INFORMACE MZE
Zemědělec 47/2010
7
Kontrola podmíněnosti (cross compliance) – změny od 1. 1. 2011 Rozšíření povinných požadavků na hospodaření (Statutory Management Requirements) Od 1. 1. 2011 dochází v systému kontroly podmíněnosti (cross compliance) k rozšíření povinných požadavků na hospodaření (SMR) v oblasti veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin. K rozšíření povinných požadavků na hospodaření (SMR) dochází v souladu s čl. 124 odst. 5 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 73/2009, které ukládá od 1. 1. 2011 plnění povinných požadavků podmíněnosti uvedených v příloze č. 2 v bodě B (oblast „veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin“) tohoto nařízení. Vzhledem k tomu, že na Českou republiku se výše uvedené ustanovení evropské legislativy vztahuje, bylo nutné implementovat do národního právního řádu znění těchto požadavků. Proto došlo v tomto smyslu k novelizaci nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, a kterým se mění některá související nařízení vlády. Uvedené nařízení vlády je také základním právním předpisem ČR upravujícím systém vyhodnocování kontroly podmíněnosti (cross compliance). Novelou je upraven i tento systém vyhodnocování, neboť některé z nově implementovaných povinných požadavků příslušného aktu v oblasti řízení veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin (jmenovitě SMR 11 a 12) jsou kontrolovány více než jednou dozorovou organizací. Nově nastavený systém vyhodnocování bude uplatňován napříč celým systémem kontrol podmíněnosti. Plnění povinných požadavků na hospodaření je základní podmínkou poskytování přímých plateb (SAPS), některých podpor z Programu rozvoje venkova a podpor v rámci některých opatření společné organizace trhu s vínem v plné výši. Současný počet směrnic a nařízení, které jsou stanoveny k plnění, bude od 1. 1. 2011 rozšířen o další nařízení a směrnice (viz tabulka). Některé z dozorových organizací se do systému kontroly podmíněnosti zapojují nově. Postup každého kontrolního orgánu je upraven příslušným zákonem, na jehož základě je oprávněn provádět kontroly. Ve všech případech se vedle toho zahájení, průběh a ukončení kontroly řídí kontrolním řádem (kontrolní řád je stanoven zákonem č. 552/1992 Sb., o státní kontrole, v platném znění a nařízením Komise (ES) č. 1122/2009). Uvádíme stručný výčet okruhu požadavků, které budou dozorovými organizacemi kontrolovány. V dalších číslech se budeme podrobněji věnovat jednotlivým nařízením: SMR 9 uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (SRS)
Cílem zaváděných požadavků souvisejících s používáním přípravků na ochranu rostlin (POR) je snížení rizika ohrožení zdraví lidí, zvířat a rostlin nejen při aplikaci POR, ale také po sklizni ošetřené plodiny, u níž se při nesprávném použití POR zvyšuje pravděpodobnost nadlimitního výskytu reziduí v konečném produktu určeném k potra-
příslušné záznamy pro možnost následného ověření, že byly splněny podmínky stanovené legislativou v zájmu ochrany spotřebitele. SMR 11 obecné zásady a požadavky potravinového práva, bezpečnost potravin (SZPI) Kontrolní orgán bude ověřovat, zda do oběhu nejsou a nebyly uvedeny potraviny jiné než
Číslo aktu Právní předpis EU SMR 9 Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh SMR 10 Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996, o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602 EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS SMR 11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin SMR 12
SMR 13
SMR 14
SMR 15
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001, o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií Směrnice Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, ruší směrnice 85/511/EHS a rozhodnutí 89/531/EHS a 91/665/EHS a mění směrnice 92/46/EHS Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí
vinářským účelům nebo jako krmivo pro hospodářská zvířata. Nedodržení pokynů k ochraně vod může způsobit znehodnocení podzemního nebo povrchového zdroje pitné vody a v důsledku výskytu reziduí účinných látek použitých POR může poškodit zdraví lidí a zvířat. V neposlední řadě je snahou zamezit úhynům včel, zvěře, ryb a dalších vodních organismů v důsledku nedodržení opatření k ochraně včel, zvěře a vodních organismů uvedených v návodu k použití POR. SMR 10 zákaz používání některých látek s hormonálním a tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat (ÚSKVBL) Používání zakázaných látek nebo jejich používání nepovoleným způsobem (u látek s estrogenním, gestagenním či androgenním účinkem) ohrožuje bezprostředně bezpečnost potravin a nemůže být tolerováno. Přechovávání zakázaných látek nebo přípravků představuje velké riziko jejich možného použití a s ohledem na nebezpečnost těchto látek není přípustné, aby je chovatel skladoval ve svých prostorách. V chovech, kde je použití látek s estrogenním, gestagenním či androgenním účinkem povoleno, jejich množství musí odpovídat počtu ošetřovaných zvířat. V případě některých látek (např. hormonální látky s estrogenním, gestagenním či androgenním účinkem) je povoleno jejich použití u hospodářských zvířat v přesně stanovených důvodech, v takových případech je však potřeba striktně dodržovat stanovené ochranné lhůty. Při použití zakázaných látek povoleným způsobem v případech, které legislativa umožňuje, musí být dodržována omezení, garantující jejich správné a oprávněné použití a vedeny
bezpečné. Za bezpečnou potravinu se považuje taková potravina, která není škodlivá pro zdraví a není nevhodná k lidské spotřebě. Kontrolní orgán bude ověřovat, zda potraviny ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce splňují požadavky potravinového práva, zda provozovatel potravinářského podniku (PPP) přijal vhodná opatření k tomu, aby skladoval odpady a nebezpečné látky a manipuloval s nimi tak, aby nedošlo ke kontaminaci s potravinami. Rovněž bude ověřovat, zda PPP přihlíží k výsledkům laboratorních rozborů rostlin nebo jiných vzorků, které jsou důležité pro lidské zdraví, či je schopen identifikovat každého dodavatele surovin a látek určených k přimísení do potravin a sdělit tyto informace na požádání příslušným orgánům. Potraviny musí být odpovídajícím způsobem označeny na spotřebitelských nebo skupinových obalech, případně v průvodních dokumentech (dodacích listech nebo fakturách), podle požadavků stanovených ve specifických předpisech, s cílem umožnit jejich sledovatelnost. Kontrolní orgán bude ověřovat, jak rychle a jakým způsobem PPP informoval odběratele a příslušný kontrolní orgán o potravině uvedené na trh, která mohla být škodlivá pro lidské zdraví, a jaká opatření přijal s cílem předejít riziku pro konečného spotřebitele. SMR 11 obecné zásady a požadavky potravinového práva, bezpečnost potravin (ÚKZÚZ) Při uvádění krmiva na trh je nutné zajistit jeho bezpečnost pro produkci potravin a ke krmení zvířat. Provozovatelé krmivářských podniků ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce musí zajistit ve svých podnicích, aby potraviny a krmiva
splňovaly požadavky potravinového práva. Tyto povinné požadavky týkající se činností krmivářských podniků jsou kontrolovány s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele s ohledem na bezpečnost potravin a krmiv. Kontrola bude věnována například evidenci krmiv, skladovým prostorám nebo vedení záznamů o zdroji krmiv. Kontrolující organizace SRS – Státní rostlinolékařská správa ÚSKVBL – Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv – NOVÁ SZPI – Státní zemědělská a potravinářská inspekce – NOVÁ ÚKZÚZ – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský SVS – Státní veterinární správa – NOVÁ SVS – Státní veterinární správa ÚKZÚZ – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský SVS – Státní veterinární správa
SVS – Státní veterinární správa
SVS – Státní veterinární správa
