Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Katedra germanistiky, nordistiky a nederlandistiky
Skandinávská studia
Komponenty zvířat ve švédské, německé a české frazeologii Bc. Jana Peřinová
Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiřina Malá, CSc.
Prohlášení
Tímto prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a použila v ní pouze uvedenou literaturu.
V Brně dne 23. 4. 2014 ........................................................
2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí této práce doc. PhDr. Jiřině Malé, CSc. za její cenné rady, trpělivost a podporu. Zvláště bych pak chtěla poděkovat blízkým přátelům a rodině za podporu při studiu.
3
OBSAH 1. ÚVOD..........................................................................................................................................5 2. POJMY FRAZEOLOGIE A IDIOMATIKA............................................................................... 6 2.1. ŠVÉDSKÉ POJETÍ............................................................................................................. 6 2.2. NĚMECKÉ POJETÍ PODLE HARALDA BURGERA..................................................... 8 2.3. ČESKÉ POJETÍ PODLE FRANTIŠKA ČERMÁKA........................................................ 10 3. VÝZNAM KOMPARATIVNÍ ANALÝZY FRAZEOLOGISMŮ SE ZVÍŘECÍMI KOMPONENTY.............................................................................................................................12 4. VÝSLEDKY ROZBORU FRAZEOLOGISMŮ SE ZVÍŘECÍMI KOMPONENTY ................13 4.1. ZAŘAZOVÁNÍ ZVÍŘECÍCH KOMPONENTŮ MEZI FRAZEOLOGISMY ................. 13 4.2. SROVNÁNÍ VÝSKYTU ZVÍŘECÍCH FRAZEOLOGISMŮ ......................................... 13 4.3. KOMPONENTY ZVÍŘAT, KTERÉ SE VYSKYTUJÍ POUZE VE ŠVÉDSKÉM JAZYCE ....................................................................................................................................14 5. ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH FRAZEOLOGISMŮ ............................................................... 15 6. ZÁVĚR .......................................................................................................................................52 7. ZDROJE ..................................................................................................................................... 53 8. SUMMARY ................................................................................................................................56
4
1. ÚVOD „Stark som en björn“ či „Bättre en fågel i handen än tio i skogen“. Idiomy, metafory a přísloví jsou kořením jazyka a jeho nedílnou součástí. Denně používáme tyto jazykové prvky, které oživují a obohacují naše vyjadřování, aniž bychom si to často uvědomovali. Bez nich by byl náš jazyk fádní. V rámci studia jazyků je třeba se frazeologii věnovat, jelikož pokud dojde k osvojení idiomů, dojde k hlubšímu proniknutí do jazyka a zvýšení jazykové úrovně. Idiomy jsou mimo jiné i nositeli kultury jazyka a zároveň ukazateli jeho vývoje. Švédské „De är lika goda kålsupare“1, které vyjadřuje, že ani jeden není lepší než druhý (popř. se nemá lépe, než ten druhý), zároveň odkazuje na švédskou zemědělskou společnost, ve které se nikdo neměl lépe, než ten druhý, a na období, kdy bylo Švédsko chudé a všichni jedli jen to nejlevnější jídlo. V předložené bakalářské práci se zaobírám komponenty zvířat ve frazeologii, neboli animálními frazeologismy. Zaměřuji se na kontrastivní analýzu třech jazyků – švédského, německého a českého. Zkoumám symboliku, výskyt a míru využívání zvířat ve frazeologii. Zvířata jsou neodmyslitelnou součástí života člověka. Již od nepaměti je život lidí spjat se životem zvířat, což je hlavním důvodem, proč se zvířecí komponenty hojně vyskytují i ve frazeologii. Ve své historii totiž zvířata nebyla pouze zdrojem potravy, ale například i předmětem uctívání či aktéry bájných pověstí a bajek, v nichž druhy zvířat nesou svoji symboliku a jsou jim připisovány specifické vlastnosti. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou částí. V první teoretické části se věnuji frazeologii a idiomatice jako jazykovědným disciplínám. Druhá praktická část je kontrastivní frazeologie uvedených tří jazyků, ve které definuji a rozebírám vybrané frazeologismy. Dále srovnávám, zda se idiomy ve všech třech jazycích vyskytují, zda mají stejný význam popř. vhodné ekvivalenty.
1 Oba jí kapustovou polévku – jsou oba stejní.
5
2. POJMY FRAZEOLOGIE A IDIOMATIKA 2.1. ŠVÉDSKÉ POJETÍ Výzkum v oblasti idiomů a frazémů není ve švédském jazyce rozsáhlý. Většina prací s touto tématikou se věnuje idiomům, jejich definicím, míře jejich užívání a jejich zařazování do slovní zásoby cizinců a přistěhovalců ve Švédsku. O tom ostatně svědčí záměr Hanse Luthmana2, který vydal slovník idiomů Svenska idiom3 jako pomoc a podporu především pro studenty, jejichž mateřským jazykem není švédština. Frazeologií jsou ve švédštině myšleny spíše než slova fráze, které jsou předpokladem pro to, abychom mohli používat idiomy při ústním i psaném projevu. Frazeologie je také jazykem společnosti a odpovědí na sociální a komunikativní potřeby jejích členů, kteří chtějí vyjádřit to, co je důležité, co se očekává a v neposlední řadě to, co se hodí říct v dané situaci. Dále jsou frazeologií myšleny všechny lexikalizované fráze, jež rodilému mluvčímu přijdou bez sebevětší námahy na mysl automaticky a které pro cizince při učení se cizím jazykům znamenají námahu. Brit Erman 4 ve svém článku Språkets fraseologi en svår nöt att knäcka5 upozorňuje na skutečnost, že se při výuce cizích jazyků často klade důraz na význam jednotlivých slov, ale ne na kontext, ve kterém se slova vyskytují. Ve švédštině se vyučuje např. sloveso spela6, ale už se nevyučuje jako součást fráze spela appa7. Hans Luthman definuje idiom takto: „Med idiom menas ord som tillsammans får en annan betydelse än när de står ensamma (…).“8
Idiomatické výrazy jsou tvořeny na úrovni frází. Idiom je tedy zastřešující termín lexikalizované fráze, 2 3 4 5
Jazykový pedagog, autor výukových materiálů a autor slovníku idiomů. Viz zdroje [13]. Docentka a vědkyně na anglickém institutu na Stockholmské Univerzitě. WEB; ERMAN [online]; [cit. 3. ledna 2014]. Dostupné z:
. 6 Hrát. 7 Dělat ze sebe hlupáka. 8 WEB; LUTHMAN [online]; [cit. 4. ledna 2014]. Dostupné z: ; „Idiomem jsou myšlena slova, která mají v kombinaci s jinými slovy jiný význam, než když stojí samostatně.“ [vlastní překlad].
6
která nese metaforický význam. Doslovný význam těchto frází a jejich komponentů nemá žádnou výpovědní hodnotu. Ve švédské frazeologii se objevují i termíny halvidiom9 a helidiom10. Halvidiom je takový idiom, jehož smysl si lze částečně odvodit na základě významu jeho komponentů, které si (ve větší nebo menší míře) zachovaly svůj význam. Helidiom se naopak skládá z komponentů, které se vyskytují pouze v idiomatické podobě. Identifikaci idiomů se věnuje Emma Sköldberg11 ve svém díle Korten på bordet. Pokud slovní spojení vykazuje následující znaky, lze ho označit za idiom. Idiom je běžně součástí věty či myšlenky a někdy je celou větou či myšlenkou. Idiom je vystavěný lexikálními jednotkami, které vykazují určitou morfologickou strukturu, a zahrnuje syntaktickou konstrukci. Idiom má relativně ustálenou formu. Idiom má jako celek obrazný význam. Idiom má význam, který si nelze odvodit na základě jednotlivých komponentů. Idiom nemá primárně gramaticky nebo textově vázanou funkci. Idiom je institucionalizovaný.12 Podle Sköldbergové nemusí všechny idiomy vykazovat výše uvedené znaky. Čím více jich však fráze má, tím jistěji ji můžeme definovat jako idiom. Naopak čím méně těchto znaků obsahuje, tím spíše se o idiom nejedná. Ve švédštině jazykovědci upozorňují, že je obtížné idiom přesně definovat, stejně jako jeho rozdíly od ostatních frazémů. Nevěnují se kategoriím frazémů tak pečlivě, jako se jim věnují čeští či němečtí jazykovědci. Shodují se však na tom, že idiomy jsou podskupinou frazémů, ačkoliv nikdo neví, kde má denotace pojmů přesně svoji hranici. Předmětem zkoumání ve švédské frazeologii je především rozdíl mezi dvěma kategoriemi frazémů, příslovími a idiomy. Na rozdíl od idiomu se přísloví nemění gramaticky ani podle kontextu, např. Tala är silver, tiga är guld13. Idiom se může oproti přísloví gramaticky transformovat, je většinou kratší a méně samostatný. Další znaky idiomů viz výše. Znaky přísloví : 9 10 11 12
Částečný idiom. Úplný idiom. Docentka na Univerzitě v Göteborgu v oboru Skandinávských jazyků. SKÖLDBERG, Emma. Korten på bordet. Innehålls- och uttrycksmässig variation hos svenska idiom. (Meijerbergs arkiv för svensk ordforskning 31.) Göteborg, 344 sidor; s. 25. 13 Mlčeti stříbro, mluviti zlato.
7
Krátké, trefné, živé a obecně známé fráze, které jsou rozšířeny především ústní lidovou slovesností. Jsou pevná svojí formou a jsou přijata společností. Jejich poselství odráží a vyjadřuje pozorování praktického života, univerzální zkušenosti, opatrnosti, ponaučení a pravidla morálního života. Přísloví tvoří zdroj pro poznání národního charakteru a zvyků. Jsou předávána z generace na generaci.
2.2. NĚMECKÉ POJETÍ PODLE HARALDA BURGERA Abychom určité jazykové jevy mohli označit za Phraseologismen 14, musí mít podle H. Burgera dvě vlastnosti. První vlastností je, že se musí skládat z více než jednoho slova; druhou, že jsou kombinacemi těchto slov. Tyto kombinace jsou součástí osvojeného mateřského jazyka a vyskytují se vždy ve stejném tvaru, popř. jsou do určité míry nahrazovány synonymními ekvivalenty. Lexikální jednotky kombinací nazýváme Komponenten15. Jazykovou disciplínou, jež se těmito kombinacemi komponentů (frazémy) zaobírá, je Phraseologie16. Za ekvivalentní pojmy frazémů H. Burger považuje také feste Wortverbindung17 a phraseologische Wortverbindung18. Pro specifikaci frazémů existují běžné každodenní jazykové kategorie. Jsou to především Redensarten19 (Öl ins Feuer gießen20) a Sprichwörter21 (Verschiebe nicht auf morgen, was du heute kannst besorgen22). Pro jiné frazémy (hin und her23) a pro tak rozsáhlou jazykovědnou disciplínu je toto rozdělení nedostačující. Burger definuje jednotlivé aspekty frazémů: 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
Frazémy mají odlišnou délku. Nejkratší frazém má v němčině dvě slova, kdežto ten
Frazémy. Komponenty. Frazeologie. Pevná slovní spojení. Frazeologická slovní spojení. Rčení. Přilévat olej do ohně. Přísloví. Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Sem a tam.
8
nejdelší se skládá z deseti slov.
Syntaktická funkce frazémů se liší. Öl ins Feuer gießen obsahuje např. předmět ve 4. pádě (Öl) a příslovečné určení místa (ins Feuer). Frazém Gelegenheit macht Diebe24 je celá věta, hin und her je zase příslovce.
Některé frazémy se chovají morfosyntakticky jako volná slovní spojení. Tato vlastnost je patrná třeba u časování sloves (Er lacht Tränen/Ich lache Tränen25). Jsou však frazémy, jejichž forma je pevně daná a tedy neměnitelná (Guten Appetit26).
Svojí strukturou a svým lexikálním obsazením jsou jednotlivé lexémy jakožto součásti frazému spíše nenápadné. Mohou tedy navenek působit jako pouhé kombinace slov. Jsou případy jako an jmdm. einen Narren gefressen haben27, kde na sebe spojení komponentů frazému upozorňují. Tak je tomu u spojení slov Narr a fressen28. Není to však pravidlem. Důkazem jsou unikale Komponente29, které se jinde, než ve frazému nevyskytují (např. slovo gäbe ve frazému gang und gäbe30).
Pokud víme, co jednotlivé komponenty znamenají, je význam některých výrazů jako celku často lehce odvoditelný. Při výrazu sich die Zähne putzen31 není pochyb o smyslu celého výroku. Tyto výroky mají doslovný význam. Naproti tomu si lze např. Öl ins Feuer gießen vyložit dvěma způsoby. Buď někdo opravdu reálně přilévá olej do ohně a nebo si lze tento výrok vyložit tak, že někdo vyostřuje hádku, konflikt, či už tak dost špatnou situaci. V tomto případě se jedná o přenesený význam.
Frazémy zastávají různé fuknce. V konkrétním společenském kontextu zastává např. frazém Guten Appetit sociální funkci. Další frazémy označují či popisují osoby, věci, situace, jednání a stavy.
Některé výroky vykazují ve své stavbě určitý vzor. Hin und her a gang und gäbe mají párovou stavbu a lze u nich pozorovat aliteraci. Jiný příklad je Was du heute kannst besorgen, das verschiebe nicht auf morgen skládající se ze dvou částí, jež jsou spojeny rýmem besorgen/morgen.
