Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství

SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ KONKRÉTNÍHO PODNIKU

STOCK HOLDING IN CONCREATE COMPANY

Diplomová práce

Bc. Vladislav Šuba Vedoucí práce: Doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc. Brno 2006

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Name of the diploma thesis: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Bc. Vladislav Šuba Skladové hospodářství konkrétního podniku Stock holding concreate company Podnikového hospodářství Doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc. 2006

Anotace Předmětem

této

diplomové

práce

„Skladové

hospodářství

konkrétního

podniku“ je analýza skladového hospodářství ve vybrané firmě. První část práce je zaměřena na popis dosavadních poznatků z oblasti zásob včetně jejich řízení a skladování. V druhé části pak hodnotím organizaci skladování a způsob řízení zásob ve firmě KOTONA s.r.o.. Cílem práce je předložit vhodné návrhy, které povedou ke snížení podnikových nákladů na zásoby a jejich skladování.

Annotation The goal of submitted thesis „Stock holding in concrete company“ is to analyze stock holding in chossen firm. The first part is concentrated on description of actual knowledge of stock, including stock control

and

storage. In the second part I analyse warehousing management and the used method of inventory kontrol in the company KOTONA s.r.o. The purpose of this is to submit suitable suggestions which will provide decrease of costs of stock and storage.

Klíčová slova Logistika, skladování, skladové hospodářství, zásoby, řízení zásob

Keywords Logistics, warehousing, stock holding, inventory, stock management

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Skladové hospodářství konkrétního podniku vypracoval samostatně pod vedením Doc. Ing. Antonín Stehlíka, CSc. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 20. dubna 2006

vlastnoruční podpis autora

4

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Doc. Ing. Antonínu Stehlíkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce, dále pak vedení firmy KOTONA s.r.o. za možnost použití interních materiálů k vypracování této práce.

5

OBSAH O BS AH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1

2

3

ÚVOD DO LOG IS TIKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.1

VZNIK

1.2

VYMEZENÍ

1.3

STAV

1.4

ZAŘAZENÍ

LOGISTIKY

LOGISTIKY V

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

LOGISTIKY VE STRATEGII PODNIKU

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

ZÁ S OBY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.1

ČLENĚNÍ

2.2

DRUHY

ZÁSOB A JEJICH FUNKCE

ZÁSOB

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Ř Í ZEN Í ZÁS OB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3.1

ČASOVÉ

3.2

ŘÍZENÍ

HLEDISKO ŘÍZENÍ ZÁSOB .................................................................

20

HLADINY ZÁSOB ..............................................................................

21

3.2 .1

Ob ra tov é zás oby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

3.2 .2

S igná ln í zásoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.2 .3

Po jis tná zásoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

3.2.3.1

4

A HISTORICKÝ VÝVOJ

Bullwhip effect ......................................................................................28

3.3

OPTIMALIZACE

3.4

MODERNÍ

ZÁSOB ................................................................................

METODY ŘÍZENÍ ZÁSOB V PODNIKU

29

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

3.4 .1

Ř íz en í zá sob m e todou A B C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

3.4 .2

Ř íz en í zá sob m e todou „ ju s t- in- time “ (JI T ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

3.4 .3

V yu ž ití konce p tu „modu la r sou r cing“. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

S KLADOVÁN Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4.1

DRUHY

4.2

ZÁSADY

SKLADŮ

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

VÝBĚRU SKLADOVACÍCH KAPACIT

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

4.2 .1

V e likos t s k ladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

4.2 .2

Po č e t sk ladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

4.2 .3

Sou krom ý ve r sus v eř e jný s k lad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

4.3

SYSTÉMY

SKLADOVÁNÍ ...............................................................................

40

4.3 .1

Vo ln é u s k ladn ěn í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

4.3 .2

S toho vé us kladn ěn í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.3 .3

S k ladován í z bož í v regále ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.4

ČINNOSTI

VE SKLADOVÁNI ..........................................................................

43

4.4 .1

P ř esun p rodu k tů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

4.4 .2

U sk ladn ěn í p roduk tů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

4.4 .3 4.5 5

6

7

P ř enos in for mac í a ne efe k tiv ita ve s k lado ván í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

SKLADOVÁ

TECHNOLOGIE

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

S PO LEČNO ST KO TONA S.R. O. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 5.1

PŘEDSTAVENÍ

5.2

SORTIMENT

5.3

HOSPODÁŘSKÁ

SITUACE PODNIKU

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

5.4

ORGANIZAČNÍ

STRUKTURA FIRMY

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

SPOLEČNOSTI

FIRMY

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

KOTONA S . R . O . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

ZÁ S OBY V PODN IKU A J EJ ICH Ř Í ZEN Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 6.1

NÁKUP

ZÁSOB ...........................................................................................

6.2

ANALÝZA

6.3

ROZDĚLENÍ

6.4

ŘÍZENÍ

ZÁSOB

54

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

ZÁSOB METODOU

A BC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

ZÁSOB ...........................................................................................

58

6.4 .1

Ř íz en í zá sob v ýrob ků REH AU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

6.4 .2

S tano ven í ob jednac ího mno žs tv í a o kamž ik ob je dnán í. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

6.4 .3

Zm ěna ná k ladů po za ved eném náv rhu ob jednání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

6.4 .4

Ana lý za vý sle dků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

PR OC ESY S KLADOVÁN Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 7.1

PŘÍJEM

7.2

SKLADOVÁNÍ

7.3

NÁVRHY

A KONTROLA KVALITY DODÁVEK

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

HOTOVÝCH VÝROBKŮ A EXPEDICE

ZLEPŠENÍ SKLADOVÁNÍ

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

ZÁ V ĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 S EZNAM OBRÁ ZKŮ A TA BU LEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 S EZNAM GRA FŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 S EZNAM POU ŽI TÉ LITERA TURY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 S EZNAM PŘ ÍLOH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

7

ÚVOD Rozvoj podnikání, zejména malých a středních firem, má pro Českou republiku mimořádný význam. Ke zdárnému rozvoji těchto firem je zapotřebí jejich zdravý vývoj a správné fungování všech jejich částí. Jednou z částí tohoto komplexního systému je i skladové hospodářství, které přispívá nemalou měrou ke konkurenceschopnosti těchto firem.

Předmětem této diplomové práce skladové hospodářství konkrétního podniku. Skladové hospodářství je široký pojem, který v sobě zahrnuje správu skladů, řízení průběhu skladování, držení vhodného množství zásob na skladě, přenos informací, příjem a výdej zboží a zajištění vhodné skladové technologie. Jedná se tedy o řadu logistických činností a procesů, které v současné době získávají rostoucí význam. I když si je velká část tuzemských podniků toho vědoma, nejsou tyto poznatky v plné míře využívány v každodenní hospodářské praxi.

Téma této diplomové práce jsem si vybral záměrně proto, že tato problematika nabývá na významu v podnikatelské praxi a spatřuji zde možnou cestu, jak se uplatnit v konkurenci na trhu práce.

Proto je cílem této diplomové práce analýza skladového hospodářství ve vybraném podniku, která povede k zjištění případných nedostatků v oblasti skladování a řízení zásob. Tak jako je skladové hospodářství širší pojem a je možné ho nejrůzněji členit podle zadaných kritérií, tak i řízení zásob je možné rozčlenit a kategorizovat. Proto jsem se zaměřil právě na kategorii, která má největší vliv na celkový podíl zásob a tudíž i vliv na celkové hospodaření podniku.

Na základě kritického posouzení současného stavu v konkrétní firmě předkládám vhodné návrhy a doporučení, které povedou k odstranění nalezených nedostatků v

oblasti

vnitropodnikových činností. Dále pak na základě teoretických poznatků a jejich vhodné aplikaci provedu snížení nákladů spojených se zásobami a se skladováním.

8

V teoretické části analyzuji dosavadní poznatky z oblasti logistiky a skladového hospodářství. V první kapitole je naznačen historický vývoj logistiky, možné přístupy definování logistiky a její úlohu v podnikových činnostech. V závěru kapitoly je nastíněn současný stav využití logistiky v České republice. V druhé a třetí kapitole se věnuji zásobám a jejich řízení. Udržování zásob, čerpání zásob a objednací systémy jsou nedílnou součástí tohoto řízení. Na závěr této kapitoly jsou naznačeny moderní přístupy k řízení zásob. Závěrečná část teoretických poznatků se věnuje organizaci skladování a dále pak dalším přístupům s tím souvisejících.

V praktické části se snažím o uplatnění poznatků uvedených v teoretické části diplomové práce ve společnosti KOTONA s.r.o., která s laskavým svolením poskytla cenné informace a materiály. Na základě druhu výroby a na základě cyklu spotřeby zásob společnosti KOTONA s.r.o. jsem si stanovil následující hypotézu:

Vhodná aplikace teoretických poznatků povede ke snížení nákladů spojených se zásobami a jejich skladováním v období cyklu stavební aktivity.

Při zpracování diplomové práce používám metody popisné v teoretické části, kde mapuji jednotlivé způsoby řízení zásob. V praktické části pak na základě teoretických poznatků využívám prvky finanční analýzy a rozboru vnitřních dat

pomocí

metody

objektivního

(statistické

metody)

a

subjektivního

hodnocení.

Ve své práci vycházím zejména z odborné literatury a interních materiálů firmy KOTONA s.r.o..V případě, že by se některý z předpokladů nepotvrdil a uvedená hypotéza nevedla k uspokojivým výsledkům, poslouží tato práce čtenáři jako návod k analýze problematiky řízení hladiny zásob.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Úvod do logistiky Skladové hospodářství, které je tématem mé diplomové práce, je jedním z důležitých prvků logistiky. Proto se pokusím nejdříve nastínit vznik a historický vývoj této vědní disciplíny a dále stručně poukázat na její současný stav.

1.1 Vznik a historický vývoj Slovo logistika bylo odvozeno od řeckého základu „logos“, což můžeme přeložit jako rozum či počítání. Rozšíření tohoto pojmu nastalo v 15-16. století, kdy se později ustálilo označení matematická logistika. Široké praktické uplatnění v této době našla logistika především ve vojenství. Jednalo se zde především o přípravu vojsk na polní tažení. S tímto polním tažením byly spojeny určité problémy, jako ubytování nebo zásobování, které musela logistika v raných počátcích řešit.

I moderní logistika, jak ji známe dnes, měla kořeny ve vojenství. Počátky moderní logistiky

můžeme

datovat do období II.

světové

války,

kdy

spojenecké armády potřebovaly řešit náročný přesun materiálu na dlouhé vzdálenosti. V této době můžeme začít mluvit o logistice jako vědě, protože součástí logistiky byly také některé vědní obory (např. operační analýza) které se používají dodnes.

Po II. světové válce začíná logistika pronikat i do soukromé sféry. Zejména v USA došlo k uplatnění řady metod (metoda hromadné obsluhy, teorie zásob, teorie her a další), které sloužily k rychlejšímu rozvoji tohoto vědního oboru. Všechny tyto disciplíny přispěly ke zdokonalení systému logistiky, zaměřené

10

především v této době na překonávání značných vzdáleností surovin a materiálu. 1

Období let 1950 – 1970 můžeme označit jako etapu formování logistické teorie a její postupné aplikace v praxi. V této době se logistika stala nejen doménou

USA,

ale

také

některých

jiných

zemí

především

v Evropě.

Významnou příčinou rozmachu logistiky v této době byl rozvoj hospodářství a postupný přechod od trhu výrobce, který je charakteristický výrobou omezeného sortimentu výrobků ve velkých množstvích, k trhu zákazníka. Na tomto trhu mohly uspět pouze firmy, které inovovaly své produkty a byly schopné svým zákazníkům nabídnout široký sortiment zboží a výrobků. Základem aktivit logistiky se stal distribuční systém a další vývoj ukázal, že součástí logistických systémů se nutně musí stát i informační podsystém, který je nedílnou součástí budoucí prosperity podniku.

Na konci

80. let nastaly významné politické změny v zemích centrálně

plánovaných ekonomik a v systému řízení hospodářství. Začalo zde docházet k postupné hospodářství.

transformaci

tohoto

systému

směrem

k systému

tržního

V těchto státech, mezi které můžeme zahrnout i Českou

republiku, se nově formovaná logistika začala postupně rozšiřovat a nabývat stále většího významu.

Koncem devadesátých let minulého století se logistika vyprofilovala jako vědní disciplína s orientací na tvorbu, řízení a organizování materiálových toků a dále pak na činnosti, které s toky zboží a informací souvisí.

1.2

Vymezení logistiky

V současné době není dosud přesně sjednocena definice logistiky a její vymezení v rámci společenských aktivit. Logistiku můžeme charakterizovat jako vědní disciplínu, která díky svému systémovému přístupu umožňuje

1

KON E ČNÝ, M. Logis tik a v s y s tému ř íz en í. 1999, s tr . 8

11

úspěšně nalézat řešení problémů, souvisejících se současnou hospodářskou praxí. Jelikož není upřesněn termín logistika, uvedu zde několik definic logistiky, tak jak ji vidí přední autoři tohoto oboru.

„Logistika se zabývá pohybem zboží a materiálů z místa vzniku do místa spotřeby a s tím souvisejícím informačním tokem. Týká se všech komponent oběhového

procesu,

tzn.

především

dopravy,

řízení

zásob

manipulace

s materiálem, balení, distribuce a skladování. Zahrnuje také komunikační, informační a řídící systémy.“ 2

Logistika je „ ucelené řešení a koordinace veškerých hmotných a nehmotných operací v rámci výrobních a oběhových procesů, které vznikají v důsledku dělby

práce

a

vztahují

se

ke

konkrétním

finální

produkci

respektive

k zakázce.“ 3

Podle European Logistics Association je logistika „ organizace, plánování, řízení a uskutečňování toků zboží počínaje vývojem a nákupem a konče výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.“ 4

Další definice tohoto pojmu můžeme najít v celé řadě publikací ať už domácích nebo zahraničních. Tyto definice se v detailech od sebe liší. Podstatou všech definic je však vždy organizace toků od zdroje surovin ke spotřebiteli a uspokojení požadavků trhu. Zjednodušeně řečeno, organizování těchto toků tak, aby požadovaný materiál v požadované kvalitě a množství byl dodán na dohodnuté místo v požadovaném čase s vynaložením vyhovujících nákladů. Toto optimum, které je požadováno, je určitým kompromisem mezi úrovní uspokojení zákazníků a co nenižšími logistickými náklady podniku.

2

D RAHOTSKÝ, I. , ŘE ZNÍ ČE K, B. Log is tika – p roc es y a jejic h ř íz en í 2003 s tr. 1

3

ST EHLÍK , A. Log istika – s tra teg ic k ý fa k tor mana že rs kého ú spě chu. 2002 s tr . 29

4

ST EHLÍK , A. Log istika – s tra teg ic k ý fa k tor mana že rs kého ú spě chu. 2002 s tr . 31

12

Nejedná se zde však jen o logistiku samotnou, ale i o logistické přístupy v celém systému řízení podniku, kam můžeme zařadit tvorbu strategických cílů, operativní plánování, přípravu výroby a distribuci výrobků zákazníkovi.

