KYBERNETICKÁ REVOLUCE A VLIV NA SPOLEČNOST
Jméno: Jakub Mašek Škola: Vysoká škola ekonomická v Praze Obor: Mezinárodní obchod, 3. ročník
Datum: 14.3.2016 1
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 3 1.
Nové technologie kybernetické revoluce ........................................................................................ 3
2.
Kybernetická revoluce a stát ........................................................................................................... 4
3.
Kybernetická revoluce a finanční sektor ......................................................................................... 5
4.
Kybernetická revoluce a sektor nefinančních podniků ................................................................... 5
5.
Kybernetická revoluce a nezaměstnanost....................................................................................... 6
6.
Kybernetická revoluce a ekonomická nerovnost............................................................................. 8
Závěr ........................................................................................................................................................ 9 Zdroje .................................................................................................................................................... 11
2
Úvod Je nesporným faktem, že stojíme na prahu velké transformace. Technologický vývoj se posouvá směrem vpřed neuvěřitelným tempem, výkon výpočetní techniky exponenciálně roste a technologie jsou čím dál tím více integrovány do našeho každodenního života. Bez nadsázky by se dalo říci, že se tato transformace dotkne každého sektoru. Pokud budou chtít stávající hráči přežít a nadále fungovat, mají v zásadě dvě možnosti. První je ta, že se změně podmínek přizpůsobí a zásadním způsobem upraví modely svého fungování. Nebo druhá, pesimistická, že kvůli své rigidní struktuře nebudou schopni držet krok se svojí konkurencí a jednoduše budou svými novými konkurenty převálcováni. To jaký ze scénářů nakonec zvítězí, záleží na vedoucích pracovnících každé jednotlivé instituce. Pokud budou manažeři skálopevně přesvědčeni, že budou moci fungovat tak jako doposud, spotřebitelé je tvrdě vytrestají. Noví či „transformovaní“ hráči vnesou do současné společnosti svěží vítr, který bude na již etablované subjekty tlačit tak, aby své zboží a služby neustále vylepšovaly (Hayek, 1994).1 Pro tento technologický skok se již vžilo označení Kybernetická či Čtvrtá průmyslová revoluce.
1. Nové technologie kybernetické revoluce Již nyní lze vidět technologie, které mají potenciál transformovat mnoho sektorů. Příkladů je celá řada - kryptoměny jako Bitcoin a nové fintech společnosti mají ambici nejen vytvořit novou konkurenci klasickým bankám, ale v případě Bitcoinu možná i vyzvat na souboj současné peníze s nuceným oběhem (fiat měny). Každým dnem se objevují nové zprávy o dalších konceptech a studiích elektrických automobilů, které dnes již začínají běžně disponovat automatickým řízením. Vše je zatím v prvních stadiích praktického využívání, ovšem do budoucna lze očekávat, že jejich podíl bude růst.2 Čím dál chytřejší software, algoritmy a AI nenahradí pouze řidiče, ale i sofistikovanější profese s potřebou vyššího vzdělání. O práci tak mohou přijít pracovníci z mnoha oborů, jejichž činnost je nekreativní a lze ji rozdělit do jednotlivých repetitivních úkonů. Mezi ně
Na tomto příkladu lze krásně ilustrovat unikátní vlastnost konkurence, kdy menšina dokáže přinutit většinu k zásadní změně svého fungování. Pokud by tak neučinila, byla by svými konkurenty převálcována. Benefit z tohoto stavu tak budou mít hlavně spotřebitelé (včetně spotřebitelů veřejných služeb), kterým se bude do rukou dostávat čím dál širší portfolio nových technologií. 1
Právě tento příklad ilustruje hladký přechod, který je jednou z charakteristických vlastností tržního mechanismu. 2
3
bychom mohli zařadit vedle řidičů, tlumočníků a překladatelů dokonce i kodéry, žurnalisty a právníky.3 Další technologií spadající pod tuto revoluci je 3D tisk. Ten má ambici změnit dnešní strukturu výroby. V budoucnu tak už možná nebudeme outsourcovat výrobu zboží do Číny, ale námi požadované produkty, komponenty či součástky si jednoduše vytiskneme v našich 3D tiskárnách. Výše uvedené změny tak určitě budou mít velký vliv jak na jednotlivé instituce, tak na společnost jako celek. Pojďme si krátce analyzovat to, jakým způsobem bude Kybernetická revoluce přetvářet náš svět.
