MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta
Bulletin Centra pedagogického výzkumu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity 2007
Edito i: Josef Ma ák, Tomáš Janík
Brno 2008
SBORNÍK PRACÍ PEDAGOGICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY . 218 ADA PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE . 31
Edito i:
Prof. PhDr. Josef Ma ák, CSc. PhDr. Tomáš Janík, M.Ed., Ph.D.
Recenzent: doc. PhDr. Stanislav St elec, CSc. Copyright © Masarykova univerzita, 2008 ISBN 978-80-210-4519-4
OBSAH Úvodem (Josef Ma ák)
7
1. Výzkumné zám ry a projekty ešené na PdF MU 8 Výzkumný zám r MSM 0021622443 Speciální pot eby žák v kontextu Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání (M. Vítková) Výzkumný zám r MSM0021622421 „Škola a zdraví pro 21. století“ (E. ehulka) ešení projektu Centrum základního výzkumu školního vzd lávání na PdF MU v roce 2006 (T. Janík, V. Najvarová) Projekt GA R 406/05/0246 „Obsahová dimenze kurikula základní školy“ po druhém roce ešení (J. Ma ák) Projekt GA R 406/06/P037 „Didaktická znalost obsahu jako klí ový koncept kurikulární reformy“ po prvním roce ešení (T. Janík) Projekt GA R 406/05/2107 „Autonomie v procesu u ení a vyu ování cizího jazyka“ (V. Janíková) Nad odbornou a v deckou inností doktorand a student PdF MU (J. Ma ák) 2. „Od zahrani ních dopisovatel “ 38 40 let výzkumu v Institutu pro pedagogiku p írodních v d v Kielu (T. Janík) Workshopy a konference Quantitative Methods in the Social Sciences/ European Science Foundation (2003-2007) (K. Vl ková) Rakouské pojetí u itelského vzd lávání a související diskuse (P. Knecht) Komplexita a Koherence ve Freibergu (P. Najvar) Z Brna do Brna (J. Ma ák) Prázdninování (V. Najvarová) 3. Konference „Kurikulum v prom nách školy“ K aktuálním otázkám kurikula Program konference „Kurikulum v prom nách školy“ s anotacemi p ísp vk
5
49
4. Bilance a výhledy kurikulárního výzkumu Bilance a výhledy kurikulárního výzkumu (J. Ma ák) Výzkum kurikula na PdF MU pokra uje (T. Janík) Vybrané publikace pracovník CPV vztahující se k problematice kurikula
63
5. D ní konferen ní D ní konferen ní (J. Ma ák, T. Janík) Konference Kurikulum v prom nách školy (J. Ma ák) Checkpoint Literacy – 15. evropská konference o tení v Berlín (V. Najvarová, P. Najvar) Konference Evropské asociace pro výzkum p írodov dného vzd lávání (T. Janík, M. Janíková) Škola a zdraví – 3. konference Škola a zdraví 21 a 35. konference pro podporu d tí a mládeže (J. Ma ák)
69
Zpráva z konference EARLI 2007 v Budapešti (K. Vl ková) Hodnoty a výchova aneb co p inesla v decká konference katedry pedagogiky PdF MU (H. Filová) The evolution of children’s play (J. N mec) P ístupy ke vzd lávání žák se specifickými poruchami u ení na základní škole (I. Bytešníková) Ohlédnutí za 15. ro níkem mezinárodní konference „Geografické aspekty st edoevropského prostoru“ (H. Svato ová, E. Hofmann) Zpráva z XV. konference eské asociace pedagogického výzkumu „Sv t výchovy a vzd lávání v reflexi sou asného pedagogického výzkumu“ (V. Sob slavská) Konference „50 let didaktiky fyziky v R“ (J. Ma ák) Workshop „On the Power of Video Studies“ (V. Najvarová) 6. Celofakultní mezioborová konference student DSP Celofakultní mezioborová konference student DSP (T. Janík) Anotace p ísp vk Pohled ú astníka (J. Ma ák) Publikace CPV PdF MU za rok 2007
6
89
Úvodem Ohlédnutí za pátým ro níkem Bulletinu nabízí možnost trochu bilancovat, a to aspo konstatováním, že Bulletin v daných podmínkách úsp šn plní poslání, které mu p i jeho vzniku dali zakladatelé do vínku. Je snad mimo pochyb, že Bulletin se snaží být funk ním zpravodajem v deckého d ní na fakult a že nabízí p íležitost se k n mu vyjad ovat, informovat o získaných poznatcích a už z domácích nebo zahrani ních konferencích nebo p inášet recenze o zajímavých publikacích. Málo se však zatím da í na stránkách Bulletinu publikovat první varianty studií, výzkumných koncepcí nebo p edb žné záv ry výzkumu. Snad tomu brání ostych, obava z krádeže myšlenek nebo nápad i nech zve ej ovat nehotové v ci. Chybí také kritické recenze nebo polemiky, který by vyprovokovaly diskuse a vým nu názor . K tomu ovšem z ejm musí naše odborná ve ejnost dozrát, což platí i pro celostátní pom ry. Pátý ro ník Bulletinu podává sv dectví o bohatém konferen ním d ní na fakult . N které akce byly tak dob e „utajené“, že dalo zna nou námahu zjistit údaje o jejich konání. Bulletin m l aspiraci podat o nich aspo stru nou informaci, ale n které unikly veškerému pátrání. I tak bylo obtížné podat o jejich pr b hu a výsledcích zprávu, pon vadž bylo t eba získat ochotného zpravodaje. P es tyto potíže se celkem poda ilo získat informace o tolika akcích, které se na fakult po ádaly, že tento p ehled vzbuzuje obdiv. Lepší využití vynaložené námahy na organizování v deckých setkání by zajisté p inesly pohotové informace o chystaných a uskute n ných akcích. Bulletin znovu k tomu nabízí své stránky. Redakci Bulletinu se poda ilo získat základní údaje o výzkumných zám rech a projektech, které se na fakult eší. I když p ehled není úplný, každého lena fakulty zajisté pot ší zjišt ní, kolik v deckých aktivit se na fakult realizuje. Kdokoliv se na n jakém výzkumu podílí, potvrdí, že v decká innost je dnes mimo ádn náro ná. A to nejen vzhledem k sv tovému kontextu, do n hož jsme zapojeni, ale též následkem náro ných administrativních opat ení. Bez finan ních, právních, manažerských a jiných odborník nelze dnes náro n jší výzkum realizovat. Je pot šitelné, že na fakult tito odborníci mají pro v deckou práci plné pochopení a podporují ji. Sou ástí v deckých aktivit fakulty je také podpora v decké innosti student . Ta má r zné formy, nejnáro n jší je doktorské studium. Také v tomto sm ru fakulta vykazuje úsp chy, nejsou to jen po ty doktorand , ale zejména jejich zapojení do badatelské práce. Sv dectvím o zvyšující se úrovni i v této oblasti jsou konference – nap . Celofakultní mezioborová konference student doktorských studijních program , o níž Bulletin p inesl podrobnou zprávu. Sledovat vystoupení nejmladší generace v deckých nadšenc vytvá í optimistický výhled do budoucnosti nejen naší fakulty, ale i celé spole nosti. Úvodní slovo pátého ro níku Bulletinu nemá být jen ohlédnutím za uplynulým rokem, ale snad také výzvou pro další období. P áli bychom si, aby do Bulletinu p ispívalo stále více autor , aby se Bulletin stal vyhledávaným zpravodajem o v decké práci fakulty, ale též inspirativním tením pro všechny pracovníky a studenty fakulty. To se m že poda it, najdeme-li si as, chu a snahu p ispívat k dalšímu rozvoji fakulty vzájemných sdílením svých zkušeností a znalostí. Josef Ma ák, Tomáš Janík (CPV PdF MU) 7
Výzkumné zám ry a projekty ešené na PdF MU V tomto ísle Bulletinu informujeme o d ležitých výzkumných zám rech a projektech, které se na fakult eší. Chceme tím posílit pov domí o v decko-výzkumných aktivitách, které se na jednotlivých pracovištích realizují, nebo mnohdy o nich mnoho nevíme. P itom PdF MU má v eské republice primát v tom, že eší dva významné dlouhodobé výzkumné zám ry, které mají celostátní dosah. Informace o t chto v decko-výzkumných projektech na fakult není úplná, rádi ji v dalších íslech doplníme, získáme-li k tomu od ešitel pot ebné podklady. Pozornost si také zasluhuje gradující v decká innost student , o níž nabízíme alespo stru nou zprávu. Naším cílem je podnítit zájem o v decko-výzkumnou práci na fakult , p isp t ke zvýšení její kvality, a získat pro ni všechny odborné pracovníky fakulty. Josef Ma ák (CPV PdF MU) Výzkumný zám r MSM 0021622443 Speciální pot eby žák v kontextu Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání Výzkumný zám r MSM 0021622443 ešitel: prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. Doba ešení: 2007-2013 P edm tem innosti výzkumného zám ru „Speciální pot eby žák v kontextu Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání“, realizovaném jako aplikovaný výzkum, je systematická tv r í innost v oblasti integrace/inkluze žák se speciálními vzd lávacími pot ebami do základní školy, s d razem na postupnou implementaci Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání (RVP ZV) a výuku podle školních vzd lávacích program (ŠVP). Cílem je analyzovat sociální determinanty vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami u nás, v komparaci s výsledky zahrani ních výzkum , a to v t chto oblastech: legislativní rámec školní integrace, podpora žák se speciálními vzd lávacími pot ebami v b žné škole, u žák se zdravotním postižením ve srovnání se školou pro žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami, kurikulum – diferencované kurikulum (typy úprav – p izp sobování vzd lávacích cíl , organizace a obsahu vzd lávání), využívání alternativních (inovativních) metod, nap . drama8
tické výchovy pro p ijetí žáka kolektivem, projektové výuky aj., role speciálního pedagoga v procesu školního vzd lávání (školní poradenské pracovišt , specializovaná poradenská pracovišt ), formy dalšího vzd lávání pedagog integrovaných žák , postoje rodi k integraci / inkluzi ad. Výzkum je zam en na efektivitu výuky ve t ídách, které realizují inkluzivní vzd lávání (s integrovanými žáky). Obecn se p edpokládá, že inkluzivní (integrované) vzd lávání závisí na konkrétní innosti u itele ve t íd . Ta je ovlivn na jeho vzd láním, zkušenostmi, o ekáváním a p ístupy stejn jako faktory mimo školu (místními a regionálními podmínkami, politikou, financováním apod.). Je to u itel, kdo zavádí inkluzivní výuku do denní praxe, proto je faktorem rozhodujícím. K této innosti u itele je však t eba p ipravit vhodné podmínky v podob výchovných a vzd lávacích strategií (výchovných a vzd lávacích cíl ) a technologií (metod, forem a prost edk ). Realizace inkluzivního vzd lávání u itelem m že mít r zné formy. Cílem výzkumu je podchytit a popsat tyto r zné p ístupy k ešení inkluzivního vzd lávání a zp ístupnit je i pro ostatní. Identifikovat modely výuky rozdílných žák ve t íd (výukové skupin ), ukázat zp soby, jakými školy zajiš ují podmínky pro inkluzivní vzd lávání, podchytit vn jší faktory ovliv ující kvalitu inkluzivního vzd lávání. P edm tem výzkumu v oblasti sociálních aspekt znevýhodn ného prost edí d tí bude analýza utvá ení postoj žák , u itel a rodi z odlišných sociálních, kulturních a etnických skupin v kontextu „života t ídy a kultury školy“, ale také výzkum interkulturních rozdíl v rodinné výchov a socializaci d tí, etnopedagogické problémy žákovské populace apod. Typologie charakteristik sociálního prost edí v kontextu života dít te v roli žáka základní školy, nám umožní navrhnout optimální koncepci stimula n edukativních p ístup , které jsou p edpokladem pro jejich plnohodnotnou integraci. Tato systematická badatelská innost obohatí i celou škálu metodických p ístup u itel k žák m, p edevším ve spole enskov dních p edm tech a rozší í kurikulum pregraduální p ípravy u itel v oblasti sociální pedagogiky a multikulturní výchovy. Dosud opomíjenou problematikou je výchova a vzd lávání žák nadaných a zejména mimo ádn nadaných. Jejich speciálním vzd lávacím pot ebám není v nována pat i ná pozornost, p edevším v oblasti technologie jejich vzd lávání. P edm tem aplikovaného výzkumu v této oblasti budou elementy technologie vzd lávání nadaných a mimo ádn nadaných žák ve form inkluzivního vzd lávání na základní škole. P edm tem systematické tv r í innosti bude rovn ž zmapovat a analyzovat sou asnou integrativní praxi škol u nás s ohledem na didaktické principy, p ístupy, strategie a koncepce, evaluovat jejich funk nost a syntetizovat funk ní didaktické principy, p ístupy, strategie a koncepce do modelu integrativní didaktiky.
9
Systematická tv r í innost bude dále probíhat ve vybraných vzd lávacích oblastech vyty ených v Rámcovém vzd lávacím programu pro základní vzd lávání, které budou zkoumány z pohledu integrace žák se speciálními vzd lávacími pot ebami, ímž máme na mysli žáky se zdravotním postižením a znevýhodn ním, se sociálním znevýhodn ním a žáky nadané a mimo ádn nadané. P edm tem zkoumání budou tyto vzd lávací oblasti: jazyk a jazyková komunikace, matematika a její aplikace, lov k a p íroda, lov k a zdraví, lov k a sv t práce a dopl ující vzd lávací obor dramatická výchova. Výzkumný zám r je rozpracován do deseti parciálních výzkumných podobor podle zam ení jednotlivých výzkumných pracovník tak, aby byly obsaženy všechny zamýšlené zkoumané oblasti: • Sociální determinanty vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami u nás a v zahrani í. • Vzd lávání žák se sociálním znevýhodn ním. • Vzd lávání žák nadaných a mimo ádn nadaných. • Didaktika pro integrativní / inkluzivní školu. Aplikace alternativních (inovativních) metod do vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami. Principy vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami. • Vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami, zejména zdravotním postižením, se specifickými poruchami u ení se zam ením na vzd lávací oblast Jazyka a jazykové komunikace (mate ský jazyk – narušená komunika ní schopnost, cizí jazyky – n mecký, anglický, francouzský a ruský). • Vzd lávání žák se specifickými poruchami u ení se zam ením na vzd lávací oblast Matematiku a její aplikace (dyskalkulie) a vzd lávání žák nadaných a mimo ádn nadaných v matematice. • Vzd lávání žák se speciálními vzd lávací pot ebami (zdravotn postižení a znevýhodn ní, nadaní a mimo ádn nadaní) se zam ením na vzd lávací oblast lov k a p íroda. • Vzd lávání žák se speciálními vzd lávací pot ebami (zdravotn postižených, nadaných a mimo ádn talentovaných) ve vzd lávací oblasti lov k a zdraví (Výchova ke zdraví, T lesná výchova, Zdravotní t lesná výchova). • Vzd lávání žák se zdravotním postižením a sociálním znevýhodn ním ve vzd lávací oblasti lov k a sv t práce. • Edukace žák se speciálními vzd lávacími pot ebami prost ednictvím dramatické výchovy. Strategie a použité metody ešení výzkumného zám ru v návaznosti na výše uvedené díl í cíle: 1. P i zkoumání problému sociálních determinant vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami, komparaci podmínek u nás a v zahrani í hledáme odpo10
v di na otázky týkající se sou asného stavu integrace, integra ní politiky, legislativy a opat ení, definice speciálních vzd lávacích pot eb / postižení – kategorie, diagnostika, postup p i za le ování, poskytované pé e žák m se speciálními vzd lávacími pot ebami (ve v ku povinné školní docházky) – podle typu a místa poskytované pé e, podle kategorie speciálních vzd lávacích pot eb, podle v kové skupiny, kurikula a výuky – dostupnost kurikula, typ úprav – p izp sobování vzd lávacích cíl , organizace a obsahu vzd lávání, formy dalšího vzd lávání pedagog a podpory u itel hlavního vzd lávacího proudu v oblasti speciálního vzd lávání, role speciálního pedagoga v procesu integrace, postoje rodi k integraci, a to ve srovnání p ístup v eské republice a ve vybraných evropských zemích. Díl í cíl výzkumného zám ru bude realizován ve více rovinách a postupných krocích: • První rovina – Popis model inkluzivního vzd lávání na základ literárních zdroj . Pozornost bude v nována rozdíl mezi jednotlivými modely, podmínkám, které zajiš ují jejich efektivní realizaci. • Druhá rovina – V této rovin se výzkumné šet ení bude zabývat rámcovými podmínkami pro inkluzivní vzd lávání ve školském systému. Využity budou metody analýzy dokument apod. • T etí rovina – Výzkumné šet ení bude zjiš ovat nutné podmínky pro úsp šnou implementaci inkluzivního vzd lávání v podmínkách školy. P edm tem zkoumání bude systém školy, systémový rámec pro realizaci vzd lávacího programu a pojetí rozdílností mezi žáky, zp sob týmové spolupráce mezi u iteli p i efektivním inkluzivním vzd lávání, implementace vn jší podpory pro v asnou identifikaci a podporu pot ebného žáka s odlišnými pot ebami a nároky na vzd lávání. Využívané budou metody analýzy dokument , ízeného rozhovoru, dotazníku, pozorování apod. • tvrtá rovina – Na této úrovni bude šet ení zam eno na konkrétní práci p i výuce v inkluzivních t ídách. Na základ pozorování, analýzy výukových situací, dotazníkového šet ení, ízených rozhovor apod. bude specifikován kontext efektivní práce ve t íd s integrovanými žáky. P edm tem pozornosti budou vedle u itele i všichni žáci t ídy, zp soby a specifika pro stanovování a napl ování výukových cíl pro t ídu i individuální žáky, podmínky pro aktivní ú ast p i výuce, podmínky pro efektivní výuku žák integrovaných i žák ostatních. P i ešení zkoumané problematiky bude uplatn na komparace v rámci teoretického výzkumu a empirický výzkum. Výstupem bude srovnávací studie.
11
2. Bude uplatn na hlubší výzkumná strategie, která se opírá o adu kvalitativních i kvantitativních metod sociáln pedagogického výzkumu: • Z oblasti kvalitativního výzkumu budou využity p edevším zkušenosti badatel se zú astn ným pozorováním, práce se zam enými skupinami (focus group) – p edevším u iteli a rodi i, n které nov vytvo ené, ale i klasické projektivní metody (nedokon ené v ty) apod. • Na základ vytvo ené (zakotvené) teorie se n které získané kategorie a pojmy vážící se k výzkumu zakomponujeme do vybraných metod kvantitativního výzkumu. P edpokládáme využití technik dotazování, q-metodologie a sémantického diferenciálu. • Sou ástí výzkumu bude i ov ení navržené typologie v etn edukativn stimula ních postup a metodik. V této fázi kvantitativního výzkumu uvažujeme o využití strukturovaného dotazníku s hodnotícími škálami. 3. Na vzd lávání a výchovu nadaných jedinc jsou ve sv t r zné názory, neexistuje totiž typ univerzálního nadaného jedince, ani nejlepší zp sob výchovy a vzd lávání. Aby u itelé mohli o vzd lávání a výchov nadaných žák rozhodovat, musí mít dostatek seriózních a kvalifikovaných informací, což je cílem této ásti výzkumného zám ru. Na základ zjišt ných výsledk chceme p ipravit odborné materiály pro u itele, jak pracovat s t mito žáky, nebo každé dít by m lo mít možnost plného rozvoje svého potenciálu. V rámci výzkumného zám ru budeme kontaktovat mezinárodní spole nost ECHA (spole nost pro talent a nadání), která je poradcem Rady Evropy pro vzd lávání nadaných. Do naší innosti rovn ž zahrneme aktivní ú ast p i p íprav a realizaci domácích, p ípadn mezinárodních sout ží nadaných žák (fyzikální a matematické olympiády), zapojení do SVO apod. Ke zpracování výzkumného úkolu bude použit empirický výzkum s cílem zjistit, jaký je stav p ístupu ke vzd lávání nadaných žák v eské republice s komparací se situací v zahrani í. 4. Mapování reálného stavu integrativní školní praxe je u nás uskute ováno spíše v díl ích analýzách, které zkoumají podmínky realizace integrativních opat ení vzhledem k jednotlivým typ m postižení. Komplexn jší pohled do reality integrativních t íd a škol vedený z pozic didaktických dosud chybí, stejn jako analýza objas ující procesy fungování integrativních opat ení ve školní praxi. Hledání odpov di na otázku, jaká didaktika, resp. jaká školní praxe je funk ní vzhledem k cíl m a požadavk m integrace/inkluze, je zakázkou pro pedagogický výzkum, který má u nás v této oblasti ur itý deficit. ešení této otázky velmi úzce souvisí se zvyšováním kvality integrativní praxe, pro n ž je klí ovým pedagogické jednání u itele. P i napl ování výše formulovaných cíl budou uplat ovány kvantitativní a kvalitativní postupy: 12
• P i pln ní cíle 1 budou uplatn ny tyto metody a techniky: dotazníky (inventá e), kterými se bude na základ proklamací u itel zjiš ovat (didaktický) profil integrativní praxe (jaké metody, formy, principy, strategie aj. jsou využívány). Dotazníkové šet ení bude dopln no metodou nezú astn ného pozorování (záznam profilu integrativní praxe do pozorovacích arch ). • P i pln ní cíle 2 p jde o ov ení toho, jaké vzd lávací efekty a jaké kompetence jsou dosahovány na stran žák p i aplikování ur itých didaktických p ístup , strategií i koncepcí. Z diagnostických a výzkumných metod zde budou uplatn ny: terénní experiment, didaktické testování, sémantický diferenciál aj. • P i pln ní cíle 3 hodláme postupovat cestou p ípadových studií (portrét ) expertního jednání u itel , p i emž se chceme zam ovat i na oblast jejich pedagogického uvažování a jejich subjektivních teorií. Výzkum zde bude op en o narativní postupy a techniky strukturování koncept . • P i napl ování cíle 4 p jde o vytvo ení teoretického modelu integrativní didaktiky, který bude vycházet z dat získaných p i pln ní cíl 1-3. Ov ování tohoto modelu v praxi bude vyúst ním projektu. • Bude provedena analýza dostupných ŠVP v kapitole, která se povinn zabývá žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami a kde mají u itelé uvést, jak s t mito žáky budou pracovat (dále je možné provést komparaci plán (ŠVP) a reality v konkrétních školách). • V rámci výzkumu bude provedeno dotazníkové šet ení p ístup u itel ZŠ k integraci žák se speciálními pot ebami (možno je doplnit p ípadovými studiemi). • V modelu integrativní didaktiky bude zam ena pozornost na možnosti projektové výuky ve výuce t chto žák . 5. Ve zkoumání týkající se oblasti mate ského jazyka a literatury u žák s narušenou komunika ní schopností v etn žák se specifickými poruchami u ení budou použity metody kvalitativn i kvantitativn orientovaného výzkumu. P i zpracování výzkumné innosti budou využity následující techniky: analýza naší i zahrani ní odborné literatury z dané oblasti, dotazník, pozorování, analýza dokument (výsledk inností žák z oblasti mluveného i psaného projevu), rozhovor. K výzkumu oblasti cizího jazyka u žák se speciálními vzd lávacími pot ebami, zejména s orientací na žáky se specifickými poruchami u ení budou použity tyto strategie a metody:
13
Strategie: • Vytvo ení harmonogramu a asového plánu pro provád ní výzkumu a rozd lení konkrétních díl ích úkol v pracovním týmu • Navázání kontaktu s brn nskými základními školami • Provád ní a vyhodnocování výzkumu • Navržení vhodných výukových metod, postup a strategií pro výuku cizích jazyk u žák se speciálními vzd lávacími pot ebami • Ov ování jejich efektivity. Metody: • Technika obsahové analýzy • Kvantitativní metody – technika dotazníku • Kvalitativní metody – standardizovaný rozhovor s u iteli a žáky • Pozorování • Technika experimentu p i uplat ování metod vedoucích k efektivn jšímu osvojování cizího jazyka u dané cílové skupiny • Evalua ní techniky. 8. Vzd lávání žák se zdravotním postižením a znevýhodn ním i vzd lávání žák s vývojovými poruchami u ení vyžaduje od u itele matematiky specifické p ístupy p i používání vhodných metod práce a vhodných kompenza ních pom cek, které usnadní žák m chápání matematických pojm . Doposud se na školách tyto materiály vyskytují v malé mí e a u itelé, kte í jsou vzd láváni pro výuku matematiky na základních školách požadují seznámení s vhodnými postupy p i výuce i s vhodnými didaktickými pom ckami. V rámci ešení projektu se tyto materiály budou postupn ov ovat. K výzkumu budou použity postupy: • Empirický výzkum na školách – zjišt ní stavu a pot eb škol p i zajiš ování vzd lávání žák se specifickými vzd lávacími pot ebami v matematice. • Individuální pohovory s u iteli matematiky. • Individuální innosti se žáky v oblasti jejich pot eb v rámci matematického vzd lávání. • Organizace seminá a konzultací pro u itele matematiky. 7. V rámci výzkumu v oblasti vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami ve vzd lávací oblasti lov k a p íroda je využit základní empirickoteoretický a aplikovaný výzkum.
14
Základní empiricko-teoretický výzkum: • analýza fyzických a psychických p edpoklad žák se SVP pro p írodov dné vzd lávání • analýza podmínek p írodov dného vzd lávání žák se SVZ v sou asné ZŠ • analýza souladu vzd lávacích standard a vzd lávacích možností žák se SVP v p írodov dných p edm tech (v etn zahrani ních zkušeností) • stanovení problémových p írodov dných vzd lávacích cíl (v domostí, dovedností a postoj ) v kompeten ní podob Aplikovaný výzkum: • vytvo ení vzd lávací technologie pro vybrané p írodov dné kompetence, tedy výukové metody, formy a prost edky (d raz bude kladen a psychomotorické dovednosti – pozorování, experimentování, m ení apod.) • vytvo ení nových výukových p edm t i jejich ástí pro pregraduální a postgraduální p ípravu u itel p írodov dných p edm t (v etn výukových materiál ) Metody: faktorová analýza, srovnávací analýza, dotazníky, didaktické testy, pozorování, rozbor prací žák , anamnéza, didaktický experiment aj. V rámci výzkumu v oblasti vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami ve vzd lávací oblasti matematika bude provád n empiricko-teoretický a aplikovaný výzkum. Základní empiricko-teoretický výzkum: • analýza fyzických a psychických p edpoklad žák se SVP pro matematické vzd lávání • analýza podmínek matematického vzd lávání žák se SVZ v sou asné ZŠ a na nižších gymnáziích • analýza souladu vzd lávacích standard a vzd lávacích možností žák se SVP v matematice Aplikovaný výzkum: • vytvo ení vzd lávací technologie pro vybrané matematické kompetence, zvlášt pak na rozvoj funk ního a kombinatorického myšlení a na práci s daty • vytvo ení nových výukových p edm t i jejich ástí pro pregraduální a postgraduální p ípravu u itel matematiky, d raz bude kladen na využití poíta ve výuce matematiky a na integraci matematiky s p írodov dnými p edm ty
15
Metody: faktorová analýza, srovnávací analýza, dotazníky, didaktické testy, pozorování, obsahová analýza práce žák se SVP, didaktický experiment aj. 1. Ke zkoumání v oblasti vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami ve vzd lávací oblasti lov k a zdraví se zam ením na výchovu ke zdraví budou použity tyto metody empirického šet ení: • technika obsahové analýzy – analýza, statistika po tu žák se speciálními vzd lávacími pot ebami na základních školách brn nského regionu (integrovaní žáci, žáci mimo ádn pohybov nadaní) • standardizovaný rozhovor s u iteli k danému tématu • dotazník s u iteli integrovaných žák k danému tématu • obsahová analýza výsledk innosti žák se speciálními vzd lávacími pot ebami. 2. Ve spole nosti je nedostatek kvalifikovaných pracovník v n kterých (p evážn d lnických a emeslných) profesích, zvyšuje se nezam stnanost, jsou problémy s uplatn ním absolvent st edních škol na trhu práce, problémy s rekvalifikací a problémy s absolventy ZŠ, kte í z stávají z r zných d vod bez dalšího vzd lávání – v tšinou žáci se zdravotním postižením a znevýhodn ním. Profesní orientace je na základních školách zpravidla záležitostí výchovných poradc , p ípadn školních psycholog . Rámcový vzd lávací program zd raz uje významnou úlohu základní školy v této oblasti. U itelé nep sobí vždy ú inn v oblasti volby povolání, i když v rámci pravidelné výuky mají nejv tší prostor. Nejsou na tuto innost odborn p ipraveni, zpravidla nemají dostatek pot ebných informací o náplni a perspektivách u ebních obor a zejména motivaci pro innost v profesn orienta ní oblasti. Strategie a použité metody • Provést obsahovou analýzu stávajících materiál se vztahem k profesní orientaci (odborná literatura, materiály z ú ad práce (IPC), pedagogicko psychologických poraden aj.). Vyhodnotit všechny možnosti pro profesní orientaci žák zdravotn postižených v jihomoravském regionu. Pomocí kombinovaného dotazníku kvalitativn i kvantitativn vyhodnotit n které sou asné problémy na základních školách. • ízenými rozhovory s editeli, výchovnými poradci a u iteli základních škol v jihomoravském regionu zjistit p í iny zjišt ných problém a perspektivní možnosti práce v profesn orienta ní oblasti na základních školách • Vypracovat metodické materiály pro pot eby u itel vybraných vyu ovacích p edm t a jejich ú innost ov it v praxi – pedagogický experiment. 16
• P ipravit, vést a vyhodnotit výuku v rámci p ípravy budoucích u itel na kated e technické a informa ní výchovy – pedagogický experiment. 10. V rámci aplikovaného empiricko-teoretického výzkumu v oblasti vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami v dopl ujícím vzd lávacím oboru Dramatická výchova bude pozornost zam ena na jejich rozvoj osobnostní, sociální a um lecký v rámci širšího kolektivu. Hlavní témata zkoumaných problém • Vliv metod dramatické výchovy na snížení podílu neúsp šných žák ze sociálního a etnicky znevýhodn ného prost edí. • Využití divadla fórum jako prevence patologických jev vyskytujících se ve školních kolektivech. • Vliv metod dramatické výchovy na integraci student se zrakovým postižením do školního kolektivu. Metody výzkumu • Zú astn né pozorování. • P ípadové studie. • Dotazník. • Hodnotová škála. • Obsahová analýza textu. • Kazuistiky, dokumentace (CD, DVD, videodokumenty) • Školní drama jako výzkumná metoda V rámci empirického výzkumu bude uskute n na komparativní studie na školách zam ená na srovnání sou asného stavu integrace zrakov postižených. Marie Vítková (KSpP PdF MU) Výzkumný zám r MSM0021622421 „Škola a zdraví pro 21. století“ Výzkumný zám r: MSM0021622421 ešitel: doc. PhDr. Evžen ehulka, CSc. Doba ešení: 2005-2010 Výzkumný zám r ŠKOLA A ZDRAVÍ PRO 21. STOLETÍ p edstavuje široký, multidisciplinární projekt, kde se spojují odborníci spole enských a p írodních v d zabývající se zejména vzd láváním u itel , tedy pedagogové, léka i a psychologové, kte í se snaží aplikovat myšlenky sou asné v dy a moderní sv tové zdravotní politiky a ideologie v život sou asné školy. 17
Projekt se zabývá problematikou zdravého životního stylu a zdravotní chování, které škola m že a má ovliv ovat a chce dát škole informace, které by umožnily zefektivnit výchovu ke zdraví, zejména mladé generace. Cílem projektu je komplexní pohled na zabudování problematiky zdraví v jeho složce t lesné, psychické a sociální do základního školního vzd lání, vytvo ení metodologické a metodické koncepce výchovy a podpory zdraví a ov ení evalua ních nástroj ke zjiš ování efektivity zdravotní uv dom losti (dovedností, v domostí, postoj a odpov dnosti) žáka a školy jako instituce. Slovy Rámcového vzd lávacího programu (2002) je „...zdraví lov ka v souasnosti chápáno jako vyvážený stav t lesné, duševní a sociální pohody. Je utváeno a ovliv ováno mnoha aspekty, jako je – styl života, zdravotn preventivní chování, kvalita mezilidských vztah , kvalita životního prost edí, bezpe í lov ka atd. Zdraví je p edpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost. Proto je také jednou z priorit základního vzd lávání.” Cíle a úkoly projektu výzkumného zám ru vycházejí z materiál Sv tové zdravotnické organizace (SZO/WHO) ZDRAVÍ 21 a následného vládního usnesení k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva eské republiky ze dne 30. íjna 2002, z rozpracování t chto záv r do školských dokument , a je inspirován myšlenkami Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání (kap. 5.8. lov k a zdraví). Zam ení celého projektu je orientováno do oblasti výchovy a prevence. Prevence je ve své podstat inností zam enou k podpo e zdraví a je vedena snahou nemocem p edcházet. Podpora zdraví je koncipována jako aktivita ne „proti n emu“, ale „pro n co“ – pro zdraví. V ur itém pojetí lze podporu zdraví ozna it za obecn jší pojem než prevence. Podpora zdraví zahrnuje jak prevenci, tak i výchovu ke zdraví. P i jiném pohledu m žeme podporu zdraví ozna it jako innost sanogenní (ozdravující) nebo jako primární prevenci, tedy v podstat jako ást prevence. V programu Zdraví 21 není podstatné, zda jde o prevenci nebo podporu zdraví, co je obecn jší nebo co je d ležit jší. Hlavní je, zda a do jaké míry ur ité innosti napomáhají zdraví lidí. V našem projektu jde p edevším o prevenci primární, která se týká doby, kdy porucha nebo nemoc ješt nevznikla. Jde o aktivity posilující zdraví (sanogenní innost), p sobící proti rizikovým faktor m (primordiální prevence), pop ípad to jsou innosti zam ené proti konkrétním nemocem. Celý plánovaný projekt je možno strukturovat do následujících oblastí: • Oblast teorie a geneze problému – zde budou ešeny otázky historického vývoje „školy a zdraví“, sou asné filozofické problémy zdraví a zdravotní politiky a ideologie a speciální pozornost bude v nována otázkám zdraví v kontextu souasné v dy.
