Maligní melanom- Nepodceňujeme prevenci? Kristýna Dvořáková

Maligní melanom- Nepodceňujeme prevenci?

Kristýna Dvořáková

Bakalářská práce 2014

ABSTRAKT Téma bakalářské práce je „Maligní melanom- nepodceňujeme prevenci?“ Maligní melanom je velmi nebezpečné onemocnění, proto je velmi důležité věnovat se všem dostupným preventivním opatření.Nesmíme zapomínat na pravidelné samovyšetření kůže, ochranu před slunečním zářením a omezit dobu pobytu na slunci od 11-14 hodiny. Teoretická část objasňuje problematiku maligního melanomu, jeho diagnostiku a léčbu. Další kapitola popisuje sluneční záření a nejdůležitější kapitola práce se věnuje prevenci maligního melanomu. Praktická část prezentuje výsledky kvantitativního výzkumu, který byl realizován pomocí dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na laickou veřejnost. Výsledek dotazníku nám ukázal, kde je potřeba přitlačit v edukaci veřejnosti.Rádi bychom chtěli výsledky výzkumu prezentovat pomocí článku v časopise dostupném pro širokou veřejnost. Klíčová slova: maligní melanom, prevence, sluneční záření, samovyšetření kůže

ABSTRACT The theme of this bachelor´s thesis is "Malignant Melanoma- Do we not underestimate the prevention?" Malignant Melanoma is a very serious disease, that´s why it´s very important do deal with all the available precautions.We mustn´t forget the regular self-screening of the skin, protection agains sunshine and reduce time spent on the sun between 11 a.m. and 4 p.m. This thesis is divided into a theoretical and a practial part. The theoretical part clarifies the issues of malignant melanoma, its diagnosis and treatment. The next chapter describes the sunshine, the most important chapter of this thesis deals with the prevention of malignant melanoma. The practical part contents the results of quantitative research, which was realized by public questionnaire survey. The results tell us where to increase the education of public. We would like to present the results of our survay as an article in a magazine available for general public.

Keywords: malignant melanoma, prevention, sunshine, self-screening of skin

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu práce PhDr. Petru Snopkovi Dis. a PhDr. Evě Hrenákové za jejich odborné vedení, velkou trpělivost a jejich cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.Dále děkuji rodině, hlavně mamince za pomoc a kamarádce Janě Špendlíkové za velkou podporu po celou délku studia.

Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/ STAG jsou totožné.

OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................. 10 I

TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................11

1

MALIGNÍ MELANOM KŮŽE............................................................................... 12 1.1

HISTORIE MELANOMU ...........................................................................................12

1.2

CHARAKTERISTIKA MALIGNÍHO MELANOMU .........................................................13

1.3 EPIDEMIOLOGIE ....................................................................................................13 1.3.1 Incidence ......................................................................................................14 1.3.2 Muži versus ženy..........................................................................................14 1.3.3 Věk pacientů.................................................................................................14 1.4 TYPY MENANOMU ................................................................................................14 1.4.1 Melanom in situ............................................................................................15 1.4.2 Superficiálně se šířící melanom, sekundárně nodulární melanom ...............15 1.4.3 Nodulární melanom......................................................................................16 1.4.4 Lentigo maligna a Lentigo maligna melanom..............................................16 1.4.5 Akrolentiginózní melanom...........................................................................17 1.4.6 Slizniční melanom........................................................................................17 1.4.7 Desmoplastický melanom ............................................................................17 2 DIAGNOSTIKA A LÉČBA MELANOMU........................................................ 18 2.1 DIAGNOSTIKA MELANOMU ...................................................................................18 2.1.1 Pravidlo ABCD(E) .......................................................................................18 2.1.2 Dermatoskopické vyšetření ..........................................................................19 2.1.3 Histologické vyšetření..................................................................................20 Hloubka invaze dle Clarka................................................................................... 20 2.2 LÉČBA MELANOMU ...............................................................................................21 2.2.1 Chirurgická léčba primárního melanomu.....................................................21 2.2.2 Biopsie sentinelové uzliny ...........................................................................21 2.2.3 Adjuvantní léčba ..........................................................................................22 2.2.4 Chemoterapie a radioterapie.........................................................................22 2.2.5 Dispenzarizace pacientů...............................................................................22 2.3 KOMPLIKACE MELANOMU ....................................................................................23 2.4 3

PROGNÓZA MELANOMU ........................................................................................23

SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ............................................................................................... 25 3.1 ULTRAFIALOVÉ ZÁŘENÍ ........................................................................................25 UVA záření.................................................................................................................25 UVB záření.................................................................................................................26 UVC záření.................................................................................................................26 3.2 VLIVY NA MNOŽSTVÍ UV ZÁŘENÍ .........................................................................26 Roční období ..............................................................................................................26 Denní doba .................................................................................................................26 Nadmořská výška .......................................................................................................27

3.3

OPALOVÁNÍ ..........................................................................................................27

3.4 SOLÁRIA ...............................................................................................................27 3.4.1 Tanoxie.........................................................................................................28 3.5 KOŽNÍ FOTOTYP ....................................................................................................28 4

PREVENCE VZNIKU MELANOMU ................................................................... 30 4.1

SAMOVYŠETŘENÍ KŮŽE .........................................................................................30

4.2 OPALOVACÍ KRÉMY ..............................................................................................31 4.2.1 Zásady při pobytu na slunci..........................................................................32 4.2.2 Péče po pobytu na slunci ..............................................................................32 4.2.3 Péče o spálenou kůži ....................................................................................33 4.3 OCHRANNÝ ODĚV .................................................................................................33 4.4

EVROPSKÝ DEN MELANOMU.................................................................................34

4.5

ROLE SESTRY V PREVENCI ....................................................................................35

II

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................36

5

METODIKA PRŮZKUMU ..................................................................................... 37 5.1 CÍL PRÁCE ............................................................................................................37 5.1.1 Dílčí cíle .......................................................................................................37 5.2 PRŮZKUMNÁ METODA ..........................................................................................37

6

5.3

ORGANIZACE ŠETŘENÍ ..........................................................................................38

5.4

CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU ..........................................................38

5.5

ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT ..............................................................................38

5.6

VÝSLEDKY PRŮZKUMU .........................................................................................39

DISKUZE .................................................................................................................. 75

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 81 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 82 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 84 SEZNAM TABULEK........................................................................................................ 85 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 87 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 89

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií

10

ÚVOD Tématem bakalářské práce je Maligní melanom- nepodceňujeme prevenci? Téma jsme si zvolili, protože jsme se s tímto onemocněním denně setkávali na našem, teď již bývalém, pracovišti. Než jsme nastoupili do práce, nikdy jsme si rizika spojená s tímto onemocněním neuvědomovali a preventivní opatření podceňovali a nedodržovali. Velmi brzo nás překvapila četnost onemocnění a nízký věk pacientů, kteří vyhledali péči našeho pracoviště. Nikdo z nás si ze začátku neuvědomovali závažnost tohoto onemocnění a jeho dopadu na naše zdraví. Dochází k podceňování závažnosti maligního melanomu. Maligní melanom je nejzhoubnější nádor kůže s nejrychlejší incidencí na světě, přestože tomuto onemocnění můžeme prevencí předejít. Velmi důležitá je edukace veřejnosti o onemocnění; jak se chránit a správně provádět samovyšetření kůže. V České republice byla incidence maligního melanomu počátkem 70 let 20. století 3,2/100000 obyvatel, zatímco v roce 2006 byla incidence již u mužů 18,4/100000 a u žen 15,6/100000 obyvatel. Ročně zemře v ČR na melanom 130- 170 žen a 170- 190 mužů. Přitom tato čísla by nemusela být tak velká, kdybychom všichni dodržovali daná doporučení a pravidelně prováděli samovyšetření kůže. ( Krajsová, 2006, s.80) Velkou „výhodu“ tohoto onemocnění, hlavně co se týče prevence a jeho včasné diagnostiky, vidíme v tom, že se téměř vždy vyskytuje na kůži, která je velmi dobře přístupná našemu pohledu. Jako hlavní cíl práce jsme si stanovili zjistit znalosti laické veřejnosti v oblasti prevence onemocnění maligní melanom, dále jsme se chtěli dozvědět, jakým způsobem se veřejnost chrání před UV zářením, jak eliminuje riziko spojené s opalováním a zda správně provádí samovyšetření kůže či vůbec zná jeho zásady.


I.

TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

MALIGNÍ MELANOM KŮŽE

Maligní melanom je zhoubné nádorové onemocnění kůže, které sice nepatří mezi časté onemocnění, ale agresivitou se řadí melanom mezi nejzávažnější maligní onemocnění. Zrádný je v tom, že tvoří metastázy, které se mohou projevit po desetiletém, někdy i delším bezpříznakovém období. Nejvíce se s maligním melanomem setkáváme u lidí středního věku, ale nevyhýbá se ani mladší populaci. U dětí je toto onemocnění vzácné. Největší incidence je u lidí se světlou kůží, která se lehce spálí a je náchylná k tvorbě pih, u modrookých a světlovlasých. (Vosmik, 1995, s.67)

1.1 Historie melanomu Termín „černá rakovina“ použil již Hippokrates v 5.století před naším letopočtem a metastázy melanomu v kůži a v kostech byly nalezeny také na mumii starých Inků. První zmínka o melanomu v odborné literatuře je z roku 1787, kdy John Hunter popsal nádorovou masu u 35letého muže, u kterého se objevila recidiva po chirurgickém odstranění. Tento preparát je uložen v Hunterově muzeu v Anglii. V roce 1968 byl tento preparát histologicky vyšetřen a potvrdil diagnózu melanomu. (Krajsová, 2006, s.11) Jedním z prvních autorů, kteří popsali melanom, je uváděn Dupuytren. Byl to výborný chirurg, který zastával teorii, že se melanom nemá operovat, protože je to zbytečné a nemocnému to nepomůže. René Laenneca popsal v roce 1806 melanom jako samostatnou klinickou jednotku, ten také jako první diagnostikoval plicní metastázy melanomu. Samuel Cooper nazval melanom „černou rakovinou“ v roce 1840. Uváděl, že jedinou léčbou melanomu je jeho včasné chirurgické odstranění, jestliže to ovšem lokalizace a velikost umožňuje. Podle tohoto tvrzení je jasné, že diagnostika melanomu byla až v pokročilém stádiu nemoci. ( Krajsová, 2006, s.11-12) V roce 1885 popisoval Tennet zvláštní zelenočerné zbarvení moči u nemocného s pokročilým melanomem. V roce 1899 byl popsán první případ tohoto onemocnění u Američana s černou pletí. ( Krajsová, 2006, s.12) V Čechách jsou první zmínky z roku 1858 od profesora Eiselta. Další citace jsou uváděny v Časopise lékařů českých z roku 1911. Profesor Hlava v roce 1919 nejspíš jako první popsal v Čechách případ melanosarkomu s metastázemi do plic, mozku, srdce, ovaria a omenta bez nálezu primárního ložiska. ( Krajsová, 2006, s.13)


13

1.2 Charakteristika maligního melanomu Melanom je zhoubný nádor z melanoblastů, tj. z nezralých melanocytů a patří k neuroektodermovým nádorům. Zralé melanocyty leží mezi buňkami bazální vrstvy pokožky, případně se vytvářejí hnízda melanocytů ( névových buněk) ve škáře jako tzv. mateřská znaménka.Vyskytují se prakticky u všech lidí a někdy ve velkém množství.Jejich charakteristickou vlastností je, že tvoří melanim. (Mačák, Mačáková, Dvořáčková, 2012, s.149) Lokalizovat ho můžeme nejčastěji na kůži, ale může se vyskytnout ve vnitřních orgánech, na sliznici nebo v oku. (Krajsová, Bauer, 1994, s.49) U bělochů vzniká melanom kdekoliv na trupu, končetinách, ve vlasech i pod nehtovými ploténkami. U mužů je nejčastěji lokalizován na trupu, u žen převážně na dolních končetinách. U černochů se vyskytuje pouze na ploskách a dlaních. (Krajsová, 2011, s.34)

1.3 Epidemiologie V současnosti toto onemocnění představuje zejména u bílé populace na celém světě velký a závažný problém. I přes veškerou snahu incidence tohoto onemocnění nebezpečně stoupá. Na vzniku onemocnění se podílí několik na sebe navzájem působících faktorů jako intenzita slunečního záření, kožní fototyp, genetické faktory, familiární výskyt, socioekonomické faktory a spousta dalších vlivů. (Krajsová, 2006, s.79) Lancaster popsal v roce 1956 vztah mezi melanomem, typem kůže a zeměpisnou šířkou. Porovnával mortalitu mezi Evropany žijícími v Evropě, na Novém Zélandě, v Austrálii, Jižní Africe nebo v USA. Nejpřesnější a nejvýznamnější jsou studie, kde se porovnávají skupiny obyvatelstva se stejným kožním fototypem s rozdílnou expozicí slunečního záření. Některé studie poukazují na vztah sociální a ekonomický pro vznik melanomu. Je častější u lidí z vyšší vrstvy, městské populace. Důvodem je jejich životní styl, častější návštěvy moře a hor, návštěvy solárií a nárazové opalování. (Krajsová, 2006, s. 79)

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 1.3.1

14

Incidence

Navzdory preventivním opatření incidence trvale stoupá. Největší incidence melanomu na světě je v Queenslandu, která se pohybuje mezi 60- 70 novými případy ročně na 100 000 obyvatel. V současnosti je u evropské populace uváděn 5- 8% nárůst ročně. (Krajsová, 2006, s. 80) I v České republice se incidence melanomu zvyšuje. 813 pacientů onemocnělo v roce 1897, v roce 1997 jich bylo už 1368 a v roce 2007 dokonce 2358 pacientů s touto diagnózou. (Krajsová, 2011, s. 32) 1.3.2

Muži versus ženy

Dřívější studie uvádí, že nádor postihuje častěji ženy v poměru 2:1. Dle údajů onkologického registru je v České republice poměr postižení žen a mužů za poslední léta téměř 1:1. V roce 2002 bylo hlášeno 758 nových případů u mužů, a u žen 803 případů. Nejčastěji je u mužů melanom diagnostikován na trupu v oblasti zad. U žen je nejčastější výskyt na dolních končetinách, převážně na bércích. (Krajsová, 2006, s.81) U žen je melanom nejčastějším zhoubným nádorem diagnostikován mezi 20.– 30. rokem života. ( Melanom, © 2002) 1.3.3

Věk pacientů

Dříve byl výskyt onemocnění typický pro pacienty vyššího věku, ale v posledních desetiletích se výskyt posunuje do mladších věkových kategorií. (Krajsová, 2006, s. 81) V dřívější době byl melanom diagnostikován až mezi 60. – 70. rokem, nyní se tato hranice snížila mezi 30.- 40. rokem a kolem 60 let. ( Melanom, © 2002)

1.4 Typy menanomu Melanom může vzniknout všude, kde je výskyt melanocytů. Nejčastější varianta je kožní melanom. Slizniční melanom se vyskytuje asi v 1 % u lidí bílé rasy, u Asiatů je to 5-8 % populace. Oční melanom tvoří asi 3-5 % všech melanomů. (Krajsová, 2011, s.34) V 60. letech minulého století na podkladě rozdílných rysů klinických, histopatologických a biologických navrhl Clark rozdělení melanomu na 3 klinické varianty. Později přibyly další typy. (Krajsová, 2006, s. 105-106)


15

Melanom in situ

Jedná se o počínající fázi melanomu, kdy se nádorové buňky nerozšířily mimo úroveň epidermis. Vzhled je nejvíce podobný atypickému névusu, je často skvrnitě pigmentovaný, výrazný. Jeho okraje jsou nepatrně nepravidelné. Jeho velikost se trvale zvětšuje. V této fázi pacientovi nedělá žádné potíže, svědění se objevuje zřídka. Po včasném chirurgickém odstranění je úplné vyléčení nemocného, pokud se však neodstraní, proliferace nádorových buněk pokračuje, a nádor přechází do pokročilého stádia. (Krajsová, 2006, s.107-108) 1.4.2

