L I S T O P D - P R O S N E C ROČNÍK

TOTEM DOBRUŠSKÝCH SKAUTŮ

ROČNÍK 7. 2014

L I S T O P A D P R O S I N E C

ÚVODNÍ SLOVO Nejmilejší čtenářky, drazí čtenáři, příznivci dobrušského skautingu a všichni, kteří jste si otevřeli náš elektronický oběžník o dění (nejen) ve skautském světě podorlické Dobrušky, kdo mne znáte, tak víte, že zrovna nepatřím k těm nejusměvavějším a nejveselejším lidem na této planetě. A při psaní tohoto úvodního slova nemám úsměv na tváři vůbec. Proč? Protože je tento úvodník poslední. Pro mne a redakci, s níž jsem v lehkých personálních obměnách dlouhých (a krásných) sedm let spolupracoval na vydávání tohoto časopisu dobrušských skautů, který si získal takovou podporu a popularitu mezi vámi, o níž se nám z počátku ani nezdálo a díky které oběžník stále vydáváme. Dokonce nám mustr Totemu „ukradli“ bratři a sestry z Třebechovic, aby si obdobně vydávali vlastní zpravodaj - nám to ale v redakci vůbec nevadí, hřeje nás na srdci, že jsme byli někomu vzorem a považoval naše dílo za tak geniální, že ho bez větších změn využil pro sebe! Díky! Zpracovávali jsme texty všech přispěvatelů, psali zajímavá témata, tvořili rozhovory s dobrušskými skauty, kteří měli co sdělit, ořezávali fotky, sháněli pozvánky, tvořili přehledné tabulky, bombardovali emaily všechny, kteří měli se svými sliby zpoždění a netrpělivě vybírali v předstihu ten nejlepší citát na konec celého čísla. To a ještě mnohem, mnohem více obnášela naše redakční činnost, „černá práce“ na pozadí následně krás-

ně vytištěného čísla a svázaných ročníků v archívu naší klubovny, o což se záslužně postaral střediskový vedoucí Petr. Nechci bilancovat na hranici filozofických „blábolů“ a vlastní „přemoudřelosti“, do níž mám dál než na konec světa, ale dovolte mi parafrázovat dvě myšlenky - všechno jednou končí a život je změna. Po zmíněných sedmi letech jsme se s členy celé redakce dohodli předat „totemácké žezlo“ dál, nedržet ho křečovitě v odumírajících rukou, které, mám osobní dojem, svou činnost v poslední době více flákaly než dělaly úplně naplno a poctivě, nikoho se ale nechci dotknout (nicméně „podle sebe soudím tebe“). Redakce se totiž dostala do pozice, kdy její všichni členové nebyli z především pracovních (a studijních) důvodů schopni blíže sledovat dění v našem středisku a jeho počínání - a uznejte sami, psát a zaštiťovat tím něco, kde už víceméně vůbec nijak nefigurujeme a mladší skauti nás ani neznají a posílají své příspěvky „komusi“, nelze. Tak, jako se dobrá fungující rodinná společnost dědí z generace na generaci, i my jsme se pokusili rozjet pomyslný střediskový „dceřinný podnik“, na jehož šéfování se ale bohužel už dále necítíme. Letošním rokem pro nás proto práce (alespoň z největší části) na Totemu končí. Naštěstí se objevilo několik nadšených duší v dobrušském středisku, které budou i nadále v předchozím redakčním snažení pokračovat, mám z toho velkou radost! Ale i velký strach

2

- z toho, že až si přečtu lednové číslo, nad nímž již nebudu se „starou redakcí“ mít žádné rozhodovací ani jiné právo, uvidím číslo mnohem lepší, plné nových nápadů, svěží, živé a rozdílné, než jsme dělali v poslední (dost uspěchané) době my! Číslo, které mi vyrazí dech a uvědomím si, jak moc schopní lidé v dobrušském středisku jsou, bude to trefa do černého mé vlastní ješitnosti, že dělám vždycky vše nejlépe! Na závěr tohoto „falešného epitafu“, kterým vlastně nic moc nekončí, mi nezbývá, než poděkovat všem, kteří s námi měli sedm skvělých ročníků Totemu trpělivost, kteří psali texty po nocích, ve vlastním volnu, ve vlaku na koleni a zasílali je nám, abychom je „otiskli“. Klobouk dolů vám i všem dalším a doufám, že vaše příspěvky budeme moct všichni číst dále! Dost mých řečí, pojďte si počíst o dobrušském skautském dění na podzim roku 2014! Přeji nové redakci a všem, kteří se na udržení Totemu budou podílet, mnoho trpělivosti, sil a odhodlání! Pozitivní energii do blížícího se nového roku vám zasílám společně s odcházející redakcí!

OBSAH TOTEMU 2 - Úvodní slovo 3 - Obsah 4 - Střediskové dění - Podzimní oheň - Motivační výprava Činovnínků do Prahy - Oddílová činnost 14 - Skautské dovednosti - Uzlování 16 - Tip na web - Cestovatelské portály 18 - Tip na film Co musíte vidět!?

3

20 - Tip na výlet - Pravčická brána 23 - Rozhovor s ... - Jiřím „Albim“ Hanouskem 25 - Poslední stránka - Uzávěrka - V příštím čísle - Tiráž 26 - Citát

STŘEDISKOVÉ DĚNÍ

PODZIMNÍ OHEŇ 10. 10. 2014

Ten se konal v pátek 10. října u skautské klubovny. To je taková radost, sedět u táborového ohně, poslouchat praskání dřeva a nasávat tu nenahraditelnou skautskou atmosféru. Dívat se do zářících dětských očí, sedět v kruhu na jedné straně s dětmi a na druhé straně s oldskauty a zpívat známé písničky. Dívala jsem se do plamenů a hlavou mi prolítly vzpomín-

ky na můj první skautský oheň kdesi na Šumavě, kde jsme tábořily jako světlušky v roce 1969. Je to sice už hodně let, ale ta atmosféra je stále stejná. Všichni v krojích, všichni nadšeni.

ce, vyvstaly mi na mysl kouzelné věty od Jaroslava Foglara…. „A večer oheň táborový tam do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší“.

