MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VIZUALIZACE V GEOGRAFICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ Diplomová práce
Dominika Polehňová
Vedoucí práce: RNDr. Vladimír Herber, CSc.
Brno 2012
Bibliografický záznam Autor:
Bc. Dominika Polehňová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Využití prostředků vizualizace v geografickém vzdělávání
Studijní program:
Biologie
Studijní obor:
Učitelství biologie pro střední školy, Učitelství geografie a kartografie pro střední školy
Vedoucí práce:
RNDr. Vladimír Herber, CSc.
Akademický rok:
2011/2012
Počet stran:
73+1+1 CD
Klíčová slova:
vizualizace, výuka zeměpisu, Gapminder, Google Earth, kmlfactbook.org, IMF DataMapper, pracovní listy, Scribble Maps, mapy, Worldmapper
Bibliographic Entry Author:
Bc. Dominika Polehňová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
The use of visualization in geographical education
Degree programme:
Biology
Field of Study:
Upper Secondary School Teacher Training in Biology Upper Secondary School Teacher Training in Geography and Cartography
Supervisor:
RNDr. Vladimír Herber, CSc.
Academic Year:
2011/2012
Number of Pages:
73+1+1 CD
Keywords:
visualization, teaching geography, Gapminder, Google Earth, kmlfactbook.org, IMF DataMapper, worksheets, Scribble Maps, maps, Worldmapper
Abstrakt Tato diplomová práce analyzuje možnosti využití různých prostředků vizualizace vhodných pro výuku geografie. První část se týká vizualizací obecně, a to především z hlediska didaktického. Druhá část se věnuje jednotlivým vizualizacím, jejich ovládání a také využití ve výuce. Pro vybrané nástroje vizualizace jsou vypracovány úkoly, které jsou začleněny do pracovních listů. K těmto pracovním listům jsou vypracovány metodické pokyny pro učitele, a také vzorová řešení zadávaných úkolů. Jeden z pracovních listů byl otestován přímo výuce na gymnáziu.
Abstract This thesis analyses possibilities of using various visualisation tools which are convenient for teaching geography. The first part describes visualizations in general, especially from the didactic perspective. The second part contains concrete visualizations, the way to control them and to use them in teaching. For the selected visualization tools there are created tasks which are integrated into worksheets. Guidelines for teachers and sample solutions of tasks are worked out for the worksheets. One of the worksheets was tested in teaching at a high school.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat RNDr. Vladimíru Herberovi, CSc. za vedení své diplomové práce, cenné rady, připomínky a podporu při psaní. Dále děkuji Mgr. Janu Duškovi a jeho studentům ze semináře Hospodářský zeměpis – GIS za spolupráci při testování pracovního listu v reálné výuce na Gymnáziu v Uherském Hradišti. A v neposlední řadě své rodině za trpělivost a podporu při psaní této práce.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 7. května 2012
……………………………… Dominika Polehňová
OBSAH 1 ÚVOD ...................................................................................................... 10 1.1 Rozbor literatury............................................................................................ 10 1.2 Metody zpracování ........................................................................................ 11 2
UČENÍ A PAMĚŤ.................................................................................. 12
3 VIZUALIZACE...................................................................................... 13 3.1 Dělení vizuální................................................................................................. 14 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4
Podle způsobu zobrazení skutečnosti ..................................................................14 Podle způsobu prezentace ....................................................................................14 Podle obsahu (a formy) zobrazení skutečnosti...................................................14 Podle edukologické a didaktické hodnoty a funkce vizuálií..............................15
3.2 Využití vizualizací ve výuce .......................................................................... 16 3.2.1
Názornost ve výuce zeměpisu...............................................................................17
3.3 Didaktická rizika používání vizuálií ........................................................... 18 4 GRAFICKÉ VIZUALIZACE ............................................................... 19 4.1 Obraz (kresba, fotografie) ............................................................................ 19 4.2 Schéma a model.............................................................................................. 19 4.2.1
Relation browser: CIA world factbook demo ....................................................19
4.3 Tabulka, graf a diagram ............................................................................... 21 4.3.1
Tvorba tabulek, grafů a diagramů ......................................................................22
4.4 Mentální mapa (Pojmová nebo myšlenková mapa)................................. 24 4.5 Grafické vizualizace ve výuce zeměpisu..................................................... 24 5 MAPA ...................................................................................................... 25 5.1 Klasické mapy................................................................................................. 25 5.2 Digitální mapy ................................................................................................ 26 5.2.1 5.2.2
Mapy.cz ..................................................................................................................26 Mapy Google..........................................................................................................27
5.3 Scribble Maps ................................................................................................. 28 5.3.1 5.3.2
Základní ovládací prvky.......................................................................................28 Scribble Maps v geografickém vzdělávání .........................................................31
5.4 Worldmapper – The world as you´ve never seen it before ..................... 31 5.4.1
Worldmapper v geografickém vzdělávání..........................................................33
6 GOOGLE EARTH................................................................................. 34 6.1 Základní ovládací prvky ............................................................................... 34 6.2 Základní funkce.............................................................................................. 36 6.2.1 6.2.2 6.2.3
Vyhledávání ...........................................................................................................36 Vrstvy .....................................................................................................................37 Tvorba míst, ploch a cest......................................................................................38
6.3 Google Earth v geografickém vzdělávání .................................................. 38 8
7 KMLFACTBOOK.ORG ....................................................................... 39 7.1 Základní ovládací prvky ............................................................................... 39 7.1.1 7.1.2 7.1.3
Panel databáze.......................................................................................................40 Okno vizualizace ...................................................................................................41 Panel nastavení......................................................................................................41
7.2 Kmlfactbook.org v geografickém vzdělávání............................................ 45 8 GAPMINDER – FOR A FACT-BASED WORLD VIEW................ 46 8.1 Základní ovládací prvky ............................................................................... 46 8.2 Další aplikace .................................................................................................. 49 8.2.1 8.2.2 8.2.3
IMF DataMapper..................................................................................................49 OECD eXplorer.....................................................................................................50 Google public data explorer.................................................................................50
8.3 Gapminder World a podobné aplikace v geografickém vzdělávání ..... 50 9 PRACOVNÍ LISTY ............................................................................... 51 9.1 Pracovní list s použitím programu Google Earth a kmlfactbook.org... 52 9.1.1 9.1.2 9.1.3
Řešení pracovního listu Světová populace ..........................................................53 Metodické pokyny pro učitele k pracovnímu listu Světová populace ..............54 Kmlfactbook.org - postup tvorby souborů použitých v pracovním listu.........55
9.2 Pracovní list s použitím aplikace Gapminder World............................... 57 9.2.1 9.2.2
Řešení pracovního listu Světová ekonomika ......................................................58 Metodické pokyny k pracovnímu listu Světová ekonomika .............................59
9.3 Pracovní list s použitím IMF DataMapper................................................ 60 9.3.1 9.3.2
Řešení pracovního listu Světové hospodářství ...................................................63 Metodické pokyny k pracovnímu listu Světové hospodářství...........................66
9.4 Aplikace pracovního listu Světová ekonomika do výuky........................ 68 10 ZÁVĚR .................................................................................................... 70
9
1
ÚVOD
Cílem této diplomové práce je zanalyzování prostředků vizualizace vhodných pro výuku geografie na gymnáziu a následné vytvoření úloh, které využívají tyto vizualizační pomůcky. V dnešní moderní době existuje nepřeberné množství vizualizačních prostředků, a proto bylo nutné se v této práci zaměřit pouze na některé z nich. Proto nejsou obsahem této práce geografické informační systémy ani animace. Tato témata by vydala na samostatnou práci. Text mé diplomové práce je rozdělen do tří hlavních částí. První část se týká vizualizací obecně, a to především z hlediska didaktického. Druhá část se věnuje jednotlivým vizualizacím, jejich ovládání a také využití ve výuce. Poslední část obsahuje pracovní listy se vzorovým řešením, metodické pokyny pro učitele a také postup tvorby. Úlohy budou začleněny do pracovních listů s využitím různých vizualizačních prostředků. K těmto pracovním listům budou vypracovány metodické pokyny pro učitele, a také vzorová řešení zadávaných úkolů. Metodické pokyny budou zahrnovat klíčové kompetence, které by žáci při práci měli rozvíjet. Veškeré tyto materiály budou vypracovány v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Výuka geografie na gymnáziu je součástí vzdělávací oblasti s názvem Člověk a příroda. V rámci této oblasti, stejně jako při výuce předmětu geografie je cílem učitele rozvíjet u žáků tzv. klíčové kompetence. Jeden z pracovních listů bude otestován v reálné výuce na gymnáziu.
1.1
Rozbor literatury
Pro napsání první části diplomové práce jsem čerpala především z knihy Vizualizace: gnostický a komunikační prostředek edukologických fenoménů (SPOUSTA, 2007), která se jako jedna z mála týkala daného tématu, kterým jsou vizualizace z didaktického a pedagogického hlediska. Dále jsem využívala obecnou pedagogickou literaturu: Výukové metody (MAŇÁK, ŠVEC, 2003) a Moderní vyučování (PETTY, KOVAŘÍK, 2008), která ovšem neobsahovala informace o moderních vizualizačních prostředcích, takže jsem z ní použila spíše informace týkající se paměti a učení obecně. Dále jsem čerpala z učebnice didaktiky zeměpisu: Přehled didaktiky geografie ve cvičeních a úlohách 1. a 2. díl (ŠUPKA, 1986 a 1988), Didaktika zeměpisu (WAHLA, 1973), které se týkaly vyučování zeměpisu. Při studiu dostupné literatury pro druhou část jsem záhy zjistila, že tomuto tématu se věnují hlavně internetové stránky a tou hlavní, ze které jsem se o většině aplikací dozvěděla je http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2430. Následovalo získávání informací o jednotlivých aplikacích a programech, a to především
10
z internetových stránek, na kterých jsou tyto aplikace dostupné. Informace jsem čerpala z návodů, případně uživatelských příruček nebo přímou prací s těmito aplikacemi.
1.2
Metody zpracování
Při vypracování této diplomové práce jsem pracovala s mapovými servery Mapy.cz, Mapy Google, aplikacemi Scribble Maps, Worldmapper, programem Google Earth, aplikacemi kmlfactbook.org, Gapminder, IMF DataMapper a mnohými dalšími. Nejprve bylo nutné se s těmito aplikacemi a programy seznámit, abych mohla zjistit, jak je co nejvhodněji využívat při výuce geografie. U některých programů jsem vytvořila stručné návody pro práci s nimi. Měly by usnadnit jejich využití ve výuce. Text diplomové práce byl zpracován v programu Microsoft Office Word 2003, ve kterém byly také vytvořeny tabulky. Většina obrázků vznikla pomocí funkce Print Sreen, kterou byla vyfocena obrazovka s danými aplikacemi a programy a tyto obrázky byly dále upraveny v programu Word. Dále jsem pracovala s programem Microsoft Office Excel 2003, ve kterém byly vytvořeny tabulka, graf a diagramy.
11
2
UČENÍ A PAMĚŤ
Paměť zpravidla dělíme na krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá paměť obsahuje informace, které nám přinášejí naše smyslové orgány (v procesu učení hraje hlavní roli sluch a zrak) a také to, nač právě myslíme. To vše se krátkodobě v paměti podrží a zpracovává, ale za chvíli jsou tyto informace zapomenuty. Někdy dojde k předání obsahu krátkodobé paměti do dlouhodobé paměti (než je sem předána, musí být informace zpracována a strukturována v krátkodobé paměti). Převod informace z krátkodobé paměti do dlouhodobé má zřejmě rozhodující význam pro učení. Proces strukturování informací je intelektuálně i časově náročný, a tak je nutné žákům s tímto procesem co nejvíce pomáhat (PETTY, KOVAŘÍK, 2008). Ve výuce hraje velkou roli především to, jakým způsobem jsou informace žákům sdělovány. V našem školství se k přenosu informací používá mluveného slova. Výzkumy však dokázaly, že pouze 9 % informací sdělených mluvenou řečí je zpracováno mozkem. Kdežto očima je zpracováváno asi 87 % informací a necelá 4 % připadají na ostatní smyslové orgány. Proto je důležité předkládat žákům informace vizuálně (PETTY, KOVAŘÍK, 2008, s. 272). Při výuce se obvykle přijímají současně informace verbální a vizualizované. Existuje několik modelů, které se zabývají tím, jak jsou dané informace zpracovávány. Jedním z nich je i model dvojného kódování, který předpokládá, že informace jsou zpracovávány dvěma relativně samostatnými cestami. Učící se jedinec analyzuje obrazové sdělení a výsledek předává do tzv. nonverbální paměti, kde jsou uloženy v podobě nonverbálních pojmů. Zároveň jsou verbální informace předány do paměti verbální, kde jsou převedeny do verbálních pojmů. Z toho plyne, že oba druhy paměti spolu komunikují a pojem má pak oba aspekty (SPOUSTA, 2007, s. 27-28). Model trojného, ternárního kódování vychází z toho, že příjemce vizuálního materiálu (např. učící se jedinec) analyzuje a dekóduje trojí podobu informací současně. Všechny tři uvedené výstupy (zvukový, psaný a obrazový) se stávají součástí kognitivního systému, kde jsou dále zpracovávány. Při didaktické transformaci pojmů, myšlenkových postupů a vzájemných souvislostí a vztahů se využívá schémat a tabulových přehledů jako významného a efektivního prostředku vizualizace sdělovaných informací. Ve vzdělávacím procesu je aplikace těchto vizuálií ceněna především pro jejich funkce pedagogické a psychologické (SPOUSTA, 2007, s. 27-28).