2. Kybernetická revoluce a stát Národní státy byly doposud hlavním geopolitickým hráčem. Právě oni jsou však vůči Kybernetické revoluci velmi citlivé. Důvodem je jejich omezená schopnost se adaptovat. Je dobře známým faktem, že služby veřejného sektoru jsou neefektivní, pomalé, nepřizpůsobivé a téměř vždy horší než služby poskytované soukromými subjekty (Mises, 2002). Ač je pravdou, že konkurence v mezinárodním měřítku do jisté míry existuje, na úrovni České republiky není více subjektů, které by poskytovaly veřejné statky. Od toho se odvíjí i následující úvaha. Na scénu přicházejí technologie, kterým státní úředníci možná ani nerozumějí a s jejichž pomocí budeme moci do jisté míry vynucovací moc státních orgánů obcházet. Jak se říká, regulace přichází až po inovaci. Časová prodleva je však v případě veřejného sektoru obzvláště dlouhá. Důvodem je zejména omezená motivace státních úředníků a do jisté míry i politiků.4 Stát má ale jednu zásadní výhodu a to, že může tu či onu činnost postavit mimo zákon. Toho jsme byli svědky např. u Bitcoinu, kdy státy jako Island, Thajsko, Vietnam a Švédsko více méně zakázaly držbu jakéhokoliv množství této kryptoměny. To následkem prakticky zamezí tomu, aby byla nová technologie (nejen Bitcoin) prakticky využívána širším okruhem uživatelů. Podobný scénář může čekat i 3D tisk, a to kvůli možnému zneužívání tiskáren pro tisk zbraní. Už se totiž vyskytlo několik případů, kdy pachatel zastřelil oběť zbraní z 3D tiskárny.5 S trochou nadsázky by se tak dalo říci, že instituce jménem stát má v každém okamžiku možnost zatáhnout za pomyslnou „ruční brzdu“ a daný segment či odvětví jednoduše odstranit. To by však dost možná nezůstalo bez odezvy, a pokud by byla dostatečná 3
Software na psaní tiskových zpráv a právních smluv je už ve vývoji.
4
Politická motivace však v období před volbami rapidním způsobem roste (Lee, 2012).
5
Tyto případy se vyskytly zejména v Silicon Valley.
4
společenská poptávka lze tvrdit, že by patrně došlo k revokaci tohoto rozhodnutí – v nejzazším případě po demokratických volbách. Tato revoluce spojená se stále intenzivnější globalizací má potenciál vyvinout na statní instituce takový tlak, že zásadně změní základní model jejich fungování a zejména typy veřejných služeb, jež od nich poptáváme.
3. Kybernetická revoluce a finanční sektor Finanční sektor a zejména ten bankovní není po globální finanční krizi v příliš dobré kondici. Nejen, že je ze strany části odborné, ale i širší veřejnosti obviňován z rozpoutání Euroamerické finanční krize poskytováním podprahových hypotečních úvěrů a jejich následnou sekuritizací. Navíc se mu poslední dobou začíná objevovat nová konkurence, která také spadá pod hlavičku Kybernetické revoluce. Jsou jí nové, štíhlé startupy, jejichž hlavní charakteristikou je spojení moderních technologií a poskytování finančních služeb nazývané fintech společnosti (Ries, 2014). Tyto společnosti působí v mnoha segmentech finančního sektoru a v některých případech se) snaží o změnu, mnohdy až transformaci jím poskytovaných služeb. Jde o typické služby jako asset management nebo faktoring, ale i nové jako crowdfunding či P2P lending. Jde tak o nový, svěží vítr, který má ambici vyzvat na souboj bankovní sektor, který je kvůli svojí těžkopádnosti, zkostnatělé struktuře a vysoké nákladovosti podle názoru mnohých značně neefektivní. V budoucnu tak bude záviset hlavně na managementu bank, jakým způsobem si s touto výzvou poradí. Téměř s jistotou však lze říci, že budou banky tlačeny k redukci nákladů a obecnému zeštíhlení svojí struktury. Dále budou muset zaměřit svoji pozornost na informační technologie, které jsou zatím stále na straně fintech společností.