„Logisticky

myslet

a

konat

znamená

hledat

časové

úspory,

úspory

v nákladech, usilovat o účinné propojení aktivit zásobovacích, výrobních a obchodních, uplatňovat pružnou organizační strukturu, v rámci které probíhá logistický proces řízení.“ 5

1.3

Stav logistiky v ČR

Jak jsem už dříve zmínil, Česká republika dříve patřila do konce osmdesátých let minulého století mezi země s centrálně plánovaným hospodářstvím. V tomto

hospodářském

systému

se

problematika

zásobování,

dopravy,

skladování, expedice aj., zařazovala a soustředila v obchodním úseku. Protože zde působily pokřivené tržní vztahy, neplnila zde logistika patřičnou úlohu, tak jak jí plní dnes.

Po

transformaci

centrálně

plánované

ekonomiky

na

systém

tržního

hospodářství, ke kterému došlo v České republice po roce 1989, se změnilo i místo logistiky. Tak jak se do České republiky začaly postupně zavádět pojmy moderního řízení, marketing, management nebo public relations, začala se i logistika uplatňovat v rámci tržního systému. Ačkoliv si většina podniků začala uvědomovat její důležitost, nepatřila logistika mezi oblasti hlavního zájmu.

K lepšímu

postavení

logistiky

došlo

až

při

vstupu

velkých

nadnárodních společností, kde má logistika svoji nezastupitelnou funkci a díky tomu se začala uplatňovat i v celé ČR.

K širšímu uplatnění logistiky v podnikové praxi nadále brání především nedostatek vysoce vyškolených odborníků v této oblasti, zejména managerů,

5

KON E ČNÝ, M. Logis tik a v s y s tému ř íz en í. 1999, s tr . 14

13

úzce se specializujících na tuto činnost. Dále pak nedostatek finančních prostředků, které brání malým a středním podnikům investovat do této oblasti, zavádět moderní přístupy managementu

a uplatňování metod TQM, Just-in-

time a jiné.

Závěrem však můžeme konstatovat, že se situace v tomto odvětví nadále zlepšuje a díky rok od roku se zvyšujícím investicím se i logistika posouvá do pozice, která jí náleží v oblasti tržního hospodářství. Dále pak můžeme říci, že díky novému přístupu ekonomiky, zaměřenému na ekologii, se i v logistice můžeme dočkat řady změn.

1.4 Zařazení logistiky ve strategii podniku Při tvorbě strategie v podnikových činnostech má i logistika své nezastupitelé místo. Za základní atributy logistického přístupu ve strategii podniku můžeme označit tyto:

- trvalé úsilí vyvíjet a zkvalitňovat služby pro zákazníka, - věnovat náležitou pozornost logistickým nákladům, - zdokonalit řídící procesy, - řešit plánování tras distribučního systému.

V rámci tvorby strategie

podnikání je možno nalézt mnoho další atributů,

které mohou mít podobnou úlohu jako výše zmiňované. Cílem všech těchto atributů je ale především zvyšování zisku prostřednictvím přímého propojení logistických

činností

s podnikovou

strategií.

Logistika

v tomto

směru

podporuje úsilí v dosáhnutí konkurenčních výhod, ať už v rámci strategie podniku vedoucího k nízkým nákladům nebo strategii diferenciace.

Pak

základní otázka zní takto: „Co přinášejí naše logistické činnosti k posílení naší konkurenceschopnosti na našich trzích?“ 6 Odpověď na tuto otázku nám může naznačit obr.č.1

6

KON E ČNÝ, M. Logis tik a v s y s tému ř íz en í. 1999, s tr . 79

14

Obrázek č. 1: Provozování podnikových logistických strategií

Podn ikov á

Odvo zen í log is tický ch c ílů

Vývoj

s tra teg ie

pro vý r. ob la s ti a trh

log is tický ch s tra teg ií

Sp e c if ika c e

Z lep šen í průb ěhu

po žadov an é úrovn ě výkonu

Zj iš těn í a an a lýz a

Vý s tavb a sys té mu

V ypr acov ání

log is tický ch

c on tro llingu

p lánu op a tře n í

výkonů a n ák ladů P ra me n : KON EČNÝ , M. Log is tika v sy s tému ř íz en í. 1999, s tr . 80

Jak je již z obrázku patrné, logistika má mít v moderně řízeném podniku aktivní úlohu, která prostupuje komplexně celým systémem řízení společnosti. Je-li uplatňovaná správným způsobem, především v odvětvích, kde logistické náklady hrají významnou úlohu v nákladech, může být významným faktorem úspěšnosti. Tato skutečnost platí především v automobilovém průmyslu a dále pak v odvětvích se silnou orientací na zákazníka, kde se právě náklady můžou stát rozhodujícím faktorem. V rámci úsilí, které zde směřuje k silnější orientaci na zákazníka, se tyto společnosti někdy uchylují až k netradičním postupům, které směřují i logistickým inovacím.

Místo spolehlivých a

tradičně zavedených aktivit preferují zcela nové a prakticky nevyzkoušené postupy, které je mají přivést k vybudovaní konkurenční výhody a někdy i monopolní situaci na trhu.

15

Závěrem

můžeme

říci,

že

logistika

ve

své

nové

úloze

korektora

a

konkretizátora v procesu tvorby podnikové strategie se nebude dále zabývat komplexy navzájem souvisejících problémů. 7

7

PE RNI CA, P . Log is tika- v yme z en í a teor e tick é zák lad y. 1995, s tr . 27

16

2 Zásoby Problematika

volby

správných

rozhodnutí

v oblasti

zásob

patří

k nejrizikovějším oblastem podnikové logistiky. Stanovení potřebné úrovně zásob ve správném množství a správné struktuře je klíčovým předpokladem pro zajištění plynulé výroby a fungování podniku jako celku. Volba strategie řízení zásob je pak vysoce spojena s pojmy riziko a nejistota a proto je také součástí vysoké pozornosti podnikatelských subjektů. Odhaduje se, že zásoby tvoří 10 až 25% aktiv podniku. 8 Z toho je zřejmé, že i malé snížení zásob může znamenat významný ekonomický efekt pro podnik.

2.1 Členění zásob a jejich funkce Mezi zásoby zahrnujeme suroviny, materiál, nedokončenou výrobu, výrobky a zboží. Zásoby jsou součástí oběžného majetku a proto jsou charakteristické svou krátkodobostí.

Podle způsobu pořízení můžeme zásoby dělit na :

- zásoby nakupované od dodavatelů - zásoby pocházející z vlastní hospodářské činnosti

U zásob nakupovaných od dodavatelů se především jedná o zásoby, které potřebujeme ke své podnikatelské činnosti. Jedná se především o materiál, suroviny, polotovary a zboží. U zásob, pocházejících z vlastní hospodářské činnosti, se nejedná o zásoby nakupované, ale vytvořené svou podnikatelskou aktivitou. Typickým zástupcem zde jsou nedokončená výroba a hotové výrobky.

Z hlediska zásob v logistickém řetězci můžeme funkci zásob rozčlenit takto:

8

G RO S, I . Log is tika. 1996, s tr . 93

17

Obrázek č. 2: Funkce zásob Geografická funkce

Vytvoření podmínek pro územní specializaci

zásob Vyrovnávací funkce

Zabezpečení plynulosti výrobních procesů

zásob Technologická funkce

Udržování zásob jako součást technologického

zásob

procesu

Spekulativní funkce

Záměrně vytvořené zásoby ze spekulativních důvodů

zásob

P ra me n : GROS , I. Logis tika. 1996, s tr . 94

Geografická funkce zásob umožňuje především optimální alokaci výrobních kapacit z hlediska zdrojů energie, surovin, pracovníků aj. Taková lokalita bývá mnohdy vzdálená od středisek konečné spotřeby nebo navazujících výrobních závodů. Jako příklad je možné uvést chemické zpracování surovin nebo

jednotlivé

díly,

potřebné

pro

automobilový

průmysl.

Stejnou

geografickou polohu mohou mít i zásoby zboží ve velkoskladech, kde se na zásobování podílí více dodavatelů.

Vyrovnávací funkce zásob má nezastupitelnou úlohu na výrobním procesu. Především zásoby nedokončené výroby, které plynou mezi jednotlivými výrobními operacemi, zajišťují nepřetržitý provoz. Výroba na sklad v tomto případě znamená zabezpečení plynulosti dodávek a snížení jednotkových nákladů při dodávání výrobků ve velkých zásilkách. Příčinou vzniku možných problémů v tomto případě může být kapacitní nesoulad mezi výrobou polotovarů a dalších navazujících operací.

Technologická funkce zásob je nezbytná pro vyrovnání možností dodavatelů s odběratelskou poptávkou. Při odbytu nastává potřeba překlenout časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou. Příkladů je mnoho, zejména při výrobě potravinářských výrobků ze sezónně sklízených zemědělských plodin. Zásoby jsou také nezbytné pro krytí nepředvídaných výkyvů v poptávce nebo 18

v dodávkách zásob. Může se jednat o zásoby pro případ poruchy výrobního zařízení či o strategické zásoby, které zajišťují podnik nebo stát proti nepředvídatelným výkyvům. Například

ČR drží zásoby plynu

ve

výši

šestitýdenní spotřeby.

Spekulativní funkce zásob je úzce spojená s funkcí technologickou. I tady se využívá vyšší držení zásob než by bylo nutné, ale narozdíl od technologické funkce je to z čistě ekonomických důvodů. Důvodem je pak ten fakt, že držení zásob v současnosti nám má přinést kladný ekonomický efekt do budoucna poté, co se zvýší cena dané suroviny. 9

2.2 Druhy zásob Zásoby udržované v určité části logistického řetězce můžeme rozlišovat takto:

» běžná zásoba » pojistná zásoba » technologická zásoba

Běžnou zásobu můžeme definovat jako část zásob, které vznikají na základě doplňování prodaných nebo ve výrobě použitích zásob. Pojistná zásoba či vyrovnávací zásoba se v podniku udržují nad rámec běžných zásob z důvodu nejistoty v poptávce nebo celkové době doplnění zásob. U některých druhů zásob

v případech

stanovení

takové

úrovně

zásob,

která

je

nezbytná

z technologického důvodu, hovoříme o zásobě technologické. Jedná se zejména o ty případy, kdy je u některých druhů surovin potřebná jejich homogenizace. Jako příklad je možno uvést zrání superfosfátů. 10

9 10

G RO S, I . Log is tika. 1996, s tr . 94 VAN Ě ČEK, D. Log is tik a. 1998 , s tr. 48

19

3 Řízení zásob Zásobování je jednou z nejdůležitějších podnikových aktivit a představuje velkou nákladovou investici. Cílem řízení podniku,

předvídat

minimalizovat

dopad

celkové

podnikových

náklady

zásob je zvyšovat rentabilitu strategií

logistických

na

činností

stav při

zásob

a

současném

uspokojování požadavků na zákaznický servis. 11 Rentabilitu podnik může zvyšovat buď snížením nákladů nebo zvýšením prodeje. Snížení nákladů spojených se zásobami je možné dosáhnout například urychlením dodávek.

Současné moderní systémy řízení zásob jsou založeny na vhodné kombinaci více strategií, které by měly umožňovat:

• dokonalý systém predikce (s nejpřesnějším možným rozdílem určit potřeby zásob na budoucí období) • spolehlivost realizace dodávek (zajistit požadovanou kvalitu a množství, přesný termín dodávek, včetně optimálního výběru dodavatele). • permanentní vyhodnocení stavu zásob (vyhodnocení zásob vzhledem k optimálním hodnotám a struktuře) • udržování informací o stavu a pohybu zásob systém on-line (systém včas umožňující zjistit kritické hladiny zásob)

3.1

Časové hledisko řízení zásob

Z časového hlediska rozčleňujeme řízení zásob na strategické a operativní.

Strategické řízení zásob Při rozhodnutí o strategickém řízení zásob se podnik zabývá výší finančních zdrojů, které k tomuto účelu vyčlení ze svých celkových disponibilních zdrojů na krytí zásob v příslušné struktuře a výši.

11

D RAHO TSKÝ, I. , ŘE ZNÍ ČE K, B. Log is tik a – pro ce s y a j ej ich ř ízen í 2003 s tr. 16

20

Operativní řízení Zabezpečuje udržování konkrétních druhů zásob ve výši a struktuře, která odpovídá potřebám vnitropodnikových výrobních i nevýrobních spotřebitelů a tyto potřeby ve skutečné míře i uspokojí. Důraz je však kladen na minimální náklady na pořízení a doplnění zásob, stejně jako na jejich skladování a udržování a také na náklady, které jsou spojeny s určitým stupněm uspokojení potřeb.

3.2 Řízení hladiny zásob Pro předpokládané úspěšné řízení zásob je nutné sledovat několik činností spočívajících v analýze, hodnocení rozhodování a kontrole. Pro správné vyhodnocení těchto procesů je třeba brát na zřetel několik ukazatelů.

Okamžitá zásoba

a) faktická fyzická zásoba – skutečný stav zásob ve skladu, b) dispoziční

zásoba

–

skutečná

zásoba

zmenšená

o

množství

již

uplatněné, c) bilanční zásoba – dispoziční zásoba zvětšená o nevyřízené, ale již potvrzené objednávky . 3.2.1

Obratové zásoby

Průměrná zásoba

a) obrátková zásoba (běžná)( Z b ): Zb = D / 2

21

kde: D – je velikost objednávky ve fyzických jednotkách, která v daných podmínkách kryje průměrnou potřebu.

Nejvyšší úroveň celkové zásoby, která je dosažena v okamžiku dodávky , se nazývá zásobou maximální. Opakem tohoto množství, tj. nulová zásoba, je zásobou minimální. V reálném systému je minimální zásoba zvýšena o množství učené pro akční slevy nebo o provozně technologické minimum.

b) celková průměrná zásoba ( Z c ):

Zc = Zb + Z p = D / 2 + Z p

kde: Z p - je pojistná zásoba

V podmínkách jistoty je průměrná celková zásoba tvořena průměrnou zásobou a případně provozně technologickým minimem. V podmínkách nejistoty se skládá z průměrné pojistné zásoby a pojistné zásoby. Výše uvedené hladiny zásob se určují na základě údajů o očekávané poptávce, předpokládaných výkyvech a dodacích podmínkách, jako je dodací cyklus nebo odchylky dodacího cyklu. 12

Dodací cyklus

průměrný dodací cyklus ( t c ):

tc =

T Q q

kde: T – je dodací cyklus (v jednotkách času) Q – je prodej ve sledovaném období (jednotky zboží)

12

P RAŽSKÁ , L., JI NDRA, J . Ob chodn í podn ikán í. 2002 s tr. 62

22

q – je velikost dodávky (jednotky zboží)

Literatura dále uvádí několik dalších výpočtových vzorců pro dodávkové cykly. Jedná se především o metodu váženého aritmetického průměru, kde vahami jsou výše jednotlivých dodávek.

Rychlost a doba obratu zásob

a) rychlost obratu zásob ( no ):

no = P / Z c

kde: P – je roční spotřeba (výdej ze zásob)

b) doba obratu zásob ( t o ):

t o = 360 / no = 360 xZ c / P

Doba obratu zásob uvádí na jak dlouhou dobu nám vystačí průměrná zásoba při průměrné úrovni prodeje. Rychlost obratu vypočítává kolikrát za určité období se průměrná zásoba v prodeji obmění.

