LEKCE 1 – TÉMA 1 – KDO JE COMBAT LIFESAVER Je třeba si uvědomit, ţe Combat Lifesaver (doslova polní zachraňovač ţivotŧ) nepatří mezi zdravotnický personál. Jedná se o řadového vojáka, který ale disponuje pokročilými znalostmi poskytování první pomoci a také disponuje rozšířenou lékárničkou. Je jakýmsi mezičlánkem mezi první pomocí, kterou poskytuje raněný voják sám sobě (self-aid) či kolegovi (buddy-aid), a pomocí kvalifikovaného polního zdravotníka (combat medic). Combat Lifesaver se angaţuje od doby, kdy mu v tom nebrání jeho primární bojový úkol, po dobu předání raněného kvalifikovanému zdravotníkovi (tomu podle potřeby pak asistuje). Jinými slovy: COMBAT LIFESAVER VŢDY PLNÍ PŘEDEVŠÍM SVÉ BOJOVÉ POSLÁNÍ ŘADOVÉHO VOJÁKA, VE PROSPĚCH RANĚNÝCH SE ANGAŢUJE, AŢ KDYŢ TO SITUACE UMOŢŇUJE. Výcvik Combat Lifesaver by měl mít vţdy aspoň jeden člen druţstva (či obdobně velké jednotky). Tím je zajištěno, ţe dojde-li ke zranění, bude nablízku (oproti zdravotníkŧm a lékařské péči, které mŧţe přiblíţení trvat i desítky minut).
LEKCE 1 – TÉMA 2 – JAK VZNIKL KONCEPT CLS Koncepce taktické bojové péče o raněné a funkce Combat Lifesavera nebývala (a mnohdy stále není) samozřejmostí. Vyvinula ji US Army po zkušenostech z Vietnamu. V něm 90 % úmrtí raněných vojákŧ nastalo před tím, neţ byli dopraveni do zdravotnického zařízení. Nabízela se logicky otázka: Nemohou-li být vojáci evakuováni a přepraveni k lékařŧm rychleji, mohou být na místě ošetřeni tak, aby zŧstali naţivu do evakuace? Po zavedení Combat Lifesaverŧ klesl počet těch, kdo zemřeli na bojišti, na zhruba 73 %. Pokud se vám i toto číslo zdá vysoké, je třeba si uvědomit, ţe podle statistik z vietnamské války utrpělo asi 30 % zesnulých vojákŧ pronikající poranění hlavy, dalších 25 % chirurgicky nenapravitelný úraz trupu. Na druhé straně dalších 35 % vojákŧ umíralo v dŧsledku chirurgicky napravitelných úrazŧ – krvácení z končetin, amputace končetin, tenzního pneumotoraxu a poškození dýchacích cest. Navíc 5 % raněných umíralo krátce po přepravě do zdravotnického zařízení v dŧsledku šoku či infekce. Statistiky z operací Operation Iraqi Freedom a Operation Enduring Freedom ukázaly, ţe největšími riziky nadále zŧstávají tepenná krvácení z končetin, tenzní pneumotorax a obstrukce dýchacích cest. Současně ale právě tyto nejčastější příčiny úmrtí raněných mohou být nadále minimalizovány včasným a kvalifikovaným zásahem. Hned po soběstačné první pomoci (self-aid) je to právě přítomnost Combat Lifesavera, co rozhoduje o ţivotě či smrti raněného vojáka.
LEKCE 1 – TÉMA 3 – FÁZE TAKTICKÉ BOJOVÉ PÉČE O RANĚNÉ Taktická bojová péče o raněné = Tactical Combat Casualty Care = TCCC … má 3 fáze: 1. Péče pod palbou = Care Under Fire - Combat Lifesaver je v takové situaci velmi limitován; - péče se omezuje na nasazení škrtidla (v případě silného krvácení) a přesunutí raněného do bezpečí; - primárně ale Combat Lifesaver jedná jako voják – opětuje střelbu a usiluje o likvidaci nepřítele. 2. Taktická polní péče = Tactical Field Care - Započíná ve chvíli, kdy Combat Lifesaver ani raněný nejsou pod přímou palbou; - stále je třeba být ve střehu, protoţe situace by se mohla změnit; - k dispozici jsou jen takové záchranné prostředky, kterými disponuje Combat Life Saver a případně další vojáci. 3. Taktická evakuační péče = Tactical Evacuation Care - Jedná se o přesun raněného na sběrné místo nebo do zdravotnického zařízení; - Combat Lifesaver se na evakuaci angaţuje, probíhá-li nezdravotnickými dopravními prostředky = CASEVAC = casualty evacuation; - naopak nepodílí se na ní, byl-li raněný předán do ambulance (vozu, vrtulníku), která disponuje zdravotnickým personálem = MEDEVAC = medical evacuation.
LEKCE 1 – TÉMA 4 – SLOVNÍČEK ZÁKLADNÍCH AJ POJMŮ PRO PÉČI, ZDRAVOTNICKÉ POJMY A POMŮCKY CASUALTY = raněný voják (někdy téţ wounded) RESCUER = další voják, který se podílí na péči o raněného SELF-AID = první pomoc, kterou raněný poskytuje sám sobě BUDDY-AID = první pomoc poskytovaná raněnému jiným vojákem MEDICAL AID = zdravotnická pomoc poskytovaná raněnému kvalifikovaným personálem Medical Treatment Facility = MTF = zdravotnické zařízení Collection Point = CP = místo, kam jsou ranění shromáţděni k dalšímu přesunu EXTREMITY = končetina upper extremity = horní končetina lowe extremity = dolní končetina BLEEDING = krvácení HEMORRHAGE = silné (tepenné) krvácení DRESSING = sterilní krytí rány (umísťuje se přímo na ránu) BANDAGE = bandáţ, obvaz, drţí na ráně sterilní krytí (jeho koncŧm se říká tails) FIELD DRESSING = combat dressing = field first aid dressing = obvaz doplněný sterilním polštářkem (starší typ, nyní nahrazován emergency bandage)
EMERGENCY BANDAGE = emergency trauma dressing = Israeli bandage = Israeli pressure dressing = sterilní polštářek s pruţnými „tails“ ke zvýšení tlaku na ránu (kaţdý voják by měl mít aspoň 1 kus, Combat Lifesaver 2 kusy) COMBAT GAUZE = hemostatic bandage = kombinuje pŧsobení tlaku a chemikálií, kterými je napuštěn, čímţ pomáhá zastavit krvácení (kaţdý voják by měl mít aspoň 1 kus, Combat Lifesaver 3 kusy) TOURNIQUET = škrtidlo Combat Application Tourniquet = CAT = zdokonalené škrtidlo (Combat Lifesaver by měl mít 2 kusy) COMBAT CASUALTY PILL PACK = balíček s léky proti bolesti a proti infekci Improved First Aid Kit = IFAK = osobní lékárnička vojáka (obvykle obsahuje CAT, emergency bandage, combat gauze, páskovou náplast, dva páry rukavic a intubační trubici) Combat Lifesaver Medical Equipment Set = MES = Combat Medical Aid Bag (o jeho sloţení více viz téma 5) DISTAL = distální, tj. směr od místa, o němţ mluvíme (většinou od srdce), např. zápěstí je distální k loktu (je dál od srdce neţ loket) PROXIMAL = proximální, tj. směr k místu, o němţ mluvíme (většinou srdce), např. koleno je proximální k nártu (je blíţ srdci neţ loket) ARTERY = tepna, tj. dopravuje okysličenou krev ze srdce do dalších částí těla VEIN = ţíla, tj. dopravuje krev zpět k srdci Cardiopulmonary resuscitation = CPR = srdeční masáţ a umělé dýchání Medical evacuation = MEDEVAC = evakuace pomocí zdravotnických dopravních prostředkŧ Casualty evacuation = CASEVAC = evakuace jinými neţ zdravotnickými prostředky
LEKCE 1 – TÉMA 5 – LÉKÁRNIČKA COMBAT LIFESAVERA Lékárničce, kterou disponuje Combat Lifesaver se říká Combat Lifesaver Medical Equipment Set (MES), popř. Combat Medical Aid Bag. Pro její vybavení a uţívání platí následující zásady, které lze shrnout jako MÉNĚ JE NĚKDY VÍCE: 1)Lékárnička musí být přehledná, strukturujte její obsah a neměňte jeho uloţení, musíte vědět kam sáhnout i po tmě; 2)lékárnička vám nesmí znesnadňovat pohyb, musí být upevněna tak, abyste ji měli po ruce a mohli ji snadno odepnout; 3)nenoste v lékárničce vybavení, které neumíte správně pouţívat; 4)pravidelně kontrolujte datum trvanlivosti vybavení lékárničky; 5)pouţité vybavení lékárničky při nejbliţší příleţitosti nahraďte; 6)noste v lékárničce jen vybavení s nepoškozeným obalem včetně označení; 7)vloţte do lékárničky i návod (dŧleţité poznámky) k pouţití jejího vybavení. Její obsah uvádíme podle originálních amerických standardŧ, berte jej jako ilustrativní, některé vybavení není v ČR dostupné či má rŧzné ekvivalenty, později doplníme zdravotnické potřeby ve variantách, které pouţívá AČR (ale to v samostatném příspěvku): Adhesive Tape Surgical Porous Woven 3 inches by 10 yards x1 spool Atropine Injection Aqueous Type 0.7ml Syringe with Needle x5 Bag, TC3, Combat Casualty Care V2 x1 Bandage Elastic Flesh Rolled Nonsterile 6 inches by 4.5 yards x1 Bandage Gauze Cotton 6-Ply White 4.5 inches by 4.1 yards (Compressed) x2 Bandage Gauze Impregnated 3 inches by 4 yards Kaolin Hemostatic Quik Clot x2 Bandage Kit Elastic x2 Bandage Kit Elastic Abdominal Wound F/Trauma Kit x1 Bandage Muslin Compressed Olive Drab 37X37X52 inches Triangular with Safety Pins x 3 Blanket Heating Disposable 90 cm by 90 cm Water Repellent x1 Blanket Survival Blizzard Pack Reflexcell Military Green x1 Diazepam Injection USP 5mg/ml 2ml Syringe-Needle Unit Auto Injector x5 Dressing Chest Wound Seal Pack x2 Glove Patient Examining and Treatment Size X-Large Latex/Powder Free x4
Leash Shears Trauma Black High Break Strength x2 Marker Tube Type Fine Tip Black Permanent No Odor Dries Instantly (Sharpie) x2 Nasal Trumpet 28 Fr Sterile (NARP with Lubricant) x1 Needle Decompression Device 14 Gauge by 3.25 inches x2 Pad Isopropyl Alcohol Impregnated Nonwoven Cotton/Rayon White x5 Scissors Bandage 7.25 inches Large Angle to Handle 1.5 inches Cut Large Blunt Pts Crs x1 Shield Eye Surgical Fox Single Natural Aluminum x1 Splint Universal Aluminum 36 inches Long 4.25 inches Wide Gray and Olive Drab Reuse x1 Strap Cutter, Combat x1 Tourniquet Combat Application One-Handed x2 Pending Field Medical Card (Pack) x1 Dressing Wound Seal 6 Inches By 8 Inches Occlusive Sterile x2 Shield Eye Surgical Fox x2
LEKCE 2 – TÉMA 1 – ZÁKLADY PÉČE PŘI TRVÁNÍ NEPŘÁTELSKÉ PALBY Péče pod palbou (care under fire) je první fází taktické bojové předlékařské péče o raněného. Mŧţe se stát, ţe v takové situace Combat Lifesaver není prakticky schopen poskytnout jakoukoli péči. Stále totiţ musí plnit své primární úkoly – podílet se na odraţení útoku nepřítele, tedy opětovat palbu. Teprve pokud tím není ohroţena tato primární mise (ku prospěchu zbytku jednotky), mŧţe Combat Lifesaver zahájit poskytování péče raněnému vojákovi. V TAKOVÉ SITUACI DODRŢUJTE BEZVÝHRADNĚ NÁSLEDUJÍCÍ ZÁSADY: 1)Kryjte se a opětujte palbu; 2)potlačte nepřátelskou palbu, protoţe tím mŧţete být raněnému více nápomocni neţ poskytováním první pomoci; 3)snaţte se tak zabránit, aby raněný voják utrpěl další zranění; 4)ověřte si, zda je raněný stále ţivý; 5)je-li raněný při vědomí, povzbuzujte ho, aby opětoval palbu a současně si sám poskytl první pomoc (self-aid) – zejména v případě krvácení nasadil škrtidlo; 6)je-li raněný navíc pohyblivý, nechť se přemístí do místa, které mu poskytne úkryt před palbou; 7)je-li raněný nepohyblivý a neschopen opětovat palbu a přesunout se do bezpečí, apelujte na něj, ať hraje mrtvého; 8)vyrozumte o situaci svého nejbliţšího nadřízeného.
LEKCE 2 – TÉMA 2 – PŘIBLÍŽENÍ SE K RANĚNÉMU Jakmile Combat Lifesaver vyhodnotí situaci jako vhodnou k poskytnutí pomoci raněnému, musí se ujistit, ţe při následující záchranné akci bude sám v bezpečí, proto musí bedlivě zhodnotit okolí. POLOŢTE SI TYTO OTÁZKY, NEŢ SE VYDÁTE ZA RANĚNÝM: -
Je cestou k raněnému riziko zásahu z ručních střelných zbraní? Je cestou k raněnému riziko exploze nástraţných výbušných zařízení? Mohou být překáţkou v cestě k raněnému chemické a biologické zbraně? Jsou-li na cestě k raněnému budovy či jejich ruiny, jsou dostatečně stabilní?
PROMYSLETE PŘEDEM JAK NEJVHODNĚJŠÍ CESTU K RANĚNÉMU, TAK I ÚSTUPOVOU TRASU! NESMÍTE RISKOVAT VYSTAVENÍ SAMA SEBE NEPŘÁTELSKÉ PALBĚ. Ţádejte krycí palbu během cesty pro raněného a zpět. ZVAŢTE, ZDA VAŠE ZÁCHRANNÁ AKCE NEMŦŢE VYVOLAT DALŠÍ NEPŘÁTELSKOU PALBU (pohyb, hluk, světlo). Jako bezpečné místo, kam raněného přesunout, je nutné volit nejen místo s dobrým krytím proti palbě, ale také místo očím nepřítele pokud moţno skryté, nenápadné. PŘEDVÍDEJTE TYPY ZRANĚNÍ, které mohl kolega utrpět... např. po pádu zlomeniny, po výbuchu zásah střepinami nebo vnitřní zranění od tlakové vlny, amputace končetin, po postřelení masivní krvácení z končetin či pneumotorax apod... Nebuďte zcela překvapeni, aţ se k raněnému dostanete blízko. Rozhodněte se, jakou péči raněnému poskytnete ihned a jakou aţ na bezpečném místě, kam jej přepravíte. KAŢDÁ CHYBA, NEUVÁŢENOST A KAŢDÉ ZAVÁHÁNÍ MŦŢE STÁT ŢIVOT VÁS NEBO DALŠÍ ČLENY JEDNOTKY. Combat Lifesaver si v ţádném případě „nehraje na hrdinu“. Skutečnost, ţe disponuje pokročilým výcvikem v poskytování první pomoci, neznamená, ţe rezignuje na zásady, kterými se řídí jako voják.