12
3
VIZUALIZACE
Termín vizualizace má svůj původ v latinském slově vider (viděti). Pojem „vizualizace“ je tedy možno definovat jako operaci transformující určitý jev (objekt, proces), jeho strukturu, systémotvorné vazby a charakteristické vlastnosti do podoby umožňující jeho zrakové vnímání. Je to tedy činnost, kterou daný jev zviditelňujeme. Předměty nebo jevy a jejich zobrazení, znázornění (např. fotografie, modely, schémata), které člověk vnímá zrakem, označujeme termínem vizuália. Druh tohoto jevu při vizualizaci nehraje žádnou roli (SPOUSTA, 2007, s. 30). Vizualizace je jedním z velmi efektivních a časově nenáročných způsobů, jak uskutečňovat transfer informací. Při přenosu informací hrají důležitou úlohu smyslové receptory člověka, protože umožňují vznik vjemů a představ. Během kulturního vývoje nabyly rozhodujícího významu tzv. kulturní smysly, tj. zrak a sluch. Ony také tvoří fyziologický základ vizualizace. Podstata vizualizace úzce souvisí s procesem poznávání. Soudobý světový vývoj „nahrává" těmto tendencím tím, že v moderních komunikačních systémech (v televizním vysílání, při styku s počítačem, při vstupu do internetu atd.) výrazně posílil význam obrazu jako prostředku přenosu informací (SPOUSTA, 2007, s. 25). Hlavní výhodou používání vizuálních pomůcek je to, že upoutávají pozornost a pomáhají zaujmout a udržet zájem žáka na delší dobu, přinášejí změnu a napomáhají konceptualizace, jsou názorné a snáze zapamatovatelné. Upoutání pozornosti žáků je v dnešní moderní době velmi složité. Výklad je mnohem snadněji možné ignorovat než obrázek či animaci. Sledováním vizualizace spojené s výkladem je možné, aby si žák zapamatoval 96 % námi předkládaných informací. Vizuální pomůcky navíc přinášejí změnu a vzbuzují zájem žáků, což je ve vyučování velmi důležité. Dále tyto pomůcky napomáhají konceptualizaci. Mnoha pojmům a myšlenkám porozumíme spíše vizuálně než verbálně. Pokud si znalosti pamatujeme a chápeme je vizuálně, měli bychom je vizuálně sdělovat. Informace předkládané vizuálně jsou snáze zapamatovatelné. Vizuália jsou projevem učitelova zájmu. Když učitel tráví čas přípravou vizuálních pomůcek, žáci vidí, že učiteli záleží na tom, aby se něčemu naučili (PETTY, KOVAŘÍK, 2008, s. 271-272). Samozřejmě, že úplně nejlepší je, pokud si žák může danou věc přímo vyzkoušet. To ale bohužel není vždy možné, a tak je nutné se snažit informace alespoň vizualizovat. Sdělované informace je nutné předávat žákům polysenzoricky. Na tento fakt upozornil už Komenský ve svém díle Velká didaktika, kde popsal Zlaté pravidlo pro učitele: „Proto, budiž učitelům zlatým pravidlem, aby všechno bylo předváděno všem smyslům, kolika možno. Totiž věci viditelné zraku, slyšitelné sluchu, vonné čichu, chutnatelné chuti a hmatatelné hmatu; a může-li něco být vnímáno najednou více smysly, budiž to předváděno více smyslům“ (MAŇÁK, ŠVEC, 2003). 13
Z teoretického hlediska mohou být jevy (předměty a procesy), které člověk vnímá zrakem, kódovány (podle stupně abstrakce) dvěma základními způsoby. A to zaprvé zobrazením, které nepoužívá abstrakci nebo jen v omezeném množství. Příkladem zobrazení jsou obrazy, realistické kresby, plastické mapy, modely, ale i zobrazující schémata. Druhým způsobem kódování je znázornění, které již více využívá abstrakce. Znázornění představují např. grafy, ikony, znaky, piktogramy, symboly, mapy (i mentální) a schémata (SPOUSTA, 2007, s. 30-33).
3.1 Dělení vizuální V dnešní moderní době je používáno velké množství vizuálií, a proto je možné vizuálie dělit podle mnoha různých hledisek, mnohdy i značně odlišných. 3.1.1
Podle způsobu zobrazení skutečnosti a) zobrazení realistické – např. fotografie, obraz, kresba b) zobrazení schématické – např. model c) zobrazení symbolické – např. chemický vzorec
3.1.2
Podle způsobu prezentace a) statická vizuália - fotografie, diapozitivy, grafy, nákresy, blokdiagramy, mapy, kartogramy, kartodiagramy, letecké a družicové snímky, myšlenkové mapy b) dynamická vizuália - videosekvence, interaktivní mapy, simulace - modely procesů, strategické hry (Evropa 2045), výukové animace
3.1.3
Podle obsahu (a formy) zobrazení skutečnosti
Druhy vizuálií jsou zde seřazeny podle míry vzdálenosti mezi reálnou skutečností a vizualizovaným objektem. V tomto pořadí dochází postupně ke zvětšení míry abstraktního a obecného a současně ke snížení míry konkrétního a jedinečného. a) reálný předmět – je součástí reálného světa, je konkrétní a jedinečný b) kopie – přesně a věrně reprodukuje konkrétní objekt dvourozměrně nebo trojrozměrně c) model – znázorňuje reálný objekt nebo v představě vytvořený objekt jako typ (potlačuje detaily a podružnosti) d) symbol – pouze naznačuje formální nebo obsahovou podobu znázorňovaného objektu. Má vysokou tendenci k abstrakci a obecnosti a jeho forma závisí do značné míry na konvenci
14
e) znak, kód – je řazen k vizuáliím, přestože nenese žádné viditelné formální shody s objektem, který zastupuje. Znaky se pomocí pojmového kódování transformují na vědomosti a dovednosti. 3.1.4
Podle edukologické a didaktické hodnoty a funkce vizuálií
Tab. 1: Didaktické funkce vizuálií a způsob jejich uplatnění (upraveno podle: SPOUSTA, 2003, s. 95) Funkce vizuálií
Způsob uplatnění
vzdělávací
zabezpečují osvojení poznatků, zvyšují kvalitu osvojovaných poznatků a rozvíjí schopnosti žáků
poznávací
poskytují prostředek k důkladnějšímu a objektivnějšímu poznání reálných předmětů a jevů. Umožňují syntetizovat smyslové a abstraktní poznání
informační
doplňují, prohlubují a rozšiřují předešlé znalosti. Zdroj doplňujících informací
interpretační
dosáhnou zjednodušení a zestručnění problému, a tím i objasnění problému
transformující
mění vnější podobu a seskupení přenášených informací. Snaha ovlivnit způsob, jímž žák nové informace zpracovává
explikativní
napomáhají při výkladu pochopit slovní sdělení (zobecnit jedinečné a zabstraktnit konkrétní)
facilitační
usnadňují pochopení učiva a postižení nových souvislostí a vztahů
fixační
upevňují a začleňují získané poznatky, vědomosti, dovednosti a návyky do již dříve vytvořeného vědomostního a dovednostního systému
akcelerační
urychlují pochopení a osvojení učiva
rekapitulační
pomáhají poměrně rychle a snadno zopakovat nově získané poznatky
verifikační
usnadňují ověřování žákových vědomostí
diagnostická
umožňují zjistit a posoudit úroveň žákových vědomostí
systemizační
informace prezentují v systému (získané znalosti a představy uspořádají a integrují)
demonstrační
podílejí se na zprostředkované prezentaci jevů nebo činností
instruktivní
znázorňují jednotlivé fáze dané činnosti a návodů k jejich provádění
regulační
vyjadřují řízení procesu a posloupnost jeho etap
komunikační
zprostředkovávají a optimalizují interakci mezi učitelem a žákem
výchovná
podílejí se na utváření myšlení, názorů, mravního vědomí a mravních postojů žáků
dekorativní
činí text esteticky přitažlivější
15
3.2 Využití vizualizací ve výuce Vizualizační prostředky lze využít v kterékoliv části vyučovací hodiny. Od jejího počátku, kdy probíhá motivace až po závěrečné opakování. Jejich používání by se mělo stát nedílnou součástí každé hodiny, ale samozřejmě je nutné tyto pomůcky využívat v přiměřeném množství, které nebude ani příliš malé nebo příliš velké. Nedostatek vizuálií vede ke stereotypním hodinám, nudnému výkladu, neprobouzí abstraktní myšlení žáků. Naopak nadbytek vizualizací může odvádět pozornost od výkladu. Využití vizualizací pro motivaci plní roli stimulační a provokační. Podněcuje zájem žáků o danou problematiku, kterou je potřeba hlouběji prozkoumat a najít spojitosti a vztahy dotýkající se této problematiky. Myšlenkově je aktivizují a následně pak vyvolávají i touhu o takto vizualizovaném problému diskutovat. Pro tuto fázi se nabízí široká škála vizuálií. Motivačně zvlášť působivé jsou konkrétní a dynamické audiovizuální prostředky (videozáznam, výukový film, animace), které jsou schopny navodit živé představy a (obvykle) i určitý emocionální vztah (SPOUSTA, 2007, s. 99). V největší míře a s největším užitkem budou vizuália aplikována v expoziční fázi vyučovacího procesu, kdy žák pracuje s konkrétními poznatky, kdy si vytváří adekvátní představy a proniká do spleti vzájemných vztahů daného problému a myšlenkově se ho zmocňuje. Opět se v největší míře uplatňují konkrétní vizuální prostředky, jako jsou např. reálné předměty a jevy, jejich vyobrazení nebo trojrozměrné modely. Těmito druhy vizuálií učitel navazuje na již vytvořený systém žákových vědomostí, představ a zkušeností, které získali při studiu nebo při svých zájmových aktivitách (SPOUSTA, 2007, s. 99). Při formování pojmů a vědomostních struktur hrají vizuália dominantní úlohu. Tyto pojmy a vědomosti jsou formovány na základě náročných myšlenkových operací (analýzy a syntézy, indukce a dedukce, rozlišování a klasifikace aj.). Výrazně se podílejí na pojmovém postižení skutečnosti, které zefektivňují a usnadňují je. Pro realizaci těchto záměrů se osvědčují zvláště schémata, diagramy a tabulky (SPOUSTA, 2007, s. 99-100). V následné fázi vytváření pojmů a upevňování vědomostních a dovednostních struktur mají vizualizace dominantní postavení pro zefektivnění a usnadnění daných pojmů a vědomostí. K tomu jsou vhodná schémata, modely a především mentální mapy pomáhající žákům, aby si uvědomili souvislosti mezi jednotlivými nově nabytými poznatky i vztahy mezi různými vědními obory a jejich poznatkovými soustavami (tedy i tzv. vztahy mezipředmětové) (SPOUSTA, 2007, s. 99-100). Při aplikaci vědomostí, dovedností hrají vizualizace také významnou roli. Během této fáze dochází ke kvalitativně vyššímu rozvoji myšlení i k osvojování praktických činností. Nejvíce se uplatňují schémata a tabulky. Účinně pomáhají také při utváření, 16
rozvíjení a upevňování aplikačních schopností studenta, při samostatném promýšlení a řešení nových, nestandardních praktických úloh nebo při tvůrčím hledání neodkrytých souvislostí v jiných, změněných podmínkách a situacích (SPOUSTA, 2007, s. 100-101). Fáze syntetizování vědomostí (dovedností a zkušeností) patří z hlediska učícího se mezi nejnáročnější. Dochází v ní nejen k rekapitulaci, shrnutí a fixaci nových poznatků, ale též k revizi již zakotvených (dosavadních) poznatkových systémů. Tento psychicky náročný akt mohou pomoci splnit jen komplexně koncipovaná vizuália, která jsou s to obsáhnout větší množství znaků. Tomuto požadavku vyhovují především mentální mapy (SPOUSTA, 2007, s. 101). Vizuália lze také využít pro kontrolu a hodnocení učebních výsledků. Pro ověřování hloubky osvojených poznatků a žákovy schopnosti, získané vědomosti a dovednosti prakticky uplatnit v konkrétních situacích. Téměř všechny vizuální prostředky lze využít jak při prověřování znalostí, tak při jejich hodnocení - při zkoušení a klasifikování. Posloužit mohou nejen studentovi jako pohotový autodiagnostický prostředek k ověření jeho znalostí, ale též učiteli jako efektivní a časově nenáročný nástroj pro testování znalostí (SPOUSTA, 2007, s. 101). 3.2.1
Názornost ve výuce zeměpisu
Žák by měl poznávat geografické skutečnosti všemi smysly a v různých podmínkách. Spojení smyslového poznání s poznáváním logickým dosahujeme konkretizací jednotlivých pojmů, tedy názorným vyučováním. Názorné vyučování musí vycházet z konkrétních jevů, které žáci mohou vnímat svými smysly nebo které znají z vlastních prožitků, z vlastní zkušenosti. Abstraktní pojmy musí mít vždy konkrétní oporu. Např. výklad pojmu „příboj“ bude názorným tehdy, jestliže jej žákům přiblížíme obrazem, filmem, zvukovou nahrávkou nebo aspoň srovnáním s analogickým úkazem na větší vodní ploše (ŠUPKA, 1986, s. 66-67). Názorným vyučováním činíme vyučování zeměpisu srozumitelným a odstraňujeme ploché, verbalistické seznamování žáků se zeměpisným učivem. Zbavujeme tím vyučování formálnosti a nutíme žáky poznávat geografické jevy a děje takové, jaké skutečně jsou. Potřeba a míra názornosti ve vyučování je závislá na věku žáků a na obsahu učiva. Metodickými prostředky názorného vyučování zeměpisu jsou názorné pomůcky a vhodné výrazové prostředky mluveného slova. Názorné pomůcky slouží ke znázornění konkrétních i abstraktních jevů. Většinou však jimi myslíme skutečné předměty – geografické jevy, procesy a děje v krajině. Velmi důležité jsou různé mapy, globy a ostatní kartografické pomůcky, které mají při vyučování zeměpisu mimořádný význam. Dále sem patří přírodniny, modely, přístroje, grafy, schémata, tabulky, kresby a náčrty, obrazy a moderní audiovizuální pomůcky (ŠUPKA, 1986, s. 66-67).
17
3.3 Didaktická rizika používání vizuálií Vizualizace (zvláště schematizace) skrývají v sobě i určitá didaktická rizika. Nadměrné zdůrazňování názornosti nebo už hotová abstraktovaná podoba problému, kdy student již není nucen sám „projít“ cestu od konkrétního k abstraktnímu se může paradoxně změnit v brzdu rozvoje jeho abstraktního myšlení. Jestliže se prostřednictvím svého instrumentária znaků a symbolů učí vnímat a chápat abstraktní odraz reality, která vzdalují člověka od skutečnosti, což může způsobit, že bude neadekvátně a nepřesně interpretovat její konkrétní, věcnou podobu. Nesprávně koncipovaný vizuální prostředek (kresba, graf) může navodit a fixovat mylné představy (SPOUSTA, 2007, s. 93). Při nadměrné aplikaci vizuálních prostředků (nebo při jejich přehnané atraktivnosti, barevnosti apod.) může nejen odvádět pozornost studenta od práce s verbálním textem, ale i potlačovat jeho vlastní poznávací a myšlenkové aktivity. Vizuália mohou být účinná vždy jen ve spojení se slovní prezentací problému, protože teprve v této symbióze může vzniknout logicky strukturovaná vědomostní (dovednostní) soustava. Přemíra aplikovaných vizuálií bez náležitého zobecňování může vyústit až do povrchnosti a „plochosti" vědomostí - do jevu, pro nějž se vžil termín moderní analfabetizmus. Pokud budou rozvíjeny schopnosti žáků v modelování a vizualizování reálného světa v abstraktní podobu pouze ve směru od konkrétního k abstraktnímu - od originálu (předlohy) k jeho modelu - pak vyvstává reálné nebezpečí, že bude postupně ochabovat jejich smysluplný vztah k realitě a schopnost vnímat svět v úplnosti, celistvosti a ve všech jeho dimenzích (SPOUSTA, 2007, s. 93).
18
4
GRAFICKÉ VIZUALIZACE
Informace uložené v odborném sdělení mohou být graficky vizualizovány v různé podobě. Těmi nejběžnějšími, a také nejpoužívanějšími formami vizualizace jsou obraz, model, schéma, tabulka, graf a mentální mapa.