Superficiálně se šířící melanom, sekundárně nodulární melanom

Je to nejčastější typ, představuje asi 70 % všech melanomů. Objevuje se již v mladším a středním věku, obě pohlaví jsou postihnuta stejně. U mužů je nejčastěji diagnostikován na trupu, u žen na bérci. U superficiálně se šířícího melanomu se doba pohybuje od vzniku nádoru po stanovení diagnózy v rozmezí 1- 7 let. Je pro něj typický pomalý nepravidelný růst. Vznikají asymetrická, až několik centimetrů velká pigmentová ložiska. U více jak poloviny pacientů je pozorováno občasné svědění v místě, což je nápomocné pro objevení melanomu na místě špatně přístupném při běžném samovyšetření. (Krajsová, 2006, s.108109) Jako sekundárně nodulární melanom označujeme nádor s horizontálním a vertikálním růstem. Doba potřebná pro vznik vertikální vývojové fáze je různá, může to být několik měsíců až několik let. Nejdelší popsaná doba byla 12 let. (Krajsová, 2006, s.110) Melanom je v době vertikálního růstu křehký, jeho povrch se snadno zraní, pak mokvá a krvácí. Spontánní regrese, neboli nádor, mizí, ale v jiném okrsku dále roste. To je typický rys tohoto druhu melanomu. (Krajsová, 2011, s.36) Po přechodu superficiálně se sířícího melanomu v sekundárně nodulární melanom se stává nádor velmi agresivní, s velkým rizikem tvoření metastáz. Oba tyto melanomy tvoří typická ložiska, která se velmi dobře diagnostikují. Mezi základní rysy patří: asymetrická ložiska, nepravidelné okraje, výrazně skvrnitá barva a velikost přesahující 1 cm. (Krajsová, 2006, s.114)


16

Nodulární melanom

Pro tento melanom je typické šíření vertikálně, nejen na povrch kůže, ale i hluboko do koria. Představuje asi 15- 30 % všech melanomů. Nejčastěji je lokalizován na trupu, hlavě, krku i na končetinách (u obou pohlaví stejně), nejčastěji ve středním věku. Vzniká nejčastěji ve zdravé kůži, vývoj z névu je ojedinělý. Typický je rychlý růst,n a počátku vytváří drobný uzlík, ten se velmi rychle zvětšuje do výšky. Někdy může vytvářet stopkaté až květákovité uzly. Povrch bývá lehce zranitelný, může mokvat nebo krvácet. Velikost je v rozmezích 1- 2 cm. Diagnostika bývá v tomto případě obtížná, nemá typické rysy. Je proto důležité při diagnostice myslet na možnost tohoto melanomu a při indikované excizi nezapomenout na histologické vyšetření vzorku tkáně. (Krajsová, 2006, s.114-117) U tohoto typu chybí plošné šíření, nepravidelné okraje a asymetrie. Mohou mít hnědé až černé zbarvení, ale u 5 % případů jsou načervenalé nebo v barvě kůže, protože neobsahují žádný pigment. (Krajsová, 2011, s.36-37) 1.4.4

Lentigo maligna a Lentigo maligna melanom

Jedná se o různé vývojové fáze jednoho typu melanomu. Lentigo maligna je spíše považován za prekancerózu a teprve přechod v lentigo maligna melanom je zvrat v plně vyvinutý maligní nádor. (Krajsová, 2006, s.118) Lentigo maligna se projevuje jako plošné, hnědě pigmentové ložisko, které se v průběhu několika let zvětšuje až vytváří makulózní, různě velká skvrnitá ložiska asymetrického tvaru. Často, hlavně u starších lidí, můžou ložiska dosáhnout velkých rozměrů. Po nedostatečné excizi může recidivovat, naštěstí nemá schopnost tvořit metastázy. Rozsáhlá ložiska nelze kompletně odstranit chirurgickou metodou. Doba přechodu v Lentigo maligna melanomu je 5-20 let. ( Krajsová, 2006, s.118-120) Lentigo maligna melanom postihuje převážně starší jedince, průměrný věk v době stanovení diagnózy je 65 let. Do věku 40 let je výskyt velmi vzácný, nejčastější je výskyt v obličeji, hlavně, na tváři a nose, v zácnějších případech se objevuje na hřbetech rukou nebo nohou nebo kdekoliv jinde na těle. Charakteristické je modulárním růstem v kterékoliv části původně plošné pigmentace. Jakmile je vertikální růst, nádor invazivně roste a metastazuje. (Krajsová, 2006, s.120-122)


17

Akrolentiginózní melanom

Nejčastější varianta melanomu u lidí černé rasy, u bílé rasy je tato varianta vzácnější. Postihuje pouze plosky dlaní, oblast pod nehtovými ploténkami, nejčastěji jsou postihnuty palce dolních končetin. Výskyt na jiných prstech je vzácnější. Postihuje především starší populaci okolo 60 let. Doba od vzniku po diagnostiku melanomu je 2,5 roku. Ze začátku se projevuje jako skvrnitě pigmentované asymetrické plošné ložisko, které roste do hlubších struktur kůže. (Krajsová,2006, s.123-125) Ve většině případů dochází k diagnostice velmi pozdě, a to až při krvácení ložiska. Velmi často je překrytý otlaky zrohovatělé kůže, která velmi dobře maskuje černou barvu ložiska. Lékaři jej často mylně považují za virovou bradavici nebo za mozol. Někdy ho sami pacienti považují pod nehtem za krevní sraženinu po úrazu. (Krajsová, 2011, s.38) 1.4.6

Slizniční melanom

Tyto primární melanomy mohou také vzniknout z epitelů gastrointestinálního, respiračního i genitourinárního traktu. U bílé rasy je však velmi nízké procento výskytu, a to asi 1 % , u asijské populace je výskyt častější, asi 5- 8 %. U černé rasy jsou ještě vzácnější než u bělochů. Nejčastěji je lokalizován (asi 40- 50 % všech slizničních melanomů) na sliznici ústní dutiny, nosu, hrtanu a vedlejších nosních dutin. Dalších 40 % tvoří slizniční melanomy, které vznikají na sliznici zevních rodidel a pochvy. (Krajsová, 2006, s.127-129) U mužů je nejčastěji diagnostikován na kůži glans penis. Jeho barva může být zcela bez pigmentu i sytě pigmentová. (Krajsová, 2011, s.39) 1.4.7

Desmoplastický melanom

Tento melanom byl popsán jako invazivní vřetenobuněčný nádor s výraznou desmoplazií v roce1971. Jde o velmi vzácný nádor, který postihuje častěji muže než ženy, a to po 60. roce věku. Nejčastěji bývá lokalizován na hlavě, krku, horních partiích trupu a pažích. Na dolních končetinách není výskyt tak častý. Velmi často je prokázán až v době, kdy je plně vyvinut. U tohoto typu jsou častější lokální recidivy než u jiných typů. (Krajsová, 2006, s.130-131)


2

18

DIAGNOSTIKA A LÉČBA MELANOMU

Pro stanovení diagnózy maligního melanomu je důležité důkladné vyšetření kůže na celém těle a porovnání znamének.Velmi často bývá melanom odlišný od znamének- je výrazný, sytý s nepravidelnou pigmentací, osovou asymetrií ložiska. (Krajsová, 2006.s.84) I přes velmi snadnou dostupnost vyšetření, při kterém stačí pouze pohled, a tak objevit nádor v počáteční fázi růstu, dochází ke stanovení až v pozdní fázi, kdy je melanom plně vyvinut a jeho léčba je již složitá a s nejasnou prognózou. Mezi hlavní příčiny patří špatná informovanost pacientů, strach a bagatelizování onemocnění, ale taky špatně stanovená diagnóza ze strany lékaře. Nejenom dermatolog, ale každý lékař při vyšetření pacienta by si měl všímat změn na kůži, a na případné změny pacienta upozornit a doporučit mu návštěvu specialisty. (Krajsová,2006,s. 84) Přestože je melanom na kůži nepřehlédnutelný, velmi často se stává, že pacient vyhledá pomoc odborníků až v pokročilém stádiu nemoci, kdy je již melanom vyvinut a krvácí. Přitom během několika předchozích měsíců byl vyšetřen lékařem, který ho však ani neupozornil na možný melanom, ani neodeslal na kožní vyšetření pro možné nebezpečí rostoucího kožního nádoru. (Krajsová, Bauer,1994,s.58)

2.1 Diagnostika melanomu Velmi důležité v další prognóze onemocnění je včasná diagnostika tohoto onemocnění. 2.1.1

Pravidlo ABCD(E)

Je to nejstarší a nejjednodušší pomůcka, která popisuje typické charakteristiky pro počínající plošně se šířící melanom. Tato pomůcka byla již zavedena v roce 1985 pro zdravotnickou i laickou veřejnost. A (asymetry- asymetrie) - Viditelná asymetrie tvaru. B (bordur- okraje) - Typické nepravidelné výběžky , kterými se nádor šíří do okolí. C (color- barva) - Je výrazná tmavě hnědá s barevnou nepravidelností. D (diameter- velikost) - Rozměr ložiska je větší jak 6 mm, objevují se i velikosti kolem 10 mm.


19

E (evolving- vývoj) - Jsou to změny ve velikosti, změně okrajů, tvaru, barvy, povrchu, růstu a pocitů . (Krajsová,2006.s.86-88) Pro možné podezření na melanom je nutné splnění 3- 4 z uvedených parametrů. Jestliže některá změna trvá déle než 1-3 měsíce, je důležité odeslat pacienta na specializované pracoviště. (Krajsová,Bauer,1994,str.52) 2.1.2

Dermatoskopické vyšetření

Je to neinvazivní vyšetřovací metoda, při které se využívá Dermatoskop. Je to vlastně osvětlená, 10- 20x zvětšující lupa, která umožňuje pozorovat strukturální, barevné i cévní změny na pigmentové lézi. Do dermatologické praxe byla tato metoda zavedena v 50. letech 20. století. Cílem vyšetření je včasné indikování potencionální maligní pigmentové léze k chirurgické excizi. Pro správné využití jsou nezbytné dostatečné zkušenosti v diagnostice a odborné proškolení. Toto vyšetření zlepšuje diagnostiku u počínajícího melanomu, přesnost stoupla z 50 % na 83 % a u pokročilého stádia je zvýšení na 91 % z 54 %. (Krajsová, 2006, s .91,100) Pro zpřesnění diagnostiky a uchovávání opakovaných dermatoskopických obrazů slouží digitální dermatoskopie. Využívá se převážně u pigmentových projevů, u kterých je nutné jejich sledování. Objektivní údaje získáváme z matematické analýzy, která převádí dermatoskopické parametry do čísel. Toto vyšetření podrobněji hodnotí jednotlivé barevné odstíny, lépe zachycuje velikost ložiska, osovou symetrii i charakter okrajů léze. (Krajsová, 2006, s.101) Velkou výhodou digitální dermatoskopie je zlepšení možné diagnostiky i méně zkušeným lékařům. Díky telemedicíně je umožněna konzultace u nejasných a sporných případů s jinými pracovišti a samozřejmě sledování pigmentových lézí a uchování jejich dat. (Krajsová, 2006, s.102) Avšak jediné vyšetření, které nám na 100 % potvrdí diagnózu melanomu, je histologické vyšetření. (Krajsová,2006.s.100)


20

Histologické vyšetření

Histologický popis je základním předpokladem pro správnou léčbu. Toto vyšetření vyžaduje spolupráci chirurga a patologa. Patolog při vyšetření potřebuje informace; zejména o velikosti ložiska a místě, kde se nachází. Dále je potřebné vědět o případné ulceraci nebo regresi a zda se jedná o parciální nebo kompletní excizi. (Krajsová, 2006, s.140) Jedním z cílů vyšetření je určení, zda se jedná o maligní nebo benigní lézi a odhadnout další chování nádoru. Součástí vyšetření je hodnocení tloušťky nádoru, hloubky invaze. (Krajsová, 2006, s.146) Tloušťka nádoru dle Breslowa Je to základní a nejdůležitější faktor pro prognózu melanomu. Hodnota je uváděna v milimetrech za pomoci kalibrovaného okulárního mikrometru. Čím vyšší je hodnota, tím horší je prognóza. Breslow do 0,75 mm- Pro léčbu nádoru stačí pouhá excize. Nádor není schopen vytvářet metastázy, desetiletá délka přežití je v rozmezí 95- 100 %. Breslow 0,76- 1,49 mm- Nádor je vyvýšen nad okolí, prognóza je neurčitá. Breslow 1,5- 2,99 mm- Zde je již vertikální růst, prognóza se zhoršuje. Breslow nad 3,0 mm- Nádor je již vyvinutý s možností vzniku vzdálených metastáz. Desetileté přežití je již jen 15- 47 %. (Krajsová, Bauer, 1994, s.49-50) Hloubka invaze dle Clarka Je to druhý nejvýznamnější faktor pro stanovení prognózy. Hodnoty jsou rozděleny do 5 skupin a udávají, jak hluboko nádor prorůstá. Clark I.- Melanom in situ. Clark II.- Nádorové buňky prorůstají do vrstvy koria. Clark III.- Nádor zcela vyplnil vrstvu koria a prorůstá dál. Clark IV.- Nádor se šíří mezi kolagenními vlákny. (Krajsová, Bauer, 1994, s.51)


21

2.2 Léčba melanomu Jedinou úspěšnou léčbou melanomu je včasná diagnóza a včasné chirurgické odstranění počínajícího melanomu. (Krajsová, Bauer, 1994, s.59) 2.2.1

Chirurgická léčba primárního melanomu

Je to úplné odstranění nádoru s lemem odpovídajícím nádorové tloušťce. Pokud není diagnóza 100%, nejprve se provádí excize bez ochranného lemu, teprve po histologickém potvrzení diagnózy je indikovaná excize zajištujícího lemu. Reexcize v rozsahu odpovídajícím tloušťce odstraněného melanomu má být provedena 1- 3 měsíce od primární neširoké excize. U rozsáhlých ložisek, u lentigo maligna nebo u slizničního nádoru, se prvně indikuje probatorní biopsie. ( Krajsová, 2006, s.153) Nedílnou součástí chirurgické léčby u nádoru s hodnotou Breslowa vyšší jak 1 mm, je správný postup radikální excize melanomu společně s biopsií sentinelové uzliny. Tento výkon by se měl provádět ve specializovaných centrech, kde je na základě nejnovějších poznatků poskytnuta komplexní péče. Po stanovení histologické diagnózy pracoviště rozhodne o intervalech dispenzarizace a o případném dalším postupu. (Krajsová, 2006, s.154) 2.2.2

Biopsie sentinelové uzliny

Sentinelová uzlina je první lymfatická uzlina nebo skupina uzlin drénující oblast kůže, na které melanom roste.Jde o uzlinu, která je nejblíže nádoru současně leží přímo ve směru lymfatické drenáže z místa nádoru do regionální lymfatické oblasti. (Krajsová, 2006, s.155156) Protože melanom má tendenci metastazovat do regionálních lymfatických uzlin, u kterých nelze klinickým vyšetřením vyloučit mikroskopické uzlinové postižení, musíme danou sentinelovou uzlinu vyšetřit. Tuto uzlinu nelze palpačně prokázat. Pro zjištění lokalizace uzliny se provádí předoperační lymfoscintigrafie. (Krajsová, 2006, s.156) Příznivá prognóza je pro pacienta, jestliže v uzlině nebyly nalezeny nádorové buňky. Při prokázání pozitivní uzliny, nádorové buňky byly v uzlině prokázány, musí dojít ke kompletnímu odstranění i ostatních uzlin v dané oblasti. Tomuto zákroku se říká disekce regionálních lymfatických uzlin. (Krajsová, 2011, s.44)


22

Adjuvantní léčba

Cílem této léčby je kompletní nebo částečná likvidace mikrometastáz, která vede k prodloužení období bez recidivy a k celkovému prodloužení života pacienta. (Krajsová,2006, s.189) Při této zajišťovací léčbě je používán jediný schválený přípravek, a to interferon alfa. Tento lék je v injekční formě, pacienti si jej po dobu jednoho roku až dvou let aplikují doma sami. (Krajsová, 2011, s.45) Interferon alfa je možné podávat intravenózně, intramuskulárně i subkutánně. V Evropě se upřednostňuje podávání subkutánně na rozdíl od USA, kde je aplikace intravenózně. Prvních 4- 8 týdnů se podává minimálně 5x týdně, poté se přechází na tzv. udržovací léčbu, kdy se aplikuje pouze 3x týdně. ( Krajsová, 2006, s.206) 2.2.4

