MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Diplomová práce
Brno 2012
Bc. Iva Markéta Galko
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií
Problematika volby povolání oborů kosmetička a kadeřnice
Diplomová práce
Brno 2012
Vedoucí práce:
Autor práce:
Mgr. Bc. Pavla Dvořáková
Bc. Iva Markéta Galko
Bibliografický záznam
Autor:
Bc. Iva Markéta Galko Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita Katedra didaktických technologií
Název práce:
Problematika volby povolání oborů kosmetička a kadeřnice
Studijní program:
Učitelství pro střední školy
Studijní obor:
Učitelství odborných předmětů pro základní a střední školy specializace obchod a sluţby
Vedoucí práce:
Mgr. Bc. Pavla Dvořáková
Akademický rok:
2012
Počet stran:
72
Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou výběru povolání v oborech kosmetička a kadeřnice. Seznamuje s danými obory, identifikuje uchazeče a jejich rádce, faktory ovlivňující jejich rozhodování a středními školami coby zprostředkovateli vzdělání. V druhé části jsou zpracovány výsledky šetření ţáků a absolventů oborů kosmetička a kadeřnice. U ţáků důvody jejich rozhodnutí a u absolventů úspěšnost na trhu práce.
Annotations This thesis deals with career choices in beautician and hairdresser fields . It introduces the subject and its issues such as identification of potencial candidates and factors influencing their future career decision. It identifies their tutors and secondary schools as education guide for students. The second part of a thesis presents the results of the survey made among recent students and graduated beautician and hairdresser students. It includeds reasons for a career choice of students and success of graduates in the labor market.
Klíčová slova Obor, profese, profesionál, kosmetička, kadeřnice, klient, rodiče, ţák, absolvent, výběr.
Keywords Branch, profession, professional, beautician, hairdresser, client, parent, pupil, student, graduate selection.
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro žáky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
V Brně dne
Iva Markéta Galko
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Bc. Pavle Dvořákové, za cenné rady, odborné vedení mé diplomové práce, za ochotu a příjemnou spolupráci. Dále pak pani Jaroslavě Synkové a Mgr. Ivě Janáčkové, za uvedení a objasnění problematiky volby povolání.
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................................ 9 OBOR KOSMETIČKA, KADEŘNICE........................................................................................... 11 PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................ 12 PRÁCE KOSMETIČKY .............................................................................................................................. 12 PRÁCE KADEŘNICE................................................................................................................................. 13 POZITIVNÍ STRÁNKY OBORU A NÁSLEDNÉHO VÝSTUPU .......................................................................... 14 PŘEDPOKLADY PRO PRÁCI KOSMETIČKY, KADEŘNICE ............................................................................ 15 PROFIL ABSOLVENTA ............................................................................................................................. 20 Kompetence absolventa (obor kosmetička) ...................................................................................... 20 Kompetence absolventa (obor kadeřnice) ........................................................................................ 22 STŘEDNÍ ŠKOLY .......................................................................................................................... 24 PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ ................................................................................................................................... 25 ŠKOLNÉ ................................................................................................................................................. 26 VÝHODY VELKÉHO MNOŢSTVÍ ŠKOL ...................................................................................................... 26 UCHAZEČ O OBOR....................................................................................................................... 28 ŢÁK ZÁKLADNÍ ŠKOLY ........................................................................................................................... 28 STŘEDOŠKOLÁK ..................................................................................................................................... 29 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝBĚR POVOLÁNÍ.......................................................................... 31 ZDRAVOTNÍ STAV .................................................................................................................................. 31 RODINNÁ TRADICE ................................................................................................................................. 32 OSOBNOST JEDINCE ............................................................................................................................... 32 FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ ......................................................................................................................... 33 OSOBNOSTNÍ TESTY ............................................................................................................................... 34 VÝBĚR POVOLÁNÍ ....................................................................................................................... 35 SÁM SOBĚ RÁDCEM ................................................................................................................................ 36 KAMARÁDI ............................................................................................................................................ 37 RODINA ................................................................................................................................................. 37 Rodiče............................................................................................................................................... 37 Příbuzní ............................................................................................................................................ 38 VÝCHOVNÝ PORADCE ............................................................................................................................ 39 INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO VOLBU POVOLÁNÍ (IPS) .................................................. 40 PROFESIONÁL ........................................................................................................................................ 41 ROZHODNUTÍ ............................................................................................................................... 42
7
RESPONDENTI .............................................................................................................................. 44 RADOST Z OBORU .................................................................................................................................. 45 KRITÉRIA V ROZHODOVÁNÍ ................................................................................................................... 46 Rozhodování žáků............................................................................................................................. 46 Rozhodování absolventů ................................................................................................................... 47 KDO OBOR VYBÍRAL .............................................................................................................................. 49 INFORMACE O ŠKOLE ............................................................................................................................. 50 PŘEDPOKLADY PRO PRÁCI...................................................................................................................... 51 KONZULTACE VÝBĚRU POVOLÁNÍ.......................................................................................................... 52 VYUŢITÍ OSOBNOSTNÍCH A PROFESNÍCH TESTŮ ...................................................................................... 54 ZNALOST OBORU PŘED NÁSTUPEM NA STUDIUM .................................................................................... 55 DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ............................................................................................................................... 57 Plány žáků ........................................................................................................................................ 57 Vzdělávání absolventů ...................................................................................................................... 58 NÁKLADY NA PROVOZ PROVOZOVNY..................................................................................................... 60 NYNĚJŠÍ ZAMĚSTNÁNÍ ABSOLVENTŮ...................................................................................................... 61 PRACOVNÍ POZICE .................................................................................................................................. 63 PRACOVNÍ PLÁNY DO BUDOUCNA .......................................................................................................... 64 KLÍČ K ÚSPĚCHU .................................................................................................................................... 65 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 67 RESUMÉ ......................................................................................................................................... 69 POUŢITÁ LITERATURA .............................................................................................................. 70 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ................................................................................ 71 PŘÍLOHY ....................................................................................................................................... 72
8
Úvod
Téma své diplomové práce jsem si vybrala z toho důvodu, ţe v oboru kosmetička mám dlouholeté zkušenosti jako ţivnostník, a z vlastní praxe vím, ţe tato práce není nejjednodušší a vyţaduje, tak jako jiné obory, určité předpoklady. Práce je zaměřena i na obor kadeřnice, v něm nemám vlastní zkušenosti, ale vţdy jsem pracovala ve studiu nabízející kadeřnické, kosmetické a příbuzné sluţby. Tyto dva obory spolu velmi často spolupracují a vyţadují pro práci stejné předpoklady. Kosmetičky jsem taktéţ učila jako učitel odborných předmětů a praxe. Znám tedy tento obor ze studijní stránky stejně jako ze stránky profesní. Cílem práce je zjistit jakým způsobem absolventi základních škol vybírají své budoucí povolání, co tvoří jejich kritéria a kdo je ovlivňuje v jejich rozhodování. Výběr povolání je pro ţáka posledního ročníku základní školy jeho doposud nejdůleţitějším rozhodnutím v ţivotě. Kaţdý z nás je obdařen jinými schopnostmi a vlohami, tak aby svět byl vyrovnaný. To znamená, ţe si musíme váţit vědců, lékařů, manaţerů stejně, jako pekařů, zedníků, instalatérů a podobných profesí. Jedni bez druhých by se neobešli a ţádná z profesí není zbytečná. Je pravdou, ţe se zaměstnání výrazně liší finančním ohodnocením, v některých případech a několikanásobně. Mnohem lákavěji pak vypadá profese pracovníka v obleku s kufříkem a drahým mobilním telefonem v ruce, neţ pracovníka v montérkách. Trh práce je ale nekompromisní a dává větší šanci především těm nejlepším. Jsme svědky slučování středních škol rozličných oborů s cílem co nejefektivněji sníţit náklady na provoz. Ne vţdy je toto rozhodnutí šťastné a není výjimkou, ţe následkem sloučení přichází škola o těţce získanou prestiţ a tím pádem i o budoucí ţáky. Střední školy, tak jako jiné ekonomické subjekty, bojují o přeţití a snaţí se na trhu udrţet co nejdéle. Vybrat si povolání při dnešním mnoţství středních škol a naopak malému počtu dětí, moţná nevypadá tak obtíţně. Školy často polevují od svých nároků v přijímacích řízeních ve snaze zaplnit třídy plným počtem ţáků a tím si zabezpečit svoji existenci alespoň v následujícím školním roce. Minuly doby, kdy se na kosmetičku hlásily dívky s vyznamenáním, a na kadeřnici byly přijaty s niţším klasifikačním průměrem jen z protekce. 9
Dalo by se říci, ţe správný výběr školy není v dnešní době rekvalifikací aţ zase tak důleţitý. Vţdyť kdyţ se mi tam nebude líbit nebo mi to nepůjde, pod tlakem rodičů si dodělám maturitu a pak uţ si budu dělat, co chci. V dnešní době plné rekvalifikačních kurzů to nebude ţádný problém. Není to ovšem tak idylické jak by se na první pohled zdálo. I rekvalifikační vzdělávání má svá úskalí nejen v tom, ţe si je musíme platit v plné výši (pokud nevyuţíváme výhod uchazeče o zaměstnání evidovaného na Úřadě práce a ten nám kurz uhradí) a to nebývá zrovna malá poloţka, ale také v budoucím hledání uplatnění. Z pohledu zaměstnavatele, který potřebuje zaměstnance s daným vzděláním, a má deset uchazečů, z čehoţ polovina jsou absolventi rekvalifikačních kurzů a zbytek z odborné školy, dá spíše přednost absolventům odborné školy, u nichţ je větší předpoklad odborného vzdělání s delší dobou procvičování. Několika měsíční kurz nemůţe plně nahradit několikaleté studium. Samozřejmě ţe jiná situace nastane, pokud chci své vzdělání vyuţít k získání ţivnostenského listu a stát se tzv. osobou samostatně výdělečně činnou. V tomto případě se rekvalifikace nabízí jako velmi výhodná a snadná moţnost získání dalšího vzdělání a tím i práce. Výběr následného studia po základní škole by neměl probíhat na bazální úrovni a rodiče by spolu se svými dětmi měli důkladně a zodpovědně zvaţovat veškeré schopnosti, vlohy a moţnosti dítěte, které by mohly ve svém budoucím povolání vyuţít a dobře zhodnotit. Hlavním kritériem by rozhodně neměl být způsob ukončení studia. Maturita je v očích mnoha rodičů vstupenkou do lepšího zaměstnání. Tento pohled je naprosto špatný a naivní.
10
Obor kosmetička, kadeřnice
Pro začátek bysme si měli uvést, co obnáší práce kosmetičky a co práce kadeřnice. Obě profese pracují s lidmi, s kterými tráví několik hodin, dotýkají se ho a konverzují s ním. Proto v těchto oborech nemluvíme o odběratelích jako o zákaznících, ale jako o klientech, neobjednávají si u nás zakázku, ale sluţbu a to na sobě samém. Pracovní dobou jsou si velmi podobné, oba obory pracují především v odpoledních hodinách, jelikoţ převáţná část klientely pracuje v jednosměnném provozu (např. kancelář) a proto můţe tyto sluţby vyuţívat aţ po své pracovní době. Taktéţ se tato práce nedá předpřipravit zhotovením polotovaru, klienti potřebují tuto sluţbu v přesném termínu. Především jedná-li se o zhotovení účesu a líčení na danou příleţitost. Tak jako se není moţné najíst na týden dopředu, tak nelze úpravu provádět dříve neţ bezprostředně před spotřebou. Výjimkou je běţné udrţování jako je stříhání, barvení vlasů nebo kosmetické ošetření typu hluboké čištění a masáţ obličeje. V obou oborech se pracovníci jen velmi zřídka stávají zaměstnanci, pracují převáţně na vlastní ţivnostenský list, jako osoba samostatně výdělečně činná. To znamená, ţe se musí o sebe starat jako o zaměstnance. Musí na základě doloţeného vzdělání zaţádat o vydání ţivnostenského listu, přihlásit se na správu sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovnu a finanční úřad. Následně mají povinnost platit měsíční zálohy na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, bez ohledu na výši výdělku. Tudíţ pokud si za měsíc vydělali 2 tisíce, zaplatí zálohu stejně, jako kdyby si vydělali 20 tisíc. Za daný kalendářní rok těmto institucím vyúčtovávají příjmy a výdaje a ze zisku sociální zabezpečení a zdravotní pojištění doplatí dle výše zisku. Zákonem je stanoveno minimum těchto plateb nezávisle na ziscích ţivnostníka. Musí neustále sledovat změny v zákonech, které mají dopad na jejich podnikání, jako na příklad hygienické předpisy, ţivnostenský zákon, zákon o dani z příjmu fyzických osob, zákony o sociálním zabezpečení, zdravotním pojištění apod. Pracovat tedy jako osoba samostatně výdělečně činná (ţivnostník), není zrovna jednoduché, ale především to není tak pohodlné jako být zaměstnancem. I kdyţ i to má svá úskalí, jako striktně daný počet dnů dovolené, pracovat s materiálem poskytnutým zaměstnavatelem, nemoţnost upravit si pracovní dobu, dle vlastních potřeb a neustálý pocit dohledu šéfa. Také to má i výhody, placená dovolená, pracovní neschopnost, jistotu příjmu v den výplaty, nárok na odstupné apod. 11
Pracovní prostředí Ač by se na první pohled zdálo, ţe jsou si tyto obory velmi podobné, vţdyť oba pracují na zkrášlování a zlepšování vizáţe, a utvářejí spolupracující podniky, přesto se značně od sebe liší. Kosmetické pracoviště je spíše klidné, i za předpokladu, ţe se v něm sejde více klientek. Na rozdíl od kadeřnického, kde vesele probíhá rušná konverzace nejen mezi pracovnicí a klientkou, ale také mezi klientkami navzájem. Dochází zde k velmi příjemnému vztahu a vzájemné důvěře, a je na kaţdém pracovníku jak toho vyuţije ve svůj profesní prospěch. Tato dvě pracoviště vyuţívají své příbuznosti a velmi často se spojují a utvářejí studia (pracoviště) nabízející sluţby obou profesí. K takovým spojením dochází i s jinými obory jako jsou maséři, pedikéři, nehtoví designeři, a provozovny bývají vybaveny přístroji, jako jsou solária, infrasauny apod. Vznikají tak velká studia nabízející mnoho sluţeb zaměřených na zkrášlování a relaxaci. Studio nabízející více sluţeb má větší šanci na úspěch neţ malá, nabízející pouze jeden druh sluţby (kosmetika, kadeřnictví).
Rozdíly v pracovištích oborů kosmetička a kadeřnice KADEŘNICE
KOSMETIČKA
OSVĚTENÍ
napodobující denní světlo
tlumené
PACHY, VŮNĚ
výraznější, někdy i dráţdivé pachy
éterické oleje, jemné parfemace
ZVUKY
ţivá konverzace, vysoušeče vlasů,
tlumená konverzace, relaxační
climazon, wellapor
hudba
TEPLOTA
kolem 21°C
nejméně 25°C
VELIKOST
zařízení vyţaduje vzdušné prostory s
menší komornější místnost
PRACOVIŠTĚ
čekárnou
VYBAVENÍ
zrcadlo, křeslo
lehátko, ţidle
Tabulka č. 1: Pracoviště kosmetičky a kadeřnice. Zdroj: autor.
Práce kosmetičky Práce kosmetičky obnáší péči o pleť, tím se rozumí kůţe v oblasti dekoltu, krku a obličeje, tak aby docházelo ke zlepšení jejího zdravotního stavu a předcházelo se projevům stárnutí, a zlepšení vzhledu. Pracuje s jemnými přípravky na bázi emulzí, 12
s oleji, s vonnými esencemi, se séry apod., tím je ovlivněna i vůně celé provozovny. S přístroji jako je kosmetický laser, galvanická ţehlička apod. Její pohyby jsou plynulé a pomalé, aby se klienti nelekali, jelikoţ mají zavřené oči. Kosmetická péče jim má poskytnout pocit uklidnění, odpočinku a relaxace, čímţ se podporuje účinnost kosmetických přípravků a působení kosmetických úkonů, prostředí bývá zpříjemněno aromaterapií s kombinací relaxační hudby dle tytu kosmetického ošetření. Taktéţ teplota okolního vzduchu musí být vyšší, jelikoţ klient po celou dobu ošetření leţí, nesmí mít pocit chladu. Prostředí musí být stejně relaxační jako úkony prováděné kosmetičkou. Proto je kosmetické pracoviště klidné, tiché bez větší komunikace a s jemným osvětlením aby nenarušovalo atmosféru relaxace. Je to místo, kam si klientky chodí odpočinout. Komunikace není striktně odepřena, ale je vhodné komunikovat tlumeným hlasem bez silných emočních projevů. Pracovní prostředí kosmetičky bývá laděno v tlumených teplých barvách, a jako dekorace se často pouţívají svíčky, svícny, umělé květiny. Kosmetička po většinu úkonů u klientky sedí.
Práce kadeřnice Kadeřnice pracují s chemikáliemi narušujícími strukturu vlasu, za účelem dlouhodobější trvanlivosti změny tvárnosti (preparace vlasu - trvalá ondulace) či jejich barvy. Při své práci převáţně stojí a pouţívají hlučnější přístroje (vysoušeče vlasů) k úpravě vlasů. Tato profese je fyzicky velmi náročná, zatěţující krční páteř, nohy a záda. Komunikace je zde velmi důleţitá, a proti kosmetickému pracovišti ţivější a většinou probíhá po celou dobu kadeřnického úkonu. Témata nejsou striktně omezena na provedení, tvar účesu a poslední módní trendy. Klientky se zde chodí odreagovat, zasmát, prodiskutovat poslední díly a následný vývoj oblíbeného seriálu či vyměnit si recepty na vánoční cukroví, témata jsou téměř neomezená a nevyčerpatelná. Vznikne-li mezi kadeřnicí a klientkou důvěrný vztah, můţe se jí popřípadě i svěřit se svými problémy a ulevit si od nich, dokonce i ocení její názor či radu. Velmi častá je i komunikace mezi klienty navzájem.
13
Interiér kadeřnictví vyuţívá, barevně bývá mnohem odváţnější neţ kosmetické. Během kadeřnických úkonů není výjimkou podávání občerstvení, jako je káva, čaj apod.