18
• Oblast preventivních program – navazujeme zde na tvorbu program protidrogové prevence se speciálním zam ením na 1. stupe ZŠ, protiku ácké programy pro d ti a mládež, prevenci v oblasti zdravotních rizik a ú innost dopravní výchovy d tí, jako oblasti nej ast jších úraz v tomto v ku. • Oblast výchovy ke zdraví – výchova ke zdraví v p ipravovaných školských dokumentech (Rámcový vzd lávací program), vytvo ení studijního programu Výchovy ke zdraví ve studiu u itelství, studium programu Školy podporující zdraví. • Oblast t lesného zdraví – monitorování a ovliv ování fyzického zdraví mládeže (s preferencí ZŠ), sledování t lesné zdatnosti a vytvo ení preventivního pohybového programu pro žáky a vytvo ení modelu k ovliv ování postoj k pohybové aktivit . • Oblast psychického zdraví – zahrnuje otázky psychologického výzkumu rizikového chování, studium osobnosti žáka a osobnosti u itele z aspektu pracovních podmínek, tedy zát že, stresu, burnout syndromu, technik zvládání zát že a možností formování dovedností v tomto sm ru, úlohy osobnosti u itele p i vytvá ení zdravého životního stylu a tvorbu koncepce zdravé osobnosti. • Oblast sociálního zdraví – problémy sociáln psychologického event. sociologického výzkumu klimatu zdravé školy, programy kultivace interpersonálních dovedností ve škole • Oblast materiálního prost edí – zde bude v nována pozornost fyzikálním, chemickým, biologický, biofyzikálním a ekologickým otázkám sou asné školy, které mají vztah ke zdraví. • Informa ní monitoring v dané oblasti – pr b žn a aktuáln sledovat otázky „zdraví a školy“ v odborné i populární literatu e, internetu a médiích v jazykové oblasti anglické, n mecké, francouzské, ruské a polské. V jednotlivých oblastech budou teoreticky a výzkumn sledovány tyto problémy, které se, mimo jiné, opírají o rozpracování Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R, který vychází u usnesení vlády eské republiky . 1046 a byl projednán dne 30. íjna 2002: Ad 1) oblast teorie a geneze problému Problém „zdraví a škola“ není v d jinách našeho a sv tového školství nový. Poznání a zmapování historických souvislostí umožní pedagog m a školám lepší pochopení daného tématu. V naší i sv tové literatu e je jen ojedin le výzkumn šetena problematika zdravotních a hygienických snah školy, i když p itom jde o myšlenky, které v r zných podobách – implicite i explicite – obsahoval každý školský systém. Už ve starov ku nacházíme stopy v zákonech a náboženských p íkazech. Které se týkají hygieny, pochopiteln ješt jinak chápané než v novov ku. Každá spole nost projevovala ur itou starostlivost o zdravý vývoj d tí a mládeže. Tyto myšlenky byly asto vázány na filozofické a náboženské ideje. Mezníkem v tomto 19
vývoji je dílo J. A. Komenského, kde množství myšlenek vztahující je k psychohygien a psychologii zdraví, eká ješt na zpracování. Podobn bychom mohli uvád t adu dalších významných myslitel pedagogiky naší i sv tové. Na zpracování také eká souhrnné syntetické studium historických myšlenek pedagogiky, medicíny a hygieny. Vznik a rozvoj školní hygieny znamenal velký skok v rozvoji vztahu škola a zdraví, ale ješt donedávna bylo vzájemné ovliv ování pedagogiky a hygieny malé a nevyužívalo se syntézy myšlenkového bohatství obou t chto disciplín. Historici v našem týmu výzkumného zám ru provedou historickou analýzu daného problému v kontextu našich i evropských d jin a budou dané otázky zkoumat v historické perspektiv p i zvážení vliv sociáln -ekonomických, politických, náboženských, kulturních i multikulturních. Ad 2) oblast preventivních program Plánované úkoly našeho výzkumného zám ru využívají z ásti také existujících preventivních program výchovy ke zdraví, které je však nutno dále zdokonalovat, vzájemn integrovat a vypracovat spolehlivé metody jejich evaluace. Jsou to p edevším protiku ácké programy, nebo WHO pokládá kou ení za nejvýznamn jší preventabilní rizikový faktor a omezení ší ení epidemie ku áctví za hlavní prioritu spole nosti. V tšina ku ák za íná kou it v období dospívání a v k za átk pravidelného kou ení se stále snižuje. P edcházet zdravotním rizik m kou ení nesta í tradi ní formou výuky, ale je t eba p sobit na d ti a mladistvé speciálními programy. Rozpoznání a žádoucí ešení rizikových situací není omezeno jen na ku áctví, ale zahrnuje i konzumaci alkoholu, drog a patologické hrá ství. Relativn samostatnou oblastí zdravotních rizik, které se podílejí na nejv tší nehodovosti a úrazovosti d tí a mládeže, jsou dopravní rizika, jejichž významnost bude stále nar stat. V této oblasti panuje spíše kampa ovitost a nesystémovost, asto p echázející až do represivních opat ení. V rámci podpory zdraví je nutno koncipovat také dopravní výchovu a integrovat ji do oblasti p edcházení rizik. Cílem je vytvo it – vedle zmapování sou asného stavu – postgraduální programy dopravní výchovy pro pedagogy. Ad 3) oblast výchovy ke zdraví Tato oblast se prolíná s p edchozí. D raz zde vidíme na vytvo ení konkrétních vzd lávacích program jednak pro u itele, ale zejména pro žáky základních škol. Do t chto cíl je nutno dovést programy p vodn a primárn p ipravované pro pedagogy, kte í jsou hlavním lánkem p enosu t chto informací k mladé populaci. Hlavním cílem t chto vzd lávacích akcí je vybavit u itele odbornými podklady, nejnov jšími zdravotnickými a psychologickými informacemi a rozpracovat metodiku vhodnou pro výuku. Posunout zdravotní osv tu do školního v ku a napo-
20
moci formování celoživotních postoj pro racionální hodnocení hlavních zdravotních rizik a p evzetí zodpov dnosti za vlastní zdraví. Další z díl ích cíl výzkumného zám ru se týká velmi opomíjené problematiky hlasové kultury u itele v pedagogickém procesu. Hlasové ústrojí u itel na všech školských stupních je vystaveno zvýšené námaze. Mnoho pedagog nezvládá základy hlasové techniky, proto u nich asto dochází k hlasovým poruchám, které zt žují, n kdy i znemož ují výkon tohoto povolání. Kultura hlasového projevu u itele má také nesporný výchovný vliv a je proto nutné se výzkumn t mito otázkami zabývat. Ad 4) oblast t lesného zdraví V oblasti t lesného zdraví m žeme uvést jako jeden z hlavních výzkumných cíl sledování t lesné zdatnosti, jejího formování a vývoje u školní mládeže. S rozvojem t lesné zdatnosti, která je výrazem fyzického zdraví mládeže, p ímo souvisí vytvo ení preventivního pohybového programu pro žáky a koncipování modelu k ovliv ování postoj k pohybové aktivit . Bez pravidelné pohybové aktivity se stává t lesná zdatnost pomíjivou kategorií. I vysoce zdatné d ti se stanou nezdatnými dosp lými, pokud do svého životního režimu pravideln neza azují pohybovou aktivitu. Z toho d vodu je nutné chápat hodnocení t lesné zdatnosti jako integrální sou ást komplexního pohybového programu. Ten musí sm ovat k systematickému vzd lávání d tí a mládeže v otázkách zdravotního významu t lesné zdatnosti a pohybové aktivity a k vytvá ení pot ebných pohybových dovedností podporujících zdraví. D ti by si m ly osvojit sebehodnocení a interpretaci výsledk t lesné zdatnosti, nau it se sestavovat plán osobního kondi ního programu a motivovat sebe sama k udržení vlastní pohybové aktivity. Zdravotn orientovaná zdatnost je definována jako zdatnost ovliv ující p ímo i nep ímo zdravotní stav jedince (vztahující se k dobrému zdravotnímu stavu) a p sobící preventivn na zdravotní problémy spojené s hypokinézou. Výkonov orientovaná zdatnost, zahrnující více složek t lesné zdatnosti, zd raz uje dosažení maximálních výkon a má význam nap íklad p i výb ru sportovn talentovaných jedinc . Ad 5) oblast psychického zdraví I když psychické zdraví je organicky spojeno o ostatními složkami zdraví, m žeme se zde p edevším sledovat akcent na pozitivní vztah k sob samému, na sebeaktualizaci, adekvátní vnímání reality, schopnost adaptace a optimální zvládání životních nárok . Cílem je zde prostudovat mechanismy zvládání zát že a vytvo it programy pro bezstresové zvládání školní práce, zkoušek i dalších zát ží v život . Tyto otázky se týkají nejen žák , ale také u itel . U u itel je nutno se zam it na zkoumání kvalitativních i kvantitativních charakteristik zát že a jejího zvládání, na rozvoj burnout syndromu, na psychologické komponenty zdravého životního stylu a na rozvoj zdravé osobnosti, nebo u itel je hlavním lánkem a model ve výchov-
21
ném procesu, který je asto pro žáky v jejich v kovém období hlavním a ur ujícím psychologicko-sociálním vztahem. Více výzkumné pozornosti je také nutno v novat otázkám práceschopnosti, výkonnosti a determinantám jejího pr b hu (tzv. biorytmy), únav a monotonii, s ímž souvisí schopnosti a dovednost odpo ívat, rekreovat se a relaxovat. V souasném školním vzd lávání tyto informace bývají zabudovány spíše náhodn a sporadicky a je nutno je systematizovat, didakticky je ut ídit s respektováním v kových možností žák i aktuálních požadavk prost edí. Psychologický p ístup k výchov ke zdraví upozor uje na význam individuality a osobnostních vlastností, které je nutno p i efektivním p ístupu pln respektovat a v tomto sm ru p inášet informace škole a pedagogickým pracovník m. Vedle kognitivních a dovednostních charakteristik osobnosti žáka je také pot ebné pro sou asnou školu získat informace o emocionálním a motiva ním sv t žáka v dnešní škole. Ad 6) oblast sociálního zdraví Celkovým cílem výzkum v oblasti, kterou ozna ujeme jako sociální zdraví je p edevším poznání interpersonálních vztah žáka a u itele, vztah mezi žáky a studium školního klimatu. M. Havlínová (1998) uvádí, že výsledným produktem zp tných ú ink kvality sociálního prost edí na lidi a jejich pohodu jsou sociáln -psychologické jevy, které se b žn ozna ují jako sociální klima a sociální atmosféra, což je subjektivní prožitek sociálního prost edí. Mluví se nejen o sociálním prost edí, klimatu a atmosfé e, ale také o étosu a kultu e, a to celé školy, u itelského sboru, jedné t ídy, výuky v dané t íd , komunikace v dané t íd apod. Sociální klima zahrnuje jevy dlouhodobé, typické pro danou školu nebo t ídu po n kolik m síc i let. Sociální klima t ídy spoluvytvá ejí žáci celé t ídy, skupinky žák v dané t íd , jednotliví žáci, dále všichni u itelé vyu ující v jedné t íd a kone n u itelé jako jednotlivci. Sociální klima t ídy je zprost edkovan ovlivn no též sociálním klimatem školy a klimatem u itelského sboru. Ad 7) oblast materiálního prost edí Kvality materiálního prost edí jsou d ležitou sou ástí a podmínkou zdraví a musí vytvá et zdravé prost edí. Situace je v tomto sm ru zdánliv snazší, nebo existuje ada závazných norem, které upravují parametry materiálního prost edí. M. Havlínová (1998) v této souvislosti mluví o v cném prost edí školy, které zahrnuje všechny její budovy a p idružené venkovní prostory, jejich prostorové ešení, zaízení a vybavení. Na tom, nakolik v cné prost edí ve svém celku vzbuzuje u lidí, kte í v n m pracují a žijí, pocit pohody, se podílejí následující vlastnosti jako je hygienická nezávadnost (fyzikální, chemická, biologická), bezpe í ve v cném smyslu, funk nost a ú elnost, podn tnost (motivace k innostem v daném prost edí), este22
ti nost a zabydlenost, dostupnost všech prostor školy k pohybu a užívání a nabídka osobního prostoru (místo pro vlastní v ci). Ad 8) informa ní monitoring v dané oblasti Problematika škola a zdraví je aktuální na celém sv t a ada sou asných v deckých teorií, požadavk z praxe i ideologických a politických materiál upozor uje na její význam, i p ímo vyžaduje jejich ešení. Již proto nelze provád t studium v této oblasti izolovan , bez aktuálních zahrani ních informací, které ale není možno zase pasivn p ebírat, nebo oblast škola a zdraví má mnoho národních a lokálních determinant, bez jejichž respektování, studia a zvážení by nebyla možná efektivní práce v této oblasti. pro dosažení všech základních cíl , které si výzkumný zám r ŠKOLA A ZDRAVÍ PRO 21. STOLETÍ stanovil, je nutné pou ené a aktivní sledování zahrani ních informací o tomto tématu. Díl ím cílem v této oblasti je provád ní analyticko-syntetických studií o dané problematice, a to v jazykové oblasti anglické, francouzské, n mecké, polské a ruské. Nejedná se o pouhé pasivní rešerše informací, ale o vyhledávání poznatk , teorií a výzkumných zjišt ní, které korespondují s cíly, úkoly a výsledky výzkumného zám ru, dopl ují je a rozši ují. Cílové zam ení výsledk projektu ŠKOLA A ZDRAVÍ PRO 21. STOLETÍ formulujeme citací z Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání: • poznávání zdraví jako nejd ležit jší životní hodnoty; • jednání (uvažování) v souladu se zdravím; • pochopení zdraví jako stavu t lesné, duševní a sociální pohody a k usilování o vyrovnanost t chto složek v každodenním život ; • získávání orientace v základních názorech na zdraví a v innostech preventivn podporujících zdraví i k jejich postupnému aktivnímu uplat ování v každodenním život ; • rozpoznávání základních situací ohrožujících t lesné a duševní zdraví (nemoc, úraz, osobní ohrožení, návykové látky atd.) a k osvojování dovedností jim p edcházet nebo je ešit; • upev ování zp sob jednání, která neohrožují zdraví vlastní, ani zdraví jiných lidí; • poznávání zdroj informací o zdraví i sportu a osvojování zp sob , jak informace získávat, hodnotit a využívat; • poznávání dostupných míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví (sportovišt , zdravotní poradny, zdravotní za ízení atd.) a jejich využívání. P edpokládané výsledky jsou sm rovány p edevším do oblasti pedagogiky a školství a dále mohou p inést poznatky pro oblast psychologie a oblast ve ejného zdravotnictví a sociální léka ství. Evžen ehulka (KPsy PdF MU) 23
ešení projektu LC 06046 „Centrum základního výzkumu školního vzd lávání“ na PdF MU v roce 2006 Projekt: MSMT LC 06046 ešitel: doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. (PedF UK, Praha) Spolu ešitel: doc. PhDr. Ji í N mec, Ph.D. (PdF MU, Brno) Doba ešení: 2006-2010 ešení projektu Centra základního výzkumu školního vzd lávání v roce 2006 bylo zam eno na rozvoj koordinovaných v deckovýzkumných aktivit s relevantními výstupy, etnou publika ní produkcí, prohlubování teoreticko-metodologické báze oboru, posilováním mezinárodní spolupráce a v deckých kontakt s významnými pracovišti pedagogického výzkumu v zahrani í. V prvním roce ešení byl stabilizován integrovaný ešitelský tým dvou pracoviš , Ústavu výzkumu a rozvoje vzd lávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Centra pedagogického výzkumu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. V Centru pedagogického výzkumu PdF MU jsou ešeny cíle: V006 (vytvo ení modelu tvorby kurikula všeobecného vzd lávání) a V007 (vytvo ení metodologie zkoumání proces vyu ování a u ení). ešení projektu v díl ím cíli V006 probíhalo v souladu s plánem. V pr b hu roku 2006 byla provedena kritická analýza literatury a mezinárodních dokument vztahujících se k problematice kurikula. Výstupem je celkem 17 studií a jeden sborník, na jejichž sepsání se podíleli jak brn nští tak pražští pracovníci. Vzhledem k tomu, že tyto publikace vznikly v úvodní etap ešení projektu, jsou zam eny na mapování klíových problém teorie, tvorby a výzkumu kurikula. Pozornost byla v nována také problém m školního vzd lávání v eské republice i v zahrani í, analyzovaly se problémy související s cíli a obsahy vzd lávání ve vybraných vyu ovacích p edm tech, resp. vzd lávacích oblastech, a to zejména v oblasti cizích jazyk a matematicko-p írodov dného vzd lávání. Vedle toho byly zpracovány další teoretické studie, v nichž se v novala pozornost vybraným témat m kurikulární problematiky (paradigmata kurikulárního diskursu, role u itele p i práci s kurikulem, kurikulární politika, trendy vývoje všeobecného vzd lávání, kompetence ve struktu e kurikula a další). Významný p ísp vek k ešení cíle V006 p edstavuje zkoumání u ebnic v r zných vyu ovacích p edm tech a oborech školního vzd lávání. Studie k výzkumu u ebnic, které ešitelský tým publikoval, nabízejí p ehled o výzkumech u ebnic realizovaných v eské republice a v zahrani í, v nují pozornost n kterým metodologickým problém m tvorby a výzkumu u ebnice a prezentují výsledky vlastních empirických výzkum u ebnic. Výsledky výše uvedených analýz byly pr b žn prezentovány na konferencích a seminá ích doma i v zahrani í. Na PdF MU v Brn byla uspo ádán konference Foreign Language Acquissition at an Early Age (16. 3. 2006), dále seminá Problémy kurikula základní školy (22. 6. 2006 – v souvislosti s ešením projektu GA R 24
406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy), seminá pracovní skupiny pro výzkum u ebnic (22. 11. 2006), seminá e v nované terminologickým problém m spojeným s kurikulem (24. 10. 2006 a 28. 11. 2006). T chto odborných akcí se vedle ešitel ú astnili také doktorandi a dále p izvaní odborníci z eské republiky i ze zahrani í. Syntetizujícím výstupem za rok ešení 2006 je studie Model tvorby kurikula všeobecného vzd lávání publikovaná v Orbis scholae (Ma ák, Janík 2006). V p íštím roce budou badatelské a publika ní aktivity ešitel sm ovat k vytvá ení integrovaného modelu tvorby kurikula. Výsledky této práce budou pr b žn publikovány, nap . v Orbis scholae 1/2007, které bude zam eno na kurikulární problematiku. Dále bude pokra ovat výzkum u ebnic, jehož výsledky budou prezentovány ve sborníku s názvem Hodnocení u ebnic. V souvislosti s ešením projektu Centra základního výzkumu školního vzd lávání bude uspo ádána konference k problematice kurikula, z níž bude vydán sborník p ísp vk na CD-ROM. V souvislosti s ešením cíle V007 byla v pr b hu roku 2006 publikována jedna monografie a 6 studií. V t chto publikacích jsou dokumentovány vize i aktivity ešitelského týmu. V úvodní etap ešení projektu byly položeny základy archívu výzkumných dat, která zde budou archivována v r zných formátech, aby byla využitelná pro další p ípadné (re)analýzy. Dále byla vytvo ena a pilotována metodika analýzy proces vyu ování a u ení (videostudie), která navazuje na p edchozí výzkumy realizované Centrem pedagogického výzkumu PdF MU. Hlavním publika ním výstupem je monografie Videostudie: výzkum výuky založený na analýze videozáznamu (Janík, Miková 2006), která popisuje metodiku videostudie v obecných metodologických souvislostech a na konkrétním p íkladu ilustruje možnosti její adaptace vzhledem k oborov specifickým aspekt m výuky fyziky v základní škole. Dalším syntetizujícím výstupem za rok ešení 2006 je studie Zkoumání proces vyu ování a u ení prost ednictvím videostudie publikovaná v Orbis scholae (Janík, Najvar 2006). V pr b hu roku 2006 se p ipravovala a ov ovala konkretizovaná metodika CPV videostudie cizích jazyk , která byla p edložena k externímu oponentnímu ízení (29. 6. 2006). Záv ry oponentního ízení byly využity ke zkvalitn ní metodiky. V rámci ešení cíle V007 byl uspo ádán cyklus metodologických workshop v novaných problematice výzkumu založeného na analýze videozáznamu. Cílem workshop bylo zprost edkovat získané metodologické dovednosti a zkušenosti len m ešitelského týmu a student m magisterských a doktorských studijních program a dalším zájemc m. Workshopy byly v novány následujícím témat m: Kategoriální systémy a výzkum výuky založený na analýze videozáznamu (5. 10. 2006); Stav ešení díl ích projekt – videostudie zem pisu a videostudie fyziky (26. 10. 2006); Interview vedené nad videozáznamem – metodologický postup zkoumání subjektivních teorií u itel (14. 12. 2006). V p íštím roce se bude pokra ovat v analýzách zam ených na vybrané aspekty výuky v r zných vyu ovacích p edm tech (nap . role médií ve výuce fyziky a zem pisu se zvláštním z etelem k u ebnicím, experimenty ve výuce fyziky, subjektivní teorie u itel fyziky a zem pisu). Dále bude proveden sb r dat v rámci videostudie cizích jazyk . 25
Vzhledem k tomu, že získané výzkumné výsledky umož ují vstupovat do mezinárodn srovnávacího výzkumu, budou výstupy prezentovány v komparativní perspektiv na významných evropských konferencích. ešitelský tým p ipravuje ve spolupráci se zahrani ními partnery spole ná sympozia k problematice videostudii na významných evropských konferencích, jako jsou EARLI 2007, ESERA 2007 a další. Tomáš Janík, Veronika Najvarová (CPV PdF MU) Projekt GA R 406/05/0246 „Obsahová dimenze kurikula základní školy“ po druhém roce ešení Projekt: GA R 406/05/0246 ešitel: prof. PhDr. Josef Ma ák, CSc. (PdF MU Brno) Spolu ešitel: prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc. (FHS UTB Zlín) Doba ešení: 2005-2007 Na ešení projektu se podílejí oboroví didaktikové PdF MU, osv d ení spolupracovníci z praxe a doktorandi, kte í zpracovávají tuto problematiku ve svých diserta ních pracích. Problematika kurikula je neoby ejn široká; sám pojem je sice defini n neujasn n, ale literatura o teoretických a praktických otázkách kurikula, zejména v zahrani í, je velmi bohatá. P í ina tohoto stavu je hlavn v tom, že pojetí i realizace kurikula vychází z r zných spole enských a kulturních kontext (USA – Evropa), z ehož též pramení rozdílné koncepce kurikula. Ovšem sám problém je velmi živý a vyžaduje neodkladné ešení. Navrhovaný projekt se nebude zabývat terminologickými otázkami, ale zam í se na obsahovou rovinu kurikula, která se jeví z hlediska sledovaného cíle jako rozhodující. Aktuálnost problematiky je dána n kolika faktory. Základní vliv má probíhající exploze informací, která se promítá do práce všech škol a vzd lávacích institucí jako výzva ke zm nám ve vzd lávání, a to jak ve form , tak i obsahu. Rodící se znalostní, informa ní, kvantová spole nost nové civilizace (srov. dokumenty OECD a EU, Bílá kniha) nastoluje adu otázek, které se týkají také výb ru, charakteru a struktury znalostí. P jde o to osvojit si novou kulturu u ení, která se bude vyzna ovat krom jiného v tší individualizací p i konstrukci v domostí, kooperativností, samostatností a zodpov dností u ícího se jedince. Kurikulární otázky se ve sv tové literatu e za aly ve v tší mí e ešit už v polovin minulého století, i když ojedin lé studie se objevovaly daleko d íve (nap . Bobitt 1918). Zásadní obrat nastal v šedesátých letech dvacátého století, který p inesl nové metody výzkumu. Od té doby se uskute nilo n kolik sv tových konferencí o kurikulu (v posledních letech nap . v Kielu 1993, v Oslu 1995 aj.), které 26
p isp ly k ujasn ní problematiky z hlediska amerických tradic v konfrontaci s evropským pojetím a vytvo ily základnu pro celosv tovou spolupráci v tomto sm ru. V sou asnosti se do st edu pozornosti dostaly problémy spojené s požadavky multikulturní spole nosti, s otázkami komunikace, se strukturou procesu, s obsahem školních u ebnic atd. Objevují se nové p ístupy k otázkám kurikula, jako je nap . osobní kurikulum (personal knowledge), skryté kurikulum (tacit curriculum), aktivní znalosti (knowledge-in-action) aj. K dispozici jsou také encyklopedie kurikula, které analyzují r zné aspekty kurikula i shrnují výsledky, kterých bylo ve výzkumech dosaženo (nap . The international encyclopedia of curriculum). V poslední dob se do pop edí op t dostávají otázky výb ru základního u iva pro jednotlivé typy a stupn škol (tzv. core-curriculum, Kerncurriculum). Naše odborná literatura o kurikulu je sice chudší, ale zájem o tuto problematiku má též dlouhou historii. Lze sem za adit úsilí O. Chlupa o vymezení základního u iva a etné studie k tomuto tématu, nap . J. Kyrášek, M. Cipro, A. M. Dostál aj. Z nov jších autor zasluhují pozornost nap . V. Pa ízek, F. Singule, J. Pr cha, J. Kotásek, aj. Syntetickou studii k problematice kurikula napsala E. Walterová, která v ní podala p ehled dosavadních pokus o ešení t chto otázek v zahrani í i u nás a v p ípadových studiích analyzovala podn ty a trendy kurikula v mezinárodní perspektiv . Problém kurikula nazrálých k ešení je mnoho. Za nejzávažn jší lze považovat vytvo ení takového kurikula v rámci moderního pojetí vzd lávání, aby škola mohla dostát požadavk m sou asné doby, aby žáky p ipravila pro život, ale aby je souasn nep et žovala, aby byla p íjemným místem kooperace žák a u itel . S tímto cílem úzce souvisí výb r vhodného u iva a volba metod podn cujících optimální rozvoj každého žáka sm rem k samostatnosti a tvo ivosti. Práci školy do zna né míry determinují školské dokumenty a materiály, nap . osnovy, standardy, metodické p íru ky, u ebnice atd., proto je nutno znát jejich zam ení. Stranou pozornosti by nem l z stat ani u itel, jeho pregraduální p íprava, ale též další vzd lávání. Je z ejmé, že kurikulární problematika se promítá do všech oblastí a forem edukace, v decký p ístup ovšem vyžaduje zvolit z tohoto universa jen parciální úsek, který umožní ešit problematiku do hloubky. Cíle projektu a asový rozvrh ešení, p edpokládané výstupy • Stanovit hlediska p i vymezování základního u iva ZŠ z pohledu žáka daného v ku. • Specifikovat charakteristické rysy absolventa ZŠ. • Navrhnout koncepci obsahové dimenze kurikula ZŠ, tj. systémov sjednotit, strukturn uspo ádat a konkretizovat požadavky na u ivo ZŠ. • Na základ analýzy poslání moderní základní školy navrhnout zm ny v pregraduální p íprav u itel . • Publikovat o problematice odborné studie i metodické materiály pro u itele pro práci s kurikulem. 27
Projekt vychází z užšího vymezení kurikula, tj. orientuje se na program výuky, a to na základní škole. Nesleduje všechny formy a modality u ení žák (tj. u ení neplánované nebo spontánní), i když je nelze zcela pominout (nap . vlivy skrytého kurikula). Toto vymezení projektu respektuje hlavní pot ebu dnešní naší školy – mít relativn pevnou základnu pokud možno jasn vymezených požadavk na žáky, na níž lze dále rozvíjet všechny ostatní aktivity pro dosažení cíl základního vzd lání. Konkrétn se projekt zam uje na: • stanovení zásad výb ru u iva pro ZŠ, a to v intencích RVP pro základní vzd lávání; • analýzu základní charakteristiky kurikula ZŠ (kurikulum koncep ní, projektové, realiza ní, rezultátové); • rozbor obsahu vybraných u ebnic a jiných dokument ; • ov ení na vybraných obsazích u iva, jak si žáci osvojují (konstruují) poznatkové struktury; • posouzení rozsahu a výb ru u iva ve vybraných vyu ovacích p edm tech, a to zejména ve fázi projektové a realiza ní); • proces konstruování v domostí žáky prost ednictvím aktivizujících metod; • p ípravu u itel na obsahové a procesuální prom ny kurikula. Projekt zohled uje zkušenosti získané v zahrani í i u nás, využívá poznatk z teoretických rozbor problematiky i ze zavád ní nové koncepce kurikula v n kterých školských soustavách, u nás p edevším z Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání. Hlavn však vychází z t chto východisek: 1. Vymezení kurikula pro základní školu by nem lo primárn vycházet jen z požadavk v dních obor a z tradi ních postulát a tezí (vycházejících asto ješt ze „sedmera svobodných um ní“), což ve svých d sledcích znemož uje p ekonat pam tní školu, ale p edevším ze spole enských pot eb a možností žáka tohoto v ku, nebo exponenciální r st poznatk pokra uje, kdežto psychika se m ní pomalu. 2. Orientace projektu na základní školu má zd raznit význam tohoto stupn školské soustavy jako povinného základu pro celou populaci. St edem výzkumného zájmu se stává absolvent základní školy a požadavky na n ho kladené, vyjád ené v p íslušném standardu. 3. P i ešení dané problematiky se výrazn uplatní oboroví didaktikové, kte í budou sledované cíle konkretizovat na u ivu svých obor . Ú ast oborových didaktik na ešení projektu bude koordinovat Centrum pedagogického výzkumu PdF MU. 4. P i osvojování u iva má ovšem rozhodující úlohu sám žák. Proto se budou sledovat také jeho osvojovací procesy, u ební metody, postoje a návazné aktivity, které ovliv ují výsledky u ení. V tomto smyslu se na výzkumu podílejí psychologové. 28
5. Realizace obsahových prom n kurikula ZŠ vyžaduje p ipravit na tyto zm ny budoucí u itele. To znamená nov koncipovat nejenom oborov didaktickou, ale i pedagogicko-psychologickou složku pregraduální p ípravy u itel . P i ešení problematiky se využívá t chto výzkumných metod: 1. Analýza vyu ovacích hodin vzhledem k u ivu – na základ záznam z hospitací, a to písemných záznam , audiozáznam a videozáznam . 2. Analýza dokument vztahujících se k u ivu: RVP, osnovy, u ebnice, metodické p íru ky, p ípravy u itel na výuku aj. 3. Analýza vybraných u ebnic z hlediska rozsahu, výb ru, struktury u iva. 4. Dotazníky zjiš ují názory a postoje ke škole a u ivu u editel škol, u itel , žák , rodi a u ve ejnosti. 5. Metoda rozhovoru pomáhá zp es ovat a dopl ovat údaje zjišt né pomocí dotazník . 6. Metoda kvalitativn pojatých experiment ov ujících, jak žáci myslí, jak konstruují poznatkové struktury u iva. 7. Kvalitativní výzkum pomáhá prohlubovat poznatky získané kvantitativními postupy, p jde zejména o: a) pobyty na vybraných školách, na nichž jsou získávány informace o práci editel , p edm tových komisí, u itel , žák i o rodi ovských aktivitách; p ípadové studie vybraných škol a u itel . 8. Ak ní výzkum fungování navrženého pojetí oborové didaktiky a pedagogicko-psychologických p edm t , respektující obsahové prom ny kurikula a psychologii u iva a u ení (Piaget, Bruner, Jiránek aj.) v pregraduální p íprav u itel . Navrhovaný projekt se zam uje na aktuální problematiku, nelze však o ekávat, že ji zcela a provždy vy eší, pon vadž jde o úkol trvalý. Obsah výuky je t eba neustále promýšlet a upravovat jednak na základ vývoje spole nosti, jednak z hlediska místních a individuálních pot eb. Projekt svou zacíleností na základní školu chce p isp t k ujasn ní a zp esn ní požadavk na absolventa tohoto stupn školy. Mnohostranná analýza u iva ZŠ (fixovaného ve standardech, u ebnicích, ve vzd lávacích dokumentech a v Rámcovém vzd lávacím programu) má ve svých d sledcích zesílit orientaci na progresivní koncepci ZŠ odpovídající trend m moderní spole nosti a konkretizovat ji také do metodické úrovn pro pot eby vzd lávací praxe. Výsledky a výstupy projektu, prezentované v plánovaných publikacích, by mohly pomoci také p i vytvá ení základního (kmenového, jádrového) kurikula a stát se východiskem p i dalších modifikacích ZŠ, zejména p i koncipování konkrétních výchovn -vzd lávacích cíl , školních vzd lávacích program , p i tvorb u ebnic, výukových pom cek, p i vytvá ení diagnostických nástroj apod.