LEKCE 2 – TÉMA 3 – POSKYTOVÁNÍ PÉČE POD PALBOU Pokud raněný není sám schopen přemístit se na bezpečné místo a situace umoţňuje, aby mu Combat Lifesaver pomohl, musí tento rychle omezit ţivot ohroţující krvácení, vyhodnotit celkově jeho zdravotní stav a raněného přemístit. PŘI PŘEMÍSTĚNÍ RANĚNÉHO VEZMĚTE S SEBOU JEHO ZBRAŇ A DALŠÍ VÝSTROJ, JE-LI TO MOŢNÉ. NEPOKRAČUJTE V ZÁCHRANĚ RANĚNÉHO POD PALBOU, POKUD... - váš vlastní ţivot je v ohroţení - jiní ranění v okolí potřebují pomoc více a "váš"raněný nejeví vitální funkce (nastala zástava dechu a srdce) Jak postupovat při vyhodnocení zdravotního stavu raněného? 1. Zeptejte se zraněného, tiše, ale tak aby to slyšel: „Jsi v pořádku, kámo?“ a lehce ho poplácejte po rameni; 2. je-li raněný při vědomí, zeptejte se dále, co ho bolí, nebo v jakých částech těla cítí něco neobvyklého – tím ověříte jak míru vědomí raněného, tak moţný rozsah jeho skrytých zranění; 3. prověřte dál míru vědomí raněného otázkami, na které nestačí odpovídat jen „ano“ a „ne“, například „jak se jmenuješ?“, „co je dnes za den?“, „víš, kde jsi?“ Škála AVPU určuje míru vědomí raněného: A = alert = ranění je pozorný (ví, kdo je, kde je, co je za den) V = verbal = ranění není pozorný, ale verbálně komunikuje P = pain = raněný nekomunikuje verbálně, ale projevuje (reaguje na) bolest U = unresponsive = raněný neodpovídá, ztratil vědomí ...Anebo opačně...Stav vědomí je základní veličina, kterou musíte u poraněného zjistit. Proč? Člověk v bezvědomí nemá obranné reflexy, a to hlavně v oblasti zabezpečení dýchání (kašel, uzávěr hrtanové záklopky). A pokud by došlo v tomto stavu, kdy chybí obranné reflexy, např. ke zvracení, je nebezpečí, ţe se udusí. Bezvědomí je tedy stav, kdy chybí reakce na oslovení i následný bolestivý podnět. Zkuste proto nejprve oslovení jednoduchou otázkou. Pokud poraněný nereaguje, následuje bolestivý podnět (štípnutí do tváře, ušního lalŧčku). OMEZTE KRVÁCENÍ!!!
Ani vnější krvácení z končetin nemusí být na první pohled zjevné, protoţe je skryto uniformou a výstrojí. Podívejte se proto na konce rukávŧ nebo kalhot, přední i zadní část těla raněného. V případě potřeby neváhejte nasadit škrtidlo. ŠKRTIDLO NASAZUJTE NAD RÁNOU, PŘES UNIFORMU A V MÍSTĚ, KDE JE KONČETINA TVOŘENA JEDNOU KOSTÍ (paţní, stehenní). DOJDE-LI K AMPUTACI ČÁSTI KONČETINY, NASAĎTE ŠKRTIDLO I V PŘÍPADĚ, ŢE RÁNA NIJAK ZVLÁŠŤ SILNĚ NEKRVÁCÍ!!! Silné krvácení v takových případech mŧţe kdykoli vypuknout. PO NASAZENÍ ŠKRTIDLA SE DÁL ZASTAVOVÁNÍM KRVÁCENÍ NEZDRŢUJTE, na sterilní krytí a obvázání bude prostor aţ na bezpečném místě, kam raněného přepravíte.
LEKCE 2 – TÉMA 4 – PŘEPRAVA RANĚNÉHO DO BEZPEČÍ Jakmile zastavíte případné krvácení raněného škrtidlem, pokračujte na bezpečné místo kryté před palbou. Potřebuje-li raněný při pohybu pomoc, mŧţete pouţít rŧzné varianty... 1. Odtáhnutí raněného jednou osobou = one-person drag nebo cradle drop drag 2. Odtáhnutí raněného dvěma vojáky = two-person drag 3. Přenesení raněného jednou osobou s jeho aktivitou = one-person support carry 4. Přenesení raněného dvěma osobami s jeho aktivitou = two-person support carry 5. Přenesení raněného jednou osobou bez jeho aktivity = hawes carry 6. Přenesení raněného dvěma osobami bez jeho aktivity = modified two-person fore-and-draft carry Pro přiblíţení jednotlivých zpŧsobŧ si prohlédněte fotografie v daném albu. POZOR – PODÍLEJÍLI SE NA ODSUNU RANĚNÉHO DVĚ OSOBY, JE TÍM O VOJÁKA VÍCE (MIMO COMBAT LIFESAVERA A RANĚNÉHO) VYSTAVENO RIZIKU DALŠÍ NEPŘÁTELSKÉ PALBY. Na druhé straně je pak odsun raněného rychlejší.
LEKCE 2 – TÉMA 5 – POSTUP NÁSLEDUJÍCÍ PO POSKYTNUTÍ PÉČE POD PALBOU Taktická polní péče (tactical field care) započíná okamţikem, kdy se Combat Lifesaver s raněným dostanou z dosahu přímé nepřátelské střelby. To neznamená, ţe se situace nemŧţe zhoršit, je tedy třeba být ve střehu. Postup Lifesavera probereme v 6 bodech (nyní stručně, detaily poskytnou LEKCE 3 aţ 10). 1. Kontrola škrtidla - Pokud jste během péče pod palbou museli pouţít škrtidlo, nyní je prostor zkontrolovat jeho upevnění a vývoj krvácení; - je-li to nutné, aplikujte ještě druhé škrtidlo, a sice jiţ přímo na kŧţi asi 5 cm nad první škrtidlo - teprve pak je moţné pŧvodní škrtidlo odstranit; - není-li uţ naopak škrtidlo třeba, kontrolujte krvácení tlakovým obvazem, hemostatickým přípravkem, zdviţením postiţené končetiny (elevace) – aţ pak sejměte škrtidlo. BYLO-LI ŠKRTIDLO NASAZENO DÉLE NEŢ 6 HODIN, SAMI JEJ NIKDY NEODSTRAŇUJTE. Sejmout škrtidlo po této době smí jen zdravotník či lékař. 2. Kontrola ţivot ohroţujícího krvácení - Prohlédněte pečlivě další, dosud neošetřená krvácející poranění končetin, a ošetřete je. 3. Pokračování vyhodnocení zdravotního stavu raněného a další ošetření - Zkontrolujte prŧchodnost dýchacích cest, je-li to nutné, proveďte intubaci; - ošetřete otevřené rány na hrudi; - pokračujte ošetření dalších zranění (zadlahujte zlomeniny, obvaţte další rány apod.); - podejte léky proti bolesti a antibiotika (combat pill pack); - proveďte protišoková opatření. POUŢÍVEJTE PRIMÁRNĚ (ZEJMÉNA V PŘÍPADĚ LÉKŦ) OSOBNÍ VÝBAVU RANĚNÉHO. Nikdy nemŧţete vědět, zda tu svoji nebudete později sám/a potřebovat. 4. Komunikace situace - Vyrozumte o situaci velitele jednotky; - pošlete někoho z kolegŧ pro zdravotnickou pomoc (pro combat medic), je-li to nutné;
- vzkaţte veliteli, zda raněný bude moci pokračovat ve svém bojovém úkolu. 5. Monitoring raněného – jeho úrovně vědomí a dýchání - míru vědomí na škále AVPU kontrolujte kaţdých 15 minut (případně častěji, došlo-li k poranění hlavy); - pokud raněný utrpěl otevřené zranění hrudníkŧ a zhoršují se jeho potíţe s dýcháním, musíte provést dekompresi; - vyrozumte velitele, dojde-li k výrazné změně zdravotního stavu. 6. Příprava raněného k evakuaci, je-li nutná - Proveďte záznam o rozsahu a prŧběhu ošetření (Field Medical Card, Tactical Combat Casualty Care Card, jiný obdobný dokument) a záznam vloţte do odpovídající kapsy oděvu raněného; - vyţádejte ambulanci (MEDEVAC), je-li to nutné; - proveďte evakuaci jinými prostředky (CASEVAC), je-li to nutné; - dál monitorujte stav raněného a informujte velitele o jeho změnách.
LEKCE 3 – TÉMA 1 – ÚVOD DO TAKTICKÉ POLNÍ PÉČE Během taktické polní péče (tactical field care) nejsou raněný a combat lifesaver pod účinnou nepřátelskou palbou a combat lifesaver mŧţe tedy dělat pro raněného maximum, pochopitelně s omezeným zdravotnickým vybavením, které má při sobě nebo jím disponují další vojáci. Tato část péče se mŧţe odehrávat jak v bojové situaci (pak hrozí, ţe se podmínky změní a i pŧvodně bezpečné místo se dostane pod nepřátelskou palbu = návrat do fáze péče pod palbou), tak mimo boj (např. ranění zpŧsobené pádem, případně výbuchem nástrahy v místě, kde se ovšem nepřátelé nevyskytují). Jak správně reagovat v bojové situaci pod nepřátelskou palbou bylo probráno před týdnem v lekci 2. I na relativn ě bezpečném místě (bez výskytu nepřátel) ale platí většina zásad a postupŧ stejně... ...Při cestě k raněnému volte bezpečnou cestu a zvaţte moţná rizika: - přítomnost nepřátel (hrozba přestřelky) - přítomnost výbušnin či chemikálií - stabilita okolních budov Vyhodnoťte míru vědomí raněného na škále AVPU, omezte silné krvácení, zjistěte další rozsah zranění, zahajte resuscitaci atd. (to za okamţik probereme dŧkladněji), informujte velitele*... *Co nejrychleji informujte velitele, aby mohl zhodnotit situaci a další postup; vyšlete někoho z vojákŧ pro lékařskou pomoc (combat medic), je-li to nutné; po vyšetření raněného informujte velitele, zda je schopen pokračovat v plnění úkolu; v prŧběhu léčby raněného informujte velitele o změnách jeho zdravotního stavu.
LEKCE 3 – TÉMA 2 – POLOHA RANĚNÉHO, KRVÁCENÍ, DÝCHÁNÍ 3.2.1. POLOHA RANĚNÉHO Mŧţe se stát, ţe poloha těla raněného neumoţňuje prohlédnout a ošetřit jeho zranění, zpřístupnit dýchací cesty či zahájit resuscitaci. Raněného potřebujete otočit na záda, ale hrozí, ţe má poraněnou páteř. V takovém případě by mělo jeho otočení provádět více lidí, případně i s vyuţitím speciálních pomŧcek. JAK ALE POSTUPOVAT, JE-LI NA OTOČENÍ RANĚNÉHO COMBAT LIFESAVER SÁM? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Srovnejte nohy raněného, aby byly u sebe a v ose těla; zaklekněte za zraněného tak, abyste měli kolena u jeho ramen; zvedněte ruku raněného – tu, kterou mŧţete uchopit lépe – nad jeho hlavu; jednou rukou podpírejte zátylek a krk raněného; druhou rukou nataţenou přes záda uchopte pevně oděv na boku/dále pod podpaţím raněného; plynule a stejnosměrně táhněte k sobě při současném udrţování krku a hlavy raněného v ose těla; po přetočení na záda poloţte ruce raněného podél těla.
3.2.2. ZASTAVENÍ TEPENNÉHO KRVÁCENÍ Pokud to je moţné, silné krvácení stavte škrtidlem vţdy co nejrychleji (tedy i před otočením raněného na záda). … PŘI AMPUTACI KONČETINY... Neztrácejte čas! Vţdy hned pouţijte škrtidlo! POZOR – rána nemusí z počátku krvácet, ale během pár okamţikŧ začne, a to silně!!! Aplikujte škrtidlo 5 aţ 10 cm nad místo zranění. Nedávejte škrtidlo na kloub!!! Mohlo by ztratit svou účinnost. Stejně tak pokud moţno aplikujte škrtidlo tam, kde je jen jedna kost (paţní, stehenní), aby byla jeho účinnost vyšší. Krvácení po amputacích části ruky (prstŧ, dlaně) a nohy (prstŧ, nártu) mŧţe být zvládnutelné i pomocí tlakového obvazu. I tak je lepší nejprve aplikovat škrtidlo a teprve aţ bude čas věnovat zranění další péči, pouţít krytí a obvaz a zkusit škrtidlo povolit. Při úplné amputaci je celá část těla oddělena, při částečné amputaci je končetina stále spojena s tělem. To nijak
nezmírňuje závaţnost poranění, a proto vţdy postupujte tak, jako by došlo k amputaci úplné. ...PŘI JINÉM SILNÉM KRVÁCENÍ... Pokuste se krvácení omezit obvázáním (emergency bandage, combat gauze a jiná hemostatika – ty berte vţdy přednostně z výbavy raněného, nikoli své), dále zvednutím postiţené končetiny, stisknutím tlakového bodu. Pokud tyto metody nejsou dostatečně účinné, neváhejte s nasazením škrtidla. Hemostatické přípravky aplikujte na zranění, kde nelze škrtidlo nasadit (např. krk). Nezdrţujte se obvazováním takových ran, které bezprostředně nehrozí raněnému vykrvácením – musíte také zajistit prŧchodnost dýchacích cest a i zde vám běţí čas neúprosně! Více o zastavování krvácení se dozvíte v Lekci 4 (a také v prŧběhu týdne při hlubším procvičení první pomoci na této stránce). ...PŘI NEPRŦCHODNOSTI DÝCHACÍCH CEST... Pokud je raněný plně při vědomí, mŧţe mluvit a nemá dýchací obtíţe, není třeba v tento okamţik zasahovat k umoţnění dýchání. Naopak je-li raněný v bezvědomí (či bezprostředně hrozí ztráta vědomí, špatně se mu dýchá – třeba i v dŧsledku úrazu obličejové části či poranění dýchacího ústrojí), je zásah druhou prioritou po zastavení krvácení! Kontrola, zda raněný dýchá: Pouţijte look-listen-feel method = pohled, poslech, cit... 1. Skloňte svou hlavu tak, abyste měli ucho nad ústy a nosem raněného; 2. uslyšíte tak dech (případně pískání, chrapot apod.) a současně ucítíte na tváři a uchu proud vydechovaného vzduchu; 3. současně také vidíte, zda se raněnému zvedá hrudník. Zprŧchodněte a zajistěte horní dýchací cesty raněného (i pokud dýchá, ale je v bezvědomí): záklonem hlavy – ALE TO JEN V PŘÍPADĚ, ŢE LZE ZCELA VYLOUČIT PORANĚNÍ PÁTEŘE! vytaţením brady (tento manévr je třeba nacvičit) Pokud raněný nedýchá, zahajte umělé dýchání: 1. Nadechujte se přirozeně – běţný objem nádechu; 2. po dobu vdechu do úst raněného zacpěte jeho nos (pokud není moţné dýchat do raněného skrze jeho ústa, pak vdechujte nosem a naopak přikryjte dlaní ústa); 3. vdechujte do raněného v přirozeném tempu (asi kaţdých 5 aţ 6 sekund); 4. po kaţdých 12 vdechnutích zkontrolujte také pulz raněného; 5. pokud raněný nemá pulz a nedýchá a v okolí jsou další ranění, kteří potřebují pomoc combat lifesavera, dejte přednost jim (pŧvodního raněného povaţujte za mrtvého), mŧţete-li mu věnovat další péči, zahajte i nepřímou srdeční masáţ; 6. pokud raněný stále sám nedýchá, ale má pulz, pokračujte v umělém dýchání. Proveďte „intubaci“, je-li nutná (řeč je o nasopharyngeální hadičce). Pouţijte i v případě, ţe je raněný v bezvědomí, ale sám dýchá. Pouţijte ji také v případě, ţe raněný je sice při vědomí, ale učiní méně neţ 2 nádechy a výdechy během 15 sekund. Pokud raněný v bezvědomí nemá další zranění (zejm. poranění páteře), přetočte jej do stabilizované polohy (recovery position). Tím zamezíte udušení v dŧsledku spolknutí krve či zvratkŧ. I pak byste ale měli dýchání raněného pravidelně kontrolovat!
