.
Logistika ve skladování. Řízení skladů.
Logistika ve skladování Skladování je součástí podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění surovin a dílů, produktů nebo finálních výrobků. Skladovací systémy umožňují soustředit dodávky od několika výrobců do jednoho místa, ze kterého lze dodávat zákazníkům ucelené zásilky dle jejich potřeby a požadavku. Několik individuálních dodávek lze takto nahradit jedinou dodávkou a snížit tak pracovní náklady.
Logistika ve skladování Sklady jako technická zařízení představují budovy na předem stanovené ploše pro ukládání zásob, úložná zařízení jako regály, úložníky v systému poslední zboží musí odebráno jako první (FIFO), úložníky umožňující výběr odebíraného zboží, které bývají podle možností použité manipulační techniky, plochy a výšky skladu uspořádány výškově a vyžaduje-li to povaha zboží jsou vybaveny klimatizační a vzduchovou technikou.
Logistika ve skladování S postupujícím vývojem manipulační techniky od manuální obsluhy založené na dvoukolových ručních vozících („rudlů“), přes mechanizaci úložných prací a pokračující automatizaci, se postupně začaly používat robotizované sklady. Takto vybavené skladové systémy jsou ekonomicky výhodné jen za předpokladu jejich využití při určitém dosahovaném výkonu.
Logistika ve skladování Takových výkonů se však nedosáhne u malých, plošně rozptýlených skladů. Proto se využívají větší, centralizované sklady s rozsáhlejšími obslužnými obvody i za cenu větších nákladů na dopravu. V daných případech se prověřuje ekonomická efektivnost koncentrovaných skladů, u kterých zvýšené náklady na dopravu nesmí být větší, než celkové úspory vzniklé nasazením vyššího stupně mechanizace a robotizace včetně použití lepší řídící techniky a informačních technologií.
Logistika ve skladování Základní rozdělení skladových systémů v závislosti na tom, zda se ze skladu odebírají suroviny, materiály nebo montážní komponenty, nebo zda se hotové produkty distribuují, rozeznáváme: • sklady předvýrobní: slouží pro uskladnění surovin, materiálů a komponent pro následnou fázi výroby, • sklady distribuční (expediční): pro skladování a distribuci hotové produkce pro další fázi výroby, obchod a spotřebu, • sklady kombinované: zahrnují současně sklady předvýrobní a distribuční.
Logistika ve skladování Technickou základnu skladových systémů tvoří: • budovy a úložné plochy a rampy • dopravní komunikace včetně napojení na veřejnou dopravní síť • regály a úložníky • skladové komunikace upravené pro pohyb mobilních manipulačních prostředků • manipulační skladové prostředky: - akumulátorové nebo motorové plošinové vozíky - nízkozdvižné a vysokozdvižné vozíky a zakladače - skladové jeřáby kolejové, na pneumatikách, portálové, ramenové, mostové • výpočetní, řídící a sdělovací technika
Logistika ve skladování Se zvyšujícím se stupněm mechanizace, automatizace a robotizace se mění také skladba zaměstnanců skladu, na které jsou kladeny vyšší nároky na kvalifikaci. Od původně dělnických profesí se posilují profese manažerské a řídící na všech stupních.
Logistika ve skladování Základní funkce skladovacích systémů je přesun produktů, jejich uskladnění a přenos informací o skladovaných produktech, což zahrnuje činnosti: • příjem a ukládka zboží od dodavatelů zahrnuje fyzickou vykládku a následnou kontrolu co do množství dodaného zboží podle dodacích listů a také kontrolu kvality podle kontrolního plánu, • výdej zboží ke zpracování a následné uskladnění finálních výrobků, • odesílání zboží souvisí se zabalením zásilek a jejich naložení do dopravního prostředku včetně potřebné dokumentace.
Logistika ve skladování Základním úkolem skladu je ekonomické sladění rozdílně dimenzovaných toků a následující možné související motivace: • vyrovnávací funkce: vyplývá z rozdílného materiálového toku a potřebě materiálu z hlediska množství, kvality nebo časových termínů, • zabezpečovací funkce: souvisí s možnými nepředvídatelnými riziky během výrobního procesu a kolísáním potřeb na odbytových trzích, • kompletační funkce: vyplývá v tvorbě sortimentu podle požadavků obchodu nebo sortimentních druhů (např.: vybavení automobilů – standard, sport …).
Logistika ve skladování Základním úkolem skladu je ekonomické sladění rozdílně dimenzovaných toků a následující možné související motivace: • spekulační funkce: vyplývá z očekávaných cenových zvýšení na zásobovacích a odbytových trzích, • zušlechťovací funkce: souvisí s jakostní změnou uskladněných druhů produktů (např. zrání, kvašení, stárnutí – jedná se o skladování spojené s výrobním procesem).
Logistika ve skladování Z hlediska logistiky mají skladovací systémy za úkol: • zabezpečit udržování výrobních zásob a jejich snadnou dostupnost v okamžiku potřeby, • umožnit plynulou regulaci výrobního procesu vytvářením zásob nedokončené výroby mezi výrobními operacemi, • optimalizovat využití pracovníků a výrobního zařízení • omezit případné ztráty materiálu, příp. výrobků, • zajistit dokonalý přehled o skladovaných položkách.