29
Dosavadní výstupy: MA ÁK, J.; JANÍK, T. (ed.) Orientace eské základní školy. Brno : MU, 2005. MA ÁK, J.; JANÍK, T. (ed.) Problémy kurikula základní školy. Brno : MU, 2006. MA ÁK, J.; KLAPKO, D. (ed.) U ebnice pod lupou. Brno : Paido, 2006. Krom toho byla publikována celá ada studií, statí, lánk a zpráv bu ve sbornících, nebo v asopisech. V návaznosti na ešený projekt byly obhájeny ty i diserta ní práce. V posledním roce ešení projektu bude op t uspo ádán celostátní seminá s mezinárodní ú astí (20. – 21. 6. 2006) a vydán sborník p ísp vku „Absolvent základní školy“. Plánují se ješt další publikace a studie. Josef Ma ák (CPV PdF MU) Projekt GA R 406/06/P037 „Didaktická znalost obsahu jako klí ový koncept kurikulární reformy“ po prvním roce ešení Projekt: GA R 406/06/P037 ešitel: PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed. Doba ešení: 2006-2008 Projekt GA R 406/06/P037 Didaktická znalost obsahu jako klí ový koncept kurikulární reformy je v Centru pedagogického výzkumu PdF MU ešen v letech 2006-2008 ( ešitel T. Janík). První rok ešení p edstavoval p ípravnou fázi projektu, jejímž cílem bylo: a) zmapovat sou asný stav poznání problematiky didaktických znalostí obsahu v oborech relevantních pro základní školu; b) navrhnout, pop . adaptovat diagnostické metody, techniky a nástroje, kterými lze tento typ znalostí zkoumat. V souvislosti s tím byly v návrhu projektu uvedeny o ekávané výstupy: ad a) p ehledová studie mapující stav poznání problematiky didaktických znalostí obsahu; ad b) metodologická studie popisující možnosti a meze zkoumání t chto znalostí. Ve snaze zmapovat sou asný stav poznání problematiky didaktických znalostí obsahu v oborech relevantních pro základní školu inicioval ešitel projektu práci na kolektivní monografii s názvem Pedagogical content knowledge nebo didaktická znalost obsahu? Monografie, která vychází v nakladatelství Paido (Brno : 2007), obsahuje celkem osm studií a k jejímu sepsání byli vedle eských autor p izváni též kolegové ze zahrani í. Níže uvádíme obsah monografie: 1. Oborové didaktiky jako základ znalostní báze pro u itele – nebo tomu budeme rad ji íkat pedagogical content knowledge? (P. Kansanen) 2. Co rozum t termínem „pedagogical content knowledge“? (T. Janík) 30
3. Pedagogical content knowledge v oborov didaktickém a kurikulárním výzkumu (T. Janík) 4. T lesná výchova a pedagogical content knowledge (L. Dobrý) 5. K roli znalostí v profesionalizaci u itele (R. Seebauerová) 6. K proces m utvá ení didaktických znalostí obsahu v raných fázích u itelské dráhy (M. Píšová, P. Brebera) 7. Implicitní charakter didaktických znalostí obsahu a jejich utvá ení (V. Švec) 8. Dynamická povaha u itelových didaktických znalostí obsahu: p ípadová (video)studie z výuky fyziky na 2. stupni základní školy (T. Janík, P. Najvar, J. Slavík, J. Trna) Studie autorského kolektivu mapují p íchod konceptu pedagogical content knowledge na sv tovou v deckou scénu, charakterizují jeho etablování v pedagogickém výzkumu a zamýšlejí se nad p ínosem tohoto konceptu v sou asné diskusi o problematice kurikula a oborových didaktik. Monografie jako celek zrcadlí snahu autor zmapovat rozmanité odborné kontexty, v nichž se koncept pedagogical content knowledge, resp. didaktická znalost obsahu používá. P ekládáme ji nyní odborné ve ejnosti jako východisko a výzvu k širší diskusi nad danou problematikou. V uvedené monografii jsou uve ejn ny dv p ehledové studie (Co rozum t termínem „pedagogical content knowledge“? a Pedagogical content knowledge v oborov didaktickém a kurikulárním výzkumu) sepsané ešitelem projektu, které lze chápat jako výstup sm ující k projektovému cíli a) zmapovat sou asný stav poznání problematiky didaktických znalostí obsahu v oborech relevantních pro ZŠ. Studie Dynamická povaha u itelových didaktických znalostí obsahu: p ípadová (video)studie z výuky fyziky na 2. stupni základní školy, je p ísp vkem k napl ování projektové cíle b) navrhnout, pop . adaptovat diagnostické metody, techniky a nástroje, kterými lze tento typ znalostí zkoumat. V pr b hu roku 2007 se bude práce v projektu soust edit na metodologické otázky zkoumání u itelových znalostí. Aktivity ešitele a jeho spolupracovník budou pokraovat podle níže uvedeného plánu: • Bude p ipraven a zahájen výzkum didaktických znalostí obsahu u n kolika vybraných u itel na 1. stupni základní školy. Tyto znalosti budou analyzovány z hlediska jejich obsahu a struktury a budou prezentovány formou p ípadových studií. • Dále budou rozpracovávány a specifikovány metodologické postupy zkoumání didaktických znalostí obsahu. • Vzhledem k tomu, že zám rem projektu je mimo jiné také p isp t k tomu, aby se v eské republice více rozvíjel kurikulární a oborov didaktický výzkum zam ený na studium proces vyu ování a u ení s ohledem na jejich oborovou p íslušnost a specifi nost, bude i v roce 2007 iniciován vznik kolektivní odborné monografie k problematice didaktických znalostí obsahu. Podobn jako v roce 2006 budou k jejímu sepsání p izváni odborníci z eské republiky i ze zahrani í. 31
• V pr b hu roku 2007 bude v Centru pedagogického výzkumu PdF MU uspo ádán pracovní seminá k problematice výzkumu didaktických znalostí obsahu, jehož cílem bude prezentovat stav ešení projektu a zajistit tak diseminaci jeho výsledk v odborné komunit . Tomáš Janík (CPV PdF MU) Projekt GA R 406/05/2107 „Autonomie v procesu u ení a vyu ování cizího jazyka“ Projekt: GA R 40605/2107 ešitel: doc. PhDr. V ra Janíková, Ph.D. Doba ešení: 2005-2007 Projekt GA R 406/05/2107 „Autonomie v procesu u ení a vyu ování cizího jazyka“ je na kated e n meckého jazyka a literatury PdF MU ešen v letech 20052007, ešitelský kolektiv tvo í V. Janíková a A. Brychová. Základním východiskem pro zkoumání v dané oblasti se stal fakt, že procesu u ení je zejména pod vlivem kognitivní psychologie v nována stále v tší pozornost a rovn ž cizojazy ná výuka reaguje na zm ny související s t mito zm nami kultury u ení, které se vyzna ují v tší zodpov dností u ícího se jedince, samostatností a individualizací p i konstrukci v domostí. Projekt se zam uje na analýzu požadavk pro úsp šnou realizaci princip autonomního u ení v cizojazy né výuce, zjišt ní aktuálního stavu uplat ování t chto princip ve výuce cizích jazyk , stejn jako na komparaci koncepcí a informa ních zdroj . V prvním roce ešení (2005) byly stanoveny následující cíle: a) teoretické ukotvení problému, studium a rešerše v domácí a zahrani ní literatu e, p íprava výzkumu, up esn ní díl ích cíl , b) navržení vhodných výzkumných metod pro zjiš ování stavu uplat ování vybraných princip autonomního u ení v eduka ní praxi, c) realizace p edvýzkum týkajících se organiza ních forem výuky a u iva v cizojazy né výuce z hlediska autonomního u ení a sebehodnocení cizojazy né kompetence, d) p íprava dvou st žejních výzkum (uplat ování lexikálních u ebních strategií a autonomní cizojazy ná t ída, e) publikování nejnov jší p ístup k dané problematice v odborném tisku a na domácích a zahrani ních konferencích. V souvislosti s komparací koncepcí autonomie v procesu u ení a vyu ování cizích jazyk v mezinárodním kontextu se v této fázi ešení stalo zejména jednání XIII. Celosv tové konference u itel n meckého jazyka IDT 2005 (30. 7. – 5. 8. 2005, Graz, Rakousko), které umožnilo konzultace k dané problematice se sv tovými odborníky (nap . G. Westhoff, G. Schneider, L. Wertenschlag) i pedagogy r zných typ škol. A. Brychová navíc vystoupila s p ísp vkem „Das ESP als 32
Instrument zur Förderung des autonomen Lernens im DaF-Unterricht“ a V. Janíková vedla sekci „Neue curriculare Tendenzen im Unterricht Deutsch als Fremdsprache“. Vedle díl ích studií publikovaných ešiteli v domácím i zahrani ním odborném tisku a prezentací vybraných teoretických východisek autonomie v procesu vyuování a u ení cizím jazyk m na konferencích a sympoziích vznikla v prvním roce ešení kolektivní monografie: JANÍKOVÁ, V. (ed.): Autonomie v procesu u ení a vyu ování cizího jazyka. Brno : Masarykova univerzita, 2005. P ísp vky v monografii lze chápat jako první ucelen jší studii vytvo enou v souvislosti s výše uvedeným projektem. Texty jsou zam eny na bližší vymezení pojm autoregulované u ení, autonomní u ení, strategie u ení z obecného psychologického a pedagogického hlediska s akcentem položeným na jejich oz ejm ní v procesu u ení a vyu ování cizích jazyk . Zárove nabízí n kolik p íklad výzkum , které byly v dané souvislosti provád ny a jeden velmi podn tný metodický nám t pro výuku n m iny jako cizího jazyka, který reflektuje a realizuje tzv. strategické u ení v procesu osvojování cizího jazyka, ímž je umožn na podpora autonomního u ení. Publikace se stala rovn ž platformou pro pln ní cíl projektu (teoretické ukotvení problematiky, diagnostika metod, seznamování širší odborné ve ejnosti s prvními výsledky). Níže uvádíme obsah monografie: • • • • • • • • •
N kolik poznámek k autoregulovanému u ení (T. Janík) Autonomie v procesu vyu ování a u ení se cizímu jazyku (V. Janíková) Autonomie žáka v jazykovém vyu ování a cesty k ní (S. Hanušová) U ební strategie jako jedna z cest k autonomnímu u ení se cizím jazyk (V. Janíková) Jak se brn nští gymnazisté u í jazyky? Jaké strategie u ení používají? (K. Vl ková) Které strategie jsou z hlediska vzd lávacích výsledk nejefektivn jší? (K. Vl ková) Evropské jazykové portfolio a sebehodnocení jako podpora autonomie v procesu u ení se cizímu jazyku (A. Brychová) Genderové rozdíly v používání strategií u ení cizímu jazyku (K. Vl ková). Signální gramatika: prost edek podpory autonomního u ení (K. Podrápská)
Jedním z cíl projektu bylo p iblížit výsledky ešení i u itel m cizích jazyk a zárove jim nabídnout nám ty pro jejich pedagogickou innost. Za všechny zde uvádíme dva p íklady: 1. JANÍKOVÁ, V. Emoce a emocionální strategie v cizojazy né výuce. Komenský, 2005, ro . 130, . 1, s. 2–7. 2. JANÍKOVÁ, V. Sociální a afektivní strategie u ení a výuka n m iny u žák se specifickými poruchami u ení. In BARTO OVÁ, M. (ed.) Edukace žák se speciálními vzd lávacími pot ebami. 1. vyd. Brno : MSD, 2005. 33
V druhém roce ešení (2006) byly jako hlavní cíle projektu stanoveny: a) provád ní empirického výzkumu, b) publikování díl ích výsledk v odborném tisku, c) organizace konference s mezinárodní ú astí na téma „Autonomní u ení a cizojazy ná výuka“, d) vydání monograficky orientovaného sborníku z konference. V souvislosti s prvním cílem byly provád ny dva st žejní empirické výzkum týkající se uplat ování lexikálních u ebních strategií p i u ení se cizímu jazyku a zjiš ování, do jaké míry lze hovo it v sou asné eduka ní praxi o autonomní cizojazy né t íd . Sou asn byly provád ny a publikovány díl í výzkumy související s tematikou ešeného projektu (aspekty autonomního u ení v sou asných cizojazy ných u ebnicích, porovnání vybraných u ebních materiál pro výuku n m iny z hlediska zastoupení podn t pro sebereflektivní u ení). Vyhodnoceny a publikovány byly výsledky pilotních výzkum : organiza ní formy výuky a u ivo v cizojazy né výuce z hlediska autonomního u ení a sebehodnocení cizojazy né kompetence (in JANÍKOVÁ, V. (ed.) Autonomie a cizojazy ná výuka. Autonomie v teorii, eduka ní praxi a lingvodidaktickém výzkumu. Brno : Masarykova univerzita, 2006). Ve dnech 1. – 2. 6. 2006 byla na kated e n meckého jazyka a literatury PdF MU uspo ádána v rámci ešení projektu konference s mezinárodní ú astí „Autonomie v procesu u ení a vyu ování cizího jazyka“. Konference vytvo ila prostor pro diskusi o podpo e princip autonomního u ení v moderní cizojazy né výuce, p edstavení teoretických východisek autonomního u ení (z hlediska pedagogiky, psychologie u ení, kognitivní psychologie, lingvodidaktiky) i výsledk empirického výzkumu v dané oblasti. To vše v zahrani ním i domácím kontextu. Výstupem z této konference se stal monografický kolektivní sborník o 33 p ísp vcích: JANÍKOVÁ, V. (ed.) Autonomie a cizojazy ná výuka. Autonomie v teorii, eduka ní praxi a lingvodidaktickém výzkumu. Brno : MU, 2006, s. 364. P edevším teoretickými východisky autonomního u ení se zam ením na u ení a vyu ování cizích jazyk se zabývají dv úvodní studie (V. Janíková, E. Tandlichová), v nichž jsou nastín na filozofická, pedagogická a psychologická východiska autonomního u ení v historizujícím nástinu, zmi ují výukové metody, které autonomní u ení stimulují, a zárove zmi ují výzkumy v dané oblasti. P ísp vky ve sborníku jsou uspo ádány tematicky podle toho, na jaké díl í aspekty byly zam eny. Vznikly tak t i kapitoly soust e ující se na následující oblasti: • První kapitola p edstavuje výsledky kvantitativn orientovaných lingvodidaktických výzkum v oblasti sebehodnocení, u ebních strategií a organiza ních forem výuky ve vyu ování cizích jazyk . Kvalitativní lingvodidaktický výzkum je zastoupen analýzou metod cizojazy né výuky podporujících principy autonomie žáka. Krom toho zde najdeme r zná teoretická východiska, aspekty a prvky autonomního u ení, ada z nich byla dopln na inspirujícími nám ty pro výuku. • Druhá kapitola je tematicky zam ena na možnosti podpory autonomie p i výuce e ových dovedností a jazykových prost edk . Úst ední linií prolínající se tém 34
všemi p ísp vky je posilování a zvyšování motivace p i u ení se cizím jazyk m, což je jeden z charakteristických znak autonomního u ení. Teoreticky podložené a o vlastní výzkumy se opírající p ísp vky prezentují nap íklad využívání tv r ího psaní pro posílení autonomního u ení, práci s cizojazy ným textem a osvojování správné n mecké výslovnosti se z etelem k samostatnému p ístupu žáka. • V t etí kapitole je pozornost soust ed na na podporu autonomie ve vyu ování a p i u ení se cizím jazyk m pomocí elektronických a tišt ných médií. Teoreticky zam ené p ísp vky se zamýšlely nad rolí moderních technologií p i podpo e autonomie z pedagogického hlediska i z hlediska psychologie u ení. Výsledky kvantitativního lingvodidaktického výzkumu se dotýkají nap íklad otázek efektivity elearningu ve výuce n meckého jazyka i postoj student k e-learningu v závislosti na individuálním stylu u ení. Kvalitativní výzkum byl zastoupen p edevším analýzou sou asných u ebnic n meckého jazyka se z etelem na zastoupení aktivit, u ebních inností i typ cvi ení podporujících autonomní u ení. Prakticky orientované p ísp vky poskytly podn ty pro rozvoj e ových dovedností s pomocí e-learningu. A jak lze podporovat „badatelskou autonomii“ p i studiu u itelství n meckého jazyka ukazuje p ísp vek v novaný informacím o možnostech, které poskytují jednojazy né kurpusy a zejména pak esko-n mecký paralelní korpus vznikající na kated e n meckého jazyka a literatury PdF MU Brno. Stejn jako v p edcházejícím roce ešitelky projektu n která svá vystoupení i publikace cílen v novaly u itel m cizích jazyk , aby se nejnov jší poznatky aktuáln a rychleji dostávaly do b žného vyu ovacího procesu. Z t chto aktivit a publikací vybíráme: • Úvodní p ednáška na mezinárodním seminá i pro u itele n m iny (21. 10. 2006, po ádající organizace: Österreich Institut Brno, Goethe Institut Praha), v níž na projektové výuce byly zd razn ny aspekty autonomního u ení ve výuce cizích jazyk . Název p ednášky: „Projekte machen Schule: Wie Projekte den (Deutsch)unterricht verändern (können)“ (V. Janíková) • A. Brychová je jednou z 8 lektorek, které byly požádány, aby na území eské republiky školily u itele základních a st edních škol v otázkách práce s Evropským jazykovým portfoliem. Jednou z hlavních oblastí je tematizace sebehodnocení jazykových kompetencí. • JANÍKOVÁ, V. U ení na stanovištích jako forma výuky podporující autonomii v procesu osvojování cizího jazyka. Komenský, 2006, ro . 130, . 4. s. 11–16. V ra Janíková (KNJ PdF MU)
35
Nad odbornou a v deckou inností doktorand a student PdF MU Zájem o studium na PdF MU stále roste, zvyšují se také po ty doktorand a právem se o ekává, že se též bude zkvalit ovat jejich odborná a v decká práce. Fakulta této problematice v nuje velkou pozornost – a také náš Bulletin se otázkami v deckých aktivit student n kolikrát zabýval. Mimo ádnou událostí v tomto sm ru byla konference o výsledcích výzkumných projekt , která se konala 30.11. 2006 a z níž je k dispozici sborník. Zvyšují se též po ty student zapojených do ešení r zných grantových projekt na katedrách a rok od roku p ibývá ešitel studentských projekt , které garantuje fakulta. Obhajoby t chto fakultních výzkumných grant se konaly v pr b hu února 2007 a poskytly tak další p íležitost posoudit jejich úrove a další perspektivy. Sborník ze zmín né konference (Výzkum aktuálních problém pedagogiky a oborových didaktik. P. Knecht (ed.) Brno: MU, 2006), který redigoval Mgr. P. Knecht, obsahuje 39 p ísp vk , které jsou rozvrženy do p ti ástí podle zam ení doktorského studijního programu, a to na obor pedagogika, obor pedagogika se zam ením na oborové didaktiky, obor speciální pedagogika, obor výtvarná výchova a obor hudební teorie a pedagogika. Je p irozené, že na pedagogické fakult dominuje zm ení na pedagogiku, je ovšem otázka, zda tato orientace má ve všech p ípadech nosnou základnu ve v decké pedagogice, nebo jde jen o terminologickou záležitost. Dalším problémem je metodologická úrove obhajovaných prací, nebo vesm s jde o studie za ínajících badatel , kte í pot ebují kvalifikované vedení. S tím souvisí odpov dnost školitel a konzultant , kte í se n kdy svým sv enc m pro nedostatek asu p íliš nev nují. Záleží ovšem též na volb zkoumaného problému, pon vadž n kdy jde o téma triviální, jindy o náro nou problematiku, která p esahuje síly za áte níka. Nazna ené problémy se výrazn projevily zejména p i prezentaci a obhajob fakultních projektových grant , p i nichž se ovšem také p evážn p edstavili doktorandi. Lze rozlišit dva druhy projekt ; je to jednak v podstat reprodukce, p ípadn analýza cizích poznatk , o nichž se jako o novince referuje, jednak ešení originálních problém , které p edstavují pro badatele po všech stránkách náro ný úkol. Je pot šitelné, že s výsledky a záv ry svých prací ešitelé ve ejn seznamovali širší publikum, a to v p ednáškách, ve vystoupeních na konferencích, nebo je publikovali ve sbornících, asopisech, výjime n i v monografiích. Jestliže se zam íme na metodologickou stránku prezentovaných prací, musíme konstatovat, že se jí p i obhajobách nev novala pat i ná pozornost (snad pro nedostatek asu), a koliv tento aspekt by m l ve v deckých aktivitách vystupovat do pop edí. Pravd podobn tu p sobí i tlak ekonomických faktor , vypl ování pr vodní dokumentace, nároky na formální stránku zpráv apod. Nep íjemným d sledkem však je, že vlastní p ínos k ešení problému a adekvátnost použité metodologie ustupují do pozadí. 36
P ehlídky odborné a v decké práce student PdF MU sv d í o nad jných perspektivách fakulty, protože mladá generace prokazuje schopnost na úrovni ešit aktuální výchovn -vzd lávací problémy spole nosti, a výsledky, kterých dosahuje, jsou velmi slibné. Je pochopitelné, že v této p ípravné fázi pro v deckou práci je možno ješt leccos zlepšovat, a to zejména v oblasti pedagogické metodologie, p i zp es ování používané terminologie, p i specifikaci výzkumných témat atd. Nelze podcenit ani nezbytnou dokumentaci postupu, ekonomicko-administrativní otázky nebo písemné zpracování dosažených výsledk . Konference i obhajoby poskytly adu nám t , které je t eba promyšlen realizovat, aby p íští p ehlídka byla ješt úsp šn jší. Je z ejmé, že je nezbytné d kladn ji se zabývat p ípravou projekt , jejich plán a cíl ješt p ed zahájením jejich realizace, ale i kontrolou pr b hu ešení, protože v této fázi je možno etným závadám p edejít. V této fázi je též nutno zajistit všechny nezbytné ekonomické a administrativní náležitosti. Je žádoucí, aby se prezentace a obhajoby konaly nejen p ed ešiteli, ale p ed širší akademickou obcí (student i u itel ), pon vadž jde o jeden z hlavních výstup poslání fakulty a navíc rozbor úsp ch , p ípadn nezdar , by byl pou ný pro všechny. Na každý projekt by se m l vypracovat t eba krátký, ale odborný posudek, aby posuzovací komise mohla zodpov dn rozhodovat a hlavn aby se sledoval a posuzoval ešený problém, nikoliv jen administrativní náležitosti. Pozorovateli studentské v decké práce neujde skute nost, že zejména pro fakultní projekty je z ejm k dispozici p íliš krátká doba, v níž je obtížné, ne-li nemožné, odvést skute n kvalitní práci. Možná by v ci prosp lo po ítat s dvouletou lh tou. Mezi ešitelem (studentem) a pov eným pracovníkem fakulty (školitelem) by m la být intenzivn jší interakce, nebo bez této spolupráce dochází k r zným problém m, kterým by bylo možno p edcházet. Zajímavé výsledky projekt by se m ly publikovat, t eba ve zkráceném zn ní, p íležitostí je k tomu na fakult dost. Ur ité možnosti nabízí i Bulletin CPV. Pro teme-li pozorn sborník, který reprezentuje studentské diserta ní práce, musíme ocenit elán, ob tavost i nápaditost mnohých student p i orientaci v pedagogickém terénu, ale i houževnatost p i sledování vyty ených cíl a p ekonávání p ekážek. Nelze zastírat, že jde o namáhavou, vy erpávající práci, v níž m žeme usp t jen p i vzájemném porozum ní, ve spolupráci a za trvalého úsilí. Doufáme, že tradice ve ejné prezentace výsledk tvo ivého hledání nových cest v eduka ní práci bude pokra ovat a že bude dosahovat kvalitních výsledk . Josef Ma ák (CPV PdF MU)
37
!"
!
„Od zahrani ních dopisovatel “ 40 let výzkumu v Institutu pro pedagogiku p írodních v d v Kielu Institut pro pedagogiku p írodních v d v n meckém Kielu (IPN) pat í mezi jednu z institucí, s nimiž Centrum pedagogického výzkumu PdF MU dlouhodob spolupracuje. V roce 2006 oslavil Institut pro pedagogiku p írodních v d 40. výro í svého založení. Slavnostní atmosféra byla patrná ješt v pr b hu roku 2007, kdy jsem m l možnost pobývat zde v rámci své stáže podporované Ministerstvem školství, mládeže a t lovýchovy eské republiky. Domnívám se, že pro tená e Bulletinu CPV m že být zajímavé seznámit se s historií instituce, která dnes p edstavuje jedno z p edních evropských pracoviš zabývajících se výzkumem v oblasti p írodov dného vzd lávání. Podn tem pro založení ady v decko-výzkumných institucí v zemích Západního bloku byl šok ze Sputnika. V Kronice IPN se k tomu píše: „Šok ze Sputnika v roce 1957 ukázal, že Východ nemá tak velké technologické zpožd ní, jak se dosud p edpokládalo. Sov tský svaz – a nikoliv USA – poslal do Vesmíru první zemskou družici. To vyvolalo v USA a v Západní Evrop obrat ve vzd lávací politice. P í iny západního „pokulhávání“ byly spat ovány zejména ve vzd lávacím systému. Nedostatek u itel p írodov dných obor byl zna ný – podp rné programy a kurikula p írodov dného vzd lávání to m ly zm nit. Na pozadí toho všeho p išel po átkem 60. let 20. století fyzik prof. dr. Karl Hecht (1903-1994) s ideou založit institut pro p írodov dnou výuku“. 1966 Institut byl vybudován v roce 1966 za výrazné finan ní podpory automobilky Volkswagen. V místním tisku ze dne 22. 4. 1966 se k tomu objevila následující zpráva: „Unikátní nový institut na zemské univerzit – Jak vyu ovat fyzice? – Základní výzkum pro p írodov dnou výuku – Financováno nadací. ... p ed n kolika dny dala zemská vláda zelenou novostavb na Univerzit Christiana Albrechta. Schválila z ízení Institutu pro pedagogiku p írodních v d. Fyzikové, chemikové a biologové, kte í s obavami pozorují na školách zanedbávání obecného p írodov dného vzd lávání, vidí v nov založené instituci dobré východisko pro budoucí vývoj. Financování této v N mecku unikátní instituce p evzala nadace automobilky Volkswagen...“. Dne 1. 12. 1966 zahájil IPN svoji innost v prostorách Institutu pro aplikovanou fyziku na Univerzit Kiel. Pod vedením K. Hechta (s osmi spolupracovníky) se za alo pracovat v odd lení pro didaktiku fyziky a v odd lení pro didaktiku chemie. 38
1969 V roce 1969 byl IPN rozší en o další dv odd lní. Vzniklo odd lení pro didaktiku biologie a odd lení pro pedagogiku. 1970 V íjnu 1970 se IPN p esunul do své stávající budovy, na Olshausenstra e 62, jejíž stavba byla financována nadací automobilky Volkswagen. V letech 19661980 spo ívalo t žišt aktivit IPN ve výzkumu kurikula. Bylo zde vytvá eno a ov ováno kurikulum pro p írodov dné p edm ty – biologie, chemie, fyzika. Zám rem jeho autor bylo orientovat výuku v 5. a 6. ro níku na experimentální práci. Tento požadavek byl tehdy v N mecku nový – kurikula vytvá ená na IPN poskytovala odborné informace k výuce, koncepty pro pr b h hodin, pom cky a testy pro žáky v etn návod na jejich vyhodnocování. Tato kurikula byla pr b žn ov ována na školách v Kielu. 1971 V roce 1971 se editelem IPN stal prof. dr. Karl Frey. IPN se stalo uznávanou instituci, která vstoupila do mezinárodní spolupráce s domácími i zahrani ními ústavy pro výzkum vzd lávání (v rámci UNESCO, OECD atp.). 1972 V roce 1972 bylo na IPN z ízeno odd lení pro pedagogicko-psychologickou metodologii a statistiku. 1974 V roce 1974 p ebírá IPN koordinaci mezinárodní chemické olympiády a o rok pozd ji koordinaci mezinárodní fyzikální olympiády. 1978 IPN se v rámci prognosticky zam ené Delphi studie podílí na formulování nových cíl fyzikálního vzd lávání. Vedle toho se provád jí výzkumy, v nichž se zjiš ují dlouhodobé ú inky p írodov dné výuky a úrove fyzikálního vzd lání dosp lé populace. Dále jsou realizovány rozsáhlé výzkumy, v nichž se zkoumá zájem žák o fyziku a chemii. V návaznosti na to jsou vytvá eny plány vyu ovacích hodin, které mají podn covat zájem žák ; podporuje se zavád ní po íta do výuky. 1984 V roce 1984 za íná vycházet informa ní bulletin IPN-Blätter (Listy IPN), který informuje o realizovaných projektech a jejich výsledcích a je zdarma distribuován do škol a dalším partner m. 1992 V roce 1992 se editelem IPN stává prof. dr. Jürgen Baumert. Pod jeho vedením se IPN zam uje na výzkum vyu ování a u ení. 1995 V polovin 90. let 20. století IPN p ebírá koordinaci výzkumu TIMSS (Third International Mathematics and Science Study – T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání) v N mecku. 1996 V roce 1996 se vedení IPN ujímá prof. dr. Horst Bayrhuber. 1998 IPN se v p ibývající mí e angažuje v aktivitách sm ujících ke zvyšování kvality matematického a p írodov dného vzd lávání. Mimo jiné koordinuje celon mecký modelový program SINUS (Steigerung der Effizienz des mathematisch-naturwissenschaftlichen Unterrichts – Posílení efektivity matematicko-p írodov dné výuky).