4.1 Obraz (kresba, fotografie) Obraz, kresba nebo fotografie má při zobrazování objektu vyjádřit nejen samotný vzhled předmětu (tvar, proporce), ale i jeho vlastnosti a funkce, a to tak, aby je nebylo možno zpochybnit a zobrazený objekt zaměnit s jiným objektem. Proto musí vlastnosti předmětu sdělit co nejjednodušším a nejsrozumitelnějším způsobem, s využitím těch nejelementárnějších vyjadřovacích prostředků. Z. Macek (1984) definuje didaktický obraz jako „… dvojrozměrná a audiovizuální média vytvořená nebo upravená podle didaktických a estetických kritérií pro výchovně vzdělávací proces jako prostředek názoru“ (SPOUSTA, 2007, s. 38-39).
4.2 Schéma a model Schéma se používá pro grafické znázornění vztahů mezi jevy. Představuje nástin, jednoduché, přehledné a názorné zobrazení podstaty jevu, skutečnosti a vnitřního uspořádání funkčního útvaru ve věcné, prostorové a časové soustavě. Využívá obou způsobů kódování, tzn. že slouží jak ke grafickému znázornění vztahů mezi jevy, tak také k zobrazení struktury jevu nebo procesu (SPOUSTA, 2007, s. 39-47). Model jako druh schématu zjednodušuje jevy nebo předměty a znázorňuje reálný objekt jako typ (obecně), tzn. že potlačuje detaily a podružnosti, čímž ztrácí rysy jedinečnosti, přitom však zachovává podstatné rysy originálu. Zjednodušující přístup k realitě umožňuje hlubší pohled do její struktury. Tím napomáhá k jejímu objasnění a pochopení. Model může být jak východiskem, tak výsledkem poznání daného jevu; reprezentuje jedinečný nástroj jak rozvoje poznání, tak rozvoje představivosti, imaginace a fantazie (SPOUSTA, 2007, s. 47). 4.2.1
Relation browser: CIA world factbook demo
Jedná se o interaktivní schémata týkající se jednotlivých států světa. Tato aplikace je dostupná na adrese: http://moritz.stefaner.eu/projects/relation-browser/. Aplikace pracuje s databází světových údajů CIA (CIA world factbook). U každého státu jsou zobrazeny sousedící státy. Dále se zobrazuje, do jakého celku daný stát patří, a u některých i jakým jazykem se zde mluví. Kliknutím na vybraný pojem se tento pojem přesune do středu a zobrazí se k němu přístupné informace. Kliknutím na středovou bublinu se zobrazí základní informace k příslušnému území. Jednotlivé státy lze také vybírat z abecední
19
nabídky. Kliknutím na bublinu s jazykem se zobrazí všechny země, které tímto jazykem hovoří. Sousední státy vybraného státu jsou spojeny modrými úsečkami s písmenem B uprostřed (zkratka výrazu „has a border to“) – jedná se o státy i moře. Zelené šipky s písmenem P uprostřed (zkratka výrazu „is part of“) směřují od vybraného státu k příslušnému kontinentu, na kterém daný stát leží. Jazyk, kterým daným stát hovoří je spojen šedou šipkou s písmenem S uprostřed (zkratka výrazu „is spoken in). Aplikace je vhodná především pro výuku regionálního zeměpisu. Nevýhodou je, že se do těchto schémat nedají přidávat další pojmy nebo odkazy.
Obr. 1: Schéma Německa vytvořené v Relation browser: CIA world factbook demo
20
Obr. 2: Základní informace o Německu ze schématu vytvořeného v Relation browser: CIA World Factbook demo
4.3 Tabulka, graf a diagram Tabulka (tabulovaný přehled) registruje, klasifikuje a organizuje dílčí části a vlastnosti daného jevu. Její hlavní funkcí je zachytit rozložení prvků daného systému a vyjádřit jejich vzájemné vztahy tak, aby bylo možno sdělované informace „přečíst“ z tabulky jedním pohledem. Vizualizace se (na rozdíl od schématu) v tabulce realizuje odlišným způsobem; tabulka má spíše registrační (evidenční) a výčtový charakter. Tabulkou můžeme skutečnost prezentovat přesně, přehledně, utříděně a v logicky uspořádaném systému, ale i stručně, názorně a přitom poměrně rychle. Obsah tabulky lze snadno a rychle pochopit (SPOUSTA, 2007, s. 68). Pojem graf nebo také diagram užíváme pro znázornění určitých matematických a statistických údajů o určitém jevu nebo procesu, které jsou vyjádřeny v číselných hodnotách nebo v soustavě souřadnic. Grafy mají obvykle podobu názorného schematického nákresu (SPOUSTA, 2007, s. 51). Výhodou grafu je, že prohlubuje, doplňuje a obohacuje verbální sdělení, stává se tak významným pomocníkem nejen ve výuce, ale i v ostatních oborech. Usnadňuje vyhodnocování dat a porovnávání různých hodnot z tabulky. Díky větší konkrétnosti a 21
názornosti umožňuje vytvořit jasnou představu o distribuci sledovaného jevu. Data a informace jsou prezentovány velmi přehledně a jednoduše. Čtení informací z grafu je snadné a jednoduché (SPOUSTA, 2007, s. 51). Pro výuku zeměpisu je používání grafů typické a velmi časté. Velmi oblíbené jsou např. klimadiagramy, což je diagramové vyjádření vztahu průměrných měsíčních teplot a průměrného úhrnu srážek. Klimadiagramy pro výuku je možné si vytvořit v tabulkových editorech, ale existují také internetové stránky, na kterých je možné již hotové klimadiagramy nalézt. Jsou to např. stránky http://www.klimadiagramme.de/, které obsahují velké množství klimadiagramů z různých stanic po celé zeměkouli. Stanice si lze vybírat z nabídky (podle kontinentu a následně podle státu) nebo na mapě s vyznačenými stanicemi.
Obr. 3: Klimadiagram stanice Cherrapunji (zdroj: http://www.klimadiagramme.de/Asien/Plots/cherrapunji.gif) 4.3.1
Tvorba tabulek, grafů a diagramů
Velmi častým pomocníkem pro tvorbu tabulek, grafů a diagramů, se kterým se běžně ve školách pracuje, je program Microsoft Office Excel. Podobný program, ale o poznání dostupnější je OpenOffice Calc, který si lze stáhnout zdarma a je kompatibilní s programem Excel. Tvorba tabulek je jednoduchá, jsou zde dostupné jednoduché i složitější matematické funkce a lze zde tvořit velké množství rozmanitých grafů, a to během několika jednoduchých kroků. V nabídce programu jsou grafy sloupcové, spojnicové, výsečové, bodové, plošné a mnohé další, které je také možné vzájemně kombinovat. Ukázka takového grafu je na následujícím obrázku. Na obr. 5 je ukázka možnosti tvorby diagramů.
22
Obr. 4: Graf a tabulka průměrných měsíčních teplot a srážkových úhrnů vytvořená v programu Microsoft Office Excel 2003
Obr. 5: Diagramy vytvořené v programu Microsoft Office Excel 2003. Vlevo: diagram vytvořený přes funkci Vložit -> diagram -> Paprskový diagram. Vpravo: diagram vytvořený přes funkci Automatické tvary -> Vývojový diagram + Spojovací čáry 23
4.4 Mentální mapa (Pojmová nebo myšlenková mapa) Mentální mapy jsou vytvořeny ze slov, pojmů a myšlenek a usnadňují orientaci v mysli např. při promýšlení určitého problému; proto se také označují přívlastkem myšlenkové. Znázorňujeme jimi různé jevy, související s myšlením a vytvářením pojmů a odborných termínů. Mentální mapou je schématicky možné znázornit objekty a jevy, vzájemné vztahy, vazby a souvislosti, strukturu objektu (SPOUSTA, 2007, s. 64-67). Mentální mapy jsou jedinečný gnozeologický nástroj, kterým je možno zachytit topologické stránky abstraktního myšlení, protože jsou s to poznatkový systém vyjádřit formalizovaně a symbolicky. Tyto mapy poskytují prostředky k vyjádření myšlenek, podněcují aktivní myšlení, rozvíjí kognitivní dovednosti analýzy, syntézy, klasifikace, generalizace a další, usnadňují orientaci v problému. Individuálnost a jedinečnost vytvořené struktury usnadňuje její zapamatování a následné vybavování. Zviditelňuje myšlenkové postupy, ke kterým je možnost se vracet a o diskutovaném problému znovu přemýšlet. (SPOUSTA, 2007, s. 64-67,101).
4.5 Grafické vizualizace ve výuce zeměpisu V hodinách zeměpisu velmi často používáme různých čísel a číselných vztahů, které vyjadřujeme pro názornost a srovnání pomocí tabulek, grafů, diagramů (též kartogramů a kartodiagramů). Vyučování zeměpisu se tak stává přesvědčivější, názornější a srozumitelnější. Žáci poznávají nejen kvalitu jednotlivých jevů a dějů, ale i jejich kvantitu, kvantitativní vztahy, což účinně napomáhá rozvoji zeměpisného myšlení. Cílem vyučování zeměpisu není přesné pamatování různých čísel, ale je třeba dosáhnout toho, aby žáci uměli v zeměpise s čísly pracovat, aby jim čísla a číselné vztahy lépe přiblížily konkrétní geografickou skutečnost. V poslední době vzrůstá význam i využití různých schémat, která blíže osvětlují podstatu sledovaných jevů a dějů a jejich strukturu a vzájemné vztahy (ŠUPKA, 1986, s. 77-78). Obrazy ve vyučování zeměpisu umožňují žákům zprostředkovaně pozorovat mnohé zeměpisné jevy, děje a přiblížit vzdálené kraje a život v nich. Vhodnými zeměpisnými obrazy můžeme znázornit změny, vývoj a dynamiku procesů probíhajících na Zemi. Vhodné obrazy by se měly (podobně jako mapy a další pomůcky) používat ve všech částech hodiny. Účinek zrakového vjemu se zvýší tehdy, bude-li obrázek barevný, dobře technicky provedený a esteticky působivý. Výběru vhodných obrázků a jejich správnému využití by měl věnovat každý učitel zeměpisu mimořádnou pozornost (ŠUPKA, 1986, s. 79-80).
24
5
MAPA
Pod pojmem mapa podle Hojovce (1987) rozumíme zmenšené, zevšeobecněné zobrazení povrchu Země, ostatních nebeských těles nebo nebeské sféry sestrojené podle matematického zákona na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů vázaných na jmenované povrchy. Mapa je zeměpisná pomůcka, která umožňuje orientaci v prostoru tím, že zobrazuje vztahy mezi různými místy, velikost a druh objektů, jejich vzdálenosti a usnadňuje nám tak nalézt spojení i v kraji, ve kterém jsme nikdy nebyli. Tyto vztahy mohou být vizualizovány buď pomocí obrazů nebo symbolů, popřípadě kombinací obou těchto prostředků. Mapa je specifickou formou vizualizace, která rozložením určitých znaků vážících se k povrchu Země (aj. kosmických těles) představuje kombinaci schématu využívajícího smluvených znaků a symbolů a diagramu, jejichž pomocí grafického znázornění matematických a statistických číselných hodnot v soustavě souřadnic charakterizuje i kvantitativní stránku předmětného jevu (SPOUSTA, 2007, s. 31-32, 64).
5.1 Klasické mapy Zeměpisné atlasy a mapy patří mezi základní a nejdůležitější zeměpisné pomůcky, bez nichž se vyučování zeměpisu neobejde. Tvrzení, že bez mapy není zeměpisu, je prastaré a najdeme ho v každé učebnici didaktiky geografie a metodické příručce. Mapa je zvláštní způsob prostorového vyjádření geografických jevů a dějů (ŠUPKA, 1986, s. 69). Metody práce s mapami patří k hlavním, specifickým metodám vyučování zeměpisu, neboť studium zeměpisných jevů se opírá o mapy a vychází z nich. Pro zeměpis je mapa důležitým nástrojem poznání, na rozdíl od jiných vyučovacích předmětů, pro něž je většinou pouze zdrojem informace o lokalizaci jevu. Práce s mapou by měla být téměř v každé vyučovací hodině i při domácí přípravě. Mapa dává žákům nejnázornější představu o prostorovém rozmístění zeměpisných jevů a objektů (WAHLA, 1973, s. 61). Učivo základů kartografie má na základní i střední škole významné postavení. Cílem vyučování kartografie na základní škole je postupně naučit žáky uvědoměle pracovat s různými mapami jako základním zdrojem důležitých geografických informací. Na gymnáziu je třeba studenty systematicky seznamovat s funkcí geografické kartografie, naučit je soustavné a cílevědomé práci s mapami a poučit je o významu této činnosti (ŠUPKA, 1990, s. 20). Čtení mapy je pro žáky složitou a obsáhlou činností. Při této činnosti se vyhledávají a určují v mapě zakreslené zeměpisné jevy, sledují se jejich polohové vztahy, usuzuje se na souvislosti složek geografického prostředí a zjištěné poznatky se popisují a vysvětlují. Východiskem pro čtení mapy je znalost měřítka, kartografické sítě, smluvených 25
značek. Cílem je naučit žáky vidět za každým znakem určité předměty nebo jevy. Základní význam má čtení map obecně zeměpisných, protože od nich vede cesta k čtení map se specializovaným obsahem (WAHLA, 1973, s. 61-62). Orientace na mapě vychází z předpokladu, že žák rozumí konstrukci mapy, umí využívat údaje o zeměpisných objektech a jevech z mapy, umí tzv. „vidět“ terén. Vyvrcholením celého procesu jsou představy o prostorovém rozmístění zeměpisných jevů a dějů na povrchu Země. Cvičení na mapě jsou jedním ze zdrojů pro výcvik geografického myšlení. To znamená vytvořit u žáků schopnost, na základě studia různých map, chápat přirozené vztahy a souvislosti v prostoru a čase, studovat tyto vztahy a souvislosti a vytvářet si o nich ucelené závěry (WAHLA, 1973, s. 61-62).
5.2 Digitální mapy V dnešní době je tato forma map velice rozšířená a jak ve výuce, tak v běžném životě nachází široké uplatnění. Velmi používané je vyhledání adres, firem a především plánování tras. Mnohé tyto aplikace nabízejí více druhů map, a to zpravidla mapy obecné, letecké nebo satelitní, a také mapy historické nebo jiné speciální mapy. Ovládání těchto map je velmi intuitivní a ovládací prvky jsou zpravidla řešeny jednoduchou formou, jejichž ovládání zvládne opravdu každý. Představované servery jsou dostupné bezplatně a jejich data jsou často aktualizována. 5.2.1
Mapy.cz
Tento mapový server provozuje zdarma společnost Mapy.cz, s.r.o. a je dostupný na: http://www.mapy.cz. Jsou na něm dostupné tyto mapy: obecná, turistická, letecká (verze současná, z roku 2006 a 2003) a historická. Mapový server nabízí možnost Vyhledat na mapě, Plánování a měření trasy (autem, na kole nebo ruční měření) a dále Místa, lokalita a body – kliknutím do mapy si můžete vytvořit vlastní body s vlastním popiskem nebo zjistit bližší informace k lokalitě, na níž jste klikli, včetně souřadnic GPS pomocí funkce GPS / Co je zde?. Tyto body je možné ukládat nebo poslat známému. Ovládání měřítka mapy je intuitivní a jednoduché. Kliknutím na Tisk mapy se otevře náhled mapy bez ovládacích prvků, který je možné si vytisknout. Odkaz Sdílet mapu nabízí služby Odkaz na tuto mapu, Poslat mapu e-mailem, Stáhnout jako obrázek a Vložit odkaz na mapu do vlastních stránek.
