Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy Učitelství estetické výchovy pro střední školy
Zpracování metodických listů k Brněnskému architektonickému manuálu pro obohacení výuky výtvarné výchovy na středních školách
Magisterská diplomová práce
Bc. Eva Machovská
Vedoucí práce: Mgr. Jan Špaček
2015
Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………….. Podpis autora práce
2
Na tomto místě bych ráda bych poděkovala Mgr. Janu Špačkovi za konzultace, poskytnuté rady a jeho čas, dále Mgr. Lucii Valdhansové za poskytnutí rozhovoru a osobní schůzky a také všem mým blízkým za podporu.
3
Obsah Úvod.............................................................................................................................................5 1 Brněnský architektonický manuál.............................................................................................7 1.1 Úvod do kontextu..............................................................................................................7 1.2 BAM v současnosti a budoucnosti...................................................................................11 1.3 Možnosti využití BAM pro vzdělávání............................................................................13 2 Architektura a její místo v české společnosti...........................................................................16 2.1 Architektura v obecném slova smyslu.............................................................................16 2.1.1 Definice základních pojmů......................................................................................17 2.1.2 Jak hodnotit architekturu?.......................................................................................18 2.2 Architektura a široká veřejnost........................................................................................22 2.2.1 Dokumenty..............................................................................................................23 2.3 Architektura a vzdělávání................................................................................................25 2.3.1 Architektura v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia...........................25 2.3.2 Zastoupení architektury v učebnicích pro výtvarnou výchovu................................28 2.3.3 Organizace podporující vzdělávání v oblasti architektury.......................................30 3 Metodické listy........................................................................................................................33 3.1 Hlavní cíle výukového bloku...........................................................................................34 3.2 Úvodní výkladová hodina................................................................................................36 3.2.1 Metodický list k úvodní výkladové hodině..............................................................37 3.3 Výtvarná hodina..............................................................................................................48 3.3.1 Metodický list k výtvarné hodině............................................................................48 3.4 Exkurze 1: Špilberk – Pravoslavný chrám sv. Václava a pohled na Mendlovo náměstí. .49 3.4.1 Cíle..........................................................................................................................49 3.4.2 Metodický list..........................................................................................................50 3.5 Exkurze 2: Vily v Masarykově čtvrti...............................................................................57 3.5.1 Cíle..........................................................................................................................57 3.5.2 Metodický list..........................................................................................................58 3.6 Exkurze 3: Kolonie Nový dům a prohlídka Jurkovičovy vily..........................................71 3.6.1 Cíle..........................................................................................................................71 3.6.2 Metodický list..........................................................................................................72 3.7 Exkurze 4: Malinovského náměstí a Zemanova kavárna.................................................76 3.7.1 Cíle..........................................................................................................................76 3.7.2 Metodický list..........................................................................................................77 3.8 Exkurze 5: Hotel Avion a nájemní a obchodní dům Convalaria......................................83 3.8.1 Cíle..........................................................................................................................83 3.8.2 Metodický list..........................................................................................................84 3.9 Exkurze 6: Centrum – pasáže a peněžní domy................................................................88 3.9.1 Cíle..........................................................................................................................88 3.9.2 Metodický list..........................................................................................................89 Závěr..........................................................................................................................................92 Resumé.......................................................................................................................................94 Summary....................................................................................................................................95 Resümme....................................................................................................................................96 Použité zdroje a literatura...........................................................................................................97 Přílohy......................................................................................................................................104
4
Úvod Předložená diplomová práce je drobným příspěvkem k problematice začleňování architektury do českého vzdělávacího systému. Okruh působení omezuji na meziválečné období a území Brna. Vzhledem k rozsáhlému zpracování tohoto tématu Brněnským architektonickým manuálem, se nabízelo propojení právě s tímto projektem. Metodické listy z manuálu hojně čerpají, ale také jej doplňují o nové informace a přetváří jej do vzdělávací jednotky. Listy jsou určeny studentům především brněnských středních škol, protože počítají s exkurzemi přímo mezi památky. Přímá zkušenost se stavbou je důležitým aspektem metodických listů. Než se však dostaneme k praktické části práce, seznámíme se s důležitými okruhy, které jsou s následnými listy neodmyslitelně spjaty. Na úvod je nutné představit projekt Brněnského architektonického manuálu, protože je v České republice poměrně ojedinělý a má svá určitá specifika. Prostor, který mu je v práci věnován, si plně zaslouží také proto, že jeho koncept zaujal i některá další česká města a začíná se úspěšně rozrůstat. Díky jeho interaktivitě je navíc sám o sobě vhodnou pedagogickou pomůckou, což si v první kapitole také ukážeme. Dalším důvodem, proč jsem projektu věnovala celou kapitolu, je fakt, že bez základního porozumění fungování projektu lze jen těžko plně pochopit následující metodické listy. Od Brněnského architektonického manuálu povede naše cesta přes rozsáhlé téma architektury. Krátce se zanoříme do teorie, abychom dokázali správně pracovat s pojmy, ale hlavně se zastavíme u problematiky včlenění architektury do vzdělávacího systému. Jak si totiž ukážeme, toto téma je již několik let předmětem diskuze odborníků a v současné době již probíhá pozvolná implementace, nad kterou převzalo zodpovědnost Ministerstvo pro místní rozvoj. Popíšeme si, ve kterých bodech implementace probíhá, a proč je vlastně důležité, aby se architektura dostala dětem a vlastně i celé veřejnosti do povědomí. Aby bylo zcela zjevné, v jakém stavu se momentálně téma architektury ve vzdělávání nachází, podíváme se blíže na Rámcový vzdělávací program pro gymnázia a gymnaziální učebnice. Tato podkapitola nám také bude sloužit k tomu, abychom si blíže definovali zásadní oblasti rámcového vzdělávacího programu, s nimiž metodické listy pracují. Respektují totiž schválená pravidla a práce je jim přizpůsobena.
5
Následující metodické listy neopomíjejí rozvíjení klíčových kompetencí, propojení předmětů nebo včlenění průřezových témat. Jsou koncipovány tak, aby reflektovaly současné trendy ve vyučování. Jejich hlavní náplní není zahlcení studentů informacemi, ale právě rozvíjení klíčových kompetencí nebo rozvoj kritického myšlení. Metodické listy by se daly rozdělit na tři části. První a poslední část počítá s výukou ve škole a prostřední část s vycházkou mezi památky. První dvě části pracují s výukovým modelem E-U-R, který studentům pomůže k lepšímu zafixování látky. První část je výkladová, studenti se seznámí se základními fakty, které k meziválečné architektuře neodmyslitelně patří. Motivem pro vytvoření úvodní hodiny byla skutečnost, že se exkurze zaměřují na určitá specifická témata a nemají možnost pokrýt celou problematiku. Studentům by tak mohly unikat některé souvislosti. Výkladovou hodinou se vytvoří základní stavební kámen pro další poznání. Druhou část metodických listů tvoří již zmíněné exkurze k památkám. Poslední částí listů je výtvarná hodina, kde studenti zúročí znalosti a zkušenosti z kontaktu se stavbami. Pro celou práci je zásadní tištěná publikace k Brněnskému architektonickému manuálu a webové stránky projektu. Z obou zdrojů vycházím v teoretické i praktické části práce. Informace z manuálu jsou stěžejní především pro praktickou část. Tvoří jeden z hlavních informačních zdrojů. Dále jsou to dokumenty Rámcový vzdělávací program pro gymnázia a Politika architektury a stavební kultury České republiky. Oba představují kostru pro metodické listy. Praktická část práce pak navíc čerpá z katalogu O nové Brno: brněnská architektura 1919–1939, který doplňuje informace z Brněnského architektonického manuálu. Zbývajícími zdroji jsou diplomové práce, zabývající se problematikou meziválečné architektury. Poslední důležitou publikací je 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování: Osvědčené způsoby efektivního vyučování, která mi posloužila jako inspirační zdroj k aktivitám v metodických listech.
6
1 Brněnský architektonický manuál Vzhledem k významu Brněnského architektonického manuálu (dále jen BAM) pro práci, vyhrazuji první kapitolu právě jemu. Nechci však jen detailně rozepisovat informace, které již zpracovali jiní. Pokusím se vybrat jen to nejdůležitější, abychom si projekt v kostce představili. Pochopení toho, jak funguje a jaké možnosti nabízí, je totiž důležité pro tvorbu metodických listů v praktické části práce. Nové informace pak přináší druhá část první kapitoly. Zde vyjdu především z rozhovoru s Mgr. Lucií Valdhansovou, která je projektovou manažerkou BAMu. Povídali jsme si o tom, kam se v nejbližší době bude projekt ubírat, co nového se připravuje. V poslední části první kapitoly se podíváme na současnou podobu BAMu okem pedagogickým. Projekt je totiž sám o sobě velice užitečnou interaktivní pomůckou. Popíšeme si, co by mohli pedagogové při výuce využít, a z čeho také budu těžit v metodických listech. V této kapitole by se také nabízelo uvedení do kontextu brněnské meziválečné architektury, avšak tento exkurz bude pro potřeby metodických listů proveden v praktické části práce, proto se zde podíváme opravdu jenom na projekt, který toto období mapuje.
1.1 Úvod do kontextu Brněnský architektonický manuál vznikl ve spolupráci Domu umění města Brna se statutárním městem Brnem a mapuje brněnskou architekturu v letech 1918–1945. Shromáždil informace o téměř 400 objektech. S hlavní myšlenkou na vznik BAMu přišel v roce 2007 Mgr. Rostislav Koryčánek. Inspirovali ho audioprůvodci v muzeu v Berlíně1. Důvodů, proč by měl průvodce meziválečnou architekturou vzniknout, bylo více. „Záměry byly tři. První byl, že neexistuje žádný přístup k materiálům, který by umožňoval prezentaci architektonického dědictví ve městě. Druhý souvisel s tím, že se v té době začala rekonstruovat vila Tugendhat a řešily se spory, které se v průběhu toho záměru objevily a tím se vytvořila ta disproporce, která ve městě byla. Neprobíralo se, že Brno je úžasné v tom, že realizací a staveb, které souvisejí s tímto stejným obdobím historie architektury Brna je cela řada. A dále to, že existuje nějaká větší společenská 1
KYZLINKOVÁ, Jana. Architektonická stezka jako svébytný formát prezentace architektonického umění se zaměřením na brněnské prostředí. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. s. 76.
7
poptávka po tom, že zpřítomněním tohoto druhu by architektonického dědictví bylo zřejmější. Vlastně na úrovni pro to, aby se připravil materiál pro lidi, kteří přijíždějí do Brna kvůli vile Tugendhat. S tímto záměrem by měli návštěvníci podobný program na více dní. A třetí motiv souvisel s tím, že by se projekt mohl stát součástí rozšiřování pole větší identifikace místních obyvatel s tím, co každý den užívají a kde žijí. A to je dle mého názoru ten nejzásadnější záměr. Podle mě je zásadnější než například pro turisty, kteří ho využívají k seznámení s památkami.“2 S realizací projektu se začalo poté, co se v roce 2008 podařilo sehnat dostatek finančních prostředků. Projekt byl financován převážně z Evropského fondu pro regionální rozvoj, zbývající částku pak dodalo statutární město Brno3. Mezi hlavní tvůrce projektu patří Mgr. Rostislav Koryčánek, Mgr. Petra Hlaváčková jako hlavní koordinátorka projektu a dále Mgr. Šárka Svobodová a Mgr. Lucie Valdhansová4. Brněnský architektonický manuál existuje ve více rovinách. Nejobsáhlejší z nich je internetová databáze volně přístupná všem zájemcům na webových stránkách www.bam.brno.cz. Autorům se podařilo shromáždit informace k téměř 400 objektům. Informace se netýkají jen architektonické stránky jednotlivých staveb, ale mapují také dobovou situaci, životy osob, které jsou s domy spojeny, a osudy architektů. Databáze je doplněna o obrazový materiál, obsahující dobové a současné mapy a fotografie. Existuje i zjednodušená verze pro mobilní telefony. Informace tak lze dohledávat přímo v terénu. Uživatel si na stránkách může zadat zda chce objekty třídit dle jednotlivých architektů, stezek, do kterých byly umístěny, či dle pořadového čísla, které bylo každému z nich určeno. Trasy architektonických stezek jsou seřazeny dle charakteru budov. Autoři se snažili sloučit do stezky ty budovy, jež nejsou příliš daleko od sebe a zároveň mají některé společné znaky. Jedná se tedy o určitý kompromis pro usnadnění orientace, který ovšem není jediným a konečným řešením. Stezek je devět. Jejich rozmístění můžeme vidět na následujícím obrázku. 2 Z rozhovoru s Rostislavem Koryčánkem v KOLEGAROVÁ, Lenka. Brněnský architektonický manuál: Interaktivní způsob prezentace architektonického umění. Brno, 2014. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. s. 51. 3 KYZLINKOVÁ, Jana., op. cit., s. 77. 4 Ibid., s. 76.
8
Obrázek 1.1: Stezky.
Nejpestřejší stezkou je Centrum, kde se nacházejí reprezentativní, administrativní, nájemní i obchodní budovy. Další speciální postavení mezi stezkami má trasa Výstaviště, která mapuje nejstarší pavilony tohoto významného výstavního prostoru. Zbylých 7 stezek (Masarykova čtvrť, Pod Špilberkem, Žabovřesky, Veveří, Černá pole, Jih, Východ) mapuje převážně nájemní a rodinné budovy. Významné objekty, nalézající se v okrajových částech Brna, jsou pak zařazeny do pěti menších okruhů. Na webových stránkách jsou uvedeny pod záložkou Výlety. Jedná se o trasy Královo pole, Židenice a Líšeň, Zábrdovice a Černovice, Maloměřice a Obřany, Bystrc. Každá budova má přiřazený kód (C001–C383) a název pro usnadnění orientace. Hledání a řazení podle kódu nás provází celými webovými stránkami a hraje významnou roli i v terénu5. Druhou rovinou BAMu je totiž značení u jednotlivých objektů. To se nalézá vždy na chodníku před danou budovou a upozorňuje nás tak na přítomnost historicky významného objektu. Značení pomocí nasprejovaného kódu a adresy webových stránek je dle mého názoru velmi chytrým řešením, jak co nejlépe usnadnit orientaci těm, kdo se po některé stezce vydají, a zároveň ušetřit neziskovému projektu co nejvíce peněz. Toto řešení má ovšem i své nevýhody. Nápisy jsou po relativně krátké době těžce čitelné a po5
Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/?filter=code.
9
třebují obnovu. Dům umění města Brna si je této situace vědom a pokud by do budoucna bylo dostatek finančních prostředků, počítá s novou variantou značení. Jednalo by se o malé kovové destičky, které by byly prakticky nezničitelné6.
Obrázek 1.2 Značení na chodnících.
Třetí rovinou BAMu je audioprůvodce, který je zdarma k zapůjčení v Domě umění města Brna. Spolu s audioprůvodcem je v Domě Umění města Brna volně k dispozici také mapa, obsahující stručnou informaci ke každé ze stezek a přehled domů, které se tam nacházejí. Čtvrtou rovinou je tištěný průvodce. Vyšel v roce 2012 a je obdobou webové databáze. Samozřejmě nemůže obsáhnout vše, co zmíněná databáze, ale pro ty, kteří dávají přednost tištěnému textu, je plnohodnotnou alternativou. Byla by škoda nezmínit také design celého projektu. Ten je totiž sjednocen napříč všemi informačními materiály a významně se podílí na výsledném působení celku. Tvůrci vizuálního řešení jsou grafická studia Advancedesign.org (Petr Bosák a Robert Jansa) a Welcometo.as (Adam Macháček a Sébastien Bohne)7. Důkazem toho, že je grafické zpracování opravdu na vysoké úrovni, může být i to, že tištěný průvodce získal 2. místo v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2012 v kategorii Vědecká a odborná literatura8. Dle mého názoru je projekt příkladem nadčasové prezentace kulturního dědictví a je minimálně rovnocenným partnerem projektům ze zahraničí. Je zpracován atraktivní a 6 7 8
KYZLINKOVÁ, Jana., op. cit., s. 83. Dům umění města Brna. Vizuální identita Brněnských architektonických stezek. [online]. 2011, [citováno 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.dum-umeni.cz/cz/vystava/vizualni_identita_brnenskych_architektonickych_stezek. Památník národního písemnictví. Nejkrásnější české knihy roku 2012. [online]. 2013, [citováno 201501-03]. Dostupné z: http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/2507-2012/.
10
interaktivní formou, což je něco, co ho v rámci České republiky posouvá na velmi vysokou příčku.
1.2 BAM v současnosti a budoucnosti Cílem Brněnských architektonických stezek nebylo jen zmapování brněnské architektury v letech 1918–1945. Projekt chce obsáhnout celé období od roku 1850, kdy po zbourání městských hradeb začala výstavba moderního Brna, až po současnost. O tom, v jaké fázi se projekt nachází a co do budoucna autoři plánují, jsem si povídala s projektovou manažerkou BAMu Mgr. Lucií Valdhansovou. V současné době probíhá výzkum období ohraničeného lety 1945–1989. Výběr tohoto období není náhodný, je reakcí na přestavování a bourání poválečné architektury. V posledních letech zesílil tlak na ochranu architektury 2. poloviny 20. století, jakožto kulturního dědictví naší země. Je zde snaha o proniknutí tohoto tématu mezi širší veřejnost a Brněnské architektonické stezky se rozhodly toto snažení podpořit. Ohrožení poválečné architektury se totiž týká také Brna. V roce 2008 byl například i přes protesty odborné veřejnosti zbourán Zimní stadion za Lužánkami nebo v roce 2013 sejmuta památková ochrana hotelu International pro potřeby oprav budovy. Takových příkladů bychom našli více. BAM proto chce svou pozornost nejprve zaměřit k architektuře, která zatím nemá v české historii své právoplatné místo. Druhá etapa projektu je zatím ve fázi zpracovávání archivu oddělení dějin architektury a urbanismu v Muzeu města Brna. Tento archiv je sice obsáhlý, ale zatím neutříděný, proto je to práce náročná a zdlouhavá. Autoři projektu chtějí v roce 2015 podat grant, aby získali na druhou etapu dostatek finančních prostředků. Stejně jako u meziválečné architektury totiž přijde na řadu tvorba textů k jednotlivým stavbám, překlady, audionahrávky, fotografická dokumentace a vše ostatní. Ukončení druhé fáze projektu je v plánu nejdříve v roce 2018.9 Vedle vytváření podkladů k poválečné architektuře, pracují autoři stále i na materiálech k meziválečné architektuře. Koncem roku 2015 by měla být v provozu mobilní aplikace, která by rozšířila už tak pestré spektrum možností, jak zjistit informace k tomuto období. Autorem je Zdeněk Braun, student Mendelovy univerzity v Brně. Aplikace je výstupem jeho bakalářské práce a nese název Mobilní aplikace pro Brněnský ar9
Z rozhovoru s Mgr. Lucií Valdhansovou dne 8. 1. 2015.
11
chitektonický manuál10. Požadavky na aplikaci byly konzultovány přímo s Mgr. Rostislavem Koryčánkem. Hlavní součástí aplikace je mapa, na které jsou vyznačeny všechny stezky a budovy. Uživatel si může na kterýkoliv z bodů kliknout a zobrazit informace o stavbě. Dále je zde hlavní menu, kde lze, stejně jako na webových stránkách, zobrazit informace ke stezkám, objektům i architektům. Užitečný je i vyhledávací řádek. Aplikace by měla být ke stáhnutí zdarma a bude jistě vítanou alternativou k již fungující mobilní verzi webových stránek11. Hlavní rozdíl a výhoda aplikace bude v tom, že po jejím stažení už nebude nutné připojení k internetu pro získání dat. Mimo aktivity, spojené s rozšiřováním brněnského manuálu, funguje projekt i mimo Brno. Ukázalo se totiž, že podobnou databázi by ocenila i některá další města. Do konce roku 2015 by měl být spuštěn PAM neboli Plzeňský architektonický manuál. Ten vytvořila Společnost Plzeň 2015 v úzké spolupráci s Domem umění města Brna. Prozatím jsou v části Plzně vytvořeny 4 stezky, které sjednocuje společné téma interiérů Adolfa Loose. Pokud by však Společnost Plzeň 2015 získala dostatek finančních prostředků, rozšířila by projekt o zmapování celého období 1. poloviny 20. století. O spolupráci projevil zájem také Hradec Králové. Tam by se chtěli soustředit na dobu, ve které žil a tvořil Josef Gočár, který je s tímto městem nerozlučitelně spjat. Projekt je však pozastaven kvůli nedořešené otázce financování. Na konci roku 2014 se ke spolupráci s BAMem připojila také Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Styčným bodem pro zlínský manuál by byl Tomáš Baťa. Jednání jsou zatím v zárodku, ale vzhledem k předchozí spolupráci Domu umění města Brna s Krajskou galerií výtvarného umění ve Zlíně lze předpokládat, že svou lokální podobu najde projekt i zde12. Vzhledem k rozrůstajícímu se zájmu o koncept architektonického manuálu tak, jak vznikl v Brně, pracuje realizační tým Domu umění města Brna na tom, aby mohly být všechny projekty sjednoceny pod jednu databázi. Cílem je vytvoření jednotné celonárodní databáze, která bude sdružovat informace o architektuře ze všech připojených
10 Z rozhovoru s Mgr. Lucií Valdhansovou dne 8. 1. 2015. 11 BRAUN, Zdeněk. Mobilní aplikace pro Brněnský architektonický manuál. Brno, 2014. Bakalářská práce. Mendelova univerzita. s. 21-29. 12 Z rozhovoru s Mgr. Lucií Valdhansovou dne 8. 1. 2015.
12
měst. Tyto informace budou veřejnosti volně k dispozici stejně tak, jako je zpřístupněna brněnská meziválečná architektura13.
1.3 Možnosti využití BAM pro vzdělávání Interaktivita Brněnského architektonického manuálu otevírá širokou škálu možností jeho využití. Propojení klasického průvodce s novými médii a otevřený přístup ke všem informacím z něj činí pro mladé lidi velice atraktivní formát. Proč tedy nevyužít všech možností, které BAM nabízí, a neosvěžit výuku. Pokud by se vyučující rozhodl, že pro jednu z hodin využije právě projektu BAM, mohl by ihned s minimálním úsilím postavit zajímavou a neotřelou lekci. Čím vším jde tedy BAM nevědomky vstříc i pedagogům? •
Architektura versus jiné výtvarné projevy Galerie a muzea mají definovanou otevírací dobu a v jiný čas není možné díla na vlastní oči spatřit, navíc při školním výletu je vždy lepší návštěvu předem ohlásit. Možnost spatřit venkovní část architektonického díla je téměř neomezená a nikým nekontrolovaná.