Chemoterapie a radioterapie

Chemoterapie a radioterapie mají u metastatického onemocnění velmi omezenou účinnost. Dakarbazin a jeho perorální derivát temozolomid vykazují pouze mírnou léčebnou odpověď v rozmezí od 10 do 20 % s trváním pouze 4 až 6 měsíců.U velmi pečlivě selektované skupiny pacientů v celkově dobrém zdravotním stavu je možné přistoupit k léčbě vysokodávkovaným interleukinem 2. Analýzou výsledků této léčby z několika pracovišť byla zjištěna celková objektivní odpověď v 16 % případů (v 6 % kompletní). Vzhledem k významným toxickým nežádoucím účinkům má tato terapie pouze omezené využití – v České republice se nepoužívá vůbec. (Léčba maligního melanomu, © 2011) 2.2.5

Dispenzarizace pacientů

Cílem dispenzarizace je včasné odhalení recidivy. Melanom je nádor s vysokým rizikem vzniku metastáz, proto musíme pacienty sledovat intenzivně. Zatím nejsou stanoveny četnosti kontrol, vše je na rozhodnutí lékaře. Dispenzarizace by měla probíhat v melanových centrech, kde je pacientům poskytnuta komplexní diagnostická a léčebná péče. Pacienti s melonomen in situ mohou být v dispenzarizaci praktického lékaře, dermatologa nebo onkologa v místě bydliště, jelikož zde je téměř nulové riziko další progrese. (Krajsová, 2006, s.246)


23

Protože většina metastáz vzniká po operaci v prvních 2- 3 letech, kontroly by proto měly být častější, po uplynutí této doby mohou být kontroly méně časté. Nádory s vyšší hodnotou Breslowa vyžadují častější kontroly, jelikož je nádor více rozvinutý a je zde i větší riziko tvorby metastáz. (Krajsová, 2006, s.245) Dle pokročilosti nádoru se při dispenzarizaci provádí vyšetření jizvy, aspekce kůže celého těla, fyzikální vyšetření lymfatických uzlin, sono břicha a uzlin, RTG plic, laboratorní vyšetření krve. Počítačová tomografie (CT), pozitronová emisní tomografie (PET) a PET/CT sken a magnetická rezonance (MR) se využívají při nejasným nálezech rentgenu či sona. (Krajsová, 2006, 249-250)

2.3 Komplikace melanomu Melanom může metastazovat lymfatickou i hematogenní cestou. Je obtížné při vzniku prvních metastáz odhadnout jeho další chování, protože v průběhu metastazování mění vzhled i biologické vlastnosti. Může metastazovat do všech orgánů a tkání. Nejčastější místa lokalizace metastáz melanomu jsou: kůže a podkoží– 45- 55 %, lymfatické uzliny– 40- 50 %, plíce– 35- 47 %, játra– 25- 34 %, CNS– 25- 37 %, kosti– 15- 20 %, GIT– 10- 15 %, jiné– 5- 10%. (Krajsová,2006, s.212-213) Metastázy rozdělujeme na lokální, lokoregionální a vzdálené.V současnosti neexistuje standartní léčebný přístup k jednotlivým typům metastáz, které by bylo možné aplikovat za každých okolností. (Krajsová, 2006, s.214)

2.4 Prognóza melanomu Přestože mezi laiky převládá představa, že většina pacientů na onemocnění zemře, není tomu tak. Včasný záchyt onemocnění v počáteční fázi plošného růstu znamená, že chirurgické odstranění je jedinou léčbou. Samozřejmě je poté důležitá dispenzarizace a pravidelné samovyšetření kůže. ( Krajsová, 2011, s.39) Přesné určení prognózy je závislé na histologickém vyšetření. Čím vyšší je hodnota Breslowa, tím je větší riziko vzniku recidiv, metastáz a postižení uzlin. Tím pádem klesá doba přežití nemocných. Druhým prognosticky nepříznivým faktorem je ulcerace. Vertikální růst nádoru se objevuje u agresivních nádorů, které často metastazují. Je-li přítomen


24

vertikální růst u melanomu s hodnotou Breslowa pod 1,0 mm, doporučuje se vyšetření sentinelových uzlin. ( Krajsová, 2006, s.180-181)


3

25

SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ

Sluneční záření je tvořeno kontinuálním spektrem elektromagnetického vlnění a skládá se z několika oblastí:gama, rentgenová, ultrafialová (UV), viditelná (VIS) a infračervená (IR). (Rajnochová Svobodová, 2012, s.17) Sluneční záření má velký význam pro vitální funkce živých organizmů, pro řadu důležitých pochodů na zemi, ale i v atmosféře, působí na lidskou psychiku. Některé složky záření našly i terapeutické využití při stabilizaci nebo léčbě některých kožních onemocnění. Kromě příznivých účinků má i účinky nežádoucí, hlavně na kůži a oči. Škodlivé působení je připisováno hlavně UV záření. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.17)

3.1 Ultrafialové záření Nejobvyklejším přirozeným zdrojem elektromagnetického záření je slunce. (Ettler, 2004, s.10) Toto záření tvoří asi 5 % slunečního světla, které dopadá na povrch zemský. Faktory, které ovlivňují příkon UV záření jsou: atmosférické podmínky, denní doba, nadmořská výška, roční období, zeměpisná šířka, oblačnost a zákal, odraz od zemského povrchu. Dle vlnové délky se toto záření rozděluje na UVA, UVB a UVC záření. (Krajsová, 2006, s.16-17) UVA záření Tomuto záření se říká „černé světlo“ nebo také měkké UV záření, a tvoří asi 90 % slunečního UV záření. Toto záření není absorbováno ozónovou vrstvou ani okenním sklem. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.18) V průběhu dne se intenzita UVA záření neměří. (Krajsová, 2006, s.19) Záření může poškodit kožní buňky, narušit kožní cévy a způsobit nekrózu endoteliálních buněk. Při dlouhodobém působení způsobuje předčasné stárnutí kůže. Kromě nepříznivých účinků má i účinky příznivé, v kombinaci s léčivy se používá při léčbě lupénky. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.19-21)


26

UVB záření 60 % tohoto záření pohlcuje ozonová vrstva, přesto tvoří z 5-10 % celkové sluneční UV záření. (Krajsová, 2006, s.16) Intenzita záření je závislá na denní době, ročním období, zeměpisné šířce nebo nadmořské výšce. Záření je považováno za silný karcinogen, je asi 1000x účinnější než UVA záření. Kromě negativního účinku na kůži má škodlivé účinky i na oči. ( Rajnochová Svobodová, 2012, s.21) UVC záření Toto je nejtoxičtější složka UV záření. Naštěstí pro nás toto záření neproniká ozónovou vrstvou na zemský povrch, a proto nemá podíl na patologických procesech na kůži. Svoje prospěšné využití našlo v prostorové dezinfekci na operačních sálech nebo laboratoří. (Rajnochová Svobodová, 2012, str.22-23)

3.2 Vlivy na množství UV záření Profesor Una popsal v roce 1894 vztah mezi slunečním zářením a vznikem kožních nádorů. Expozice slunečního záření vyvolává vedlejší nežádoucí účinky jako je nejen vznik nádorů, ale také předčasné stárnutí kůže a její spálení. (Krajsová, 2011, str.10) Roční období V letních měsících 3x větší množství UV záření dopadá na povrch zemský než v zimě. Čím blíže se nacházíme k rovníku, tím je doba intenzivního UV záření prodloužena. V České republice jsou měsíce od května do srpna považovány za nebezpečné. (Krajsová,1995,str.10) Denní doba UV záření a jeho množství kolísá během dne. Největší intenzita UV paprsků je, když je slunce nejvýše na obloze, tj. mezi 11- 14 hodinou. (Krajsová,1995,str.10)


27

Nadmořská výška Mnohem větší riziko spálení kůže a jejího poškození je na horských svazích než u moře, může za to tenčí vrstva atmosféry. Proto bychom se měli chránit nejen v létě u moře, ale i v zimních i letních měsících na horských hřebenech. Sníh odráží až 90 % UV záření na naši nechráněnou tvář. (Krajsová, 1995, s.12) Ozónová vrstva Tato vrstva je součástí atmosféry, která nám chrání zemský povrch před sluncem. Působením civilizace byla v posledních letech tato vrstva poškozena a došlo k jejímu ztenčení. K zabránění dalšímu poškození ozónové vrstvy by měl pomoci Montrealský protokol, který doporučuje omezit až zakázat používání freonů a ostatních látek, které tuto vrstvu poškozují. (Krajsová, 1995, s.13-14)

3.3 Opalování Studie prokázaly, že 60- 90 % nově vzniklých nádorů vzniklo v důsledku zvýšené doby pobytu na slunci, hlavně v tropických a subtropických oblastech, kde často hlavně bílá rasa tráví dovolenou. Prodloužila se i doba, kterou strávíme v těchto oblastech, navíc lidé chtějí mít krásnou snědou pleť, klobouky a slunečníky lidé používají minimálně. Při nadměrném a prudkém pobytu na slunci se objevuje spálení kůže různé intenzity. Za těžké spálení považujeme takové spálení, kdy se na kůži objevují puchýře nebo bolest trvá minimálně 2 dny. Čím častěji se kůže spálí, tím stoupá riziko vzniku melanomu. (Krajsová, 2006, s.2022)

3.4 Solária Solárium je přístroj, který za použití UV záření slouží k opalování kůže. V České republice je přibližně 5000 solárií, která jsou provozována v salonech, fitness nebo wellness centrech. V posledních přibližně dvaceti letech došlo k rapidnímu nárůstu opalování v tomto přístroji, zejména u mladých dívek, které chtějí mít krásnou barvu i v zimních měsících. Tzv. umělé opalování bylo, a i přes medializaci je, stále považováno za bezpečné v domnění, že UVA záření naší kůži neškodí. Bohužel opak je pravdou, intenzita poledního slunce je až 15 krát menší než intenzita UVA vyzařována soláriem. V praxi to znamená,


28

že 20 minut v soláriu vydá za celý den strávený u moře. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.37) Kontrola solárií v roce 2009 za přítomnosti nizozemského zástupce akreditované zkušebny Úřadu pro bezpečnost spotřebitelských a potravinářských výrobků EU odhalila, že více jak 62 % solárií nevyhovuje. Došli k zjištění, že tato solária překračují maximální hodnoty vyzařování UV z trubic a navíc provozovatelé dostatečně neinformují spotřebitele o rizicích spojených s umělým opalováním. V roce 2010 neprošlo kontrolou ,,pouze“ 33,4 % zařízení. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.38) 3.4.1

Tanoxie

Tento pojem označuje závislost na opalování, která postihuje převážně ženy, které se díky snědé kůži cítí přitažlivější. Průzkum v USA, kde jsou solária rozšířená již od 80. let minulého století, prokazuje závislost u dospělé populace kolem 41 %.Velmi závažná je skutečnost, že až u 12 % amerických studentů můžeme najít příznaky tanoxie! (Rajnochová Svobodová, 2012, s.38)

3.5 Kožní fototyp Na naší kůži můžeme pozorovat rasové odchylky, hlavně se to týká barevné odlišnosti. Barva kůže je především určována melaninem a jeho distribucí v epidermis. Proto lékaři rozdělují lidi všech barev do tzv. kožních fototypů. Celosvětová populace byla rozdělena do 6 kožních fototypů, v České republice si téměř vždy vystačíme s prvními čtyři fototypy. Fototyp I Reakce kůže na sluneční záření v letních měsících v polední době 45- 60 min. expozice je taková, že kůže vždy zrudne, nepigmentuje. Lidé s tímto fototypem mají bílou nebo světlou kůži, modré oči, četné pihy, které se tvoří nejen na obličeji, ale také na trupu a končetinách. Fototyp II Kůže zrudne, jen mírně pigmentuje. Tuto skupinu tvoří lidé se světlou pletí, blond vlasy. Fototyp III


29

Kůže může ojediněle zrudnout, pigmentuje. U tohoto fototypu je kůže relativně odolná před poškozením, kůže je již mírně pigmentovaná. Lidé mají tmavé vlasy a převážně hnědé oči. Fototyp IV Kůže nerudne, ale velmi dobře pigmentuje. Lidé mají přirozeně snědou kůži, tmavě hnědé až černé vlasy. Je to většina obyvatel jižní Evropy a středomoří. Fototyp V Lidé s tímto fototypem žijí převážně v Mexiku, Egyptě. Kůže se jim nikdy nespálí, jen více pigmentuje. Fototyp VI Do této skupiny patří černoši a australští domorodci. (Krajsová, 2006, st.30- 32) V České republice u bílé populace převažuje kožní fototyp II a III. Se vzrůstající pigmentací kůže je riziko poškození UV zářením a riziko vzniku melanomu nižší. (Ettler, 2004, s.64)


4

30

PREVENCE VZNIKU MELANOMU

Žádný člověk by nemusel na melanom zemřít, protože co můžeme rozpoznat,můžeme také ovlivnit a zastavit! (Krajsová,1995,str.60-61) Prevence je nejlevnější a nejúčinnější opatření v boji proti malignímu melanomu, avšak statistické údaje nás přesvědčují o opaku. Prevencí rozumíme činnosti, které mají veřejnost informovat o možných rizicích a změně životního stylu, který snižuje výskyt onemocnění. Cílem prevence je podávat informace o prevenci před onemocněním a o počátečních příznacích melanomu. (Hrubá, Floretová, Vorlíčková, 2001, s.5,8) Preventivní opatření, to je to nejdůležitější, co u tohoto onemocnění můžeme udělat. Průzkumy nejen ve světě, ale i u nás poukazují na nedostatečnou informovanost veřejnosti o rizicích spojených se slunečním zářením. Je také možné, že tyto informace mají, ale nepřikládají jim velký význam. Studie, které se zúčastnilo téměř tisíc dětí ve věku 14- 18 let, uvádí, že 85 % tázaných odpovědělo, že již v tomto věku měli spálenou kůži. Dále byla zjištěna špatná informovanost v této problematice, nejvíce informací se mladiství dozví z televize. Je velmi důležité začít s osvětou u dětí v předškolním a mladším školním věku, aby došlo k ovlivnění jejich postoje ke slunění, protože epidemiologické studie ukazují na souvislost mezi frekvencí spálení kůže v dětském věku a výskytem rakoviny v dospělosti. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.77)

4.1 Samovyšetření kůže Jedná se o velmi jednoduché vyšetření, které by každý z nás měl pravidelně provádět. Je to vlastně systematické vyšetření všech partií těla. Zabere zhruba 5 minut z našeho času a je potřeba pouze velké zrcadlo, ruční zrcátko. Vyšetření provádíme v dobře osvětlené místnosti. Všímáme si mateřských znamínek, zda nemění tvar, barvu, velikost; nově vzniklých útvarů nebo míst, která nám mokvají nebo krvácí a doba hojení přesáhla 3 týdny. Při jakémkoliv nálezu znaménka nebo něčeho, co se nám nezdá, vyhledáme odborníka, který tyto projevy odborně posoudí a zajistí další postup. (Krajsová, 1995, s.63) Toto vyšetření bychom měli provádět 3- 4 krát do roka, lidé, kteří již měli diagnostikován kožní nádor, by měli toto vyšetření provádět 1 krát za měsíc. Samozřejmě si změn na kůži, znamének a jiných projevů, všímáme během běžných denních aktivit, jako je mazání kůže, při sprchováni aj. Vyšetření by mělo být i součástí preventivní prohlídky u lékaře.