4. Kybernetická revoluce a sektor nefinančních podniků Ani podniková sféra nezůstane nezasažena. I zde budeme v následujících letech pozorovat dramatické změny. Co lze očekávat je to, že tak jako v každém jiném odvětví bude kladen čím dál větší důraz na informační technologie. Ty jsou klíčovým komponentem automatizace procesů, která bude pokračovat rapidním tempem. V budoucnu si možná lze představit i továrny bez pracovníků, které budou ovládány z jednoho řídícího stanoviště (Ross, 2015). Další již zmíněnou technologií, která sehraji svoji roli je 3D tisk. Ten je tzv. aditivní formou produkce, kdy nám stačí pouze digitální předloha, kterou následně tiskárna vrstvu po vrstvě vytvoří. Technologie 3D tisku může do budoucna změnit zavedené struktury výrobních 5
řetězců, které dnes ve velké míře centralizují výrobu tak, aby dosáhly úspor z rozsahu. Ve velké míře se tak děje skrze outsourcování výroby do zemí s komparativní výhodou levné pracovní síly, zejména do Číny. 3D tisk má potenciál tuto strukturu rozbít a výrobu decentralizovat, což znamená, že se výroba zboží přesune zase o něco blíže spotřebiteli. V první fázi rozšíření lze počítat s tím, že se vytvoří tzv. komunitní centra (něco jako v prvních fázích internetu internetové kavárny), kam přijdeme s požadovaným návrhem a vše si jednoduše vytiskneme. Výrobní podniky samozřejmě budou disponovat svými vlastními tiskárnami. Jak bude technologie rozšířenější, můžeme očekávat to, že bude pronikat i do běžných domácností. To už je ale hudba vzdálenější budoucnosti. Technologie nezpůsobí revoluci pouze ve výrobě, ale i v logistice a zpracování dat. Důvodem proto bude tzv. internet věcí. Tím jak se technologie se zabudovanými senzory a internetové připojení stávají čím dál více dostupné, je zde snaha začlenit je do jedné kolektivní sítě, kde budou vzájemně komunikovat a shromažďovat data. Tyto technologie budou mít nepochybně pozitivní efekt i v průmyslu. Např. v logistice lze senzory využít ke sledování jednotlivých produktů a procesů v dodavatelských řetězcích. Veškerá data poté budou analyzována automatickým softwarem, který rychle odhalí jakékoliv neefektivity. Firmy tedy mají díky těmto novým inteligentním čidlům naději ušetřit značné množství finančních prostředků.
5. Kybernetická revoluce a nezaměstnanost Boom nových sektorů jako nanotechnologie, vývoj AI, analýza dat, internetu věcí a dalších jistě přinese nové druhy zaměstnání a tím pádem i nové druhy příležitostí pro lidské pracovníky. Tak jako si nikdo před 20 lety nedokázal představit profese jako marketér se zaměřením na sociální sítě nebo designér webových stránek, vzniknou v budoucnu nová pracovní místa, která si nikdo nedokáže představit dnes. Tento příklad je krásnou ukázkou Schumpeterovy kreativní destrukce, dynamického tržního procesu, kdy boom v jednom odvětví zničí odvětví jiné, čímž vzniká krátkodobá nezaměstnanost a ihned poté probíhá transfer pracovních sil do nových, právě vzniklých oborů (Schumpeter, 2004). Nutno však podotknout, že tyto nové obory budou vyžadovat zejména pracovníky s vysokým vzděláním a je otázkou, zda kreativní destrukce vyprodukuje tolik pracovních míst, kolik jich zničí (Ford, 2015). Zde bychom mohli proti argumentovat ekonomickou teorií, která říká, že s rostoucí produktivitou klesá cena produkovaných statků a služeb. Tím pádem mají spotřebitelé více finančních prostředků na nákup dodatečných statků a služeb, vzniká tzv. důchodový efekt. 6
Spotřebitelé tedy mohou nakupovat dále, což v konečném důsledku vede k rozvoji nových odvětví, které opět zaměstnávají nové pracovníky (Hazlitt, 2005). Oporu v tom, že stroje nekradou lidem práci, ale naopak nám pomáhají a my jim vděčíme za naše bohatství, nalezneme jednak v ekonomické teorii a pak samozřejmě historickém vývoji. 6 Pojďme se však podívat na tvrdá, které nám umožní nahlédnout na problém z trochu jiné perspektivy. Graf 1. Produktivita práce a zaměstnanost v privátním sektoru
Zdroj: Druhý věk strojů, Pozn. (uvedená data jsou platná pro USA) Z grafu lze ve 20. století vypozorovat společně rostoucí zaměstnanost i produktivitu práce. V roce 1997 se však trend obrací a zaměstnanost začíná i přes rostoucí produktivitu práce klesat. Část vysvětlení lze připsat na vrub prasknutí Dot-com bubliny a projevům Euroamerické hospodářské krize. Nicméně ty by měly mít pouze krátkodobé efekty a zaměstnanost i produktivita práce by se podle ekonomické teorie měly v dlouhém období dostat opět do souladu. Proto je možné, že zlom ve vývoji je jedním z prvotních projevů Kybernetické revoluce. V čem by měla být tato revoluce tak jiná? Podle Forda (2015) se tato revoluce liší od těch předchozích zcela zásadním způsobem. Nikdy totiž výkon technologie způsobující revoluci Tato problematika má i jednu velmi pěknou historickou ilustraci. Před cca 500 lety pracovalo v sektoru zemědělství přibližně 60 – 70% všech ekonomicky aktivních obyvatel, dnes je to ve vyspělých zemích standardně 2 - 3%. V mezidobý samozřejmě vzniklo obrovské množstvích nových sektorů a odvětví, které si 6
před jejich vznikem nedokázal nikdo představit.