•
Ven ze školních lavic Poznávání architektury přímo vybízí k osobnímu navštívení. Pro studenty je jistě vítanou změnou vyměnit školní prostředí za venkovní prostor.
•
Audioprůvodce Byla by škoda nevyužít audioprůvodce, kteří jsou zdarma k zapůjčení v Domě umění města Brna. Obsahují informace ke všem důležitým objektům a úvodní povídání ke každé stezce. Velkou výhodou je to, že přehrávač lze pustit i nahlas a není potřeba sluchátek. Učitel tak může mít pozornost studentů pod kontrolou po celou dobu.
•
Mobilní verze webových stránek Propojování výuky s novými médii je směr, kterým se dnešní školství začíná ubírat. Vyhledávání informací na internetu je dnes již běžně používaná metoda pro získání studijního materiálu a mnoho studentů vlastní chytré telefony, které
13 Z rozhovoru s Mgr. Lucií Valdhansovou dne 8. 1. 2015.
13
přístup k internetu povolují. Učitel tak může místo výkladu instruovat studenty, aby si informace našli sami. •
Připravené návrhy stezek Rozdělením objektů do devíti stezek ulehčili autoři práci všem, kdo mají o projekt zájem, ale nechtějí trávit nad výběrem trasy prohlídky příliš času. Pedagogy nevyjímaje. Ti tak mohou pohodlně zvolit jednu z nabízených tras a studenty jí provést.
•
Značení na chodnících Značení budov je výhodou pro vyučující, jenž neměli čas předem si vybranou stezku projít. Pomáhá jim v orientaci. Také se může stát další aktivitou pro studenty. Mohou například sami vyhledávat značky a nalézat tak budovy nebo podle značení dohledat (v mapách, na internetu), před kterou budovou se nachází a kdo ji postavil.
•
Tištěné mapy Mapy jsou volně k dispozici v Domě umění města Brna. Nemají však klasický formát skládací mapy, je to spíše informační brožura. Obsah je rozdělen podle stezek. Ke každé stezce je nejprve krátký úvodní popis a fotografie některé z budov. Na další straně je seznam všech objektů, které se na okruhu nalézají. Jsou seřazeny podle kódů a obsahují informaci o názvu budovy, architektovi, datu vzniku a adrese. Na další straně je pak mapa s vyznačeným okruhem. Jsou na ni zaznačené jednotlivé stavby s kódem, takže není problém vyhledat, o kterou budovu se jedná. Výhodou hlavně pro vyučující je také značení zastávek městské hromadné dopravy s číslem spoje a názvem zastávky. Pro studenty by pak například mohlo být zajímavou aktivitou najít podle mapy směr, kterým se dát k nalezení určité budovy.
•
Webové stránky Pokud by učitel z nějakých důvodů nemohl se studenty přímo do ulic, zůstává zde ještě jedna možnost, jak pomocí toho, co nám BAM nabízí, obohatit výuku. Stačí jen zamluvit si počítačovou učebnu a studenti mohou alespoň část hodiny
14
vyhledávat informace přímo na stránkách BAMu. Databáze je vytvořená velice hezky, má mladistvý design a nabízí mnoho možností, jak informace vyhledávat.
Přes obecné seznámení se s projektem BAM jsme se postupně dostali k jeho aktuální podobě a výhledům do blízké budoucnosti, abychom mohli zcela konkrétně rozebrat jeho jednotlivé části a najít tam inspiraci pro pedagogické záměry. Pro praktickou část práce jsme tak připravili podkladový materiál, ze kterého pak už budeme jen vytahovat to potřebné. Než se však k této části dostaneme, čeká nás ještě dlouhá cesta. V další kapitole bych chtěla částečně navázat na předchozí text a podívat se na to, jaké místo zaujímá architektura v současném školství.
15
2
Architektura a její místo v české společnosti
V předchozí kapitole jsme si zcela konkrétně a poměrně detailně představili projekt, který je zaměřen na brněnskou meziválečnou architekturu. Řekli jsme si, jak projekt funguje, jaké nástroje používá a čím vším se snaží oslovit případného uživatele. V kontextu této kapitoly bychom ho mohli chápat jako jednu z mnoha variant, jak lze architekturu prezentovat. Můžeme ho brát jako takové vodítko mezi teorií architektonické interpretace a jejím naplnění. V druhé kapitole se totiž na architekturu podíváme z daleko širšího a obecnějšího úhlu pohledu. Začneme opravdu zeširoka. Než se přesuneme k problematice zastoupení architektury v českém vzdělávacím systému, podnikneme krátký exkurz k základním definicím a vymezení pojmu architektury. Podíváme se také na to, co vše na architektuře můžeme hodnotit. Poté se přesuneme k přijímání architektury širokou veřejností. Jak si totiž ukážeme, nedostatečná osvěta v oblasti architektury není jen záležitostí českého školství, ale týká se celé společnosti. Popíšeme si, proč je důležité, aby se tento nedostatek napravil, a jaké kroky jsou v této záležitosti podnikány. Druhá část této kapitoly pak už bude věnována jen oblasti, která je předmětem práce, tedy architektuře ve školství a speciálně pak ve středoškolském gymnaziálním vzdělávání. Blíže se podíváme na to, jak je téma architektury popsáno v kurikulárních dokumentech, a kolik místa je tomuto tématu věnováno v učebnicích. Představíme si také pár dalších organizací, které se tématem zabývají a pedagogové je mohou využít pro důkladnější vzdělávání studentů v oblasti architektury.
2.1 Architektura v obecném slova smyslu Firmitas, utilitas, venustas. Tři principy všech architektonických staveb uznávané dlouhá staletí, formulované Vitruviem Poliem. Ať se jedná o stavbu z antického Řecka, funkcionalistickou Tugendhat nebo Tančící dům, vždy byly a jsou důležité tři věci. Firmitas jako statická pevnost a stabilita stavby, utilitas jako cíl stavby, jemuž se stavební plán musí přizpůsobit, a venustas jako estetický cíl. Takto by měla být architektura učena a vnímána. Všechny tři části jsou v rovnováze a neměly by se oddělovat. Jak si však popíšeme dále, praxe se od teorie liší. Než však přejdeme k tomu, jak je téma architek16
tury zakotveno v české společnosti, je nutné vymezit základní pojmy, které budeme užívat.
2.1.1 Definice základních pojmů Níže uvedené pojmy jsou důležité, protože s nimi pracuje dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky. Ten nastavuje směr, jakým by měla probíhat osvěta v těchto oblastech. Pro další část práce se stává odrazovým můstkem. •
Stavební kultura
„Pojem „stavební kultura“ popisuje proces vývoje zastavěného prostředí a náš přístup k němu. Zahrnuje plánování, výstavbu, rekonstrukci a údržbu. Stavební kultura je nedělitelná. Neomezuje se pouze na architekturu. Zahrnuje rovněž stavební inženýrství, územní a regionální plánování, krajinnou architekturu a rovněž veřejné umění. Kvalita stavební kultury je přímo úměrná odpovědnosti, kterou pociťuje celá společnost za zastavěné prostředí a za jeho údržbu.“14 •
Architektura
Pojem architektura nemá jednoznačnou definici. V Politice architektury a stavební kultury je ovšem takové vymezení, které odpovídá záměru mé práce, proto se ho budu držet. „Architektura je v obecném pojetí stavebním uměním. Její rozsah sahá od urbanismu a krajiny přes stavby až po design a interiérovou architekturu. V užším významu se architektura zabývá řešením staveb a jejich okolí, výsledkem architektonické tvorby je pak stavba nesoucí umělecké pojetí či názor. Architektura musí plnit sociální, kulturní, hospodářské a environmentální podmínky a požadavky a hraje zásadní roli v úsilí o zlepšení kvality prostředí vytvářeného výstavbou. Dobrá architektura přispívá k vysoké kvalitě života a poskytuje atraktivní, funkční a harmonicky projektované stavby a okolní prostředí; vyjadřuje společnou kulturu a
14 Spolkové Ministerstvo dopravy, výstavby a bydlení SRN. Zpráva o stavební kultuře v Německu. Výchozí situace a doporučení. 2001. dle Analýza stavební kultury. In: Analýza stavební kultury: Podklad pro řešení problematiky POLITIKA ROZVOJE STAVEBNÍ KULTURY (ARCHITEKTURY) [online]. 2012 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/dbc2426f-072c-4c88bda1-f43916ffdc41/Analyza_stavebni_kultury.pdf. s. 5.
17
identitu a zároveň specifikum lokality; podněcuje uchování společenských hodnot a jejich rozvoj.“15 •
Urbanismus
„Urbanismus je obor lidské činnosti, jehož posláním a cílem je vytvářet harmonické, pestré a přitažlivé prostředí v lidských sídlech a krajině. Vychází přitom z komplexní analýzy a ekologicky pojaté syntézy přírodních, historických a kulturních hodnot, poznání sociálních procesů, místních potřeb, tradic a zvyklostí i ekonomických možností společnosti. Jedná se o vyváženou syntézu hledisek humanitních, přírodních a technických, posilovanou kulturními hledisky a uměleckými přístupy.“16
2.1.2 Jak hodnotit architekturu? Jak jsme si popsali výše, definice architektury není definitivně daná. Stejně tak je proto těžké určit, co vše na architektuře můžeme hodnotit. Situaci nám ztěžuje také estetická stránka věci, protože je obtížné jednotně vymezit něco, co není empirického původu. Záleží na vkusu každého člověka, takže preference se mohou lišit. Abych zúžila nepřeberné množství možností, podle čeho architekturu posuzovat, omezím se pouze na ty prvky, které jsou důležité v praktické části práce. Popíšu tedy jen to, co bude důležité pro metodické listy. V návaznosti na Vitruviovu charakteristiku, je možné rozlišit tři prvky architektury. Důvod, proč je stavba stavěna, jak je postavena a jak její výsledná podoba vypadá. Začněme nejprve posledním bodem.
Estetické kvality Estetická stránka architektury je často to jediné, co lidé na architektuře hodnotí. Důvodem může být i to, že jsme se tak ve škole o architektuře učili. Vyjmenovávali jsme jednotlivé slohy a přiřazovali k nim charakteristické znaky. Není proto zvláštní, že jsme si tento způsob hodnocení přenesli i do dospělosti. Estetická stránka je určitě důležitá, ale hodnocení architektury se nesmí omezovat pouze na ni. Je však dobré vědět, na co
15 Politika architektury a stavební kultury České republiky. In: Politika architektury a stavební kultury České republiky[online]. 2014 [cit. 2015-01-22].Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/c85422621b21-442a-9fbb-cc7895ab4e19/Politika_architektury_a_stavebni_kultury_CR_verze_vlada.pdf. s. 5. 16 Politika architektury a stavební kultury České republiky., op. cit., s. 5.
18
se při hodnocení zaměřit, abychom mohli obhájit svůj názor, proč se nám stavba líbí nebo nelíbí. •
Proporce a měřítko Základní znak všech staveb. Proporcemi se zabývali již ve starověku, v porovnání s lidským tělem se snažili určit ideální poměr. V architektuře se proporcemi myslí nejčastěji poměr výšky a šířky budovy. Výsledný dojem ovlivňuje i skladba fasády17. „Proporcemi prostorů, okenních a dveřních otvorů a všech architektonických prvků lze napomáhat k vyjádření intimity, obytnosti, důstojnosti, volnosti, vzletu apod.“18 Měřítkem se rozumí poměr architektury k velikosti lidské postavy. Příkladem různého použití měřítka mohou být sakrální stavby v protikladu s obytnými. 19 Vysoké, monumentální katedrály odkazují k Bohu, mají působit ohromujícím dojmem a potvrdit význam a důležitost Boha v porovnání s malým člověkem. Obytné budovy svým menším měřítkem naopak navozují pocit bezpečí, pohodlí a útulnosti.
•
Symetrie a asymetrie Symetrie staveb byla v minulosti téměř povinností. Navozuje klid, řád, stabilitu. Právě pro tyto vlastnosti se například symetricky stavěla sídla panovníků. Odkazem na potřebu symetrie v životě člověka je příroda i člověk samotný. Výskyt symetrických věcí kolem nás je přirozeně daný a proto není divu, že nás pohled na souměrnou stavbu uklidňuje a dodává nám pocit jistoty. Moderní dějiny se vlivem různých faktorů od symetrie odchýlily. Vznikají tak stavby asymetrické, které působí dynamicky a nevšedně. Pokud jsou citlivě zasazeny do okolního prostředí, tvoří krásný kontrast ke klasické architektuře.20
•
Barva Výsledný dojem dokáže ovlivnit i barevné provedení fasády. Působení barev na lidský organismus je vědecky dokázáno, hojně se barev využívá i v interiéru.
17 LAKOMÝ, Zdeněk. Architektura: Učebnice pro 4. roč. stř. prům. škol stavebních. Vyd. 1. Praha: SNTL, 1967. s. 146. 18 LAKOMÝ, Zdeněk., op. cit., s. 147. 19 Ibid., s. 147. 20 Ibid., s. 148.
19
Barvy dokáží navodit pocit tepla i chladu, můžou nás povzbudit, ale taktéž uvést v depresi. V architektuře můžeme volit odstín, sytost a kombinování různých barev či odstínů. Nevýrazná fasáda například dává vyniknout konstrukčním a ozdobným detailům. S barvou souvisí i použitý stavební materiál. Drsnost nebo jemnost jeho povrchu taktéž ovlivňuje výsledný dojem.21 •
Světlo Světlo ovlivňuje barvu fasády, plastické prvky vytváří stín a podílí se na výsledném pocitu ze stavby22. S posunem slunce se architektura každý den znovu proměňuje. Ráno působí jinak než v poledne nebo v noci.
•
Rytmus, harmonie Rytmus se v architektuře projevuje opakováním stejných prvků v pravidelných vzdálenostech.23 Vyskytuje se také v ostatních uměleckých projevech (velmi výrazně v hudbě) a v životě člověka obecně. Je elementární součástí lidského života, počínaje například rytmickým tlukotem srdce24. Opakující se prvky ve stavbách působí harmonicky a dávají stavbě řád.
•
Řád25 Pojem řádu se ve výše uvedeném výčtu znaků objevil několikrát. Je to proto, že ho v životě potřebujeme, abychom se cítili bezpečně a stabilně. Stejně je to u architektury. Celkový dojem ze stavby by měl být ucelený, měl by nám dodávat pocit toho, že každý prvek je opodstatněný, má své místo, svůj řád.
V teorii popsané možnosti posuzování architektonických kvalit převádím do praxe v následujícím příkladu. Nejedná se o vyčerpávající popis, chci pouze demonstrovat, čeho si lze na architektuře všímat. Pro ukázku jsem vybrala dvě známé brněnské stavby.
21 PRAŽANOVÁ, Markéta. Tlak na zkvalitnění výuky architektury a její postavení v rámci výtvarné výchovy na 2. stupni základních škol. České Budějovice, 2011. Rigorózní práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. s. 57-59. 22 PRAŽANOVÁ, Markéta., op. cit., s. 60-61. 23 LAKOMÝ, Zdeněk., op. cit., s. 148. 24 PRAŽANOVÁ, Markéta., op. cit., s. 61. 25 Ibid., s. 54-65.
20
Obrázek 2.1: Janáčkovo divadlo: symetrické uspořádání působí klidně a majestátně, světlá barva dává vyniknout plastickým prvkům. Ty dodávají stavbě charakteristický vzhled a zároveň umožňují efektní hru stínu. Široké a pravidelné rozpětí sloupoví určuje rytmus stavby. Použitím skla budova působí odlehčeným dojmem. Moravská zemská knihovna: oproti Janáčkovu divadlu působí dynamickým dojmem, což je dáno asymetrií stavby. Budova je z velké části prosklená, kombinuje různé materiály a barvy. Prosklená okna navíc umožňují proměnu vzhledu fasády. V létě bývají zatažené žaluzie a vzhled budovy se tím výrazně promění.
Účel stavby Je veliký rozdíl mezi obytným a obchodním domem. Je veliký rozdíl, pokud obytný dům obývá starší pár nebo mladá vícečlenná rodina. Při hodnocení architektury bychom proto měli brát zřetel na účel stavby. Každá budova totiž vyžaduje jiné vlastnosti a požadavky na funkčnost.
Technické provedení stavby Tato oblast zahrnuje způsob, jakým architekt stavbu postavil. Konstrukce je závislá na použitém materiálu a způsobu provedení. Vždy bychom měli při hodnocení stavby myslet na to, jaká je její kostra. Na první pohled totiž nemusí být vidět a proto může být přehlížena. Kostra (stejně jako ta lidská) je obalena venkovním pláštěm, který může mnohé zkreslit. Pokud však známe historické souvislosti a způsob jakým budovy vznikají, můžeme mnohé odhalit pouhým okem. S dějinným vývojem se měnily nároky na konstrukci, stavební materiály a hlavně se vyvíjely nové technologie, které umožňovaly nové konstrukční postupy. Takovým případem je i funkcionalistická architektura. V té
21
době se ve velké míře začala uplatňovat železobetonová konstrukce. Ta odlehčila stavbu a hlavně zdi. Ty už pak nebyly nosné a otevíraly nové možnosti.26
2.2 Architektura a široká veřejnost V několika posledních letech se intenzivně řeší téma nedostatečné osvěty veřejnosti v oblasti stavební kultury, urbanismu a architektury. Proč je tolik důležité, aby měli lidé v této oblasti dostatek informací? Je to především dáno tím, že město (vesnice) tvoří prostor, kde lidé tráví většinu svého života. Bydlí v domech, chodí po ulicích, využívají dopravní komunikace, hledají odpočinek v parku, nakupují v obchodech, přemisťují se z bodu A do bodu B a tak bychom mohli pokračovat dále. To, jak je daný prostor uspořádaný a jestli splňuje vše, co se od něj očekává, je každodenní součástí života všech lidí. Z tohoto důvodu je tedy důležité, aby měli obyvatelé dostatek informací, uměli s nimi nakládat a případně měli možnost zasáhnout do rozhodování o tvorbě prostoru. Je také důležité, aby si lidé uvědomovali, že jejich zapojení do rozhodování může významně ovlivnit podobu jejich domova. V současné době je informovanost občanů velice nízká. Může za to nejenom nedostatek osvěty, ale také přístup odborné veřejnosti. Architekti mluví vlastním, pro řadového občana nesrozumitelným, jazykem a vytvářejí kolem sebe nevědomky komunikační bariéru27. Je potřeba zapracovat na tom, aby se architekti již ve škole učili, jak komunikovat s veřejností. Dalším problémem je stavba nových domů. Jen 7 % z nich je navrhnuto architektem. Lidé často využívají služeb stavebních inženýrů, kteří stejně jako architekti mohou domy navrhovat, ale nemají odpovídající odborné architektonické vzdělání. Vznikají tak domy za nižší cenu, ale také z levnějšího materiálu a bez osobního podpisu autora. Takové domy jsou pak náročnější na udržitelnost a v rámci dlouhodobého hlediska postrádají i jakýkoliv historický význam. Proč zákazník najme raději stavebního inženýra? Finanční stránka věci je často rozhodující, avšak není to jediný důvod. Architekti se často soustředí na přílišnou originalitu a výstřednost a lidé naopak raději sáhnou po něčem známém. Inženýři reagují na vkus lidí a kde není poptávka po
26 Více o konstrukci funkcionalistických staveb v metodických listech. 27 PRAŽANOVÁ, Markéta., op. cit., s. 17.
22
originalitě, nemusí být ani nabídka28. Tady se opět vracíme k tématu osvěty. Příkladem nedostatečné informovanosti veřejnosti o architektonickém vývoji je také chybějící diskuze nad vznikajícími stavbami. V posledních letech způsobil rozruch snad jen návrh Národní knihovny od Jana Kaplického. Dlouho předtím a ani potom se žádné jiné české stavbě nedostalo tolik pozornosti. Architektura dokumentuje dějiny lidstva. Je odkazem minulých generací, může nás poučit o ekonomické situaci, stavebních technologiích, estetických preferencích a důležitých hodnotách dané společnosti.29 Neměli bychom zapomínat, že i současná architektura by měla plnit tuto roli. Avšak v době, kdy se mnoho věcí dělá rychle a lacině na úkor kvality a udržitelnosti, si nemůžeme být jisti, že zanecháme plnohodnotný odkaz dalším generacím.
2.2.1 Dokumenty V České republice vzniklo v posledních letech několik dokumentů zaměřených na osvětu v oblasti architektury a stavební kultury. Česká republika tak reagovala na tendence, které se již delší dobu objevují v ostatních vyspělých evropských zemích, kde postupně vznikají národní politiky architektury. U nás převzalo odpovědnost Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR), které stojí za všemi vzniklými dokumenty a je také od roku 2010 členem Evropského fóra pro politiku architektury. Tato organizace sdružuje všechny evropské země, které se rozhodly zlepšit životní prostor svých obyvatel prostřednictvím přijmutí politik architektury. Členové si mohou vyměňovat zkušenosti, vést diskuzi nad problematickými tématy a společně tak dosáhnout lepšího prostoru pro život. V lednu 2015 byl dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky schválen také u nás. Podkladovým materiálem byla Analýza stavební kultury30, která pomocí strukturovaných rozhovorů s odborníky a veřejností vytyčila zásadní témata a problémy stavební kultury a nastínila možnosti řešení. Politika architektury a stavební kultury České republiky je nelegislativní, celostátní strategický dokument, jehož zpracování stanovila, a později i schválila, vláda České republiky. Hlavní odpovědnost za něj nese MMR, ale na vzniku se podílelo mnoho 28 Analýza stavební kultury., op. cit., s. 13-14. 29 PRAŽANOVÁ, Markéta., op. cit., s. 47. 30 Dokument je dostupný z: http://www.mmr.cz/getmedia/dbc2426f-072c-4c88-bda1-f43916ffdc41/Analyza_stavebni_kultury.pdf.
