Kvalita siláží v období 1997–2012 - z databanky objemných krmiv Ing. František Mikyska AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. Kvalita objemných krmiv, ale především jejich produkční účinnost, se v posledních letech výrazně zlepšila. Svědčí o tom vysoké průměrné hodnoty dusíkatých látek, nízké hodnoty hrubé vlákniny, ale ukazují to i důležité ukazatelé ADF (acidodetergentní vláknina) a NDF (neutráldetergentní vláknina), které nám signalizují přes hladiny hemicelulázy energetickou stravitelnost v bachoru přežvýkavců. Důležitým zdrojem hemicelulózy jsou kvalitní trávní porosty s intenzivními hybridy s vysokým podílem vodorozpustných cukrů a s vysokou stravitelností organické hmoty. Ty by měly být základem pro energii bachorů přežvýkavců. V grafu č. 5 je ukázán diametrální rozdíl v obsahu hemicelulózy u jednotlivých silážovaných plodin. V silážích vojtěšky se obsah hemicelulózy pohybuje na 15% hladině z hodnoty NDF, kdežto u trávních porostů se obsah hemicelulózy pohybuje na hladině 30 – 35 %. To je jeden z důvodů, proč se stále více používají kombinace vojtěška s trávou a v neposlední řadě i s jetelem. Velice zajímavé a významné jsou silážní sendviče z vojtěšky a hrachu. Úponkový hrách se sklízí 14 - 21 dnů před plnou zralostí. Ideální poměr těchto siláží je jedna ku jedné. Tím se docílí díky vojtěšce, ale i hrachu, vysoký obsah dusíkatých látek, které jsou doplněné bílkovinou ze zrna hrachu s dobrou skladbou aminokyselin, spolu s energií nejen ze škrobu, ale i energií z vysoce stravitelné hemicelulózy hrachu. Tato kombinace je schopná nejenom zvýšit užitkovost, ale i zvýšit obsah tuku a bílkovinu v mléce. Cena mléka se odvíjí jak od celkově vyrobeného množství nadojeného mléka, tak i z obsahových složek mléka. Zvládnout výrobu takovýchto siláží je sice náročné, ale pokud se to podaří, má z toho zemědělský podnik především ekonomický přínos. Od roku 1997 AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. statisticky vyhodnocuje a porovnává kvalitu objemných krmiv za poslední rok s jednotlivými uplynulými ročníky. Hodnocení vychází z databanky krmiv v systému monitoringu analytických rozborů krmiv v rámci ČR. V databance krmiv je do konce roku 2012 shromážděno 68 100 krmiv. V databance krmiv jsou shromažďována pouze krmiva, zpracovaná v laboratořích v ČR, které splňují stejná kriteria hodnocení a výpočtu, aby v daném časovém úseku bylo možné jejich porovnání. Do tabulek č. 1 – 6 jsou zařazeny průměrné hodnoty pouze bílkovinných siláží, analyzované vždy od 20.6. do 20.12. daného roku. U siláží z kukuřic a z vlhkého zrna kukuřic jsou rozbory zařazeny do tabulek č. 7 a 8 a jsou rozborovány vždy od 1.10. do 20.12. daného roku. Pro přehlednost jsou v tabulkách uvedeny pouze průměrné hodnoty základních živin krmiv, spolu s hodnotami ovlivňujícími fermentační proces. Lepší orientaci v tabulkách mezi základními živinovými ukazateli nám usnadňuje barevné označení - maximální hodnoty jsou označeny červeně a minimální hodnoty modře. Základní živiny – NL, NEL, vláknina, ADF, NDF, škrob a popel jsou uvedeny ve 100% sušině, ostatní ukazovatelé jsou uvedeny v původní hmotě.