SMR 11 obecné zásady a požadavky potravinového práva, bezpečnost potravin (SVS) SVS v rámci kontroly požadavků potravinového práva bude sledovat, zda chovatel hospodářských zvířat nepodal zvířatům látky a přípravky, jejichž používání u hospodářských zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno. Zda chovatel hospodářských zvířat podává a používá u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, pouze doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky určené pro tato zvířata, které byly vyrobeny a uvedeny do oběhu v souladu se zákonem. V případě pozitivního nálezu brucelózy nebo tuberkulózy na hospodářství SVS zkontroluje, jak probíhá dodávka mléka, resp. jeho uvádění na trh formou vedených záznamů na hospodářství a bude zkontrolováno plnění opatření stanovených mimořádných veterinárních opatření vydaných příslušnou KVS. SVS se dále zaměří na systém, který má chovatel zavedený pro kontrolu dodávek mléka od jednotlivých zvířat, jakým způsobem jsou vyřazena nemocná zvířata z dodávky a jak je zabezpečena její nezávadnost. Bude vyžadováno, aby byly plněny požadavky na prostory k dojení, pro skladování a chlazení mléka. Kontrola bude věnována také požadavkům na skladování a zacházení s vejci. SMR 12 pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (ÚKZÚZ) Z důvodu minimalizace rizik přenosu spongiformní encefalopatie (TSE) u zvířat byla stanovena určitá pravidla vymezující
zákaz krmení hospodářských zvířat živočišnými bílkovinami a důsledné dodržování odděleného skladování krmiv obsahujících živočišné bílkoviny. SMR 12 pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (SVS) TSE patří k onemocněním zvířat a lidí vyvolaným proteinovými částicemi – priony. První případ BSE byl popsán v Anglii v roce 1985. Zdrojem nákazy tehdy byla masokostní moučka, která obsahovala materiál z ovcí nakažených scrapií (klusavka, taktéž nemoc patřící do TSE). Onemocnění se projevuje ztrátou kondice, příznaky též ukazují na poškození nervové soustavy – zvíře je dezorientované, dochází k poruchám pohybu a chování. Nemoc se může ve stádě objevit jen u jednoho nebo několika kusů. Bude kontrolováno dodržování povinností chovatele v případě výskytu TSE u chovatele (žadatele), dále vedení evidence o léčbě, úhynech a přesunech (prodej, jatky). Kontroly budou zaměřeny na záznamy chovatele o léčbě prováděné veterinárním lékařem, případně chovatelem pod dohledem veterinárního lékaře. Zejména důležité jsou záznamy o léčbě neúspěš-
né, končící porážkou nebo úhynem zvířete. K těmto záznamům budou požadovány i informace typu protokolu o vyšetření ze Státních veterinárních ústavů, případně jatek. Kontrola je zaměřena na evidenci a označování zvířat, na vedení související dokumentace a také na zdravotní stav zvířat. SMR 13-15 oznamování nákaz (SVS) Veterinární zákon ukládá chovateli povinnost ohlásit jakékoliv podezření na nákazu, kterou chovatel pozoruje na svém hospodářství. Hlášení o podezření z nákazy (jakékoliv, jelikož chovatel není vždy schopen rozeznat příznaky konkrétní nákazy) je možné provést i prostřednictvím soukromého veterinárního lékaře, který na hospodářství provádí léčbu a který pak posléze ohlásí podezření na KVS. Chovatel by měl mít k dispozici písemný doklad o uvědomění SVL o těchto skutečnostech. Podezření se týká zejména zdravotního stavu zvířat, změny chování zvířat, úhynů, trvání příznaků i po zavedení léčby. Inspektor bude provádět kontrolu záznamů o veterinární léčbě, resp. protokolů. Následné epizootologické šetření může prokázat nečinnost chovatele při příznacích onemocnění ! u zvířat.
! Rozhovor s Ivanem Fuksou, ministrem zemědělství Z jakého důvodu dochází k rozšíření povinných požadavků na hospodaření v rámci kontrol podmíněnosti? Povinné požadavky na hospodaření stanovuje evropská legislativa jako podmínku čerpání dotací režimu jednotné platby na plochu (SAPS). Příslušné evropské nařízení stanovuje také postupné zavádění požadavků na hospodaření, proto od 1. ledna 2011 dochází k rozšíření požadavků v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin. K dalšímu rozšíření o požadavky na dobré životní podmínky zvířat dojde v roce 2013. I o těchto požadavcích budeme zemědělskou veřejnost v dostatečném předstihu informovat. Co přináší novela nařízení vlády č. 479/2009 Sb.? Novela nařízení vlády je spojena s nynějším rozšířením požadavků na hospodaření, na které navazuje úprava způsobu vyhodnocování zpráv z kontrol. Změna ve vyhodnocování odráží snahu ministerstva zemědělství o maximální zefektivnění kontrol v rámci systému cross compliance. Novela řeší také úpravu standardu správné zemědělské praxe GAEC 2, jehož smyslem je lepší ochrana půdy před erozí.
