Lenka Válková. Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: [email protected], www.grada.cz

Lenka Válková

Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi

Kniha Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi přináší všem, kteří mají o tuto problematiku zájem, návod, jakým způsobem lze problém odhalit, jak pracovat s funkčními testy pro posuzování stavu kognitivních funkcí, jak pracovat s lidmi, kteří mají deficit v této oblasti, jak je ošetřovat a účinně rehabilitovat. Publikace obsahuje i řadu konkrétních příkladů.

Lenka Válková


Poděkování Vedení Fakultní nemocnice Ostrava Vedení Traumatologického centra FNO, doc. MUDr. Leopoldu Plevovi, CSc., vrchní sestře Bc. Miroslavě Berkové, za pracovní příležitost, možnost vzdělávání, podpory a uplatňování získaných poznatků v praxi Staniční sestře Traumatologické JIP, Bc. Petře Šnajdarové, Dis., za podporu a důvěru k publikaci, možnost uplatňování získaných poznatků na pracovišti Kolektivu JIP, standardních oddělení Traumatologického centra FNO, za po moc a podporu, spolupráci a respektování rehabilitace kognitivních funkcí, praktikování obecné rehabilitace kognitivních funkcí Lékařům Traumatologického centra za pozitivní přístup a zájem v rámci uplatňování rehabilitace kognitivních funkcí Kolegyním Mgr. Ivaně Kabarové a Bc. Petře Šnajdarové, Dis., za spolupráci v týmu vykonávajícího rehabilitaci kognitivních funkcí pro Traumatologické centrum FNO Týmu Centra pro kognitivní poruchy FNO za základní informace, poznatky a spolupráci, poskytování pomůcek k rehabilitaci Týmu AD centra v Praze, centra pro výzkum, diagnostiku a léčbu Alzheime rovy nemoci, konkrétně doc. MUDr. Aleši Bartošovi, Ph.D. za trpělivost a odpovědi na dotazy a především PhDr. Miloslavě Raisové, Ph.D., která tuto publikaci recenzovala a poskytla mi cenné rady a informace, děkuji za ochotu a spolupráci Poděkování za inspirující informace a cvičení v literatuře I. Holmerové, E. Jarolímové, J. Suché Profesorce ošetřovatelské péče, paní Marii Niklové, která mě vedla na praxi a naučila mě nejen profesním úkonům, ale byla i vzorem chování k pacien tům a také vzorem empatického a lidského přístupu obecně Manželovi, rodině a přátelům, kteří mě s důvěrou podporovali, respektovali a chápali čas, který jsem věnovala a věnuji této práci

Lenka Válková


GRADA Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Lenka Válková

Traumatologické centrum Fakultní nemocnice Ostrava

Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi Recenzentka: PhDr. Miloslava Raisová, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2015 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6006. publikaci Odpovědná redaktorka Karla Hejduková Sazba a zlom Milan Vokál Obrázky dodala autorka. Počet stran 112 Vydání první, Praha 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-5983-8 (ePUB) ISBN 978-80-247-5982-1 (pdf) ISBN 978-80-247-5571-7 (print)

Obsah Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Kognitivní funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Paměť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Koncentrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13 13 13 13 15 15

2 Příčiny vzniku kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 3 Demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3.1 Léčba demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 4 Delirantní stav neboli delirium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 5 Organický psychosyndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 6 Smysl rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 7 Základní dělení přístupu ke kognitivní rehabilitaci . . . . . . . . . . . 23 8 Zahájení rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 9 Anamnéza pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 10 Spolupráce s rodinnými příslušníky, blízkými pacienta . . . . . . . . 29 11 Domény rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 12 Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi . . . . . . . 31 13 Obecná rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1 Doporučený postup pro výkon obecné rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2 Nároky na terapeuta a obecnou rehabilitaci kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3 Kazuistiky pacientů obecné rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3.1 Kazuistika 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