Pozitivní stránky oboru a následného výstupu Oba obory pracují na zkrášlování vzhledu, patří tedy mezi velmi oblíbené a v dnešní době nepostradatelné. Ke své práci vyuţívají prostředky denní potřeby. Pracovní prostředí kosmetičky a kadeřnice patří mezi jedno z nejpříjemnějších. Z důvodu jejich atraktivnosti bude o tyto obory vţdy velký zájem, i kdyţ uplatnění v nich získávají jen ti nejlepší. Absolventi těchto oborů, kteří se mu nevěnují naplno, mají jedinečnou moţnost přivýdělku. V případě, ţe nepracují v oboru a jsou zaměstnaní, mohou po pracovní době vyţít své znalosti a dovednosti a poskytovat sluţby klientům například v jejich soukromí. Toho hojně vyuţívají imobilní senioři, maminky na mateřské dovolené, ale také rodinní příslušníci apod. Moţností je i zřízení vlastní provozovny v prostorech s nízkým nájmem, či vyuţití vlastních prostor např. v rodinném domku. Tento způsob přivýdělku se dá vyuţít také, je-li pracovnice na rodičovské dovolené nebo ze zdravotních důvodů nemůţe svůj obor vykonávat na plný úvazek. Velkou výhodou těchto oborů je jejich flexibilnost, lze je provozovat téměř na jakémkoliv místě, stačí nalézt pouze vhodné prostory. Pracovníci nejsou závislí na ţádném podniku vyskytujícím se pouze v určitých oblastech republiky a nuceni se stěhovat a daleko dojíţdět. Tyto sluţby nemusí být poskytovány z pozice zaměstnance, ale skýtají moţnost práce na základě ţivnostenského oprávnění. Bohuţel pro některé absolventy pracovat jako osvč můţe představovat spíše negativum a překáţku. I kdyţ pak v těchto oborech nepracují, získaly pro ně cenné informace o úpravě a péči zevnějšku. Absolventi mají neomezené moţnosti. V případě dobré znalosti cizího jazyka mohou své sluţby nabízet v lukrativních podnicích (hotely, lázeňská zařízení) zaměřených především na zahraniční klientelu nebo vycestovat do jakékoliv země.
14
Mohou se účastnit soutěţí z oboru, zviditelnit se, docílit úspěchu a zařadit se tak mezi uznávané profesionály.
Předpoklady pro práci kosmetičky, kadeřnice Mnoho povolání se na první pohled zdá jednoduchá. Z pohledu zákazníka, pozorovatele práce druhých, vypadá jednodušeji bez nutnosti větších senzomotorických schopností. Určitě to nebude obtíţné, kdyţ mu to tak jde. Jenţe zdání klame, rukou profesionála vypadá kaţdá činnost snadněji, při práci má grif, ladnost pohybu a pevnost ruky vyvolává dojem lehkosti. Mnohé z toho lze získat praxí, ale tak jako kaţdá profese, i ta kosmetická a kadeřnická vyţaduje určité předpoklady, bez kterých nelze tuto práci provádět s úspěchem. Shrňme si je do pár bodů: 1. Manuální zručnost – kaţdá kosmetička a kadeřnice musí být manuálně zručná. Tomu se nelze naučit při sebevětším snaţení, a pokud jí tato schopnosti chybí, bude jí vykonávání pracovních úkonů stát více energie, neţ té manuálně zručnější. Pro kadeřnici v ţádném případě nesmí být problém natočit vlasy na natáčky tak, aby na jejich koncích po usušení či stabilizaci ondulace nabyly tzv. pětky (zlomené konce vlasů), nabarvit vlasy s absencí nenabarvených míst apod. Její finální výsledek musí působit přirozeně a klientce ulehčit kaţdodenní úpravu. Obdobné je to u i kosmetičky, manuální zručnost ji zaručí snadnější vykonávání úkonů a klienti budou s jejími výsledky práce velmi spokojeni. 2. Estetické cítění, fantazie – klientky potřebují od své „pracovnice na krásu“ často poradit, ale především od ní radu na profesionální úrovni očekávají. K tomu potřebují fantazii spojenou s estetickým cítěním, aby byla schopna si finální účes či líčení představit. Při líčení se pouţívá mnoho barev, které se stínují, pouţívají se retuše a vyuţívá optických klamů k zakrytí nedostatků na pleti a naopak zvýraznění předností. V účesové tvorbě lze pomocí střihu zakrýt tělesné nedostatky, jako jsou odstáté uši, krátký krk, kulatý obličej apod. Nesmí docházet k situacím, ţe klientka nebude spokojena s výsledkem úkonu vlivem nedostatku fantazie a estetického cítění pracovnice.
15
3. Trpělivost – je schopnost pracovníka v krizových situacích reagovat tak, aby nedošlo ke zbytečnému vypětí emocí a bouřlivé výměně názorů. Určité reakce si pracovník ke klientovi nemůţe dovolit. Musí být k jeho jednání trpělivý a reagovat mírně. To platí i při provádění sluţby. Stane se, ţe klientce se nezamlouvá barva, kterou si vybrala ze vzorníku, zdá se jí na jejich vlasech jiná. Nezbývá nic jiného, neţ jí v klidu vysvětlit, ţe to tak není. Takové situace nejsou ničím výjimečným. Trpělivost vyţaduje i výkon práce. Rčení "práce kvapná málo platná“ zde platí dvojnásob. Odvedená práce musí být kvalitní a provedena pečlivě, aby se klienti na pracoviště stále vraceli a jejich reference byly především kladné. 4. Slušnost, takt, loajalita
–
práce
pracovníka
ve
sluţbách
vyţaduje
z psychologického hlediska značné nároky. Neustále je v kontaktu s klienty a spolupracovníky, proto společenské a nekonfliktní chování je u něj nutností. Nepřipadá do úvahy, aby pracovník svou rozladěnost přenášel na klienta. Slušnost a taktní jednání je proto nezbytné. Urazit klienta je to nejhorší co mu můţete udělat. Nutné je si uvědomit, ţe si klienti u nás platí sluţbu, u které také vyţadují
slušné
zacházení
s optimismu
do
ţivota.
Samozřejmostí
je
nezveřejňovat, co nám klient o sobě, nebo jiných sdělil. Totéţ platí i o spolupracovnících. 5. Flexibilnost – schopnost vyjít klientce vstříc nejen časově (při objednávání), ale i po stránce vkusu. Je přirozené, ţe klienti chtějí mít z pracovníka pocit, ţe je pro ně nejdůleţitější a snaţí se udělat vše, pro jejich spokojenost. Kaţdému se líbí něco jiného a je nepřípustné vnucovat klientovi něco, s čím by nemusel být spokojen. Pokud klientovi dáme najevo, ţe mu rádi vyjdeme vstříc, bude nám za to vděčný. 6. Komunikativnost – čas strávený s klientem je poměrně dlouhý a nedá se celý vyplnit konverzací o počasí, nebo posledních kadeřnických či kosmetických trendech. Kosmetička na rozdíl od kadeřnice s klientkou netráví tolik času komunikací, i kdyţ s ní stráví i dvě hodiny. Kosmetická péče je zaměřená především na relaxaci a u toho není konverzace ţádoucí. Zato kadeřnice můţe, a dokonce je to od ní také ţádá, vést rozhovory hojně. Rozhovor by měl mít spíše veselý ráz a neměl by se proměnit v dialog pracovníka. Vyjadřování pracovníka 16
by mělo odpovídat jeho profesi, být na společenské úrovni bez vulgárních výrazů. Velmi dobře na klienty působí, zapamatuje-li si pracovník něco z toho, co mu svěřil, např. z jeho soukromí a zeptá-li se na jeho děti, či manţela. 7. Všeobecný přehled – vzhledem k rozmanitosti klientely je důleţité se umět přizpůsobit jejich názorům, profesi, zájmům apod. jednoduše jeho způsobu ţivota. Pracovník v tomto okamţiku není pouze dobrým odborníkem, ale také společníkem. Nikdo nebude vyţadovat, aby byl odborníkem na kaţdé téma zmíněné na pracovišti, ale mě by se v něm alespoň okrajově orientovat. 8. Marketing – reklama, umět dát tím správným způsobem o sobě vědět a získat si klientelu a následně si cenit jejich věrnosti. Klienti sami vyţadují určité zpestření „vizáţistického ţivota“, formou novinek v kosmetických úkonech a přípravcích, a kadeřnických novinek co se týče barev a nových střihů. Kaţdého klienta velmi potěší milá pozornost ze strany pracovníka ve formě slevových bonusů, nějaké péče navíc, zdarma (masáţ rukou, hlavy, ošetření novým přístrojem) či drobný dárek k narozeninám. Ovšem si musíme uvědomit, ţe jsme kaţdý individualita a v tom případě se naše předpoklady budou i mírně odlišovat. Liší se tak i úspěchy profesionálů. Tak jako je mezi desítkami kardiologů jen pár uznávaných, je i mezi kadeřníky a kosmetičkami pár vyvolených tvořících pomyslný vrchol ledovce, kterým se podařilo docílit úspěchu na celosvětové úrovni. Tito lidé svých úspěchů dosáhli nejen díky svým schopnostem, ale také pílí, odříkáním a touhou něčeho dosáhnout.
Tomáš Kotlár - pár let po vyučení, otevřel svůj první ateliér Picasso, pořádá vlastní hairshow. Od 2007 do 2009 hlavní školitel trendových střihů pro MATRIX, vydal výukové dvd s Dádou Kusou, a vlastní výukový program a dvd střihů "Krok za krokem". Spolupracuje se značkou Revlon Professional, je umělecký ředitel pro Českou republiku a Slovensko.1 Dáda Kusá - vítězka celostátní soutěţe Mladý módní tvůrce, byla lektorka módních účesů v doškolovacím centru pro kadeřníky. Vlastní kadeřnický salon, pracuje pro 1
www.atelierkotlar.cz, dne 20.2.2012
17
mnoho akcí, jako je Miss České republiky, proměny v módních časopisech a televizích stanicích. Je školitelkou kadeřníků v České i Slovenské republice. Vydala publikaci Velká kniha účesů Dády Kusé.1
Pavel Bauer - je přední český vizáţista, mistr české republiky a vicemistr světa v líčení. Působí v porotě soutěţe Unie kosmetiček, v porotě na mistrovství ČR na veletrhu Worl of beauty and spa a věnuje se vzdělávání dalších vizáţistů. Je hlavním vizáţistou českých televizních stanic, vizáţistou celebrit, VIP a modelek - Ivana Trump, Tereza Maxová, Eva Herzigová, Petra Němcová, Daniela Peštová, Jasmin L Bon, Anouk Wek, Chantal Poulin, Mahulena Bočanová. Spoluprácuje s předními návrháři - Beata Rajská, Josef Klír, Tatiana Kovaříková, Klára Nademlýnská, E Daniely, Osmany Lafita, Natali Ruden.2
Blanka Hašková - ve třetím ročníku oboru kadeřnice získala 3 místo na mistrovství ČR v účesové tvorbě. Pětinásobná mistryně republiky v účesové tvorbě, účastnila se Mistrovství světa v účesové tvorbě v USA – Washington, Korea – Soul, Německo – Berlín, kde získala 13. místo. Absolvovala mezinárodní školení: Španělsko, Švýcarsko, Itálie, Německo, stáţ u mistra světa K. H. Kocha v Německu, stáţ Vidal Sasson. Navrhuje účesy pro soutěţ Miss ČR. Účinkovala v pořadu Vypadáš Skvěle. Je spoluautorkou odborných knih: Kniha účesů roku 2000, Účesy pro kaţdou příleţitost, Vypadáš skvěle. Je zapsána v knize rekordů: „V počtu ostříhaných hlav za jednu hodinu“, „V počtu upletených copů za 15 min.“3
Jan Těšík – získal 8. místo na Evropském poháru a 3. na Mistrovství republiky v účesové tvorbě v dámské i pánské kategorii, 7 let pracoval jako technolog firmy Wella, absolvoval roční stáţ u mistra světa K. H. Kocha v Německu, školí kadeřníky a je předním členem Creative Teamu firmy Wella.1
1
dadakusa.webnode.cz, dne 18.2.2012 www.facebook.com, www.uniek.cz , dne15.2.2012 2 www.hairarea.cz, dne 15.2.2012 1
18
Jan Špilar - je majitelem kadeřnického studia v Brně. Je členem HAUTE COIFFURE FRANCAISE v ČR. Byla mu udělena zlatá medaile se safírem za vytrvalé přenášení odborných znalostí z Francie do České Republiky. Líčil na Oskary ověnčeném filmu AMADEUS, Miloše Formana. Vystupuje v kadeřnických show po celé republice a publikuje v mezinárodních časopisech. Česal a líčil několik ročníků soutěţí MISS ČR. Vede odborné semináře střihů. Zasedá v odborných porotách.2 Za veškerými úspěchy výše uvedených lidí je nemalé mnoţství práce a úsilí a k tomu by měli být ţáci vedeni, aby si uvědomovali, ţe svět práce není jednoduchý nýbrţ tvrdý, a toho nedocílí na sedací soupravě u televize. Nikdo nedostane nic zadarmo a to v oborech sluţeb platí dvojnásob, musí s konkurencí bojovat o kaţdého klienta, neustále se vzdělávat a umět své sluţby prodat, proto těch nejúspěšnějších je v porovnání s mnoţstvím absolventů pouze hrstka. I tak se tito lidé mohou pro ţáka stát vzorem a motivací k tomu, aby se stal jedním z nejlepších odborníků v oboru. 3 2
www.hairarea.cz, dne 15.2.2012 www.strihorukyedward.com, dne 20.2.2012
19
Profil absolventa Profil absolventa nastiňuje, co by měl ţák umět a znát, ovšem neuvádí, na jaké úrovni by tyto dovednosti a znalosti měli být. Do profilu absolventa v oboru sluţeb, by měla také patřit odpovědnost. A to odpovědnost nejen za vykonanou práci, za provoz provozovny a kvalitu odvedené práce, ale také dodrţování hygienických přepisů a bezpečnosti práce. To, na jaké úrovni absolvent bude, má velký vliv prostředí, z kterého na školu přichází. Na jaké postoje, úroveň verbálního projevu a způsobu chování je z tohoto prostředí zvyklý.
Kompetence absolventa (obor kosmetička)
Absolvent se vyznačuje těmito kompetencemi: -
volí vhodné způsoby kosmetického ošetření v souladu s typem pleti, poţadavky zákazníka a základními znalostmi z dermatologie,
-
kvalifikovaně provádí ošetření pleti, samostatné kosmetické úkony, manikúru a pedikúru,
-
provádí denní, večerní a slavnostní líčení s ohledem na osobnost zákazníka a v souladu s módními trendy,
-
obsluhuje dokonale přístrojové vybavení provozovny a provádí běţnou údrţbu pouţívaných zařízení a pomůcek,
-
poskytuje poradenskou sluţbu, propaguje nové postupy a přípravky pro kosmetické ošetření, zdravý ţivotní styl a správnou výţivu,
-
vhodně volí přípravky podle jejich vlastností a moţností pouţití s ohledem na aktuální stav pleti,
-
zná správné dávkování přípravků a způsoby jejich uskladnění a bezpečné likvidace po skončení jejich ţivotnosti,
-
rozpozná onemocnění kůţe a nehtů a posoudí vhodnost poskytnutí kosmetické péče,
-
důsledně dodrţuje zdravotně-hygienické předpisy,
-
rozvíjí estetické cítění a uplatňuje estetická hlediska při poskytování kosmetických sluţeb i v kaţdodenním ţivotě, 20
-
vystupuje profesionálně a kultivovaně ve vztahu k zákazníkům, spolupracovníkům a obchodním partnerům,
-
orientuje se v ekonomicko-právním zabezpečení provozu,
-
zhotovuje ceníky úkonů a kalkuluje spotřebu a prodejní cenu nabízených přípravků,
-
dodrţuje základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence,
-
vyznává kvalitu jako nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku,
-
zná význam, účel a uţitečnost vykonávané práce,
-
uplatňuje různé způsoby práce s textem, samostatně vyhledává a zpracovává informace nutné ke svému učení,
-
hospodaří efektivně s finančními prostředky;
-
aplikuje matematické úkony při řešení praktických úkolů v běţných situacích,
-
nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na ţivotní prostředí.
Absolvent byl veden tak, aby: -
vyuţíval ke svému profesnímu rozvoji absolvované kurzy, školení a pracoval s otevřenými informačními zdroji,
-
znal moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání,
-
pečoval soustavně o fyzický a duševní rozvoj své osobnosti, o svůj vzhled a osobní hygienu,
-
uplatňoval při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace,
-
dodrţoval jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii,
-
vyjadřoval se a vystupoval v souladu se zásadami kultury projevu a chování;
-
dosáhnul jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce,
-
pracoval v týmu a podílel se na realizaci společných pracovních a jiných činností,
-
dodrţoval zákony, respektoval práva a osobnost druhých lidí, vystupoval proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci,
-
rozuměl podstatě a principům podnikání,
21
-
samostatně pracoval s osobním počítačem a komunikoval elektronickou poštou.1
Kompetence absolventa (obor kadeřnice)
Absolvent se vyznačuje těmito odbornými kompetencemi: -
vyuţívá vhodné technologické postupy práce podle stanovené diagnózy,
-
připravuje pracoviště, volí a pouţívá potřebné nástroje a pomůcky, chemikálie a kosmetické přípravky vzhledem ke zvoleným pracovním postupům,
-
provádí zkoušku citlivosti pokoţky,
-
myje vlasy a vlasovou pokoţku s pouţitím vhodných kosmetických přípravků pro mytí vlasů,
-
provádí různé druhy masáţí pokoţky s pouţitím regeneračních přípravků,
-
stříhá vlasy, upravuje hustotu vlasů různými technikami a pomůckami,
-
provádí natáčení, foukání, krouţkování vlasů, ondulaci ţelezem do tvaru účesu,
-
zhotovuje účesy pro různé společenské příleţitosti, navrhuje vlasové doplňky;
-
ovládá techniky trvalého barvení, odbarvování vlasů, krátkodobé přelivy, tónování vlasů,
-
provádí preparaci vlasů, pouţívá různé druhy natáčení, preparační vody v souladu s kvalitou - vlasů a druhem účesu,
-
ošetřuje vlasy a vlasovou pokoţku vhodnými regeneračními přípravky,
-
provádí vhodnou konečnou úpravu pánských, dámských i dětských účesů,
-
upravuje kníry, bradky a plnovousy,
-
dodrţuje hygienické normy a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, provádí běţnou údrţbu pracovních pomůcek a prostředí,
-
dodrţuje zásady ochrany ţivotního prostředí při likvidaci odpadů,
-
organizuje samostatně svou práci, pracuje v týmu,
-
poskytuje poradenskou sluţbu pro ošetřování vlasů a navrhuje konečnou úpravu vlasů do módního účesu,
-
vede administrativní agendu a evidenci spojenou s činností podniku, vyuţívá k tomu prostředky informační technologie,
1
sleduje nové trendy v oboru a reaguje na ně,
Zdroj SOŠ obchodu a sluţeb SČMSD Ţďár nad Sázavou
22
-
komunikuje s klienty aktivně v jednom cizím jazyce.