Od 1. července 2011 doplní stávající vrstvu silně erozně ohrožených (SEO) půd vrstva mírně erozně ohrožených (MEO) půd. Dodržování zásad správné zemědělské praxe má význam nejen pro ochranu zemědělského půdního fondu, ale výrazně přispívá i k protipovodňové prevenci. Ochrana půdy a obnova tradičního charakteru české krajiny je jednou z mých priorit. Přináší rozšíření požadavků zemědělcům nějaké nové povinnosti? Požadavky stanovené evropským předpisem, které jsou zařazené mezi požadavky kontroly podmíněnosti, již zemědělci znají z národních kontrol dozorových organizací. Nemělo by proto dojít k navýšení administrativního ani finančního zatížení žadatelů, pouze k provázání těchto povinností s poskytováním evropských podpor. Nedojde ke zvýšení počtu kontrol, naopak jsou postupně nastavována pravidla pro jejich zefektivňování. Zbavit zemědělce zbytečné a obtěžující byrokracie, místo toho nastavit kontrolní a administrativní kontakt jako přátelský a založený na zdravém rozumu je další z mých priorit. Zemědělci, kteří řádně vedou své hospodářství, se rozhodně nemusí kontrol v rámci systému cross compliance obávat.
8
INFORMACE MZE
Zemědělec 48/2010
Kontrola podmíněnosti (cross compliance) – změny od 1. 1. 2011 Rozšíření povinných požadavků na hospodaření (Statutory Management Requirements) SMR 9 – uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh Nově uplatňované požadavky z oblasti uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh jsou kontrolovány Státní rostlinolékařskou správou (SRS). Tuto dozorovou organizaci jsme vám v loňském roce představili v souvislosti s kontrolami podmíněnosti jako organizaci, do jejíž kompetence spadá kontrola minimálních požadavků pro použití přípravků na ochranu rostlin. Státní rostlinolékařská správa (SRS) je správní úřad rostlinolékařské péče zřízený zákonem č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a je podřízený ministerstvu zemědělství. Její působnost je dána zákonem č. 326/2004 Sb., v platném znění ve věcech ochrany rostlin a rostlinných produktů, dále například ve věcech opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, popřípadě invazních škodlivých organismů, mechanizačních prostředků, rostlinolékařského dozoru a řízení ve věcech rostlinolékařské péče včetně nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření. Je oprávněna k řešení krizových situací a ukládání pokut. Vykonává působnost v rámci odborných rostlinolékařských činností a odborné způsobilosti k jejich výkonu. Cílem zaváděných požadavků je snížení rizika ohrožení zdraví lidí, zvířat a rostlin nejen při aplikaci přípravků na ochranu rostlin, ale také při posklizňovém ošetření produkce, kdy se při nesprávném použití zvyšuje pravděpodobnost nadlimitního výskytu reziduí v konečném produktu určeném k potravinářským účelům nebo v krmivu pro hospodářská zvířata. Vybranými kontrolovanými požadavky, které jsou již nyní součástí národních kontrol, bude zabezpečeno dodržování požadavků stanovených směrnicí Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Dodržování těchto požadavků bude od 1. ledna 2011 podmínkou poskytování přímých plateb (SAPS), některých podpor z Programu rozvoje venkova a podpor v rámci některých opatření společné organizace trhu s vínem v plné výši. K požadavkům uvedené směrnice patří například používání pouze povolených přípravků na ochranu rostlin, zabezpečení, aby přípravky byly používány podle zásad správné rostlinolékařské praxe, za podmínek uvedených na etiketě a vždy, kdy je to možné, podle zásad integrované ochrany. Kontrolované požadavky v rámci uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (SMR 9) 9/1 Byl použitý přípravek povolen SRS? Tento kontrolovaný požadavek byl vybrán proto, že nepovolený (neregistrovaný) přípravek není posouzen z hlediska ochrany zdraví Státním zdravotním ústavem (SZÚ) a Státní rostlinolékařskou správou (SRS) z hlediska vlivu na rostliny, životní prostředí a necílové organismy a jeho použití tak představuje v ochraně rostlin přímé nebezpečí pro zdraví lidí a zvířat.
