
1
2006
8
6
0
0
2
2007
16
6
5
0
5
Celkem
43
25
9
1**)
9
Pramen: Evidence uchazečů o zaměstnání ÚP Žďár nad Sázavou, vybrané údaje
Poznámka: *) kurz „Základy podnikání“ **) Tento účastník je již započítán do celkového počtu absolventů rekvalifikace ve sloupci 4 (tj. mezi těmi, kteří ke sledovanému datu 31. 12. 2007 byli v zaměstnaneckém pracovním poměru). Z tabulky je patrné, že snaha osob zahájit samostatné podnikání v okrese Žďár nad Sázavou převažuje nad variantou volby zaměstnaneckého poměru. Porovnáním výše uvedených hodnot můžeme zkonstatovat, že z celkového počtu absolventů rekvalifikace „Základy podnikání“ jako součásti programu START za sledované období (tj. od r. 1999 do r. 2007) zahájilo SVČ přes 58% osob, oproti tomu variantu zaměstnaneckého poměru zvolilo necelých 21% osob. Stejné procento zaujímají osoby, které ke 31. 12. 2007 zůstaly nadále v evidenci ÚP. Pro ÚP Žďár nad Sázavou jsou důležité a velice optimistické počty uchazečů obou variant, a to jak volbou SVČ, tak i nástupem do zaměstnaneckého pracovního poměru. Z tohoto důvodů je možné vyčíslit až 80-ti procentní úspěšnost následného uplatnění absolventů kurzu „Základy podnikání“ v rámci programu START, což je výsledek velmi pozitivní.
Můžeme si také povšimnout předposledního sloupce, kde v roce 2002 ukončil jeden uchazeč SVČ a vstoupil do zaměstnaneckého poměru. Tuto skutečnost je důležité zmínit, i když je to
36
ze sledované skupiny osob za období let 1999 – 2007 pouze jeden uchazeč. Ukončení SVČ bývá dost často spojeno s přeceněním vlastních sil a podceněním rizik a povinností, které musí plnit OSVČ při zahájení a úspěšném provozování své podnikatelské činnosti. Povinnosti OSVČ jsem naznačila již ve třetí kapitole, konkrétně v osnově kurzu „Základy podnikání“. Okolnostmi vynucené ukončení neúspěšné SVČ je spojeno jak se ztrátou ekonomickou, časovou, často negativně poznamená i rodinný život neúspěšného podnikatele, ale je také i obohacující zkušeností uchazeče, který po nepříznivých zkušenostech raději preferuje zaměstnanecký poměr před SVČ.
Z evidence ÚP jsem dále mohla rozebrat vzdělanostní strukturu uchazečů o zaměstnání a především tedy absolventů kurzu „Základy podnikání“ v rámci programu START. Z celkového počtu 43 osob dosáhlo 18 osob (tj. 42%) středního odborného vzdělání (s výučním listem) v oborech zaměřených na krejčovské práce, kadeřnictví, manikúrupedikúru, kuchaře-číšníka, truhlářské práce, železniční dopravu, strojní, instalatérské a montérské práce.
Druhým nejvíce zastoupeným stupněm vzdělání je úplné střední odborné (s maturitou), konkrétně 15 osob (tj. 35%) v oborech zaměřených na gastronomii, potravinářství, obsluhu zemědělské a lesní techniky, obecné zemědělství, elektrotechniku, výtvarné a umělecko řemeslné práce, ošetřovatelství a oděvnictví.
Dalšími typy vzdělání účastníků rekvalifikace, ale již v minimálních počtech (celkem zbývajících 23%), bylo zastoupeno vzdělání základní, střední všeobecné (gymnázium), ale také vysokoškolské vzdělání (stupeň bakalářský i magisterský). Tato skutečnost odpovídá vzdělanostní struktuře obyvatel ve Žďáře nad Sázavou, o které jsem se již zmínila ve čtvrté kapitole.
Věková struktura účastníků rekvalifikace „Základů podnikání“ se pohybuje od 20 do 61 let. Také zastoupení mužů a žen je velice vyrovnané, konkrétně se jednalo o 23 žen a 20 mužů.