7
nerostl exponenciálním tempem (viz Moorův zákon), neměla kognitivní schopnosti (rozeznávat, pozorovat, pamatovat si, učit se atd.) a nebyla všeobecně používaná napříč celou ekonomikou. To jsou dle něj zásadní důvody, které odlišují Kybernetickou neboli Čtvrtou průmyslovou revoluci od třech předchozích.
6. Kybernetická revoluce a ekonomická nerovnost Tím, jak se svět stává čím dál globalizovanějším a technologie v něm mají důležitější úlohu, nastává změna i v celkovém rozdělení příjmů. Ekonomická obec se v poslední době zabývá důležitou otázkou, a to proč rostou výnosy z kapitálu rychleji než výnosy z práce (Picketty, 2014)? 7 Lidově řečeno: „Proč bohatí bohatnou, zatímco chudí chudnou?“ Graf 2. Reálné HDP vs. Medián příjmu per Capita
Zdroj: Druhý věk strojů, Pozn. (uvedená data jsou platná pro USA) Z grafu vidíme, že HDP per Capita, kde jsou obsaženy příjmy z práce i kapitálu roste od konce 3. čtvrtiny 20. století rychleji než medián příjmu per Capita, tedy výnos z práce na hlavu. Ekonomové zabývající se rozdělením příjmů určily ty nejpravděpodobnější důvody, proč tomu tak je. Jde zejména o změny v nabídce a poptávce po kvalifikovaných pracovnících, nerovný přístup ke vzdělání (zejména ve Spojených státech), rozvoj informačních technologií a samozřejmě globalizaci (Picketty, 2014). Zde jde ale oponovat tím, že např. investování do akciových titulů je také práce (i když jde o výnosy z kapitálu). Velmi tedy záleží na metodice a klasifikaci dané statistiky. 7
8
Pomalu se tak dostáváme do situace, ve které již firmy nebudou poptávat nízko kvalifikované pracovníky, zatímco poptávka po kvalifikaci a dovednostech zejména technického charakteru dále poroste. Nízko kvalifikované pracovníky s velkou pravděpodobností v blízké budoucnosti nahradí automatizace. Především pak ty, jejichž práci lze rozdělit do několika jednoduchých kroků, a která nevyžaduje kreativní myšlení (Brynjolfsson a Mcafee, 2015). Dalším fenomén, který vede k rozšiřování oněch příjmových nůžek, je globalizace. Tím, jak je svět čím dál propojenější, se začínáme dostávat do situace, kdy vítěz bere vše. Patrné je to již dnes především v internetovém podnikání, kde sociální síť Facebook, vyhledávač Google nebo obchod Amazon zaujmuly značnou část trhu a pro nastupující hráče je velmi těžké ne-li nemožné jim konkurovat. Vše dohromady pak vede k tomu, že se čím dál větší část příjmů dostává do rukou čím dál méně lidem. To je konvenční pohled na celou věc, svět je však dynamickým místem, kde je vše neustále v pohybu a mění se. Důležitější než to, jaké jsou rozdíly mezi chudými a bohatými, je to, zda mají možnost šplhat na příjmovém žebříku směrem nahoru - jinak řečeno důležitější je úroveň sociální mobility. Je totiž velmi pravděpodobné, že se mladí lidé při svém startu do pracovního života nacházejí v dolní polovině žebříčku. V průběhu času se však posouvají výše a užívají si tak čím dál vyšší úroveň bohatství. Sociální mobilita se měří mezigenerační příjmovou elasticitou. Ta je definována jako korelace (závislost či pravděpodobnost) toho, že příjmy rodičů determinují výši příjmů jejich dětí. Ve vyspělém světě se její hodnota standardně nachází mezi hodnotami 0,15 až 0,5 – tedy je poměrně slabá. Naše možnost zvýšit svoji ekonomickou úroveň a posunout se směrem vzhůru je stále velmi dobrá.