32 32 33 35 35 5

13.3.2 Kazuistika 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 14 Cílená rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 14.1 Doporučený postup pro výkon cílené rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 14.2 Addenbrookský kognitivní test – ACE-CZ . . . . . . . . . . . . . . . . 41 14.2.1 Postup pro testování stavu kognitivních funkcí pomocí ACE-CZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 14.2.2 Posouzení výsledků Addenbrookského kognitivního testu – ACE-CZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 14.3 Montrealský kognitivní test – MoCA-CZ . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 14.3.1 Postup pro testování stavu kognitivních funkcí pomocí MoCA-CZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 14.3.2 Posouzení výsledků Montrealského kognitivního testu – MoCA-CZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 14.4 Rozhodnutí o výběru testu pro posouzení stavu kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 14.5 Nároky na terapeuta a cílenou rehabilitaci kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 14.6 Respektování osobnosti pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 14.7 Poskytování nápovědy v rámci cílené rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 14.8 Polemika – Jak mohu pacienta rehabilitovat v oblasti kognitivních funkcí, když sám neznám odpovědi na cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 14.9 Návod k cílené rehabilitaci jednotlivých kognitivních domén . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 14.9.1 Orientace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 14.9.2 Zrakově-prostorové schopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 14.9.3 Pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 14.9.4 Řeč, slovní produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 14.9.5 Pojmenování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 14.9.6 Paměť (krátkodobá, dlouhodobá) . . . . . . . . . . . . . . . . 66 14.9.7 Exekutivní schopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 14.10 Kazuistiky pacientů cílené rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 14.10.1 Kazuistika 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 14.10.2 Kazuistika 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 14.10.3 Kazuistika 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 6

14.11 Polemika – Proč nemohu opravit nesmyslné vyjádření pacienta?! Proč nemohu říct správnou odpověď? . . . . . . . . . . 85 15 Oslovování pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 16 Vhodné prostředí pro výkon rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 17 Vhodná doba pro poskytování rehabilitace kognitivních funkcí v praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 18 Modifikace konceptů ošetřovatelské péče pro účely rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 19 Ošetřovatelské koncepty modifikovatelné pro účely RHB kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 19.1 Koncept Bazální stimulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19.1.1 Autobiografická anamnéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19.1.2 Zklidňující somatická stimulace . . . . . . . . . . . . . . . . . 19.1.3 Povzbuzující somatická stimulace . . . . . . . . . . . . . . . . 19.2 Polohování v konceptu Bazální stimulace . . . . . . . . . . . . . . . . 19.3 Optická stimulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19.4 Auditivní stimulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19.5 Reminiscenční terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19.6 Biografie a autobiografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

94 94 95 95 95 96 96 96 97

20 Ukončení rehabilitace kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 20.1 Nespolupráce ze strany pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 20.2 Uschopnění, zrehabilitování narušených kognitivních funkcí pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 20.3 Přeložení pacienta na jiné pracoviště při hospitalizaci ve stejném nemocničním zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 20.4 Propuštění pacienta do jiného zařízení, domácí péče . . . . . . 104 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Seznam literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Souhrn/Summary

7


Seznam použitých zkratek AD centrum Centrum pro výzkum, diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci

8

AIDS

zkratka anglického originálu, syndrom získaného imunode ficitu organismu

ACE-CZ

Addenbrookský kognitivní test, česká verze

ARK

Anesteziologicko-resuscitační klinika

Bc.

titul bakalář

CMP

cévní mozková příhoda

CNS

centrální nervová soustava

CSc.

titul kandidáta věd

CT

počítačová tomografie

dg.

diagnóza

doc.

titul docenta

FNO

Fakultní nemocnice Ostrava

GCS

Glasgow coma score, stupnice hodnotící stav vědomí

Ing.

titul inženýr

JIP

Jednotka intenzivní péče

KARIM

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Mgr.

titul magistra

MKP

mírná kognitivní porucha

MMSE

Mini-Mental State Examination, screeningový test

MoCA-CZ

Montrealský kognitivní test, česká verze

MUDr.

doktor medicíny

PAD

perorální antidiabetika

Ph.D.

doktor filozofie, titul doktorátu výzkumné práce

PhDr.

doktor filozofie, titul doktorátu na základě rigorózní práce a zkoušky

PharmDr.