Absolvent je veden tak, aby: -
chápal principy demokratické společnosti a ve svém ţivotě je uplatňoval,
-
jednal profesionálně v souladu s etickými normami a pravidly, respektoval práva druhých (etnických skupin a ras), individuální zvláštnosti jiných lidí,
-
uplatňoval bezpředsudkový přístup ke klientům, samostatně řešil nezvyklé situace, uměl jim předcházet kultivovaným vystupováním,
-
měl reálnou představu o kvalitě své práce, pracoval samostatně, svědomitě, pečlivě,
-
měl odpovědnost v jednání i v pracovní činnosti, reprezentoval firmu i sám sebe,
-
rozvíjel pozitivní vztah k umění a kultuře, sledoval sdělovací prostředky, navštěvoval kulturní zařízení, uplatňoval estetická hlediska v kaţdodenním ţivotě,
-
dbal o svůj zevnějšek, dodrţoval kaţdodenní osobní hygienu a hygienu prostředí,
-
měl základní přehled o nabídce profesních a vzdělávacích moţností a příleţitostí v regionu,
-
posuzoval reálně moţnosti svého pracovního uplatnění a jim odpovídající potřeby dalšího vzdělávání,
1
-
uvaţoval a jednal ekonomicky v osobním a profesním ţivotě,
-
pracoval hospodárně a snaţil se o loajálnost v pozici zaměstnance,
-
dodrţoval zásady a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygienu práce,
-
znal pracovní rizika spojená s výkonem svého povolání.1
Zdroj SOŠ obchodu a sluţeb SČMSD Ţďár nad Sázavou
23
Střední školy Dnes není příliš velký problém dostat se na střední školu, pokud se nejedná o pár exponovaných škol nabízející obory, o které je, byl a vţdycky bude velký zájem, a jejich mnoţství nepřevyšuje poptávku. Posláním mnohých škol není pouze vzdělávat ţáky, ale taktéţ se udrţet v státní síti škol a na vzdělávacím trhu, který je stejně tvrdý jako trh práce. Proto se moţná taky bývalý ministr školství Josef Dobeš v březnu 2011, rozhodl, podpořit záměry kraje Vysočina, a uvedl: „Zeštíhlení sítě středních škol je jedním z opatření, jak zvýšíme kvalitu.“1 Rozhodně by tento krok byl příznivější, kdyby se týkal celé České republiky. Je totiţ aţ s podivem, kolik středních škol nabízí studium v oboru kosmetička. Je vidět, ţe Ministerstvo školství nezohledňuje potřeby trhu při udílení akreditací oborů, ale nechává na trhu, aby určil, kdo bude v tomto oboru skutečně pracovat. Ve školním roce 2012/2013 nabízí ke studiu obor kadeřník/kadeřnice na 86 a obor kosmetické sluţby 47 středních škol a středních odborných učilišť v celé České republice. Vezmeme-li v úvahu, ţe do prvního ročníku přijme kaţdá škola kolem dvaceti ţáků (obor není striktně zaměřen pouze na dívky, přijati tedy mohou být i chlapci), ročně toto studium ukončí 940 kosmetiček. U kadeřnic je to ještě více, jelikoţ do tříd bývá přijato kolem 25 ţáků a některé školy obsazují více tříd, přibliţně je tedy ročně 2150 kadeřníků absolventů ročně. Je tedy přirozené, ţe trh práce nemůţe pokrýt potřeby všech absolventů a velká část z nich, především těch, co nechtějí pracovat na základě vlastního ţivnostenského oprávnění, končí na Úřadech práce. Časem práci získají a to i mimo obor. Postupem času je ale stále obtíţnější získat zaměstnání v profesi. Přicházejí o praxi, která je ve sluţbách se stále nastupujícími novými trendy velmi ceněná a nezbytná. Obdobná situace je i v oboru kadeřnice. Pro oba tyto obory je nezbytné mít vlohy. Proto po absolvování školy dochází k přirozené trţní separaci na ty: 1. Velmi dobré - zaměstnání si najdou, nebojí se, věří si a začnou pracovat na vlastní ţivnostenský list, jako osoby samostatně výdělečně činné. Setrvají v něm, stávají se z nich vyhledávaní pracovníci, a často si zřídí i vlastní studio, pokud jim nechybí ambice, zúčastňují se i soutěţí, a ve svém oboru se stávají těmi nejlepšími. 1
www.msmt.cz, dne 19.3.2012
24
2. Dobré - zaměstnání si najdou, kdyţ mají štěstí, tak se v něm udrţí, ale větších úspěchů nedosáhnou. S přibývající praxí se zlepšují a bez větších problémů pracují v oboru velmi dlouho. 3. Ti, co nemají schopnosti, aby toto zaměstnání kdy vykonávali. Mnohdy se o to ani nepokoušejí a bezprostředně po absolvování oboru si buď vyberou jiný, nebo nastoupí do zaměstnání, ve kterém zaměstnavatel nelpí na odbornosti (např. jako prodavačka), coţ dnes není nic neobvyklého.
Přijímací řízení Informace o přijímacím řízení a kritéria přijetí na studium jsou k dispozici na webových stránkách škol. Je pravdou, ţe přehlednost a snadnost nalezení poţadovaných informací se velmi liší. Jsou stránky, kde počítají s tím, ţe uchazeči budou shánět informace týkající se přijetí ke studiu a jsou snadno dostupné ihned v úvodní stránce naopak u jiných, abyste se něco dozvěděli, musíte pracně dedukovat, pod jakým odkazem se asi tak mohou skrývat. Moţná, ţe toto se někdy stává i odrazujícím faktorem. Webové stánky škol, jsou dnes prvotním kontaktem uchazeče o studium se školou, měl by na ně být kladen důraz, stejně jako je při představování důleţitý první dojem. Kritéria přijímacího řízení jsou v kompetenci ředitele školy, v souladu se Školským zákonem. Přesto jsou mezi nimi velké rozdíly. Některé školy dokonce přijímací řízení zrušily a jediným kritériem pro přijetí je klasifikační průměr uchazeče pohybující se od 2-2,4 u oboru kadeřnice a 1,9-2,2 u kosmetiček, a některé pouţívají bodové ohodnocení. To se liší, někdy je maximální moţný počet 50, jindy 60, někdy je cílem získat co nejvíce bodů, jindy naopak co nejméně. Body se skládají ze dvou částí, přibliţně 80% tvoří body za kvalifikaci ze základní školy nebo předcházejícího studia, a zbývající část je bonifikace za účast na vědomostních soutěţích, olympiádách. Jsou školy vyţadující potvrzený zájem o obor výchovným poradcem. Ten není problém získat, není přeci výchovný poradce, který by nechtěl pomoci ţáku k přijetí na školu, proto se domnívám, ţe takový dokument nemůţe získat na váţnosti a neměl by ani figurovat jako podklad pro přijímací řízení. 25
Osobně se mi velmi líbila kritéria zahrnující prokázané dovednosti s přihlédnutím na studijní výsledky z předešlého studia. Takovýto model přijímacího řízení je dle mého názoru jeden z nejlepších. Zohledňuje schopnosti ţáků, věnovat se svému budoucímu povolání a nenahlíţí na ně pouze jako na ţáky. Jediným záporným faktorem je, ţe to takto probíhá pouze v případě, ţe je uchazečů více, neţ kapacita školy (počet přijímaných) a toho se v posledních letech skutečně uchazeči obávat nemusejí. Za absolutně nevhodné povaţuji za kritérium přijetí, účast na osobním jednání spojené s informacemi o škole a zvoleném oboru. To, ţe někdo navštíví školu a bude si osobně zjišťovat informace týkající se studia oboru, kdyţ jsou běţně dostupné na internetových stránkách, nepovaţuji za kritérium k přijetí. Jak uţ bylo výše zmíněno, jsou kritéria přijetí v kompetenci školy, pokud tedy Školský zákon toto nevylučuje, je vše v souladu s legislativou.
Školné Výše školného je v kompetenci kaţdé střední školy, proto jsou v nich tak velké rozdíly. Od nulového školného aţ do výše 20 tisíc, přičemţ pokud škola nabízí oba obory, je u oboru kosmetička vţdy vyšší. Rodiče jsou při výběru střední školy dítěte nuceni, výši školného brát v úvahu a můţe se stát jedním z kritérií při výběru oboru. Dnes v dobách opakujících se ekonomických krizí, kdy jistota zaměstnání je nestálá a ne kaţdá rodina je na tom finančně tak, ţe si můţe dovolit příliš vysoké platby za studium na střední či odborné škole. Jsou to totiţ oni, kdo ji bude financovat a nejedná se o zanedbatelné poloţky. Je zajímavé, ţe zde působení trhu nepůsobí takovou silou, jak by se dalo předpokládat a nedostatek potencionálních ţáků školy nenutí školné sniţovat. Škola s ním pokrývá náklady nezbytné pro svůj provoz.
Výhody velkého mnoţství škol Jaké jsou klady a zápory neúměrného mnoţství středních škol nabízející studium ve stejném oboru? Na jedné straně by se dalo říct, ţe dochází k degradaci daných oborů, a ţe je to tu samá kosmetička a kadeřnice, které se po ukončení školy tomuto oboru nevěnují, a stejně jich spoustu nakonec prodává v supermarketu. Ale na druhé straně si 26
absolventi základních škol mohou střední školu vybrat nejen dle svého bydliště, ale také podle kritérií přijetí a hlavně dle referencí školy. Nemusí se obávat, ţe nebudou přijati z důvodů velkého mnoţství uchazečů, pokud úspěšně sloţili přijímací zkoušky, a mají vyhovující průměr z předcházejícího studia. Z pohledu uchazeče o studium je větší mnoţství škol rozhodně výhodou, můţe si vybrat školu i dle svého bydliště, či jejich referencí a není nucen k vyvíjení většího úsilí k úspěšnému přijetí ke studiu. Nestresují se průběhem přijímacího řízení a čekáním na jejich výsledky. V klidu si vybírá školy, která se mu zamlouvá více. Vlivem nízké porodnosti od roku 1996, nyní na střední školy nastupují tzv. slabé ročníky a role se otočila. Ţák jiţ nebojuje o přijetí do studia, ale škola bojuje o kaţdého potencionálního ţáka. Je to model standardního trţního hospodářství: obchodník nabízející sluţby svého zákazníka láká na výhodný nákup, nabídka převyšuje poptávku. Toto není model zabezpečující zdravé školství.
27
Uchazeč o obor To, jaké děti budou, jaké budou mít znalosti, schopnosti, hodnoty, to záleţí především na nás, na lidech z jejich nebliţšího okolí jako jsou rodiče, pedagogové a později i jejich kolegové. Musí jim být pozitivním vzorem, a vést je k hodnotám kvalitního ţivota. V době, kdy si dítě vybírá obor, se nachází ve vývojové fázi na přelomu pubescenta a adolescenta. Je to období velmi náročné nejen pro ně, ale i pro jejich rodiče a okolí.
Ţák základní školy Počátek výběru střední školy není doménou devátých, ale uţ osmých tříd základní školy. Ţáci se snaţí, za podpory rodičů, své výsledky hodnocení výkonu co nejvíce zlepšit. Školní prospěch přestal být cílem, ale prostředkem k rozšíření moţnosti v oblasti výběru povolání. Na jeho výběru střední školy můţe mít vliv i touha odpoutání se od rodiny a bude si vybírat školu dál od bydliště s vidinou ubytování s vrstevníky (internát), kde nad ním nedohlíţejí rodiče. Je to období, kdy procházejí mnoha změnami, hormonálními, tělesnými, citovými, způsobu myšlení atd. a výběr školy je pro ně doposud prvním a neznámým zodpovědným činem. Vlivem emoční lability, příznačné pro toto období, můţe během komunikace o budoucím povolání s rodiči docházet k potyčkám. Jsou totiţ aţ hyperkritičtí se sklonem povaţovat svůj názor za ideální a neberou v úvahu svoji nezkušenost s reálným ţivotem. Dospívající jsou snadno ovlivnitelní svými vrstevníky v názorech i chování, aniţ by reflektovali na jejich nezkušenost, mají jejich názory stejnou váhu jako názory dospělých a zkušených lidí. Na jejich názory často pohlíţí jako na staromódní a zkostnatělé s argumentem, ţe dnes je jiná doba. Tento názor u nich přetrvává aţ do dospělosti, do doby, neţ získají vlastní zkušenosti. Spolu s nastupujícími tělesnými změnami přichází i potřeba o sebe více pečovat, zkrášlovat se, vnějšek se stává velmi důleţitým prostředkem k dosaţení sociální pozice. Dochází k napodobování vzorů často z filmové či hudební sféry, k uniformitě zařazující dospívajícího do skupiny a je ovlivněno dosaţenou inteligencí, sociokulturní zkušeností a celkovou úrovní rodiny. Díky této potřebě vypadat co nejlépe dívky při rozhodování o 28
svém povolání často inklinují k oborům, které jim v tom pomohou a naučí je jak docílit krásného zevnějšku a co nejvíce se přiblíţit k ideálu krásy. Ještě na základní škole dítě experimentuje se sexuální rolí proţíváním prvních lásek, i kdyţ se často jedná pouze o platonický vztah.
Středoškolák Na střední škole je ţák ve věku 15-16 let ve vývojovém stádiu adolescence. Je to druhá fáze dospívání končící přibliţně ve 20 letech. To znamená, ţe celé období adolescence dospívající proţívá na střední škole. Pohlavně dozrává, mění se jeho osobnost a sociální pozice. Vztahy s rodiči se zklidňují a stabilizují a partnerské vztahy bývají mnohem zralejší neţ v období pubescence. Jsou k nim ještě kritičtí, ale jiţ ne v tak velké míře jako pubescenti. Jejich kritika je spíše zamřena na způsob ţivota, který dle jejich představ není ideální a zastaralý, svůj ţivot si představují jinak, v jeho způsobu a postojích. K. Lorenz (1993) o tom mluví jako o „adolescentní neofilii“. Přesto se jejich ţivot v dospělosti od ţivota rodičů příliš neliší. Silným mezníkem pro středoškoláka je dosaţení plnoletosti, coţ jim dodává pocit důleţitosti. Přesto ţe dosáhnou z právního hlediska dospělosti a tudíţ plně odpovědni za své jednání, rodiče je jiţ neomlouvají ze školní docházky a i kdyţ dítě musí souhlasit s informováním rodičů o jeho klasifikaci, jsou na nich stále ekonomicky odkázáni. Odpoutání od rodičů proto bývá mnohem později (u učňů dříve u vysokoškoláků později) neţ v době dosaţení dospělosti. Adolescenti s nadšením přijímají získanou svobodu, ale o odpovědnost zájem nemají. Velmi důleţitým je pro něj zevnějšek, potřeba líbit se druhým, a to především ve vztahu k opačnému pohlaví. Má potřebu co nejvíce se přiblíţit aktuálnímu ideálu krásy a zvýšit si tím sebevědomí. Především u dívek bývá dokonalý vzhled denním úkolem. Postupným zráním jejich osobnosti si nalézají styl, který jim vyhovuje, a přestávají kopírovat model. Středoškolák se od ţáka základní školy liší postojem k učení. Ţák základní školy je motivován k lepším výkonům, především na konci školní docházky, pokud se chce dostat na určitou střední školu. U středoškoláka má jiný význam. Na obor je jiţ přijat a 29
motivace se tak vytratila. Stačí mu jen obor absolvovat a není důleţité jakým způsobem a s jakými výsledky. Kvalita jeho středoškolského výkonu mu do budoucna nepřinese ţádné výhody, v zaměstnání nebude nikoho zajímat, nebude se na ni ptát a tudíţ ji ani neocení. Přesto umí pracovat a pro nějakou činnost se dovede nedchnout, tím spíš, pokud se mu práce daří a dostaví se za ni uznání a pochvala.
30
Faktory ovlivňující výběr povolání Co všechno má vliv na to, jak se rozhodneme? Náš budoucí ţivot neovlivňuje pouze naše rozhodnutí, ale také vlivy, které ovlivníme jen stěţí. Patří k nim například zdravotní stav pracovníka, rodinná tradice absolventa základní školy, osobnost jedince, finanční moţnosti rodinného rozpočtu.
Zdravotní stav Zdravotní stav patří mezi faktory, které jsou neovlivnitelné, ať se budeme snaţit sebevíc. Při výběru budoucího povolání musíme v první řadě zohledňovat zdravotní omezení, která by mohla v budoucnu ovlivňovat jeho vykonávání. Následkem úrazu můţe dojít k takovým fyzickým změnám nedovolující v oboru pokračovat. Ve třídě jsem měla ţáku oboru kosmetička s onemocněním zad. I přes uvolnění z tělesné výchovy ji doktor doporučil toto studium. Dle mého názoru doporučení bylo špatné, protoţe práce kosmetičky je na záda náročná a vyţaduje jejich dobrou kondici. Poraní-li si například páteř kadeřnice je situace ještě sloţitější, při práci většinou celou dobu stojí a její záda jsou velmi namáhána. Bude-li během práce trpět bolestmi, nemůţe se dále oboru věnovat natolik, jak původně chtěla. V lepším případě bude nucena upravit pracovní dobu (zkrátit) tak, aby ji práce zdravotně nezatěţovala, v tom horším s prací kadeřnice úplně skončí. Ještě horší je to v případě, vyskytnou-li se alergie na pouţívané kosmetické či kadeřnické přípravky. V takovém případě můţe dojít k úplnému opuštění oboru a pracovník si musí najít takový obor, kde nebude docházet ke kontaktu s chemikáliemi vyvolávající alergické reakce, a nemusí se jednat o ţádné ţíraviny. Alergie se dnes běţně vyskytují na látky obsaţené v barvách na vlasy, tuţidla, či parfemační sloţky v kosmetických přípravcích. Dokud ovšem organismus s těmito látkami nepřichází do styku, nelze alergii odhalit. Mnohdy se projeví, aţ během praxe, kdy začne ţák v odborném výcviku pracovat. V tomto okamţiku je nejvhodnější na základě lékařských vyšetření zjistit veškeré alergeny působící na organismus a uvaţovat o změně oboru.
31
Rodinná tradice Bezprostředně po Sametové revoluci mnoho lidí začalo pracovat v oborech, které jim do té doby byly odepřeny. Dnes, dvacet let po té, se z nich u mnoha rodin staly tradice a potomci pokračují v oborech svých rodičů, či prarodičů. Výhodou je, zaběhnutý podnik s klientelou poskytující začínajícímu pracovníkovy profesní rozjezd. Absolvent získává ihned zaměstnání a pod vedením profesionála si rozšíří profesní znalosti. Kolega se s ním můţe podělit o své, pro absolventa, velmi cenné zkušenosti. Vyhne se prvotnímu zklamání z podnikání způsobeného nedostatkem klientů a při práci má pocit jistoty, kdyţ má vedle sebe zkušenějšího kolegu, na kterého se můţe vţdy obrátit. Často dítě s tímto oborem roste, většinou si ho „osahává“ jiţ v raném dětství návštěvami na provozech a sledováním práce. Postupem času se s ním seznamuje čím dál tím víc. Můţe zkoušet i jednodušší úkony. Zná ho velmi dobře a studium tohoto oboru se pro něj můţe stát i srdeční záleţitostí. Rozhodování se nad tímto oborem je pro něj mnohem jednodušší, zná ho, a dokáţe si vytvořit vlastní úsudek o jeho náročnosti, o předpokladech kladených na pracovníka apod. Ovšem to jak jeho volba dopadne, záleţí také na tom, kdo ho s ním a jak seznamuje. Znám chlapce, který, kdyţ se měl rozhodovat, na jakou střední školu, rozhodl se pro učiliště pro metalurgický podnik. Jeho důvod byl, ţe tam pracoval jeho děda i táta a tak ţe tam bude pracovat i on. Je pravdou, ţe kdyby chtěl, mohl si vybrat jiný obor. Dnes má jiţ školu téměř ukončenou a na pracovišti si ho velmi chválí, je pracovitý, šikovný a zodpovědný. Neměl sice moţnosti se se svým oborem detailně seznámit a práce, kterou si vybral, není snadná, ale jeho volba byla jasná. Věnovaly se mu přeci uţ dvě generace před ním.