3.2.2

Signální zásoba

Signální zásoba je taková hladina zásob, při níž se bere ohled na objednací, dodací a příjmové podmínky, které je nutné vyhotovit a předložit objednávku tak, aby dodávkové množství došlo při úrovni minimální (pojistné) zásoby.

Teorie

rozlišuje

dva

druhy

přijímání

informací,

na

základě

rozlišujeme dva modely objednacích zásob. Jedná se o model

kterých

s průběžnou

kontrolou zásob a model s periodickou kontrolou . Rozdíl mezi těmito modely

je v příjímání a zpracování informací. Zatímco u modelu s průběžnou kontrolou se stav zásob kontroluje průběžně a tudíž nemůže dojít k vyčerpání 23

zásob, u modelu s periodickou kontrolou toto možné je. Proto se do tohoto modelu vkládá koeficient, který upravuje případné nerovnosti intervalů v průběhu času. Oba dva modely se používají v období nejistoty. Jako zástupce těchto modelů byl vybrán model: 13

Objednací zásoba s průběžnou kontrolou zásob Z obj : Z obj = x d • t d + Z poj

kde: xd - průměrný denní prodej (jednotky zboží) Z poj - pojistná zásoba (jednotky zboží) t d - pořizovací lhůta (dny) 3.2.3

Pojistná zásoba

Pojistná zásoba se podniku udržuje nad rámec zásob z důvodu nejistoty v poptávce. 14

Tato

nejistota

se

projevuje

v nepředvídatelném

kolísání

poptávky. Pojistná zásoba zde hraje roly určitého garanta, který má tyto vlivy utlumit. Dlužno však podotknout, že ani nejlepší model pojistné zásoby nemůže tento efekt zcela vyloučit. Hrají zde totiž úlohu také jiné vlivy, jako je spolehlivost dodavatele či přírodní podmínky, které mohou sehrát negativní úlohu v dodávkových cyklech. Jakým způsobem kolísají stavy zásob za podmínek nejistoty znázorňuje následující obrázek.

13

P RAŽSKÁ , L., JI NDRA, J . Ob chodn í podn ikán í. 2002 s tr. 63

14

LA MBE RT, D. Log is tik a 2000, s tr. 119

24

Obrázek č. 3: Průměrný stav zásob v podmínkách nejistoty . Va r iab iln í po ptávka Zásoby 200

100 Průměrná zásoba (150) Pojistná zásoba (50)

Dny Zásoby

8

10

20

30

40

30

40

Va r iab iln í c e lková doba p ln ěn í zá sob

200

100

Průměrná zásoba (140)

Pojistná zásoba (40)

Dny Zásoby

10

12

20

Va r iab iln í po ptávka a va r iab iln í ce lková doba dop lňován í zá sob

200

100

Průměrná zásoba (200)

Pojistná zásoba (100)

Dny

8

10

12

20

30

40

P ra me n : LA MBE RT , D. Log istika 2000 , s tr. 119

Z těchto a mnoha jiných důvodů se mnoho podniků orientuje na systém pevných intervalových objednávek. Tento systém je více adaptivní v běžné praxi než systém objednávání v pevném bodě (kdy klesnou zásoby pod svoji signální úroveň), neboť je management nucen brát v úvahu aktuální změny ve vývoji a zpracování dat pro každý interval objednávek. 15 Z tohoto pohledu se zdá, že to samozřejmě vede k vyšším nárokům na management, ale je nutné podotknout, že v praxi tuto činnost obstarává vhodný informační systém a 15

LA MBE RT, D. Log is tik a 2000, s tr. 122

25

management pouze upravuje parametry v případě předvídatelných akcí. Tento systém však nevylučuje existenci signální hladiny zásob, která zde slouží ve výjimečných situacích jako pojistka. Další výhodou tohoto systému je značné ulehčení přejímky zboží a dalších operací na příjmu. Pro případy, kdy hrozí vyčerpání zásob před doručením nové dodávky, poslouží pojistná zásoba.

Stanovení pojistné zásoby bohužel není tak snadné jak by se na první pohled zdálo. Literatura uvádí řadu výpočtů, které vedou k velmi odlišným údajům. Většina metod pro výpočet pojistné zásoby pracuje s normálním rozložením pravděpodobnosti a výkyvy v poptávce pak eliminuje pomocí směrodatné odchylky. vyskytují

Normální rozložení znázorňuje, jakým způsobem se určité jevy

kolem

průměrné

hodnoty

všech

jevů

(viz.

obrázek

níže).

Směrodatná odchylka pokrývá pravděpodobnost všech jevů, které se vyskytují mimo toto rozložení. 16

Lépe celou problematiku pochopíme z následujícího obrázku. Na obrázku je znázorněna úroveň poptávky, která má jak kladné (+), tak záporné (-) rozložení. Ve skutečnosti nás však zajímá jenom kladné rozložení, protože to představuje poptávku, která je vyšší než zásoba, jež máme na skladě. Záporné rozložení znamená nižší prodeje a tudíž i přebytek zboží na skladě. Z hlediska vyčerpání

zásob

tu

tedy

nebezpečí

nehrozí.

Potom

tedy

rozložení

zákaznického servisu se směrodatnou odchylkou plus/mínus jedna znamená, že je poptávka nejenom krytá z 68,26%, jak nám napovídá normální rozdělení pravděpodobnosti, ale z 84,13%, jak jsme si naznačili výše. Stejně pak můžeme pokračovat při rozložení plus/mínus 2 směrodatné odchylky. V tomto případě nám krytí směrodatnou odchylkou proti vyčerpání zásob udává hodnotu 97,72% a při pravděpodobnosti plus/minus 3 dokonce 99,87%. Tyto zvýšené procentní hodnoty již nejsou součástí normálního rozdělení, ale normovaného normálního rozdělení. 17

16

SIXTA , J., Ž IŽKA, M. Ap lika ce metod s tanov en í po jis tné zá soby… , s tr. 78

17

LA MBE RT, D. Log is tik a 2000, s tr. 140

26

Obrázek č. 4: Normální Gaussovo rozložení poptávky pro oblast trhu

68,26%

95,44%

99,74% Poptávka

40

Směrodatné odchylky -3

60

80

-2

-1

100 Průměr

120

140

160

+1

+2

+3

50,00% Úroveň

84,13%

zákaznického

97,72%

servisu

99,87%

P ra me n : LA MBE RT , D. Log istika 2000 , s tr. 142 (up rav eno au tor e m pr ác e)

Směrodatná odchylka denního prodeje (qS):

qS =

∑ fd

2

n −1

kde: f - je četnost případů (stejného denního prodeje) d – je odchylka případu od střední hodnoty n – je celkový počet pozorování

Po zjištění směrodatné odchylky, objemu prodejů a cyklech doplňování zásob můžeme přistoupit k výpočtu pojistné zásoby.

Jednotky

pojistné

zásoby

potřebné

pro

pravděpodobností (směrodatná odchylka 1) (qc) :

27

uspokojení

68%

všech

( )

(

qc = R qS 2 + S 2 qR 2

)

kde: R - je průměrný cyklus doplnění zásob S - je průměrná denní prodej

qR - je směrodatná odchylka cyklu doplnění zásob qS - je směrodatná odchylka denního prodeje

Tento vzorec je shodný s mnoha uváděnými příklady v odborné literatuře, které uvádějí pouhou multiplikaci směrodatné odchylky. Je však třeba zmínit, že metoda pokračuje dále a určuje míru plnění dodávek v případě, že k vyčerpání zásob dojde. V praxi je však tato metoda málo používaná a proto se autor práce o ní zmiňuje jenom slovně.

3.2.3.1

Bullwhip effect

Bullwhip effeck poukazuje na problém, který může způsobit příliš časté upravování hladiny zásoba. Při výkyvu v poptávce v jednom cyklu může totiž dojít k vyčerpání pojistné zásoby. Podnik zareaguje na tuto situaci tím, že objedná vyšší množství zásob, které se bude skládat z běžné spotřeby, pojistné zásoby a navýšení pojistné zásoby a spotřeby o určité procento. To však znamená, že podnik bude držet vyšší zásobu než je tomu skutečně nutné. Zvýšení poptávky v jednom cyklu znamená navýšení zásob a tudíž i nákladů dlouhodobě.

Závěrem lze říci, že není žádoucí upravovat pojistnou zásobu v okamžiku změny. Pojistná zásoba by měla být určována odchylkami běžného období a tudíž ji není dobré upravovat krátkodobě.

28

3.3 Optimalizace zásob V předchozích částech je množství zásob odvozeno od průměrného či nejčetnějšího dodávkového cyklu. Těmito způsoby je dosažené optimum objednacího množství z hlediska poptávky zákazníků a z pohledu dodavatele zásobovat ve zvoleném termínu. Nic se zde ovšem nehovoří o náročnosti této objednávky. Základní metodou, kterou se pro tento způsob objednávky používá je model EOQ (economic order quantity). Podstata tohoto modelu spočívá v nalezení optimálního množství vzhledem k nákladům na udržování zásob a nákladům objednávky.

Náklady na udržování zásob můžeme vyjádřit jako součet nákladů, které v čase vzrůstají, při neměnném pohybu zboží. Patří sem především náklady na vázanost prostředků v zásobách (rentabilita kapitálu, rentabilita investic do ostatních výrobních prostředků, náklady skladovací a na správu budov a v neposlední řadě i náklady rizika). Tyto a mnohé další náklady nám tvoří celkové náklady, které jsou potřeba pro udržení zásob na skladě.

Objednací náklady zahrnují náklady na vyřízení převodu zásob, náklady na přijetí produktu ve skladu a náklady na dokumentaci. Zde se jedná především o přímé hotovostní výdaje spojené s objednávkou. 18

18

LA MBE RT , D. Log is tik a 2000, s tr. 124

29

Obrázek č 5: Grafické znázornění nákladů ovlivňující ekonomické množství

Celkové náklady Roční náklady Nejnižší celkové náklady (EOQ) Náklady na udržení zásob

Objednací náklady

Velikost objednávky

P ra me n : LA MBE RT , D. Log istika 2000 , s tr. 124 (up rav eno au tor e m pr ác e)

Při samotném výpočtu je nutné vycházet z několika podmínek:

» jsou známy skladovací náklady » jsou známy objednací náklady » spotřeba je známa a je konstantní » jsou známy ceny za zboží » doba skladování a objednávky jsou v podstatě neomezené » doplňování zásob se provádí okamžitě, celá dodávka je dodána najednou 19

Objednací náklady a náklady na držení zásob :

N0 =

D ×P q

Nz =

q × C ×V 2

kde: N 0 - jsou náklady spojené s objednáním, které pokryjí roční spotřebu 19

VAN Ě ČEK, D. Log is tik a 1998, s tr. 66

30

N z - jsou náklady průměrné zásoby na jeden rok

D – je celková výše poptávky za jeden rok q – je průměrná velikost jedné dodávky P – jsou průměrné náklady na jednu objednávku C – jsou náklady na udržení jednoho kusu zásob za jeden rok V – jsou průměrné náklady nebo hodnota 1 ks zboží

Výpočet objednacího množství (EOQ):

EOQ =

2× P× D C ×V

kde: P – jsou průměrné náklady na jednu objednávku D – je celková výše poptávky za jeden rok C – jsou náklady na udržování jednoho kusu zásob za jeden rok V – jsou průměrné náklady 1ks zboží

Nedostatkem tohoto modelu je zejména to, že byl vytvořen na základě teoretických poznatků. V praxi je velmi obtížné znát přesné hodnoty poptávky a dalších omezení, které jsou popsány v podmínkách fungování tohoto modelu. Přesto je tento model v praxi použitelný, především v rovině nejnižších celkových nákladů, kde průběh křivky je velmi plochý. Proto i při zvýšení či snížení dodávky dojde k nepatrným změnám nákladů.

3.4 Moderní metody řízení zásob v podniku Rychlý rozvoj operačního výzkumu a statistiky společně s rozšířením moderní výpočetní techniky vedl k prudkému rozvoji moderních metod řízení zásob, které se aplikačně přizpůsobují konkrétním potřebám manažerské praxe. Mezi metody moderního řízení zásob můžeme zařadit metodu ABC, Just-in-time a metodu modular sourcing. 31

3.4.1

Řízení zásob metodou ABC

Tento způsob řízení zásob vychází z předpokladu, že je obvykle neúčelné a pracné, věnovat všem druhům zásob stejnou mírů pozornosti. Východiskem této metody je rozdělení materiálových druhů většinou na tři skupiny. Nejdůležitějším

kritériem

pro

rozdělování

do

jednotlivých

skupin

je

především podíl hodnot na výši celoroční spotřeby. Přesnější představu o funkci tohoto systému na vytvoří následující tabulka.

Tabulka č. 1: Rozdělení zásob metodou ABC

Skupina

% podíl

Podíl na celkové výši spotřeby

A

5 až 10

60 až 80 %

B

15 až 25

15 až 25 %

C

60 až 80

5 až 15 %

P ra me n: TO MANEK , G. , HOF MAN, J . Mod e rn í ř íz en í nák upu podn iku 1999 , s tr. 209

Každé ze tří skupin se pak věnuje odlišný přístup a pozornost. Například ve výši pojistné zásoby, objednacího množství atd. Tento diferencovaný přístup k jednotlivým druhům zásob se týká personálního obsazení, organizačního řešení, četnosti informací, plánování a kontrole.

3.4.2

Řízení zásob metodou „ just-in-time“ (JIT)

Je to nejznámější logistická technologie. Princip jejího systému spočívá v uspokojení poptávky po určitém materiálu či hotového výrobku dodáváním „právě v čas“, tj. v přesně dohodnutých termínech podle potřeb odběratele. Dodávky jsou velmi časté a díky tom mohou na sebe v logistickém řetězci navazovat. Ideální prostředí pro JIT je tam, kde jsou minimální náklady na změny, relativně stabilní poptávka a odběratel má poměrně významné postavení na trhu.

32

To samo o sobě ale není dostatečnou zárukou kvalitního fungování tohoto systému. Pro úspěšné fungování JIT musí být splněny ještě následující předpoklady - odběratel je dominantní na trhu a dodavatel se svou činností musí přizpůsobit jeho potřebám. Spolehlivost a přesnost zde hrají také poměrně důležitou roli. V neposlední řadě zde hrají úlohu vhodné rozložení výroby a spotřeby a náklady na dopravu.

