Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví ÚČLK Informační studia a knihovnictví

Lucie Svobodová

E-knihy v ČR: stav, trendy, budoucnost Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Marin Krčál, DiS

2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně dne 26. dubna 2011

…………………………………

Lucie Svobodová

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své práce Mgr. Martinu Krčálovi za ochotu při tvorbě práce. Lucie Svobodová

Bibliografický záznam

SVOBODOVÁ, Lucie. E-knihy v ČR: stav, trendy, budoucnost. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2011, 51s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Martin Krčál, DiS.

Anotace

Diplomová práce „E-knihy v ČR: stav, trendy, budoucnost“ analyzuje současný stav e-knih v České republice. V úvodu se stručně zabývá definicí e-knihy a jejím vývojem u nás. Hlavní část práce je pak zaměřena na analýzu současného stavu e-knih u nás a hlavní problémy s nimi spojené. Především na problémy ze strany nakladatelů, DRM, nelegálního stahování e-knih, autorského zákon nebo využití e-knih v knihovnách. Práce také obsahuje porovnání vybraných obchodních a distribučních modelů s USA a především uspořádaný seznam dostupných zdrojů e-knih v českém jazyce. V závěru se práce pokouší o nástin budoucího vývoje e-knih u nás.

Klíčová slova

E-knihy - elektronické knihy - čtečky - Česká republika - vývoj - DRM - prodej - autorský zákon - nakladatelé - půjčování - knihovny.

Anotation

The Diploma thesis “E-books in Czech Republic: situation, trends and future” analyses current situation of e-books in Czech Republic. Prologue briefly introduces definition of e-book and e-book evolution in Czech Republic. Main part is then focused on analysis of current e-book’s status in Czech Republic and related main problems. Particular attention is given to publisher’s problems, DRM, illegal downloading, copyright law and e-book utilization in libraries. The thesis also contains comparison of selected business and distribution models in the Czech Republic and the USA, and above all organized list of available e-book sources in Czech. Epilogue of the thesis tries to predict some aspects of future e-books evolution in Czech Republic.

Kyewords

E-books - Electronic books - E-Readers - Czech Republic - Developement - DRM - Sales Copyright law - Publishers - Lending - Libraries.

Obsah Úvod……………………………………………………………………………… 7 1. Definice e-knihy………………………………………………………………. 8 2. E-knihy v ČR…………………………………………………………………. 10 2.1 Vývoj e-knih……………………………………………………………… 11 2.2 Uživatelé e-knih a čteček…………………………………………………. 12 2.3 Nakladatelé, knihkupci a e-knihy………………………………………… 14 2.4 DRM (Digital Rights Management)……………………………………… 15 2.5 E-knihy, DRM a autorskoprávní úprava…………………………………. 19 2.6 Nelegální stahování e-knih………………………………………………. 21 2.7 E-knihy, vzdělávací instituce a knihovny………………………………... 23 3. Porovnání s USA……………………………………………………………... 27 3.1 Přístup ke knize a knižní trh……………………………………………… 27 3.2 Porovnání: Amazon, Barnes & Noble vs. Rájknih, Palmknihy………….. 29 3.3 Čtečky……………………………………………………………………. 32 4. Zdroje e-knih v ČR…………………………………………………………... 35 4.1 E-knihy ke koupi…………………………………………………………. 35 4.2 E-knihy zdarma…………………………………………………………… 39 5. Prognoza možného budoucího vývoje………………………………………. 43 Závěr…………………………………………………………………………….. 45 Seznam použitých zdrojů………………………………………………………. 46

Úvod V současné době můžeme především v USA zaznamenat rapidní nárůst popularity e-knih, který se ale postupně šíří i do Evropy. V souvislosti s tím se i u nás začínají objevovat diskuze, kdy elektronický inkoust nahradí papír, jestli jsou knihy dávno mrtvým médiem odsouzeným k zániku a podobně. Názory se různí. Můžeme u nás najít zaryté zastánce klasických knih i příznivce e-knih. Se zpožděním se e-knihy dostávají i do České republiky a především v roce 2010 došlo k jejich většímu rozšíření. Začaly se jimi zabývat média, objevilo se hned několik nových obchodů s e-knihami a dalších projektů, začala se řešit otázka DRM a formátů. Problémem e-knih se musely začít zabývat i nakladatelství, která u nás zatím příliš vývojem ve světě nebyla ovlivněna. V konečném výsledku vznikla poněkud nepřehledná situace. Proto je cílem mé práce zmapovat současnou situaci a trendy a poskytnout pokud možno ucelený obraz stavu e-knih u nás. Ve své práci se zaměřím především na identifikaci hlavních faktorů, které u nás ovlivňují vývoj e-knih, což jsou zejména problémy s jejich šířením, distribucí a prodejem. V souvislosti s tím chci také určité faktory porovnat se stavem v USA a pokusit se tak určit další případná specifika, která se týkají vývoje e-knih u nás. Dalším cílem mé práce je také vytvořit přehledný seznam dostupných zdrojů, které nabízí e-knihy v českém jazyce. Přehled bude rozdělen na dvě části – v první budou komerční poskytovatelé e-knih a v druhé e-knihy, které jsou ke stažení zdarma. Na závěr své práce chci shrnout jednotlivá zjištění, ke kterým jsem došla a pokusit se na jejich základě o nástin možného budoucího vývoje e-knih u nás.

7

1. Definice e-knihy Už i v ČR se dostává do širšího povědomí pojem elektronická kniha1. A především díky hromadným médiím, které se jimi v poslední době (také díky úspěchu e-knih v zahraničí) začaly zabývat, se o nich začíná dovídat i širší veřejnost. Fakt, že nějaké eknihy existují, už se k nám tedy dostal. Nyní ale vyvstává další otázka – co to vlastně elektronické knihy jsou? Běžný uživatel, který se s pojmem elektronická kniha setkává poprvé2, může být zmatený. Např. si přečte článek na internetu3. Hned pod nadpisem „V Česku roste poptávka po elektronických knihách“ uvidí ilustrační foto a na něm čtečku. Označení „elektronická kniha“ se často používá právě i pro samotné specializované čtečky e-knih. Příkladem mohou být stránky internetového obchodu e-knihy-shop.cz, který se zabývá prodejem elektroniky a čteček e-knih. Ty jsou tu označované právě jako „elektronické knihy“ už v titulku stránky. Je tedy elektronická kniha hardware, software nebo obsah? Zatím žádná obecně uznávaná definice e-knihy neexistuje. Při pokusu o jejich definování se můžeme setkat s několika různými úhly pohledu. Buď je e-kniha charakterizována jako určitý obsah (text, obrázky, graf...), jako zařízení nebo jako obecné médium. V mnoha publikacích se můžeme setkat se snahou charakterizovat e-knihy na základě klasických knih. Např. v online slovníku ODLIS4 je e-kniha definována jako: „A Digital version of a traditional print book designed to be read on a personal computer or an e-book reader.“ [1] E-kniha je tu charakterizována pouze jako digitální verze klasické knihy. A ačkoli mají obě média základní charakteristiky (jako je autor, samotný obsah díla nebo určité zpracování) společné, jsou už e-knihy podle mě trochu jiným médiem než klasická kniha, popř. určitou její vývojovou větví. E-knihy (a tím pádem i jejich definice) jsou také úzce

1

Pro účely své práce budu dále používat pouze kratší označení e-knihy. Ani v anglickém jazyce není

pojmenování úplně jednotné – můžeme narazit na varianty e-book, ebook, Ebook nebo plné electronic book. V ČR se pak můžeme setkat buď s originálním anglickým označením nebo s jeho českými ekvivalenty. Specializované hardwarové zařízení určené primárně k zobrazování e-knih pak budu označovat jako „čtečka e-knih“ nebo pouze zkráceně „čtečka“. 2

A z výzkumu společnosti Mediaresearch vyplynulo, že 21% uživatelů internetu u nás toho zatím o eknihách příliš neví. 3 Např. článek dostupný z WWW: http://www.ceskenoviny.cz/kultura/zpravy/v-cesku-roste-poptavka-poelektronickych knihach/525256&id_seznam 4 Online Dictionary for Library and Information Science, dostupný z WWW: http://www.abcclio.com/ODLIS/odlis_A.aspx

8

spojeny s technologiemi, které umožňují jejich čtení a získávání. Tyto technologie se neustále vyvíjejí, a možná právě proto se můžeme setkat s tolika různými výklady. Např. podle definice, kterou nabízí International Encyklopedia of Information and Library Science je e-kniha: „The result of integrating classical book structure, or rather the familiar concept of a book, with features that can be provided within an electronic environment is referred to as an electronic book (or e-book), which is intended as an interactive document that can be composed and read on a computer“ [23, s. 168] V této definici se na e-knihu nahlíží především jako na obsah, který je možné zobrazit na PC (neberou se v úvahu jiná zařízení). Další definice charakterizuje e-knihu jako: „... any piece of electronic text regardless of size or composition (a digital object), but excluding journal publications, made available electronically (or optically) for any device (handheld or desk-bound) that includes a screen.“ [62] Zde jsou z definice e-knihy vyloučeny seriálové publikace, ovšem e-knihou pak může být „jakýkoli elektronický text, bez ohledu na jeho velikost nebo složení…“. V tom případě by však jako e-kniha mohl být brán jakýkoli elektronický text. Např. i zápis z přednášky ve Wordu, příspěvky na blogu nebo status na Facebooku. Určitou specifikaci obsahu a formy

e-knihy nabízí jiná definice, která za e-knihu považuje:

„digital documents, licenced or not, where searchable text is prevalent, and which can been seen in analogy to a print book (monograph). The use of e-books is in many cases dependent on a dedicated device and/or a special reader or viewing software.“ [43] Ačkoli se definice soustředí na různé aspekty e-knih, v určitých klíčových slovech se shodnou. Nejčastěji v tom, že e-kniha je elektronický/digitální objekt. Ve většině definicí se také setkáme s analogií e-knih a klasických knih a s podmínkou zobrazení na určitém technickém přístroji. Pro účely své práce budu vycházet z definice, která byla formulována v r. 2008 v článku „Progressing the definition of "e-book".“ Tato definice se skládá ze dvou částí. První charakterizuje e-knihu.

9

An e-book is a digital object with textual and/or other content, which arises as a result of integrating the familiar concept of a book with features that can be provided in an electronic environment. [61] A druhá část pak poukazuje na dynamickou stránku e-knih a uvádí funkce charakteristické právě pro e-knihy. E-books, typically have in-use features such search and cross reference functions, hypertext links, bookmarks, annotations, highlights, multimedia objects and interactive tools. [61] Ani v této definici však není e-kniha nijak ohraničena. Není nijak blíže specifikováno, které digitální objekty mohou být považovány za knihu. Právě slovo „kniha“ by mělo být zárukou určité kvality obsahu a zpracování. Proto bych tuto definici ještě rozšířila o podmínku, že e-kniha by měla být obsahově a časově ukončené dílo.

2. E-knihy v ČR Problematika e-knih u nás tvoří několik začarovaných kruhů, kolem kterých se neustále točí hlavní aktéři, kteří mají s e-knihami co dočinění – nakladatelé, čtenáři (uživatelé), autoři, distributoři, piráti, autorský zákon a DRM. Nakladatelé si stěžují, že nemohou vydávat e-knihy, protože po nich není žádná poptávka (neexistuje trh) a tím pádem se jim to finančně nevyplatí. A čtenáři e-knih si zase stěžují, že je malý výběr dostupných titulů e-knih, takže vlastně ani žádný trh vzniknout nemůže. Od toho se pak odvíjí další, menší kruh. Čtenáři e-knih nemají v češtině dostatečnou nabídku titulů, které si mohou legálně koupit. Proto si stahují knihy nelegálně a zdarma. A nakladatelé (a autoři), kteří se obávají, že by vydáním e-knihy přišli o peníze, pak raději nechtějí e-knihy vydávat a nabídka titulů se tak opět nerozšíří. A v podobných problémech se pak točí i využití DRM, roztříštěnost formátů e-knih a různých druhů čteček.

10

Tyto problémy jsou z velké části vzájemně provázané. V této části své práce se je pokusím rozdělit na několik obecnějších kategorií, které by měly v závěru poskytnout určitý obraz o současné situaci e-knih v ČR.

2.1 Vývoj e-knih V této části své práce bych chtěla stručně nastínit vývoj e-knih v ČR. Nebudu se příliš zabývat vývojem čteček a jiných hardwarových zařízení, protože situace v ČR víceméně pouze s určitým zpožděním kopíruje vývoj ve světě. Chci se tedy spíše zaměřit na poskytovatele a distributory e-knih a na zajímavé projekty, které se v průběhu času objevily. Zatím co ve světě se v souvislosti s počátkem e-knih hovoří o projektu Gutenberg, který byl spuštěn už roku 1971, do ČR se e-knihy dostaly tradičně se zpožděním. Pokusem o vytvoření jakéhosi projektu Gutenberg v českém prostředí byl server Č.T.E!, který vznikl v roce 1999 pod záštitou Karlovy univerzity. Snažil se především o digitalizaci děl pro studijní účely.