Osobnost jedince Psychický vývoj jedince ovlivňuje dědičnost, vnější prostředí, a zrání a učení. Osobnostní typologie je rozdělena na čtyři odlišné typy. Je tedy logické, ţe se všechny typy nemohou hodit pro stejnou profesi. V kapitole Předpoklady pro práci kosmetičky a kadeřnice je výčet vlastností a způsobu jednání nezbytných pro úspěšný výkon této práce. To jací jsme, by mělo mít vliv na náš výběr profese. Měla jsem ve třídě velmi 32
tichou ţáčku, bez jakýchkoliv větších emočních a komunikačních projevů. Do diskuzí se téměř nezapojovala, ale působila mile. Je hezké, ţe v práci je velmi ochotna vykonat úkoly zadané od učitele odborné praxe, ale pokud nedokáţe s klientem komunikovat je v těchto oborech ztracená. Jsou jedinci se slabší vůlí, a i kdyţ se sami pro něco rozhodnou vlivem druhé osoby od tohoto rozhodnutí ustoupí. Není ţádnou jímkou, kdyţ si dívka vybere střední školu v místě bydliště, protoţe chodí s chlapcem a nechce ho opustit. Po ukončení studia mají všichni otevřené dveře do světa a někteří toho vyuţijí a odjedou do větších měst získat praxi a jiní zůstanou v místě bydliště. Z mého pohledu je tato praxe velmi cenná zkušenost do profesního ţivota, přesto ji ne všichni vyuţijí a z různých důvodů, ať uţ z lásky, či rodinných důvodů zůstanou ve svém rodném městě. Ţádný člověk není na naší planetě dvakrát, buďme tomu rádi, u některých jedinců bohatě stačí, ţe jsou zde pouze jednou. Lišíme se způsobem myšlení, reakcí na chování druhých a co jednoho rozčílí, druhého nechává chladným.
Finanční zabezpečení Pohybujeme se v trţní ekonomice, a proto i výběr školy ovlivňují finanční moţnosti rodiny. Státní střední školy se od těch soukromých odlišují především absencí školného. To se pohybuje v rozsahu 5-20 tisíc za rok, dle toho jakou výši si škola určí. Výši těchto poloţek ovlivňuje fiskální politika státu, proto se mohou během studia měnit, bohuţel směrem nahoru. Výše školného není ukazatelem kvality vzdělávání a získaných dovedností, je jednou ne jedinou z nákladových poloţek studia. Musíme sem počítat i ubytování (pokud ţák nebydlí doma), cestovní výlohy, stravné, pracovní oděv a obuv, nutné školní pomůcky a vybavení. U kadeřníků to z pravidla bývá kufr, vysoušeč vlasů, nůţky, sada hřebenů a kartáčů, břitva a ostatní drobné pomůcky. U kosmetiček se to týká kufru, epilační pinzety, expresoru, sada líčících štětců, manikůrní nástroje apod., tyto náklady se běţně vyšplhají na několik tisíc. I tím můţe být výběr škol ovlivněn. V době výběru střední školy je ţák plně finančně závislý na rodičích, a je na nich jejich uváţení, zda výše poplatků spojených se vzděláním jejich dítěte je pro ně 33
ekonomicky přijatelné a nedostanou se tím do finanční tísně. Neţ nastane doba, a jejich dítě se od nich finančně odpoutá, bude ještě trvat dlouho. Ukončením studia nastoupí do zaměstnání, coţ v těchto oborech z větší části znamená nechat si vydat ţivnostenské oprávnění, pořídit si zařízení, pomůcky a materiál, se kterým bude pracovat. To v případě, ţe seţene pronájem místa v zaběhnutém studiu, u kadeřníků se tomu říká pronájem křesla, u kosmetiček lehátka. Zařízení je majitele, ale materiál pracovníka. Je to jeden ze snadnějších způsobů jak začít pracovat v oboru. Tím sloţitějším je vybudování si vlastní provozovny, coţ obnáší vysoké prvotní náklady na zařízení a úpravu prostor v souladu s hygienickými předpisy. Tyto náklady běţně přesáhnou statisíce korun.
Osobnostní testy Osobnostní testy nám mají pomoci s výběrem povolání a ujistit nás o správnosti rozhodnutí se pro daný obor. Je mnoho testů, které jsou určeny pro dospělé, především profesní, ale existují i pro ţáky posledních ročníků základních škol stojící před těţkým rozhodnutím, na jakou střední školu. Ţáci s nimi přicházejí do styku prostřednictvím výchovného poradce, v IPS, u psychologa, pokud ho navštíví nebo si ho můţou najít na webových stránkách zabývající se osobnostními testy, neposlední řadě stačí zajít do knihovny a půjčit si publikaci obsahující některý z testů. Výsledky testů nám pomáhají se o sobě dozvědět více o našem chování, postojích, schopnostech apod., a usnadnit nám tak rozhodnutí. Bohuţel testy poskytující základní školy jsou striktně vědomostní, zaměřeny na znalosti z jazyků (mateřský a cizí), matematiky a dalších předmětů. Zjišťují sice jaká je úroveň vzdělávání ve školství České republiky, ale při výběru povolání příliš nepomohou. Testy nejsou určeny pouze pro ţáky, ale také pro dospělé. Výsledky testů jim mohou pomoci při změně zaměstnání. Menším záporem testů dostupných na internetu je, ţe pro získání výsledku je nutné za něj zaplatit, prostřednictvím zaslané sms. To můţe být pro mnohé odrazující a testy nepodstoupí.
34
Dle mého názoru jsou nejefektivnější a nejdůvěryhodnější testy dostupné u psychologa. Ten dle výsledků poradí a nesměruje rodiče a dítě na obory, které jsou dle jeho schopností pro něj nejlepší. Nejedná se o nejsnadnější cestu, a jsou lidé, kteří se návštěvě psychologa brání argumentem, ţe ho nepotřebují, vţdyť jsou normální. V tomto případě se ale nejedná o návštěvu z důvodu psychické poruchy nebo tíţivé ţivotní situace ale rady, a jelikoţ by výběr studia oboru neměl být opomíjen a brán pouze jako doba přechodná, do té doby, neţ se dítě (tedy uţ dospělý) o sebe začne starat samo, povaţuji jeho návštěvu za velmi vhodnou. Je především na rodičích, zda jeho návštěvu s dítětem podstoupí, i kdyţ s ní musí souhlasit obě strany.
Výběr povolání Neţ začneme vybírat obor, měli bysme se zamyslet nad otázkami jako: Jaké jsou mé představy o budoucím ţivotě? Jakému povolání bych se chtěla věnovat? Jaké jsou mé zájmy, koníčky? Jaké jsou mé schopnosti? Odpovědi na tyto otázky by nám měli pomoci nastínit obor, pro který se nejlépe hodíme. Coţ znamená, ţe by nás práce v něm měla bavit, těšit a ţe máme potenciál v tomto oboru dosáhnout úspěchu. Je pravdou, ţe ne v kaţdém oboru se úspěch nabízí. Je velký rozdíl pracovat jako instalatér či zedník, kde vrcholem úspěchu je spokojenost odběratele. I kdyţ bych toto rozhodně nepodceňovala, protoţe hlavním důvodem proč tuto práci vykonáváme, je přeci spokojený zákazník, který nás doporučí svým známým našim potencionálním zákazníkům. Proti tomu manaţer firmy má zase moţnosti kariérního růstu. Kaţdé povolání má své přednosti i záporné stránky. Nicméně obory jako je kosmetička a kadeřnice nabízejí moţnosti srovnání umu s kolegy z oboru a to je přednost celkem ojedinělá. Účastí v různých soutěţích jako je mistrovství České republiky, mistrovství Evropy a neposlední řadě také světa, získá uznání od svých kolegů a tzv. se zviditelní. Pro ţáky existují oblastní (krajské) soutěţe, a jelikoţ je člověk od přírody soutěţivý, uţ jen účast na takovém to klání působí rozhodně příjemně a povzbudivě pro další profesní rozvoj a ţáky velmi povzbudí do studia. Jak na to? Při výběru a rozhodování budoucího povolání především nezapomínejme na osobní zájmy. Nejlepším rádcem by si měl být kaţdý sám. Dalším, kdo nám pomůţe, poradí, jsou rodiče. Ti by totiţ své dítě měli znát nejlépe a mimoto chtějí přeci 35
pro něj to nejlepší. Ve škole je jim i jejich rodičům k dispozici výchovný poradce, coby nezávislý a nezaujatý rádce. Nejdůleţitější jsou ale poznatky profesionálů, jejichţ názor je přímo od zdroje. Ať uţ si necháme poradit od kohokoliv, neznamená to, ţe musíme bezezbytku přijmout jeho názor.
rodina poradenské pracoviště
kamarádi
ţák výchovný poradce
profesionál
Obr. č. 1: Vlivy rozhodování. Zdroj: autor.
Sám sobě rádcem Chceme-li abychom jsme si sami dokázali poradit, je důleţité o sobě vědět co nejvíce. K tomu je dnes k dispozici nesčetně dostupné literatury s osobnostními testy. Stejnou moţnost nabízení i mnohé internetové stránky nabízející zdarma vyplnění testů ke zjištění vhodnosti povolání na základě uvedených odpovědí na soubor otázek (velmi často z výběru ano/ne) dle vašich předpokladů. I přesto bývají naše představy zkreslené jednak o sobě samém, jelikoţ je přirozené ţe se kaţdý raději vidí v „lepším světle“ neţ ve skutečnosti je. V osobnostních testech na otázky typu: Jste kreativní? Jste puntičkář? Zajímáte se o práci s lidmi? Jste společenský typ? Odpovídáme spíše kladně, abychom se přikrášlili a naše výsledky byly přívětivější. Můţe tím dojít k jejich zkreslení a tudíţ také výsledku neodpovídajícímu našim skutečným schopnostem. Nedoporučuji se
36
těchto výsledků striktně drţet, ale pohlíţet na ně pouze jako na další radu, či doporučení. Před samotným výběrem je důleţité si ujasnit, co chceme. Čím se chceme ţivit a čeho chceme dosáhnout, to předpokládá na sobě stále pracovat a zdokonalovat se.
Kamarádi V období adolescence mají vliv na názor jedince i jeho vrstevníci. Ač nedisponují zkušenostmi a znalostmi, přesto jejich názor má u ţáků váhu. Jejich představy o různých povoláních nebývají příliš přesné a hodnota povolání v tomto věku je odlišná, neţ jaká je ve věku pozdějším. Je to vlivem získaných informací a zkušeností. Tíha konečného rozhodnutí stejně bývá pouze na ţáku samotném.
Rodina Rodina jsou členové sociální skupiny ţijící spolu v jedné domácnosti. Většinou se jedná o rodiče a jejich děti. Počítáme sem také lidi z tzv. „širší rodiny“, tety, strýcové, bratranci, sestřenice, babičky, dědečkové atd.
Rodiče Nedávno jsem měla rozhovor s matkou chlapce, jenţ evidentně nejevil o školu zájem. Stále zapomínal vypracovávat domácí úkoly, nenosil do školy pomůcky apod. S povzdechem si stěţovala: „Co z toho kluka bude?“. Chlapec je velmi manuálně zručný a tak jsem ji utěšila, ţe je přeci velice šikovný a rozhodně by se hodil na profesi zaměřenou manuálně. Nemůţe to tu být samý vědec, to bysme pak neměli co do úst, kdyby nebylo pekařů a zemědělců. Jenţe z pohledu rodiče je snaţší zaměstnání vědce, jenţ si bádá v laboratoři a suchu a ještě za to dostane hromadu peněz, neţ zemědělec, který chudák dře za deště i horka a za malý výdělek. Tak by raději kdyby se aspoň dostal na nějakou tu průmyslovku. Zřejmě neuvaţuje nad tím, ţe se tam bude trápit celé studium, nešťastný ze svých studijních výsledků a nakonec stejně, aţ si o tom bude moci rozhodnout sám, bude dělat, co ho baví. A zůstává otázkou, zda studium dokončí 37
úspěšným sloţením státní maturitní zkoušky. Z mého pohledu je rozumnější šikovný dělník neţ nešikovný technický pracovník, a nezapomínejme také na pocit štěstí a vnitřního uspokojení, které nám můţe dát dobře vykonaná práce. Ze strany rodičů bývá na děti vyvíjen nátlak vybrat si obor ukončen maturitou. Stále u mnohých z nich přetrvává názor, ţe obor ukončen závěrečnou zkouškou je méněcenný. U některých maturita nabízí vidinu moţnosti lehčí práce, neţ „rukama“. Je pravdou, ţe maturita skýtá více moţností v dalším vzdělávání, či změně povolání. Rodiče jsou pro nás v ţivotě velmi důleţití, jenţe někdy je s nimi potíţ, hlavně pokud mají diametrálně odlišný názor na budoucí povolání svého potomka. Mají přeci své zkušenosti, uţ prošli trhem práce a vědí jaké to je a své dítě znají, a vědí přeci co je pro něj nejlepší. Mnoho mladých lidí je pak vnímá jako zákeřného protivníka, kterému na nich vůbec nezáleţí a stále opakují to své. Pod tlakem rodičů dítě začne navštěvovat školu, kde během pár měsíců zjistí, ţe to byl jeho největší omyl v ţivotě. Jeho sny a přání jsou odsunuty na druhou kolej za mnohdy nesplněné sny a představy rodičů. Je přirozené, ţe kaţdý rodič chce pro své dítě to nejlepší, ale v ţádném případě by přitom na něj neměl zapomínat a upřednostňovat své představy o jeho povolání. Rozhodně by ho neměli tlačit tam, kde samo nechce být. Předurčují mu tím nespokojenost s oborem a moţné budoucí problémy se studiem.
Příbuzní Pokud mluvíme o rodině, nesmíme zapomínat také na její další členy ovlivňující rozhodování ţáka. Jsou to jeho další příbuzní, sourozenci, prarodiče, či tety a strýcové. Ti mu mohou být vzorem, příkladem, ať uţ kladným, či záporným nebo pouze cenným rádcem. Ne nadarmo se přeci říká „víc hlav víc ví“, a názor navíc není nikdy k zahození a je na ţáku, jestli nad ním bude přemýšlet a zvaţovat tak i další moţnosti. Někteří rodiče dokonce svých příbuzných vyuţívají k přesvědčování dítěte, a to si „dalo říct“ a šlo na školu, kterou mu vybrali. V případě, ţe některý z příbuzných je zároveň i profesionálem, má dítě jedinečnou moţnost, se s tímto oborem seznámit z blízka, nebo i, pokud to obor umoţňuje, si ho i vyzkoušet. Dítě nemá u příbuzného pocit, ţe je od něj k něčemu nuceno, proto můţe mít větší vliv neţ rodič. Promluví si s ním o jeho volbě, sdělí mu svůj názor, ale nevnucuje mu ho. Na rozdíl od rodiče pro strýčka, nebo tetu není rozhodnutí dítěte tak důleţité. 38
Výchovný poradce Dobrý výchovný poradce je k nezaplacení. Jeho role je při výběru povolání pro ţáka nezanedbatelná a mnohdy patří k jednomu z prvních, kdo mu radí nebo přinejmenším sdělí svůj názor a dokáţe ho povzbudit tam, kde bývají rodiče pesimističtí. Jeho pohled na ţáka není zastřen sny jeho rodičů. Není to pouze učitel zeměpisu, či matematiky, ale výchovný poradce a u něj je vyţadován širší repertoár sociálních dovedností a odborných kompetencí, jako jsou ţáci s poruchami učení, či schránky důvěry. Tito učitelé patří mnohdy mezi velmi oblíbené, a jsou absolventi studia výchovného poradenství. Bývá prvním, kdo ţáky seznamuje s rozmanitostí různých povolání. Tento proces začíná v 8. ročníku základní školy v předmětu Svět práce. Je v kompetenci školy, zda je samostatným předmětem, či je součástí jiného předmětu, např. pracovní činnosti. Ţáci se seznamují s různými povoláními, přemýšlejí o nich a vybírají si, které by je mohlo bavit. O tomto povolání si pomocí internetových stránek naleznou co nejvíce informací, jako jsou prostředky a nástroje pouţívané v povolání, způsob práce, pracovní prostředí, pracovní oblečení, jaké schopnosti jsou od pracovníka vyţadovány, ale také které školy v okolí tento obor ke studiu nabízejí. Jedny z webových stránek obsahující tyto informace jsou www.infoabsolvent.cz. Na těchto stránkách jsou dostupné testy ke zjištění povolání, které je pro ţáka dle jeho schopností nejvíce vhodné, ale také mnoho dalších uţitečných informací jako: absolventi škol a trh práce, poradenství při problémech s učením a jiţ zmiňovaná volba střední školy a oboru vzdělání.1 Ze zkušeností pani Janáčkové, výchovné poradkyně na základní škole ve Velké Losenici, měli ţáci ještě před pár lety velmi zkreslené představy o povoláních. Mnoho z nich na otázku, co by chtěli dělat, odpovědělo, být podnikatel. Při bliţším zkoumání však ţáci nebyli schopni říci, co toto zaměstnání obnáší. Měli pouze vidinu velkého drahého auta, ve kterém jezdí z místa na místo, nosí značkové oblečení, mobilní telefon a vlastně nic nedělají. Dnes jsou jiţ jejich informace na vyšší úrovni, moţná mají doma taky takového podnikatele a vidí, ţe přichází denně domů pozdě večer, ţe na ně nemá čas a neustále s někým telefonuje. Slibuje jim jak spolu někam zajdou a co budou spolu dělat a nakonec to z důvodu pracovní vytíţenosti zase zruší. 1
www.infoabsolvent.cz, dne 26.3.2012
39
Výchovný
poradce
není
k dispozici
pouze
ţákům,
mimo
jiné
také
prostřednictvím tzv. schránky důvěry, ale taktéţ rodičům. K tomu má vyhrazené konzultační hodiny, o které bohuţel nebývá velký zájem. Rodiče i ţáci raději dají přednost konzultaci s třídním učitelem, který je zná lépe neţ výchovný poradce. Třídní učitel s nimi tráví mnohem více času a řeší se ţáky i rodiči záleţitosti spojené se vzděláváním, jako je docházka, prospěch, chování i problémy kolektivu. Kvalita práce výchovného poradce je závislá na dobré komunikaci nejen se ţákem, ale také s jeho rodiči. Pani Janáčková si myslí, a v tom s ní musím souhlasit, ţe ţáci jsou málo vedeni k samostatnosti a odpovědnosti za své chování. To není pouze záleţitost základních, ale i středních škol. Rodiče mají tendence své potomky chránit co nejdéle, např. zpětným omlouváním absence, a nenechají je nést, aspoň částečně důsledky svého chování.