LEKCE 3 – TÉMA 3 – OTEVŘENÁ PORANĚNÍ HRUDNÍKU – DALŠÍ ZRANĚNÍ OTEVŘENÁ ZRANĚNÍ HRUDNÍKU V rámci ošetření raněného je dŧleţité zkontrolovat, zda mu do hrudní dutiny neproniká vzduch otevřenou hlubší ránou. Anglické termíny pro taková poranění jsou open chest wounds či sucking chest wounds. Pokud takové rány neošetříte, mŧţe dojít ke kolapsu plíce v dŧsledku jejího stlačení. Podrobně bude tato tematika probrána v Lekci 6 – zatím jen obecné zásady: 1)Zkontrolujte pohyb hrudníku – zda se zvedá a klesá při nádechu a výdechu rovnoměrně, a to po obou stranách. Snaţte se přitom odhrnovat jen minimum oděvu kryjícího ránu. Omezte vliv prostředí – zimy či naopak horka – na raněného. 2)Prozkoumejte rány na hrudníku – zda kromě vstupŧ naleznete i výstupy (tedy zda kulka či jiný předmět prošly skrz). 3)Neprodleně uzavřete všechny rány pronikající do hrudníku. V prvním okamţiku postačí i přikrytí rány rukou, případně její neprodyšné přelepení. Jak jen to lze, zajistěte sterilní krytí, přes něj přesahující neprodyšné krytí (lze improvizovat třeba i pomocí plastového sáčku a lepenky), ale spodní stranu nechte volnou (tedy uzavřete krytí jen ze tří stran). 4)Umoţněte raněnému zaujmout poloho v polosedu (s náleţitou oporou). Pokud není schopen sedět, poloţte jej do stabilizované polohy tak, aby poraněná část byla blíţe zemi. DALŠÍ ZRANĚNÍ Poté, co zamezíte silnému krvácení, zajistíte prŧchodnost dýchacích cest a ošetříte případná otevřená zranění hrudníku, pokračujte ve vyhodnocení dalších zranění. Především zkontrolujte další krvácející poranění... 1)Prohlédněte části oděvu raněného, zda nejsou nasáknuty krví (zejména konce rukávŧ a nohavic). 2)U kaţdé nalezené vstupní rány zkontrolujte, zda nepokračuje ránou výstupní. 3)Opatrně sáhněte i za krk a hlavu raněného, abyste zjistili, zda nekrvácí v těchto místech. Pokud objevíte další krvácení, omezte je (krytím, elevací, stisknutím tlakového bodu, pouţitím hemostatik). Škrtidla nepouţívejte jinde neţ na končetinách. Příliš neutahujte ani obvazy pro ošetření poranění hlavy. NIKDY NEVYNDAVEJTE CIZÍ PŘEDMĚTY Z RÁNY A NIKDY NEROVNEJTE ZLOMENÉ KOSTI, NATOŢ OTEVŘENÉ ZLOMENINY. Taková poranění fixujte.
LEKCE 3 – TÉMA 4 - ZLOMENINY KONČETIN Při vyšetření raněného na přítomnost zlomenin hledejte především: - části kostí, které prorazily či nadzvedly kŧţi - raněný cítí v místě bolest - v místě dochází k otoku nebo vzniku podlitiny - končetina se mŧţe zdát kratší neţ druhá - končetina je v nepřirozené poloze - raněný hlásí omezenou hybnost danou končetinou - raněný slyšel křupnutí při vzniku úrazu Fixace poraněné končetiny pomŧţe ulevit od bolesti jak v případě zlomeniny, tak například i pouhé naraţeniny. Nejste-li si jistí, postupujte vţdy, jako by zraněný utrpěl zlomeninu. NESNAŢTE SE ZLOMENINY NAPRAVIT-SROVNAT SILOU. FIXUJTE JE CITLIVĚ POMOCÍ DLAHY. Jako improvizovaná dlaha mŧţe slouţit prkno, hŧlka, stanová tyčka... Dlahu připevněte obvazem či pruhem látky aspoň na dvou místech nad zlomeninou a na dvou pod ní. DLAHA BY MĚLA PŘESAHOVAT KLOUB NAD I POD ZLOMENINOU. Je-li to moţné, přiloţte ke zlomené končetině (zejm. dolní) dlahy po obou bočních stranách. NESTAHUJTE FIXAČNÍ MATERIÁL PŘÍMO NAD MÍSTEM ZLOMENINY – mohlo by dojít ke zhoršení poranění a vyšší bolestivosti v dŧsledku otoku. NESTAHUJTE FIXAČNÍ MATERIÁL V ŢÁDNÉM MÍSTĚ PŘÍLIŠ SILNĚ – nesmí dojít k omezení cirkulace krve. Současně ale musí v maximální moţné míře končetinu znehybnit. DLAHU VYPODLOŢTE MĚKKÝM MATERIÁLEM – při jeho nedostatku alespoň v citlivých místech (klouby, třísla). ZAVAŢTE FIXAČNÍ MATERIÁL PO VNĚJŠÍCH STRANÁCH – abyste je mohli snáze dotáhnout nebo povolit. Je-li to moţné (dostatek materiálu), fixujte navíc poraněnou končetinu s dlahou k další části těla – nohu k noze, paţi k trupu. NEZAPOMEŇTE VČAS SEJMOUT PRSTENY A HODINKY KVŦLI OTOKU!!! POKUD BY PŘES POVOLENÍ FIXACE BYL NA PERIFERIÍCH POSTIŢENÉ KONČETINY NADÁLE SLABÝ PULS A V KONČETINĚ NEDOSTATEČNÉ PROKRVENÍ (zjistíte tlakem na prstu na zvolené místo, které tak zbělá, a pozorováním, za jak dlouho se mu navrátí normální barva), USPĚŠTE EVAKUACI RANĚNÉHO.
LEKCE 3 – TÉMA 5 – PŘEDCHÁZENÍ A LÉČBA ŠOKU Hypovolemický šok je zpŧsoben náhlým poklesem tekutin (nejen krve) v krevním oběhu raněného. Příčinou nemusí být jen silné krvácení, nýbrţ i rozsáhlé popáleniny (2. a 3. stupně na více jak 20 % těla), ale i silné a trvalé zvracení, prŧjem či nadměrného pocení. BEZ OHLEDU NA PŘÍČINU MŦŢE ŠOK VYÚSTIT VE SMRT POSTIŢENÉHO. Pozn.: Příčinou mŧţe být i vnitřní krvácení, tedy krvácení očím combat lifesavera skryté. PŘÍZNAKY ŠOKU: - studený (lepkavý) pot - zblednutí kŧţe - skvrnité nebo modravé zbarvení úst a jejich okolí - nevolnost - úzkost (únava, nervozita, rozrušenost) - omezení aţ ztráta úrovně vědomí - rychlé dýchání - ţízeň NEČEKEJTE, AŢ SE ŠOK (a jeho výše popsané příznaky) PLNĚ ROZVINE. OD POČÁTKU SE SNAŢTE PŘEDCHÁZET ŠOKU, A TO VHODNOU POLOHOU... 1) Je-li raněný při vědomí, umístěte jej do protišokové polohy = na záda s nadzvednutými dolními končetinami; 2) je-li raněný v bezvědomí, poloţte jej do stabilizované polohy (a pokud by začal zvracet, vyčistěte mu ústní dutinu, aby byla dál zajištěna prŧchodnost dýchacích cest); 3) došlo-li k poranění páteře či hlavy, ponechte raněného na zádech a dolní končetiny NEzvedejte, dbejte na fixaci jeho hlavy, krku a trupu; 4) došlo-li k otevřenému poranění hrudníku, ponechte raněného (při vědomí) v polosedě pokud moţno s oporou zad (zdí, stromem, koleny záchranáře), nebo jej umístěte do stabilizované polohy (je-li v bezvědomí), a sice PORANĚNOU STRANOU HRUDNÍKU DOLŦ; 5) raněný s malým poraněním hlavy byl měl sedět s oporou zad nebo leţet ve stabilizované poloze S MÍSTEM ZRANĚNÍ NAHORU.
NEZVEDEJTE RANĚNÉMU NOHY (poloha na zádech), DOKUD JSTE NEZAFIXOVALI JEJICH PŘÍPADNÉ ZLOMENINY. ZAJISTĚTĚ RANĚNÉMU TEPLO (izolační fólií, dekou, vlastní budnou), ZEJMÉNA JEJ IZOLUJTE OD ZEMĚ. ZABRAŇTE PODCHLAZENÍ I PŘEHŘÁTÍ RANĚNÉHO. … v horkém počasí umístěte raněného do stínu (ten případně zajistěte improvizovaným stínítkem), usnadněte odpařování potu. … v chladném počasí přikryjte raněného více vrstvami, aby zŧstal v teple a v suchu. Pozor: Ztráta krve mŧţe zpŧsobit výrazný pokles teploty raněného i v teplém počasí. NEZAKRÝVEJTE ŠKRTIDLO, ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁL BY JEJ MĚL SNADNO VIDĚT. UVOLNĚTE OBLEČENÍ RANĚNÉHO VČETNĚ BOT, aby – pokud by bylo příliš utaţené – nebránilo cirkulaci krve. TOTO NEDĚLEJTE V CHEMICKY ZAMOŘENÉM PROSTŘEDÍ. UKLIDŇUJTE RANĚNÉHO … ujistěte jej, ţe se mu snaţíte pomoci, tvařte se sebejistě. To, co říkáte a děláte, má velký význam pro zmírnění úzkosti raněného. DEJTE POZOR, ABY RANĚNÝ NEZASLECHL ŢÁDNÉ VAŠE KOMENTÁŘE, V NICHŢ REÁLNĚ HODNOTÍTE JEHO STAV. Vyšlete někoho pro zdravotnickou pomoc. Raněný mŧţe potřebovat infúzi. Tu mŧţe poskytnout polní zdravotník (combat medic). MUSÍTE-LI RANĚNÉHO OPUSTIT, ŘEKNĚTE, ŢE JDETE PRO POMOC, A ŢE SE VRÁTÍTE. Pootočte raněnému hlavu k jedné straně (nebrání-li tomu úraz a poloha), aby se sníţilo riziko zadušení zvratky, zatímco jej nebude mít v dohledu. Je povoleno podat raněnému malý doušek vody, je-li při vědomí (a nevylučují-li to utrpěná zranění). Pokud zdravotní pomoc není dosaţitelná, raněného evakuujte.
LEKCE 3 – TÉMA 6 – PRŮBĚŽNÁ KONTROLA RANĚNÉHO – PŘÍPRAVA NA EVAKUACI KONTROLA RANĚNÉHO... 1) Kontrolujte míru vědomí na škále AVPU kaţdých 15 minut.; 2) kontrolujte dýchání kaţdých 15 minut – mělčí a rychlejší dýchání mŧţe indikovat nenzní pneumotorax – pak je třeba provést dekompresi (viz Lekce 6); 3) pokud raněný upadne do bezvědomí nebo se nadechne méně neţ jedenkrát za 15 sekund, intubujte; 4) pokud bylo nasazeno škrtidlo, ujistěte se, ţe nadále je krvácení pod kontrolou, pokud nebylo ještě nasazeno (pouze tlakový obvaz), nasaďte jej – kontrolu provádějte pokaţdé, kdyţ raněným hýbete. PŘÍPRAVA NA EVAKUACI... Raněný se zaškrcenou končetinou, otevřeným zraněním hrudníku či jiným závaţným aţ ţivot ohroţujícím poraněním by měl být evakuován co nejdříve. Připravte raněného tak, aby během evakuace neprochladl. 1) Vyplňte záznamový formulář raněného (field medical card, TCCC Card) a připevněte jej k oděvu raněného nebo vloţte do k tomu určené kapsy – co je třeba zaznamenat bude řešit Lekce 7; 2) přivolejte lékařskou evakuaci (MEDEVAC), je-li ţádoucí, nebo naloţte raněného na nosítka a zahajte evakuaci nelékařskými prostředky (CASEVAC) – o ní více v Lekci 9 a 10; 3) během transportu pokračujte v prŧběţné kontrole stavu raněného a dál vyvíjejte nezbytnou péči ; 4) pokud došlo k amputaci končetiny, vezměte její oddělenou část s sebou (pokud moţno ji očistěte od hrubých nečistot, zabalte do gázy namočené ve fyziologickém roztoku, vloţte ji do plastového vaku a v něm do chladícího boxu). NEZMRAZUJTE AMPUTOVANOU ČÁST. NEVKLÁDEJTE AMPUTOVANOU ČÁST DO VODY ANI JÍ VODOU NEOPLACHUJTE. NEPOKLÁDEJTE AMPUTOVANOU ČÁST PŘÍMO NA LED. NEPOUŢÍVEJTE K OCHLAZENÍ AMPUTOVANÉ ČÁSTI SUCHÝ LED. NEUMISŤUJTE AMPUTOVANOU ČÁST V DOHLEDU RANĚNÉHO. Pokud utrpěl raněný otevřené poraněné zranění hrudníku, pokuste se zajistit, aby i během evakuace byl v takové poloze, v níţ poraněné strana směřuje dolŧ. Lídr týmu s nosítky je drţí při levém rameni raněného. Na jeho povel všichni nosiči zakleknou tak, aby klečeli na zemi kolenem bliţším k nosítkŧm a na povel je zvednou. Na další povel se s nimi dají do pohybu.
LEKCE 4 – TÉMA 1 – KONTROLA KRVÁCENÍ OBECNĚ Hlavní příčinou úmrtí na bojišti, které lze ovšem předejít, je krvácení z končetin. Mŧţe být obvykle kontrolováno s pouţitím Emergency Bandage / Israeli Bandage (slouţí jako krytí a obvaz zároveň), vyuţitím tlakových bodŧ, zvednutím postiţené končetiny, přidáním dalšího tlakové obvazu. Pokud takové metody nestačí, musí být aplikováno škrtidlo. ŠKRTIDLO SE NASAZUJE VŢDY JAKO PRVNÍ, DOJDE-LI K AMPUTACI ČÁSTI KONČETINY! ŠKRTIDLO SE TAKÉ APLIKUJE V SITUACI POD PALBOU (care under fire), TEPRVE AŢ BUDOU COMBAT LIFESAVER A ZRANĚNÝ NA BEZPEČNÉM MÍSTĚ, MŦŢE BÝT NASAZENÍ ŠKRTIDLA PŘEHODNOCENO. Zaprvé... Seznamte se s rozsahem rány tak, ţe šetrně roztrhnete/rozstřihnete/rozříznete oblečení v okolí rány. V situaci pod palbou se tímto ale nezdrţujte. POKUD JE ČÁST ODĚVU „ZASEKNUTA“ V RÁNĚ, NEODSTRAŇUJTE JÍ! NEODSTRAŇUJTE TAKÉ OCHRANNÝ ODĚV V CHEMICKY ZAMOŘENÉM PROSTŘEDÍ! V takovém případě aplikujte krytí přes něj. Zadruhé... Před aplikací krytí na ránu zkontrolujte, zda raněný nemá více neţ jednu ránu. Střela mohla projít skrz tělo. RÁNA, KDE STŘELA VYŠLA VEN Z TĚLA, JE OBVYKLE VĚTŠÍ, NEŢ RÁNA VSTUPNÍ! Je pak třeba ošetřit obě rány. POKUD KULKA NEBO ŠRAPNEL ZŦSTALY V RÁNĚ, NEPOKOUŠEJTE SE JE ODSTRANIT! NEODSTRAŇUJTE ANI JINÉ PŘEDMĚTY TRČÍCÍ Z RÁNY, PŘILOŢTE KRYTÍ KOLEM NICH. PAK PŘIDEJTE DALŠÍ VRSTVY Z NEJČISTŠÍHO MATERIÁLU, KTERÝ MÁTE PO RUCE. TO CELÉ OBVAŢTE TAK, ABY BYL PŘEDMĚT ZAFIXOVÁN V PŦVODNÍ POZICI. LEKCE 4 – TÉMA 1 – KONTROLA KRVÁCENÍ OBECNĚ Hlavní příčinou úmrtí na bojišti, které lze ovšem předejít, je krvácení z končetin. Mŧţe být obvykle kontrolováno s pouţitím Emergency Bandage / Israeli Bandage (slouţí jako krytí a obvaz zároveň), vyuţitím tlakových bodŧ, zvednutím postiţené končetiny, přidáním dalšího tlakové obvazu. Pokud takové metody nestačí, musí být aplikováno škrtidlo. ŠKRTIDLO SE NASAZUJE VŢDY JAKO PRVNÍ, DOJDE-LI K AMPUTACI ČÁSTI KONČETINY! ŠKRTIDLO SE TAKÉ APLIKUJE V SITUACI POD PALBOU (care under fire), TEPRVE AŢ BUDOU COMBAT LIFESAVER A ZRANĚNÝ NA BEZPEČNÉM MÍSTĚ, MŦŢE BÝT NASAZENÍ ŠKRTIDLA PŘEHODNOCENO.