Modifikovanou úpravou systému představuje JIT 2. Základem je umístnění zástupce dodavatele přímo do distribuční organizace či výroby. Tento pracovník vykonává současně funkci nákupčího, plánovače i obchodníka. Tento

systém

představuje

tedy

vztah

mezi

kupujícím

a

prodávajícím

organizace. 20

3.4.3

Využití konceptu „modular sourcing“

Neustále

se

zvyšující

počet

možností

nákupu

a

tlak

na

využívání

komparativních výhod plynoucích z oboru a místa podnikání přispívají k rozvoji dalšího pořizovacího konceptu, známého pod označením

modular

sourcing. Tento koncept, využívaný zejména při výrobě průmyslového zboží hromadné spotřeby, je charakteristický svým rozčleněním a přenesením montážních činností na dodavatele modelů nebo systému. Tito dodavatelé montují a kompletují jednotlivé díly od původních přímých dodavatelů do kompletních výrobních celků. Důsledkem tohoto systému může být vznik bariér vstupu pro nové poskytovatele. 21

20

D RAHO TSKÝ, I. , ŘE ZNÍ ČE K, B. Log is tika – p roc es y a jejic h ř íz en í 2003 s tr. 90

21

ST EHLÍK , A. Log istika – s tra teg ic k ý fa k tor mana že rs kého ú spě chu. 2002 s tr . 125

33

4 Skladování Jednou ze základních činností, kterou podnik zabezpečuje, je výroba. Skladování v tomto řetězci tvoří spojovací článek mezi výrobci a zákazníky a proto skladování je nedílnou součástí každého logistického systému. Z výše uvedené formulace je zřejmé, že skladování má své nezastupitelné místo a jejich správné vedení není rozhodně levnou záležitostí. Přesnou podobu materiálových toků zachycuje následující obrázek.

Obrázek č. 6: Materiálový tok skladovacího a komisionářského systému

u skladn ěn í v stup

id en tif ika ční

v yskladn ěn í

z bož í

bod

př ípr av a

vý stup

ko mis ioná řstv í

z bož í

P ra me n : SHU LTE , CH. Log istika. 1994, s tr . 91

Všeobecná souhra

a správné fungování všech činitelů

v tomto řetězci nám

dává synergický efekt, který je tak potřebný v konečném důsledku pro správné fungování podniku. Hlavní úlohu zde hraje především sklad

a

skladové hospodářství jako celek.

4.1 Druhy skladů Teorie uvádí celou řadu členění v závislosti na nejrůznějších kritériích. Nejčastějším dělením skladů je na základě funkce skladů:

34

Obchodní

sklad

–

je

charakteristický

zejména

svým

velkým

počtem

dodavatelů a i odběratelů. Jeho hlavní funkcí je především změna sortimentu.

Sklad odbytový – jak už sám název napovídá, jedná se o sklad hotových

výrobku,

nejčastěji

umístněný

u

výrobce

a

nebo

v jeho

blízkosti.

Je

charakteristický jedním výrobcem nebo velmi malým počtem výrobců a větším počtem odběratelů.

Sklad veřejný a nájemní – zajišťují pro zákazníky skladování zboží nebo

propůjčení skladových prostor. U skladů veřejných vykonává sklad skladové funkce podle objednávky zákazníka. U skladů nájemných pronajímá část skladu, většinou včetně příslušného manipulačního zařízení a veškeré další činnosti si pak zajišťuje zákazník sám. V běžném životě jsou tyto dva pojmy často zaměňovány a v některých případech se používají jako synonyma.

Slad tranzitní - tento druh skladu můžeme najít především na místech

s velkým množstvím překládky zboží. Základní funkcí tohoto skladu je přijmout zboží, rozčlenit, uchovat do doby pozdější spotřeby a dále pak vyskladnit k příslušnému odběrateli. V obchodě se někdy tranzitivní sklady používají pro dodávky do určitého rajónu. Typickým sortimentem je ovoce a zelenina.

Konsignační sklad – je dodavatelský sklad umístněný u odběratele. Zboží je

tam skladováno na účet a riziko dodavatele. Odběratel má právo si zboží odebírat podle potřeby a v určitém časovém období zboží platí. Tento systém skladu je obvyklý zejména při zásobování náhradními díly, jak u výrobců v automobilovém průmyslu tak u výrobců výpočetní techniky. 22

Z dalších členění je pro účely této práce možné zmínit členění podle stavebního provedení na uzavřené, kryté a otevřené. Podle výšky na výškové, halové, přízemní a etážové. Podle stupně mechanizace na sklady

částečně

automatizované,

a

22

plně

automatizované,

SHUL TE, CH. Log is tik a. 1994 , s tr. 94

35

vysoce

automatizované

ruční.

Poslední členění o kterém bych se rád zmínil je členění dle průtoku materiálu. Zde se sklady rozdělují na sklady průtokové, kde se zboží pohybuje jednosměrně a činnost příjmu a vyskladnění je tímto systémem oddělena. Přesným protikladem je pak sklad hlavový, kde systém příjmu a vyskladnění probíhá sice odděleně, ale na jedné straně skladu, která pak za určitých okolností může být přetížena. 23

4.2 Zásady výběru skladovacích kapacit Před výběrem skladových kapacit by si měl podnik uvědomit řadu důležitých kritérií, které mu mohou napomoci k snadnějšímu rozhodování. Jedním z těchto kritérií je analýza toku zboží, při níž je třeba konkretizovat požadavky, které by sklad měl splňovat. V této části analýzy je třeba konkretizovat druh a množství zboží, způsob balení, specifickou hmotnost, požadavky na podmínky skladování, obrátkovost jednotlivých skladových položek apod.

Dále je třeba určit požadavky na funkce skladu, kde je zejména důležité specifikovat nároky na příjem zboží, typy dopravních prostředků, způsoby vyskladnění, nároky na vlastní expedici a mnohé další. 24

4.2.1

Velikost a skladů

Dalším kritériem pro správné rozhodnutí je velikost a počet skladovacích zařízení. Jedná se zde o vzájemně propojená rozhodnutí, protože mezi nimi obvykle panuje vztah nepřímé úměry, tj. s rostoucím počtem skladů se průměrná velikost skladu snižuje a naopak. 25

23

P RAŽSKÁ , L., JI NDRA, J . Ob chodn í podn ikán í. 2002 s tr. 48

24

G RO S, I . Log is tika. 1996, s tr .190

25

LA MBE RT, D. Log is tik a 2000, s tr. 286

36

Obecně se dá říci, že požadavky na velikost skladu jsou větší s růstem velikosti trhu, pokud se snažíme udržet vysokou úroveň zákaznického servisu, pokud se dodávky týkají většího počtu druhů produktů. Požadavky na velikost skladu s zvýší dobou uskladnění, použitím větší manipulace se zbožím nebo pokud plochy skladu budou sloužit také administrativním činnostem. 26

4.2.2

Počet skladů

V případě, že pomineme náklady související se ztrátou prodejní příležitosti, které lze je velmi těžce předvídat, pak je počet skladů ovlivněn třemi faktory.

» náklady na zásoby – tyto náklady se s počtem skladových zařízení zvyšují,

protože firma musí udržovat obvykle minimální objem zásob (pojistnou zásobu). To však znamená, že firma musí udržovat jak položky s rychlým obratem zásob, tak i s pomalým obratem zásob a v důsledku toho se i zvyšují nároky na skladovací kapacity.

» skladovací náklady – tyto náklady se s počtem skladových zařízení obecně

také rostou, protože více skladů znamená i více skladovacího prostoru, který podnik vlastní. To však v určitém množství může znamenat i finanční úsporu, protože firma realizuje úspory z rozsahu.

» přepravní náklady – s rostoucím počtem obvykle klesají a to až do bodu,

kdy podnik zapojuje do systému příliš mnoho zařízení. Od tohoto bodu se náklady postupně zvyšují. Příčinou tohoto stavu je především součet nákladů jak na vstupu zboží, tak na výstupu zboží, které za určitých okolností překročí početní rozmanitost a firma ztrácí výhodu realizace úspor z rozsahu.

Z níže vyobrazeného obrázku je možné si udělat závěr, že menší počet skladů znamená automaticky i lepší řešení. To však není tak přesné, protože je potřeba brát v úvahu již zmíněné náklady způsobené ztrátu prodejní

26

LA MBE RT, D. Log is tik a 2000, s tr. 286

37

příležitosti. Proto optimální varianta výběru počtu skladů bude platný určitý kompromis mezi náklady a nezbytnou úrovní zákaznického servisu. 27

Obrázek č. 7: Vztah mezi celkovými logistickými náklady a počtem skladů

Celkové náklady Celkové náklady

Náklady na zásoby

Skladovací náklady

Přepravní náklady

Počet skladů

P ra me n : LA MBE RT , D. Log istika 2000 , s tr. 289

4.2.3

Soukromý versus veřejný sklad

Jak soukromé, tak i veřejné sklady s sebou nesou mnohé výhody a nevýhody, v konečném důsledku spojené s finanční stránkou věci, a proto je důležité, aby podnik zvážil, zda tuto činnost bude provádět sám, nebo zda využije služeb autsourcingových společností. Při konečném rozhodnutí je třeba brát v úvahu jak náklady tak úroveň servisu.

Veřejný sklad – výhody:

- uchování kapitálu, - schopnost zvýšit kapacitu skladového prostoru,

27

LA MBE RT, D. Log is tik a 2000, s tr. 290

38

- snížení rizika zastarání, - efekty z rozsahu, - daňové výhody a přesná znalost nákladů.

Veřejný sklad – nevýhody :

- komunikační problémy, - nedostatečný rozsah služeb, - nedostatek prostoru.

Soukromé sklady - výhody :

- míra kontroly nad zbožím, - menší náklady, - lepší využití vlastních lidských zdrojů, - daňové přínosy (odpisy).

Soukromé sklady – nevýhody :

- nedostatek pružnosti, - finanční omezení, - návratnost. 28

Další variantou, která může být pro některé firmy výhodná, je kombinace obou

variant.

Tento

způsob

skladování

bude především

výhodný

u

společností, které mají veliké výkyvy ve svých skladovacích kapacitách během

roku.

Tato

varianta

umožňuje

skladovat

větší

část

dodávky

v soukromém skladu a při sezónních výkyvech pro zbytek tohoto množství využít veřejných skladů.

Po ujasnění si těchto základních problémů je možné přistoupit k vlastnímu rozhodnutí, které bude díky jasně stanoveným požadavkům značně zúženo. Nicméně je nutno podotknout, že samotné rozhodnutí se bude lišit případ od případu.

28

LA MBE RT, D. Log is tik a 2000, s tr. 281

39

4.3 Systémy skladování Pro potřeby skladování se používá nepřeberné množství druhů technických prostředků, které slouží ve skladech zpravidla k skladování materiálu, zboží či surovin. Zásoby ve skladech jsou neustále v pohybu a to od prvotního příjmu zboží až po jeho expedici. Proto je velmi důležité nalézt co nejefektivnější systém skladování, který bude pro konkrétní podnik a jeho sklad nejvhodnější. Z toho je zřejmé, že na výběr způsobu skladování působí především:

» obrat skladovacích položek, » skladové množství, » skupenství, » skladovací podmínky.

Z prostorového hlediska se rozlišuje uskladnění zboží na:

» volné uskladnění, » stohování, » uskladnění v regálech. 4.3.1

Volné uskladnění

Je z hlediska nákladovosti nejvhodnější. Běžnými materiály jsou suroviny bez obalu (uhlí, brambory, písek), nebo materiály, které se z hlediska svých objemů či jiných specifik nevyplatí balit do obalů (odlitky, hutní výroba aj.). Tyto materiály je možno uskladňovat buď na volném prostranství nebo v boxech, kde je alespoň částečná ochrana proti povětrnostním vlivům. Materiál, který je možno vystavit vlivům počasí, se může ukládat do různě tvarovaných vrstev, pyramid nebo přímo na zem. Manipulace s těmito materiály se provádí prostřednictvím paletizační techniky a jeřábů.

Z hlediska zaměření této práce má

však větší význam uskladnění materiálů

pomocí stohování a regálového uskladnění.

40

4.3.2

Stohové uskladnění

Stohové uskladnění je volné uskladnění paletizačních jednotek rozličných typů, které se postupně vrší na sebe. Toto uskladnění je závislé na stabilitě palety, tedy jejím konstrukčním řešení a na materiálu nebo zboží, který je na tuto paletu kladen. Dále pak na zatížení nejnižší palety, které musí být menší než je její konstrukční nosnost a menší než je nejvyšší povolené zatížení materiálu nebo zboží na paletě.

Stohy palet jsou tvořeny buď na volné ploše a zabezpečeny proti přírodním vlivům, nebo ve skladech, kde jsou omezeny jinými bezpečnostními předpisy (požární předpisy na bezpečnost skladu aj.). Další omezení při stohování je kladeno na bezpečnost palet. Bezpečné vrstvení palet na sebe, rovnoměrné rozložení materiálu, bezpečné výšky stohů, bezpečná manipulace s paletami jsou jen částí komplexních zásad bezpečnosti, které musí být s tímto druhem skladování spojeny.

Skladování ve stozích můžeme rozdělit na dva způsoby. Stohování blokové, kde je rozmístnění palet uspořádáno v blocích. Výhodou tohoto skladování je především prostorová úspora a časová úspora. Nevýhodou tohoto skladování je především nedostatečný přístup ke všem paletám a v případě nutnosti dalšího

pohybu

s materiálem i

jeho

vysoká časová náročnost. Dalším

způsobem tohoto skladování je skladování řadové. Je vhodnější při skladování většího počtu druhů materiálu a potřebě další manipulace. 29

4.3.3

Skladování zboží v regálech

Jedná se o nejčastější způsob skladování, které má především tu výhodu, že může být obsluhováno vysokým stupněm mechanizace. Druh a způsob rozložení regálu je v konkrétním skladu zvolen především podle druhu

29

VAN Ě ČEK, D. Log is tik a 1998, s tr. 194

41

sortimentu, velikosti skladu a rychlosti obratu manipulovaného zboží. Regály musí být postaveny na pevném (nejlépe betonovém) podkladě, aby byla zajištěna jejich stabilita. Při rozměrnějších typech regálu by měly být i zakotveny či spojeny s ostatními regály, tak aby tvořily jednotný a bezpečný celek. Konstrukčně jsou regály rozčleněny do jednotlivých buněk, které zpravidla slouží k uložení tří standardizovaných palet. Hlavní výhodou skladování v regálech je především přehlednost a snadná dostupnost ke každé manipulované jednotce.

Regály lze obecně členit do několika skupin. Základním rozdělením může být na regály pevné, pohyblivé a mechanizované.

Mezi pevné typy regálů patří:

Policové regály – používají se především pro ruční obsluhu. Jako pomůcka

k přepravě pak slouží ručně vedené paletizační vozíky.

Paletové regály – jde o nejčastější způsob uskladnění zboží. Jejich použití je

výhodné při vyšším počtu zboží, protože výška těchto regálů může dosahovat až do 20 metrů. Uspořádání regálů je řešeno v řadách, buď jednolitým uspořádání, tak že je regál přístupný z obou stran, nebo dvojitým uspořádáním a přístupem z jedné strany. Mezi regály jsou manipulační uličky, sloužící obsluze pro manipulaci s paletami. Rozměry uliček jsou rozvrženy podle uspořádání a množství skladovaného zboží a pak podle manipulační techniky, která je použita. ( viz. manipulační technika)

Konzolové regály – jsou speciálním druhem regálu, sloužícím především pro

skladování dlouhých ocelových prvků. Konstrukce těchto regálů díky nosným prvkům zde umožňuje ukládat materiál o rozměrech 5 a více metrů.