Pozastavila bych se až u typu SVČ, kterou uchazeči nejčastěji zahajují. Je více méně totožná s typem vzdělání uchazečů a vymezená činnostmi, které program START podporuje. Ty jsou mimo jiné uvedeny v příloze č. 1. U uchazečů někdy dochází i k problému, že jejich vzdělání neodpovídá oboru, ke kterému sami inklinují a který by chtěli dále rozvíjet. Takovýmto 37
uchazečům mohou být nápomocné další specifické rekvalifikační kurzy, které jsou v široké škále oborů nabízeny různými rekvalifikačními a vzdělávacími subjekty a které mohou být uhrazeny úřadem práce. Na území okresu Žďár nad Sázavou působí a své rekvalifikační programy klientům úřadu práce i široké veřejnosti nabízí několik desítek rekvalifikačních a vzdělávacích subjektů (okresních i mimookresních), jedním z nich je např. i Regionální poradenské a informační centrum IPI v. o. s., které také zprostředkovává samotný program START a následně nabízí i komplexní poradenskou činnost začínajícím podnikatelům.
38
Závěr Ze získaných materiálů, provedených studií a zpracovaných informací se mi podařilo potvrdit výchozí hypotézu, že způsob podpory malého podnikání formou programu START pozitivně ovlivňuje zahájení samostatné výdělečné činnosti a eliminuje resp. minimalizuje počáteční riziko neúspěchu samostatné výdělečné činnosti, přičemž na snížení rizika počátečního neúspěchu podnikatelské činnosti pozitivně působí i absolvování rekvalifikačního kurzu „Základy podnikání“. Cílem mé práce bylo vysledovat a analyzovat vliv existence a využití programu START v okrese Žďár nad Sázavou a tento cíl se mi také podařilo naplnit.
Úřadem práce je pozitivním výsledkem chápána skutečnost, pokud se uchazeči o zaměstnání zaměstnají i jinak a jinde, než formou samostatné výdělečné činnosti, tzn., pokud odejdou z evidence úřadu práce. Pozitivním výstupem z hlediska úřadu práce je i skutečnost, že účast v rekvalifikaci „Základy podnikání“ může vést např. ke změně původně zamýšleného podnikatelského záměru a nebo dokonce k upuštění od podnikatelské činnosti v důsledku zjištění účastníka rekvalifikace, že riziko neúspěchu ve zvoleném oboru podnikání je neúměrně vysoké.
Z těchto důvodů je předchozí absolvování rekvalifikace „Základy podnikání“ pro uchazeče o zaměstnání velmi přínosné. Úřad práce ve Žďáře nad Sázavou k minimalizaci rizika neúspěchu
začínajících
podnikatelů
dokonce
upřednostňuje
ještě
rozsahově
delší
rekvalifikační kurz prováděný Sdružením CEPAC Morava, Olomouc.
Na základě zjištění mohu potvrdit další část stanovené hypotézy, že rozrůstající se skupina osob samostatně výdělečně činných pozitivně ovlivňuje situaci na regionálním trhu práce, projevující se nejen snižováním míry nezaměstnanosti, ale i nabídkou nových pracovních příležitostí na trhu práce, které úspěšní a rozrůstající se podnikatelé nabízejí, a to v prvé řadě sobě, v druhé řadě dalším osobám, které úspěšní podnikatelé následně zaměstnají.
Z osobní účasti na závěrečných obhajobách rekvalifikačního kurzu „Základy podnikání“ a na základě rozhovorů s účastníky této rekvalifikace mohu konstatovat, že jeho absolvování před zahájením vlastní podnikatelské činnosti je pro budoucí OSVČ velmi přínosné, pomáhá jim rozkrýt některé taje podnikání, upozorňuje na úskalí a rizika podnikání, minimalizuje neúspěch podnikání a v neposlední řadě posiluje i zdravé sebevědomí budoucích podnikatelů. 39
Samotný program START, umožňující budoucím OSVČ získat na rozjezd podnikání bezúročný finanční úvěr až do výše 0,75 mil. Kč s dobou splatnosti do 7 let či záruku s příspěvkem,
je
významnou
finanční
pomocí
začínajícím
podnikatelům,
kterou
ve srovnatelné výši a za takto výhodných podmínek nemohou získat u žádného jiného finančního či bankovního ústavu nebo u jiné instituce.