39
2000 V roce 200 se editelem IPN stává prof. dr. Manfred Prenzel. IPN získává rozsáhlý projekt BIQUA (Bildugnsqualität von Schule – Vzd lávací kvalita školy). V rámci tohoto projektu je koordinováno 32 díl ích projekt , na jejichž realizaci se podílí p ední odborníci z r zných univerzit z celého N mecka. Vedle toho zajiš uje IPN realizaci p írodov dné komponenty výzkumu PISA 2000 (Programme for International Student Assessment – Mezinárodní program pro hodnocení žák ). 2003 V roce 2003 p ebírá IPN koordinaci druhé fáze výzkumu PISA, který se v N mecku obrací na 45 000 žák . 2004 Ve snaze garantovat kvalitu vzd lávání za íná skupina expert z IPN pracovat na vzd lávacích standardech pro p írodov dné p edm ty. 2006 V roce 2006 se IPN ujímá koordinace t etí fáze výzkumu PISA, jejíž t žišt spo ívá v oblasti p írodov dného vzd lávání. IPN se stává jedním z p ti mezinárodních center, která pracují na tvorb test pro výzkum PISA. Na základ interních materiál IPN zpracoval Tomáš Janík (CPV PdF MU) Workshopy a konference Quantitative Methods in the Social Sciences/ European Science Foundation (2003-2007) Kvantitativní metody v sociálních v dách – Quantitative Methods in the Social Sciences (QMSS) je ty letý v decký program Evropské v decké nadace – European Science Foundation (ESF). Program European Science Foundation ESF jako sdružení evropských národních organizací odpov dných za podporu v deckého výzkumu byla založena v roce 1974 a sídlí ve Štrasburku. Sdružuje 78 lenských organizací (v deckých institucí, akademií, grantových agentur apod.) ze 30 stát . ESF je nezávislou neziskovou institucí, jejíž lenové dostávají p ísp vky z vládních rozpo t jednotlivých zemí. Pro tuto organizaci je p ízna ná úzká spolupráce s Evropskou komisí v oblasti v deckých zájm . Na ú asti ve v deckých programech ESF se za eskou republiku od roku 1999 spolupodílí Grantová agentura eské republiky (GA R) spole n s Akademií v d eské republiky (AV R). Program ESF: Quantitative Methods in the Social Sciences Program ESF QMSS se zam uje na posilování lidského kapitálu v oblasti analýz rozsáhlých a komplexních výzkumných databází v Evrop . P edevším se snaží podporovat panevropskou sí mladých výzkumník . Probíhá jako série workshop /seminá , které umož ují výzkumník m ú astnit se pokro ilých workshop na vysoké úrovni v oblasti posledního vývoje v kvantitativních metodách. Umožuje spolupráci mladých a zkušených výzkumník , sdílet myšlenky a zkušenosti pocházející z nejnov jších výzkum . 40
Program QMSS je ízen výborem ESF Standing Committee for the Social Sciences (SCSS), který podporuje evropský kooperativní výzkum a je koordinovaný prost ednictvím Steering Committee, která je zodpov dná za celkové odborné sm ování inností projektu. Za eskou republiku je v obou výborech prof. Petr Hebák z VŠE (ústav statistiky) v Praze. QMSS je projektem ESF v letech 2003-2007, nicmén organizáto i projektu žádali o podporu jeho pokra ování. Na záv r programu je organizována mezinárodní konference QMSS v Praze ve dnech 20. 6. – 24. 6. 2007. Témata workshop Workshopy jsou garantovány špi kovými odborníky z Evropy a ze Spojených stát amerických v daných tematických okruzích, ve kterých jsou workshopy organizovány. Jedná se o 5 okruh : Analýza longitudinálních dat (Analysis of Longitudinal Data), sb r a analýza network dat (Collection and Analysis of Network Data), analýza dat z více zemí a pr ezových dat (Analysis of Cross-National Cross-Sectional Data), design a analýza interven ních studií (Design and Analysis of Intervention Studies), m ení, sb r dat a kvalita dat (Measurement, Data Collection and Data Quality). Za R je v týmech odborník zastoupen prof. L. Rabušic v sekci Analysis of Cross-National Cross-Sectional Data. Výstupy Centra pedagogického výzkumu PdF MU v návaznosti na projekt QMSS Centrum pedagogického výzkumu m lo zástupce na workshopu v Belgii, na univerzit v Hasseltu zabývajícím se longitudinální analýzou dat, novými sm ry v rámci statistického zpracování dat a softwary pro zpracování dat tohoto typu. Dále na workshopu na Kypru, na univerzit v Lefkosii/Nicosii zabývajícím se tématem evaluace, evalua ních a interven ních studií, experimenty, jejich designy, statistickým zpracováním dat a vhodným softwarem. V návaznosti na první workshop získala K. Vl ková a M. Voelkle (Univerzita v Mannheimu) projekt QMSS tzv. Short visit competition, v jehož rámci vznikla za použití nových metod z workshopu analýza p ežití (survival analysis) longitudálních dat o školní neúsp šnosti na jedné univerzit v N mecku. Dále také analýzy teorie strategií u ení cizímu jazyku, kde byla testována teorie R. L. Oxfordové (1990), která empirickým dat m nevyhovovala, a proto byla pomocí faktorové analýzy navržena jiná struktura teorie. Byly testovány základní známé teorie klasifikace strategií u ení cizímu jazyku a provedeny dv repliky výzkumu na relativn velkém souboru dat. V návaznosti na druhý workshop byl realizován kvaziexperimentální výzkum (s diskontinuálním designem) e-learningu p edm tu vyu ovaného na PdF MU. Základní deskriptivní výsledky byly prezentovány na konferenci o e-learningu SCO 2007 v Brn .
41
WWW odkazy ESF a QMSS mají vlastní internetové stránky. Na www stránkách projektu QMSS http://www.s3ri.soton.ac.uk/qmss/ lze najít obsah workshop a odkazy na základní literatury a odborníky. Na stránkách konference v Praze http://www.s3ri.soton.ac.uk/qmss/conf07/ lze najít p ehled témat a cíle konference a další informace, v etn odkazu na konferenci ESRA (European Survey Research Association) http://easr.sqp.nl/esra/conferences/2007/, která na konferenci QMSS bezprost edn ve dnech 25. – 29. 6. 2007 navazuje. Kate ina Vl ková (CPV PdF MU) Rakouské pojetí u itelského vzd lávání a související diskuse Je u itelské vzd lávání v Rakousku realizováno na vyšší úrovni než u nás? Jak se liší tamní systém u itelského studia od našeho? S jakými p ekážkami se setkávají rakouští studenti u itelství? Co jim naopak vyhovuje? Jaké problémy považují naši jižní sousedé na nejzávažn jší v souvislosti se školstvím a vzd láváním? Na všechny uvedené dotazy se budu snažit odpov d t v následujícím p ísp vku, nebo jsem m l možnost studovat ty i m síce na Pedagogické akademii v Kremsu ve spolkové zemi Dolní Rakousko. M sto Krems (cca 30 000 obyvatel) leží p ibližn 70 km západn od Vídn na b ehu Dunaje v krajin obklopené vinohrady. Tamní Pedagogická akademie je jednou ze t í vysokoškolských institucí p sobících ve m st . Pokud bychom p eložili do eské pedagogické terminologie názvy studijních program , které lze na Akademii studovat, jednalo by se o studium u itelství pro první stupe základní školy, u itelství pro druhý stupe základní školy a studium speciální pedagogiky. Ihned v úvodu je t eba upozornit, že pedagogické akademie v Rakousku nemají status univerzit, a tím pádem ani rakouští u itelé prvního a druhého stupn základní školy (s výjimkou t ch, kte í vyu ují na gymnáziích) nemusí mít vysokoškolské vzd lání. Tato skute nost byla d vodem, pro jsem si vybral studium práv na Pedagogické akademii v Kremsu. Zajímalo mne srovnání systému a podmínek p ípravy budoucích u itel u nás a v Rakousku (nap íklad délka studia u itelství na rakouských akademiích je ve srovnání s eskou republikou pouze t íletá). Mimo to jsem cht l využít zkušeností odborník v oblasti didaktiky geografie p sobících na Akademii, nebo didaktika geografie má v Rakousku pevnou pozici mezi pedagogickými v dami. Struktura u itelského vzd lávání v Rakousku pochopiteln vyplývá z rakouského školského systému, který je zejména v oblasti sekundárního školství odlišný od vzd lávacího systému v eské republice. P edevším žáci jsou po absolvování prvního stupn základní školy rovnom rn rozd leni do dvou typ nižších sekundárních škol. První z nich je zam ený na všeobecné vzd lání spíše nadan jších žák (AHS – Allgemein bildende höhere Schulen, u nás nap íklad gymnázium), druhý 42
typ (Hauptschulen) sm uje k zejména k p íprav žák na výkon nejr zn jších druh povolání. V Rakousku se tedy nem žeme setkat s jednotným druhým stupn m základní školy, tak jak ho chápeme v podmínkách eské republiky. Tohle rozd lení je d ležité zejména pro pochopení role rakouských pedagogických akademií v u itelském vzd lávání, nebo tyto akademie mohou v t íletých programech p ipravovat pouze u itele „Hauptschulen“, tedy sekundárních škol, které nejsou primárn orientovány na tzv. studijní typy žák . Výše popsaný duální systém nižšího sekundárního vzd lávání a jemu odpovídající systém p ípravy u itel je v Rakousku v sou asnosti st edem zájmu mnoha diskusí, nejen odborných (v rámci pedagogiky) ale i politických a jiných. Oba popsané typy nižších sekundárních škol se pochopiteln od sebe navzájem odlišují. Jednak ve vzd lání u itel (požadavek t íletého, resp. p tiletého studia) a jednak ve skladb žák . Nap íklad ve Vídni je podíl cizinc navšt vujících „Hauptschulen“ více než padesátiprocentní. To má za následek neochotu rakouských rodi umís ovat do škol typu „Hauptschulen“ své d ti. Osobn bych tento jev p irovnal k efektu, se kterým se m žeme setkat na eských školách s vyšším podílem žák romské populace. Tímto se pochopiteln problém prohlubuje. O n kterých školách (Hauptschulen) m žeme hovo it jako o místech, kde jsou žáci zahrani ního p vodu (zejména z východoevropských zemí a Turecka) zcela segregováni. Tato segregace je p í inou nízkých jazykových kompetencí žák , nebo sami mezi sebou komunikují rodnými jazyky a nikoliv jazykem zem , ve které žijí. Nejsou zde výjimkou absolventi, kte í, a koliv se narodili v Rakousku, st ží ovládají základy n meckého jazyka. Segregace je pochopiteln podmi ována dalšími initeli jako je nízké vzd lání a sociální status rodi žák i bydlišt v oblasti s dominantním podílem nerakouské populace. Diskuse týkající se uvedeného problému se soust e ují p edevším na otázku, zda je možné problém segregace d tí imigrant (který je samoz ejm neudržitelný) vy ešit zavedením tzv. jednotné školy. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit rozdíl mezi rakouskou „Hauptschulen“ a gymnáziem, jež jsem m l možnost v rámci svého studia navštívit. Rozdíly jsou patrné nejen v kázni žák i materiálním vybavení, ale také v celkovém klimatu školy, které je na gymnáziích pochopiteln lepší. Mnohé „Hauptschulen“ obtížn shán jí finan ní prost edky na nejnutn jší investice i pom cky pro žáky. Finan ní pomoc ze strany rodi je spíše výjime ná. Systém studia u itelství na Pedagogické fakult MU a Pedagogické akademii v Kremsu se p íliš neliší. Studium (pro nižší sekundární školu) je dvouoborové a studenti navšt vují p ednášky a seminá e, z nichž v tšina je povinná. Zásadním rozdílem je pouze skute nost, že nap íklad v prvním ro níku studia pedagogického asistentství zem pisu na PdF MU studuje více než 130 student , zatímco do prvního ro níku studia u itelství pro Hauptschule na Pedagogické Akademii v Kremsu nastoupilo v letošním roce pouhých 7 student . M žeme zde tedy hovo it o individuálním p ístupu ve výuce, nebo u itelé každého ze student znají a mohou mu v novat mnohem více asu. Další odlišností je systém pedagogických pra43
xí, který spo ívá jak v pedagogických praxích souvislých (týden nebo dva týdny ve druhém resp. t etím ro níku), tak v pedagogických praxích krátkodobých, které jsou sou ástí b žné výuky na Akademii. Student tedy musí absolvovat každý týden v pr b hu semestru další dv hodiny pedagogické praxe na cvi né škole. D ležité je také uvést skute nost, že vedením pedagogických praxí student m že být pov en pouze zkušený u itel s dlouhodobou praxí na daném typu škol a certifikátem umož ujícím mu tuhle innost vykonávat. Pokud srovnáme materiální vybavení Pedagogické akademie v Kremsu a Pedagogické fakulty MU, m žeme být velmi spokojeni, nebo tím, že m žeme využívat zázemí veliké univerzity, jsou naše podmínky na nesrovnateln vyšší úrovni. Nap íklad informa ní systém, karty ISIC nebo p ístup k internetu na studentských kolejích jsou pro studenty Akademie spíše hudbou budoucnosti. Mnohem obtížn jší problém než chyb jící materiální zázemí spat ují rakouští studenti v nízkých možnostech svého pracovního uplatn ní po skon ení studia. Je výjimkou, pokud erstvý absolvent rakouské pedagogické akademie sežene v krátkém ase zam stnání. Jelikož popula ní trendy hovo í spíše ve prosp ch zavírání škol, reagovala rakouská vláda na nelehkou situaci absolvent pedagogických akademií na trhu práce doporu ením maximálního po tu 25 žák v jedné školní t íd . To by m lo v blízké budoucnosti p inést 1500 nových pracovních míst pro absolventy u itelských obor v celém Rakousku. Záv rem je t eba dodat, že ty m sí ní studijní pobyt byl pro mne velmi p ínosný, zejména v souvislosti s možností srovnání p ípravy u itel u nás a v Rakousku. Toto srovnání vyznívá nap íklad pro naši fakultu pom rn pozitivn . Je ale nutné upozornit, že jsem studoval na instituci neuniverzitního typu. Pokud bychom navzájem srovnávali univerzitní u itelské vzd lávání v eské republice a v Rakousku, domnívám se, že zde bychom museli p ijmout spíše roli u edníka, nebo pedagogické v dy (v etn oborových didaktik) jsou v Rakousku na velmi vysoké odborné úrovni. Této skute nosti jsem využil nap íklad ke konzultacím ohledn výzkumné metodologie oborových didaktik, jelikož mnozí z vyu ujících na Pedagogické akademii v Kremsu pedagogicky p sobí také na univerzitách. P ínosem mého studijního pobytu byla také p íležitost studovat n mecky psanou odbornou literaturu, jež m že být využita nejen pro zkvalitn ní mé diserta ní práce, ale zejména p i realizaci dalších pedagogických výzkum . Studijního pobytu jsem se zú astnil v rámci ešení projektu . 75 Podpora konkurenceschopnosti doktorských student a post-doktorských pracovník jako len výzkumných tým ešeného na MU v r. 2007 v rámci rozvojových program MŠMT pro VVŠ. Petr Knecht (KGe a CPV PdF MU)
44
Komplexita a koherence ve Freibergu Ve dnech 4. až 6. kv tna 2007 využili n kte í studenti Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity jedine né p íležitosti získat cenné zkušenosti na mezinárodním v deckém fóru a spolu se svými vyu ujícími vystoupili na konferenci English Projects in Teaching and Research in Central Europe, která byla svolána do n meckého Freibergu a která byla spolupo ádána esko-saským vysokoškolským kolegiem (Sächsisch-Tschechisches Hochschulkolleg) a Centrem výzkumu angli tiny a aplikované lingvistiky (the REAL Centre – Research in English & Applied Linguistics) p i Technické univerzit v Saské Kamenici. P ed kolegy ze Saské Kamenice, Ústí nad Labem, Plzn a eských Bud jovic prezentoval tým vedený Sv tlanou Hanušovou ve složení Hana ujková, Kate ina Chudová a Jana Zerzová výsledky projektu Course Design a tým vedený Olgou Dontchevou-Navrátilovou ve složení Ivana Galetová a Ond ej Padalík vystoupil s p ísp vkem na téma LMS Moodle Support for Teaching Stylistics. Sv tlana Hanušová a Petr Najvar rovn ž referovali o projektu CPV videostudie cizích jazyk , jenž je realizován Centrem pedagogického výzkumu PdF MU v rámci projektu Centrum základního výzkumu školního vzd lávání. D ležitým bodem jednání byla analýza p ísp vk publikovaných ve sborníku Schmied, J., Haase, Ch., Povolná, R. Complexity and Coherence: Approaches to Linguistic Research and Language Teaching. Göttingen: Cuvillier Verlag, 2007, jehož vydání konferenci p edcházelo. P ísp vky, které na konferenci zazn ly, potom vyjdou ve druhé polovin roku 2007 v postkonferen ním sborníku. Petr Najvar (CPV PdF MU) Z Brna do Brna P íklady z našeho malého pracovišt , kde se tém všichni jeho lenové st ídají na delších nebo kratších stážích a studijních pobytech v zahrani í, ve mn vzbudily pot ebu (nebo závist?) také se podívat do velkého sv ta s cílem pou it se, jak si vedou kolegyn a kolegové na jiných brn nských i mimobrn nských univerzitách. Mé lokomo ní možnosti jsou omezené, proto jsem se zam il na dostupné ve ejné dopravní prost edky. Nasedl jsem tedy do šaliny a se špiónskými zám ry jsem navštívil brn nská pedagogická pracovišt . Nebudu uvád t, která pracovišt jsem navštívil, ani kritizovat a uvád t jména, ale pokusím se zachytit n které své poznatky a nejsiln jší dojmy a snažit se jich využít pro zlepšení naší práce. Mé záv ry z pozorování a získaných zkušeností nebudou asi objektivní, protože jsem se z ejm nakazil brn nským patriotismem. Jsem však ostražitý proti jeho p ehán ní blížícímu se kocourkovštin , jak se nap . ukazuje ve v ci p emíst ní nádraží
45
o kousek dále. Brn nští staromilci by totiž nejrad ji m li nádraží spolu s letišt m pod svými okny, nebo nanejvýš na nám stí. Nelze pochybovat o odborné úrovni brn nských pedagogických institucí i mnohých jednotlivc , ale p ekvapuje, že pom rn málo spolupracují. Projevuje se to r zn : málo se informují o svých akcích, nepo ítají p íliš s pomocí odborník z jiných pracoviš , nevytvá ejí spole né v decké týmy p i ešení r zných projekt atd. Paradoxn v tší spolupráce je nap . s Bratislavou, Prahou nebo s Vídní. Protože se v Brn každý s každým zná, nez ídka jsme sv dky závisti a pomlouvání. V horším p ípad se objevují též denuncia ní dopisy, které po vzoru státních initel zpest ují, ale též nebezpe n vyost ují atmosféru. Až na n kolik výjimek v této situaci nevznikají v Brn žádná významn jší pedagogická díla, která by se celostátn prosadila. Zato se od n kterých pedagog ozývají ná ky a lamentace, které vidí vše v erných barvách, samoz ejm krom svých zásluh. Než sundejme erné brýle a hledejme též p íklady pozitivní. V Brn vycházejí dva významné pedagogické asopisy (Pedagogická orientace a Komenský), zástupci brn nských pedagog stáli po mnoho let v ele eské pedagogické spole nosti, na jednotlivých pracovištích asto vycházejí hodnotné sborníky a texty, slibn se rozvíjí spolupráce pedagogické teorie s praxí na školách atd. N které krizové jevy, na které jsme upozornili, z ejm souvisejí se st ídáním generací, kdy p edstavitelé starší generace pomalu odcházejí, ale nejmladší generace ješt po všech stránkách nedozrála. Její nástup je však z etelný, a velmi nad jný. Nezapomínejme – musíme obstát ve srovnání s naléhavými požadavky sou asné spole nosti i s nároky sv tové v dy. Tato výzva platí pro každého, kdo se chce do tohoto proudu na vysokých školách zapojit, každý se musí snažit držet krok, nelze se závistiv rozhlížet po úsp šn jších v této sout ži. Nasedn me te do Pendolina nebo autobusu a vydejme se do širých eských a moravských luh . Zjistíme, že i v odlehlejších oblastech naší vlasti má Brno dosud velmi dobrou pov st, a už je to z d vodu v deckého v hlasu, brn nské pohostinnosti, jakostního vína a slivovice nebo p átelských vazeb. Nenechme se však ukolébat vlídným hodnocením, p átelským postojem, m že to být jen výrazem korektního chování. Vždy nap . v mati ce Praze brn nské publikace n kte í auto i v bec neznají, a to nikoliv ze zlé v le, ale prost je nezajímají publikace z tak odlehlé oblasti, zcela si vysta í s pražskými zdroji. Ale platí to i opa n ! Všude, ale zejména v Praze, se lze setkat s vynikajícími odborníky, s impozantními výkony, s výraznými výsledky. Jde o to, orientovat se na n , inspirovat se jimi a pokud možno také s nimi spolupracovat. Zjistíte, že zatímco místní veli iny se asto uzavírají do okruhu svých zájm a svého úzkého horizontu, tito p edstavitelé velké, otev ené v dy jsou vst ícní, velkorysí, ochotní pomáhat a spolupracovat. Potíž je však v tom, že t chto nárok na n je p íliš mnoho, nesta í všem vyhov t. I tak však by krátké setkání s nimi m že každého obohatit, posílit a inspirovat.
46
I když jsme putovali jen po naší vlasti, a to krátce, vrátili jsme se do Brna s podn ty i s chutí do další práce. Není jí málo a není nezajímavá. Zbavili jsme se pocitu provinciální mén cennosti nebo naopak p ílišného sebev domí. Chceme se p ipojit k t m, kte í se vyrovnávají s rostoucími nároky sv ta, osvobodit se od zát že malosti, ale na druhé stran pokorn i tvrdošíjn zdolávat všechny p ekážky. Josef Ma ák (CPV PdF MU) Prázdninování V období od ervna do zá í se pracovníci a spolupracovníci Centra pedagogického výzkumu PdF MU zú astní ady zahrani ních a mezinárodních konferencí a seminá . Na t chto fórech budou prezentovat výsledky své samostatné i spole né práce na projektech a výzkumech. Jejich ú ast na zahrani ních konferencích byla umožn na získáním finan ní podpory z projektu Centrum základního výzkumu školního vzd lávání, projekt GA R, fakultních i dalších grant a projekt . Protože finan ní nároky na ú ast na zahrani ní konferenci jsou opravdu velké, byly pe liv zvažovány a vybírány akce, kterých by bylo žádoucí se zú astnit. Podmínkou ú asti na konferenci byl její sv tový význam a v hlas a také schopnost aktivního vystoupení ú astník v angli tin . Po dlouhém a pe livém zvažování byly vybrány tyto konference: ESERA ve švédském Malmö, EARLI v Budapešti, QMSS a ESRA v Praze, Europäischer Lesekongress v Berlín a IARTEM v norském Tonsbergu. Podmínkou aktivního vystoupení ú astník na všech konferencích bylo p edložení abstraktu nebo i p ísp vk v plném zn ní, jež poté prošly recenzním ízením. První významnou konferencí, které se ve dnech 20. – 23. ervna 2007 zú astní v Praze Kate ina Vl ková, je konference QMSS (Quantitative Methods in the Social Sciences). Vystoupí s p ísp vkem University Drop-Out: A Structural Equation Approach to Discrete – Time Survival Analysis, který vznikl ve spolupráci s M. Voelklem z University v Mannheimu v rámci projektu QMSS Short Visit Competition. Konference je ur ena p edevším za ínajícím výzkumník m, kte í hledají nové sm ry v kvantitativním výzkumu, pop ípad se snaží se v n m lépe zorientovat a získat dovednosti se zpracováváním kvantitativních dat v programu QMSS. Ve dnech 25. – 29. ervna 2007 na konferenci QMSS voln naváže konference ESRA (European Survey Research Association), kde bude K. Vl ková prezentovat p ísp vek diskutující teorii strategií u ení cizímu jazyku, která je základem dotazníku SILL. Konference ESRA se koná jednou za dva roky a jejím hlavním cílem je mapovat innost evropských výzkumník a poskytnout jim platformu pro užší spolupráci. Za átkem srpna (5. – 8. srpna 2007) se v Berlín uskute ní 15. evropská konference o tení (Europäischer Lesekongress). Je po ádána jednou za dva roky jako jedna z akcí Mezinárodní tená ské asociace (International Reading Association). 47
Konference se zú astní Veronika Najvarová a Petr Najvar s p ísp vkem Reading Strategies and the Development of Reading skills of Primary School Pupils a prezentací posteru Reading skills of Students of Faculties of Education (poster vznikl na základ zpracování výsledk spole ného výzkumu s Janou Doležalovou z Univerzity Hradec Králové). Jejich ú ast je umožn na finan ní podporou rozvojového projektu MU Podpora konkurenceschopnosti doktorských student a post-doktorských pracovník jako len výzkumných tým . V srpnu prob hne konference ESERA (European Science Education Research Association). I tato konference je organizována jednou za dva roky, letos se uskute ní v termínu 21. – 25. srpna 2007 ve švédském Malmö. V p ísp vku Opportunities to learn and Physics Instruction in the Czech Republic (auto i: Tomáš Janík, Marcela Miková, Petr Najvar) budou poslucha i seznámeni s n kterými výsledky CPV videostudie fyziky a navazujících výzkum (založených na interview), týkající se poskytování p íležitostí k u ení v hodinách výuky fyziky na vybraných základních školách. V rámci konference bude uspo ádáno mezinárodní symposium k problematice výzkumu výuky založené na analýze videozáznamu. Zú astní se ho ú astníci z N mecka, Švýcarska a Norska. Nejv tší zastoupení bude mít CPV na konferenci EARLI (European Association for Research on Learning and Instruction), která se uskute ní 28. – 31. srpna 2007 v Budapešti. P ísp vek Tomáše Janíka, Marcely Mikové a Petra Najvara The Structure of Physics Instruction in the Czech Republic je sou ástí mezinárodního sympozia, kde budou prezentovány výsledky výzkumu výuky p írodov dných p edm t v r zných zemích sv ta ( eská republika, N mecko, Švýcarsko, USA). Kate ina Vl ková p edstaví sv j p ísp vek Assessing the use of Foreign Language Learning Strategies and their Effectiveness at the Upper Secondary Comprehensive Schools in the Czech Republic mapující výsledky deskriptivní ásti longitudinálního výzkumu strategií u ení cizím jazyk m student gymnázií. Letní maratón zahrani ních konferencí uzav e Petr Knecht ú astí na konferenci IARTEM (International Association for Research on Textbooks and Educational Media), která se uskute ní 5. – 8. zá í 2007 v norském Tornsbergu. Bude prezentovat p ísp vek Didaktická transformace geografických pojm v eských u ebnicích zem pisu z pohledu 14/15letých žák . Doufejme, že prezentace p ísp vk na zmín ných konferencí prob hnou dle o ekávání a jejich auto i budou dobrými reprezentanty Pedagogické fakulty MU a výzkumného zázemí, které jim poskytuje. Veronika Najvarová (CPV PdF MU)
48
# $ Toto íslo je v nováno konferenci
„Kurikulum v prom nách školy“ K aktuálním otázkám kurikula Více než stovka pokus postihnout definicí fenomén kurikula sv d í o tom, že jde o jev zna n složitý, ale též významný a d ležitý, který zam stnává mnoho odborník , ale též u itel na celém sv t . Po et publikací, studií, výzkumných zpráv a lánk je už nep ehledný, takže nikdo není s to je všechny p e íst, nebo dokonce prostudovat. Pro tato problematika vyvolává takovou pozornost a pro se na její ešení vynakládá tolik úsilí? Odpov najdeme v p edm tu, který kurikulum reprezentuje. Je to obsah vzd lání v širokém slova smyslu, je to d dictví naší kultury, všechno to, co si žák ve škole osvojuje, ím se vyzbrojuje pro život. A to je v c velmi závažná, podstatn ovliv ující nejen životní osudy jednotlivce, ale též celou spole nost. Lze se dokonce domnívat, že na orientaci vzd lávání, na jeho náplni a hloubce závisí budoucnost lidstva. Na za átku civilizace musel náš dávný p edek zvládnout všechno to, co mu umož ovalo p ežít. Postupn však s rozvojem spole nosti, výroby, nástroj atd. docházelo k specializaci poznatk i dovedností a vznikly vyhran né obory inností, z nichž se posléze vykrystalizovaly v dní disciplíny, které umožnily další pokrok. Spolu s tím stoupaly nároky na obsah vzd lání, ale celkem se stabilizovaný stav uchovával po dlouhé období. V polovin minulého století však došlo ke zvratu, kdy se lidské poznání za alo exponencionáln zrychlovat. Pro vzd lávací instituce všeho druhu vznikla nová situace – objevil se problém, emu u it, jak vzd lávání orientovat a jak je zprost edkovávat stále v tšímu po tu lidí. Není pochyb o tom, že lidstvo dosáhlo obrovských úsp ch , zejména v kognitivní oblasti, ale osobnostní stránka lov ka, jeho mravní profil, duchovní rozm r jeho existence za al, zejména ve srovnání s technickou revolucí, stagnovat. Avšak další rozvoj lidské bytosti, ale ani spole nosti nem že být nevyvážený, jednostranný, musí se znovu nastolit nezbytná rovnováha mezi intelektovými a technickými možnosti lov ka na jedné stran a mravní sférou na stran druhé, spolu s jeho zodpov dností za budoucí rozvoj lidstva. Už se ozývají varovné hlasy upozor ující na vzr stající absenci hodnot ve spole nosti, které by se nem ly oslyšet. Práv kurikulum se m že stát jedním z nástroj , které by mohly p isp t k orientaci lov ka na další harmonický rozvoj osobnosti v souladu s podstatou lidství a podmínkami jeho existence.