31

Cílem vyšetření je brzké odhalení melanomu nebo jiného nádoru kůže a tím i zajištění lepšího průběhu léčby onemocnění. (Krajsová, 1995, s.67)

4.2 Opalovací krémy „Na slunci bys neměl spát, máš-li svoji kůži rád!“ (Krajsová, 1995, s.70) Sluneční záření má i příznivé vlivy na člověka, přispívá nejen k duševní pohodě, ale podporuje i tvorbu vitamínu D, který ovlivňuje kvalitu kostí. (Diensbier, Skala, 2001, s.87) Před škodlivými účinky slunečního záření bychom měli používat ochranné přípravky, které nás chrání před spálením kůže a dalšími negativními účinky, které se projevují až po letech. Moderní přípravky již obsahují složky, které naši kůži chrání před UVB i UVA zářením. Ochranný sluneční faktor uváděn pod zkratkou SPF prodlužuje dobu, po které pokožka zčervená. To znamená, že když kůže zčervená po 10 minutách bez použití ochranného přípravku, kůže chráněná prostředkem s ochranným faktorem 10 se spálí po 100 minutách. (Krajsová, 1995, s.29) Jako další příklad uvedeme: Kůže bez ochrany zčervená po 11 minutách. Při použití ochranného prostředku s ochranným faktorem 25, bude naše kůže s tímto ochranným prostředkem chráněna 275 minut. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.65) Vhodný výběr ochranného faktoru je závislý na fototypu kůže jedince, doby pobytu na slunci a intenzitě záření. I když je slunce schováno za mraky, stále vyzařuje nebezpečné UV záření. Doporučuje se postupné opalování, a v době mezi 11. až 15. hodinou pobyt na slunci omezit. Neměli bychom zapomínat chránit i oči se rty vhodnými prostředky. Při výběru by neměla být důležitá cena, ale kvalita výrobku. (Zajíc, Miketa, 2000, s.140-141) Neměli bychom zapomínat na to, že účinnost ochranných prostředků je ovlivněna lidským faktorem- správným používáním. Ochranný prostředek bychom měli aplikovat v dostatečném množství a rovnoměrně ho nanášet na kůži. Dále bychom měli přípravek aplikovat na kůži 15- 30 minut před pobytem na slunci, aplikaci pravidelně provádět i po 2 až 3 hodinách pobytu na slunci. Ochranný prostředek nanést ihned po koupání, utírání, výrazném pocení nebo při kontaktu s pískem. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.65)


32

Zásady při pobytu na slunci

Velmi důležité v prevenci melanomu je pokud možno se nikdy nespálit, proto bychom měli dodržovat tyto zásady: Omezit dobu pobytu na slunci mezi 11. až 15. hodinou. Pokud to situace dovolí, chránit maximální možnou plochu kůže oděvem. Nosit klobouk, který chrání obličej i krk. Nosit kvalitní sluneční brýle. Na nechráněnou kůži aplikovat 15 až 30 minut před vstupem na slunce ochranné přípravky, aplikaci provádět každé 2 hodiny v dostatečném množství. Používat pouze přípravky, které nás chrání před UVA a UVB zářením. Rizikové části těla, jako jsou rty, nos, uši, krk a ramena chránit přípravkem s vyšším ochranným faktorem. Dodržovat pitný režim, nekonzumovat alkoholické nápoje na slunci. Používat i přípravky po opalování, které kůži ochladí a regenerují. Děti do jednoho roku nevystavujeme slunečnímu záření. Děti ve věku jednoho až dvou let chráníme vhodným oděvem, nezbytná je pokrývka hlavy. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.79-81) 4.2.2

Péče po pobytu na slunci

Je velmi důležité ošetřovat večer kůži, která je za celý den velmi namáhána. Tyto přípravky jsou veřejností nazývány jako přípravky po opalování. Jejich cílem je regenerace a zklidnění kůže, hlavně obnovení vlhkosti a pružnosti kůže. Nejčastěji obsahují účinnou látku D- pantenol s vitamíny A a E. Můžeme je zakoupit ve formě mlék, gelů nebo také ve spreji. ( Rajnochová Svobodová, 2012, s. 66) Aplikaci těchto přípravků je dobré provádět každý den večer po koupeli nebo sprchování.


33

Péče o spálenou kůži

Spálená kůže je vlastně zánětlivá reakce povrchových vrstev kůže. Vzniká při dlouhodobém působení slunce na kůži. Velmi důležité je odhadnout míru spálení. U těžkých spálenin neotálíme a vyhledáme lékařské ošetření. Mírné spálení se projevuje začervenáním kůže, která je na dotek teplá a bolestivá. U středně těžkého spálení se tvoří malé puchýřky, které svědí a praskají. Spálená kůže se sloupne. Těžké spálení je doprovázeno zimnicí, bolestí hlavy, nevolností atd. Kůže má tmavočervenou barvu a mohou se vytvořit i puchýře. (NĚMEČKOVÁ, Kateřina, © 2012) Velmi důležitá je hydratace a chlazení postiženého místa. Na chlazení můžeme použít masti z lékárny, které obsahují panthenol. Mezi veřejností převládá pověra, že spálená místa se po domácku léčí jogurtem nebo tvarohem, která pokožko ochladí a vytáhnou horkost.Bohužel takovou léčbou si můžeme do rány zanést infekci, která zkomplikuje hojení.

4.3 Ochranný oděv Oděv je nejstarší a nejjednodušší způsob ochrany nejen před slunečním zářením. Na trhu je dostupné i oblečení s UV ochrannou, ale v České republice není bohužel nošení těchto oděvů rozšířené. Nevyužití připisujeme nedostatečné informovanosti o možnosti této ochrany. Na našem trhu se nejčastěji kupují dětské plavky s UV ochrannou, které se skládají z trička a šortek. Oděv s touto ochranou by neměli používat pouze děti, ale i lidé, kteří pracují na přímém slunečním záření. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.57) V poslední době se zkoumají různé textilie, které by mohly poskytnout ochranu před UV zářením. Různé složení látek poskytuje různé ochranné vlastnosti, protože různé materiály látek rozdílně pohlcují UV záření. Největší ochranu poskytuje oděv z polyesteru, poté následuje vlna a hedvábí, nylon. Námi oblíbená bavlna poskytuje ochranu nejslabší. Ochranná vlastnost látek je ovlivněna i barvivem a hustotou vláken látky. Při praní prádla můžeme používat speciální prostředky s obsahem UVA a UVB absorběrů, které zvyšují ochranu. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.58)


34

Pokrývka hlavy, jako je klobouk, čepice nebo šátek, je důležitá před slunečním zářením, její účinnost je ovlivněna materiálem; velmi důležitá je velikost, zejména u klobouků je vhodný širší okraj, který poskytuje ochranu krku, tváře, nosu. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.57) Neměli bychom zapomínat i na ochranu očí. Sluneční brýle by měly mít UVA i UVB filtr. Účinnost těchto brýlí je závislá na velikosti, tvaru a na UV filtrech. Při výzkumu trhu bylo zjištěno, že ne všechny prodávané brýle poskytují dostatečnou ochranu, proto máme kupovat brýle ve specializovaných prodejnách. (Rajnochová Svobodová, 2012, s.59) Oční lékaři doporučují: velká skla, která cloní okolo očí, propustnost UVA a UVB záření menší než 1 %, šedé nebo téměř neutrální zbarvení skel, dobrou propustnost pro viditelné světlo zajištující dobré vidění. Širší nosníky obrub navíc chrání před vnikáním odražených UV paprsků do oka ze stran. (Rajnochová Svobodová, 2012,s. 59)

4.4 Evropský Den melanomu Myšlenka uspořádat den, který by se zabýval prevencí vzniku melanomu, vznikla v Belgii, která také v roce 1999 zorganizovala poprvé tento den pod patronem Dr. Thomase Maselise. Česká republika se do této akce zapojuje již od roku 2001. (Evropský den maligního melanomu v České republice, © 2013) Letošní rok se Evropský Den melanomu v České republice uskuteční 12. května. Jedním z cílů dne je upozornit veřejnost na rizika spojená s touto chorobou. Přestože je to nejsnáze odhalitelný nádor, jeho incidence se nadále zvyšuje, zejména u žen ve velmi nízkém věku. Ročně v České republice zemře kolem 300 osob na maligní melanom, přitom jsou tato úmrtí zbytečná. Další cíl je včasné odhalení melanomu, a to v takovém stádiu, kdy je prognóza léčby na velmi dobré úrovni. Krédem dermatologů je, že žádný pacient by neměl na melanom zemřít! Lidem byla zdarma pomocí dermatoskopu vyšetřena pigmentová znaménka a pochybné útvary na kůži. Výsledek nebo další doporučení se dozvěděli hned na místě, navíc dostali odbornou radu a informační letáky, jak si vhodně chránit kůži. V roce 2013 se do projektu zapojily i lékárny. Byly zapojeny z toho důvodu, že často lidé, než by vyhledali lékařskou pomoc, hledají radu a další informace právě v lékárně. (Evropský den melanomu 13.5.2013, © 2013)


35

Za 12 let, během kterých je tento den pořádán v České republice, bylo zdarma vyšetřeno více jak 54 tisíc osob. (Evropský den melanomu, © 2013)

4.5 Role sestry v prevenci Sestra je členkou týmu, spolupracuje v preventivních programech. Je s pacientem v daleko užším kontaktu než lékař, pacient se jí často svěřuje s problémy a na oplátku od sestry očekává radu a povzbuzení. Setra hraje významnou roli v sekundární prevenci, protože může rozpoznat příznaky, které mohou být prvním projevem melanomu. (Hrubá, Foretová, Vorlíčková, 2001, s.5) Primární prevence Je zaměřená na zdravé lidi. Cílem je snížení incidence melanomu, následné snížení mortality. Základní podmínkou této prevence je dodržování zásad správného opalování. Nástroji prevence jsou informační brožury a letáky, programy v televizi a rádiu. Měly by oslovit širokou veřejnost. (Krajsová, 2006, s.267-268) Sekundární prevence Cílem je výchova populace k časnému rozpoznání počínajícího nádoru. Samovyšetření kůže je podmínkou pro včasné objevení počínajícího melanomu. Jak již v roce 1978 napsal Davis, melanom píše na kůži svým vlastním inkoustem vzkaz, který je pro každého viditelný a čitelný. (Krajsová, 2006, s.269) Terciární prevence Věnuje se lidem, u kterých onemocnění propuklo a jeho vzniku není možno zabránit. Vzdělává nejen nemocného, ale i jeho rodinu.Věnuje se využití stávajících možností života a snaží se předejít komplikacím a problémům vzniklým skrz onemocnění. (Hrubá, Foretová, Vorlíčková, 2001, s.5)


II. PRAKTICKÁ ČÁST

36


5

37

METODIKA PRŮZKUMU 5.1 Cíl práce

Hlavní cíl práce je zjistit znalosti laické veřejnosti v oblasti prevence maligního melanomu. 5.1.1

Dílčí cíle

Zjistit, jakým způsobem se veřejnost chrání před UV zářením. Zjistit, zda veřejnost eliminuje riziko spojené s opalováním na slunci nebo v soláriu. Zjistit zda a jak veřejnost provádí samovyšetření kůže.

5.2 Průzkumná metoda K získání potřebných dat jsme použili metodu dotazníkového šetření. Jde o kvantitativní metodu. Bártlová ve své knize Výzkum a ošetřovatelství uvádí: Dotazník je v podstatě standardizovaný soubor otázek, jež jsou předem připraveny na určitém formuláři. Získáváme jim empirické informace založené na nepřímém dotazováním se respondentů, s použitím předem formulovaných písemných otázek. Jde o relativně nejrozšířenější a nejpopulárnější techniku. (Bártlová a kol., 2008, s.98) Dotazník se skládá z uzavřených a otevřených otázek. Respondenti si vybírali z nabízených možností. U otázky č. 11 bylo možnost označit více odpovědí a u otevřených otázek č. 15 a 19 měli respondenti možnost se volně vyjádřit. Dotazník obsahuje celkem 32 otázek (viz příloha PII ). Úvod dotazníku tvoří vstupní část, která se zaměřuje na seznámení respondentů s dotazníkem.První otázky zjišťují informace o respondentech, dále jsou otázky zaměřené na maligní melanom a zjištění znalostí veřejnosti v problematice onemocnění, dále na samovyšetření kůže, ochranné prostředky a jejich používání.U otázky č. 15 a 19 mohli respondenti dokázat své vědomosti. Na seznámení se s respondenty jsme použili otázky č. 1, 2, 3, 4, 5. Otázky č. 6, 7, 8, 9 a 10 zjišťovaly znalosti veřejnosti o onemocnění Maligní melanom. Na získání informací na zodpovězení hlavního cíle jsme použily otázky č. 11, 23, 24, 31, 32.


38

Odpovědi na dílčí cíl č. 1 jsme získali z otázek č. 25, 26, 27, 28, 29, 30. Ma dílčí cíl č.2 jsme získali odpovědi z otázek č. 21, 22 a třetímu cíli se věnovaly otázky č. 14, 15, 16 a 17.

5.3 Organizace šetření Průzkumnému šetření předcházela studie v měsíci lednu. Dotazník byl vyplněn 7 respondenty, kteří dostali za úkol posoudit úplnost a smysluplnost otázek. Na základě vyjádření respondentů bylo znění některých otázek pozměněno, některé otázky vyřazeny a nahrazeny jinými. Po schválení dotazníku vedoucím práce byly dotazníky rozeslány přes email rodině a známým, dotazník byl také umístěn na sociální sít, takže dotazník mohl vyplnit kdokoliv i na druhé straně republiky i v zahraničí. Dotazníkové šetření probíhalo v měsíci únoru, celkový počet úplně vyplněních dotazníků je 117.

5.4 Charakteristika zkoumaného vzorku Průzkumné šetření bylo určeno pro širokou veřejnost, odpovědět mohl kdokoli. Výhodou této metody je rychlé shromáždění dat od velkého počtu respondentů. I přes umístění na sociální síť se vrátilo pouze 117 vyplněních dotazníku. Tento „ malý počet“ přikládáme tomu, že nejvíce dotazníků bylo vyplněno v prvních pár dnech, kdy byl odkaz na dotazník v popředí stránky. Po několika dnech už nebyl příspěvek topován a nedostalo se mu takové pozornosti.

5.5 Zpracování získaných dat Získaná data jsme zaznamenali do tabulek a prostorových grafů za pomocí programu Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word. Jednotlivá tabulka s grafem byla doplněna komentářem.Výsledky byly zaokrouhleny na dvě desetinná čísla.


39

5.6 Výsledky průzkumu Otázka č. 1: Věk : Tab. 1. Věk respondentů Možné odpovědi

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

15- 29

51

44

30- 59

59

50

60 a více let

7

6

CELKEM

117

100

Věk respondentů

50 44

Graf 1 Věk respondentů

50 40 30

6

20 10 0 1

15- 29 let

30- 59 let

60 a více let

Graf 1. Věk respondentů

Komentář: Největší počet respondentů, 59, (50 %) je zastoupen ve věkové kategorii 30- 59 let. Věková hranice 15- 29 let je zastoupena 51 respondenty (44 %). Věková hranice 60 a více let tvoří 7 respondentů (6 %) .


40

Otázka č.2: Pohlaví: Tab. 2. Pohlaví respondentů Možné odpovědi



Žena

109

93

Muž

8

7

CELKEM

117

100

Pohlaví respondentů

93 100 80 C

60

7

40 20 0 1

žena

muž

Graf 2. Pohlaví respondentů

Komentář: Dotazníkového šetření se zúčastnilo 109 (93 %) žen. Pouze 8 respondentů (7 %) bylo mužského pohlaví.


41

Otázka č. 3: Dosažené vzdělání: Tab. 3. Vzdělání respondentů Možné odpovědi



Základní

0

0

SOU

15

13

SS

69

59

VOŠ

10

9

VŠ

23

20

CELKEM

117

100

Vzdělání respondentů

59 60 40 20

15 9

20 0 0

Základní

SOU

1

SS

VOŠ

VŠ

Graf 3.Vzdělání respondentů

Komentář: Z celkového počtu dotazovaných má 69 (59 %) respondentů středoškolské vzdělání. Vysokoškolské vzdělání má 23 (20 %) osob. SOU absolvovalo 15 (13 %) respondentů. Vyšší odborné vzdělání má 10 (9 %) dotázaných. Nikdo z dotázaných nemá základní vzdělání.


42

Otázka č. 4: Máte zdravotnické vzdělání? Tab. 4. Zdravotnické vzdělání respondentů Možné odpovědi



Ano

52

45

Ne

65

55

CELKEM

117

100

Zdravotnické vzdělání respondentů

55 45 60 40 20 0 Ano

Ne

Graf 4. Zdravotnické vzdělání respondentů

Komentář: Z celkového počtu dotázaných mělo 52 (45 %) respondentů zdravotnické vzdělání.


