Literatura Státní správa a samospráva
Právo EU
Mgr. Pavel PETR Katedra spole enských v d VŠB - TUO
Právní p edpisy
!
"
#
$
%&
'&
Internet www.euroskop.cz www.europa.eu www.mfa.cz www.psp.cz www.strukturalni-fondy.cz
1
Vývoj p ed rokem 1945 Vznik, povaha a vývoj ES a EU
Vývoj po roce 1945 Politicko-bezpe nostní p edpoklady snaha o vytvo ení evropské politické velmoci obez etnost v i poraženému N mecku (neopakovat chyby, neizolovat) reakce na politické rozd lení Evropy (východ x západ)
Ekonomické p edpoklady zvýšení výkonnosti ekonomik (nejen s cílem povále né obnovy, ale i dalšího vývoje) vytvo ení velkého hospodá ského celku, který by se stal hospodá skou velmocí
Pierre Dubois Ji í z Pod brad Tomasso Campanella Napoleon Hrab Coudenhove-Calergi Aristide Briand V.I.Lenin Winston Churchill – Univerzita v Curychu
Integra ní snahy 1949 – Rada Evropy (The Council of Europe) mezinárodní organizace jejímž cílem je ochrana lidských práv a spolupráce (nezam ovat s Evropskou Radou, event. Radou Evropské unie) sídlo Štrasburk – Evropská úmluva o lidských právech 1949 – RVHP – Rada vzájemné hospodá ské pomoci 1949 – NATO – Organizace severoatlantické smlouvy 1952 – Evropské obranné spole enství 1954 – Západoevropská unie
2
1951 – Evropské spole enství uhlí a oceli
Schumannova deklarace Ozna ováno také jako Montánní unie Francie, NSR, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Pa ížská smlouva (18.4.1951-23.7.2002) V ele vysoký komisa – Jean Monnet
1957 - Evropské hospodá ské spole enství (EHS)
ímská smlouva Celní unie Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu Sbližování národních úprav (doprava, zdraví apod.) Sociální oblast Od 1993 – vypušt no sl vko „hospodá ské“ Smlouvou o EU – Evropské spole enství – jednotné íslo Od r. 1986 – jednotný vnit ní trh Základem tzv. prvního pilí e
1957 - Evropské spole enství pro atomovou energii (EURATOM)
ímská smlouva Nevojenské využívání jaderné energie Bezpe nost, zdraví, trh Nenaplnilo o ekávání
1993 – Evropská Unie Politická integrace Evropy (ekonomická již probíhá ES) Budování hospodá ské a m nové unie Nemá právní subjektivitu (smlouvy uzavírá ES) 1. pilí – ES komunitární pilí 2. pilí – spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika mezivládní pilí 3. pilí – justice a vnitro mezivládní pilí Revize 1. – Amsterdamská smlouva 1997 (1999) (sociální politika, politika zam stnanosti) Revize 2. – smlouva z Nice 2000 (2003) (institucionální zm ny)
3
Vývojové etapy evropské spolupráce Evropské spole enství uhlí a oceli (ESUO) - 1951
Evropské hospodá ské spole enství (EHS) 1957
Evropská spole enství (ES) - 1967
Evropské spole enství pro atomovou energii (EUROATOM) - 1957
množné íslo!!!
Evropská unie (EU) -1993
Primární právo Vytvá eno lenskými státy – mezinárodní smlouvy Sou ást tzv. acguis communautaire Z izovací smlouvy /viz dále/ Subsidiární smlouvy /spadající do kompetence ES a sjednané na jejich p d /
Hospodá ská a m nová unie (HMU) - 1999
Sekundární právo
Primární právo Pa ížská smlouva ímské smlouvy Maastrichtská smlouva (smlouva o EU) Amsterdamská smlouva Smlouva z Nice Všechny zm ny a dopl ky (Smlouva o spol. orgánech (1965); Jednotný evropský akt (1986); dv rozpo tové smlouvy (1970,1975); smlouvy o p ístupu nových len ) N kdy se ozna uje za „evropské ústavní právo“
Na ízení Sm rnice Rozhodnutí Doporu ení Stanoviska Forma ne vždy odpovídá obsahu!!
4
Acquis communautaire Vše co bylo v rámci ES dosaženo v oblasti právní úpravy (v nejširším smyslu) Primární právo Sekundární právo Judikatura soud Mezinárodní smlouvy s t etími státy aj.