26
Obr. 6: Historická mapa okolí Uherského Hradiště (upraveno z: www.mapy.cz) 5.2.2
Mapy Google
Mapový server Mapy Google provozuje bezplatně a veřejně společnost Google a je dostupný na: http://maps.google.cz. Na serveru je možné přepínat mezi obecnou mapou, satelitní a Earth (glóbus). K těmto mapám je možné si připínat doplňkové vrstvy Doprava, Fotografie, Počasí, Webkamery, Wikipedie a Popisky a další. Ne všechny vrstvy jdou zobrazit pro každý typ mapy. Server nabízí možnost Vyhledat místa, Vyhledat trasu a tvořit Moje místa, Tisk a Odkaz, které fungují prakticky stejně jako na mapy.cz, proto tyto možnosti nebudu dále rozepisovat.
27
Obr. 7: Obecná mapa okolí Uherského Hradiště s fotografiemi památek a zajímavostí (upraveno z: http://maps.google.cz)
5.3 Scribble Maps Tato webová aplikace umožňuje rychlou tvorbu map bez nutnosti registrace nebo přihlášení. Mapy vytvořené v této aplikaci je možné exportovat do Google My Maps a do Google Earth, ukládat ve formátu kml, jpg nebo gpx. Je zde také možnost kreslení. Lze přidávat obrázky, tvary, text, značky. Prostě poměrně jednoduše vytvářet vlastní mapy, dále je editovat, posílat, tisknout atd. Aplikace je dostupná na: http://www.scribblemaps.com. Po otevření aplikace se v horním levém rohu nabízí 2 tlačítka. Jednou z možností je tlačítko View map, po jehož spuštění je možné se podívat na mapy vytvořené jinými uživateli (150 posledních map). Druhou možností, kterou tato aplikace nabízí, je Create Map, která otevře aplikaci na tvorbu map. Tu je také možno spustit kliknutím na Create Your Map Now! 5.3.1
Základní ovládací prvky
Přestože je ovládání aplikace intuitivní, pro usnadnění práce s touto aplikací uvádím stručný návod. Po načtení aplikace se otevře první dialogové okno, ve kterém je možné nastavovat jazyk. Je zde i čeština, ale jedná se pouze o strojový překlad. Další možností je otevření bílé plochy pomocí ikony White Board. Na tuto plochu je potom možné kreslit a využívat všechny ostatní nástroje jako při tvorbě mapy. Ikona Map Directory zobrazí prohlížeč vytvořených map (posledních 150 map). Toto okno je nutné zavřít pomocí křížku, aby bylo možné s programem dále pracovat.
28
Obr. 8: Úvodní dialogové okno aplikace Scribble Maps Hlavní ovládací prvky se nacházejí v panelu nástrojů, který je umístěn vlevo nahoře v okně aplikace. Následující obrázek a tabulka popisují hlavní tlačítka a jejich funkce v aplikaci Scribble Maps. Obrázek 10 zobrazuje nabídku hlavního menu, které umožňuje otevření nové mapy, ukládání ve formátu jpg, kml, gpx, tisk, sdílení, posílání emailem a další funkce.
Obr. 9: Panel nástrojů aplikace Scribble Maps
Číslo na obr. 9
Tab. 2: Funkce tlačítek v aplikaci Scribble Maps Název tlačítka
Funkce tlačítka
1
Menu
rozbalí nabídku menu (nová map, uložení, tisk,…)
2
Select (Move and Change)
výběr
3
Drag Map
umožňuje posunování s mapou
4
Eraser
guma – umožňuje mazání
5
Paint Bucket
umožňuje vybarvení plochy
6
Scribble
kreslení čar
7
Draw Lines
kreslení linek
8
Draw Rectangles
kreslení obdélníků
9
Draw Circles
kreslení kruhů
10
Draw Shapes
kreslení tvarů (vyznačením hraničních bodů)
11
Place Text
umístění textu
12
Place Marker
umístění značek
13
Add Image
přidat obrázek (vložením jeho URL)
14
Get Widget / Embed
získat pomůcku / vložit
15
Find
vyhledávání
16
Color
výběr barvy
17
Opacity
průhlednost
18
Line Thickness
tloušťka čáry
19
Blend modes
režimy prolnutí
20
Create Legend
vytvoří legendu
29
Obr. 10: Nabídka menu aplikace Scribble Maps
Číslo na obr. 10
Tab. 3: Ikony a jejich funkce v aplikaci Scribble Maps Ikona
Funkce ikony
1
New Map
otevře novou mapu
2
Save Map
uloží mapu (uložení, ID, heslo, odkaz)
3
Send To Friend
vygeneruje přímý odkaz, který je možné spolu se zprávou a vaším jménem poslat emailem
4
Print
otevře nové okno s mapou ve formátu vhodném pro tisk
5
Save JPG
uloží vytvořenou mapu ve formátu jpg
6
Save KML
uloží vytvořenou mapu ve formátu kml
7
Save to GPX
uloží vytvořenou mapu ve formátu gpx
8
Google maps
zobrazí mapu v Google maps
9
Google
zobrazí mapu v Google Earth
Obr. 11: Nabídka možností výběru map v aplikaci Scribble Maps
30
5.3.2
Scribble Maps v geografickém vzdělávání
Tato aplikace stejně jako většina moderních aplikací umožňuje široké využití nejen ve výuce. V tomto případě se jedná o nástroj vhodný především pro učitele, kteří si s jeho pomocí mohou upravit mapy do výuky podle svých požadavků a přání. S touto aplikací je také možné naplánovat trasu výletu nebo exkurze i s fotkami míst a popiskami jednotlivých zastávek a žákům a jejich rodičům potom poslat odkaz, na který se mohou podívat.
5.4 Worldmapper – The world as you´ve never seen it before Existuje nepřeberné množství dalších vizualizačních pomůcek na bázi map. Vybrala jsem dvě aplikace, z nichž obě reprezentují metodu kartografické anamorfózy, jejímž výsledkem jsou anamorfované mapy. Webová stránka http://www.worldmapper.org obsahuje kolekci světových anamorfovaných map, na nichž je území daných států zobrazeno nejen podle reálné rozlohy, ale hlavně také podle jiných ukazatelů jako např. podle vzdělání, dětské úmrtnosti, exportu ovoce a mnoha dalších. Jedná se tedy o soubor mapových kartogramů s různou tématikou. Nachází se zde téměř 700 map, z nichž 366 je dostupných ve formátu pdf. V odkazu Map Categories jsou mapy setříděny do kategorií podle tématu. Odkaz Thumbnail Index zobrazí náhledy map seřazených podle čísel. Odkaz A-Z Map Index nabízí mapy rozdělené do kategorií, které jsou abecedně uspořádané.
Obr. 12: Anamorfovaná mapa světa podle rozlohy států (zdroj: http://www.worldmapper.org)
31
Obr. 13: Anamorfovaná mapa světa podle populace států (zdroj: http://www.worldmapper.org) World Population Atlas Tato aplikace je dostupná na http://www.worldmapper.org v záložce Home je odkaz na aplikaci s názvem World Population Atlas nebo je ji možné najít přímo na adrese: http://www.worldpopulationatlas.org. Tato aplikace umožňuje vidět jednotlivé státy zobrazeny podle hustoty zalidnění jednotlivých oblastí tohoto státu. Nejprve se zobrazí hlavní stránka tohoto atlasu, na které je zobrazena mapa světa. Kliknutím na vybraný stát na mapě se otevře jeho anamorfovaná mapa podle hustoty zalidnění. Tohoto zobrazení je také možno dosáhnout kliknutím na tlačítko List of Countries, ve kterém si člověk vybere daný stát (nutné u menších států, které nejsou na mapě příliš zřetelné).
Obr. 14: Anamorfovaná mapa Austrálie podle hustoty zalidnění jednotlivých oblastí (zdroj: http://www.worldpopulationatlas.org) 32
5.4.1
Worldmapper v geografickém vzdělávání Mapy a jejich různé formy jsou nedílnou součástí výuky zeměpisu, a proto by neměly ve výuce chybět. Anamorfované mapy studentům jednoduchou grafickou formou reprezentují přehledně různá data. Pro žáky pak není těžké odhalit, jaký vliv na daný problém má který stát. World population atlas přehledně, také pomocí anamorfovaných map, zobrazuje hustoty osídlení daných států. Worldmapper je velmi vhodné využívat při výuce regionálního zeměpisu jednotlivých států, ale také při prezentaci různých charakteristik ve výuce socioekonomické geografie. K některým tématům jsou také připraveny animace sestávající z anamorfovaných map daného tématu v časovém sledu, který je pro žáky ještě poutavější, protože mohou sledovat vývoj daných charakteristik v průběhu let.
33
6
GOOGLE EARTH
Google Earth je program, který umožňuje prohlížet Zemi jako ze satelitu, a to ve velkém rozlišení. Při pohledu na celou zeměkouli se dá tento program nazvat virtuálním globusem. Přibližováním se posléze mění na 3D mapu složenou ze satelitních snímků, kterou je možné přibližovat, oddalovat a posunovat libovolným směrem. Tento program je možné volně stáhnout (i v češtině), např. na http://earth.google.com/. Rychlost zaostřování je závislá na rychlosti připojení k Internetu, protože program si automaticky stahuje potřebná data (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 10). Google Earth umožňuje podívat se kamkoli na Zemi, a to nejen díky satelitním snímkům, ale také mapám. Program také umožňuje zkoumání vesmíru v režimu Obloha. Je zde možnost zkoumání oceánského dna, podobně jako je to možné u pevniny, dále je možné prohlédnout si povrch Marsu, a také se pomocí starších satelitních snímků vydat na cestu do minulosti. Dále program nabízí bohatou nabídku vrstev, které poskytují další zajímavé informace o daných místech nejen na Zemi. Je zde možnost vyhledávání, ale také si lze vytvářet nová místa a jednoduše je sdílet s ostatními uživateli (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 10).
6.1
Základní ovládací prvky
Ovládání tohoto programu je velmi jednoduché, ale přesto než si na něj zvyknete, tak to chvíli trvá. Proto zde uvádím zkrácený návod na jeho ovládání, který usnadní první kroky s tímto programem. Jednoduchými úkony myší je možné 3D zobrazení přibližovat, oddalovat, posunovat libovolným směrem, naklánět zobrazení, a také jím plynule otáčet (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 10). Tab. 4: Panely a tlačítka a jejich funkce (převzato z: POLEHŇOVÁ, 2009, s. 10-11)
Číslo na obr. 15
Panel /Tlačítko
Funkce
1 Panel Hledat
slouží k vyhledávání místa, firmy a trasy, je zde také možnost spravování výsledků hledání
2 Panel Místa
slouží k editaci, ukládání, uspořádávání míst zájmu, a také jejich opětovné navštěvování
3 Panel Vrstvy
umožňuje zobrazování zajímavých míst, která můžete vybrat a zobrazit v dané oblasti, a také informace o těchto místech
4 Prohlížeč 3D
v tomto okně se zobrazuje zeměkoule a její terén
5 navigace
Ovladač pohledu - nastavení pohledu z daného směru, rozhlédnutí se z místa kolem dokola. Ovladač pohybu – posunování zobrazení do všech směrů. Posuvník - přibližování a oddalování zobrazení.
6 Panel nástrojů
obsahuje tlačítka s různými funkcemi
Ovládací prvky
34
Panel /Tlačítko
Funkce
7 Stavový řádek
zde se zobrazují souřadnice, nadmořská výška, datum snímku a stav datového proudu
8 Přidat obsah
toto tlačítko otevírá internetovou Galerii KML a umožňuje tak přidávání vizualizací vytvořených jinými uživateli
Obr. 15: Okno programu GE (Google Earth) s jeho základními prvky (převzato z: POLEHŇOVÁ, 2009, s. 11)
Obr. 16: Detail lišty nástrojů v programu GE (převzato z: POLEHŇOVÁ, 2009, s. 11) Tab. 5: Tlačítka a jejich funkce (převzato z: POLEHŇOVÁ, 2009, s. 12) Tlačítko
Číslo na obr. 16
9
Zobrazit/skrýt postranní panel
Funkce kliknutím na tuto ikonu skryjete nebo zobrazíte postranní panel (panely Hledat, Místa a Vrstvy)
10 Značka místa
tímto tlačítkem lze přidat novou značku místa a její popis, styl, barvu, zobrazení a také výšku
11 Mnohoúhelník
kliknutím na toto tlačítko lze vyznačit určitou plochu a vytvořit obrys této plochy, její popis, styl, barvu, zobrazení a také výšku
12 Cesta
pomocí tohoto tlačítka vytvoříte cestu, její popis, styl, barvu, zobrazení a také výšku
35
Tlačítko
Číslo na obr. 16
13 Překryvný obrázek
pomocí tohoto tlačítka přidáte na Zemi překryvný obrázek, jeho popis, umístění, zobrazení, výšku
14
Zaznamenat prohlídku
toto tlačítko zobrazí panel nahrávání, který umožňuje zaznamenat a posléze uložit video z prohlídky
15
Zobrazení historických snímků
pomocí časového posuvníku můžete přejít na různá data pořízení snímků
16 Sluneční osvětlení
pomocí posuvníku nastavíte denní dobu, a tím zobrazíte sluneční světlo nad krajinou
Přepínání mezi 17 režimy Země, Obloha a Mars 18 Pravítko
19 E-mail
20 Tisk
21
6.2
Funkce
Zobrazit v aplikaci Mapy Google
pomocí tohoto tlačítka je možné měřit vzdálenost. A to ve dvou variantách: měření délky a kurzu čáry nebo měření cesty. Vše v několika jednotkách umožňuje odeslat e-mail s přílohou (obrázek s aktuálním zobrazením ve formátu jpg, soubor, který otevře aktuální zobrazení v programu GE nebo značku místa) kliknutím na toto tlačítko vytisknete aktuální zobrazení Země, poslední výsledky hledání nebo vybranou značku místa toto tlačítko otevře okno s aktuálním zobrazením v aplikaci Mapy Google ve vašem webovém prohlížeči
Základní funkce
Tento program nabízí množství rozmanitých funkcí, které skýtají nejen velké možnosti využití běžnému uživateli, ale i ve vzdělávacím procesu při hodinách zeměpisu. S tímto programem je možné vyhledávat určitá místa, firmy a trasy. Vytvářet, editovat a sdílet nová místa, plochy a cesty. A v neposlední řadě si zobrazit spoustu užitečných a doplňujících informací o různých místech (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 14). 6.2.1
Vyhledávání
Jednou z funkcí, které tento program nabízí je Vyhledávání. Vyhledat lze nejen určitá místa, ale také různé instituce, dále je zde možnost naplánovat si trasu. Pro vyhledávání určitého místa je nutné se na kartě Vyhledávání přepnout na záložku Přelétnout (viz Obr. 17 a). Pokud chcete vyhledávat určitou firmu, je nutné se přepnout na záložku Najít firmu (viz Obr. 17 b). V případě vyhledávání trasy je to záložka Trasa (viz Obr. 17 c). Kromě názvů je možné zadávat také zeměpisné souřadnice (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 14).