Tou mou tedy otřásly. Ale v Ocenila jsem veřejné před- dobrém slova smyslu. stavování jednotlivých oddílů i vedoucích a ještě více přivítání sestra Iva Vulasová nováčků vůdcem střediska stiskem levice. Bylo to milé setkání. A jak pomalu zapadalo slun-

4

5

Motivační výprava činovníků do Prahy 3. - 5. 10. 2014 Činovníci. Celý rok pracují na schůzkách, plánují výpravy pro své svěřence a když přijedou na tábor, je to zase na nich, ale kdy přijde čas, aby si i tito, jistě vytížení skauti, udělali výlet? Tento čas přišel a bylo to 3.-5. října - a proč ne právě do Prahy!? Stověžatá, jak se Praze poeticky říká, jistě nabízí spoustu příležitostí k poznání zajímavých míst, inspirací na výpravu a mnoho dalšího, aby to ale nebylo jen tak, musel si každý zúčastněný připravit několik informací o jednom z míst, která byla na naší trase, ať už to byla fakta, bajky, pověsti, nebo tajemné záhady, všechno se počítalo. A tak to všechno začalo...

už jen pochodit všechny památky zabralo přes půl dne. Trasa vedla od dolní stanice lanovky na Petřínskou rozhlednu, odkud je krásný rozhled po celé Praze, nepředvídatelné zrcadlové bludiště, kolem Hladové zdi a Strahovského kláštera na Hrad, odtud dále na Malostranské náměstí, Kampu, přes Karlův most, Staromák s orlojem, Václavák a konečně Příkopy až k Prašné bráně. U každé z památek byla samozřejmě kvalifikovaná přednáška, kterou si každý (předem) připravil. Ač se to možná nezdá, trasa byla dost časově náročná a v poměrně chladném a větrném počasí byl nakonec každý rád, že se může uchýlit do některého z pražských podniků a dát V páteční podvečer se sešlo si něco na zahřátí. Aby si mohl všech 19 účastníků na nádraží v výpravu každý užít i tak trochu Dobrušc a vlakem jsme vyrazili po svém, bylo poté osobní volno do Vysočan, kde jsme se ubyto- a všichni se rozešli k jídlu, pavali a přespali v tamní skautské mátkám, muzeím, nakupovat, klubovně. Hned od sobotního nebo navštívit bleší trh nedalerána byl program velmi nabitý, ko jedné ze stanic metra (bohu-

6

žel už nevím, která to byla)...den jsme potom zakončili romantickou procházkou po noční Praze (doporučuji – je to zdarma)! V neděli se nám naskytla výborná příležitost navštívit katedrálu sv. Víta a to zcela zdarma při mši svaté. Pro ty, kdo zde byli poprvé to byl jistě působivý zážitek, neboť srovnávat Víta s dobrušským Václavem je asi jako porovnávat Prahu s Dobruškou. No a jsme u konce – úklid klubovny, chlebíček na rozloučenou z předvolební kampaně a hurá na nádraží a domů.... :-) Tato výprava nám všem jistě mnoho dala do budoucí činnosti, ať už ve středisku nebo oddíle. Tak do budoucna snad bude podobných výprav více! Adam

7

ODDÍL světlušek První dva měsíce nového školního roku nám utekly jako voda a náš oddíl světlušek se nám pořádně rozrostl. Z oddílu Meďátek k nám přešlo sedm děvčat a dalších šest si k nám cestu našlo. Celkem nás je momentálně třicetjedna. Světlušky jsou rozděleny do dvou družinek, pondělní se jmenují „Sedmikrásky“ a páteční si říkají „ Včeličky“. Společně s Kukačkou, Maruškou a Káťou V. jsme si pro ně připravily celoroční oddílovou hru s názvem „ Putování za lucernou“. Světlušky dostávají za docházku a účast na výpravách samolepky lucerniček, které lepíme v klubovně na mašle a v červnu uvidíme, která z nich bude ta nejlepší…… Aby se světlušky mezi sebou lépe poznaly, tak jsme hned třetí týden v září vyjely na výpravu do Orlických hor. Ze Šerlichu jsme přes Bukačku došly na Vrchmezí a odtud na autobus do Sedloňova. Místy byla mlha hustá tak, že by se dala krájet……, ale my jsme měly velké štěstí, že na nás sluníčko vykouklo a mohly jsme šlapat jen v tričkách a mikinách. Cestou jsme společně hrály seznamovací hru, kde

měla každá světluška za úkol získat informace o dalších pěti přítomných jako např. kde bydlí, počet sourozenců, co dělá ve volném čase atd. a vše zapsat do svých zápisníků. Při sestupu z hřebene do Sedloňova už některé hlavně mladší světlušky začaly bolet nohy, tak jsme se rozdělily do dvou skupinek a zahrály si šipkovanou. Na zastávce autobusu jsme byly velmi rychle a holky si ještě stihly zacvičit na místním veřejném sportovišti……

čepice a termosky s čajem. Ale světlušky statečně šlapaly a náladu jsme si po cestě zlepšovaly různými úkoly a hrou, která se jmenovala „Sbírání hmyzu“. Barevné lístečky, na kterých byl nakreslený např. motýl, pavouk, housenka, brouk atd. se po cestě různě objevovaly, světlušky je pečlivě hledaly a sbíraly. Každý druh hmyzu měl své bodové ohodnocení a záleželo na postřehu a rychlosti každé světlušky, kolik jich našla.

Výsledky byly hodně rozdílné, ale některé světlušky vydržeZačátkem října jsem naše ly bedlivě sledovat okolí a vyplanové světlušky představila tilo se to. Nejlepší z nich dostala ostatním členům střediska na sladkou odměnu. podzimním ohni, který se konal Doufám, že i v dalších měsíu kluboven. S velkou chutí jsme ostatním předvedly, že světlušky cích budou mít světlušky pořád jsou pořádné zpěvačky a umí tak velký zájem o to chodit na schůzky, hrát hry a učit se nové zakřičet svůj oddílový pokřik. věci……a vedoucí to vydrží! V sobotu o podzimních prázdninách jsme vyjely na naši druhou výpravu a to do Nového Za oddíl světlušek zapsala a Města nad Metují, odkud jsme přes Klopotovské údolí, Sla- fotky přidala voňov, Zákraví, Chlístov a Val Katka Potočková došly do Dobrušky. To už jsme si sluníčka moc neužily, ještě že jsme si s sebou vzaly rukavice,

8

9

ODDÍL vlčat Jsou za námi dva měsíce nového školního roku a tak je na čase shrnout jeho začátek, což opět učiní moje maličkost.

během níž si kluci zaběhali a pomlátili se šátkem. Poté se obě poloviny prohodily. Rozdělování dopadlo takto: Ve středu chodí oranžová družina, kteHned na začátku září, kon- rou vede Albi s Radkem chodí 8 krétně 8.9. se konala úvodní kluků, ve čtvrtek chodící hnědá oddílovka, na které jsme se s družina čítá 14 kluků a vedou je klukama dohodli kdo kdy bude Honza s Ondrou a Luboš s Pechodit. Začali jsme krátkou pro- trem juniorem mají v pátek na cházkou přes Křovice, pod most starosti zelenou družinu se 6 pod hlavní silnicí, kde jsme si kluky. vyběhli závod pod mostem do vrchu a poté jsme se vydali pod Ačkoliv už uběhly dva měNovohradský kopec, kde jsme síce školního roku, tak žádnou kluky rozdělili na dvě poloviny. výpravu jsme zatím neprovedZatímco se jedna polovina roz- li. Ačkoliv vlastně provedli, ale dělovala, tak druhá hrála hru, dočtete se o ní až v dalším čís-

10

le, jelikož a protože se konala 1. listopadu. V následujících dvou měsících mimo této výpravy bude i výprava vánoční, když už budou ty Vánoce. Tak to by pro toto číslo bylo všechno a za dva měsíce si snad už konečně budete moct přečíst zdejší zápis o oddílu vlčat od někoho jiného.