E-knihy byly dostupné ve formátu DjVu a poslední aktualizace pochází

z roku 2002. [16] Mezi širší veřejnost se tedy e-knihy dostávají až na přelomu roku 2000 se vznikem serveru Palmknihy,5 který začal vytvářet vlastní elektronickou knihovnu volných e-knih. Je to také jeden z mála projektů, který je aktivní i dnes. E-knihy ve formátu PDF nebo také jako CD-ROM začal od roku 2000 nabízet i internetový obchod Vltava, ovšem po určité době jejich prodej ukončil. Zajímavý projekt, který vznikl ke konci roku 2001, byl také server evídky.cz. Nabízel k prodeji především povídkové texty ve formátu PDF a spolupracoval i se známými autory jako jsou např. Ondřej Neff nebo Michal Viewegh. Ani tento server se však neudržel. Naopak další server založený v roce 2002 – Neknihy.cz, je stále aktivní. Nabízí především tvorbu začínajících autorů a momentálně probíhá upload webu. Tvůrci chtějí změnit současný obchodní model a vytvořit spíše komunikační centrum a poskytovat obsah zdarma.6

5

Jak už název napovídá, Palmknihy se zaměřovaly na poskytování obsahu do kapesních počítačů (Palm, PDA,…) 6 Více v kapitole 4.2 E-knihy zdarma

11

Dalším projektem, který se udržel až do dnešních dní je i nakladatelství Libri, které začalo nabízet e-knihy k prodeji v roce 2003.7 Začátkem roku 2006 pak byla spuštěna Česká elektronická knihovna, ale zřejmě nejzajímavější projekt byl Gutenberg.cz v roce 2009. Jak už název napovídá, mělo jít o českou obdobu světového projektu Gutenberg, která se měla ale během roku 2010 transformovat pod vedením společnosti Ringier na internetový obchod s e-knihami. Projekt byl ovšem po roce definitivně ukončen a v budoucnu to nevypadá, že by měl být obnoven. Zlomovým se pak stal rok 2010, kdy se v rychlém sledu po sobě objevilo hned několik obchodů s e-knihami. V březnu 2010 Wknihy.cz, v září 2010 eReading.cz, v listopadu Rájknih.cz, eLibellus.cz a necteme.cz, v prosinci 2010 palmknihy.cz a v březnu 2011 ebux.cz. V brzké době chce e-knihy nabídnout také internetové knihkupectví Kosmas a e-knihy se postupně dostávají do hromadných médií a k širší skupině uživatelů.

2.2. Uživatelé e-knih a čteček Pojem e-knihy už tedy není v ČR neznámý. V této kapitole bych se chtěla na jejich problematiku podívat v rámci obyvatelstva. Jaký mají vlastně Češi dnes vztah ke klasickým knihám a e-knihám? Čemu dávají přednost? Problematika vztahu Čechů ke klasickým knihám je poměrně dobře zmapována, ale až do nedávna u nás neexistoval žádný výzkum, který by se zabýval konkrétně e-knihami. Nebyl totiž potřeba, protože také žádný (oficiální) trh s e-knihami neexistoval. Určité omezené informace mohl člověk získat díky různým anketám, které byly součástí článků uveřejněných v rámci některých specializovaných serverů (např. Lupa.cz). Uživatele, kteří v anketách odpovídají, ale nelze brát jako reprezentativní vzorek. Situace se pomalu začala měnit od jara 2010, kdy se objevil jeden z prvních serverů zabývající se výhradně prodejem e-knih – wKnihy.cz. Po něm pak v průběhu roku následovali další (eReading.cz, Palmknihy.cz, nebo Rajknih.cz). V souvislosti s tím se pak vytvořil i určitý trh a na to zareagovala např. společnost Mediaresearch, která vypracovala výzkum orientovaný na čtečky e-knih. Další pak byl knihkupecký řetězec Kanzelsberger, který uspořádal vlastní online průzkum, orientovaný spíše na e-knihy. Nejedná se ale o reprezentativní průzkum – probíhal poměrně krátkou dobu (18. – 27. 1. 2011) a byli 7

Více v kapitole 4.1 E-knihy ke koupi

12

osloveni pouze členové věrnostního programu a fanoušci knihkupectví prostřednictvím sociální sítě Facebook. Na podzim 2010 byly také zveřejněny výsledky reprezentativního výzkumu, který probíhá každé 3 roky a zabývá se čtením a čtenářstvím v ČR.8 Jedním z témat výzkumu bylo také čtení na internetu. Jací jsou tedy Češi čtenáři a jaký je jejich vztah k e-knihám? Z výzkumů NK ČR a Ústavu pro českou literaturu AV vyplývá, že co se týče počtu přečtených knih (17,3 na osobu) jsme v rámci Evropy nadprůměrnými čtenáři.9 Počet přečtených knih je ovšem jediný údaj, který se od roku 2007 zvýšil. Čtenářů (těch co přečetli za rok alespoň 1 knihu) jako takových mírně ubylo, stejně jako koupených knih. Objevují se také výrazné genderové rozdíly (ve prospěch žen). Nejvíce čteme v nejmladším věku (15-24 let) a čím jsme vzdělanější, tím čteme více. [58] Co se týče vztahu užívání internetu a čtení knih, tak se kupodivu ukázalo, že denní užívání internetu jde ruku v ruce se čtenářstvím – čím více přečte člověk knih, tím delší čas stráví denně na internetu. [59] Z výzkumu také vyplynulo, že vztah Čechů k e-knihám je poměrně konzervativní.. „67 % obyvatel ČR starších 15 let nesouhlasí s výrokem „Nepotřebuji už knihy v podobě tištěné (papírové), dokážu si představit, že bych je četl pouze v podobě elektronické (na obrazovce počítače, čtečky nebo displeji mobilu).“ [59] K podobným výsledkům došel i výzkum knihkupectví Kanzelsberger. Podle dotazovaných brání rozvoji e-knih u nás především konzervativní přístup, nedostatečná nabídka titulů a vysoká cena čteček. Počet uživatelů, kteří už e-knihy nakupují, není nijak velký (11%), ale dalších 51% nákup plánuje. Největší zájem je tradičně o beletrii a na druhém místě jsou pak slovníky a učebnice. [20] Také výzkum firmy Mediaresearch, který probíhal v rámci internetové populace začátkem března 2011, ukázal podobný trend. Z výsledků vyplynulo, že 64% uživatelů internetu čtečku e-knih nevlastní a v rámci jednoho roku ani neplánuje její pořízení. Avšak celá čtvrtina uživatelů už o koupi čtečky uvažuje a 11% ji vlastní (mladší uživatelé by si ale podle výzkumu spíše než čtečku koupili tablet). Ukázalo se, že celých 31% z dotázaných už nějakou e-knihu četlo, ale většinou pomocí PC, notebooku nebo mobilního telefonu. Největší skupinou, která užívá e-knihy jsou většinou mladí lidé (1524let) tzv. „early adopters“ (49%). [35]

8

Výzkum probíhá ve spolupráci s NK ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Tisková zpráva a ohlasy dostupné z WWW: http://www.ucl.cas.cz/images/stories/tiskove_zpravy/Tiskovka_CTENARI_zari_2010.pdf 9 Vysokou laťku v počtu přečtených knih za rok ale pravděpodobně udržují hlavně častí a vášniví čtenáři.

13

E-knihy, jejich četba i distribuce ve velké míře souvisí i s možnostmi připojení k internetu, jeho využíváním a vlastnictvím PC. Pokud budeme vycházet z údajů, které shromažďuje Český statistický úřad, tak jako ideální cílová skupina uživatelů e-knih nám vychází výše zmínění early adopters. Celých 95% uživatelů mezi 16 a 24 lety mělo v r. 2010 k dispozici osobní počítač a internet využívalo 92% z nich. Samostatnou skupinou jsou pak studenti. 99% z nich využívá osobní počítač, téměř 94% používá denně internet a jsou také zvyklí nakupovat na internetu. [14] V závěru to tedy vypadá, že co se týče e-knih, jsou Češi zatím spíše konzervativní. Plyne to však zřejmě především z nedostatků zkušeností s e-knihami a celkově z neznalosti problematiky.

2.3 Nakladatelé, knihkupci a e-knihy v ČR V této části své práce bych chtěla nejprve stručně nastínit situaci u nás a poté se zaměřit především na problémy, kterým musejí e-knihy v ČR čelit. Internetoví prodejci patří k největším distributorům knih v ČR a e-knihy už jsou u nás minimálně 10 let. Téměř každý rok se pravidelně objevovali zprávy, že tento rok už určitě bude „rokem elektronické knihy“. Určitý zlom však nastal až v roce 2010. Objevily se první specializované servery, které nabízely e-knihy ke koupi a začaly spolupracovat s několika prvními nakladatelstvími (např. Academia, Fragment, Galén nebo Host), ke kterým se v průběhu roku začala přidávat další. Na internetu se také objevily specializované obchody, které se zaměřují pouze na čtečky e-knih10. A své místo si čtečky už pomalu nachází i v některých kamenných knihkupectvích.11 Svůj podíl na tom má i situace v zahraničí a především v USA, kde celkové příjmy ze stahování e-knih vzrostly jen za rok 2009 o 150 % a v listopadu 2010 už mělo skoro 6 mil. uživatelů vlastní čtečku (a dalších 10% ji plánovalo darovat jako vánoční dar). [27] Tento vývoj nastartoval iniciativu v mnoha dalších zemích a objevování nových lokálních trhů s

e-knihami např. ve Finsku, Německu, Itálii, Nizozemí nebo Španělsku.

Nyní na začátku roku 2011 můžeme pozorovat určité tři názorové skupiny, do kterých můžeme nakladatelství a knihkupectví v ČR rozdělit.

10 11

Jsou to např. http://www.zonerbooks.cz/, http://e-knihy-shop.cz/ nebo http://www.elektronicke-cteni.cz/ . Čtečky knih např. nabízí ve své prodejně v Brně knihkupectví Barvič a Novotný.

14

První skupinou jsou tzv. „nadšenci“ – především menší nakladatelství, která zareagovala na první vlnu e-knih. Do druhé skupiny můžeme zařadit hlavně některá z velkých knihkupectví, která nechtěla riskovat a dlouho pouze pozorovala, jak se bude vyvíjet situace. S e-knihami ale v blízké budoucnosti počítají. A poslední skupinou jsou nakladatelství, která e-knihy odmítají a zatím se vůbec nechystají je vydávat.12 Do této skupiny bychom mohli zařadit např. nakladatelství mediální skupiny Albatros Media a.s. To mělo být jedno z velkých nakladatelství, které mělo spolupracovat se serverem Palmknihy.13 V současné době však Palmknihy (ani jiní distributoři e-knih) nenabízí od nakladatelství Albatros žádný titul a samotné nakladatelství se k e-knihám vůbec nevyjadřuje. Dalším kandidátem by mohl být i knihkupecký řetězec Kanzelsberger. Jeho zástupce Jan Kanzelsberger ml. označil e-knihy v článku z února 2011 jako „kuriozitu pro technologické nadšence“ a dle jeho vlastních slov v současné době „necítí žádnou poptávku“.[34] V kontrastu k tomu ovšem takřka ve stejné době vyhlašoval ve spolupráci se serverem Lupa.cz, anketu „O nejoblíbenější e-knihu mezi českými čtenáři“. Ještě předtím však v lednu roku 2011 pořádal online průzkum s názvem „E-knihy v e-světě“. Je trochu ironie, že po tom, co z výzkumu vyplynulo, že 57% dotázaných považuje za největší problém pro rozvoj e-knih u nás konzervatizmus, ani ne o měsíc později zástupce jednoho z největších knihkupeckých řetězců u nás prohlašuje, že: „…Takhle to fungovalo stovky let, já žádnou revoluci neočekávám.“ [34]

2.4 DRM (Digital Rights Management) DRM (zkratka z angl. Digital Right Management)

14

můžeme do češtiny přeložit

jako správa digitálních práv. Ve zkratce jde o omezení v užívání digitálního díla. Jsou to určitá opatření, která by měla především zabránit nelegálnímu kopírování digitálních médií, jako jsou knihy, filmy nebo hudba. [37] Ve výsledku se ovšem ukázalo, že žádné DRM není dokonalé. Na internetu můžete najít návod jak odstranit prakticky jakékoli DRM.

12

Jejich počet se ale pomalu snižuje. Zásluhu na tom může mít i vývoj v zahraničí a zřejmě také krach druhého největšího řetězce knihkupectví v USA Borders. 13 Podle tiskové zprávy serveru Palmknihy, dostupné z http://blog.palmknihy.cz/2010/08/tiskova-zpravapalmknihy-ohlasuji.html. 14 Mezi odpůrci DRM ale můžeme najít i zkratky jako Digital Restriction Management, Don´t Read Me a další.

15

Problémy s DRM rozhodně nejsou nijak nová záležitost (objevily se u videokazet, přes CD a DVD, hudbu online ke stažení až po e-knihy). V současné době se ale mluví především o nelegálním stahování a sdílení hudby online a právě o e-knihách. V České republice situace víceméně odpovídá situaci ve světě. Jsou tu odpůrci DRM (většinou z řad uživatelů) a ti kdo ho vyžadují (autoři a nakladatelé). Z reakcí uživatelů, které se objevují pod různými články zabývajícími se DRM u nás, většinou jasně vyplývá, že DRM považují především za omezení a celkově k němu mají negativní postoj. Raději si e-knihu stáhnou nelegálně a zadarmo, protože i kdyby si chtěli e-knihu koupit, často je odradí složitá registrace a omezení spojená s DRM (omezený počet zařízení, na které si mohou knihu stáhnout, nemohou ji kopírovat, některé čtečky nepodporují určitá DRM a další). V současné době je u nás také k dispozici více než 10 různých formátů e-knih, které jsou však většinou vzájemně nekompatibilní. Z toho některé jsou úzce spojené s konkrétním nakladatelstvím (např. Amazon a AZW). To pak také ztěžuje situaci výrobcům čteček. Ve světě víceméně dominuje Amazon se čtečkou Kindle a řešení DRM od Adobe (k němu se přiklonil i Google při vytváření vlastního internetového obchodu s e-knihami,15 který bohužel zatím není pro Českou republiku dostupný – čeští uživatelé se musí spokojit pouze s e-knihami, které jsou dostupné zdarma). Na druhou stranu nakladatelé a autoři DRM vyžadují. Nepodílí se ale ani na jeho designu, ani nijak finančně nepřispívají k nákladům, které zahrnutí DRM do čteček e-knih stojí. Místo toho jen poskytují licence k obsahu na schválených platformách a prodejci čteček zase musí souhlasit s implementací DRM, aby mohli dostat licence k obsahu. [52] V ČR je prodej e-knih stále teprve na začátku a distributoři e-knih zatím spíše hledají tu nejlepší variantu. Proto můžeme i v rámci malého českého trhu najít hned několik aplikací DRM a s nimi spojené různé formáty. Formátem, který používá většina českých distributorů e-knih je PDF (Portable Document Format) od společnosti Adobe. Jeho výhodou je, že je nezávislý na softwaru i hardwaru a zobrazí se tedy na všech platformách stejně. Není ale příliš vhodný pro čtecí zařízení s malým displejem (především pro mobily), protože pokud chce uživatel větší písmo, musí zvětšit dokument jako celek. [3]