titul doktora farmacie

Seznam použitých zkratek PMK

permanentní močový katétr

RHB

rehabilitace

SAK

subarachnoideální krvácení

SDH

subdurální hematom

SOŠ

střední odborná škola

SOU

střední odborné učiliště

UPV

umělá plicní ventilace

9


Předmluva Publikace, kterou držíte v ruce, byla původně vytvořena jako pomůcka pro mé kolegyně, pracující na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení Traumatologického centra Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) pro výkon rehabilitace kognitivních funkcí. Od roku 2003 aplikujeme v běžné praxi na jednotce intenzivní péče Trau matologického centra koncept Bazální stimulace. S pomocí zmíněného kon ceptu se snažíme napravit smyslovou stránku osobnosti pacienta, podpořit vnímání. Úspěchy, které nám tato činnost přinesla, nás postavily před otáz ku – jak pokračovat? Co ještě můžeme pro naše pacienty vykonávat? Jak jim můžeme více pomoci? Existuje něco, co by mohlo být nástavbou konceptu Bazální stimulace? Podporou a rozvojem běžné ošetřovatelské péče? Nabídka vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků je pestrá a přináší řadu možností. Bohužel ne všechny získané informace jsou uplat nitelné v běžné praxi, konkrétně u nás na JIP. Díky osvědčeným metodám můžeme využívat kromě konceptu Bazální stimulace i jiné koncepty zamě řené na stimulaci vnímání, pozornosti, vybrat si směr, kterým se budeme řídit v rámci komunikace s pacienty. Po stimulaci vnímání s kladnými vý sledky nastává období, kdy se pacienti probouzí ze své apatie, těžkého stavu a snaží se více či méně komunikovat, navázat spojení. Stává se, že jim chybí slova, nedokážou se vyjádřit a nerozumí souvislostem. Rodinní příslušníci jsou vystaveni stresové situaci a mají obavy – období boje o život je pryč a přichází doba, kdy si říkají – bude se mnou někdy normálně mluvit? Změní se jeho stav? Vrátí se do zaměstnání? Nesmíme zapomínat ani na pacienty s neurologickým typem deficitu v rámci základního onemocnění a související otázku, zda zvládnou pobyt v nemocnici, nezhorší se jejich stav? Tyto otázky nás přivedly k myšlence, že je nutné podpořit kvalitu života hospitalizovaných a rozvoj oblasti myšlení, mozkových funkcí, které se předchozí péčí aktivovaly. Od roku 2011 je ve FNO k dispozici kognitivní centrum. Zdravotnický personál centra docházel na naši stanici rehabilitovat kognitivní funkce pacientů, kteří byli především přeloženi k následné péči pro závažné úrazy z kliniky anesteziologie a resuscitační intenzivní medicíny. Zvládnout v rámci nemocnice rehabilitaci kognitivních funkcí u všech pacientů, kteří by ji potřebovali, není prakticky možné, a proto uspořádali certifikovaný kurz pro nelékařské zdravotnické pracovníky s názvem Re habilitace kognitivních funkcí u pacienta s neurologickým typem deficitu. Tento kurz jsem absolvovala. Konal se v květnu roku 2013 a poskytl mi cen 10

Předmluva né informace, inspiraci pro výkon rehabilitace kognitivních funkcí v rámci běžné ošetřovatelské péče. Byl pro mě odrazovým můstkem. Lektoři nám předali základní poznatky, odkazy na literaturu, která se zabývá neuropsy chologií, psychologií, kognitivním tréninkem a neurologií. Povědomí o rehabilitaci kognitivních funkcí je u nelékařských zdravot nických pracovníků v obecné rovině. Rehabilitací se snažíme o znovunavrá cení porušených funkcí a můžeme ji vykonávat my, zdravotničtí pracovníci, jako součást rehabilitačního ošetřování. Abychom ji mohli praktikovat, po třebujeme mít povědomí o funkcích mozku, zmíněné rehabilitaci, způsobu vedení práce a samotného vykonávání. Rehabilitace kognitivních funkcí má nezanedbatelný význam a smysl. Vyžaduje pozitivní přístup, energii a sílu, empatii, schopnost získat si důvěru, pozornost pacienta, schopnost motivace. Implementace do běžné praxe Vás bude těšit, má zřetelné výsled ky a posune vztah s pacientem na jinou úroveň. Rehabilitaci kognitivních funkcí oceníte nejen Vy a pacient, ale i jeho blízcí. V ruce držíte směr, kterým se v oblasti rehabilitace kognitivních funk cí vydala naše JIP, Traumatologické centrum. Věřím, že v této publikaci naleznete odpověď na otázku, jak kognitivní rehabilitaci vykonávat na Va šem pracovišti a bude pro Vás inspirací. Nejen Vám, ale i blízkým pacienta přinese povědomí o tom, jak ji poskytovat a postupovat při práci. Změna běžného stavu hospitalizovaného směrem k pocitům rodinných příslušníků a blízkých vyvolává bezradnost. Tam, kde je možnost, že jim dojdou slova, můžete péčí s výkonem rehabilitace kognitivních funkcí pomoci jejich za pojením a nahradit mlčení časem, který mohou věnovat podpoře zlepšení nebo zachování stavu myšlení pacienta. Postupy, které jsou v publikaci zmíněny, máme ověřeny praxí a jejich výsledky nám dokazují, že náš čas strávený touto činností není ztracený, ale je smysluplně využit. Lenka Válková