Rok 2012 byl pro zemědělskou výrobu klimaticky rozporuplný. Jižní Morava měla nedostatek vláhy, sever republiky měl přírodní podmínky téměř optimální. To vše se pak odráželo ve výnosech jak v obilovinách, tak i pícninách. Siláže vojtěšky z roku 2012 ( 164 rozborů ) byly vyhodnoceny v tabulce č. 1 a vykázaly standardní sušinu za celé sledované období 38,83 %. Tato sušina je optimální k docílení vysokých živinových parametrů a k dlouhodobé stabilitě siláží. Celkový dusík byl nadprůměrný 21,67 %. Také obsah hrubé vlákniny byl dobrý 23,29 % a k tomu byly i solidní hodnoty ADF 33,99 % a NDF 40,11 %. Tyto ukazatelé svědčí o tom, že vojtěškové siláže byly sklizeny v optimální vegetační zralosti. Problém siláží vojtěšek jsou dlouhodobě vysoké hodnoty popelovin. V roce 2012 byl obsah popelovin vysoký 11,49 %, i když v roce 2011 byl rekordní 11,72 %. Důvodem, proč jsou popeloviny tak extrémní, je technologická nekázeň, při které se do siláží dostává zemina (nízké strniště, nerovnost pozemku, výkonné stroje, atd.). Tím, že databanka nám dává různé možnosti při vyhodnocování siláží, zvolili jsme selekci rozborů u vojtěšky podle sušiny, NL a proteolýzy. Do grafu č. 1 bylo zahrnuto 3 917 siláží vojtěšky za období 1997 - 2012. Z něho jednoznačně vyplývá, že nízká sušina siláží má vysokou korelaci s proteolýzou a to s negativním působením biogenních aminů na zdravotní stav zvířat. Při výpočtů četnosti sledovaných rozborů vyplývá, že procento rozborů do 32% sušiny je 24,36 % a tato oblast je přímo ohrožena výskytem proteolýzy, především při skladování nad 6 měsíců. Tyto senáže jsou nestabilní a vzniklá proteolýza se postupně časem ještě zvyšuje. Procento rozborů nad 45 % sušiny je 22,67 %, tam sice proteolýza nehrozí, ale siláže s tak vysokou sušinou se špatně dusají, následně se zahřívají a plesniví. Optimální sušina rozborů je v rozmezí 33 % až 45 %, kterých je 52,97 % a tyto siláže pak vykazují dobrou produkční účinnost a z pravidla bývají zdravotně nezávadné. Siláže z jetelů (Tabulka č.2) v roce 2012 vykazovaly nadprůměrné živinové hodnoty. Přesto, že obsahy živin jsou dobré a měly by zajišťovat vysokou produkční účinnost, není to vždy pravda. V posledních letech se enormně zvýšil počet siláží s nízkou sušinou, která se podílí na zhoršení kvality siláží a tím na stagnaci užitkovosti, zhoršení zdravotního stavu v návaznosti na nízkou březost. Do grafu č. 2 jsme dali siláže z roků 2007 – 2012 ( celkem 1602 rozbory). Sledovali jsme četnost rozborů podle sušin a výsledek je velice alarmující. Počet rozborů do 33 % sušiny činí 53,62 % z celkového počtu. Počet rozborů nad 45 % sušiny je 8,74 %. V optimálním rozmezí 33 % – 45 % sušiny je pouze 37,64 % rozborů. Ještě větší problém byl v roce 2010, kde do sušiny 33 % bylo naměřeno 65 % rozborů. Počet rozborů nad 45 % sušiny byl 9,1 %. V optimálním rozmezí 33 % – 45 % sušiny bylo pouze 25,9 % rozborů. Tyto negativní výsledky souvisí s nedodržováním technologické kázně a s názory, které podporují sklizeň při nízkých sušinách s využití probiotických aditiv. U siláží z jetelotráv (Tabulka č. 3) jsou živiny z roku 2012 průměrné a nepotřebují komentář. Na kvalitu siláží z trvale trávních porostů (Tabulka č. 4) byl rok 2012 poměrně příznivý. Sušina byla 35,49 %, NL byly nadprůměrné s hodnotou 14,70 %. Pro zlepšení produkční účinnosti svědčí i nízká vláknina 25,69 %, taktéž ADF 32,61 % a NDF 50,24 %. Podle hodnoty hemicelulózy 35,09 % pak může usuzovat, že siláže z TTP budou mít dobrou produkční účinnost.