49
Nazna me nejd ležit jší problémové okruhy kurikula, které se dožadují ešení a kterým je proto t eba v novat v teorii i praxi zvýšenou pozornost. Je to p íležitost pro grantové projekty, výzkumné zám ry i pro zkvalit ování výchovn -vzd lávací praxe: • Nelze do nekone na zvyšovat zát ž žák novými poznatky, nezbytný je výb r základního u iva (core curriculum), a to jako trvalý proces. • Informa ní spole nost neustále zvyšuje nabídku snadno p ístupných informací, ale nezbytné je u it se informace vybírat, t ídit je a pracovat s nimi. • Je žádoucí vytvo it takové flexibilní modely kurikula, které by zohled ovaly rozhodující determinanty p i stanovení závazného kánonu nezbytných poznatk z r zných obor , podporovaly jejich koordinaci a integraci. • Školní vzd lávání se v tšinou realizuje pod tlakem, který spíše vzbuzuje odpor než motivuje, je proto žádoucí zm nit metodiku vzd lávání. • Ze školního kurikula se vytrácí z etel k duchovním hodnotám, jednostrann p evažují zájmy materiální. • Škola a rodina musí s p íslušnou komunitou p sobit jednotn , vytvá et podmínky pro optimální rozvoj d tí a mládeže. • Nár st negativních projev mládeže vyvolává nutnost zam it práci školy i na výchovné otázky a tuto problematiku zakotvit v kurikulu. • Kurikulum by m lo vést k uv dom lému vztahu k ekologické problematice, nikoliv ovšem naivními kampan mi. • Pln po ítat též s vlivem skrytého kurikula a rozvíjet žádoucí kompetence. • P i zachování národního charakteru kurikula p ispívat k jednot v EU a k celoplanetární kultu e. V tšina uvedených nám t a požadavk se objevuje i v p ísp vcích na naší konferenci, která završuje t íleté ešení grantového projektu „Obsahová dimenze kurikula základní školy“ (GA R 406/05/0246) a sou asn otevírá nové kurikulární téma v dalším, ší e pojatém výzkumném zám ru (LC 06046). Hodnotící, srovnávací a kritický pohled na absolventa základní školy, který p ísp vky p inášejí, ukazuje, do jaké míry se škole da í p ipravovat mladou generaci pro život ve spole nosti v d ní, pro sv t bez válek a totalitních režim , pro svobodný rozvoj lov ka, který ovšem sou asn p ijímá spoluzodpov dnost za trvale udržitelný rozvoj. Analýza jednotlivých faktor by také m la nazna it sféry, kde se škole da í tyto cíle napl ovat, ale též odhalit, v kterých oblastech jsou mezery nebo dokonce selhání. V každém p ípad by naše setkání m lo p isp t k hlubšímu poznání sou asných eduka ních problém a podpo it úsilí tuto vysoce aktuální problematiku ešit. Josef Ma ák (CPV PdF MU)
50
Program konference „Kurikulum v prom nách školy“ s anotacemi p ísp vk St eda 20. 6. 2007 10:00 – 12:00
Úvodní p ísp vky
Doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. Slovo úvodem Prof. PhDr. Josef Ma ák, CSc., PhDr. Tomáš Janík, Ph.D. K cíli a programu konference „Kurikulum v prom nách školy“ Prof. PhDr. Zden k Helus, DrSc. Kurikulum jako initel žákovy personalizace Anotace: Pojmy socializace, individualizace a personalizace v sou asném pojetí školního vzd lávání: jejich teoretický význam a praktické d sledky. Personaliza ní trend znamená zejména d raz na: žákovu kognitivní autoregulaci; rozvoj jeho metakognitivních zp sobilostí; posilování jeho motivace sebeuplatn ní; rozvíjení základních i specifických kompetencí žák produktivn se orientovat v komplexit úkolových situací; facilitující p ístup u itele k využívání žákových vývojových i výkonových potencialit (vyjád eno v pojmu „komplexní eduka ní pé e“). Aktualizace poznatk z uvedených oblastí psychologického bádání do strategií práce s u ivem a do pojetí absolventa základní školy. Ilustrující rozvedení na vybraných výukových situacích. Prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc. Student u itelství uprost ed prom n školního kurikula Anotace: Kurikulární zm ny jsou kontinuálním procesem, který zahrnuje nejenom zm ny zásadn jší povahy (nap . p íprava a realizace rámcových vzd lávacích program v našich školách), ale i zm ny díl í (nap . inovace školního kurikula na ZŠ, spolupráce u itel p i integraci u iva). Zahrnují dimenzi obsahovou, ale také dimenzi procesuální, která spo ívá v hledání možností, jak žáky zapojit do aktivního osvojování u iva. Referát vychází z reflexe situace studenta u itelství, který se ocitá uprost ed kurikulárních prom n – studuje odborné p edm ty, které se promítají do zm n obsahu školního vzd lávání, p ipravuje se na rozpracovávání Rámcového vzd lávacího programu pro ZŠ do školních vzd lávacích program , v pr b hu pedagogické praxe se ú astní na školách zpracovávání školních vzd 51
lávacích program . Sou asn se p ipravuje na to, že se jako u itel bude podílet nejenom na projektování, ale i realizaci a hodnocení kurikula svých p edm t , že se bude stávat výzkumníkem kurikula, ale i poradcem rodi svých žák (nap . jak podn covat u ení jejich d tí, jak se d tí ptát na u ivo apod.). Nazna ené (n které) okolnosti vyžadují zm ny v pojetí u itelského studia. V referátu se pokusím nabídnout n kolik otázek a nastínit možné, spíše alternativní, odpov di, nap .: Jaké kompetence vyžadují od budoucího u itele prom ny školního kurikula? V zahrani ní literatu e se objevuje termín „kurikulární myšlení student “. Posta ují budoucímu u iteli pouze odborné a pedagogické znalosti, nebo je t eba studenta p ipravovat na to, aby um l jednat v pedagogických situacích, souvisejících s p ípravou a realizací kurikula? Pokusím se objasnit nový pojem, který vstupuje do u itelského studia – pedagogická kondice. Jak zapojovat budoucí studenty, ale i u itele na fakult do prom n školního kurikula? Jak spolupracovat se „školským terénem“? Jak propojovat teorii a praxi u itelského studia v oblasti (nejen) školního kurikula? (aktivizující metody výuky, ak ní výzkumy na ZŠ, sebereflexe atd.). Jak umož uje strukturované u itelské studium (bakalá ský a navazující magisterský program) propojovat odbornou a pedagogickou stránku kurikulárních prom n (jde o staronový problém integrace odborných a pedagogicko-psychologických p edm t , v etn oborových didaktik a pedagogické praxe). Prof. PaedDr. Božena Šupšáková, Ph.D. Umenie a kurikulum. Nové paradigmy v umeleckej edukácii Anotácia: Autorka interpretuje výsledky výskumu postojov žiakov k výtvarnej výchove na slovenských základných školách. Získané poznatky zasadzuje do širšieho rámca u ebných osnov. V alšej asti príspevku približuje medzinárodné výsledky výskumov, komparuje viaceré prístupy a nazna uje moderné smerovanie umeleckej edukácie. Dnes je moderným trendom integrácia poznatkovej bázy a synergické výchovné pôsobenie na jedinca, kolektív i komunitu. Umelecká edukácia už na základnej škole je formálne, obsahovo i významovo ove a širší pojem, ako je naša výtvarná výchova (samotný pojem výtvarná výchova v našich u ebných osnovách iba zúžene a iastkovo odráža ciele, obsah, stratégie umeleckej a kultúrnej edukácie), prípadne hudobná i dramatická. Umelecká v sú asnom ponímaní zah a také disciplíny, ako je vizuálne umenie (kresba, ma ba, priestorová tvorba, dizajn), prezenta né umenia (tanec, hudba, divadlo), kreatívne písanie, nové média (v dôsledku informatizácie, internetizácie a multimédií sa objavuje digitálne umenie, po íta ové umenie, virtuálne umenie, video umenie), história, kritika (avšak vo význame analýza, interpretácia, pozorovanie, hodnotový úsudok), estetika.
52
Doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. T lesná výchova z pohledu absolventa základní školy Anotace: Cílem p ísp vku je porovnat kurikulární zám ry t lesné výchovy s praktickou realizací t lesné výchovy na školách z pohledu absolvent základních škol. Výzkumnou metodou je dotazníkové šet ení provedené na výb rovém souboru student 1. ro níku st edních škol, tj. erstvých absolvent základní školy. Výsledky nazna ují, že existuje nesoulad mezi kurikulárními požadavky a pedagogickou praxí. Získané poznatky mohou být východiskem jak pro p ípadnou úpravu kurikula, tak pro praxi i p ípravu u itel t lesné výchovy.
13:30 – 15:30
Diskusní téma 1 – U itel a kurikulum
Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. Výsledky pr zkumu posuzujícího tvorbu ŠVP Anotace: P ísp vek sumarizuje sou asný stav v tvorb ŠVP a n které zkušenosti u itel spojené s tvorbou školního kurikula. PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. ŠVP ZV jako jedna z podmínek rozvoje tená ské gramotnosti Anotace: P ísp vek p ináší výsledky analýzy ŠVP ZV za ú elem zjišt ní podmínek na vybraných základních školách pro cílené rozvíjení tená ské gramotnosti. Mgr. Pavel Brebera, Mgr. Klára Kostková Budoucí u itel jako tv rce vzd lávacího programu – vzd lávací program jako tv rce budoucího u itele Anotace: V p ísp vku bude p edstaven specifický zp sob p ípravy student u itelství anglického jazyka na tvorbu vzd lávacích program . Projektování kurikula zde bude primárn pojímáno jako nástroj profesního rozvoje v p ípravném vzd lávání u itel , jádrem p ísp vku proto bude prezentace autentické zkušenosti tvorby vzd lávacího programu, získané v pr b hu ro ní pedagogické praxe. Doc. PaedDr. Daniela Valachová, Ph.D. U itel v kurikulárnych premenách skoly Anotácia: Príspevok sa zaoberá problematikou prípravy u ite a a výstavby jeho osobnostnej prípravy, tak aby bol schopný kvalitne rieši školské kurikulum v prostredí novej, modernej školy. U itel je nosite om a sprostredkovate om školského kurikula žiakom a zárove je dôležitým inite om pri výstavbe a tvorbe školského kurikula.
53
Zuzana Lopušanová Názory u itelov ZŠ na pojem kurikulum Anotácia: Autorka sa v príspevku venuje prezentácii výsledkov svojej diplomovej práce. Názory u ite ov na možné kurikukulárne zmeny ako aj ich predstavy o tom, o všetko patrí do ideového, obsahového i organiza ného rámca sú sú as ou textu. PaedDr. So a Kršjaková Maping názorov u itelov a študentov u itelstva 1. stup a ZŠ na pojmy pohyb a zdravie a ich vzájomnú súvislos Anotácia: Príspevok prezentuje výsledky prieskumu názorov u ite ov a študentov u ite stva 1. stup a ZŠ. Respondenti sa vyjadrovali k pojmom zdravie a pohyb a ako vnímajú ich vzájomnú súvislos . V projektovaných kurikulárnych dokumentoch pre základnú školu na Slovensku sa uvažuje o vzdelávacej oblasti „Zdravie a pohyb“. K ú ovými výchovami by v nej mali by telesná a zdravotná a k ú ovými pojmami pohyb a zdravie. Vnímanie a názory realizátorov projektovaných zmien t.j. u ite ov patria k vstupným informáciám k spracovaniu danej problematiky. Ing. Old ich Králík, CSc. K problematice výuky ekonomie a spole enských v d na pedagogických fakultách Anotace: Úloha u itel p i vzd lávání a obrození eského národa. Postoj u itel v období totalitních systém (nacismu a komunismu). Transformace vzd lávacího a výchovného procesu po zm n spole enského, politického a ekonomického systému v roce 1989. Nezbytnost adekvátního podílu spole ensko-v dních disciplín zajiš ovaných katedrou ob anské výchovy. 15:45 – 17:45
Diskusní téma 2 – Problémy výzkumu a tvorby kurikula
Mgr. Sv tlana Hanušová, Ph.D. Projektování cizojazy né výuky v pregraduálním vzd lávání u itel Anotace: P ísp vek se zabývá projektováním výuky, které je hlavním tématem kurzu didaktiky angli tiny v posledním semestru studijního programu U itelství anglického jazyka na PdF MU v Brn . Studenti v rámci tohoto p edm tu projektují výuku angli tiny na druhém stupni základní školy na dobu jednoho roku. Cílem kurzu je p ipravit studenty na jejich budoucí roli tv rc kurikula, kterou zd raz uje sou asná kurikulární reforma. Projektování výuky jakožto syntetické téma odráží komplexní charakter vyu ovacího procesu. Projekty se zam ují na p esv d ení a názory budoucích u itel , cíle vyu ování, jak je stanovují sou asné vzd lávací dokumenty, analýzu pot eb, specifikaci obsahu a u ebních materiál , metody výuky, ízení t ídy, plán hodnocení, zohledn ní žák se specifickými pot ebami a hodnocení kurzu. 54
Mgr. Petra Fridrichová Kurikulum etickej výchovy v primárnom vzdelávaní v Slovenskej republike Anotace: Príspevok sa zaoberá etickou výchovou ako vyu ovacím predmetom v primárnom vzdelávaní. Analyzuje problematiku cie ov a obsahu, vhodné metódy práce a spôsoby hodnotenia výstupov predmetu etická výchova. V závere autorka poukazuje na možnosti inovácie kurikula etickej výchovy pre potreby spolo nosti. Mgr. Ond ej Lochman Evropská dimenze v kurikulu základní školy Anotace: P ísp vek se zabývá možnými formami realizace evropské dimenze (dále jen „ED“) na druhém stupni základních škol. Zabývá se analýzou ED a kompetencemi, které má ED ve škole rozvíjet, jakou jsou postoje, znalosti a dovednosti: „K Evrop , O Evrop , V Evrop “. Mapuje možné p ístupy realizace ED na školách, jako nap íklad celoškolní p ístup i realizaci pomocí pr ezového tématu. V záv ru p edstaví p íklady realizace na základních školách a nabídne doporu ení p i realizaci ED v kurikulu základních škol. Mgr. Karel Keller K problematice bezpe nostního vzd lávání Anotace: Bezpe nostní prvek kurikula ZŠ se, oproti zažitým stereotyp m, skládá ze t í podmnožin: 1) ochrana lov ka v krizových situacích – zde lze konstatovat, že ona základní orientace provád na p evážn na prvním stupni plní sv j úkol, d ti pov tšinou mají pot ebné základní znalosti a dovednosti, což ale samo o sob nesta í; 2) prevence kriminality – aktivity provád né v této oblasti p íslušnými orgány Policie R by bylo pot eba dostat na n jaký spole ný systémový základ, kterým by mohla být; 3) práce s vojenskou tradicí – pragmatické využití toho, co d ti znají z oné záplavy r zných historických film i internetových her r zné kvality (nap . pom rn velký zájem vyvolalo ve Slavkov moje konstatování, že v oné „bitv t í císa “ byl mnohonásobn v tší po et bojovník než u Troje i Termopyl, což pochopiteln v tšina z nich vid la, zejména na DVD. Nejde zde ale o vojenskou historii v onom smyslu, jak její interpretaci kritizuje Keagan – jako sled bitev a válek – ale o její etnografický rozm r, který je p ítomen též v základech policejních ale i hasi sko-záchraná ských inností. Pro sou asné bezpe nostní složky je práce s tradicí n co obdobného jako pro kteroukoliv firmu – sou ást formování firemní kultury, ale vojensko-bezpe nostní prvek doprovází celou linii národních d jin, bok po boku s náboženstvím („aliance me e a k íže“) potažmo v nové dob s r znými formami ideologie, v etn onoho sou asného formování „evropanství“. Ale to lze sledovat pouze v jeho etnografickém rozm ru, p i emž není ani t eba rozši ovat hodinovou dotaci. A navíc se po této linii m žeme dostat i p es onu barieru „cold war“, do které se z mnoha d vod nikomu nechce.
55
PhDr. V ra Martinková, CSc. Prom ny školy a kurikula a jejich odraz v u ebnicích Anotace: P ísp vek se zabývá p edevším vlivem prom n sou asného eského kurikula na eské u ebnice – zejména na jejich obsah a didaktickou složku – na jejich kvalitu, prom ny a vývoj. Dnešními aktuálními oblastmi, kterým je t eba v novat pozornost, jsou zejména rámcové vzd lávací programy a též p íprava státních maturit (a k tomu sm ující materiály CERMATu a SCIO). Autorka pojmenovává problematická místa, která zakládají d vody, pro u ebnice n kdy nemohou naplno rozvinout všechny své stránky v maximální kvalit – a již tyto problémy vyvstávají na úrovni škol, odpov dných ústav nebo MŠMT R. Autorka p ísp vku se k problematice staví z pozice autor u ebnic a nakladatel , mezi n ž sama pat í. Využívá i zkušeností ze své praktické a výzkumné pedagogické innosti (zejména na st edních školách) a ze svých grantových výzkum a prací pro MŠMT R. Mgr. Pavel Novotný Vizuální informace ve vybraných u ebnicích d jepisu pro 9. ro ník ZŠ Anotace: P ísp vek je zam en na problematiku vizuální (neverbální) informace v u ebnicích d jepisu pro 9. ro ník ZŠ. Ve vybraných u ebnicích bylo cílem zjistit po etní zastoupení vybraných druh vizuální informace a jejich porovnání. A zárove nastínit, jaký prostor dávají auto i t chto u ebnic vizuálním informacím vzhledem k textové složce u ebnice. Prof. PhDr. Alena Nelešovská, CSc., PhDr. Eva Šmelová, Ph.D. Obor U itelství pro mate ské školy z pohledu inovativních zm n Anotace: P ísp vek seznamuje s díl ími výsledky výzkumu realizovaného v rámci ESF se zam ením na inovaci studijního programu oboru U itelství pro mate ské školy na Pedagogické fakult Univerzity Palackého v Olomouci. PhDr. Dana Hübelová, PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., Mgr. Petr Najvar Formy a fáze ve výuce zem pisu: metodologický postup a vybrané výsledky CPV videostudie zem pisu Anotace: V p edkládaném p ísp vku p edstavujeme metodologický postup a vybrané výsledky CPV videostudie zem pisu. P edm tem analýz byly videozáznamy 50 vyu ovacích hodin zem pisu k tématu „p írodní podmínky eské republiky“. Prezentujeme výsledky vztahující se k organiza ním formám a fázím výuky a jejich asovému zastoupení. V návaznosti na to seznamujeme s výsledky vztahové analýzy, jež ukázala, které organiza ní formy se uplat ují v jednotlivých fázích výuky.
56
tvrtek 21. 6. 2007 9:30 – 12:00
Úvodní p ísp vky
Prof. PhDr. Josef Ma ák, CSc. K charakteristice absolventa základní školy Anotace: P ísp vek podává na základ výzkumného šet ení pohled na žáky ukonující základní vzd lávání a zjiš uje, jak jsou p ipraveni pro život, zejména na další studium. Záv ry, také ve srovnání s jinými výzkumy, vyznívají celkem pozitivn , ale je z nich též z ejmé, že škola by m la více než dosud respektovat pot eby souasné spole nosti a své kurikulum výrazn ji orientovat na kompetence, na rozvoj osobnosti a na etickou problematiku. Doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc. Sebereflexe, komunikace a socio-konstrukce reality Anotace: Žáci se musí ve škole u it mnoho pojm a opera ních strategií. Jsou-li úsp šní, získávají nástroje pro innost ve specifickém obsahovém poli – v oboru nebo profesi. Ale p itom se ze z etele obvykle ztrácí spojení mezi disciplínou a osobním p ístupem ke sv tu, který je disciplínou „vytvá en“. Tím uniká souvztažnost mezi odbornými a humánními (etickými, sociálními) aspekty vzd lávání. V daném kontextu se lánek soust e uje na úlohu sebereflexe a komunikace pro sociální a individuální konstrukci reality b hem školního vzd lávání. Autor dokazuje, že žáci jsou schopni porozum t princip m a smyslu socio-konstrukce reality, jestliže mohou reflektovat procesy udávání d vod nebo vysv tlování v komunika ních událostech výuky. Doc. Dr. Mag. Renate Seebauer Qualitätsdiskussion und Gesamtschuldebatte in Österreich Anotace: Die gegenwärtige Diskussion um Bildungsstandards steht im Spannungsfeld von Bestrebungen um Schulautonomie und interne Schulentwicklung einerseits und der Implementierung einer nationalen Qualitätsevaluation andererseits. In der Tat reichen bei vielen Schüler/innen die in der Schule erworbenen Kompetenzen für die Teilnahme am Prozess des lebenslangen Lernens nicht aus; groß sind die Unterschiede in den Lernleistungen zwischen Klassen, Schulen und Regionen, selbst innerhalb gleicher Schulformen. Zu groß sind die regionalen Unterschiede; Bund und Länder arbeiten z.T. an unterschiedlichen Entwürfen der Bildungsstandards und die Wirtschaft fordert zu Recht sog. „Schlüsselqualifikationen“ der Schulabgänger ein. Die Diskussion um Qualität mündet häufig in die Frage um Chancengleicheit/-gerechtigkeit und letztendlich in die periodisch aufkommende Gesamtschuldebatte. 57
Prof. PhDr. Mária Kožuchová, CSc., doc. PaedDr. Jozef Pavelka, CSc. Požiadavky na vedecko-technickú gramotnos absolventa základnej školy Anotácia: Autori príspevku porovnávajú zameranie technického vzdelávania vo vybraných krajinách EU. Na základe komparácie i na základe odporú ania UNESCO vymedzili štruktúru vedecko-technickej gramotnosti. Tá sa pre nich stala východiskom vedeckého skúmania (s podporou grantu VEGA 1/2528/05) a vymedzenia základných kompetencií pre absolventov základných škôl v SR.
13:30 – 14:45
Diskusní téma 3 – Žák a kurikulum
PaedDr. Petr Bauman Absolvent základní školy v trojí perspektiv Anotace: P ísp vek se zabývá problematikou vymezení profilu absolventa základní školy ve vztahu k jeho další životní dráze, a to ve trojí perspektiv : (1) „o ekávání trhu práce“ (podmínky pro úsp šné uplatn ní se na trhu práce), (2) „o ekávání st ední školy“ (podmínky pro úsp šné navazující studium) a (3) „o ekávání života“ (podmínky pro prožití kvalitního života v nejširším slova smyslu). Autor p edkládá stru nou charakteristiku t chto perspektiv, analyzuje jejich díl í konsekvence pro pojetí základního vzd lávání v komplexu eské vzd lávací soustavy a, ve vztahu k základní škole, argumentuje pro dominanci t etí zmín né perspektivy. S ohledem na výše uvedené se autor dále zamýšlí nad n kterými funkcemi, jež by v kurikulu základní školy mohla ( i m la) plnit filozofie (praxe filozofování s d tmi): (a) kultivovat dovednost utvá ení komplexních a adekvátních úsudk nezbytných pro in ní „každodenních životních rozhodnutí“ (což se v d sledku jeví jako podmínka, která je pro prožití kvalitního života klí ová); (b) být svorníkem mezi ideovou a obsahovou dimenzí kurikula: vytvá et prostor pro systematické promýšlení a analýzu idejí, z nichž vyr stají díl í vzd lávací obsahy, a p ispívat tak k hlubšímu pochopení jejich podstaty, které pak u iteli i žák m umož uje jejich aplikaci; (c) být prvkem, který napomáhá, aby se podstata kurikula nevytratila v pr b hu jeho transformace od formy koncep ní po efektovou. Doc. PhDr. Miroslav Špánik, CSc. Profil absolventa základní školy Anotácia: Odborné, výchovné a praktické požiadavky na absolventa základnej školy.
58
Mgr. Ludmila Kamencová, Mgr. Jitka Blechová, PaedDr. Hana Muhlhauserová, PhDr. Vladimíra Neužilová Absolvent školy a klí ové kompetence Anotace: Zamyšlení nad dopadem kurikulárních zm n na žáka. Jak prom ní nové chápání cíl základního vzd lávání, rozvíjení klí ových kompetencí, za azování pr ezových témat do výuky, využívání aktivizujících metod nejen školu a u itele, ale i žáka, absolventa základního vzd lání. Pohled do konkrétního vyu ovacího p edm tu. RNDr. R žena Blažková, CSc. Matematická gramotnost absolventa základní školy Anotace: Jak se postupn vytvá í matematická gramotnost d tí, jakou gramotností by m l být vybaven absolvent základní školy vzhledem k pot ebám dalšího studia a požadavk praxe. Vzájemná korespondence matematické gramotnosti a o ekávaných výstup vzd lávací oblasti Matematika a její aplikace. Doc. PhDr. Eva Miná ová, CSc. Úrove komunikace absolventa ZŠ Anotace: Interakce a verbální komunikace probíhající ve škole mezi u itelem a žákem plynule p echází v interakci s ostatním spole enským a sociálním prost edím. P ísp vek formuluje požadavky na komunikaci absolventa ZŠ v souvislosti s RVP ZV, sleduje funk nost, kultivovanost a ekonomi nost. P ipomíná pozitivní a negativní jevy ovliv ující úrove komunikace a nasti uje nám ty k podpo e verbální aktivity žáka. Doc. PhDr. V ra Janíková, Ph.D. Realiza ní fáze kurikula základní školy a vysokoškolská p íprava u itele cizích jazyk Anotace: Moderní vzd lávací standardy pro základní vzd lávání vyžadují i modernizaci kurikula. Hledání jeho optimální podoby odpovídající pot ebám sou asné spole nosti i pot ebám žák daného v ku pat í k aktuálním pedagogickým témat m. Výsledky odborných diskusí ukazují, že konstitutivní (projek ní) fáze modern koncipovaného kurikula pro základní školu nabývá z eteln jších kontur, reflektuje a implementuje nejnov jší v decké poznatky i požadavky mimoškolní reality. Otázkou z stává, jak je na tyto zm ny p ipravena škola, zejména pak u itel. V p ísp vku se proto zamýšlíme nad realiza ní fází kurikula, která se nám jeví jako jedna z nejzávažn jších pro úsp šnou realizaci cíl i obsah formulovaných ve fázi projek ní, a která velmi úzce souvisí s metodicko-didaktickou p ipraveností u itele. V návaznosti na rozvoj klí ových kompetencí žáka, jimž je v nových vzd lávacích standardech p ipisována zásadní pozornost a jejichž utvá ení a rozvoji má základní vzd lávání napomáhat, jsme se v nevelké výzkumné sond zam ili na to, jak je budoucí u itel n meckého jazyka ve fázi své vysokoškolské p ípravy s t mito požadavky konfrontován a p ipravován uplat ovat je ve své eduka ní praxi. 59
PhDr. Kamil Št pánek, CSc. Absolvent základní školy v kontextech historického v domí, vlastenectví a evropanství Anotace: P ísp vek srovnává v kontextu výuky d jepisu vizi absolventa ZŠ s údaji n kterých mezinárodních výzkum . Doc. PaedDr. Adriana Wiegerová, Ph.D. Prírodovedná gramotnos jako sú as profilu absolventa ZŠ Anotácia: Autorka sa v príspevku venuje analýze pojmu prírodovedná gramotnos vo vz ahu k modelu kultúrnej gramotnosti. Zamýš a sa nad cie mi prírodovedného vzdelávania vo vz ahu ku kompetenciám (spôsobnostiam) žiaka 1. stup a. Prírodovedné vzdelávanie dáva do vz ahu s konceptom prírodovednej gramotnosti die a a mladšieho školského veku. PaedDr. Martina Pavlikánová, Ph.D. Profil absolventa základní školy v oblasti výtvarné edukace Anotace: Z pohledu pot eb dnešní spole nosti je pot ebné p ipravit absolventa základní školy k získání a rozvíjení zkušeností a dovedností d ležitých pro existenci lov ka. Po átkem 20. století lov k, který ovládal tení, psaní a po ítaní, byl považován za gramotného. No pro úsp ch v 21. století, ve v d , výrob i kultu e, ovládat základní gramotnost nesta í. M žeme mluvit o digitálním v ku, který zahrnuje o mnoho víc, než jen základní gramotnost. Z hlediska výtvarné výchovy, jejích cíl a obsahu, mluvíme o rozvíjení vizuální gramotnosti, jako schopnosti rozum t základním prvk m vizuálních schémat, metod i médií. Rozum t zobrazením, abstrakt m i symbolickým obraz m, tak d ležitých pro komunikaci, ale p edevším pro existenci v dnešní dob . 15:00 – 17:30
Diskusní téma 4 – Profilace absolventa nap í kurikulem
Doc. PaedDr. Hana Horká, CSc., Mgr. Zden k Hromádka Reálná vybavenost absolventa ZŠ k pé i o životní prost edí Anotace: V p ísp vku jsou prezentovány výsledky výzkumného šet ení zam eného zejména na úrove orientace žák v pojmech a vztazích z environmentální oblasti nap í vzd lávacími oblastmi. PaedDr. Renée Grenarová, Ph.D. Komponenty kulturologického výkladu v procesu vyu ování ruského jazyka žáky v eské škole (multimediální aspekt) Anotace: P ísp vek je v novaný utvá ení kulturní (transkulturní) kompetence v procesu vyu ování a u ení ruského jazyka eskými žáky. Autorka analyzuje mož60
nosti použití multimédií v PowerPointových prezentacích. Naše zkušenost ukazuje, že PowerPointové prezentace mohou být užívány nejen p i vyu ování mluvnice a pravopisu, ale též v procesu vytvá ení kulturních (transkulturních) kompetencí. Proces osvojování kompetence se pak jeví jako rychlejší a efektivn jší. Každá prezentace obsahuje 15 – 20 snímk s odkazy na webové stránky ruského Internetu. Žáci mohou ve virtuálním sv t navštívit mnoho knihoven, divadel a muzeí. Takováto aktivita dob e slouží svému ú elu, umož uje totiž p ímý kontakt s ruskou kulturou. Mgr. Aleš Chupá P ísp vek výuky p írodov dných p edm t k rozvoji ešení problém žákem základní školy Anotace: Absolvent základní školy má být, podle novodobého kurikulárního dokumentu R – Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání, vybaven dovednostmi ešit problémy na základ vhodn zvolených metod a postup . P ísp vek se blíže zabývá nástinem n kterých možností, které umož ují rozvoj tzv. kompetence k ešení problém u žáka ve výuce p írodov dných p edm t na základní škole. RNDr. Eva Janoušková Zastoupení a návaznost kurikula zem pisu cestovního ruchu v aktuálních vzd lávacích dokumentech a v u ebnicích pro st ední školy Anotace: P ísp vek se zabývá zastoupením u iva zem pisu cestovního ruchu v základních dokumentech pro st edoškolské vzd lávání a prezentací této problematiky ve st edoškolských u ebnicích zem pisu. Cílem p ísp vku je zhodnotit potenciální rozsah znalostí a schopností maturant , na které lze navazovat p i výuce geografie cestovního ruchu v bakalá ském studiu. Doc. PhDr. Vladimír Spousta Vztah absolventa základní školy k um ní Anotace: Na základ autoreflexních výpov dí a p ípadových studií jsou zjiš ovány zdroje, p í iny a zp sob utvá ení vztahu k um ní obecn a k dominantnímu druhu um ní zvláš , forma a frekvence kontaktu s ním i jeho postavení v hodnotové hierarchii absolventa. PhDr. Radovan Rybá , Ph.D. Stojí estetická a citová výchova na okraji zájmu? Anotace: P ece ování významu technokratického vzd lávání a operativn metodického myšlení v sou asnosti. Podíl výuky estetické i citové výchovy na humanizaci a kultivaci žáka jako budoucího ob ana R.
61
PaedDr. Nataša Mazá ová, Ph.D. Perspektivní orientace absolvent základní školy Anotace: P ísp vek prezentuje výsledky pr zkumu zam eného na zjiš ování perspektivní orientace absolvent základní školy. Jedná se o zjiš ování p edstav žák o jejich budoucnosti, o jejich hodnotové orientaci a dalších aspektech osobnosti. Seznamuje s možnostmi rozvíjení perspektivní orientace u žák základní školy, s možnostmi využití této metody v u itelské praxi. Mgr. Gabriela Fišarová Zm ny ve vnímání morálních hodnot u žák základní školy Anotace: P ísp vek popisuje výsledky výzkumu orientovaného na posun ve vnímání morálních hodnot u žák sedmé t ídy základní školy, kte í prošli seminá i v nujícími se morální výchov . V rámci hodin spole enskov dního seminá e byla použita metodika morální výchovy charakteristická vyšší mírou interakce. Pro zjišt ní efektivity této metodiky bylo použito n kolik výzkumných metod kvalitativního i kvantitativního typu.
62
% $
&
Bilance a výhledy kurikulárního výzkumu Ve dnech 20. a 21. ervna 2007 se na PdF MU konala konference „Kurikulum v prom nách školy“, která byla ur itým mezníkem ve výzkumu této problematiky v rámci aktivit CPV na PdF MU. Na jedné stran totiž byla konference záv rem grantového projektu „Obsahová dimenze kurikula základní školy“ (GA R 406/05/0246), na druhé stran zahajovala zkoumání tohoto fenoménu ve výzkumném projektu „Centrum základního výzkumu školního vzd lávání“ (LC 06046), v n mž skupina ešitel CPV PdF MU zkoumá otázky obsahu a procesu školního vzd lávání. Konferenci bylo v nováno íslo 3/2007 Bulletinu CPV, které p ineslo anotace všech p ednesených p ísp vk . Dnes se chceme za konferencí ohlédnout, analyzovat její výsledky a vyvodit z nich záv ry pro budoucnost. V intencích kon ícího grantového projektu je v tisku záv re ný sborník „kurikulární trilogie“ t íletého výzkumu „Absolvent základní školy“ (1. sborník s názvem Orientace eské základní školy, 2. sborník s názvem Problémy kurikula základní školy), který krom studií obecn jšího charakteru mapuje vybavenost absolventa ZŠ pro další studium a pro život v bec. Vysoce oce ujeme p ísp vky pozvaných odborník (prof. Heluse, prof. Skalkové, prof. Kožuchové, doc. Slavíka, doc. Wiegerové a doc. Seebauerové), ale velmi si vážíme všech ú astník , kte í jednání konference obohatili svými zkušenostmi, výsledky svých výzkum i inspirativními podn ty. Není možné se o všech jednotliv vyjad ovat, navíc jsou v plném zn ní uve ejn ny ve sbornících (sborník Absolvent základní školy a sborník P ísp vky k tvorb a výzkumu kurikula), spíš se zam íme na n které p ínosné myšlenky, které by nem ly zapadnout. Základnímu zam ení konferen nímu jednání vtiskl orientaci úvodní referát prof. Heluse, který v návaznosti na socializaci a individualizaci výchovy vyty il požadavek personalizace výchovy, tj. orientaci na žákovu kognitivní autoregulaci, využívající jeho vývojových i výkonových potencialit v rámci „komplexní eduka ní pé e“. Toto zam ení podpo il také doc. Slavík zd razn ním žákovy sebereflexe a orientací výchovy na souvztažnost mezi odbornými a humanitními (etickými, sociálními) aspekty vzd lávání. Sem sm uje i p ísp vek prof. Skalkové, vyzvedávající d ležitost myšlenkových operací žák . Na konferenci siln zazn la pot eba posílení etických, morálních hodnot a citové výchovy (nap . Fridrichová, Fišarová, Rybá , Ma ák aj.).