U některých z frazémů lze určit jejich původ nebo historický kontext. U Sein oder
24 Příležitost dělá zloděje. 25 Pláču smíchy. 26 Dobrou chuť. 27 Sežrat na někom blázna (mít někoho rád, někoho upřednostňovat, cítit náklonnost). 28 Blázen a žrát. 29 Unikátní komponenty. 30 Běžné, obvyklé, obecně známé. 31 Čistit si zuby.
9
Nichtsein32 si ihned asociujeme Shakespearova Hamleta, zatímco nás ani nenapadne zaobírat se původem hin und her. Abychom slovní spojení mohli označit za frazém, musí se vyznačovat dvěma hlavními znaky, kterými je Polylexikalität33 a Festigkeit34. Pokud k těmto znakům přibyde třetí kritérium Idiomatizität35, vzniká oblast frazologismů nazývaná idiomy. Historický proces, během kterého dochází k zařazování volných slovních spojení mezi frazémy, se nazývá Phraseologisierung36. Proces, během něhož se stává ze slovního spojení idiom, se nazývá Idiomatisierung37.
2.3. ČESKÉ POJETÍ PODLE FRANTIŠKA ČERMÁKA Jev poměrně mladé lingvistické disciplíny idiomatiky a frazeologie vytvářejí samy idiomy a frazémy. Frazémem či idiomem se rozumí ustálená anomální kombinace dvou či více prvků, která se vymyká běžným jazykovým pravidlům. Těmito prvky mohou být morfémy, slova a popř. kolokace. Pokud je alespoň jeden z prvků těchto kombinací členem uzavřeného paradigmatu, jedná se o frazém či idiom. Podle F. Čermáka se pojmy frazém a idiom prakticky, ačkoliv ne úplně překrývají. Frazém však blíže definuje označením formálních aspektů jevu a idiom označením sémantických aspektů jevu. Obecně tyto pojmy definuje následovně: „Idiom a frazém je jedinečné spojení minimálně dvou prvků, z nichž některý (popř. žádný) nefunguje stejným způsobem v jiném spojení (resp.více spojeních), popř. se vyskytuje pouze ve výrazu jediném (resp.několika málo).“38 Jak frazém, tak i idiom jsou Čermákem označovány za jevy univerzální a vyskytující se na všech rovinách jazyka spjatých s kombinatorikou významových jednotek. Největší a tedy nejrozšířenější je oblast kolokací, nevětných kombinací slov (chytat lelky). Dále se vyskytují přísloví (až naprší a 32 33 34 35
Být či nebýt. Polylexikalita-frazém se skládá z více než jednoho slova. Upevnění-známe frazém přesně v této kombinaci slov a je přesně takto užíván. Idiomatika-komponenty tvoří svojí syntaktickou a sémantickou regulérností nevysvětlitelnou jednotku. Nerozumíme tedy významu celého výroku, pokud ho nemáme osvojený jako frazeologismus. 36 Frazeologizace. 37 Idiomatizace. 38 ČERMÁK, František. Frazeologie a idiomatika česká a obecná: Czech and general phraseology. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2007, s. 31. ISBN 978-80-246-1371-0. Všechny další citáty jsou z tohoto vydání.
10
uschne), pořekadla (udělat kozla zahradníkem), pranostiky39 (na svatého Jiří vylézají hadi a štíři), rčení40 (házet perly sviním), přirovnání41 (brečet jako želva), binominál42 (krev a mlíko) a synsématické frazémy43 (do jednoho, lautr nic, kór když). Zvláštní postavení mají doslovná homonyma (srov. otevřená hlava v chirurgickém smyslu „rozoperovaná“). M. Čechová se ve svém díle ČEŠTINA - řeč a jazyk k tomuto vymezení pojmů spíše přiklání, i když se o idiomech vyjadřuje pouze jako o sémantické stránce frazémů. Výše uvedené pojmy tedy označuje jako tradiční frazémy, vedle kterých ještě existuje frazeologie kulturní a to především původu antického (kostky jsou vrženy), biblického (mít na čele Kainovo znamení) nebo později např. středověkého (čí je země, toho je víra). Kromě kulturní frazeologie uvádí např. i cizojazyčná rčení (in memoriam). Od teorie Čermáka se liší zavedením pojmu paremie, pod který řadí přísloví, pořekadla a pranostiky, popř. říkadla a průpovídky.
39 40 41 42 43
Přísloví, pořekadlo a pranostika se vyskytují především na rovině větné. Nevětná kombinace slov. Kolokační i větné. Dvoukomponentový frazém založený na iterakci stejného (druhu) komponentu. K synsémantikům (předložkám, spojkám a částicím) jsou připojovány slovní druhy (zájmena, číslovky). Platnost jejich významu je pouze v rámci utvořeného spojení.
11
3. VÝZNAM KOMPARATIVNÍ ANALÝZY FRAZEOLOGISMŮ SE ZVÍŘECÍMI KOMPONENTY Hans Luthman o významu idiomů pro jazyk: ”Idiomen har ofta kommit att betraktas som ‘språkets muskler’ som ger tyngd och stimulans i våra samtal och diskussioner. Idiomens metaforer hjälper oss också att uttrycka mer komplicerade tankar som det annars kan vars svårt att sätta ord på. I litteraturen står de för extra färg och krydda.“44
Ačkoliv se frazeologii nevěnuje ve Švédsku příliš pozornosti, jde výzkum v této specifické oblasti neustále kupředu, i když šnečím tempem. Mateřský jazyk vzniká v kultuře a v prostředí, ve kterém lidé žijí. Osvojování frazeologismů je nabýváno přirozeně a automaticky každodenní komunikací bez větší námahy. Jinak je tomu u cizích jazyků. Frazeologismy se mohou od těch v mateřském jazyce lišit a je tedy třeba si je cíleně osvojovat. Následující komparativní praktická část podává přehled o výskytu a významu frazeologismů s animálními komponenty ve švédském jazyce a zároveň zkoumá, zda se v německém a českém jazyce vyskytuje vhodný ekvivalent. Dále se věnuje symbolice zvířecích komponentů a zkoumá jejich výskyt a postavení ve freazeologii.
44 WEB; LUTHMAN [online]; [cit. 5. ledna 2014]. Dostupné z: ; „Na idiomy je často nahlíženo jako na „svaly jazyka“, které dávají váhu a stimulují naše rozmluvy a diskuze. Metafory, které idiomy nesou, nám napomáhají k vyjádření komplikovaných myšlenek a pomáhají nám vysvětlit věci a situace těžko popsatelné. Literatuře dodávají barvu a koření.“ [vlastní překlad].
12
4. VÝSLEDKY ROZBORU FRAZEOLOGISMŮ SE ZVIŘECÍMI KOMPONENTY 4.1. ZAŘAZOVÁNÍ ZVÍŘECÍCH KOMPONENTŮ MEZI FRAZEOLOGISMY Důvodem pro používání zvířecích frazeologismů je propojení života člověka se zvířecím světem, který je jeho nedílnou součástí. V historii byl člověk v úzkém kontaktu se zvířaty, dokázal odhadnout jejich vlastnosti a povahu na základě zkušeností s nimi, ať už to byla zvířata divoká, či domestikovaná. Mimo jiné byla zvířata zdrojem potravy pro člověka, darem od boha a předmětem uctívání. Lidé si tak všímali opakujících se vlastností a charakteristik zvířecích druhů a na základě této podobnosti začali připisovat tyto vlastnosti lidem, činnostem, věcem, jevům a situacím, se kterými se setkávali, až nakonec došlo k jejich ustálení. Frazeologismy ze zvířecí říše si tak nesou zajímavou sémantiku a bohatou symboliku a odráží postoj člověka ke světu a jeho pohled na něj.
4.2. SROVNÁNÍ VÝSKYTU ZVÍŘECÍCH FRAZEOLOGISMŮ Pro demonstraci byl vybrán vzorek frazeologismů s největším zastoupením ve všech třech jazycích. Následující tabulka podává kvantitativní přehled výskytu těchto vybraných zvířecích komponentů ve švédském, německém a českém jazyce. Při počítání frazeologismů byly zahrnovány komponenty ve všech možných tvarech. Bylo vycházeno ze slovníků uvedených ve zdrojích.
ŠVÉDSKÝ JAZYK
NĚMECKÝ JAZYK
ČESKÝ JAZYK
pes
14
56
104
kočka
22
44
60
kůň
10
30
43
ryba
8
21
27
medvěd
5
18
10
lev
5
7
15
zajíc
4
18
22
mravenec
4
3
9
13
kočka – byly započítány komponenty kočka, kočky, kotě, kocour a kočičí pes – komponenty pes, psi, pejsek, psí, fena kůň – komponenty kůň, koně a koňský ryba – komponenty ryba, ryby, rybička a rybí medvěd – komponenty medvěd, medvědi a medvědí lev – komponenty lev, lvi a lví zajíc – komponenty zajíc, zajíček, zajíci a zaječí mravenec – komponenty mravenec, mraveneček, mravenci a mravenčí Z přehledu vyplývá, že ve všech třech jazycích mají frazeologismy se zvířecími komponenty velké zastoupení. Ačkoliv je výskyt zvířecích komponentů hojný, lze zpozorovat rozdíl mezi německým a českým jazykem oproti jazyku švédskému. Je markantní, že ve švédštině je používáno kvantitativně méně zvířecích frazeologismů, než ve zbylých dvou jazycích. I přesto je švédský vzorek rozmanitý a vhodný pro analýzu.
4.3. KOMPONENTY ZVÍŘAT, KTERÉ SE VYSKYTUJÍ POUZE VE ŠVÉDSKÉM JAZYCE Ve švédském jazyce se vyskytují zvířecí komponenty jako los, losos a žralok, které v jazyce českém ani německém k nalezení mezi frazeologismy nejsou. Tato zvířata se na území česky a německy mluvících zemích téměr nevyskytují. Lze tedy potvrdit teorii o zařazování frazeologismů se zvířecími komponenty na základě pozorování okolního světa člověkem. Tento proces je zároveň záležitostí kulturní a geografickou.
14
5. ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH FRAZEOLOGISMŮ ALIKA – KAVKA OBECNÁ full som en alika („opilý jako kavka“) <1>; kavka se při letu pohybuje tak, že působí opile; např. Efter galapremiären kom han hem sent på natten och var full som en alika. – ekvivalent v německém jazyce einen Affen sitzen haben45 a besoffen/voll sein wie ein Schwein46, ekvivalent v českém jazyce mít (v)opici47, opilý jako skunk/kanec/svině, ožralý jako doga48 ANKA – KACHNA tidningsanka („novinářská kacha“) <2>; neověřená, skandální, nepravdivá a vymyšlená novinka v tisku, jejímž následkem je fabulace veřejnosti; za původem výrazu stojí francouzské Zemědělské noviny, které 1775 otiskly článek Nový způsob chytání divokých kachen; tuto a podobné neověřené kuriozity označovali vydavatelé novin zkratkou N. T. (Non testatum);
např. Nyhet om cyklists
fortkörningsböter var en tidningsanka. – úplná ekvivalence v německém jazyce -e Zeitungsente49, úplná ekvivalence v českém jazyce novinářská kachna/ pustit kachnu do světa50 APA – OPICE det luktar apa („smrdí tu opice“) <3>; něco příšerně smrdí/páchne; např. När vi närmade oss soptippen luktade det apa.51 – ekvivalence v německém jazyce stinken wie ein nasser Fuchs, nebo stinken wie ein Ziegenbock52, v českém jazyce smrad jako v opičinci, smrad jako když jdou vopice z vandru a smrdí jako tchoř/prase/starý kozel/kanec/psí kšíry53 spela apa („hrát si na opici“) <4>; udělat ze sebe hlupáka, zesměšňovat se; např. Eleven störde hela lektionen genom att sitta och spela apa. – ekvivalence v německém jazyce sich zum Affen machen54, v češtině se tento frazeologismus 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54
Slovník; viz zdroje [10]. Slovník; viz zdroje [20]. Slovník; viz zdroje [10]. Slovník; viz zdroje [14]. [Online]; viz zdroje [20]. Slovník; viz zdroje [14]. LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 9. Slovník; viz zdroje [8]. Slovník; viz zdroje [14]. Slovník; viz zdroje [10].
15
nevyskytuje apa sig („opičkovat“) <5>; dělat opičky, dělat grimasy; např. Hon sitter framför toalettbordet och apar sig i spegeln.55 – nulová ekvivalence v německém jazyce, v českém jazyce se vyskytuje ekvivalent dělat opičky, šklebit se/pitvořit se jako opice56 apa efter/ efterapa („opičit se po“) <6>; napodobovat, kopírovat, imitovat někoho; např. Det finns en tendens hos folk att bara apa efter utan att tänka själv.57 – ekvivalence v německém jazyce jemandem alles nachmachen wie ein Affe a jemanden nachäffen58, v českém jazyce opičit se (po někom) a být/dělat něco (po někom) jako opice59 BI – VČELA arg som ett bi („rozčílený jako včela“) <7>; být hodně rozčílený, být rozzuřený; např. Han var arg som ett bi därför att jag gjorde slut med honom. – částečná ekvivalence v německém jazyce jemandem ist eine Laus über die Leber gelaufen 60 (vyjadřuje špatnou náladu), v českém jazyce se vyskytuje částečný ekvivalent někomu ulítly včely (vyjadřuje špatnou náladu)61 flitig som ett bi („pilný jako včela“) <8>; být hodně pilný, pracovitý ; např. Du är flitig som ett bi. – úplná ekvivalence v německém jazyce fleißig wie eine Biene, ale také jako ein fleißiges Bienchen62, v českém jazyce s úplnou ekvivalencí pilný/pilnej jako včelička a pilný jako mraveneček63 blommor och bin („květiny a včely“) <9>; otázky týkající se sexuálních záležitostí, z latinského „ars amandi“ (umění milovat); např. Han pratar blommor och bin med sitt barn. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází
55 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 57. 56 Slovník; viz zdroje [14]. 57 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2011. s. 57. 58 Slovník; viz zdroje [7]. 59 Slovník; viz zdroje [7]. 60 Slovník; viz zdroje [10]. 61 Slovník; viz zdroje [14]. 62 Slovník; viz zdroje [10]. 63 Slovník; viz zdroje [14].