23
dalších orgánů, organizací a iniciativ31. Klade si za cíl zlepšování života občanů prostřednictvím zvyšování kvality prostoru, kde žijí. Tohoto chce dosáhnout zapracováním tématu do všech možných struktur. Jednodušeji řečeno, chce zasáhnout do současného systému stavebnictví, vzdělávání, osvěty v médiích, výzkumu a dalších oblastí, kde se architektura a stavební kultura uplatňuje. Dokument je rozdělen do tří celků: Krajina a sídla, Stavby a Vzdělávání, Osvěta a výzkum. Tyto celky mají dílčí témata. Krajina a sídla se zabývají uspořádáním prostoru, veřejným prostranstvím a začleněním staveb do prostředí. Celek Stavby pak řeší zadávání zakázek, projektování, realizaci, životnost a udržitelnost staveb.32 Poslední část dokumentu je pro nás důležitá, proto si ji rozvedeme důkladněji. Vzdělávání, osvěta a výzkum zadává úkoly, platné jak pro širokou veřejnost tak pro pracovníky ve stavebnictví. Cílem osvěty je zajistit větší prostor pro šíření tématu architektury a stavební kultury ve veřejnoprávních médiích a také zajistit zpracování materiálů k tématu. Dále si dokument klade za cíl masivnější propagaci příkladů kvalitních realizací prostřednictvím podpory významných architektonických soutěží. Posledním cílem je již zmiňované šíření osvěty mezi odbornou a laickou veřejností. Tento cíl má být naplňován pomocí pořádání seminářů, diskuzí, komentovaných prohlídek a informování o důležitosti výstavby, historickém kontextu, památkové péči a dalších tématech. Oblast vzdělávání pak zahrnuje jak vzdělávání úředníků veřejné správy tak vzdělávání na všech stupních škol. Školství by se mělo soustředit na témata architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura, stavební kultura a kvalita prostředí. Jejich implementace je v dokumentu přesně rozepsána, pojďme si ukázat jak. V roce 2015 by měla vzniknout pracovní skupina, která by pracovala na metodice k tématům. Do roku 2017 by měl být hotov dokument s charakteristikou, cíli, učivem a výstupy vzdělávání a také s návrhem, jak dokument začlenit do vzdělávání. O rok později by měl vzniknout vzdělávací modul, který by zapojil základní a střední školy. Důraz by měl být kladen na vztah žáka k prostředí, ve kterém bydlí. Měl by informovat o historických souvislostech a zároveň přímo zapojit žáky do aktivit, které prostor zkrášlí. 31 Například Česká komora architektů, organizace Architekti ve škole, Nadace Proměny. 32 Politika architektury a stavební kultury České republiky., op. cit., s. 1.
24
Ve stejném roce by měly být pedagogům poskytnuty metodické a výukové materiály a také by se mělo přejít ke zpracování strategie vzdělávání budoucích učitelů. Posledním cílem je upravit rámcové vzdělávací programy tak, aby obsahovaly zmíněná témata. Implementace by měla proběhnout začleněním témat do souvisejících vzdělávacích oblastí a průřezových témat. Úpravy by měly být hotové v roce 2019.33
2.3 Architektura a vzdělávání 2.3.1 Architektura v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia Rámcové vzdělávací programy jsou součástí kurikulárních dokumentů, které vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2007. Celý systém vzdělávání v České republice je přehledně zobrazen na následujícím obrázku.
Obrázek 2.2: Systém kurikulárních dokumentů. Z obrázku je vidět, že existuje samostatný dokument pro vzdělávání na gymnáziích. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (dále jen RVP G) je povinnou kostrou pro konkrétní školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP). Ty už si vytvářejí školy samostatně. Je tedy na nich, která témata vyzdvihnou a kterým věnují méně pozornosti. V následujícím textu se proto budu zabývat RVP G, který je pevně daný a jednotný pro všechna gymnázia. 33 Ibid.,s. 34-38.
25
RVP G je rozčleněn na čtyři části. Pro potřeby mé práce je důležitá část C, především pak kapitoly Klíčové kompetence, Vzdělávací oblasti a Průřezová témata.
Klíčové kompetence Obsah první zmíněné kapitoly nejlépe charakterizuje její popis přímo v RVP G. „Klíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě.“34 Klíčové kompetence jsou pak dále rozděleny na tyto oblasti: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanská a kompetence k podnikavosti. V praxi by měly být tyto oblasti začleněny do všech vyučovaných předmětů v takovém rozsahu, v jakém je to možné. 35 Prosazování klíčových kompetencí ve vyučování přikládám veliký význam, proto budou důležitou součástí metodických listů.
Vzdělávací oblasti Obsahem vzdělávacích oblastí jsou vzdělávací obory. Těch je celkem osm. V následujícím textu se zmíním pouze o těch, kde je možné aplikovat téma architektury a stavební kultury. Zde zúžím jejich výčet pouze na oblast Umění a kultura. Zmíním se také o oblasti Člověk a společnost, protože obor Dějepis, tak jak se dnes vyučuje, je z hlediska poskytnutých informací o architektuře možná ještě významnější než právoplatně předpokládaná Výtvarná výchova. •
Oblast Umění a kultura
Tato oblast sdružuje hudební a výtvarný obor. Hudební část můžeme vynechat a rovnou se přesuneme k té výtvarné. Po jejím přečtení zjistíme, že je napsána velmi obecně, nespecifikuje konkrétní učivo, ale jednotlivé body jsou na architekturu mnohdy těžko aplikovatelné. Z učebnic a běžné praxe je také viditelné zaměření předmětu spíše na dějiny výtvarného umění ve smyslu vývoje malířství. RVP G to částečně dokládá i v pasáži, kde konkrétně vyjmenovává zásadní události moderního výtvarného umění. Sice se
34 BALADA, Jan. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, c2007, 100 s. ISBN 978-808-7000-113. str. 8. 35 BALADA, Jan., op. cit., s. 8-9.
26
zmiňuje o nových médiích, akčním umění a dalších současných tendencích, ale převládá především malířství. Architekturu zde nenajdeme vůbec.36 •
Oblast Člověk a společnost
Tato oblast obsahuje pro nás důležitý obor Dějepis. Vzhledem k tomu, jak se v současné době vyučuje, je z obsahové stránky k architektuře všímavější možná daleko více než Výtvarná výchova, kde bychom to předpokládali. Z popisu oboru je na první pohled vidět mnohem větší konkrétnost a tím pádem i svázanost s učebním materiálem. Text vymezuje všechny epochy dějin lidstva a jejich stručnou charakteristiku a podstatné události, které se tak stávají povinnou součástí učebního plánu. Na jednotlivé epochy dokument pohlíží jako na celistvé úseky dějin lidstva a tak je také předává k rozpracování pedagogům. Obsahují proto i pohled na kulturu dané doby.37 Jak je zřejmé z učebnic pro tento předmět, architektura je zde poměrně často zmiňována. Omezuje se ovšem pouze na výčet jednotlivých slohů a jejich stručnou charakteristiku. Je ovšem pochopitelné, že větší roli by zde architektura ani nemohla hrát.
Průřezová témata Daleko větší význam by architektura mohla mít v průřezových tématech. Jak jsme totiž popsali v předchozí kapitole, není to pouze záležitost estetická, téma stavební kultury se týká každodenního života celé společnosti. Průřezová témata mají nejenom nacházet můstky mezi jednotlivými předměty, ale také mají upozorňovat na aktuální společenské problémy. Studenti jejich prostřednictvím formují své postoje a hodnotový systém. V RVP G jsou vymezena těmito tématy: Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Lze je aplikovat jako součást každodenního vyučování, vymezit je samostatným předmětem či jim věnovat prostor v rámci besedy, projektu nebo jiné podobné speciální aktivity.38 V jednotlivých bodech témat lze najít mnoho informací, které by se daly vztáhnout také ke stavební kultuře.
36 Ibid., s. 54-56. 37 Ibid., s. 43-46. 38 Ibid., s. 65.
27
2.3.2 Zastoupení architektury v učebnicích pro výtvarnou výchovu Tradiční pojetí estetické výchovy v gymnaziálním vzdělávání je rozděleno na hudební a výtvarný obor, stejně tak, jako je daná oblast vymezena v RVP G. Studenti si pak většinou vybírají jeden z těchto oborů. Jak už víme z předchozího textu, architektura je součástí výtvarné výchovy a rozděluje si prostor s malířstvím, sochařstvím a dalšími výtvarnými projevy, a to v teorii i praxi. Ve výuce se pedagog často obejde bez učebnic, ale neznamená to, že by neexistovaly. Pojďme se na ně proto blíže podívat, abychom si utvořili obrázek, jak je v nich zastoupena architektura. Učebnicí umění pro studenty gymnázií není mnoho, následující přehled zpracovává tyto tituly39: •
Průvodce výtvarným uměním I-V,
•
Kapitoly z dějin výtvarného umění: pro výuku dějin umění na středních školách,
•
Dějiny výtvarné kultury 1-4,
•
Nástin dějin evropského umění: výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba 1-2.
Učebnice jsou velice podobné, všechny řadí dějiny chronologicky na jednotlivé epochy dějin. Můžeme pozorovat, že je architektuře věnován o poznání menší prostor než ostatním výtvarným projevům, což dokládá následující obrázek.
39 Plný citační odkaz je k nalezení v seznamu použité literatury.
28
Obrázek 2.3: Ukázky obsahů z učebnic Dějiny výtvarné kultury a Nástin dějin evropského umění: výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba.
Podle obsahů vidíme, že je architektuře věnováno v průměru o polovinu méně místa než malířství. Nejméně je pak představeno sochařství. Architektonický vývoj můžeme sledovat pomocí dobového kontextu a zvyklostí, dozvíme se o hlavních stavitelích, architektech a jejich nejvýznamnějších stavbách. Ve zkratce se také seznámíme s hlavními rysy slohu a charakteristickými pojmy. Lehkým vybočením z řady velmi podobně psaných učebnic je čtyřdílná řada Průvodce výtvarným uměním. Zde jsou informace podány čtivější formou, přidány jsou i zajímavosti a přesahy do jiných témat. Zastoupení architektury je zde navíc výraznější než u ostatních učebnic, až na poslední díl, který architekturu úplně vypouští. Funkcionalismus tedy také není vůbec zmíněn. Kapitoly z dějin výtvarného umění: pro výuku dějin umění na středních školách jsou jednodílným stručným přehledem celých dějin umění. Je samozřejmé, že obsah musí být redukován jen na základní pojmy. Funkcionalismus je popsán na jedné straně. V čtyřdílných Dějinách výtvarné kultury je architektura zpracována poměrně podrobně, ale opět ve výrazném nepoměru s malířstvím. V porovnání s ostatními učebnicemi je funkcionalismus zpracován dobře. Ukázku můžete vidět na následujícím obrázku. 29
Obrázek 2.4: Ukázka z učebnice MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury.
Nástin dějin evropského umění: výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba 1-2 spojuje do dvou dílů celé dějiny umění. Výtvarné umění je pouze součástí, ale i na omezeném prostoru si architektura najde část místa. Výhodou této učebnice je její přesah do ostatních uměleckých oborů a jejich propojení. Druhý díl ovšem končí rokem 1750, takže funkcionalismus zde nenajdeme. Skladba učebnic jen potvrzuje výše popsané. Architektura má prozatím v českém vzdělávacím systému malé místo. Je redukována pouze na výčet slohů a jejich rozdíly. Hlubší pochopení urbanismu, památkové péče, územního plánování, krajinářské architektury a stavební kultury je opomíjeno. Současná podoba začlenění architektury do systému vzdělávání si neklade za cíl vzbudit ve studentech zájem o prostředí, kde bydlí, pouze je částečně informuje o dějinném vývoji.
2.3.3 Organizace podporující vzdělávání v oblasti architektury Implementace témat spojených s prostředím, ve kterém lidé žijí, je u nás zatím v zárodku. V České republice ale existují iniciativy, které se těmito tématy dlouhodobě sys30
tematicky zabývají. Jsou to organizace, jež se velkou měrou podílely také na vzniku finální podoby Politiky architektury a stavební kultury České republiky a budou při jejím prosazování pomáhat.
Nadace Proměny40 Tato soukromá nezisková organizace vznikla v roce 2006 a její hlavní náplní je zvyšování povědomí občanů o místo, kde žijí. Své cíle naplňují jak u dospělých tak u dětí. Nabízí několik programů, vedoucích k prohloubení informovanosti veřejnosti a kultivaci veřejných prostranství. Projekt Parky dává možnost zapojit se kterémukoliv městu České republiky v obnově veřejného prostoru. Nadace Proměny k této proměně přispívá nejenom finančně, ale i odbornou pomocí. S programem je spojena i architektonická soutěž. V té se vybere vítězný návrh renovace. Každý návrh je jiný, všechny jsou pak uvedeny na webových stránkách Nadace Proměny a mohou se stát inspirací pro ostatní. Takto už byla zrenovována místa v několika městech. Projekt Zahrada hrou zase podporuje školy, jejichž projekt uspěl v grantovém řízení. Finančně i odborně pomůže návrh realizovat. Vznikají tak zahrady na míru ušité pro potřeby školy či školky, děti mají možnost trávit venku více času, hrát si nebo se vzdělávat, v zahradách se pořádají i kulturní aktivity. Nadace Proměny do projektů zapojuje studenty uměleckých škol a architektury. Dává jim možnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi. Kromě těchto dvou grantových projektů pořádá Nadace Proměny konference, semináře, exkurze a tvůrčí dílny pro děti i dospělé.
KRUH41 Občanské sdružení Kruh vzniklo v roce 2001 a zabývá se propagací architektury. Pro širokou veřejnost pořádá přednášky a diskuze. Cílem sdružení je osvěta v oblasti moderní architektury, otevření dialogu mezi odbornou a širokou veřejností. Pro veřejnost, školy a školky pořádá mnoho projektů a workshopů. Hravou formou se snaží zúčastněným přiblížit architekturu a vše, co s ní souvisí. Vydává také sborníky textů o architektuře a 40 http://www.nadace-promeny.cz 41 http://www.kruh.info/index.php http://www.denarchitektury.cz/index.php/index.html
31
uspořádal dva filmové festivaly věnované architektuře. Součástí činnosti je také festival Den Architektury, který se odehrává po celé České republice vždy jednou ročně. Ve městech se otevírají běžně nepřístupné objekty, odborníci pořádají diskuze, prohlídky města a mnoho dalšího dle zapojenosti jednotlivých měst.
Architekti ve škole42 Iniciativa provozuje od března 2014 portál www.architektiveskole.cz. Ten by měl být ucelenou informační základnou pro všechny zájemce o vzdělávání v architektuře. Obsahuje databázi všech sdružení, spolků, iniciativ, které se architekturou zabývají. Autoři portálu vytvořili také několik projektů, které na výše zmíněných stránkách uveřejnili s kompletní metodikou pro pedagogy. Podobných projektů by mělo přibývat. Platforma by měla být místem setkávání zájemců o téma začlenění architektury do vzdělávání. Měla by nabízet výukové materiály a sdílení informací a zkušeností.
Uvedené organizace patří v České republice mezi ty nejvýznamnější, ale rozhodně nejsou jediné svého druhu. Podobným tématům se věnují mnohé další, často lokální sdružení a projekty. Pro kompletnější představu vřele doporučuji navštívit databázi poslední zmíněné platformy Architekti ve škole. Obsahuje dlouhý seznam všech organizací, zabývajících se implementací architektonických témat do společnosti.
Od obecného seznámení se s tématem architektury a nutných definic jsme se postupně propracovali až k problematice začlenění architektury do české společnosti. Uvedli jsme si zásadní dokumenty a poté už jsme se soustředili jen na implementaci tématu do vzdělávání. Ukázali jsme si, že současný stav témata spojená s architekturou opomíjí, ale že blízká budoucnost by mohla situaci změnit. Následující metodické listy přispějí svou kapkou do mlýna všem snahám o změnu vnímání veřejného prostoru.
42 http://www.architektiveskole.cz
32
3 Metodické listy Přes teoretický úvod jsme se dostali k hlavní, praktické, části práce. Pro obohacení výuky výtvarné výchovy na brněnských gymnáziích jsem vytvořila architektonicky zaměřený výukový blok, jehož součástí jsou i exkurze mezi památky. Následující text může sloužit jako komplexní výukový nástroj nebo jako inspirační zdroj. Metodické listy k exkurzím vycházejí z BAMu, ale doplňují jej o nové informace a rozšiřují úhel pohledu na funkcionalistickou architekturu. Převzaté informace filtrují tak, aby byly přístupné středoškolským studentům a usnadnili jim nahlédnutí do tohoto období dějin. Výukový blok obsahuje úvodní výkladovou hodinu, po které může následovat exkurze k památkám, a závěrečnou tvůrčí výtvarnou hodinu. Jednotlivé části jsem navrhla tak, aby šlo některou z nich například z nedostatku času vynechat. Metodické listy k jednotlivým památkám jsou zaměřeny na různé aspekty funkcionalistické architektury a obohaceny o historický či společenský kontext. Jsou navrženy tak, aby si pedagog mohl vybrat list, který ho zaujal, nebo téma, které chce studentům detailněji představit. Výběr památek byl podmíněn dobrou dostupností. Všechny exkurze jsou situovány do míst blízko zastávek hromadné městské dopravy. Dále jsem z nepřeberného množství staveb vybrala ty, které zastupují určitý aspekt meziválečného vývoje. Exkurze se tak dotýkají například tématu různého typu bydlení, fungování československé společnosti nebo přestavby města. V klasické výuce je prakticky nemožné, aby byly v rámci jedné třídy uskutečněny všechny exkurze. Proto je potřeba studenty připravit na exkurzi klasickou školní hodinou, kde se probere vše, co by měli znát. Také se tím připraví půda pro závěrečné hodnocení, které bude primárně vycházet z této hodiny. Exkurze pak budou sloužit jako doplnění a obohacení látky. Navrhovaný blok lekcí doporučuji zakončit praktickou výtvarnou hodinou, kde studenti zúročí vědomosti nabyté výkladem a zkušenosti z terénu a fyzického setkání s památkami. Závěrečné ověření znalostí a hodnocení nechávám na vyučujícím, protože každý má jiný systém a nebylo by efektivní ho pro jeden blok měnit. Jako opěrný bod lze ovšem
33
využít níže sepsané kognitivní cíle, na základě kterých je možné například snadno zkonstruovat otázky do závěrečného testu. Dvě části výukového bloku (výkladová hodina a exkurze) vychází z třífázového modelu učení E-U-R, aby došlo k lepšímu ukotvení látky. Použité metody u aktivit jsou inspirované metodami RWCT a knihami 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování: Osvědčené způsoby efektivního vyučování od Mela Silbermana a Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách od Dagmar Sitné. Metody uvedené v knihách přizpůsobuji svým potřebám. Zbylé aktivity doplňuji svými vlastními.
3.1 Hlavní cíle výukového bloku Cíle popsané níže vycházejí z předpokladu, že vyučující uskuteční všechny tři části navrhovaného bloku. Výklad, exkurzi/exkurze, praktickou výtvarnou hodinu. Cíle rozděluji na čtyři části a přikládám i mezioborové propojení a rozvíjení klíčových kompetencí, jak je popsáno v RVP G. Další cíle, vycházející z exkurzí, budou zařazeny k jednotlivým metodickým listům.
Kognitivní cíle •
student vyjmenuje alespoň pět konkrétních brněnských funkcionalistických staveb,
•
student přiřadí alespoň ke dvěma stavbám jméno jejich architekta,
•
student vyjmenuje alespoň dva architekty, kteří tvořili funkcionalistickou architekturu,
•
student na základě architektonických prvků identifikuje funkcionalistickou architekturu,
•
student ví, kde se nachází minimálně dvě funkcionalistické stavby a dokáže tyto stavby charakterizovat,
•
student vlastními slovy charakterizuje základní prvky funkcionalistických staveb,
•
student na základě svých poznatků a s použitím daných komponent vytvoří skicu funkcionalistického objektu.
34
Afektivní cíl •
student je vnímavý k funkcionalistickým stavbám ve svém okolí, přijímá jejich existenci a akceptuje jejich kulturněhistorickou a estetickou hodnotu.
Psychomotorické cíle •
student procvičuje své výtvarné dovednosti,
•
student přenese 3D představu na papír,
•
student nakreslí/narýsuje dům podle funkcionalistických parametrů.
Cíle na úrovni průřezových témat 1. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech •
student si uvědomuje hodnoty kulturního dědictví,
•
student posuzuje vliv evropské architektury na českou,
•
student si uvědomuje význam české funkcionalistické architektury ve světě.
2. Environmentální výchova •
student si uvědomuje prostředí a jeho kulturní/architektonické zajímavosti, vnímá zodpovědnost za jeho budoucnost.
3. Osobnostní a sociální výchova •
student rozvíjí sociální dovednosti a umění spolupracovat ve skupině,
•
student rozvíjí svou tvořivost.
Mezioborové propojení 1. Geometrie •
tvořivé řešení prostorové nebo 2D kresby funkcionalistického objektu.
2. Dějepis •
propojení historie a umění,
•
rozšíření historických vědomostí.
3. Tělesná výchova •
student se pohybuje ve venkovním prostoru.
35
Rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení •
student se orientuje ve vlastních poznámkách, umí v nich efektivně vyhledávat informace,
•
student tvořivě pracuje s různými informačními zdroji.
2. Kompetence k řešení problému •
student při tvůrčí činnosti analyzuje problém, nalezne vhodné řešení a to pak aplikuje,
•
student v časovém limitu vyřeší zadaný úkol ve spolupráci s ostatnímu studenty.
3. Kompetence komunikativní •
student prezentuje své názory před ostatními studenty.
4. Kompetence sociální a personální •
student spolupracuje s ostatními studenty.
5. Kompetence občanská •
student na základě hlubšího poznání města vnímá sám sebe jako občana a součást města.
6. Kompetence k podnikavosti •
student uplatňuje tvořivost a aktivní přístup k aktivitám.
3.2 Úvodní výkladová hodina Charakteristika úvodní hodiny Úvodní hodina má studenty seznámit s funkcionalistickou architekturou. Má přiblížit vznik, vývoj, charakteristické rysy a s důrazem na brněnské prostředí upozornit na výrazná jména a stavby. Nejprve si studenti sami zkusí uvědomit, co již o tématu vědí, prostřednictvím aktivity Brainstorming a poté se plynule přejde k výkladu látky, obohacenému fotografickou přílohou. Předpokladem je přítomnost projektoru ve třídě, pokud vyučující možnost promítání nemá, měl by alespoň některé fotografie vytisknout nebo najít jinou cestu, jak výklad doplnit o vizuální vjem. Druhá část hodiny je věnována aktivitě Kvíz, která pomůže studentům zopakovat právě nabyté znalosti a podpoří některé z klíčových kompetencí, například prací ve skupině. Pro zklidnění si na závěr všichni 36
ještě jednou zopakují aktivitu Brainstorming, aby si studenti uvědomili, co vše se během hodiny naučili, a vyučující navíc může studenty navést k doplnění základních informací, které mohli opomenout.
Časová dotace 45 minut
Pomůcky Tabule, křídy, projektor nebo vytištěné fotografie k výkladu, lístečky pro rozdělení do skupin při kvízu, papír pro zapisování bodů, tužka, stopky (např. na mobilu).
3.2.1 Metodický list k úvodní výkladové hodině Organizační záležitosti: 3 minuty Před začátkem hodiny si vyučující nachystá projektor. Po zazvonění zapíše do třídní knihy a představí téma hodiny a její strukturu.
Aktivita 1: Brainstorming43, 4 minuty, (evokace) Vyučující napíše na vnitřní stranu tabule slovo FUNKCIONALISMUS a zeptá se studentů, co vše je k pojmu napadne. Připisuje vše, co studenti vysloví, nezáleží na tom, zda je to dobře nebo špatně. Poté tabuli zavře a řekne studentům, že se k aktivitě vrátí ještě na konci hodiny.