Zaprvé... Seznamte se s rozsahem rány tak, ţe šetrně roztrhnete/rozstřihnete/rozříznete oblečení v okolí rány. V situaci pod palbou se tímto ale nezdrţujte. POKUD JE ČÁST ODĚVU „ZASEKNUTA“ V RÁNĚ, NEODSTRAŇUJTE JÍ! NEODSTRAŇUJTE TAKÉ OCHRANNÝ ODĚV V CHEMICKY ZAMOŘENÉM PROSTŘEDÍ! V takovém případě aplikujte krytí přes něj. Zadruhé... Před aplikací krytí na ránu zkontrolujte, zda raněný nemá více neţ jednu ránu. Střela mohla projít skrz tělo. RÁNA, KDE STŘELA VYŠLA VEN Z TĚLA, JE OBVYKLE VĚTŠÍ, NEŢ RÁNA VSTUPNÍ! Je pak třeba ošetřit obě rány. POKUD KULKA NEBO ŠRAPNEL ZŦSTALY V RÁNĚ, NEPOKOUŠEJTE SE JE ODSTRANIT! NEODSTRAŇUJTE ANI JINÉ PŘEDMĚTY TRČÍCÍ Z RÁNY, PŘILOŢTE KRYTÍ KOLEM NICH. PAK PŘIDEJTE DALŠÍ VRSTVY Z NEJČISTŠÍHO MATERIÁLU, KTERÝ MÁTE PO RUCE. TO CELÉ OBVAŢTE TAK, ABY BYL PŘEDMĚT ZAFIXOVÁN V PŦVODNÍ POZICI.
LEKCE 4 – TÉMA 2 – EMERGENCY BANDAGE a COMBAT GAUZE EMERGENCY BANDAGE (tj. pohotovostní obvaz, resp. izraelský obvaz – ISRAELI BANDAGE) má polštářek (krytí) a současně delší kus pruţného obvazu, který poslouţí i jako obvaz tlakový. Proto se hodí k ošetření krvácejících ran. POUŢITÍ: 1. Vyjměte obvaz z jeho balení POKUD MOŢNO UŢ VE STERILNÍCH RUKAVICÍCH A NEDOTÝKEJTE SE POLŠTÁŘKU; 2. poloţte polštářek přímo na ránu; 3. obtočte obvaz jednou dokola kolem postiţené končetiny; 4. provlékněte jej sponou (pressure bar) tam a zpět; 5. tím překryjete sponu a obrátíte směr obtáčení obvazu; 6. pokračujte v obvazování; 7. na konci zasuňte konec (háček) ukončující spony (closing bar) pod vrstvu obvazu. Lepší neţ slovní popis je instruktáţní video, které najdete zdehttp://www.youtube.com/watch?v=S2_EU1T-og&feature=related COMBAT GAUZE (tj. bojová gáza, téţ QUIKCLOT) je obvaz napuštěný hemostatickým přípravkem (kaolinem), který vyvolává sráţení krve. Tato chemická reakce spolu s tím, ţe je gáza vtlačena do rány a drţena pod tlakem ošetřujícího vede k zástavě krvácení. POUŢÍVÁ SE K ZASTAVENÍ SILNÉHO TEPENNÉHO KRVÁCENÍ, V TAKOVÉM PŘÍPADĚ JI POUŢIJTE DŘÍVE NEŢ EMERGENCY BANDAGE. POUŢITÍ: 1. Vyjměte gázu z balení POKUD MOŢNO VE STERILNÍCH RUKAVÍCÍCH; 2. pokud moţno před tím odstraňte z rány nahromaděnou krev; 3. lokalizujte zdroj nejsilnějšího krvácení (např. přímo porušenou tepnu); 4. moţná bude nutné pouţít více neţ jedno balení combat gauze; 5. mŧţete combat gauze vyjmout a vloţit do rány novou, pokud jste umístění poprvé neodhadli správně; 6. vyviňte tlak dokud krvácení neustane, alespoň po dobu 3 minut; 7. nakonec zajistěte combat gauze v ráně tlakovým obvazem, kterým poraněnou končetinu obváţete. Lepší neţ slovní popis je instruktáţní video, které najdete zdehttp://www.youtube.com/watch?v=SktWh8rcqaQ&feature=related Pozn.: Vţdy je ţádoucí vyvinout proti ráně manuální tlak – stlačit combat gauze nebo emergency bandage nebo obecně jakékoli pouţité krytí rukou, a to po dobu alespoň 3 minut v případě combat gauze, jinak 5 aţ 10 minut. Pokud je raněný při vědomí a schopen plnit instrukce, pak tlačení na ránu si mŧţe sám.
LEKCE 4 – TÉMA 3 – TLAKOVÝ OBVAZ Pokud krvácení pokračuje a krev prosakuje přes krytí i navzdory ručnímu tlačení na ránu, aplikujte tlakový obvaz. Pokud uţ je na ráně Emergency Bandage (Izrealeský obvaz), utáhněte je více. Dále mŧţete pouţít improvizované tlakové obvinutí rány. JEŠTĚ PŘEDTÍM ALE POSTIŢENOU KONČETINU ZVEDNĚTE DO VYŠŠÍ POLOHY A PONECHTE JI V NÍ. Pozn.: Emergency Bandage mŧţe být pouţita jak jako krytí, tak jako tlakový obvaz (má krycí polštářek a současně delší konec, který pruţí). MOŢNÝ POSTUP: 1. Poloţte nad ránu (PŦVODNÍ KRYTÍ NEODSTRAŇUJTE) další nerozvinutý obvaz nebo zmuchlaný kus látky; 2. přes něj dejte šátek a obtočte ho kolem dokola postiţené končetiny, pouţít lze i další materiál (přeloţený kus látky, kapesník, ponoţka apod.), ale NEPOUŢÍVEJTE TENKÉ MATERIÁLY JAKO TKANIČKU, DRÁT ad., coţ by mohlo vést k poškození tepen a cév; 3. konce zavaţte uzlem v místě nad ránou, utáhněte tak, aby šel pod šátek strčit jen koneček jednoho prstu, ALE NE TAK, ABY DOŠLO K ÚPLNÉMU ZAŠKRCENÍ; 4. kontrolujte, zda krev pod ránou cirkuluje, tzn. POKOŢKA U RÁNY A NA KONČETINĚ POD NÍ BY NEMĚLA ZBĚLAT, ZMODRAT, VYCHLADNOUT, ZNECITLIVĚT, měl by být nadále hmatný puls; 5. na takto ošetřenou ránu pak dál vyvíjejte také manuální tlak rukou; 6. POKUD NEDOJDE K ZASTAVENÍ KRVÁCENÍ, APLIKUJTE ŠKRTIDLO; 7. po zvládnutí krvácení ošetřujte další zranění a raněného evakuujte co nejdříve.
LEKCE 4 – TÉMA 4 – TLAKOVÉ BODY Stlačení tlakových bodŧ na příslušných místech těla je jednou z účinných metod kontroly krvácení. A také prakticky jedinou, pokud zachránce nemá nic neţ holé ruce. Zastaví nebo výrazně zpomalí tok krve od srdce k postiţené končetině. Bohuţel není snadní naučit se jistě vyhledávat všechny tlakové body, zaměříme se proto na 2 hlavní... BRACHIÁLNÍ TEPNA NA PAŢI - její stlačení kontroluje krvácení z jakékoli niţší části paţe - tlakový bod je nad loktem na vnitřní straně paţe, kde se setkávají úpony svalŧ - pouţijte ukazováček s prostředníčkem, nebo palce pro stlačení bodu FEMORÁLNÍ TEPNA V TŘÍSLE - její stlačení kontroluje krvácení z jakékoli niţší části nohy - tlakový bod zepředu v prostřední části rýhy třísla
- pouţijte „patu“ ruky (tu část dlaně u zápěstí, kterou se provádí i masáţ srdce) nebo koleno a tlačte proti kosti, předkloňte se a tlačte větší vahou svého těla Další tlakové body... ...Hlava - spánková tepna: stlačujte asi prst před ušním boltcem, při krvácení z hlavy na obou stranách - lícní tepna: stlačujte před okrajem ţvýkacího svalu v místě, kde tepna přechází přes dolní okraj dolní čelisti, při krvácení z úst a tváře podle potřeby na obou stranách ...Krk - krkavice: při předním okraji kývacího svalu asi uprostřed jeho délky (vedle ohryzku), při krvácení z jazyka, nebo krční tepny, pouze na postiţené straně (při stlačení obou se přeruší přívod krve k mozku a postiţený mŧţe upadnout do bezvědomí) ...Horní končetina - podklíčková tepna: stlačujte nad klíční kostí ve vnitřní třetině, při krvácení z ramene, amputaci horní končetiny - paţní tepna: viz výše - na zápěstí ...Břicho - břišní tlakový bod: těsně nad pupkem, tiskne se krouţivým pohybem ruky sevřené v pěst, postiţený je na zádech na tvrdé podloţce, při vysoké amputaci dolní končetiny, při gynekologickém krvácení ...Dolní končetina - stehenní tepna: viz výše - podkolenní tepna: stlačujte zaťatou pěstí v podkolenní jamce za současného maximálního ohnutí v kolenním kloubu, při krvácení z bérce - nad kotníkem
LEKCE 4 – TÉMA 5 – ŠKRTIDLO C.A.T. KDY JE ŠKRTIDLO NEZBYTNÉ? Škrtidlo zastavuje tepenné krvácení tím, ţe zastaví cirkulaci krve v koncové části končetiny. Nikdy se nenasazuje na hlavu, krk nebo trup! Konvenčním ošetřením rány je pouţití tlakového obvazu a dalších metod (viz předchozí témata) a teprve pokud krev dál prosakuje, pak vyuţití škrtidla. V některých situacích, zejm. péče pod palbou, se doporučuje nasadit škrtidlo naopak ihned a konvenčními metodami ošetření rány a kontroly krvácení neztrácet čas. Aplikace škrtidla po dobu 2 hodin by neměla vyvolat váţnější komplikace. ZÁCHRANA ŢIVOTA (ZABRÁNĚNÍ VYKRVÁCENÍ) JE DŦLEŢITĚJŠÍ NEŢ ZÁCHRANA KONČETINY! V případě, ţe dojde k amputaci končetiny, úplné či částečné, vţdy pouţijte škrtidlo! Osoba, která utrpěla amputaci, nemusí zpočátku silně krvácet, přesto škrtidlo nasaďte. Tento jev je vyvolán obrannou tělesnou reakcí, která ale trvá jen chvíli. C.A.T. – COMBAT APPLICATION TOURNIQUET Toto moderní škrtidlo je součástí IFAK (Improved First Aid Kit). Do rizikových akcí spojenečtí vojáci vyráţejí tak, ţe uţ mají na kaţdé ruce i noze škrtidla navléknuta. Pak stačí jen zatáhnout a utáhnout. Škrtidlo C.A.T. lze aplikovat i jednou rukou (sám sobě při poranění druhé paţe). APLIKACE C.A.T. JEDNOU RUKOU (na paţi) 1. Vyjměte škrtidlo z obalu; 2. provlečte poraněnou končetinu smyčkou škrtidla; 3. umístěte škrtidlo asi 4 cm nad ránu; 4. utáhněte pásek a přichyťte k obtočenému zbytku se suchým zipem (zatím jen těsně před pojistku); 5. točte utahovací tyčkou a tím stahujte škrtidlo, dokud okysličená (světlá) krev nepřestane vytékat a není eliminován puls na konci končetiny (chvíli pak ještě mŧţe pokračovat odtékání tmavší ţilní krve, to nevadí); 6. zajistěte utahovací tyčku do pojistky a chvíli vyčkejte, zda se krvácení a puls neobnoví a nebude nutné jí dál otáčet, 7. pak přichyťte na suchý zip po obvodu zbytek pásku (dojde k překrytí a tedy dalšímu zajištění utahovací tyčky); 8. zajistěte pojistku (přetaţením kratší pásky kolmo jak přes pás škrtidla, tak utahovací tyčku, které pojistkou procházejí)
a na pojistku napište čas; 9. takto je raněný připraven na transport, pokud se má transport uskutečnit později, je třeba stav raněného včetně funkce škrtidla pravidelně kontrolovat. Instruktáţní video zde http://www.youtube.com/watch?v=tzXNsfesUb0 APLIKACE C.A.T. OBĚMA RUKAMA (na nohu) 1. Vyjměte škrtidlo z obalu; 2. obtočte (rozpojené) škrtidlo kolem končetiny raněného asi 4 cm nad ránou; 3. provlékněte konec pásku škrtidla vnitřním okem přezky; 4. provlékněte konec pásku škrtidla vnějším okem přezky a utáhněte tak, aby se pod škrtidlo nedaly strčit více jak 3 prsty; 5. přichyťte přes suchý zip volný konec pásu ke zbytku obtočenému na končetině (nepřekryjte si tím utahovací tyčku); 6. točte oběma rukama utahovací tyčkou a tím stahujte škrtidlo, dokud okysličená (světlá) krev nepřestane vytékat a není eliminován puls na konci končetiny (chvíli pak ještě mŧţe pokračovat odtékání tmavší ţilní krve, to nevadí); 7. zajistěte utahovací tyčku do pojistky a chvíli vyčkejte, zda se krvácení a puls neobnoví – pak byste museli škrtidlo dotáhnout nebo nasadit druhé škrtidlo (o něco výše nad ránou neţ první), 8. pak přichyťte na suchý zip po obvodu zbytek pásku (pokud ještě nějaký zbýval); 9. zajistěte pojistku (přetaţením kratší pásky kolmo přes utahovací tyčku, popř. i zbytek pásu) a napište na ní čas; 10. takto je raněný připraven na transport, pokud se má transport uskutečnit později, je třeba stav raněného včetně funkce škrtidla pravidelně kontrolovat. Instruktáţní video zde http://www.youtube.com/watch?v=yFyg36EeJG0 POKUD MUSÍTE APLIKOVAT DRUHÉ ŠKRTIDLO, TO PRVNÍ NESUNDAVAJTE, ROZHODNĚ NE PŘED OVĚŘENÍM FUNKCE DRUHÉHO! POKUD 2 ŠKRTIDLA NESTAČÍ, DOSTAŇTE RANĚNÉHO CO NEJDŘÍVE K LÉKAŘI. Ještě pár slov k uskladnění vybaleného škrtidla C.A.T. – provlékněte asi 10 cm pásky vnitřní částí spony a přichyťte ke zbytku pásky na suchý zip, vzniklé oko natáhněte tak, aby utahovací tyčka s pojistkou byly zhruba uprostřed, a přeloţte na polovinu, takto vloţte do kapsy nebo lékárničky (PODLE DOMLUVY V JEDNOTCE, ABY PŘÍPADNÝ POSKYTOVATEL PRVNÍ POMOCI VAŠE ŠKRTIDLO SNADNO NAŠEL).
LEKCE 4 – TÉMA 6 – IMPROVIZOVANÉ ŠKRTIDLO 1. Improvizovaný pás škrtidla… Pokud nemáte speciální škrtidlo, mŧţete k zaškrcení pouţít pevný a ohebný širší pás materiálu jako je např. gáza, šátek, kapesník nebo útrţek oblečení. Šátek či jiný kus látky poskládejte tak, aby odpovídal poţadované šířce. Mŧţete pouţít také pásek, popruh z batohu apod. ŠÍŘKA MÁ DOSAHOVAT 3 AŢ 6 CM. NEPOUŢÍVEJTE DRÁTY ANI TKANIČKY OD BOT!!! Široké škrtidlo více šetří tkáně (kŧţi), nervy i cévy, naopak úzké by je mohlo váţně poškodit. Připravený pás škrtidla dle zásad výše obtočte kolem postiţené končetiny a zauzlujte. 2. Improvizovaná utahovací tyčka… Je prakticky nezbytná, aby bylo moţné škrtidlo utáhnout. Buď na místě naleznete vhodný materiál (pozor, musí vydrţet stále zvětšující se tlak a neprasknout, současně být dost dlouhý, aby vám poskytl dostatečnou páku), případně mŧţete nosit jiţ připravený vhodný předmět s sebou. Lze třeba lepící páskou spojit sedm aţ osm lékařských špachtlí na sobě, dobře poslouţí šroubovák, mazáček, stanový kolík, lţíce… naopak riskantní je pouţívat tuţku či propisku, zubní kartáček (ty se patrně rozlomí). Utahovací tyčku poloţte na uzel pásu škrtidla a připevněte dalším uzlem. Pak točte, dokud nezastavíte tepenné krvácení a neeliminujete puls na zbytku končetiny. 3. Improvizovaná pojistka… Jakmile dotáhnete tyčku, je třeba ji nějak zajistit. K tomu se hodí další šátek či kus látky, případně provázek (u něj pozor, aby jím nebyla poškozena tkáň v místě zaškrcení). Přivaţte jeden konec tyčky či oba ke končetině. NEDÁVEJTE ŠKRTIDLO NA KLOUB NEBO NA MÍSTO ZLOMENINY – NEFUNGOVALO BY! ŠKRTIDLO UMÍSTĚTE 3 AŢ 6 CM NAD RÁNOU. POKUD UMÍSTÍTE ŠKRTIDLO NAD RÁNU V DOLNÍ ČÁSTI NOHY/RUKY V MÍSTĚ, KDE VEDOU DVĚ KOSTI, NEBUDE MOŢNÁ FUNGOVAT. V TAKOVÉM PŘÍPADĚ PŘIDEJTE DALŠÍ ŠKRTIDLO NAD KLOUB (nad koleno/loket), kde jiţ je jen jedna kost (stehenní/paţní). Teprve pak případně sundejte první škrtidlo níţe. Máte-li jen jedno škrtidlo, rovnou ho umisťujte „na jistotu“.