ODDÍL slunečnic Nový skautský rok začal a oddílu Slunečnic přinesl spoustu změn. Jelikož k nám od světlušek letos přišlo pět nových členek, náš oddíl se rozrostl na 15 Slunečnic. Pro někoho to možná stále není moc, pro nás to však znamenalo, že jsme si konečně po dlouhé době mohly dovolit rozdělit holky do dvou družin. A tak nám vznikla úterní zelená družina Lilijek a páteční červená družina MaKovic. Ale vezměme to popořádku…

kronikářka musí psát všechny schůzky, ale je zodpovědná za to, že budou napsané.) Během těchto formalit jsme začaly pracovat na celoroční hře, která je letos nazvaná „Rok skautského klání“ a je poměrně jednoduchá – cílem je získat jedno velké území (a také připravit holky na Svojsíkovy závody, které je čekají). Velké území připadne té družině, která bude mít početní převahu území malých, o která se bude bojovat na oddílových schůzkách či i výpravách. Malá území jsou rozdělena na tři pole - kdo bude mít většinu, je jeho. Každý měsíc (či dva měsíce) se zaměřujeme na jedno téma. A tak jsme se v září a říjnu zejména naše nováčky seznamovaly se skautskými zákony, slibem, hymnou, skautskou historií a různými základy skautingu. Tuto činnost jsme prokládaly drobnými hrami, abychom oživily i těla, a ne jen mysl.

První oddílová schůzka letošního skautského roku se konala trochu netradičně v pondělí 8. září. Všechny jsme se přivítaly, seznámily se s novými členkami, řekly si, co a jak bude tento rok probíhat, a jelikož bylo poměrně hezky, vydaly jsme se na Trojici. Tam jsme si sdělily své zážitky z prázdnin a zahrály pár drobných her. Nejdéle jsme vydržely u hry „Jsem originál“, kde se měla každá z nás zamyslet nad tím, v čem je výjimečná. V pátek 10. října jsme se Poté jsme se vrátily do klubov- zúčastnily střediskového podny, kde jsme se rozloučily naším zimního ohně, kde jsme předpokřikem. stavily nejen své nováčky, ale i čerstvě vzniklé družinové po Od dalšího týdne již křiky. Oheň proběhl v příjemprobíhaly schůzky družinové. ném duchu a snad si ho všichni Během prvních schůzek měly užily alespoň tak jako my. Poté holky za úkol vymyslet název co většina lidí odešla do svých své družiny a poté i pokřik. domovů, jsme ještě chvíli zůstaTaké každá z nich dostala urči- ly u ohně a zpívaly. Nikam jsme tou funkci, a tak máme v dru- nespěchaly, jelikož jsme přespážinách rádce, podrádce, nástěn- valy v klubovně. Když nadešel káře, docházkáře, kronikáře, čas, uložily jsme se do spacáuklízeče a narozenináře. (Ne- ků, ještě jsme si chvíli povídaly znamená to však, že například a pak usnuly. Druhý den nás

11

čekal úklid klubovny (baráčku č. p. 512), jelikož se to tam už pavučinami jen hemžilo. A tak jsme se po ranní hygieně a snídani daly do práce. Možná by si to zasloužilo i více času, ale i tak během dopoledne klubovna prošla značnou změnou. Mezitím co jsme ještě doklízely obsah skříněk, holky dostaly kotlík, sirky a pár ingrediencí, aby uvařily oběd. Poté jsme si daly chvíli oddychu, zahrály pár drobných her a šly si zaplavat na bazén, kde se holky řádně vyblbly. A tím naše víkendové setkání skončilo. Poslední říjnový pátek nás čekala další oddílová schůze, kde družiny mohly porovnat své znalosti, které měly možnost během prvních dvou měsíců načerpat. Nakonec první malé území získala družina Lilijek. Za první dva skautské měsíce je to ode mne asi vše. V listopadu se holky budou zabývat uzly, nejstarší Slunečnice čeká účast na hře Stínadla ve Dvoře Králové, na konci měsíce se pak vydáme na společnou výpravu a kalendářní rok tradičně zakončíme výpravou vánoční… A o tom všem se více dozvíte příště. Za oddíl Slunečnic

ODDÍL Mohykánů pořádně jen jednou a to ještě ne na dlouho, jsme se tam chtěli zastavit na nějaký ten čaj, ale Masarykova chata byla úplně plná, tak jsme se rozhodli zajít si na občerstvení do Šerlišského mlýna, tam bylo naštěstí celkem prázdno. Odtud už jsme se vraceli zpět do Deštného. Po cestě jsme si na louce u cesty zahráli běhačku s názvem Mor a při čekání na autobus v Zákoutí jsme se vyvíjeli z vajíčka na vyšší výV říjnu jsme vyrazili na jedno- vojové stupně ve hře Evoluce. denní výpravu do Deštného v Orlických horách, odkud jsme Na další schůzky, výpravy i jiné se už pěšky vydali po bunkrové akce ve zbytku roku se těší cestě na Vrchmezí, samozřejmě s řádným prozkoumáním něJelikož na jaře budou opět po kolika bunkrů. Po společném dvou letech Skautské Svojsíko- focení u Vrchmezního vrchovy závody, tak neleníme a po- lového pomníku a následném zvolna se na ně připravujeme obědě jsme se vydali na Šerlich. už teď, což víceméně tvoří pro- Vzhledem k ne zrovna přívěgram schůzek. Kromě toho jsme tivému počasí, slunci se podataké absolvovali dvě výpravy. V řilo prosvítit vytrvalou mlhu První zářijová schůzka oddílu Mohykánů proběhla netradičně v pondělí 8. září. Na této schůzce jsme přivítali pět nováčků od vlčat a domluvili termíny schůzek, které jsou ve středu a v pátek, oboje od šestnácti do osmnácti hodin. Oproti loňskému roku přibyli do našich řad kromě již zmíněných vlčat ještě další dva kluci, přivedení svými kamarády, kteří již do oddílu chodí. A aby toho nebylo tolik, tak jsme o jednoho člena přišli, i to se občas stává, třeba za rok zase přijde. Momentálně tedy mají Mohykáni 23 členů rozdělených do čtyřech družin.

září jsme vyjeli na tradiční Mohykánskou výpravu na Hejdu, kde jsme strávili dvě noci a absolvovali stavění jehlanových stanů, vaření večeří, zevrubný průzkum zdejšího členitého terénu, nečekané setkání s Náchodskými rovery, kteří tábořili na jednom z mnoha míst dole pod skalami a samozřejmě také nejočekávanější část výpravy a to množství hrachových bitev.