9/2 Byl aplikovaný přípravek použit k ochraně plodiny proti škodlivému organismu v souladu s údaji, jimiž je označen na obalu? Použitím přípravku v rozporu s návodem k použití uvedeného na obalu přípravku může být přímo ohroženo zdraví lidí a zvířat. 9/3 Byl aplikovaný přípravek použit v množství, které nepřesáhlo nejvyšší povolenou dávku? Použitím přípravku v dávce, která přesahuje nejvyšší povolenou dávku, je ohroženo nejen zdraví lidí, zvířat, ale také životní prostředí. Zvyšuje se riziko fytotoxicity, odrůdové citlivosti a hrozí nebezpečí vedlejších účinků na rostliny nebo rostlinné produkty. 9/4 Bylo při aplikaci přípravku na ochranu rostlin postupováno v souladu s pokyny k ochraně vod a bylo dodrženo omezení pro použití přípravku na ochranu rostlin v pásmu ochrany zdrojů podzemních vod nebo vodárenských nádrží? Použití přípravku v rozporu s pokyny k ochraně vod, tzn. použití přípravku, který je v rámci registrace klasifikován jako „vyloučen z použití v II. stupni ochranného pásma vodního zdroje (OPVZ)“ na pozemku nacházejícím se v ochranném pásmu zdroje podzemních vod nebo vodárenských nádrží, může způsobit znehodnocení zdroje pitné vody a poškodit zdraví lidí i zvířat. V ochranném pásmu I. stupně je použití přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin zcela vyloučeno. Vhodnost přípravku na ochranu rostlin pro použití v ochranném pásmu II. stupně je důležité předem zkontrolovat v on-line aplikaci Registr přípravků na ochranu rostlin nebo v každoročně vydávaném Věstníku Státní rostlinolékařské správy – Seznam registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin. Na základě hodnocení přípravku provedeného SRS může být přípravek vyloučen nebo nevyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů podzemní a/nebo povrchové vody, proto SRS doporučuje uživatelům přípravků řídit se údaji uváděnými na etiketě. Tento požadavek se již jednou objevuje v požadavcích kontroly podmíněnosti v rámci agroenvironmentálních opatření. V případě, že by došlo ke zjištění jeho porušení u stejného subjektu, jak při kontrole v rámci SMR 9 – uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, tak při kontrole minimálních požadavků pro použití přípravků na ochranu rostlin, nebude hodnocen jako dvojí porušení, ale bude brán zřetel na výše hodnocené porušení (porušení s vyšší mírou). 9/5 Bylo při aplikaci přípravku postupováno v souladu s pokyny k ochraně včel, zvěře a vodních organismů tak, aby nedošlo k jejich úhynu? Důvodem uvedení tohoto požadavku je ochrana životního prostředí a zamezení úhynů včel, zvěře, ryb a dalších vodních organismů v důsledku nedodržení opatření uvedených v návodu k použití a stanovených v § 51 zákona a vyhlášce č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin.
9/6 Byl přípravek aplikován tak, aby nedošlo k prokazatelnému zasažení rostlin mimo pozemek, na němž se prováděla aplikace? Cílem požadavku je postihnout případné zasažení necílových rostlin mimo pozemek, na němž se provádí aplikace, a to v důsledku nedodržení pokynů uvedených v návodu k použití. Kontrolovaný požadavek má přispět k zodpovědnému přístupu při používání přípravků na ochranu rostlin. Kdo bude kontrolován Dotčenými subjekty k dodržování uvedených požadavků jsou všichni žadatelé (fyzické i právnické osoby), kteří podají žádost o přímé platby, o podporu z některých opatření Programu rozvoje venkova nebo o podporu v rámci některých opatření společné organizace trhu s vínem. Takto dotčených subjektů je více než 23 tisíc. Legislativní změny Od letošního roku je v oblasti přípravků na ochranu rostlin připravována aplikace nařízení EP a Rady (ES) č. 1107/2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a nařízení EP a Rady č. 1185/2009, o statistice pesticidů, které budou přímo použitelné v právním režimu České republiky. Probíhá příprava implementace směrnice EP a Rady (ES) 128/2009 do národní legislativy, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Je proto připravována novela zákona č. 326/2004 Sb., včetně prováděcích předpisů, v jejíž souvislosti je očekávána řada změn, které vstoupí v platnost v polovině a na konci příštího roku. Změny se pravděpodobně promítnou do způsobu provádění některých kontrol vybraných požadavků v rámci kontroly podmíněnosti. Nepředpokládá se však, že by na základě těchto změn došlo ke změnám kontrolovaných požadavků. Kde lze získat další informace Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Na webových stránkách www. srs.cz v odkaze Přípravky na ochranu rostlin jsou dostupné informace o nových předpisech – změnách v povolovacích procesech, informace o označování přípravků, aplikačních technikách a také o aktuálních změnách v seznamu přípravků nebo informace o Víceletém kontrolním plánu pro rezidua pesticidů 2010–2012. Zde je uveřejněn Registr přípravků na ochranu rostlin s uvedením informací o nových registracích, změnách registrací, zrušení registrací, o ukončení použití přípravků i o ukončení uvádění jednotlivých přípravků na trh. Tento Registr přípravků na ochranu rostlin je rovněž nabízen formou informačního kanálu (RSS), jehož prostřednictvím je
uživatel automaticky upozorňován na nové přípravky, změny záznamů a další novinky. Při přihlášení k odběru webového informačního kanálu aplikace Internet Explorer automaticky kontroluje, zda nejsou na webu aktualizace. Příklad z praxe Pokud bude při kontrole evidence používání přípravků zjištěno (podle § 49 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb.), že byl použit přípravek na ochranu rostlin v II. stupni ochranného pásma vodního zdroje (OPVZ), i když je tento přípravek na ochranu rostlin vyloučen z použití v II. stupni OPVZ (dříPoř č. aktu
9
Poř. č.