Informační a poradenské středisko pro volbu povolání (IPS) Tato střediska fungují při Úřadech práce od roku 1995, dnes ovšem v rámci šetření ve všech oblastech, je jejich budoucnost nejistá. Práce se na různých střediscích liší, jelikoţ je v kompetenci pracovníka IPS, jakým způsobem bude poradenství fungovat. Měla jsem tu moţnost nahlédnout do fungování jednoho z těchto pracovišť na Úřadu práce ve Ţďáře nad Sázavou, kde se mi věnovala pani Jaroslava Synková. Je autorkou publikace 12 malých zastavení pro kaţdého, jedná se o pracovní sešit pro ţáky posledních ročníků základních škol. Má jim pomoci především poznat sám sebe a usnadnit tak výběr povolání. Díky ní jsem získala informace, jakým způsobem poradenství funguje u ní. Zaměřeno je především na ţáky základních a středních škol, jelikoţ nemají se zaměstnáním ţádné zkušenosti. Po domluvě se zástupci základních škol na termínu a způsobu poradenství navštíví ţáci středisko hromadně v rámci vyučování. Pani Synková své poradenství zaměřuje na schopnost ţáků poznat sám sebe a aţ poté poznat nejvíce vyhovující povolání a upozorňuje na chyby při rozhodování a výběru střední školy. Návštěva IPS je určena ţákům 8. ročníku základní školy. Na předem smluvenou 40
schůzku přichází celá třída i s doprovodem (učitelem), který následně odchází a ţáci zůstanou s pracovníkem IPS sami. Schůzka trvá přibliţně 2 hodiny a za tuto dobu se ţáci seznámí s moţnosti, které se jim nabízejí po ukončení základní školy, se všemi Středními školami a nabízenými obory v republice. Pani Synková se snaţí ţákům objasnit, ţe maturitou či vysokoškolským titulem si nezaručí zaměstnání, které je bude bavit. Dle jejího názoru je rozumnější vzdělávání od nejniţšího po nejvyšší stupeň, tzn. nejprve si zvolit učební obor a po jejím ukončení pokračovat nástavbovým studiem s maturitou, coţ znamená 5 let studia. Neţ se přihlásit na střední školu, navštěvovat ji 4 roky a po jejím absolvování ještě učňovský obor na další 3 roky. První varianta je o 2 roky časově úspornější. Dříve poradenství vyuţívaly i střední školy pro 3. ročníky, časem zájem opadl a vyuţívali ho pouze některé školy dle svého zájmu s přihlédnutím na kapacitu Úřadu práce. Vzhledem ke sniţování stavu pracovníků je pochopitelné, ţe není moţné vyhovět kaţdému zájemci. Proto pani Synková připravuje spolupráci se středními školami. Zástupci těch škol, které budou mít zájem, budou proškoleni v oblastní poradenství budoucího povolání a situací na trhu práce. Ţáky budou následně informovat na půdě střední školy. IPS se nevěnuje pouze ţákům přicházejícím ve skupině, ale je k dispozici dospělým jedincům včetně ţáků středních škol a rodičům. Pani Synkovou těší projevený zájem rodičů o výběr povolání dítěte, bohuţel se nevyskytuje tak často, jak by si přála.
Profesionál Profesionál je člověk pohybující se v oboru. Nejsem si jista, jak dlouho musí člověk v oboru pracovat, aby se o něm mohlo říci, ţe je profesionál. Ukončení studia totiţ nezaručuje profesionalitu a u oborů vyskytujících se ve sluţbách je nezbytné, aby profesionál měl vedle odborných znalostí také bohaté praktické zkušenosti a zkušenosti v jednání s lidmi. Přibliţně rok, je doba, kdy dochází k bliţšímu seznámení s praktickým ţivotem pracovníka sluţeb. Veškerá zodpovědnost za vykonanou práci je pouze na něm. Uţ nemá za zády učitele odborné praxe a nemůţe tak za ním přijít pro radu či prosbu o kontrolu. Musí naprosto perfektně znát veškeré technologické postupy 41
a být si při své práci svými úkony jistý. V dalším roce začíná poznávat, ţe podnikat v oboru sluţeb není tak růţové jak na první pohled vypadá. Vyţaduje mnoho práce po práci, jako je seznamování s novinkami v oboru, kompletování účetní dokumentace, studium nových předpisů, či zákonů týkajících se provozu provozoven poskytující sluţby na lidech, apod. Další je zjištění, ţe klienti nejsou našimi kamarády, ale lidé zaměřeni na své zájmy a odmítají tolerovat pracovníkovo selhání, platí, a za to od něj vyţadují kvalitní sluţbu. Někteří jsou netolerantní i v případě, ţe se to týká zdravotního stavu pracovníka, ale to naštěstí nebývá příliš časté. Myslím, ţe přibliţně tři roky praxe v oboru teprve můţe pracovníka opravňovat o sobě tvrdit, ţe se stal profesionálem. Tím se stáváme, pokud si osvojíme chování ke klientům, umíme s nimi jednat a dokáţeme jim prodat svou sluţbu. Jak jiţ bylo zmíněno, profesionála nedělá vzdělání, nýbrţ praxe a zkušenosti, které mu ţádná škola neposkytne v takové šíři, aby po jejím absolvování mohl o sobě mluvit jako o profesionálovi z oboru.
Rozhodnutí Rozhodování nás provází celým ţivotem. Jakmile dospějeme a opustíme ochranou náruč rodičů, začíná nelítostný boj ţivota. Kaţdý dopívající se na tuto dobu těší a přikládá jí i notnou dávku důleţitosti, získání plnoletosti jim umoţňuje plně nad sebou rozhodovat. I kdyţ v posledních letech, vlivem častých odkladů nástupu do prvních tříd základního vzdělávání a obnovením devítileté školní docházky, dospělosti dosahují ţáci jiţ v druhém ročníku střední školy. Tedy v období ještě plně závislé na finanční podpoře rodičů. Tíha odpovědnosti, ekonomického zabezpečení a existenčních starostí je zatěţuje aţ kolem dvacátého roku ţivota a nastupuje martýrium neustálého rozhodování. Počínaje banalitami jako je koupení si nové kabelky, přes kontrolu nad finančními prostředky, jelikoţ nastavená ruka rodiče s kapesným jiţ není, aţ po rozhodování ovlivňující budoucí ţivot. Mezera (2002) uvádí, ţe rozhodování o povolání je srovnatelné s rozhodováním se o koupě nového mobilu, či na jakou dovolenou. S tímto musím nesouhlasit. Myslím si, ţe srovnávat rozhodnutí na časový úsek v délce dovolené, coţ bývá přibliţně 14 dnů 42
nebo koupě mobilního telefonu, který někteří, převáţně mladí lidé mění s novou sezónou je nesrovnatelné s rozhodnutím mnohdy na celý produktivní ţivot. Je pravdou, ţe vystudování daného oboru nikoho nezavazuje v něm pracovat aţ do doby vstupu do starobního důchodu. Samozřejmě ţe své povolání můţeme několikrát změnit, vyuţitím dalšího vzdělávání, např. rekvalifikací, dílčí kvalifikací nebo vystudováním dalšího oboru. Přesto je mnoho lidí, kteří se svému původnímu oboru věnují po celý ţivot a jsou v něm velmi úspěšní. Důvody proč u svého původního oboru nezůstaneme, mohou být různorodé, od změny zdravotního stavu, přes nezájem o obor či práci vůbec, aţ po zvýšení vzdělání. Začneme-li váţně nad něčím uvaţovat, mělo by naše rozhodování dle Irvinga L. Janise a Leona Manna (1977) obsahovat čtyři následující kroky: A. Alternativy – jestliţe jste před nějakým závaţným rozhodnutím, jako je například výběr střední a vysoké školy či volba budoucího povolání, věnujte především pozornost všem variantám moţného řešení vašeho problému a poloţte si dvě základní otázky: 1. Existují ještě další varianty řešení? 2. Nezapomněl/a jsem na nějakou moţnost, která by byla ještě lepším řešením neţ ty předchozí? C. Následky a souvislosti – kdyţ provedete výběr nejlepších variant vašeho studia nebo profesní přípravy, proberte u nich všechny jejich klady a zápory, všechna pro a proti. I. Informace – o kaţdé vybrané škole nebo povolání, které se dostaly do vašeho “semifinále”, se pokuste získat co moţná nejvíce informací. P. Plány – vytvořte si ideální plán či program, jak své rozhodnutí budete potupně naplňovat a promyslete si: 1. Co všechno budete muset po tomto rozhodnutí udělat? 2. Co uděláte, kdyţ při své cestě narazíte na nějakou váţnou překáţku, která zmaří první variantu vámi zvoleného řešení?
43
Respondenti V diplomové práci byly pouţity dva typy dotazníků, jeden pro ţáky a druhý pro absolventy oborů kosmetička a kadeřnice. V obou typech dotazníků odpovídalo kolem sto respondentů, celkem tedy přibliţně 200. Ve vyplňování dotazníků dominovaly dívky, coţ se vzhledem k oborům kosmetička, kadeřnice dalo předpokládat. Stále se ještě v naší společnosti těmto oborům více věnují ţeny, i kdyţ muţi zde tvoří neméně významnou část. U muţů je totiţ větší procento úspěšnosti neţ u ţen. Je to dáno ţenskou touhou po kráse a obdivu. Ţeny velmi rády slyší od muţů slova chvály na svůj vzhled a to jaká je jeho sexuální orientace neovlivňuje. Toho mohou muţi vyuţít a zhodnotit to ve svůj prospěch. Z celkového počtu dotázaných tvořilo 8% chlapců pouze z oboru kadeřnice, v oboru kosmetička nebyl ţádný. Oba obory byly zastoupeny stejnou měrou a obdobné to bylo i v zastoupení ročníků, u oboru kadeřnice tedy 1. aţ 3. ročníky, jelikoţ je tento obor ukončen závěrečnou zkouškou, a u kosmetiček 1. aţ 4. ročníky, tento je ukončen maturitní zkouškou. Absolventi byli zastoupeni v různých věkových kategoriích s délkou odborné praxe od jednoho roku aţ po deset let a působností po celé republice. Jejich vzdělání je v rozsahu od středního odborného (vyučen) u oboru kadeřnice a dříve také i u kosmetičky, aţ po vysokoškolské (tab. č. 2, str. 59). Bylo u nich především zjišťováno, zda se vystudovanému oboru aktivně věnují a pokud ne, tak co je důvodem, dle jakých kritérií by si dnes vybírali střední školu a co je skryto za úspěchem v jejich oboru. Absolventi posledního školního roku (2010/2011) nebyli do šetření zařazeni. Mají nedostatečné praktické znalosti a jejich odpovědi by se shodovali s odpověďmi ţáků.
44
Radost z oboru Základem úspěchu v profesi je radost z něj. Pokud práce těší je základem pro profesní úspěch, odvedená práce nedá tolik úsilí a je kvalitnější. Na kaţdém pracovníku je znát zda ho vykonaná práce uspokojuje, či ji dělá z nutnosti. Dle toho jak ţáci odpovídali, se dá říci, ţe jejich výběr oboru byl správný, téměř všechny obor baví, coţ je veliký úspěch.
baví
5% 4%
nebaví, ale dokončí
91%
nebaví a pomýšlí na změnu
Graf č. 1: Jak ţáky studovaný obor baví
K obratu situace můţe dojít, stane-li se z ţáka absolvent a jeho pozice se změní. Jiţ nebude navštěvovat odloučené pracoviště, za účelem splnění docházky, kde je o něj plně postaráno. Je ušetřen rozhodování o vykonané práci, od starostí s chodem provozovny, péčí o klienty, úhrady nákladů a profesních existenčních problémů, jako je vliv konkurence apod. I kdyţ pár ţáků odpovídalo, ţe je obor nebaví a někteří pomýšlejí i na změnu, většinou důvody neuvedly, moţná měli strach z důsledků jejich vyjádření. U těch, kteří je napsali, byly důvody jako: zklamání ze školy a nebaví je druh práce.
45
Kritéria v rozhodování
Rozhodování ţáků Nejčastějším kritériem uváděným v dotaznících byl zájem o obor. Tento důvod povaţuji za stěţejní. Důleţité je, aby uchazeči o tento obor měli i dostatečné informace k posouzení vhodnosti k jejich osobnosti. Bohuţel jejich znalosti bývají velmi povrchní a to z pouhých návštěv pracovišť z pozice uţivatele sluţeb (graf č. 9). Druhým nejčastějším důvodem bylo umístění školy blízko bydliště. Toto nepovaţuji za důvod výběru oboru a dá se předpokládat, ţe tyto ţáky studium nebude natolik bavit, jako kdyby se rozhodovali dle toho, co je skutečně zajímá. Rodiče vzdálenost školy od bydliště při výběru určitě zohledňují. Snaţí se mít dítě co nejblíţe, aby nad ním neztráceli dohled. Je to pochopitelné, přechod ze základní na střední školu je velká změna. Dítě se dostává do cizího prostředí, mezi lidi (spoluţáci, učitelé), které doposud nezná, proto zůstanou-li v místě bydliště, tuto změnu snášejí lépe. Střední škola se od základní liší i ve způsobu jednání se ţáky. Zatímco na základní škole je běţné, ţe učitel ţáku tyká, na střední škole se objevuje vykání. Začíná se k němu přistupovat jako k dospívajícímu se zdůrazněním na jeho budoucnost. Člověka plně odpovídajícím za své jednání a chování. Nemile mne překvapilo, jak málo ţáků při svém výběru školy zohledňuje její reference (graf č. 2). Jedná se o důleţité informace, které by neměly být opomíjeny. Vypovídají o škole mnohé, především o kvalitě výuky o moţnostech jaké ţákům nabízí formou dalšího vzdělávání. Většinou nejsou tyto informace zkresleny, pokud jsou získány od ţáků navštěvující danou školu, nebo jejich absolventů, coţ povaţuji za nejdůvěryhodnější zdroj. Přínosné informace by mohly být i od zaměstnanců vzdělávacího zařízení, kteří dokáţou ohodnotit jeho kvalitu. Cenné jsou taktéţ informace od úřadů práce, kde nás rádi informují o zaměstnanosti absolventů a situací na trhu práce. Mají informace, o jaké obory mají zaměstnavatelé zájem a o jaké nikoliv. Při výběru střední školy by si měli rodiče a ţáci především uvědomit, ţe jednají jako dodavatel s odběratelem. Proto by se měli zajímat o kvalitu odvedené práce a tou je úspěšnost absolventů na trhu práce. Zde platí, ţe čím víc a v jaké kvalitě umím a znám, tím mám větší šanci na získání zaměstnání. Takové informace ovšem nebývají běţně dostupné na webových stránkách škol.
46
1% 2%
8%
zájem o obor
12%
škola blízko bydliště rodinná tradice prospěch reference školy 77%
Graf č. 2: Kritéria ovlivňující rozhodování. Zdroj: autor
Dalším kritériem byl prospěch. Doby kdy absolventi základních škol nastupovali na střední školy pouze dle svých prospěchů, jsou naštěstí jiţ dávno za námi, také díky úbytku ţáků na středních školách. Přesto dnes mnoho škol, které v přijímacím řízení na obory kosmetička a kadeřnice kladou na prospěch velký důraz. Dnes by se měli zohledňovat především jejich schopnosti, které předurčují úspěšnost a spokojenost v daném oboru. Prospěch značí pouze to, jak se ţák dovede učit, ale nevypovídá nic o tom, zda je zručný, precizní, komunikativní apod., zda vládne schopnostmi nutnými pro práci ve sluţbách. Jsou obory, ve kterých se bez těchto předností pracovník neobejde. Za své pedagogické praxe jsem se setkala se ţačkou oboru kadeřnice, za kterou při dotázání odpovídala spoluţačka. Snaţila jsem se jí vysvětlit, ţe s tímto přístupem jako kadeřnice neobstojí. Je pravda, ţe si ji klienti budou cenit jako pracovníka, ale komunikace s ní je pro ně neméně důleţitá. Kadeřnice, která téměř nemluví, i kdyţ pracuje velmi kvalitně, nebude nikdy tak oblíbená jako ta, se kterou si popovídají.
Rozhodování absolventů Důvody rozhodnutí se pro daný obor u absolventů příliš nelišil od nynějších ţáků. Mezi kritérii, dle kterých se rozhodovali studovat obor kosmetička, či kadeřnice, dominoval zájem o obor a prospěch uchazeče. Dnes se jejich názor změnil, je ovlivněn jiţ ukončeným studiem a disponovanými zkušenostmi s prací v oboru. Více by sázeli na 47
reference školy a informace o oboru. Jejich pohled prošel změnou, z naprostého laika ke znalci oboru. Tím byly ovlivněny jejich odpovědi (graf č. 3), zájem o obor, v porovnání se ţáky (graf č. 2), byl niţší o dvě třetiny. Zatím co informace o oboru, tedy jeho znalost před nástupem na studium by byl nyní u absolventů dominantním důvodem v rozhodování v 35% a u nynějších ţáků v 25% (grafy č. 3 a 9), kteří se o svůj obor zajímali pouze povrchně z běţných návštěv kadeřnice a kosmetičky. Absolventi jiţ vědí, ţe zjistit si předem informace je důleţité a povaţují to za prioritu při výběru oborů, především jedná-li se o řemeslo. Moţná kdyby jimi disponovali před nástupem na střední školu, jejich výběr by byl jiný. Tyto obory jsou ale pro dívky lákavé a líbivé, proto o ně bude vţdy zvýšený zájem. Důleţité u absolventů by byli také reference na školu, coţ zahrnuje především kvalitu vzdělání.
23% zájem o obor
35%
škola blízko bydliště 0%
rodinná tradice prospěch
13%
reference na školu znalost oboru
9%
20%
Graf č. 3: Kritéria, dle kterých by se dnes absolventi oborů rozhodovali. Zdroj: autor
Taktéţ důvod jako je vzdálenost školy od bydliště, jehoţ neuvedl ţádný z respondentů (absolventů), by nemohl ovlivnit jejich rozhodování. S úpadkem jistých oborů se počet škol nabízející jejich studium sníţil mnohdy na jednu v republice. A jsou i obory, které jiţ v naší zemi studovat nelze. Nicméně věřím, ţe tlakem zaměstnavatelů vyţadujících po zaměstnancích odborné vzdělání, bude studium některých oborů obnoveno.