43

Otázka č.5: Byl Vám nebo rodinnému příslušníku zjištěn maligní melanom? Tab. 5. Zjištění maligního melanomu Možné odpovědi



Ano, mně

1

1

Ano, rodinnému příslušníkovi

8

7

Ano, mně i rodinnému příslušníkovi

0

0

Ne, nebyl zjištěn

97

83

Nevím

11

9

CELKEM

117

100

Zjiště ní maligního melanomu

83

100 80 60 40 20

9

7 1

0

0

Ano, mě 1 Ano, mě i rodinnému příslušníkovi Nevím

Ano, rodinnému příslušníkovi Ne, nebyl zjištěn

Graf 5. Zjištění maligního melanomu

Komentář: Na dotaz, zda byl respondentovi nebo rodinnému příslušníkovi zjištěn maligní melanom, odpovědělo 97 (83 %) ne, nebyl zjištěn. U 8 (7 %) respondentů, byl zjištěn rodinnému příslušníkovi a jeden (1 %) respondent měl maligní melanom diagnostikován. Dokonce 11

(9 %) dotázaných uvedlo, že neví. Odpověď ano, mně i rodinnému příslušníkovi,

neodpověděl žádný respondent.


44

Otázka č.6 : Jak byste popsal(a) onemocnění maligní melanom? Je to: Tab. 6. Maligní melanom Možné odpovědi


Relativní četnost ( %)

Zánětlivé onemocnění kůže

1

1

Zhoubný nádor kůže

109

93

Nezhoubný nádor kůže

3

3

Nevím

4

3

CELKEM

117

100

Maligní melanom

93 100 80 60 40 3

1

20

3

0

Zánětlivé onemocnění kůže 1

Zhoubný nádor kůže

Nezhoubný nádor kůže

Nevím

Graf 6. Maligní melanom

Komentář: U otázky, jak byste popsal(a) onemocnění maligní melanom, odpovědělo správně 109 (93 %) respondentů, kteří označili, že je to zhoubný nádor kůže. Chybně odpovědělo 7% dotázaných. 3 (3 %) respondenti označili odpověď nezhoubný nádor kůže, 4 (3 %) respondenti odpověď nevěděli a 1 (1 %) dotázaný odpověděl, že maligní melanom je zánětlivé onemocnění kůže.


45

Otázka č. 7: Podle Vás toto onemocnění způsobuje: Tab. 7. Co způsobuje maligní melanom Možné odpovědi



Otoky

0

0

Metastázy (druhotné ložisko nádoru)

76

65

Zánětlivé změny na kůži

33

28

Nevím

8

7

CELKEM

117

100

Co způsobuje maligní melanom

65 70 60 50 28

40 30

7

20 0 10 0

Otoky

Metastázy

1

Zánětlivé změny na kůži

Nevím

Graf 7.Co způsobuje maligní melanom

Komentář: Jen 75 (65 %) respondentů odpovědělo správně, že melanom způsobuje metastázy- druhotné ložisko nádoru. Dalších 33 (20 %) dotázaných odpovědělo, že způsobuje zánětlivé změny na kůži, 8 (7 %) respondentů odpověď nevědělo. Odpověď otoky neoznačil žádný respondent.


46

Otázka č. 8: Ve kterém věku je podle Vás typické onemocnění maligní melanom? Tab. 8. Typický věk pro onemocnění maligním melanomem Možné odpovědi



V kterémkoli věku

99

85

Mezi 20.- 30. rokem

4

3

Pouze od 40. roku výše

6

5

Nevím

8

7

CELKEM

117

100

Typický v ěk pro one mocnění maligním melanomem

85 90 80 70 60 50 40 30 20

3

5

7

10 0

V kterémkoli věku Pouze od 40 roku výše

1

Mezi 20- 30 rokem Nevím

Graf 8.Typický věk pro onemocnění maligním melanomem

Komentář: Celkově 99 (85 %) respondentů si správně myslí, že můžeme tímto onemocněním onemocnět v každém věku. Typické onemocnět mezi 20.- 30. rokem odpověděli 4 (3 %) dotázáni, od 40. roku výše odpovědělo 6 (5 %) respondentů a 8 (7 %) respondentů odpověď nevědělo.


47

Otázka č. 9: Podle Vás se maligní melanom projevuje na kůži: Tab. 9. Projevy maligního melanomu na kůži Možné odpovědi



Zarudnutím

3

2,5

Puchýřem

2

2

Znaménkem, které mění svoji barvu, tvar, může krvácet

109

93

Nevím

3

2,5

CELKEM

117

100

Projevy maligního melanomu na kůži

93 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2,5

2

2,5

Zarudnutím 1 Puchýřem Znaménkem, které měmí svoji barvu, tvar, může krvácet Nevím

Graf 9. Projevy maligního melanomu na kůži

Komentář: Na otázku, jak se projevuje maligní melanom na kůži, odpovědělo správně 109 (93 %) respondentů. Další 3 (2,5 %) respondenti si mylně myslí, že se projevuje zarudnutím, 2 (2 %) respondenti puchýřem. Poslední 3 (2,5 %) respondenti odpověď nevěděli.


48

Otázka č. 10: Co uděláte, když si na těle objevíte podezřelé znaménko, které mění tvar, barvu nebo krvácí? Tab. 10. Objev podezřelého znaménka na kůži Možné odpovědi



Ihned navštívím lékaře

90

77

26

22

1

1

Znaménku nevěnuji pozornost

0

0

CELKEM

117

100

Znaménko několik týdnů sleduji, než navštívím lékaře Navštívím lékaře, až znaménko začne bolet

Objev pode zřelého znaménka na kůži 77 80 70 60 50 40 30 20

22 1

0

10 0 1 Ihned navštívím lékaře Znaménko několik týdnů sleduji Navštívím lékaře, až znaménko začne bolet Znaménku nevěnuji pozornost

Graf 10. Objev podezřelého znaménka na kůži

Komentář: Na otázku, co uděláte, když si na těle objevíte podezřelé znamínko, které mění tvar, barvu nebo krvácí, odpovědělo správně 90 (77 %) respondentů, že ihned navštíví lékaře. 26 (22 %) dotázaných, by několik týdnů znaménko sledovalo, než by navštívilo lékaře. Bohužel tato odpověď není správná. Jen jeden (1 %) respondent by čekal, až znaménko začne bolet. Naštěstí odpověď, že znaménku nebude věnovat pozornost, neoznačil nikdo.


49

Otázka č. 11? Co je podle Vás důležité v prevenci maligního melanomu? ( Možno označit více odpovědí). Tab. 11. Co je důležité v prevenci maligního melanomu Možné odpovědi



Správný životní styl

23

6

Samovyšetření kůže v pravidelných intervalech Používání ochranných prostředků před UV zářením (krémy, oděv) Návštěvy solária minimálně 1 x za 14 dní

83

21,5

114

30

2

0,5

Hlídání doby pobytu na slunci

71

18

Omezení doby pobytu na slunci v poledních hodinách

93

24

CELKEM

386

100

Co je důležité v pre ve nci maligního melanomu 30 30

24 21,5

25

18

20 15 10 5

6 0,5

0 Správný životní styl 1 Samovyšetření kůže v pravidelných intervalech používání ochranných prostředků Návštěvy solária minimálně 1x za 14 dní Hlídání doby pobytu na slunci Omezení doby pobytu na slunci

Graf 11. Co je důležité v prevenci maligního melanomu


50

Komentář: U této otázky byla možnost označit více odpovědí, proto 386 odpovědí bylo 100%. Nejvíce uvedli respondenti, a to v 30%, že je důležité v oblasti prevence používání ochranných prostředků před UV zářením (krémy, oděv), druhá nejčastější odpověď, a to v 24 %, byla odpověď omezení doby pobytu na slunci. Na třetím místě bylo označeno samovyšetření kůže v pravidelných intervalech. Dále byla v 18 % označena odpověď hlídání doby pobytu na slunci. Správný životní styl tvoří 6 % odpovědí. Odpověď, že návštěvy solária minimálně 1 x za 14 dní jsou důležité v prevenci tohoto onemocnění, označili 2 respondenti, tato odpověď je však špatná.


51

Otázka č. 12: O onemocnění maligní melanom jsem se dozvěděl(a) : Tab. 12. Zdroj seznámení s maligním melanomem Možné odpovědi



Z televize

56

48

Z internetu

12

10

Z odborné knihy nebo časopisu

30

26

Od lékaře

11

9

Slyším to dnes poprvé

8

7

CELKEM

117

100

Zdroj seznámení s maligním melanomem 48 50 45 40 35 30 25 20

26

10

9

15 10

7

5 0 Z televize Z odborné knihy nebo časopisu Slyším to dnes poprvé

1

Z internetu Od lékaře

Graf 12. Zdroj seznámení s maligním melanomem

Komentář: Celkem 56 (48 %) respondentů poprvé o tomto onemocnění slyšelo v televizi. Dalších 30 (26 %) respondent se o tomto onemocnění poprvé dočetlo v odborné knize nebo v časopisu. Prvotní informace z internetu mělo 12 (10 %) dotázaných. Pouhých 11 (9 %) respondentů poprvé o tomto onemocnění slyšelo od lékaře. Naštěstí jen 8 (7 %) respondentů o tomto onemocnění slyšelo díky dotazníku.


52

Otázka č. 13: Další informace o tomto onemocnění bych hledala: Tab. 13. Zdroj dalších informací Možné odpovědi



U lékaře

34

29

Na internetu

77

66

V odborné knize nebo časopisu

6

5

Nikde, nezajímá mě to

0

0

CELKEM

117

100

Zdroj dalších informací

66 70 60 50 29

40 30 20

5 0

10 0

U lékaře

1

V odborné knize nebo časopisu

Na internetě Nikde, nezajímá mě tp

Graf 13. Zdroj dalších informací

Komentář: Celkem 77 (66 %) respondentů by další informace o onemocnění maligní melanom hledalo na internetu. Dalších 34 (29 %) respondentů by tyto informace hledali u lékaře; v odborné knize nebo v časopise by hledalo 6 (5 %) dotázaných. Odpověď nikde, nezajímá mě to, neoznačil nikdo.


53

Otázka č. 14: Provádíte samovyšetření kůže? Tab. 14. Provádění samovyšetření kůže Možné odpovědi



Ano

70

60

Ne

47

40

CELKEM

117

100

Provádě ní samovyšetření kůže 60

60

40

50 40 30 20 10 0

Ano

1

Ne

Graf 14. Provádění samovyšetření kůže

Komentář: U této otázky bylo zjištěno, že 70 (60 %) respondentů provádí samovyšetření kůže, 47 (40 %) dotázaných vyšetření neprovádí.


54

Otázka č. 15: Jak si představujete samovyšetření kůže? Stručně popište. Tab. 15. Samovyšetření kůže Možné odpovědi



Kontrola kůže a všech znamínek

8

7

Kontrola mateřských znamínek

18

15

Kontrola změn na kůži

10

9

Kontrola znamének a útvarů na kůži

21

18

Pohled do zrcadla

13

11

Neprovádím, tak nevím

32

27

Neprovádím, od toho mám lékaře

15

13

Celkem

117

100

Samov yšetření kůže

30

Kontrola kůže a všech znamínek

27

25

Kontrola mateřských znamínek 18

20

Kontrola změn na kůži

15 15

13 11

10

9

Kontrola znamének a útvarů kůže pohled do zrcadla

7 Neprovádím, tak nevím

5

Neprovádím, od toho mám lékaře

0 1

Graf 15. Samovyšetření kůže


55

Komentář: Celkem 32 (27 %) dotázaných uvedlo, že toto vyšetření neprovádí, tak neví. Dalších 15 (13 %) dotázaných přenechává vyšetření na lékaře. Jen 21 (18 %) respondentů, kontroluje znaménka a útvary na kůži. Mateřská znaménka si kontroluje 18 (15 %) respondentů. Pohled do zrcadla využívá 13 (11 %) dotázaných. Změny na kůži kontroluje 10 (9 %) respondentů a kontrolu kůže a všech znamínek provádí pouhých 8 (7 %) respondentů.


56

Otázka č. 16: Samovyšetření kůže jako prevence maligního melanomu by se mělo provádět: Tab. 16. Četnost samovyšetření kůže Možné odpovědi



Každý den po celý rok

9

8

Každý den pouze v letních měsících

0

0

Jednou za 4- 8 týdnů

71

61

1 x za rok

13

11

1 x týdně

24

20

CELKEM

117

100

Četnost samovyšetření kůže

61

70 60 50 40

20

30 20

11

8 0

10 0

Každý den po celý rok Jednou za 4- 8 týdnů 1x týdně

1

Každý den pouze v letních měsících 1x za rok

Graf 16. Četnost samovyšetření kůže Komentář: Podle 71 (61 %) respondentů by se samovyšetření kůže mělo provádět jednou za 4 až 8 týdnů. Tato odpověď je správná. Dalších 24 (20 %) respondentů si myslí, že by se toto vyšetření mělo provádět 1x za týden. Jen 1x za rok označilo 13 (11 %) respondentů. Každý den po celý rok označilo 9 (8 %) dotázaných. Každý den v letních měsících neodpověděl nikdo z respondentů.


57

Otázka č.17: Při samovyšetření kůže byste si měl(a) kontrolovat: Tab. 17. Místa kontroly při samovyšetření kůže Možné odpovědi



Celé tělo

116

99

Pouze horní polovinu těla

0

0

Jen místa, která vystavuji slunci

0

0

Nekontroloval(a) bych nic, samovyšetření je zbytečné

1

1

CELKEM

117

100

Místa kontroly při samovyšetření kůže 99 100 80 60 40 20

0

0

1

0 1 Celé tělo Pouze horní polovinu těla Jen místa, která vystavuji slunci Nekontroloval(a) bych nic, samovyšetření je zbytečné

Graf 17. Místa kontroly při samovyšetření kůže

Komentář: Celkem 116 (99 %) respondentů označilo správně, že bychom si při samovyšetření kůže měli kontrolovat celé tělo. Jen jeden respondent (1 %) označil samovyšetření kůže za zbytečné. Jen místa, která vystavuji slunci a horní polovinu těla, neoznačil žádný respondent.


58

Otázka č. 18: Které místo je podle Vás nejrizikovější pro vznik maligního melanomu a kde se nachází? Tab. 18. Rizikové místo pro vznik maligního melanomu Možné odpovědi



Na zádech

65

56

Na tváři

2

2

Na horních končetinách

13

11

Na dolních končetinách

11

9

Na prstech horní nebo dolní končetiny

7

6

Na genitálu a zadku

5

4

Vlasatá část hlavy

4

3

10

9

117

100

Na hrudníku CELKEM

Rizikové místo pro v znik maligního melanomu Na zádech 60

56 Na tváři

50 Na horních končetinách 40 Na dolních končetinách 30 Na prstech horní nebo dolní končetiny

20 11

Na genitálu a zadku 9

10 2 0 1

6

9 4

3

Vlasatá část hlavy Na hrudníku

Graf 18. Rizikové místo pro vznik maligního melanomu


59

Komentář: 65 (56 %) respondentů si myslí, že nejrizikovější místo pro vznik maligního melanomu jsou záda. Celkem 13 (11 %) respondentů označilo za rizikové místo horní končetiny. Dalších 11 (9 %) respondentů označilo dolní končetiny. Na hrudníku označilo 10 (9 %) dotázaných. Na genitálu a zadku označilo 5 (4 %) respondentů. Vlasatou část hlavy označili 4 (3 %) respondenti, 2 (2 %) respondenti si myslí, že nejrizikovější místo je tvář.