16
BJÖRN – MEDVĚD inte väcka björn som sover („nebudit medvěda, který spí“) <10>; nedráždit někoho zbytečně, když to není potřeba; např. Det är inte bra om du röker när han ser på. Det gäller att inte väcka den björn som sover.64 – ekvivalent v německém jazyce den schlafenden Löwen wecken65, ekvivalent v českém jazyce nedráždit hada bosou nohou66 sälja skinnet innan björnen är skjuten („prodávat kůži ještě než je medvěd zastřelený“) <11>; prodávat předčasně něco, co ještě nevlastníme; slíbit něco, co nemůžeme dodržet; např. Vi måste se till att vi får in pengar innan vi kan lova att dela ut några. Man kan inte sälja skinnet innan björnen är skjuten.67 – úplná ekvivalence v německém jazyce man soll nicht die Bärenhaut/das Bärenfell verkaufen, bevor man den Bären erlegt hat, nebo das Fell/den Pelz aufteilen/verteilen, bevor der Bär erlegt ist a částečný ekvivalent das sind (noch) ungefangene Fische (für jmdn.)68, v českém jazyce se ekvivalentní frazeologismus se zvířecím komponentem nevyskytuje göra någon en björntjänst („udělat někomu medvědí službu“) <12>; poskytnout někomu pomoc, která mu spíše uškodí než pomůže; špatně nasměrovaná pomoc; tento frazeologismus má literární podtext, vychází z La Fontainovy bajky L'ours et l'amateur des jardins. Bajka pojednává o poutníkovi, kterého pojilo přátelství s medvědem. Jednou poutníkovi přistála na hlavě moucha. Medvěd ji chtěl kamenem v dobré víře odehnat, zabil tím však svého přítele poutníka; např. Du gör honom bara en björntjänst genom att ge honom pengar varje månad. Det är bättre han lär sig ta ansvar för sitt eget liv.69 – úplná ekvivalence v německém jazyce jmdm jmdm./etw. einen Bärendienst erweisen/leisten70, i v českém jazyce udělat/prokázat někomu medvědí službu71 stark som en björn („silný jako medvěd“) <13>; mít velkou sílu; např. Min pappa är stark som en björn, eftersom han kan lyfta min mamma. – úplá ekvivalence v německém jazyce stark wie ein Bär sein; Bärenstärke haben; Kraft haben wie ein
64 65 66 67 68 69 70 71
LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 14. Slovník; viz zdroje [8]. Slovník; viz zdroje [14]. LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 15. Slovník; viz zdroje [10]. LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 15. Slovník; viz zdroje [10]. Slovník; viz zdroje [14].
17
Bär72, v českém jazyce úplná ekvivalence silný jako medvěd, nebo mít medvědí sílu, ale také jako silný jako lev/býk/bejk/kůň73 björnkram („medvědí objetí“) <14>; pořádné/velké objetí; např. Ge mig en björnkram! – úplná ekvivalence v německém jazyce -e Bärenumarmung i v českém jazyce medvědí objetí BLODIGEL – PIJAVICE någon hänger efter någon som en igel („visí na něm jako pijavice“) <15>; na někoho se nalepit, někoho pronásledovat, viset na někom; např. Hon var kär i honom och hängde efter honom som en igel.74 – nulová ekvivalence v německém jazyce a úplná ekvivalence v českém jazyce držet se někoho jako pijavice/blecha košile/klíště/veš a částečná ekvivalence chodit za někým jako pes75 någon ligger i som en igel („ležet v něčem jako pijavice“) <16>; někdo pracuje velice tvrdě (např. ležet v knížách); např. Ska man få toppbetyg måste man ligga i som en igel i skolan.76 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází BOFINK – PĚNKAVA OBECNÁ nu tar fan bofinken („teď si ďábel odnese pěnkavu“) <17>; to dopadne špatně; to nedopadne dobře!; něco jde do kytek; např. Gör det idag! Annars tar fan bofinken. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází dårfink („bláznivá/pomatená/hloupá pěnkava“) <18>; označení pro bláznivého/pomateného/ hloupého člověka; např. Vilken dårfink som helst kan påstå saker i en blogg. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází smilfink („usměvavá pěnkava“) <19>; označení pro vtíravého/podlézavého/domýšlivého/drzého člověka; např. Han är som en smilfink och jag tror inte honom ett ord. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází
72 73 74 75 76
Slovník; viz zdroje [10]. Slovník; viz zdroje [14]. Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 527. Slovník; viz zdroje [14]. Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 527.
18
BUFFEL – BUVOL vara som en buffel („být jako buvol“) <20>;označení pro strohého, omezeného a nepříjemného muže; např. Hennes man är inte en trevlig person. Man kan säga att han är som en buffel. – ekvivalent v německém jazyce ein Ochse/Hornochse sein77, ekvivalent v českém jazyce Buvole jeden!78 DJUR – ZVÍŘE slita som ett djur („dřít jako zvíře“) <21>; pracovat tvrdě, dřít, makat; např. Jag fick slita som ett djur hela dagen för att hinna bli färdig med bilen till kvällen.79 – úplný ekvivalent v němčině schuften/arbeiten wie ein Tier a částečný ekvivalent schuften/arbeiten wie ein Ochse80, úplný ekvivalent v češtině dřít jako zvíře a částečný ekvivalent v češtině dře jako mezek/kůň/(to) hovado/soumar/vůl81 DUVA – HOLUB fredsduva („holubice míru“) <22>; symbol míru, podle Picassovy kresby holubice s olivovou ratolestí v zobáku; např. Det är mamma som är fredsduvan när jag grälar med min syster. – německý ekvivalent die weiße Taube82, český ekvivalent holubice míru83 vara inte någon duvunge („nebýt žádné holoubátko“) <23>; nebýt žádné dítě, nebýt žádný začátečník, nebýt žádný andílek; označení pro mladou a nezkušenou osobu; např. Akta dig om du får Jonas som domare, han är inte någon duvunge. – ekvivalent v německém jazyce kein heuriger Hase (mehr) sein84, český ekvivalent nebýt už žádný zajíc a nebýt žádný mladý/neostřílený zajíc85 ELEFANT – SLON elefant i en porslinsaffär/porslinsbutik („jako slon v obchodě s porcelánem“) <24>; být nemotorný, neobratný; také jako klumpig som en elefant a diskret som en elefant i en porslinsbutik; např. Grannarna tyckte att kommunalrådet betedde sig som en elefant i en porslinsaffär. 77 78 79 80 81 82 83 84 85
Slovník; viz zdroje [10]. Slovník; viz zdroje [14]. LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 23. Slovník; viz zdroje [10]. Slovník; viz zdroje [14]. [Online]; viz zdroje [20]. Slovník; viz zdroje [14]. Slovník; viz zdroje [8]. Slovník; viz zdroje [14].
19
– úplná ekvivalence v německém jazyce sich wie ein Elefant im Porzellanladen benehmen86, ekvivalent v českém jazyce být jako slon v porcelánu87 stor som en elefant („velký jako slon“) <25>; být kolosální, obrovský; např. Han är stor som en elefant. – nulová ekvivalence v německé jazyce, v českém jazyce velký jako kráva88 FALK-SOKOL ha falkögon („mít sokolí oči“) <26>; mít výborný zrak, mít ostrý zrak; mít slídivé oči, kterým nic neujde; např. Han har falkögon även nu när han är 80 år gammal. – ekvivalence v německém jazyce Augen haben wie ein Luchs haben89, úplná ekvivalence v českém jazyce má oči jako ostříž90 (ostříž=sokolovitý dravec) a další ekvivalenty mít oči/vidět jako rys/jestřáb/luňák/orel91 FISK – RYBA få sina fiskar varma („dostat svoje ryby teplé“) <27>; dostat vyhubováno, dostat to sežrat, být potrestán; např. Eleverna hade bråkat och fick därför sina fiskar varma av läraren.92 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází i de lugnaste vatten går de största fiskarna („v klidných vodách jsou ty největší ryby“) <28>; vinný je ten, do kterého by to člověk nejmíň řekl; tichá voda břehy mele; např. Han som verkar så trevlig kan nog inte vara skyldig. Men i de lugnaste vatten går ju ibland de största fiskarna.93 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází det blir fina fisken! („to budou pěkné ryby“) <29>; to bude výborné, to se povede; např. Nu har jag lagt till lite extra kryddor så det här blir nog fina fisken!94 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází
86 87 88 89 90 91 92 93 94
Slovník; viz zdroje [10]. Slovník; viz zdroje [10]. Slovník; viz zdroje [14]. Slovník; viz zdroje [10]. Slovník; viz zdroje [10]. Slovník; viz zdroje [14]. LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 32. LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 32. LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 32.
20
känna sig/trivs/vara som fisken i vatten („cítít se/být jako ryba ve vodě“) <30>; cítit se dobře, cítit se ve svém žívlu, cítit se jako doma; např. På dansgolvet känner jag mig som fisken i vatten.95 – úplná ekvivalence v německém jazyce sich fühlen wie ein/der Fisch im Wasser 96 a úplná ekvivalence i v českém jazyce cítit se jako ryba/kapr ve vodě97 kall som en fisk („studený jako ryba“) <31>; označení pro chladnou a odtažitou osobu; např. Min pappa gillar inte min pojkvän, därför var han kall som en fisk åt honom. – úplná ekvivalence v německém jazyce kalt wie ein Fisch sein a Fischblut haben98, úplná ekvivalence v českém jazyce studený jako ryba/psí čumák/žába/had, nebo mít rybí/račí krev99 en ful fisk („škaredá ryba“) <32>; být zlý, špatný, nepoctivý; např. Boken handlar om kungen som var en ful fisk. Han var en otrevlig maktmänniska. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází svårfjällad fisk („těžce očištěná ryba“) <33>; osoba, která je těžko odhadnutelná, o které je těžké si utvořit názor; např. Sedan visade sig att farmor var en svårfjällad fisk. Hon hade nämligen en älskare. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází något är fina fisken för någon („něco je pro někoho pěkná ryba“) <34>; něco je atraktivní, zajímavé; např. En natt i prins Wilhelms sovrum i 1500-talspalastet är fina fisken för folk med feta plånböcker.100 – ekvivalence v německém jazyce ein großer/dicker Fisch sein101, a částečná ekvivalence v českém jazyce velká ryba102 FJÄRIL – MOTÝL ha fjärilar i magen („mít motýly v žaludku“) <35>; cítit se nervózní, naštvaný, rozčílený, vášnivý; především se jedná o nepříjemné a stresové situace; např.Varje gång jag pratar med dig har jag fjärilar i magen. -ekvivalent v německém jazyce Schmetterlinge im Bauch haben103 (spojeno spíše s příjemnými pocity) 95 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 32.
96 Slovník; viz zdroje [8]. 97 Slovník; viz zdroje [14]. 98 Slovník; viz zdroje [10]. 99 Slovník; viz zdroje [14]. 100 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 301. 101 Slovník; viz zdroje [10]. 102 Slovník; viz zdroje [14]. 103 Slovník; viz zdroje [8].
21
a i v českém jazyce se vyskytuje ekvivalent mít motýlky v břiše104 (spojeno spíše s příjemnými pocity) FLUGA – MOUCHA dö som flugor („umřít jako mouchy“) <36>; velké množství lidí umírá, bez šance na přežití; např. Vid den svåra jordbävningen dog människor som flugor.105 -úplná ekvivalence v německém jazyce sterben/umfallen wie die Fliegen106, úplná ekvivalence v českém jazyce umírají/padají jako mouchy107 inte göra en fluga förnär („neublížit ani mouše“) <37>; označení pro velice hodného člověka, který by nikdy nikomu úmyslně neublížil; např. Den lille pojken är mycket beskedlig och skulle inte göra en fluga förnär.108 – úplná ekvivalence v německém jazyce keiner Fliege (et)was zuleide tun/ein Leid zufügen a keiner Fliege ein Bein ausreißen109, úplná ekvivalence v českém jazyce neublížil by ani mouše110 slå två flugor i en smäll („zabít dvě mouchy jednou ranou“) <38>; udělat dvě věci najednou, mít úspěch se dvěma věcmi naráz; např. Jag slog två flugor i en smäll när jag cyklade till gymmet. Jag sparade in bensinpengar och fick extra motion. – úplná ekvivalence v německém jazyce zwei Fliegen mit einer Klappe schlagen/mit einem Schlag treffen111 a také jako zwei Krähen mit einem Schuss/ einer Klappe erlädigen 112, úplná ekvivalence v českém jazyce zabít dvě mouchy jednou ranou113 FÅGEL-PTÁK bättre en fågel i handen än tio i skogen („lepší jeden pták v hrsti, než deset v lese“) <39>; je lepší být spokojený s něčím malým, čím jsme si jistí, než chtít něco, co jisté není; raději se rozhodnout pro jistotu; např. Jag går inte vidare utan nöjer mig med tiotusen kronor. Bättre en fågel i handen än tio i skogen.114
104 Slovník; viz zdroje [14]. 105 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 25. 106 Slovník; viz zdroje [10]. 107 Slovník; viz zdroje [14]. 108 Wiktionary den fria ordboken. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: . 109 Slovník; viz zdroje [8]. 110 Slovník; viz zdroje [14]. 111 Slovník; viz zdroje [10]. 112 Slovník; viz zdroje [10]. 113 Slovník; viz zdroje [10]. 114 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 37.