12

ODDÍL R&R SCOUT NIGHT (12. 9. – 13. 9. 2014)

VÝPRAVA DO SKAL pod vedením Luboše. Výprava byla zaměřena na prohlídku AdršpašNa první schůzce R&R kmene sko-Teplických skal. jsme novou skautskou sezónu přivítali v krojích. Jsme rádi, že SCHŮZKA S PŘEDNÁŠKOU se našich schůzek účastní i Mar- O HOSPODAŘENÍ (11. 10. – tin s Efkou, která nám poskytuje 12. 10. 2014) velikou oporu a značnou mírou přispívá ke zdárnému chodu ro- Součástí večerního programu verského kmene. byla přednáška od Káti Potočko-

vydávání chce zasloužit Hanča s podporou několik dalších roverů. Nechyběla dokonce ani proslulá hra městečko Palermo. Jelikož jsme se ráno vydali na VÝPRAVU DO HALÍNA, přespali jsme přes noc v klubovně. Ačkoli se jednalo o půldenní výpravu, procházku po dobrušském okolí a Halínu jsme si užili.

Naše první schůze byla věnována debatě o našich cílech a chodu kmene. Z té jsme usoudili, že mimo naše další nárazové schůze a akce se pokusíme taktéž přispět svou funkcí chodu celého střediska, jako je například pomoc s organizováním plesu či psaním Totemu.

Jsem ráda, že je R&R kmen takto aktivní a věřím, že tomu bude tak i nadále. Opět nám na dveře ťuká další společná akce – prohlídka pivovaru v Dobrušce a návštěva K-plesu v Novém Městě nad Metují taktéž dne 22. 11.

Zbytek večera se nesl v duchu deskových her a jiných zábavných aktivit. Na přespání v klubovně navazovala jednodenní

vé o hospodaření zaměřená i na naše středisko. Vyzkoušeli jsme si vyplnit příjmový a výdajový pokladní doklad, nahlédli jsme do účetní knihy, také jsme byli obeznámeni s tím, odkud čerpá středisko peníze, kam putují zbylé peníze z táborů a mnoho další informací, které, pevně věřím, obohatili nejednoho z nás. Přátelskou atmosféru dokreslovala i vůně pizzy, kterou pro nás připravili Honzajs, Maruška a Efka. Také jsme probrali situaci s Totemem, přičemž se o jeho

13

Mája

skautské dovednosti OHNĚ NEJEN TÁBOROVÉ Poslední skautskou dovednos- jistě není ani to, že je zhledem tí, kterou si v letošním ročníku ke své jednoduchosti často vyuTotemu představíme, je uzlování. žívána například v kouzelnictví. Má však i mnohem praktičtější Znalost základních uzlů a využití, tvoří třeba základ tzv. zejména schopnost jejich uvá- Prusíkových uzlů určených ke zání a praktického použití patří šplhání po laně. beze sporu mezi základní prvky skautské výchovy. Svědčí o tom koneckonců každoroční soutěže v uzlování pořádané v rámci jednotlivých oddílů. Skutečně nedocenitelnou se tato dovednost stane však až tehdy, když potřebujeme uvázat vhodný uzel pro praktické účely, tj. například při budování různých táborových staveb či provizorních přístřešků, horolezectví, poskytování první pomoci apod. Uzlů existuje nepřeberné množství, přitom výběr toho vhodného záleží vždy na našich konkrétních požadavcích. V tomto článku se zaměříme pouze na několik základních uzlů a jejich vázání, zájemcům o další méně tradiční typy uzlů doporučuji k navštívení internetový odkaz uvedených v závěru článku.

Lodní smyčka Podobně jako liščí uzel dobře poslouží k připevnění lana k válcovým předmětům, ve skutečnosti má však mnohem širší využití. Jedná se o velmi spolehlivý uzel, který lze navíc snadno rozvázat nebo povolit a zkrátit. Její úskalí naopak spočívá v tom, že při uvolnění napětí se rychle povoluje i uzel samotný. Vázání je jednoduché a po chvilce se jej naučí každý. Vhodné je umět uvázat uzel nejen „teoreticky v ruce“, ale i „prakticky“ přímo na kůl, nohu stolu apod.

Liščí smyčka Liščí smyčka patří mezi nejzákladnější a také nejjednodušší uzly. Používá se pro připevnění lana k předmětům nejlépe válcového tvaru. Bez zajímavosti 14

Ambulanční uzel Ambulanční uzel (někdy též plochá spojka) se používá především v situacích, kdy potřebujeme, aby uzel nebyl příliš „hranatý“ a netlačil. Název je odvozen od jeho častého užití ve zdravotnictví. Jako typický příklad lze uvést vázání šátku na zlomenou ruku či zakončení obvazů. Naopak pro účely spojování lan není uzel příliš spolehlivý, pro užití například v horolezectví je dokonce považován za nebezpečný. Uvázání ambulančního uzlu je velice jednoduché a popisuje ho následující obrázek.

Dračí smyčka Dračí smyčka bývala dlouho považována za základní horolezecký uzel. Časem se však ukázalo, že její spolehlivost nedosahuje zdaleka takových kvalit, jak se očekávalo a i při jejím správném uvázání může dojít k rozvázání uzlu. Nahradily ji proto jiné uzly, konkrétně v horolezectví se dnes běžně užívá osmičkové poutko.

Při vázání dračí smyčky si lze pomoci následující pohádkou, kterou si snadno zapamatují i malé děti. Na laně vytvoříme „jezírko“, volný konec poté obtočíme kolem sebe a vsuneme jej zespoda do jezírka – vytvoříme tak „draka“, žijícího v jezeře. Druhý konec lana považujeme za „princeznu“ (viz obrázek). Drak samozřejmě lační po princezně, proto vylézá z jezírka, obchází zezadu princeznu a vrací se do jezera ve snaze uchvátit ji s sebou. Nejspíš by se mu to povedlo, nebýt šlechetného prince (ruky vazače), který chytne princeznu a táhne ji směrem pryč od jezírka. Následný boj o princeznu má pro nás zásadní význam, neboť se jím celý uzel utáhne.