63
Uve me ješt alespo heslovit n které novátorské podn ty a inspirativní nám ty, které upoutaly pozornost: rozvoj kutikulárního myšlení u itel (Švec), v deckotechnická gramotnost (Kožuchová), zdravotn orientovaná t lesná výchova (Mužík), evropská dimenze kurikula (Lochman), pot eba ekonomického vzd lání (Králík), bezpe nostní vzd lávání (Keller), filozofování s d tmi (Bauman), pé e o životní prost edí (Horká, Hromádka) aj. Uvedené problémové okruhy jsou výzvou pro další intenzivní práci v oblasti kurikula. Zna nou pozornost vzbudily také další problémy a otázky, jako nap . výchova estetická a um lecká (Šubšáková, Pavlikánová, Spousta), výchova jazyková (Hanušová, Janíková, Grenarová) i jiná témata. Cenným obohacením konference byly též p ísp vky vztahující se k jednotlivým vzd lávacím oblastem, obor m a vyu ovacím p edm t m. Zastoupeny byly: eština, matematika, cizí jazyky (angli tina, n m ina, ruština), d jepis, zem pis, t lesná výchova, výtvarná výchova, p írodov da a ekologie. K zamyšlení vyzývá i metodologická stránka p ísp vk . Lze konstatovat, že v celém souboru p ísp vk bylo uplatn no bohaté instrumentarium výzkumných metod, nicmén toto zjišt ní nep ináší plné uspokojení, protože jednotlivé výzkumné metody byly uplatn ny nerovnom rn a v r zné kvalit . Naprosto p evládalo dotazníkové šet ení, ovšem záv ry se asto vyvozují z malého vzorku respondent . Vyzvednout je t eba komparativní studie, analýzu dokument (RVP ZV), zejména u ebnic. asté je využití pozorování, rozhovoru a úsp šn bylo využito také zobecování zkušeností, zvlášt šlo-li o zpracování výsledk bohaté eduka ní praxe. V n kolika p ípadech byl použit školní experiment, pro jehož jednozna né vyzn ní by ovšem bylo t eba zajistit nezbytné podmínky. Originální metodologickou úrove prokázala studie o formách a fázích ve výuce zem pisu (Hübelová, Janík, Najvar), a to nejen využitím analýzy výuky na základ videozáznam , nýbrž též aplikováním vztahové analýzy zjišt ných údaj . Celkem se však ukazuje, a to nejen v p ísp vcích na konferenci, že metodologickým otázkám v pedagogických výzkumných šet eních je t eba v novat zvýšenou pozornost. Shrneme-li stru n výsledky konference, které m žeme ozna it za p ínosné, lze íci, že se do zna né míry poda ilo získat pro spole né ešení výzkumného tématu oborové didaktiky na fakult , což bylo jedním ze zám r projektu, ovšem k plné spokojenosti je daleko, pon vadž n kte í oboroví didaktikové tuto orientaci své práce nesdílejí. Na druhé stran se ukázalo, že problematika kurikula je velmi vhodná ke spolupráci pedagogiky, psychologie a oborových didaktik, protože spole ným sty ným bodem pro všechny uvedené disciplíny je nové pojetí vzd lávacího procesu. Nehled na to, že je toto téma velmi aktuální a jeho optimální ešení pro spole nost nezbytné. P ínosem konference byla též úzká spolupráce ešitel s editeli a u iteli škol, takže docházelo k oboustrannému ovliv ování. K pozitivním stránkám lze p i íst také to, že na konferenci vystoupli také doktorandi, kte í ve svých diserta ních pracích zpracovávají tuto problematiku. P ínos konference k úst ednímu tématu sice nepostihuje problematiku absolventa ZŠ komplexn , protože 64
její celou ší i ani nelze vy erpat, ale p esv d iv zdokumentované jevy mohou p isp t k poznání úrovn absolvent a upozornit na deficity, které se v p sobení školy projevují. Podn ty, které na konferenci zazn ly nebo v pr b hu ešení celého projektu byly identifikovány, mohou být inspirací pro další badatelskou práci v této oblasti. Žádný výzkum, tím mén jedna konference, nem že obsáhnout všechny otázky, problémy a modality, které zkoumaná realita obsahuje. Vždy je však žádoucí, aby byly vyty eny perspektivy a nazna eny obzory, které se ešením problematiky otev ely a které vyzývají k dalším aktivitám, k novým pokus m o jejich zdolání a nalezení ešení. N které z t chto vyvstavších problém nazna íme: • Na tvorb kurikula se podílí celá ada initel , kte í jsou v tšinou anonymní, a tedy i bez odpov dnosti. Je žádoucí vytvo it model tvorby kurikula, který by vyzna il podíl jednotlivých aktér . • Analýza školských dokument ukazuje, že v obsahové struktu e nejsou dostate n nebo v bec zastoupeny n které obory a oblasti lidského v domí a chování, které jsou pro další rozvoj naší civilizace nezbytné. Je to nap . otázka hodnot, problematika estetické a hlavn morální výchovy. • Edukace se stále víc soust e uje na osobnost žáka (personalizace), tím se do pop edí dostává nutnost podpory tvo ivé osobnosti. • Novým strukturním prvkem kurikula se stávají kompetence, proto je nutno v novat pozornost jejich pojetí a formování. • Grantový projekt Obsahová dimenze kurikula ZŠ p inesl n které podm ty k rozvoji oborových didaktik. V tomto trendu je nutno vytrvale pokra ovat. • Je záhodno do zkoumání problematiky kurikula ve v tší mí e zapojovat zkušené a tvo ivé u itele a dbát o implementaci analýz a výzkumných nález do výchovn -vzd lávací práce školy. Josef Ma ák (CPV PdF MU) Výzkum kurikula na PdF MU pokra uje Pedagogická fakulta MU se spolu s Pedagogickou fakultou UK stala ešitelským pracovišt m projektu MŠMT LC 06046 Centrum základního výzkumu školního vzd lávání, který je ešen v letech 2006-2010. Díl í cíle tohoto projektu jsou: • Cíl 1: Vypracovat srovnávací studii analyzující a hodnotící vývoj a sou asný stav vzd lávacích soustav transformujících se spole ností Visegrádské skupiny zemí ( eská republika, Slovensko, Ma arsko, Polsko) od roku 1989 až do souasnosti. • Cíl 2: Vypracovat analytické studie o vzd lávacích systémech ve vybraných evropských zemích, které se vzájemn liší typem školské soustavy. Tyto studie budou zárove obsahovat komparaci s eským vzd lávacím systémem. 65
• Cíl 3: Kriticky posoudit stav napl ování principu spravedlivosti ve vzd lávání školskými systémy ve vybraných evropských zemích na základ dat z empirických výzkum a navrhnout strategie v oblasti vzd lávání podporující sociální soudržnost ve spole nosti. • Cíl 4: Vypracovat analýzu požadavk r zných skupin spole nosti na školní vzd lávání (rodi e, žáci, u itelé, editelé, z izovatelé škol, zam stnavatelé) na základ empirického šet ení a zjistit, jak jsou spokojeni s napl ováním vzd lávacích cíl eskými školami. • Cíl 5: Identifikovat na vybraném vzorku škol metodou p ípadových studií systém vn jších a vnit ních faktor , které ovliv ují reálnou podobu fungování a rozvoj eské školy na za átku 21. století. • Cíl 6: Navrhnout teoretický model tvorby kurikula všeobecného vzd lávání vzhledem k pot ebám spole nosti v d ní a propracovat metody vedoucí k osvojení klí ových kompetencí. • Cíl 7: Vyvinout metodologický p ístup komplexní analýzy proces vyu ování a u ení vzhledem ke specifice obsahu vzd lávacích inností a aplikovat jej na analýzu proces vyu ování a u ení v rámci jednotlivých vzd lávacích oblastí. Koordinátorkou celého projektu je doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. z PedF UK Praha. Brn nská skupina ešitel se soust e uje hlavn na díl í cíle 6 a 7, jejím vedoucím je doc. PhDr. Ji í N mec, Ph.D. Dosavadní orientace na kurikulární problémy základní školy se v novém projektu prohlubuje a rozši uje. Stru n budeme charakterizovat díl í cíl projektu (6) vztahující se ke kuriklární problematice. Jako vstupní informace pro teoretický model tvorby kurikula budou analyzovány zejména obecné sociální a pedagogické teorie tvorby cíl vzd lávání, a koncepty všeobecného vzd lávání ve spole nosti v d ní (dokumenty UNESCO, OECD, EU) a provedeny komparace tvorby model kurikula v evropských zemích. Teoretický model bude konfrontován s eskými kurikulárními dokumenty, zejména s RVP pro základní vzd lávání a vzd lávacími pot ebami v návaznosti na cíl V004. Empirickým výzkumem, v návaznosti na díl í cíl V007, budou zjiš ovány možnosti a metody osvojování klí ových kompetencí ve zkoumaných obsahových oblastech. Výsledky t chto zjišt ní budou využity pro revizi teoretického modelu a formulování doporu ení k postup m zkvalit ujícím obsah školního vzd lání. Etapy ešení díl ího cíle 6 jsou následující: kritické analýzy literatury a mezinárodních dokument (2006); vývoj modelu tvorby kurikula všeobecného vzd lávání (2007); empirický výzkum procesu osvojování klí ových kompetencí ve vybraných obsahových oblastech, výzkumná zpráva, interní oponentura (2008); revize teoretického modelu, finalizace syntetické monografie, oponentura, recenze, publikace (2009). Hlavním výsledkem díl ího cíle 6 bude syntetická teoretická práce zam ená na cíle a obsah školního vzd lávání a metodologii jejich utvá ení. Zpracování problematiky bude vycházet z kritického rozboru domácí a zahrani ní literatury o utvá e66
ní konceptu všeobecného vzd lání v podmínkách spole nosti v d ní a kurikulárního výzkumu a vývoje. Práce zárove naváže na výzkum sou asných metodologických p ístup k tvorb rámcových a školních vzd lávacích program a na výzkum požadavk kladených na školní vzd lávání r znými skupinami spole nosti (viz díl í cíl 4). Zvláštní pozornost bude v nována prozkoumání vztahu mezi klí ovými kompetencemi a obsahy vzd lávání (u ivem). V návaznosti na dosažené výsledky budou navrženy zm ny v pojetí kurikula a konkrétní inova ní postupy sm ující k trvalému procesu zkvalit ování obsahu školního vzd lávání. Práce bude mimo jiné iniciovat tvo ivou práci u itel p i inovacích v tomto sm ru. Podrobnosti na: http://www.oleweb.net/tvorba/reces Tomáš Janík (CPV PdF MU) Vybrané publikace pracovník CPV vztahující se k problematice kurikula Sborníky: MA ÁK, J.; JANÍK, T. (eds) Orientace eské základní školy. Brno : MU, 2005. MA ÁK, J.; JANÍK, T. (eds) Problémy kurikula základní školy. Brno : MU, 2006. MA ÁK, J.; JANÍK, T. (eds) Absolvent základní školy. Brno : MU, 2007. JANÍK, T.; KNECHT, P.; NAJVAROVÁ, V. (eds) P ísp vky k tvorb a výzkumu kurikula. Brno : Paido, 2007. HANUŠOVÁ, S.; NAJVAR, P. (eds.) Foreign Language Acquistion at an Early Age. Osvojování cizích jazyk v raném v ku. Brno : MU, 2006. ISBN 80-210-4149-8 Monotematické íslo asopisu Orbis scholae 1/2007 http://www.oleweb.net/tvorba/reces/dokumenty.htm Studie: JANÍK, T. Na jaká témata se zam uje výzkum v oborových didaktikách? In MA ÁK, J.; JANÍK, T. (eds) Bulletin CPV PdF MU v Brn 2006. Brno : MU, 2006, s. 9-26. JANÍK, T. Obsah vzd lávání. In PR CHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha : Portál, 2008 (v tisku). JANÍK, T. Problémy eské základní školy z pohledu výzkumu (2000-2005). Komenský, 2006, . 1, s. 17–25. JANÍK, T.; MIKOVÁ, M. Metodologický postup videostudie CPV: analýza realizovaného kurikula ve výuce fyziky na 2. stupni základní školy. Pedagogický výzkum: reflexe spole enských pot eb a o ekávání? Sborník p ísp vk z XIII. Konference APV. Olomouc : PdF UP, 2005, s. 102-106.
67
JANÍK, T.; NAJVAROVÁ, V. Problémy školního vzd lávání ve sv tle výzkum TIMSS a PISA. In GREGER, D.; JEŽKOVÁ, V. (eds) Školní vzd lávání (Zahrani ní trendy a inspirace). Praha : Karolinum, 2006, s. 102–123. JANÍK, T.; SLAVÍK, J. Vztah obor-vyu ovací p edm t jako metodologický problém. Orbis scholae, 2007, ro . 2, . 1, s. 54-66. KNECHT, P. Frekven ní pojmová analýza u ebnic zem pisu pro ZŠ. In KNECHT, P. (ed.) Výzkum aktuálních problém pedagogiky a oborových didaktik. Brno : MU, 2006, s. 150–154. KNECHT, P. Hodnocení u ebnic zem pisu z pohledu žák 2. stupn základních škol. In MA ÁK, J.; KLAPKO, D. (ed.) U ebnice pod lupou. Brno : Paido, 2006, s. 85–96. KNECHT, P. How Czech pupils appraise geography text books. In SCHMEINCK, D. (ed.) Research on Learning and Teaching in Primary Geography. Karlsruhe : Pädagogische Hochschule Karlsruhe, 2006, s. 129–147. KNECHT, P. N kolik poznámek k v kové p im enosti geografických pojm uvád ných v u ebnicích zem pisu. In eská geografie v evropském prostoru. eské Bud jovice : Jiho eská univerzita, 2006, s. 169-174. KNECHT, P.; WEINHÖFER, M. Jaká kritéria jsou d ležitá pro u itele ZŠ p i výb ru u ebnic? In Sborník p ísp vk 14. konference APV [CD-ROM]. Plze : PdF Z U, 2006. MA ÁK, J. Kompetence ve struktu e kurikula. In GREGER, D.; JEŽKOVÁ, V. (eds.) Školní vzd lávání (Zahrani ní trendy a inspirace). Praha : Karolinum, 2006, s. 87– 101. MA ÁK, J. Modelování kurikula. Orbis scholae, 2007, ro . 2, . 1, s. 40-53. MA ÁK, J. Výukové metody a školní vzd lávací programy. Komenský, 2006, ro . 131, . 2, s. 6-8. MA ÁK, J.; JANÍK, T. Cíle výchovy a vzd lávání. In PR CHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha : Portál, 2008 (v tisku). MA ÁK, J.; JANÍK, T. Kurikulum. In PR CHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha : Portál, 2008 (v tisku). MA ÁK, J.; JANÍK, T. Model tvorby kurikula všeobecného vzd lávání. Orbis scholae, 2006, . 1, s. 98–110. NAJVAROVÁ, V. Jaké strategie používají studenti u itelství p i studiu odborného textu? In MA ÁK, J.; KLAPKO, D. (ed.) U ebnice pod lupou. Brno : Paido, 2006, s. 111– 120. SLAVÍK, J.; JANÍK, T. Teorie, výzkum a tvorba školy. Pedagogika, 2006, . 2, s. 168–177. ŠVEC, V.; MA ÁK, J.; JANÍK, T. N které problémy výzkumu kurikula. In Sborník p ísp vk 14. konference APV [CD-ROM]. Plze : PdF Z U, 2006.
68
'
(" )" ) *
D ní konferen ní V poslední dob se konalo n kolik zajímavých konferencí, seminá a dalších akcí, které by nem ly uniknout pozornosti fakultní ve ejnosti. Pokud jsme se jich zú astnili nebo z nich získali zprávy, rádi tyto informace zve ej ujeme. Náš pohled zajisté není úplný, pon vadž o mnohých pozoruhodných akcích nevíme. Tím narážíme na závažný problém – n které tyto po iny, a jsou významné a po ádala je fakulta, prob hly jaksi tém utajen , dozví se o nich jen omezený okruh odborník , ostatní zájemci o nich asto nezískají ani dodate n žádnou informaci. Malá propagace a následkem toho malá informovanost neumož uje využít dosažených výsledk v širším m ítku a navíc poškozuje obraz fakulty v o ích veejnosti. Z jednotlivých obor se tak vytvá ejí uzav ené spole nosti „zasv cených“, které málo komunikují s okolním prost edím, uzavírají se do sebe a mohou dosp t i k falešnému sebeuspokojení. Po vzoru velkých mezinárodních konferencí se i na mnohem skromn jší akce požaduje poplatek (n kdy zna ný), ímž se odrazuje nemálo zájemc . Jako protihodnota se nabízí „pohošt ní“ a otišt ní p ísp vku ve sborníku ve form CD-ROM. Akce konané v režii fakulty by snad m ly vybírat poplatky jen nezbytn nutné a nem li by je platit studenti, p ípadn d chodci. Vzájemná informovanost pracovník fakulty, pracovišt , které sleduje spole ný cíl p ípravy budoucích u itel , je velmi žádoucí, ba pro dosažení kvalitních výsledk nezbytná. I neúplný p ehled akcí, o nichž informujeme, nás totiž motivuje, abychom se též snažili p isp t k vyšší úrovni naší spole né práce. Josef Ma ák, Tomáš Janík (CPV PdF MU) Konference Kurikulum v prom nách školy Konference, která prob hla 20. a 21. ervna 2007 v Brn , završovala t íleté ešení grantového projektu GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy a sou asn zahajovala projekt nový, a to Centrum základního výzkumu školního vzd lávání LC 06046. O t chto dvou projektech jsme informovali v 3. a 4. ísle Bulletinu. V této zpráv se proto m žeme zam it jen na n které výsledky, které konference p inesla, a na zásadní problémy, které otev ela. Na naléhavou problematiku upozornil úvodní referát prof. Z. Heluse, který analyzoval posun zájmu výzkumník , teoretik a u itel od sledování socializace indi69
vidua ke zkoumání otázek jeho personalizace v eduka ním procesu. Jde o trend, který je charakteristický pro sou asné pedagogické koncepce zd raz ující jedine nost každé lidské osobnosti. Toto hledisko klade zvýšené nároky na u itelovu práci, p edpokládá mimo jiné prohloubený individuální p ístup ke každému žáku v zájmu jeho optimálního rozvoje vzhledem k požadavk m spole nosti v d ní. Je však otázkou, jak nap . ur it individuální kurikulum tak, aby zajiš ovalo nezbytnou spole nou úrove poznání a sou asn maximáln respektovalo personální zrání každého jednotlivce. Další problém, který se v této souvislosti objevuje, je hranice této personalizace (zvýšené individualizace?). Další neodkladné otázky vyvstaly v konfrontaci p edstav a reality v pohledu na absolventa základní školy. Je to problém, který v poslední dob vzbuzuje zájem celé naší ve ejnosti, protože noviná i a r zní „ initelé“ jsou znepokojeni úpadkem znalostí absolvent škol, ale hlavn chováním naší mládeže. Je p irozené, že pozornost se soust e uje na školu a u itele, která se obvi uje z neschopnosti zvládat tuto problematiku. Východisko ovšem není v tom, že u itelé projdou p íslušným školením, jak se mnozí naivn domnívají, protože jejich síly jsou v tomto ohledu nedostate né. Jde totiž o celospole enské klima, které se pochopiteln promítá i do chování mládeže. Je t eba zm nit vystupování politik , zkulturnit práci noviná , p ísn trestat zlod je a tunelá e, vym nit zkorumpované soudce atd. Práv tyto negativní p íklady vytvá ejí spole enské klima, v n mž mládež vyr stá. Je t eba za ít u sebe a v rámci své p sobnosti vytvá et kolem sebe kulturní prost edí. To však nikdo nechce slyšet, a zlepšení o ekává od u itel . Jednání konference se soust e ovalo na otázky kurikula, jeho výzkumu a tvorby, realizace ve vzd lávacím procesu atd. Zvláš siln zazn ly hlasy vztahující se k problematice estetické a mravní výchovy, v nichž absolventi vykazují citelné nedostatky, jak to dokumentovaly n které výzkumy. Nechyb ly ani podn ty z praxe, které vycházely ze zkušeností tvorby školních vzd lávacích program . Jak je vid t, konference ešila závažnou problematiku školy, kriticky poukázala na sou asný stav, ale nazna ila též cesty k zlepšení. Z konference budou publikovány dva sborníky, na dosažené výsledky bude možno navazovat a v tomto sm ru dále pokra ovat. Josef Ma ák (CPV PdF MU)
70
Checkpoint Literacy 15. evropská konference o tení v Berlín Významná konference ur ená všem odborník m a zájemc m o problematiku tení, jazykového vzd lávání a gramotnosti se uskute nila v srpnu 2007 v Berlín . Evropské konference o tení jsou organizovány jednou za dva roky, letos se jednalo již o patnáctou konferenci a t icetiletá tradice zájmu o tení a gramotnost byla patrná ve v tšin p ísp vk . Na letošní konferenci se p ihlásilo p es 550 ú astník z celého sv ta, ímž se konference za adila mezi nejv tší z dosud uskute n ných evropských konferencí o tení. Konferenci organizovala N mecká asociace pro tení a psaní (Deutsche Gesellschaft für Lesen und Schreiben – www.dgls.de) ve spolupráci s Komisí pro mezinárodní rozvoj v Evrop (International Development in Europe Committee). Záštitu nad celou akcí p evzalo Spolkové ministerstvo pro vzd lávání a výzkum (The Ministry of Education and Research), Mezinárodní tená ská asociace (The International Reading Association – www.reading.org) a vydavatelství odborných knih a u ebnic (Pearson Education, Dussmann das KulturKaufhaus, Waxmann Verlag). Konference se konala v historických prostorách Humboldtovy univerzity v Berlín . Problematika gramotnosti jako mnohodimenzionální a široce pojímaný jev, umožnila organizátor m navrhnout šestnáct témat, ke kterým se ú astníci mohli vyjad ovat a o kterých mohli jednat a diskutovat. N která z t chto témat jsou již tradi n za azována do program konferencí, jiná se objevila nov . Konference nabízela prostor zabývat se t mito tématy: P edškolní a raná gramotnost (Preschool Literacy and Early Literacy); tená ské kompetence, motivace a chování (Reading Competence, Motivation and Behaviour); Rozvoj psaní a hláskování (Writing and Spelling Development); Mluvený jazyk a gramotnost (Oral Language and Literacy); Hodnocení jazykového a gramotnostního vývoje (Assessment of Language and Literacy Development); Gramotnost jako jev multilingvní a multikulturní (Multilingual and Multicultural Literacy); U itelé tení a výukové strategie (Reading Teachers and Teaching Strategies); Školy úsp šné v rozvoji gramotnosti (Schools Where Literacy Thrives); Gramotnost a knihovny (Literacy and Libraries); Gramotnost a technika (Literacy and Technology); Gramotnost a demokracie (Literacy and Democracy); Programy na odstra ování problém se tením a hláskováním (Reading and Spelling Difficulties and Intervention Programmes); Gramotnost dospívajících a dosp lých (Adolescent and Adult Literacy); Mezinárodní výzkumy gramotnosti (International Literacy Studies); Gender a gramotnost (Gender and Literacy) a volná témata (Free Papers). P ísp vek pro každé z témat mohl být zpracován formou p ednášky, posteru, zam ené sekce, diskuse u kulatého stolu, symposia, workshopu nebo vyžádaného referátu. V pr b hu ty dní odezn ly t i vyžádané plenární referáty. Vysokou úrove m l již tradi n vyžádaný referát A. Schleichera Literacy Skills in the Information 71
Age (Gramotnostní dovednosti v informa ním v ku), ve kterém poslucha e seznámil s vybranými, dosud nepublikovanými výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006 a uvád l je do souvislostí s d ív jšími zjišt ními. Interpretaci získaných dat provád l na základ informací o jednotlivých vzd lávacích systémech zú astn ných zemí. Svým referátem How to Inspire and Engage Students to Read (Jak inspirovat a získat studenty pro tení) voln navázala P. Linnakylä na hledání odpov di na otázku, pro n které zem dosahují opakovan a statisticky významn lepších výsledku než zem ostatní, což ilustrovala na p íkladu finského školství. Pokusila se o analýzu faktor podmi ujících dosažení vyšších skóre v mezinárodních testech gramotnosti a aspekt p ispívajících k rozvoji d tského tená ství. Na problémy spojené s mezinárodním testováním gramotnosti a p edevším na rizika srovnávání a interpretací získaných dat a výsledk upozor oval A. Luke ve svém referátu What counts as the „Critical Literacy“ in New Times? (Co se myslí „Kritickou gramotností“ v nové dob ?). Odvolává se p edevším na odlišné historicko-kulturní aspekty a tradici jednotlivých školských systém , které jsou jako d ležité faktory v koncepcích mezinárodních výzkum (nap . PISA nebo PIRLS) zcela opomíjeny. Velmi podn tnými a inspirujícími byly p ísp vky týmu organizujícího mezinárodní výzkum PIRLS (na konferenci vystoupili I. Mullis, M. Martin, A. Kennedy a K. Throng), jehož lenové prezentovali dosud nepublikované výsledky PIRLS 2001 (Home Environments Fostering Children’s Reading Literacy (Domácí prost edí podporující d tskou tená skou gramotnost); Examining Gender, Early Literacy Activities, and Fourth Graders‘ Reading Habits and Attitudes in PIRLS 2001 (Zkoumání genderu, rann gramotnostních aktivit, zvyk a postoj žák tvrtých ro ník v PIRLS 2001)), seznámili poslucha e s erstvými novinkami z vyhodnocování mezinárodního výzkumu PIRLS 2006 (je velmi smutné a z dlouhodobého pohledu neš astné, že tohoto šet ení se již eská republika neú astnila) a p iblížili p ípravy na rok 2011, kdy se bude soub žn konat výzkum PIRLS a výzkum TIMSS. Do konferen ního d ní se aktivn zapojili ty i ú astníci z eské republiky. Dr. M. Ernestová (PdF J U) prezentovala p ísp vek o historickém vývoji výuky slovní zásoby v cizím jazyce a byla vybrána jako p edsedkyn jedné ze sekcí. V. Najvarová a P. Najvar (CPV PdF MU) prezentovali výzkumný design a výsledky empirického šet ení tená ských dovedností žák 1. stupn ZŠ a spole n s dr. J. Doležalovou (PdF UHK) p edstavili výsledky pr zkumu tená ských dovedností student pedagogických fakult MU a UHK. Zm nou oproti d ív jším evropským konferencím je zp sob publikování prezentovaných p ísp vk . K dispozici je kniha abstrakt (k nahlédnutí v CPV PdF MU), která obsahuje anotace všech prezentovaných p ísp vk . P ísp vky, které auto i zpracují do psané podoby, budou v pr b hu listopadu zve ejn ny v plném zn ní na konferen ních webových stránkách (www.dgls.de/conference/) a navíc bude vydán sborník vybraných p ísp vk v knižní podob . 72
Všichni p íznivci tení a gramotnosti se již nyní mohou t šit na p íští ro ník evropské konference o tení, která se uskute ní v roce 2009 v portugalském m st Braga. Veronika Najvarová, Petr Najvar (CPV PdF MU) Konference Evropské asociace pro výzkum p írodov dného vzd lávání (21. – 25. 8. 2007, Malmö) Výzkum v oborových didaktikách se v pr b hu posledních desetiletí rozvinul do té míry, že se jeho provád ní stále výrazn ji institucionalizuje a stává se záležitostí specializovaných asociací. Evropská asociace pro výzkum p írodov dného vzd lávání – European Science Education Research Association (ESERA) vznikla v roce 1995. Jejím cílem je podporovat výzkum p írodov dného vzd lávání v Evrop , vytvá et platformu pro spolupráci mezi výzkumníky z r zných evropských zemí a reprezentovat profesní zájmy u itel p írodov dných p edm t (více viz na: http://www.naturfagsenteret.no/esera/). Evropská asociace pro výzkum p írodov dného vzd lávání po ádá ve dvouletém intervalu konference, na nichž je prezentováno široké spektrum p ísp vk vztahujících se k metodologii a výsledk m výzkumu p írodov dného vzd lávání. V termínu 21. – 25. 8. 2007 po ádala ESERA svoji konferenci na univerzit ve švédském Malmö. Odborná kvalita prezentovaných p ísp vk byla garantována recenzním ízením. Každý z p ihlášených p ísp vk byl ješt p ed konferencí recenzován dv ma nezávislými odborníky a teprve v p ípad jejich pozitivního hodnocení byl p ísp vek zahrnut do programu konference. Jednacím jazykem byla výhradn angli tina. V pr b hu konference odezn lo šest klí ových referát : U ení z r zných úhl pohledu: od Piageta k situované kognici (Joan Blissová); Co nám m že íci Vygotský o p írodov dném vyu ování? Propojení sociokulturní teorie s výukovou praxí (Phil Scott); Za sbližování: rekonstrukce p írodov dného/environmentálního vzd lávání pro vzájemné porozum ní (Annette Gough); Dvacet let multikulturního p írodov dného vzd lávání: ohlédnutí a výhledy (Eva Krugly-Smolska); Gender a evropské p írodov dné vzd lávání v kulturním pohledu (Cathrine Hasse); P írodov dné vzd lávání jako disciplína: napl uje náš výzkum naše aspirace? (Norman Lederman). Jednotlivé referáty reprezentovaly aktuální problémy p írodov dného vzd lávání a vyvolaly zna ný zájem auditoria. Patrn nejv tší odezvu m l referát Phila Scotta, v n mž byl ilustrován zajímavý výzkumný p ístup umož ující studovat výukovou komunikaci. V pr b hu p ti konferen ních dn odezn lo tém t i sta p ísp vk a bylo prezentováno p ibližn sto poster . Ty se vztahovaly zejména k problematice vyu ování, u ení a výuky v rámci p írodov dných obor i p edm t . Zna ná pozornost byla v nována také kurikulu p írodov dného vzd lávání (pojetí p írodov dné gramotnosti; vytvá ení standard a kompeten ních model ; evaluace kurikula). Re73