22
– německý ekvivalent besser ein Spatz in der Hand als eine Taube auf dem Dach 115, český ekvivalent lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše116 det vete fåglarna! („To ví ptáci!“) <40>; nebýt si něčím jistý, nevědět správnou odpověď; např. Det vete fåglarna om det här är rätt väg.117 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází en fågel har viskat i mitt öra („pták mi pošeptal do ucha“) <41>; zamlčet osobu, která nám prozradila nějakou informaci; např. En fågel har viskat i mitt öra att du ska bli pappa. – německý částečný ekvivalent das hat mir ein Vögelchen gesungen/gepfiffen 118 a davon habe ich ein Vögelchen
singen/pfeifen
hören119,
částečný
ekvivalent
v
českém
jazyce
špitali/zpívali/štěbetali/cvrlikali si o tom vrabci/ptáci na střeše a ptáci mi to vyzvonili120 fri som en fågel („volný jako pták“) <42>; být volný/svobodný; např. Han är fri som en fågel nu. Han har inget förhållande mer. – úplná ekvivalence v německém jazyce frei sein wie ein Vogel/Adler121, úplná ekvivalence v českém jazyce volný jako pták122 FÅR – OVCE familjens svarta får („černá ovce rodiny“) <43>; někdo v rodině, za koho se všichni stydí; např. Jag känner mig som familjens svarta får. – úplný ekvivalent v německém jazyce das schwarze Schaf (der Familie)123, úplný ekvivalent v českém jazyce černá ovce (rodiny)124 en ulv i fårakläder („vlk v ovčím oblečení“) <44>; osoba, která je navenek hodná, ale ve skutečnosti je zlá; námět pohádky šířené ústní lidovou slovesností, kdy se vlk snažil všemi možnými způsoby sežrat beránkovi ovečku, dokonce se i za beránka převlékl; např. Mannen gav ett snällt intryck men 115 Slovník; viz zdroje [8]. 116 Slovník; viz zdroje [10]. 117 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 37. 118 Slovník; viz zdroje [8]. 119 Slovník; viz zdroje [10]. 120 Slovník; viz zdroje [14]. 121 [Online]; viz zdroje [20]. 122 Slovník; viz zdroje [7]. 123 Slovník; viz zdroje [10]. 124 Slovník; viz zdroje [14].
23
visade sig vara en riktig ulv i fårakläder.125 – úplný ekvivalent v německém jazyce ein Wolf im Schafspelz126, úplný ekvivlanet v českém jazyce vlk v rouše beránčím127 skilja fåren från getterna („odlišovat ovce od koz“) <45>; odlišit dobré lidi od těch špatných; vidět rozdíl mezi dobrým a zlým; např. Det är nog dags att du lär dig skilja fåren från getterna och inte tror alla om gott!128 – úplná ekvivalence v německém jazyce die Schafe von den Böcken scheiden129, úplná ekvivalence v českém jazyce oddělit ovce od kozlů130 dum som ett får („blbá jako ovce“) <46>; označení pro hloupou osobu; např. Hon är dum som ett får för att hon aldrig lyssnar på vad jag säger. – ekvivalence v německém jazyce eine dumme/blöde Ziege a ein dummes/blödes Huhn131, úplná ekvivalence v českém jazyce být hloupý/pitomý jako ovce/tele132 GET – KOZA skilja fåren från getterna -viz får kasta ett getöga på någon/något („hodit na někoho/něco kozí oko“) <47>; podívat se na někoho/něco rychle, na něco mrknout; např. Han kastade ett getöga på vägskylten innan han svängde till höger.133 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází hålla ett getöga på någon/något („držet na někom/něčem kozí oko“) <48>; něco vytrvale/dlouhodobě sledovat, dělat dozor, něco očkem hlídat; např. Samtidigt som jag såg till barnen höll jag ett getöga på pajen i ugnen.134 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází
125 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 37. 126 Slovník; viz zdroje [10].
127 Slovník; viz zdroje [10]. 128 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 37. 129 Slovník; viz zdroje [10]. 130 Slovník; viz zdroje [10]. 131 Slovník; viz zdroje [10]. 132 Slovník; viz zdroje [14]. 133 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 42. 134 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 409.
24
GETING – VOSA hamna i ett getingbo („skončit ve vosím hnízdě“) <49>; skončit na místě, kde je velká konkurence či boj o moc; např. Hon insåg snart att hon hamnat i ett getingbo när hon tog jobbet på tidningen.135 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází röra om i ett gettingbo („zatřepat s vosím hnízdem“) <50>; začít rozebírat citlivé téma a vyvolat tím nepříjemné reakce; nezavděčit se okolí svým jednáním; např. Uppgifterna har rört om i det inrikespolitiska getingboet.136 – úplná ekvivalence v německém jazyce in ein Wespennest stechen/greifen, nebo sich in ein Wespennest setzen137, úplná ekvivalence v českém jazyce kopnout/píchnout do vosího/sršního hnízda138 GRIS – PRASE köpa grisen i säcken („kupovat prase v pytli“) <51>; kupovat něco, aniž bychom věděli, co to je; např. Jag skulle aldrig köpa en bil utan att först ha provkört den. Man ska inte köpa grisen i säcken. – německý ekvivalent die Katze im Sack kaufen139, český ekvivalent kupovat zajíce/kočku v pytli140 smutsig som en gris („někdo/něco je špinavé jako prase“) <52>; někdo/něco je hodně špinavé; např. Det regnar och min bror leker ute. Han kommer bli smutsig som en gris. – úplná ekvivalence v německém jazyce schmutzig wie ein Schwein141, úplná ekvivalence v českém jazyce špinavý jako prase/kanec142 någon är envis som en gris („někdo je tvrdohlavý jako prase“) <53>; být hodně vytrvalý, nepolevovat; být nerozumný, tvrdohlavý, tvrdošíjný; např. Han är envis som en gris och ett geni i sin genre. – ekvivalent v německém jazyce stur wie ein Bock sein143, ekvivalent v českém jazyce být tvrdohlavý jako mezek/beran144
135 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 409. 136 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 409. 137 Slovník; viz zdroje [10]. 138 Slovník; viz zdroje [10]. 139 Slovník; viz zdroje [8]. 140 Slovník; viz zdroje [14]. 141 Slovník; viz zdroje [20]. 142 Slovník; viz zdroje [14]. 143 Slovník; viz zdroje [10]. 144 Slovník; viz zdroje [14].
25
GRODA – ŽÁBA göra en groda („udělat žábu“) <54>; neuspět, ztrapnit se, utrhnout si ostudu, šlápnout vedle; např. Jag gjorde en riktig groda i kyrkan när jag började sjunga för tidigt.145 – německý ekvivalent sich zum Affen machen146, nulový ekvivalent v českém jazyce språklig groda („jazyková žába“) <55>; jazyková/gramatický chyba; např. Trots att hon är journalist var texten full av språkliga grodor.147 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází en groda hoppar ur munnen på någon („někomu z úst vyskočí žába“) <56>; někdo řekne něco trapného, nevhodného; např. Under fikapausen hoppade några grodor ur munnen på henne. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází GÅS – HUSA det är som att hälla vatten på en gås („to je jako polít husu vodou“) <57>;
nemá smysl/je
zbytečné/nepomůže vůbec něco říkat; házet hrách o zeď; např. Vi har bett honom flera gånger att ta bort skräpet men det är som att hälla vatten på en gås.148 – německý ekvivalent an jmdm. ablaufen wie das Wasser an der Gans/am Pudel/ am Entenflügel 149, český ekvivalent sjede to po něm jako voda po huse150 ha en gås oplockad med någon („mít s někým neoškubanou husu“) <58>; mít s někým nevyřízené účty, s někým se o něčem dohadovat; např. Han verkar ha en gås oplockad med sin granne.151 – německý ekvivalent (mit jmdm.) ein Hühnchen zu rupfen haben152, nulová ekvivalence v českém jazyce dum som en gås („být hloupý jako husa“) <59>; označení pro omezenou, hloupou a naivní ženu/dívku; např. Lär dig att skriva utan fel! Du är ju inte dum som en gås. – úplná ekvivalence v německém jazyce eine dumme Gans153 i v českém jazyce To je ale husa!/ 145 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 45. 146 Slovník; viz zdroje [10]. 147 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 428. 148 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 48. 149 Slovník; viz zdroje [8]. 150 Slovník; viz zdroje [14]. 151 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 48. 152 Slovník; viz zdroje [10]. 153 Slovník; viz zdroje [10].
26
kráva/ovce/slepice154 ha/få gåshud („mít husí kůži“) <60>; mrazí ho z chladu, mrazí ho při určité situaci, představách či sluchových a zrakových vjemech; např. När vi kom ut i kylan fick jag gåshud. – úplná ekvivalence v německém jazyce eine Gänsehaut bekommen155 a úplná ekvivalence v českém jazyce někdo má husí kůži/ naskakuje mu husí kůže156 GÖK – KUKAČKA ha en gökunge i boet („mít v hnízdě kukačku“) <61>; osoba, které pomůžeme a která se ukáže jako nevděčná/vypočítavá; vnést někam něco/někoho cizorodného, co se posléze začne uplatňovat na úkor domácího; např. Jag som alltid har ställt upp för honom och så gör han nu mot mig. Jag hade tydligen en gökunge i boet.157 – částečná ekvivalence v německém jazyce sich eine Laus ins Fell/in den Pelz setzen158, částečná ekvivalence v českém jazyce nasadit (někam/někomu) kukaččí vejce do hnízda, nebo nasadit někomu blechy/veš do kožichu159 kaffegök („kávová kukačka“) <62>; nápoj; směs kávy a koňaku – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází HAJ-ŽRALOK vara haj på något („být v něčem žralok“) <63>; být v něčem šikovný, něco umět velice dobře; např. Han är väldigt haj på biologi. – částečný německý ekvivlanet ein großer Fisch sein160, částečný český ekvivalent být velká ryba a být velké zvíře161 hyreshaj („nájemní žralok“) <64>; negativní označení pro člověka, který vydělává peníze nečestným pronajímáním či prodejem bytů; např. Ägaren av mitt hus är en riktig hyreshaj. Han höjde hyran igen. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází
154 Slovník; viz zdroje [14]. 155 Slovník; viz zdroje [10]. 156 Slovník; viz zdroje [10]. 157 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 49. 158 Slovník; viz zdroje [10]. 159 Slovník; viz zdroje [14]. 160 Slovník; viz zdroje [10]. 161 Slovník; viz zdroje [14].
27
korthaj („karetní žralok“) <65>; člověk, který často hraje karty a je v tom dobrý; např. Min farfar är en riktig korthaj. Det går inte att vinna mot honom. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází haja till („zažralokovat“) <66>; vyděsit se, vylekat se, mít strach, prudkým pohybem reagovat na nepříjemný podnět, zkamenět strachy; např. Jag hajade till när jag såg ormen.162 – částečný německý ekvivalent wie ein Kaninchen vor der Schlange stehen163 český vyskočil/trhl sebou jako když ho bodne sršeň/vosa; jako když ho uštkne had/zmije164 hajar du? („pochytil jsi?“) <67> – vždy tázací; otázkou, kterou vyžadujeme ujištění, zda něco ten druhý pochopil; Chápeš? Víš?; např. Hajar du att du måste komma klockan fem? – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází HARE – ZAJÍC nära skjuter ingen hare („skoro nestřelí žádného zajíce“) <68>; nestačí být blízko k cíli, abychom uspěli; např. Jag hade nästan alla rätt på tipset men nära skjuter ingen hare.165 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází ingen vet var haren har sitt bo („nikdo neví, kde má zajíc svoji jámu“) <69>; nikdo neví, jak ta věc skončí/co z toho bude/jak to dopadne, nevědět, jak to funguje; také jako ingen vet var haren har sin gång; např. Ingen vet var haren har sin gång imorgon. – německý ekvivalent nicht wissen, wie der Hase läuft166, nulová ekvivalence v českém jazyce rädd som en hare („mít strach jako zajíc“) <70>; označení pro bojácného člověka, strašpytel, baba, poseroutka; např. Du är rädd som en hare varje gång när vi skriver en uppsats. – německý ekvivalent -r Angsthase, ein Hasenfuß sein a ein Hasenherz haben167, český ekvivalent být vyplašený/vylekaný jako zajíc/bažant/králík168
162 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 50. 163 Slovník; viz zdroje [10]. 164 Slovník; viz zdroje [14]. 165 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 52. 166 Slovník; viz zdroje [10]. 167 Slovník; viz zdroje [10]. 168 Slovník; viz zdroje [14].