48
Kdo obor vybíral Na výběr oboru není ţák rozhodně sám a ani by být neměl. V této situaci potřebuje rádce, konzultanty, kteří mu pomohou, podělí se s ním o zkušenosti, sdělí svůj názor a dokonce ho mohou navnadit na obor, který ho doposud ani nenapadl. Rozhodnutí se pro daný obor je prvním velkým krokem dítěte v ţivotě, ale posledním při jeho výběru. Podkladem pro dobrý výběr musí být v prvé řadě dobrá znalost schopností uchazeče a získání dostatečných informací o profesi, kterou zvaţuje. Kaţdý, kdo ţáku s výběrem jeho budoucího oboru pomáhá, by těmi informacemi měl disponovat.
kadeřnice
kosmetička
0%
sám s rodiči rodiče kamarád s někým jiným
20%
40%
kosmetička 45 33 15 2 3
60%
80%
100% kadeřnice 63 16 8 7 4
Graf č. 4: Kdo ţáku pomáhal s výběrem oboru. Zdroj: autor
Bohuţel to bývá výjimkou a informace rádců jsou na podobné úrovni jako ţákovy, především jedná-li se o jeho kamarády, kteří se do výběru zapojili taktéţ, i kdyţ
49
v menším měřítku. Z toho je patrno, ţe se jedinec v tomto vývojovém období dá ovlivnit vrstevníkem. Z grafu č. 4 vyplívá, ţe si ţáci svůj obor vybírali převáţně sami. Z důvodu předcházení konfliktů mezi dítětem a rodiči při volbě povolání, není nic lepšího, neţ ho na daný obor navést a přenechat mu pocit důleţitosti, ţe si obor vybral sám. Dá se předpokládat, ţe takto to proběhlo ve většině případů, i kdyţ ţáci uvedli, ţe si obor vybírali sami a to v 54%. I tak přiznali, ţe vliv rodičů je poměrně vysoký. Kosmetička je obor s maturitou, moţná proto se zde vliv rodičů vyskytuje ve větším měřítku (více neţ jednou tolik), neţ u kadeřnic, ale jak uţ bylo zmiňováno, je moţné ţe výběr oboru samotným ţákem můţe být spíše subjektivní dojem.
Informace o škole Informace o škole by měly být jedním ze základních kritérií při jejím výběru. Vzhledem k tomu ţe mnoho škol nabízí ke studiu stejné obory, lze si mezi nimi vybrat a kvalita jejich vzdělávání se liší. Ke správnému výběru slouţí veškeré informace získané z různých zdrojů, jako je od známých, kamarádů, kteří například školu znají z vlastní zkušenosti, coby ţáci nebo na ni slyšeli reference od třetí osoby.
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 ţádným
od známých
web stránky školy
Graf č. 5: Získání informací o škole. Zdroj: autor
50
den otevřených dveří
Uchazeči by se měli snaţit před výběrem školy získat o ni co nejvíce informací, z co nejvíce zdrojů. Nespoléhat se pouze na informace dostupné na webových stránkách školy, coţ dělá nejvíce dotazovaných. Školy se snaţí své zájemce co nejvíce informovat o škole, jejich aktivitách, o formě studia, přijímacím řízení, lákají stipendiem, úspěšností ţáků v soutěţích, výměnnými pobyty se zahraničními ţáky. Zveřejňují veškeré informace, které by mohly ovlivnit rozhodnutí uchazečů přihlásit se na tuto školu. Takto se nechává ovlivňovat nejvíce uchazečů, a aţ příliš spoléhají na informace pouze z jednoho zdroje. Zřejmě si neuvědomují, ţe škola je podnikatelský subjekt snaţící se získat co nejvíce (v závislosti na kapacitě) ţáků. Informace od známých a ze dne otevřených dveří škol jsou téměř vyrovnané. To, ţe budou získávány od známých, není překvapivé. Máme-li se pro něco rozhodnout, vţdy hledáme někoho, kdo s danou věcí jiţ má zkušenosti a rád se s námi o ně podělí. Dny otevřených dveří jsou dne velmi oblíbeným způsobem seznamování potencionálních ţáků se střední školou. Bývají často provázeny ukázkami prací ţáků oborů, které škola nabízí a přiblíţení jich návštěvníkům. Zúčastnit se takového dne se můţe kaţdý, nejsou určeny pouze pro ţáky posledních ročníků základních škol.
Předpoklady pro práci Mnoho lidí se domnívá, ţe manuální činnost zvládne kaţdý, jde pouze o cvik a tréninkem se zdokonalí. Graf č. 6 znázorňuje, kolik ţáků si zjišťovalo, zda pro jejich profesi jsou kladeny nějaké předpoklady. Je nesporné, ţe předpoklady pro práci dané profese jsou absolutně nezbytné ke kvalitnímu výkonu práce a nejen školy ale především uchazeči, tedy ţáci a jejich rodiče, by je měli zohledňovat a brát na ně zřetel, při výběru oboru. Podmínkou pro zjištění předpokladů pro obor je jeho velmi dobrá znalost. Bez těchto dvou základních informací nelze vybrat budoucí povolání dobře. Kdyby se kaţdý důkladně zajímal o povolání, které chce vykonávat, vyvaroval by se mnoha zklamáním a problémům spojených se špatnou volbou. Neplatí to pouze pro ţáky základních škol, ale pro všechny co pomýšlejí na změnu povolání.
51
Pani Synková z IPS mi vyprávěla příběh o dívce, která za ní přišla pro radu. Tři měsíce před maturitou chtěla změnit obor, který studovala, jelikoţ ji nebavilo pracovat s lidmi, coţ v jejím oboru bylo nevyhnutelné. Dle ní tato dívka udělala několik chyb, ale tou prvotní bylo, ţe si důkladně nezjistila, co tato profese obnáší, a jaké předpoklady vyţaduje a nezamyslila se nad sebou, zda jimi disponuje. Naopak pro ni tvořily takové překáţky, ţe ho nebude moci nikdy vykonávat. Další chybou bylo, ţe se změnou oboru čekala tak dlouho, a neukončila předešlé studium. Došlo k tomu, ţe ve
ne 42%
svých dvaceti letech má ukončenou základní ano 58%
školu a střední teprve studovat bude. Z vlastní zkušenosti mám obdobnou zkušenost o nevhodnosti výběru oboru. Na
Graf č. 6: Předpoklady pro práci kosmetičky, kadeřnice. Zdroj: autor.
obor kosmetička nastoupila do prvního ročníku
dívka,
ukončených
po
středních
dvou
neúspěšně
školách.
První
studium ukončila z důvodu nedostatečné klasifikace a druhé ukončila z důvodu nezájmu o obor. Do kolektivu 15-16ti letých se dostala devatenáctiletá dívka. Kouřila, o svůj vzhled příliš nepečovala a její chování bylo hrubé. Představovala prototyp „nekosmetičky“, byla přesně taková, jaká kosmetička být nemá. Po dvou rozhovorech mi bylo naprosto jasné, ţe se pro tento obor absolutně nehodí. Po půl roce studium ukončila.
Konzultace výběru povolání Jak jiţ bylo v kapitole Výběr povolání zmíněno, ţák by rozhodně při výběru svého budoucího povolání a tím střední školy neměl být sám. Mnoho ţáků v osmých třídách ani neví, co by je bavilo a čím by se chtěli ţivit. Při otázce, co chtějí studovat po základní škole nebo jakému oboru by se chtěli věnovat, odpovídají bez většího zájmu: „Nevím asi… a řeknou obor, který je všeobecně známý“. Málo z nich má jasno, co chce v budoucnu studovat a moţná o tom nechtějí ani moc přemýšlet. V jejich očích je to přeci ještě velmi daleko, za rok. Ale jsou i tací, kteří mají jasno jiţ na prvním stupni 52
základní školy, a za svým rozhodnutím si stojí aţ do konce. Zde by se konzultace s odborníkem (psychologem) zřejmě minula účinkem.
90 80 70 60 učitel ze ZŠ
50
výchovný poradce
40
PPP
30
odborník z profese
20 10 0 ano studenti
ne
ano
ne absolventi
Graf č. 7: Zda, a s kým byl výběr oboru konzultován. Zdroj: autor.
Zkonzultovat své budoucí povolání s někým kdo tuto profesi provádí (profesionál) je velmi cenné. Dokáţe nás informovat o všech kladech i záporech o silných i slabých stránkách, o situaci na trhu o nezbytných nákladech na provoz provozovny apod. Nemá důvod přesvědčovat uchazeče o studium, ţe tento obor je pro něj to nejlepší, dá se tedy předpokládat, ţe jeho informace budou nezávislé a pravdivé, ale především reálné. Jeho náměty jsou „z profesního ţivota“, ví, co obnáší podnikání ve sféře sluţeb. Můţe mu pomoci při rozhodování ať uţ utvrzením ve volbě, či jeho odrazením. Dokonce pokud se jedná o známého, doporučila bych krátkou praxi v rozsahu několika dní, při které dojde ke styku s klienty a bliţším seznámením s prací v oboru. Zaměříme-li se nyní na absolventy, jejich přístup byl obdobný jako u nynějších ţáků. Pouhých 14% svou volbu oboru před nástupem studia konzultovalo s nějakým odborníkem, vzhledem k tomu ţe z nich polovina svůj obor vykonává i několik let měli velké štěstí, ţe se trefili do svých schopností. 53
Vyuţití osobnostních a profesních testů Dnes je k dispozici mnoho testů zjišťujících schopnosti a vlastnosti určující k jakému zaměstnání máme největší předpoklady. Tyto testy jsou běţně dostupné na webových stránkách a v publikacích zabývající se poradenstvím v získání zaměstnání. Některé z takových testů zabezpečují i základní školy, např. SCIO testy apod. Jelikoţ tyto testy si musí školy zaplatit, nejsou tedy k dispozici plošně. Jejich úkolem je napomáhat nejen ţákům posledních ročníků základních škol a jejich rodičům ve volbě dalšího vzdělávání. Jsou především zaměřeny na studijní předpoklady, jejich výsledky ţákům sdělí, zda mají schopnosti studovat na gymnáziu nebo ne. Neurčí mu uţ, ale pro jaký učení obor a povolání se hodí. Testy studijních předpokladů jsou aplikovány především v posledních ročnících základní školy. Jsou školy, kde se s nimi ţáci setkají jiţ dříve, nejčastěji v páté třídě. Trochu jiný druh testů, jsou testy profesní. Výsledky těchto testů vyhodnocují, jak je jedinec zaměřen. Přesto, ţe osobností testy jsou dnes běţně dostupné na internetu, málo ţáků jich vyuţije, přitom by jim o sobě mohly dost říci a napovědět, k jakému povolání se hodí. O těchto moţnostech jsou informováni na základní škole prostřednictvím výchovného poradce a pracovníka IPS. Počítejme s tím, ţe rodiče o takové moţnosti neví, ale děti dnes u počítače tráví nemálo času, mají probrouzdáno spoustu webových stránek, a odzkoušet si nějaký ten test není přeci tak časově náročné. Kdyţ jsem se ptala dívky z osmé třídy, proč si vybrala zrovna tento obor, nedovedla mi odpovědět. Prostě neví, co ji k tomu vedlo. Na upřesnění výběru má sice ještě čas, ale zvýšený zájem o to, zda se pro obor dle svých schopností hodí, by byl na místě, ale zatím u ní nenastal. Dalším místem, kde je testy získat je knihovna a pracovnice rády poradí, ve kterých publikacích se nachází. Přesto, ţe získání osobnostních či profesních testů dnes není téměř ţádný problém, neshledávají se s větším zájmem ţáků, jak je zřejmé z grafu č. 8. Při svém výběru povolání jich vyuţila pouze třetina ţáků. Přičemţ poznání schopností uchazeče o obor a jeho následná konzultace s odborníkem (psychologem) by mělo patřit mezi základní faktory výběru povolání. Trh práce je tvrdá zkouška kaţdého absolventa a mnoho jich končí na Úřadech práce, coţ jim ublíţí na sebevědomí, přičemţ by stačilo se výběru oboru věnovat více, vyuţitím jiţ výše zmiňovaných testů. Tyto testy mohou být dobrými pomocníky v rozhodování. 54
internet
na ZŠ
PPP
ÚP
soc. prac., lékař 68
16 11 2
2
2
ano
ne
Graf č. 8: Vyuţití osobnostních testů při výběru povolání. Zdroj: autor
Znalost oboru před nástupem na studium Pokud se máme v něčem rozhodnout, vţdy se snaţíme o tom zjistit co nejvíce informací, abychom „nekupovali zajíce v pytli“. Kupujeme-li si nové auto, a to je finančně srovnatelná investice s investicí do vzdělání, jsme s výběrem velmi opatrní a o autě chceme vědět co nejvíce, technické parametry, spotřeba, barva, maximální dosaţená rychlost apod. O volbě zaměstnání by to mělo platit dvojnásob, no jak je zřejmé z grafu č. 9, informace o oboru si před nástupem na studium zjišťovala pouhá čtvrtina respondentů. Jen 25% chtělo opravdu vědět, co je čeká a podle toho se rozhodli tomuto oboru věnovat. Bliţší informace získávali především od profesionálů, kteří často bývají jejich známými a příbuznými, od kamarádů, kteří jiţ obor studují, ale také z internetu. Největší část respondentů svůj studující obor znalo pouze z běţných návštěv kadeřnických a kosmetických salonů. Jak jsem jiţ zmiňovala, pohled z pozice klienta je omezen, coţ můţe vést k zidealizování profese. Na základě takových znalostí přeci nemůţe ţák rozhodnout o svém budoucím povolání. Ze své zkušenosti vím, ţe u laiků existuje velmi mylná představa o výši výdělku. Klienti si vynásobí cenu, kterou platili, 55
odhadnutým počtem klientů a následně počtem pracovních dnů a domnívají se, ţe tyto peníze jsou ziskem. Zapomínají na náklady za spotřebovaný materiál, nájem a daně (sociální, zdravotní, daně z příjmu), pak teprve mohou srovnávat se svými příjmy. Vzniká tak názor, ţe tito pracovníci jsou dobře ekonomicky zabezpečení. Sluţby přitom donedávna patřily mezi nejhůře placené sektory. Nehledě na fyzickou náročnost daných oborů, především kadeřnice, která je fyzickou náročností srovnatelná s muţskou prací horníka.
zjišťoval 25%
velmi málo 25%
získat studiem 3%
z běţných návštěv pracoviště 47%
Graf č. 9: Znalost oboru ţáků před nástupem na studium. Zdroj: autor
Jednou z variant odpovědí v testu bylo také, ţe informace o oboru budou získány studiem a není tedy potřeba předem o něm něco vědět. Jsou ţáci, kteří si nedělají s výběrem povolání velké starosti a tudíţ si ani nezjišťují bliţší informace o oboru, kterým se chtějí později ţivit. Naštěstí tato odpověď nebyla příliš častá. Vypovídá o tom, ţe někteří ţáci zřejmě nemají příliš velký zájem o svoji budoucnost. Období adolescence není pro samotné ţáky snadné a výběr povolání také není jednoduchý, a abychom se dozvěděli, proč takto jednají, museli bychom znát jejich sociální prostředí, které je silně ovlivňuje. Bohuţel musím naznat, ţe to, ţe ţáci svůj budoucí obor před nástupem studia téměř neznají je velmi neuspokojivé. Opravdu jim přeji, aby měli to štěstí a byli v něm spokojeni, ale v případě, ţe to tak nebude, mohou si za to sami společně s rodiči. Zřejmě je ani nenapadne si o budoucím povolání zjišťovat podrobnější informace. 56
Vzhledem k jejich mládí a nezkušenosti je to omluvitelné, ale neplatí to v případě jejich rodičů. Dovoluji si konstatovat, ţe je to od nich nezodpovědnost.
Další vzdělávání Plány ţáků Touhu dalšího vzdělávání má přibliţně čtvrtina ţáků. Kosmetičky chtějí studovat obor kadeřnice a naopak. Kadeřnice touţí po maturitě, jelikoţ je obor ukončen závěrečnou zkouškou a kosmetičky po vyšší odborné nebo vysoké škole. Zřejmě si jiţ uvědomují soudrţnost obou oborů a větší moţnosti uplatnění na trhu práce. Absolvent dvou oborů, má mnohem větší moţnosti získání zaměstnání či klientely. Bude-li mít dvacet klientek, je to málo, ale pokud tento počet zdvojnásobí, tím ţe nabízí kosmetické a kadeřnické sluţby, získá tak slušnou klientelu. Tím spíše jsou-li tyto obory příbuzné, nebo jak je to v tomto případě, navzájem spolupracující. Můţe-li pracovník poskytnout klientům více sluţeb, pokryje tím větší procento trhu, má vyšší trţby a větší šanci prosperity. Je dobře, ţe si ţáci toto uvědomují a mají touhu po dalším vzdělávání. Maturita je dnes vnímána jako základ vzdělání. Běţně slýcháme, jak rodiče o vzdělávání svých dětí říkají „ať má aspoň maturitu“. Zřejmě se mylně domnívají, ţe jim otevře brány k lepšímu zaměstnání. Dosaţené vzdělání přeci nikomu nezaručuje lepší profesní ţivot. Při obtíţnosti státní maturitní zkoušky by si kaţdý měl zváţit, zda mu její sloţení nebude činit větší problémy. Státní maturitní zkouška, je stejně náročná pro gymnazisty jako pro ţáky středních odborných škol, kteří se při studiu ještě i připravovali na profesi. Úspěšným sloţením této zkoušky jsou tedy všichni na stejné úrovni, ţák z odborné školy i gymnazista, v opačném případě se ţák dostává do svízelné situace. Studoval sice čtyři roky, ale pokud zkoušku nesloţí, tak studium neukončil a jeho jediným vzděláním bude základní škola a nemůţe v oboru pracovat. Vzdělávání se, by nemělo být ukončeno 26 rokem, jak se dnes ţáci posuzují, ale mělo by se stát součástí profesního ţivota. Bez neustálého zdokonalování, studia nových technologií, postupů a trendů se dobrý profesionál neobejde. K neustálému učení nás nutí změna pracoviště nebo povolání. Dnes 35letý jedinec se povaţuje za starého, aby usedal do školní lavice. Je to uţ dávno, co ji opustil a učit se mu uţ nechce. Má za sebou 16-17 let produktivního věku a ještě 35 ho čeká, budeme-li brát v úvahu 57
předběţný návrh vlády odchodu do starobního důchodu. To studium a rozšiřování si vědomostí rozhodně vyuţije a vyplatí se mu.
60
50
40
30
20
10
0 moţná ne maturita VOŠ VŠ
kosmetička 48 15 0 7 30
kadeřnice 29 14 56 0 3
Graf č. 10: Další vzdělávání po ukončení studovaného oboru. Zdroj: autor.
Vzdělávání absolventů Nabízí se otázka, proč se musí čerstvý absolvent oboru dále vzdělávat, vţdyť při studiu získal dodatečné znalosti a osvojil si mnohé dovednosti, není tedy k tomu adekvátní důvod. Jenţe tyto obory jsou na neustálém vzdělávání přímo závislé, procházejí častými inovacemi v technologii i nových účinných látek a nástupem různých trendů často spojený pouze s novou sezónou. 58
Vzdělávání absolventů se od vzdělávání ţáků liší. Jejich sny o dalším vzdělání jsou jiţ ve větší míře naplněny, získali jistou praxi v oboru, tudíţ jejich potřeby vzdělávání směřují spíše k získávání nových profesních informací. Velmi brzo si uvědomili, ţe pokud chce profesionál vykonávat svou práci kvalitně, je pro něj neustálé vzdělávání nezbytností. K tomu slouţí semináře a školení, velmi často pořádané firmami zabývající se výrobou kosmetických přípravků. Inovace výrobků sebou přináší i změny v technologiích. Všechny tyto informace musí profesionál neustále sledovat, aby byl s jejich existencí minimálně seznámen. V tom lepším případě, aby je dokázal sám aplikovat. Klienti jsou také zvídaví, především v oblasti krásy a o jistých novinkách se dozví i sami a s kým jiným by je měli prokonzultovat neţ se svým odborníkem na krásu, tedy s kosmetičkou a kadeřnicí.