36
Obr. 17. Panel vyhledávání při vyhledávání místa, firmy a trasy 6.2.2
Vrstvy
V primární databázi, kterou je možné stáhnout společně s programem, je poměrně velké množství vrstev s rozdílnou tématikou. Zobrazení a obsah jednotlivých vrstev se ovládá v panelu Vrstvy. Některé z vrstev mají po rozkliknutí možnost volby z dalších vrstev (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 15). Vrstva Prostorově zobrazené budovy nabízí pohled na některé budovy jako na 3D objekty. Pro běžnou orientaci v 3D prohlížeči je dobré mít zapnutou vrstvu Hranice a značky, která obsahuje hranice různých celků a jejich názvy a také sídla. Vrstva Zajímavá místa obsahuje škálu zobrazení různých institucí jako např. restaurace, ubytování, banky, lékárny, školy, dopravu a spoustu dalších. Vrstva Terén umožňuje zobrazení určitého území v jeho 3D podobě, což je působivé především v kopcovitém terénu (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 15-16). Další vrstvy se automaticky nezapínají při spuštění programu. V prvé řadě je to vrstva Zeměpisný web obsahující fotografie z daných míst, videa a také informace z internetové encyklopedie. Při zapnutí vrstvy Zobrazení ulic se přepnete do režimu Jump into Street View, který nabízí možnost prohlédnout si některá místa naprosto fotorealisticky (360° rozhled). Vrstva Počasí umožňuje zjišťování aktuálního stavu počasí kdekoliv na zemi. Vrstva Galerie nabízí obrovské množství vrstev, ze kterých je možné se dozvědět zajímavé informace, také shlédnout videa a fotografie. Vrstva Oceán poskytuje velké možnosti při zkoumání oceánu např. Vraky lodí, Sledování živočichů. Obsah vrstvy Globální povědomí se týká globálních problémů např. USHMM: Krize v Dárfúru, také různých ekologických faktorů např. ARKive: Ohrožené druhy, UNICEF: Voda a hygiena. Vrstva Silnice umožňuje zobrazit silnice včetně jejich označení (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 15-16).
37
6.2.3
Tvorba míst, ploch a cest
Tento program umožňuje vytváření vlastních míst zájmu, také lze vyznačit určité plochy a v neposlední řadě i cesty. Tvorba není nijak složitá. Vytvořené místo, plochu nebo cestu (dále jen místo) lze pojmenovat, zjistit nebo změnit jeho umístění v zeměpisných souřadnicích. Je také možno měnit popis značky, styl a barvu, zobrazení a výšku. Nové místo, plocha nebo cesta se umístí do složky Moje místa. Kliknutím na pravé tlačítko myši u názvu nového místa lze s místem dále pracovat – kopírovat, sdílet, editovat, poslat emailem a mnohé další úkony (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 16-17).
6.3 Google Earth v geografickém vzdělávání Program Google Earth, nabízí rozsáhlé možnosti využití nejen ve výuce zeměpisu, ale i jiných předmětů. Program umožňuje jeho široké využívání pro učitele, žáky, ale také pro mnohé další. Navíc je k programu dostupné množství podpůrných aplikací a návodů na internetu. Práce s programem pomůže oživit každou hodinu a měla by se stát jedním z velkých pomocníků. S pomocí fantazie a tohoto programu lze procestovat a poznat jednotlivé kontinenty, a to jak z hlediska fyzické, tak humánní geografie. Samotné satelitní snímky mohou poskytovat dostatek informací, ale s pomocí různých vrstev může být toto bádání mnohem zajímavější a poutavější. Při vysvětlování složitějších procesů probíhajících na naší zeměkouli je možné využít aplikace z Galerie Google Earth, které zpracovali jiní uživatelé. Samozřejmě, že další možností je si aplikaci vytvořit sám a přesně podle toho, k jakému účelu má sloužit (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 18). Možnosti využití programu Google Earth v geografickém vzdělávání jsou velmi rozsáhlé a záleží jenom na fantazii učitele a na dostupnosti počítačů v jednotlivých školách a v nemalé míře také na rychlosti připojení k internetu. Ale i pokud jsou možnosti práce na počítači omezené, je možné s tímto programem v hodinách zeměpisu pracovat nebo alespoň žáky dostatečně motivovat k tomu, aby s tímto programem pracovali doma - ve svém volném čase nebo při řešení domácích úkolů. Program lze použít jak pro motivační úvod do jednotlivých tematických celků učiva, tak pro práci během probírání učiva a nakonec také k jeho procvičování a zapamatování. Při používání tohoto programu velmi záleží, jestli vybavení školy dovoluje, aby s programem pracoval pouze učitel nebo skupiny žáků, popřípadě jednotlivci. Tomu je také nutné přizpůsobit nejenom zadávané úkoly, ale také délku práce s programem (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 18). V dnešní době je sledování aktuálního dění ve světě pro žáky velmi důležité. S pomocí zpráv z novin, televize nebo internetu a programu Google Earth je možné žáky aktivně podporovat při získávání přehledu dění ve světě. Pomocí krátkých zpráv a úkolů, které lze vypracovávat v programu Google Earth se žáci mohou o daných událostech dozvědět více, a také si tyto události lépe zapamatovat (POLEHŇOVÁ, 2009, s. 21-22).
38
7
KMLFACTBOOK.ORG
Kmlfactbook.org je webová aplikace, která umožňuje vizualizaci dat z databáze CIA World Factbook, ale i z dalších zdrojů dokonce i z námi vytvořených databází). CIA World Factbook je volně dostupná databáze statistických dat. Je dostupná na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/. Data jsou zde prezentována pomocí tabulek, čísel a textu. Pro využití ve vzdělávání je ovšem mnohem vhodnější tato data vizualizovat a tuto možnost nám nabízí právě kmlfactbook.org, který tato data převede do kartogramu. Tyto výstupy si lze prohlížet v programu Google Maps, popřípadě v programu Google Earth (v tomto případě je nutné si stáhnou příslušný plugin). Mapu je možné uložit ve formátu kmz a poté s ní pracovat v jiném programu, který umí s tímto formátem pracovat. Formát kmz lze také vytvářet v programu Google Earth. Data lze komprimovat do archivů kml. Oba tyto typy formátů lze posílat emailem, sdílet a otevírat v programu Google Earth.
7.1 Základní ovládací prvky Přestože je ovládání aplikace intuitivní, pro usnadnění práce s touto aplikací uvádím stručný návod na její ovládání.
Obr. 18: Okno aplikace kmlfactbook.org.org s jeho základními prvky
39
Číslo na obr. 18
Tab. 6: Tlačítka a panely aplikace kmlfactbook.org a jejich funkce
7.1.1
Tlačítko / panel
Funkce tlačítka / panelu
1
Help & About
zobrazí nápovědu a informace o aplikace
2
Login/Signup
umožňuje přihlášení a odhlášení uživatele (nutné pro vkládání vlastních databází)
3
Databáze
umožňuje výběr z jednotlivých databází a z jejich dalších sekcí
4
Nastavení
tento panel se využívá při tvorbě vizualizací
5
Okno vizualizace
zde se zobrazí nadefinovaný způsob vizualizace
6
Preview in Map
kliknutím se aktualizuje zobrazení dat podle daného nastavení
7
Download KML file
umožňuje uložení dat ve formátu kmz
8
View data
zobrazí tabulku s používanými daty (pořadí států, stát, hodnoty)
9
Full screen
zobrazí okno vizualizace na celou obrazovku
10
Informace o datech
zde jsou zobrazeny informace o použitých datech
Panel databáze
Pomocí žluté dvojité šipky se rozbalí nabídka hlavních databází, ze kterých je možné vybírat data pro vizualizaci. V nabídce jsou záložky CIA World Factbook, WRI Earth Trends (World Resources Institute), User Submitted a My Data. Kliknutím na vybranou záložku se zobrazí kategorie. Kliknutím na kategorii se rozbalí nabídka jednotlivých datových sad. Tab. 7: Kategorie jednotlivých záložek v programu kmlfactbook.org CIA World Factbook
WRI Earth Trends
User Submitted
People
Climate and Atmosphere
Environment
Economy
Forests, Grasslands and Drylands
Economy
Transport
Population, Health and Human Well-being
Climate
Military
Energy and Resources
People
Geography
Economics Business and the Environment
Energy
Government
Agriculture and Food
newly_submitted
Communications
Biodiversity and Protected Areas
Other
Water Resources and Freshwater Ecosystems
Agriculture
Coastal and Marine Ecosystems
Resources
Environmental Governance and Institutions
Government
40
7.1.2
Okno vizualizace
Pro zobrazení vizualizace podle námi nastavených parametrů je nutné kliknout na tlačítko Preview in Map. Ovládání okna vizualizace je shodné s ovládáním programu GE, které bylo popsáno v předchozí části. 7.1.3
Panel nastavení
V panelu nastavení je možné nastavovat parametry pro zobrazovanou vizualizaci. V horní řadě se nacházejí 3 tlačítka, pomocí nichž je možné vybírat základní podobu vizualizovaných dat. Jsou to tlačítka zobrazená na obr. 19.
Obr. 19: Detail panelu nastavení – tlačítka pro výběr podoby vizualizovaných dat
Na následujících obrázcích jsou nastaveny stejné parametry, pouze je zde změněn způsob zobrazení. Jedná se o data z CIA World Factbook, kategorie People a ukazatel Population growth rate (%). Na Obr. 20 je zobrazení 2D. V tomto případě se ovšem nejedná o klasické ploché zobrazení (jako mapa), ale jedná se o to, zda je na zobrazení daného kartogramu použita pouze barevná hypsometrie nebo se jedná i o použití plastického zobrazení (různá výška států vzhledem k dané problematice). V tomto případě je tedy použita pouze barevná hypsometrie bez různých výšek. Na Obr. 21 je použito zobrazení 3D, tedy i výškové rozčlenění států podle Procentuálního růstu populace. Na Obr. 22 je zobrazení Chart tedy pomocí kartodiagramů.
41
Obr. 20: Vizualizace Procentuálního růstu populace pomocí zobrazení 2D
Obr. 21: Vizualizace Procentuálního růstu populace pomocí zobrazení 3D 42
Obr. 22: Vizualizace Procentuálního růstu populace pomocí zobrazení Chart Panel nástrojů pro zobrazení 2D umožňuje nastavení altitude (lze nastavit zobrazení států (jejich výšku), která bude pro všechny státy stejná) a pro funkci 3D umožňuje nastavení max-height (tím nastavíme maximální výšku pro 3D zobrazení státu s maximální hodnotou sledovaného ukazatele – pro lepší rozlišení různých hodnot). Zbylé možnosti nastavení jsou shodné pro zobrazení 2D a 3D: opacity – nastavení průhlednosti barev z vybrané škály. Line opacity – nastavení průhlednosti hraniční čáry a line color – výběr barvy hraniční čáry. Dále je zde možnost výběru barevné škály pro barevnou hypsometrii. Výběr je možný z 5 přednastavených škál nebo si můžete vytvořit vlastní škály. Tvorba vlastní škály spočívá ve výběru nejtmavší a nejsvětlejší barvy a zbytek je vygenerován automaticky. Další možností je nastavení jiné škály barev pro záporné hodnoty (nebo lze nastavit i jinou hranici než 0) - to je umožněno zatrhnutím položky anchor data at: [0] a následným výběrem druhé barevné škály pro záporné hodnoty. Barvu lze také vybírat pro území s hraniční hodnotou uvedenou v položce anchor data at – color at cutoff point. Aplikace také nabízí možnost zobrazení nebo nezobrazení doplňujících údajů (ty jsou přidány i do kml, takže je pak možné je zobrazovat i v jiném programu) – include popup ballons. Tyto údaje se zobrazí kliknutím na daný stát nebo na ikonu. Ikonu lze vybírat vedle nápisu placemark icon. Kde je možné vybírat z možnosti none (žádná 43
ikona), flag (zobrazí státní vlajky), dot (zobrazí pouze ikonu) nebo chart (vytvoří kombinaci kartogramu a kartodiagramu). Velikost vložených ikon je možné měnit a je také možnost změny barvy pro zobrazení hranic vybraného státu. Pro zobrazení Chart je možné zvolit, jaké číslo bude reprezentovat celý kruh – full chart value (přednastaveno je 100). Toto přednastavení je vhodné využít pro procentuální charakteristiky (např. Population growth rate). Další možností je nastavení data max setting, které zobrazí data daného státu jako procenta z nejvyšší hodnoty celého kruhu. Také je možnost měnit barvu, která doplňuje zbytek kruhu do plné hodnoty – background color, ale také barvu pro zobrazovanou charakteristiku – slice color. Lze měnit i velikost koláčového grafu zaškrtnutím položky variable size chart tím, že nastavíme velikost minimální a maximální. Další možností je změna charakteristiky, vzhledem ke které jsou daná data vztažena – size set by s výběrem z možností: area (plocha státu) nebo population (populace).
Obr. 23: Panely nastavení v aplikaci kmlfactbook.org – vlevo funkce 2D, uprostřed funkce 3D a vpravo funkce Chart
44
7.2 Kmlfactbook.org v geografickém vzdělávání Prostor pro využívání této aplikace je ve výuce obrovský, a to jak pro učitele, tak také pro žáky. Jednoduchou a dostupnou formou si lze vytvořit vlastní kartogramy, a to jak z dat dostupných přímo v této aplikaci, tak z vlastních dat. Samotná tvorba souborů je pro učitele jednoduchá a jejím výsledkem jsou velmi poutavé a interaktivní výstupy. Data jsou pro žáky transformována na snadno pochopitelnou formu. Práce s již vytvořenými soubory v programu Google Earth nebo Mapy Google je velmi jednoduchá a intuitivní. Nabídka dat týkajících se různých témat je poměrně obsáhlá. V aplikaci je také možné vytvořit kartodiagramy, ale jejich formát je omezený a zobrazení není vždy příliš přehledné. Aplikaci a v ní vytvořené soubory je možné využít jak pro výuku regionální, tak socioekonomické geografie. Dat týkajících se fyzické geografie není v aplikaci mnoho, ale lze s nimi také vhodně pracovat.
45
8
GAPMINDER – FOR A FACT-BASED WORLD VIEW
Jedná se o web organizace podporující využití statistiky k vysvětlování světových problémů z oblasti ekonomické, sociální a životního prostředí s mnoha příklady a nástrojem umožňujícím provést vlastní analýzu dat. Adresa webu je www.gapminder.org. Samotný program nese název Gapminder World a je volně přístupný, takže ideální pro použití ve škole i doma. Stálé připojení k internetu je možné nahradit stáhnutím programu Gapminder Desktop, a tím fungovat bez připojení na internet. Celý program je v angličtině, ale má jednoduché ovládání, které je poměrně intuitivní. Přesto přikládám základní návod k jeho ovládání, který usnadní práci s tímto programem.
8.1 Základní ovládací prvky Webová stránka má několik záložek: Home, Gapminder World, Data, Videos, Download, For teachers a Labs. V záložce Gapminder World se nachází graf nebo mapa s vybranými ukazateli. V následujících obrázcích a tabulkách jsou popsána jednotlivá okna a tlačítka sloužící k tvorbě grafu.