flektovány byly dále otázky související se zájmy, postoji a hodnotovou orientací žák v p írodov dném vzd lávání. Pom rn vyvážen v nich byly zastoupeny p írodov dné p edm ty: fyzika, chemie, biologie a environmentální výchova. V ad sympozií a referát byla v nována pozornost výzkumné metodologii (koncepce longitudinálních a transverzálních studií; kvalitativní výzkum p írodov dné výuky – kódování; on-line diskurzivní analýza dialogu, argumentace a utváení významu; využití modelu didaktické rekonstrukce ve výzkumu vyu ování a u ení; analýza kompetencí; analýza u ebnic). Auto i této zprávy se v rámci konference podíleli na uspo ádání sympózia s názvem On the power of videostudies in investigating instructional practice in different countries (Možnosti využití videostudií p i výzkumu výuky v r zných zemích), kde prezentovali metodologické zkušenosti získané v rámci videostudie fyziky, která je realizována v CPV PdF MU od roku 2004. Další konference Evropské asociace pro výzkum p írodov dného vzd lávání se bude konat v roce 2009 v tureckém Istanbulu. Tomáš Janík, Marcela Janíková (CPV PdF MU) Škola a zdraví: 3. konference Škola a zdraví 21 a 35. konference pro podporu d tí a mládeže Konference se konala v rámci výzkumného zám ru „Škola a zdraví pro 21. století“ (MSM 0021622421) ve dnech 27. – 29.8. 2007. Podobn jako p edchozí i letošní konference byla asov rozsáhlá a obsahov bohatá, takže zpráva o ní m že zaznamenat jen nejd ležit jší údaje. Jednání konference probíhalo jednak v plénu, jednak v p ti sekcích, které poskytly p íležitost rozvést ešené otázky. Po slavnostním zahájení a projevech host si plénum vyslechlo 10 referát z r zných díl ích oblastí sledované problematiky, které p edznamenaly další jednání. E. ehulka, hlavní ešitel projektu a organizátor konference, seznámil s ešeným výzkumným zám rem, p iblížil zejména jeho dlouhodobou historii na fakult a nastínil další perspektivy. J. Hol ík podal informaci o aktivitách Sv tové zdravotnické organizace od r. 2004, kdy byl schválen materiál pro sledování životního prost edí a zdraví, od n hož se odvíjejí další aktivity v tomto sm ru. V. Smékal vnesl do jednání psychologický aspekt analýzou prožitk d tí na po átku dospívání s akcentem na jejich t lesnou, psychickou a sociální pohodu. Další úvodní referáty se týkaly otázek zdraví ve školním kurikulu, výchovy ke zdravé výživ a dalších problém . Z jednotlivých sekcí vybereme jen n které p ísp vky, které nejvíce zaujaly svým tématem nebo p ínosem. V sekci Výchova, vzd lávání a zdraví E. ehulka referoval o výsledcích analýzy životopis 50 u itelek základních škol a ukázal možnost poznání kvality života a životního stylu této profese. V dalším referátu spolu s O. ehulkovou oz ejmil, jak výkon povolání a životní styl ur uje kvalitu života. Zdravotní hledisko 74
u itelské profese bylo obsahem vystoupení S. St elce a J. Krátké, B. Lazarové a J. Kolá e, J. ezá e, R. Kohoutka, J. Stracha a dalších referujících. Zaujaly p ísp vky týkající se školních vzd lávacích program (L. Mužíková), zdravotní výchovy v matematice (J. Novotná), výuky genetiky (M. Havelková aj.), zdravotní t lesné výchovy (M. Trávní ek a V. Mužík), životního prost edí (H. Horká a Z. Hromádka), rizikového chování (T. ech a I. Hanáková). Sekce podpora zdraví d tí a mládeže se orientovala na faktory ohrožující zdraví, nap . na problematiku šikany (M. Blahutková a M. Charvát), na drogovou scénu (P. Kachlík a M. Havelková), na prevenci kou ení (I. Žaloudková a D. Hrubá), na podporu psychického zdraví (A. Prokopová), na zm ny životního stylu (J. Skácelová) a na další speciální otázky zdravotní výchovy. Také referáty v sekci Doprava a prevence úraz byly p ínosem pro zdravotní výchovu, protože úrazy d tí v doprav mají stoupající tendenci. Sekce Varia doplnila analýzu zdravotní problematiky o další d ležité aspekty, které se týkaly konkrétních zkušeností, historických, filozofických a dalších hledisek ve vztahu k zdravotnímu vzd lávání. Nelze opomenout ani diskuse u poster , které pro jejich množství nelze ani stru n p ehlédnout. I z letmého vý tu autor a témat (z celkového po tu 97!) lze vid t, že Pedagogická fakulta MU se stala místem, kde se problematika zdraví d tí a mládeže intenzivn zkoumá, a to dlouhodob , o emž sv d í ada sborník podávajících sv dectví o tomto úsilí. Je t eba si jen p át, aby dosažené výsledky ovlivnily p ípravu budoucích u itel a aby se jejich prost ednictvím promítly do každodenního života školy, rodiny i ve ejného života. Josef Ma ák (CPV PdF MU) Zpráva z konference EARLI 2007 v Budapešti Ve dnech 28. 8. – 1. 9. 2007 se v Budapešti konala 12. mezinárodní konference Evropské asociace pro výzkum u ení a vyu ování (European Association for Research on Learning and Instruction – EARLI) s názvem Rozvíjení potenciál pro u ení (Developing Potentials for Learning). Konference pat í mezi hlavní události v oblasti výzkumu výuky a p ináší nejnov jší poznatky a trendy. Poprvé se konala v regionu st ední Evropy a zašti ovala ji Pedagogická fakulta Univerzity v Szegedu, Ma arská akademie v d a Univerzita Eötvöse Loránda v Budapešti, jež je vedoucí institucí v oblasti pedagogiky v Ma arsku a která poskytla konferenci reprezentativní prostory. Konference se ú astnilo více než 1800 odborník p evážn z Evropy, ale také Severní Ameriky a Austrálie. Siln bylo zastoupeno N mecko (více než 250 ú astník ) a také hostující zem Ma arsko (54 ú astník ). eská republika byla jako v p edchozích letech zastoupena spíše sporadicky, letos pouze jedním p ísp vkem (Janík, Miková, Najvar) a jedním posterem (Vl ková). 75
V inspirativních formách, v nichž se konference realizovala, byla ú astník m nabízena zvaná sympózia s diskutanty shrnujícími aktuální stav ešení daného tématu tak, jak se odráželo v prezentovaných p ísp vcích, a reagujícími na prezentované výsledky. Diskutanty jsou celosv tov známí odborníci na dané téma. K ú asti na sympózia zve EARLI a speciální pracovní skupiny (special interests groups – SIG) EARLI nebo jsou navržena leny EARLI a výbor konference zve vybrané oborníky. Konají se i hlavní referáty, v nichž je poskytnut p ehled o ur itém tématu a otázky pro budoucí výzkum. Do základních forem, v nichž se konference odehrávala, pat í také velké množství sekcí s prezentacemi, desítky poster , setkání pracovních skupin, prezentace významných asopis a prezentace nakladatelství. Hlavní referáty se týkaly neurov dy v pedagogice (V. Csépe), prevence tená ských obtíží (B. Foorman), rozvoje potenciálu pro u ení (J. Hattie), motivace a identity v procesech u ení a vývoje (A. Kaplan), u ení s animacemi (R. Lowe), vzd lávacích výsledk univerzitních student (H. Mehan), sebe ízením a autoregulací (P. Nenniger), porozum ní racionálním ísl m (T. Nunes), u ení a motivace v mate ských a primárních školách (J.-E. Nurmi), rozdíl v práci u itele v oblasti morálního vývoje a religiózní/spirituální zm ny (F. Oser) a výzkumu tzv. workplace learning – výzkumu u ení na pracovišti (P. Tynjälä). Sympózia zvaná EARLI zahrnovala témata jako sou asný metodologický a teoretický vývoj v teorii konstrukci matematických znalostí (L. Verschaffel), trendy ve výukovém designu komplexního u ení (J. van Merriënboer), sociáln konstruované autoregulované u ení a motivace k u ení (S. Järvela), konceptualizace u ení v multikulturních komunitách (G. de Abreu), evaluace prost ednictvím škál velkých výzkum tzv. large-scale assessment z národního a mezinárodního hlediska (C. Artelt) a expertní panelovou diskusi na téma scientometrie1 jako kvantitativní sebereflexe sociálních v d (B. Csapó, A. Schubert, E. Lehtinen, R. Säljö, W. Schnotz). Zvaná symposia speciálních pracovních skupin se zabývala participací žák na procesech hodnocení, novými tématy a metodologickými postupy ve výzkumu porozum ní textu a obrazovým materiál m, teoriemi konceptuální zm ny, vlivem individuálních charakteristik a vyu ovacích p ístup , principy vyu ování, motiva ní teorií a výzkumnou metodologií, varia ní teorií, transmisí sociálních kompetencí ve škole a ve vrstevnické skupin , bílými místy v evropském výzkumu vyu ování a vzd lání u itel , rozvojem tení, morální výchovou, inkluzí, metodologií výzkumu metakognice, kvalitativními metodami zjiš ování znalostí a u ení, efektivitou vzd lávání, aktuálním vývojem v designu e-learningu. Sekce s prezentovanými p ísp vky (paper) pokrývaly velmi širokou oblast výzkumu u ení a vyu ování, stejn tak jako zhruba dv st poster . 1
Scientometrie – disciplína zabývající se hodnocením v decké práce. 76
Sborník abstrakt z konference je k dispozici v elektronické i tišt né podob (ISBN 978-963-482-837-2). Webové stránky konference obsahují mimo jiné i seznamy p ísp vk a sekcí http://earli2007.hu/nq/home/. Konference se koná jednou za dva roky, p íští ro ník bude v Amsterdamu v roce 2009. P ísp vky se odevzdávají do zá í 2008, a to v podob abstraktu o 100 – 300 slovech a souhrnu o rozsahu 600 - 1000 slov zahrnujícího popis cíle, metodologii, zjišt ní a význam daného výzkumu z hlediska pedagogiky. P ísp vky jsou na základ posouzení dvou recenzent p ijímány jako postery, významn jší p ísp vky jako „paper“ (prezentovaný p ísp vek). Samotné konferenci EARLI p edchází dvoudenní konference JURE (Junior Researchers) ur ená za ínajícím mladým v dc m. Nejlepší postery JURE jsou navíc prezentovány i v rámci EARLI konference. Informace o asociaci a jejích aktivitách lze najít na stránkách http://www.earli.org/. Jsou zde také informace o lenských podmínkách, abstrakty z konferencí a aktivity jednotlivých SIG. EARLI vydává také asopis Learning and Instruction (U ení a výuka), nov také asopis Educational Research Review, jehož p edplatné je zahrnuto v lenském p ísp vku a je zam en na publikování p ehledových studií z výzkumu výchovy a vzd lávání. EARLI také iniciuje a garantuje vydávání odborných publikací v edi ní ad Advances in Learning and Instruction (Pokrok v oblasti u ení a vyu ování). Zvážíme-li, že v oblasti teorie u ení a vyu ování a p ípadn i jejich výzkumu pracuje pravd podobn nejv tší množství odborník ve srovnání se všemi dalšími jednotlivými oblastmi v dy v R, je reprezentace oboru na mezinárodní úrovni velmi nevyrovnaná. Konference EARLI svým zam ením odpovídá zam ení devíti pedagogických fakult R a odborník z oblasti pedagogických disciplín, oborových didaktik, pedagogické psychologie a dalších p íbuzných disciplín z dalších institucí, ú ast na ní je dostupná, byla by p ínosná pro eskou odbornou ve ejnost a p isp la by k reprezentaci eské republiky v dané oblasti na mezinárodní úrovni. Kate ina Vl ková (CPV PdF MU)
77
Hodnoty a výchova aneb co p inesla v decká konference katedry pedagogiky PdF MU Je legitimní, že se odborné diskuse o hodnotách po ádají na pedagogických fakultách; axiologická dimenze sv ta neodd liteln souvisí s výchovou a potažmo tedy s p ípravou pedagog . Ti vlastn reprezentují výkonnou složku širší profesní skupiny odborník , zabývajících se otázkami spole enské morálky, lidského jednání a chování v kontextu hodnotových hierarchií a v d sledku toho kvality života lidí, kte í spole nost tvo í. Ve dnech 30. – 31. srpna 2007 se na PdF MU v Brn konala pod záštitou katedry pedagogiky v decká konference, kterou její garanti doc. PaedDr. Hana Horká, CSc., a doc. PhDr. Stanislav St elec, CSc., uvedli takto: „Výchova a vzd lávání u nás i ve sv t pot ebuje formulaci adekvátních cíl a prost edk , sledujících pozitivní, všeobecn lidské ideály. T mto otázkám bude v nována pozornost na konferenci katedry pedagogiky v t chto problémových okruzích: • Prom ny hodnot v sou asné spole nosti; • Hodnotové aspekty v kurikulu ZŠ a SŠ; • Axiologická dimenze v programech studia u itelství“. as konání konference a její téma vhodn konvenovalo s oslavami významného životního jubilea paní prof. PhDr. Stanislavy Ku erové, CSc., první d kanky fakulty po listopadu 1989, která také p ednesla úvodní referát k tématu v plénu pod názvem Hodnoty a výchova. Zd raznila skute nost, že lov k je bytost sociální, která bez výchovy nem že existovat; ale nem li bychom podléhat sou asnému trendu, že je t eba vychovávat celebrity a „úsp šné“ lidi. Daleko d ležit jší je, aby ti, které vychováváme, byli spjati s p írodou, druhými lidmi a z stali sebou samými. Konstatovala, že „problém lov ka je problémem hodnot… a tedy hlavní problém pedagogiky je výchova k hodnotám sm ující k antropologické otázce, jak výchova podmi uje lidství.“ Charakterizovala proces hodnocení jako obecný princip samoregulace vlastní celé p írod , jako proces p ibližování vhodnému (dobrému) a vzdalování nevhodnému (zlému); v kone ném d sledku velmi p ípadn poukázala na význam lidského sv domí, které zajiš uje, „aby lov k cht l to, co má být (co je správné).“ Pro u itele to pak znamená podle jejích slov pokusit se budovat ostr vky „pozitivní deviace“, které otev ou cestu výchovy dobrým sm rem. S dalším zajímavým p ísp vkem se prezentoval pan prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc., který se zam il na možnosti zjiš ování hodnot v psychologii a pedagogice. Sv žím zp sobem nastínil aktuální výzkumné možnosti v oblasti hodnot (hodnotové orientace) a charakterizoval hodnoty jako kritéria, podle kterých posuzujeme význam, smysl a cenu v cí, které nás obklopují. Zd raznil význam hodnoty jako skute né psychologické kategorie, která má zásadní význam pro životní orientaci lov ka – a to nikoli jen ve spojení s jeho pot ebami, zájmy a cíli. 78
Doc. PhDr. Ing. Blanka Kudlá ová, Ph.D. z Trnavské univerzity poukázala na rizika a možnosti edukace v postmodern , kdy se pot eba pedagogiky jako v dy zachovat si svou autonomii dostává do konfliktu se spole enským relativismem v chápání lov ka. P ísp vek PhDr. Milana Valacha, Ph.D., analyzoval rozpor mezi lidskou p irozeností a základními charakteristikami sou asné spole nosti a protikladem mezi sou asným fundamentalismem a podmínkami dalšího rozvoje globalizující se lidské spole nosti; v tomto kontextu také poukázal na úlohu školy. Doc. PhDr. Anna Masariková, CSc., z UTB ve Zlín se zabývala axiologickou dimenzí výchovy k lidským práv m, které vymezuje jako všelidské hodnoty, významn determinující hodnotový systém každého lov ka. Prof. PhDr. Bohumír Blížkovský, CSc., se ve svém p ísp vku obrátil k tradici masarykovských hodnot a její aktuálnosti pro sou asnost. Druhou ást zasedání uvedl doc. PhDr. Stanislav St elec, CSc., tématem axiologické dimenze v koncepci p edm tu teorie a metodika výchovy, jak je realizována v u itelských studijních programech na PdF MU v Brn . Doc. PaedDr. Hana Horká, CSc., se zabývala významem hodnotové kompetence p i formování systému klí ových kompetencí budoucích u itel primární školy; zd raznila prioritu výchovy k hodnotám v intencích sou asné vzd lávací koncepce, která vyžaduje adekvátní posun v profesionální p íprav u itel . T etí, záv re nou ást konference, zam enou na hodnotové aspekty v kurikulu ZŠ a SŠ, zahájil prof. PhDr. Josef Ma ák, CSc., který aktuáln podtrhl nad asovou pozici hodnotových témat ve školním kurikulu a upozornil na reálné oslabení pozic duchovních hodnot ve prosp ch utilitárních v sou asné kurikulární koncepci (RVP ZV). Na n j navázal doc. PhDr. Evžen ehulka, CSc., tématem „Zdraví jako hodnota v pojetí u itelek základních škol“; p edložil výsledky širokého výzkumu pojetí zdraví u eských u itelek a jejich ochoty a schopnosti pracovat s t mito koncepty v pedagogické innosti i v sebevýchov . Aktualizace a redefinování „zdraví“ m že podle n j vytvá et užite nou perspektivu ve výchovné práci a na nové úrovni integrovat hodnoty postulované v m nících se v dních oborech. Neklademe si za úkol komentovat všechny p ísp vky ú astník konference, jejich obsah bude tená m k dispozici na stránkách sborníku, který se p ipravuje. Nicmén dalšími významnými tematickými okruhy byly: • etika a etická (prosociální) výchova ve školní edukaci, ale také v p íprav budoucích u itel ; • hodnotové aspekty školního kurikula ve vztahu ke klí ovým kompetencím na všech stupních školního vzd lávání; • vliv hodnotové výchovy na utvá ení pozitivního životního stylu žák a student ; • hodnotové aspekty rozmanitých kulturních prost edí: evropská dimenze, gender, multikulturalita obecn ; atd. 79
Konference jako taková, ale i podn tné kuloárové rozhovory odborník , sdílejících téma hodnot jako sty ný bod v širokospektrém oboru p ípravy u itel , ukázaly, že p es všechny nejistoty postmoderního sv ta je t eba v zájmu budoucího života našich d tí – jako rodi e, u itelé i odborná ve ejnost – podpo it význam hodnotové výchovy ve všech oblastech p sobení na spole nost. Konference „Hodnoty a výchova“ prob hla pod záštitou d kana PdF MU doc. RNDr. Josefa Trny, CSc., a vedoucího katedry pedagogiky doc. PhDr. Old icha Šimoníka, CSc., a reprezentuje další významný po in tohoto pracovišt na poli setkávání odborné ve ejnosti. Hana Filová (KPd PdF MU) The evolution of children’s play (5. – 7. 9. 2007) Tento název nesla již dvacátá tvrtá celosv tová konference o h e, která se uskute nila na Pedagogické fakult MU ve dne 5. – 7. 9. 2007. Konferenci oficiáln poádal International Council for children’s play (ICCP, http://www.iccp-play.org), ale organiza n ji zajiš ovali pracovníci Katedry sociální pedagogiky PdF MU. Tém padesát ú astník z r zných kout sv ta diskutovalo o edukativním významu hry, d tských h iš , p edstavovali r zné projekty založené na p irozené d tské h e, diskutovali nad záv ry svých výzkum a nebo informovali o hra kách z r zných kulturních kontext . Sou ástí t ídenní konference byl bohatý kulturní a doprovodný program. V prostorách PdF MU mohli ú astníci navštívit výstavu hra ek a deskových her eských výrobc , v m stském muzeu Špilberk pak vzhlédli soukromou tematicky orientovanou sbírku hra ek z minulého století. B hem spole enského ve era se p edstavil d tský cirkus Legrando (www.legrando.cz) a každý zájemce mohl vstoupit do sv ta her a vyzkoušet si jednu z vybraných cirkusových dovedností, ch zi po lan , žonglování, to ení s talí i, jízdu na kole a mnoho dalších. Nejv tší ocen ní však prost ednictvím potlesku a jásotu sklidili studenti dramatické výchovy PdF, kte í v rolích postav z cirkusu provázeli ú astníky celou konferencí a dodávali mnohdy vážným v deckým p ísp vk m a diskusím pat i né odleh ení. Nezbývá než pod kovat všem organizátor m, p edevším koleg m z Katedry sociální pedagogiky, ale též student m za dobrou organizaci. V sou asné dob je p ipravováno interaktivní CD s jednotlivými p ísp vky. Budete-li mít zájem, napište nám, další podrobnosti o konferenci jsou ješt stále dostupné z webových stránek (www.ped.muni.cz/ICCP). Ji í N mec (KSoP PdF MU)
80
P ístupy ke vzd lávání žák se specifickými poruchami u ení na základní škole Dne 12. zá í 2007 prob hla 1. konference výzkumného zám ru PdF MU MSM0021622443 Speciální pot eby žák v kontextu Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání pod názvem P ístupy ke vzd lávání žák se specifickými poruchami u ení na základní škole. Místem setkání byla Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brn , konference s mezinárodní ú astí byla realizována pod záštitou d kana PdF MU doc. RNDr. Josefa Trny, CSc., který v úvodu p ivítal její ú astníky spole n s prod kanem pro v du a výzkum PdF MU doc. PaedDr. Vladislavem Mužíkem, CSc. Její organizáto i – Katedra speciální pedagogiky ve spolupráci s dalšími katedrami PdF MU a spole nost Dyslexie, pojali toto setkání jako p íležitost k vým n názor úzce zam ených na aktuální problematiku vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami v kontextu zavád ní Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání. Proto i p ísp vky jednotlivých referujících se zabývaly zejména posuny a trendy ve vzd lávání, a to až po jejich projekci. Konference byla realizována ve dvou blocích, v prvním bloku, konaném dopoledne byly prezentovány hlavní referáty, v odpoledních blocích kontinuáln následovalo jednání v sekcích. Po úvodním zahájení v aule PdF MU m li zú astn ní možnost shlédnout zda ilé vystoupení student JAMU, oboru Výchovná dramatika pro neslyšící. Jako první na konferenci vystoupila prof. PhDr. Marie Vítková, CSc., která spole n s doc. PaedDr. Miroslavou Barto ovou, Ph.D., všechny p ítomné seznámila s ešeným výzkumným zám rem PdF MU „Speciální pot eby žák v kontextu Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání“. P ednášející pohovo ili o p edm tu innosti výzkumného zám ru, realizovaného jako aplikovaný výzkum, kterým je systematická tv r í innost v oblasti integrace/inkluze žák se speciálními vzd lávacími pot ebami do základní školy, p i emž je kladen d raz na postupnou implementaci Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání a výuku dle školních vzd lávacích program . Hlavní ešitel projektu prof. PhDr. Marie Vítková, CSc., rovn ž p edstavila jednotlivé výzkumné týmy. Za velice podn tný lze považovat p ísp vek PaedDr. Vandy Hájkové, Ph.D., jenž nesl název „Integrativní pedagogika v kontextu základního vzd lávání“. V p ísp vku byla ešena otázka integrace jakožto impuls zm n v základním vzd lávání, dále autorka rovn ž vhodn analyzovala 5 tezí k pojetí integrativní pedagogiky. Pro ú astníky konference bylo jist zajímavé i vyjád ení se k problematice integrativní teorie a kvalit sou asné vzd lávací praxe. Záv r p ísp vku byl v nován v sou asné dob velmi diskutovanému tématu, konkrétn integrativní pedagogice v odborné p íprav u itel . Dalším referujícím byla doc. PaedDr. Olga Zelinková, CSc., která se ve svém referátu zam ila na strategii vyu ování a u ení žák se specifickými poruchami u ení. Dopolední blok konference uzav ela svým p ísp vkem prof. PaedDr. Alica Van ová, CSc. Ta ve svém vystoupení 81
zú astn né seznámila s aktuálním stavem a trendem integrace v edukaci žák se specifickými poruchami u ení na Slovensku. Další ást konference probíhala na základ výb ru nabízených témat, které byly p edm tem innosti jednotlivých sekcí. Ú astníci konference tak m li možnost aktivn se zú astnit jedné z celkem jedenácti nabízených sekcí dle vlastního výb ru. Sekce byly zam eny následovn : p ístupy v edukaci žák se specifickými poruchami u ení, specifika vzd lávání žák se smyslovým postižením na základní škole, alternativní metody ve výuce cizích jazyk u žák se specifickými poruchami u ení, dyskalkulie a další poruchy u ení v matematice, komunika ní kompetence žák základní školy, edukace žák s problémy v chování, profesní orientace žák se speciálními vzd lávacími pot ebami, dramatická výchova p i práci se žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami, eský jazyk a literatura v procesu komunikace, edukace žáka s chronickým onemocn ním a za len ní d tí se speciálními vzd lávacími pot ebami ve školním vzd lávacím programu. Ú astníci konference jist ocenili rozmanitost jednotlivých sekcí, z nichž si každý mohl vybrat tu oblast, která je mu blízká. B hem jednání si všichni p ítomní mohli sd lit své post ehy, poznatky, zkušenosti z praxe a otev ít tak nová témata k další diskusi. Kladem jist byla velmi konkrétní a otev ená vystoupení v r zných okruzích. P ínosem pro zú astn né bylo, že ihned na zahájení konference obdrželi sborník anotací p ísp vk s p ílohou CD ROM s plným zn ním p ednášených p ísp vk , který se pro mnohé m že stát cenným zdrojem inspirace. Záv rem mi nezbývá než konstatovat, že p estože byla ešena vysoce odborná problematika, celá konference se nesla v p íjemném duchu a „p ipravila p du“ pro realizaci dalších konferencí výzkumného zám ru, které budou v nadcházejících letech následovat. Ilona Bytešníková (KSpP PdF MU) Ohlédnutí za 15. ro níkem mezinárodní konference „Geografické aspekty st edoevropského prostoru“ V polovin zá í uspo ádala katedra geografie PdF MU na p d Pedagogické fakulty již patnáctou geografickou konferenci, na níž se sešlo více než sto geograf z eských zemí a Slovenska. Konference se b hem let stala nejv tším geografickým setkáním v dc , u itel a student v eské republice. „ eskoslovenští“ geografové již od za átku po ádání konferencí projevovali zájem o v decké p ednášky i kontakty z obou stran eskoslovenské hranice a je pot šující, že stále roste po et ú astník i zájem odborník p íbuzných obor z oblasti v d o Zemi i spole enských v d. Geografové eské republiky se na v tším fóru scházejí pouze p i sjezdech eské geografické spole nosti po ádané ve ty letých cyklech.