Rok 2011 byl nejlepším ročníkem v hodnocení kvality siláží hrachu. Hodnoty ADF byly 31,60 % a NDF 45,17 %. Hemicelulóza činila 30,0 % hodnoty z NDF. K vysoké kvalitě siláží přispěla ještě vysoká hodnota škrobu 14,69 %. Rok 2012 u siláží z úponkového hrachu (Tabulka č. 5) nebyl tak úspěšný jako rok 2011, ale kvalita u nich byla přesto dobrá, o čemž svědčí hodnota škrobu 13,04 %. Díky vysokému škrobu by mohly siláže z hrachu částečně nahrazovat, ve výživě dojnic, kukuřičné siláže ve svažitých lokalitách, kde se dají obtížně pěstovat. V neposlední řadě také kvalitní bílkovina ze semen hrachu uspoří v krmné dávce drahé komponenty jako je např. sója. V tabulce č. 6 jsou z roku 2012 porovnány bílkovinné siláže především podle NL, NEL a hemicelulózy. Sestavené siláže dávají přehled o jejich kvalitě a možnosti je kombinovat do krmných dávek. Do grafu č. 4 jsou dány hodnoty NDF podle druhů siláží v letech 2006 - 2012. Obdobně také v grafu č. 5 jsou hodnoty hemicelulózy, taktéž podle druhů siláží v letech 2006 - 2012. Rozdíly v hodnotách mezi druhy siláží jsou značně vysoké a jsou také ovlivněny i ročníky. U siláže z vojtěšky na obsah hemicelulózy ročník prakticky nemá vliv, ale u hrachů a TTP mohou být rozdíly mezi ročníky až 7 %. Naměřené hodnoty u siláží z kukuřic jsou v roce 2012 průměrné a tak by se zdálo, že tento rok je standardní. V naší republice byly oblasti jako je severovýchod, Vysočina a jižní Čechy, kde byl dostatek srážek a výnosy jak celkové hmoty, tak i zrna byly nadprůměrné. Naopak jižní Morava měla nedostatek vláhy, který se podepsal na špatných výnosech. V tabulce č. 7 bylo hodnoceno 499 rozborů siláží kukuřice, kde průměrná sušina byla 33,49 % a vláknina byla 19,11 %. Hodnota škrobu byla vysoká 33,24 %, ale nedosáhla hodnotu 33,34 % z roku 2011. Nízkou hodnotu jsme zaznamenali u NDF 41,86 %, která byla signifikantně nejnižší z hodnot ostatních ročníků, kromě roku 2003, kdy se začaly živiny ADF a NDF analyticky měřit. Tak výrazné snížení NDF u ročníku 2012 je vzhledem ke standardní hodnotě hrubé vlákniny výjimečné a teprve užitkovost zvířat ukáže, jestli snížení NDF je pozitivní nebo negativní. Četnost rozborů u silážní kukuřice k sušině v ročnících 2007 - 2012 je vyhodnocena a podložena 1 888 rozbory v grafu č. 6. Silnější křivkou je zdůrazněn ročník 2012 a taktéž průměrná křivka hodnot ostatních ročníků. Křivky ostatních ročníků mají křivky graficky slabší. Z hodnocených rozborů připadá na optimální četnost v intervalu 30 – 35 % sušiny, 47,72 % všech rozborů. Krajní četností je sušina do 25 %, kdy můžeme konstatovat, že siláž je nezdařená, spadá tam 1,17 % všech rozborů. Taktéž neakceptovatelná je hranice sušiny nad 40 % s četností 3,56 % ze všech rozborů. V rozmezí sušin 25 – 30 % je 20,94 % všech rozborů a v rozmezí sušin 35 – 40 % je 25,61 % všech rozborů. Z toho vyplývá, že se vyrábí velké množství siláží při vysoké sušině ( kde hrozí špatné udusání, následně zahřátí, a kumuluje se také množství mykotoxinů ). Na druhé straně při nízké sušině je nebezpečný nadměrný odtok silážních šťáv, s možností kontaminace okolní přírody. V grafu č. 7 je vyjádřen vliv ročníku na % škrobu v sušině sil. kukuřic. Obecně lze říci, že se stoupající sušinou roste % škrobu. Rok 2008 však říká pravý opak. Proto je důležité sledovat vývoj porostu na poli a podle skutečného stavu zvolit správný čas sklizně. Důležitým krmivem v posledních letech se stalo silážované mačkané nebo šrotované zrno kukuřice, které je konzervováno chemickým konzervantem na bázi kyseliny propionové a mravenčí, s dalšími protiplísňovými doplňky. Tyto siláže se skladují převážně v silážních vacích a jejich živinové hodnoty jsou téměř shodné při přepočtu na 100% sušinu. Proto stačí u těchto siláž stanovit pouze sušinu a ostatní živiny dopočítat z průměrných hodnot.