28
vara harig („být zaječí“) <71>; být zbabělý; např. Jag skäms för att jag är harig när det mörknar. – viz <70> HERMELIN – HRANOSTAJ en katt bland hermelinerna („kočka mezi hranostaji“) <72>; osoba, která není stejně pěkná jako ty ostatní/nevyniká mezi ostatními; např. Jag trivs inte bland så mycket fint folk. Det känns som om jag är en katt bland hermelinerna.169 – částečný německý ekvivalent hässliches Entchen/Entlein170, částečný český ekvivalent ošklivé káčátko171 HUND – PES frysa som en hund („mrznout jako pes“) <73>; trpět velkou zimou, někdo mrzne, být promrznutý; např. Jag frös som en hund i Sverige. – německý ekvivalent frieren wie ein (junger) Hund172, český ekvivalent zmrzlý jako drozd, zmrzlý jako sobolí/holubí hovno173 här ligger en hund begraven („tady leží zakopaný pes“) <74>; něco je/okolnosti jsou divné či podezřelé, tady je to tajemství, tady je vtip celé věci; etymologie frazeologismu má dvě možná vysvětlení – 1) pes, vyskytující se v pohádkách a pověstech jako hlídač pokladů, zakopaných v zemi, které ďábel nastražil jako lákadlo lidem, aby je svedl k hříchu a získal jejich duši 2) příběh psa Štucla známý ze 17. stol. : duryňský hrabě Wangenheim miloval svého psa, který v roce 1660 pošel. Hrabě ho dal pochovat na hřbitov v městečku Winterstein a tím hřbitov znesvětil. Mělo to být utajeno, ale zakopaný pes se stal veřejným tajemství, až nakonec musel být na požadavek duryňského vévody přemístěn174; např. Grannen har inte varit utanför sin dörr på tre veckor. Här ligger en hund begraven.175 – frazeologismus s úplnou ekvivalencí v něm. jazyku da liegt der Hund begraben176 i částečnou ekvivalencí wissen wo der Hase liegt a hier liegt der Hase im Pfeffer177 v českém jazyce tady leží
169 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 53. 170 Slovník; viz zdroje [8]. 171 Slovník; viz zdroje [14]. 172 Slovník; viz zdroje [8]. 173 Slovník; viz zdroje [14]. 174 Ptejte se knihovny. [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: . 175 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 56. 176 Slovník; viz zdroje [8]. 177 Slovník; viz zdroje [10].
29
zakopaný pes178 slita hund („dřít jako pes“) <75>; pracovat velice tvrdě; např. Förr i världen fick människor ofta slita hund på sina gårdar.179 – německý ekvivalent schuften/arbeiten wie ein Ochse/Tier180, český ekvivalent dřít jako mezek/ (to) hovado/ kůň/ soumar/ vůl181 vara som hund och katt („být jako kočka a pes“) <76>; často se hádat/škádlit; hádat se kvůli odlišným názorům; např. Min bror och min syster är som hund och katt. – frazeologismus s úplnou ekvivalencí v německém jazyce leben wie Hund und Katze182 a úplná ekvivalence v českém jazyce mít se rádi jako pes s kočkou/jako pes a kočka, být na sebe jako pes a kočka ale i být na sebe jako (dva) psi183 man kan inte lära gamla hundar att sitta („staré psy sedět nenaučíš“) <77>; je těžké přinutit někoho, aby změnil své staré zvyky/návyky; raději se držet starých zvyků; např. Hans ovanor är svårt att ända på. Man kan inte lära gamla hundar att sitta.184 – nulová ekvivalence v německém jazyce, český ekvivalent starého psa novým kouskům nenaučíš, starého kosa neodnaučíš zpívat, starého vola nenaučíš tahat, starého vola nepředěláš185 man ska inte döma hunden efter håren („pes by se neměl soudit podle srsti“) <78>; není dobré soudit někoho pouze podle vzhledu; nedívat se pouze na zevnějšek; např. Även om du inte tycker om den här mannens utseende så kan han ju ändå vara en trevlig människa. Man ska inte döma hunden efter håren.186 – nulová ekvivalence v německém jazyce, v českém jazyce i černá slepice snáší bílá vejce a i černá kráva bílé mléko dává187 få bära hundhuvudet („smět nést psí hlavu“) <79>; nést vinu, být za něco obviňován, kritizován;
178 Slovník; viz zdroje [14]. 179 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 56. 180 Slovník; viz zdroje [10]. 181 Slovník; viz zdroje [14]. 182 Slovník; viz zdroje [10]. 183 Slovník; viz zdroje [14]. 184 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 56. 185 Slovník; viz zdroje [14]. 186 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 56. 187 Slovník; viz zdroje [14].
30
např. Målvakten hade gjort en dålig match och fick ensam bära hundhuvudet för att laget förlorat.188 – nulový ekvivalent v německém jazyce, částečný ekvivalent v českém jazyce nasazovat někomu psí hlavu189 (pomlouvat někoho) det är hundväder („to je psí počasí“) <80>; špatné počasí; např. Det regnar och regnar hela tiden. Det är hundväder igen. – německý ekvivalent bei diesem Wetter jagt man keinen Hund vor die Tür, es regnet junge Hunde, český ekvivalent psí počasí a počasí, že by ani psa nevyhnal190 hundöra („psí ucho“) <81>; ohnutý roh stránky v knize; např. De bästa meningarna i boken markerar man med hundöran. – nulová ekvivalence v německém jazyce, český ekvivalent oslí uši191 trogen som en hund („věrný jako pes“) <82>; označení pro věrnou osobu, znak věrnosti; být někomu věrný za všech okolností; např. Jag vet att min flickvän inte lurar mig, eftersom hon är trogen som en hund. – německý ekvivalent treu wie ein Hund sein192, český ekvivalent být věrný jako pes a psí oddanost193 skälla som en bandhund („štěkat jako přivázaný pes“) <83>; hodně nadávat, řvát/křičet po někom, být zlostný; např. Morfar kan skälla som en bandhund på alla. – německý ekvivalent bellen/jmdn. wie ein Hund anbellen194, český ekvivalent štěkat po někom jako pes/fena, vyvádět jako vzteklý pes195 lydig som en hund („poslušný jako pes“) <84>; být poslušný, disciplinovaný; např. Vilken lydig hund du har! – německý ekvivalent aufs Wort gehorchen/folgsam sein wie ein Hund 196, český ekvivalent být poslušný/poslouchat jako pejsek197
188 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 57. 189 Slovník; viz zdroje [14]. 190 Slovník; viz zdroje [14]. 191 Slovník; viz zdroje [14]. 192 Slovník; viz zdroje [7]. 193 Slovník; viz zdroje [14]. 194 Slovník; viz zdroje [7]. 195 Slovník; viz zdroje [7]. 196 Slovník; viz zdroje [7]. 197 Slovník; viz zdroje [7].
31
någon ser ut som en ledsen hund („někdo vypadá jako smutný pes“) <85>; někdo, kdo vypadá smutně, úmyslně vzbuzovat soucit; např. Hon såg ut som en ledsen hund när hon inte fick köpa godis.198 – německý částečný ekvivalent wie ein geprügelter Hund199 (vyjadřuje ale hlavně ponížení a strach), český částečný ekvivalent dělat psí oči a být jako zpráskaný/zbitý pes200 (vyjadřuje ale hlavně ponížení a strach) man bör inte göra sig till hund för ett ben („neměli bychom ze sebe dělat psa jen kvůli kosti“) <86>; neměli bychom se přizpůsobovat něčemu za každou cenu; např. Du bör inte göra dig till hund för ett ben bara för att han säger du ska arbeta på lördag. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází HÄST – KŮŇ arbeta som en häst („pracovat jako kůň“) <87>; pracovat tvrdě, dřít jako zvíře; např. Han arbetar varje dag som en häst. Det går inte längre. – německý ekvivalent arbeiten/schuften wie ein Pferd201 a český ekvivalent dřít/nadřít se jako kůň/mezek202 ljuga som en häst („lhát jako kůň“) <88>; hodně lhát; např. Ingen trodde på vad mannen berättade. Han ljög som en häst.203 – wie eine gesengte Sau lügen204 a nulová ekvivalence v českém jazyce satsa på rätt häst („vsadit na správného koně“) <89>; vsadit na správnou věc, vsadit na vítěze; např. Jag vet inte vem ska ta hand om mina barn. Det gäller att satsa på rätt häst. – německý ekvivalent aufs richtige Pferd setzen205 a český ekvivalent vsadit na správného/správnýho koně206 äta som en häst („jíst jako kůň“) <90>; jíst opravdu hodně, cpát se, žrát; např. Han åt som en häst och 198 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 496. 199 Slovník; viz zdroje [8]. 200 Slovník; viz zdroje [7]. 201 Slovník; viz zdroje [10]. 202Slovník; viz zdroje [14]. 203 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 61. 204 Slovník; viz zdroje [10]. 205 Slovník; viz zdroje [10]. 206 Slovník; viz zdroje [10].
32
var tydligen alldeles uthungrad.207 – německý ekvivalent fressen wie ein Schwein208, český ekvivalent žrát/ cpát se jako prase209 sätta sig på sina höga hästar („posadit se na svoje ušlechtilé koně“) <91>; být nonšalantní, nenucený, lhostejný, vědomě přezíravý; např. Den nye arbetskamaraten blev inte särskilt omtyckt därför att han försökte sätta sig på sina höga hästar.210 – německý ekvivalent sich aufs hohe Pferd setzen211, nulová ekvivalence v českém jazyce ligga hästlängder före någon („být před někým o délku koně“) <92>; mít náskok, být hodně napřed, být lepší, někoho předčít; např. Min bror låg hästlängder före de andra i klassen. – německý ekvivalent um eine Pferdelänge voraus sein212, český ekvivalent mít náskok jedné koňské délky213 något i hästväg („něco v koňské cestě“) <93>; něco je hodně velké/dobré/imponující/fantastické; např. Festen var något i hästväg.214 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází stark som en häst („silný jako kůň“) <94>; někdo má velkou sílu; např. Han hade breda skuldror och var stark som en häst.215 – německý ekvivalent stark wie ein Bär sein216, český ekvivalent být silný jako kůň/ buvol/ býk/ lev/ medvěd/ tur217 ha minne som en häst („mít paměť jako kůň“) <95>; mít dobrou paměť; např. Min farfar har minnet som en häst. – částečný ekvivalent v německém jazyce ein Gedächtnis wie ein Elefant haben, částečný ekvivalent v českém jazyce mít paměť jako slon218
207 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 61. 208 Slovník; viz zdroje [7]. 209 Slovník; viz zdroje [7]. 210 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 61. 211 Slovník; viz zdroje [10]. 212 Slovník; viz zdroje [10]. 213 Slovník; viz zdroje [10]. 214 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 61. 215 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 516. 216 Slovník; viz zdroje [10]. 217 Slovník; viz zdroje [14]. 218 Slovník; viz zdroje [14].
33
man ska inte se/skåda given häst i munnen („darovanému koni do pusy nekoukej“) <96>; na darované věci bychom neměli pohlížet kriticky, popř. nevděčně; např. Det finns de som alltid skådar given häst i munnen och sårar den som skänkt en gåva med någon taktlös kommentar.219 – nulový ekvivalent v německém jazyce, v českém jazyce se vyskytuje ekvivalent darovanému koni na zuby nehleď/nekoukej220 HÖK – JESTŘÁB någon vakar som en hök över någon/något („někdo něco/někoho střeží jako jestřáb“) <97>; někdo má potřebu někoho neustále kontrolovat, mít věci pod kontrolou; např. Även om jag är 24 år vakar mamma över mig som en hök. – nulová ekvivalence v německém jazyce, v českém jazyce hlídat někoho/ něco jako ostříž221 HÖNA – SLEPICE gå omkring som en äggsjuk/liggsjuk höna („chodit kolem jako vejcechtivá slepice“) <98>; když někdo moc dlouho váhá a nemá se k činu popř. k řešení nějaké nepříjemné situace/problému; chodit kolem horké kaše; např. Du måste bestämma dig! Går inte omkring som en liggsjuk höna! – německé ekvivalent wie die Katze um den heißen Brei herumgehen/herumschleichen222, český ekvivalent chodit kolem něčeho jako kočka kolem horké kaše223 göra en höna av en fjäder („dělat z pírka slepici“) <99>; dělat něco podivuhodnější než to je ve skutečnosti, něco nafouknout; např. Du får inte vara rädd! Jag tycker att du gör en höna av en fjäder. – německý ekvivalent aus einer Mücke einen Elefanten machen 224, český ekvivalent dělat z komára velblouda225 en blind höna hittar också ett korn („i slepá slepice zrnko najde“)
<100>;
když někdo
neschopný/nenadaný udělá něco neočekávaného; např. Galningens råd visade sig vara värdefullt–en blind höna hittar också ett korn.226 – německý ekvivalent ein blindes Huhn findet auch (mal) ein Korn 227, český ekvivalent i slepé kuře 219 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 516. 220 Slovník; viz zdroje [14]. 221 Slovník; viz zdroje [14]. 222 Slovník; viz zdroje [10]. 223 Slovník; viz zdroje [10]. 224 Slovník; viz zdroje [8]. 225 Slovník; viz zdroje [14]. 226 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 521. 227 Slovník; viz zdroje [14].
34
najde (občas) zrno228 ha hönshjärna („mít slepičí mozek“) <101>; nebýt zrovna inteligentní, mít malý mozek; např. Hon är en fin tjej men hon har en hönshjärna. –
německý
ekvivalent
ein
Spatzengehirn/Spatzenhirn
haben229,
český
ekvivalent
mít
slepičí/telecí/vrabčí mozek/mozeček230 KALV – TELE någon är som en kalv på grönbete („být jako tele na zelené pastvině“) <102>; někdo je šťastný, spokojený, volný; např. Jag är så lycklig. Jag känner mig som en kalv på grönbete idag. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází KAMEL – VELBLOUD det är lättre att för en kamel att komma igenom ett nålsöga än för en rik att komma in i himlen („spíš projde velbloud okem jehly, než že se bohatý dostane do nebe“)
<103>; označení pro
nemožnou/nesmyslnou/nemyslitelnou situaci; FACILIUS EST CAMELUM PER FORAMEN ACUS TRANSIRE, QUAM DIVITEM INTRARE IN REGNUM DEI (latinsky); původ tohoto výroku sahá až k Bibli (Nový zákon); např. Att få kungen flytta till en liten stad är ungefär lika lätt som att trycka en kamel genom ett nålsöga. – německý ekvivalent eger geht ein Kamel durchs Nadelöhr, als dass... 231, český ekvivalent spíš velbloud projde uchem jehly, než aby...232 KATT – KOČKA det osar katt („tady smrdí kočka“) <104>; to působí divně či podezřele, popř. děje se něco divného či podezřelého; např. Båda ytterdörrarna stod öppna när jag kom hem. Det här osar katt.233 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází en katt bland hermelinerna („kočka mezi hranostaji“) –viz hermelin när katten är borta dansar råttorna på bordet („když kočky nejsou doma, myši tančí na stole“) 228 Slovník; viz zdroje [14]. 229 Slovník; viz zdroje [20]. 230 Slovník; viz zdroje [14]. 231 Slovník; viz zdroje [10]. 232 Slovník; viz zdroje [10]. 233 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 69.