82
Po et ú astník geografických konferencí po ádaných katedrou geografie PdF MU 120
105
100 80 60
54
57
66
69
78
115
79
40 20 0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2007
U zrodu myšlenky po ádání geografické konference stál doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc., a vedoucí kateder obou partnerských pracoviš – prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc., a Prof. RNDr. Vladimír Drgo a, CSc. Kone ný tvar mezinárodní spolupráce Katedry geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a P írodov decké fakulty Univerzity Mateja Bella v Nit e vtiskli vedoucí obou pracoviš v podob podepsání dohody o st ídavém po ádání konference na eské a slovenské p d . Postupn se také koncipovala redak ní rada sborníku z konference, jejímiž leny se stali zástupci obou kateder. Garanty eských ro ník byli postupn jednotliví u itelé katedry – doc. Hofmann, dr. Me iar, dr. Borecký, doc. Novák a dr. Svato ová, kte í se stali i editory sborník konference. Program konference se ustálil na základních oddílech reprezentovaných spole nými jednáními v plénu, komorn jšími vystoupeními v tematických sekcích a na exkurzi do geograficky zajímavých míst Moravy i Slovenska. Plenární zasedání je v nováno geografickým problém m p edneseným nejvýzna n jšími p edstaviteli geografie. Po et sekcí se rozrostl na sou asných p t v novaných fyzické, socioekonomické a regionální geografii, didaktice geografie a geoinformatice spolu s kartografií. Exkurze b hem let zavedly ú astníky do Moravského krasu a vzpomínky spojené s nezapomenutelnými zážitky ze sestup do veejnosti nep ístupných prostor Bý í skály i Rudického propadání jsou tématem veerních neformálních debat stejn jako výsledky esko-slovenského klání v kuželkách na jedovnických drahách. První konference se zam ovaly p edevším na spolupráci v oblasti výuky geografie a problematiky regionální geografie v eské republice a Slovenské republice, letošní ro ník preferoval syntetizující geografická témata. K tradi ním p ti sekcím p ibyla v roce 2007 sekce panelová umíst ná na rozlehlé chodb t etího patra budovy Po í í 7. Plenární zasedání se konalo v aule . 50 a jeho moderování se ujal doc. Novák. V brzkých odpoledních hodinách v novali ú astníci konference as posterové sekci, dávali hlasy nejlepším poster m a po 15. hodin se rozešli 83
k jednání v sekcích s živou diskusí. Oficiální program konference spojený s vystoupením p edsed sekcí, jejich krátkým shrnutím a s vyhlášením vít z Sout že o nejlepší poster ukon ila dr. Svato ová, letošní organizátorka konference. Krajina moravských úval a dozrávajícího vína se stala cílem letošní geografické exkurze, stejn jako moravský sklípek s cimbálovou muzikou a tradi ní ochutnávkou moravských vín, který p ivítal geografy až v pozdních ve erních hodinách. Sou ástí konference se stala Sout ž o nejlepší vysokoškolskou práci z geografie, kterou pod záštitou eské geografické spole nosti zorganizovali doc. Hofmann a doc. Kolejka. Její ú astníci, studenti eských vysokých škol, obhajovali svoje práce p ed odbornou komisí, jež v záv ru konstatovala celkov velmi vysokou úrove prací i sout žících projevující se i v odborn vedené a zanícené diskusi. Po ukon ení obhajob se studenti rozptýlili po sekcích a dostali se tak do kontaktu s osobnostmi v dního oboru. Výsledky sout že byly slavnostn vyhlášeny na záv re ném jednání konferujících. Snad se nebudeme p esp íliš chválit, jestliže v záv ru našeho textu konstatujeme, že ú astníci konference byli i letos velmi spokojeni a rozcházeli se s p áním brzkého obdobného setkání. Jejich i náš dík pat í koleg m z katedry i paní sekretá ce, kte í pomohli s organizováním letošního ro níku konference a studentské v decké sout že. Hana Svato ová, Eduard Hofmann (KGe PdF MU) Zpráva z XV. konference eské asociace pedagogického výzkumu Sv t výchovy a vzd lávání v reflexi sou asného pedagogického výzkumu Letošní konference APV se konala ve dnech 12. – 14. zá í 2007 pod záštitou rektora Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. Po uvítání a zahájení konference p edsedkyní APV doc. PhDr. Miladou Rabušicovou, Ph.D., z Ústavu pedagogických v d Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se v rámci hlavních referát zamýšlela doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc., nad prom nami pedagogické terminologie a prof. PhDr. Jan Pr cha, DrSc., p edstavil projekt Pedagogická encyklopedie, který má být reprezentativním produktem eské pedagogické v dy. Zahrani ní p ísp vek dr. Kirsi Pyhältö z univerzity v Helsinkách nás uvedl do problematiky školských reforem ve Finsku. Jednání v sedmi sekcích bylo živé, i když p ísp vky nebyly vždy tematicky jednotné. Hojn navšt vovaná byla sekce vedená PhDr. Tomášem Janíkem, Ph.D., M.Ed., na téma Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy, mimo jiné s p ísp vky z videostudií Centra pedagogického výzkumu naší fakulty. Široká ú ast sv d í, zdá se, o tom, že kurikulum jako sou asné politické téma je v pop edí zájmu odborné ve ejnosti. Z dalších sekcí lze zmínit nap . sekci Výzkum vzd lávání u itel i sekci Výzkum vnit ní prom ny školy v širších sociálních souvislostech. 84
Témata p ísp vk jednotlivých sekcí jsou dostupná na internetu: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/capv15/. V rámci konference se jako tradi n konala lenská sch ze APV, kde byl odhlasován institut estného p edsednictví a sou asn jako první estný p edseda zvolen prof. Jan Pr cha, zakladatel této asociace. Na spole enském ve eru promluvil mimo jiné prof. Ivan Vysko il z Ústavu pro výzkum a studium autorského herectví na DAMU. Na konferenci navazoval doktorský seminá o kvalitativním výzkumu v pedagogických v dách ve form p ednášek (Mgr. Klára Še ová, Ph.D., Mgr. Martin Sedlá ek a Mgr. Karel ervenka) a dílen, zam ených na postupy, techniky a metody kvalitativního výzkumu (Mgr. Petr Novotný, Ph.D. a Mgr. Roman Šva í ek). Seminá organizoval v rámci projektu ESF Ústav pedagogických v d FF MU, který v sou asnosti p ipravuje také monografii ke kvalitativnímu výzkumu. Konference byla velmi dob e zorganizována a její další ro ník se bude konat v Hradci Králové. P ísp vky jsou p ijímány již v kv tnu i ervnu a konference se koná pravideln za átkem zá í (viz http://plone.phil.muni.cz:8088/wapv). Vendula Sob slavská (CPV PdF MU) Konference „50 let didaktiky fyziky v R“ Konference se konala ve dnech 13. a 14. 9. 2007 na PdF pod záštitou Fyzikální pedagogické spole nosti a katedry fyziky PdF MU. Bylo to slavnostní a sou asn pracovní setkání imponující jak po tem ú astník z R i SR, tak též p ednesenými referáty, které byly roz len ny do ty blok : jubilanti, didaktika fyziky, výuka fyziky a p íprava u itel a mladí didaktici fyziky. Režisér m setkání se výborn poda ilo skloubit ohlédnutí za významnými p edstaviteli oboru s ešením sou asných problém oboru i s další perspektivou, kterou reprezentovali nad jní doktorandi. Blok portrét jubilant p ipomn l stoleté výro í narození prof. Kašpara, RNDr. M. Chytilové, prof. J. Fuky a prof. Vanovi e, kte í shodou okolností p sobili na našich univerzitách v Praze, Brn , Olomouci a v Bratislav . O E. Kašparovi zasv cen hovo il prof. E. Svoboda z MFF UK, který podal pr ez jeho prací a vyzvedl jeho p ínos fyzikálnímu funk nímu myšlení a metodologickým otázkám didaktiky fyziky. Vzpomínka doc. J. Janase byla v nována RNDr. Mart Chytilové a jejímu p ínosu k rozvoji didaktiky fyziky, který není dosud pln docen n. Odkazem J. Fuky se zabýval doc. O. Lepil z P F UP, který p ipomn l Fukovy zásluhy o pokusy ve fyzice, o výukové filmy i jeho pozornost inovaci fyzikálních poznatk . Doc. J. Šebesta z MFF Univerzity Komenského vyzvedl zásluhy J. Vanovi e o reformu výuky fyziky na st edních i vysokých školách na Slovensku. V následujících dvou blocích se jednání konference zabývalo aktuálními problémy didaktiky fyziky a zejména p ípravou budoucích u itel . Z etných p ísp vk 85
uvedeme alespo n kolik. Problematiku oboru didaktiky fyziky otev el doc. J. Trna, d kan PdF MU, který poukázal na zm nu jejího paradigmatu, kdy od interpretace cizího integra ního pojetí p ešla didaktika fyziky k didaktické komunikaci. Ke stejnému tématu se vyjád ili prof. I. Volf, prof. L. Svoboda, prof. E. Mechlová a RNDr. R. Holubová. Zna ný zájem a diskusi vzbudily p ísp vky k výuce fyziky. Uve me alespo podn tný referát doc. P. Sládka Posuny v didaktice 3. tisíciletí a vystoupení RNDr. J. Svobodové, p inášející nové pohledy na výuku fyziky. Blok v novaný mladým didaktik m fyziky oprávn n dostal dvojitou asovou dotaci, protože p edstavil mladou generaci. Lze konstatovat, že p ednesená sd lení jsou p íslibem do budoucnosti didaktiky fyziky. Pedagogickou fakultu MU reprezentovali t i doktorandi, a to I. Vaculová (Fyzikální dovednosti a RVP), P. Novák (Jednoduché pokusy v RVP) a T. Milé (Meteorologie jako integrující u ivo na ZŠ). Z ostatních vysokých škol byly zastoupeny Karlova univerzita (3), Univerzita Palackého (1) a Vysoké u ení technické Brno (3). Všechna vystoupení zap sobila na p ítomné velmi pozitivn , což se projevilo v diskusi i v záv re ném hodnocení. Padesát let didaktiky fyziky v R bylo oslaveno d stojným zp sobem. Prokázala se dlouhodobá orientace fyzik na zkvalit ování vzd lávání, p lstoletá kontinuita fyzikáln didaktického myšlení. A co je nejd ležit jší – v tradici se pokra uje, nastupující generace vychází z pevného zázemí a navazuje na p edchozí výsledky. Konference zap sobila silným dojmem ze shromážd ní tolika odborník na danou problematiku i úrovní ešených otázek. S tím kontrastuje ur itá izolovanost didaktik fyziky od v deckých p edstavitel fyziky, obecných didaktik i od u itel z praxe. Údiv vyvolává, že akredita ní komise R nep iznává tomuto oboru v decký status, a koliv dosahované výsledky v pr b hu p l století jsou nesporné. Didaktika fyziky reprezentuje v dní obor, který pat í v našich podmínkách k velmi úsp šným, je t eba proto tuto situaci zm nit a umožnit jeho plný rozvoj ve prosp ch celého našeho školství. Josef Ma ák (CPV PdF MU) Workshop „On the Power of Videostudies“ (1. – 3. 11. 2007, Brno) Centrum pedagogického výzkumu PdF MU uspo ádalo pracovní seminá o metodologických problémech a výzkumných výsledcích videostudií probíhajících v eské republice a v N mecku. Z partnerského pracovišt – Institut pro pedagogiku p írodních v d v n mecké Kielu – byly p izvány kolegyn dr. Mareike Kobarg a dr. Katharina Schwindt. Jednacím jazykem seminá e byla angli tina, kterou ú astníci ú eln propojovali s n m inou. Dvoudenního seminá e se aktivn ú astnilo p ibližn 15 diskutujících. P áním úsp šného jednání ú astníky p ivítal d kan PdF MU doc. RNDr. Josef Trna, CSc. V prvním bloku jednání vystoupila dr. Mareike Kobarg s p ísp vkem Processoriented Teaching in German Physics Classrooms: Methods and Results of the IPN 86
Video Study. P edstavila design a díl í výsledky n mecké videostudie fyziky: vzorek, sb r dat, cíle, postup zpracování dat, jednotlivé kategoriální systémy a metodologické problémy. Poté poslucha e seznámila s práv probíhajícími analýzami procesuáln orientovaného vyu ování, které je operacionalizováno ve ty ech rovinách – aktivita žák ve výuce, poskytování zp tné vazby žák m, kvalita (kognitivní náro nost) u itelových otázek a u itelovo podp rné chování (scaffolding behaviour). Na základ analýz 100 hodin výuky fyziky v N mecku se ukázalo, že žáci nebyli asto aktivn zapojování do výuky, u itelé z ídkakdy poskytovali žák m hodnotnou zp tnou vazbu, asto žák m kladli kognitivn mén náro né otázky a podp rné chování u itel bylo jen z ídkakdy pozorovatelné. Nicmén mezi jednotlivými u iteli byly shledány zna né rozdíly. V odpoledním bloku tým pracovník CPV PdF MU p edstavil probíhající videostudie, které jsou realizovány v rámci projektu LC 06046 Centrum základního výzkumu školního vzd lávání (podrobn ji viz Bulletin 4/2007 nebo Orbis Scholae 1/2006). Nejprve byli poslucha i seznámeni s teoretickými východisky CPV videostudií a s jejich metodologií. Následn byly prezentovány výsledky jednotlivých videostudií (fyziky a zem pisu) a byly p edstaveny analýzy zamýšlené (angli tina a t lesná výchovy). Na záv r prvního dne seminá e byly bou liv diskutovány problémy a možnosti analýzy proces vyu ování a u ení založené na videozáznamu. Druhý den zahájila dr. Katharina Schwindt p ísp vkem Teachers Observe Classroom Videos: Possibilities to Diagnose Teacher Competencies. Poslucha i v n m byli seznámeni s možnostmi, jak využít videozáznamy ve vzd lávání u itel . V Institutu pro pedagogiku p írodních v d (IPN) byl vytvo en po íta ový program LUV (Lernen aus Unterrichtsvideos), který umož uje student m u itelství pozorovat, analyzovat a následn hodnotit videozáznamy hodin. Jejich hodnocení je pak porovnáno s expertním hodnocením t chto hodin a na základ zjišt ných rozdíl jsou diagnostikovány u itelské kompetence student . Odpolední jednání bylo v nováno diskusi o možnostech využití videostudií p i analyzování procesu výuky, chování u itele a žák , p íležitostí k u ení atp. Byly rovn ž projednány možnosti další spolupráce mezi IPN a CPV. Veronika Najvarová (CPV PdF MU)
87
+
&
&
Celofakultní mezioborová konference student doktorských studijních program Doktorským studijním program m se v rámci nové koncepce v dy a výzkumu na PdF MU v nuje mimo ádná pozornost. Hledají se mechanismy, které by p isp ly ke kontinuálnímu zvyšování kvality tohoto typu studia. Zdá se, že jeden z takových mechanism byl v roce 2006 nalezen v po ádání každoro ních celofakultních mezioborových konferencí student doktorských studijních program (viz k tomu Bulletin CPV 7/2006). Cílem t chto konferencí je zejména: • poskytnout prostor pokro ilým student m doktorských studijních program (DSP) realizovaných na PdF MU k prezentaci diserta ních výzkum ; • seznámit za ínající studenty DSP s diserta ními výzkumy student vyšších ro ník ; • porovnat oborov specifické v decké p ístupy jednotlivých DSP; • propracovávat spole nou pedagogickou základnu DSP na PdF MU. Uspo ádání této konference v roce 2007 bylo podpo eno fakultním projektem K 01/07 Celofakultní mezioborová konference student doktorských studijních program , který byl podán a ešen Centrem pedagogického výzkumu PdF MU. V souvislosti s konferencí byly uskute n ny následující aktivity: • Do 17. 9. 2007 byli p edsedy oborových rad doktorských studijních program PdF MU nominováni studenti, kte í budou na konferenci vystupovat. • Do 25. 9. 2007 byly vyhotoveny pokyny pro studenty v etn komentovaného vzorového konferen ního p ísp vku. • Do 30. 9. 2007 byli nominovaní studenti osloveni, byly jim zaslány pokyny k p íprav p ísp vku a prezentace. • Do 15. 10. 2007 p ipravovali studenti své studie. • Do 25. 10. 2007 byli osloveni posuzovatelé p ísp vk a koreferenti. • Do 15. 11. 2007 byly studie posuzovány mimofakultními oborníky (prof. J. Bártová, doc. M. Píšová, doc. M. Rabušicová, doc. J. Kysu an, doc. J. Slavík, doc. J. Valenta, dr. P. Jelemenská, dr. V. Žák) • Do 17. 11. 2007 byly posudky zaslány vystupujícím student m (jeden posudek obsahoval redak ní doporu ení k finální úprav p ísp vku; druhý posudek, vy88
pracovaný mimofakultním odborníkem, se týkal p edevším odborné stránky p ísp vku). • Do 29. 11. 2007 studenti p ipravovali své prezentace na konferenci, p edsedající sekcí p ipravovali svá úvodní slova, koreferenti p ipravovali své koreferáty. Byla zajišt na u ebna, vytišt ny programy konference, informace o konferenci byly vyv šeny na webu fakulty a konference byla zve ejn na v kalendá i akcí MU. Konference se konala dne 29. 11. 2007 na Pedagogické fakult MU. V p ti sekcích (výtvarná výchova, hudební teorie a pedagogika, speciální pedagogika, pedagogika, pedagogika se zam ením na oborovou didaktiku) bylo p edneseno 5 úvodních p ísp vk p edsed oborových rad (doc. PhDr. Lefteris Joanidis, prof. Michal Košut, Ph.D., prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. a prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc.), celkem vystoupilo 15 referujících (viz anotace níže) a 5 koreferent (doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc., prof. PhDr. Jind iška Bártová, doc. PhDr. Jaroslav Kysu an, CSc., doc. PhDr. Milan Pol, CSc. a PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.). Dle prezen ní listiny m la konference 96 ú astník . Hlavním publika ním výstupem z konference bude monotematické íslo asopisu Pedagogická orientace 1/2008, kde budou uve ejn ny p ísp vky všech vystupujících, kte í zohlední požadavky redakce asopisu (zejména: rozsah studie do 15 normovaných stran a pedagogické zam ení studie). Konferenci je dále v nován Bulletin CPV 6/2007. Výsledky konference se stanou p edm tem jednání Komise pro v du a výzkum na PdF MU a p edsed oborových rad doktorských studijních program realizovaných na naší fakult . Organiza ní model konference se ukázal jako vhodný a bude uplatn n p i po ádání podobných akcí v dalších letech. Tomáš Janík (CPV PdF MU)
89
Celofakultní mezioborová konference student doktorských studijních program – anotace p ísp vk
SEKCE 1: VÝZKUMY STUDENT DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU VÝTVARNÁ VÝCHOVA Cestou výtvarného um ní ke spole enským a technickým v dním obor m Zuzana Ištvanová Zám rem diserta ní práce „Cestou výtvarného um ní ke spole enským a technickým v dním obor m“ je p edevším socializace výtvarného um ní. D ležitou sou ástí projektu je zkoumání existence i možností zavád ní tzv. dopl ujících aktivizujících mezioborových galerijních program , jejichž cílem je oslovení p ípadných zájemc o výtvarné um ní p es jejich vlastní studijní obor i profesní zam ení. Výzkum zohled uje spole enské a technické v dní obory, u kterých existují návaznosti na projekty sou asného výtvarného um ní. Práce erpá z výsledk orienta ního dotazníkového pr zkumu situace v oblasti vnímání a rozum ní výtvarnému um ní provedeného v roce 2005 u student na vybraných fakultách vysokých škol v Brn a dále dotazníkového pr zkumu provedeného u návšt vník vybraných galerií v eské republice v letech 2006/2007. Využití nových médií ve výtvarných dílnách s mentáln postiženými Zuzana Strakošová Studie se zabývá vytvo ením funk ní multimediální dílny, ve které mohou pracovat mentáln postižení lidé. D ležitým aspektem této studie je popsat vytvo ený systém tak, aby byl dále využitelný v ústavní praxi. Projekt je inovativní, jelikož v širším m ítku zavádí do výtvarn -výchovné práce v ústavní pé i digitální technologie. Velmi pozitivním akcentem je rovn ž možnost zapojení kombinovan postižených klient , kterým je ada inností kv li typu postižení odep ena.
90
K dimenzím komunika ního pole: Galerijní animace jako výtvarná akce Barbora Svátková Výzkum k diserta ní práci „K dimenzím komunika ního pole: Galerijní animace jako výtvarná akce“ je motivován pot ebou vyplnit mezeru v situaci teorie a praxe sou asné eské galerijní pedagogiky a navázat na výtvarné p ístupy k vedení galerijní animace. Centrální otázka výzkumu zní: Jaké faktory charakterizují pr b h galerijní animace? Kdy je galerijní animace funk ní? Výzkum hledá odpov prost ednictvím sledování galerijní animace z hlediska její interak nosti a její procesuality. Výzkum je založen na 3 základních konceptech: 1. Struktura klí k interpretaci výtvarného díla – alternativy zprost edkování um ní reagující na prom nu interpreta ního rámce artefaktu v sou asné vizuální teorii. 2. Struktura faktor galerijní animace v eské republice, Slovensku, Rakousku a Francii. 3. Linie p ístup v sou asné galerijní animaci – typologie animátor .
SEKCE 2: VÝZKUMY STUDENT DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU HUDEBNÍ TEORIE A PEDAGOGIKA Vnímání hudebního díla Veronika Audyová P ísp vek „Vnímání hudebního díla“ p edstavuje n kolik základních tezí sou asné hudební sémiotiky v kontextu možné aplikace na výuku hudební výchovy na st edních školách. Objas uje principy hudebního „jazyka“ (paradigmatu), jenž se v každé stylové i žánrové rovin liší, a stanovuje si „jazyk“ Mozartova klasicismu jako východisko k uv dom lému poslechu hudebního díla. Rovn ž je zde p edstavena ojedin lá metoda, jež je ur ena k ov ování výsledk práce. Vztah hudební percepce a aktivního provozování hudby u st edoškolské mládeže Josef Secký Hudba je ur itým druhem komunikace, každé hudební dílo v sob nese sd lení. Schopnost porozum t tomuto sd lení je dána zvládnutím hudebního jazyka konkrétního díla. Lze p edpokládat, že schopnost hudební percepce je do zna né míry dána aktivním provozováním hudby. Zjišt ní zákonitostí hudební percepce a charakteristika hudebn percep ních dovedností sou asné st edoškolské mládeže byly hlavním cílem hudebn pedagogického výzkumu provedeného na gymnáziích v roce 2006. P i výzkumném šet ení byla zkombinována technika poslechového dotaz91
níku s metodou sémantického diferenciálu. Výsledky výzkumu potvrdily hypotézy, podle nichž mládež v nující se aktivn hudb je schopna hudbu p ijímat uv dom leji než ta, která hudbu neprovozuje. Eduard Tregler – osobnost ve vývoji varhanní hudby a pedagogiky Stanislava Syrková P ísp vek vychází z tématu mé diserta ní práce „Eduard Tregler – osobnost ve vývoji varhanní hudby a pedagogiky“. Vzhledem ke studiu na pedagogické fakult je jeho podstatou Treglerova práce pedagogická. P edstavuji v n m Eduarda Treglera (1868-1932) nejen jako koncertního varhaníka a hudebního skladatele, ale p edevším jako pedagoga varhanické školy a konzervato e v Brn . A práv zde vychoval Tregler v letech 19131932 adu varhaník , jejichž vedením, nebo pedagogickým p sobením jejich žák , vyrostla sou asná generace brn nských varhaník . Hudební preference vysokoškolské mládeže ve vztahu k minimal music So a Štoudková P ísp vek shrnuje výsledky a interpretace výzkumné sondy, která sledovala hudební preference vysokoškolské mládeže ve vztahu k minimal music a jí blízkým žánr m v oblasti artificiální a nonartificiální hudby (etnická hudba, world music, new age, tane ní hudba apod.). Vztah mladých lidí k minimal music byl interpretován na základ hodnocení t inácti ukázek t emi soubory respondent v sémantickém diferenciálu. První soubor tvo ili studenti s hudebním vzd láním na PdF, soubor druhý studenti s nehudebním vzd láním a soubor t etí studenti FAVU s um leckým, ale nehudebním vzd láním.
92
SEKCE 3: VÝZKUMY STUDENT DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA Vliv neléka ských služeb na kvalitu života pe ovatel o d ti s onkologickým onemocn ním Helena Va urová P edstavovaná práce se zabývá možnostmi ovlivn ní kvality života pe ovatel o d ti s onkologickým onemocn ním prost ednictvím neléka ských služeb. D raz je kladen zejména na nezastupitelnou úlohu vzd lávání a speciálního pedagoga v procesu lé by d tí se závažným onemocn ním – v našem p ípad se jedná o d ti s onkologickým onemocn ním.
Patologické závislosti v kontextu speciáln pedagogické teorie a praxe Karel Pan ocha Cílem práce byla komplexní analýza teoretických a empirických zdroj týkajících se problematiky zneužívání návykových látek u jedinc s postižením. Dále zjišt ní kvality života a základních socio-demografických ukazatel u jedinc ve výkonu trestu odn tí svobody zneužívajících návykové látky. Výzkumnému souboru 348 osob ve výkonu trestu odn tí svobody byl p edstaven komplexní dotazník obsahující dva nástroje k m ení kvality života AlQol9 a SQUALA. Výsledky šet ení prokazují sníženou kvalitu života u celé v ze ské populace a mimo ádn sníženou kvalitu života u skupin v z s poruchami chování, duševními poruchami, mentální retardací a v z trvale pracovn neza aditelných. U jedinc zneužívajících návykové látky byl významn snížen sociální status. Individualizovaný program zacházení a p ístup k terapii je základem pé e o osoby ve výkonu trestu odn tí svobody.
93
SEKCE 4: VÝZKUMY STUDENT DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU PEDAGOGIKA Vztahy mezi v domostmi, postoji a skute ným jednáním u žák druhého stupn základní školy v rámci environmentální výchovy Zden k Hromádka Studie prezentuje výzkum, který je zam en na zkoumání vztah mezi v domostmi, postoji a skute ným jednáním v rámci environmentální výchovy u žák druhého stupn základní školy. Deskriptivní ást výzkumu se zabývá zejména analýzou jednotlivých položek didaktického testu. Studie seznamuje tená e s teoretickými východisky pro výzkum, jeho cíli a popisuje uplatn nou metodologii. Zvolena byla kvantitativní metodologie, výzkumnými nástroji jsou didaktický test a dotazník. N které díl í výsledky jsou uvedeny v záv ru studie. tená ská gramotnost žák 1. stupn základní školy Veronika Najvarová V p ísp vku p edstavujeme výzkum tená ské gramotnosti žák 1. stupn ZŠ, který byl realizován ve školním roce 2005/6 na vybraných brn nských základních školách. Podrobn popisujeme výzkumný design, kombinující kvantitativní a kvalitativní metody zkoumání, jednotlivé použité techniky a nástroje, pr b h výzkumu a vybrané výsledky. Na záv r nabízíme k diskusi n která zjišt ní. Psychosomaticky koncipovaný seminá „Rétoriky a prezentace“ na Univerzit Tomáše Bati ve Zlín Eva Ochrym uková P ísp vek pojednává o psychosomaticky koncipovaném seminá i Rétoriky a prezentace na Univerzit Tomáše Bati ve Zlín , který absolvovali studenti 1. ro níku oboru Sociální pedagogika. D raz je kladen na význam nového pojetí p edm tu – koncepce s prvky psychosomatiky. Inspiraci pro toto pojetí autorka erpala z Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU v Praze a Ateliéru dramatické výchovy JAMU v Brn . Cílem p ísp vku je nastínit problematiku realizace p edm tu a pokusit se odpov d t na otázky, jak za adit psychosomatické disciplíny do komunika ní p ípravy sociálních pedagog a jak zjiš ovat ú innost psychosomaticky pojaté komunika ní p ípravy.
94
SEKCE 5: VÝZKUMY STUDENT DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU PEDAGOGIKA – OBOROVÁ DIDAKTIKA Pojmy v u ebnicích zem pisu a jejich p im enost v ku žák Petr Knecht Studie, která vychází z autorovy diserta ní práce, je tematicky nejblíže výzkumu kurikula, konkrétn výzkumu u ebnic. Výsledky analýzy u ebnic jsou v práci dále rozvíjeny zejména ve spojení s výzkumem žáka a výzkumem interakce žáka a u ebnice. Za cíl práce jsme stanovili: a) Zhodnotit odlišnost pojmové skladby u ebnic; b) navrhnout, na menším vzorku žák otestovat a následn p edložit k diskusi výzkumný nástroj, jenž by bylo možné alespo áste n aplikovat v souvislosti s p im eností pojm v u ebnicích; c) zjistit hlavní kritéria hodnocení kvality verbální didaktické reprezentace sociáln geografických pojm v u ebnicích zem pisu z pohledu žák . Výzkum se odehrával ve t ech fázích. V první fázi byla provedena frekven ní pojmová analýza u ebnic sociálního zem pisu pro základní školy pocházejících z osmi vydavatelství. V druhé fázi bylo zkoumáno porozum ní 140 pojm m nej ast ji uvád ných ve zkoumaných u ebnicích na vzorku 52 žák 9. ro níku ZŠ. Ve t etí fázi výzkumu jsme zkoumali žákovské hodnocení verbální didaktické reprezentace t ch pojm v u ebnicích, které jsme v p edchozí fázi výzkumu hodnotili z hlediska porozum ní jako nejvíce problematické. Ukázalo se, že a) zkoumané u ebnice se odlišují z hlediska pojmové skladby; b) na základ zkoumání porozum ní n kterým pojm m u žák je možné n které z pojm ozna it za problematické; c) žáci hodnotí jednotlivé verbální didaktické reprezentace rozdíln a vyžadují, aby verbální didaktická reprezentace problematických pojm v u ebnicích byla srozumitelná, stru ná a dopln ná názornými p íklady. Raná výuka cizích jazyk v eské republice na p elomu 20. a 21. století Petr Najvar Studie se v nuje problematice výuky cizího jazyka v primárním a preprimárním vzd lávání. Nabízí p ehled zahrani ních pohled na dané téma zejména ve vztahu ke konceptu kritického období. Ve druhé ásti p ísp vku autor zpravuje o cílech, designu, metodách a vybraných výsledcích empirického šet ení, které provedl ve školním roce 2005/06 a které zkoumalo ozv nu rané výuky anglického jazyka u žák osmých t íd základní školy.
95
Dovednosti žák základní školy ve výuce fyziky: výzkum dovedností a procesu jejich osvojování Ivana Vaculová Studie p edstavuje metodologický postup a p edb žné výsledky výzkumu zabývajícího se problematikou osvojování dovedností u žák základní školy. V rámci tohoto výzkumu autorka provádí n kolik výzkumných studií. První z nich zjiš uje prost ednictvím didaktického testu úrove osvojení vybraných dovedností u žák 6. t ídy základní školy. Sou asn posuzuje, jaké typy úloh inily žák m nejv tší potíže p i ešení a jak se liší výsledky ve skupin d v at a ve skupin chlapc . Další ást výzkumu se zabývá procesem osvojování dovedností. Prost ednictvím videostudií, tj. výzkumu výuky založeném na analýze videozáznamu, autorka zkoumá postavení úloh v procesu osvojování dovedností. Videostudie probíhá na 27 hodinách fyziky k tématu skládání sil.
Celofakultní mezioborová konference student doktorských studijních program – pohled ú astníka Konference se konala ve tvrtek 29. 11. 2007 za plného provozu fakulty, p esto atmosféra jednání byla klidná, soust ed ná a výsledný dojem velmi p íznivý. Ovlivnilo to z ejm n kolik faktor : d kladná p íprava, bezchybná organizace (prod kan V. Mužík a dr. T. Janík), dob e vybraní reprezentanti jednotlivých doktorských studijních program , výstižné úvodní slovo p edsedajících jednotlivých sekcí (p edsedové oborových rad), zodpov dné posouzení každého p ísp vku oponenty i zhodnocení každého studijního programu odborným koreferentem. Není divu, že zarámování p ednesených referát tolika odborníky p ineslo své ovoce: všechna vystoupení student doktorských studijních program m la vysokou odbornou úrove a dob e reprezentovala práci fakulty v této form studia. Sekce „výtvarné výchovy“ prezentovala 3 referáty (Z. Ištvanové, Z. Strakošové a B. Svátkové), které ešily problémy speciální výtvarné techniky z hlediska sbližování výtvarného um ní s technickými v dními obory, využití nových médií p i práci s mentáln postiženými a možností tv r ích zážitk p i animaci. Koreferent doc. J. Slavík s nadhledem zhodnotil p ínos studií a vyty il další perspektivy v této oblasti výtvarné práce. Doktorský program „hudební teorie a pedagogika“ byl zastoupen ty mi p ísp vky (V. Audyová, J. Secký, S. Syrková a S. Štoudková). Ve t ech z nich bylo zpracováno aktuální téma vnímání hudebního díla, ovšem v r zných podmínkách a situacích. Následná diskuse potvrdila podn tnost badatelských výsledk a nazna ila další otázky. Odborné posouzení p ednesených prací koreferentkou prof. J. Bártovou umocnilo celkový pozitivní ohlas. 96
V t etí sekci doktorského programu „speciální pedagogika“ byly p edneseny dva referáty (K. Pan ocha a H. Va urová), koreferát zajistil doc. J. Kysu an. Také referující této sekce prokázali dobrou úrove a reprezentovali obor se ctí. V sekci „pedagogika“ vystoupili t i doktorandi (Z. Hromádka, V. Najvarová a E. Ochrymuková), všichni prokázali vysokou úrove zpracování dané problematiky i velmi dobrou prezentaci dosažených výsledk . Potvrdil to i koreferent doc. M. Pol. Poslední, pátá sekce zahrnovala doktorský program „pedagogika – oborová didaktika“ a p edneseny v ní byly t i referáty (P. Knecht, P. Najvar a I. Vaculová), vztahující se k u ebnicím zem pisu, k rané výuce cizích jazyk a k dovednostem ve výuce fyziky. Koreferent dr. T. Janík kladn zhodnotil p ínos p ísp vk , ale vyty il též další perspektivy. Pohled na metodologickou stránku p ednesených prací vyznívá také vesm s pozitivn . Je patrný p íklon mladých badatel ke kvalitativním výzkumným metodám, jejich úskalím je však t eba v novat zvýšenou pozornost. asto se vyskytoval dotazník, vhodn se uplatnilo pozorování, uplatn ní našel také ak ní výzkum a terénní monitoring, byla použita také zakotvená teorie aj. Je pot šitelné, že p i vhodné tematice se b žn uplat ovaly statistické metody. Ocenit je nutno ú ast p edstavitel p íslušných kateder, kte í též zajiš ovali odborný ráz p ipomínek v diskusi. Profesionáln p sobila také vizuální prezentace tezí, tabulek a schémat referujícími, na druhé stran celkový dojem z vystoupení n kterých doktorand snížil jejich nekultivovaný jazykový projev. P epokládal by se v tší zájem fakultní ve ejnosti, ale p ímo angažovaných zájemc bylo nepatrn , což je škoda, protože výkony mladých adept v dy by mohly být inspirací pro zkvalitn ní práce fakulty v tomto sm ru. Zato se v publiku vyst ídalo tém celé vedení fakulty v ele s d kanem doc. J. Trnou, které tím ocenilo úsp šné úsilí student , školitel i kateder. Zmínili jsme se už o velmi dobré organizaci, hlavn díky dlouhodobé p íprav a odbornému zajišt ní. Je t eba p ipomenout i ukázn nost referujících, kte í celkem dodržovali stanovenou dobu pro svá vystoupení. P ítomní u itelé i studenti vytvo ili v posluchárn pozorné a vd né publikum, jistou nevýhodou bylo st ídání poslucha , kte í p icházeli a odcházeli vzhledem k svému zájmu o p íslušnou problematiku, ale i kv li povinnostem. Ocenit je nutno též pohotové zajišt ní publikace referát v nejbližším ísle odborného asopisu Pedagogická orientace. Josef Ma ák (CPV PdF MU)
97
V CPV v roce 2007 vyšlo: MA ÁK, J.; JANÍK, T. (eds) Absolvent základní školy. Brno : MU, 2007. ISBN 978-80-210-4402-9. Monografický sborník je výstupem za t etí rok ešení projektu GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy. Obsahuje celkem 34 studií od autor z eské republiky i ze zahrani í, které mapují aktuální problémy kurikula sou asné eské základní školy. JANÍK, T.; KNECHT, P.; NAJVAROVÁ, V. (eds) P ísp vky k výzkumu a tvorb kurikula. Brno : Paido, 2007. ISBN 978-807315-153-9. Monografický sborník je jedním z výstup konference Kurikulum v prom nách školy, která se konala 20. – 21. 6. 2007 na Pedagogické fakult Masarykovy univerzity. Cílem p ísp vk je p isp t k ujasn ní problematiky zkoumání a vytvá ení kurikula a poukázat na vybrané metodologické p ístupy dané oblasti. MA ÁK, J.; KNECHT, P. (eds) Hodnocení u ebnic. Brno : Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-148-5. Sborník obsahuje 12 studií zam ujících se na problematiku u ebnic. Edito i si kladou za cíl podnítit v deckou diskusi na téma evaluace u ebnic, zejména v souvislosti s novými p ístupy a metodami. JANÍK, T. a kol. Pedagogical content konwledge nebo didaktická znalost obsahu? Brno : Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-139-3. Publikace je výstupem z prvního roku ešení projektu GA R 406/06/P037 Didaktická znalost obsahu jako klí ový koncept kurikulární reformy, jehož cílem je mimo jiné pomoci rozvíjet kurikulární a oborov didaktický výzkum zam ený na procesy vyu ování a u ení. Orbis scholae 1/2007. ISSN 1802-4637. Monotematické íslo odborného periodika, které vydává Ústav výzkumu a rozvoje vzd lávání PdF UK Praha ve spolupráci s Centrem pedagogického výzkumu PdF MU Brno. Orbis scholae 1/2007 s podtitulem Kurikulum v prom nách školy obsahuje 9 studií, v nujících se problematice kurikula.
98
Bulletin Centra pedagogického výzkumu PdF MU 2007 Edito i: Prof. PhDr. Josef Ma ák, CSc., PhDr. Tomáš Janík, M.Ed., Ph.D. Vydala Masarykova univerzita v roce 2008 pro Centrum pedagogického výzkumu PdF MU 1. vydání, 2008 Náklad 100 výtisk Tisk: MSD, spol. s r. o., Lidická 23, 602 00 Brno Pd – 1/08 – 02/58 ISBN 978-80-210-4519-4