2
1
3
4 5
15
6
8 14
13
12
11
Obr. 24: Gapminder World - Záložka Map s označením ovládacích prvků
46
10
7 9
Tab. 8: Tlačítka a podokna záložky Map a jejich funkce
Číslo na obr. 24
Tlačítka / podokna
Funkce tlačítka
1
Chart / Map
záložky Chart (tabulka) a Map (mapa)
2
How to use
otevře výukové video s ukázkou interaktivních funkcí
3
Share graph
vygeneruje www adresu, kterou je možné nakopírovat nebo poslat emailem
4
Full screen
graf se otevře do celého okna
5
Color
6
Select countries
7
Deselect all
kliknutím zruší výběr států
8
Opacity
posunem Δ se mění viditelnost nevybraných států
9
Size indicator
velikost bublin odpovídá celkovému počtu obyvatel daného státu. Rozkliknutím nabídky se dá změnit na jiný ukazatel
10
Bubble size
posunem Δ lze měnit velikost bublin
11
Trails
zakliknutím tohoto nástroje se při animaci zobrazí trajektorie polohy vybraného státu v průběhu let
12
Time
posunutím Δ lze měnit rok (1800-2009)
13
Speed of animation
posunutím Δ lze měnit rychlost animace
14
Play/Stop
spuštění / zastavení animace
15
Name of country
najetím šipkou nad bublinu se zobrazí název daného státu a na osách přesné hodnoty vybraných ukazatelů pro daný stát
kliknutím na kontinent se rozblikají všechny státy daného kontinentu. Při kliknutí na stát se zvýrazní kontinent, na kterém daný stát leží kliknutím do okének je možné vybrat 1 nebo více států (lze vybrat i kliknutím na bublinu v grafu
Tab. 9: Tlačítka a podokna záložky Chart a jejich funkce
Číslo na obr. 25
Tlačítka / podokna
Funkce tlačítka
16
X-axis
rozkliknutím nabídky je možné vybrat ukazatel pro osu X
17
Sources
zobrazí tabulku s daty použitými pro daný ukazatel a další informace
18
Y-axis
rozkliknutím nabídky je možné vybrat ukazatel pro osu Y
19
Lin/Log scale
mění nastavení měřítka osy X nebo Y na lineární nebo logaritmické (Logaritmické měřítko lépe odhalí trend)
20
Zoom tool
rozkliknutím se zobrazí nástroje pro přiblížení a oddálení náhledu
47
19 18
20 16
17
Obr. 25: Gapminder World - Záložka Chart s označením ovládacích prvků V záložce Data se nachází několik záložek. Záložka List of indicators – zde jsou dostupná vstupní data ke všem ukazatelům používaných programem Gapminder World pro tvorbu grafů. Ukazatele jsou seřazeny v tabulce, ve které je také název poskytovatele dat, kategorie a podkategorie, do kterých daný ukazatel patří. Přímo z tabulky je možné si data stáhnout v tabulce aplikace Excel (Download) nebo prohlédnout tabulku na internetových stránkách (View), a také vizualizovat (Visualize). Záložka About countries & territories – zde je dokumentace o státech a teritoriích v programu Gapminder World. Je zde také popsán postup v případě, že se měnily hranice nebo došlo k jiným politickým změnám. Záložka Documentation – v ní jsou popsány metody, zdroje a data používaná pro tvorbu grafů. Záložka Data blog – obsahuje zprávy o zařazení nových ukazatelů či jejich změn. V záložce Download si lze stáhnout program Gapminder Desktop, ale také interaktivní prezentace, hru, učitelské příručky a různé letáky. Záložka For Teachers obsahuje vybraná data z Downloadu, která je možné použít ve výuce. Záložka Labs obsahuje další aplikace programu Gapminder World. Je to např. Gapminder Agriculture – ten umožňuje zobrazit do grafu 700 ukazatelů týkajících se výživy a zemědělství z FAO (produkce obilovin, ovoce, zvířat, olejnin a další). Gapminder
48
USA – nabízí možnost zobrazit státy USA s ostatními zeměmi světa. Gapminder China, India, EU and USA – umožňuje zobrazit části Číny, Indie, státy EU a USA v jednom grafu.
8.2 Další aplikace Existuje celá řada aplikací pracujících na podobném principu jako Gapminder World. Uvádím zde ty nejznámější a vhodné pro výuku. 8.2.1
IMF DataMapper
IMF DataMapper v3.0 je aplikace Mezinárodního měnového fondu, která je dostupná na http://www.imf.org/external/datamapper/index.php. Je zaměřena hlavně na ekonomiku, tomu také odpovídají dostupná data, která jsou čerpána např. z World Economic Outlook, Government Finance Statistics a dalších zdrojů. Aplikace je opět v anglickém jazyce, ale i zde je ovládání poměrně jednoduché, takže s ním lze poměrně dobře pracovat v hodinách zeměpisu. Ovládání aplikace a možnosti různých nastavení jsou velmi podobné jako u předešlé aplikace, a proto se jimi nebudu dále zabývat. Jednou z mála odlišností je zobrazení dat pomocí Map Chart, které oproti předešlé aplikaci využívá poměrně přehlednější zobrazení pomocí kartogramů.
Obr. 26: IMF DataMapper – záložka Map chart spolu s Line chart
49
8.2.2
OECD eXplorer
Tato aplikace je podobná předešlým dvěma. Je dostupná na: http://stats.oecd.org/OECDregionalstatistics/#. Interaktivní grafický nástroj pro analýzu regionální statistiky OECD. Jedná se o aplikaci vhodnou ke zkoumání a analýze regionálních statistik, za pomocí interaktivního rozhraní. Pro výuku je méně vhodná, jelikož její ovládání je složitější než u předchozích aplikací. 8.2.3
Google public data explorer
V tomto případě se jedná spíše o vyhledávač dostupných dat dostupný na: http://www.google.com/publicdata/directory. Nabízená data jsou ze Světové banky – World Development Indicators a z Eurostatu – Nezaměstnanost v Evropě (měsíčně), minimální mzda v Evropě, státní dluh v Evropě a další. Tato data je možné prezentovat také vizuálně, ovšem v mnohem jednodušší formě. Zobrazení dat je možné spojnicovým nebo sloupcovým grafem, dále je zde možnost označená jako graf na mapě a bublinový graf. Lze si vybírat zobrazované země. Výhodou je jednoduchá prezentace dat a ovládání v češtině (pomocí překladače, takže ne vždy úplně správné). Další velkou výhodou je možnost nechat si vizualizovat vlastní data, což u předešlých aplikací není možné.
8.3 Gapminder World a podobné aplikace v geografickém vzdělávání Gapminder World a IMF DataMapper jsou velmi vhodné vizualizační prostředky pro výuku zeměpisu, jejichž ovládání je jednoduché a intuitivní. Datové sady obou aplikací jsou obsáhlé a mají široké využití ve výuce, a to především témat ze socioekonomické geografie. Dále je možné aplikace využívat při výuce regionální geografie. Velkou výhodou aplikace Gapminder World je, že nabízí možnost stáhnutí si programu Gapminder Desktop, takže práce s tímto programem není závislá na dostupnosti nebo rychlosti internetu. Aplikace Gapminder World nabízí data týkající se ekonomiky, hospodářství, obyvatelstva, zemědělství a mnohých dalších. Kdežto aplikace IMF DataMapper má statistiky čistě ekonomické, ale to nijak nesnižuje možnost jejich využití ve výuce. V předchozích aplikacích není možné si nechat vizualizovat vlastní data, ale tuto možnost nabízí Google public data explorer. Tato aplikace je celkově poměrně jednodušší, má velmi jednoduché ovládání, ale její data zatím nejsou příliš obsáhlá.
50
9
PRACOVNÍ LISTY
Následující podkapitoly představují návrhy pracovních listů pro výuku na střední škole. Spolu s nimi je zde také řešení těchto pracovních listů, metodické pokyny pro učitele a v jednom případě také postup tvorby potřebných souborů Co je to pracovní list? Pracovní listy slouží jako podklad pro procvičování, opakování a shrnutí učiva a umožňují samostatnou a tvořivou práci žáků. Úkoly zpracovávají žáci přímo do textu. Práce s pracovními listy spadá do metod práce s textem a jedná se o činnost samostatnou. Pracovní listy mohou plnit ve výuce různou funkci, nejčastěji jsou využívány k zopakování, upevňování a systematizaci učiva. Dále žáky vhodně motivují, poskytují doplňující informace k probranému učivu, slouží k provádění pozorování a pokusů a vytváření návyků souvisejících se samostudiem. Vedou žáky ke zpracování a hodnocení dat. Neopomenutelná je rychlá a objektivní kontrola informující především žáka (ale i učitele) o výsledcích osvojení učiva (ŠVECOVÁ, 2000) Druhy pracovních listů podle cíle a) pracovní listy pro vyhledávání a zápis informací z učebnic a encyklopedií b) pracovní listy pro opakování po delší době c) pracovní listy pro procvičování d) pracovní listy pro shrnutí a poukázání na souvislosti e) pracovní listy pro zjišťování vědomostí Seznam následujících pracovních listů Pracovní list Světová populace s použitím programu Google Earth a kmlfactbook.org Pracovní list Světová ekonomika – chudoba versus bohatství s použitím aplikace Gapminder World Pracovní list Světové hospodářství s použitím IMF DataMapper
51
9.1 Pracovní list s použitím programu Google Earth a kmlfactbook.org Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:
Světová populace
1) Otevřete si soubor nadeje doziti - populace.kmz. Kliknutím na daný stát si zobrazte podrobné údaje a vyplňte následující tabulku Stát Pořadí ve světě Naděje dožití Čína Zambie Bolívie ČR Japonsko 2) Z galerie GE si otevřete World Population Animation. S její pomocí odpovězte na následující otázku:
Která africká země zaznamenala v období 1950 do současnosti největší nárůst populace - ........................................................
3) Populace v Africe je poměrně hodně decimována virem HIV a nemocí AIDS. Otevřete si soubor HIV-AIDS prevalence.kmz a vypište 5 zemí, kde je největší podíl osob žijících s HIV/AIDS 1. ........................................................................ 2. ....................................................................... 3......................................................................... 4. ........................................................................ ................................................................................ 5........................................................................ Pokuste se napsat důvody (alespoň 5), které vedou k tak vysokému počtu osob nakažených virem HIV ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... 4) Otevřete si soubor uhrnna plodnost.kmz (udává průměrný počet dětí připadajících na jednu ženu) a odpovězte na následující otázky.
Která mimo africká země má nejvyšší úhrnnou plodnost ................................................. a kolik dětí zde připadá na 1 ženu.......................................................................................... Zjistěte jakou úhrnnou plodnost má Japonsko .................................................................. a kolikáté je v pořadí států? ................................................................................................... Jaká je hodnota úhrnné plodnosti, která zajišťuje udržení početního stavu obyvatelstva ................................................................................................................................ Který stát má tuto hodnotu ............................................................................. (velký stát)
5) Otevřete si soubor vekovy median.kmz. (Věkový medián je střední hodnota, která rozděluje celou populaci podle věku na dvě stejně početné části)
Který světadíl má nejvyšší věkový medián ........................................................................... Jak se označuje proces, se kterým je to spojeno ............................................................ Stát s nejvyšším věkovým mediánem............................... a jeho hodnota......................... Stát s nejnižším věkovým mediánem............................... a jeho hodnota.........................
52
9.1.1
Řešení pracovního listu Světová populace
Světová populace - řešení 1) Otevřete si soubor nadeje doziti - populace.kmz. Kliknutím na daný stát si zobrazte podrobné údaje a vyplňte následující tabulku Stát Čína Zambie Bolívie ČR Afghánistán
Pořadí ve světě 91. 199. 137. 51. 3.
Naděje dožití 73,18 38,59 66,53 76,62 82,07
2) Z galerie GE si otevřete World Population Animation. S její pomocí odpovězte na následující otázku:
Která africká země zaznamenala v období 1950 do současnosti největší nárůst populace - Nigérie
3) Populace v Africe je poměrně hodně decimována virem HIV a nemocí AIDS. Otevřete si soubor HIV-AIDS prevalence.kmz a vypište 5 zemí, kde je největší podíl osob žijících s HIV/AIDS 1. Svazijsko 2. Botswana 3. Lesotho 4. Zimbabwe 5. JAR Pokuste se napsat důvody (alespoň 5), které vedou k tak vysokému počtu nakažených virem HIV. nízká gramotnost, malá osvěta, podřízené postavení žen, špatná zdravotnická péče, víra, nepoužívání prezervativů 4) Otevřete si soubor uhrnna plodnost.kmz (udává průměrný počet dětí připadajících na jednu ženu) a odpovězte na následující otázky.
Která mimo africká země má nejvyšší úhrnnou plodnost - Afghánistán a kolik dětí zde připadá na 1 ženu - 6,58 Zjisti jakou úhrnnou plodnost má Japonsko - 1,22 a kolikáté je v pořadí států – 195. Jaká je hodnota úhrnné plodnosti, která zajišťuje udržení početního stavu obyvatelstva – 2,1 Který stát má tuto hodnotu - USA
5) Otevřete si soubor vekovy median.kmz. (Věkový medián je střední hodnota, která rozděluje celou populaci podle věku na dvě stejně početné části)
Který světadíl má nejvyšší věkový medián - Evropa Jak se označuje proces, se kterým je to spojeno – stárnutí populace Stát s nejvyšším věkovým mediánem – Mali a jeho hodnota - 7,34 Stát s nejnižším věkovým mediánem – Macau a jeho hodnota - 0,9
53
9.1.2
Metodické pokyny pro učitele k pracovnímu listu Světová populace
Stupeň vzdělávání a období vzdělávání
gymnázium – vyšší
Vzdělávací obsah Očekávané výstupy
Světová populace pomocí geografických zdrojů dat řeší geografické problémy týkající se populačních charakteristik
Rozvíjené klíčové kompetence Kompetence k učení efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi Kompetence k řešení problému rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části. uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží na problém z různých stran Kompetence komunikativní s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu efektivně využívá moderní informační technologie Kompetence sociální a personální přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých schopností a možností je aktivně a tvořivě ovlivňuje Kompetence občanské rozšiřuje své poznání a chápání odlišných kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností jiných lidí Kompetence k podnikavosti rozvíjí svůj i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace
54
Mezioborové přesahy a vazby
Informatika a informační a komunikační technologie
Organizace řízení učební činnosti Organizace prostorová Organizace časová Vyučovací metoda
samostatná učebna vybavena počítači a internetem 1 vyučovací hodina klasická – práce s obrazem, komplexní – výuka podporovaná počítačem
Nutné pomůcky a prostředky
počítače s internetem, pracovní list, psací potřeby Použitá literatura a zdroje [1] Program Google Earth dostupný na:
[2] aplikace World Population Animation dostupná na:
[3] Aplikace kmlfactbook.org dostupná na: a v něm vytvořené soubory: nadeje doziti - populace.kmz, HIV-AIDS prevalence.kmz, uhrnna plodnost.kmz, vekovy median.kmz [4] portál Demografie [on-line]. Dostupný na WWW: .ISSN: 1801-2914 [5] Metodický portál RVP – Gymnaziální vzdělávání – RVP - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (pdf) [on-line]. Výzkumný ústav pedagogický, Praha, 20052009. Dostupný na WWW: . ISSN: 18024785 9.1.3
Kmlfactbook.org - postup tvorby souborů použitých v pracovním listu
V aplikaci kmlfactbook.org byly pro pracovní list Světová populace vytvořeny 4 soubory ve formátu kmz. Postup jejich tvorby je zachycen v následujícím textu. nadeje doziti - populace.kmz (Příl. 2 na CD) Otevřete si data People a z nabídky dat vyberte Life expectancy at birth (years): total population. V panelu nástrojů si nastavte (postupně směrem od shora dolů) toto nastavení - zobrazení 3D. Potom si vyberte, kterou škálu barev chcete použít. Zaškrtněte volbu include popup balloons – placemark icon: none. Z dalších nastavení zaškrtněte pouze advanced options a Google Maps compatible. Ostatní nastavení, o kterých jsem se nezmínila, nechejte tak, jak jsou přednastavená. Klikněte na Preview in Map a zkontrolujte, zda vše správně funguje (při najetí na stát se zobrazí jeho hranice jinou barvou a při kliknutí na vybraný stát se zobrazí tabulka s údaji). Pokud ano, klikněte na Download KML file a soubor si uložte a název souboru změňte na nadeje doziti – populace.kmz. Uložený soubor otevřete v programu Google Earth a zkontrolujte, zda vše funguje tak, jak má.