35
<105>; když člověk není pod dohledem, nebo v přítomnosti nadřízené osoby, může si užívat svobody bez kontroly; např. Mamma är inte hemma idag.Vi kan göra ett party. Du vet, när katten är borta dansar råttorna på bordet. – německý ekvivalent wenn die Katze aus dem Haus ist, tanzen die Mäuse (auf dem Tisch) 234, český ekvivalent když kocour není doma/vytáhne paty z domu, myši mají pré235 leka katt och råtta („hrát si na kočku a krysu“) <106>; hrát si s někým na honěnou, ale také pohrávat si s někým, nechat někoho na něco dlouho čekat; např. Efter att hon hade lekt katt och råtta med honom i några månader vågade han äntligen bjuda ut henne.236 – německý ekvivalent mit jmdm. Katze und Maus spielen237, český ekvivalent hrát si s někým na kočku a na myš/ hrát si s někým jako kočka s myší238 vara som hund och katt („být jako kočka a pes“) – viz hund katten också! („kočky taky!“) <107>; používá se jako nadávka či kletí; synonymum pro české: Proklatě!, Do háje!, Sakra!, Krucinál!; např. Katten också! Förlåt att jag glömde ringa dig. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází det var som katten („to bylo jako kočka“) <108>; to bylo neuvěřitelné, tomu by jeden nevěřil; např. Det var som katten, inte visste jag att du hade så fin sångröst.239 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází det vete katten („to ví kočka“) <109>; nemít zdání/tušení; Bůh ví!; např. Det vete katten om Sverige vinner över Tjeckien. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází ge katten i („dát kočku do“) <110>; něco ignorovat, být jedno, být fuk, nestarat se; např. Jag ger katten i hur vädret ska bli i morgon. Jag ska ändå åka och bada.240 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází 234 Slovník; viz zdroje [10]. 235 Slovník; viz zdroje [10]. 236 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 585. 237 Slovník; viz zdroje [10]. 238 Slovník; viz zdroje [10]. 239 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 69. 240 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 70.
36
inte en katt („ani kočka“) <111>; zesílení slova nikdo, vůbec nikdo, ani noha; např. Här har inte en katt gått förbi. – německé ekvivalent keine Katze, český ekvivalent ani myš241 lyfta katten på bordet („zvednout kočku na stůl“) <112>; přijít s něčím co všichni ví, ale neměli dosud odvahu o tom mluvit; např. Ungdomarna är modiga för att de vågar prata om det vi alla kämpar med. De vågar lyfta katten på bordet. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází någon går som katten kring het gröt („chodit jako kočka kolem horké ovesné kaše“) <113>; nemít odvahu jít rovnou k věci; např. Många människor går som katten kring het gröt och hoppas att problemen ska försvinna. – německé ekvivalent wie die Katze um den heißen Brei herumgehen/herumschleichen, český ekvivalent chodit kolem něčeho jako kočka/kocour/pes kolem horké kaše242 någon ser ut som en dränkt katt („vypadat jako utopená kočka“) <114>; být promočený; např. När hon kom upp ur vatten såg hon ut som en dränkt katt.243 – německý ekvivalent nass wie eine gebadete Maus, český ekvivalent být jako zmoklá slepice i mörket är alla katter grå („ve tmě jsou všechno kočky šedé“) <115>; když nevidíme žádné rozdíly mezi dobrým a špatným; např. I partiets garderober är alla katter grå.244 – německý ekvivalent bei Nacht/in der Nacht sind alle Katzen grau 245, český ekvivalent v noci/potmě je každá kráva černá246 Fy katten! („fujtajbl kočka“) <116>; jemnější varianta „Fy fan!“, fujtajbl, do háje; také jako Fy kattsingen! např. Fy katten vad arg jag blev! – německý ekvivalent pfui Spinne!247, nulová ekvivalence v českém jazyce
241 Slovník; viz zdroje [10]. 242 Slovník; viz zdroje [10]. 243 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 585. 244 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 586. 245 Slovník; viz zdroje [10]. 246 Slovník; viz zdroje [10]. 247 Slovník; viz zdroje [10].
37
något är kattskit („kočičí hovno“) <117>; něco je na houby, bezvýznamné, špatné; např. Några miljoner extra till kulturen är inte kattskit.248 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází KO – KRÁVA en helig ko („svatá kráva“) <118>; něco, co se nesmí kritizovat, tabu; např. Det verkar som bilismen är en helig ko. – německý ekvivalent heilige Kuh/ Kühe249, český ekvivalent svatá kráva250 ingen ko på isen („žádná kráva na ledě“) <119>; není třeba spěchat, je dostatek času; neděje se nic akutního, neděje se nic co by bylo třeba řešit; např. Vi hinner att komma i tid. Det är ingen ko på isen. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází KORP – KRKAVEC olyckskorpar kraxar („krkavci krákají“)
<120>; když má někdo pesimistický postoj, říká něco
pesimistického; např. Vem lyssnar till vad borgare och olyckskorpar kraxar sig hesa om? – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází KROKODIL-KROKODÝL gråta krokodiltårar („brečet krokodýlí slzy“) <121>; když člověk brečí, aby získal soucit, projevit někomu falešný soucit, falešné/neupřímné slzy; do Evropy tento frazeologismus přinesli křižáci, kteří vyprávěli příběhy o krokodýlech, kteří se schovávají v rákosí na břehu Nilu, naříkají dětským pláčem, a tím lákají pocestné do míst, kde je potom sežerou (jsou falešní, předstírají pláč) 251; např. Varför ska jag gråta krokodiltårar över att bolaget gått i konkurs? – německý ekvivalent (dicke) Krokodilstränen weinen/ vergießen252, český ekvivalent ronit krokodýlí slzy253 KRÅKA – VRÁNA elda för kråkorna („topit vránám“) <122>; plýtvat zbytečným topením; např. Det är så varmt här att det känns att du eldar för kråkorna. 248 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 586. 249 Slovník; viz zdroje [10]. 250 Slovník; viz zdroje [10]. 251 Rozhlas. [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: . 252 Slovník; viz zdroje [10]. 253 Slovník; viz zdroje [14].
38
– nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází det fina kråksången („pěkný vraní zpěv“) <123>; ta dobrá stránka něčeho, něco čeho si člověk zvláště cení; např. Det fina i kråksången är att vi inte måste betala maten som vi inte gillar. – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází
KRÄFTA – RAK gå kräftgång („jít račí chůzí“) <124>; zhoršit se, jít zpět ve vývoji; např. Företaget hade gått kräftgång en längre tid.254 – německý ekvivalent jmd./etw, geht/nimmt Krebsgang255, český ekvivalent jít račí chůzí256 LAMM – JEHNĚ from som ett lamm („zbožný jako jehně“) <125>; být hodně milý/neškodný; např. Hästen är from som ett lamm. – německý ekvivalent sanft/zahm wie ein Lamm sein a brav wie ein Lämmchen sein257, český ekvivalent být mírný/krotký jako beránek258 LAX – LOSOS lägga lök på laxen („položit cibuli na lososa“) <126>; sypat sůl do rány, něco/nějakou situaci ještě víc zhoršit; např. Det är illa nog som det är. Lägg inte lök på laxen.259 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází en glad lax („šťastný losos“) <127>; neustále šťastný člověk, člověk s chutí do života; např. Han verkar alltid vara lycklig. Han är en glad lax. – viz glad som en lärka LEJON – LEV ryta som ett lejon („řvát jako lev“) <128>; křičet z plna hrdla, křičet nepřátelsky; např. Läraren röt som ett lejon när hon såg att vi fuskar. 254 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 77. 255 Slovník; viz zdroje [10]. 256 Slovník; viz zdroje [14]. 257 Slovník; viz zdroje [7]. 258 Slovník; viz zdroje [7]. 259 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 82.
39
– německý ekvivalent brüllen wie ein Löwe260, český ekvivalent řvát jako lev/tur, řvát jako lev na poušti261 modig som ett lejon („odvážný jako lev“) <129>; odvážný člověk; např. Du är modig som ett lejon om du vågar prata med läraren. – nulová ekvivalence v německém jazyce, český ekvivalent mít lví srdce262 kämpa som ett lejon („bojovat jako lev“) <130>; hájit se/bránit se za každou cenu; např. Gänget försökte råna honom, men han försvarade sig som ett lejon.263 – úplná ekvivalence v německém jazyce wie ein Löwe/die Löwen kämpfen264, úplná ekvivalence v českém jazyce bojovat/rvát se/bít se jako lev/kohout265 ungt lejon („mladý lev“) <131>; mladý, ambiciózní muž; např. De unga karriärsunga lejonen tilldelas varsin mentor.266 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází ge sig in i lejonkulan („dát se do jámy lvové“) <132>; tvrdě a odhodlaně jednat o vyřešení konfliktu; postavit se něčemu čelem, jít vstříc nebezpečí; např. Konflikten kan inte lösas på diplomatisk väg, utan nu måste vi ge oss in i lejonkulan.267 – německý ekvivalent sich in die Höhle des Löwen begeben/wagen, český ekvivalent jít/vlézt do jámy lvové/vlčí LOPPA – BLECHA leva loppan („blešit se“) <133>; slavit bouřlivě, veselit se, radovat se, žít nespoutaný život; např. Under helgen hade flera av ungdomarna varit inne i centrum och levt loppan.268 – německý ekvivalent (so richtig) die Sau rauslassen a die Kuh fliegen lasse269, nulová ekvivalence v českém jazyce
260 Slovník; viz zdroje [8]. 261 Slovník; viz zdroje [14]. 262 Slovník; viz zdroje [14]. 263 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 693. 264 Slovník; viz zdroje [10]. 265 Slovník; viz zdroje [14]. 266 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 693. 267 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 693. 268 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 87. 269 Slovník; viz zdroje [10].
40
LUS – VEŠ fattig som en lus („chudý jako veš“) <134>; být velice chudý, chudý jak kostelní myš; např. Jag har köpt nya skor och har inga pengar kvar. Nu är jag fattig som en lus. – německý ekvivalent arm wie eine Kirchenmaus270, český ekvivalent chudý jak kostelní myš271 läsa lusen av någon („číst něčí vši“) <135>; někomu vyhubovat, pokárat někoho, odhalit něčí lež; např. Så fort han nyktrade till skulle hon läsa lusen av honom.272 – nulová ekvivalence, v německé a české frazeologii se tento frazeologismus nenachází linslus („čočková veš“) <136>; označení pro někoho, kdo musí být na všech fotografiích; např. Ulrika är en riktig linslus! – nulová ekvivalence, v německé a české frazeologii se tento frazeologismus nenachází LÄRKA – SKŘIVAN glad som en lärka („šťastný jako skřivan“) <137>; být velice šťastný, někdo s velice dobrou náladou; např. Hon var glad som en lärka när hon slutade på jobbet. – německý ekvivalent se nevyskytuje, český ekvivalent šťastný jako blecha273 MASK – ČERV vrida sig som en mask på kroken („kroutit se jako červ na háčku“) <138>; kroutit se, necítit se ve své kůži; např. Det finns personer som har väldigt svårt att ljuga och som vrider sig som en mask på kroken om de tvingas till det.274 -německý ekvivalent sich wie ein Aal winden, sich winden wie ein Wurm, sich krümmen wie ein Wurm275, český ekvivalent kroutit se jako žížala276 MUS – MYŠ tyst som en mus („tichý jako myš“) <139>; naprosto tichý člověk; např. Hon rörde sig tyst som en mus för att inte väcka barnen.277
270 Slovník; viz zdroje [7]. 271 Slovník; viz zdroje [14]. 272 Wiktionary den fria ordboken. [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: . 273 Slovník; viz zdroje [14]. 274 [Online]. [cit. 2014-02-11]. . 275 Slovník; viz zdroje [10]. 276 Slovník; viz zdroje [14]. 277 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 97.