Závěrem můžeme konstatovat, že rok 2012 v mnoha lokalitách ČR byl nadprůměrný, jak ve výnosech hmoty, tak i v živinové kvalitě. Výsledky prezentované v tabulkách a grafech ukazují přehled kvality krmiv a upozorňují, že v mnoha případech je nutné přehodnotit zaběhnutou technologii a tím zvolit správný směr ke zdárnému zvládnutí vyráběných objemných krmiv. Živinově hodnotnější a zdravotně nezávadná krmiva přispějí k lepšímu zdravotnímu stavu zvířat, a ten napomůže ke zvýšení užitkovosti a následně i ke zefektivnění ekonomiky výroby mléka.
Přílohy: P růměry siláží vojtěšky za roky 1997 – 2012 Rok Počet S ušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel pH rozborů % 100% 100% 100% 100% 100% 100%
KVV
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997
1571 1494 1515 1467 1587 1631 1496 1488 1511 1459 1445 1488 1467 1682 1606 1424
164 157 130 158 199 230 284 218 236 156 170 256 216 89 190 154
38,83 36,41 36,99 37,68 39,21 40,80 39,25 39,40 37,70 40,90 39,50 36,80 39,40 42,10 39,50 40,20
21,67 22,29 20,95 20,55 21,27 20,70 19,78 20,64 21,32 21,33 21,49 21,50 21,20 20,40 19,30 19,70
5,04 5,07 5,15 5,14 5,14 5,18 5,20 5,08 5,01 5,02 5,04 5,09 5,10 5,05 5,02 5,02
23,29 23,10 25,31 25,31 24,81 25,58 26,18 24,42 24,45 22,53 21,59 23,23 22,37 22,92 23,74 26,42
33,99 33,61 36,08 34,51 33,35 34,59 36,56 32,83 34,66 31,67
40,11 39,76 42,29 41,06 39,10 41,09 43,15 37,58 40,16 35,97
11,49 11,72 10,46 10,91 10,89 10,59 10,86 11,38 11,01 11,30 11,27 11,65 11,30 11,26 11,31 10,98
4,7 4,7 4,6 4,7 4,60 4,65 4,62 4,65 4,67 4,78 4,72 4,78 4,85 4,84 4,73 4,97
Tabulk a č. 1 kys. kys. kys. mléč. octová másel. 2,84 2,88 2,72 2,72 2,70 2,64 2,64 2,76 2,86 2,62 2,60 2,68 2,43 2,85 2,47 2,30
P růměry siláží jetele za roky 1997 – 2012 KVV
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997
1496 1528 1541 1546 1476 1478 1403 1416 1465 1428 1434 1479 1474 1464 1439 1441
33,98 32,93 30,56 33,92 36,58 37,90 35,05 35,50 32,10 40,20 36,10 31,60 36,00 36,30 35,80 35,30
18,13 17,71 17,22 17,28 17,55 17,60 16,99 17,22 17,86 17,67 19,82 18,00 18,20 19,10 16,50 16,80
5,25 5,21 5,25 5,28 5,27 5,31 5,29 5,26 5,20 5,20 5,27 5,26 5,30 4,93 5,18 5,21
23,71 24,65 25,63 24,15 24,69 24,10 24,55 24,09 24,79 23,8 21,52 24,61 22,6 22,03 24,52 25,91
33,05 35,44 35,44 32,99 34,28 34,87 36,14 31,82 29,08 35,17