11


Úvod Publikace je určena nelékařským zdravotnickým pracovníkům, rodinným příslušníkům, pečujícím a osobám se zájmem o tuto problematiku. Po znatky v ní obsažené lze uplatnit nejen v rámci oddělení, kde jsou pacienti s neurologickým typem deficitu léčeni, ale i na odděleních, kde se může pacient s touto poruchou vyskytnout jako metoda prevence prohloubení stupně deficitu, prevence delirantních stavů, obnovení poškozených funkcí. Je určena pro nemocniční zařízení, pracoviště následné péče, léčebny dlouhodobě nemocných, zařízení pro seniory, včetně zařízení se zvláštním režimem, péči v domácím prostředí. Obsahuje návod, jak pečovat a jed nat s osobou postiženou deficitem. Naučí Vás, jakým způsobem kognitivní funkce posuzovat – práci s funkčními testy pro posouzení stavu kognitiv ních funkcí. V rámci široké škály možných příčin deficitu a individualismu každého z nás přináší směr, kterým se vydalo naše centrum a jeho výsledky. Věnuje se možnostem rehabilitace deficitu a určení pro jednotlivé skupiny pacientů a osobnosti terapeuta. Zabývá se modifikací konceptů ošetřova telské péče pro účely rehabilitace kognitivních funkcí, stimulaci vnímání a pozornosti.

12

1

Základní pojmy

1 1.1

Základní pojmy Rehabilitace

Rehabilitace je dle slovníku cizích slov tzv. návratná péče, navrácení poru šené funkce, nápravné cvičení či lékařství, znovunabytí. Cílem rehabilitace kognitivních funkcí je návrat porušené funkce, znovunabytí ztracených schopností. Současně je vnímána jako prevence oslabení zachovalých funkcí.

1.2

Kognitivní funkce

Kognitivní funkce jsou všechny myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám prostředí. Patří sem paměť, koncentrace, pozornost, rychlost myšlení a porozumění informacím. Dále sem zahrnujeme vyšší kognitivní tzv. exekutivní funkce – schopnost řešit problémy, plánovat, organizovat, náhled a úsudek. Jednotlivé kognitivní funkce jsou umístěny v různých částech mozku, a tak poranění mozku může poškodit všechny nebo jen některé z nich1.

1.3

Paměť2

Paměť je schopnost centrální nervové soustavy uchovávat, vybavovat si a po užívat předchozí zkušenosti. Je to prostředek, jímž saháme do své minulé zkušenosti proto, abychom si tuto informaci užili v přítomnosti.

Fáze paměťového procesu 1. vstup (kódování) informace 2. uchování (podržení, uskladnění) informace 3. výstup (vybavení si, reprodukce) informace 1

Sdružení Cerebrum, Kognitivní funkce [online], datum publikace neznámé, dostupné z http://www.poranenimozku.cz/nasledky-a-rehabilitace/Kognitivni-funkce/ 2 Králíček P. Úvod do speciální neurofyziologie, 2. vydání. Praha: Karolinum, 2002; 230 stran. ISBN 80-246-0350-0.