60

Otázka č. 19: Proč si myslíte, že Vámi udané místo je nejrizikovější? Stručně napište: Tab. 19. Nejrizikovější místo Možné odpovědi



Tenká, citlivá kůže

6

5

Nejvíc vystaveno slunci

18

15

Nevidím si tam

29

25

Tato část není chráněna

2

2

Špatné místo pro kontrolu

16

14

Nejčastěji spálená část od slunce

31

26

15

13

117

100

Střeleno od oka CELKEM

Nejrizikovější místo

Tenká, citlivá kůže

30

26

25 25

Nejvíc vystaveno slunci

20

Nevidím si tam 15

14

15

13

Tato část není chráněna Špatné místo pro kontrolu

10 5 5

Nejčastěji spálená část od slunce

2

Střeleno od oka

0 1

Graf 19. Nejrizikovější místo


61

Komentář: Jako nejčastější důvod, proč je dané místo nejrizikovější uvedlo 31 (26 %) respondentů, že tato část je nejčastěji spálená od slunce. Protože si tam nevidí uvedlo 29 (25 %) respondentů. Místo nejvíc vystavené slunci napsalo 18 (25 %) dotázaných, špatné místo pro kontrolu uvedlo 16 (14 %) dotázaných, 15 (13 %) respondentů střelilo od oka. Tenká, citlivá kůže napsalo 6 (5 %) respondentů, tato část není chráněna napsali 2 (2 %) respondenti.


62

Otázka č. 20: Pokud byste na svém těle objevil(a) podezřelé znaménko, kterého lékaře nebo zařízení byste vyhledal(a)? Tab. 20. Vyhledání lékaře nebo zdravotnického zařízení Možné odpovědi



Obvodního lékaře

13

11

Kožního lékaře

96

82

Névovou poradnu

3

3

Chirurgickou ambulanci

4

3

Nevím

1

0

CELKEM

117

100

Vyhledání lékaře ne bo zdravotnického pracoviště

82 90 80 70 60 50 40 30 20

11 3

10

3

1

0 Obvodního lékaře Névovou poradnu Nevím

1

Kožního lékaře Chirurgickou ambulanci

Graf 20. Vyhledání lékaře nebo zdravotnického pracoviště Komentář: Celkově 96 (82 %) respondentů správně označilo, že by při nálezu podezřelého znaménka navštívilo kožního lékaře. Dalších 13 (11 %) respondentů by nejprve vyhledalo pomoct u obvodního lékaře. Jen 4 (3 %) respondenti by hledali pomoct na chirurgické ambulanci, pouze 3 (3 %) respondenti by navštívili névovou poradnu. Jeden dotázaný (1 %) neví, kterého lékaře by měl navštívit.


63

Otázka č. 21: Navštěvujete solárium? Tab. 21. Návštěva solária Možné odpovědi



Ano

13

11

Ne

104

89

CELKEM

117

100

Návštěva solária

89 100 80 60 11 40 20 0

Ano

1

Ne

Graf 21. Návštěva solária

Komentář: Ze 117 respondentů navštěvuje solárium 13 (11 %) respondentů. Zbylých 104 (89 %) respondentů solárium nenavštěvuje.


64

Otázka č. 22: Myslíte si, že návštěvy solária mohou zvýšit riziko vzniku maligního melanomu? Tab. 22. Riziko vzniku melanomu spojené se soláriem Možné odpovědi



Ano

103

88

Ne, solárium je bezpečné

1

1

Nevím

8

7

Nikdy jsem o tom nepřemýšlela

5

4

CELKEM

117

100

Riziko vzniku melanomu spojené se solárie m

88 100 80 60 40 20

1

7

4

0 Ano

1 Ne, solárium je bezpečné

Nevím

Nikdy jsem o tom nepřemýšlel(a)

Graf 22.Riziko vzniku melanomu spojené se soláriem

Komentář: Odpověď Ano odpovědělo správně 103 (88 %) respondentů, kteří si myslí, že používání solária zvyšuje riziko vzniku maligního melanomu. Jen 8 (7 %) respondentů neví, zda je solárium rizikové pro vznik onemocnění. Celkem 5 (4 %) respondentů o tom takto neuvažovalo. Jen jeden (1 %) z respondentů si myslí, že solárium je bezpečné a jeho užívání nezvyšuje riziko vzniku maligního melanomu.


65

Otázka č. 23: Myslíte si, že vznik maligního melanomu má souvislost s nadměrným opalováním? Tab. 23. Vznik maligního melanomu v souvislosti s nadměrným opalováním Možné odpovědi



Ano

102

87

Ne

5

4

Nevím

10

9

CELKEM

117

100

Vznik maligního melanomu v souvislosti s opalováním

87 100 80 60 40 4

9

20 0

Ano

1

Ne

Nevím

Graf 23. Vznik maligního melanomu v souvislosti s opalováním

Komentář: Celkově 102 (87 %) respondentů si správně myslí, že vznik maligního melanomu je v souvislosti s nadměrným opalováním. Dalších 10 (9 %) dotázaných neví, zda má nadměrné opalování vliv na vznik onemocnění. Dokonce 5 (4 %) respondentů odpovědělo ne, opalování nemá vliv na vznik maligního melanomu


66

Otázka č. 24: Před slunečním zářením se chráním: Tab. 24. Ochrana před slunečním zářením Možné odpovědi



Po celý rok dle potřeby

28

24

Pouze v létě

64

55

Od jara do podzimu dle potřeby

18

15

Nechráním se

7

6

CELKEM

117

100

Ochrana před slunečním zářením

55 60 50 40

24

30

15 6

20 10 0 1 Po celý rok dle potřeby Od jara do podzimu dle potřeby

Pouze v létě Nechráním se

Graf 24. Ochrana před slunečním zářením

Komentář: Nejvíce respondentů, to je 64 (55 %), se chrání před slunečním zářením pouze v létě. Po celý rok dle potřeby se správně chrání pouze 28 (24 %) respondentů. Od jara do podzimu se chrání 18 (15 %) dotázaných. 7 (6 %) respondentů se před slunečním zářením nechrání vůbec.


67

Otázka č. 25: Myslíte si, že ochranné prostředky (krém, oděv) má význam v prevenci maligního melanomu? Tab. 25. Význam ochranných prostředků Možné odpovědi



Ano

107

92

Ne

4

3

Nevím

6

5

CELKEM

117

100

Význam ochraných prostředků

92 100 80 60 40 3

5

20 0 1

Ano

Ne

Nevím

Graf 25. Význam ochranných prostředků

Komentář: Celkem 107 (92 %) respondentů si myslí správně, že ochranné prostředky, jako jsou krémy a oděv, mají význam v prevenci maligního melanomu. Šest respondentů (5 %) odpověď nevěděli. Odpověď ne, nemají význam odpověděli 4 (3 %) respondentů.


68

Otázka č. 26: Před sluncem během dne se: Tab. 26. Ochrana během dne Absolutní četnost (n)


Nechráním

4

3

Chráním pouze oděvem

20

17

Chráním krémem s UV faktorem

36

31

Chráním pouze přikrývkou hlavy

3

2

Chráním oděvem, přikrývkou hlavy, krémem s UV faktorem

54

47

CELKEM

117

100

Možné odpovědi

Ochrana během dne

47

50

Nechráním

40

Chráním pouze oděvem

31

30

Chráním krémem s UV faktorem 17

20 10

Chráním pouze přikrývkou hlavy 3

2

0

Chráním oděvem, přikrývkou hlavy, krémem s UV faktorem

1

Graf 26. Ochrana během dne

Komentář: Celkem 54 (47 %) dotázaných se před slunečním zářením během dne správně chrání oděvem, přikrývkou hlavy a krémem s UV faktorem. Jen krémem s UV faktorem se chrání 36 (31 %) respondentů. Pouze oděvem se chrání 20 (17 %) respondentů. Nechrání se vůbec 4 (3 %) dotázaných a přikrývkou hlavy se chrání 3 (2 %) respondentů.


69

Otázka č. 27: Aplikaci ochranného krému s UV faktorem provádím: Tab. 27. Aplikace ochranného krému Možné odpovědi



Těsně před pobytem na slunci

31

26

Aspoň 20 min. před pobytem na slunci

63

54

Až během pobytu na slunci

16

14

Neprovádím

7

6

CELKEM

117

100

Aplikace ochranného krému

54 60 50 40

26 14

30

6

20 10 0 Těsně před pobytem na slunci Až během pobytu na slunci

1

Aspoň 20 min. před pobytem na slunci Neprovádím

Graf 27. Aplikace ochranného krému

Komentář: Správně provádí aplikaci ochranného krému aspoň 20 min. před pobytem na slunci 63 (54 %). Těsně před pobytem na slunci provádí aplikaci 31 (26 %) respondentů. Dalších 16 (14 %) respondentů si ochranný krém aplikuje až během pobytu na slunci. Dokonce 7 (6 %) respondentů nepoužívá žádný ochranný krém.


70

Otázka č. 28: Opakovanou aplikaci ochranného krému s UV faktorem provádím: Tab. 28. Opakovaná aplikace ochranného krému Možné odpovědi



Dle potřeby a síly ochranného prostředku

76

65

Pouze po koupání ve vodě

24

21

Každou druhou hodinu

5

4

Neprovádím

12

10

CELKEM

117

100

Opakovaná aplikace ochranného krému

65 70 60 50 40

21

30 10 20

4

10 0 1 Dle potřeby a síly ochranného prostředku Každou druhou hodinu

Pouze po koupání ve vodě Neprovádím

Graf 28. Opakovaná aplikace ochranného krému

Komentář: Dle potřeby a síly ochranného prostředku provádí opakovanou aplikaci ochranného krému s UV faktorem 76 (65 %) respondentů. Celkem 24 (21 %) respondentů provádí opakovanou aplikaci ochranného krému pouze po koupání ve vodě. 12 (10 %) respondentů opakovanou aplikaci neprovádí. Správně bychom měli aplikaci provádět každé dvě hodiny, tuto odpověď označilo pouze 5 (4 %) respondentů.


71

Otázka č.29: Co podle Vás značí číslo faktoru ochranného krému proti slunci? Tab. 29. Číslo faktoru ochranného krému Možné odpovědi



56

48

39

33

Nevím

22

19

CELKEM

117

100

Možná délka pobytu na slunci, po kterou jsem chráněn (a) Kolikrát můžu být na slunci déle, než v případě, kdy krém nepoužiji

Číslo faktoru ochranného krému

48 50

33

40 19

30 20 10 0

1 Možná délka pobytu na slunci, po kterou jsem chráněn(na) Kolikrát může být na slunci déle, než v případě, kdy krém nepoužiji Nevím

Graf 29. Číslo faktoru ochranného krému

Komentář: Správně na tuto otázku odpovědělo pouze 39 (33 %) respondentů. Celkem 56 (48 %) respondentů si myslí, že číslo ochranného faktoru je možná délka pobytu na slunci, po kterou jsou chráněni. Odpověď nevím označilo 22 (19 %) respondentů.


72

Otázka č. 30: Co Vás nejčastěji ovlivňuje při výběru ochranného krému s UV faktorem? Tab. 30. Co nás ovlivňuje při výběru ochranného faktoru Možné odpovědi



Cena

41

35

Reklama

10

9

Doporučení od rodiny/ známých

20

17

Doporučení od lékaře/ lékárníka

39

33

Nekupuji jej

7

6

CELKEM

117

100

Co nás ov livňuje při výběru ochranného prostředku 35

33

35 30

Cena

25

Reklama

17

20

Doporučení od rodiny/ známých 15

Doporučení od lékaře/ lékárníka

9

10

6

Nekupuji jej

5 0 1

Graf 30. Co nás ovlivňuje při výběru ochranného prostředku Komentář: Nejvíce nás při výběru ochranného krému s UV faktorem ovlivňuje cena, a to u 41 (35 %) respondentů. Doporučení od lékaře/ lékárníka ovlivňuje 39 (33 %) respondentů. Na doporučení od rodiny/ známých dá 20 (17 %) respondentů. Reklama ovlivňuje 10 (9 %) respondentů a 7 (6 %) respondentů krém nekupuje.


73

Otázka č. 31: Nejrizikovější doba pobytu na slunci je podle Vás: Tab. 31. Nejrizikovější doba pobytu na slunci Možné odpovědi



Po celý den stejná

0

0

Od 11- 14 hod.

114

97

Od 14- 16 hod.

3

3

CELKEM

117

100

Nejrizikovější doba pobytu na slunci

97 100 80 60 40 20

3

0

0

Po celý den stejná

1

od 11- 14 hod.

od 14- 16 hod.

Graf 31. Nejrizikovější doba pobytu na slunci

Komentář: Správně na otázku, jaká je nejrizikovější doba pobytu na slunci, odpovědělo 114 (97 %) respondentů; ti označili dobu od 11 do 14 hodin. Tři (3 %) respondenti odpověděli, že nejrizikovější doba je od 14 do 16 hodin. Odpověď po celý den stejná neodpověděl nikdo.


74

Otázka č. 32: Evropský den maligního melanomu je podle Vás: Tab. 32. Evropský den melanomu Možné odpovědi



0

0

106

91

1

1

10

8

117

100

Den památky zesnulých na toto onemocnění V rámci tohoto dne si mohu nechat zdarma vyšetřit pigmentové skvrny a znaménka na kůži V rámci tohoto dne si mohu nechat odstranit pigmentové skvrny a znaménka Nevím, nikdy jsem o tomto dni neslyšel(a) CELKEM

Ev ropský den melanomu

91

100

Den památky zesnulých na toto onemocnění

90 80

Tento den si mohu nechat zdarma vyšetřit pigmentové skvrny a znaménka

70 60 50

V rámci tohoto dne si mohu nechat odstranit pigmentové skrvny a znaménka

40 30 20 10

8 1

0

Nevím, nikdy jsem o tomto dni neslyšel(a)

0 1

Graf 32. Evropský den melanomu

Komentář: Správně na tuto otázku, která zjišťovala, co je Evropský den melanomu, odpovědělo 106 (91 %) respondentů. O tomto dni neslyšelo 10 (8 %) dotázaných. Jeden respondent (1 %) si myslí, že v rámci tohoto dne si může nechat odstranit pigmentové skvrny nebo znaménka. Odpověď, že je to den památky zesnulých na toto onemocnění, neodpověděl nikdo.


6

75

DISKUZE

Hlavním cílem práce bylo zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti v oblasti prevence maligního melanomu. Z důvodu velké obsáhlosti cíle jsme zvolili ještě tři dílčí cíle, které se zaměřují na určitou oblast podrobněji. Pro získání informací jsme použili dotazníkové šetření Na začátku diskuze bychom Vás rádi seznámili s respondenty. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 109 (93 %). Muži tvořili 8 (7 %) dotázaných. Tento údaj nás moc nepřekvapuje, je dám tím, že muži jsou méně ochotní vyplňovat různé dotazníky, když nemusí a jejich přístup k prevenci je velmi záporný. Nejvíce, a to v 50 %, byla zastoupena věková hranice 30- 59 let. Respondenti 15- 29 let tvořili 44 %. Respondenti 60 a více let tvoří 6% dotázaných. Nejvíce respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání, a to v 59 %. Vysokoškolské vzdělání mělo 20 % respondentů, vyšší odborné 9 % z dotázaných. SOU absolvovalo 13 % respondentů. Zdravotnické vzdělání mělo 45 % dotázaných. I přes poměrně vyšší číslo respondentů se zdravotnickým vzděláním nemuselo znamenat, a ani neznamenalo, že lidé jsou dostatečně informovaní o onemocnění a prevencí před jeho vznikem. Je to dáno tím, že každý člověk je po určité době zaměřen jen na svůj obor, na kterém pracuje. Porodní asistentka určitě nemá velký přehled v problematice tohoto onemocnění, pokud se o něj nezajímá s osobních důvodů. Na závěr úvodních otázek nás zajímalo, zda se onemocnění maligní melanom objevilo u respondenta nebo u rodinného příslušníka. Toto onemocnění bylo diagnostikováno u jednoho respondenta, onemocnění u rodinného příslušníka se vyskytlo u

7 % respondentů. Devět procent respondentů nevědělo, zda onemocnění bylo

diagnostikováno v rodině. Uvedené informace jsme získali z otázek 1, 2, 3, 4 a 5. Než jsme přistoupili k otázkám, které se týkaly dílčích cílů, velmi nás zajímalo, na jaké úrovni jsou znalosti respondentů v problematice onemocnění. Hned u první otázky, jak by respondent popsal onemocnění maligní melanom, jsme byli nemile překvapeni, že správně odpovědělo „ jen" 93 %, kteří uvedli, že maligní melanom je zhoubný nádor kůže.. Zbylých 7 % odpovědělo chybně nebo odpověď nevěděli. 3 (3 %) respondentů uvedlo, že maligní melanom je nezhoubný nádor kůže, 3 respondenti odpověď nevěděli a jeden respondent si myslí, že je to zánětlivé onemocnění kůže. Na otázku, co onemocnění způsobuje, odpovědělo správně už jen 65 % respondentů, když označili odpověď metastázy- druhotné ložisko nádoru. Chybně odpovědělo 28 % dotázaných, kteří uvedli, že melanom způsobuje zánětlivé změny na kůži.Odpověď nevědělo 7% dotázaných. Jak se onemocnění projevuje na ků-