42,82 45,26 45,34 41,64 43,24 43,39 44,65 42,78 36,98 42,93
10,46 10,44 10,92 9,93 10,03 9,80 9,96 10,69 10,67 10,38 10,32 10,39 10,09 10,34 10,72 10,19
4,5 4,4 4,4 4,3 4,39 4,49 4,48 4,45 4,40 4,53 4,41 4,40 4,48 4,53 4,51 4,48
0,10 0,06 0,06 0,08 0,05 0,06 0,08 0,05 0,05 0,10 0,07 0,09 0,13 0,07 0,07 0,07
1,51 1,48 1,48 1,52 1,30 1,53 1,47 1,50 1,48 1,49 1,48 1,50 1,50 1,60 1,60 2,40
Tabulk a č. 2
Rok Počet S ušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel pH rozborů % 100% 100% 100% 100% 100% 100% 202 224 209 162 178 225 259 223 276 171 131 354 317 165 179 135
0,77 0,86 0,81 0,83 0,81 0,76 0,74 0,81 0,83 0,82 0,87 0,95 0,88 0,84 0,69 0,72
NH3 g
kys. kys. kys. mléč. octová másel. 2,81 2,85 2,69 2,8 2,83 2,84 2,75 2,82 2,79 2,88 2,98 2,68 2,59 2,78 2,47 2,53
0,77 0,87 0,88 0,71 0,72 0,74 0,77 0,78 0,81 0,69 0,76 0,79 0,80 0,80 0,74 0,72
0,09 0,10 0,14 0,07 0,05 0,06 0,04 0,02 0,04 0,03 0,05 0,08 0,05 0,09 0,09 0,03
NH3 g 0,74 0,71 0,62 0,72 0,74 0,76 0,76 0,83 0,79 0,86 0,90 0,90 0,90 0,90 1,40 1,80
P růměry siláží jetelotrávy za roky 1997 – 2012 Rok Počet S ušina NL rozborů % 100% 2012 144 33,96 16,44 2011 120 34,64 16,10 2010 151 33,34 15,44 2009 69 34,71 15,62 2008 114 34,82 16,00 2007 130 36,30 15,40 2006 90 38,40 15,01 2005 142 36,10 16,08 2004 114 35,50 15,67 2003 110 37,20 16,55 2002 102 35,50 17,55 2001 245 34,00 16,70 2000 205 36,40 16,60 1999 88 32,90 15,90 1998 248 36,60 14,60 1997 208 35,00 14,30
NEL Vlák. ADF
NDF Popel pH
KVV
100% 5,35 5,33 5,35 5,39 5,33 5,25 5,24 5,27 5,24 5,25 5,35 5,29 5,33 5,36 5,14 5,24
100% 45,89 45,04 50,30 48,30 44,74 45,95 49,11 46,09
mléč. octová másel. 1422 2,32 0,78 0,13 1429 2,44 0,81 0,08 1454 2,4 0,77 0,05 1438 2,533 0,74 0,08 1440 2,26 0,75 0,01 1390 2,42 0,64 0.08 1269 2,15 0,64 0,05 1312 2,35 0,71 0.04 1507 2,65 0,76 0,04 1306 2,24 0,73 0,05 1294 2,26 0,71 0,10 1454 2,35 0,83 0,12 1391 2,20 0,77 0,09 1457 2,36 0,86 0,13 1338 1,95 0,63 0,10 1314 2,10 0,68 0,06
100% 25,39 25,01 26,30 26,26 26,79 26,70 26,20 25,53 26,01 25,02 23,41 25,38 24,23 26,23 27,40 28,12
100% 32,70 32,31 35,40 36,72 30,61 31,93 39,28 34,19
100% 10,74 10,82 10,50 9,54 9,67 9,45 9,60 10,36 9,73 9,79 10,43 9,93 9,50 9,67 9,97 9,57
4,50 4,4 4,4 4,3 4,37 4,38 4,47 4,43 4,33 4,46 4,51 4,45 4,48 4,49 4,52 4,42