Drobní podnikatelé vždy tvořili (s výjimkou období po 2. světové válce až do r. 1990) nedílnou součást trhu práce, nabízeli a zajišťovali širokou škálu činností, které byly méně zajímavé pro větší a velké výrobce a poskytovatele obdobných produktů a služeb. Výhodou drobných podnikatelů byla a je schopnost rychle reagovat na aktuální požadavky a potřeby regionálního trhu práce a nabízet relativně levnou a dostupnou cenu práce mj. v důsledku minimálních vstupních nákladů.
Je tedy v zájmu nejen regionálního trhu práce, ale i v zájmu celé společnosti podporovat vznik a rozvoj drobného podnikání, podporovat možnost finančních příspěvků a úvěrů na nastartování podnikatelské činnosti. Přestože poslední informace z ČMZRB signalizují pozastavení možnosti získávat bezúročný úvěr z programu START, věřím, že je to situace pouze přechodná a že se začínajícím podnikatelům tyto výhodné a přínosné možnosti opět otevřou.
Mohu konstatovat, že téma mé bakalářská práce bylo pro mě samotnou určitou výzvou a umožnilo mi blíže poznat „zrod“ budoucího podnikatele, který není vždy jednoduchý a bezbolestný, a který i když se podaří, ještě neznamená konečné vítězství. Každý drobný podnikatel musí na své podnikatelské cestě zdolávat mnohé i opakované nástrahy podnikání, musí zmapovat svoji konkurenci, eventuelně se s ní sžít v určité symbióze. Každý podnikatel musí být schopen a ochoten vstřebávat a aplikovat novinky nejen ve svém oboru podnikání, ale musí neustále sledovat široký komplex ekonomických a právních informací, vztahujících se k oboru svého podnikání. Musí zvládat úskalí a umění komunikace, včetně krizové komunikace ve vypjatých situacích, ale v každém případě by úspěšný a vytížený podnikatel neměl zapomínat také na rovinu sociální, tedy na to, že má např. rodinu, která jej potřebuje, sdílí s ním jeho radosti, ale i problémy a která mu může (a měla by) být oporou v době, kdy se třeba zrovna tzv. nedaří. V sociální oblasti je pak velmi významná a okolím pozitivně hodnocená a přijímaná i činnost charitativní a sponzorská, kterou mohou úspěšní podnikatelé 40
jednak napomoci svému okolí, ale mohou tak přímo či nepřímo marketingově působit ve prospěch své firmy. Na závěr bych ráda zdůraznila, že dobrý podnikatel působí na své okolí i výchovně a neměl by zapomínat na skutečnost, že jeho rolí je neustále vzdělávat nejen sebe, ale i své pracovníky, a to včetně těch potenciálních budoucích, jimž by měla být práce a renomé úspěšného a poctivého podnikatele vzorem a přirozeným příkladem.
41
Seznam použité literatury Monografie [1]
BROŽOVÁ, D.: Kapitoly z ekonomie trhů práce, Nakladatelství Oeconomica, Praha, 2006. 173 s. ISBN 80–245-1120–7.
[2]
BURDA, V., CZESANÁ, V., COUFALÍK, J., JEDLIČKOVÁ, P., KADEŘÁBKOVÁ, A., MATOUŠKOVÁ, Z., VEČERNÍK, J.: Lidské zdroje v České republice 2003, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha, 2003. 240 s. ISBN 80–86728-06–4.
[3]
HORÁK, M., KUBÍKOVÁ, L.: Měsíční informační bulletiny o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou. 8 s.
[4]
HORÁK, M., KUBÍKOVÁ, L.: ZPRÁVY o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou, Úřad práce ve Žďáře nad Sázavou, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007. 40 – 50 s.
[5]
JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, 1999. 95 s. ISBN 80–7079–635–9.
[6]
MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha, 1994. 151 s. ISBN 80–901424–9-4.
[7]
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, Evropská strategie zaměstnanosti a Česká republika, Základní dokumenty, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha, 2003. 160 s. ISBN 80–86552-49–7.