Aktivita 2: Výklad, 12 minut, (uvědomění) Vyučující upozorní studenty, že si mají psát poznámky, protože je budou potřebovat v následující aktivitě. Výklad Proč je právě Brno městem plným funkcionalistických staveb? Hlavní příčinu můžeme vysledovat z dějinného vývoje. V 19. století došlo ke zbourání městských hradeb. Na jejich místě vznikla reprezentativní okružní třída. Její součástí je například i ulice Husova. Byly však nutné i další zásahy do města. Kanalizace, železnice, veřejná doprava. Tak se Brno postupně začalo proměňovat do podoby, jak ho známe dnes.44 Po 1. světové 43 SITNÁ, Dagmar. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách. Vyd. 2. Praha: Portál, 2013, 150 s. ISBN 978-80-262-0404-6. s. 67. 44 RIEDL, Dušan. Brněnská architektura 20.století. Vyd. 1. Brno: Památkový ústav Brno ÚmB, 1992, 48 s. ISBN 80-850-3214-7. s. 3.
37
válce došlo k připojení předměstských obcí k Brnu. Mezi takové obce patřily například Žabovřesky, Královo pole, Černá pole a další. Brno se tak výrazně rozrostlo. Bylo potřeba propojit obce s městem, protože na sebe plynule nenavazovaly, a také vznikl po válce nedostatek bytů.45 Vše bylo potřeba rychle řešit. A tady se dostáváme k našemu hlavnímu tématu. Než však k němu přejdeme, řekneme si ještě něco o tehdejším životě. Jak víte z dějepisu, v 1. světové válce došlo k rozpadu Rakouska–Uherska a vzniku Československa. Lidé byli nadšeni, protože už jim nevládl žádný císař, mohli o sobě rozhodovat sami. Tím, že jsme se oddělili od velké monarchie, vznikla také otázka budování národní identity. Do naší nově vzniklé země začal proudit svěží vítr, chtěli jsme být moderní republikou ve všech směrech. Doba přála i mladým architektům a jejich revolučním nápadům. Představte si, že v té době jste po ulicích chodili jen kolem zdobených domů ze všech možných historických období, všechno bylo podobné, takové domy připomínaly monarchii a mohly působit svíravě a těžce. Vlivem nových technologií však najednou byla možnost stavět úplně jinak. Dnes vám možná připadají funkcionalistické domy neestetické, ale tehdy to bylo zcela něco odlišného, moderního a lákavého i z vizuálního hlediska. Teď už víte, jak a proč došlo k masivní výstavbě nové architektury, a můžeme si říct něco o funkcionalistické architektuře samotné. Forma následuje funkci. Touto jedinou větou by se dal funkcionalismus charakterizovat. Tato věta vlastně znamená, že by se mělo nejprve uvažovat o tom, k čemu dům slouží a jak ho logicky poskládat a teprve pak by se mělo přemýšlet, jak bude budova vypadat. Vnitřní rozložení by nemělo být podmíněno vnější stavbou. Také vzhled stavby pozbývá významu.46 Další slavnou větou je výrok Ornament je zločin . Autorem výroku je Adolf Loos, významný architekt českého původu a jeden z hlavních představitelů funkcionalistické architektury.47 To si můžeme vysvětlit tak, že není důležitá vnější výzdoba domu, je to mrhání časem, který by mohl být využit třeba na důkladnější propracování vnitřních částí tak, aby odpovídaly tomu, proč byly vytvořeny. Zdobení domů je také mrhání materiálem a penězi. Proto vypadají funkcionalistické domy tak stroze. Není to tedy nedostatkem představivosti architekta. 45 RIEDL, Dušan., op. cit., s. 8. 46 Artmuseum [online]. © 1999–2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1523. 47 Brněnský architektonický manuál: průvodce architekturou 1918-1945. Editor Petra Hlaváčková. Brno: Dům umění města Brna, c2012, 368 s. ISBN 978-80-7009-161-6. s. 341-342.
38
Obrázek 3.1: Adolf Loos a Le Corbusier.
Další zásadní myšlenky formuloval Le Corbusier, jeden z nejzásadnějších architektů a teoretiků 20. století. Věnoval se urbanismu města, tedy jak město postavit co nejlépe, aby mohlo fungovat, a zároveň, aby lidé měli dostatek zeleně a klidu. Formuloval také pět principů nové architektury. Pojďme si říct, které to jsou. 1. Sloupy – vystavět stavbu na sloupech tak, aby se oddělila od vlhkosti a zároveň se vytvořil větší prostor pro zeleň a pohyb. 2. Rovná střecha – na střeše tak může vzniknout relaxační zóna. 3. Pásová okna – díky tomu, že váhu domu nesou sloupy, může si architekt dovolit pásová okna, která prosvětlí interiér lépe než klasická okna. K pásovým oknům se ještě vrátíme. 4. Pilíře – oproti dřívější době, kdy všechnu váhu stavby nesly obvodové zdi, by nově měla váha ležet na nosných pilířích, což by umožnilo svobodnější řešení interiéru. Každé patro může mít například jiný půdorys a jednotlivá patra se mohou prolínat. 5. Průčelí – může být volně řešeno, stává se jenom pláštěm stavby.48
48 LAKOMÝ, Zdeněk., op. cit., s. 105-106.
39
Obrázek 3.2: Vila Savoye, kde se uplatňuje 5 principů moderní architektury.
Funkcionalismus se rozvinul po 1. světové válce, tedy ve 20. letech 20. století a řadíme ho do moderní architektury. Hlavním stavebním materiálem je železobeton a sklo. Železobetonová konstrukce se začala používat v 19. století a výrazně posunula stavební možnosti. Železobeton je materiál, skládající se z betonu a železa nebo oceli. Beton je vlastně uměle vytvořený kámen z cementu, vody, štěrku a písku. Samotný beton ale pro stavbu domu nestačí, protože není pružný a takový dům by moc dlouho nevydržel. Proto se do betonu přidávají ocelové nebo železné pruty, které pružnost zajistí.49 Dále je to využití luxferů, což jsou zjednodušeně řečeno skleněné cihly. Je to další způsob jak lépe prosvětlit interiér.
49 LISNER, Zdeněk. Architektura a prostor: Funkcionalistické stavby z technologického úhlu pohledu. Praha, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova. s. 18-19.
40
Obrázek 3.3: Železobetonová konstrukce a luxfery.
Díky využití nosných sloupů se otevřely možnosti i pro zakomponování dalších materiálů. Jak jsme si už řekli, začala se využívat pásová okna. Některé budovy byly téměř celé prosklené. Mezi další typické prvky patřila nautická okna, což byla kulatá okna podobná lodním, a další využití lodních prvků. Například oblé hrany s oblým zábradlím, připomínající příď lodi.
Obrázek 3.4: Vila Petrákových.
Teď už byste měli mít dobrou představu o tom, jak funkcionalistický dům vypadá, takže se ještě vrátíme zpátky do Brna a představíme si ve zkratce některé hlavní architekty a jejich práci. Nejslavnější stavbou, o které jste určitě všichni slyšeli, je vila Tugendhat. Postavil ji v roce 1928 Ludwig Miese van der Rohe. Proslavila se hlavně proto, že byla na svou
41
dobu až nevídaně technicky vybavená. Vila je zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a můžete se do ní jít podívat na komentovanou prohlídku.
Obrázek 3.5: Vila Tugendhat.
Naše město je plné funkcionalistických staveb a většinu z nich postavili Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Josef Kranz, Jindřich Kumpošt. My si teď představíme blíže jenom Bohuslava Fuchse a Ernsta Wiesnera.
42
Obrázek 3.6: Bohuslav Fuchs.
Bohuslav Fuchs se narodil v roce 1895 a již od mládí se zabýval stavitelstvím. Vyučil se zedníkem a studoval také na Průmyslové škole stavební v Brně. Během 1. světové války pracoval v Praze, ale po jejím skončení opět přesídlil do Brna, kde zůstal. Brno bylo pro mladé architekty lákavé, protože jim zdejší podmínky otevíraly mnoho pracovních příležitostí. Jak jsme si již řekli, po válce došlo k vytvoření velkého Brna a bylo nutné přebudovat město tak, aby odpovídalo nárokům nové doby. Velké urbanistické zásahy i hromadná výstavba bytů, kterých byl v té době urgentní nedostatek, se spojili s pokrokovým myšlením čelních představitelů Brna a umožnili realizovat se mladým architektům. Fuchsova první funkcionalistická stavba v Brně je Zemanova kavárna, jejíž repliku můžeme vidět v parku u ulice Koliště. Byla postavena roku 1925. Je to zároveň první čistě funkcionalistická stavba v Brně. Zajímavá je spojením interiéru a exteriéru velkými posuvnými okny.
Obrázek 3.7: Zemanova kavárna a Hotel Avion.
43
O dva roky později vznikla další pozoruhodná stavba, Hotel Avion na České ulici. Každý z vás určitě kolem této stavby již mnohokrát prošel, ale nejspíš si ji málokdo všiml. V současné době je totiž v dezolátním stavu a nepoužívá se. Zajímavá je hlavně členěním prostoru, protože parcela, na které je hotel vystavěn, je velice úzká. Má pouhých osm metrů na šířku. Stavba je památkově chráněna a dokonce vznikl návrh na její obnovu, ale prozatím jenom chátrá. Od roku 1925 byl Bohuslav Fuchs hlavním městským architektem. Zabýval se urbanistickými problémy, tedy přestavbou města. Navrhl mimo jiné ve spolupráci s dalšími architekty odsun hlavního nádraží dál od centra města, které by se tak mohlo více rozrůst. Tento návrh nebyl realizován, ale možná víte, že se s tímto problémem Brno potýká dodnes. Mezi další významné stavby, které určitě znáte, patři Palác Alfa na náměstí Svobody nebo Zemské vojenské velitelství na Kounicově ulici.50
Obrázek 3.8: Vojenské zemské velitelství a Palác Alfa.
50 Brněnský architektonický manuál: průvodce architekturou 1918-1945. Editor Petra Hlaváčková., op. cit., s. 337.
44
Obrázek 3.9: Ernst Wiesner.
Ernst Wiesner se narodil v roce 1890 na Slovensku. Jeho rodina se však brzy přestěhovala do Brna. Studoval stavební obor na Vyšší průmyslové škole v Brně a studia pak zakončil ve Vídni, kde se mu dostalo architektonického vzdělání. Po válce se vrátil do Brna a započal architektonickou dráhu. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří multifunkční Palác Morava na Malinovského náměstí, Vila Stiassny, která je otevřená veřejnosti, nebo budova Krematoria na Ústředním hřbitově. Ta na první pohled úplně nepřipomíná typické funkcionalistické stavby, ale spojením funkčnosti se zdobností, která dotváří důstojné místo pro rozloučení, ji do tohoto slohu určitě můžeme zařadit. Spolu s Bohuslavem Fuchsem vytvořili návrh budovy Moravské banky na náměstí Svobody. Vzhledem k židovskému původu, emigroval v roce 1939 architekt do Velké Británie, kde svůj život dožil.51
51 Brněnský architektonický manuál: průvodce architekturou 1918-1945. Editor Petra Hlaváčková., op. cit., s. 345.
45
Obrázek 3.10: Palác Morava, Vila Stiassny, Moravská banka, Krematorium.
Aktivita 3: Kvíz52, 23 minut, (reflexe) Vyučující požádá jednoho studenta, aby dal všem jeden lísteček. Vysvětlí studentům, že se mají rozdělit do tří skupin, podle toho, zda dostali jméno architekta, název stavby nebo typický znak funkcionalistické architektury. Poté skupinám nadiktuje téma, na které budou zpracovávat kvízové otázky. Témata jsou tato: architekti+brněnská historie, stavby+světová historie, znaky+definice. Poté přejde k vysvětlení pravidel kvízu. Studenti budou mít za úkol ve skupince vytvořit pět kvízových otázek na zadané téma a k nim tři odpovědi, z nichž právě jedna bude správná. Na tvorbu otázek budou mít pět minut. Během této doby si také připraví odpovědní listy. Na každém z nich bude výrazně napsáno a, b, c. K tvorbě otázek a odpovídání mohou používat poznámky z výkladu. 52 SILBERMAN, Mel. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování: Osvědčené způsoby efektivního vyučování Přel. M. Koldinský. Vyd. 1. Praha: Portál, 1997, 311 s. ISBN 80-717-8124-X. s. 180-181.
46
Během kvízu vždy jeden člen skupiny přečte otázku a dvakrát zopakuje možné odpovědi. Zbývající skupiny pak budou mít patnáct vteřin na odpověď. Po uplynutí této doby na vyzvání zvednou odpovědní list, který označí jejich vybranou odpověď. Vyučující zapíše bod skupině, která odpoví správně. Na konci body sečte a členové vítězné skupiny získají při závěrečném hodnocení plusový bod. Kvíz má studentům pomoci se zopakováním látky a utříděním poznámek. Během vymýšlení otázek vyučující chodí mezi skupinkami a kontroluje jejich aktivitu. Během kvízu je nutné stopovat interval na zodpovězení otázky a zapisovat body týmům. Bohuslav Fuchs
Vila Tugendhat
železo
Ernst Wiesner
Hotel Avion
beton
Jindřich Kumpošt
Zemanova kavárna
sklo
Josef Kranz
Zemské vojenské velitelství
pásová okna
Otto Eisler
Nádražní poštovní úřad
nautická okna
Oskar Poříska
Stiassného vila
luxfery
Josef Polášek
Palác Alfa
funkčnost
Bedřich Rozehnal
kavárna Savoy
strohost
Ludwig Miese van der Rohe
brněnské Výstaviště
jednoduchost
Jan Víšek
Ústřední hřbitov
geometrické tvary
Tabulka 1: Lístečky pro rozdělení studentů do skupin na Kvíz.
Aktivita 4: Brainstorming, 3 minuty, (reflexe) Vyučující se vrátí k úvodní aktivitě a zeptá se studentů, zda by některý pojem smazali a který by doplnili. Pokud nezazní zásadní pojmy, vyučující na ně studenty navede a nebo je sám doplní. Závěrečný Brainstorming má studenty přimět k poslednímu zamyšlení se nad proběhlou hodinou a zrekapitulování toho nejdůležitějšího. Student si také může uvědomit, co vše se během hodiny dozvěděl.
47
3.3 Výtvarná hodina Charakteristika hodiny V této hodině studenti zúročí znalosti nabyté ve výkladové hodině a případně exkurze. Jejím cílem je nákres funkcionalistické budovy s použitím dvou předem daných dílků z nákresu Kavárny ERA.53
Časová dotace 45 minut
Pomůcky Dva dílky pro každého studenta, tvrdé papíry formátu A4, lepidla, tužky, pastelky, pravítka.
3.3.1 Metodický list k výtvarné hodině Organizační záležitosti: 3 minuty Zápis do třídní knihy, představení aktivity a rozdání pomůcek.
Aktivita 1: Tvůrčí činnost, 42 minut, (uvědomění, reflexe) Studenti mají za úkol načrtnout/narýsovat funkcionalistickou budovu za použití dvou předem daných dílků. Poté, co si dílky prohlédnou, vymyslí kompozici stavby, dílky si nalepí na papír a dokreslí zbytek domu. Do návrhu se snaží zakomponovat charakteristické prvky funkcionalistické architektury.
Obrázek 3.11: Nákres kavárny ERA a dílky pro studenty. 53 Aktivita je převzata z projektu do předmětu Didaktika estetické výchovy II, který vypracovali Eva Machovská, Soňa Prokešová, Lucie Rysková, Michal Trávníček.
48
3.4 Exkurze 1: Špilberk – Pravoslavný chrám sv. Václava a pohled na Mendlovo náměstí Charakteristika exkurze Cílem exkurze je v první části představení Pravoslavného chrámu sv. Václava a historických událostí s ním spojených. Důraz je kladen také na rozšíření znalostí z oblasti náboženství. Druhá část je zaměřena na urbanismus, přestavbu a historické události, spojené s Mendlovým náměstím, na které je ze Špilberku dobrý pohled.
Časová dotace 84 minut
Pomůcky Čisté papíry a propisky pro studenty, BINGO pro každého studenta, lístečky k aktivitě 3, materiály k aktivitě 6.
Začátek •
Pravoslavný chrám sv. Václava, Gorazdova 52/8, Brno Střed, C140
•
zastávka Tvrdého (25, 26, 35, 38, 39)
3.4.1 Cíle Kognitivní cíle •
student zná události spojené s atentátem na Reinharda Heydricha,
•
student rozlišuje různé funkce náměstí,
•
student ví, jak vypadá Mendlovo náměstí,
•
student zná problémy Mendlova náměstí a návrh jejich řešení.
Psychomotorické cíle •
student zakresluje do mapy,
•
student rozvíjí představivost.
Rozvoj klíčových kompetencí •
student si uvědomuje, že vlastní znalosti nemusí vždy znamenat výhru (kompetence sociální a personální), 49
•
student zvažuje využití různých postupů při řešení problémů (kompetence k řešení problémů),
•
student ví, co se v jeho městě děje (kompetence občanská).
3.4.2 Metodický list Pravoslavný chrám sv. Václava Aktivita 1: Bingo, 20 minut, (evokace) Studenti dojdou před Pravoslavný chrám sv. Václava, kde jim vyučující oznámí, kde se nacházejí, a že si zahrají hru, která je spjata s tímto místem. Pokud hru Bingo studenti neznají, je potřeba ji vysvětlit a teprve, když je vše jasné, přejít k hře samotné. Po skončení a vyhodnocení hry vyučující studentům v krátkosti doplní informace z Binga, které se vztahují k Pravoslavnému chrámu sv. Václava. Počet vyplněných řad: Počet správně vyplněných řad:
1. Jak se jmenoval říšský 2. Pod jakým názvem je v 3. Jaký geometrický tvar se protektor, na kterého byl v dějinách znám rozkol v rané na Pravoslavném chrámu roce 1942 spáchán atentát? církvi z roku 1054? sv. Václava vyskytuje nejčastěji? Reinhard Heydrich
Velké schizma
obdélník
4. Jmenuj 2 další brněnské 5. Zapříčinil atentát na říš- 6. Co se slaví (z nákostely. ského protektora zrušení boženského hlediska) o Vepravoslavné církve? likonocích? Např. Bazilika Nanebevzetí Ano Panny Marie, kostel Sv. Tomáše,...
Zmrtvýchvstání Ježíše Krista
7. Nakresli, jak vypadá 8. Na které dvě větve se 9. Má Pravoslavný chrám pravoslavný kříž. církev v roce 1054 rozděli- sv. Václava jenom jednu la? hlavní loď nebo více? Na západní (katolickou) a Více východní (pravoslavnou)
Tabulka 2: BINGO 50
Návod ke hře Cílem hry je ptát se ostatních na odpovědi a nechat si je zapisovat do listu. Jakmile má některý ze studentů list vyplněný (nezáleží na tom, zda je všechno správně), zvolá nahlas Bingo! A hra končí. Student se může jiného studenta zeptat na neomezené množství otázek, ale vyplnit si může nechat maximálně tři. Tázaný student nesmí záměrně odpovídat špatně. Tázající se student si může rozmyslet, zda odpověď, kterou mu spolužák nabízí, přijme (myslí si, že by mohla být správně) a nechá si ji zapsat, nebo zda raději odmítne. Jakmile někdo zavolá Bingo, hra končí a začíná vyhodnocení. Nejprve si všichni spočítají, kolik řad mají kompletně vyplněných (v tomto případě to mohou být tři řady svislé, tři vodorovné a dvě úhlopříčné – celkem tedy maximálně osm řad). Toto číslo si zapíší. Poté následuje přečtení otázek a správných odpovědí, které si studenti zkontrolují a přepíšou ty špatné. Poté si znovu spočítají, kolik řad mají správně vyplněných, a číslo si znova napíší. Vyhrává ten, kdo má nejvyšší počet správně vyplněných řad.
Aktivita 2: Výklad, 10 minut, (uvědomění) „Brněnská farnost pravoslavné církve byla založena v roce 1924. Tehdy došlo k odštěpení pravoslavného křídla z nově vzniklé Československé církve husitské, jejíž radikálně liberální směr se od původní orientace na srbské pravoslaví značně odchýlil. Brněnská náboženská obec využívala k bohoslužbám nejdříve prostory gymnázia v Husově ulici, velmi brzy se však zrodily snahy o postavení vlastní modlitebny. V roce 1929 byl od města zakoupen pozemek ve svahu pod hradem Špilberkem a shromážděn dostatek prostředků pro stavbu chrámu, z nichž téměř polovinu hradila mecenáška církve Pravomila Studená. Projekt chrámu vytvořil bez nároku na honorář ruský architekt Petr Levický. Jeho pojetí církevní stavby vychází z tradiční typologie byzantských vzorů, zároveň se však snažil o maximální úspornost použitých forem, což je patrné v řešení geometricky pojatého průčelí. V obdélném půdorysu je vepsaný tvar řeckého kříže, nad nímž vyrůstá hlavní chrámový prostor, jenž je na vrcholu odstupňovaný a zakončený nevelkou věží s cibulovou bání. V exteriéru je patrná tradiční aditivní kompozice, z níž nejvýrazněji vy-
51
stupuje hmota středového kubusu s přilehlými totožnými hranoly předsíně, oltářního prostoru a bočních lodí s okny. V roce 1942 byl členy československého protinacistického odboje spáchán atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutisté, kteří atentát vykonali, se poté skrývali v pravoslavném chrámu v Resslově ulici v Praze u biskupa Gorazda, kde byli nacisty dopadeni. To vyvolalo nejen všeobecnou persekuci civilního obyvatelstva, ale také zrušení pravoslavné církve na území protektorátu, konfiskaci jejího majetku a popravy řady duchovních. Brněnský chrám byl tedy v roce 1943 uzavřen a k obnovení činnosti církve na území Československa došlo až po druhé světové válce. V 90. letech byla v blízkosti kostela postavena nová zvonice s baptisteriem, v roce 2003 došlo k rekonstrukci pláště kostela a k pozlacení kupole.“54
Aktivita 3: Hledání dvojice55, 10 minut, (reflexe) Každý student dostane od vyučujícího jeden lísteček, na kterém bude část pojmu. Musí najít toho, kdo má zbývající část. V těchto dvojicích si pak připraví vysvětlení, co jejich pojem znamená, a přednesou ho před zbytkem třídy. Vyučující sleduje správnost a úplnost vysvětlení a případně ho doplní. Upozorní studenty, že si mají lístečky nechat, protože je budou ještě potřebovat. pravoslavná
církev
Reinhard
Heydrich
Velké schizma
1054
katolická
církev
1942
rok atentátu
protinacistický
odboj
Pravoslavný chrám
sv. Václava
1930–1931
stavba chrámu
1943
uzavření chrámu
Petr
Levický
pozlacená
kupole
řecký kříž
tvar chrámu
byzantský
vzor
říšský
protektor
boční
loď
Tabulka 3: Lístečky pro rozdělení do dvojic.