15

Oficiální tisková zpráva dostupná z WWW: http://blogs.adobe.com/digitalpublishing/2010/12/googleebooks.html

16

Často používaný je i formát ePub - otevřený standard, který vyvíjí International Digital Publishing Forum16 nebo formát mobi. (popřípadě prc.), který se používá především pro čtení e-knih na PDA a mobilních zařízeních. Od roku 2005 spadá Mobipocket pod společnost Amazon a formát mobi./prc. podporují i čtečky Kindle. E-knihy dostupné volně ke stažení, můžeme najít kromě nejrozšířenějšího PDF, ePub a mobi/prc. také v dalších formátech, jako jsou např. pdb, html., txt., rtf. nebo doc. Formáty velmi často úzce souvisí i s modely DRM, kterých u nás můžeme najít také hned několik. Nejčastěji se můžeme setkat s těmito typy DRM:

Adobe DRM

Adobe DRM je proprietální ochrana od společnosti Adobe, která pro zabezpečení děl používá DRM ADEPT (Adobe Digital Experience Protection Technology).17 Je obsažená i v některých čtečkách e-knih18 (např. Sony Reader) a její variantu používá např. Americké knihkupectví Barnes & Noble. Možnou nevýhodou řešení DRM od Adobe je nutnost registrovat se na jejich serveru a nainstalovat softwarovou čtečku Adobe Digital Edition (dostupná pro operační systémy Mac OS X a Microsoft Windows), aby si uživatel mohl zobrazit titul chráněný DRM. U nás používají DRM ochranu od Adobe obchody eReading.cz a eLibellus. Přikloní se k ní pravděpodobně také Kosmas při vytváření vlastního obchodu s e-knihami. Celkově jsou ale ePub a především PDF bez DRM nejpoužívanější formáty e-knih u nás. Ovšem jako u většiny ostatních DRM je i tato ochrana prolomená. Další řešení ochrany digitálního obsahu od firmy Adobe je software Adobe Content Server, který využívají nejen nakladatelé nebo obchody, ale také knihovny. Nabízí kompletní systém pro řešení digitálního obsahu přes jeho přípravy, zprostředkování, distribuci i zabezpečení. [2]

Sociální DRM

Sociální DRM je jakýsi kompromis mezi uživatelem a nakladateli. Vybraná e-kniha není chráněna žádným pevným DRM, ale po jejím zakoupení se do ní přidají určité 16

Oficiální stránky dostupné z WWW: http://www.openebook.org/ Více informací na oficiálních stránkách Adobe: http://www.adobe.com/products/contentserver/ 18 Kompletní seznam čteček, které podporují Adobe DRM je k dispozici na WWW http://blogs.adobe.com/digitalpublishing/supported-devices 17

17

specifické informace o jejím majiteli (např. jméno, adresa, e-mail nebo telefonní číslo), které mají odradit uživatele od šíření e-knihy např. na P2P sítích. [53] Výhodou sociálního DRM je především to, že tolik neomezuje uživatele a není vázané na žádnou konkrétní čtečku. V případě sociálního DRM se apeluje na uživatelův smysl pro fair-play a v současné době je to ve světě poměrně propagovaný způsob ochrany e-knih oproti klasickému „tvrdému“ DRM (jako je např. DRM od Adobe). U nás používají sociální DRM Palmknihy.cz a v určité míře i Wknihy.cz, kde jsou e-knihy nabízeny ve formátu prc. a v textu je uvedeno jméno uživatele.

Wooky Wooky je nový proprietální formát a softwarová čtečka19 vytvořená pro české a slovenské prostředí v roce 2010. Využívá ji Rajknih.cz a nově také nakladatelský dům Euromedia Group, který 1. dubna vstoupil na trh s e-knihami20 a otevřel vlastní internetový obchod ebux.cz. Softwarová čtečka Wooky je dostupná pouze pro iPhone/iPad, PC, Android a Windows Mobile. V současné době nepodporuje klasické čtečky e-knih s e-ink displejem a zatím nenabízí možnost zobrazení žádných dalších formátů. Zatím umožňuje pouze importovat do čtečky e-knihy ve formátu ePub bez DRM. Kromě toho, že je její instalace omezena pouze na určitá zařízení, jsou aplikace Wooky různých nakladatelství vzájemně nekompatibilní – na Wooky pro ebux.cz si tedy uživatel nepřečte e-knihu, kterou si koupil na serveru Rájknih, který také používá Wooky. Wooky využívá aplikaci cloud computing.V ideálním případě by to mělo fungovat tak, že pokud má uživatel přístup k internetu, má také přístup ke svým datům a nezáleží na druhu operačního systému jeho zařízení21. Hlavní výhoda spočívá v tom, že uživatel má přístup ke svým datům z libovolného počítače nebo jiného zařízení - není vázaný na hardware a je nezávislý na platformě. Člověk si tedy zaplatí pouze přístup ke knize (právo číst), ale nemůže si ji stáhnout do svého zařízení nebo ji jinak fyzicky vlastnit. Vše probíhá pouze v prohlížeči Wooky. Stejnou technologii používá nově i Google e-books a podobně je to např. i s Kindle – všechny knihy, které si do čtečky může uživatel stáhnout jsou uloženy na serverech Amazonu. 19

Tvůrci Wooky se inspirovali koncepcí, kterou pro prodej e-knih používá Amazon nebo Barnes & Noble. Tisková zpráva http://www.feedit.cz/wordpress/2011/03/29/1-dubna-2011-zahajuje-nakladatelsky-dumeuromedia-group-prodej-e-knih-na-www-ebux-cz/ 21 Na podobném principu fungují např. Google docs nebo email. 20

18

Tento systém má svoje výhody. Jednak je to lepší zabezpečení e-knih a alternativa jak pro autory, tak i pro nakladatele, kterým to zaručuje určitou ochranu před pirátstvím. Kniha se vlastně vůbec nenachází v přístroji a ani se neukládá nikam na volné úložiště. Není k dispozici ani v RAM zařízení, protože přenos souborů probíhá jako postupný stream dat v rámci zařízení. Kniha tak není v žádném okamžiku kompletní a tím pádem se s ní nedá ani příliš manipulovat, natož ji kopírovat. [32] Žádná ochrana ani DRM ovšem nejsou absolutní a neprolomitelné – v tomto případě by teoreticky stačilo obyčejné Print Screan a následné OCR. Možnou nevýhodou tohoto systému může být také to, že uživatel nemá knihu ve svém zařízení nikde viditelně uloženou – chybí tu pocit klasického fyzického vlastnictví knihy.

2.5 E-knihy, DRM a autorsko-právní úprava DRM je také diskutovaný problém v oblasti práva. V současné době se technologie vyvíjí velkou rychlostí a technologie zajišťující ochranu děl nejsou výjimkou. Ve většině případů se však autorsko-právní úprava není schopná dostatečně rychle přizpůsobit, což vede ve většině případů k omezení uživatelů a jejich přístupu k informacím. Situaci se do jisté míry snažila řešit směrnice Evropské unie č. 2001/29/ES „o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.“22 [39] Směrnice jednak definuje DRM, jeho působnost a vlastnosti, ale především zakazuje jakékoli jeho obcházení nebo odstraňování (včetně např. inzerování prostředků, které umožňují jejich obcházení). Směrnice však také do určité míry omezuje práva držitelů autorských práv, kterým DRM umožnilo podstatně rozšířit své pravomoci (a omezilo tak uživatele děl, kteří si např. nemohli vytvořit kopii pro osobní potřebu). Směrnice měla být implementována do autorského zákona ČR, který ovšem sám o sobě příliš nevyhovuje současnému stavu informační společnosti a vývoji techniky a internetu. Ke klasickým knihám se autorský zákon vyjadřuje jasně. Jako hmotný objekt je možné je půjčit, prodat, zdědit a zhotovovat rozmnoženiny pro osobní potřebu. Ovšem pro

22

Tato směrnice se nevztahuje na počítačové programy. Plný text je dostupný na WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=364

19

e-knihy je situace poněkud složitější.23 Spolu s nosičem díla se totiž změnily i určité právní aspekty. Při prodeji klasické knihy na hmotném nosiči dochází podle autorského zákona k jejímu rozšiřování.24 Prvním prodejem dochází k vyčerpání vlastnických práv autora díla a uživatel pak může v souladu se zákonem knihu dále využívat (prodat, půjčit, zhotovovat kopie pro osobní potřebu,…). Jelikož e-kniha není distribuována na hmotném nosiči,25 nedochází jejím prodejem k vyčerpání vlastnického práva jejího autora jako u klasických knih.26 U prodeje

e-knih se jedná o sdělování díla veřejnosti podle § 18, tedy o:

„zpřístupnění díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově.“ [10] Autor e-knihy si tedy i po jejím prodeji zachovává svá práva k dílu. To značně omezuje koncové uživatele díla, kteří (pokud neuzavřeli smlouvu s vlastníkem práv) mají pouze práva daná zákonem. A to volná užití a zákonné licence, kde se podle §30 za užití díla: „nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,…“ [10] Zde by mohl nastat problém právě s některými DRM technologiemi, které neumožňují kopírování e-knih, případně jejich tisk nebo další manipulaci. Podle autorského zákona má ovšem vlastník e-knihy právo si např. zhotovit kopii pro osobní potřebu, což mu ale DRM neumožní. A obejít DRM je podle zákona trestné. Nedostatečnost současného autorského zákona je zřejmá. Změnit by to mohla připravovaná novela, která má být na začátku roku 2012 předložena vládě. Po tom, co byla na internetu zveřejněna její pracovní verze,27 je však očekávána spíše s obavami. Největší diskuze se vedou kolem jejího vlivu na knihovny, placení poplatků za reprografická zařízení nebo úpravy creative commons. Jestli bude novela nějak definovat a upravovat práva spojená s e-knihami, zatím není známo. S e-knihami a autorským právem souvisí také problémy při digitalizaci některých děl. Evropská unie řeší od roku 2005 projekt „Evropská digitální knihovna“ a v souvislosti s ním problematiku digitalizace a zpřístupnění tzv. „osiřelých děl“28 a děl „out-of-print“.

23

Až do nedávna nebyla např. při uzavírání smluv mezi autorem a nakladatelem ani ošetřena možnost digitalizace díla. 24 §14 odstavec 2) autorského zákona. 25 V tomto případě nebudeme uvažovat o e-knihách distribuovaných např. na CD – pro ně zůstává zákon stejný jako pro klasické knihy. 26 To se netýká děl, u kterých vypršela doba trvání autorských práv. 27 Plný text pracovní verze autorského zákona je dostupný na www: http://www.ceskapiratskastrana.cz/wiki/_media/kci:novelaautz.pdf 28 Díla, u kterých není možné určit držitele autorských práv a tím pádem s nimi dále v autorskoprávním smyslu nakládat.

20

E-knihy by právě mohly být určitým řešením out-of-print děl. Tedy děl, která byla vydána před dlouhou dobou a momentálně už nejsou dostupná na trhu. Jejich problém však spočívá právě v tom, že díla out-of-print jsou stále chráněna autorským zákonem a nositelé práv jsou známí. Často ovšem není jasné, kdo práva vykonává a jestli dílo ještě považuje za komerčně využitelné nebo ne. Pro další nakládání s takovým dílem (v tomto případě pro jeho digitalizaci a zpřístupnění v rámci knihoven) je nutné zajistit právě souhlas majitele autorských práv. Situaci pro knihovny a další podobné instituce by mělo pomoci řešit zavedení vzorové licenční smlouvy pro digitalizaci děl, která by také zajišťovala práva autora/vydavatele. Pomoci by mělo i vytvoření databáze děl nedostupných na trhu, kde by sami vlastníci autorských práv označili díla jako „out-of-print“ a naznačili tak nezájem je nějak dál obchodně využívat. [24, 25]

2.6 Nelegální stahování e-knih Dalším problémem, se kterým se často můžeme setkat v souvislosti s vydáváním e-knih jsou piráti. Tedy ti, co si e-knihy stahují nelegálně a zdarma. V ČR existují početné komunity nadšenců, kteří skenují knihy a šíří je dál. Klasicky se s e-knihami můžeme setkat na warez fórech, P2P sítích a hostingových serverech jako je uloz.to, rapidshare, stahuj.cz a dalších. Existují ale také fóra zaměřená pouze na knihy. Jedním z nich je např. ebookforum.cz. V současné době poskytuje asi největší výběr e-knih u nás (beletrie, odborné knihy, učebnice, komixy, časopisy, audioknihy, naučné knihy), ale také poskytuje rady ohledně čteček e-knih (software, hardware). Jeho členové otevřeně sdílejí obsah a přiznávají se k pirátství. Mají proto problémy s nakladateli. Určitým řešením by mohla být tzv. „doba hájení“ knih – tedy minimální doba od vydání papírové verze díla, během které by nesmělo být digitalizováno. Většina členů fóra je pro minimální dobu půl roku od vydání publikace. Ale nebrání se i delším časovým úsekům (2 nebo 3 roky). Většina knih na fóru nejsou novinky (ačkoli i těch je tam velké množství), ale především starší díla, která už jsou nějaká ten rok v oběhu. Často si uživatelé sdílejí také knihy, které už jsou v současnosti špatně k sehnání nebo out-of-print. Obavy nakladatelů a autorů, že pokud vydají nechráněné dílo, tak bude okamžitě dostupné na různých sítích a oni přijdou o zisky, jsou poměrně oprávněné. V USA přišli díky neautorizovanému stahování e-knih američtí nakladatelé asi o 2,8 bilionu dolarů. [11] 21

Problémy má taky EU, která ve zprávě uvádí, že za rok 2008 kvůli nelegálnímu stahování (film, televizní seriály, hudba a software) přišla o 10 bilionů euro. 29 [55] Velikost českého a amerického trhu samozřejmě nemůžeme srovnávat. U nás zatím žádné přesné údaje o počtu nelegálně stažených knih nejsou, ale celková čísla rozhodně nebudou malá. Pokud bychom zkusili udělat pouze odhad jednoho fóra, které se soustředí na knihy a čistě teoreticky vzali počet registrovaných uživatelů (těch, kteří mají přístup do neveřejné části fóra a tím pádem i k odkazům) a počítali s tím, že každý z nich si za rok stáhne alespoň dvě knihy,30 můžeme dojít k zajímavým výsledkům. Průměrná cena klasické knihy se pohybuje kolem 250 Kč a počet registrovaných uživatelů je přibližně 72000. Výsledná částka se bude pohybovat kolem 36 000 000 ročně pouze pro jedno internetové fórum. Nemůžeme se tedy příliš divit, že se nakladatelé bojí e-knihy vydávat. Převést klasickou tištěnou knihu do digitální podoby je stále poměrně časově náročný proces. Za to zkopírovat e-knihu, která už je v digitální podobě, je otázka několika sekund. A kopie má stejnou kvalitu jako originál.31 I přesto můžeme najít i jiný přístup k pirátům e-knih. Někteří nakladatelé s nimi i do jisté míry spolupracují. Využívají pirátské šíření e-knih jako určitou reklamu. Lidé, kteří si také zadarmo stáhnou e-knihu (kterou by si třeba jinak nikdy nepřečetli) a zalíbí se jim, často jdou a koupí si ji v klasickém provedení. Na činnost pirátů mají rozdílný názor i autoři. Někteří pirátství odsuzují poměrně jasným argumentem, že přicházejí o peníze. Ovšem můžeme se setkat i s autory, kteří dávají svá díla volně k dispozici. Jde většinou buď o úspěšné autory (Stehen King, Paul Coelho), kteří si tak zajišťují ještě větší publicitu a reklamu, nebo začínající autory, kteří tak mohou právě okruh svých čtenářů získat a rozšířit. Další autoři pak přistupují k publikování svých děl kreativně a můžeme se setkat s podobnými modely, jaké jsou používány např. u volného softwaru a programů. Např. pokud se čtenáři dílo líbilo, může autorovi přispět určitou finanční částkou.