Spádové

regály

–

jsou

určeny

pro

skladování

více

palet

či

jiných

manipulačních jednotek, které se samy posouvají po nakloněné rovině díky systému kolečkových či válcových upevnění. Regály tohoto typu slouží k samočinnému doplňování v některých specifických typech provozů. 42

Pohyblivé regály - nejsou v našich provozech tak rozšířeny, především pro

jejich vysokou finanční náročnost a specifičnost jejich použití. Proto se autor této práce o těchto systémech zmíní jen stručně.

Posuvné regály – systém paletových regálů, montovaných na podvozcích

pohyblivých ve vodících kolejnicích.

Regály s nuceným pojezdem – skladovací jednotky pojíždějí v příslušné

šatně regálu. Pojezd je jednosměrný, tudíž zajišťuje pravidelné obměny zásob.

Regály typu páter-noster – regály upravené na systému otočného zařízení

vhodné pro ukázku vzorkových výrobků (koberce). 30

4.4 Činnosti ve skladováni Na základě činností odehrávajících se ve skladech můžeme mluvit o třech základních

funkcích:

přesunu

produktů, uskladnění produktů

a přenos

informací o skladovaných produktech.

4.4.1

Přesun produktů

Přesun produktů můžeme dále rozčlenit na následující činnosti:

• Příjem či přejímka zboží – zahrnuje fyzické vyložení či vybalení zboží z přepravního prostředku, kontrolu počtu zásob, kontrolu stavu zásob až po kontrolu průvodní dokumentace.

• Transfer či uskladnění

- jedná se o fyzický přesun produktů do skladů,

případě mezi přesuny až po konečné uskladnění.

30

VAN Ě ČEK, D. Log is tik a 1998, s tr. 198

43

• Kompletace – zahrnuje kompletaci produktů a dále pak seskupování podle objednaného množství a druhu.

• Překládka zboží (cross-docking) – je systém, který využívá kapacity skladu jenom zčásti. Zde se zboží po dovezení ihned překládá zčásti na jiné vozidlo. Zbytková část nákladu je umístněna ve skladu, avšak na dobu nezbytně nutnou, než bude rozvezena na základě dalších objednávek.

• Expedice zboží – jde o závěrečnou etapu skladování, při níž se zboží balí či přebaluje a přesunuje na nákladní dopravní prostředky. Součástí této operace je i kontrola objednávky a úprava skladových záznamů.

4.4.2

Uskladnění produktů

Uskladnění produktů se děje na základě časového nesouladu mezi dovezeným zbožím a zbožím expedovaným. Můžeme ho rozdělit na přechodné a časově omezené uskladnění.

Přechodné uskladnění je takové uskladnění, které je nezbytné pro doplnění

základních zásob. Není závislé na obratu zásob. Rozsah je závislý na modelu logistického systému, celkových dodacích dobách a poptávce. Využívá se zde především systému cross-docking.

Časově omezené uskladnění je takové uskladnění, při kterém se pracuje se

systémem nadměrného uskladnění. Tedy s pojistnými zásobami, které se využívají

při

nerovnoměrném

pokrytí.

poptávku a spekulativní nákupy. 31

31

SHUL TE, CH. Log is tik a. 1994 , s tr. 96

44

Jedná

se

především

o

sezónní

4.4.3

Přenos informací a neefektivita ve skladování

Přenos informací je nedílnou součástí skladování. Jde o průběžný systém který probíhá v rámci přesunu produktu ve skladu. Informační toky se týkají především stavu zásob v pohybu, umístnění zásob, vstupních a výstupních dodávek a v neposlední řadě i informací o zákaznících.

V současné době se stále více používají systémy počítačově zpracovatelných informací na bázi elektronické výměny dat (EDI). Tato technologie je založena na základě elektronicky zpracovatelných čárkových kódů, které mají za úkol jak zpřesnit, tak zrychlit informace potřebné k efektivnímu využití skladovacích procesů.

Pokud jsou tyto systémy nastaveny správně a jejich funkce není ničím narušena, pak vysoce zrychlují výstupní informace, které jsou tak důležité pro rozhodování

managementu

a

následnou

kontrolu.

Bohužel

ani

nejsofistikovanější systém nemůže odstranit některé chyby, kterých se dopustí zaměstnanci či vedení společností nesprávným rozhodnutím. Proto autor této práce zahrnul do této kapitoly i nejčastější neefektivnosti, které se dějí ve skladování.

» přebytečná nebo nadměrná manipulace, » nízké využití skladových prostor, » nadměrné náklady na údržbu, » zastaralé způsoby expedice, » zastaralé použití informačního systému.

Je však nutné podotknout, že mnohé z těchto nedostatků jsou závislé na ekonomické síle skladů a na využití skladových kapacit, které nejsou vždy ovlivnitelné. 32

32

D RAHO TSKÝ, I. , ŘE ZNÍ ČE K, B. Log is tika – p roc es y a jejic h ř íz en í 2003 s tr. 175

45

4.5 Skladová technologie Pro potřeby skladování se používá nepřeberné množství různých druhů manipulačních prostředků. Pro účely diplomové práce nám bude stačit omezit rozčlenění této skladovací technologie do následujících typů:

• dopravní vozíky • regálové zakladače

Dopravní vozíky jsou jedním z nejrozšířenějších prostředků pro manipulaci s materiálem.

Dle

bezmotorové.

Další

způsobu často

pohonu

je

uváděným

můžeme členěním

členit je

na

na

motorové

a

nízkozdvižné

a

vysokozdvižné. Všechny typy bez ohledu na jejich členění nám usnadňují a zrychlují pohyb s materiálem. Proto je účelné se o nich krátce zmínit a popsat jejich funkci.

Nízkozdvižný vozík - slouží pro přepravu materiálu (palet), která se

uskutečňuje především při vykládce či nakládce nákladních automobilů. Nejběžnější nosnost těchto vozíků je do 1000 kg.

Vysokozdvižný vozík – slouží nejen pro vykládku a nakládku materiálu

z nákladních automobilů, ale i k manipulaci zboží ve skladu. Nejčastěji používané nosnosti jsou mezi 1 až 3 tunami.

Bezmotorové

vozíky

–

v této

kategorii

je

nejhojněji

zastoupen

ruční

paletizační vozík, který slouží k přepravě materiálu především v menších skladech či při jednodušší manipulaci s materiálem. I když tento typ dle nosnosti je nejmenší, z hlediska použitelnosti a rozšířenosti je nejhojnější.

Motorové vozíky – je další velice významně zastoupená skupina v provozu.

Jedná se především o motorové vysokozdvižné vozíky viz. výše.

Regálové zakladače jsou speciálním typem systému, který se používá ve skladech s náročnější skladovou technologií. Jedná se o systém zakladače, 46

pojíždějící v uličkách regálového skladu buď po kolejnici, nebo po horní části regálové konstrukce. 33

33

DAN ĚK, J. Log is tika 2004, s tr . 54

47

PRAKTICKÁ ČÁST

5 Společnost Kotona s.r.o. Z důvodu možné obavy o zneužití této práce

jsem se po dohodě s vedením

rozhodl zaměnit název společnosti za název KOTANA s.r.o.. Další důležitým krokem pro ochranu citlivých dat společnosti je opatření, které zkresluje údaje společnosti dle koeficientu, který je znám pouze nejužšímu vedení a autorovi práce. Veškeré údaje zde uvedené svou hodnotou znemožňují vysledovat skutečné objemy prodejů, avšak svou povahou jsou použitelné pro tuto práci.

5.1 Představení společnosti Společnost KOTONA s.r.o. byla založena v roce 1996. Od svého vzniku sídlí v areálu bývalého zemědělského družstva Brodek u Prostějova na adrese Legionářská

115,

okres

Prostějov.

V současnosti

činí

základní

jmění

společnosti 2 mil Kč a zaměstnává 17 zaměstnanců. Společnost KOTONA s.r.o. je rychle se rozvíjející mladá firma, která disponuje vlastní výrobou a dále pak činností služeb, které jsou nezbytné k danému typu výroby.

Historie firmy sahá do roku 1996, kdy byla tato firma založena jako obchodní společnost s potravinářskými produkty a produkty pro zemědělství. Po rozpadů trhů, ke kterému postupně docházelo od roku 1999, se společnost rozhodla hledat další výrobní program, kterým by zaplnila mezeru ve výpadku potravinářských produktů. Toto se jí podařilo nalézt v roce 2001, kdy objevila místo na trhu v oblasti výroby plastových oken. Od roku 2002 rozjela výrobu plastových oken a od konce roku 2005 se její výrobní program rozšířil i na výrobu hliníkových přístaveb.

48

V současné

době

se

firma

zabývá

pouze

touto

činností.

Prodej

potravinářských produktů a produktů pro zemědělství byl zcela utlumen a v současné době již neexistuje.

Odběrateli firmy KOTONA s.r.o. jsou ze 60 % podnikatelské subjekty, které používají výrobky této firmy ke kompletaci či rekonstrukci staveb. Zbývající část jsou drobní odběratelé, převážně z oblasti soukromých osob, kteří doplňují výkyvy v poptávce.

5.2 Sortiment firmy KOTONA s.r.o. Současný základních

sortiment

firmy

kategorií,

na

KOTONA

s.r.o.

můžeme

výrobky

z plastových

rozdělit

profilů

a

do

výrobky

z hliníkových profilů.

Tabulka č. 2 : Přehled sortimentu výrobků

Plastové provedení

Hliníkové provedení

Okna

ano

ano

Dveře

ano

ano

Panelákové lodžie

ano

ano

Vnější oplášťovací

ne

ano

ne

ano

ano

ano

systémy Vnitřní interiérové vestavby Zimní zahrady

P ra me n : In te rn í k a ta log f ir my

49

dvou

5.3 Hospodářská situace podniku Společnost KOTONA s.r.o. ve své existenci zaznamenala patrné výkyvy ve svém hospodaření. Protože se však v letech 1996 až 2000 věnovala jiné činnosti, než je výroba plastových a hliníkových systémů, rozhodl

jsem se

tyto informace v práci neuvádět a budu se věnovat především období, se kterým souvisí dnešní činnost.

Z trendu, který se dá vysledovat v níže uvedené tabulce, je možné zjistit vzrůstající trend tržeb a zisku. Zisk i objem prodeje ve sledovaném období vždy

každoročně

překonal

hodnoty

roku

minulého.

Díky

postupnému

rozšiřování firmy se tento trend dá očekávat i do budoucna.

Graf č. 1: Vývoj tržeb a zisku firmy KOTONA s.r.o. - 2003 až 2005

roky tržby zisk

2003 2004 15 600 000 18 400 000 579 600 945 000

2005 21 100 000 1 900 000

25 000 000 20 000 000 15 000 000

tržby

10 000 000

zisk

5 000 000 0 1

P ra me n: Ú če tn í výk az y f ir my

2

3

KOTONA s.r.o.2003 - 2005

Každoroční růst společnosti zachycuje také vývoj výše celkových aktiv a zásob v uplynulých letech. Podobně jako u tržeb a zisku je zde vzrůstající 50

trend. Specifičností této firmy je však fakt, že na začátku roku 2001 firma nedržela téměř žádné zásoby a produkce byla realizována pomocí koncepce nákupu přímo na zakázku. Důvodem tohoto zásobování je fakt, že se firma nacházela v obtížné ekonomické situaci a tudíž nebylo zřejmé, zda se tato výroba uchytí na trhu a firma bude z dlouhodobého hlediska rentabilní. Postupné zvyšování zásob na skladě je jedním z mnoha ukazatelů, který naznačuje její postupně vzrůstající ekonomickou sílu a její pevné usazení na trhu.

Graf č. 2: Vývoj aktiv a zásob firmy KOTONA s.r.o. - 2003 až 2005

roky zásoby aktiva celkem

2003 121 000 1 450 000

2004 199 000 1 980 000

2005 298 500 2 460 000

3 000 000 2 500 000 2 000 000 zásoby

1 500 000

aktiva celkem

1 000 000 500 000 0 1

P ra me n: Ú če tn í výk az y f ir my

2

3

KOTONA s.r.o.2003 - 2005

Procentní podíl držených zásob na celkové výši aktiv je relativně nízký, odpovídá však struktuře zakázek

a částečně i situaci vzniklé v odvětví. Od

začátku sledovaného období, kdy se hodnota pohybovala na úrovni 8,3 %, se mírně zvýšila na úroveň 12,1 % v roce 2005. To však není skutečně objektivní výsledek, protože se v firma v daném období nachází v období stavebního

51

klidu, který má vliv i na poptávku firmy KOTONA s.r.o.. Tudíž i stav zásob v daném

období

neodpovídá

skutečnosti

běžného

stavu

v době

aktivní

činnosti. Podle vyjádření vedení společnosti je snahou v tomto období částečně omezovat skladové zásoby, které nejsou plně využívány.

5.4 Organizační struktura firmy Organizační struktura firmy KOTONA s.r.o. se během následujících 3 let vývoje společnosti značně změnila. Od roku 2003 se počet zaměstnanců více jak zdvojnásobil a tomu odpovídá i organizační struktura společnosti. V současné době se organizační struktura stabilizovala v následující podobě:

Obrázek č. 8 : Organizační struktura firmy KOTONA s.r.o.

ř e d ite l s po le č nost i P e tr V e lký

VEDENÍ FIRMY

v edou c í o bcho dn ě

v edou c í vý roby a

p e rso náln í

t ec hn ick ého ús ek u

mo ntá že

od dě len í

Ing . Pe tr S ta ros ta

J os ef Ko láče k

Zd eňk a Od ehn a lová

P ro ce s

p ro ce sy ř íze n í

m ist r vý roby

lid ský ch zdr ojů

r ea lizac e p ra covn íc i p ro ce s ř ízen í P ro ce s ř ízen í

ma te r iá lový ch

p ro ce s

zd r ojů

ma nage m ent u

P ra me n: P říru čka kva lity j akos ti p la tná od 1. 9. 2005

52

f ina nč n íc h zd r ojů

Na první pohled je zřejmé, že se zde jedná o jednoduchou liniovou strukturu řízení s nízkým stupněm členitosti. Pro potřeby této firmy tato struktura plně dostačuje a dle mého názoru je vhodná pro tento typ společnosti. Z toho také vyplývá fakt, že některé funkce ve vedení společnosti musí být kumulovány a nejsou tudíž v této struktuře zobrazeny.

Vedením firmy je pověřen ředitel společnosti, který je zároveň majitelem

firmy. Na dlouhodobé koncepci rozhodování se s ním podílí také vedoucí obchodně technicko úseku.

Technicko-obchodní úsek zastupuje Ing. Petr Starosta, který má na starosti

získávání nových zákazníků a udržování obchodních kontaktů se stávajícími zákazníky. Vzhledem ke struktuře zákaznického rozložení se zde jedná především o firmy, se kterými společnost KOTONA s.r.o. spolupracuje již delší dobu.

V oblasti ekonomiky pracují dva zaměstnanci. Hlavní slovo zde má ředitel společnosti,

který

je

zodpovědný

za

procesy

managementu

a

procesy

finančních zdrojů. Dále zde pracuje paní Zdeňka Odehnalová, která se zabývá procesy řízení lidských zdrojů, fakturací, přípravou podkladů pro účetnictví a běžnou firemní administrativou.