41
– německé ekvivalent still sein wie eine Maus278, český ekvivalent být tichý jako myška279 en grå liten mus („malá šedá myš“) <140>; někdo, kdo se cítí/je nudný, fádní, nevýrazný, nepěkný; např. Varför känner man sig som en grå liten mus mellan unga kvinnor? – německý ekvivalent eine graue Maus280, český ekvivalent šedá myš/myška281
MUSSLA – ŠKEBLE vara sluten som en mussla („být uzavřený jako škeble“) <141>; být tajnůstkář, zdrženlivý, mlčenlivý; mít tajemství; např. När det gällde hennes privatliv var hon sluten som en mussla.282 – nulová ekvivalence, v německé a české frazeologii se tento frazeologismus nenachází MYGG – KOMÁR av en mygga göra en kamel/elefant („z komára dělat velblouda/slona“) <142>; zbytečně něco zveličovat; např. Jag vet att jag inte måste vara med. Men om jag inte kommer idag, gör han av en mygga en kamel. – německý ekvivalent aus einer Mücke einen Elefanten machen 283, český ekvivalent dělat z komára velblouda284 förbyta en mygga i en älg285 („proměnit komára v losa“)
<143>; viz av en mygga göra en
kamel/elefant MYRA – MRAVENEC flitig som en myra („pilný jako mravenec“) <144>; být velice pilný, pracovitý; např. Som person var han noggrann och flitig som en myra.286 – německý ekvivalent emsig/fleißig wie eine Ameise a wie die Ameisen sein287, český ekvivalent
278 Slovník; viz zdroje [10]. 279 Slovník; viz zdroje [10]. 280 Slovník; viz zdroje [20]. 281 Slovník; viz zdroje [14]. 282 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 97. 283 Slovník; viz zdroje [8]. 284 Slovník; viz zdroje [14]. 285 Svenska akademiens ordbok. [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: . 286 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 790. 287 Slovník; viz zdroje [10].
42
pilný/pracovitý jako mraveneček/včelička288 a také být do práce jako lev289 sätta myror i huvudet på någon („nasadit někomu mravence do hlavy“) <145>; někoho zmást, najednou člověk nerozumí ničemu, nasadit někomu do hlavy myšlenku, znepokojit někoho; např. Alla dessa förändringar sätter myror i huvudet på mig.290 – částečná ekvivalence v německém jazyce jemandem einen Floh ins Ohr setzen291, částečná ekvivalence v českém jazyce nasadit někomu brouka/pavouka/červa/mouchy
do hlavy, nasadit
někomu škvora do ucha292 ha myror i baken („mít mravence v zádech“) <146>; také jako Ha myror i byxorna a Ha myror i benen; nevydržet ani chvíli v klidu sedět, být neposedný; např. Pojken sprang fram och tillbaka i rummet och kunde inte vara stilla. Han verkade ha myror i baken.293 – německý ekvivalent jmd. Hat Ameisen im Hintern294, český ekvivalent mít roupy295 ha myror i kroppen („mít v těle mravence“) <147>; cítit se neklidný, nervózní, popocházet z nervozity; např. Hon har lite myror i kroppen innan konserten. – částečná ekvivalence v německém jazyce herumlaufen wie ein Löwe im Käfig 296, částečná ekvivalence v českém jazyce chodit/běhat/pobíhat/přecházet sem a tam jako lev v kleci297 MÖRT – PLOTICE pigg som en mört („čilý jako plotice“) <148>; cítit se zdravý a čilý; např. Jag känner mig efter operationen pigg som en mört. – německý ekvivalent munter wie ein Fisch sein298, český ekvivalent čilý jako rybička299 ORM – HAD nära en orm vid sin barm („živit hada na svých prsou“) <149>; být zklamaný někým, koho máme rádi; být podvedený někým, komu pomáháme; např. Förr eller senare kommer han att bli varse att 288 Slovník; viz zdroje [14]. 289 Slovník; viz zdroje [14]. 290 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 97. 291 Slovník; viz zdroje [20]. 292 Slovník; viz zdroje [14]. 293 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 97. 294 Slovník; viz zdroje [10]. 295 Slovník; viz zdroje [14]. 296 Slovník; viz zdroje [10]. 297 Slovník; viz zdroje [14]. 298 Slovník; viz zdroje [10]. 299 Slovník; viz zdroje [14].
43
han närt en orm vid sin barm.300 – úplná ekvivalence v německém jazyce eine Schlange am Busen nähren a také německý ekvivalent sich ein Laus ins Fell/in den Pelz setzen301 úplná ekvivalence v českém jazyce hřát si hada na prsou/za ňadry302 någon slingrar sig som en orm („kroutit se jako had“) <150>; vyhýbat se odpovědi; např. Hon var inte nöjd med det svar hon fick, utan tyckte att ministern slingrade sig som en orm.303 – úplný německá ekvivalent sich winden wie ein Aal/eine Schlange/ein Wurm304, český ekvivalent kroutit se jako úhoř/had/červ/žížala305 ormen i paradiset („had v ráji“) <151>; někdo, kdo narušuje atmosféru; např. Jag kännde mig som en orm i paradiset när jad saboterade resan till Italien. – nulová ekvivalence, v německé a české frazeologii se tento frazeologismus nenachází OXE – VŮL stark som en oxe („silný jako vůl“) <152>; mít velkou sílu; např. Min farfar är stark som en oxe. Han kan bära min farmor. – viz stark som en björn a stark som en häst någon är lat som en oxe („být líný jako vůl“) <153>; být hodně líný; např. Han är lat som en oxe. – německý ekvivalent faul wie ein Schwein sein a eine faule Sau sein306, český ekvivalent být líný/válet se jako svině/kanec/prase/vepř/veš/vůl307 någon somnar/sover som en klubbad oxe („spát jako zmlácený osel“) <154>; spát hodně tvrdým spánkem, spát jako zabitý; např. Efter jobber sov min pappa som en klubbad oxe. – německý ekvivalent schlafen wie ein Bär/ein Dachs/eine Ratte/ein Murmeltier308, český ekvivalent spát jako jezevec309
300 Wiktionary Das freir Wörterbuch.[online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: 301 Slovník; viz zdroje [10]. 302 Slovník; viz zdroje [14]. 303 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 857. 304 Slovník; viz zdroje [10]. 305 Slovník; viz zdroje [14]. 306 Slovník; viz zdroje [7]. 307 Slovník; viz zdroje [14]. 308 Slovník; viz zdroje [10]. 309 Slovník; viz zdroje [10].
44
PANTER – PANTER vig/smidig som en panter („mrštný jako panter“) <155>; někdo s velice ohebným/mrštným tělem; např. Hon är smidig som en panter och slår rekord på klätterväggen.310 – viz snabb som en vessla grå panter („šedý panter“) <156>; označení pro seniory, důchodce; např. Jag har en kondis som en trött grå panter. – nulová ekvivalence, v německé a české frazeologii se tento frazeologismus nenachází PIPPI – PTÁČEK ha pippi på något („mít na něco ptáčka“) <157>; intenzivně se o něco zajímat; např. Är det sant att du har pippi på sport? – nulová ekvivalence, v německé a české frazeologii se tento frazeologismus nenachází få pippi („dostat ptáčka“) <158>; zbláznit se z něčeho, šílet; např. Hur kan du prata med honom utan att få pippi? – německý ekvivalent einen Vogel/eine Meise/einen Piep haben311, nulová ekvivalence v českém jazyce PUDEL – PUDL göra en pudel („udělat pudla“) <159>; omluvit se; např. Jag vägrar att göra en pudel! Han är inte rätt. – nulová ekvivalence, v německé a české frazeologii se tento frazeologismus nenachází pudelns kärna („jádro pudla“) <160>; to podstatné v něčem, objevení skryté podstaty věci a jednání, pochopení smyslu nějaké léčky nebo podvodu; Johann Wolfgang von Goethe použil toto rčení ve svém díle Faust; např. Pudelns kärna i diskussionen är att vi ska flytta. – německý ekvivalent des Pudels Kern312, český ekvivalent jádro pudla313 någon är klok som en pudel („být chytrý jako pudl“) <161>; být hodně chytrý, inteligentní; např. Min mamma är klok som en pudel. 310 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 863. 311 Slovník; viz zdroje [10]. 312 Slovník; viz zdroje [7]. 313 Slovník; viz zdroje [14].
45
– viz klok som en uggla RÅTTA – KRYSA råttorna lämnar det sjunkande skeppet („krysy opouští potápějící se loď“) <162>; slabší/slaboši odcházejí ve chvíli, kdy nastanou problémy; např. Många soldater flydde vilt när fienden invaderade landet. Vid en kris brukar råttorna lämna det sjunkande skeppet.314 – německý ekvivalent die Ratten verlassen das sinkende Schiff315, český ekvivalent krysy opouštějí potápějící se loď316 vara fattig som en kyrkråtta („být chudý jak kostelní myš“) <163>; být velice chudý, mít hluboko do kapsy; např. Honom kan du inte låna pengar av, han är fattig som en kyrkråtta. – viz fattig som en lus som en skållad råtta („jako opařená krysa“) <164>; být velice rychlý, zběsilý; např. Det var hemskt vad han verkar stressad. Han springer ju omkring som en skålad råtta.317 – nulová ekvivalence, v německé a české frazeologii se tento frazeologismus nenachází RÄV – LIŠKA ha en räv bakom örat („mít za uchem lišku“) <165>; nemluvit o něčem otevřeně, mít něco za lubem; např. Jag tror han har en räv bakom örat. Han verkar dölja något.318 – nulová ekvivalence, v německé a české frazeologii se tento frazeologismus nenachází listig/slug som en räv („lstivý jako liška“) <166>; být velice chytrý, moudrý; např. Mannen var listig som en räv när han gjorde sina affärer.319 – viz klok som en uggla sitta i en rävsax („sedět v pasti na lišky“) <167>; být v těžké/špatné situaci, ze které je těžké se dostat; dostat se do pasti; např. Jag ser inga lösningar eller utvägar längre. Det känns som om jag sitter i en rävsax.320 314 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 121. 315 Slovník; viz zdroje [8]. 316 Slovník; viz zdroje [14]. 317 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 121. 318 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 122. 319 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 122. 320 LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2007. s. 122.
46
– nulová ekvivalence, v německé a české frazeologii se tento frazeologismus nenachází någon är en erfaren/gammal räv („být starý lišák“) <168>; vychytralý, mazaný a zkušený člověk; např. Han är en gammal räv i musikbranschen. – německý ekvivalent ein alter Fuchs321, český ekvivalent liška podšitá, starý/prohnaný lišák322 SILL – SLEĎ som packade sillar („jako balení sledi“) <169>; být někde hodně namačkaný, hodně lidí na malém prostoru; např. Jag måste hoppa av bussen. Vi är som packade sillar här. – německý ekvivalent gequetscht/zusammengepresst wie die Sardinen/Ölsardinen/Salzheringe in der Tonne a wie die Sardinen in der Sardinenbüchse323, český ekvivalent (být) namačkaní jako sardinky/herynci324 SNIGEL – HLEMÝŽĎ i snigelfart („v hlemýždí rychlosti“) <170>; v hodně pomalé rychlosti, když něco jde hodně pomalu; např. Kön rörde sig i snigelfart.325 – německý ekvivalent langsam wie eine Schnecke326, český ekvivalent šnečí tempo/rychlost a být jako šnek/hlemýžď/slimák/želva327 SKATA – STRAKA riktig skata („pořádná straka“) <171>; nepříjemná žena; např. Hans sambo är en riktig skata. Du vill inte ens träffa henne. – německý ekvivalent wie ein Drache sein328, český ekvivalent je jako divá saň/sršeň/pes329 tjuvaktig som en skata („krade jako straka“) <172>; někdo, kdo krade při každé příležitosti či bez zaváhání; např. Gubben är tjuvaktig som en skata. Akta dig! – německý ekvivalent wie eine Elster stehlen a diebisch wie eine Elster330 a jmd. Stiehlt/klaut wie ein
321 Slovník; viz zdroje [10]. 322 Slovník; viz zdroje [10]. 323 Slovník; viz zdroje [10]. 324 Slovník; viz zdroje [10]. 325 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 1078. 326 Slovník; viz zdroje [20]. 327 Slovník; viz zdroje [14]. 328 Slovník; viz zdroje [7]. 329 Slovník; viz zdroje [14]. 330 Slovník; viz zdroje [8].
47
Rabe331, český ekvivalent krást jako straka332 SPARV– VRABEC det flyger inga stekta sparvar i munnen på någon („pečení vrabci nelétají do úst“) <173>; používá se pokud chceme říct, že nelze něco získat bez námahy; např. Du måste gå till jobbet. Det kommer inte flyga några stekta sparvar i munnen på dig. – německý ekvivalent die gebratenen Tauben fliegen einem nicht in den Mund/ins Maul 333, český ekvivalent pečení holubi nikomu do huby/pusy nelítají334 SPINDEL – PAVOUK vara spindeln i nätet („být pavoukem v síti“) <174>; být někým, kdo má vše pod kontrolou/kdo vše kontroluje; např. Min mamma är spindeln i nätet hemma. – německý ekvivalent Hahn im Korb(e) sein335, český ekvivalent být kohoutem na smetišti336 SVALA – VLAŠTOVKA en svala gör ingen sommar („vlaštovka neudělá léto“) <175>; na základě jediného případu nelze dělat závěry; např. Undervisningen av min sjuk hund gick bra. Men vi är fortfarande rädd, eftersom en svala gör ingen sommar. – německý ekvivalent eine Schwalbe macht noch keinen Sommer337, český ekvivalent jedna vlaštovka jaro nedělá338 SVIN – SVINĚ någon är ett svin („být svině“) <176>; být nepříjemný, zlý, nefér vůči ostatním; např. Han är ett stort svin som har ljugit för oss.339 – německý ekvivalent ein Schwein sein, sich wie ein Schwein benehmen340, český ekvivalent být svině, zachovat se svinsky, mít svinské jednání341
331 Slovník; viz zdroje [10]. 332 Slovník; viz zdroje [14]. 333 Slovník; viz zdroje [10]. 334 Slovník; viz zdroje [10]. 335 Slovník; viz zdroje [10]. 336 Slovník; viz zdroje [14]. 337 Slovník; viz zdroje [10]. 338 Slovník; viz zdroje [14]. 339 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 1162. 340 Slovník; viz zdroje [8]. 341 Slovník; viz zdroje [14].