29

Do této zprávy nejsou zahrnuty ztráty z nelegálního stahování e-knih, protože v porovnání s ostatními (film, hudba,…) tvoří pouze malé procento z celkových ztrát. 30 Toto číslo je pouze orientační. Počítám s tím, že někteří registrovaní uživatelé nemusí fórum využívat primárně jako zdroj e-knih. Podle posledního výzkumu přečte průměrný Čech asi 16 knih ročně a pokud bychom to počítali podle tohoto údaje, výsledné číslo by bylo o několik řádů vyšší. A samozřejmě počty stažených knih se nemusí nutně rovnat počtům knih přečtených. Ze zkušeností vyplývá, že uživatel si knihy stahuje do zásoby a v mnoha případech přečte jen zlomek. Proto si také myslím, že počet knih, které si jeden uživatel fóra stáhne za rok, bude podstatně vyšší. 31 Ovšem v protikladu k tomu tvoří většinu e-knih u nás, které jsou dostupné ke stažení na různých fórech a hostingových serverech, právě pracně oskenované klasické knihy, které pak byly upraveny pomocí OCR.

22

2.7 E-knihy, vzdělávací instituce, knihovny Ačkoli e-knihy jsou u nás teprve na začátku, v jedné oblasti se prosazují už poměrně dlouho. A to ve formách pomaturitního vzdělání a především na vysokých školách. Většina materiálů, které mají studenti nyní k dispozici, už je v elektronické podobě, ať už se jedná o skripta, oskenované materiály nebo různé online kurzy. Studenti vysokých škol jsou v tomto směru také nejlepší cílovou skupinou. Většina z nich má určitý stupeň počítačové gramotnosti, používají internet a rychle se adaptují na nové technologie. A e-knihy pro ně nabízejí další možnosti jako okamžitý přístup, nižší cena, fulltextové vyhledávání, vytváření poznámek, záložek a možnost mít lehce přenositelné množství knih na jednom místě. Na výzkum e-knih a jejich uživatelů v akademickém prostředí se zaměřila i studie z roku 2008 ve Velké Británii. Jako největší výhodu e-knih viděla více než polovina dotazovaných právě online přístup a pak také skutečnost, že e-knihy jsou přístupné 24 hodin denně pro takřka neomezený počet uživatelů. Na dalších místech se pak umístila cena a přenosnost. Studenti jsou také zřejmě nejlépe vybavení, co se týče čtecích zařízení. Zatím se u nás stále nejvíce e-knih čte na PC. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v r. 2010 99% studentů mezi 16 a 24 lety uživateli PC a takřka 94% používalo denně internet. [14] Roste ale také počet majitelů smartphonů, které umožňují si jednoduše stáhnout aplikaci pro čtení e-knih. Jenom v roce 2008 bylo podle ČSÚ 98,7% studentů majiteli mobilního telefonu [13] a celkový podíl smartphonů na českém trhu je za rok 2010 odhadován asi na 25%.32 [36] Stále populárnější mezi mladší generací se stávají také tablety a určité procento vlastní také čtečku e-knih. V USA jsou e-knihy tradičně o několik kroků napřed a podle některých studií by zde měly během sedmi let převládnout elektronické učebnice nad klasickými. Tomu by odpovídaly i údaje společnosti O´Reilly Media, která se mimo jiné zabývá i prodejem odborných knih. Podle jejich zprávy tvořil v roce 2010 79% jejich celkových příjmů pouze prodej e-knih.33 [29] A e-knihy v USA poměrně úspěšně přejímají i knihovny – podle 32

Jen za rok 2010 se podle analytické skupiny IDC prodalo celosvětově 302,6 mil. smartphonů. http://channelworld.cz/spotrebni-elektronika/idc-pocet-prodanych-smartphonu-rostl-v-roce-2010-o-74-43608 33 O´Reilly nabízí e-knihy ve formátech ePub. Mobi, PDF, DAISY a apk pro android. V posední době také zaznamenali pokles zájmu u formátu PDF. Všechny e-knihy, které O´Reilly nabízí jsou bez DRM.

23

studie Američan Library Asociation v letech 2009 a 2010 půjčovalo takřka 66% knihoven e-knihy. [44] Právě půjčování e-knih je v současné době v USA aktuálním tématem. Ať už se jedná o půjčování e-knih v knihovnách nebo projekty, které umožňují půjčovat e-knihy mezi jednotlivými uživateli navzájem. Půjčování e-knih v knihovnách funguje prakticky na stejném principu jako půjčování klasických knih. Některá nakladatelství, jako třeba HarperCollins, však chtějí do jisté míry tento systém ovlivnit. Nakladatelství navrhlo, že maximální počet půjčení jeho eknih, které jsou k dispozici v knihovnách, je 26. Pak si knihovna musí znovu zaplatit další kopii e-knihy. [28] Půjčování e-knih v knihovnách umožňuje také např. Adobe Content Server a čtečky, které podporují formáty právě od Adobe (např. Sony eReader). Do procesu vstoupil nyní i Amazon se svým Kindle, který dříve půjčování e-knih do svých čteček z knihoven neumožňoval. Na projektu spolupracuje se společností OverDrive, která poskytuje řešení digitálního obsahu pro více než 11 tisíc knihoven v USA a v současnosti je jedním z největších distributorů digitálního obsahu na světě. Projekt Kindle Library Lending by měl také umožňovat uživatelům tvořit si v půjčených e-knihách poznámky nebo záložky, které se mu zobrazí i při dalším půjčení e-knihy. [8] Největší internetová knihkupectví jako Amazon a Barnes & Noble nabízí také do určité míry možnost zapůjčení vybraných e-knih mezi samotnými uživateli. Spolupracují se servery, jako jsou např. Lendle, booklending.com nebo ebookfling. Posledně jmenovaný spolupracuje jak s Amazonem, tak s Barnes & Noble. Funguje na jednoduchém principu, kdy se uživatel zaregistruje a na svůj vytvořený účet si načte e-knihy, které má k dispozici a je ochoten je půjčit. Za každý půjčený titul pak uživatel dostane kredit, za který si může půjčit e-knihu zase on. Pokud uživatel nemá dostatečný počet kreditů, může si je dokoupit. E-knihy se půjčují většinou na 14 dní a po uplynutí doby se automaticky smažou ze čtečky uživatele, který ji měl půjčenou a je opět dostupná původnímu majiteli. E-knihy a čtečky se pomalu dostávají i do knihoven u nás. Mnoho vysokoškolských i veřejných knihoven u nás převádí svoje sbírky do digitální podoby. Např. Národní knihovna České republiky a Moravská zemská knihovna v současné době spolupracují na projektu Národní digitální knihovna, v rámci kterého plánují do roku 2019 digitalizovat přibližně

300 000 titulů. Dalších 200 000 historických svazků z Národní knihovny by

pak mělo být digitalizováno a zpřístupněno v rámci projektu „Google pro českou kulturu“.

24

V poslední době také můžeme najít několik málo knihoven, které buď zpřístupňují knihy v elektronické podobě, nebo je půjčují společně s čtečkou, na které jsou uložené.34 Jedna z knihoven, která zpřístupňuje online volné e-knihy je Městská knihovna v Praze. Ta v současnosti zpřístupňuje online a nabízí zdarma ke stažení 174 knih.35 Další knihovna, která se rozhodla využít e-knihy je Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Zvolila ovšem druhý způsob, tedy půjčovat e-knihy na čtečce. Tuto službu nabízí od 11.3.2011 a registrovaní uživatelé si mohou vybrat ze čtyř čteček, které obsahují asi 500 volných eknih v češtině a angličtině. Čtečky se půjčují na 14 dní a určitým problémem by pro čtenáře mohla být požadovaná vratná kauce, kterou musí zaplatit, než si čtečku půjčí. Stejný počet čteček nabízí i Moravská zemská knihovna v Brně. Ta ovšem půjčuje registrovaným čtenářům pouze čtečku bez obsahu. Nově také nabízí několik e-knih regionální knihovna v Karviné, která získala na tři měsíce přístup k databázi World Public Library. Ta v současné době nabízí kolem dvou milionů e-knih v různých jazycích včetně češtiny. Registrovaní uživatelé knihovny mají k databázi přístup ze tří poboček knihovny a možnost stáhnout si knihy např. na flash zařízení. Zatím je tato služba dostupná na zkušební dobu tří měsíců a podle ohlasu čtenářů bude knihovna dále rozhodovat o zakoupení dlouhodobějšího přístupu. Hodně knihoven také nabízí svým čtenářům právě přístup k placeným plnotextovým databázím e-knih, které si uživatel může prohlížet on-line nebo si je stáhnout do svého zařízení (většinou ve formátu PDF). Jedná se v převážné většině o zahraniční databáze, takže převažují odborné e-knihy v angličtině a dalších světových jazycích. Mezi nejznámější patří např. Ebrary (http://www.ebrary.com/corp/) Plnotextová multioborová databáze e-knih, která v současné době nabízí přes 50 000 titulů z nejrůznějších oborů (historie, sociální vědy, umění, technologie, jazyk a literatura, právo, medicína…). Její výhodou je přehledné a jednoduché uživatelské rozhraní a vyhledávání. Nabízí také možnost kopírování vybraného textu, vkládání poznámek nebo využití citačních softwarů EndNote a RefWorks.

34

Samotné půjčování e-knih v ČR je možné, pouze pokud je ošetřené v licenční smlouvě. To se však u nás v praxi zatím nepoužívá. Proto knihovny půjčují pouze čtečky samotné nebo jen s obsahem, který tvoří volná díla. 35 Více viz kap. 4.2 E-knihy zdarma

25

GALE Virtual Reference Library (http://www.gale.cengage.com/) Přehledná multioborová databáze e-knih, která nabízí přes 50 titulů (více než polovinu tvoří encyklopedie a slovníky) z 11 oborů. Plné texty je možné stáhnout ve formátu PDF nebo namluvené jako mp3. Nabízí také slovník, možnost tisku a export do citačních softwarů EndNote, ProCite, RefWorks a Reference Manager. Karger eBooks Colection (http://content.karger.com/services/ebooks.asp) Specializovaná databáze nakladatelství Karger Publishers. Nabízí několik set titulů z oblati medicíny. Springer ebooks (http://www.springerlink.com) Přehledná multioborová databáze nabízí přes 40 000 e-knih. Ty jsou dostupné buď online v prohlížeči nebo ke stažení ve formátu PDF. Wiley Online Library (http://onlinelibrary.wiley.com/) Multioborová databáze, která v současnosti obsahuje přes 10 000 knih. Nabízí jednoduché a přehledné vyhledávání. Tituly jsou k dispozici ke stažení ve formátu PDF. NetLibrary (http://www.netlibrary.com/) Multioborová databáze, která je nyní součástí EBSCO Publishing a nabízí přes 200 000 e-knih a také několik tisíc audioknih. NetLibrary (jeden z největších poskytovatelů digitálního obsahu pro knihovny) využívá Adobe Content Server a nabízí také možnost stáhnout si e-knihy do čteček Nook, Sony eReader a dalších zařízení, které používají Adobe Digital Edition. To jsou pouze jedny z nejznámějších světových placených databází e-knih. Jako další bychom si mohli vyjmenovat např. EBL – Ebook Library nebo Safari Books Online. Na internetu můžeme najít také velké množství volně dostupných elektronických knihoven a podobných projektů. Jedním z nich je např. volně přístupná digitální knihovna Hathitrust, která vzniká spoluprácí několika konsorcií a univerzit. Podobně jako projekt Gutenberg se snaží digitalizovat, zpřístupnit a uchovat důležité tituly a dokumenty z nejrůznějších oblastí lidského poznání. V současné době nabízí přes 4,5 mil. monografií a registrovaným uživatelům umožňuje vytvářet vlastní kolekce a ukládat dokumenty v PDF.

26

Jako další zajímavý zahraniční projekt můžeme také zmínit kvalitní a přehlednou stránku ManyBooks.net, která v současnosti obsahuje 29 000 e-knih v různých jazycích volně ke stažení. Velkou výhodou je také možnost vybrat si z dvou desítek nabízených formátů. U nás jsou ale známější především Google books, které nabízí rozsáhlou databázi nejrůznějších knih v češtině, ať už pouze v náhledu nebo celé ke stažení v PDF. Řady eknih v češtině se v budoucnu podstatně rozrostou také díky již výše zmíněné spolupráci Googlu, Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny v Brně.