55
HIV-AIDS prevalence.kmz (Příl. 3 na CD) Otevřete si data People a z nabídky dat vyberte HIV/AIDS – adult prevalence rate (%). Ostatní postup je stejný jako u předešlého souboru. Po uložení změňte název souboru na HIV-AIDS prevalence.kmz. uhrnna plodnost.kmz (Příl. 4 na CD) Otevřete si data People a z nabídky dat vyberte Total fertility rate (children born/woman). Ostatní postup je stejný jako u prvního souboru. Po uložení změňte název souboru na uhrnna plodnost.kmz. vekovy median.kmz (Příl. 5 na CD) Otevřete si data People a z nabídky dat vyberte Median age (years): total. Ostatní postup je stejný jako u prvního souboru. Po uložení změňte název souboru na vekovy median.kmz.
Obr. 27: Soubor HIV-AIDS prevalence.kmz otevřený v programu Google Earth
56
9.2 Pracovní list s použitím aplikace Gapminder World Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:
Světová ekonomika – chudoba versus bohatství Návod:
1) Otevřete si stránku www.gapminder.org 2) Rozklikněte záložku Gapminder World 3) S pomocí návodu si vytvořte graf s těmito údaji: a. na ose x si otevřete data Income per person (GDP/capita, PPP$ inflationadjusted) a změňte měřítko na logaritmické b. na ose y si otevřete data Economy -> Poverty & inequality -> data Poverty (% people below $2 a day) a měřítko lineární 4) S pomocí vytvořeného grafu splňte následující úkoly
Úkoly:
1) Doplňte následující tabulku Státy s největším podílem osob žijících pod hranicí chudoby (méně než 2$/den) Pořadí 1990 2004 států Stát/ podíl chudých HDP/osobu Stát/ podíl chudých HDP/osobu 1. 2. 3. 4. 5.
2) Ve kterém geografickém regionu je nejvíce států s nejvyšším podílem chudých osob ......................................................................................................................................................................... 3) Označte si Čínu a sledujte její vývoj v letech 1981 do roku 2005 a pokuste se ho charakterizovat s ohledem na vývoj zastoupení chudých obyvatel a na vývoj HDP na osobu ......................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................... 4) Ve kterém regionu je nejméně států s nejnižším podílem chudých osob v roce 2005 ......................................................................................................................................................................... 5) Na ose Y změňte data na Total number of dollar billionaires, měřítko logaritmické, rok 2007 a odpovězte na následující otázky:
Který stát má nejvíce miliardářů ................................................................................ a kolik ............... Kolik miliardářů má Čína ...........................................................a jaké je její HDP na osobu ............... Který stát má nejvyšší HDP na osobu..............................................................jeho hodnota ............... Který stát má nejnižší HDP na osobu ..............................................................jeho hodnota ............... Vyjmenujte 3 státy, které mají 20 miliardářů......................................................................................
57
9.2.1
Řešení pracovního listu Světová ekonomika
Světová ekonomika - chudoba versus bohatství - řešení Návod: 1) Otevřete si stránku www.gapminder.org 2) Rozklikněte záložku Gapminder World 3) S pomocí návodu si vytvořte graf s těmito údaji: a. na ose x si otevřete data Income per person (GDP/capita, PPP$ inflationadjusted) a změňte měřítko na logaritmické b. na ose y si otevřete data Economy -> Poverty & inequality -> data Poverty (% people below $2 a day) a měřítko lineární 4) S pomocí vytvořeného grafu splňte následující úkoly
Úkoly:
1) Doplňte následující tabulku Státy s největším podílem osob žijících pod hranicí chudoby (méně než 2$/den) Pořadí 1990 2004 států Stát/ podíl chudých HDP/osobu Stát/ podíl chudých HDP/osobu 1. Nepál 91 853 Burundi 94 420 2. Madagaskar 90 1163 Malawi 90 988 3. Rwanda 89 761 Madagaskar 89 613 4. Pákistán 88 1826 Niger 86 1268 5. Etiopie 87 525 Nigérie 84 591 Uganda 661 1027 2) Ve kterém geografické regionu je nejvíce států s nejvyšším podílem chudých osob v roce 2003 - Subsaharská Afrika 3) Označte si Čínu a sledujte její vývoj v letech 1981 do roku 2005 a pokuste se ho charakterizovat s ohledem na vývoj zastoupení chudých obyvatel a na vývoj HDP na osobu Od roku 1981 až do roku 2005 dochází k poklesu zastoupení chudých obyvatel a k nárůstu hodnoty HDP 4) Ve kterém regionu je nejméně států s nejnižším podílem chudých osob v roce 2005 Evropa a Centrální Asie 5) Na ose Y změňte data na Economy -> Poverty & inequality -> Total number of dollar billionaires, měřítko logaritmické, rok 2007 a odpovězte na následující otázky:
Který stát má nejvíce miliardářů - Spojené Státy Americké Kolik miliardářů má Čína – 20
a kolik jich je - 415
a jaké je její HDP na osobu – 6 128
Který stát má nejvyšší HDP na osobu – Lichtenštejnsko
jeho hodnota – 90 231
Který stát má nejnižší HDP na osobu – Dem. republika Kongo
jeho hodnota - 349
Vyjmenujte 3 státy, které mají 20 miliardářů – Čína, Brazílie, Španělsko
58
9.2.2
Metodické pokyny k pracovnímu listu Světová ekonomika
Stupeň vzdělávání a období vzdělávání
gymnázium - vyšší
Vzdělávací obsah Očekávané výstupy
Světová ekonomika – chudoba versus bohatství pomocí geografických zdrojů dat řeší geografické problémy týkající se nerovnoměrného rozložení bohatství a chudoby Rozvíjené klíčové kompetence Kompetence k učení kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi Kompetence k řešení problému uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální Kompetence občanské
Kompetence k podnikavosti
rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry vyjadřuje se v psaných projevech jasně, srozumitelně efektivně využívá moderní informační technologie rozhoduje na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozovat přírodu a životní prostředí ani kulturu uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace
Mezioborové přesahy a vazby
Informatika a informační a komunikační technologie
Organizace řízení učební činnosti Organizace prostorová Organizace časová Vyučovací metoda
samostatná Učebna vybavena počítači s internetem 1 vyučovací hodina Klasická – práce s grafem, komplexní – výuka podporovaná počítačem
Nutné pomůcky a prostředky
Počítače s internetem, pracovní list, psací potřeby Použitá literatura a zdroje [1] Aplikace Gapminder World dostupná na: www.gapminder.org
59
9.3 Pracovní list s použitím IMF DataMapper Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:
Světové hospodářství Úkol č.1 Z následující stránky si stáhněte graf: http://www.imf.org/external/datamapper/?lang=EN&tab=bubblechartView&chart= linechartView&maximize=none&interactive=1&db=WEO&indicator=NGDP_RPCH&ind icatorx=NGDPDPC&indicatory=LP&year=1997&speed=1&bubblehighlighttype=0&bub bledisplaytype=0&trails=0&xaxis=logarithmic&yaxis=logarithmic a s jeho pomocí odpovězte na tyto otázky: a) Najděte a vypište 4 nejbohatší státy světa podle HDP v roce 2007 a 2011 2007 - ............................................................................................................................... 2011 - ................................................................................................................................ Jaké změny se udály (alespoň 3): ...................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... b) Najděte a vypište 4 státy s nejnižším počtem obyvatelstva v roce 2011, napište co je pro ně společné, a ve které části světa leží .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... c) Do tabulky doplňte údaje a porovnejte stav ČR a SR z hlediska počtu obyvatel i HDP ve sledovaném období Slovenská republika Česká republika Rok HDP Počet obyv. (mil.) HDP Počet obyv. (mil.) 1995 2000 2005 2010 Počet obyvatel: ...................................................................................................................... .................................................................................................................................................... HDP: ......................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................
60
d) Přepněte záložku Countries na Regions a najděte: 3 nejbohatší regiony: ............................................................................................................ .................................................................................................................................................... 3 nejchudší regiony: ............................................................................................................. .................................................................................................................................................... e) Zjistěte, ve kterém roce (v rozmezí let 2000 – 2010) předstihla Západní Evropa Severní Ameriku a jaké hodnoty HDP a počet obyvatel v daném roce měly oba regiony Rok: HDP Západní Evropy: Počet obyvatel ZE:
HDP Severní Ameriky: Počet obyvatel SA:
f) Přepněte záložku Regions na Analytical groups a doplňte do tabulky potřebné údaje WORLD 1980 1990 2000 2010
Počet obyvatel (mil.)
HDP na osobu ($)
Úkol č.2 Z následující stránky si stáhněte graf a s jeho pomocí odpovězte na tyto otázky: http://www.imf.org/external/datamapper/?lang=EN&tab=bubblechartView&chart=li nechartView&maximize=none&interactive=1&db=BOP&indicator=NGDP_RPCH&indica torx=B3991&indicatory=B2991&year=2009&speed=1&geoitems=AFQ,NMQ,WEQ,W EOWORLD&bubblehighlighttype=0&bubbledisplaytype=0&trails=0&xaxis=logarithmi c&yaxis=logarithmic a) U vybraných států rozhodněte, zda se jedná o převážně exportní nebo převážně importní státy
ČR Norsko Čína
Exportní / importní stát USA Saudská Arábie Lucembursko
61
b) Doplňte tabulku a s její pomocí srovnejte ekonomiku USA a Číny z hlediska importu a exportu. Vypočítejte saldo obchodní bilance (= export - import). Pokud je saldo záporné = větší dovoz, kladné saldo = větší vývoz Export (mld. US dollar) USA Čína
Import (mld. US dollar) USA Čína
Saldo obchodní bilance USA Čína
1982 1990 2000 2009 Stručně popište změny a rozdíly v předchozí tabulce: .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... Úkol č. 3 Pomocí aplikace IMF DataMapper vytvořte Map Chart podle následujícího obrázku. Jako Dataset použijte INTERNATIONAL FINANCIAL STATISTICS (UPD. MONTHLY), Subject: Unemployment Rate (Annual). Vyberte státy Visegrádské čtyřky a doplňte, ve kterém roce dosáhly hodnoty nezaměstnanosti v daných státech maxima a minima za období 1994-2010 Stát
Nejvyšší nezaměstnanost Rok Hodnota
62
Nejnižší nezaměstnanost Rok Hodnota
9.3.1
Řešení pracovního listu Světové hospodářství
Světové hospodářství - řešení Úkol č.1 Z následující stránky si stáhněte graf: http://www.imf.org/external/datamapper/?lang=EN&tab=bubblechartView&chart= linechartView&maximize=none&interactive=1&db=WEO&indicator=NGDP_RPCH&ind icatorx=NGDPDPC&indicatory=LP&year=1997&speed=1&bubblehighlighttype=0&bub bledisplaytype=0&trails=0&xaxis=logarithmic&yaxis=logarithmic a s jeho pomocí odpovězte na tyto otázky: a) Najděte a vypište 4 nejbohatší státy světa podle HDP v roce 2007 a 2011 2007 - Lucembursko, Norsko, Island, Katar 2011 - Lucembursko, Katar, Norsko, Švýcarsko Jaké změny se udály (alespoň 3): Katar se dostává ze 4. pozice na 2., Norsko si o jednu příčku pohoršilo, úplný propad Islandu, nově se na 4. pozici dostává Švýcarsko b) Najděte a vypište 4 státy s nejnižším počtem obyvatelstva v roce 2011, napište co je pro ně společné, a ve které části světa leží Saint Kitts and Nevis (Sv. Kryštof a Nevis), Dominika, Antigua and Barbuda a Seychely – jedná se o malé ostrovní státy. Kromě Seychel se jedná o ostrovy v Karibském moři. Seychely se nacházejí v Indickém oceánu, východně od Afriky a severně od Madagaskaru c) Do tabulky doplňte údaje a porovnejte stav ČR a SR z hlediska počtu obyvatel i HDP ve sledovaném období Rok Slovenská republika Česká republika HDP Počet obyv. (mil.) HDP Počet obyv. (mil.) 1995 3 650 5,368 5 347 10,333 2000 3 791 5,403 5 518 10,278 2005 8 902 5,389 12 186 10,221 2010 16 104 5,430 18 277 10,507 Počet obyvatel: v obou státech se udržuje přibližně na stejných hodnotách. V roce 2010 zaznamenaly obě země malý nárůst počtu obyvatel HDP: Obě země zaznamenaly poměrně značný nárůst HDP, a to hlavně mezi roky 2005-2010. Tento nárůst byl vyšší u Slovenska., čímž se nám poměrně dost přiblížilo.
63
d) Přepněte záložku Countries na Regions a najděte: 3 nejbohatší regiony: Austrálie a Nový Zéland, Západní Evropa, Severní Amerika 3 nejchudší regiony: Jižní Asie, Subsaharská Afrika, Afrika e) Zjistěte ve kterém roce (v rozmezí let 2000 – 2010) předstihla Západní Evropa Severní Ameriku a jaké hodnoty HDP a počet obyvatel v daném roce měly oba regiony Rok: 2004 HDP Západní Evropy: HDP Severní Ameriky:
33 021 $ 31 766 $
Počet obyvatel ZE: Počet obyvatel SA:
39,72 mil. 428,29 mil.
f) Přepněte záložku Regions na Analytical groups a doplňte do tabulky potřebné údaje WORLD 1980 1990 2000 2010
Počet obyvatel (mil.) 4 021,7 4 997,4 5 971,4 6 808,5
HDP na osobu ($) 2 663,7 4 459,0 5 405,7 9 239,3
Úkol č. 2 Z následující stránky si stáhněte graf http://www.imf.org/external/datamapper/?lang=EN&tab=bubblechartView&chart=li nechartView&maximize=none&interactive=1&db=BOP&indicator=NGDP_RPCH&indica torx=B3991&indicatory=B2991&year=2009&speed=1&geoitems=AFQ,NMQ,WEQ,W EOWORLD&bubblehighlighttype=0&bubbledisplaytype=0&trails=0&xaxis=logarithmi c&yaxis=logarithmic a s jeho pomocí odpovězte na tyto otázky a) U vybraných států rozhodněte, zda se jedná o převážně exportní nebo převážně importní státy.