Osmičkové poutko

nám do sebe obě oka „zapadala“. Docílíme tak nejen lepšího Jak již bylo řečeno, osmič- celkového vzhledu uzlu, ale i kové poutko převzalo od dračí jeho větší pevnosti. Uzel bývá smyčky primát nejčastěji užíva- často také nazýván „autíčka“, ného uzlu v horolezectví a dal- schválně si jej zkuste doma sami ších podobných aktivitách. Na uvázat, abyste zjistili proč. rozdíl od dračí smyčky se jedná o zcela spolehlivý uzel prakticky na všech typech lan, navíc lze velmi jednoduše opatřit volný Další druhy uzlů konec lana pojistkou. Snad jedinou drobnou nevýhodou může být fakt, že po prudkém zatížení Těžko si představit, kolik lana se tento druh uzlu utáhne stran by bylo třeba k popsání natolik, že se později hůře roz- všech existujících uzlů. Vždyť vazuje (typicky např. po náhlém každý z uvedených uzlů má své pádu jištěného lezce do lana). další varianty, případně je zákla-

Technika uvázání spočívá nejčastěji ve vytvoření klasické jednoduché osmičky na laně a poté vedení volného konce jakoby pozpátku po vytvořené osmičce. Osmičkové poutko je tedy v podstatě dvojitou osmičkou, často se však oba názvy ztotožňují a hovoříme o něm zkráceně pouze jako o osmičce.

Rybářská spojka

dem pro složitější druhy uzlů. A to jsem ani nepopsal všechny uzly, které lze považovat za základní a které se učí snad každý skaut – za všechny v textu nezmíněné jmenujme třeba zkracovačku (kterých mimochodem existuje celá řada), škotový uzel či dřevařskou smyčku.

Dovoluji si tedy nechat na Vás, samotných čtenářích, abys Velice spolehlivý uzel te navštívili níže uvedenou inrozšířený nejen mezi rybáři. ternetovou stránku a sami si tak Slouží ke svazování lan, šňůr či rozšířili obzory v oboru uzlovávlasců přibližně stejného prů- ní. Já osobně vřele doporučuji! měru. Vázání je poměrně snadné, neboť se jedná o dvě oka Odkaz pro insipiraci: gord. uvázaná volnými konci jednoho gringo.cz lana okolo pevných konců druhého lana. Při vázání bychom si však měli vždy pohlídat, aby 15

TIP NA web portály levného cestování Dost často se kolem sebe setkávám s názorem: „Jééé, ty se máš, že si tak cestuješ po světě, to musíš mít hodně peněz, co?“. Kupodivu o penězích to zas tak moc není. Musíte mít jenom chuť cestovat, být otevřeni celému světu, připraveni rychle jednat a být časově flexibilní. A pak už to jde samo! A jelikož vím, že každé „poprvé“ je těžké, tak bych vám chtěla přinést menší návod, jak to zvládnout. Jste připraveni? Vylítáme! ho světa. Chce to jen kliknout Obecně jsou letenky levné v pravý čas na tu pravou stránz několika důvodů. Dopravce ku… například udělá chybu v tarifu při zadávání do systému. To Podle mého názoru nejlepší pak opravdu záleží na rychlosti, stránky jsou www.cestujlevne. než si toho všimne a chybnou com. Každý den sem přibývá cenu opraví. Další možnost je, upozornění na několik výhodže dopravce slaví nějakou udá- ných letenek. Vždycky zde máte lost (například 10 let na trhu) a popis jak získat letenku za tak pak v ten den jsou všechny jeho výhodnou cenu, kupa rad a tipů. letenky s výraznou slevou. Ne- Na této stránce navíc funguje i zřídka se taky stává, že doprav- poradna kam napíšete, kdy a ce prostě jen na poslední chvíli kam chcete letět, a parta naddoprodává poslední volná mís- šenců vám pomůže najít ty nejta v letadle. A tak jako ve všech výhodnější letenky. Navíc díky obchodech, tak i zde fungují různým diskuzím najdete třeba klasické slevy na nalákání zá- i parťáka na cestování. kazníků.

www.letenkovnik.cz, www.akcniletenky.com, honzovyletenky.cz. Stránky www.skypicker.com jsou zas ideální pro nadšence, co chtějí cestovat, vědí kdy, ale nevědí kam. Prostě jen vyplníte, kdy máte volno, odkud chcete letět a pak už si jen stačí vybrat z nabídky zlevněných letů.

Pokud zas naopak víte, kam chcete letět a jen netušíte, kdy je to nejvýhodnější, doporučím vám stránky www.momondo. K dalším stránkám, které sto- cz. Na časové ose krásně uvidíte Slevových portálů na levné jí za to sledovat, jsou například: vývoj ceny letenek a tak posun plánovaného odletu například o letenky je v dnešní době velké dva dny vám může ušetřit i němnožství a každý den vám nawww.jaknaletenky.cz/top, kolik tisíc. bízejí zlevněné letenky do celéTyto stránky nejraději využívám v kombinaci s www.skyscanner.cz, kde můžete doladit detaily – čas odletu, délka letu, doba přestupu, počet mezipřistání, letecká společnost…

16

pování

Nezapomeňte, že světu vládnou sociální sítě, takže většina slevových portálů funguje i na facebooku. Stačí jen zakliknout, že chcete dostávat upozornění a budete o všem vědět mezi prvními… A na konec rychlý návod, jak koupit levné letenky a na co si dát pozor. 1) Platební kartaTo je asi nejdůležitější věc. Že musíte mít na svém účtu dostatek peněz, vám asi říkat nemusím, co je ale dobré připomenout, že musíte mít na vaší platební kartě povoleny platby přes internet. Nezapomeňte si také zjistit, jaký je váš nastavený limit! Platba pak proběhne pomocí jména držitele karty, čísla karty, data expirace a bezpečnostního kódu. Těm, co se bojí povolit tyto platby, doporučím, aby je měli povoleny, ale s nízkým limitem, který můžou kdykoliv okamžitě na internetovém bankovnictví změnit (zjistěte si u své banky). 2) Webové stránky

A jak poznáte, že jste se stali novým majitelem letenky do vysněné destinace? Závěrem celého procesu jsou stržené peníze z účtu (okamžitě to lze vidět v internetovém bankovnictví) a potvrzené letenky na vašem emailu. Pokud toto proběhne, nemusíte mít strach, že by vám vaše letenky ještě někdo vzal. Dopravci sice třeba přijdou na chybu v systému, ale s již potvrzenými letenkami nic nenadělají. (Naopak ty, které jsou jen rezervované, okamžitě ruší!)