Závěr Změny způsobené Kybernetickou revolucí nepochybně nenastanou okamžitě, ale budou graduální. Důsledkem bude nejen čím dál více decentralizované a globalizované světové hospodářství, ale i společnost jako celek. Jejím projevům se budou muset přizpůsobit nejen jednotlivci, ale i instituce. Pakliže k něčemu podobnému nebudou chtít přistoupit, budou postupem času přinuceni z trhu odejít. Pro spotřebitele by pak mělo dojít k postupnému přechodu směrem k širší nabídce zboží a služeb a díky rozvoji nových platebních metod i více způsobům, jak je uhradit (Ross, 2015). To vše dohromady by mělo zlepšit využívání mezinárodní dělby práce a zvýšit potencionál globálního hospodářství. 9
Tato změna s sebou však nese i velké výzvy. Často diskutovanou otázkou je zejména vliv Kybernetické revoluce na nezaměstnanost. Někteří autoři např. Ford (2015) či Brynjolfsson a Mcafee (2015) argumentují, že s rostoucí globalizací a automatizací vzroste nutnost upravit současnou podobu sociálního systému. Ve svých úvahách jdou dokonce tak daleko, že navrhují to, aby byl v budoucnu do praxe zaveden koncept tzv. negativní daně z příjmu (Friedman, 1993), která by pro nízkopříjmové skupiny působila jako sociální příspěvek. V případě skupin s nulovým příjmem dokonce jako garantovaný příjem.8 Jiní zase říkají, že naše ekonomická historie je dostatečným argumentem a oporou proto, že k žádné masové nezaměstnanosti nedojde. Možné jsou pouze drobné výkyvy způsobené hospodářským cyklem. V dlouhém období však zůstává nezaměstnanost na své přirozené úrovni. Ať už bude změna pozitivní či negativní, jedno je jisté. Jde o jedno z nejdůležitějších ekonomických témat současnosti, jehož dohra změní podobu celé globální ekonomiky a nepochybně bude mít dopad i na nás jako jednotlivce.
Ač se negativní daň z příjmu může zdát jako utopický socialistický koncept, skutečnost je jiná. Jde o návrh velkých liberálních ekonomických myslitelů jako Milton Friedman nebo Friedrich von Hayek. 8
10
Zdroje [1] HAYEK, Friedrich August von. Právo, zákonodárství a svoboda: nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie. 2. vyd. Praha: Academia, 1994, 415 s. ISBN 80200-0241-3. [2] LEE, Dwight R (ed.). Public choice, past and present: the legacy of James M. Buchanan and Gordon Tullock. New York: Springer, 2012, xxii, 242 s. Studies in public choice. ISBN 978-1-4614-5908-8. [3] VON MISES, Ludwig. Byrokracie. Praha: Liberální institut, 2002, 205 s. ISBN 80-8638922-7. [4] BRYNJOLFSSON, Erik a Andrew MCAFEE. Druhý věk strojů: práce, pokrok a prosperita v éře špičkových technologií. Vydání první. Brno: Jan Melvil, 2015, 295 stran. ISBN 978-80-87270-71-4. [5] RIES, Eric. Lean startup: jak budovat úspěšný byznys na základě neustálé inovace. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2015, 279 stran. ISBN 978-80-265-0389-7. [6] SENOR, Dan a Saul SINGER. Start-up nation: příběh izraelského hospodářského zázraku. Vydání třetí. Praha: Aligier, 2015. ISBN 978-80-904895-2-3. [7] ČAPEK, Aleš. J. A. Schumpeter a podnikatelství v ekonomické teorii. Praha: Ekonomický ústav ČSAV, 1990. Výzkumná publikace, Č. 357. ISBN 80-7006-043-3. [8] FORD, Martin. Rise of the robots: technology and the threat of a jobless future. New York: Basic Books, 2015, xviii, 334 stran. ISBN 978-0-465-05999-7. [9] HAZLITT, Henry. Ekonomie v jedné lekci. Praha: Alfa Publishing, 2005. Ekonomie studium. ISBN 80-86851-18-4. [10] ROSS, Alec. The Industries of the future. New York: Simon & Schuster, 2016. 9781476753652. [11] PICKETTY, Thomas. Capital in the Twenty-First Century. Belknap Press, 2014. ISBN 9780674430006. [12] FRIEDMAN, Milton. Kapitalismus a svoboda. Praha: Liberální institut, 1993. ISBN 8085787-33-4. [13] SCHUMPETER, Joseph. Kapitalismus, socialismus a demokracie. Praha: Centrum pro studium Demokracie, 2004. ISBN 80-7325-044-6.
11