P růměry siláží TTP za roky 1997 – 2012 Rok Počet S ušina rozborů % 2012 501 35,49 2011 442 36,35 2010 469 33,61 2009 357 35,86 2008 372 36,46 2007 328 37,50 2006 411 38,46 2005 416 38,00 2004 379 36,70 2003 275 40,70 2002 221 39,10 2001 477 35,60 2000 342 38,50 1999 226 36,30 1998 317 40,60 1997 328 36,30
NL 100% 14,70 13,68 13,20 13,67 13,27 13,30 12,78 13,65 13,52 13,86 14,80 14,30 14,40 13,70 12,90 12,60
NEL 100% 5,38 5,41 5,33 5,43 5,38 5,40 5,36 5,37 5,33 5,34 5,33 5,35 5,37 5,30 5,30 5,35
Vlák. 100% 25,69 26,34 27,80 26,68 28,15 27,80 27,31 26,34 27,19 27,67 25,57 27,18 26,60 27,86 27,05 29,77
ADF 100% 32,61 34,01 34,32 39,97 38,32 36,68 32,80 31,70 33,91
NDF 100% 50,24 53,88 51,51 57,49 58,48 55,74 48,44 48,81 47,84
Popel 100% 10,55 10,12 10,70 9,57 9,36 9,27 9,40 10,09 9,20 9,10 9,51 9,73 9,55 9,24 9,68 9,23
kys.
Tabulk a č. 3 kys.
kys.
NH3 g 0,67 0,64 0,46 0,68 0,69 0,79 0,67 0,71 0,73 0,80 0,90 1,00 0,80 0,90 1,30 1,30
Tabulk a č. 4
pH
KVV
4,4 4,40 4,4 4,4 4,32 4,43 4,43 4,45 4,35 4,49 4,45 4,44 4,54 4,51 4,47 4,48
1388 1258 1263 1252 1280 1246 1218 1230 1339 1215 1251 1319 1252 1361 1314 1236
kys. kys. kys. mléč. octová másel. 2,05 0,63 0,11 1,98 0,59 0,10 1,80 0,64 0,15 1,80 0,55 0,10 1,80 0,57 0,08 1,81 0,59 0,11 1,89 0,57 0,06 1,83 0.63 0,04 2,04 0,61 0,03 1,74 0,59 0,08 1,89 0,61 0,05 1,92 0,65 0,09 1,69 0,63 0,10 1,86 0,67 0,11 1,72 0,53 0,06 1,84 0,57 0,08
NH3 g 0,56 0,54 0,49 0,54 0,52 0,55 0,58 0,64 0,61 0,68 0,70 0,80 0,80 0,80 0,90 0,70
P růměry siláží hrachu za roky 1997 – 2012 Rok Počet S ušina rozborů % 2012 26 36,68 2011 27 33,48 2010 29 31,15 2009 25 31,25 2008 25 34,62 2007 46 32,65 2006 23 37,46 2005 27 39,92 2004 5 30,84
NL 100% 16,78 16,43 17,10 16,79 17,10 16,66 16,98 16,90 15,89
NEL 100% 5,80 5,96 5,76 5,87 5,63 5,77 5,77 5,81 5,58
Vlák. 100% 23,34 21,86 24,60 25,41 23,20 23,63 23,39 22,78 24,66
ADF 100% 30,16 31,60 31,70 34,24 30,27 29,70 33,77 31,83 -
NDF 100% 40,28 45,17 43,20 49,88 40,26 40,73 43,84 41,58 -
Popel 100% 8,86 7,75 9,24 8,65 9,00 8,48 9,51 8,77 7,36
Tabulka č. 5
pH KVV kys. mléč. 4,30 1730 2,56 4,1 1759 2,84 4,2 1668 2,67 4,2 1559 2,15 4,14 1663 2,66 4,06 1603 2,45 4,23 1581 2,65 4,2 1687 2,91 4,1 1702 3,17
kys. octová 0,76 0,70 0,78 0,87 0,79 0,65 0,70 0,69 0,91
kys. másel. 0,05 0,03 0,05 0,03 0,03 0,02 0,04 0.02 0,00
Pr ůměr y bílkovinných siláží za r ok 2012 NEL Vlák. ADF
NDF Hemice Popel pH KVV kys.