76

ži, vědělo 93 % respondentů,kteří označili, že se onemocnění projevuje znaménkem, které mění svoji barvu, tvar, může krvácet. 7% odpovědělo špatně nebo odpověď nevědělo. Že se projevuje zarudnutím odpověděli 3 respondenti, puchýřem 2 respondenti a odpověď nevěděli 3 respondenti. U sestavování dotazníku jsme předpokládali, že na tyto otázky odpoví správně aspoň 98 % respondentů, protože v dnešní době, kdy je celosvětová osvěta veřejnosti, dobrá dostupnost informací z medií nebo z internetu, u lékaře nebo v lékárně, nás nenapadlo, že 7 % respondentů nemá vůbec žádnou představu o tomto onemocnění, jak se projevuje, co způsobuje. Může se Vám zdát, že je to poměrně malé číslo, ale kdyby byl větší počet respondentů, domníváme se, že by tato čísla byla mnohem vyšší. Je důležité najít efektivní způsob pro informovanost veřejnosti. Při nálezu podezřelého znaménka, které již mění tvar, barvu nebo krvácí, by pouze 77 % respondentů ihned navštívilo lékaře! Bohužel 22 % dotázaných by znaménko několik týdnů sledovalo, než by navštívilo lékaře, jeden respondent by dokonce čekal na bolest znaménka. Toto zjištění je velmi špatné, protože čas v diagnostice onemocnění hraje významnou roli v prognóze onemocnění a otálení způsobuje plný rozvoj onemocnění. Čím později je maligní melanom diagnostikovám, tak je melanom agresivnější, velmi brzo tvoří metastázy. Léčba je náročnější a prognóza nejistá. Tyto cenné informace jsme získali z otázek 6, 7, 8, 9, 10. Co se týká prevence maligního melanomu, nejčastěji si respondenti u otázky č. 11 mysleli, že ochranné prostředky, jako jsou krémy nebo oděv, mají největší význam v prevenci, a to ve 30 %. Omezení doby pobytu na slunci tvořilo 24 %. Význam samovyšetření kůže v pravidelných intervalech bylo 21,5 %. Hlídání doby pobytu na slunci bylo uvedeno v 18 %. Všeobecná odpověď jako správný životní styl byla zastoupena 6 %. Dva respondenti překvapili, když uvedli, že návštěva solária minimálně 1x za 14 dní má význam v prevenci vzniku daného onemocnění. Otázka č. 32 se týkala velmi medializovaného Evropského dne maligního melanomu. I přes veškerou medializaci nejen v televizi, ale i v časopisech či na informačních letácích, odpověď vědělo 91 % respondentů. Osm procent respondentů o tomto dni nikdy neslyšelo. Jeden respondent si myslel, že během tohoto dne si může nechat zdarma odstranit pigmentové skvrny nebo znaménka. Tyto výsledky dokazují, že bychom v informovanosti neměli polevovat, spíše naopak! Jako zdroj informací o onemocnění odpovědělo nejvíce respondentů, a to 48 %, že nejvíce informací mají prostřednictvím televize. Z odborné knihy nebo z časopisu má prvotní informace 26 % dotázaných. Z internetu získalo informace 10 % respondentů, od lékaře


77

9 %. Sedm procent respondentů slyšelo pojem maligní melanom až díky dotazníku! Další informace by respondenti v 66 % hledali na internetu, u lékaře 29 %. Odbornou knihu nebo časopis by vyhledalo 5 % respondentů. Tyto otázky č. 12 a 13 nás utvrzují v tom, že by se měla zvýšit informovanost, zaměřit bychom se měli na televizi jako zprostředkovatele a dále na lékaře. Dílčí cíl č. 1- Zjistit jakým způsobem se veřejnost chrání před UV zářením Na tento cíl se zaměřují otázky 25, 26, 27, 28, 29 a 30. Na úvod jsme zvolili otázku, zda mají ochranné prostředky, jako je krém nebo oděv, význam v prevenci maligního melanomu. Celkem 92 % respondentů si myslí, že tyto ochranné prostředky mají význam. Tři procenta odpověděla ne, nemají a 5% respondentů odpověď nevědělo. Určitě by měla být i větší informovanost veřejnosti o těchto prostředcích a jejich velkému významu v boji proti malignímu melanomu. Správně se před slunečním zářením chrání jen 47 % respondentů, ti využívají ochranu oděvem, přikrývkou hlavy a krémem s UV faktorem. Dalších 31 % respondentů se chrání pouze ochranným krémem, oděvem 17 % dotázaných. Tři procenta respondentů se nechrání vůbec a přikrývkou hlavy se chrání 2 % dotázaných. Ochrana před škodlivým zářením by měla být maximální. Bohužel víc jak polovina dotázaných se chrání nedostatečně nebo vůbec. Mělo by být automatické během slunečních dní využívat všechny dostupné ochranné prostředky, abychom zabránili poškození kůže sluníčkem. Velmi důležitá je aplikace ochranného krému s UV faktorem aspoň 20 minut před pobytem na slunci, kterou ovšem provádí pouhých 54 % respondentů. Těsně před pobytem nebo během pobytu na slunci provádí aplikaci ochranného krému 40 % respondentů. Bohužel určitou dobu není kůže chráněna před škodlivým zářením a může tak snadno dojít ke spálení. Opakovaná aplikace ochranného krému by měla být přibližně každé dvě hodiny, to provádí pouze 4 % respondentů. Dle potřeby a síly ochranného prostředku provádí opakovanou aplikaci 65 % respondentů. Otázkou je, zda dokážou respondenti posoudit správný čas, kdy je potřeba provést aplikaci? Důležitá je také správná aplikace v dostatečné vrstvě a pokrýt opravdu každý kousek kůže. Pouze po koupání ve vodě provádí opakovanou aplikaci 21 % respondentů. Deset procent dotázaných už opakovanou aplikaci ochranného krému neprovádí vůbec. Výsledkem je, že respondenti využívají ochranu prostřednictvím krému s ochranným faktorem, ale jen 54 % aplikaci provádí správně. Velmi důležitá je opakovaná aplikace,která by měla být každé dvě hodiny, tu už provádí správně jen 4 % respondentů, což je velmi alarmující číslo! Zajímalo nás, zda respondenti vědí, co značí číslo faktoru


78

ochranného krému. Znamená to, kolikrát můžeme být na slunci déle než v případě, kdy krém nepoužijeme. Správnou odpověď vědělo jen 33 % respondentů. Zajímala nás odpověď na otázku, co nás ovlivňuje při výběru ochranného krému. Na dnešní dobu a ne malou pořizovací cenu přípravku nás nepřekvapily odpovědi. Celých 35 % respondentů ovlivňuje cena, na doporučení lékaře/ lékárníka dá 33 % dotázaných. Na rodinu a známé dá 17 % respondentů. Reklamou je ovlivněno 9 % respondentů. 6% dotázaných ochranné krémy nepoužívá. Na závěr můžeme říci, že dílčího cíle jsme dosáhli. Rovná polovina respondentů se nějakým způsobem (jako oděvem, ochranným krémem nebo přikrývkou hlavy) chrání před slunečním zářením, kombinací všech uvedených ochran se chrání správně 47 % respondentů. Tři procenta respondentů se nechrání vůbec. Aplikaci ochranného krému neprovádí 6 % respondentů, správně si ochranný krém aplikuje 54 % respondentů, 40 % sice aplikaci provádí, ale chybně, tudíž ochrana není dokonalá. Dílčí cíl č. 2- Zjistit, zda veřejnost eliminuje riziko spojené s opalováním na slunci nebo v soláriu. Na úvod jsme chtěli zjistit, kolik respondentů navštěvuje solárium. Jen 11% respondentů solárium navštěvuje, 89 % nenavštěvuje. Lidé, kteří solárium navštěvují, by měli být při každé návštěvě upozorněni, že je zde riziko vzniku onemocnění z důvodu použití tohoto přístroje. Bohužel pokud lidé chtějí mít snědou plet, ani tohle riziko jejich přístup nezmění. Osobám do 18 let by měl být vstup do solária zakázán.Pro některé lidi je to posedlost, může se zvrhnout až na závislost. Naštěstí 88 % respondentů si je tohoto rizika vědomo, odpověď nevím označilo 7 % respondentů. Dokonce 4 % respondentů o tom nikdy nepřemýšlela. Jen jeden respondent uvedl, že solárium je bezpečné. Také nás zajímalo, kdy se veřejnost chrání. Všichni bychom si měli uvědomit, že sluníčko není nebezpečné jen v létě u moře, ale i při nižších teplotách z jara nebo na podzim, kdy tomu nevěnujeme takovou pozornost. Na ochranu nesmíme zapomínat i za zimních dnů, kdy se slunce odráží i od sněhové přikrývky a má stejnou intenzitu jako bychom byli u moře. Po celý rok dle potřeby se chrání pouze 24 % respondentů. V létě se chrání nejvíce, to je 55 %. Od jara do podzimu se chrání 15 % dotázaných, 6 % se nechrání vůbec. Lidé ví, že nejrizikovější doba pobytu na sluníčku je mezi 11. až 14. hodinou, to také odpovědělo 97 % dotázaných. Jen 3 % si myslí, že tato doba je až od 14. do 16. hodiny.


79

Na závěr můžeme říci, že se veřejnost snaží eliminovat riziko spojené s opalováním na sluníčku nebo v soláriu, bohužel však nedostatečně. Dílčí cíl č. 3- Zjistit, zda a jak provádí veřejnost samovyšetření kůže. Samovyšetření kůže je jedno z nejdůležitějších preventivních opatření, která můžeme pro sebe udělat. Vyšetření nám nezabere mnoho času, život nám může prodloužit až o několik desítek let. Je velmi důležité pravidelně vyšetření provádět a při jakémkoliv pochybném nálezu navštívit odborného lékaře. U onemocnění je důležité přijít včas a odhalit jeho začátek. Samovyšetření kůže provádí pouze 60 % dotázaných. Když jsme po respondentech chtěli, aby nám stručně popsali, jak má takové vyšetření doma vypadat, jejich odpovědi byly buď až moc stručné nebo úplně přesně neuměli vyšetření popsat. Určitě by bylo vhodné samovyšetření kůže medializovat, aby veřejnost vyšetření provádělo správně. I četnost vyšetření by měla být častější než 1x za rok. Vhodná je pečlivá kontrola kůže za 4 až 8 týdnů, jak uvedlo 61 % respondentů, a obětovat 5 minut času na důkladnou kontrolu kůže celého těla. Nemělo by se zapomínat na oblast, kterou nám zakrývají vlasy nebo ochlupení, velmi důležitá je i kontrola prstů horní i dolní končetiny. Jako nejrizikovější místo pro vznik maligního melanomu vedli v 56 % respondenti místo na zádech, horní končetiny uvedlo 11 % dotázaných.Dolní končetiny uvedlo 9%, stejně jako hrudník. Prsty horní nebo dolní končetiny označilo 6% respondentů.Nejrizikovější místo pro vznik melanomu je genitál a zadek uvedli 4%, vlasatou část hlavy 3% a tvář uvedlo 2%. Na závěr můžeme říci, že samovyšetření kůže by měl provádět každý člověk. Potřebné informace o vyšetření by lidé mohli dostávat v ordinaci obvodního lékaře, popřípadě dodávkou edukačních letáků. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že velké procento respondentů, celých čtyřicet, vyšetření neprovádí vůbec. Jen 60 % respondentů vyšetření provádí, ale pospaný postup byl buď moc stručný, nebo respondenti nebyli ochotní celý postup popsat. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že na podobné téma „ Melanom a jeho prevence“ psala svoji bakalářskou práci studentka Univerzity Tomáše Baťi ve Zlíně Lucie Nečasová v roce 2009. Výsledek její práce je srovnatelný s naší prací, která je psána o 5 let později. Bohužel nedošlo u veřejnosti k nárůstu informovanosti o důležitosti ochrany a prevence, proto se nemůžeme divit, že výskyt onemocnění se nadále zvyšuje. ( Nečasová, 2009, s. 6270).


80

Informovaností veřejnosti o prevenci maligního melanomu se zabývala také studentka Šárka Bednářová z Masarykovy univerzity v roce 2012. Práci zaměřuje na informovanost laické veřejnosti bez zdravotnického vzdělání na rozdíl od naší, kde se šetření zúčastnilo 40% respondentů. V dotazníku se objevily podobné otázky jako vliv solária na kůži, používání opalovacích prostředků, samovyšetření kůže. Docházeli jsme k podobným výsledkům , výrazný rozdíl byl u provádění samovyšetření kůže, které neprovádělo 95% respondentů na rozdíl od naší práce, kde samovyšetření neprovádělo „pouze“ 40% dotázaných. Rádi by jsme věřili tomu, že za dva roky stoupla informovanost o důležitosti provádění samovyšetření kůže. Rozdílná byla i opakovaná aplikace ochranného krému. V naší práci prováděli opakovanou aplikaci správně každé dvě hodiny jen 4% respondentů, v této práci byl výsledek 13%. ( Bednářová, 2012, s.33- 57).


81

ZÁVĚR Téma bakalářské práce „ Maligní melanom - Nepodceňujeme prevenci?“ jsme si zvolili z více důvodů. Nejvíce nás kromě znalostí veřejnosti v problematice onemocnění zajímalo, jak se veřejnost chrání před možným vznikem onemocnění. Pracovala jsem na Oddělení plastické a estetické chirurgii ve Fakultní nemocnici a velmi mě překvapil nízký věk nemocných a četnost onemocnění. Při sdělení diagnózy si ani kolikrát pacienti neuvědomovali závažnost onemocnění a jeho následky. Možná si neuvědomovali, že jedno malé znaménko jim může převrátit život naruby. Je velmi důležité za zaměřit na všechny dostupné preventivní opatření, abychom možného výskytu onemocnění předešli. Pokud dojde k diagnostice maligního melanomu, naším cílem je zachycení nemoci v počátečním stádiu, kdy je velmi dobrá šance na plné vyléčení. Bohužel prevence je všeobecně podceňována, lidé v dnešní uspěchané době si neudělají na sebe čas. Je typické přecházení nemoci, protože lidé si nemohou dovolit být na neschopence, natož tak věnovat pozornost změnám na kůži, které je v počáteční fázi nijak neomezují. V praxi by jsme se měli zaměřit na informační letáky, které by podávaly dostačující informace o onemocnění, jeho projevech a dalších důležitých informací. Kontrolu znamének by měl provádět i praktický lékař a při podezřelém nálezu zaslat pacienta k odbornému lékaři. Pozornost bychom měli věnovat hlavně čekárně praktického lékaře, přece jenom je to námi nejnavštěvovanější lékař. Na závěr můžeme říct, že napsání práce mělo smysl už jen v tom, že několik rodinných příslušníků a známých po přečtení práce vyhledalo dermatologa a nechalo si vyšetřit znaménka. Takže spousta hodin strávené studiem literatury a psaní mělo smysl, za což jsme moc rádi.


82

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BÁRTLOVÁ, Sylva, 2008. Výzkum v ošetřovatelství. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotních oborů. ISBN 978-807-0134-672. BEDNÁŘOVÁ,Šárka, 2012. Informovanost veřejnosti o prevenci maligního melanomu [online]. Brno. [2014-05-20]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita,

Lékařská

fakulta,

Katedra

ošetřovatelství.