3. Porovnání s USA V této části své práce chci jednotlivé faktory ovlivňující vývoj trhu s e-knihami u nás (především DRM, distributory, dostupnost čteček, nelegální stahování a další) porovnat se situací v USA. Je mi jasné, že se jedná o dvě naprosto odlišná prostředí. Většina problémů spojených s tvorbou, distribucí a prodejem e-knih však zůstává stejná. Proto bych je chtěla v rámci možností porovnat. Jednak z nich budu částečně vycházet při pokusu o nástin budoucího vývoje e-knih u nás, a také by mohlo jejich srovnání pomoci odhalit rozdíly v přístupu k problematice e-knih v ČR.

3.1 Přístup ke knize a knižní trh Určité odlišnosti můžeme najít už v rozdílném přístupu ke klasickým knihám. V USA není příliš zvykem hromadit knihy v soukromých knihovnách. Převládá tu spíše trend paperbacků – knih v měkké vazbě, které si čtenář přečte a poté už nemá důvod si je nechávat. Také slovo knihovna – v angličtině „library“, je používáno spíše ve smyslu instituce než určitého kusu nábytku, který slouží k uskladnění knih v domácnostech. Naproti tomu je pro většinu českých čtenářů kniha také jakýmsi artefaktem, který si uschovávají a hromadí (pro mnoho z nich je sbírání knih také koníčkem). Z výzkumu prováděného v r. 2010 vyplynulo, že průměrný český čtenář má doma asi 246 knih a jen 2% obyvatel doma nemá knihu žádnou. [58]

27

Co se týče přístupu k e-knihám, jsou Češi stále spíše konzervativní, ačkoli se situace začíná pomalu měnit. Podle výzkumu společnosti Mediaresearch vlastní asi 3% české internetové populace čtečku (ve výzkumu ovšem nebylo specifikováno, jestli tím uživatelé označují pouze specializované hardwarové čtečky e-knih nebo i chytré telefony a tablety). [6] Zajímavé je také porovnání motivace – proč uživatelé upřednostňují e-knihy. V USA probíhal výzkum společnosti BISG, kde se ukázalo, že jako největší plus e-knih vidí uživatelé jejich cenovou dostupnost. [40] V ČR byla pro uživatele nejdůležitější mobilita – tedy možnost přenášet velké množství knih v jednom zařízení. Pro uživatele v USA byla mobilita až na pátém místě. Před ní se objevili argumenty jako jednoduché stažení knih, okamžitý přístup ke knihám a čitelnost (možnost měnit fonty, velikost písma). Důvodem proč Češi upřednostňují mobilitu e-knih, může být např. velikost domácích knihoven. Pokud má průměrný čtenář doma 246 knih, sáhne v domácím prostředí spíše po knize papírové. Čtečku použije, když nemá ke své knihovně přístup – především když cestuje. Cenová dostupnost je pak u českých uživatelů až na dalším místě. Dalším základním rozdílem je samozřejmě velikost trhu. Celkový obrat knižního trhu u nás můžeme pouze odhadovat, protože v současné době nejsou dostupné žádné oficiální údaje. Zde budu vycházet z diplomové práce J. Homoly, který odhadoval celkový obrat v r. 2008 asi na 5 až 6 miliard Kč. [30] V posledních letech český knižní trh stagnuje. Ovšem podle výzkumů od r. 2008 mírně klesá jak počet vydaných titulů36, tak i celková částka, kterou ročně čtenáři za knihy utratí. Proto budu v rámci své práce vycházet z nižního údaje a počítat spíše s částkou kolem 5 miliard Kč. V USA činil podle tiskových zpráv The Association of American Publishers obrat knižního trhu za rok 2010 11,67 bil. dolarů. A ačkoli se můžeme dočíst optimistické zprávy, že Amazon prodal víc e-knih než papírových (ať už v pevné vazbě nebo paperbacky) a e-knihy zaznamenaly v r. 2010 nárůst oproti minulému roku 164,4%, musíme si uvědomit, že i v USA zabírají e-knihy pouze malé procento z celkového knižního trhu (i když se toto číslo každým rokem zvyšuje). V r. 2010 tvořili e-knihy v USA asi 8% celkového trhu, tedy nějakých 441, 3 miliardy dolarů. [57] Porovnat velikost českého trhu s e-knihami je v současnosti poměrně obtížné. Až do nedávna žádný (oficiální) trh ani neexistoval. Situace se sice začala lepšit na podzim 2010, ale zatím prodejci e-knih neuvádějí žádná konkrétní čísla. Připouští ovšem, že v současné době se jedná spíše o několik desítek prodaných kusů od jednoho titulu. [63]

36

Podobná situace ale je ovšem i v Americe.

28

Jedním z faktorů, které ovlivňují e-knihy u nás, může být také roztříštěnost českého knižního trhu. Jen ke konci roku 2009 registrovala Národní agentura ISBN 4583 nakladatelů37. K tomu se pak přidává velký počet různých knihkupectví a distributorů. A roztříštěnost zůstává i u obchodů s e-knihami. Každý používá vlastní obchodní model a DRM. Zatím se tedy nedá říct, že by někdo měl vedoucí místo na trhu s e-knihami v ČR. To by chtěla změnit společnost Euromedia, která přišla v dubnu 2011 s vlastním obchodem e-knih, inspirovaným systémem Amazonu. Má vlastní proprietální softwarovou čtečku a DRM a v červnu 2011 chystá uvést na trh i vlastní hardwarovou čtečku. Naproti tomu v USA jsou asi největšími prodejci e-knih Amazon a Barnes & Noble, který v r. 2010 dosáhl 20% podílu na trhu s e-knihami. [7]

3.2 Porovnání: Amazon, Barnes & Noble vs. Ráj knih, Palmknihy V čem je tedy tajemství fungujícího trhu v USA? Pro odpověď na tuto otázku bych chtěla porovnat prodejce e-knih u nás a v USA, jejich obchodní modely, nabídku, DRM a další. Pro porovnání jsem si vybrala asi nejznámější obchod s e-knihami v USA Amazon a další úspěšný obchod Barnes & Noble a české prodejce Palmknihy a Ráj knih, kteří mají oba odlišný přístup jak k prodeji e-knih, tak k DRM. Americký internetový obchod Amazon, který začal jako malé internetové knihkupectví je v současnosti jeden z největších obchodníků s knihami svého druhu. Přitom podle zpráv už prodává více e-knih než klasických tištěných (v pevné vazbě i paperbacky). Jeden důvod jeho úspěchu bude zřejmě i proprietální čtečka Kindle. Ačkoli Amazon neposkytuje žádné oficiální informace o počtu prodaných zařízení, odhaduje se, že jen za rok 2010 se jich prodalo asi 8 milionů. [26] A to i přesto, že Kindle (jak už bylo zmíněno výše) je proprietální čtečka a podporuje pouze e-knihy s vlastním DRM38 a nechráněné knihy ve formátech mobi/prc, txt, a tpz. Čtečka je ale cenově dostupná nejlevnější verze Kindle 3 s wi-fi stojí nyní na oficiálních stránkách Amazonu 139 dolarů a v ČR se dá nový pořídit pod 4000 Kč. Softwarová čtečka Kindle je také dostupná pro další 37

Z toho je ovšem pouze malé číslo opravdu nakladatelsky činné - podle statistik NIPOS byl v roce 2009 počet vydavatelů s hlavní vydavatelskou činností 894 (v tomto čísle jsou ale započítané i knihovny s vydavatelskou činností). 38 Amazon vytvořil vlastní DRM a proprietální formát e-knih (AZW), který je založený na standardu Mobipocket a je čitelný právě jen na čtečkách Kindle.

29

platformy jako iPad, iPhone, PC (Windows, Mac), BlackBerry, Android a Windows Phone 7. Jedním z leaderů na americkém trhu s e-knihami je také internetové knihkupectví Barnes & Noble, které na svých stránkách uvádí, že je „the World´s largest eBooks store with over 2 milion eBooks“.39 Barnes & Noble má stejně jako Amazon svoji vlastní čtečku Nook, která je poměrně slušným konkurentem Kindle.40 Nook používá modifikované DRM Adobe Content Server a formát ePub zabezpečený DRM. Kromě formátu ePub (ať už s nebo bez DRM) podporuje Nook také formáty e-knih PDF a pdb. Softwarová čtečka Nook je zdarma dostupná i pro platformy iPad, iPhone, Android, PC (Windows, Mac) a Blackberry. Další výhodou Amazonu a Barnes & Noble je nabídka titulů. V současné době nabízí obě internetová knihkupectví obrovské množství děl nejrůznějších žánrů od klasiky až po novinky. Uživatel čteček Kindle a Nook se tedy nemusí shánět po e-knihách někde jinde, protože nabídka z velké části pokryje jeho potřebu. To se ovšem nedá říct o českých obchodech s e-knihami. Jedním z jejich největších nedostatků je právě omezená nabídka titulů. Ačkoli v roce 2010 bylo v ČR vydáno 17 054 titulů [54], nabídka Palmknih i Ráje knih (a dalších obchodů s e-knihami u nás) se pohybuje maximálně ve stovkách titulů. Z toho většinu tvoří spíše díla, která se nakladatelé příliš nebáli poskytnout v digitální podobě. Situace se ale lepší a u desítek titulů na Palmknihách i Ráji knih můžeme najít e-knihy s daty vydání 2010 i 2011. Další faktor, který ovlivňuje, jak se budou e-knihy prodávat, je jednoduchost registrace, nákupu a platby. Palmknihy chtějí při registraci hodně osobních údajů (jméno, místo bydliště, telefon). Je to především kvůli potvrzení uvedené adresy a aplikaci sociálního DRM. Uživateli je klasickou poštou zaslán dopis obsahující kód, a dokud uživatel tento kód nezadá a nedokončí tak plnou aktivaci účtu, má k dispozici pouze třetinu ze zakoupené knihy (ačkoli ji zaplatil). Tímto postupem je nutné projít pouze při první registraci a první koupené e-knize, ovšem hodně případných uživatelů to odradí. Samotná koupě knihy už probíhá klasicky. Uživatel knihu přidá do košíku, vybere si z možnosti plateb (Paypal,41

39

Toto číslo uvádí na svých stránkách na http://www.barnesandnoble.com/ebooks/index.asp , ovšem může být zavádějící, protože se do něj započítávají i časopisy. 40 V prosinci 2010 a lednu 2011 pořádal server http://goodereader.com/ mezi svými čtenáři průzkum, kde zjišťoval, jakou značku čtečky e-knih vlastní. Na prvním místě se umístil právě NOOK. Kindle byl až druhý. 41 U platby přes PayPal je příplatek 10 Kč.

30

PayU) a jakmile je kniha zaplacena, objeví se v jeho knihovničce a může si ji nahrát do svého čtecího zařízení v požadovaném formátu (ePub, MobiPocket, PDF pro čtečky, PDF). Ráj knih má jednodušší registraci (klasický nick, heslo a mail) a pokud uživatel nechce platit pomocí prémiových SMS, nemusí zadávat ani své telefonní číslo. Další možnost platby je platební kartou. Asi největším problémem bude proprietální čtečka Wooky, přes kterou je zároveň řešeno i DRM. Aplikace Wooky je dostupná pouze pro platformy iPhone/iPad, PC, Android a Windows Mobile a jediný další formát, který je do čtečky importovatelný je ePub bez DRM. Knihy zakoupené na Rájknih.cz také nejdou číst na ničem jiném než Wooky. Tvůrci Wooky se při jejím vytváření nechali inspirovat Amazonem. Ten má ovšem podstatně větší uživatelskou základnu a také nabídku titulů, takže si vlastní proprietální čtečku může dovolit. A dalším podstatným rozdílem mezi Amazonem, Barnes & Noble a českými prodejci je jednoduchost. Na stránkách Amazonu stačí jednoduchá registrace. Uživatel si pak nastaví metodu platby (kartou) a jedním kliknutím si může koupit knihu, která je mu automaticky doručena na jeho Kindle (popřípadě jiné zaregistrované zařízení, které má nainstalovanou softwarovou čtečku Kindle). Podobně jednoduše probíhá vybrání a platba knihy na Barnes & Noble.42 A ačkoli oba dva úspěšné internetové obchody používají DRM, běžní uživatelé ho takřka nezaregistrují a nijak výrazně je neomezuje.43 Pokud bychom měli shrnout výše uvedené problémy, tak hlavním požadavkem je jednoduchost. Běžný uživatel se nechce zajímat o nějaká DRM nebo proč si e-knihu nemůže přečíst na své čtečce. Chce si jednoduše vybrat knihu, zaplatit ji a co nejdříve si ji na svém zařízení přečíst. Pokud je některý krok příliš složitý, raději se poohlédne někde jinde. To platí především pro uživatele e-knih v ČR, jejichž významné procento tvoří early adopters. Ti se nedají považovat za běžné uživatele e-knih, protože jsou to většinou nadšenci, jejichž povědomí o e-knihách je nepoměrně větší, ať už se jedná o DRM, formáty nebo čtečky. A také ví, jak funguje obchod s e-knihami v zahraničí, takže mohou srovnávat. V českém prostředí jsou to tedy poměrně nároční zákazníci, kteří jsou navíc zvyklí shánět si e-knihy z jiných (většinou „neoficiálních“ zdrojů). To je možná jeden z důvodů, proč se společnost Euromedia a její nový obchod s e-knihami ebux.cz soustředí na úplně jinou cílovou skupinu (respektive na rozšíření cílové skupiny), a to především na 42

Jedinou nevýhodou může být fakt, že i pro stažení knihy zdarma musí mít uživatel vyplněnou metodu platby. 43 Jsou samozřejmě i výjimky. Asi nejznámější je kauza, kdy Amazon zasáhl do čteček svých uživatelů a smazal e-knihu George Orwella 1984.

31

členy svého Knižního klubu, „což je typicky žena ve věku 35–45 let, která čte cca 12 knížek ročně.“ [67] Z výzkumů vyplynulo, že ženy čtou podstatně více než muži,44 ovšem také dávají více přednost klasickým knihám. [58] Zde vyvstane otázka, jestli Euromedia nabídne uživatelům dostatečně přehledný a jednoduchý systém s přátelským uživatelským rozhraním a také odpovídající nabídku titulů. Své úsilí chce podpořit i vlastní hardwarovou čtečkou,45 která by podle tiskové zprávy měla být k dispozici od 1. června 2011 v nákladu 10 000 kusů. Připravovaná čtečka by měla být i v zajímavé cenové relaci pod 3000Kč, která by mohla být rozhodující pro čtvrtinu české internetové populace, která uvažuje o koupi čtečky. [67] Záležet bude ale také na kvalitě zařízení a případných dalších podporovaných formátech.