Mendlovo náměstí ze Špilberku Aktivita 4: Diskuze, 7 minut, (evokace) Pro evokaci tématu začnou aktivity diskuzí o urbanismu, řešení brněnských náměstí, názoru studentů na Mendlovo náměstí a jeho hlavní funkci. 54 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c140-pravoslavny-chram-sv-vaclava?filter=code#!prettyPhoto. 55 SILBERMAN, Mel., op. cit., s. 174.
52
Otázky pro diskuzi Jaké funkce má náměstí? Zamyslete se nad tím, jaká máme v Brně náměstí. Jak byste například charakterizovali náměstí Svobody nebo Moravské náměstí? Jak vnímáte Mendlovo náměstí? Co je pro něj typické? Jaká je jeho hlavní funkce? Naplňuje svou hlavní funkci dobře? Líbí se vám nebo byste něco změnili? Co byste změnili?
Aktivita 5: Výklad, 7 minut, (uvědomění) Mendlovo náměstí prošlo během své existence mnoha změnami. Staré Brno, na kterém se náměstí nachází, je jedním z nejstarších obydlených území města. Centrum se ovšem začalo nakonec formovat kolem Petrova a Staré Brno se stalo pouhým předměstím. Dokonce ani nebylo chráněno městskými hradbami. Ty se nacházely v místech dnešní Husovy ulice. Vyvíjelo se však i přestože zůstalo mimo hlavní území Brna. 56 Centrem Starého Brna se Mendlovo náměstí stalo poté, co zde byl postaven Starobrněnský klášter. Založila jej Eliška Rejčka v roce 1323, která je zde také pochována. Ke klášteru přiléhá Bazilika Nanebevzetí Panny Marie.57 Důležitým faktorem osidlování byla přítomnost vody. Ta zde byla přivedena uměle vytvořeným ramenem z řeky Svratky. Takzvaný svratecký náhon protékal velkou částí Brna, dnes nám ho připomínají jen názvy některých ulic (Vodní, Rybářská). Voda protékala i Mendlovým náměstím. Roku 1850 se Staré Brno stalo součástí města. Na počátku 20. století náměstí vypadalo úplně jinak. Středem protékala voda, kolem které se nacházel komplex budov, mimo jiné i Císařský mlýn nebo barokní budova Starobrněnské radnice. Ta stávala přibližně v místech dnešního křížení tramvajových kolejí 1, 5, 6. Před radnicí se nacházelo trojúhelníkové tržiště, Mariánský sloup a naproti radnici městské venkovní lázně.58 Ty se v roce 1927 dočkaly modernizace podle návrhu Bohuslava Fuchse. Byla přistavěna budova se zázemím pro návštěvníky. Lázně však byly 56 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/stezka/6-pod-spilberkem. 57 Encyklopedie dějin města Brna. Starobrněnský klášter [online]. 9. 11. 2014 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=717. 58 Brněnský deník. Radnice ustoupila [online]. 2. 4. 2007 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/historie_brno_radnicemendlak.html.
53
nenávratně poškozeny za 2. světové války a dál se nepoužívaly. Ve 30. letech 20. století vznikl na místě dřívější zástavby nájemní dům, jenž nám dnes jako jediný může trochu přiblížit, jak náměstí vypadalo, protože se jako jediný dochoval. Je to ten dům, stojící uprostřed náměstí. V 60. letech došlo k velké přestavbě z důvodu lepší dopravní dostupnosti k areálu brněnského Výstaviště, které bylo v té době velice navštěvované. Areál městských lázní byl nahrazen panelovou výstavbou, svratecký náhon definitivně zasypán a na jeho místě vznikly tramvajové koleje. Demolici se nevyhnula ani Starobrněnská radnice a okolní budovy. Plánovaná přestavba nebyla realizována celá, a tak je do dnešních dob podoba Mendlova náměstí jen jejím torzem.59 Zeptejte se však svých prarodičů, jak si Mendlovo náměstí pamatují a zda se chodili koupat do zdejších lázní. Mnoho let se diskutuje o přestavbě náměstí a vzniklo několik návrhů. Možná víte, že v nedávné době došlo ke zbourání stánků s občerstvením kvůli rekonstrukci přilehlé budovy. Ta by se měla rozrůst. Další změny se stále projednávají, ale pokud budou schváleny, dočká se Mendlovo náměstí velké proměny. Tramvajové koleje a autobusová nástupiště by měly být posunuty tak, aby se zefektivnily přestupy. 60 V místě dnešních autobusových nástupišť a tramvajové smyčky by mohly vzniknout odpočinkové zóny.
Aktivita 6: Tvořivá činnost, 20 minut, (uvědomění, reflexe) Studenti mají ve dvojicích za úkol překreslit mapu Mendlova náměstí podle zadání. Dvojice zůstávají stejné jako u prvního stanoviště. Podle odlišného písma na lístečcích se vytvoří dvě skupiny. Ty na základě fotografické a textové dokumentace přenesou minulou nebo budoucí podobu náměstí do fotografie současného náměstí. Pod výtvor v několika bodech shrnou hlavní specifika náměstí v zadané době.
59 Brněnský architektonický manuál: průvodce architekturou 1918-1945. Editor Petra Hlaváčková., op. cit., s. 109. 60 Brno. Změny územního plánu na Mendlově náměstí i v někdejším areálu Zbrojovky [online]. 3. 2. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskovezpravy/a/zmeny-uzemniho-planu-na-mendlove-namesti-i-v-nekdejsim-arealu-zbrojovky/.
54
Obrázek 3.12: Mendlova náměstí.
Dřívější
podoba
Na počátku 20. století Mendlovým náměstím protékal svratecký náhon. Tekl od dnešní Výstavní ulice kolem Mendlova náměstí, v místech tramvajových kolejí směrem k Německému gymnáziu. Přibližně v místech zastávky tramvaje číslo 5, 6 byl sveden pod zem. Dále pak vedl k Nemocnici u sv. Anny. V místě, kde se setkávají tramvaje číslo 1, 5, 6 stála Starobrněnská radnice. Přes náhon potom stával další komplex budov, z nichž zůstala do dnešních dob zachována pouze jediná. Naproti radnici se nacházely městské lázně. Na místě dnešní zelené plochy kolem tramvajové smyčky býval park. Zakreslete do mapy náhon, Starobrněnskou radnici, Městské lázně, park a komplex budov, které vedly kolem náhonu.
55
Obrázek 3.13: Návrh Mendlova náměstí.
přestavby
Zakreslete do mapy nově dostavěnou část budovy, parky, tramvajové koleje a nové cesty.
Obrázek 3.14: Pohled na Mendlovo náměstí: podklad pro tvořivou činnost.
Aktivita 7: Diskuze, 10 minut, (reflexe) Po skončení tvorby následuje diskuze nad vytvořenými díly. Ty dají studenti vedle sebe, prohlédnou si výtvory spolužáků a diskutují nakolik se shodli ve specifikaci. Vyučující doplní, pokud něco důležitého nezazní.
56
3.5 Exkurze 2: Vily v Masarykově čtvrti Charakteristika exkurze Exkurze odpoví na otázky, jak se bydlelo v období první republiky v rodinném domě nebo vile, jaké byly tehdejší zvyky a jak se stavělo. Studenti si vyzkouší roli průvodce po architektonické památce a také roli zvídavého turisty. Pokud má vyučující dostatek času, doporučuji na závěr zakončit exkurzi prohlídkou vily Stiassny, kde se studenti dozvědí další informace a budou moci posoudit práci profesionála. Pokud se vyučující rozhodne prohlídku vily Stiassny vynechat, je připraven doplňující text, který alespoň částečně absenci prohlídky nahradí. K textu doporučuji vytisknout fotografii vily z úvodní výkladové hodiny, aby si studenti připomněli, jak vila vypadá, protože od ulice není vidět.
Časová dotace 115 minut (+ 50 minut prohlídka Vily Stiassny)
Pomůcky Čisté papíry a propisky pro studenty, výrazný fix a velký papír pro vyplnění Pětilístku, 1x vytištěné materiály k aktivitě 3, 5x křížovka.
Začátek •
Vila Stiassny, Hroznová 82/14, Brno Střed (Pisárky), C045
•
zastávka Pisárky (1, 25, 26, 37, 52, 68, 81)
3.5.1 Cíle Kognitivní cíle •
student ví, co je funkcionalistická vila a jak se v ní bydlelo,
•
student identifikuje šest vybraných vil,
•
Student detailně popíše jednu stavbu,
•
student se orientuje v problematice ochrany funkcionalistických památek.
Rozvoj klíčových kompetencí •
student tvořivě zpracovává informace (kompetence k učení),
57
•
student využívá různé postupy při řešení úkolu (kompetence k řešení problémů),
•
student prezentuje téma před ostatními spolužáky (kompetence komunikativní),
•
student vybírá nejpřesnější pojmenování, která vystihují podstatu tématu, jak je sám vnímá (kompetence sociální a personální).
3.5.2 Metodický list Aktivita 1: Procházka kolem vil, 10minut, (evokace) Vyučující zahájí vycházku u vily Stiassny, kde studentům představí téma exkurze a upozorní je, že teď půjdou kolem několika architektonicky velmi ceněných staveb. Poté vyrazí vzhůru po ulici Hroznová a u každé stavby, která je zahrnuta níže, se na chvíli zastaví a řekne studentům základní informace. Dojde přes ulici Kalvodova do ulice Marie Pujmanové a zastaví se před vilou Petrákových.
Aktivita 2: Pětilístek, 10 minut, (evokace) Poté, co měli studenti možnost nasát prvorepublikovou atmosféru, zahraje si s nimi vyučující Pětilístek na téma Prvorepublikové vily. Pokud se studenti s touto metodou ještě nesetkali, bude hře předcházet vysvětlení pravidel. Pětilístek vyplní celá třída dohromady, vyučující výrazy zapisuje na papír tak, aby na ně všichni viděli. Vyučující diskutuje se studenty, snaží se, aby se zapojili všichni, a aby bylo vysloveno co nejvíce možností. Je dobré mít předem nachystanou kostru Pětilístku, aby ji měli studenti před očima. Pětilístek Metoda, u které studenti mají možnost se na pěti řádcích zamyslet nad tématem, co o něm ví, jak ho vnímají. První řádek je téma Pětilístku, druhý obsahuje dvě slova, která odpovídají na otázku Jaké je téma? Třetí řádek obsahuje tři slova, odpovídající na otázku Co téma dělá? Jak se projevuje? Čtvrtý řádek obsahuje větu o čtyřech slovech, která co nejlépe charakterizuje téma. Pátý řádek je jednoslovné synonymum pro téma. Pětilístek lze vyplnit samostatně i ve skupině. Nelze ho vyplnit špatně. Záleží na preferencích každého, jak téma vnímá.
58
Aktivita 3: Průvodci, 80 minut, (uvědomění) Vyučující rozdělí třídu do 5 skupin (například rozpočítáním) a každé přidělí jednu stavbu. Zároveň jim rozdá podklady k úkolu. Vysvětlí, že si nyní zahrají na průvodce a turisty. Každá skupina bude mít za úkol nastudovat materiály a poté svou stavbu zbytku třídy představit. Musí si rozdělit práci tak, aby se zapojil každý člen. Prohlídka bude probíhat přímo u zadané stavby a skupiny ji mohou nějak ozvláštnit. Mohou zahrát divadlo, vymyslet básničku nebo si pro ostatní připravit soutěž. Prohlídka každé stavby bude trvat 5 minut. Průvodci by text neměli číst. Turisté si budou dělat poznámky, mohou si stavby fotit a pokládat průvodcům otázky. Jakmile proběhnou všechny prohlídky bude následovat poslední aktivita, ve které si vyučující ověří, zda si třída z exkurze něco odnesla. Také proběhne hlasování o nejlepší prohlídku. Každý student může hlasovat, která prohlídka se mu jako turistovi líbila nejvíce. Skupina s největším počtem hlasů dostane plusový bod při závěrečném hodnocení. Studenti si mohou plán prohlídky připravovat přímo u stavby, aby si ji lépe prohlédli. Na nastudování materiálů a přípravu prohlídky budou mít 30 minut. Po uplynutí této doby se musí vrátit zpět před Vilu Petrákových, kde proběhne první prohlídka. Vyučující zdůrazní čas setkání a během příprav skupiny obchází a radí, pokud něco není jasné.
Vila Petrákových, Marie Pujmanové 281/4, C037 Bohuslav Fuchs, 1936 Z ulice nenápadně vypadající vila Petrákových je jednou z nejlépe dochovaných památek organického funkcionalismu. Organická architektura se projevuje citlivostí k okolní přírodě. Využívá přírodních materiálů a zasazuje stavbu do krajinného reliéfu. Na této vile je to použití kamene na zídce, dlažbě nebo dřevěném obložení. Stavbu navrhl Bohuslav Fuchs v roce 1936 pro manžele Petrákovy. Odvrácenou stranu domu Fuchs vyřešil velice nápaditě. „Do hmoty stavby byl v jižním nároží učiněn hluboký zářez, takže vznikl prostor pro visuté schodiště a segmentovou terasu, jejíž tvar kopíruje i střecha. Terasu a střechu podpírá železobetonový sloup, který dotváří dojem lehkosti z celé stavby, v západní hladké fasádě vystupuje válcovitá hmota točitého schodiště. Hojně užitá kruhová okna v exteriéru a interiéru stavby i na ohradní zdi pozemku zdůrazňují nautický charakter stavby. Společné obytné místnosti jsou vzhledem k nerovnému terénu
59
umístěny proti zvyklostem do patra, ložnice se nachází v přízemí a v suterénu byl pak byt domovníka, služebné a hospodářské místnosti.“61 Současnými majiteli jsou manželé Unzeitigovi. Rodina zde bydlí již od roku 1969. 62 Vila je velice citlivě zrekonstruována a majitelé dbají na to, aby se původní duch vily nevytratil. Péče o architekturu této doby je totiž dost složitá. Většina staveb ještě není památkově chráněna, protože se jedná o architekturu nedávné historie, ale zároveň už mnoho staveb nutně potřebuje rekonstrukci, protože se na nich podepsal čas. Často se stane, že majitelé například vymění původní okna za plastová, která ovšem necitlivě naruší původní podobu. Vila Petrákových se nových oken také dočkala, ale přestože splňují současné požadavky, jsou zkonstruována přesně podle původních, takže stavbu nenaruší. Vila je také zateplená a majitelé kompletně vyměnili rozvody vody, plynu a elektřiny. Interiér také doznal změn, ale opět jen nezbytných. V některých místnostech jsou dokonce ponechány původní korkové podlahy. Protože se za dobu existence vily proměnily nároky na bydlení, plní některé pokoje novou funkci. Byty zahradníka a služebné jsou nyní pracovnami majitelů. Dříve nepostradatelná mandlovna, ve které probíhalo praní prádla, se spojila se sousední prádelnou. Pozoruhodné je i to, že si majitelé nechali původní nábytek a v obývacím pokoji téměř nezměnil původní polohu. V době, kdy byla vila postavena, totiž bývalo zvykem, že architekt kompletně navrhl také interiér. To, že interiér vyhovuje obyvatelům i po 80 letech, je důkazem Fuchsova nadčasového myšlení.63
Obrázek 3.15: Vila Petrákových. 61 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c037-vila-manzelu-petrakovych?filter=code. 62 FOCKOVÁ, Kateřina. Brněnská meziválečná architektura: proměny a využití staveb Bohuslava Fuchse. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita. s. 64. 63 Focková, Kateřina., op. cit., s. 64-66.
60
Vila Ernsta Löw Beera, Kalvodova 108/8, C038 Rudolf Baumfeld–Norbert Schlesinger, 1935 Stavba vil ve funkcionalistickém stylu měla svá pravidla. Důraz se kladl především na funkčnost vily. Orientace podle světových stran tak, aby byly obytné místnosti směrovány k jihu, kde je dostatek světla a tepla ze slunečního svitu, umístění těchto částí do patra. Dále volná dispozice a její propojení s exteriérem, vnitřní členění prostor i vertikálním směrem, což si můžeme představit nejčastěji jako otevření společné místnosti do patra. Nakonec je to oddělení obytných částí a technických místností a nesmí chybět terasa, zimní zahrada nebo balkon. Na tyto předsazené části domu plynule navazovala zahrada, která rozšiřovala dům do exteriéru. Často ji doplňoval bazén nebo skulptury. Musela být upravená, běžné bylo použití kamene jako zídky nebo chodníčku.64 Zeleň se také objevuje na plochých střechách, což je odkaz Le Corbusiera, o kterém jsme si povídali v úvodní hodině. Vzpomenete si na jeho pět bodů moderní architektury? Dokážete alespoň některé z nich identifikovat na vile Ernsta Löw Beera? „Stejně jako další významné vily v blízkosti i tento dům využívá jižně svažitý terén pro orientaci hlavních obytných prostor směrem k pisáreckému údolí. Obývací pokoj, knihovna a zimní zahrada se na jižní, původně šedorůžové fasádě projevují zasklenou lodžií prvního patra, jejíž hmota je využita pro průběžný balkon horního ložnicového podlaží. Hlavní vstup s elegantním portikem se nachází v severním průčelí, stejně jako okna jídelny a kuchyně a rohová střešní terasa s pergolou. V interiéru vyniká propojený prostor jídelny, obývacího pokoje, zimní zahrady a knihovny, oddělený pouze prosklenými stěnami. Součástí vybavení byla klimatizace, která zabraňovala rosení oken, a také vestavěný dřevěný nábytek.“65 Dnes je vnitřní prostor značně upraven a rozdělen do čtyř bytových jednotek.66 Rodina Löw Beerů byla významnou průmyslovou rodinou, podnikající v oblasti textilnictví. Měla podniky nejen v Brně, ale i v okolí. „V Brněnské továrně na ulici Václavská, kterou zakoupili v roce 1877, se vyráběla umělá vlna, česací, mykaná a pletací 64 SEDLÁK, Jan. Slavné brněnské vily. Vyd.1. Praha: Foibos, 2006, 177 s. ISBN 80-903661-5-5.s. 5153. 65 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c038-vila-ernsta-low-beera?filter=code. 66 SEDLÁK, Jan., op. cit., s. 105.
61
příze, dámské a pánské látky.“ 67 Vila Ernsta Löw Beera není zdaleka jedinou vilou, kterou rodina vlastnila. Další dvě jsou ve Svitávce, jedna v Půlpencu a několik dalších i v Brně. Zajímavostí je, že sestřenice Ernsta Löw Beera byla Greta Tugendhatová, která si s manželem nechala postavit slavnou vilu Tugendhat. Osudy rodiny však nejsou příliš šťastné. Jako Židé se z vil netěšili příliš dlouho. Ernst Löw Beer před nacismem emigroval do USA.
Obrázek 3.16: Interiér vily Ernsta Löw Beera.
Rodinný dům Herminy Weiglové, Kalvodova 102/2, C040 Ernst Wiesner, 1934 Nadčasově řešený rodinný dům je oproti okolním stavbám netypický. Jeho vnitřní rozdělení technické a obytné části je totiž rozděleno patry a ne křídly, jak bývalo zvykem. Obytná část se tak nachází pouze v jednom patře, což se naprosto vymyká dobovým standardům. Příčinou je požadavek ze strany majitelů. Paní domu totiž trpěla srdeční vadou a chůze do schodů by ji zatěžovala. Klasické rozdělení umisťuje ložnice do patra, kdežto společenská místnost se nachází v přízemí. Architektem domu je Ernst Wiesner, s nímž jsme se setkali v úvodní hodině. Vzpomenete si, které další stavby v Brně postavil? Je architektem také níže položené vily Stiassny a Münzovy vily. Stejně jako tyto dvě vily, má i dům Herminy Weiglové půdorys do písmene L. „V suterénním soklu 67 MORAVOVÁ, Tereza. Industriální stavby Brna. Kapesní průvodce po vybraných průmyslových objektech. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita. s. 23.
62
částečně zapuštěném do terénu se nacházel byt domovníka a garáž, do severního nádvoří jsou orientovány přízemní prostory vstupní haly, obslužné místnosti a pokoj služky. Obývací prostor s podélnou terasou vede na slunečnou jižní stranu, ložnice se nacházejí v jihovýchodním traktu.“ 68 30. léta 20. století byla ve znamení výstavby nájemních domů a bydlení pro chudé. Důvodem byla světová hospodářská krize, která zasáhla svět v roce 1929. Do té doby podmínky vilové výstavbě přály. Nejvíce vil vzniklo ve 20. letech. Ve druhé polovině 30. let se pozornost opět částečně vrátila k vilové výstavbě, ale už nedosáhla takového rozsahu. Příkladem individuálního bydlení těchto let jsou i vily a rodinné domy v Kalvodově a Hroznové ulici. Až na Münzovu a Stiassného vilu jsou všechny prezentované z 30. let. Je však potřeba brát v úvahu, že jsou jen malým procentem v počtu vystavěných domů. Zbývající část tvořily nájemní domy s malými byty, zajišťující pouze základní potřeby. Šířila se také idea kolektivního bydlení, kde by byly pro jeden dům společné koupelny, kuchyně, prádelny. Soukromý prostor by pak každému zajišťovala malá buňka. Důvodů, proč se tímto směrem ubíralo stavitelství, bylo víc. Prvním byl nárůst obyvatel ve městech, kteří přicházeli za prací a potřebovali střechu nad hlavou. Dalším důvodem byla zmíněná hospodářská krize, která znamenala nárůst nezaměstnaných a větší chudobu. Výstava rodinných domů a vil musela ustoupit. „Dnešní architektura musí míti zvýšený sociální smysl. Tvořiti estetické hodnoty na úkor sociálních jest sociální křivdou. Každá stavební věc, vytvořená jen pro estetický požitek, znamená poškození jisté vrstvy společnosti. Úkolem architektury jest především zlepšiti a zvýšiti všeobecnou úroveň života, zejména bydlení, aby zdravý byt nebyl výsadou jen některých členů společnosti.“ 69
68 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c040-rodinny-dum-herminy-weiglove?filter=code#!prettyPhoto. 69 Klub architektů. Stavba, 1932, roč. XI., s. 1. dle HALOUZKOVÁ, Vladimíra. Recepce brněnské architektury a bytové kultury první poloviny třicátých let 20. století v časopisech Bytová kultura, Stavba a Žijeme. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. s. 45.