Evropská komise Reprezentuje Spole enství jako celek (nikoliv lenské státy) P edstavuje exekutivní složku Unie, dá se p ipodobnit k vlád státu Ozna ována jako „strážce integrace“; iniciátor legislativy (zákonodárství) Sídlo Brusel Pokud paraleln zasedá Evropský parlament schází se ve Štrasburku
Evropská komise Nástupkyní Vysokého ú adu ESUO P vodní název Komise Evropských spole enství – zavedeno Maastrichtem – smlouva o EU – zd razn ny pravomoci jen v I.pilí i Nyní název Evropská Komise – pravomoci i v II. a III. pilí i Orgán nadstátní povahy – co do složení – nikoliv pravomocí www.ec.europa.eu
Evropská komise - sídlo Palác Berlaymont, Brusel
5
Evropská komise Složení V užším slova smyslu sbor komisa Nejsou zástupci lenských stát , p estože z nich pocházejí Absolutní nezávislost – prosazování jen zájm spole enství Nesm jí vykonávat jiné fce (i neplacené)
Evropská komise Složení
Evropská komise Složení P vodn do r. 2004 byl po et komisa 20 Malé státy m ly po 1 a velké (Velká Británie, N mecko, Itálie, Francie a Špan lsko) po dvou Do té doby m la Unie 15 len !!!! Od 1.5.2004 byl po et rovný 30 (20+10) Od 1.11.2004 zvolena nová Komise, která již ítala 25 komisa – za každý stát jeden Volební období prodlouženo Maastrichtem ze 4 na 5 let – shoda s volebním obdobím EP
eský komisa PhDr. Vladimír Špidla
V ele stojí p edseda Komise Má významnou úlohu p i sestavování Zárove je však stále komisa em (z konkrétního státu) Platí ovšem, že musí být na svém státu nezávislý!!!!! V sou asné dob José Manuel Durão Barroso (Portugalsko) A dalších 24
6
eský komisa PhDr. Vladimír Špidla
Rada EU D íve ozna ována Rada ministr Zástupci lenských stát (nikoliv Spole enství) Scházejí se na ministerské úrovni – není absolutní – nám stci apod. V obecných politických otázkách – na úrovni ministr zahrani ních v cí, event. minist pro evropské záležitosti Jinak na resortní úrovni – dle projednávaného tématu Zasedá v Bruselu a Lucemburku
Rada EU Resortní úrove – 9 možných variant Nap . ECOFIN – Rada pro všeob. hosp. otázky – minist i hospodá ství nebo financí Práce rady je p ipravována a koordinována Výborem stálých zástupc COREPER Nejedná se o permanentní orgán!! Sla uje hospodá skou politiku EU P enáší kompetence na Komisi Klí ová role ve 2. a 3. pilí i ( lenské státy)
Rada EU rozhodování Povaha rozhodnutí Rady má nej ast ji podobu akt sekundárního práva: A) Sm rnice B) Na ízení C) Rozhodnutí D) Stanovisek E) Doporu ení
7
Rada EU rozhodování Je hlavním zákonodárcem legislativním orgánem. Od r. 1993 se d lí o tuto pravomoc s Evropským parlamentem. Je hlavním rozhodovacím orgánem.
COREPER Výbor stálých zástupc COMité des REprésentants PERmanents Pomocný orgán P ipravuje pro Radu podklady a vykonává úkoly, které na n j p enesla Dv úrovn COREPER I. – zvláštní pov enci technické zál. COREPER II. – na úrovni velvyslanc politické zál. A – agenda – jednomysln – Rada nejedná, ale hlasuje B – agenda – jinak – Rada jedná a hlasuje
P edsednictví v Rad EU Nejd ležit jší nástroj pro reprezentaci národních zájm v Unii St ídá se každých šest m síc Umož uje prosadit vlastní priority P edsednická zem vystupuje jménem Rady Jedná s EP a Komisí P ed nástupem p edstoupí p ed Radu a EP s programem cíl a priorit, které chce dosáhnout Aktuální otázky EU a vlastní priority
Evropský parlament Nástupce Shromážd ní ESUO Demokratiza ní prvek Poslanci p vodn delegováni Od r. 1962 nep ímé volby Od r. 1976(1979) p ímé volby Maastricht velké rozší ení pravomocí Sídlo Štrasburk
8
Evropský parlament P vodn orgán bez politických pravomocí Nyní spolurozhodovací Konzultativní Koopera ní
Evropská rada Vrcholný orgán EU Tvo í jej hlavy stát – prezidenti event. premié i (dle státního z ízení) Nejednozna ná právní povaha Nejde o instituci!!! Nástupce tzv. vrcholných konferencí (70.léta) Zásadní politická rozhodnutí, nezbytná pro vývoj Spole enství (rozší ení EU, p ímé volby do EP, projekt EU)
Instituce Komise spolu s Radou ( lenské státy) vytvá í TANDEM, jehož cílem je d sledn dbát, jak zájm stát , tak Spole enství. Ve skute nosti má tandem t i sedadla na t etím sedí Evropský parlament.
Evropská rada Název používán od r.1987 JEA lenem je také p edseda Komise P edsedu tvo í zástupce zem p edsedající Rad Koncep ní otázky Ozna ována jako Evropský summit Schází se dvakrát ro n (min) zpravidla 4x Rozhodování konsenzus P edevším II. Pilí Podává zprávu o innosti EP Schází se v Bruselu event. v p edsedající zemi
9
Soudní orgány Evropský soudní dv r European Court of Justice Sídlo Lucemburk Soud prvního stupn (1989) The Court of First Instance Další soudní orgány možno z ídit na základ Smlouvy z Nice na základ legislativního aktu ES
Podmínky na jmenování soudcem v R
Právní bezúhonost Zp sobilost k právním úkon m V k minimáln 30 let VŠ vzd lání právnického sm ru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce
ESD – Složení a innost 27 soudc Každý stát jeden soudce Voleni dohodou stát na 6 let Zp sobilost zastávat funkci soudce dle vnitrostátních p edpis Nezávislost (absolutní) V ele stojí p edseda (volen soudci z jejich st edu) Sídlo Lucemburk
Generální advokát 8 generálních advokát Advocate General Stejné podmínky jako soudce Volen na 6 let dohodou stát M že i opakovan
10
Soud prvního stupn Vznik 1989 (1991) Jednotný evropský akt D vodem p etíženost ESD eší zpravidla mén závažnou soudní agendu
Soud prvního stupn 25 soudc Volitelnost totéž co u ESD Chybí GA Dvojinstan ní ízení Odvolání k ESD (pouze právní otázky nikoliv faktické) Rozhoduje v senátech 3-5 l. Jednací ád p ipouští rozhodování samosoudcem
11