3.3 Čtečky Právě čtečky e-knih a další zařízení, která umožňují četbu (mobily, PC, tablety,…) e-knih jsou důležitým faktorem ovlivňujícím jejich vývoj. U nás čtečky stále spíše začínají. Podle výzkumu společnosti Mediaresearch z celkového počtu 977 dotázaných jich 281 už někdy četlo e-knihu. Ovšem pouze 5% na čtečce e-knih. Přes polovinu uživatelů (55% a 52%) četlo e-knihu na PC nebo na notebooku. Na třetím místě se pak umístili mobily. [6] Důvodem může být jednak poměrně vysoká cena čteček u nás (i když i ta se postupem času snižuje), malá nabídka i určitá jednostrannost těchto zařízení v porovnání s mobilem, tabletem a samozřejmě s PC. V USA jsou čtečky e-knih běžným zbožím a největší výrobci v rámci konkurence sráží ceny. Největší cenové boje probíhaly v létě 2010 mezi už zmíněnými Kindle 3, Nook a eReader od společnosti SONY, kdy např. Amazon jednorázově zlevnil svoji čtečku o 70 dolarů. V současné době jsou ceny mezi základními modely těchto tří čteček víceméně vyrovnané a uživatelé si vybírají spíše podle dostupných podporovaných formátů a technických parametrů. 46 Většina současných modelů čteček už také používá technologii elektronického inkoustu (nebo podobné) a jejich kvalita je poměrně vyrovnaná. 44

Alespoň jednu knihu za rok přečetlo 73% mužů a 85% žen. Jedna by měla být v barevné verzi s LCD displejem a druhá s technologií e-ink. 46 Asi nejucelenější seznam čteček a podporovaných formátů je dostupný z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_e-book_readers 45

32

Čtečky už se dostaly i do českých obchodů a některé e-shopy se zabývají pouze čtečkami e-knih. Většina u nás nabízených čteček už má i podporu českého jazyka. Porovnávat u nás dostupné čtečky by vydalo na samostatnou práci47, proto se zaměřím pouze na ty nejdostupnější, které u nás můžeme najít. Pokud bychom měli porovnat kvalitu a cenu, tak nejoblíbenější čtečkou (i u nás) bude třetí generace Kindle (Kindle 3) od Amazonu, která byla na trh uvedena v srpnu 2010. V současné době existuje ve třech různých variantách a u nás je nabízena s podporou češtiny. Jedná se o šesti palcový Kindle 3 s wi-fi, dražší model Kindle 3 wi-fi/3G a Kindle DX (9,7 palců). Kindle 3 (který využívá operační systém Linux) je oblíbený především pro kvalitu Pearl e-ink displeje. Ten nabízí větší kontrast (především díky světlejšímu pozadí a vylepšenému zobrazování fontů), rychlejší otáčení stránek a neleskne se. Další výhodou je jednoduché uživatelské rozhraní, výborná ergonomie zařízení a jednoduché ovládání. Má ale také určité nedostatky – nepodporuje např. paměťové karty, takže jeho kapacita (uživatelsky přístupné 3 GB) je omezená. Také přímo nepodporuje adresářovou strukturu, takže všechny knihy jsou v jednom seznamu (to ale víceméně kompenzuje možnost vyhledávání). Kindle také nemá dotykový displej a neumožňuje vlastní psaní poznámek na rozdíl od čteček Sony. Nové modely čteček Sony používají také technologii elektronického inkoustu, ale využívají i novou technologii dotykového displeje - zForce. Místo různých dotykových vrstev je zForce tvořena pouze infračervenými paprsky. Proto nijak neovlivňuje kvalitu zobrazení (povrch se neleskne). Také reaguje na dotyk prakticky čímkoli (ruka v rukavici, kreditní karta, pero), umožňuje zoomování a je schopná rozpoznat i více doteků naráz. [66] Další čtečky, které můžeme najít na českém trhu, víceméně odpovídají základní nabídce ve světě. Jsou to především zařízení značky Bookeen, Jinke, Next Papyrus, PocketBook, Prestigio nebo iRiver. Přičemž už také pomalu začínají být cenově dostupné i širšímu okruhu uživatelů. Novým trendem, který také sráží cenu e-knih je vkládání reklam, sponzorovaných nabídek nebo šetřičů obrazovky. E-knihy se tak stávají zajímavé např. i pro firmy jako nová oblast inzerce, kterou je také možné zacílit na určitého zákazníka. Nejnovějším příkladem je např. nabídka čtečky Kindle 3 wi-fi - „includes Special Offers & Sponsored Screensavers“ za 114 dolarů. Tedy asi za 2000Kč. [5]

47

Porovnání několika čteček nabídl např. časopis CHIP (02/2011).

33

Srovnání s USA především ukázalo, že český trh s e-knihami je stále na začátku a hledá cestu k uživatelům. Jedním z hlavních problémů u nás je malá a neatraktivní nabídka titulů, která do určité míry zapříčiňuje, že uživatelé hledají knihy jinou cestou a většinou nelegálně. Mnoho nových obchodů s e-knihami také často uživatele odradí složitou registrací, metodou platby nebo nevyhovujícími formáty e-knih a složitým DRM. Dalším velkým rozdílem oproti USA je počet čteček mezi uživateli a jejich cenová dostupnost. Obchody u nás už sice poskytují slušný výběr čteček, ale jejich cenové relace jsou stále poměrně vysoké a čtečku e-knih vlastní zatím jen malé procento populace. Určitý vliv může mít také odlišný přístup ke knihám všeobecně. V USA je kniha brána jako spíše spotřební zboží – uživatelé si ji přečtou a tím je její úloha splněna. V tomto případě je pro ně e-kniha ideální. V ČR je kniha do velké míry i určitý artefakt, který jsou lidé zvyklí schraňovat a hromadit v domácích knihovnách. Mají větší potřebu knihu fyzicky vlastnit. Proto pro ně může být přijetí e-knih těžší.

4. Zdroje e-knih v ČR V této kapitole jsem se snažila udělat přehledný seznam českých volně přístupných stránek, na kterých může běžný uživatel získat e-knihy v českém jazyce. Tento výčet zdrojů určitě není zcela kompletní, protože v prostředí internetu koluje velké množství (většinou nelegálních) e-knih. Jsou sdíleny na serverech jako rapidshare.com, stahuj.cz, uloz.to a spoustě jiných. Přes PTP sítě si uživatelé často vyměňují celé knihovny. Hodně knih se najde i na soukromých blozích nebo stránkách různých komunit. Snažila jsem se tedy vybrat jednak stránky, které se profesionálně zabývají prodejem e-knih, ale také ty, které sdílejí e-knihy a nabízí je volně ke stažení. Stránek, ze kterých si uživatel může zdarma stáhnout e-knihu je hodně (např. na mnoha blozích můžeme najít link na stažení jedné nebo dvou knih a velké množství internetových knihkupectví také často nabízí několik knih zdarma ke stažení). Proto jsem se soustředila především na ty stránky, které obsahují větší množství titulů (alespoň 10) a vytvářejí tak určité vlastní „e-knihovny“.

34

4.1 E-knihy ke koupi • Digibooks (http://www.digibooks.cz/store/digibooks_cz/Output/index.htm) Projekt Digibooks není klasickým e-shopem s e-knihami, zasílá totiž knihy na CD ve formátu PDF. Ve své nabídce má spíše starší knihy, klasickou literaturu a málo dostupné knihy z oblasti architektury, divadla, malířství nebo historie. E-knihy jako takové jsou zdarma. Jejich cenu vlastně tvoří pouze tzv. „manipulační poplatek“, tedy náklady na digitalizaci, technické zpracování a administrativu. Platba pak probíhá jako klasická zásilka na dobírku.

• ebux.cz (http://ebux.cz/) Ebux.cz je nový projekt, který vznikl spoluprácí firem Euromedia Group48 a Wooky a.s. Byl spuštěn 1. dubna 2011 a v současné době nabízí přes 600 knih od 36 nakladatelů. Největší zastoupení má tradičně beletrie, ale můžeme najít také literaturu pro děti nebo odbornou literaturu. Obchod nabízí i zkušební náhled knihy, uživatel ale musí být přihlášený a musí mít nainstalovanou čtečku Wooky pro eBux. Náhled tedy není dostupný přímo z webových stránek. Registrace nového uživatele je však poměrně jednoduchá (uživatelské jméno, heslo, mail) a pokud uživatel nechce platit pomocí SMS, nemusí zadávat své telefonní číslo. Pro stažení a zobrazení knihy je nutné si nainstalovat proprietální čtečku Wooky pro eBux (ta ovšem není kompatibilní se čtečkou Wooky, kterou používá Rajknih.cz), která zároveň zajišťuje DRM. E-knihy je pak opět možné zobrazit pouze na vybraných zařízeních, která umožňují její instalaci (iPad/iPhone, Android, PC, Windows Mobile a nově i Symbian). Počet registrovaných zařízení je opět omezen na šest. Jednou z nevýhod Wooky je podmínka, že čtečka musí mít alespoň jednou za 14 dní přístup k internetu a serveru, jinak se zablokuje a uživatel ztratí přístup k veškerým knihám. 49

48

Euromedia vlastní nakladatelské značky jako Knižní klub, Odeon, Ikar a Universum a provozuje také internetové knihkupectví a distribuci. 49 V obchodních podmínkách dostupných z WWW: http://www.ebux.cz/index.php?pg=12 je jasně formulováno, že:

“ …Poskytovatel může omezit uživateli přístup k uživatelskému účtu v aplikaci, a to zejména v případě, kdy

uživatel neumožní aplikaci během požadované doby spojení se serverem, a to bez náhrady. Opětovný přístup získá

35

E-knihy z e-shopu ebux.cz také není možné zobrazit na jiných zařízeních. Výjimkou budou vybrané knihy, které bude možné číst i mimo wooky. Bude se ovšem jednat pouze o formáty ePub nebo PDF se sociálním DRM a tato služba bude dostupná pouze po ověření osobních údajů (jméno, adresa, telefonní číslo). Platební systém je pak stejný, jako u Rajknih.cz. Uživatel si může vybrat buď platbu kartou nebo přes prémiové SMS.

• eLibellus (http://www.elibellus.com/knihkupectvi/uvod?execution=e1s1) Internetové knihkupectví s e-knihami eLibellus vzniklo v roce 2009 a momentálně má v nabídce přes 300 knih. Převažuje mezi nimi beletrie a odborná literatura. E-knihy jsou nabízeny ve formátech PDF a ePub a zabezpečeny Adobe DRM. Uživatel si tedy musí stáhnout Adobe Digital Edition, zaregistrovat se na jejich stránkách a vytvořit si tak Adobe ID. Platba probíhá platební kartou přes zabezpečenou bránu České spořitelny.

• eReading

(http://www.ereading.cz/cs/)

Internetový obchod eReading byl spuštěn 5. září 2010 a v současnosti nabízí přes 600 titulů. Největší zastoupení má beletrie, populárně-naučná a odborná literatura. E-knihy jsou ve formátech ePub a PDF a zabezpečeny DRM od Adobe. Uživatel si tedy musí stáhnout a nainstalovat Adobe Digital Edition a registrovat se pro získání Adobe ID. Portál eReading nabízí i klasické tištěné knihy, které distribuuje ve spolupráci s nakladatelstvím Olympia a dalšími jednotlivými nakladateli. Velké množství titulů je k dispozici zároveň v tištěné i elektronické podobě a většinou za zvýhodněnou cenu.50 eReading umožňuje online platby přes PayPal, eKonto, pomocí kreditních karet, možnost dobíjení a platby z kreditu nebo offline převodem na účet. Obchod nabízí přehledné uživatelské rozhraní a servis (podrobný návod v PDF jak se registrovat na portálu, platit, stahovat, instalace čtečky, instalace Adobe a další) V současnosti spolupracuje s nakladateli jako Fragment, Host, Akropolis, Vyšehrad, aplikace k uživatelskému účtu až v případě, kdy uživatel opětovně zadá své uživatelské jméno a heslo a toto bude ověřené s jeho registrací.“ 50

eReading využívá tzv. bundling. Uživatel si např. koupí klasickou tištěnou knihu a jako bonus k ní zdarma dostane i knihu elektronickou. Jde o určitý marketingový tah a reklamu.

36

Epocha, Baronet, Machart, Vašut, Olympia, Dauphin nebo Petrklíč a nově (březen 2011) distribuuje e-knihy přes eReading také nakladatelství Portál.

• Libri (http://www.libri.cz) Nakladatelství Libri založené na přelomu let 1992 a 1993 se orientuje na původní českou encyklopedickou tvorbu a od r. 2003 také nabízí k prodeji e-knihy ve formátu PDF. V současnosti nabízí e-knihy buď prostřednictvím serveru Ráj knih nebo rovnou na svých stránkách. Tam si může uživatel e-knihu rovnou stáhnout, ovšem pro její zobrazení musí mít heslo, které je mu zasláno až po zaplacení (buď složenkou nebo bankovním převodem). E-knihy jsou ke koupi ve dvou variantách – první varianta nabízí i možnost tisku zakoupené e-knihy (stojí 60% z původní ceny) a druhá varianta je pouze pro prohlížení (stojí 40% z původní ceny). Nevýhodou nákupu rovnou na stránkách nakladatelství může být poněkud zdlouhavý nákup a komunikace přes e-mail.