13

1


Typy paměti 1. senzorická (ultrakrátká) – část paměti, která přijímá informace přenesené smysly. 2. krátkodobá (recentní, pracovní) – odehrává se v ní většina psychických procesů. Zpracovávají se v ní jak informace senzorické paměti, tak dlou hodobé. Informace z krátkodobé paměti je třeba opakovat, jinak se ne vytvoří paměťová stopa a informace z paměti zmizí. 3. dlouhodobá – je relativně pasivní částí paměti uchovávanou v nevědo mí. Ukládá významné informace a děje, poznatky. Informace lze do ní zaznamenat mechanickým opakováním, ale i mimovolně. Z hlediska vědomí se dělí na: • implicitní (procedurální) – slouží k zapamatování dovedností a pravidel, obsahuje postupy a návyky • explicitní (deklarativní) – uchovává vzpomínky a faktické znalosti Z hlediska obsahu se dělí na3: • sémantickou – významovou, obsahuje obecně známá fakta • epizodickou – uchovává informace o událostech • autobiografickou • procedurální

Poruchy paměti 1. retrográdní amnézie – člověk si nevzpomíná na informace, události, kte ré se staly těsně před výpadkem, např. nehodou, úrazem poškozujícím schopnost výbavnosti. 2. anterográdní amnézie – člověk si není schopen zapamatovat nové in formace. 3. infantilní amnézie – normální jev, člověk si není schopen vybavit vzpo mínky do 5 let věku.

3

14

Beránková, H. – nepublikováno, v rámci přednášky Mnestických funkcí přednášené v kurzu Kognitivní rehabilitace ve FNO, květen 2013, tištěná verze.

1

Základní pojmy

1.4

Koncentrace

Koncentrace je schopnost soustředit se, využívá pozornosti společně s ostat ními rozumovými funkcemi. Jedná se o snahu fixovat vnímání pouze na určitou věc, objekt a eliminovat ostatní vjemy s ní nesouvisející.

1.5

Pozornost

Pozornost je zaměřenost a soustředěnost psychické činnosti na určitý objekt, cíl nebo děj. Zajišťuje to, že se informace dostanou do našeho mozku, takže si je můžeme uvědomit a pak je použít4.

4

Sdružení Cerebrum, Kognitivní funkce [online] dostupné z: http://www.poraneni mozku.cz/nasledky-a-rehabilitace/kognitivni-funkce/poruchy-koncentrace-a-pozor nosti.html

15

2


2

Příčiny vzniku kognitivního deficitu

• traumatické poškození mozku • centrální mozková příhoda (CMP) • subarachnoideální krvácení • toxické, infekční poškození mozku • neurodegenerativní onemocnění

•

16

a) Alzheimerova nemoc b) Hungtingtonova nemoc c) Parkinsonova nemoc d) specifický kognitivní deficit se objevuje u např. roztroušené sklerózy, epilepsie psychiatrické onemocnění (např. deprese)

3

Demence

3

Demence

Demence je obecně onemocnění, které postihuje asi 1 % populace. Se vzrůstajícím věkem stoupá množství těchto onemocnění, kdy ve věkové kategorii nad 65 let postihuje přibližně 5 % populace.5 Jedná se o syndrom popsaný jako porucha kognitivních funkcí (poruchy paměti, koncentrace, pozornosti, vnímání…).

Onemocnění způsobující demenci5 • Alzheimerova nemoc • vaskulární onemocnění • alkoholismus • intrakraniální tumory • normotenzní hydrocefalus • Huntingtonova nemoc • AIDS demence komplex • farmaky podmíněné demence • trauma mozku • pseudodemence (deprese, schizofrenie, hypomanie, konverzní poruchy, nediagnostikované poruchy) • různé (jaterní selhání, perniciózní anemie, hypotyreóza, hypertyreóza, demence u Parkinsonovy nemoci, neurosyfilis, Cushingův syndrom, Ja cobova-Creutzfeldova nemoc, epilepsie, skleróza multiplex, Wilsonova nemoc)

3.1

Léčba demence5

Demence je i přes nové vysoce účinné léky prakticky neléčitelná. Existují formy demence, které jsou reverzibilní a jsou způsobeny kurabil ním onemocněním. Reverzibilní demence tvoří asi 10–20 % všech demencí. Za úspěch je považováno, je-li průběh demence zpomalen nebo na nějakou dobu zastaven. Včasná diagnostika a léčba demence může udržet nemoc ného ve fázi, kdy není nebezpečný sobě a svému okolí bez nutnosti pobytu v ústavním zařízení se stálým dohledem.