63
Tesařova vila, Hroznová 85/18, C043 Bohuslav Fuchs, 1937–1938 Výrazná architektonickým řešením i barvou. Taková je Tesařova vila, zrekonstruovaná v roce 2011. „Uličnímu průčelí podélné stavby dominují zaoblené terasy v patrech, nesené štíhlým sloupem. Jednolitou hmotu domu narušuje pouze hrotitý arkýř ve východní fasádě, který vznikl nakoso umístěným kubusem obývacího pokoje. Hlavní vstup je umístěn v západní fasádě a v interiéru na něj navazuje pravoúhlé schodiště. V každém patře se nachází jeden byt s centrální halou, z níž byl přístupný již zmíněný hlavní obytný prostor, kuchyň s pokojem pro služku a ložnice s přilehlou koupelnou. Nepravidelná místa vzniklá průnikem objemů slouží jako lodžie nebo zimní zahrada. Hospodářské a technické zázemí se nacházelo ve společném suterénu.“ 70 Vila se jako typologický druh vyhranila v antice. „Jednalo se o individuální sídlo příslušníků nejvyšších společenských vrstev, náročně architektonicky ztvárněné, se vším dostupným komfortem a často až marnotratně umělecky vybavené.“
71
Andrea Palladio,
renesanční teoretik a architekt, dovedl stavbu vil do dokonalosti a dodnes se jím architekti inspirují. V 19. století ovlivnil vývoj anglický venkovský dům a středověký statek. Zásadní vliv mělo také hnutí zahradních měst.72 „Vila představuje samostatně stojící dům vhodně využívající terénu, obklopený upravenou zahradou. Volba místa je tu důležitá, kromě přístupu slunce a vzduchu je kladen důraz na dobrý výhled do krajiny. Obytné prostory ve vile jsou propojeny s dalšími funkcemi domu – pracovní, společenskou a obslužnou. První dvě jsou odvislé od profesního zaměření majitele, který potřebuje v domě pracovnu či ateliér a prestiž svého podnikání potřebuje demonstrovat společenskými kontakty. Bydlení proto doplňují hostinské pokoje a také pokoje pro služebné. Dominantní funkcí vily je funkce reprezentační.“ 73
70 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c043-tesarova-vila?filter=code. 71 SEDLÁK, Jan., op. cit., s. 10. 72 Ibid., s. 10–11. 73 HALOUZKOVÁ, Vladimíra., op. cit., s. 15.
64
Obrázek 3.17: Tesařova vila.
Münzova vila, Hroznová 86/19, C044 Ernst Wiesner, 1924–1926 Majitelem vily byl původně ředitel České banky Union Eduard Münz. Jeho vila je zásadní, protože je první z řady staveb, které Ernst Wiesner postavil pro bohaté židovské podnikatele. Dalšími jsou například dům Herminy Weiglové nebo vila Stiassny, která stojí hned naproti. „Dům je postaven na půdorysu L v jižně svažité zahradě. Severní vstupní nádvoří je vymezeno provozním zázemím a obslužným křídlem, obytné místnosti jsou orientovány do zahrady. Funkčně rozdělena jsou i jednotlivá patra: v suterénu se nacházely místnosti pro personál, v přízemí a prvním patře prostory rodiny, druhé patro bylo vyhrazeno hostinským pokojům a rozlehlé střešní terase. Hmota stavby je redukovaná na soubor tří jednoduchých kvádrů, které kopírují topografii svahu. Jejich horizontálnost byla původně narušena výraznými liniemi průběžných komínů. O původní podobě interiéru vily se nedochovaly žádné zprávy, jediným zachovaným prvkem je štuková výzdoba v hudebním salonu v prvním patře v podobě ozdobných říms a zrcadel. Část vybavení byla zničena i při necitlivé rekonstrukci, kterou provedlo v 80. letech generální ředitelství Zemědělských staveb, jež mělo v té době vilu v užívání.“ 74 74 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c044-munzova-vila?filter=code.
65
Situování vily tzv. zády k ulici, kdy vstupní část působí obyčejným dojmem a naopak část obrácená do zahrady představuje dům v celé své kráse, není pro tuto dobu ničím výjimečným. Podobnou dispozici má i Vila Petrákových.75 Myšlenky moderního bydlení z velké části pocházejí od Le Corbusiera, který ovlivnil vrstevníky i následující generace architektů. Jeho jméno již bylo zmíněno v úvodní hodině. Níže si přečtěte výňatek z jedné jeho knihy, kterou napsal v roce 1923. „Příručka bydlení Žádat koupelnu plnou slunce, jako jednu z největších místností bytu, například bývalý salon. Celá stěna jako okno, otevřené pokud možno na terasu pro sluneční koupele; porcelánová umyvadla, koupací vana, sprchy, gymnastické pomůcky. Přilehlá místnost: šatna, kde se budete oblékat a svlékat. Nesvlékejte se v ložnici. Není to vhodné a vzniká tak nepříjemný nepořádek. V šatně (Nevím, proč v moderních jazycích slýcháme, že „šatna“ potřebuje židli s nočníkem; doby lesku posedávání jsou pryč.) Žádejte regály na prádlo a na obleky ne vyšší než 1,5 m se zásuvkami, věšáky atd. Žádejte jeden veliký obytný pokoj místo všech salonů. Žádejte holé stěny v ložnici, ve velkém obytném pokoji a v jídelně. Skříňové stěny nahradí drahý nábytek, který užírá místo a vyžaduje údržbu. […] Vyžadujte ve všech místnostech okna s vyhlídkami. Poučte své děti, že dům je obyvatelný, jen když překypuje světlem a když podlahy a stěny jsou čisté. Abyste mohli udržovat podlahy, odvrhněte nábytek a orientální koberce. Žádejte od majitele pro každý byt garáž pro auto, kolo či motocykl. Žádejte pro sloužící pokoj v poschodí. Nedávejte je pod střechu. Najímejte si byty dvakrát menší, než na jaké byli zvyklí vaši rodiče. Uvažujte o ekonomii svého konání, svého řádu a svých myšlenek.“76 Současná vila je přesnou replikou původní stavby. Ta musela být srovnána se zemí kvůli narušené statice domu.
75 SEDLÁK, Jan., op. cit., s. 56. 76 Le Corbusier-Saugnier. Za novou architekturu. Podle francouzského originálu VERS UNE ARCHITECTURE, Paris1923. Přeložil Halík, Pavel. Nakladatelství Petr Rezek. Praha 2005, s. 96. dle HALOUZKOVÁ, Vladimíra., op. cit., s. 38.
66
Obrázek 3.18: Münzova vila.
Vila Stiassny, Hroznová 82/14, C045 Ernst Wisner, 1927–1929 Vila Stiassny je známá taktéž jako „vládní vila“, protože zde pobýval prezident Eduard Beneš a později hostila mnohé další funkcionáře a politiky. Jedním z nich byl i Fidel Castro v roce 1972.77 Její historie ale sahá hlouběji. „Rodina Stiassných vlastnila v Brně množství vil i nájemních domů, toto reprezentativní sídlo, jež v sobě spojuje progresivní architektonickou koncepci s měšťanskou tradicí, však patří k nejvýznamnějším. Stupňovitá hmota vily, tvořená dvěma kvádry na půdorysu písmene L, je usazená hluboko ve svažité zahradě. Z Hroznové ulice je přístupná pouze nízkou vstupní bránou, tvořenou bytem řidiče, na kterou navazuje alej vedoucí na ústřední dvůr, jenž je vymezen přízemním traktem s garážemi, opěrnou zdí a hmotou vily. Hlavní vstup do domu je zdůrazněný balkonovým portikem a dělí půdorys domu na dvě provozně oddělené části: obytné místnosti se nacházejí v pravém křídle, obslužné zázemí je umístěno nalevo. Jádrem obytného křídla je galerie s mohutným jednoramenným schodištěm v hale, ze které jsou přístupné i společenské místnosti a jídelna. V patře byly umístěny ložnice rodiny Stiassných, dětská herna a pokoj vychovatelky.
77 Národní památkový ústav. Brno – vila Stiassni [online]. © 2003-15 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.npu.cz/sights/vila-stiassni/.
67
Provozní křídlo domu je orientováno kolem obslužného, ovšem neméně velkorysého schodiště. Kromě pokojů personálu se zde nacházela kuchyň, žehlírna a sklad kufrů. Vila je konstrukčně rozdělena na dva trakty nesené železobetonovými pilíři. Do uzavřeného dvora je orientováno provozní zázemí, do zahrady vedou obytné pokoje s navazující terasou. Většímu propojení domu se zahradou zabránily nízké parapety a také úpravy architekta Kamila Fuchse z 80. let, autora zasklení původně venkovní monumentální přízemní lodžie. Wiesnerovu puristickému exteriéru se příčí historizující interiéry navržené pro rodinu Stiassných architektem Franzem Wilfertem z Vídně. Zdobné pojetí vnitřních prostor (štuky, kazetové stropy, mramorové krby, pseudohistorizující nábytek) i jejich členitost zřejmě odpovídala vkusu zadavatele, celkové vyznění stavby se ovšem kvůli tomu posouvá od funkcionalismu spíše ke klasicizujícím tendencím. V roce 1939 byla vila zabavena německou státní policií a po válce přešla pod národní správu. Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně. V této době hostila „vládní vila“ řadu významných státníků a komunistických funkcionářů. Za normalizace byl podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové upraven také interiér domu, což zahrnovalo přidání luxusních mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. Některé místnosti byly zaplněny dalším původně zámeckým mobiliářem, které ještě zdůraznil těžkopádnou přebujelost vnitřního zařízení. Po roce 1989 získala vilu firma Fair Travel Brno a využívala ji k obchodním jednáním, případně ji pronajímala pro různé společenské akce.“
78
V roce 2009 vila přešla do
majetku Národního památkového ústavu. V roce 2014 byla dokončena její rekonstrukce a nyní je otevřena veřejnosti.79
Aktivita 4: Křížovka80, 15 minut, (reflexe) + hlasování Studenti dostanou do skupiny křížovku a jejich úkolem bude, co nejrychlejší správné vyluštění. První úspěšná skupina dostane plusový bod při závěrečném hodnocení. Po 78 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c045-stiassneho-vila-vladni-vila?filter=code. 79 Národní památkový ústav. Brno – vila Stiassni [online]. © 2003-15 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.npu.cz/sights/vila-stiassni/. 80 SILBERMAN, Mel., op. cit., s. 263.
68
vyluštění bude následovat společná rekapitulace formou zopakování správných odpovědí. Skupiny se vytvoří rozdělením původních. V každé skupině7 bude zastoupen jeden člen původní skupiny. Poslední činnost exkurze bude hlasování o nejlepší prohlídku. Každý student může jednou hlasovat. 1.
M Ü
N
Z
O
V
A
2.
D
V
A
C
Á
T
Á
3.
J
I
H
C
O
R
B
U
S
I
E
R
O
N
Y
4.
L
5.
L
Ö W
E B
E
E
R
A
6.
P
A
L
L
A
D
I
7.
H
E
R
M
I
N
Y
8.
V
L
Á
D
N
Í
P
R
Ů M Y
D
V
Ě
I
E
S
S K
9.
T
E
X
T
I
L
N
Í
10. 11.
W
12. 13.
P
E
T
R
Á
S
L
N
E
R
T
I
A
S
S
O
V
Ý
C
H
Tabulka 4: Křížovka 1. Název vily, která byla zbourána a znovu postavena. 2. Která léta znamenala největší rozmach vilové výstavby? (například padesátá) 3. Na kterou světovou stranu se umisťují obytné místnosti? 4. Jméno architekta, který zásadně ovlivnil architekturu celého 20. století? 5. Čí vila je v současné době rozdělena na čtyři bytové jednotky? 6. Jméno architekta, jehož vilový typ kopírovali stavitelé celá staletí? 7. Vila koho je atypická svým rozložením obytné části do jednoho patra? (křestní jméno) 8. Jak se přezdívá vile Stiassny? 69
9. V jakém oboru podnikali dva majitelé zdejších vil? 10. Kolik z prezentovaných vil postavil Bohuslav Fuchs? 11. Kdo postavil vilu Herminy Weiglové? (příjmení) 12. Která vila je otevřena veřejnosti? 13. Která vila zůstala zachována hlavně díky péči majitelů?
Dodatečná aktivita: Prohlídka Vily Stiassny Otevírací doba: Pá–Ne, 10:00–16:00 Délka prohlídky: 50 minut Cena: 50 Kč/osoba Velikost skupiny: max. 20 osob Více informací na webových stránkách: http://www.vilastiassni.cz
70
3.6 Exkurze 3: Kolonie Nový dům a prohlídka Jurkovičovy vily Charakteristika exkurze V první části je předmětem exkurze vilová kolonie Nový dům, kde se studenti dozvědí něco z historie místa a popřemýšlí nad propagací funkcionalistických památek. V druhé části doporučuji k návštěvě nedalekou Jurkovičovu vilu, která sice časově funkcionalismu předchází, ale je taktéž významným místem.
Časová dotace 133 minut
Pomůcky Čisté papíry a propisky pro studenty, seznam dochovaných staveb pro kontrolu, fotografie k výkladu, křídy.
Začátek •
Kolonie Nový dům, Bráfova 107/12, Brno Žabovřesky, C190
•
zastávka Bráfova (1)
3.6.1 Cíle Kognitivní cíle •
student popíše vznik a vývoj Kolonie nový dům,
•
student identifikuje domy, které se v Kolonii Nový dům nacházejí,
•
student zná interiér i exteriér Jurkovičovy vily,
•
student stručně popíše Jurkovičovu vilu.
Psychomotorické cíle •
student procvičí zručnost v práci s křídou,
•
student si procvičí orientaci v prostoru převedením velkoformátového výtvarného návrhu z papíru na cestu.
Rozvoj klíčových kompetencí •
student nahlíží na problém z různých stran (kompetence k řešení problémů), 71
•
student aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů (kompetence sociální a personální).
3.6.2 Metodický list Aktivita 1: Rozehřívačka, 10 minut, (evokace) Studenti budou mít za úkol sepsat za čtyři minuty, co nejvíce znaků funkcionalistické architektury. Vyučující je upozorní, že mohou hledat inspiraci v okolních budovách. Po uplynutí časového intervalu vyučující studenty zastaví a vyzve je ke spočítání sepsaných pojmů. Student s nejvyšším počtem slova přečte a vyučující kontroluje správnost. Poté se zeptá ostatních, zda měli ještě nějaký jiný pojem. Doplní, pokud některé důležité nezazní.
Aktivita 2: Hledačka, 15 minut, (evokace) Studenti se pokusí najít v bloku vymezeném ulicemi Drnovická a Petřvaldská všechny historicky významné budovy. Mohou se orientovat podle označení na chodnících nebo vzhledu budovy. Pokud stavbu zařazenou do BAM objeví, napíšou si její adresu. Na hledání budou mít 7 minut. Poté se všichni setkají na výchozím místě a spočítají si, kolik staveb našli. Student s nejvyšším počtem přečte adresy. Ostatní doplní, pokud některá nezazní. Studenti také krátce diskutují, jestli je některé stavby zaujaly. Své stanovisko zdůvodňují. Rodinný dům
Šmejkalova 142
C186
Rodinný dům
Drnovická 4
C187
Rodinný dům
Drnovická 6
C188
Dvojdům
Drnovická 8, 10
C189
Rodinný dům
Bráfova 107
C190
Rodinné domy
Bráfova 109, 111
C191
Řadové rodinné domy
Petřvaldská 6, 8, 10
C192
Dvojdům
Petřvaldská 2, 4
C193
Řadové rodinné domy
Šmejkalova 144, 146, 148
C194
Tabulka 5: Dochované stavby v kolonii Nový dům.
72
Aktivita 3: Výklad, 8 minut, (uvědomění) Kolonie Nový dům vznikla v roce 1928 k příležitosti Výstavy soudobé kultury, která se odehrávala na nově postaveném Výstavišti. Tato výstava mapovala 10 let od založení Československa. Byla to rozsáhlá akce, měla ukázat, co vše nově vzniklá republika zvládla za 10 let vytvořit. Nedílnou součástí obrazu Československa byla i jeho moderní architektura. Kolonie Nový dům našla svůj předobraz v obdobném projektu z výstavy ve Stuttgartu. Tam vznikla podobná kolonie pouhý rok předtím. Zajímavostí je, že urbanistické řešení Stuttgartské kolonie vytvořil Ludwig Miese van der Rohe, jehož si určitě pamatujete z úvodní hodiny. Kterou brněnskou stavbu postavil? Domy měly představovat nový dostupný typ rodinného bydlení pro střední třídu. Celkem vzniklo 16 domů navržených 9 architekty.81 Mezi architekty byly nejvýznamnější osobnosti (Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Jiří Kroha, Jan Víšek a další). Důležité bylo, že domy měly být postaveny úsporně. Architektům se však tento požadavek příliš nepovedlo dodržet, což mělo svoji dohru. Domy měly být na výstavě prodejné, ale lidé za ně nechtěli platit tak vysokou cenu. Dalším podstatným důvodem jejich neprodejnosti byl fakt, že společnost nebyla připravena na tento typ bydlení. Byla zvyklá na rodinné domy větší rozlohy a nechtěla se stěhovat do bydlení, jenž připomínalo domovy chudých. Výsledkem bylo, že se ani po několika měsících od výstavy neprodal jediný dům. Šťastnějšího osudu se nedočkaly ani po válce. Byly využívány jako vícegenerační, což vedlo k významným vnitřním zásahům. Později byly navíc potřeba některé vnější úpravy, například výměna oken nebo zateplení, což výrazně proměnilo i vnější podobu budov. Dnes už domy vypadají úplně jinak a málokoho napadne, že jsou historicky významné.82 Od vzniku Československa se Brno potýkalo s nedostatkem bytů. Tento problém se snažili architekti řešit novým a úsporným typem bydlení. „Domy byly stavěny bez sklepů, protože ty by znamenaly navýšení ceny, a provozní zázemí jako garáž, kotelna, prádelna nebo pokoj služky bylo umístěno v přízemí. V prvním patře se nacházela kuchyně (určená pouze k přípravě jídel), hala se schodištěm a obývací pokoj (plnil funkci odpočinkového prostoru), druhé patro bylo určeno ložnicím (rodičů a dětí zvlášť) a so81 FOCKOVÁ, Kateřina., op. cit., s. 40-41. 82 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c185-kolonie-novy-dum?filter=code#!prettyPhoto.
73
ciálnímu zařízení (tady již bylo samozřejmostí). V podkroví mohla být umístěna komora nebo hostinský pokoj, který vedl na střešní terasu. Dům měl hloubkovou trojtraktovou dispozici určenou malou šířkou parcely, což znamenalo úsporu při koupi stavebního pozemku i malé náklady na údržbu fasád a chodníku. Řadová zástavba navíc eliminovala finanční náklady spojené se stavbou štítových stěn a jejich základů a zároveň zlepšovala tepelnou izolaci sousedních domů.“
83
V Brně bylo takových domů postaveno mnoho,
můžete se s nimi setkat dodnes.
Obrázek 3.19: Kolonie Nový dům.
Aktivita 4: Tvůrčí činnost, 30 minut, (reflexe) Cílem této aktivity je vytvoření výtvarně propracovaného upozornění na významné objekty. Zpracování probíhá na cestě u výchozího místa za použití kříd. Studenti hromadně vytvoří nejprve na papír vlastní návrh, který poté přenesou na zem. Velikost i podoba je volná. Mohou graficky upravit hesla funkcionalismu, překreslit některou z budov nebo vytvořit propagační „plakát“, informující kolemjdoucí o významu okolních budov. Během tvůrčího procesu vyučující kontroluje zapojení všech studentů a povzbuzuje je. Také kontroluje zda neprojíždí auto. V této ulici auta téměř nejezdí, ale přesto je důležitá ostražitost. 83 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c209-rodinne-domy?filter=code&codeSearch=C209&code=C001.
74
Aktivita 5: Prohlídka Jurkovičovy vily, 70 minut, (uvědomění) Adresa: Jana Nečase 2, Brno–Žabovřesky Otevírací doba: Březen: čtvrtek–neděle 10:00–12:00 a 12:30–16:00 Duben–říjen: úterý–neděle 10:00–12:00 a 12:30–18:00 Listopad: čtvrtek–neděle 10:00–12:00 a 12:30–16:00 Cena: 50 Kč/osoba Více informací na webových stránkách: http://www.moravska-galerie.cz/jurkovicovavila
75
3.7 Exkurze 4: Malinovského náměstí a Zemanova kavárna Charakteristika exkurze Exkurze představí čtyři významné stavby v okolí Malinovského náměstí. Kromě rozšíření vědomostí, souvisejícími s prostorem náměstí, se studenti naučí pracovat s průvodcem BAM, který je volně k dispozici v Domě umění města Brna. Dodatečnou aktivitou může být návštěva některé z výstav v Domě umění města Brna.
Časová dotace 70 minut (+ návštěva Domu umění města Brna)
Pomůcky Čisté papíry a propisky pro studenty, seznam otázek k aktivitě 1, fotografie k výkladu.
Začátek •
Malinovského náměstí, plocha před Mahenovým divadlem, Brno Střed
•
zastávka Malinovského náměstí (1, 2, 3, x3, 4, 5, 9, x9, 11, 67)
3.7.1 Cíle Kognitivní cíle •
student popíše jednu z prezentovaných staveb,
•
student opakuje informace z úvodní výkladové hodiny,
•
student ví, kde se nachází Dům umění města Brna, Mahenovo divadlo a Janáčkovo divadlo,
•
student ví, které výstavy jsou aktuálně v Domě umění města Brna.
Rozvoj klíčových kompetencí •
student zapojuje kritické myšlení a představivost při řešení úkolů (kompetence k řešení problémů),
•
student se rozhoduje na základě vlastního úsudku (kompetence sociální a personální),
•
student respektuje různorodost názorů ostatních (kompetence občanská).
76
3.7.2 Metodický list Malinovského náměstí Aktivita 1: Na dohled, 20 minut, (evokace, uvědomění) Cílem aktivity je postupně projít všemi menšími úkoly, souvisejícími s prostředím Malinovského náměstí. Vyučující rozdělí studenty do skupin po čtyřech a všem řekne první úkol. Teprve až skupina úkol splní a nahlásí vyučujícímu, dostane další úkol. Vyhraje skupina, která první vyřeší všechny úkoly. Úkoly jsou zaměřeny na poznávání Malinovského náměstí, využívá se také práce s mapou BAM. Skupina, která úkoly dokončí jako první, bude mít bonusový úkol. Zajde do Domu umění města Brna a vyžádá si aktuální program probíhajících výstav. Tento program si pročte a následně se o informace podělí se zbytkem třídy na začátku následujícího výkladu. Předpokladem pro bonusový úkol je situace, kdy jedna skupina bude výrazně popředu oproti ostatním a nudila by se, než by ostatní úkol dokončili. Vyučující může mít pro případ v záloze vlastní program výstav a studenty s ním seznámit. Skupina za vítězství a splnění bonusového úkolu dostane plusový bod při závěrečném hodnocení. ÚKOLY
ODPOVĚDI
1. Na dohled se nachází jedna brněnská galerie. Jak se Dům umění města Brna jmenuje? 2. Jděte do galerie a vyžádejte si jednoho průvodce BAM. V Bohuslav Fuchs, 1946 něm pak najděte kdo Dům umění města Brna rekonstruoval a kdy. 3. Které další stavby B. Fuchs v Brně postavil (alespoň 3)?