• Palmknihy.cz (http://www.palmknihy.cz/web/) Palmknihy jsou zřejmě nejstarším portálem, zabývajícím se e-knihami u nás.51 Nejdříve nabízel knihy pouze zdarma ke stažení, ale v zimě roku 2010 (10. 12. 2010) zahájil i jejich prodej. V současné době nabízí asi 300 e-knih, především beletrii a naučnou literaturu pro dospělé. E-knihy jsou dostupné ve formátech ePub, PDF, PDF pro čtečky a Mobipocket (pro všechny verze Kindle). Nevýhodou, která může odradit některé uživatele, je poměrně složitá registrace, která zahrnuje i zadání osobních údajů (jméno, adresa trvalého bydliště) a zaslání registračního kódu poštou. Souvisí to s řešením DRM, které Palmknihy zvolily. Používají sociální DRM, kdy je každému uživateli při registraci vygenerován vlastní unikátní kód, který obsahuje i adresu jeho trvalého bydliště. Tento kód se pak stane součástí každé e-knihy, kterou si uživatel koupí. Díky tomu se trochu komplikuje samotná registrace a nákup první knihy, protože vygenerovaný kód přijde do týdne uživateli poštou. Mezitím nemá uživatel přístup k celé knize, ale pouze k její části. Teprve po zaplacení a zadání příslušného kódu, se mu kniha zobrazí v knihovničce celá a může si ji následně stáhnout do 51

Server vznikl v roce 2000.

37

svého čtecího zařízení. Tento poměrně zdlouhavý proces vyvažuje právě sociální DRM, které prakticky neomezuje uživatele a umožňuje mu číst e-knihy prakticky na jakémkoli zařízení. Palmknihy také nabízí několik možností, jak e-knihu zaplatit. První v nabídce je PayPal (s přirážkou 10Kč). Další možnosti jsou bankovní převod, platba kartou a online mPenize (mBanka), MojePlatba (Komerční banka) a ePlatby pro eKonto (Raiffeisenbank). V současnosti spolupracují Palmknihy s několika nakladatelstvími, jako jsou např. Triton, Galén, Brokilon, Epocha, Headmade , Host, Machart, Brána, Academia a další.

• Ráj knih (http://www.rajknih.cz/) Rájknih je česko-slovenský obchod, který byl spuštěn v listopadu 2010 a provozuje ho společnost MobilBonus, s. r. o. V současnosti nabízí beletrii, ale také odbornou a naučnou literaturu nebo poezii. Aby si uživatel mohl zakoupit a přečíst e-knihu, musí se zaregistrovat (a zadat poměrně velké množství osobních údajů jako adresu, místo bydliště nebo telefonní číslo) a stáhnout proprietální aplikaci Wooky, která je dostupná pouze pro zařízení iPhone/iPad, PC a zařízení s operačním systémem Android nebo Windows Mobile. Wooky tedy nepodporuje klasické čtečky e-knih52 a nenabízí ani podporu žádného více rozšířeného formátu. Umožňuje pouze importovat e-knihy, které jsou k dispozici ve vnitřní paměti přístroje nebo paměťové kartě ve formátu ePub/PDF bez DRM. Wooky také umožňuje registrovat pouze omezený počet zařízení (maximum je šest). Platba probíhá pouze online. Uživatel může zaplatit buď kartou nebo přes mobil pomocí prémiových SMS.53

• WKnihy (http://www.wknihy.cz/) Portál WKnihy byl zpřístupněn v březnu 2010 a oproti jiným e-shopům má v současnosti poměrně malou nabídku titulů. Nabízí i ukázky jednotlivých e-knih, které si může stáhnout i neregistrovaný uživatel. Samotné e-knihy jsou nabízeny ve formátu mobi nebo prc. Jsou tedy dostupné pro

52

V budoucnu sice plánuje zveřejnění knih v PDF formátu se sociálním DRM, ovšem pouze se souhlasem nakladatelů nebo autorů knihy. 53 Odešle se požadovaný počet SMS o určité hodnotě, dokud se nezaplatí kompletní cena knihy.

38

platformu Mobipocekt a Kindle. Wknihy také nabízí službu „Odesílání do Kindle“, kterou uživatel najde po přihlášení ve svém profilu. Uživatel si může vybrat z několika nabízených způsobů platby. Buď offline (převodem na účet) nebo online (platba platební kartou, přes eKonto nebo z tzv. Wkreditu).

4.2 E-knihy zdarma

• Česká elektronická knihovna (http://www.ceska-poezie.cz/cek/) Česká elektronická knihovna je plnotextová databáze poezie 19. a počátku 20. století, která v současné době nabízí 1700 zpřístupněných sbírek. Pro přístup k plným textům musí uživatel podstoupit jednoduchou registraci, ale poté může využít fulltextové vyhledávání, práce s rejstříky a různé možnosti nastavení vyhledávacích dotazů. Texty jsou zobrazeny ve formátu html., s možností uložení příslušné části nebo jejího vytištění. Počet uložení/vytištění je ale limitován na 5 za den.

• Čtenářský deník (http://www.ctenarsky-denik.com) Čtenářský deník je web zabývající se literaturou. Umožňuje sdílení recenzí knih, životopisů autorů a nabízí seznamy doporučované četby pro základní a střední školy. Jeho součástí je pak také několik desítek e-knih ke stažení ve formátu PDF. Jedná se především o díla Karla Čapka, pohádky, odborné knihy a několik časopisů. Velké množství titulů je přejatých ze stránek Městské knihovny v Praze nebo jsou to odkazy na originální úložiště e-knih. Kvůli velkému množství reklam jsou však stránky poměrně nepřehledné. • Dobre-knihy.cz (http://www.dobre-knihy.cz/zdarma/) Dobré-knihy jsou internetové knihkupectví, které na svých stránkách nabízí ke stažení 20 knih zdarma ve formátu PDF. V převážné většině se jedná o volná díla a hodně jich pochází ze serveru Palmknihy.cz.

39

E-knihy jsou v různé kvalitě – u některých můžeme narazit jen na základní text bez nějakých větších typografických úprav, další jsou ve zkrácené verzi a některé nejdou stáhnout vůbec. Knihkupectví na svých stránkách nabízí k prodeji i čtečky (Kindle, Nook, PocektBook nebo Prestigio).

• E-knihovna (http://www.mlp.cz/digi/) E-knihovna je projekt městské knihovny v Praze, která nabízí digitalizovaná díla K. Čapka, Němcové, Máchy,54 A. C. Doyla a 35 pohádek nejrůznějších autorů. Knihy jsou ke stažení v širokém výběru formátů jako je PDF, prc, ePub, pdb, html, rtf nebo txt. Knihovna v rámci projektu nabízí k on-line nahlédnutí také přes 1000 knih o Praze. Některé jdou ale z důvodů autorsko-právní ochrany prohlížet jen na pobočkách knihovny.

• Google Books

(http://books.google.cz/)

Služba společnosti Google funguje jako klasický webový prohlížeč, který však vyhledává mezi miliony digitalizovaných titulů. V rámci partnerských programů spolupracuje s velkými knihovnami a také s nakladatelstvími. Nejvíc digitalizovaných děl je v angličtině, ale velké množství materiálů můžeme najít i v českém jazyce. Tituly jsou rozdělené do tří kategorií podle dostupnosti – díla bez náhledu (pouze záznam), s omezeným náhledem (zpřístupněny např. jen jednotlivé kapitoly nebo obsahy) a s úplným náhledem. Posledně jmenované je také často možné stáhnout zdarma ve formátu PDF. Google books pak poskytují další užitečné funkce jako je např. fulltextové vyhledávání, odkazy na knihy v knihkupectvích a knihovnách nebo uživatelské recenze a systém hodnocení. Brzy by mělo také přibýt celých 200 000 nově digitalizovaných historických titulů z archivu Národní knihovny ČR a Slovanské knihovny, které bude český Google digitalizovat v rámci projektu Národní digitální knihovna.

• NeCTEME.cz (http://www.necteme.cz/) NeCTEME je nový server zpřístupněný v říjnu 2010, který na jednom místě nabízí ke koupi klasické knihy, e-knihy, čtečky e-knih a e-časopisy. Ke koupi sice nabízí pouze 54

Knihovna digitalizovala téměř celé jeho dílo – včetně méně známých titulů.

40

jeden román, ale k dispozici je přes 350 e-knih zdarma ke stažení ve formátech pdb, ePub a PDF. • NeKnihy (http://www.neknihy.cz/user/index.asp) NeKnihy jsou webem nakladatelství a knihkupectví nevázané literatury – NonLibri, kteří na svých stránkách kromě publikování e-knih poskytují také informace o autorech, recenze, ukázky děl, chat nebo inzerci. Poskytují možnost především pro začínající autory, kteří chtějí svá díla publikovat a zpřístupnit veřejnosti, ale v nabídce můžeme najít i díla známých českých autorů (např. M. Žambocha). Koupě a komunikace probíhá přes e-mail a uživatel může zaplatit složenkou, převodem na účet nebo přes GSM banking. V současné době však ukončili svou funkci elektronického knihkupectví a web prochází úpravami. Ve výsledku by se měl stát spíše komunikačním centrem. • Palmknihy.cz (http://palmknihy.cz/free/index.php) Palmknihy jsou původní stránky, které vznikly v roce 2000 a ze kterých se vydělila na podzim 2010 jejich komerční odnož. V současné době nabízí zdarma ke stažení 3442 titulů v češtině a slovenštině ve formátech PalmDoc, Mobi, PDF a ePub. Většinu e-knih tvoří beletrie, ale můžeme najít i naučnou a odbornou literaturu nebo poezii.

• RoboVa stránka o knihách (http://www.robov.knihy.szm.com/) RoboVa stránka o knihách je web slovenského autora, který se zabývá knihami, uvádí zajímavé odkazy, články nebo nakladatelství a podobně. Web je pouze rozcestník, obsahuje linky na jednotlivé tituly (většinou na 4share.com, popřípadě podobné hostingové servery). V současnosti nabízí odkazy na tituly od několika desítek autorů a nejrůznějších žánrů od beletrie, přes fantasy až po komixy. Nevýhodou stránek je pouze jejich základní úprava pomocí rámců a nepřehlednost.

• Root.cz

(http://www.root.cz/knihy/)

Serveru Root.cz, který se zabývá IT tematikou (Linux, Open source technologie, …). Vytváří také svou vlastní e-knihovnu, která obsahuje volné tituly s IT tematikou, příručky, manuály atd. V současné době obsahuje přes 170 titulů, které jsou k dispozici ke stažení ve formátu PDF.

41

• xBOOK.cz (http://xbook.cz/) Svojí e-knihovnu také vytváří server xBOOK.cz, který se zabývá kromě e-knih také žurnalistikou a literaturou. Ve své knihovně nabízí především klasická díla a volně dostupné a šiřitelé tituly ve formátu PDF. Velké množství titulů pochází ze serveru Palmknihy.cz.

• http://www.agathachristie.szm.com/ Stránka zatím obsahuje 13 knížek Agathy Christie ve formátu Doc. Díla jsou v pěkné úpravě i s titulní barevnou obálkou.

• http://cybernspace.euweb.cz/knihovna.html Web obsahuje soukromou sbírku 28 knih volně zpřístupněných na internetu. Jedná se především o díla s japonskou tematikou v češtině a angličtině. Všechny jsou ve formátu PDF.

• http://www.sds.cz/docs/knihy.htm Stránky obsahují e-knihovnu SDS (Strany demokratických socialistů). Zpřístupněné a volně ke stažení jsou zde úryvky, části, vybrané kapitoly i celé e-knihy. Tématika titulů odpovídá názvu stránky – obsahuje díla autorů jako je např. Engels, Lenin, Marx, Trockij a další. Texty jsou dostupné ve formátu htm. a ke čtení v internetovém prohlížeči (je možné je kopírovat). V roce 2004 byl vývoj stránky ukončen a nyní probíhá aktualizace pouze nepravidelně (naposledy v červnu 2009).

42

5. Prognóza možného budoucího vývoje V této poslední části své práce bych se chtěla pokusit za pomoci poznatků z předchozích kapitol o určitý nástin možného budoucího vývoje e-knih u nás. Ačkoli e-knihy u nás jsou stále spíše okrajovým médiem, situace se přece jen začíná postupně měnit. E-knihy jsou častým námětem v hromadných médiích, což přispívá k rozšíření povědomí o nich i mezi širší veřejnost. A ačkoli jsou Češi zatím ve vztahu ke knihám spíše konzervativní, z výzkumu vyplynulo, že se ale novým technologiím nebrání a jsou ochotni je vyzkoušet. [35] Mění se také postoj nakladatelů a autorů. Určitou výhodou pro e-knihy v současné době by mohlo být i plánované zvýšení DPH na klasické knihy.55 Díky tomu by došlo ke zdražení klasických knih a e-knihy, které většinou stojí asi 70% z původní ceny, by se tak mohly stát řešením pro více čtenářů. Vliv na současnou situaci má i spuštění hned několika nových obchodů s e-knihami krátce po sobě. Každý z prodejců e-knih má většinou specifický obchodní model, hodně z nich používá různé formáty e-knih a s nimi spojené DRM. A každý se také snaží co nejvíce prosadit na zatím velmi malém trhu s e-knihami u nás. V souvislosti s tím může nastat hned několik variant a velký vliv budou mít právě formáty e-knih, které jednotliví prodejci podporují. Jednou z možností je, že jeden z prodejců získá většinu na trhu a zbytek se bude víceméně vyvíjet podle něj. Takovou taktiku nasadil projekt ebux.cz od společnosti Euromedia, inspirovaný Amazonem. Vytvořil vlastní proprietální softwarovou čtečku a formát a v červu 2011 chystá na trh uvést také hardwarovou čtečku e-knih v nákladu několika tisíc kusů. V porovnání s ostatními prodejci je asi nejlépe zajištěný jak finančně, tak i z pohledu nabídky, protože může poskytnout tituly z vlastní edice. Pokud by se mu to povedlo, stal by se jedním z leadrů na trhu. Každý uživatel, který si koupí jeho čtečku by se zároveň automaticky stal i jeho zákazníkem. A nakladatelé, kteří budou chtít v budoucnu své tituly převést do elektronické podoby a distribuovat, se obrátí na toho, kdo jim zajistí největší potenciální čtenářskou základnu a osvědčený distribuční model. Teď už zbývá pouze počkat, zda Euromedia nabídne dostatečný výběr titulů, kvalitní čtečku a podaří se jí oslovit širokou cílovou skupinu uživatelů.

55

E-knihy jsou v současnosti zdaněny 20% jako služba.