siláže rozborů Vojtěška 164 J etel 202 Hrách 26 J etelotráva 144 TTP 501
100% 5,04 5,25 5,80 5,35 5,38
100% 40,11 42,82 40,28 45,89 50,24
100% 21,67 18,13 16,78 16,44 14,70
100% 23,29 23,71 23,34 25,39 25,69
100% 33,99 33,05 30,16 32,70 32,61
100% 15,26 22,82 25,12 28,74 35,09
100% 11,49 10,46 8,86 10,74 10,55
4,7 4,5 4,30 4,50 4,4
1571 1496 1730 1422 1388
kys.
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997
Počet S ušina rozborů % 499 33,49 397 32,91 442 30,97 32,6 352 348 34,40 343 33,72 403 32,36 464 31,91 338 31,20 324 36,70 198 36,50 459 32,60 422 34,00 285 36,70 433 32,50 359 31,40
NL 100% 8,83 8,17 8,06 7,71 8,38 8,24 8,14 7,45 8,11 7,77 8,42 8,30 8,70 7,80 8,10 8,10
NEL 100% 6,29 6,33 6,22 6,23 6,33 6,53 6,33 6,20 6,34 6,18 6,33 6,32 6,40 6,18 6,22 6,26
Vlák. 100% 19,11 19,07 20,60 19,86 19,22 19,32 20,20 20,12 21,58 20,90 16,45 19,98 18,71 19,57 20,27 21,21
ADF 100% 22,47 23,34 24,12 25,47 25,94 22,39 23,89 22,92 23,99 21,40
NDF 100% 41,86 46,26 46,39 49,89 50,17 44,96 45,81 43,89 47,95 40,41
Popel 100% 4,21 4,09 4,54 4,12 3,82 4,06 4,11 4,18 3,93 3,83 4,14 4,54 4,31 4,23 4,78 4,77
kys.
NH3
mléč. octová másel. 2,84 0,77 0,10 2,81 0,77 0,09 2,56 0,76 0,05 2,32 0,78 0,13 2,05 0,63 0,11
P růměry siláží kukuřic za roky 1997 - 2012 Rok
Š krob 100% 13,04 14,69 11,47 9,98 8,50 13,60 -
Tabulk a č. 6
Bílkovinné Počet S ušina NL % 38,83 33,98 36,68 33,96 35,49
NH3 g 0,91 0,89 0,85 1,00 0,86 0,88 1,10 1,20 1,05
pH KVV kys. mléč. 3,82 1632 1,99 3,78 1530 1,90 3,70 1590 2,04 3,7 1521 1,92 3,73 1481 1,88 3,77 1464 1,63 3,72 1374 1,76 3,78 1424 1,92 3,80 1439 1,86 3,81 1526 2,08 3,79 1317 1,78 3,82 1461 1,97 3,72 1540 2,05 3,80 1605 2,24 3,72 1407 1,72 3,77 1426 1,77
g 1,51 0,74 0,91 0,67 0,56
Tabulk a č. 7 kys. oct. 0,68 0,69 0,64 0,62 0,59 0,55 0,49 0,62 0,62 0,65 0,51 0,58 0,58 0,63 0,54 0,54
Š krob 100% 33,24 33,34 30,50 32,24 32,50 30,65 31,76 32,20 30,20 32,45
P růměry sil. vlhkého zrna kukuřice 2003 – 2012 NL 100% 9,51 10,10 8,41 8,50 9,76 9,28 10,65 9,91 9,80 10,20
NEL 100% 8,00 8,13 8,13 8,23 8,35 8,19 8,09 8,25 8,10 8,32
Vlák. 100% 4,58 4,39 4,69 4,43 3,94 4,00 4,50 3,25 3,97 3,04
ADF g p.h. 50,80 37,24 30.61 38,17 39,52 31,64 30,39 30,63 29,01 39,16