5

Ressner P. Diferencionální diagnostika demencí. Neurologie pro praxi. Olomouc: Solen 2000/1. ISSN 1213-1814.

17

4

Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi *

4

Delirantní stav neboli delirium

Delirium je tzv. akutní stav zmatenosti, nespecifický organický mozkový syndrom, charakteristický současnými poruchami vědomí a pozornosti, vnímání, myšlení, paměti, psychomotorického chování, emotivity a schéma tu spánek-bdění. Prognóza pacientů je velmi závislá na časnosti rozeznání poruchy a na zahájení adekvátní terapie (5). Delirantní stav neboli delirium patří mezi kvalitativní poruchy vědomí. Obvykle se rozvíjí během několika hodin a odeznívá během několika dní. Průběh bývá kolísavý, často bouřlivý. Projevuje se zejména náhle vzniklou změnou chování se souvisejícími příznaky somatickými i psychickými. Riziko vzniku delirantních stavů hrozí nejen pacientům s pozitivní anamnézou a kladným vztahem k návykovým látkám, ale často pacientům vyššího věku, u kterých vznikne následkem poruchy metabolismu, vytržením z domácího prostředí, změnou režimu, na který byli zvyklí. Nejčastěji se projevuje motorickým neklidem, agresí slovní i fyzickou, pocením, třesem, poruchami vnímání (halucinacemi) a poruchami myšlení (bludy). Pro lékařský i nelékařský personál je nutné pátrat po zdroji možné příčiny. Možností je řada, od vysledovatelné změny prostředí, změny režimu v rámci léčebného procesu, změny zavedené léčby po laboratorně zhodnotitelné možné příčiny. Nedílnou součástí po pátrá ní v rámci příčiny je anamnéza, kterou můžeme získat v rámci vedeného rozhovoru s pacientem, rodinnými příslušníky. Včasná symptomatologická léčba a farmakoterapie doporučená lékařem psychiatrie může zmírnit prů běh delirantního stavu.

Možné příčiny delirantního stavu • absence léků, alkoholu, návykových látek, v opačném případě intoxikace jimi • poruchy metabolismu organismu • pooperační stavy • hypoxie • hypertermie • nedostatek spánku • retence moči, v opačném případě nemožnost ovládání močového mě chýře (PMK) • zácpa • změna prostřední včetně denního režimu • změna vnímání vlastního těla 18

4

Delirantní stav neboli delirium

• dodržování léčebného režimu • invazivní vstupy • bolest • infekce Delirantní stav může vést až k úmrtí pacienta a projevy s ním spojené bývají komplikací probíhající léčby. Po zklidnění somatických obtíží je vhodná pro readaptaci pacienta na prostředí a režim v rámci hospitalizace rehabilitace kognitivních funkcí. Zahajujeme ji vesměs po odeznění tohoto stavu a začínáme obecnou re habilitací kognitivních funkcí – podporou orientace v realitě, prostředí, zdravotním stavu. Následně přecházíme k rehabilitaci cílené (s ohledem na schopnosti pacienta). Je důležité rozlišovat demenci od delirantního stavu. Průběh této cho roby a stavu je podobný. V rámci dg. demence však může dojít tím, že se od začátku nesnažíme podpořit kognitivní funkce pacienta k prohloubení stávajícího deficitu a vzhledem k její obtížné léčbě i k nutnosti následné ústavní péče a vytržení osoby např. z domácího prostředí dříve, než bylo nutné. Pro pacienta s anamnézou onemocnění demence je delirantní stav závažnou komplikací a jeho následky bývají vážné a především nezvratné.

19

5


5

Organický psychosyndrom

Organický psychosyndrom6 je nespecifické a dnes již zastaralé označení pro poruchu kognitivních funkcí či stavu z organických příčin. Jedná se o důsledek poškození nebo onemocnění mozku. Tuto diagnózu se odborníci snaží hlouběji specifikovat.