Procesy materiálových toků má na starosti vedoucí technicko-obchodního

oddělení. Dalším pracovníkem je mistr dílny, který je zodpovědný za sklad a skladové hospodářství.

53

6 Zásoby v podniku a jejich řízení 6.1 Nákup zásob Společnost KOTONA s.r.o. stejně jako mnoho obdobných společností, se zabývá výrobou a prodejem svých výrobků. Proto také ona je nucena držet určitou úroveň zásob. Tyto zásoby však neslouží k překonávání časového nesouladu mezi objednávkou a dodávkou zboží. Jedná se zde spíše o určité držení zásob z důvodu lepších nákupních podmínek ve větším množství. A jako určitý přebytek a pojistná zásoba v případě poškození zboží nebo jeho nefunkčnosti.

Nakupovaný materiál můžeme rozdělit takto:

a) Zásoby nakupované z důvodu množstevních slev

Jedná se o nejběžnější typy materiálů, které jsou používány nejčastěji pro výrobu oken . Dále pak doplňkový materiál sloužící k témuž účelu.

» plastový profil bílý typ – 550 000 » plastový profil bílý typ – 550 420 » plastový profil bílý typ – 550 030 » plastový profil bílý typ – 550 060 » plastový profil bílý typ – 550 390 » zasklívací lišty typ – 544 140 » zasklívací lišty typ – 544 130 » armování typ – 244 526 » armování typ – 244 536 » armování typ - 261 801 » armování typ – 238 570 » šroubky typ – 87 252 509 » šroubky typ - 87 252 508 » šroubky typ – 87 252 506 » guma fixní typ – 120 450 54

» guma zasklívací typ – 120 447 » rohovník klínový typ – 80 124 139 » dvousložkový tmel typ – 13 366 612 » montážní pěny – typ – 26 485 159

Veškeré zásoby držené firmou na skladě ze této skupiny jsou určeny pro montáž plastových výrobků nejběžnějších typů. Protože existuje nesčetná variace těchto produktů, není možné držet veškeré profily a doplňkový materiál ke všem typům. U kompletace zakázek z hliníkových dílů je držení materiálu na skladě neekonomické již z čistě finančních důvodů. Dalším a stejně závažným důvodem je nesčetná variace jednotlivých dílců a to jak v typovém, tak v barevném provedení. Pro názornost, jen v barevné paletě je možné nalézt více než 150 různých odstínů. Dalším závažným důvodem, který zabraňuje držet firmě zásoby na skladě, je začínající výroba a malé procento zakázek těchto výrobků. Proto autor této práce hliníkový materiál záměrně vynechává.

Ve skladovém hospodářství firmy je možné nalézt více druhů skladovaných materiálů, sloužících k výrobě plastových oken. Pro názornost a kvůli rozsahu této práce si autor vybral pouze nejvíce používané typy materiálů, které má firma na skladě.

b) Zásoby sloužící jako jistina pro hladký průběh vyřízení objednávky

V případě větší objednávky firma počítá s možností kazových výrobků, kazového materiálů nebo odpadu vzniklého při výrobě. Z tohoto důvodu je objednací množství cca o 5 % vyšší, než je skutečná potřeba materiálu. Důsledkem těchto nákupů vznikají firmě přebytky, které se evidují jako materiál. U většiny běžných typů výrobků je firma schopna tento přebytkový materiál

spotřebovat do 3 měsíců na další zakázku. Ostatní

materiál specifických barev či provedení se eviduje jako odpadový materiál.

55

c) Ostatní materiál a produkty (drobné kancelářské potřeby apod.)

Vzhledem k zaměření praktické části diplomové práce se dále zaměřím jen na první skupinu, která má největší podíl ve skladovém hospodářství.

6.2 Analýza zásob K analýze zásob pro jejich řízení je možné použít některých hodnot ze závěrkových účetních výkazů (výkaz zisků a ztrát a rozvahy). Pro lepší získání přehledu o výši a pohybu zásob ve firmě KOTANA s.r.o. považuji

za

potřebné zjistit rychlost a dobu obratu zásob. Roční výdej ze zásob je možné vyčíst z účetní závěrky jako materiál na výrobu. Průměrnou výši zásob není ale možné přesně určit, vzhledem k ne příliš přesnému vedení evidence. Proto jsem použil hodnotu zásob k 31.12. 2005

Rychlost obratu zásob za rok 2005 =

2 880 000 = 9,65 krát 298 500

Doba obratu zásob za rok 2005

250 = 25,9 pra cov ních dnů 9,65

Doba obratu zásob za rok 2005

365 = 37,8 dnů celkem 9,65

Ukazatel rychlosti obratu ukazuje, kolikrát v průběhu jednoho roku byla zásoba firmy KOTANA s.r.o. prodána a opětovně nakoupena. V roce 2005 vykazuje firma poměrně dobrý stupeň obrátkovosti zásob. Avšak jak již bylo zmíněno výše, jedná se spíše o zkreslující ukazatel, protože stav zásob v daném měsíci je na padesátiprocentní úrovni skutečného stavu zásob a tudíž skutečný počet obrátkovosti zásob je mnohem nižší. Stejný problém se pak

56

projeví i v době obratu zásob, který je ve skutečnosti vyšší a dosahuje téměř k 60 dnům.

6.3 Rozdělení zásob metodou ABC Z výše vyčteného nejběžnějšího druhu materiálu, který firma drží skladem, se do kategorie A dle Paretovské optimalizace může zařadit:

Tabulka č. 3: Stav zásob ve firmě KOTANA s.r.o. k 31.12.2005

Počet

Označení materiálu

Výše zásob k 31.12. 2005 (Kč)

1

plastový profil bílý typ – 550 000

34 000

2

plastový profil bílý typ – 550 420

24 000

3

plastový profil bílý typ – 550 030

33 000

4

plastový profil bílý typ – 550 060

26 000

5

plastový profil bílý typ – 550 390

15 000

6

zasklívací lišty typ – 544 140

9 000

7

zasklívací lišty typ – 544 130

18 000

8

armování typ – 244 526

24 000

9

armování typ – 244 536

19 000

10

armování typ - 261 801

20 000

11

armování typ – 238 570

23 000

Nejčetnější zásoby držené skladem

240 000

Celkové procento ze všech zásob

80,4 %

Zásoby celkem

298 500

P ra me n: Skla dové hospod ářs tv í f irmy K OTONA s.r .o., zpra cov a l au tor

Z tabulky vyplývá, že v roce 2005 je 80,4 % zásob na skladě tvořeno nejčastěji nakupovaným materiálem pro výrobu běžných plastových oken. Dalších 19.6 % zásob jsou zásoby na skladě, tvořené ostatním materiálem

57

v zanedbatelném množství a mnoha variacích. Tato hodnota je však platná v případě držení této zásoby po celý rok. Ve stavební sezóně se však stav zásob pohybuje na mnohem vyšší úrovni a tudíž i tento údaj je mnohem vyšší.

Z toho vyplývá nutnost zaměřit se právě na uvedenou skupinu materiálu, který podle Paretovské optimalizace představuje skupinu A. Další zboží (B a C) mají na celkovém množství zásob jen malý vliv. Jejich sledování by tedy bylo vzhledem k relativně velkému počtu časově náročné a z hlediska celkových úspor nákladů méně efektivní.

6.4 Řízení zásob Převážná většina zásob, které firma drží na skladě, je určena ke kompletaci běžného typu výrobků firmy KOTANA s.r.o.. Zásoby, které firma drží ve skladě ve větším množství jsou materiálem běžně užívaným k výrobě nejběžnějších typů oken. Tyto zásoby jsou dodávány firmou REHAU s.r.o., která je jediným dodavatelem těchto výrobků firmy KOTANA s.r.o.

Jedná se tedy o částečnou kompletaci. Dalším materiálem, potřebným ke kompletaci, jsou skelné tabule, kování, parapety a ostatní doplňky. Tyto materiály však firma nenakupuje ve větších množstvích, jednak z povahy výrobku samého a jednak z důvodu nulové finanční výhodnosti.

Proto je následující kapitola zaměřena na analýzu řízení zásob toho materiálu, který má firma na skladě k dispozici. Dále pak na stanovení pojistné zásoby a okamžiku objednání. Závěrem této práce se pokusím navrhnout vhodná doporučení, které povedou ke snížení průměrné výše zásob a tím i k poklesu nároků na skladovací kapacity a také na snížení nákladů na držení těchto zásob.

58

6.4.1

Řízení zásob výrobků REHAU

Zásoby výrobků firmy REHAU jsou zastoupeny v počtu 11 druhů materiálu, které firma nakupuje za účelem množstevních slev. Jedná se o materiál, ze kterého lze podle jeho určení sestavit dvě základní variace výrobků v mnoha modifikacích. Tento materiál je však možno použít i jako součást ostatních druhů výrobků buď jako doplněk či jeho podstatná část. Proto je míra jeho použití poměrně vysoká a dle vyjádření firmy má cenu držet jeho zásoby na skladě. Další výhodou firma vidí ve výhodnějších cenách, které platí při vyšším objednávkovém množství.

Podle vyjádření vedoucího obchodně-technického úseku je poptávka po výrobcích firmy rovnoměrně rozložena (v období stavební činnosti) a tudíž i spotřeba materiálu je v těchto měsících rovnoměrná. Očekávaný nárůst na období roku 2006 se odhaduje ve výši 10 %.

6.4.2

Podle

Stanovení objednacího množství a okamžik objednání výsledků

spotřeby

z minulého

roku

je

možné

určit

přibližnou

průměrnou měsíční poptávku po tomto materiálu v roce letošním. Spotřeba materiálu je uvedena v následující tabulce. Údaje v tabulce jsou hodnoty v kusech materiálu ( 1 kus = 6 délkových metrů) Pro běžnou výrobu okna 90 x 90 cm je potřeba zhruba: 4 metry profilů – 1, 4 metry profilů -2, armování – 1, 4 metry armování – 2 a 4 metry zasklívací lišty.

59

4 metry

Tabulka č. 4: Měsíční spotřeba materiálu k kusech

Položky /měsíc

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

550 000

12

13

42

58

62

61

63

54

61

59

36

25

550 420

15

14

51

70

73

75

74

72

74

72

43

29

550 030

15

15

47

64

70

71

75

66

72

68

39

28

550 060

12

12

44

60

61

59

61

60

61

61

36

24

550 390

6

8

25

32

26

27

27

25

29

30

18

11

244 526

14

15

51

71

72

74

74

72

73

73

42

30

244 536

12

12

41

58

63

62

62

56

60

60

35

25

261 801

15

14

48

63

71

71

74

67

73

68

42

30

238 570

13

12

44

61

61

60

61

60

59

62

35

25

544 130

20

21

71

101

100

102

100

98

95

101

62

39

544 140

9

8

35

48

46

47

47

45

49

47

32

21

. P ra me n: Skla dové hospod ářs tv í f irmy K OTONA s.r .o., zpra cov a l au tor

Uvedené hodnoty spotřeby v jednotlivých měsících kolísají v souladu se stavební činností. Tedy podle povětrnostních podmínek v průběhu roku. Z výše uvedených údajů je vypočten celkový objem spotřeby materiálu v roce, průměrná měsíční spotřeba a směrodatná odchylka.

Tabulka č. 5: Celková měsíční spotřeba v roce 2005, průměrná měsíční

spotřeba a směrodatná odchylka

o zna če n í

C e lková spot ře ba

P rů m. m ěs íč n í

P rů m. spo tř e ba

S mě roda tna

v r. 2005

s pot ře ba

za s tave bn í

od hc hy lka

s e zón u

550 000

496

45

50

11,04

550 420

662

55

67

11,41

550 030

630

52,5

63,5

12,15

60

550 060

551

46

56

9,09

550 390

264

22

26

4,01

244 526

661

55

67

11,81

244 536

546

45,5

55

9,99

261 801

636

53

64

11,16

238 570

553

46

56

9,44

544 130

906

75,5

91

14,95

544 140

434

36

44

6,10

P ra me n: Výpo če t au tor a

Pokud

se

splní

predikce

vedoucího

provozně-technického

úseku

o

předpokládaném zvýšení prodeje, potom lze vypočítat celková roční spotřeba jednotlivých druhů materiálů a jejich předpokládaný měsíční průměr jak za celý rok tak za stavební sezónu.

Protože v jednotlivých měsících jsou značné výkyvy a tudíž výrazně zkreslené údaje, rozhodl jsem se rozdělit roční období na dvě sezóny.

Do první sezóny je zahrnuto období stavební činnosti, tedy období od 1.3 do 30.11. tohoto roku. Do druhého období, období stavebního klidu, je zahrnuta zbývající část roku. Další výpočty, uváděné v této práci, jsou pak vztahovány na první období, které dle názoru mého a vedení společnosti má větší význam pro

firmu

KOTONA

s.r.o..

Druhé

období

je

analyzováno

jen

slovně

v následující části této práce.

Na základě těchto poznatků

jsem stanovil hypotézu : Vhodná aplikace

teoretických poznatků povede ke snížení nákladů spojených se zásobami a jejich skladováním v období cyklu stavební aktivity.

61

Tabulka č. 6: Předpokládaný nárůst spotřeby materiálu

o zna če n í

C e lková

P ř edpo -

P ř edpo -

P ř edpo . mě s.

Zv ýš ená

s pot ře ba

k lá daný

k lá daná

p rů m.

s m ěr .

v r. 2005

ná rů st

s pot ře ba

s tav. s e zónu

od chy l.(σ)

za

550 000

496

10 %

545

55

12,04

550 420

662

10 %

728

73

12,51

550 030

630

10 %

693

70

13,35

550 060

551

10 %

606

61

9,99

550 390

264

10 %

289

28,5

4,41

244 526

661

10 %

727

67

12,91

244 536

546

10 %

600

55

10,98

261 801

636

10 %

699

64

12,36

238 570

553

10 %

608

56

10,38

544 130

906

10 %

996

91

16,44

544 140

434

10 %

477

44

6,70

P ra me n: výpo če t au tor a

V každém

měsíci

roku

2006

bude

spotřeba

materiálu

s největší

pravděpodobností rovna předpokládanému měsíčnímu průměru uvedenému v tabulce. Pravděpodobnost, že hodnoty spotřeby materiálu budou odlišné průměru, bude nižší a se vzdalováním těchto hodnot od průměru se bude pravděpodobnost jejich výskytu zmenšovat.

Pokud by měla firma skladem zásoby o velikosti předpokládaného měsíčního průměru, lze s padesátiprocentní jistotou předpokládat, že požadavky na materiál budou menší a budou v plné výši uspokojeny. Na druhou stranu ale také s padesátiprocentní pravděpodobností může nastat situace, že výroba bude poptávat vyšší množství a všechny požadavky nebudou uspokojeny.

62

Smysl tedy má se zabývat

pouze těmi situacemi, kdy budou požadavky na

materiál větší, než je předpokládaná měsíční spotřeba. V opačném případě, kdy by byla poptávka zákazníků menší než předpokládaná, bude firma schopna uspokojit všechny zákazníky.