48
kasta pärlor för svin („házet perly sviním“) <177>; plýtvat/mrhat něčím pro někoho, kdo si toho neváží; např. Att lära ut den latinska grammatiken till dessa dumskallar var enligt lektorn att kasta pärlor för svin.342 německý ekvivalent Perlen vor die Säue werfen343, český ekvivalent házet perly sviním344 bära sig åt som ett svin („chovat se jako svině“) <178>; chovat se hodně špatně, nevhodně, neslušně; např. De blev utkastade eftersom de bar sig åt som ett svin på restaurangen.345 – německý ekvivalent sich unter aller Sau benehmen346, český ekvivalent chovat se jako prase/dobytek347 TORSK – TRESKA någon är/blir torsk på något („treskovat na něco“) <179>; být na něčem závislý, potřebovat něco (negativní); o něco se hodně intenzivně zajímat (pozitivní); např. Jag är helt torsk på gammal filmmusik från 40-talet.348 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází TUPP – KOHOUT stolt som en tupp („hrdý jako kohout“) <180>; velice hrdý člověk; např. Han är stolt som en tupp över sina barn. – německý ekvivalent stolz wie ein Hahn (auf dem Mist/im Hühnerstall/auf dem Hühnerhof) sein 349, český ekvivalent být pyšný jako páv350 vara tuppen i hönsgården („být kohoutem v kurníku“) <181>; být jediným mužem v ženském kolektivu; např. På kontoret är Peter enda tuppen i hönsgården. – německý ekvivalent Hahn im Korb(e) sein351, český ekvivalent být jediným kohoutem na smetišti352 någon är uppe med tuppen („vstávat s kohoutem“) <182>; vstávat brzo ráno; např. Jag behöver inte 342 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 907. 343 Slovník; viz zdroje [8]. 344 Slovník; viz zdroje [14]. 345 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 1162. 346 Slovník; viz zdroje [10]. 347 Slovník; viz zdroje [14]. 348 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 1219. 349 Slovník; viz zdroje [10]. 350 Slovník; viz zdroje [10]. 351 Slovník; viz zdroje [10]. 352 Slovník; viz zdroje [14].
49
väcka mamma. Hon är alltid uppe med tuppen. – německý ekvivalent mit den Hühnern aufstehen353, český ekvivalent vstávat se slepicema/ slepicemi/se skřivanem354 UGGLA – SOVA sitta och uggla („sedět a sovit“) <183>; být vzhůru dlouho do noci; např. Jag satt uppe och ugglade till klockan två. – nulový ekvivalent v německém jazyce, český ekvivalent ponocovat jako sova a být noční sůva355 ana ugglor i mossen („tušit sovy v mechu“) <184> podezřívat někoho, tušit nějakou neplechu; např. Hon gjorde allt för att ingen skulle ana ugglor i mossen.356 – nulová ekvivalence, frazeologismus se v německé a české frazeologii nenachází klok som en uggla („chytrý jako sova“) <185>; být velice chytrý a inteligentní; např. Albert Einstein var klok som en uggla. – německý ekvivalent schlau wie ein Fuchs357, český ekvivalent chytrý jako liška/opice/stádo opic358 ULV – VLK en ulv i fårakläder – viz får VARG – VLK hungrig som en varg („hladový jako vlk“) <186>; mít velký hlad; např. Efter hela dag var jag hungrig som en varg. – německý ekvivalent hungrig sein/Hunger haben wie ein Wolf/Bär359, český ekvivalent hladový jako vlk/čokl/pes/bernardýn/prase/lev360 ensam varg („osamělý vlk“) <187>; samotář, být osamělý; např. Min granne är en ensam varg. – německý ekvivalent ein einsamer Wolf, český ekvivalent vlk samotář
353 Slovník; viz zdroje [10]. 354 Slovník; viz zdroje [14]. 355 Slovník; viz zdroje [14]. 356 Wiktionary den fria ordboken. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: . 357 Slovník; viz zdroje [8]. 358 Slovník; viz zdroje [14]. 359 Slovník; viz zdroje [20]. 360 Slovník; viz zdroje [14].
50
VESSLA – LASICE snabb som en vessla („rychlý jako lasice“) <188>; být hodně rychlý, rychle reagující hbitý, mrštný; např. Jag vill inte springa med dig. Du är snabb som en vessla. – německý ekvivalent flink wie ein Wiesel sein a schnell/flink wie ein Hirsch sein 361, český ekvivalent být hbitý jako lasička/ještěrka/had/štika/kočka/veverka, být rychlý/uhánět jako jelen/gazela362 ÅL – ÚHOŘ hal som en ål („kluzký jako úhoř“) <189>; tajnůstkář, zdrženlivý, nespolehlivý, lstivý, prohnaný, mazaný člověk; např. Jag skulle inte lita på honom, han är hal som en ål.363 – německý ekvivalent glatt wie ein Aal sein364, český ekvivalent být kluzký/hladký jako úhoř365 slingra sig som en ål („kroutit se jako úhoř“) <190>; viz vrida sig som en mask ÅSNA – OSEL dum som en åsna („hloupý jako osel“) <191>; také jako Någon bär sig som en åsna; hloupý, jednoduchý člověk; např. Du är dum som en åsna om du stannar hemma idag. – německý ekvivalent ein Ochse/Hornochse sein366, český ekvivalent hloupý/korunovaný osel/vůl, Ty oslí hlavo!,Ty jsi ale osel!, To je ale oslí/telecí hlava!367 envis som en åsna („tvrdohlavý jako osel“) <192>; být hodně tvrdohlavý, zatvrzelý v něčem; např. Min bror försökte övertala mig, men jag var envis som en åsna. – německý ekvivalent stur/störrisch/bockig wie ein Esel/Maulesel sein368, český ekvivalent být tvrdohlavý jako osel/mezek/beran/buldok/ovce369
361 Slovník; viz zdroje [8]. 362 Slovník; viz zdroje [14]. 363 Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. 2001. s. 1394. 364 Slovník; viz zdroje [10]. 365 Slovník; viz zdroje [10]. 366 Slovník; viz zdroje [10]. 367 Slovník; viz zdroje [14]. 368 Slovník; viz zdroje [20]. 369 Slovník; viz zdroje [14].
51
6. ZÁVĚR Švédské frazeologismy jsou skutečně bohaté na komponenty zvířat. V práci se podařilo analyzovat ke dvěma stům frazeologismů a k většině z nich byly zjištěny ekvivalenty v německém i českém jazyce. Jádry frazeologismů jsou jak zvířata divoká, tak i domestikovaná. První tři příčky při hodnocení kvantitativně nejpočetnějších zvířecích komponentů obsadila domestikovaná zvířata – pes, kočka a kůň. Je třeba však zmínit, že větší skupinu ve švédských frazeologismech tvoří zvířata divoká. V německém a českém jazyce tomu tak není. Početné jsou obě skupiny zvířat a frekvence výskytu zvířecích frazeologismů se v obou jazycích oproti švédskému markantně liší. Kvantitativně jsou totiž v němčině a češtině animální frazeologismy mnohonásobně rozšířenější. Vlastnosti a symbolika zvířat se ve všech třech jazycích většinou překrývají a v případě neúplné shody si zachovávají podobnost. Při úplné ekvivalenci ve všech třech jazycích lze většinou dohledat původ frazeologismů. Ten je často biblický (spíš projde velbloud okem jehly, než že se bohatý dostane do nebe), nebo literární (jádro pudla – Faust ). Avšak nacházíme i případy, kdy čeština ani němčina dané vlastnosti a symboliku určitému zvířeti nepřipisují. Podařilo se také najít zvířata, která jsou unikátní ve švédských frazeologismech (los, losos, žralok) a ve zbylých dvou jazycích se takto nevyskytují. Vymezení frazeologie a idiomatiky bylo pojato v rovině jednotlivých jazyků. Teorie se neprolínají, neboť všechny tři jazyky k pojetí frazeologie a idiomatiky přistupují jinak. Švédské pojetí frazeologie a idiomatiky působilo značně povrchově. Oproti ostatním dvěma teoriím je pracováno především s pojmem idiom, který je užíván jednotně napříč odbornou literaturou, té je však málo. Dalším předmětem zkoumání by tedy mohla být švédská frazeologie jako věda, její vývoj a dnešní pohled na ni ve Švédsku.
52
7. ZDROJE [1] BURGER, Harald. Phraseologie: Eine Einführung am Beispiel des Deutschen. Berlin: Erich Schmidt Verlag, 1995, 224 s. ISBN 3-503-04916-9. [2] ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 3., rozš. a upr. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2011, 442 s. ISBN 978-80-7235-413-9. [3] ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: (přehled). 1. vyd. Praha: Pražská imaginace, 1994, 251 s. ISBN 80-7110-149-4. [4] ČERMÁK, František a Jiří HRONEK. Slovník české frazeologie a idiomatiky: výrazy slovesné. 1. vyd. Praha: Academia, 1994, 757 s. [5] ČERMÁK, František. Frazeologie a idiomatika česká a obecná: Czech and general phraseology. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2007, 718 s. ISBN 978-80-246-1371-0. [6] ČERVENÁ, Vlasta. Slovník české frazeologie a idiomatiky. 1. vyd. Praha: Academia, 1988, 511 s. [7] Česko-německý frazeologický & idiomatický slovník. 1. vyd. Olomouc: Fin, 1999, 603 s. ISBN 8086002-58-6. [8] Duden: Wörterbuch der deutschen Idiomatik. 3., überarbeitete und aktualisierte Aufl. Mannheim: Dudenverlag, 2008, 959 s. ISBN 978-3-411-04113-8. [9] HELLQUIST, Elof. Svensk Etymologisk Ordbok. C. W. K. Gleerups förlag, Berlingska boktryckeriet, Lund 1922, ISBN 91-40-01978-0. [10] HEŘMAN, Karel, Markéta BLAŽEJOVÁ a Helge GOLDHAHN. Deutsch-tschechisches Wörterbuch der Phraseologismen und festgeprägten Wendungen: Německo-český slovník frazeologizmů a ustálených spojení. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 1 sv. a 2 sv. ISBN 978-807400-175-8.
53
[11] HRONEK, Jiří a František ČERMÁK. Slovník české frazeologie a idiomatiky. 1. vyd. Praha: Academia, 1983, 492 s. [12] KROHN, Karin. Hand und Fuss: Eine kontrastive Analyse von Phraseologismen im Deutschen und Schwedischen. Göteborg: University of Göteborg, 1994. ISBN 91-7346-270-5. [13] LUTHMAN, Hans. Svenska idiom-4.500 vardagsuttryck. 2. vyd. Kristianstad: Hans Luthman och Folkuniversitetets förlag, 2007, 181 s. ISBN 978-91-7434-577-3. [14] MRHAČOVÁ, Eva. Názvy zvířat v české frazeologii a idiomatice: (tematický frazeologický slovník I). Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999, 161 s. ISBN 80-7042-537-7. [15] Svenskt språkbruk: ordbok över konstruktioner och fraser. Stockholm: Norstedts, 2003. 1433 s. ISBN 91-7227-346-1. [16] SKÖLDBERG, Emma. Korten på bordet. Innehålls- och uttrycksmässig variation hos svenska idiom. (Meijerbergs arkiv för svensk ordforskning 31.) Göteborg, 344 sidor. [17] TELEMAN, S., Arg som ett bi. Stockholm: LL-förlaget, 2008. ISBN: 9789170531965.
INTERNETOVÉ ZDROJE [18] ERMAN, Britt a Arne JARRICK. [online]. [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: . [19] LUTHMAN [online]; [cit. 4. ledna 2014]. Dostupné z . [20] Redensarten-Index. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: . [21] Svenska akademiens ordbok. [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: . 54
[22] Wiktionary den fria ordboken. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: . [23] Wiktionary Das freir Wörterbuch. [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: . [24] [Online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: . [25] Ptejte se knihovny. [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: . [26] Rozhlas. [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: .
55
8. SUMMARY Animal components in Swedish, German and Czech phraseology The present bachelor’s thesis deals with the subject of animal components in Swedish, German and Czech phraseology. Idioms are an inherent part of every language and they help us to better understand the mentality and culture of the given country. We use these language components daily as they enliven and enrich our verbal expression. They need to be given special attention and they should be intentionally acquired when learning new language. In the first theoretical section I focus on the fundamental question – what is phraseology and idiomatology? The definition of phraseology and idiomatology was conceived at the level of individual languages. The theories do not overlap, since all three languages have a different understanding of the definition of phraseology and idiomatology. The thesis also provides the finding that the most comprehensive theories can be found in German and Czech languages, in spite of being completely different. That does not apply to Swedish phraseology, where the science is only in its infancy and in comparison to the other two languages appears rather superficial. In the second practical section, there is a list of all the sought out idioms with animal components. The core of the idioms are both wild and domesticated animals. Each idiom is translated and an example is provided. The subject of my interest was also the occurrence of equivalents in German and Czech language. The majority of Swedish idioms exhibit complete or partial equivalence in the other two languages, although the animal components often change. However, the meaning is retained. The occurrence and use of idioms is also compared quantitatively with respect to the most represented components, giving the result that the greatest number of idioms with animal components can be found in Czech language, followed by German language, and the lowest number for Swedish language. In Swedish, unique components as moose, salmon and shark have been found, which cannot be found in either German or Czech language. Moreover, it has been established that the languages are closely related (German and Swedish language are Germanic languages) and that idioms are adopted into use based on culture and geography as well. Phraseology is a science in constant evolution, being affected by new trends in linguistics. Further research could be conducted on the subject of Swedish phraseology as a science, its evolution and its contemporary reception in Sweden.
56