Až uvidíte zpáteční letenku například za třetinovou cenu, neztraťte hned hlavu, ale v klidu to prodýchejte a zkuste si rychle najít nějaké informace. Často se totiž stane, že ony levné letenky jsou například na období, kdy v dané oblasti vytrvale prší. Dalším problémem je, že levná letenka není vše. Nízkonákladové společnosti většinou létají na vedlejší letiště a cesta do centra města vás může vyjít na stejnou, ne-li vyšší cenu, než je samotná cena letenky. Dobré je si také v Doufám, že jsem vám tím rychlosti ověřit cenu hostelů. trochu otevřela dveře do světa levných letenek. Možná že moje rady a postupy nejsou nejlepší, 4) Rychlost ale u mě už dlouho osvědčeně fungují. Věřím, že vám to nedá Jak už jsem zde zmínila, čas- a po přečtení tohoto článku sedtokrát jsou levné letenky o rych- nete k počítači a zakusíte tu eulosti. Nejúžasnější na tom jen forii! Přeji vám hodně štěstí při ten adrenalin při jejich nákupu. výběru a šťastnou cestu! Nikdy nevíte, jestli se to podaří. Při objednávání a placení buďte A na závěr jedna rada. Patrpělivý, server je většinou převlač varuje: „Levné letenky motížený a opětovným klikáním si nepomůžete. Při nákupu je hou způsobovat těžkou závislost nutné vyplnit pohlaví, jména a na cestování a nulový zůstatek data narození všech cestujících. na vašem bankovním účtu! “. Většina letenek je pak nepřenositelná, neměnná a nevratná. Ale všechno se dá řešit, existuje tu například storno pojištění letenek. 5) Radost z úspěšného nákupu

Z první části článku už víme, kde najít tipy na levné letenky. Jelikož však nejdůležitějším faktorem je rychlost, doporučuji, abyste si z jednotlivých portálů zajistili zasílání novinek na email nebo facebook. Nemusíte tak ztrácet čas projížděním jednotlivých stránek. 3) Zdravý rozum při naku17

TIP NA film CO BYSTE MĚLI VIDĚT! Je tu Totem a s ním, po menší pauze i rubrika Tip na film. Poslední měsíce roku 2014 byly přímo nacpané skvělými snímky. Jelikož však není v mých silách a možnostech chodit do kina každý den, a zároveň bych nerad doporučoval něco, co jsem neviděl, mám tu pro Vás dnes tři filmy, které si podle mě zaslouží šanci. Vzhůru do světa filmů! Gone Girl (Zmizelá) Amy se ztratila v den pátého výročí svatby s Nickem. Vše naznačuje, že nezmizela dobrovolně. Zoufalý manžel organizuje rozsáhlé pátrací akce a snaží se dělat vše možné pro to, aby se jeho žena našla. Pokud možno živá. Paralelně s tím probíhá policejní vyšetřování, které kromě Amy hledá i člověka, jenž má její zmizení na svědomí. Všechny stopy, nalezené důkazy a svědectví Amyiných blízkých ale ukazují právě na Nicka. Kdo to vlastně je? Trpící oběť zločinu, nebo cynická zrůda, která vodí policii i veřejnost za nos, aby ze sebe sňala podezření? Kdo má pravdu? Jak ji poznat?

A co se vlastně stalo s Amy? Na znepokojivé otázky se vrší další a odpovědi zoufale chybějí. Trpí tím především Nick, který se z miláčka médií proměnil ve veřejného nepřítele číslo jedna. Dobře ví, že když se Amy nebo strůjce jejího únosu nenajdou, ponese si cejch až do konce života, který možná stráví za mřížemi. Pokud ovšem nemá Amy skutečně na svědomí. David Fincher opět dokázal, že je skvělým režisérem, a vybírá si nejen zajímavé projekty, ale i perfektní herce. Film Zmizelá mi osobně dosti připomínal Fincherův dřívější počin Hra (1997). Ani zde jsem netušil, kam se bude děj ubírat a co všechno, z toho co na plátně divák vidí, je pravda a co jen dokonalá kamufláž. Děj i přes svoji délku extrémně rychle ubíhá, takže těch 145 minut v kině uteče jako voda. Herecké výkony jsou velmi dobré, Ben Affleck se poslední dobou ukazuje ve stále kvalitnějších filmech, nicméně hlavní housle zde hraje naprosto skvělá Rosamund Pike v roli Amy. Výsledné hodnocení, perfektní thriller a žhavý kandidát na Oscara. Fury (Železné srdce) Duben 1945. Zatímco se spojenecká armáda pokouší o finální ofenzívu na evropské frontě, ujímá se válečný veterán, armádní seržant Wardaddy (Brad Pitt), velení tanku Sherman a vydává se s jeho pětičlennou posádkou na vražednou misi v týlu nepřítele. Tváří v tvář přesile početní i palebné a v doprovodu naprostého zelenáče, který 18

se v jejich četě souhrou okolností ocitl, je Wardaddy se svými muži nucen získat navzdory veškeré pravděpodobnosti štěstí na svou stranu a dovést do úspěšného konce své hrdinské pokusy zaútočit na samotné srdce nacistického Německa. Podobně jako ostatní Ayerovy filmy, i tento je velmi surový a extrémně realistický. Snímek prostě ukazuje, že válka nebyla žádná sranda, a tak se divák dočká utržených rukou, lidí přejetých tankem apod. Herecké výkony jsou dobré, Pitt možná trochu přehrává, nicméně jako celek se partička z tanku chová celkem přirozeně. Technickým aspektům taktéž není co vytknout. Kamera, střih i vizuální efekty jsou dosti povedené, takže máte pocit, že jste přímo uprostřed války. Co se týče scénáře, najdeme v něm vše, co by měl každý správný válečný film obsahovat. Krev, hrůzu, výbuchy, mrtvoly a bohužel také Hollywoodský happy-end. Nebýt posledních 20 minut, ohodnotil bych plným počtem. Takhle je

to „jen“ za 4*.

vající v lidech v jeho blízkosti. Touto nově získanou mocí se Horns Ig vydává pátrat po skutečném pachateli, jenž stojí za vraždou Městečkem otřese vražda jeho lásky. dívky a téměř všichni obyvatelé jsou přesvědčeni, že onen strašTěžce nepředvídatelný film livý čin na ní spáchal její přítel s perfektním hereckým obsaIg. Ten se se skutečností, že je zením, skvělý scénářem a zajíjeho milovaná Merrin po smrti, mavým námětem. Přeci jenom, nedokáže vyrovnat. Další pro- málokdy se ve filmech vidí něblém ale na sebe nenechá dlou- jaká symbolika dotažená do exho čekat. Z hlavy mu za záhad- trému. V tomto snímku se toho ných okolností začnou vyrůstat tvůrci rozhodně nebáli a nutno rohy. Stává se opravdu ďáblem, říci, že to bylo správné rozhodza kterého jej jeho spoluobča- nutí. Daniel Radcliffe v hlavní né už dávno mají? Nádavkem rohaté roli nezklamal a opět dopřichází i zvláštní schopnost, kázal, že je velmi dobrým herjež mu dokáže odhalit zlo, skrý- cem, který nemá problém zba-

19

vit se nálepky Harryho Pottera. Co se týče technických aspektů snímku, vyzdvihl bych zde povedené VFX a hlavně kameru se střihem. Už úvodní záběr přechodu ze zamilovaného kluka do ožralého zoufalce by zasloužil Oscara. Finální verdikt: Velmi neobvyklý, ale perfektní filmový zážitek. Nutno však poznamenat, že ne pro každého.