Vyjdeme-li z předpokladu, že hodnoty pravděpodobnosti nepřekročí míru určitých

hodnot v procentech vyjádřeným číslem a vyjádříme-li hodnotu

pravděpodobnosti vzniku deficitu, jako pravděpodobnost vzniku deficitu, tedy hodnotu rovnu sto procentům hodnoty mínus pravděpodobnosti nepřekročení. Je možné sestavit následující tabulku, která přiřazuje jednotlivým hodnotám držených zásob v kuse hodnotu pravděpodobnosti, že spotřeba nepřekročí uvedené množství a zároveň hodnotu pravděpodobnosti, že spotřeba uvedené množství překročí a tím pádem dojde ke vzniku deficitu.

Tabulka č. 7: Pravděpodobnost nepřekročení uvedených hodnot a

pravděpodobnost vzniku deficitu

o zna če

P ř ed.

Zv ýš ená

ní

m ě s.

s m ěr .

p rů m.

od chy l.

P rů m ěr

P rů m ěr

P rů m ěr

P rů m ěr

P rů m ěr

+ 1(σ )

+ 1,5( σ)

+ 2(σ )

+ 2,5( σ)

+ 3(σ )

(σ ) 550 000

55

12,04

67,04

73,06

79,8

85,12

91,14

550 420

73

12,51

85,51

91,76

98,01

104,26

110,51

550 030

70

13,35

83,35

90,02

96,69

103,36

110,03

550 060

61

9,99

70,99

75,99

80,99

85,99

90,99

550 390

28,5

4,41

32,91

35,11

37,31

39,51

41,71

244 526

67

12,91

79,91

86,36

92,81

99,26

105,71

244 536

55

10,98

65,98

71,48

76,98

82,48

87,98

261 801

64

12,36

76,36

82,56

88,76

94,96

101,16

238 570

56

10,38

66,38

71,58

76,78

81,98

87,18

544 130

91

16,44

107,44

115,64

123,84

132,04

140,24

544 140

44

6,70

50,70

54,50

57,40

60,75

64,10

P ra me n: výpo če t au tor a po mo c í s ta tis tick ého v zor ce .

63

Z tabulky vyplývá, jaké množství zásob musí firma držet, aby splnila požadavky poptávky. Míra krytí u jednotlivých statistických odchylek je dána v následujícím přehledu:

Míra krytí 1 nám dává pravděpodobnost krytí spotřeby zásob z 84,13 % Míra krytí 1,5 nám dává pravděpodobnost krytí spotřeby zásob z 93,32 % Míra krytí 2 nám dává pravděpodobnost krytí spotřeby zásob z 97,73 %

Další míry krytí zde

záměrně neuvádím vzhledem k vysoké náročnosti na

držení zásob.

Vzhledem

k hodnotám

spotřeby

v roce

2005,

která

uvedená

v tabulce

měsíčního materiálu v kusech a zvýšené plánované poptávce, která se odhaduje v rozmezí 10 % navrhuji , aby společnost měla k dispozici takové množství

zásob,

které

uspokojí

spotřebu

z 93,32

%.

Tato

hodnota

pravděpodobnosti odpovídá zásobě materiálu o velikosti průměru plus směrodatné odchylky 1,5.

Kapacita skladu by sice umožnila držet i vyšší množství zásob, které by znamenalo zmenšení množství rizika deficitu, ale dle mého názorů je tato hodnota dostačující a vyšší množství s ohledem na vázanost finančních prostředků by bylo neekonomické.

Protože dodací lhůta - doba od objednání materiálu až po přijetí na sklad, trvá 5 dnů, byla hodnota signální zásoby stanovena jako koeficient 5/30 (za předpokladu, že měsíc má 30 dní). Objednací množství je zaokrouhleno na celé jednotky nahoru z důvodu dodacích podmínek firmy REHAU s.r.o., která dodává materiál po celých kusech (tj. 6 m).

64

Tabulka č. 8: Signální zásoba a optimální objednací množství

o zna če n í

P rů m ěr

S ig ná ln í

O bje dna c í

O bje dna c í

+ 1,5( σ)

zá so ba

m no žstv í

m no žstv í v

( p rů mě r +1,5

za ok rouh leno na

m inu lo st i

(σ )) 5 /30

c e lé kusy

550 000

73,06

12

74

83

550 420

91,76

15

92

98

550 030

90,02

15

91

102

550 060

75,99

13

76

84

550 390

35,11

6

36

40

244 526

86,36

14

87

98

244 536

71,48

12

72

94

261 801

82,56

14

83

92

238 570

71,58

12

72

80

544 130

115,64

19

116

130

544 140

54,50

9

55

62

P ra me n: výpo če t au tor a

Z následující tabulky můžeme zjistit optimální okamžik objednání a velikost dodávky. Pokud bude spotřeba materiálu v roce 2006 shodná s předchozím obdobím, lze znázornit budoucí průběh spotřeby.

Následující graf zachycuje průběh spotřeby v teoretickém případě, kdy bude denní spotřeba přesně odpovídat průměrné denní spotřebě. Tj. u materiálu s označením 550 000 hodnotě 2,46 kusů denní průměrné spotřeby.

65

Graf č. 3: Předpokládaný průběh čerpání zásob v první polovině roku

2006 pro materiál s označením 550 000

Vý še

Výše zásob

zá so b

v ks.

Signální hladina

100 80 60 40 20 0 datu m

24.2 .06

25.3 .06

24 .4.06

25.5 .06

P ra me n: výpo če t au tor a

Pojistná zásoba u materiálu 550 000 je navržena ve výši 22 kusů. Tato hodnota odpovídá rozdílu spotřeby v prvním měsíci stavební aktivity, kdy firma objedná množství ve výši 74 kusů, ale očekávaná spotřeba v tomto měsíci dosahuje úrovně cca 70 % skutečné spotřeby ( průměrné spotřeby + směrodatné odchylky). Tento rozdíl firmě bezpečně pokryje i případné vyšší výkyvy v průběhu stavební aktivity, které by se mohli vyskytnout ve spotřebě materiálu. Je možné namítnout, že pojistná zásoba je příliš vysoká a že nemá opodstatnění, avšak vzhledem k tomu, že výpočty byly stanoveny na základě 1 roku, je možné se domnívat, že došlo k určitému zkreslení a tudíž očekávaná spotřeba může být o něco vyšší. Stejný postup by byl použit u pojistných zásob ostatních typů materiálu.

6.4.3

Změna nákladů po zavedeném návrhu objednání

Pro vyčíslení předpokládané úspory nákladů plynoucích z vázanosti kapitálu v zásobách je nutné vyjádřit průměrnou výši zásob při navrhovaném způsobu

66

objednání a porovnat ji s výší zásob v minulosti. Z grafu předpokládaného čerpání zásob je možné vysledovat, že průměrnou zásobu při rovnoměrné spotřebě lze vyjádřit jako průměr z maximální zásoby (ihned po objednávce) a minimální zásoby (bezprostředně před dodávkou). Průměrná zásoba se bude rovnat maximální zásobě a minimální zásobě lomeno dvěma.

Vynásobíme-li průměrnou výši zásob jejich průměrnou pořizovací cenou, zjistíme průměrnou vázanost kapitálu v zásobách. Zohledníme-li 10 % zvýšení a porovnáme-li hodnoty průměrné vázanosti v jednotlivých letech, zjistíme předpokládaný

pokles

průměrné

vázanosti

kapitálu

v roce

2006

oproti

minulému roku.

Tabulka č. 9: Průměrná výše zásob, průměrná vázanost kapitálu v

zásobách a předpokládaný pokles vázanosti

o zna če n í

P rů m. výš e

P rů m. výš e

Po ř izovac í

P rů m ěr ná

P rů m ěr ná

zá so b v roce

zá so b v roce

c e na

vá zano st

vá zano st

2005

2006

v ( Kč /m)

v e s tav

v e s tav.

ob dob í

ob dob í

2005 v (K č)

2006 v (K č)

550 000

67

59

100

40 200

35 400

550 420

79

73

100

47 400

43 800

550 030

80

73

100

48 000

43 800

550 060

68

60

100

40 800

36 000

550 390

32

29

100

19 200

17 400

244 526

79

70

80

37 920

33 600

244 536

75

57

80

36 000

27 360

261 801

74

67

80

35 520

32 160

238 570

64

57

80

30 720

27 360

544 130

104

93

40

24 960

22 320

544 140

50

41

40

12 000

9 840

372 920

329 040

c e lke m Ro zd íl

43 880

P ra me n: výpo če t au tor a, sk ladové ho spodář s tv í f ir my

67

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že navrhnutý systém objednání předpokládá menší velikost dodávek materiálu při častějším objednacím cyklu oproti dosavadní praxi. Důsledkem toho je pokles průměrné vázanosti kapitálu v zásobách, ale také vyšší počet objednávek za celý rok. Toto zvýšení objednávek bude znamenat vyšší náklady na objednání.

Na základě údajů poskytnutých vedením firmy KOTONA s.r.o. byly náklady na vyřízení objednávky materiálu vyčísleny následovně (viz. tabulka níže).

Tabulka č. 10: Náklady na vyřízení objednávky

Příprava a vyhotovení objednávky

450 Kč

Náklady na příjem zboží do skladu

400 Kč

Celkem na jednu objednávku:

850 Kč

P ra me n: výpo če t au tor a

Tabulka č. 11: Nárůst počtu objednávek materiálu v roce 2006 oproti

roku 2005

o zna če n í

550 000

P ř edp ek l.

V e likos t obj ed návky

Po č et

Po č et

s pot ře ba za

Do sav adn í

N avrhovan é

ob je dnáve k

ob je dnáve k

s tav ob dob í

mn o žs tv í

mn o žs tv í

2005

2006

v r. 2006

2005

2006

545

83

74

6

9

Ná rů st po čtu obj ed náve k

3

P ra me n: výpo če t au tor a, sk ladové ho spodář s tv í f ir my KOTONA s.r .o.

Údaje počtu objednávek, zobrazené výše za rok 2005, jsou udávány za celé období roku 2005. Je zde tedy zahrnuto období stavebního klidu, kdy firma drží uvedené množství zásob, i když její výroba je na nízké úrovni. Údaje počtu objednávek za rok 2006 jsou vyčísleny jen za období stavební činnosti, tudíž je zde zobrazeno jen období, kdy jsou zásoby skutečně využívány. 68

Analýzy údaje za období stavební nečinnosti roku 2006 jsou zobrazeny níže a dokládají

možný

efekt,

který

se

nejednoznačný. Vzhledem k tomu, že

z následující

tabulky

může

zdát

navrhuji na dobu stavební nečinnosti

nulové zásoby na skladě, je možné brát údaje počtu dodávek za období stavební aktivity roku 2006 za údaje celého roku.

Vzhledem k rozdílným údajům o spotřebě materiálu u jednotlivých typů se může zdát, že dodací lhůty budou u jednotlivých typů rozdílné. Ve skutečnosti je jejich spotřeba vyčíslená průměrně a tudíž i počet objednávek u jednotlivých typů bude shodný. Rozdíl bude jen v objednacím množství, které bude u jednotlivých druhů materiálů různé.

Nyní tedy můžeme vyjádřit celkový efekt po zavedení navrhovaného systému objednání. Na jednu stranu se sníží průměrná vázanost kapitálu v zásobách, na druhou stranu se zvýší počet objednávek z 6 na 9. Pokud by firma vložila tyto uspořené prostředky, které byly původně vázány v zásobách, na roční termínovaný účet u své banky, dosáhla by čistého výnosu 3,5% p.a.

Tabulka č. 12: Změna nákladu po zavedeném opatření

Nárůst nákladů

Předpokládaný možný výnos

N árůs t poč tu obj edn ávek

Ú spora vá z ano sti

3

43 880 Kč

n ák ladů k ap. z a s tav ebn í obdob í

N ák lad y na obj ednávku

850 Kč

3,5 %

Z ísk aný úrok

celkem

2550 Kč

1535 Kč

celkem

Celkový efekt

- 1015 Kč

P ra me n: výpo če t au tor a, sk ladové ho spodář s tv í f ir my KOTONA s.r .o.

Při doporučeném systému objednání materiálu klesne vázanost v zásobách zhruba o 45 000 Kč. Při roční úrokové míře dosáhne kladného finančního efektu ve výši 1535 Kč. a vyšším počtem objednávek za rok se zvýší náklady

69

o 2550 Kč. Firma tedy paradoxně dosáhne ztráty ve výši 1015 Kč za stavební období.

V období stavební nečinnosti drží firma zásoby na skladě, i když jejich spotřeba v roce 2005 dosahovala v průměru 25 %. Výsledky z daného roku však

nejsou

dostatečně

vypovídajícím

vzorkem,

protože

dle

vyjádření

společnosti se stavební aktivita rok od roku mění v závislosti na počasí. Tudíž vázanost zásob v jednotlivých letech zimního období může být různá. Nicméně dle vyjádření vedení společnosti se vždy firma nachází ve ztrátě a při poměrně příznivých povětrnostních podmínkách si není schopna pokrýt svoje náklady. Ze závěrů tohoto zjištění autor navrhuji snížení zásob na nulovou hodnotu a snížení poslední objednávky (tj.10.10) na polovinu. Tímto krokem by byla zabezpečena spotřeba materiálu do konce období stavební aktivity (tj. 30.10.) a případné další dodávky by se mohly řídit metodou objednávky přímo na zakázku. Tento krok by firmě uspořil vázanost kapitálu v zásobách ve výši cca 400 000 Kč, které by mohla firma využít na pokrytí části ztráty v období stavební nečinnosti.

Náklady na zavedení tohoto systému by se pohybovaly ve výši 5 % na zvýšení ceny materiálu a dále pak ve výši pohonných hmot a amortizace auta, potřebného pro dovoz materiálu. Ostatní náklady (na pracovní sílu, nájem aj.) jsou v tomto případě fixním nákladem, tudíž nejsou do této kalkulace zahrnuty.

6.4.4 Analýza výsledků

Z daného výsledku za stavební období, který vyplývá ze závěrů této analýzy, je optimální řešení vyšších dodávkových cyklů a menšího nakupovaného množství nejednoznačné. Zahrneme-li do analýzy navýšení ceny firmy REHAU s.r.o., které by mohlo nastat díky nižším odběrům množství v jednotlivých dodávkách, pak je tento systém navrhovaný autorem pro firmu nevýhodný. Proto se přikláním k variantě ponechání současných dodávkových cyklů s větším množstvím objemu dodávek. Jediným přínosem původně

70

navrhovaných změn by mohlo být ušetření skladových prostor v podniku a snadnější kontrola materiálu.

V období stavební nečinnosti byla analýza výsledků prováděna jen zevrubně a tudíž závěry vyplývající z této práce jsou jen orientační. Pro jednoznačnější závěry by bylo potřeba toto období analyzovat podrobněji. Z uvedených informací o firmě je však možné vysledovat, že efekt plynoucí ze snížení zásob na skladě by mohl být přínosný a mohl by ušetřit firmě peněžní prostředky mrtvě uložené v zásobách. Zda k uvedenému efektu skutečně dojde je však předmětem dalšího zkoumání.