[8]
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, Právní předpisy o zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha, 2004. 156 s. ISBN 80–86878-01–5.
Internetové zdroje [1]
AKTUALITY K PROGRAMU START. Dostupný z http://www.cmzrb.cz/app/tiskovecentrum/archiv-novinek/podminky_start.htm/.
[2]
ANALÝZA
VÝVOJE
ZAMĚSTNANOSTI
A
NEZAMĚSTNANOSTI
V
1.
POLOLETÍ 2005. Dostupný z http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/. [3]
ČESKOMORAVSKÁ
ZÁRUČNÍ
A
z http://www.cmzrb.cz/. 42
ROZVOJOVÁ
BANKA.
Dostupný
[4]
DE MINIMIS. Dostupný z http://www.strukturalni-fondy.cz/glosar/de-minimis/.
[5]
FONDY EVROPSKÉ UNIE. Dostupný z http://www.strukturalni-fondy.cz/.
[6]
KRAJ VYSOČINA. Dostupný z http://www.kr-vysocina.cz/.
[7]
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Dostupný z http://www.mpsv.cz/.
[8]
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Dostupný z http://www.mpo.cz/.
[9]
NEZAMĚSTNANOST. Dostupný z http://www.mesec.cz/texty/nezamestnanost/.
[10] PROGRAM PODPORY START. Dostupný http://www.mpo.cz/dokument14562.html/. [11] REGIONÁLNÍ PORADENSKÉ A INFORMAČNÍ CENTRUM IPI V. O. S. Dostupný z http://www.ipi.cz/. [12] ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ RADY PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ KRAJE VYSOČINA Č. 4/2006 ZE DNE 23. 8. 2006. Dostupný z http://www.kr-vysocina.cz/.
Další zdroje [1] EVIDENCE UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ ÚŘADU PRÁCE VE ŽĎÁŘE NAD SÁZAVOU, vybrané údaje. [2] STATISTICKÉ ÚDAJE ODDĚLENÍ PORADENSTVÍ A REKVALIFIKACE ÚP ŽĎÁR NAD SÁZAVOU, vybrané údaje. [3] STATISTICKÉ ÚDAJE Z ODDĚLENÍ ANALÝZY TRHU PRÁCE ÚP ŽĎÁR NAD SÁZAVOU, vybrané údaje. [4] METODICKÝ
POKYN
Č.
3/2004,
NOVÝ
NEZAMĚSTNANOSTI, vybrané údaje. [5] ZÁKON Č. 435/2004 SB., O ZAMĚSTNANOSTI.
43
ZPŮSOB
VÝPOČTU
MÍRY
Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulka č. 1: Počet absolventů kurzu „Základy podnikání“ za rok 2002–2007 Tabulka č. 2: Zaměstnavatelé a zaměstnanost k 31. 12. 2007 Tabulka č. 3: Tabulka k vývoji počtu osob samostatně výdělečně činných v okrese Žďár n. S. k 31. 12. 2007 Tabulka č. 4: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti ve Žďáře n. S. Tabulka č. 5: Situace na trhu práce v okrese Žďár n. S. v letech 2005 – 2007 Tabulka č. 6: Přehled počtu účastníků rekvalifikačních kurzů pro začínající podnikatele na ÚP Žďár n. S. v období 2005 – 2007 Tabulka č. 7: Počty uchazečů o zaměstnání absolvujících rekvalifikaci „Základy podnikání“ jako součásti programu START v letech 1999 – 2007 a jejich statut k 31. 12. 2007 Graf č. 1:
Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Žďár n. S. v porovnání s ČR
Obrázek č. 1: Mapa mikroregionů okresu Žďár nad Sázavou
44
Seznam příloh Příloha č. 1: Podporované ekonomické činnosti programem START Příloha č. 2: Podmínky drobného podnikatele Příloha č. 3: Ostatní podmínky programu START pro příjemce podpory
45
Přílohy Příloha č. 1:42 Podporované ekonomické činnosti programem START
Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) - podporované Symboly charakteru podporované činnosti: průmyslová výroba – PV, stavební výroba – SV, služby – S, obchod – O, doprava – D
Těžba nerostných surovin Těžba a úprava ostatních nerostných surovin (PV) Zpracovatelský průmysl 43 Výroba potravinářských výrobků a nápojů44 (PV) Výroba textilií a textilních výrobků45 (PV) Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (PV) Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi (PV)
Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku (PV) Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru (PV) Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů (PV) Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken46 (PV) Výroba pryžových a plastových výrobků (PV)
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (PV) Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) (PV) Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. (PV) Výroba kancelářských strojů a počítačů (PV) Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. (PV) Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (PV) 42
Informace poskytla Renáta Gregorová, referentka IPI v.o.s. pokud se nejedná o výrobu erotického zboží 44 s výjimkou výrobků, jejichž výroba zpracování a uvádění na trh, spadají do oblasti Společné zemědělské politiky 45 s výjimkou výrobků, jejichž výroba zpracování a uvádění na trh, spadají do oblasti Společné zemědělské politiky 46 s výjimkou výrobků, jejichž výroba zpracování a uvádění na trh, spadají do oblasti Společné zemědělské politiky 43