TIP NA VÝLET PRAVČICKÁ BRÁNA

Sevení Čechy nabízejí mno- druh dopravy, vše má svoje. ho přírodních krás, ale jedním z opravdových klenotů je PravOcitáme se na počátku čická brána nedaleko Děčína. Hřenska. Shlukem restauraVzhůru! cí, hospod, prodejních stánků suvenýrů, oblečení i zlatavých Naplno již z počátku „rolexek“ se probojujeme na západní okraj k hotelu Klepáč a Vydáme-li se za Pravčickou podél asfaltové silnice a většího bránou (německy Prebischtor), parkoviště se dostaneme dále až budeme muset zavítat do seve- ke Třem pramenům, rozcestročeského kraje, do okresu Dě- níku, který nás konečně svede čín a národního parku České ze silnice a zavede do světlého Švýcarsko, který je jedním z nej- lesa na širokou cestu stoupající krásnějších koutů naší vlasti. A vzhůru. Na Pravčickou bránu je výchozím bodem pro naši dneš- to z tohoto místa po červené tuní cestu bude polabské Hřensko. ristické značce „jenom“ dva kiSem se lze dostat poměrně dobře vlakem, neboť se zde nachází i vlaková zastávka. Samozřejmě nejpohodlnější volba je osobním automobilem, nicméně po příjezdu počítejte s tím, že při parkování na vyhrazených místech k našemu oknéku doběhně usměvavá obsluha v reflexní vestě a vyžádá si průměrně 150Kč za celodenní stání! Kdo je připraven, není překvapen! Zvolme si tedy jakýkoliv 20

lometry, ale cesta nahoru mezi skalami udělá z pohodlné procházky pěknou rozcvičku. Krásné místo, ale ... Po necelé hodince šlapání ve stinném lese bez větších výhledů se dostaneme na místo s odbočkou k jeskyni Českých bratří, zda ji navštívíme je čistě na nás. Více nás ale určitě zaujme zajímavě umístěná stavba zámečku Sokolí hnízdo - nejen, že je zajímavá z hlediska architektury, ale také svým zasazením přímo k úpatí Pravčické brány.

sku. Pohodlná lesní stezka vede mezi skalami, místy prudce a krátce sklesá po kamenech dolů, nad hlavami se čas od času objeví pohled na pískovcovou stěnu dotýkající se nebe; necelé čtyři kilometry utečou jako voda a ocitneme se na Mezní louce, kam jezdí autobusová linka z Hřenska, ale kde je hlavně možnost se osvěžit studeným nápojem či dobrým jídlem a na chvíli zastavit. Soutěskami zpět

Sokolí hnízdo je místo restaurace i infocentra, výstavy zajímavých fotek z Českého Švýcarska a kde se turisté zastaví, aby si vychutnali pod „kamenným obloukem“ trochu atmosféry (pozor, za vstup platí!). S rukou na srdci je ale třeba říct, že se často stává toto místo přelidněné a trochu nesnesitelné, a tak i my se nebudeme zdržovat..

Úchvatné pohledy musí dojmout a oslovit každého milovNebudeme-li spěchat a neníka krásné přírody! Budeme-li chytneme-li si autobus zpátky mít štěstí, uvidíme daleko! do Hřenska, abychom dnešní výlet zakončili, budeme pokraSestoupíme opět po úzké čovat po modré turistické značpěšině a kamenných schodech ce severně do lesa. zpátky k infocentru a budově Sokolího hnízda a následně ješŠiroká cesta vede světlým letě o pár set metrů, až k odbočce sem, než se napojí na žlutou tupod Pravčickou bránou, z níž se ristickou značku, aby podél řeky červená turistická značka odpo- (a nad ní po četných lávkách) Vyběhneme si nahoru na vy- juje jižně a pokračuje skalami Kamenice došla počátkem Divhlídku nad Sokolí hnízdo, z níž dále až na Mezní louku, další ké soutěsky až k převoznímu je Pravčická brána nejlépe vidět. záchytný bod v Českém Švýcar- místu. Pozor - nestihneme-li

21

se dostavit v rámci provozních hodin lodí, musíme celou cestu jít zpátky, soutěsku nelze překonat jinak! Za převoz 450 metrů dlouhou Divokou soutěskou zaplatíme 60 Kč, stojí to ale za to! Vystojíme si frontu a jedeme, převozník svým komentářem obohatí jízdu o důležité informace... Vylodíme se na výstupním místě a pokračujeme podél řeky (a po lávkách nad ní) po žluté turistické značce přes Mezní můstek se zelenou turistickou značkou dále pískovcovým kaňonem řeky Kamenice. Dojdeme do druhé soutěsky - Tiché.

Zde opět zaplatíme za převoz, vystojíme frontu a usadíme se do dlouhé lodi s vlastním převozníkem, který nás cestou upozorní na různé místní zajímavosti, které jinde ve světě neuvidíte (věřte!). Na konci soutěsky opět vystoupíme a kamenitou stezkou a po dalších lávkách dojedeme k napojení se na červenou turistickou značku u hotelu Klepáč, kolem kterého jsme šli na dnešním počátku dne. Místo nám známé, k autu či vlaku již trefíme bez problémů, cestou se můžeme zastavit na další občerstvení a nasát naposledy atmo-

22

sféru krásného severočeského koutu.. Celodenní výlet přes Pravčickou bránu a dvě soutěsky nabízí nebývalé množství turistických aktivit v rámci jednoho dne, to určitě stojí za návštěvu!