Odpovědi se mohou lišit. Doporučuji ověřit v průvodci BAM.
4. Jak se jmenoval druhý architekt, kterého jsme si představi- Ernst Wiesner li v úvodní výkladové hodině? 5. Na dohled je jedna budova, kterou postavil. Ukažte mi, Palác Morava, 1926–1933 která to je, jak se jmenuje a rok vzniku. 6. Jak se jmenuje divadlo, které je naproti této budově?
Mahenovo divadlo
7. K tomuto divadlu se váže jedna historická událost, která je V roce 1822 došlo díky T. A. Edisonovi jistým způsobem zdokumentovaná na dohled od tohoto k elektrickému osvětlení divadla. (Lze místa. Která událost to je? zjistit na destičce u sochy Žárovek) 8. Jak se jmenuje budova mezi ulicemi Jánská a Kobližná, Obchodní dům firmy Baťa (OD Centkdo a kdy ji postavil? Ukažte, která to je. rum), Vladimír Karfík, 1930–1931 9. Které tři funkcionalistické stavby jsou tedy na dohled? Dům umění města Brna (B. Fuchs), Kdo je postavil? Palác Morava (E. Wiesner), OD Centrum (V. Karfík)
Tabulka 6: Otázky a odpovědi k úkolům. 77
Aktivita 2: Výklad, 14 minut, (uvědomění) Dům umění města Brna V následujícím výkladu si blíže představíme ty budovy, o kterých jste již něco zjistili v předcházející aktivitě. Začneme Domem umění města Brna a než si povíme něco o historii, řekneme si, které výstavy můžete momentálně navštívit. (Následují informace k výstavám.) Výstavní dům vznikl na Malinovského náměstí na začátku 20. století. Po zbourání městských hradeb došlo k vytvoření okružní třídy po vzoru Vídně. Kolem celé okružní třídy vznikaly významné stavby. Jednou z nich byl i právě vzniklý výstavní dům. Víte, který architektonický sloh převládal na začátku 20. století? Je to samozřejmě secese. V tomto stylu byla postavena i původní budova. Za druhé světové války byla ovšem poničena, a proto došlo k její přestavbě. Jak už víte, ujal se jí Bohuslav Fuchs v roce 1946. Výsledek můžete sledovat dodnes. V roce 2009 došlo k rekonstrukci budovy. Byla trochu upravena, ale charakter zůstal zachován.84
Obrázek 3.20: Dům umění města Brna.
OD Centrum Na tomto místě se měl nacházet mrakodrap. Byl by první v Evropě. Události tomu ovšem nepřály. Pozemek zakoupil Tomáš Baťa, jenž v té době začínal stavět pobočky po celé republice. Přál si zde vybudovat mrakodrap. Narazil však na úřady a špatné 84 Dům umění města Brna. Ing. Arch. Petr Hrůša O historii úprav a současné rekonstrukci Domu umění [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.dum-umeni.cz/cz/clanek/ing_arch_petr_hrusa.
78
podloží, které by stavbu komplikovalo. Vzniklo mnoho návrhů, ale vítězně z nich nakonec vzešel ten od Vladimíra Karfíka. Měl mnoho zkušeností, protože působil v ateliéru světoznámého amerického architekta Franka Lloyda Wrighta. Stavba úspěšně započala, ale v osmém podlaží musela být pozastavena, protože se objevily problémy se spodní vodou. Z původních 23 podlaží tak vzniklo pouhých 8. Dnešní podoba je také pozměněna na vnější fasádě i ve vnitřních prostorách. V roce 2008 navrhla dostavbu architektka Eva Jiřičná, ale nakonec se projekt neuskutečnil.85
Obrázek 3.21: OD Centrum: Návrh od V. Karfíka a E. Jiřičné.
Palác Morava Palác Morava je velmi rozsáhlá stavba. Tvoří vlastně celý uliční blok. Původní stavba byla poloviční. Tvořila ji budova obrácená směrem k autobusovému nádraží Grand. Multifunkční budova spojovala obytné části s obchodními a zábavními. V suterénu se nacházel bar s varieté a kinem. V těchto prostorách je dnes čajovna a kulečník. V roce 1935 se Palác Morava spojil se sousední budovou, která se přestavovala. Ernst Wiesner ji navrhl tak, aby oba domy sjednotil. Tato budova patřila Zemské životní pojišťovně.86 85 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c109-obchodni-dum-firmy-bata-od-centrum?filter=code#! prettyPhoto. 86 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:
79
Zemanova kavárna Aktivita 3: Vzpomeň si, 10 minut, (evokace) Vyučující upozorní studenty, že se nyní společně přesunou k další významné stavbě. Její fotografii naleznou v průvodci BAM na úvodní stránce ke stezce Centrum pod označením C102. Studenti mají za úkol zjistit, jak se stavba jmenuje, kdo a kdy ji postavil a naznačit směr, kterým se k budově dostat. Poté se všichni k Zemanově kavárně vydají. Cestou mají studenti za úkol přemýšlet, co dalšího o stavbě vědí (byla zmíněna v úvodní výkladové hodině). Když dojdou do cíle, vyučující si ověří, co vymysleli, a případně s nimi informace z výkladu zopakuje.
Aktivita 4: Výklad, 6 minut, (uvědomění) Víte, že Zemanova kavárna je první čistě funkcionalistická stavba v Brně. Byla postavena roku 1925 Bohuslavem Fuchsem. Také jsme si říkali, že na svou dobu byla technicky dobře vybavená, velká posuvná okna zajišťovala propojení exteriéru s interiérem. Řekněme si k této zajímavé stavbě více informací. Stavba, kterou před sebou vidíte, je replika té původní. Ta stála trochu blíže Janáčkovu divadlu a byla zbourána v šedesátých letech, právě kvůli stavbě divadla. Důvodem byla její blízkost nové budově. Kavárna by narušovala bezprostřední okolí divadla. Replika byla postavena v roce 1995. Je rozšířena o suterénní klub a hudební altán, který Bohuslav Fuchs taktéž plánoval, ale nakonec nezrealizoval. 87 V roce 2012 proběhla rekonstrukce, při které byl značně upraven interiér, což vyvolalo rozruch mezi památkáři a architekty. Neexistuje sice relevantní záznam o jeho původní podobě, ale některé použité prvky by se určitě v době vzniku původní kavárny nepoužily. Interiér kavárny tak moc věrohodně atmosféru třicátých let nenavozuje, ale exteriér je stále právoplatnou replikou. Také jste si možná všimli, že se kavárna jmenuje Pavillon. Toto pojmenování vychází z úplně prvního názvu původní dřevěné kavárny, která zde stála ještě před rokem 1925.88 Zdejší místo je tak již více než jedno století pevně spjato s kavárenským životem. http://www.bam.brno.cz/objekt/c113-palac-morava?filter=code#!prettyPhoto. 87 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c102-zemanova-kavarna?filter=code. 88 Česká televize. Nový název, nový interiér. Zemanova kavárna se po rekonstrukci otevřela [online]. 8. 8. 2012 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvibrno/zpravy/190122-novy-nazev-novy-interier-zemanova-kavarna-se-po-rekonstrukci-otevrela/.
80
Kavárny byly důležitým společenským místem. „Do kaváren lidé nechodili pouze na kávu a čaj, kavárny byly vždy vhodným místem pro debatu s přáteli, studium a vzdělávání, úřadování, čtení nebo lelkování. Někteří hosté strávili v kavárně i dlouhé hodiny nad jednou kávou. Pročítali si časopisy nebo noviny, pozorovali okolí a nikdo je nenutil k další objednávce, jak je to dnes běžné. Zejména touha po informacích přitahovala návštěvníky kaváren jako magnet. Denní tisk byl totiž nedílnou součástí nabídky každé kafetérie a právě kavárenští hosté se jako první dozvěděli o nejnovějších událostech, ať už z domova či z ciziny.“
89
Stejně jako dnes i tehdy byly kavárny různé. V některých se
tančilo, v jiných se hrál kulečník a některé byly dokonce místem pro zakázané společenské hry. Oproti hostincům měly kavárny o hodinu povolenou delší otevírací dobu, ale naopak třeba nemohly nabízet příliš rozsáhlý sortiment občerstvení. Kavárny také, stejně jako dnes, nabízely pestré množství různých nápojů.90 Dvacátá a třicátá léta přála rozkvětu kaváren, takže funkcionalistických kaváren vzniklo v Brně více. Podobně zachovalá je kavárna ERA v Černých polích, v centru jsou to kavárny Savoy, Zemanova kavárna a cukrárna na Josefské nebo Kavárna a cukrárna Bohumíra Kolbaby na Kounicově ulici. Vzniklo i mnoho dalších kaváren, do dnešních dob se ale nedochovaly.
Aktivita 5: Zaujala mě..., 20 minut, (reflexe) Studenti se zamyslí nad tím, která stavba z dnešní exkurze je jim nejsympatičtější. Napíší tři důvody proč. Poté se rozdělí do skupin dle konkrétní vybrané stavby. Skupiny mohou být nerovnoměrně veliké. Ve skupině si navzájem řeknou důvody a společně zkusí vymyslet minimálně dva další. Poté dohromady připraví krátké shrnutí informací, které zazněly ve výkladu vyučujícího, a doplní jej o vlastní názor ke stavbě. To pak ve dvou minutách přednesou ostatním skupinám. Pokud by zůstal některý student sám, připojí se k němu vyučující. Individuální práce by měla trvat 4 minuty a skupinová 8 minut.
89 DOLEŽELOVÁ, Petra. Společenský fenomén brněnských funkcionalistických kaváren. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. s. 10. 90 DOLEŽELOVÁ, Petra., op. cit., s. 10-11.
81
Dodatečná aktivita: Návštěva Domu umění města Brna Otevírací doba: úterý–neděle: 10:00–18:00 Cena: Základní vstupné 80 Kč Zlevněné vstupné 40 Kč Každou středu jednotné vstupné 20 Kč Více informací na webových stránkách: http://www.dum-umeni.cz/cz/dum_umeni
82
3.8 Exkurze 5: Hotel Avion a nájemní a obchodní dům Convalaria Charakteristika exkurze Cílem exkurze je představení hotelu Avion a protějšího nájemního a obchodního domu Convalaria. Exkurze může zasáhnout i náhodné kolemjdoucí, protože jejím výstupem bude vytvoření upomínkové destičky pro hotel Avion, kterou studenti přilepí lepící páskou na dveře nepoužívaného hotelu. Motivem pro tuto aktivitu byl především fakt, že zde žádná taková deska není, přestože je hotel Avion památkou podobného významu jako Vila Tugendhat. Začátek exkurze je situován do nedalekého parku u JAMU, protože před hotelem je rušná ulice a studenti by neměli dostatek klidu a prostoru pro úvodní aktivity.
Časová dotace 80 minut
Pomůcky Čisté papíry a propisky pro studenty, lepidla, rozstříhané texty do dvojic, tvrdý papír formátu A3, výrazné fixy, lepící páska, nůžky.
Začátek •
park u JAMU, Komenského náměstí 6, Brno Střed
•
zastávka Česká (3, x3, 4, 5, 6, 9, x9, 11, 12, 32, 34, 36, 81, 82)
3.8.1 Cíle Kognitivní cíle •
student zná historii hotelu Avion a obchodního a bytového domu Convalaria,
•
student diskutuje o uvedených stavbách,
•
student stručně vypíše základní informace k Hotelu Avion.
Rozvoj klíčových kompetencí •
student využívá kritického myšlení (kompetence k řešení problémů),
•
student prezentuje svou práci před spolužáky (kompetence komunikativní).
83
3.8.2 Metodický list Aktivita 1: Sněhová koule91, 20 minut, (evokace, uvědomění) Vyučující studentům nadiktuje několik otázek týkajících se hotelu Avion. Samostatně na ně odpovědí a poté o nich metodou Sněhové koule diskutují s ostatními. Nejprve ve dvojicích, poté ve čtveřicích až bude společně diskutovat celá třída. Nakonec vyučujícímu řeknou odpovědi, na kterých se všichni shodli. Většina otázek vychází z úvodní výkladové hodiny. Na ostatní studenti nejspíš neznají odpověď, ale mohou je zkusit odhadnout podle informací, které o funkcionalistické architektuře mají. Otázky k zodpovězení Jak se nazývá hotel, který stojí na ulici Česká? (Avion) Kdo ho postavil? (Bohuslav Fuchs) Čím je tento hotel zvláštní? (úzká parcela) Je stále využíván? (ne) Je památkově chráněn? (ano) Ve kterém roce byl hotel postaven? (1926–1927) Využívá pásových oken? (ano)
Aktivita 2: Puzzle, 20 minut, (uvědomění) V této aktivitě budou mít studenti za úkol ve dvojicích složit rozstříhaný text a nalepit jej na papír. V textu budou vynechaná místa, která doplní v následující aktivitě. Tou bude výklad. Ten vyučující řekne pouze jednou, proto je důležité, aby si studenti text předem nastudovali a věděli, co mají doplňovat.
91 SITNÁ, Dagmar., op. cit., s. 71.
84
Obrázek 3.22: Puzzle.
Aktivita 3: Výklad, 10 minut, (uvědomění) Výklad proběhne před hotelem Avion, takže mu předchází přemístění se z parku. Výklad Hotel Avion je jedinečný především řešením vnitřního prostoru. Bohuslav Fuchs musel pracovat s úzkou parcelou. Měl k dispozici 8 metrů na šířku a 34 metrů na délku. Prostor vyřešil členěním pater do různých úrovní po vzoru francouzského architekta Le Corbusiera.92 V praxi si to můžete představit tak, že jedno patro zasahuje výškově do druhého. Konstrukčně mu volné zacházení s prostorem umožnilo využití železobetonového skeletu. Dále prostor opticky rozšířil použitím luxferů neboli světlíků a zrcadel. Takto je řešených několik spodních pater, kde se nacházela recepce, restaurace a patrová kavárna. Členění vnitřního prostoru je viditelné i na fasádě. Mírně předsunutý arkýř vyznačuje prostor, kde se nacházela kavárna. V horních patrech bylo 50 pokojů pro hosty a 92 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c092-hotel-avion?filter=code.
85
úplně nahoře byt majitele s terasou.93 V době svého vzniku byl hotel plně využíván, dokonce se stal základnou i pro umělce skupiny Devětsil. 94 Po válce se hotel dále využíval, ale již nedosáhl své slávy z doby předválečné. Začal postupně chátrat i přesto, že byl v 60. letech zapsán do seznamu kulturních památek. Po převratu v roce 1989 byl využíván pro různé účely. Nacházel se zde sport bar, pizzerie nebo kasino. V roce 2009 jej využila umělkyně Magdalena Jetelová pro svou instalaci v rámci festivalu Sochy v ulicích, který do brněnských veřejných prostranství přináší umělecká díla. Pokud se v ulicích Brna objeví větší množství instalací, budete vědět, že je to v rámci právě tohoto festivalu. Magdalena Jetelová do oken hotelu umístila růžové vaky, které byly zevnitř poháněny ventilátory. Vaky se nafukovaly a vyfukovaly, a vytvářely dojem, že dům dýchá. Probrat k životu se opravdu měl, protože majitel chtěl hotel zrekonstruovat a znovu obnovit provoz. Autorkou rekonstrukce měla být architektka Eva Jiřičná. Její návrh počítal se zachováním charakteru budovy, ale měl hotel přizpůsobit současným nárokům. K rekonstrukci však nedošlo z finančních důvodů.95 Obchodní a nájemní dům Convalaria stojí na rohu ulic Česká a Veselá. Architektem je Oskar Poříska, který je autorem také Biskupského gymnázia na Barvičově nebo kamenné zastávky na ulici Údolní u Obilního trhu. Dům byl postaven roku 1937. Spojení nájemního a obchodního účelu stavby můžeme sledovat i v exteriéru. Podívejte se na boční a přední stěnu fasády. Jedna je typická pro dům, kde se nachází byty, a druhá, využitím vysokých pásových oken, odkazuje k obchodnímu účelu. 96 Také vertikálně je budova rozdělena. Na rozdíl od horních bytových pater, se v přízemí od počátku nacházely obchody s typickými prosklenými funkcionalistickými výkladci. Součástí domu je i nejkratší brněnská pasáž. Stavba je zajímavá také tím, že stojí na místě, kde původně stálo městské opevnění.97 Na tomto místě tedy dříve končil střed Brna. Svůj název dům
93 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c092-hotel-avion?filter=code. 94 TAUFAROVÁ, Monica. Významné brněnské hotely pod památkovou ochranou. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. s. 47. 95 TAUFAROVÁ, Monica., op. cit., s. 47-50. 96 KUDĚLKA, Zdeněk a Jindřich CHATRNÝ. O nové Brno: brněnská architektura 1919-1939 : katalog. Brno: Muzeum města Brna, 2000, 141 s. ISBN 80-901969-6-9. s. 51. 97 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c091-najemni-dum-s-obchody-a-kavarnou-convalaria?filter=type.
86
získal podle názvu parfumerie, kterou vlastnili majitelé budovy a která se zde dlouhou dobu nacházela. V prvním patře jste si mohli zajít do kavárny.98
Aktivita 4: Kontrola Puzzle , 5 minut, (reflexe) Vyučující postupně vyvolává některé dvojice, aby četly doplněné Puzzle. Kontroluje správnost.
Aktivita 5: Tvorba upomínkové desky, 25 minut, (reflexe) Závěrečnou aktivitou bude vytvoření upomínkové desky k hotelu Avion. Na základě informací z výkladu, studenti společně vymyslí text, který by nejlépe charakterizoval hotel Avion kolemjdoucím lidem. Tento text poté napíší na papír a lepící páskou přilepí na dveře hotelu.
98 CHYBÍKOVÁ, Hana. Obchodní a bytový dům Convalaria v Brně. Brno, 204. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. s. 12.
87
3.9 Exkurze 6: Centrum – pasáže a peněžní domy Charakteristika exkurze V této exkurzi se studenti seznámí se třemi stavbami v samotném centru Brna. Spojujícím prvkem bude téma pasáží a peněžních domů. Prvním zastavením bude Moravská banka, kde se prolínají obě témata, a následně Palác Alfa a První moravská spořitelna. Jednou z aktivit bude fotografování detailů funkcionalistických staveb, proto je potřeba, aby vyučující předem upozornil, že si na exkurzi má každý vzít zařízení, ze kterého může fotit.
Časová dotace 90 minut
Pomůcky Čisté papíry a propisky pro studenty, papíry formátu A3.
Začátek •
Moravská banka, náměstí Svobody 92/21 Brno Střed, C086
•
zastávka Česká (3, x3, 4, 5, 6, 9, x9, 11, 12, 32, 34, 36, 81, 82)
3.9.1 Cíle Kognitivní cíle •
student zná minimálně tři pasáže z meziválečné doby,
•
student zná minimálně dva peněžní domy z meziválečné doby,
•
student ví, jak vypadá interiér První moravské spořitelny,
•
student popíše Moravskou banku, Palác Alfa a První moravskou spořitelnu.
Rozvoj klíčových kompetencí •
student tvořivě zpracovává informace (kompetence k učení),
•
student efektivně využívá různé strategie ke zpracování informací (kompetence k učení),
•
student spolupracuje při dosahování společných cílů (kompetence sociální a personální). 88
3.9.2 Metodický list Moravská banka Aktivita 1: Myšlenková mapa99, 14 minut, (evokace) Prvním úkolem exkurze bude tvorba myšlenkové mapy. Třída se rozdělí do skupin po čtyřech. Polovina skupin dostane téma Brněnské funkcionalistické pasáže a druhá polovina Brněnské funkcionalistické peněžní domy. K těmto tématům studenti vytvoří myšlenkové mapy. Vyučující třídu upozorní, že s mapami budou pracovat ještě dále, takže mají na papíře nechat nějaký volný prostor.
Aktivita 2: Výklad, 3 minuty, (uvědomění) V exkurzi se podíváme na tři významné stavby v centru Brna. Projdeme je postupně podle doby, kdy byly postaveny. Začneme tou nejstarší. Moravská banka vznikla v roce 1930 podle návrhu architektů, které jsme si blíže představili v úvodní hodině. Pamatujete si, kteří to byli? Stavba vznikla na místě dřívějšího Kounicova paláce.100 Je jedinečná hlavně díky řešení fasád. Ty jsou zavěšené na stropních deskách, což umožnilo použití železobetonové konstrukce. Na svou dobu je toto řešení jedinečné. I v dnešní době stavba působí mladistvým dojmem, přestože je téměř sto let stará. Dodnes slouží svému účelu, v současné době v ní sídlí Komerční banka, ale za dobu své existence se interiéry výrazně proměnily. 101 Součástí stavby je i pasáž, která spojuje náměstí Svobody s ulicí Veselá. V této době vzniklo několik dalších pasáží, které jsou dodnes používány. Nedaleko odsud je brněnská nejkratší pasáž. Je součástí domu, který nese název Convalaria. Je to ten rohový dům na ulicích Česká a Veselá. Další pasáž bychom našli v hotelu Slovan na ulici Lidická. Ta je také dílem Bohuslava Fuchse, stejně jako další pasáž, kterou si představíme za chvíli. Nyní se pojďme podívat na interiér Komerční banky.
Aktivita 3: Fotografové, 10 minut, (reflexe) Před prohlídkou Komerční banky a přesunem do Paláce Alfa zadá vyučující studentům úkol, který podpoří jejich všímavost k detailům funkcionalistické architektury. Během 99 SITNÁ, Dagmar., op. cit., s. 113. 100 KUDĚLKA, Zdeněk a Jindřich CHATRNÝ., op. cit., s. 32. 101 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c086-moravska-banka?filter=code.
89
celé exkurze mohou fotit zajímavé detaily prezentovaných staveb. Za domácí úkol pak vyberou jednu fotografii a pošlou ji na e-mailovou adresu vyučujícímu. Ten do další hodiny fotografie černobíle vytiskne a ve třídě si mohou udělat společnou výstavu.