45 40 35 30
4x ročně a více
25
3x ročně
20
2x ročně
15
1x ročně
10 5 0 nijak, znám dost
školení a semináře
odborné vletrhy
odborné časopisy
Graf č. 11: Vzdělávání absolventů. Zdroj: autor
Moţností jak se v těchto oborech vzdělávat je více, tím nejzákladnějším je pomocí odborné publikace (časopisů), návštěva kosmetického a kadeřnického veletrhu (interbeauty, Word of beauty&spa) a pak jsou to odborná školení a semináře, cíleně zaměřené na dané téma. Jak je patrno z grafu č. 11 absolventi se snaţí své dosavadní znalosti stále rozšiřovat. Hojně se vzdělávají prostřednictvím odborných periodik a účastí na seminářích a školeních. S odbornými školeními a semináři je také spojeno rozšiřování nabízených sluţeb, coţ přináší zvyšování trţeb. Je to přirozený zákon trhu: 59
chtějí-li se uţivit, musí mít určité trţby a jejího zvýšení dosáhnou rozšířením nabízených sluţeb, a k tomu musí získat patřičné vědomosti.
Dosaţené vzdělání kadeřnice
kosmetička
výuční list
maturita
vysokoškolské
49
57
65
39
2
Tabulka č. 2: Výše dosaţeného vzdělání absolventů oborů kosmetička a kadeřnice. Zdroj: autor
Náklady na provoz provozovny Jelikoţ se jedná o obory, u kterých převaţuje činnost na základě ţivnostenského listu, před zaměstnáním, je nutné počítat s placením nákladů nutných na provoz provozovny. Tyto náklady se skládají z: nájemného, sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a výdajů za materiál. První tři zmiňované jsou převáţně poplatky fixní a bývají dány minimálně na rok dopředu. Nájemné je smluvní, a výše sociálního a zdravotního pojištění se odvíjí od výše zisku. Výdaje za materiál se pohybují v návaznosti na výši trţby. Ta vypovídá o mnoţství obslouţených klientů, tedy i o mnoţství spotřebovaného materiálu. Cílem bylo zjistit, na jaké úrovni jsou budoucí ţivnostníci ve znalostech těchto výdajů. Bohuţel jejich informovanost je v tomto směru velmi chabá. Jak jiţ bylo v úvodu této kapitoly Respondenti uvedeno, informace byly získávány od všech ročníků, je tedy pochopitelné, ţe niţší ročníky tyto informace mít nebudou, zatím je ani nepotřebují. S přípravou na povolání jsou teprve v počátcích a zaměřují se především na osvojování doposud neznámých dovedností a znalostí. Bohuţel ale na dotaz nedokázali odpovědět ani vyšší ročníky, tedy 3. a 4., přičemţ by jiţ měli mít přesný přehled, kolik budou jejich minimální náklady coby osob samostatné výdělečně činných. Mezi odpověďmi si objevovaly částky jako je jeden, dva, či tři tisíce, dokonce někteří napsali, ţe neví, či netuší. Ani jeden z dotázaných nenapsal přesnou částku poplatků (sociální zdravotní), vyjma nájmu, coţ se velmi liší. Vliv na jeho výši má velikost města, lokalita, velikost prostor apod. Je vidět, ţe ve větším případě svou budoucnost neberou příliš váţně a nezajímají se o výši nezbytných 60
nákladů. Po ukončení studia budou zřejmě velmi překvapeni, vydají-li se na profesní dráhu a zaskočí je výše poplatků, na které musí bezpodmínečně vydělat, a jejich představy o výši výdělku jsou ty tam.
Nynější zaměstnání absolventů Bylo zjišťováno, kolik absolventů oborů kosmetička a kadeřnice se svému původnímu oboru věnuje a kolik ho naopak opustilo a věnuje se nějakému jinému. Jak ukazuje graf č. 12 je zřejmé, ţe pouze necelá polovina absolventů se svému oboru věnuje. Druhá část pracuje nejčastěji jako prodavačka v supermarketech, módních prodejnách nebo pracují v továrnách jako dělnice. V oborech, kde zaměstnavatel nevyţaduje odborné vzdělání, a tudíţ získání takovéhoto zaměstnání se pro ně stává snadno dostupným.
věnuje 47%
nevěnuje 53%
Graf č. 12: Nynější zaměstnání absolventů. Zdroj: autor
Důvody proč tito absolventi svůj obor opustili, jsou rozličné. Jeden z hlavních důvod, a to v 70%, je nesehnání zaměstnavatele. Přičemţ v těchto oborech pracují převáţně ţivnostníci. Při výběru oboru měli uchazeči počítat s tím, ţe nebudou pracovat jako zaměstnanci, ale je zřejmé ţe to nebrali v úvahu, jejich informovanost byla nedostatečná a naprosto ji podcenili, jinak by obor neopouštěli z tohoto důvodu. Zaměstnávání v těchto oborech je ojedinělé a vyskytuje se převáţně ve větších městech, jako je Praha, Brno apod. kde je vyšší výskyt salonů s větším mnoţstvím pracovníků. Takové studio vlastní jeden majitel, který vyţaduje, aby nabízené sluţby byly prováděny dle jeho představ, proto pracovníky zaměstnává, aby je mohl řídit. 61
V menších městech je tento způsob neobvyklý a téměř se nevyskytuje, proto pokud absolventi nechtějí opustit bydliště a vydat se nabýt praxi do velkých měst musí počítat s tím, ţe budou pracovat jako ţivnostníci. Být zaměstnancem je pohodlné a mnozí absolventi ač mají volební právo, nedisponují dostatečnou odpovědností být ţivnostníkem.
70 60 50 40 30 20 10 0 nebaví mě
ze zdravotních důvodů
mateřská dovolená
nesehnání zaměstnavatele
studium
Graf č. 13: Důvody opuštění vystudovaného oboru. Zdroj: autor
Je samozřejmé, ţe mezi důvody momentálního nevěnování se oboru patřila i mateřská (rodičovská) dovolená. V oborech pracují převáţně ţeny a mají-li mateřské povinnosti, mnohé je spojují i s prací. Uzpůsobí si pracovní dobu, tak aby mohly pracovat a zároveň se věnovat potomkům. Pro udrţení klientely je to velmi vhodné. V případě úplného ukončení praxe, budou klientky nuceny najít si sluţby jinde a mohlo by dojít k jejich úplné ztrátě. To znamená, ţe by začali vyuţívat sluţeb jiného pracovníka nebo studia a po ukončení mateřské péče původního pracovníka se k němu jiţ nevrátí. Těţko se jim pak získává klientela zpět a trvá dlouho, neţ se dostanou do původních obratů z poskytovaných sluţeb.
62
Pracovní pozice Ti, co se oboru kosmetička a kadeřnice věnují, pracují převáţně jako ţivnostníci, to znamená jako osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ). V plném rozsahu se starají o chod provozovny o náklady s tím spojené a hradí za sebe sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a daně z příjmu. Dotčeným institucím předkládají přehledy o svých příjmech a výdajích. Musí evidovat veškeré trţby z ţivnostenské činnosti a archivovat je minimálně pět let. Jediným odlehčení poskytující zákon o daních z příjmů, je moţnost volby, uplatnit výdaje spojené s podnikáním procentem. Odpadá tak povinnost evidovat veškeré výdaje formou jednotlivých dokladů, coţ ţivnostníkům ulehčilo podnikání a přiblíţilo je k dosaţení zisku. Z dotazovaných respondentů byli pouze dva zaměstnaní, coţ překvapilo. Získat v těchto oborech zaměstnání není skutečně jednoduché, a při výběru studovaného oboru, by s tímto i měli počítat. Proto „začít podnikat“ je mnohdy pro absolventa jedinou šancí jak v oboru pracovat. Jenţe i to skýtá mnoho překáţek a obtíţí a ne všichni absolventi jsou na toho připraveni a mají tolik odpovědnosti, aby zvládli pracovní samostatnost. Těch, co by jim mohli radit je poskromnu. Mnoho rodičů nemá s podnikáním téměř ţádné zkušenosti, aby jim mohli poradit jak docílit zvýšení trţby, či se vypořádat s návštěvou pracovníka pověřeného kontrolou jeho pracoviště (hygiena, ţivnostenský úřad apod.). Jejich přátelé a kamarádi, na tom budou obdobně. Jak je vidět z grafu č. 14 většina absolventů této moţnosti vyuţijí a pracují na základě ţivnostenského oprávnění.
pracovní pozice 4% 10%
0
86%
20 zaměstnanec
40
60
OSVČ bez zaměstnance
Graf č. 14: Pracovní pozice absolventů. Zdroj: autor.
63
80 OSVČ
100
120
Vzpomínám si na své začátky a nebýt maminky, která ve sluţbách pracovala jiţ dvacet let, nevím, jak bych obstála. O tom, jak jednat s lidmi a jak jim umět nabídnout své sluţby jsem sice věděla pramálo, ale zato jsem vládla umem účetním. Naučila mě tedy komunikace s klienty a já jí za to vedla nezbytnou účetní agendu. V těchto oborech se skutečně vyplatí začínat se zkušenějším kolegou, který vám ochotně v případě potřeby poradí. Rozhodně tím nechci říci, ţe ostatní nemají šanci obstát, je mnoho kosmetiček a kadeřnic, které začínali úplně od začátku. Vyhledáním vhodných prostor, zařízením a schválením provozovny příslušnými úřady, a získání klientely a pracují v oboru dodnes a s úspěchem. Nejtěţší je překonat prvotní překáţky a nezdary.
Pracovní plány do budoucna U absolventů byly zjišťovány i jejich plány do budoucna, zda se chtějí svému zaměstnání, které právě vykonávají věnovat aţ do konce produktivního věku. Převládaly kladné odpovědi. Plánovat je pro kaţdého důleţité, a vidina lepší budoucnosti bývá motivací k dosaţení vyšších výkonů. Samozřejmě byly odpovědi ovlivněny právě vykonávanou prací. U těch, kteří se věnovali jiné profesi, neţ studovali, byly odpovědi více záporné. Je logické, ţe při studiu oboru kosmetička, nikdo nepředpokládá, ţe bude pracovat jako prodavačka v supermarketu s pracovní dobou nezohledňující víkendy a státní svátky, s minimální mzdou, a absencí zaměstnaneckých benefitů. Ale i kdyţ se někteří svému původnímu povolání nevěnují, jsou s nynějším spokojeni a po větší změně zatím netouţí. Znám jednu absolventku oboru kosmetička, která si otevřela vlastní obchod s drogistickým a kosmetickým sortimentem a je velmi spokojená. Sice jako kosmetička nepracuje, ale má vlastní podnik a stále se pohybuje mezi kosmetickými přípravky, a své znalosti ze studií můţe bohatě vyuţít při poradenství Problémem absolventů pracující mimo svůj vystudovaný obor se můţe časem stát chybějící vzdělání v oboru, ve kterém momentálně pracují. Teď kdyţ jsou mladí, je po nich, jako pracovní síle poptávka jiţ z titulu jejich věku i kdyţ to mnoho zaměstnavatelů vylučuje, ale dosáhnou-li pro ně kritického věku, tuto výhodu ztratí a mohou o zaměstnání přijít. A nepomůţe jim ani délka získané praxe. Je na nich jak se rozhodnou, zda si vzdělání doplní, kdyţ uţ přišli na to, ţe v původním oboru pracovat 64
nebudou, nebo spoléhají na to, ţe délka praxe bude pro budoucí zaměstnavatele dostačujícím kritériem přijetí. V mnohých profesích zaměstnavatelé odbornost nevyţadují, ale tato situace se můţe změnit a nikdo z nás ji nedokáţe předem odhadnout. Pak si začnou vybírat zaměstnance s odborným vzděláním a taková kosmetička, která leč má deset let praxi jako prodavačka nebude moci tuto profesi vykonávat z důvodu nedostatečného vzdělání a profesi kosmetičky vykonávat nebude moci taktéţ, jelikoţ jiţ za tu dobu všechno zapomněla.
ano 20%
spíše ne 30%
ne 8%
spíše ano 42%
Graf č. 15: Chtějí absolventi pracovat v nynějším zaměstnání i v budoucnu? Zdroj: autor.
Třetina dotazovaných si to uvědomuje a v současném zaměstnání do budoucna pracovat nechtějí. Záleţí jen na nich, jak to změní a moţností k tomu mají více. Jednak si zvýšit vzdělání nebo si ho rozšířit o další obor, či si zřídí vlastní provozovnu. Pro mnohé střední školy by se tím otevřela moţnost udrţet se na trhu, nabídkou délkového studia některých oborů. Této moţnosti by mohli vyuţít mnozí dospělí, kteří změnili oblast působnosti a odborné vzdělání jim v tomto směru chybí.
Klíč k úspěchu Poslední otázkou v dotaznících pro absolventy bylo, v čem podle nich tkví klíč k úspěchu v jejich oboru. Jelikoţ tato otázka byla s otevřenou odpovědí, byly odpovědi dost květnaté. Několikrát se objevilo, ţe za úspěchem stojí mít schopnosti pracovat jako kadeřnice, kosmetička. Absolventi si dobře uvědomují, ţe tato profese není vhodná pro kaţdého, komu se líbí. Důleţité je být připraven na prvotní zklamání, a nepropadat 65
beznaději při prvním neúspěchu. Zhodnocení práce se dostavuje po 3- 5 letech praxe, kdy dochází k ustálení klientely. Přestávají si v takové míře objevovat nahodilé objednávky, ale klienti na základě dobrých referencí na kvalitu práce pracovníka, ho sami vyhledávají s odkazem na jiţ spokojené klienty, často jejich známé. Častou odpovědí také bylo neustále se vzdělávat návštěvami na odborných seminářích a kurzech, sledovat módní trendy, především pro mladší klienty. Zde se potvrdilo, na co jsem poukazovala, ţe bez neustálého vzdělávání se tyto obory neobejdou. Co se týká chování ke klientům zmiňovaná je trpělivost při jednání s nimi, snaha vţdy vyhovět jejich přání, pečlivě vysvětlit postup a důvod vhodnosti navrhované péče. Práci na klientech neodbývat, pracovat pečlivě, svědomitě a rozhodně je neklamat, to se velmi snadno otočí proti pracovníkovi. Chovat se ke klientům tak, aby nám důvěřovali a rádi se k nám vraceli. Vhodně přizpůsobit pracovní dobu poţadavkům klientů, takţe je téměř nereálné pracovat pouze v dopoledních hodinách, kdyţ většina klientely má volno aţ po své pracovní době, tudíţ odpoledne. Výčtem tohoto dojdeme k závěru, ţe celý profesní ţivot kosmetičky a kadeřnice je podřízen spokojenosti klientů, bez nich by tato práce nebyla.
66
Závěr Zamysleme se nad dosavadním vzdělávacím systémem, nad postavením středních škol a řízením vzdělávání budoucnosti národa. Ano, pohybujeme se v trţním hospodářství, „kde vyhrává ten, co si utrhne víc“. Ale vzdělávání, by mělo s trhem spolupracovat tak, aby nedocházelo k nerovnováze mezi získaným vzděláním a trhem práce. Lidé vykonávají práci, která je podhodnocena jejich vzdělání. Jsou k tomu nuceni okolnostmi, jako je splácení půjček na bydlení, ţivení několik členů rodiny a z těchto důvodů si nemohou dovolit pobírat příliš nízké sociální dávky. Přijmou tedy i práci, která se nabízí, i kdyţ je mimo jejich obor a silně je podhodnocuje. Některých profesí je nadbytek a jiných nedostatek. A i školy se potýkají s nezájmem o určité obory. Myslím, ţe řešením by mohlo být sloučení příbuzných oborů, oborů navzájem spolupracujících nebo oborů, které ve výrobním procesu na sebe navazují. Délka studia by musela být adekvátně uzpůsobena prodlouţením o 1, eventuelně 2 roky. Zisk z tohoto způsobu vzdělávání by byl trojí. Jednak by absolvent disponoval širší moţností uplatnění na trhu práce. Čím více sluţeb nabízí, tím více má zákazníků a tudíţ i zisk. Obdobná situace by byla při hledání zaměstnání, absolventi by nebyli vyhraněni pro jeden obor, ale svému potencionálnímu zaměstnavateli, by mohli nabídnout širší znalosti a dovednosti. Školy by měli více zájemců, jelikoţ nenaplní-li se třída ţáky, nedojde k otevření ročníku. A v neposlední řadě budou spokojeni i zaměstnavatelé, kteří zaměstnáním jednoho pracovníka zaplní dvě pracovní místa, místo dvou pracovníků, kaţdého s polovičním úvazkem. Je na rodičích aby dítě vedli ke správným rozhodnutím, nemůţeme přeci po dětech chtít, aby v 15 letech nesli odpovědnost za výběr školy. V tomto věku jsou neznalí reálného ţivota a jeho nástrah. Především rodiče by měli jednat uváţeně a pomoci dítěti objasnit důvody výběru povolání. Jsou obory méně oblíbené, jako je např. prodavačka a více oblíbené jakou jsou právě kosmetička a kadeřnice. Má-li se dítě rozhodnout, volí oblíbenější, i kdyţ po absolvování studia pracuje jako to méně oblíbené, tedy prodavačka bez kvalifikace. Nebylo by tedy lepší, kdy na obor prodavačka nastoupila rovnou po absolvování základní školy a vyuţila tak své znalosti a dovednosti v budoucím povolání? Uţ slyším ty rodiče: „Jenţe kdo to měl vědět?“. Právě oni si měli uvědomit váhu volby povolání a vyuţít veškeré dostupné moţnosti, k získání potřebných informací nezbytných pro zváţení vhodnosti oboru pro jejich dítě. 67
Pro většinu z nás je práce nedílnou součástí ţivota a proto, co děláme je důleţité. Nejen to, ţe podle toho jakou práci vykonáváme, nás společensky zařazuje, ale díky práci získáme finanční odměnu a můţeme tak uspokojit své ţivotní potřeby. Kaţdému přeji, aby byl v práci spokojený a nenavštěvoval ji pouze z důvodu výdělku, i kdyţ je mi jasné, ţe je to v mnoha případech nereálné.
68
Resumé Diplomová práce poukazuje na lehkomyslnost a nedostatečnou informovanost absolventů základních škol a jejich rodičů při výběru střední školy a oboru. Na mnoţství absolventů nevkovávající tento obor a důvody které je k tomu vedly, ale i rady jak být v něm úspěšný. Vzdělávání je nedílnou součástí ţivota, ale musí být uváţeně řízeno a vyváţeno s trhem práce, aby nedocházelo k nerovnováze mezi nabídkou oborů na středních školách a poptávkou profesí od zaměstnavatelů.