LEKCE 4 – TÉMA 7 – JEŠTĚ PÁR POSTŘEHŮ KE ŠKRTIDLŮM OZNAČTE, ŢE MÁ RANĚNÝ NASAZENO ŠKRTIDLO!!! - v ideálním případě nesmývatelnou fixou - lze pouţít i krev raněného - na čele raněného napište „T“ (jako počáteční písmeno slova tourniquet = škrtidlo) - viditelně na kŧţi (na čele nebo nad škrtidlem) nebo na pojistku C.A.T. napište čas, kdy bylo škrtidlo nasazeno - škrtidlo nezakrývejte, aby ho zdravotníci mohli rychle najít KRYTÍ AMPUTOVANÉ KONČETINY Poté, co nasadíte škrtidlo, ošetřete ránu (pahýl) přiloţením suchého, čistého materiálu s absorpční schopností, který zajistíte obvazem, aby dobře drţel. Tak zabráníte druhotné kontaminaci rány a zamezíte dalším poškozením tkáně. MONITORUJTE RANĚNÉHO SE ŠKRTIDLEM V pravidelných intervalech se přesvědčte, zda škrtidlo správně plní svou funkci. - je-li na zaškrcené končetině stále hmatný puls, utáhněte škrtidlo, resp. přiloţte druhé - kdykoli s raněným hýbete, překontrolujte funkčnost škrtidla
LEKCE 5 – TÉMA 1 – ZPRŮCHODNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST Lekce 5 pojednává o pomoci raněnému, který má potíţe s dýcháním. Předpokládá, ţe raněný a Combat Lifesaver jiţ nejsou pod nepřátelskou palbou a současně raněný (jiţ) netrpí silným krvácením z končetin. Za těchto předpokladŧ postupujte následujícím zpŧsobem... ZKONTROLUJTE VĚDOMÍ RANĚNÉHO – zeptejte se, zda je OK, zatřeste mu lehce ramenem. Pokud neodpovídá, otočte jej na záda, abyste mohli zprŧchodnit dýchací cesty. (Určete míru vědomí na škále AVPU.) PŘI OTÁČENÍ RANĚNÉHO NA ZÁDA DODRŢTE POSTUP z lekce 2: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Srovnejte nohy raněného, aby byly u sebe a v ose těla; zaklekněte ke zraněnému tak, abyste měli kolena u jeho ramen; zvedněte ruku raněného – tu, kterou mŧţete uchopit lépe – nad jeho hlavu; jednou rukou podpírejte zátylek a krk raněného; druhou rukou nataţenou přes záda uchopte pevně oděv na boku/dále pod podpaţím raněného; plynule a stejnosměrně táhněte k sobě při současném udrţení krku a hlavy raněného v ose těla; po přetočení na záda poloţte ruce raněného podél těla.
POKUD MUSÍTE OD RANĚNÉHO ODEJÍT, NENECHÁVEJTE HO NA ZÁDECH, V TAKOVÉM PŘÍPADĚ VOLTE STABILIZOVANOU POLOHU (recovery position). Brání udušení se vlastními zvratky či krví. ZPRŦCHODNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST Kdyţ je raněný v bezvědomí, jeho svaly ochabnou – mŧţe dojít k zapadnutí jazyku. V takovém případě zprŧchodníte
jeho dýchací cesty metodou head-tilt/chin-lift = záklon hlavy / předsunutí brady. I V PŘÍPADĚ, ŢE RANĚNÝ DÝCHÁ, ZÁKLON HLAVY A PŘEDSUNUTÍ ČELISTI MU POMŦŢE UDRŢET DÝCHACÍ CESTY PRŦCHODNÉ, A TAK MU ZJEDNODUŠIT DÝCHÁNÍ. 1. Klekněte si vedle raněného v úrovni jeho ramen; 2. dlaň jedné své ruky poloţte raněnému na čelo a zatlačte dozadu tak, abyste hlavu mírně zvrátili; 3. prsty druhé ruky (palec nahoru, ostatní prsty pod dolní čelist) uchopte bradu raněného a vytáhněte jí; 4. vytahujte spodní čelist tak dlouho, dokud spodní a horní zuby nebudou téměř(!) u sebe – ústa nesmíte uzavřít, je-li to nutné, stáhněte palcem spodní ret raněného, aby ústa byla dostatečně otevřená; 5. pokud v ústech uvidíte nějaké předměty a nečistoty (cizí tělesa, vyraţené zuby, zubní protézu, zvratky...), neprodleně je prsty odstraňte. NECHYTEJTE BRADU TAK, ABY BYL POD SPODNÍ ČELISTÍ PALEC! PRSTY POD ČELISTÍ NEZAJÍŢDĚJTE HLUBOKO K HRDLU! NEUZAVŘETE PŘÍLIŠ ÚSTA RANĚNÉHO!
LEKCE 5 – TÉMA 2 – UMĚLÉ DÝCHÁNÍ Po zprŧchodnění dýchacích cest zakloněním hlavy a předsunutím čelisti je nutné zkontrolovat, zda raněný dýchá. To provedete metodou look-listen-feel = skloníte se svou tváří a uchem nad obličej raněného, s pohledem upřeným na jeho hrudník. Vyhodnotíte, zda vidíte hrudník zvedat se a klesat, zda slyšíte výdech, zda cítíte proud vydechovaného vzduchu. Co mŧţete pozorovat? A) Raněný je při vědomí a dýchá, ale nemusí být v pořádku... … POČÍTEJTE NÁDECHY A VÝDECHY PO DOBU 15 SEKUND – POKUD RANĚNÝ PROVEDL MÉNĚ NEŢ 2 NÁDECHY A 2 VDECHY, ZAVEDETE NASOPHARYNGEÁLNÍ TRUBICI A POLOŢÍTE RANĚNÉHO DO STABILIZOVANÉ POLOHY. POSTUPUJTE STEJNĚ, JE-LI RANĚNÝ PŘI VĚDOMÍ, ALE DÝCHÁ S OBTÍŢEMI, CHRČÍ... B) Raněný je v bezvědomí, ale sám dýchá... … ZAVEDETE NASOPHARYNGEÁLNÍ TRUBICI A POLOŢÍTE RANĚNÉHO DO STABILIZOVANÉ POLOHY. C) Raněný je v bezvědomí a nedýchá, příčinou není dosud neošetření otevřené poranění hrudníku... … ZKONTROLUJTE PULZ... ...POKUD RANĚNÝ NEMÁ HMATNÝ PULZ A V OKOLÍ JSOU DALŠÍ RANĚNÍ POTŘEBUJÍCÍ POMOC, POVAŢUJTE TOHOTO ZA MRTVÉHO. ...POKUD RANĚNÝ MÁ PULZ, ZAHAJTE UMĚLÉ DÝCHÁNÍ (OPĚT ALE JEN V PŘÍPADĚ, ŢE KOUSEK OD VÁS DALŠÍ VOJÁK PRÁVĚ NEKRVÁCÍ Z TEPNY, později si řekneme něco i o třídění raněných). Smyslem umělého dýchání je co nejvíce napodobit přirozené dýchání. V tempu i objemu vzduchu. 1. Lehce stiskněte nosní dírky raněného; 2. přitiskněte svá ústa na ústa raněného tak, aby po stranách vzduch neunikal (správně provedený záklon hlavy a předsunutí čelisti udrţí ústa raněného otevřená, případně si je přidrţte do potřebné šířky); 3. vdechněte do raněného a sledujte pohyb jeho hrudníku, tím se přesvědčíte, ţe jeho dýchací cesty jsou prŧchozí; 4. pusťte nos raněného a oddalte svá ústa, aby mohl vydechnout. Vyhodnoťte správnost a efektivnost umělého dýchání:
A) Pokud hrudník raněného stoupal a klesal, pokračujte v umělém dýchání v tempu vdech kaţdých 5 sekund. B) Pokud se hrudník raněného nehýbal, znovu se pokuste zprŧchodnit dýchací cesty včetně odstranění cizích předmětŧ. Pak opět zkuste umělé dýchání. Kontrolujte pulz raněného vţdy po 12 vdechnutích, tj. asi kaţdou minutu. Přitom také kontrolujte, zda raněný nezačal dýchat sám od sebe. Podívejte se na instruktáţní video zde... http://www.youtube.com/watch?v=7Wq5Mup29JQ
LEKCE 5 – TÉMA 3 – PULZ Pamatujte – pro laika bývá náročné nahmatat správně tepny a tedy i zjistit pulz. Patrně to zvládnete sami na sobě a ani tak ne napoprvé. Co teprve ve stresové situaci, u někoho těţce raněného, kdo mŧţe mít pulz velmi slabý? Řekneme si tedy něco o tom, jak nahmatat pulz, ale teorie je v tomto případě nedostatečná, zkoušejte si nahmatat krkavici na co nejvíce lidech a v rŧzných polohách. Přednostně se snaţte nahmatat krční tepnu. Jedna se nachází v dráţce na levé straně prŧdušnice, druhá na pravé. Zhruba v polovině vzdálenosti mezi krčním svalem a ohryzkem. Pokud přiloţíte ukazováček s prostředníčkem na sval a pomalu přejedete směrem k prŧdušnici, měli byste krkavici nahmatat. Mírně ji mŧţete přitlačit směrem k ohryzku, abyste tep cítili výrazněji. NETLAČTE NA TEPNU SILNĚ! - mohli byste ji poškodit. NEPOUŢÍVEJTE K NAHMATÁNÍ SVŦJ PALEC!!! - mohli byste totiţ zaměnit tep na krkavici za tep, který cítíte ve svém palci. Vyhodnocení pulzu: A) Pokud raněný má pulz, ale nedýchá, pokračujte v umělém dýchání. V UMĚLÉM DÝCHÁNÍ POKRAČUJTE TAK DLOUHO, DOKUD (1) RANĚNÝ NEZAČNE DÝCHAT SÁM, (2) NEZTRATÍ PULZ, (3) NENAŘÍDÍ VÁM VELITEL NEBO ZDRAVOTNÍK UKONČIT UMĚLÉ DÝCHÁNÍ. B) Pokud raněný nemá pulz, ukončete své oţivovací pokusy. Provádění nepřímé masáţe srdce není doporučováno a není úkolem Combat Lifesavera (zahajte jej pouze v případě, ţe to situace umoţňuje a v okolí nejsou další ranění). Pro hledání pulzu se podívejte také na toto video http://www.youtube.com/watch?v=JM0k_uWHHE4
LEKCE 5 – TÉMA 4 – NASOPHARYNGEÁLNÍ DÝCHACÍ TRUBICE Nasopharyngeální trubice (nasopharyngeal airway) zajistí prŧchodné dýchací cesty a pomŧţe zabránit zapadnutí jazyku. Dále jí budeme říkat „nosní trubička“. NEPOUŢÍVEJTE NOSNÍ TRUBIČKU, POKUD RANĚNÝ V MINULOSTI UTRPĚL PORANĚNÍ HLAVY, MÁ ZLOMENÉ OBLIČEJOVÉ KOSTI NEBO DOŠLO K OTEVŘENÉMU PORANĚNÍ MOZKU. NEPOUŢÍVEJTE NOSNÍ TRUBIČKU, POKUD RANĚNÉMU VYTÉKÁ Z NOSU NEBO Z UŠÍ ČIRÁ TEKUTINA. Mŧţe se jednat o mozkomíšní mok, coţ mŧţe být příznakem zlomeniny lebečních kostí. ZAVEDENÍ NOSNÍ TRUBIČKY: 1.Raněný musí leţet na zádech tváří vzhŧru; 2.zvlhčete trubičku sterilním lubrigačním gelem; 3.zastrčte ji do jedné z nosních dírek (přednostně do pravé) tak, aby se její koncová záruba dotýkala nosní dírky; 4.zajistěte trubičku na místě pomocí kousku lepící pásky či náplasti (NEUCPĚTE JÍ); 5.poloţte raněného do stabilizované polohy a ţádejte pro něj pomoc zdravotníka. NIKDY NEZASOUVEJTE NOSNÍ TRUBIČKU SILOU. POKUD NĚCO V ZASUNUTÍ BRÁNÍ, VYNDEJTE JÍ A POKUSTE SE JI ZASUNOUT DO DRUHÉ NOSNÍ DÍRKY. POKUD ANI TO NENÍ MOŢNÉ, ULOŢTE RANĚNÉHO DO STABILIZOVANÉ POLOHY A ŢÁDEJTE PRO NĚJ POMOC ZDRAVOTNÍKA. Podívejte se na ilustrační video zde http://www.youtube.com/watch?v=C-kc5oIZAHM&feature=related
LEKCE 6 – TÉMA 1 – OTEVŘENÉ PORANĚNÍ HRUDNÍKU Člověk má dvě plíce a kaţdá z nich je uzavřena v separátním vzduchotěsném obalu uvnitř hrudníku, kde pŧsobí podtlak. Pokud dojdu k prŧniku vzduchu, plíce začne kolabovat – úměrně mnoţství vnikajícího vzduchu, který ji stlačí. To zhoršuje schopnost raněného dýchat a zásobovat tělo dostatečným mnoţstvím kyslíku. PŘÍZNAKY... Otevřené poranění hrudníku mŧţe zpŧsobit kulka, nŧţ, šrapnel nebo jiný pronikající předmět. - mŧţete slyšet syčení a pískání - raněný vykašlává krev - raněnému vytéká z rány zpěněná krev - raněný dýchá krátce a obtíţně - hrudník raněného se nezvedá nestejnoměrně - raněný cítí bolest v hrudníku nebo pod ramenem během dýchání - ústa a rty či konečky prstŧ raněného jsou namodralé - raněný jeví příznaky šoku POKUD SI NEJSTE JISTÍ, ZDA DOŠLO K PRŦNIKU DO HRUDNÍ DUTINY, POSTUPUJTE TAK, JAKO BY K NĚMU DOŠLO! 1. Najděte vstupní a případnou výstupní ránu – rozepněte raněnému uniformu, hledejte prŧsaky krve, snaţte se ránu nahmatat rukou... pokud utrpěl více otevřených poranění hrudníku, začněte s ošetřením toho, které jste našli jako první. 2. Odkryjte okolí rány, odstraňte (odřízněte) oblečení, které ji kryje. POKUD JE ODĚV PŘICHYCEN V RÁNĚ, NEODSTRAŇUJTE HO. Očistěte okolí rány, ale NEČISTĚTE RÁNU SAMOTNOU A NEVYNDAVEJTE Z NÍ CIZÍ PŘEDMĚTY! 3. Utěsněte ránu, viz další téma této lekce...