rozhovor S ... Jiřím „Albim“ hanouskem

1. Kdo nebo co tě ke skautu přivedlo? Kdy to bylo? Ke skautingu mě přivedl můj mladší bratr (Weyr). Zní to trochu divně, ale je to tak. Někde (myslím, že ve škole) jsem něco o skautingu slyšel a doma o tom začal hovořit, a tak jsme se rozhodli, že to zkusíme. A kdy že to bylo? V mých deseti letech. Čili v roce 1998. 2. Kdo byli tví vedoucí? Stal se některý z nich tvým vzorem? U vlčat mě vedl Zelí s Řízkem, pokud si dobře vzpomínám, ale hned po roce jsem přešel k Mohykánům, kde jsem zažil svoje nejlepší léta hned ta první. Oddíl tehdy vedli Ježour, LG a Doktor. Dokázali udělat takový program, že jsem měl pořád motivaci se snažit pro svoji družinu Kamzíků uhrát co nejvíc bodů. Vše měli promyšlené. Tito vedoucí jsou pro mě vzorem. Škoda, že jsem tyhle vedoucí nepotkal u Vlčat, když se tak na to zpětně dívám a vzhle-

dem k tomu, u jakého oddílu musel dlouho přemýšlet a nejspíš bych ani nevybral. Samopůsobím. zřejmě můj první tábor v roce 1999, poté ten v roce 2002, kdy 3. Máš za sebou spoustu let skjsem skládal slib. Samozřejmě autování. Co to pro tebe znamám silné zážitky i z jiných mená? táborů, na které si rád po čase vzpomenu. Uvedu zde jeden Na tuto otázku nerad odpo- příklad za všechny. Stalo se to, vídám, protože nikdy, když se pokud si dobře vybavuji, na támě někdo na něco podobného boře v roce 2003, kde jsme byli zeptá, tak nevím, jak mám od- za Pána Prstenů, a jeden z vepovědět. Proto jsem si při se- doucích při pokladovce byl popisování odpovědí nechal tuh- topený až po krk v bahně. le otázku nakonec, abych si ji mohl pořádně rozmyslet. Skau5. Můžeš se podělit o svůj nejting je pro mě též cesta, po které silnější skautský zážitek? bych měl jít. Ukazuje mi hodnoty, kterých bych chtěl vlastně Za ty léta ve skautu jich bylo dosáhnout, a cestu k nim. opravdu hodně, a tak vyberu jeden, který vykládám Vlčatům 4. Dokážeš spočítat, na kolika jako motivaci. Teď už nevím, na táborech jsi byl? Na který nejjakém to bylo táboře, ale stalo raději vzpomínáš? se, že během tábora se mé družince nedařilo a byli jsme po ceSpočítat to mohu přesně. Jeden lou dobu na posledním šestém u oddílu Vlčat, sedm u oddílu místě. Až do posledního dne. Mohykánů, vše jako táborník a My už zkroušení, že to nevyhranyní potřetí jako vedoucí, čili jem jsme vyrazili na pokladovcelkem 11 táborů. Pokud bych ku. Doběhli jsme k salaši pod měl vybrat jeden nej, tak bych Homolí, kde byla první taková

23

obtížnější šifra, a také kontrolní stanoviště, kde jsme se měli všichni členové podepsat. Došli jsme na toto místo na pátém místě, protože jedna družina hledala jinou salaš. Z tohoto místa jsme vyráželi s dalšími dvěma družinami jako první. Po několika dalších šifrách jsme se dostali do statku Ondry Hulce a tam jsme měli nám dosud neznámou šifru. Teď si říkám ,jak byla jednoduchá, ale tehdy nám skutečně dala zabrat. Z tohoto stanoviště jsme vybíhali jako druzí a na tomto místě jsme doběhli do cíle, ze šestého místa, kdy jsme vybíhali s pěknou ztrátou. 6. Jak dlouho jsi sám vedoucí? U kterého oddílu působíš? Působím třetím rokem u Vlčat. Můžete mě vidět na středečních schůzkách, kdy pomáhám vést Radkovi. 7. Jakou náplň mají schůzky pod tvým vedením? Kde čerpáš inspiraci? Náplň je u našich schůzek samozřejmě různorodá, když neprší, tak se snažíme být s kluky venku, a když to nejde, hrajeme

různé hry v klubovně. Já inspiraci zatím neřeším, protože program má na starosti Radek a já, protože jezdím na schůzky na kole, tak většinou rozvezu papíry po městě a dělám dokončovací práce před schůzkou, ovšem pokud k tomu dojde a musím někam pro něco šáhnout, tak vzpomínám, co nás kde učili a co kluky či mne kdysi zajímalo a bavilo. 8. Jaké jsou Tvé záliby? Čemu se věnuješ o svém volném čase? První moji zálibou kromě skautování je železniční modelářství, kterému se věnuji od března 2012 v klubu JaroMo v Jaroměři. Nyní se pokouším postavit model nádraží v Dobrušce v měřítku 1:120. Pořádáme také výstavy, přičemž tou nejbližší bude 6.-7.12. v Jaroměři v muzeu na Husově ulici, což je hlavní tah od Hradce Králové směrem na Náchod. Dalším mým zájmem je moje 6 let staré oranžovo-černé kolo, na kterém jezdím na schůzky a když je čas a počasí, tak si vyjedu někam za město, třeba i za další zábavou a tou je geocaching, který se snažím provozovat i v rámci výprav se svým oddílem. Tomuto koníčku se věnuji už asi 5 let a 24

mám najito necelou stovku keší (krabiček, které jsou schovány kdekoliv po světě). Myslím, že článek o tomto již v Totemu byl, ale pokud ne, tak se to jistě v nejbližší době napraví. 9. Co teď studuješ nebo kde pracuješ? Já už rok pracuji, i když ještě ne na plný úvazek. Rozvážím denní tisk na poště Dobruška. 10. Cestuješ rád? Je nějaké místo, kam by ses chtěl podívat? Cestuji rád, ale zatím nemám „odvahu“ se podívat někam do zahraničí. Rád se dívám na cestopisy a rád chodím na Cestovatelské večery. Jak říkám, touha si někam vyjet tu je, ale „odvaha“, nebo jak to nazvat, mi tomu brání.

UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA LEDEN 2015

V PŘÍŠTÍM DVOUČÍSLE nechte se překvapit!

VÍCE FOTEK A INFO NA:

WWW.JUNAK.DOBRUSKA.CZ

TIRÁŽ REDAKČNÍ RADA: Ondřej Němeček - [email protected] Pavlína Čiháčková - [email protected] Veronika Benešová - [email protected] Petr Beneš - [email protected] Jiří Štaffa - [email protected] Petr Lukášek - [email protected] PŘISPĚLI: Jiří Hanosek, Mája Luštinová, Jiří Hanousek, Kateřina Potočková Adam Čuda, Petr Beneš, Petr Lukášek, Ondřej Němeček, Simona Popová, Pavlína Čiháčková, Iva Vulasová FOTOGRAFIE: Ondřej Němeček, Kateřina Potočková, Petr Poláček, Simona Popová a další JAZYKOVÁ KOREKTURA: redakce

J

OBÁLKA (FOTOGRAFIE): Táborový oheň

25

• Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina ve tvém životě má jen 60 minut! Sofoklés

26