43

Konkurencí pro model Euromedie bude pravděpodobně jeden z nejrozšířenějších formátů, a to PDF a ePub od Adobe, které v současnosti používají Plmknihy.cz, eReading.cz, eLibellus, knihkupectví Libri a nově ho bude zřejmě využívat i projekt knihkupectví Kosmas. Ten by měl mimo jiné podporovat i formát mobi., který je kompatibilní s Kindle. Díky tomu by mohl získat další zákazníky mezi poměrně početnou skupinou vlastníků Kindle u nás a stát se tak zřejmě největším konkurentem pro ebux.cz společnosti Euromedia. S největší pravděpodobností tedy vzniknou dvě silné strany, a to distributoři využívající formáty PDF/ePub od Adobe a distributoři využívající Wooky. Jiná situace by ovšem nastala s příchodem zahraničního projektu, jako je např. Amazon, na český trh. Zatím se však zřejmě nic takového neuskuteční. Malý český trh je pro giganty jako Amazon, Google nebo Kobo, který se chystá otevřít nové obchody s e-knihami v Evropě, stále nezajímavý. Nejsem zastánce optimistických teorií, že za pět let budou e-knihy: „…tvořit v Česku 50 procent všech prodaných knih“. [63] Myslím si ale, že e-knihy se během pěti až deseti let ustálí na českém trhu a určité procento z celkového trhu s knihami rozhodně tvořit budou. Vzrůstá povědomí o e-knihách, počet majitelů zařízení, které umožňují jejich zobrazování (ať už to jsou čtečky, smartphony nebo PC) a počet obchodů, které nabízí e-knihy. A pokud bude některý obchod mít dostatečnou nabídku, jednoduché uživatelské rozhraní, metody platby a DRM, které nebude příliš omezovat uživatele, tak si myslím, že má velice slušnou šanci přetáhnout i určité procento lidí, kteří zatím shánějí e-knihy nelegálně na internetu.

44

Závěr Ve své práci jsem se především snažila analyzovat současný, poněkud chaotický stav e-knih u nás a vytvořit pokud možno ucelený pohled na aktuální situaci. V rámci lepší přehlednosti jsem také vytvořila seznam zdrojů, kde může uživatel získat e-knihy v českém jazyce. Prvním problémem, na který jsem při tvorbě práce narazila, byla samotná definice e-knihy. V současné době totiž žádné jednotné a oficiálně uznávané vymezení neexistuje. Nejčastěji je e-kniha charakterizována jako elektronická verze klasické knihy, ne jako nové médium. Z toho pak často plynou problémy např. v přístupu k e-knihám z pohledu autorského zákona. E-knihy jsou v něm brány na jednu stranu jako klasické knihy, ale vztahují se na ně jiná práva, takže je není možné půjčit, zdědit nebo dále prodat. V současné nepřehledné situaci mají problém se vyznat především noví uživatelé. Ještě nedávno u nás byly e-knihy výsadou spíše nadšenců. A najednou se v krátkém čase objeví hned několik obchodů s e-knihami a každý používá jiné DRM, formáty atd. To jsou pouze jedny z mnoha problémů, který musí e-knihy u nás řešit. Dalšími jsou např. postoj nakladatelů, různé podporované formáty a čtečky, nedostatečná nabídka titulů nebo nelegální stahování. Tyto problémy jsou však víceméně stejné jako ve světě. V ČR je však poměrně specifický přístup ke knihám. Pro velké množství českých čtenářů je kniha určitý artefakt, který mají tendenci hromadit a fyzicky vlastnit. Proto jsou v přístupu k e-knihám spíše opatrní. E-knihy si tedy v ČR stále spíše hledají své místo a čtenáře. Se spuštěním nových obchodů s e-knihami v roce 2010 se dostavila vlna nadšení a články, které předpovídaly brzký konec klasických knih, nakladatelů nebo knihkupectví. Pak však situace poněkud vychladla a ke slovu se dostaly pochybnosti, jestli se u nás vůbec e-knihy ujmou. Objevily se argumenty, že e-kniha nikdy nemůže nahradit pocit z klasické knihy, její „vůni“, zvuk otáčených stránek a podobně. V současné době však převládá zřejmě nejrozumnější názor, že e-knihy a klasické knihy mohou existovat vedle sebe.

45

Použitá literatura [1]

ABC-CLIO.com [online]. c2004-2010 [cit. 2011-04-17]. ODLIS - Online Dictionary for Library and Information Science. Dostupné z WWW: .

[2]

Adobe [online]. c2011 [cit. 2011-04-23]. Adobe Content Server. Dostupné z WWW: .

[3]

Adobe [online]. c2011 [cit. 2011-04-17]. Portable Document Format (PDF). Dostupné z WWW: .

[4]

Adobe [online]. December 6, 2010 [cit. 2011-04-17]. Google adopts Adobe eBook DRM. Dostupné z WWW: .

[5]

Amazon.com [online]. c2011 [cit. 2011-04-20]. Kindle Wireless Reading Device, Wi-Fi, Graphite, 6" Display with New E Ink Pearl Technology - includes Special Offers & Sponsored Screensavers. Dostupné z WWW: .

[6]

AUST, Ondřej. Sedmina Čechů na internetu by vyměnila celou svou knihovnu za e-knihy. Kdyby byly na trhu. Médiář.cz [online]. 23. 03. 2011, [cit. 2011-04-25]. Dostupný z WWW: . ISSN 1804-7238.

[7]

Barnes & Noble Annual Report 2010 [online]. New York: Barnes & Noble, 2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

[8]

BIBA, Paul. Amazon to launch library lending for Kindle books. TeleRead [online]. April 20, 2011, [cit. 2011-04-25]. Dostupný z WWW: .

[9]

BIBA, Paul. NetLibrary ebooks now compatible with the Nook, Daily Edition and other ereaders. TeleRead [online]. January 14, 2010, [cit. 2011-04-23]. Dostupný z WWW: .

[10]

Business.center.cz [online]. c1998 [cit. 2011-04-25]. Autorský zákon. Dostupné z WWW: . ISSN 12137235.

46

[11]

CROCE, Nicholas . Fighting E-book Piracy With Advertising. The Gatekeeper Post [online]. 2011, [cit. 2011-04-25]. Dostupný z WWW: .

[12]

Česká elektronická knihovna [online]. c2005 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[13]

Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2011-04-25]. Mobilní telefonní síť. Dostupné z WWW: .

[14]

Český statistický úřad [online]. 30.11. 2010 [cit. 2011-04-17]. Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010. Dostupné z WWW: .

[15]

Čtenářský deník [online]. c2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[16]

Č.T.E.! : České Texty Elektronicky [online]. 10/10/99 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW:

[17]

Digibooks.cz [online]. 2003 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[18]

Dobréknihy.cz [online]. c1997 [cit. 2011-04-20]. Elektronické knihy ke stažení ZDARMA nebo do 100Kč. Dostupné z WWW: .

[19]

DOČEKAL, Daniel. 1. dubna 2011 zahajuje nakladatelský dům Euromedia Group prodej e-knih na www.ebux.cz. FeedIT.cz [online]. 29. 3. 2011, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: .

[20]

E-knihy 2011: vyrovnaný souboj s tradičními papírovými nosiči. Marketingové noviny [online]. 11. 2. 2011, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: .

[21]

Elektronické knihy, e-knihy, e-book | eReading [online]. c2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[22]

Elektronické knihy, eKnihy, eBook, knihkupectví - eLibellus [online]. 2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[23]

Ebux.cz : vaše elektronické knihy! [online]. c2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

47

[24]

FALADOVÁ, Adéla. Evropská digitální knihovna a autorské právo - 1. Čtenář : měsíčník pro knihovny [online]. 2008, 60, 4, [cit. 2011-04-25]. Dostupný z WWW: .

[25]

FALADOVÁ, Adéla. Evropská digitální knihovna a autorské právo - 2. Čtenář : měsíčník pro knihovny [online]. 2008, 60, 5, [cit. 2011-04-25]. Dostupný z WWW: .

[26]

GALANTE, Joseph; BURROWS, Peter. Amazon.com Kindle Sales Are Said to Exceed Estimates. Bloomberg Businessweek [online]. December 23, 2010, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: .

[27]

GfK MRI [online]. 2010 [cit. 2011-04-17]. Press Release: eReader Ownership By Adults Nearly Triples in Less Than Two Years. Dostupné z WWW: .

[28]

HOFFELDER, Nate. HarperCollins take first step to kill off ebook libraries. The Digital Reader [online]. February 25th, 2011, [cit. 2011-04-23]. Dostupný z WWW: .

[29]

HOFFELDER, Nate. O’Reilly report ebooks 88% of sales. The Digital Reader [online]. February 24th, 2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupný z WWW: .

[30]

HOMOLA, Jan. Elektronická distribuce a formáty knih. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2010. 69s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

[31]

International encyclopedia of information and library science. edited by John Feather and Paul Sturges. 2nd ed. London : Routledge, 2003. 23, 688 s. ISBN 0415259010.

[32]

KATOLICKÝ, Arnošt. EBooks - elektronické knihy [online]. 27. 11. 2010 [cit. 2011-04-25]. CLOUD a EBooks. Dostupné z WWW: .

[33]

KONEČNÝ, Gustav. Jak se mění velikost zakázek na americkém trhu. Svět tisku [online]. c2004 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: .

[34]

KOVALÍK, Jan. České e-knihy nebudou, nikdo je nechce, tvrdí knihkupci. Aktuálně.cz [online]. 18. 2. 2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: .

48

[35]

KRUPKA, Jaroslav. E-čtečky mají šanci, ale jsme na začátku, říká výzkum. Marketing & Media [online]. 22. 3. 2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-7693.

[36]

MALÝ, Ondřej. Češi si oblíbili chytré telefony a operátoři si mnou ruce. Hospodářské noviny [online]. 28. 2. 2011, 2000 [cit. 2011-04-25]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-7693.

[37]

MEADOWS, Chris. DRM: A TeleRead primer. TeleRead [online]. December 6, 2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: .

[38]

Městská knihovna v Praze [online]. c2010 [cit. 2011-04-20]. E-knihovna. Dostupné z WWW: .

[39]

Ministeerstvo kultury [online]. c2007 [cit. 2011-04-25]. Směrnice EU o autorském právu a právech souvisejících s právem autorským. Dostupné z WWW: .

[40]

MOLLY, Joss. E-book Aficionados: Who Uses E-Reading Technologies. The Seybold Report [online]. 8/9/2010, Vol. 10, Iss: 15 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 15339211.

[41]

Nakladatelství Libri [online]. c2001 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[42]

Nečteme.cz : eBook čtečky, eKnihy, eČasopisy, Knihy [online]. c2010 [cit. 2011-0420]. Dostupné z WWW: .

[43]

NISO [online]. C2011 [cit. 2011-04-17]. ANSI/NISO Z39.7-2004: Information Services and Use: Metrics & statistics for libraries and information providers - Data Dictionary. Dostupné z WWW: .

[44]

No Shelf Required : A moderated discussion of the issues surrounding eBooks, for librarians and publishers [online]. April 20th, 2011 [cit. 2011-04-25]. 66% of Public Libraries in US offering eBooks. Dostupné z WWW: .

[45]

NonLibri / Neknihy [online]. c2002 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[46]

Palmknihy.cz [online]. c2000 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

49

[47]

Palmknihy : Knihy ve Vaší dlani [online]. c2000 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[48]

Project Gutenberg : free ebooks online download for iPad, Kindle, Nook, Android, iPhone, iPod Touch, Sony Reader [online]. 1971-2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[49]

Rajknih.sk/cz : vaše elektronické knihy! [online]. 2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[50]

RoboVa stránka o knihách [online]. 2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[51]

Root.cz : informace nejen ze světa Linuxu [online]. c1998 [cit. 2011-04-20]. Elektronická knihovna. Dostupné z WWW: .

[52]

ROSENBLATT, Bill. E-publishing´s ticking time bomb: DRM. The Seybold Report. January 20, 2009, Vol. 9, Iss: 2, s. 2-3. Dostupné z WWW: .

[53]

ROTHMAN, David. Making Social DRM work for e-books - with maximum privacy protection. TeleRead [online]. April 30, 2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: .

[54]

SČKN - Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online]. 10. 02. 2011 [cit. 2011-0425]. Základní data o knižní produkci v ČR za rok 2010. Dostupné z WWW: .

[55]

SČKN - Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online]. 29. 03. 2010 [cit. 2011-0425]. Ztráty způsobené pirátstvím. Dostupné z WWW: .

[56]

SPECTOR , MIKE; TRACHTENBERG, JEFFREY A. Chapter 11 for Borders, New Chapter for Books. The Wall Street Journal : Media & Marketing [online]. 12. 2. 2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: .

[57]

The Association of American Publishers [online]. 16 February 2011 [cit. 2011-0425]. AAP Publishers Report Strong Growth in Year-to-Year, Year-End Book Sales. Dostupné z WWW: .

[58]

TRÁVNÍČEK, Jiří. Česká čtenářská krajina ze statistického pohledu. HOST. 2011, 27, s. 46-50. ISSN 1211-9938.

50

[59]

TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a čtení v ČR (2010). [online prezentace]. 2010 [cit. 2011-03-15]. Dostupný z WWW: .

[60]

V Česku roste poptávka po elektronických knihách. České noviny [online]. 7. 9. 2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-5003.

[61]

VASSILIOU, Magda; ROWLEY, Jennifer. Progressing the definition of "e-book". Library Hi Tech [online]. 2008, Vol.26, Iss: 3, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 07378831.

[62]

Virtually there? E-books in UK academic libraries. Program: electronic library and information systems [online]. 2002, Vol. 36, Iss: 4, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 0033-0337.

[63]

VYLEŤAL, Martin. Porodní bolesti elektronických knih. Lupa.cz [online]. 23. 3. 2011, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702.

[64]

WKnihy [online]. 2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[65]

XBOOK.cz - knihy : Server především o knihách, literatuře, žurnalistice a věcech souvisejících [online]. 2009 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

[66]

YouTube [online]. 24. 02. 2010 [cit. 2011-04-25]. Neonode zForce Demo. Dostupné z WWW: . [online video]

[67]

ZANDL, Patrick. Euromedia spouští Ebux a má velké ambice s elektronickými knihami. Lupa.cz [online]. 30. 3. 2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702.

51