LEKCE 6 – TÉMA 2 – UTĚSNĚNÍ OTEVŘENÉHO PORANĚNÍ HRUDNÍKU Protoţe vzduch proniká krytím a obvazy, musíte ránu na hrudníku utěsnit plastovým, celofánovým nebo jiným neporézním vzduchotěsným materiálem. Mŧţete pouţít třeba i obal, ve kterém je zabalen emergency bandage. Mŧţete také odstřihnout kus pláštěnky, fólie z pouzdra na mapu, pouţít igelitový pytlík... V ideálním případě máte ve výbavě své lékárničky komerčně vyráběné těsnění. 1. Navlečte si rukavice (pokud to dokáţete, jednou dlaní ránu překryjte a přitom provádějte následují úkony); 2. připravte si těsnící materiál (je-li to obal od emergency bandage, pak je výhoda, ţe jeho vnitřní strana je sterilní); 3. upravte těsnící materiál na poţadovanou velikost = okraje rány by měl přesahovat aspoň o 3 cm po všech stranách; 4. řekněte raněnému, ať vydechne a pak zadrţí dech / pokud je raněný v bezvědomí, vyčkejte, aţ mu poklesne hrudník – pak zakryjte ránu; 5. po přiloţení těsnění se ujistěte, ţe po celém obvodu přesahuje ránu aspoň o 3 cm, jinak by totiţ nemusel plnit svou funkci; 6. přilepte těsnící materiál po všech stranách lepicí páskou z lékárničky (v civilní pomoci se nechává spodní strana volná, aby mohla vytékat krev, tam ale lékařská pomoc přichází rychleji); 7. zajistěte raději těsnící krytí ještě pomocí obvázání hrudníku (emergency bandage). Co kdyţ je v ráně zaseknut cizí předmět, např. šrapnel? NECHTE HO TAM. Naneste kolem takového předmětu těsnící materiál – vaseline gauze. Následně předmět stabilizujte měkkým obloţením (co nejčistším improvizovaným materiálem, např. čistým oblečením) a tento zafixujte pomocí obvazu. OBVAZ NEPŘETAHUJTE PŘES VYČNÍVAJÍCÍ PŘEDMĚT, nýbrţ kolem něj. 8. Uveďte raněného do vhodné polohy = do polosedu s oporou zad je-li při vědomí, coţ mu usnadní dýchání / do stabilizované polohy (recovery position) tak, aby postiţená část hrudníku směřovala k zemi, je-li v bezvědomí, začíná být unaven nebo potřebuje-li ulevit od bolesti (tlak země na poraněnou část pŧsobí jako dlaha a tím zmírňuje bolest). Podívejte se na instruktáţní video http://www.youtube.com/watch?v=Yjdhl6yeShs V příštím tématu probereme tenzní pneumotorax...
LEKCE 6 – TÉMA 3 – TENZNÍ PNEUMOTORAX K tenznímu neboli přetlakovému pneumotoraxu dochází, pokud se hromadí v plíci vzduch, který nemá jak uniknout, protoţe otvor, kterým k jeho vniku dochází, se sám uzavírá a pŧsobí jako ventil (animace zde http://ppp.zshk.cz/vyuka/tenzni-pneumotorax.aspx). Nejen, ţe postiţená plíce kolabuje, ale je také vytlačována směrem k dalším orgánŧm – mŧţe dojít k poranění druhé plíce, srdce a tepen. Je nutné odpustit nahromaděný vzduch za pomoci dekompresní jedly (needle chest decompression). PŘÍZNAKY... - úzkost a neklid raněného - slabé nebo ţádné slyšitelné zvuky dýchání - rostoucí dýchací obtíţe doprovázené nedostatečným prokrvením organismu (modravé rty, konečky prstŧ) - rychlé a mělké dýchání - abnormálně nízký krevní tlak - chladná lepkavá pokoţka - postupná ztráta vědomí - viditelné zhoršování stavu - vyklenutí prŧdušnice jako pozdní příznak, navíc špatně pozorovatelný VYHODNOCENÍ SYMPTOMŦ MŦŢE BÝT V BOJOVÉ SITUACI SLOŢITÉ. MUSÍTE POČÍTAT S TÍM, ŢE K TENZNÍMU PNEUMOTORAXU MŦŢE DOJÍT VE VŠECH PŘÍPADECH OTEVŘENÉHO PORANĚNÍ HRUDNÍKU. PROTO PROVEĎTE DEKOMPRESI VŢDY, KDYŢ I PŘES OŠETŘENÍ (UTĚSNĚNÍ) OTEVŘENÉHO PORANĚNÍ HRUDNÍKU DOCHÁZÍ KE ZHORŠOVÁNÍ DÝCHACÍCH PROBLÉMŦ. DEKOMPRESE HRUDNÍKU... 1. Připravte si materiál: velká injekční jehla a katétr, dezinfekční (alkoholový) polštářek, lepící páska, rukavice. 2. Určení místa vpichu: prostor mezi 2. a 3. ţebrem (počítejte shora) ve střední ose poraněné strany hrudníku (téměř na této ose se nachází i bradavka). Nalezení správného místa je nutné natrénovat, postup jeho hledání uvidíte také v instruktáţním videu viz níţe.
3. Dezinfekce místa pro vpich: Potřete kŧţi polštářkem s dezinfekcí. 4. Zavedení jehly a katétru: Pevně zasuňte jehlu do kŧţe těsně nad horní částí třetího ţebra do druhého meziţebří v úhlu 90 stupňŧ (kolmo k hrudníku). Pokračujte v zasouvání jehly s katétrem aţ po její konec. Ucítíte, aţ jehla projde hrudní dutinou, uslyšíte, jak začne unikat vzduch. NEZAVÁDĚJTE JEHLU DO BRADAVKY NEBO SMĚREM K SRDCI. SPRÁVÝ SMĚR JEHLY JE DŦLEŢITÝ, ABY NEDOŠLO K PORANĚNÍ TEPEN VEDOUCÍCH PODÉL ŢEBER, PROTO JSTE BLÍŢE K 3. ŢEBRU. 5. Vyndání jehly: Vysuňte jehlu poté, co na místě upevníte katétr. Ten zŧstane na místě, aby dál zajišťoval odvod vzduchu ven. JEHLU POLOŢTE TAK, ABYSTE SE O NI NEZRANILI. POTOM JÍ BEZPEČNĚ ZLIKVIDUJTE. 6. Zajištění katétru: Pouţijte lepící pásku (náplast) k upevnění katétru ke kŧţi hrudníku. NEZAKRYJTE KONEC KATÉTRU! 7. Kontrolujte raněného: Umoţněním úniku vzduchu stlačujícího plíci by se dýchání raněného mělo rychle zlepšit. Pokud je to moţné, kontrolujte jeho stav aţ do evakuace nebo příchodu zdravotníka. Proveďte protišoková opatření. 8. Evakuace raněného: Raněný by měl být přemisťován poraněnou stranou dolŧ nebo v polosedě, pokud je při vědomí a cítí se v takové poloze lépe. Podívejte se na instruktáţní video zde http://www.youtube.com/watch?v=HbCuqpvx2EU a doplňkové video zde http://www.youtube.com/watch?v=Ngx06lA0ays
LEKCE 7 – TÉMA 1 – POLNÍ ZDRAVOTNICKÁ KARTA Field Medical Card (FMC) dd-1380 je americká karta určená k pouţití v operacích NATO, proto je popsána současně anglicky a francouzsky. Poskytuje zdravotnickému personálu provádějícímu evakuaci a později lékařskou péči základní informace o tom, jaké zranění či onemocnění voják utrpěl, jaká péče mu jiţ byla poskytnuta. Tím lze zabránit zejména předávkování léky a pochopitelně včas informovat zdravotnické zařízení o tom, jakou péči bude muset poskytnout. ZÁZNAM VYPLŇUJTE ČITELNĚ, STRUČNĚ, POUŢÍVEJTE JEN SCHVÁLENÉ ZKRATKY. POKUD NĚCO NEVÍTE, NECHTE ZÁZNAMOVÉ POLE PRÁZDNÉ. Karty jsou vydávány v uzavřeném balení po 10 setech. Kaţdý set se skládá z karty a její samopropisovací kopie, šňŧrky (drátku) k jejímu připevnění a ochranného listu mezi originálem a kopií. Přední strana karty má záznamová pole pro identifikaci raněného, popis jeho zranění či onemocnění a poskytnutého ošetření. Kartu obvykle vyplňuje zdravotník. Pokud není přítomen nebo pokud tak určí, vyplní kartu Combat Lifesaver. Proto je balení FMC součástí také lékárny Combat Lifesavera. POUŢITÍ FIELD MEDICAL CARD: 1. Vyjměte ochranný list, aby se záznamy mohly propsat z originální karty na kopii; 2. vyplňte primární informace = bloky 1, 3, 4, 9 a 11; 3. vyplňte sekundární informace = bloky 2, 5, 6, 7, 8 a 10 na přední straně. Bloky 12, 13, 14, 15, 16 a 17 jsou vyplňovány aţ ve zdravotnickém zařízení (popř. polní stanici první pomoci).
LEKCE 7 – TÉMA 2 – PRIMÁRNÍ INFORMACE VE FIELD MEDICAL CARD BLOK 1 Informace mohou být získány při hovoru se zraněným, z jeho identifikačních známek, z uniformy, případně od jeho kolegŧ. Vyplňte pokud moţno následující poloţky: LAST NAME, FIRST NAME / NOM ET PRENOM = příjmení, jméno = Novák, Jan RANK / GRADE = hodnost = sgt., cpt., apod.
U pohlaví zakrouţkujte MALE / HOMME = muţ, nebo FEMALE / FEMME = ţena SSN / NUMERO MATRICULE = číslo sociálního pojištění u US vojákŧ (social security number) nebo sluţební číslo u vojákŧ zahraničních armád nebo ponechat prázdné u civilistŧ SPECIALTY CODE / GPM = u US vojákŧ MOS (military occupation specialty) (u nás se tomu blíţí ČVO = číslo vojenské odbornosti) – více viz speciální příspěvek o povolených zkratkách RELIGION / RELIGION = víra = katolík, muslim apod. BLOK 3 1. Udělejte kříţek (zleva) u obecného druhu zranění či onemocnění... BC / BC = battle causalty = trauma (postřelení, amputace apod.) NBC / NBC = nuclear, biological, chemical = zasaţení radioaktivní, biologickou nebo chemickou zbraní DISEASE / MALADIE = pokud je voják nemocný a nespadá do zbylých kategorií PSYCH / PSYCH = psychické problémy (např. bojový stres) 2. V poli INJURY / BLESSURE vyznačte (nejlépe jako X) na obrázku lidského těla (zepředu a zezadu) místa, kde voják utrpěl zranění. Ujistěte se, ţe byl raněný zkontrolován pro vstupní i výstupní rány. 3. Vyberte typ poranění v boxu s následující nabídkou... AIRWAY / TRACHEE = dýchací cesty HEAD / TETE = hlava WOUND / BLESSURE = hrudník NECK/BACK INJURY / BLESSURE AU COU/AU DOS = krk či záda BURN / BRULURE = popáleniny AMPUTATION / AMPUTATION = amputace STRESS / TENSION = napětí OTHER (specify) / AUTRE (specifier) = jiné, popište! BLOK 4 Udělejte kříţek (zleva) u míry vědomí podle škály AVPU = LEVEL OF CONCIOUSNESS / NIVEAU DE CONSCIENCE ALERT / ALERTE = plně při vědomí VERBAL RESPONSE / REPONSE VERBALE = komunikující PAIN RESPONSE /REPONSE A LA DOULER = reagující na bolest UNRESPONSIVE / SANS REPONSE = bezvědomí BLOK 9 Stručně popište poskytnuté ošetření, vývoj zdravotního stavu, podané léky, případné alergické projevy či alergie nahlášené pacientem, podání látek proti zasaţení nukleárními, biologickými či chemickými zbraněmi (protijedy). Pouţívejte jen povolené zkratky!!! TREATMENT/OBSERVATIONS/CURRENT MEDICATIONS/ALLERGIES/ NBC (ANTIDOTE) / TRAITEMENT/OBSERVATIONS/PRESENTE MEDICATION/ALLERGIES/ANTIDOTES BLOK 11 Napište své nacionále. Tak se lékař ve zdravotnickém zařízení dozví, kdo raněného ošetřil. V poli pro tento zápis ale ponechte místo, aby pak mohl lékař připojit svŧj podpis. TO PLATÍ, POKUD VE VAŠÍ PŘÍTOMNOST NENÍ POLNÍ ZDRAVOTNÍK – v takovém případě by uvedl své nacionále on. PROVIDER/UNIT / OFFICIER/UNITE = poskytovatel péče a jeho jednotka DATE / DATE = datum – TOTO COMBAT LIFESAVER NEVYPLŇUJE!!!
LEKCE 7 – TÉMA 3 – SEKUNDÁRNÍ INFORMACE VE FIELD MEDICAL CARD BLOK 2 1. Vyplňte jednotku raněného – UNIT / UNITE; 2. vyplňte zemi, ze které raněný pochází – NATIONALITY / NATIONALITÉ; 3. zakrouţkujte typ vojska, k němuţ raněný náleţí – FORCE / ELEMENT: A / T = Army = pozemní síly AF / A = Air Force = vzdušné síly N / M = Navy = námořnictvo MC / M = Marine Corps = námořní pěchota
BLOK 5 1. Zapište tepovou frekvenci raněného (tepŧ za minutu) – PULSE / POULS; 2. napište čas, kdy byl pulz měřen (ve 24 hodinovém cyklu) – TIME / HEURE. BLOK 6 1. Zakříţkujte, zda bylo nasazeno škrtidlo – TOURNIQUET / GARROT; 2. pokud ano, napište případný čas jeho nasazení – TIME / HEURE a připojte i datum ve formátu YY/MM/DD = rok/měsíc/den, např. 12/01/07 = 7. ledna 2012. BLOK 7 1. Zakříţkujte, zda byl raněnému podán morfin – MORPHINE / MORPHINE; 2. pokud ano, zapište dávku – DOSE, čas podání – TIME / HEURE a datum ve formátu YY/MM/DD. BLOK 8 1. Pokud byla raněnému podána nitroţilní infuze – IV / IV – zapište čas – TIME / HEURE a datum ve formátu YY/MM/DD. BLOK 10 Zaškrtněte (zleva), jak bylo s raněným naloţeno – DISPOSITION. RETURNED TO DUTY / RETOUR A L´UNITE = navrácený do sluţby (k jednotce) EVACUATED / EVACUE = evakuovaný DECEASED / DECEDE = zesnulý A napište čas, kdy se tak stalo - TIME / HEURE = čas
LEKCE 7 – TÉMA 4 – DRUHÁ STRANA FIELD MEDICAL CARD Druhá strana je vyplňována aţ poté, co se raněný dostane do zdravotnického zařízení. Tuto část vyplňuje zdravotník či lékař. Pro ucelenější představu se ale seznámíme i s obsahem rubu karty. BLOK 12 Datum a čas příjezdu raněného do zdravotnického zařízení – REASSESSMENT. Zapisují se sem také vitální znaky raněného při příjezdu: BP / PS = blood pressure = krevní tlak PULSE / POULS = tepová frekvence RESP / RESP = respirace
BLOK 13 Další zdravotní záznamy: CLINICAL COMMENTS/DIAGNOSIS / L´INFORMATION MEDICALE/DIAGNOSTIOUES = klinické nálezy, diagnózy BLOK 14 Zadané pokyny, léčebné úkony: ORDERS/ANTIBIOTICS (specify)/TETANUS/IV FLUIDS / DIRECTIVES MEDICALES/ANTIBIOTIQUES (specifier)/TETANOS/IV FLUIDE = pokyny lékaře, antibiotika a jejich typ, protitetanová injekce, nitroţilní roztok BLOK 15 Podpis a data zdravotníka či lékaře poskytujícího péči při převzetí raněného do zdravotnického zařízení – PROVIDER / OFFICIER MEDICALE BLOK 16 Dispozice raněného vojáka po ošetření ve zdravotnickém zařízení - DISPOSITION: RETURNED TO DUTY / RETOUR A L´UNITE = navrácený k jednotce EVACUATED / EVACUE = evakuovaný DECEASED / DECEDE = zesnulý BLOK 17 Zapisuje vojenský kaplan, pokud vojákovi poskytl sluţbu.
LEKCE 7 – TÉMA 5 – UMÍSTĚNÍ/PŘIPEVNĚNÍ FIELD MEDICAL CARD Kdyţ dokončíte vyplňování FMC, vyjměte její originál z bloku. Dávejte pozor, abyste nevytrhli omylem i propsanou kopii!!! Zkontrolujte ještě jednou jméno, hodnost a číslo soc. pojištění či sluţební. Pokud po ošetření vracíte raněného zpět do sluţby k jednotce (RETURNED TO DUTY), ponechte si v bloku i originál karty. Kopie (pro evakuované či zesnulé) a originály s kopiemi (pro ošetřené a navrácené) si Combat Lifesaver ponechává pro vyplnění pozdějšího hlášení a poslouţí také jako součást sluţebních záznamŧ raněného/nemocného vojáka. K připevnění karty na oděv raněného vojáka slouţí přiloţený provázek/drátek. Provlečte jej horní knoflíkovou dírkou na blŧze a zajistěte. Karta musí být viditelná na první pohled. Nezastrkujte ji, ani její část, pod blŧzu či deku!!! Zdravotník nebo lékař pouţije zaznamenané informace k dalšímu ošetření vojáka a doplní na kartu další záznamy. Kopie vyplněných kart ponechte v bloku a vraťte do svého batohu. Nijak s nimi dál nemanipulujte, dokud k tomu nebudete vyzváni.