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/358717/lf_b/Informovanost_ver_ejnosti_o_prevenci_maligni_ ho_melanomu.pdf DIENSTBIER, Z., SKALKA, E., 2001. Předcházíme rakovině. Praha: Computer Press. ISBN 80-7226-375-7. ETTLER, Karel, 2004. Fotoprotekce kůže, ochrana kůže před účinky ultrafialového záření. Praha: Triton. ISBN 80-7254-463-2. HRUBÁ, M., FORETOVÁ, L., VORLÍČKOVÁ, H., 2001. Role sestry v prevenci a včasné diagnostice nádorových onemocnění. Brno: Masarykův onkologický ústav, Žlutý kopec. ISBN 80-238-7618-X Evropský den melanomu, ©2013. Česká akademie dermatovenerologie [online]. Praha: Česká akademie dermatovenerologie [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.dermanet.cz/cs/vzdelavani/evropsky-den-melanomu/ Evropský den melanomu v České republice: 13.května 2013. ©2013. In: Receptyprimanapadu.cz

[online].

[cit.

2014-01-20].

Dostupné

z:

http://www.receptyprimanapadu.cz/zdravi/poradna/476-evropsky-den-melanomuv-ceske-republice-13-kvetna-2013.htm Evropský den melanomu 13. 5. 2013, ©2013. Česká lékárnická komora [online]. Praha: Česká akademie dermatovenerologie KRAJSOVÁ, Ivana, 2008. Atlas kožního melanomu. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-151-6. KRAJSOVÁ, Ivana, 1995. Je opalování nebezpečné? Jsou pihy nebezpečné?.Praha: Maxdorf. ISBN 80-85800-24-1.


83

KRAJSOVÁ, Ivana, 2011. Kožní nádory- typy, příčiny vzniku, léčba a prevence. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2404-4 KRAJSOVÁ, Ivana, 2006. Melanom. Praha: Maxdorf. ISBN 80-85800-24-1 KRAJSOVÁ, Ivana, BAUER, Jan, 1994. Kožní nádory, prevence a včasná diagnostika. Praha: Jessenius. ISBN 80- 85800-13-6 Léčba maligního melanomu: po desetiletích flustrace konečně pokrok, ©2011. In:

Tribune.cz

[online].

[cit.

2013-10-28].

Dostupné

z:

http://www.tribune.cz/clanek/24598-lecba-maligniho-melanomu-po-desetiletichflustrace-konecne-pokrok MAČÁK,J., MAČÁKOVÁ, J., DVOŘÁČKOVÁ, J., 2012. Patologie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3530-6. Melanom- nejzhoubnější kožní nádor. ©2002. In: Zdraví.e15.cz [online]. [cit. 2014-01-25].

Dostupné

z:

http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-

listy/maligni-melanom-463624 NEČASOVÁ, Lucie, 2009. Melanom a jeho prevence [online]. Zlín. [2014-0204]. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Baťi ve Zlíně, Fakulta humanitních studií.

Dostupné

z:

htt-

ps://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/10563/8407/nečasová_2009_bp.pdf? sequence=1 NĚMEČKOVÁ, Kateřina, ©2012. Jak vyzrát na spáleniny od slunce. In: Krasobrana.cz [online]. [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://www.krasobrana.cz/jakvyzrat-na-spaleniny-od-slunce RAJNOCHOVÁ SVOBODOVÁ, Alena, 2012. Poškození kůže působením slunečního záření, možnosti ochrany a prevence. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3183-3 ZAJÍC, P., MIKETA, K., 2000. Laser pro krásu a zdraví. Euromedia group, ISBN 80-242-0408-8


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ČR

Česká republika

UV

Ultrafialové

USA

United states of Amerika

s.

Strana

mm.

Milimetr

X

Krát

Rtg.

Rentgen

CT

Počítačová tomografie

PET

Pozitronová emisní tomografie

PET/CT

Pozitronová emisní tomografie/ počítačová tomografie

MR

Magnetická rezonance

CNS

Centrální nervová soustava

GIT

Gastrointestinální trakt

UVA

Ultrafialové záření typu A

UVB

Ultrafialové záření typu B

UVC

Ultrafialové záření typu C

EU

Evropská unie

min.

Minut

SPF

Faktor udávající poměr chráněné a nechráněné kůže

Dr.

Lékař

č.

Číslo

84


85

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Věk respondentů ...................................................................................................... 39 Tab. 2. Pohlaví respondentů ................................................................................................ 40 Tab. 3. Vzdělání respondentů .............................................................................................. 41 Tab. 4. Zdravotnické vzdělání respondentů ......................................................................... 42 Tab. 5. Zjištění maligního melanomu .................................................................................. 43 Tab. 6. Maligní melanom..................................................................................................... 44 Tab. 7. Co způsobuje maligní melanom............................................................................... 45 Tab. 8. Typický věk pro onemocnění maligním melanomem ............................................... 46 Tab. 9. Projevy maligního melanomu na kůži ..................................................................... 47 Tab. 10. Objev podezřelého znaménka na kůži.................................................................... 48 Tab. 11. Co je důležité v prevenci maligního melanomu..................................................... 49 Tab. 12. Zdroj seznámení s maligním melanomem.............................................................. 51 Tab. 13. Zdroj dalších informací ......................................................................................... 52 Tab. 14. Provádění samovyšetření kůže............................................................................... 53 Tab. 15. Samovyšetření kůže................................................................................................ 54 Tab. 16. Četnost samovyšetření kůže ................................................................................... 56 Tab. 17. Místa kontroly při samovyšetření kůže .................................................................. 57 Tab. 18. Rizikové místo pro vznik maligního melanomu ..................................................... 58 Tab. 19. Nejrizikovější místo................................................................................................ 60 Tab. 20. Vyhledání lékaře nebo zdravotnického zařízení .................................................... 62 Tab. 21. Návštěva solária .................................................................................................... 63 Tab. 22. Riziko vzniku melanomu spojené se soláriem........................................................ 64 Tab. 23. Vznik maligního melanomu v souvislosti s nadměrným opalováním .................... 65 Tab. 24. Ochrana před slunečním zářením.......................................................................... 66 Tab. 25. Význam ochranných prostředků ............................................................................ 67 Tab. 26. Ochrana během dne............................................................................................... 68 Tab. 27. Aplikace ochranného krému .................................................................................. 69 Tab. 28. Opakovaná aplikace ochranného krému ............................................................... 70 Tab. 29. Číslo faktoru ochranného krému ........................................................................... 71 Tab. 30. Co nás ovlivňuje při výběru ochranného faktoru .................................................. 72 Tab. 31. Nejrizikovější doba pobytu na slunci..................................................................... 73


86

Tab. 32. Evropský den melanomu ........................................................................................ 74


87

SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Věk respondentů ...................................................................................................... 39 Graf 2. Pohlaví respondentů................................................................................................ 40 Graf 3.Vzdělání respondentů ............................................................................................... 41 Graf 4. Zdravotnické vzdělání respondentů......................................................................... 42 Graf 5. Zjištění maligního melanomu .................................................................................. 43 Graf 6. Maligní melanom..................................................................................................... 44 Graf 7.Co způsobuje maligní melanom ............................................................................... 45 Graf 8.Typický věk pro onemocnění maligním melanomem ................................................ 46 Graf 9. Projevy maligního melanomu na kůži ..................................................................... 47 Graf 10. Objev podezřelého znaménka na kůži ................................................................... 48 Graf 11. Co je důležité v prevenci maligního melanomu..................................................... 49 Graf 12. Zdroj seznámení s maligním melanomem............................................................. 51 Graf 13. Zdroj dalších informací......................................................................................... 52 Graf 14. Provádění samovyšetření kůže .............................................................................. 53 Graf 15. Samovyšetření kůže................................................................................................ 54 Graf 16. Četnost samovyšetření kůže................................................................................... 56 Graf 17. Místa kontroly při samovyšetření kůže.................................................................. 57 Graf 18. Rizikové místo pro vznik maligního melanomu ..................................................... 58 Graf 19. Nejrizikovější místo ............................................................................................... 60 Graf 20. Vyhledání lékaře nebo zdravotnického pracoviště ................................................ 62 Graf 21. Návštěva solária.................................................................................................... 63 Graf 22.Riziko vzniku melanomu spojené se soláriem......................................................... 64 Graf 23. Vznik maligního melanomu v souvislosti s opalováním ........................................ 65 Graf 24. Ochrana před slunečním zářením ......................................................................... 66 Graf 25. Význam ochranných prostředků ............................................................................ 67 Graf 26. Ochrana během dne............................................................................................... 68 Graf 27. Aplikace ochranného krému .................................................................................. 69 Graf 28. Opakovaná aplikace ochranného krému ............................................................... 70 Graf 29. Číslo faktoru ochranného krému........................................................................... 71 Graf 30. Co nás ovlivňuje při výběru ochranného prostředku ............................................ 72 Graf 31. Nejrizikovější doba pobytu na slunci .................................................................... 73


88

Graf 32. Evropský den melanomu........................................................................................ 74


SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA P1: Samovyšetření kůže PŘÍLOHA P2: Dotazník

89

PŘÍLOHA P I: SAMOVYŠETŘENÍ KŮŽE Naučte se pravidelně vyšetřovat svou kůži! Přispějete tím ke včasnému rozpoznání rizikového pigmentového útvaru.

1. Vyšetřete přední a zadní část těla, poté boky se zdviženými pažemi. 2. Ohněte paže v lokti a vyšetřete dlaně, předloktí a vnitřní strany paží.

3. Posaďte se a prohlédněte vnitřní strany stehen, lýtek, chodidla a prostory mezi prsty u nohou. 4. Prohlédněte týlní krajinu a prostory za uchem pomocí ručního zrcadla, vlasy mějte zvednuté.

5. Vyšetřete záda, jak horní, tak dolní část, poté hýždě pomocí ručního zrcátka. zdroj: www.melanomy.cz

PŘÍLOHA P II: DOTAZNÍK Vážený pane, vážená paní (slečno), jmenuji se Kristýna Dvořáková, jsem studentkou 3. ročníku oboru Všeobecná sestra, Fakulta Humanitních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Tímto Vás chci poprosit o vyplnění dotazníku na téma Maligní melanom- Nepodceňujeme prevenci? Maligní melanom je velmi závažné zhoubné onemocnění kůže, které může skončit až smrtí. Přitom prevence před tímto onemocněním je tak snadná- chránit sebe a své děti před UV zářením a všímat si změn na kůži. Pokud si na svém těle objevíte podezřelé znaménko, neotálejte a ihned vyhledejte lékaře! Dotazník je anonymní, výsledky budou použity jen pro zpracování bakalářské práce. Každý Vámi vyplněný dotazník je pro mě a moji práci velmi cenný. Výsledek práce bych chtěla zveřejnit v časopise dostupném široké veřejnosti. Pokud není uvedeno jinak, vyberte jednu odpověď.

Děkuji za spolupráci. Kristýna Dvořáková 1. Věk: 15 – 29 let 30 – 59 let 60 a více let 2. Pohlaví: Žena Muž 3. Dosažené vzdělání: Základní SOU SS VOŠ VŠ

4. Máte zdravotnické vzdělání? Ano Ne 5. Byl Vám nebo rodinnému příslušníku zjištěn maligní melanom? Ano, mně Ano, rodinnému příslušníkovi Ano, mně i rodinnému příslušníkovi Ne, nebyl zjištěn Nevím 6. Jak byste popsal(a) onemocnění maligní melanom? Je to: Zánětlivé onemocnění kůže Zhoubný nádor kůže Nezhoubný nádor kůže Nevím 7. Podle Vás toto onemocnění způsobuje: Otoky Metastázy (druhotné ložisko nádoru) Zánětlivé změny na kůži Nevím 8. Ve kterém věku je podle Vás typické onemocnění maligní melanom? V kterémkoli věku Mezi 20-30 rokem Pouze od 40 roku výše Nevím 9. Podle Vás se maligní melanom projevuje na kůži: Zarudnutím Puchýřem Znaménkem, které mění svoji barvu, tvar, může krvácet Nevím

10. Co uděláte, když si na těle objevíte podezřelé znaménko, které mění tvar, barvu nebo krvácí? Ihned navštívím lékaře Znaménko několik týdnů sleduji, než navštívím lékaře Navštívím lékaře, až znaménko začne bolet Znaménku nevěnuji pozornost 11. Co je podle Vás důležité v prevenci maligního melanomu? (Možno označit více odpovědí.) Správný životní styl Samovyšetření kůže v pravidelných intervalech Používání ochranných prostředků před UV zářením (krémy, oděv) Návštěvy solária minimálně 1x za 14 dní Hlídání doby pobytu na slunci Omezení doby pobytu na slunci v poledních hodinách 12. O onemocnění maligní melanom jsem se dozvěděl(a): Z televize Z internetu Z odborné knihy nebo časopisu Od lékaře Slyším to dnes poprvé 13. Další informace o tomto onemocnění bych hledal(a): U lékaře Na internetu V odborné knize nebo časopise Nikde, nezajímá mě to 14. Provádíte samovyšetření kůže? Ano Ne

15. Jak si představujete samovyšetření kůže? Stručně popište. ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………

16. Samovyšetření kůže jako prevence maligního melanomu by se mělo provádět: Každý den po celý rok Každý den pouze v letních měsících Jednou za 4-8 týdnů 1x za rok 1x týdně 17. Při samovyšetření kůže byste si měl(a) kontrolovat: Celé tělo Pouze horní polovinu těla Jen místa, která vystavuji slunci Nekontroloval(a) bych nic, samovyšetření je zbytečné 18. Které místo je podle Vás nejrizikovější pro vznik maligního melanomu a kde se nachází? Na zádech Na tváři Na horních končetinách Na dolních končetinách Na prstech horní nebo dolní končetiny Na genitálu a zadku Vlasatá část hlavy Na hrudníku

19. Proč si myslíte, že Vámi udané místo je nejrizikovější? Stručně napište. ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………

20. Pokud byste na svém těle objevil(a) podezřelé znaménko, kterého lékaře nebo zařízení byste vyhledal(a)? Obvodního lékaře Kožního lékaře Névovou poradnu Chirurgickou ambulanci Nevím 21. Navštěvujete solárium? Ano Ne 22. Myslíte si, že návštěvy solária mohou zvýšit riziko vzniku maligního melanomu? Ano Ne, solárium je bezpečné Nevím Nikdy jsem o tom nepřemýšlel(a) 23. Myslíte si, že vznik maligního melanomu má souvislost s nadměrným opalováním? Ano Ne Nevím

24. Před slunečním zářením se chráním: Po celý rok dle potřeby Pouze v létě Od jara do podzimu dle potřeby Nechráním se 25. Myslíte si, že ochranné prostředky (krém,oděv) má význam v prevenci maligního melanomu? Ano Ne Nevím 26. Před sluncem během dne se: Nechráním Chráním pouze oděvem Chráním krémem s UV faktorem Chráním pouze přikrývkou hlavy Chráním oděvem, přikrývkou hlavy, krémem s UV faktorem 27. Aplikaci ochranného krému s UV faktorem provádím: Těsně před pobytem na slunci Aspoň 20 min. před pobytem na slunci Až během pobytu na slunci Neprovádím 28. Opakovanou aplikaci ochranného krému s UV faktorem provádím: Dle potřeby a síly ochranného prostředku Pouze po koupání ve vodě Každou druhou hodinu Neprovádím 29. Co podle Vás značí číslo faktoru ochranném krému proti slunci? Možná délka pobytu na slunci, po kterou jsem chráněn(ná) Kolikrát můžu být na slunci déle, než v případě, kdy krém nepoužiji Nevím

30. Co Vás nejčastěji ovlivňuje při výběru ochranného krému s UV faktorem? Cena Reklama Doporučení od rodiny/známých Doporučení od lékaře/lékárníka Nekupuji jej 31. Nejrizikovější doba pobytu na slunci je podle Vás: Po celý den stejná Od 11 – 14 hod. Od 14 – 16 hod. 32. Evropský den maligního melanomu je podle Vás: Den památky zesnulých na toto onemocnění V rámci tohoto dne si mohu nechat zdarma vyšetřit pigmentové skvrny a znaménka na kůži, cílem je upozornit veřejnost na rizika této nemoci V rámci tohoto dne si mohu nechat odstranit pigmentové skvrny a znaménka Nevím, nikdy jsem o tomto dni neslyšel(a)

Ještě jednou bych Vám chtěla poděkovat za vyplnění dotazníku.

Maligní melanom- Nepodceňujeme prevenci? Kristýna Dvořáková

Recommend Documents