46
Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů (PV) Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů (PV) Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (PV) Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. (PV) Recyklace druhotných surovin (PV)
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba a rozvod elektřiny, plynu, a tepelné energie (PV) Shromažďování, úprava a rozvod vody (PV)
Stavebnictví Stavebnictví (SV)
Obchod
47
; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro
domácnost Opravy a údržba motorových vozidel (kromě motocyklů) (S)
Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla (kromě motocyklů) (O) Obchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím, opravy a údržba motocyklů (O, resp. S) Velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky48 (O) Velkoobchod s výrobky převážně pro domácnost (O) Velkoobchod s meziprodukty (kromě zemědělských), odpadem a šrotem (O) Velkoobchod se stroji, strojním zařízením a potřebami (O) Ostatní velkoobchod (O)
Maloobchod v nespecializovaných prodejnách (O) Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách (O) Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým, toaletním a drogistickým zbožím ve specializovaných prodejnách (O) Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách (O) Opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (S)
47
pokud se nejedná o obchod s erotickým zbožím; s výjimkou výrobků, jejichž výroba, zpracování a uvádění na trh) spadají do oblasti Společné zemědělské politiky 48 s výjimkou Velkoobchod s tabákovým zbožím
47
Ubytování a stravování49 Ubytování a stravování (S)
Doprava, skladování a spoje Ostatní pravidelná osobní pozemní doprava 50 (D) Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava 51 (D) Silniční nákladní doprava 52 (D) Vnitrozemská vodní doprava53 (D) Manipulace s nákladem a skladování (S) Ostatní vedlejší činnosti v pozemní dopravě (S) Činnosti cestovních kanceláří a agentur; průvodcovské činnosti (S) Spoje 54 (S)
Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Činnosti v oblasti vlastních nemovitostí (kromě pronájmu) (S, resp. O) Činnosti v oblasti výpočetní techniky (S) Výzkum a vývoj (S) Právní a účetní činnosti a jejich revize; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění; poradenství v oblasti podnikání a řízení, holdingové společnosti (S) Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství (S) Technické zkoušky a analýzy (S) Průmyslové čištění a všeobecný úklid (S) Různé podnikatelské činnosti j.n. (S) Vzdělávání 55 Předškolní výchova (S) Základní vzdělávání (S) Střední (sekundární) vzdělávání (S) Vzdělávání v jazykových školách (S) 49
s výjimkou stánkového prodeje ve skupině Restaurace s výjimkou nákupu dopravních prostředků 51 s výjimkou nákupu dopravních prostředků 52 s výjimkou nákupu dopravních prostředků 53 s výjimkou nákupu dopravních prostředků 54 s výjimkou Státní poštovní služby 55 s výjimkou škol zřizovaných státem 50
48
Vzdělávání v základních uměleckých školách (S) Ostatní vzdělávání j. n. (S) Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti (S)
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti (S) Činnosti v oblasti filmů a videozáznamů (S) Sportovní činnosti (S) Praní a chemické čištění textilních, kožených a kožešinových výrobků (S)
Kadeřnické a kosmetické a podobné služby (S) Pohřební a související služby (S)
Služby v oblasti tělesné hygieny56 (S) Příloha č. 2:57 Podmínky drobného podnikatele 1) Fyzická osoba – podnikatel: •
musí být zaregistrován jako poplatník daně z příjmů na finančním úřadě podle § 33, odst. (1) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění, v roce podání žádosti o podporu nebo v roce předchozím, a to buď poprvé nebo minimálně po 7 letech od ukončení předcházející registrace, případně začal podnikat mimo území České republiky v roce podání žádosti o podporu nebo v roce předchozím, a to buď poprvé nebo minimálně po 7 letech od ukončení2 předcházející podnikatelské činnosti,
•
není společníkem společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo členem družstva (kromě bytového družstva), ani společníkem právnické osoby podnikající mimo území České republiky, a nebyl jím ani v období 7 let před datem podání žádosti o podporu.
2) Společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost nebo družstvo (kromě bytového družstva), (dále jen „podnikající právnická osoba“):
56 57
pokud se nejedná o služby erotického charakteru Viz http://www.mpo.cz/. Dokument Program podpory START, kapitola 3.1.1, str. 2, 3.
49
•
musí být zaregistrována jako poplatník daně z příjmů na finančním úřadě podle § 33, odst. (1) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění, v roce podání žádosti o podporu nebo v roce předchozím,
•
jejími společníky nebo členy jsou pouze fyzické osoby, které nejsou podnikateli a nebyly jimi ani v období 7 let před datem podání žádosti o podporu, ani nejsou společníky společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo členy družstva (kromě bytového družstva), případně společníky právnické osoby podnikající mimo území České republiky, a nebyly jimi ani v období 7 let před datem podání žádosti o podporu
Příloha č. 3:58 Ostatní podmínky programu START pro příjemce podpory
Příjemce podpory je povinen:
1) umožnit po celou dobu trvání smlouvy o podpoře přímý přístup pověřeným zaměstnancům Ministerstva průmyslu a obchodu k provádění kontroly podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, zaměstnancům poskytovatele podpory a zaměstnancům dalších subjektů určených poskytovatelem podpory nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu za účelem kontroly dodržování podmínek programu a účelového využití prostředků bezúročného nebo zaručovaného úvěru, jakož i kontroly finanční situace a účetnictví nebo daňové evidence příjemce podpory a to jak na místě realizace projektu, tak ve svém sídle.
2) vést o použití bezúročného a zaručeného úvěru oddělenou evidenci (v případě podnikatelů vedoucích účetnictví analytickou evidenci) a uchovat ji po dobu trvání smlouvy o podpoře.
3) souhlasit po celou dobu trvání smlouvy o podpoře, že poskytovatel podpory bude předávat Ministerstvu průmyslu a obchodu a orgánům a institucím Evropské unie údaje o jeho osobě v rozsahu jména/názvu/obchodní firmy, adresy/sídla, IČ a výši poskytnuté podpory pro účely jejich zveřejnění a údaje o úvěru spojené s jeho poskytnutím, čerpáním a
58
Viz http://www.mpo.cz/. Dokument Program podpory START, kapitola 4.2, str. 5, 6.
50
splácením, resp. poskytnuté záruce a finančním příspěvku, pro účely sledování použití veřejné podpory a prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.
4) mít ve svém vlastnictví hmotný majetek, resp. dlouhodobý hmotný majetek a nehmotný majetek (dále jen „majetek“) pořízený zcela nebo částečně z bezúročného nebo zaručovaného úvěru po dobu od data pořízení do 3 let od ukončení realizace projektu. Dříve jej může prodat, pokud výtěžek z prodeje použije na pořízení majetku, zabezpečujícího pokračování podporované ekonomické činnosti nebo na mimořádnou splátku bezúročného či zaručovaného úvěru.
5) používat po dobu trvání smlouvy o podpoře majetek pořízený s účastí bezúročného či zaručovaného úvěru, který má ve svém vlastnictví, převážně k podporovaným ekonomickým činnostem.
Příjemce podpory nesmí:
přemístit po celou dobu trvání smlouvy o podpoře majetek pořízený s účastí bezúročného nebo zaručovaného úvěru, který má ve svém vlastnictví, na území hlavního města Prahy či mimo území České republiky.
51