LEKCE7 – TEMA 6 - TACTICAL COMBAT CASUALTY CARE CARD (TCCC Card) Stávalo se, ţe počáteční péče o většinu raněných na bojišti nebyla před jejich evakuací řádně zadokumentována. Field medical card (FMC) (zde na facebooku představené minulý týden) jsou totiţ mnoha ohledech zastaralé a především sloţité na vyplnění. Ne všechny informace, které se do nich mají zapsat, jsou pro další péči o raněného nezbytné. Proto byl vyvinut nový typ záznamových karet s označením DA Form 7656, které lépe odpovídají potřebám taktické bojové péče o raněné (TCCC) a jejich formát je jednodušší. Kaţdý voják by si měl svou vlastní kartu nosit v lékárničce (IFAKu – Improved First Aid Kit), přičemţ svoje jméno, zařazení k jednotce a případné alergie vyplní dopředu sám. Pokud moţno by se k vyplňování měl pouţívat nesmazatelný fix. Vyplněná karta se připevňuje na levý rukáv nebo levou kalhotovou kapsu raněného.
LEKCE 7 – TÉMA 7 - VYPLNĚNÍ STRANY 1 TCCC CARD 1. Casualty´s Name (Name/Unit) = příjmení, jméno, jednotka (mělo by být předvyplněno) 2. Allergies = alergické reakce na léky (mělo by být předvyplněno) 3. Date-Time Group (DGT) = píše se datum a čas zahájení ošetřování raněného 4. Cause of injury = příčina zranění se vybere zakrouţkováním z moţností „friendly“, „unknow“ nebo „NBC“ („známá“, „neznámá“, „nukleární-biologické-chemické zbraně“) 5. Type of injury = typ zranění se vybere zakrouţkováním z moţností „gunshot wound GSW“, „blast“, „motor vehikle akcident (MVA)“, „other“ („střelné zranění“, „výbuch“, „autonehoda“, „jiné“)… pokud jiný typ, popište ho 6. Time Tourniquet Applied (TQ Time) = čas nasazení škrtidla 7. Location of wound(s) = místa zranění vyznačte kříţkem (X) na obrázku těla, zepředu i zezadu Pozn.: Na obrázcích těl jsou v rŧzných partiích zapsána čísla. Ta slouţí jako pomŧcka při odhadu míry zasaţení těla popáleninami. Vycházejí z „pravidla devíti“.
8. Vital signs = ţivotní funkce – karta obsahuje tabulku pro zaznamenání ţivotních funkcí a míry vědomí, a to ve čtyřech sloupcích pro 4 měření opakovaná v prŧběhu času (pokud nevystačí, dokreslete tabulku na zadní straně karty) - time = čas - level of consciousness = úroveň vědomí na škále AVPU (A = alert, V = verbal, P = pain, U = unresponsive) - pulse = pulz - resp. = respiration rate = dechová frekvence (počet úplných nádechŧ+výdechŧ za minutu) - BP = blood pressure = krevní tlak (systolický/diastolický, např. 120/80)
LEKCE 7 – TÉMA 8 - VYPLNĚNÍ STRANY 2 TCCC CARD 1. Airway interventions (Line A) = zásah do dýchacích cest - zakrouţkujte nejvíce odpovídající moţnost… - intact = neporušený – pokud nebyl ţádný zásah do dýchacích cest raněného nutný - adjunct = podpořený – pokud byla aplikována např. nasopharyngeální trubice (NPA), toto ještě rozveďte ve spodní části karty v políčku OTHER = další - cric. = cricothyrotomy – snazší obdoba tracheotomie - intubated = intubovaný (zasunutí endotrachiální trubice), toto ještě rozveďte ve spodní části karty v políčku OTHER = jiný 2. Breathing interventions (Line B) = zásahy do dýchání – zakrouţkujte nejvíce odpovídající moţnost… - chest seal = utěsnění otevřeného poranění hrudníku za pomoci komerční chlopně - needleD = provedení needle chest decompression – punkce hrudníku - chest tube = drenáţ hrudníku 3. Bleeding control measures (Line C) = poznatky o kontrole krvácení – mŧţete zakrouţkovat více moţností a dodatečné informace napsat do políčka OTHER = další -
TQ = pokud bylo aplikováno škrtidlo (zkontrolujte, zda jste zapsali čas aplikace na straně 1) hemostatik = pokud bylo aplikováno hemostatikum, např. combat gauze packed = pokud byl do rány aplikován materiál jako běţná gáza pressure Dx = pokud bylo aplikováno tlakové krytí (pressure dressing)
4. Fluids administered = podané roztoky
- metoda pouţitá k podání roztokŧ – zakrouţkujte IV pro intravenózní (do ţíly) nebo IO pro intraosseózní (do kosti) - zakrouţkujte typ podaného roztoku – NS = normal saline = fyziologický roztok / LR = lactated Ringer injection = Ringerovo vstřikování / Hextend = Hextend roztok - do políčka OTHER (jiné) zapište, pokud byl aplikován jiný roztok jako například krevní konzerva nebo dextróza - zakrouţkujte mnoţství podaného roztoku – pro NS a LR 500, 1000 či 1500 mililitrŧ, pro Hextend 500 nebo 1000 ml, pro jiné roztoky zapište dávku do políčka OTHER (jiné) 5. Drugs = léky - pain = zapište typ, dávku a zpŧsob podání lékŧ proti bolesti - ABX = zapište typ, dávku a zpŧsob podání antibiotik - OTHER = zapište typ, dávku a zpŧsob podání jiných lékŧ 6. Notes = dŧleţité poznámky, pozorování 7. Signature = podpis – je-li přítomen combat medic, podepíše kartu on, pokud na místě jste pouze jako combat lifesaver, napište své jméno a hodnost do řádku „First Responder´s Name“.
LEKCE 7 – TÉMA 9 – POVOLENÉ ZKRATKY PRO ZÁPIS DO FIELD MEDICAL CARD A TCCC I. Medicínské zkratky vhodné do TCCC card Abr W = abraded wound = poranění s abrazemi (abraze = odření, obroušení) Cont W = contused wound = zhmoţděniny FC = fracture (compound) open = otevřené zlomeniny FCC = fracture (compound) open comminuted = otevřené tříštivé zlomeniny FS = fracture simple (closed) = prosté zlomeniny GSW = gunshot wound = střelné poranění LW = lacerated wound = trţné rány MW = multiple wounds = vícečetná poranění Pen W = penetrating wound = pronikající poranění (penetrace = proniknutí) Perf W = perforating wound = perforující poranění (perforace = protrţení, prasknutí) SV = severe = těţký, závaţný SL = slight = nepatrný, nezávaţný II. Jiné zkratky vhodné do TCCC card - MOS = military occupation specialty Military Occupation Specialty Code (MOSC) je US systém, který určuje vojenskou hodnost, zařazení k vojsku, odbornost a zkušenost. Blíţí se českému číslu vojenské odbornosti (ČVO), v US armádě se systémy liší pro pěchotu, námořnictvo,
letectvo a námořní pěchotu. MOSC má devět znakŧ, přičemţ první tři tvoří MOS. MOS: Prvním parametrem je typ vojska a vyjádřený čísly, např. 11 pro pěchotu. Následuje písmeno pro vojenskou odbornost, např. B pro střelce. MOS 11B tedy čteme jako střelec pěchoty. Pokud by to ale byl střelec námořní pěchoty, bude kvŧli odlišnostem v systému vypadat jeho kód MOS 0311. MOSC: Čtvrtým znakem je označena zkušenost vojáka, kdy 0 znamená ve výcviku, 1 private, specialist, corporal, 2 sergeant, 3 staff sergeant, 4 sergeant first class, 5 master sergeant, first sergeant, sergeant major, command sergeant major. Následují pátý aţ osmý parametr, které dále specifikují odbornost a funkci vojáka.
LEKCE 8 – TÉMA 1 – PŘIVOLÁNÍ MEDEVAC MEDEVAC (medical evacuation) je včasný a účinný přesun raněného z bojiště nebo jiné lokality do zdravotnického zařízení (MTF = medical treatment facility) za nepřetrţitého poskytování péče zdravotnickým personálem (combat medics). Zdravotnická evakuace začíná okamţikem, kdy si zdravotnický personál raněného převezme. Combat lifesaver pro zraněného mŧţe takovou evakuaci vyţádat, ať jiţ pozemní nebo leteckou ambulancí. ŢÁDOST O MEDEVAC Postupy pro vyţádání MEDEVAC jsou standardizovány. Stejný postup se pouţívá pro pozemní i leteckou ambulanci. Informace podaná v rámci ţádosti o MEDEVAC pomáhá zdravotnickým jednotkám správně vyhodnotit priority a zajistit plynulost a efektivní vyuţití zdravotnických zdrojŧ. Historickým a dodnes přetrvávajícím problémem je tendence těch, kdo přivolávají MEDEVAC, klasifikovat zranění jako závaţnější, neţ ve skutečnosti jsou. Přitom správné roztřídění raněných je nezbytným předpokladem toho, aby se jako první podařilo přepravit do nemocnice nejváţněji raněné. I proto byly vyvinuty jednotné standardy. Vyuţívá se speciální devítibodový formát… Místo slovního popisu, jaký typ informace je právě podáván, se udává jen číslo daného bodu (line 1, line 2, … line 9). Ještě neţ na místo vyrazí ambulance, musí být nahlášeny body 1 aţ 5 (ideálně 1 aţ 9), za specifických okolností lze body 6 aţ 9 komunikovat s posádkou ambulance aţ v prŧběhu jejího přiblíţení.
LEKCE 8 – TÉMA 2 – ZÁKLADNÍ INFO PRO AMBULANCI MEDEVAC
INFORMACE PODLE BODŦ 1-5 PRO PŘIVOLÁNÍ MEDEVAC Line 1: Location of Pickup = místo naloţení raněného S vyuţitím mapy je třeba zadat souřadnice (8 čísel), kde má být raněný naloţen do ambulance. Line 2: Radio Frequency, Call Sign and Suffix = radiová frekvence, volací znak, přípona Tato informace je dŧleţitá proto, aby se s jednotkou mohla později spojit posádka ambulance. Line 3: Numer of Casualties by Precedence = počet raněných podle přednosti Na základě aktuálního vyhodnocení stavu raněných je třeba sdělit, kolik jich patří do té či oné přednostní kategorie (viz níţe), aby bylo moţné vyhodnotit, kam poslat ambulance přednostně, je-li na ně v jeden okamţik více poţadavkŧ. Kategorie raněných: a) Urgent = urgentní - raněný potřebující pohotovostní lékařskou péči by měl být evakuován do dvou hodin, aby mu byl zachráněn ţivot, končetina nebo zrak nechirurgickou metodou (např. se zánětem mozkových blan, poleptáním oka) b) Urgent Surgical = chirurgicky urgentní – raněný potřebující pohotovostní lékařskou péči by měl být evakuován do dvou hodin k nejbliţší chirurgické jednotce (např. s akutním zánětem slepého střeva nebo zraněním, které si vyţádá chirurgický zákrok) c) Priority = prioritní – nemocný nebo raněný voják potřebující lékařské ošetření by měl být evakuován do čtyři hodin, rovněţ tak raněný, uţ něhoţ lze předpokládat zhoršení zdravotního stavu na stupeň urgentní. d) Routine = rutinní – nemocný nebo raněný voják, kterého by měl ošetřit lékař, avšak nepředpokládá se výrazné zhoršení zdravotního stavu, by měl být evakuován do 24 hodin. c) Convenient = osoba evakuovaná kvŧli pohodlí, nikoli nutnosti Line 4: Special Equipment Required = poţadavky na speciální vybavení Na základě aktuálního vyhodnocení stavu raněných je třeba odhadnout, jaké speciální vybavení je třeba naloţit do ambulance (např. závěs, pokud vrtulník nemŧţe přistát a musí raněného vytáhnout, nebo plicní ventilátor apod.). Line 5: Numer of Casualties by Type = počty raněných dle typu Na základě aktuálního vyhodnocení stavu raněných odhadněte, kolik z nich je třeba přepravovat na nosítkách a kolik vsedě, aby mohl být vnitřní prostor ambulance předem vhodně uspořádán.
LEKCE 8 – TÉMA 3 – DODATEČNÉ INFO PRO AMBULANCI MEDEVAC Line 6: Security of Pickup Site = bezpečnost místa naloţení Určuje se v těchto kategoriích: a) No enemy troops in area = v oblasti nejsou nepřátelští vojáci b) Possibly enemy troops in area; approach with caution = moţný výskyt nepřátel v oblasti; přibliţujte se s opatrností c) Enemy troops in area, approach with caution = v oblasti jsou nepřátelští vojáci, přibliţujte se s opatrností d) Enemy troops in area; armed escort required = v oblasti jsou nepřátelští vojáci, poţadován ozbrojený doprovod V mírových podmínkách se Line 6 v tomto dělení nepouţívá (byla by bezpředmětná) a místo ní se hlásí počty vojákŧ s rŧzným typem zranění či nemoci (např. dva postřelení, jeden se zlomeninou, jeden s horečkou). Line 7: Metod of Marking Pickup Site = zpŧsob vyznačení místa naloţení Sděluje, jak bude místo označeno pro identifikaci posádkou ambulance, zejména jedná-li se o ambulanci leteckou. Záleţí na okolní situaci a dostupných materiálech, nejčastějšími zpŧsoby jsou: signalizační panely, pyrotechnické signály, kouřové signály, signální osoby, rozprostřené kusy látky (padáku), symboly z větví stromŧ, kouskŧ dřeva či kamení, signální nebo jiná světla, oheň. Pozor! Konkrétní detaily značení místa naloţení se nesdělují zbytečně brzy, ale aţ po maximálním přiblíţení ambulance, tak aby je neodposlechl nepřítel. I poté se vyčká, aţ posádka ambulance do vysílačky sdělí, jaký signál vidí (např. červený kouř) a člen jednotky potvrdí nebo vyvrátí, ţe jde o navádějící signál. Line 8: Casualty Nationality and Status = národnost a status raněného Na základě komunikace s raněným nebo jeho ohledání se nahlásí, zda jde o vojáka či civilistu a jaké národnosti, aby se dalo předem určit, do jakého zdravotnického zařízení má být přepraven, zda je třeba stráţ (např. u zajatce) apod. Kategorie v US jsou tyto: United States (U.S.) military
U.S. civilian Military other than U.S. military Civilian other than U.S. civilian Enemy prisoner of war (EPW) Line 9: Nuclear, Biological and Chemical Contamination = NBC Ve válečných operacích je třeba hlásit, zda došlo k zasaţení raněných nebo prostoru NBC. Pokud k ţádnému výskytu NBC nedošlo, není třeba Line 9 hlásit. V mírových podmínkách se Line 9 k tomuto účelu nepouţívá a místo ní se hlásí popis terénu (např. rovinatý, zalesněný). Tak lze ambulanci pomoci najít vhodnou přístupovou cestu k místu naloţení.