Logistika ve skladování Druhy skladů podle funkce v zásobovacím systému: • zásobovací sklady výroby: zahrnují zásoby pro zabezpečení výrobního procesu podniku, • obchodní sklady: jsou charakteristické velkým počtem dodavatelů a velkým počtem odběratelů, • sklady veřejné a nájemné: využívají se k pronajímání skladové kapacity včetně manipulační techniky, • konsignační sklady: odběratel zřizuje konsignační sklady u dodavatele, ze kterého si zboží odběratel odebírá podle potřeby a také řídí zásoby tím, že upozorní dodavatele na nutnost doplnění (pokud nejsou navzájem propojeni vhodným informačním a řídícím systémem). U konsignačních skladů je zboží skladováno na účet a riziko dodavatele.
Logistika ve skladování Velikost a počet skladů Velikost skladu se definuje buď podle skladové plochy nebo podle skladového prostoru. Skladový prostor však lze posuzovat různě vzhledem k tomu, že zboží lze skladovat také vertikálně. Mezi velikostí a počtem skladů platí nepřímá úměrnost: s rostoucím počtem skladů se průměrná velikost zmenšuje a naopak. Při výpočtu velikosti skladu vycházíme z objemu hrubé a čisté výroby v jednotlivých provozech.
Řízení skladů Řízení skladů Obdobně jako výrobní proces nebo jiné logistické procesy, vyžadují také skladové systémy (skladové hospodářství) účinný řídící systém, který působí: • v rovině strategického řízení, • v rovině taktického řízení, • v rovině operativního řízení.
Řízení skladů Strategické řízení skladových systémů Základním strategickým rozhodnutím v oblasti řízení skladových systémů je rozhodovací proces související se zásobováním výrobního procesu a distribuce hotových výrobků. Musíme přijmout rozhodnutí, zda je účelnější zásobování z plošně rozptýlených skladů nebo ze skladu centrálního, zda je vhodná výstavba a provozování vlastních skladových systémů a to ve fázi předvýrobní nebo distribuční, nebo zda je výhodnější předat tuto činnost jiné firmě formou outsorcingu.
Řízení skladů Taktické řízení skladových systémů V souladu s prognózou výroby a možnou změnou řízení skladu včetně koncepce řízení zásob, je nutné provést optimalizaci rozmístění úložných míst jednotlivých položek podle jednotlivých předem stanovených kritérií, kterými jsou: • druh ukládaného zboží a jeho vlastnosti (křehkost, konzistence, kusové zboží apod.), • druh obalové techniky a případná nutnost dekomponovace zboží z obalu, • obratovost jednotlivých skladových položek z důvodu přístupnosti, • způsob uskladnění a vyskladnění, • použité logistické technologie.
Řízení skladů Operativní řízení skladových systémů Operativní řízení skladových systémů musí splňovat: • uskladňování a vyskladňování musí probíhat ve stanovených termínech bez poruch a s minimálními náklady, • evidence ve skladech musí umožňovat kontrolu stavu zásob podle množství a hodnoty.
Řízení skladů Systém skladování a řízení skladového hospodářství musí zahrnovat: • optimalizaci posloupnosti uskladňovacích a vyskladňovacích operací, • přiřazení nositelů uskladňování k volným uskladňovacím místům, • přiřazení nositelů vyskladňování k plným skladovacím místům, • bezporuchovou a plynulou identifikaci uskladňovacích a vyskladňovacích operací, • kontrolu stavu uskladněných položek, • situační zmapování skladu zahrnující prázdná i plná uskladňovací místa, • aktualizace stavu uskladněných položek.
Řízení skladů Základní přínos při využívání řídícího systému: • Snížení počtu chyb při pohybech. • Sjednocení evidencí na základě daných jednoznačných identifikačních jednotek. • Zjednodušení průběhu inventur a zpracování přehledů. • Transparentnost údajů pro klienty a celní úřady. • Standardizování vstupů a výstupů skladových a sběrových procesů ve vztahu k zahraničním strukturám, zahraniční dopravě a přepravě zboží, provázanost informací mezi systémy. • Historie pohybů u položky včetně několikaletého archivu
Řízení skladů Základní přínos při využívání řídícího systému: • Zapojení analýz vycházejících ze skladových procesů do oblasti nákupní politiky klienta včetně možného využití přímého kontaktu na dodavatele s požadavky, vycházející ze sestav minimálních stavů položek,největšího obratu položek, četnosti pohybů nebo finanční výhodnosti položek. • Podstatné zvýšení a zkvalitnění průtoku zboží skladem. • Finanční přehledy a vývoje. • Celkové statistiky a růstové ukazatele.
Řízení skladů Základní funkce řídícího systému: • evidence zakázek od fáze objednávky až po expedici k zákazníkovi, • vyhotovení výrobních dokladů, • průběžné sledování postupu zakázky procesem, • možnost zpětného dohledávání, • základní vyhodnocení kvality, • vyhotovení podkladů pro periodické fakturování, • hromadná změna statusu zakázek po jejich dohotovení, • export dat pro odběratele, • evidence a přehledy vyfakturovaných zakázek, • statistika dodavatelů, • finanční statistika.