Palác Alfa Aktivita 4: Výklad, 3 minuty, (uvědomění) Nacházíme se v Paláci Alfa, který byl postaven v roce 1937. Na jeho návrhu se podílel opět Bohuslav Fuchs. Na místě šlechtických domů Mitrovských vyrostl „monumentální polyfunkční dům s podzemními garážemi, kinem pro 800 diváků a tanečním barem Metro - Hall v suterénu, společně s obchody a službami v přízemí a na galerii a cca 180 byty a kancelářemi v patrech, o obestavěném prostoru 60.000 m3.“102 V galerii se nacházela prostorná kavárna. V místě kina Alfa dnes sídlí HaDivadlo a hudební klub zůstal zachován.103 Byty byly moderně vybaveny ústředním topením a teplou vodou. V domě se nacházela společná prádelna a mandlovna. 104 V pasáži si můžete prohlédnout typické funkcionalistické výkladce a nautické prvky, například zábradlí, které připomíná příď lodi. Všimněte si také proskleného stropu, jenž zajišťuje osvětlení pasáže denním světlem. Je to typický odkaz na funkčnost funkcionalistické architektury.
První moravská spořitelna Aktivita 5: Výklad, 5 minut, (uvědomění) Poslední zastávkou je budova První moravské spořitelny z let 1937–1939. Autory jsou Josef Polášek, Otakar Oplatek a Heindrich Blum. Výrazným prvkem exteriéru je konkávně prohnutá fasáda. Dobře viditelná jsou i pásová okna. Budova je však zajímavá hlavně v interiéru, tak se na něj pojďme podívat. Hned u vstupu nás může zaujmout telefonní budka. Interiér je krásným příkladem funkcionalistické architektury. Opět můžeme pozorovat nautické prvky, hojné využití luxferů, výrazné dynamicky řešené schodiště. Všimněte si také použitých materiálů. Nalezneme tady černé i bílé mramorové obklady a výraznou práci se sklem. Budova je zajímavá i z technické stránky. „Při projektování budovy byla maximální pozornost věnována bezpečnému uložení vkladů, 102 KUJELOVÁ, Denisa. Alfa passage. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. s. 29-30. 103 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c083-palac-alfa?filter=code. 104 KUJELOVÁ, Denisa., op. cit., s. 30.
90
které byly chráněny nejmodernějšími technologiemi. V suterénu se nacházely rozsáhlé železobetonové trezory vyztužené ocelí se zvláštním heslovým zámkem. Celý peněžní ústav byl hlídán mechanickým alarmem a signálním zařízením a hlavní vchod budovy byl vybaven pojízdnou šestimetrovou kovovou mříží, která se po zmáčknutí elektronického tlačítka u pokladen uzavřela. K technickým novinkám usnadňujícím provoz peněžního ústavu patřilo i signální zařízení pro vyvolávání zákazníků, kteří mohli také využívat noční trezor. Prostory spořitelny byly vybaveny klimatizací a k jejich umělému osvětlení bylo poprvé ve velkém rozsahu užito neonů.“105 Seznam peněžních ústavů ve funkcionalistickém stylu Moravskou bankou a První moravskou spořitelnou nekončí. Další je například naproti hlavního nádraží, kde se nacházejí stánky s rychlým občerstvením. Zde sídlila pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurtà. V budově, kde dnes sídlí Český rozhlas Brno, se nacházela Česká banka Union a budova Krajského státního zastupitelství na Mozartově ulici dřív sloužila Moravské zemské životní pojišťovně.
Aktivita 6: Myšlenková mapa, 25 minut, (reflexe) Poté, co si studenti prohlédnou interiér spořitelny, vrátí se zpět do Paláce Alfa, kde opět zapřemýšlí nad myšlenkovou mapou. Skupiny vedle sebe rozloží mapy se stejným tématem a společně diskutují, zda by se dalo něco doplnit. V této fázi studenti reflektují informace z výkladů, které by jim měly pomoci k vytvoření ucelené představy o daném tématu. Výstupem diskuze bude nová, konečná, myšlenková mapa. Tu pak skupina představí zbytku třídy, který pracoval na druhém tématu. Totéž zopakuje druhá skupina. Výsledné myšlenkové mapy studenti položí vedle sebe tak, aby na ně všichni viděli. Budou potřeba v poslední aktivitě.
Aktivita 7: Básníci, 30 minut, (reflexe) Na závěr zkusí studenti ve dvojicích vymyslet báseň, která by výstižně charakterizovala budovy prezentované v exkurzi. Během tvoření jim mohou pomoci body uvedené v myšlenkových mapách.
105 Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c078-administrativni-a-najemni-dum-prvni-moravske-sporitelny? filter=code#!prettyPhoto.
91
Závěr Cílem diplomové práce bylo vytvoření architektonicky zaměřených metodických listů pro obohacení výuky výtvarné výchovy na středních školách. Prostředků k dosažení tohoto cíle bylo více. Nejprve bylo potřeba zúžit téma, vymezit základní oblasti zájmu a nalézt oporu v teorii. Tyto aspekty rozdělily práci na dvě části. První je teoretickým úvodem k hlavní, praktické části. Praktická část je naplněna metodickými listy pro středoškolské pedagogy. Teoretická část je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. Při vymezení tématu došlo k jeho redukci na brněnské prostředí a období meziválečné architektury. Nabízelo se propojení tématu s Brněnským architektonickým manuálem, který tuto dobu mapuje. Projekt Domu umění města Brna je nejenom obsáhlým zdrojem informací, ale také interaktivní pomůckou, která sama o sobě vytváří mnoho pedagogických možností. Metodické listy z projektu vycházejí, proto je mu věnována celá první kapitola. Seznámíme se v ní s projektem a podíváme se na něj z pedagogického pohledu. Druhá kapitola nám nabídne obecný pohled na architekturu, definujeme si základní pojmy a zodpovíme otázku, jak architekturu vnímat a interpretovat. Poté se seznámíme s dokumentem Politika architektury a stavební kultury České republiky, který určuje postup, jakým by osvěta veřejnosti v oblasti architektury měla probíhat. Nakonec se ještě vrátíme zpět ke vzdělávání a popíšeme si, jak je v současné době nastaveno téma architektury v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a v učebnicích výtvarné výchovy. Praktická část práce je tvořena metodickými listy. Ty rozděluji do tří jednotek. První tvoří úvodní výkladová hodina, poté jsou to exkurze k památkám a nakonec výtvarná hodina. Všechny jednotky dohromady tvoří ucelenou výukovou lekci, zaměřenou na brněnskou funkcionalistickou architekturu. Úvodní výkladová hodina studenty seznámí s obecnými principy funkcionalismu a měla by být hlavním podkladem pro závěrečné hodnocení. Tvoří ji výklad a několik aktivit pro lepší zafixování látky. Na tuto hodinu by měla navazovat některá z šesti exkurzí. Vyučující si může vybrat, které téma ho zaujme, nebo může volit exkurzi podle vzdálenosti od školy. Hlavním cílem exkurze je osobní kontakt studentů s památkami a prohloubení znalostí vybraného okruhu témat. Stejně jako zbylé dvě výukové jednotky, i exkurze kladou důraz na rozvíjení klíčových 92
kompetencí. Tři z nich jsou situovány do centra Brna, jedna na Špilberk a zbývající dvě do okolí Pisárek. Každá se zaměřuje na jiné téma, ale dohromady tvoří ucelený pohled na brněnský meziválečný architektonický vývoj. Poslední část metodických listů je směřována zpět do prostoru školy. Studenti spojí poznatky s osobním poznáním architektury v praktické výtvarné hodině, jejímž výsledkem bude nákres vlastní funkcionalistické budovy. Vytvořené metodické listy k exkurzím pokrývají jen vybranou část významných staveb a čtenářům by některé mohly chybět. Cílem práce však nebylo kompletní zpracování celého okruhu brněnského funkcionalismu, ale nastínění cesty, jakou by se mohla interpretace architektury ubírat. Tato cesta může být dále rozvíjena ve stejném duchu. Dalšími metodickými listy by mohly být například exkurze po stezce Veveří k budovám Vojenského zemského velitelství, Okresní nemocenské pokladny a návrhu akademického náměstí nebo Husova sboru či Hotelu Passage (Slovan). V Černých polích by mohlo být zajímavé spojení exkurze ke kavárně ERA s prohlídkou vily Tugendhat. Pozornost by si také zasloužilo Výstaviště nebo Ústřední hřbitov. Možností je mnoho. Vytvořené metodické listy mohou být brány také jako inspirace pro vytvoření jiných. Celá práce má být příspěvkem ke snahám implementovat téma architektury a stavební kultury do vzdělávání. V první části uvedením čtenáře do kontextu problematiky a v druhé části nastíněním možného řešení. S každým dalším čtenářem si dovolím považovat cíl za naplněný.
93
Resumé Diplomová práce se zabývá problematikou implementace architektury a stavební kultury do českého vzdělávacího systému. Téma je zúženo na brněnskou meziválečnou architekturu a určeno primárně pro brněnské střední školy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část uvádí čtenáře do kontextu. Seznamuje je s Brněnským architektonickým manuálem, který mapuje sledované období. Tento projekt je také neodmyslitelnou součástí praktické části, proto je mu věnována celá kapitola. Druhá kapitola se již zabývá problematikou implementace témat spojených s architekturou do českého vzdělávacího systému. Autorka čtenáře seznámí s dokumentem Politika architektury a stavební kultury České republiky, schváleným vládou České republiky. Dokument zpracovává zmíněnou problematiku a definuje opatření potřebná pro změnu situace. Poslední okruh teoretické části se věnuje současnému začlenění architektury do vzdělávání v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a učebnicích pro výtvarnou výchovu. Praktickou část práce představují metodické listy, které pro středoškolské studenty zpracovávají brněnskou meziválečnou architekturu. Jsou rozděleny do tří částí. První část tvoří úvodní výkladová hodina, kde se studenti dozvědí základní informace. Následuje exkurze přímo mezi památky. Vyučující si může vybrat z nabízených šesti exkurzí. Každá představuje jiné téma. Poslední částí je praktická výtvarná hodina, kde studenti zúročí teoretické poznatky i praktický kontakt se stavbami.
94
Summary Diploma thesis deals with question of implementation architecture into Czech educational system. Topic is reduced to Brno 1918–1945 architecture and defined primarily for Brno secondary schools. Thesis is devided to theoretical and practical part. Theoretical part informs readers about context and introduces them to Brno architecture manual a guide to 1918–1945 architecture. This project is inseparable part of practical part so it's subject of first chapter. Second chapter is about implementation of architecture topics into education. Author introduces readers to document Politika architektury a stavební kultury České republiky, approved by Government of Czech Republic. The document defines process how to implement architecture into education. The last section of theoretical part is about recent situation in Czech educational system described in document Rámcový vzdělávací program pro gymnázia and textbooks for art education. The practical part of thesis consists of methodical materials which introduces secondary school students into Brno 1918–1945 architecture. They are devided to the three parts. First part is introduction to the topic. Students learn elementary information. Second part is excursion to the sights. Teacher can choose from six excursions. Each presents different topic. Last part is practical art lesson where students combine teoretical knowledge with practical experience with architecture.
95
Resümme Die Diplomarbeit beschäftigt sich mit der Problematik der Implementierung von Architektur und Baukultur in das tschechische Bildungssystem. Das Thema wird auf die Zwischenkriegsarchitektur eingeengt und primär für Brünner Mittelschulen bestimmt. Die Arbeit wird in den theoretischen und den praktischen Teil gegliedert. Der theoretische Teil leitet die Leser in den Kontext ein. Sie werden mit dem Brünner Architekturhandbuch bekanntgemacht, das den untersuchten Zeitraum erkundet. Dieses Projekt ist auch ein unwegdenkbarer Bestandteil des Theorieteiles, deswegen wird ihm auch ein ganzes Kapitel gewidmet. Die problematische Implementierung der Themen, die mit der Architektur eng zusammenhängen, wird in dem zweiten Kapitel thematisiert. Die Autorin stellt den Lesern das von der Regierung der Tschechischen Republik verabschiedete Dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky vor. Dieses Dokument bearbeitet die erwähnte Problematik und definiert die Maßnahmen, die für die Änderung der Situation nötig sind. Der letzte Bereich des theoretischen Teiles wird der gegenwärtigen Eingliederung der Architektur in die Bildung im Rámcový vzdělávací program pro gymnázia und in die Lehrbücher für Kunsterziehung gewidmet. Im praktischen Teil werden methodische Arbeitsblätter präsentiert, in denen die Zwischenkriegsarchitektur in Brünn für Schüler der Sekundarstufe bearbeitet wird. Sie werden in drei Teile gegliedert. Als erstes kommt ein Vortrag, in dem den Schülern Basiswissen über das Thema vermittelt wird. Dann folgt eine Exkursion direkt zu den Baudenkmälern. Lehrer können eine von sechs Exkursionen auswählen. Jede stellt ein anderes Thema vor. Der letzte Teil ist eine praktische Kunststunde, in der die Schüler sowohl ihre theoretischen Kenntnisse als auch den praktischen Kontakt mit der Architektur verwerten.
96
Použité zdroje a literatura Literatura BALADA, Jan. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, c2007, 100 s. ISBN 978-808-7000-113. BRAUN, Zdeněk. Mobilní aplikace pro Brněnský architektonický manuál. Brno, 2014. Bakalářská práce. Mendelova univerzita. Brněnský architektonický manuál: průvodce architekturou 1918-1945. Editor Petra Hlaváčková. Brno: Dům umění města Brna, c2012, 368 s. ISBN 978-80-7009-161-6. DOLEŽELOVÁ, Petra. Společenský fenomén brněnských funkcionalistických kaváren. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. FOCKOVÁ, Kateřina. Brněnská meziválečná architektura: proměny a využití staveb Bohuslava Fuchse. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita. HALOUZKOVÁ, Vladimíra. Recepce brněnské architektury a bytové kultury první poloviny třicátých let 20. století v časopisech Bytová kultura, Stavba a Žijeme. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. CHYBÍKOVÁ, Hana. Obchodní a bytový dům Convalaria v Brně. Brno, 204. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. KOLEGAROVÁ, Lenka. Brněnský architektonický manuál: Interaktivní způsob prezentace architektonického umění. Brno, 2014. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. KUDĚLKA, Zdeněk a Jindřich CHATRNÝ. O nové Brno: brněnská architektura 19191939 : katalog. Brno: Muzeum města Brna, 2000, 141 s. ISBN 80-901969-6-9. KUDĚLKA, Zdeněk a Jindřich CHATRNÝ. O nové Brno: brněnská architektura 19191939 : katalog. Brno: Muzeum města Brna, 2000, 444 s. ISBN 80-901969-6-9. KUJELOVÁ, Denisa. Alfa passage. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
97
KYZLINKOVÁ, Jana. Architektonická stezka jako svébytný formát prezentace architektonického umění se zaměřením na brněnské prostředí. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. LAKOMÝ, Zdeněk. Architektura: Učebnice pro 4. roč. stř. prům. škol stavebních. Vyd. . Praha: SNTL, 1967, 170 s. LISNER, Zdeněk. Architektura a prostor: Funkcionalistické stavby z technologického úhlu pohledu. Praha, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. MORAVOVÁ, Tereza. Industriální stavby Brna. Kapesní průvodce po vybraných průmyslových objektech. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita. PRAŽANOVÁ, Markéta. Tlak na zkvalitnění výuky architektury a její postavení v rámci výtvarné výchovy na 2. stupni základních škol. České Budějovice, 2011. Rigorózní práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. RIEDL, Dušan. Brněnská architektura 20.století. Vyd. 1. Brno: Památkový ústav Brno ÚmB, 1992, 48 s. ISBN 80-850-3214-7. SEDLÁK, Jan. Slavné brněnské vily. Vyd. 1. Praha: Foibos, 2006, 177 s. ISBN 80903661-5-5. SILBERMAN, Mel. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování: Osvědčené způsoby efektivního vyučování Přel. M. Koldinský. Vyd. 1. Praha: Portál, 1997, 311 s. ISBN 80717-8124-X. SITNÁ, Dagmar. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách. Vyd. 2. Praha: Portál, 2013, 150 s. ISBN 978-80-262-0404-6. TAUFAROVÁ, Monica. Významné brněnské hotely pod památkovou ochranou. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita.
Učebnice pro výuku výtvarné výchovy MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. Vyd. 3., V Idea servis vyd. 2. Praha: Idea Servis, 1998, 183 s. ISBN 80-859-7023-6.
98
MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. Vyd. 2. Praha: Idea servis, 2001, 209 s. ISBN 80-85970-37-6. MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. Vyd. 1. Praha: Idea servis, 2000, 220 s. ISBN 80-85970-31-7. MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. Vyd. 1. Praha: Idea servis, 2002, 197 s. ISBN 80-85970-32-5. PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění: pro výuku dějin umění na středních školách. Sokolov: O.K.-Soft, 1999, 67 s. ŠAMŠULA, Pavel a Jaromír ADAMEC. Průvodce výtvarným uměním I. Vyd. 3. Úvaly: Albra, 2009, 149 s. ISBN 978-80-7361-069-2. ADAMEC, Jaromír a Pavel ŠAMŠULA. Průvodce výtvarným uměním II. Vyd. 3. Úvaly: Albra (redakce SPL-Práce), 2013, 119 s. ISBN 978-80-7361-095-1. BLÁHA, Jaroslav a Pavel ŠAMŠULA. Průvodce výtvarným uměním III. Dotisk vyd. 2. Praha: SPL - Práce, 2000, 128 s. ISBN 80-86287-33-5. ŠAMŠULA, Pavel a Jarmila HIRSCHOVÁ. Průvodce výtvarným uměním IV. Vyd. 3. Úvaly: Albra, 2006, 122 s. ISBN 80-7361-005-1. AL]., Jiří Tušl ... [et]. Nástin dějin evropského umění: výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2008. ISBN 80-716-8996-3. AL]., Jiří Tušl ... [et]. Nástin dějin evropského umění: výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2008. ISBN 978-807-1689-966.
Online zdroje Analýza stavební kultury. In: Analýza stavební kultury: Podklad pro řešení problematiky POLITIKA ROZVOJE STAVEBNÍ KULTURY (ARCHITEKTURY) [online]. 2012 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/dbc2426f-072c-4c88-bda1f43916ffdc41/Analyza_stavebni_kultury.pdf.
99
Architekti ve škole [online]. © 2014 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.architektiveskole.cz. Architektura ve vzdělávání. In: Architektura ve vzdělávání [online]. 2014 [cit. 2015-0122]. Dostupné z: http://delikvent.cz/wp-content/soubor/avv-memorandum.pdf. Artmuseum [online]. © 1999–2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz. Brněnský architektonický manuál [online]. © 2011 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/?filter=code. Brněnský deník [online]. 2005–2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz. Brno [online]. 30. 3. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: https://www.brno.cz/uvodnistrana/. Česká televize [online]. 8. 8. 2012 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz. Den architektury. [online]. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.denarchitektury.cz. Dům umění města Brna. [online]. 2011 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.dum-umeni.cz/cz. Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/. Kruh [online]. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.kruh.info. Nadace Proměny [online]. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.nadacepromeny.cz. Národní památkový ústav [online]. © 2003-15 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.npu.cz.
100
Návrh politiky architektury České republiky/ Národního programu stavební kultury. In: Návrh politiky architektury České republiky/ Národního programu stavební kultury [online]. 2012 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: https://www.cka.cz/cs/cka/politikaarchitektury/politika-architektury-cr-narodni-program-stavebnikultury/20120822letka4_politikyarchitektury_cj.pdf. Památník národního písemnictví. [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz. Politika architektury a stavební kultury České republiky. In: Politika architektury a stavební kultury České republiky [online]. 2014 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/c8542262-1b21-442a-9fbbcc7895ab4e19/Politika_architektury_a_stavebni_kultury_CR_verze_vlada.pdf.
Rozhovory Rozhovor s Mgr. Lucií Valdhansovou. Brno, 8. 1. 2015.
101
Seznam obrázků Obrázek 1.1 Stezky. Dostupný z:
..........................................9 Obrázek 1.2 Značení na chodnících. Dostupný z: .......................................................................................10 Obrázek 2.1 Janáčkovo divadlo a Moravská zemská knihovna. Dostupný z: , .....................21 Obrázek 2.2 Systém kurikulárních dokumentů. Dostupný z: ........................................................................25 Obrázek 2.3 Ukázky z obsahů učebnic. Dostupný z: MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. Vyd. 1. Praha: Idea servis, 2002, 197 s. ISBN 80-85970-32-5. a AL]., Jiří Tušl ... [et]. Nástin dějin evropského umění: výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2008. ISBN 978-807-1689-966.................................................29 Obrázek 2.4 Ukázka z učebnice. Dostupný z: MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. Vyd. 1. Praha: Idea servis, 2002, 197 s. ISBN 80-85970-32-5. s. 70.........................30 Obrázek 3.1 Adolf Loos a Le Corbusier. Dostupný z: , ...............................................39 Obrázek 3.2 Vila Savoye. Dostupný z: ................................40 Obrázek 3.3 Železobetonová konstrukce a luxfery. Dostupný z: , ............................................................41 Obrázek 3.4 Vila Petrákových. Dostupný z: ..........................................41 Obrázek 3.5 Vila Tugendhat. Dostupný z: ........................................42 Obrázek 3.6 Bohuslav Fuchs. Dostupné z: ...........................................................43 Obrázek 3.7 Zemanova kavárna a Hotel Avion. Dostupný z: , .........................................................................................................................43 Obrázek 3.8 Vojenské zemské velitelství a Palác Alfa. Dostupný z: 102
, 44 Obrázek 3.9 Ernst Wiesner. Dostupný z: .......................................................................................45 Obrázek 3.10 Palác Morava, Vila Stiassny, Moravská banka, Krematorium. Dostupný z: , , , ............................46 Obrázek 3.11 Nákres kavárny ERA a dílky pro studenty................................................48 Obrázek 3. 12 Dřívější podoba Mendlova náměstí. Dostupný z: >, .................................................................................................................55 Obrázek 3.13 Návrh přestavby Mendlova náměstí. Dostupný z: , ....................................56 Obrázek 3.14 Pohled na Mendlovo náměstí: podklad pro tvořivou činnost. Dostupný z: ........56 Obrázek 3.15 Vila Petrákových. Dostupný z: ...................................60 Obrázek 3.16 Interiér vily Ernsta Löw Beera. Dostupný z: SEDLÁK, Jan. Slavné brněnské vily. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2006, s. 104.......................................62 Obrázek 3.17 Tesařova vila. Dostupný z: SEDLÁK, Jan. Slavné brněnské vily. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2006, s. 129....................................................................65 Obrázek 3.18 Münzova vila. Dostupný z: ............................................................67 Obrázek 3.19 Kolonie Nový dům. Dostupný z: ...............................................74 Obrázek 3.20 Dům umění města Brna. Dostupný z: ......................................................................78 Obrázek 3.21 OD Centrum: návrh V. Karfíka a E. Jiřičné. Dostupný z: , ..............79 Obrázek 3. 22 Puzzle.......................................................................................................85 103
Přílohy CD příloha: Podklady k metodickým listům pro vyučující
104