71

7 Procesy skladování Firma KOTANA s.r.o. sídlí v areálu Zemědělského družstva Brodek u Prostějova, kde je nájemcem části tohoto areálu. Ke své podnikatelské činnosti

má

k dispozici

prostory

pro

výrobu

a

montáž

výrobků

plus

kancelářské a skladové prostory. Vzhledem k uspořádání budov v tomto areálu jsou skladovací a výrobní prostory vzájemně propojeny a odděleny uzamykatelnými dveřmi. Další přístup do skladu je z vnější části areálu. Skladové prostory jsou tedy přístupné jak zvenčí areálu, což je výhodné při doplňování do skladu, tak z vnitřku budovy pro snadnější manipulaci s materiálem.

Skladové prostory jsou vybaveny jak policovými regály pro uskladnění menšího materiálu, tak konzolovými regály pro uskladnění profilů. Dále se zde nachází jeden paletový regál na uskladnění větších a rozměrnějších druhů materiálu, dovážených na paletách.

Firma využívá skladové prostory o celkové rozloze 105 m². Další prostory se nacházejí v části dílny, kde jsou umístněny další policové regály pro uskladnění menších částí.

Manipulace ve skladě a ve výrobních prostorách je prováděna převážně ručně nebo na paletizačním ručním vozíku. K vyložení materiálu z kamionu firma využívá

pomoci

sousedící

firmy,

která

jí

za

menší

úplatu

půjčuje

vysokozdvižný vozík. Jedná se především o manipulaci profilů větších rozměrů z plastového nebo hliníkového materiálu.

7.1 Příjem a kontrola kvality dodávek Za příjem zboží odpovídá vedoucí výroby, který má také na starosti kvalitu a kvantitativní kontrolu. Při dodávkách větších rozměrů si firma zapůjčuje vysokozdvižný vozík. Menší dodávky jsou přiváženy na paletách nebo v papírových krabicích. Doprava na sklad je zajišťována buď ručně nebo

72

pomocí

ručního

paletového

vozíku.

Ve

skladových

prostorech

nejsou

rozlišeny prostory příjmu a expedice. Tudíž zboží je expedována v části tohoto skladu.

Kontrola kvality spočívá ve vizuální kontrole dodávky, tj. zda nedošlo k poškození obalu. U profilů z hliníkových materiálů je kontrola kvality zaměřena především na poškození barevného nástřiku a jeho kvality. U rozsáhlejšího poškození tento materiál nesmí být použit a vrací se zpět dodavateli. U plastových profilů tato kontrola není tak náročná jelikož materiál svou povahou není tak náchylný k poškození.

Kontrola kvantity spočívá v množstevním ověření shody dodaného materiálu s dodacím listem. Tedy kontrola správného druhu materiálu a množství.

Pokud je dodávka v souladu s dodacím listem, potvrdí příslušný pracovník provedení kontroly svým podpisem na dodacím listě a tento dodací list následně předá odpovědnému vedoucímu pro technický úsek.

7.2 Skladování hotových výrobků a expedice Skladování hotových výrobků se uskutečňuje ve skladu materiálu, kde jsou tyto výrobky uloženy do doby expedice. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobu na zakázku, není počet těchto výrobků velký. Je však nutné podotknout, že v případě realizování větších zakázek má firma určité problémy se skladovacími prostory. Hotové výrobky jsou převážně větších rozměrů a je nutné je skladovat převážně ve svislé poloze na speciálních stojanech. Tyto stojany však zabírají značné místo ve skladu a jsou poměrně špatně manipulovatelné.

Expedice probíhá formou postupného odběru podle potřeby montážního servisu, který kompletuje zakázky. Výrobky jsou expedovány v plastikových obalech, které mají chránit výrobky proti poškození, nebo v plastikových

73

obalech opatřených papírovou výztuhou pro výrobky zvlášť náchylné na poškození.

Výdej ze skladu probíhá na základě expedičního listu, který vystaví pracovník obchodně technického úseku. Ten je také zodpovědný za zdárný průběh dokončení zakázky na místě.

7.3 Návrhy zlepšení skladování Systém skladování ve společnosti KOTANA s.r.o. považuje autor této práce za poměrně dostatečný vzhledem k velikosti a způsobu fungování firmy. Je však zřejmé, že v případě rozrůstání firmy a následně větším požadavkům na prostor, nebude možné nadále udržet tento způsob skladování.

Větší držení zásob do budoucna bude znamenat i větší nároky na skladovací prostory. Je tedy zřejmé, že současná kapacita skladovacích prostor nebude dostačující. Firma má několik variant, které by v současné situaci připadaly v úvahu.

První a nejjednodušší varianta je pronajmout si další skladovací prostory v areálu zemědělského družstva. Tato varianta klade nejmenší nároky na vynaložení finančních prostředků a na ostatní problémy s tím spojené. Díky této variantě je možné rozšířit výrobní kapacitu do současných prostor skladu a skladové prostory přesunout do nově vzniklé haly. Nevýhodou tohoto řešení je určitá přepravní vzdálenost, kterou budou muset pracovníci absolvovat s materiálem a hotovými výrobky. Tato varianta si vyžádá nutnost vlastní manipulační techniky, kterou si bude muset firma do budoucna zakoupit. Další nevýhodou je fakt, že se v areálu nacházejí pouze ne příliš vhodné budovy pro skladování a jejich úprava by mohla být časově i finančně náročná. Výhodou je pak ušetření finančních prostředků s přesídlením a problémy spojené s variantou dvě.

74

Druhou variantou je přestěhovaní výroby do volného areálu, kde by mohly být vhodné podmínky pro další rozvoj. Tato varianta předpokládá nalezení vhodného místa v blízkém okolí a nejspíše také značné finanční investice do přestavby areálu. Nezanedbatelné náklady budou spojené také s informacemi o novém přesídlení. Výhodou by mohl být fakt, že se firma může nerušeně rozvíjet a nebude mít problémy s dalším rozšířením.

Třetí variantou je postavení nového závodu na „zelené louce“. S touto variantou firma do budoucna nepočítá vzhledem k velké finanční náročnosti.

Dle mého názoru bych doporučil první variantu, vzhledem k nejnižší finanční náročnosti.

Dále

pak

vzhledem

k problémům

spojeným

s dopravou

zaměstnanců do práce a problémy s přesídlením.

Do budoucna doporučuji zlepšení evidence skladování pomocí vhodného informačního systému. Tento systém by zabezpečil větší přehlednost ve skladování

a

dále

pak

pomohl

zpřesnit

objednací

množství

vzhledem

k potřebám. Tím by došlo k značné úspoře materiálu a následně i finančních prostředků.

75

ZÁVĚR

Téma „ Skladové hospodářství konkrétního podniku “ je tématem bezesporu velmi rozsáhlým. Díky širokému spektru oblastí, které obsahuje, bylo zapotřebí nemálo úsilí a času. Z mnoha různých pohledů, kterými je možno na skladové

hospodářství

pohlížet,

jsem

se

zaměřil

především

na

oblast

optimalizace zásob, což bylo v souladu s náplní této práce a dále pak na problémy, které jsem nalezl v oblasti skladového hospodářství u dané firmy.

Z vlastního pozorování a dostupných zdrojů, poskytnutých firmou KOTONA s.r.o., jsem se snažil nastínit problémové oblasti firmy v řízení a optimalizaci zásob a skladovém uspořádání. V teoretické části jsem definoval pojmy a shrnul dostupné informace do uceleného celku, přičemž tato část byla potřebná k vytvoření teoretického a vědomostního rámce, ze kterého

jsem

mohl vycházet.

Na základě analýzy interních informací firmy KOTONA s.r.o

jsem se

této

zaměřil na analýzu zásob podle Paretovské optimalizace skupiny A, tedy zásob,

které

tvoří

největší

objemové

množství

na

skladě.

Na

tomto

vymezeném vzorku se snažil uplatnit moderní přístupy řízení zásob, které by mohly vést k snížení skladové zásoby a zlepšení objednacího množství.

V zhledem k podnikatelskému zaměření činnosti firmy KOTONA s.r.o., která je závislá na stavební aktivitě v průběhu roku, rozdělil jsem průběh roku na dvě období. Detailně jsem se poté zaměřil na období stavební aktivity, kdy dochází k vysoké stavební činnosti a tudíž i k aktivitě dané firmy. Zde jsem viděl prostor pro zásadní změny ve zlepšení a zde také zacílil svůj výzkum. Na základě předchozího zjištění jsem také stanovil hypotézu.

Z dosažených výpočtů, ke kterým jsem dospěl, je možné učinit několik závěrů a doporučení. Prvním a nejdůležitějším závěrem je fakt, že hypotéza této práce se nepotvrdila a že ne vždy je možné na základě teoretických poznatků zlepšit fungování skladového hospodářství firmy a tudíž snížit náklady 76

spojené se zásobami a jejich skladováním. Toto konstatování je potvrzeno výsledky výzkumu v dané firmě, které vykazují sice lepší a hospodárnější užití skladových zásob, ale při porovnání s náklady spojenými s úpravou na optimální hodnoty je toto užití neefektivní. Proto také doporučuji ponechání objednacího množství na původní hodnotě v době stavební aktivity. I když zásoby nejsou v tomto období optimalizovány, vzhledem k povaze materiálu firmy nehrozí velké nebezpečí jejich vyčerpání. Dále se firma KOTONA s.r.o. vyhne

možným

problémům

s dodavatelskou

firmou

REHAU,

která

je

výhradním dodavatelem těchto komponentů a která by na základě objednacího množství mohla změnit cenové podmínky těchto produktů.

V období stavebního klidu, které nebylo hlavním cílem této práce, doporučuji bližší zkoumání, které by potvrdilo či vyvrátilo mou domněnku o možném výhodnějším způsobu realizace zakázek pomocí modelu objednání materiálu v době

zakázky.

Vzhledem

k dodacím

lhůtám

a

vzhledem

k možnosti

technického provedení tohoto úkonu se domnívám o možné funkčnosti tohoto systému. Je však otázkou, zda je při zvýšených nákladech pořízení tento model opravdu výhodný.

V oblasti skladování doporučuji firmě KOTONA s.r.o. stanovit dlouhodobou strategii rozvoje firmy, na základě které by se uskutečňovala strategie rozvoje a stabilizace skladování. Dle mého názoru koncepce této strategie není příliš jasná a tudíž i kroky, které dělala firma v této oblasti, nejsou příliš jednoznačné. V rámci krátkodobého rozvoje jsou tyto kroky dostačující a plně vyhovují

potřebám

firmy,

ale

při

delším

časovém

horizontu

nebudou

s největší pravděpodobností dostačovat a je třeba je změnit.

Závěrem

této práce bych

rád zdůraznil, aby veškeré zjištěné závěry z této

práce byly brány jako doporučení pro danou firmu. Vzhledem k rozdílným podmínkám prostředí nelze tato navrhovaná opatření aplikovat na jinou firmu i kdyby se zabývala podobnou nebo stejnou činností jako firma KOTONA s.r.o.

77

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

Obrázek č. 1: Provozování podnikových logistických strategií Obrázek č. 2: Funkce zásob Obrázek č. 3: Průměrný stav zásob v podmínkách nejistoty. Obrázek č. 4: Normální Gaussovo rozložení poptávky pro oblast trhu Obrázek č 5: Grafické znázornění nákladů ovlivňující ekonomické množství Obrázek č. 6: Materiálový tok skladovacího a komisionářského systému Obrázek č. 7: Vztah mezi celkovými logistickými náklady a počtem skladů Obrázek č. 8: Organizační struktura firmy KOTONA s.r.o.

Tabulka č. 1: Rozdělení zásob metodou ABC Tabulka č. 2: Přehled sortimentu výrobků Tabulka č. 3: Stav zásob ve firmě KOTANA s.r.o. k 31.12.2005 Tabulka č. 4: Měsíční spotřeba materiálu k kusech Tabulka č. 5: Celková měsíční spotřeba v roce 2005, průměrná měsíční

spotřeba a směrodatná odchylka Tabulka č. 6: Předpokládaný nárůst spotřeby materiálu Tabulka č. 7: Pravděpodobnost nepřekročení uvedených hodnot a

pravděpodobnost vzniku deficitu Tabulka č. 8: Signální zásoba a optimální objednací množství Tabulka č. 9: Průměrná výše zásob, průměrná vázanost kapitálu v

zásobách a předpokládaný pokles vázanosti Tabulka č. 10: Náklady na vyřízení objednávky Tabulka č. 11: Nárůst počtu objednávek materiálu v roce 2006 oproti

roku 2005 Tabulka č. 12: Změna nákladu po zavedeném opatření

78

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1: Vývoj tržeb a zisku firmy KOTONA s.r.o. - 2003 až 2005 Graf č. 2: Vývoj aktiv a zásob firmy KOTONA s.r.o. - 2003 až 2005 Graf č. 3: Předpokládaný průběh čerpání zásob v první polovině roku

2006 pro materiál s označením 550 000

79

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

STEHLÍK, A. Logistika – strategický faktor manažerského úspěchu. 1. vyd. Brno: Studio Kontrast, 2002. 231 s. ISBN 80-238-8332-1

TOMEK, G.;HOFMAN, J. Moderní řízení nákupu podniku. 1. vyd. Praha: Management Press, 1999. 276 s. ISBN 80-85943-73-5

SCHULTE, CH. Logistika. Přel. G. Tomek; A. Baudyš. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-85605-87-2

GROS, I. Logistika. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 1996. 228 s. ISBN 80-7080-262-6

PERNICA, P. Logistika: vymezení a teoretické základy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. 210 s. ISBN 80-7079-820-3

VANĚČEK, D. Logistika. 2. vyd., přeprac. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1998. 216 s. ISBN 80-7040-323-3

KONEČNÝ, M. Logistika v systému řízení podniku. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská, 1999. 149 s. ISBN 80-7078-667-1

PTAČEK, S. Logistika. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská, 1998. 93 s. ISBN 80-7078-550-0

JINDRA, J. Obchodní logistika – učební skripta. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1992. 123 s.ISBN 80-7079-806-8

DRAHOTSKÝ, I.;ŘEZNÍČEK, B. Logistika: procesy a jejich řízení. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 334 s. ISBN 80-7226-521-0

80

LANBERT, D;STOCK, J;ELLRAM, L. Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 589 s. ISBN 80-7226-221-1

PRAŽSKÁ, L.;JINDRA, J. Obchodní podnikání: retail management. 2. vyd. Praha: Management Press, 2002. 874 s. ISBN 80-7261-059-7

SIXTA, J.; ŽIŽKA, M. Aplikace metod stanovení pojistné zásoby v podnikový praxi. In Logistické řízení podniku. VŠB TU Ostrava: VŠB TU Ostrava, 2001. s. 142 – 146. (ISBN 80-238-7644-9)

81

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1

Přehled nejběžnější používané manipulační techniky

Příloha č. 2

Přehled regálových systémů běžně používaných ve skladech

82

83

Příloha č. 2: Regálové systémy

84

85

Policové regály

P ra me n : LA MBE RT , D. Log istika 2000 , s tr. 122

Konzolové regály

P ra me n : GROS , I. Logis tika 1996 , s tr. 183

86