ČR Norsko Čína
Exportní / importní stát Více exportuje USA Více exportuje Saudská Arábie Více exportuje Lucembursko
64
Více importuje Více exportuje Více exportuje
b) Doplňte tabulku a s její pomocí srovnejte ekonomiku USA a Číny z hlediska importu a exportu. Vypočítejte saldo obchodní bilance (=export-import). Pokud je saldo záporné = větší dovoz, kladné saldo = větší vývoz
Stát 1982 1990 2000 2009
Export (mld. US dollar) USA Čína 275,17 23,64 535,26 57,37 1 070,60 279,56 1 570,80 1 333,40
Import (mld. US dollar) USA Čína 298,70 18,90 616,11 46,71 1 449,40 250,69 1 945,70 1 113,20
Saldo obchodní bilance USA Čína -23,53 4,74 -80,85 10,66 -378,8 28,87 -374,9 220,2
Stručně popište změny a rozdíly v předchozí tabulce: Čína oproti USA zaznamenala mnohem výraznější vzestup v hodnotách exportu i importu. Od počátku je Čína exportní ekonomikou, kdežto USA importní. Po roce 2000 došlo k obrovskému nástupu Čínské ekonomiky. Úkol č. 3 Pomocí aplikace IMF DataMapper vytvořte Map Chart podle následujícího obrázku. Jako Dataset použijte INTERNATIONAL FINANCIAL STATISTICS (UPD. MONTHLY), Subject: Unemployment Rate (Annual). Vyberte státy Visegrádské čtyřky a doplňte, ve kterém roce dosáhly hodnoty nezaměstnanosti v daných státech maxima a minima za období 1994-2010. Stát ČR SR Polsko Maďarsko
Nejvyšší nezaměstnanost Rok Hodnota 2003,2004 9,9 2001 18,3 2003 19,9 2010 11,1
65
Nejnižší nezaměstnanost Rok Hodnota 1995 3,0 2008 7,7 1998 8,0 2001 5,7
9.3.2
Metodické pokyny k pracovnímu listu Světové hospodářství
Stupeň vzdělávání a období vzdělávání
gymnázium - vyšší
Vzdělávací obsah Očekávané výstupy
Světové hospodářství pomocí geografických zdrojů dat řeší geografické problémy týkající se světového hospodářství
Rozvíjené klíčové kompetence Kompetence k učení efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi Kompetence k řešení problému rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Kompetence občanské Kompetence k podnikavosti
je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého druhu efektivně využívá moderní informační technologie rozhoduje na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace
Mezioborové přesahy a vazby
Informatika a informační a komunikační technologie, Základy společenský věd - Ekonomie
Organizace řízení učební činnosti Organizace prostorová Organizace časová
skupinová - dvojice učebna vybavena počítači s internetem 2 vyučovací hodiny
66
Vyučovací metoda
klasická – práce s obrazem, komplexní – výuka podporovaná počítačem
Nutné pomůcky a prostředky
počítače s internetem, pracovní list, psací potřeby Použitá literatura a zdroje [1] IMF DataMapper v3.0 dostupný na: [2] Graf vytvořený v aplikaci IMF DataMapper v3.0. dostupný na: [3] Graf vytvořený v aplikaci IMF DataMapper v3.0. dostupný na: [4] Graf vytvořený v aplikaci IMF DataMapper v3.0. dostupný na
67
9.4 Aplikace pracovního listu Světová ekonomika do výuky Pracovní list Světová ekonomika – chudoba versus bohatství byl aplikován na gymnáziu v Uherském Hradišti dne 19.4 2012. Testování pracovního listu probíhalo v semináři Hospodářský zeměpis – GIS pro 3. ročník, takže žáci měli o daný předmět zájem a chtěli se dozvědět o možnostech vizualizace dat. Toto testování bylo umožněno díky ochotě Mgr. Jana Duška, který mi poskytl čas a žáky pro vyzkoušení pracovního listu v praxi. Nejprve se žáci seznámili s aplikací Gapminder World a následně s jejím ovládáním. Vyzkoušeli si různé možnosti výběru a nastavení dat, posun času, přehrávání a další funkce, které tato aplikace nabízí. Potom byl rozdán pracovní list spolu s dotazníkem, týkajícím se tohoto pracovního listu (Příl. 1). Žáci pracovali ve dvojicích, vzhledem k omezenému počtu počítačů. Doba potřebná k vypracování pracovního listu se značně lišila. Žáci potřebovali k vyplnění pracovního listu 15-35 minut, většině to trvalo kolem 20 minut.
Obr. 28: Žáci gymnázia při řešení pracovního listu (foto: Dominika Polehňová) Z dotazníkového šetření mezi žáky vyplynulo, že úkoly se jim zdály spíše jednodušší. Na tom neshledávám nic špatného, protože cílem nebylo žáky potrápit nad
68
řešením úkolů, jako je spíše seznámit s touto aplikací a s jejími možnostmi využití při dalším studiu. Zadání se zdálo žákům srozumitelné a během testování nebyly žádné dotazy k nejasnostem. Žáci by zadání pracovního listu neměnili, možná druh písma. Z otázky číslo 4, která se týkala toho, zda žáci znají aplikace Gapminder World, Google Earth, kmlfactbook.org, IMF DataMapper a mapové servery vyplynulo, že většina z nich zná Google Earth a mapové servery. Zbylé aplikace neznali a ani ve škole s nimi nepracovali. S Google Earth a mapovými servery pracovali poměrně často, a to i doma. Ve zbylém čase si žáci prohlíželi připravené grafy z nabídky Open graph menu, týkající se různých problematik (např. epidemie HIV, Menší rodina – delší život...). Potom jsme se společně seznámili s aplikacemi IMF DataMapper a kmlfactbook.org.
69
10
ZÁVĚR
V této diplomové práci jsem analyzovala možnosti využití nejrůznějších nástrojů vizualizace ve výuce zeměpisu na gymnáziu. Vybrané nástroje jsem charakterizovala, popsala jejich ovládání a možnosti využití ve výuce zeměpisu. Pro tři vizualizační nástroje jsem navrhla úkoly, které byly začleněny do pracovních listů. Jeden z pracovních listů byl otestován přímo ve výuce na gymnáziu. Text diplomové práce byl rozdělen do 3 částí. V první části jsem se věnovala vizualizacím obecně, a to především z didaktického hlediska. Ve druhé části jsem navázala informacemi o vybraných aplikacích a programech vhodných pro výuku zeměpisu. Tyto nástroje byly stručně charakterizovány, k některým byly vytvořeny přehledné návody k použití, a také popsány možnosti jejich využití ve výuce. Závěrečná část obsahuje tři pracovní listy. První pracovní list s názvem Světová populace s využitím aplikací kmlfactbook.org a Google Earth. Druhý pracovní list pracuje s aplikací Gapminder World a nese název Světová ekonomika – chudoba versus bohatství. Třetí pracovní list Světové hospodářství pracuje s programem IMF DataMapper. K pracovním listům bylo vytvořeno řešení, metodické pokyny pro učitele, případně postup tvorby. V rámci RVP jsou všechna témata zařazena do tematického celku Sociální prostředí. Z řešení této práce vyplynul fakt, že dnešní doba nabízí nepřeberné množství různých vizualizačních nástrojů. Možnosti jejich využití ve výuce zeměpisu na gymnáziu, ale i doma při přípravě jsou obrovské. Vizualizační prostředky je možné začlenit do každé hodiny a záleží pouze na kreativitě učitele a na zařízení tříd. Hodiny zeměpisu s použitím moderních vizualizačních prostředků získají na atraktivnosti a žáci jsou více vtahování do probíraného učiva. Vizualizované informace žáci mnohem lépe vstřebávají, a pokud si je sami vizualizují, tak si je mnohem déle uchovají v paměti. Využití těchto aplikací nespočívá pouze v plnění úkolů s použitím různých vizualizačních nástrojů, ale vizualizace lze aplikovat také pro motivaci, pro vysvětlení, upřesnění učiva, a také pro jeho opakování. Pokud jsou možnosti využití ve výuce omezené technickým vybavením školy, je potřeba alespoň žáky s těmito aplikacemi seznámit a ukázat jim výstupy získané z těchto aplikací a motivovat je tím k další práci s těmito aplikacemi, a to i formou zadávání různých domácích úkolů, pro jejichž vypracování je nutné využívat vizualizační prostředky.
70
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ Knihy a časopisy HOJOVEC, Vladislav. 1987. Kartografie. Vyd. 1. Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1987. 660 s. MAŇÁK, J.; ŠVEC, V. 2003. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN 8073150395 PETTY, G.; KOVAŘÍK, Š. 2008. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, 2008. 380 s. ISBN 9788073674274 POLEHŇOVÁ, D. 2009. Využití programu Google Earth v geografickém vzdělávání. Brno. 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Vladimír Herber, CSc. s. 41 SPOUSTA, V. 2007. Vizualizace: gnostický a komunikační prostředek edukologických fenoménů. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 161 s. ISBN 9788021044203. ŠUPKA, J. 1986. Přehled didaktiky geografie ve cvičeních a úlohách, díl 1. Obecná didaktika geografie. Vyd.1. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, 1986. 136 s. ŠUPKA, J. 1988. Přehled didaktiky geografie ve cvičeních a úlohách, díl 2. Speciální didaktika geografie. Vyd.1. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, 1988. 135 s. ŠVECOVÁ, M. 2000. Cvičení z didaktiky biologie I. Vyd.1. Praha: Karolinum, 2000. 88 s. ISBN 8024600005¨ WAHLA, A. 1973. Didaktika zeměpisu 1. Vyd. 1. Ostrava: Pedagogická fakulta v Ostravě, 1973. 120 s. Elektronické nosiče a www stránky Central Intelligence Agency: Publications: The World Factbook [online]. [cit. 13. listopadu 2011]. Dostupný z WWW: ISSN 1553-8133 Gapminder World [online]. Google, c2008, [cit. 18. listopad 2011]. Dostupný z WWW: <www.gapminder.org.> IMF DataMapper v3.0 [online]. International Monetary Fund, c2008, [cit. 14. listopad 2011]. Dostupný z WWW: Klimadiagramme weltweit [online] Bernhard Mühr, c2011 [cit. 24. března 2012]. Dostupný z WWW: Mapy.cz [online]. Mapy.cz, s.r.o. [cit. 20. dubna 2012]. Dostupný z WWW: <www.mapy.cz>
71
Mapy Google [online]. Google, c20012, [cit. 20. dubna 2012]. Dostupný z WWW: Metodický portál RVP – Gymnaziální vzdělávání – RVP - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (pdf) [on-line]. Výzkumný ústav pedagogický, Praha, 2005-2009. Dostupný na WWW: . ISSN: 1802-4785 OECD. Directorate for Public Governance and Territorial Development [online]. [cit. 6. dubna 2012]. Dostupný z WWW: <www.oecd.org/gov/regional/statisticsindicators/explorer> OECD. Regional eXplorer. [online]. [cit. 6. dubna 2012]. Dostupný z WWW: Scribble Maps v 5.12 [online]. c2009-2011, [cit. 14. října 2011]. Dostupný z WWW: PATÁKOVÁ, A. Vizualizace dat jako výukový prostředek budoucnosti. Učitelský spomocník [online]. Publikováno: 08.02.2010 [cit. 24. října 2011]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-9179. portál Demografie – Demografické procesy [on-line]. Občanské sdružení - Demografické informační centrum. c2004-2009, [cit. 6. března 2012]. Dostupný na WWW: .ISSN: 1801-2914 STEFANER, Moritz. Relation browser [online], [cit. 20. listopadu 2011]. Dostupný z WWW: TRYSE, David. kmlfactbook.org [online]. [cit. 15. listopadu 2011]. Dostupný z WWW: Worldmapper: The world as you´ve never seen it before [online], [cit. 24. listopadu 2011]. Dostupný z WWW:
72
SEZNAM PŘÍLOH NA CD Příl. 1: Pracovní list Světová populace s využitím programu Google Earth a kmlfactbook.org Příl. 2: nadeje doziti - populace.kmz Příl. 3: HIV-AIDS prevalence.kmz Příl. 4: uhrnna plodnost.kmz Příl. 5: vekovy median.kmz Příl. 6: Pracovní list Světová ekonomika – chudoba versus bohatství s použitím aplikace Gapminder World Příl. 7: Pracovní list Světové hospodářství s použitím IMF DataMapper
73
Příl. 1
Dotazník k pracovnímu listu Světová ekonomika – chudoba versus bohatství
1. Pohlaví:
muž / žena
2. Čas potřebný k vypracování: 3. Pracoval/a jsi už někdy s aplikací Gapminder World?
ano – ne
4. Znáš tyto aplikace a používáš je doma nebo ve škole? Název aplikace Znalost Místo používání
Četnost použití *
Gapminder World
znám/neznám
doma / ve škole
1
2
3
4
5
Google Earth
znám/neznám
doma / ve škole
1
2
3
4
5
Kmlfactbook.org
znám/neznám
doma / ve škole
1
2
3
4
5
IMF Data Mapper
znám/neznám
doma / ve škole
1
2
3
4
5
Mapové servery (mapy.cz, maps.google.cz)
znám/neznám
doma / ve škole
1
2
3
4
5
*Četnost použití (1= nikdy, 2 = 1x za rok, 3= 1x za půl roku, 4=1x za měsíc, 5= víc než 1x za měsíc) 5. Ohodnoť náročnost každého úkolu, vyznačením v následující tabulce Číslo úkolu Náročnost úkolu Vytvoření grafu
primitivní
jednoduchý přiměřený
složitý
velmi složitý
Úkol 1)
primitivní
jednoduchý přiměřený
složitý
velmi složitý
Úkol 2)
primitivní
jednoduchý přiměřený
složitý
velmi složitý
Úkol 3)
primitivní
jednoduchý přiměřený
složitý
velmi složitý
Úkol 4)
primitivní
jednoduchý přiměřený
složitý
velmi složitý
Úkol 5) Celý pracovní list
primitivní
jednoduchý přiměřený
složitý
velmi složitý
primitivní
jednoduchý přiměřený
složitý
velmi složitý
6. Dozvěděl/a ses díky vypracování tohoto pracovního listu něco nového? Pokud ano, napiš co, případně viditelně označ přímo v pracovním listu. ............................................................................................................................................... ............................................................................................................................................... 7. Byla podle tebe některá z úloh nejasně zadaná? Pokud ano, napiš číslo úlohy a specifikuj, co ti nebylo úplně jasné. ............................................................................................................................................... ............................................................................................................................................... 8. Pokud bys mohl/a na pracovním listu něco změnit, co by to bylo? ...............................................................................................................................................
Dominika Polehňová, GÚ PřF MU Brno 2012