Summary The thesis points to the frivolity and lack of awareness among school students and their parents when choosing a future career field. It reveals the number of graduates not continuing at this profession and the reasons for doing so, but also advice on how to be successful in it. Further education and career choice is an integral part of life. However, it must be deliberately managed and balanced with the labor market in order to avoid an imbalance between supply areas in secondary schools and professions demand from employers.
69
Pouţitá literatura Capponi, V., Novák, T., Sám sobě dospělým, dítětem i rodičem, Praha 1993: Grada, ISBN 80-7169-017-1 Čakrt, M., Typologie osobnosti, Praha 2004: Management Press, ISBN 80-7261-112-7 Farda, D.P., Úspěšný start v povolání, Praha 1996: Ivo Ţelezný, ISBN 80-237-2831-8 Kincherová, J., Psychologické testy pro kluky a děvčata, Praha 1998: Portál, ISBN 807178-215-7 Langmeier, J., Langmeier, M., Krejčířová, D., Vývojová psychologie, Praha 1998: H&H, ISBN 80-86022-37-4 Mezera, A., Pro jaké povolání se hodím?, Praha 2002: Computer Press, ISBN 80-7226651-9 Piaget, J., Inhelderová, B., Psychologie dítěte, Praha 1997: Portál, ISBN 80-7178-146-0 Skutil, M., Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro žáky učitelství, Praha 2011: Portál, ISBN 978-80-7367-778-7 Synková, J., 12 malých zastavení pro každého, Doplněk Šikulová, R., Mrázová, E., Wedlichová, I., Pomáháme žákům s výběrem vzdělávací a profesní dráhy, Most 2007: Hněvín, ISBN 978-80-866654-20-1 Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., Hoskovec, J., Psychologie ve světě práce, Praha 2003: Nakladatelství Karolinum, ISBN 80-246-0448-5 Vágnerová, M., Vývojová psychologie, Praha 2000: Portál, ISBN 80-7178-308-0 Wagnerová I. a kol., Psychologie práce a organizace, Nové poznatky, Praha 2011: Grada Publishing, ISBN 978-80247-3701-0 Wilde, S., Kormidluj svůj člun, Praha 1994: Erika, ISBN 80-85612-78-X
70
Seznam tabulek, grafů a obrázků
Tabulka č. 1: Pracoviště kosmetičky a kadeřnice Tabulka č. 2: Výše dosaţeného vzdělání absolventů oborů kosmetička a kadeřnice.
Graf č. 1: Jak ţáky studovaný obor baví. Graf č. 2: Kritéria ovlivňující rozhodování. Graf č. 3: Kritéria, dle kterých by se dnes absolventi oborů rozhodovali. Graf č. 4: Kdo ţáku pomáhal s výběrem oboru. Graf č. 5: Získání informací o škole. Graf č. 6: Předpoklady pro práci kosmetičky, kadeřnice. Graf č. 7: Zda, a s kým byl výběr oboru konzultován. Graf č. 8: Vyuţití osobnostních testů při výběru povolání. Graf č. 9: Znalost oboru ţáků před nástupem na studium. Graf č. 10: Další vzdělávání po ukončení studovaného oboru. Graf č. 11: Vzdělávání absolventů. Graf č. 12: Nynější zaměstnání absolventů. Graf č. 13: Důvody opuštění vystudovaného oboru. Graf č. 14: Pracovní pozice absolventů. Graf č. 15: Chtějí absolventi pracovat v nynějším zaměstnání i v budoucnu?
Obr. 1: Vlivy rozhodování.
71
Přílohy
1. Dotazník pro absolventy oboru kosmetička, kadeřnice 2. Dotazník pro studenty oboru kosmetička, kadeřnice 3. Seznam středních škol nabízející studium oborů kadeřnice, kosmetička pro školní rok 2012/2013
72
Příloha č. 1 Dotazník pro absolventy oboru kosmetička, kadeřnice
Věk …………….
□ chlapec
□ dívka
1) Ve kterém roce jste ukončil(a) studium, odbornou školu? 2) Kolik let máte praxe? 3) Vystudovaný obor a dosažené vzdělání. a) kadeřnice b) kosmetička
c) výuční list d) maturita
e) vysokoškolské
4) Věnujete se svému původnímu oboru? a) ano
b) ne
5) Pokud ne, jaké je momentálně Vaše zaměstnání?
6) Z jakého důvodu své původní povolání nevykonáváte? a) nebaví mě, b) ze zdravotních důvodů, c) mateřská dovolená,
d) nesehnala jsem zaměstnavatele, e) jiný důvod …………………………………… f) studium
7) Pokud ho vykonáváte, na jaké jste pracovní pozici? a) zaměstnanec
b) OSVČ se zaměstnancem
c) OSVČ bez zaměstnance
8) Chtěl(a) byste v zaměstnání, které momentálně vykonáváte pracovat až do konce produktivního věku (do starobního důchodu)? a) ano
b) ne
c) spíše ano
d) spíše ne
9) Konzultoval(a) jste výběr oboru s nějakým odborníkem? a) ano
b) ne
10) Pokud ano s jakým? Např. psychologem, s profesionálem v oboru, výchovným poradcem apod.
11) V čem podle Vás tkví klíč úspěchu v tomto oboru?
12) Kritéria, dle kterých jste se rozhodoval(a): a) obor mě zaujal, b) rodinná tradice, školu.
c) škola byla blízko mého bydliště, d) dle prospěchu, e) dle referencí na
13) Jaká kritéria by ovlivňovala vaše rozhodnutí dnes? a) zájem o obor, b) rodinná tradice, c) znalosti o oboru
d) škola byla blízko mého bydliště, e) dle prospěchu, f) dle referencí na školu
14) Jakým způsobem se dále ve svém oboru vzděláváte? a) nijak, zatím toho znám dost, b) navštěvuji semináře a školení □ 4x a více c) navštěvuji odborné veletrhy d) z odborných časopisů
□ 1xročně
□ 2x ročně
□ 3xročně
Příloha č. 2 Dotazník pro studenty oboru kosmetička, kadeřnice
□ chlapec
□ dívka
1) Jaký obor studuješ? 2) Ve kterém jsi ročníku? 3) Daný obor sis vybíral(a): a) sám(a), c) s rodiči, b) poradil mi kamarád, přítel,
d) s někým jiným ……………………… e) vybrali mi rodiče.
4) Kritéria, dle kterých ses rozhodoval(a): a) obor mě zaujal, b) rodinná tradice,
c) škola je blízko mého bydliště, d) dle prospěchu, e) dle referencí na
školu. 5) Jakým způsobem sis zjišťoval(a) informace o škole? a) žádným, b) z informací od známých apod.,
c) na webových stránkách, d) ze dne otevřených dveří.
6) Zjišťoval(a) si jaké předpoklady jsou kladeny pro výkon tvého oboru? Např. manuální zručnost, komunikativnost apod. a) ano b) ne 7) Konzultoval(a) jsi výběr oboru s nějakým odborníkem? a) ano
b) ne
8) Pokud ano s jakým? Např. s psychologem, s profesionálem v oboru, výchovným poradcem apod.
9) Zkoušel(a) si nějaký test zjišťující, které obory dle tvých schopností a vlastností jsou pro tebe nejvhodnější? a) ne b) ano (uveď, kde jsi ho získal: např. internet, výchovný poradce)
10) Před nástupem na studium jsi o oboru věděl(a): a) jen velmi málo, nechal(a) jsem se překvapit,
b) nemyslím, že bych měl(a) něco vědět, z toho důvodu obor studuji, c) znala jsem ho z návštěv u kosmetičky, kadeřnice, d) mé informace byly dost velké, které jsem získal(a), (uveď od koho, kde): …………………………………………….……………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………. 11) Tvůj obor: a) mě baví
b) nebaví, ale studium dokončím
c) nebaví a pomýšlím na
změnu 12) Pokud tě nebaví, proč? (napiš vlastními slovy) Pokud jsi v otázce 11 odpověděl(a) za a), tuto otázku nevyplňuj
13) Chceš po ukončení studia tohoto oboru studovat nějaký další? a) ne
b)pokud ano který………………………………………………………
14) Plánuješ, že si budeš dále zvyšovat vzdělání? a) možná, ale zatím nejsem úplně rozhodnut(a), b) maturitou (pokud je tvůj obor ukončen výučním listem), odbornou školou, c) vysokou školou.
d) ne, e) vyšší
15) Víš, kolik činí měsíčně nezbytné náklady provozu v tvém oboru? (nájemné, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, daň). Stačí i pouhý odhad, v korunách.
Příloha č. 3 Seznam středních škol nabízející studium oborů kadeřnice, kosmetička pro školní rok 2012/2013 Název střední školy
obor
přijímací řízení
školné
Gymnázium bratří Čapků a První české soukromé SOU s.r.o.
kadeřník
motivační pohovor
15000
Gymnázium bratří Čapků a První české soukromé SOU, s. r. o.
kadeřník
prospěch 2,5
Gymnázium, SOŠ a SOU, o.p.s., Litoměřice Gymnázium, SOŠ a SOU, o.p.s.
kadeřník
prospěch 2,5
kadeřník
prospěch 2,5
Hotelová škola Hradec Králové, s.r.o. Hotelová škola Třebíč
kadeřník
dovednostní
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
Integrovaná střední škola Hodonín
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
Integrovaná střední škola Cheb
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
Integtovaná střední škola ţivnostenská, Plzeň
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
SOŠ A SOU SUŠICE
kadeřník
dle prospěchu
SOŠ sluţeb a SOU Kadaň
kadeřník
SOU a SOŠ SČMSD, Znojmo, s. r. o.
kadeřník
dle prospěchu
SOU Domaţlice
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
SOU tradičních řemesel a VOŠ
kadeřník
dle prospěchu
12720
Soukromá podřipská SOŠ a SOU o.p.s. SOŠ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, České Budějovice Soukromá střední škola MAJA s.r.o.
kadeřník
dle prospěchu
8400
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
9000
kadeřník
zájem o obor potvrzený výchovným poradcem
15000
Soukromé SOU Industria spol. s r.o. Litoměřice Soukromé SOU Industria II s.r.o., Ústí nad Labem
kadeřník kadeřník
prokázané dovednosti s přihlédnutím na studijní výsledky ze ZŠ
Soukromé SOU INDUSTRIA spol. s r.o., Litoměřice
kadeřník
SŠ hotelnictví, gastronomie a sluţeb SČMSD Šilheřovice
kadeřník
SŠ managementu a sluţeb s.r.o, Praha 4 SOŠ obchodu, provozu hotelů a SOU s.r.o., Karlovy Vary
kadeřník
15000
kadeřník
15800
SOŠ a SOU HEUREKA
kadeřník
neuvedeno
SOŠ a SOU řemesel Kutná Hora
kadeřník
dle prospěchu, podmínkou je účast na motivačním pohovoru
SOŠ a SOU, Neratovice
kadeřník
prospěch 2,5
SOŠ a SOU, ŠUMPERK
kadeřník
dle prospěchu
SOŠ a SOU sluţeb Velký Újezd
kadeřník
dle prospěchu, max do 2,8
SOŠ obchodu a sluţeb, Olomouc
kadeřník
prospěch 2,5
SOŠ průmyslová Edvarda Beneše a SOU Břeclav
kadeřník
10000
obor
přijímací řízení
školné
kosmetička
prospěch 2
10000
kosmetička
bodové hodnocení dle prospěchu
15000
5000
kosmetička
dle prospěchu
kosmetička
bodové hodnocení dle prospěchu
6000
kosmetička
dle prospěchu
13920
kosmetička
zájem o obor potvrzený výchovným poradcem
15000
14000
kosmetička
prokázané dovednosti s přihlédnutím na studijní výsledky ze ZŠ
14000
ukončená povinná školní docházka
5000
kosmetička
ukončená povinná školní docházka
5000
prospěch 2,5
5000
kosmetička
prospěch 2
5000
1000
kosmetička
18100
13900 kosmetička
15000
prospěch 2,3
SOŠ sluţeb a SOU Kadaň
kadeřník
dle prospěchu
SOŠ, Litvínov - Hamr
kadeřník
dle prospěchu
Střední škola automobilní Prostějov
kadeřník
dle prospěchu
10000
SŠ ekonomiky, obchodu a sluţeb SČMSD Benešov, s.r.o.
kadeřník
dle prospěchu
16000
SŠ gastronomie a sluţeb, Přerov
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
SŠ hotelnictví a sluţeb a VOŠ,Opava
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
SŠ hotelového provozu, s.r.o SŠ informatiky, elektrotechniky a řemesel Roţnov pod Radhoštěm
kadeřník
SŠ obchodní a sluţeb SČMSD Polička SŠ obchodu, sluţeb a podnikání a VOŠ, České Budějovice
kadeřník
prospěch 2,55
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
Střední škola Pohoda
kadeřník
Střední škola řemesel a sluţeb, Děčín
kadeřník
neuvedeno
Střední škola řemesel a sluţeb, Strakonice Střední škola řemeslná a ZŠ Soběslav Střední škola sluţeb a řemesel Stochov
kadeřník
dle prospěchu
kadeřník
dle prospěchu
kadeřník
Střední škola sluţeb a řemesel, Stochov SŠ sluţeb, obchodu a gastronomie, Hradec Králové
kadeřník
7500
8000
kosmetička
dle prospěchu
kosmetička
písemný test z ČJ a M, + prospěch
kosmetička
dle prospěchu
20000
kosmetička
prospěch 2,05
9000
kosmetička
bodové hodnocení dle prospěchu
kosmetička
16000
9000
kosmetička
neuvedeno
bodové hodnocení dle prospěchu
kosmetička
bodové hodnocení dle prospěchu
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
kosmetička
písemný test z ČJ, a cizího jazyka + výsledky ze ZŠ
SŠ technická a obchodní Dačice
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
SŠ ţivnostenská, Sokolov
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
kosmetička
Střední škola, Havířov-Prostřední Suchá SOŠ a SOU Lanškroun
kadeřník
písemný test z ČJ, M a obecných studijních předpokladů písemný test z ČJ, M písemný test z ČJ, M a obecných studijních předpokladů
VOŠ a Střední škola, Varnsdorf
kadeřník
Soukromá SOŠ, Břeclav
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
13800
kosmetička
bodové hodnocení dle prospěchu
13800
Soukromé SOU kadeřnické
kadeřník
prospěch + zájem o obor (motivační dopis, ocenění, výtvarné práce..)
19200
kosmetička
prospěch + zájem o obor (motivační dopis, ocenění, výtvarné práce..)
19200
SOŠ a SOU Česká Lípa
kadeřník
dle prospěchu
SOŠ, Bruntál
kadeřník
dle prospěchu
kosmetička
neuvedeno
kosmetička
bodové hodnocení dle prospěchu
kosmetička
zájem o obor potvrzený výchovným poradcem
kadeřník
kosmetička bodové hodnocení dle prospěchu
kosmetička
kosmetička
SOU obchodní, Prostějov SOŠ Jana Tiraye
kadeřník
SOU a SOŠ SČMSD, Lomnice u Tišnova, s.r.o. SOŠ Stodůlky, s.r.o.
kadeřník
SOU Sedlčany
kadeřník
SOU kadeřnické, Praha 8
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu 10000
dle prospěchu
20000
Střední průmyslová škola chemická, Pardubice
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu + bonifikace za účasti na vědomostních olympiádách
kosmetička
bodové hodnocení dle prospěchu + bonifikace za účasti na vědomostních olympiádách + výsledky z SCIO testu
Střední průmyslová škola a SOU Pelhřimov
kadeřník
dle prospěchu
Střední průmyslová škola, SOŠ a SOU, Nové Město nad Metují
kadeřník
dle prospěchu, zohledňují, zda má ţák na tuto školu více přihlášek
Střední škola, Vimperk
kadeřník
SOU sluţeb Praha 9
kadeřník
dle prospěchu
kosmetička
dle prospěchu
dle prospěchu
kosmetička
dle prospěchu
SŠ obchodu a sluţeb Jihlava
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
kosmetička
SŠ gastronomie, oděvnictví a sluţeb, Frýdek-Místek
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
kosmetička
SŠ gastronomie a sluţeb, Liberec
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu a za příjmací zkoušku z ČJ bodové hodnocení dle prospěchu a výsledky testu KVIC (ČJ a M) testy z Čj a M
SŠ informatiky, elektrotechniky a řemesel, Roţnov pod Radhoštěm
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
SŠ obchodní a sluţeb SČMSD, Ţďár nad Sázavou, s.r.o.
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
SŠ oděvní a sluţeb, Vizovice
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
SŠ informatiky a sluţeb, Dvůr Králové
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
SŠ obchodu a sluţeb, Teplice
kadeřník
přijmací zkoušky z ČJ a M, bodové hodnocení dle prospěchu + bonifikace za účasti na olympiádách, soutěţích ze všeobecně vzdělávacích předmětů
SŠ managementu a sluţeb s.r.o.
kadeřník
SŠ hotelová, sluţeb a Veřejnosprávní akademie, s. r. o.
kadeřník
SŠ sluţeb s.r.o., Stráţnice
kosmetička
7000
kosmetička
bodové hodnocení 7000 dle prospěchu + úspěšná řešitelská soutěţ okresního a vyššího kola kosmetička bodové hodnocení dle prospěchu a SCIO testu kosmetička bodové hodnocení dle prospěchu a SCIO testu kosmetička přijmací zkoušky z ČJ a M, bodové hodnocení dle prospěchu + bonifikace za účasti na olympiádách, soutěţích ze všeobecně vzdělávacích předmětů
dle prospěchu
15000
kosmetička
dle prospěchu
12000
kadeřník
dle prospěchu
10000
SŠ propagační tvorby a polygrafie, Velké Poříčí
kadeřník
dle prospěchu, diplomy ze soutěţí, vysvědčení ZUŠ
SŠ, Bohumín, p. o.
kadeřník
dle prospěchu + úspěchy ve vědomostních soutěţích
SŠ potravinářská a sluţeb, Brno
kadeřník
SŠ, Odry, p.o.
SŠ, Vítkov-Podhradí, p.o.
17000
kosmetička
dle prospěchu + písemný test z M,CJ nebo Biologie dle prospěchu
kosmetička
dle prospěchu
10000
bodové hodnocení dle prospěchu + bonifikace za účasti na soutěţích, olympiádách
kosmetička
bodové hodnocení dle prospěchu + test z CJ
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu + bonifikace za účasti na soutěţích, olympiádách
kosmetička
bodové hodnocení dle prospěchu + bonifikace za účasti na soutěţích, olympiádách
kadeřník
dle prospěchu
15600
SŠ sluţeb a podnikání
kadeřník
bodové hodnocení dle prospěchu
kosmetička
VOŠ, Obchodní akademie, Střední zdravotnická škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
kosmetička
VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola
kosmetička
Zdroj: www.atlasskolství.cz
bodové hodnocení dle prospěchu a výsledky testu KVIC (ČJ a M) dle prospěchu
dle prospěchu, hodnocení ze ZŠ, hodnocení z ČJ, Bi, CJ