NDF g p.h. 144,80 101,65 106,76 154,70 130,45 134,80 104,80 91,38 121,71 96,63
Popel 100% 1,80 1,84 1,76 1,64 1,87 1,78 1,80 1,60 1,61 1,52
pH KVV kys. mléč. 4,19 887 0,82 4,23 794 0,71 4,20 750 0,73 4,09 748 0,73 4,06 754 0,77 4,19 711 0,64 4,18 526 0,52 4,21 669 0,61 4,23 710 0,77 4,09 767 0,76
Počty rozborů u sil. vojtěšky v závislosti na sušině, NL a proteolýzy v letech 1997 do 2012 - (3917 rozborů)
kys. oct. 0,13 0,15 0,12 0,12 0,12 0,11 0,10 0,09 0,17 0,16
Graf č. 1
40 35 30 25 20 15 10 5
50
58%
54%
50%
46% NL (%)
Proteolýza (%)
Četnost rozborů siláží jetelů v závislosti na sušině, NL a vláknině v letech 2007-2012 (1602 rozborů)
nad 60%
Poč ty rozborů x 10
42%
38%
34%
30%
0
26%
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003
Počet S ušina rozborů % 31 63,02 27 63,37 18 58,97 19 63,50 30 62,61 22 62,20 8 64,50 8 63,80 21 61,30 32 66,80
do 22%
Rok
Tabulk a č. 8
Graf č. 2
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 do 28 %
28-33 %
33-35 %
Poč ty rozborů x 10
35-40 %
40-45 %
% rozborů v intervalu
NL %
45-50 %
nad 50 %
Vláknina %
Š krob 100% 66,18 65,79 65,90 67,94 66,99 68,48 65,31 68,09 70,16 69,00
Počty rozborů sil. jetelů v závislosti na sušině, NL a vláknině v roce 2010
Graf č. 3
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 do 28 %
28-33 %
33-35%
35-40 %
Poč ty rozborů
40-45%
NL%
45-50 %
nad 50 %
Vláknina %
Graf č. 4
Hodnoty NDF u siláží v letech 2006 - 2012 60,00 55,00 50,00 45,00 40,00 35,00 2006
2007 Vojtěška
2008
2009
Jetel
2010 JTT
2011 TTP
2012 Hrách
Hodnoty hemicelulózy u siláží v letech 2006-2012 Graf č. 5 40,00
35,00
30,00
25,00
20,00
15,00
10,00 2006
2007 Vojtěška
2008
2009 Jetel
2010 JTT
2011 TTP
2012 Hrách
Četnost rozborů na sušině sil. kukuřic a ročníku
50
Graf č. 6
40 30 20 10 0 do 25%
25 28
Rok 2012
28 29
29 30
30 31
Rok 2011
31 32
32 33
Rok 2010
33 34
34 35
35 36
Rok 2009
36 37
37 38
Rok 2008
38 39
39 40
Průměr
Rok 2007
Vliv ročníku na % škrobu v závislosti na sušině
40
40 45%
Graf č.7
37 34 31 28 25 22
Rok 2010
Rok 2009
Rok 2008
-4 5%
-4 0 39
-3 9 38
-3 8 37
-3 7 36
-3 6 35
-3 5 34
-3 4 33
-3 3 32
-3 2 31
-3 1 30
-3 0
Rok 2011
40
Rok 2012
29
-2 9 28
-2 8 25
do
25 %
19
Rok 2007