Faktory způsobující organický psychosyndrom • degenerativní • vaskulární • metabolické • toxické • trauma • tumor Příznaky organického psychosyndromu • poruchy paměti, koncentrace a pozornosti • zpomalené psychomotorické tempo • poruchy afektivity • emoční a depresní rozlady • změny osobnosti Organický psychosyndrom může postihovat buď mozkovou tkáň difuzně, nebo jen konkrétní část. Průběh organického psychosyndromu je kolísavý, často se střídá období klidu, apatie s obdobím hyperaktivity, impulzivity, zkratového jednání, afek tovanosti a agrese. Kontakt je ztížený, na pracovníka jsou kladeny nároky na empatický, klidný přístup. Je nutné myslet na ochranu zdraví a bezpečnosti, zajistit prevenci poranění pacienta, hospitalizovaných v jeho blízkém oko lí, personálu. Důležitá je stimulace vnímání, podpora orientace v realitě, obecná rehabilitace kognitivních funkcí s návazností na cílenou rehabilitaci s ohledem na jasnost vědomí pacienta, dostatek klidu a odpočinku. Syndrom je možno zvládnout terapeuticky cíleně vedenou léčbou z řad specialistů. V rehabilitaci kognitivních funkcí volíme postupy respektující původce syndromu tak, abychom v pacientovi nevyvolali nežádoucí reakci. V případě 6

20

Ambler Z. Základy neurologie, 6. vydání. Praha: Galén, 2006; 351 s. ISBN 80-7262433-4.

5

Organický psychosyndrom hyperaktivity pacienta vyhledáváme činnosti, které dokážou udržet přinej menším krátkodobě pozornost, vnímání, zaměstnají nejen duši, ale i tělo. Pacienti jsou často neohrabaní, nekoordinují své pohyby. V případě hypo aktivity s ohledem na zdravotní stav volíme vhodné stimulanty vnímání, aktivizační činnosti. Pacienti postižení organickým psychosyndromem často ulpívají na činnosti, myšlence, kterou jejich mozkové funkce vyhodnotí jako vhodnou, soustředí se na ni a nejsou schopni zpracovat informace, podně ty, které k nim vysílá okolí – v tomto případě je vhodným řešením zajistit ochranu zdraví, bezpečnost pacienta a vyčkat změny stavu.

21

6


6

Smysl rehabilitace kognitivních funkcí

Rehabilitace kognitivních funkcí je dynamickou, systematickou intervencí snažící se o nápravu nebo kompenzaci vzniklého kognitivního deficitu s cí lem dosažení trvalého zlepšení všeobecných aktivit pacienta za účelem dosa žení soběstačnosti v denním životě, readaptace a zařazení se do společnosti. Vytvoření smysluplné náplně každodenního života. V kontextu kognitivních poruch lze za rehabilitaci považovat i stávající udržení kognitivního stavu, zvláště u nemocí s progredující prognózou. Jako nelékařští zdravotničtí pracovníci ji můžeme praktikovat v rámci rehabilitačního ošetřování pacienta. Dynamický rozvoj zdravotnictví umož ňuje rehabilitaci a postupy aplikovat v praxi nejen zdravotnickým pracov níkům, ale i rodinným příslušníkům z pozice získaných znalostí v souladu s ověřenými poznatky. Neurologové, psychologové, trenéři paměti, logo pedové, foniatři, fyzioterapeuti vedou rehabilitaci v režii své specializace. Je důležité, abychom věděli jak postupovat a přistupovat k pacientovi. Ne správně vedenou rehabilitací můžeme dosáhnout rigidity nebo nežádoucího zhoršení stavu pacienta. Z pozice nelékařského zdravotnického personálu nemůžeme stanovovat hloubku deficitu a diagnózu demence. Pomocí testů však můžeme odhalit oblasti, ve kterých je deficit přítomný a následně je rehabilitovat. Smyslem rehabilitace kognitivních funkcí není pacienta učit novým sku tečnostem, ale systematicky v něm najít znalosti, které získal předchozími zkušenostmi a pokusit se je navrátit na úroveň, ve které se nacházely před událostí, která vedla k hospitalizaci. Nejedná se o získávání nových poznatků, ale navrácení těch, které byly součástí jeho života. Rehabilitace kognitivních funkcí nesmí být nástrojem ponižování pacienta jeho vlastní neznalostí, ale vyzdvihování a podpora toho, co v něm je, nebo zůstalo. Nedílnou součástí kognitivní rehabilitace je individuální přístup a respektování osobnosti pacienta.

22

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Lenka Válková. Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi

Recommend Documents