LEKCE 8 – TÉMA 4 – PRAVIDLA PRO RADIOVOU KOMUNIKACI MEDEVAC Ve válečné operaci musí být pouţívány pouze kódy. Ty lze dohledat v SOI – Signal Operating Instruction nebo ANCD – Automated Net Control Device. ZÁKLADNÍ PRAVIDLA RADIOVÉ KOMUNIKACE 1) Komunikace není zahájena, dokud k tomu nevydá pokyn autorizovaná osoba (velitel). 2) Je přísně zakázáno: - porušení rádiového klidu - neoficiální (neformální) komunikace mezi operátory - přenos na řídící síti bez povolení - zbytečné přelaďování a testování frekvencí - sdělování osobního znaku nebo jména - neautorizované pouţití běţného jazyka - vyuţití jiných neţ autorizovaných slov (viz tabulka) - nahrazování operačních signálŧ běţnými slovy - spojování tajných volacích znakŧ a skupin s jejich netajnými verzemi - sprosté a obscénní výrazy K volacím znakŧm… Volací znaky slouţí k identifikaci komunikačního zařízení, velitele nebo jednotky. Existují ve dvou verzích – kompletní volací znaky a zkrácené. Kompletní se skládají z písmena, čísla, písmena a přípony. Pouţívají se ke vstupu do sítě, která není běţně uţívána, nebo na poţádání jiné stanice v síti. Zkrácené znaky se pouţívají ve zbylých případech a vynechávají příponu (např. místo A2D28 jen D28). Pokud není pochyb, kteří operátoři jsou na síti, není nutné volací znaky pouţívat. Aby se předešlo nedorozumění a chybám v hlasové komunikaci, byly vyvinuty speciální techniky pro vyslovování písmen a číslic... FONETICKÁ ABECEDA:
Alpha (alfa), Bravo (bravo), Charlie (čárlí), Delta (delta), Echo (eko), Foxtrot (fokstrot), Golf (golf), Hotel (houtel), India (india), Juliett (dţuliet), Kilo (kilou), Lima (líma), Mike (majk), November (novembr), Oscar (oskar), Papa (pápá), Quebec (kebek), Romeo (roumiou), Sierra (sijera), Tango (tangou), Uniform (juniform), Victor (viktor), Whiskey (visky), X-ray (iksrej), Yankee (jenký), Zulu (zŧlŧ). ČÍSLICE: čtou se jednotlivě – např.: 2500 = two five zero zero, nebo takto: 16000 = one six thousand
LEKCE 8 – TÉMA 5 – RADIOVÁ ŽÁDOST O MEDEVAC, KÓDY Před zahájením radiového spojení posbírejte všechny podstatné informace, které budete sdělovat. Je moţné zapsat je na formulář (vis samostatný dříve publikovaný obrázek). 1. Zahájení volání: „I have a MEDEVAC request. Over.“ Vyčkejte 3 sekundy a pokud není navázáno spojení, ţádost opakujte. 2. Nahlaste informace pro Line 1 aţ Line 9 (v případě potíţí alespoň Line 1 aţ Line 5). 3. Ukončete „over“ a vyčkejte na potvrzení. 4. Zkontrolujte frekvenci, musíte být na té, kterou jste sdělili v Line 2 pro komunikaci s přibliţující se ambulancí. 5. Připravte místo naloţení. KÓDY LINE 3 AŢ 9: Line 3 – Number of Casualties by Precedence A = urgent = evakuace do 2 hodin B = urgent surgical = evakuace do 2 hodin C = priority = evakuace do 4 hodin D = routine = evakuace do 24 hodin E = convenience = evakuace není nezbytná Například ţádáte MEDEVAC pro 2 chirurgicky urgentní a jednoho prioritního raněného. Pak voláte: „Two Bravo, break, one Charlie.“ „Break“ pomŧţe zdŧraznit, ţe přecházíte z jedné kategorie na druhou. Line 4 – Special Equipment Required A = none B = hoist
C = extraction equipment D = ventilator Line 5 – Number of Casualties by Type L = litter = leţící (na nosítkách) A = ambulatory (sedící) Pokud potřebujete přepravit oba typy raněných, opět oddělte hlášení „break“. Line 6 = Security of Pick-up Site N = no enemy troops in area P = possible enemy troops in area, approach with caution E = enemy troops in area, approach with caution X = enemy troops in area, armed escort required Line 7 – Methods of Marking Picku Site A = panels B = pyrotechnic signal C = smoke signal D = none E = other Line 8 – Casualty Nationality and Status A = Military, US B = Civilian US C = military, non US D = civilian, non US E = enemy prisoner of war Zde se počty raněných v jednotlivých kategoriích nesdělují. Line 9 – NBC Contamination N = nuclear B = biological C = chemical Line 9 nehlaste, pokud kontaminace není přítomna.
LEKCE 8 – TÉMA 6 – RADIOVÁ ŽÁDOST O MEDEVAC – PROCEDURÁLNÍ SLOVA, UKÁZKOVÝ PŘÍKLAD PROCEDURÁLNÍ SLOVA V AJ RADIOVÉ KOMUNIKACI ALL AFTER, WORD AFTER = sdělovaná informace se týká následujícího (všeho, slova) ALL BEFORE, WORD BEFORE = sdělení se týká předcházejícího BREAK = oddělení části sdělení od předešlé (jako v telegramu STOP) CALL SIGN = skupiny písmen a číslic, která následuje, je volacím znakem CORRECT = co bylo sděleno, je správně CORRECTION = došlo k chybě (přeřeknutí), následují chybné slovo znovu jiţ správně DISREGARD THIS TRANSMISSION-OUT = spojení je vadné, ignorujte je (neruší sdělení, která jiţ byla kompletně přenesena a porozuměna dříve). FIGURES = následují číslice. FROM = následuje určení autora sdělované informace. I READ BACK = následuje moje odpověď – zopakování vašich instrukcí I SAY AGAIN = opakuji I SPELL = následující slovo vyhláskuji OUT = konec spojení, není očekávána/ţádána odpověď OVER = konec sdělení, očekávám odpověď READ BACK = opakujte přesně, co jste slyšel v předešlé části sdělení RELAY = předejte ihned toto sdělení adresátŧm ROGER = rozumím, obdrţel jsem vaše předchozí sdělení správně SAY AGAIN = zopakujte sdělení SILENCE SILENCE SILENCE = okamţitě ukončete spojení, rádiový klid THI IS = toto je stanice, z níţ následuje sdělení TIME = následovat bude sdělení času či data TO = následuje sdělení adresáta předávané informace VERIFY = ověřte celé sdělení a zašlete správnou verzi WAIT = počkejte, musím udělat pauzu na pár sekund WAIT-OUT = musím udělat pauzu na déle neţ několik sekund WILCO = porozuměl jsem vašemu vzkazu a odpovím (je více neţ ROGER) WRONG = vaše minulé sdělení bylo chybné, správná verze je...
Nepouţívejte dvě procedurální slova za sebou. Pokud např. řeknete ROGER, neříkejte navíc ještě WILCO. PŘEDSTAVTE SI, ŢE JSTE OPERÁTOREM MEDEVAC. PŘELOŢÍTE SI RYCHLE, CO SE PO VÁS ŢÁDÁ? O1: Foxtrot three delta eight one, THIS IS quebec seven zulu nine four. I have a MEDEVAC request. Over. O2: Quebec seven zulu nine four, THIS IS foxtrot three delta eight one. Send your request. OVER. O1: Foxtrot three delta eight one, THIS IS quebec seven zulu nine four. Line one letters included, golf, hotel, one, three, three, four, four, one, two, six. Line two, foxtrot, mike, three, eight, five, zero. Quebec seven zulu nine four. Line three, one alpha, BREAK, one charlie. Line four, delta. Line five, one lima, BREAK, one alpha. Line six, papa. Line seven, charlie. Line eight, alpha. OVER. O2: Quebec seven zulu nine four, THIS IS foxtrot three delta eight one. ROGER. OUT.
LEKCE 9 – TÉMA 1 – TAKTICKÝ PŘESUN RANĚNÉHO POD PALBOU Přesunout raněného do bezpečí je dŧleţitou součástí poskytované péče na bojišti. Jedním z klíčových konceptŧ taktické bojové péče o raněné je zamezení vzniku dalších zranění (ať raněného nebo jeho zachránce). Promyšlení a příprava záchranného plánu v bojové situaci (care under fire) obvykle předchází samotnému poskytnutí ošetření. Combat lifesaver a raněný se musejí dostat mimo nepřátelskou palbu, aby bylo moţné rozvinout předlékařskou péči. Dokud jste pod palbou, pak pokud to situace umoţňuje, kontrolujte ţivot ohroţující krvácení nasazením škrtidla. Pak se rychle s raněným přesuňte na místo, kde mŧţete bezpečně poskytovat další pomoc. To znamená na místo za rohem či přírodním valem, v budově, zkrátka kdekoli, kde jste mimo efektivní palbu nepřítele. Příprava plánu na přesun raněného musí být komplexní a vyrovnat se s několika problémy. Scénáře evakuace musí odpovídat typu terénu a okolním podmínkám. Do plánu je třeba zahrnout taktickou situaci, úkoly dané mise, dostupné lidské síly a vybavení. Vţdy proto musíte zachovat tři cíle: ošetřit raněného, zabránit dodatečným zraněním, splnit misi. Dobrá léčba mŧţe být špatnou taktikou. Combat lifesaver musí vědět, co dělat a kdy to dělat. Brilantní zdravotnický zásah poskytnutý ve špatný čas na špatném místě mŧţe zapříčinit další zranění. Ranění v zastavěných oblastech by měli být na bezpečné místo přesunuti co nejrychleji, teprve pak ošetřováni. Dŧvodem, proč spěchat, je hojný výskyt nepřátelských odstřelovačŧ. Otevřená prostranství naproti tomu patrně nepřátelé sledují a monitorují, ačkoli je třeba nemají na dostřel, je tedy třeba jim pozorování a vyhodnocení dění znesnadnit např. pouţitím dýmovnice,. Poloţte si tyto otázky: Kdo je zodpovědný za vyhledání raněného? Jaký výcvik a vybavení k vyzvednutí raněného jsou nutné a jaký dŧraz je na ně třeba klást? Jaké techniky přesunutí raněného jsou optimální vzhledem k povaze mise a terénu?
LEKCE 9 – TÉMA 2 – VOLBA TECHNIKY PŘESUNU RANĚNÉHO Moderní voják nosí balistickou ochranu, zbraně, munici, vodu, komunikační zařízení a mnoho dalšího rozličného vybavení. Tato výbava významně zvyšuje hmotnost vojáka, a to o desítky kilogramŧ. Proto se přesun raněného stává problematickým. Mŧţeme hovořit o 4 hlavních typech technik přesunu raněného: 1. Individuální techniky pohybu 2. Taţení 3. Manuální nesení (jednou nebo dvěma osobami) 4. Nesení na nosítkách Historicky nejrozšířenější byl pochopitelně odnos raněného jedním nebo dvěma jeho spolubojovníky. To dnes mŧţe být kvŧli vyšší hmotnosti problematické. Je proto třeba zcela změnit filosofii přesunu raněných na bojišti. STARÁ DOBRÁ FYZIKA => NOVÁ FILOSOFIE PŘESUNU Kdyţ budete přemýšlet o přesunu těţkých objektŧ – zde raněného, vzpomeňte si na fyziku ze základní školy. a) První a druhý Newtonŧv zákon: Těleso zŧstává v klidu nebo pohybu rovnoměrném přímočarém, není-li nuceno vnějšími silami tento stav změnit. Vztah mezi hmotností objektu (m), jeho zrychlením (a) a pŧsobící silou (F) vyjádříme jako F = m.a, přičemţ síla a zrychlení jsou vektory a v této rovnici pŧsobí ve stejném směru. b) Třetí Newtonŧv zákon: Proti kaţdé akci vţdy pŧsobí stejná opoziční reakce. Čili čím těţší objekt, tím těţší je rozhýbat jej.
LEKCE 9 – TÉMA 3 – INDIVIDUÁLNÍ TECHNIKY POHYBU Individuálními technikami pohybu (individual movement techniques) nazýváme zpŧsoby, kterými se raněný sám dostane do úkrytu. Pokud je toho raněný schopen, měl by se v první řadě sám pokusit změnit svoji pozici – odplazením, chŧzí po čtyřech, odválením se pryč nebo přeběhnutím. Pokud je navíc schopen poskytnout si sám první pomoc (self-aid), je tím situace výrazně usnadněna. Nehrozí zranění dalších vojákŧ a tito se všichni mohou dál věnovat opětování palby, a to včetně combat lifesavera – ten se případně mŧţe věnovat váţněji zraněním.
LEKCE 9 – TÉMA 4 – ODTAŽENÍ Odtaţení (drags) je technikou vhodnou ke změně pozice raněného na krátkou vzdálenost. Výhodou je, ţe raněný zŧstává nízko při zemi, mŧţe pouţívat svou zbraň a rovněţ combat lifesaver je schopen během přesunu dál manipulovat se zbraní. Nevzniká zde prodlení při snaze zvednout těţkého raněného. One-Person Drag = taţení jednou osobou – niţší profil má i zachránce (je ve dřepu), nevýhodou je vysoká náročnost na fyzickou sílu a pomalejší pohyb Two-Person Drag = taţení dvěma osobami – umoţňuje rychlý pohyb s vynaloţením menší energie, ale vystavuje riziku dva zachránce, navíc s vyšším profilem Obecně tedy problémy manuálních technik taţení spočívají v tom, ţe... … jsou vhodné jen pro velmi krátké vzdálenosti, … jsou fyzicky náročné, a to tím více, čím se zachránce snaţí zachovat nízký profil, … v neposlední řadě ne vţdy je snadné nalézt místo (část výstroje), kde raněného uchopit. S posledním problémem dnes pomáhá celá řada komerčně dostupných pomŧcek... Dragon Harness = „dračí postroj“ - postroj, který voják nosí pod taktickou (balistickou) vestou, přičemţ obepíná trup a má dvě rukojeti, které jsou srolované za vojákovým krkem, takţe zachránce je mŧţe snadno uchopit, vytáhnout a táhnout raněného za ně. Pouţití této pomŧcky nastudujte v instruktáţních videích http://www.youtube.com/watch?v=NTLaq8roBXs http://www.youtube.com/watch?v=puMaGX370H8 Dragon Handle = „dračí rukojeť“ - popruh, který má na jednom konci rukojeti a na druhém karabina, která mŧţe být přichycena k části taktické vesty, případně omotána a zajištěna kolem jeho nohy. Zatímco tedy Dragon Harness nosí voják na sobě, tak Dragon Handle při sobě. Nemáte jistotu, ţe raněný má na sobě postroj, mŧţete mít ale jistotu, pokud máte v kapsi svŧj popruh. Pouţití této pomŧcky nastudujte v instruktáţních videích http://www.youtube.com/watch?v=maHUMfVwks8
http://www.youtube.com/watch?v=24-Er9mvEL8 RAT (Rescue Assault Tether) Strap = „záchranná bojová oprať“ - popruh, který pomocí karabin spojí zachránce (jeho opasek) a raněného (jeho taktickou vestu nebo nohy). Obrovskou předností této pomŧcky je, ţe zachránce má během taţení raněného volné obě ruce. Pouţití této pomŧcky nastudujte v instruktáţních videích http://www.youtube.com/watch?v=kaqgj3OpJGk http://www.youtube.com/watch?v=Nq9uTdyRCa4 http://www.youtube.com/watch?v=ztJTEnPMkjo Drag Litters = „tahací nosítka“ - existují v široké škále komerčně vyvinutých pomŧcek, ale jejich funkci lze nahradit improvizovaně třeba pončem. Hlavní výhodou je, ţe sniţují tření při taţení raněného po zemi (vyrábějí se z PVC, nylonu a podobných materiálŧ). Některé mají pásy pro upevnění raněného. Nevýhodou je jejich velikost, takţe je nepraktické mít je v osobní výbavě, ale měly by být součástí například výbavy podpŧrných vozidel.
LEKCE 9 – TÉMA 5 – MANUÁLNÍ ODNESENÍ Většina běţných zpŧsobŧ odnesení raněného je dnes jen těţko realizovatelná kvŧli zvýšení hmotnosti vojáka se vší jeho výstrojí. Navíc jejich nevýhodou je, ţe raněný i zachránce mají oba vysoký profil, a jsou proto snadnými cíli nepřátelské palby. Přesto se za jistých okolností mŧţe takové přenesení raněného hodit. Fireman´s Carry = hasičské nesení – zachránce nese raněného na ramenou, přidrţuje jej za ruku a zároveň drţí i jeho nohu, avšak při dnešní hmotnosti plně vystrojeného vojáka je prakticky nemoţné raněného do této pozice dostat, a tak tento zpŧsob nesení není doporučován. Hawes Carry = Hawesovo nesení – častěji pouţívaná technika k odnesené raněného, který je při vědomí. Stačí uchopit raněného za zápěstí a přetáhnout si jeho paţi přes rameno. Výhodou je, ţe vám zbývá jedna ruka plně k dispozici pro ovládání zbraně. Two-Person Supporting Carry = podpŧrné nesení dvěma osobami – princip je stejný jako u hawes carry, akorát ţe zachránci jsou dva. Existuje celá řada dalších technik nesení raněného. Jejich pouţití se musí odvíjet od taktické situace. A pochopitelně je dobré, aby zachránce pouţíval jen takové úchopy, které má natrénované.