4
Kontrolní bod Bylo při aplikaci přípravku na ochranu rostlin postupováno v souladu s pokyny k ochraně vod a bylo dodrženo omezení pro použití přípravku na ochranu rostlin v pásmu ochrany zdrojů podzemních vod nebo vodárenských nádrží?
ve pásma hygienické ochrany – PHO), pořídí inspektor fotodokumentaci příslušných dokladů, které toto prokazují. Porušení bude vyhodnoceno z hlediska jeho rozsahu a závažnosti, a to podle toho kolik procent z celkové obhospodařované výměry zemědělské půdy v OPVZ bylo ošetřeno přípravkem na ochranu rostlin, který je vyloučen z použití v II. stupni OPVZ (PHO). Hodnocení konkrétního příkladu: Na 35 ha řepky ozimé (23,3 % z celkové výměry zemědělské půdy v OPVZ – 150 ha) byl použit přípravek (např. Galera Pod-
malý
Rozsah střední velký
malá Použití přípravku do 10 % obhospodařované plochy ochranného pásma vod
x
3
x
1
zim), který je vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů podzemní a povrchové vody. Podle rozsahu je toto porušení vyhodnoceno jako střední – 3 body, z hlediska závažnosti také jako střední – 4 body a z hlediska trvalosti hodnoceno 6 body. Celkem je porušení tohoto kontrolovaného požadavku hodnoceno 13 body. Pokud by nebylo při kontrole podmíněnosti zjištěno porušení jiného kontrolovaného požadavku, bylo by vyhodnoceno celkové porušení SMR 9 jako malé (13 bodů z max. 103 je 12,6 %) a žadateli by byly kráceny podpory o 1 %. ! Závažnost střední Použití přípravku od 10,01 % do 25 % obhospodařované plochy ochranného pásma vod
velká Použití přípravku nad 25,01 % a více obhospodařované plochy ochranného pásma vod
4
8
Trvalost ne ano
x
6
Změna systému hodnocení kontrol Ke změnám, které přináší novela nařízení vlády č. 479/2009 Sb., patří také změna ve vyhodnocování kontrol. V současnosti se pro vyhodnocování snížení podpor za porušení podmíněnosti posuzuje pouze ta zpráva o kontrole (ZoK) v příslušné oblasti řízení, která obdržela nejvyšší procentické ohodnocení snížení. Tento systém předpokládal, že příslušná dozorová organizace kontrolující konkrétní akt může v ideálním případě zkontrolovat všechny požadavky. Princip nového systému vyhodnocování je založen na posuzování všech zjištění ze všech dostupných ZoK pro příslušný akt a oblast Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC). Tím se i u aktů, na jejichž kontrole se bude podílet více dozorových organizací, docílí v principu pokrytí všech požadavků. V případě, že by pro příslušný akt (resp. oblast Dobrý zemědělský a environmentální stav) bylo vypracováno více ZoK, v nichž by se vyskytovalo porušení stejného požadavku, resp. standardu, pak se pro vyhodnocování bude zvažovat pouze to porušení s vyšší mírou porušení, jak stanovuje § 2 odst. 3 novely nařízení vlády č. 479/2009 Sb.
Skutečná plocha opatření SEO a MEO půd je jasná z níže uvedené tabulky. Nově zaváděná vrstva MEO půd se bude týkat celkem 21 326 (asi 70 %) z celkem 30 073 zemědělských subjektů, aktuálně evidovaných v LPIS. Jedná se o zemědělské subjekty, u nichž se plocha MEO půd objevuje alespoň na jednom PB/DPB, bez ohledu na zemědělskou kulturu. Nové znění standardu GAEC 2: Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy jako a) silně erozně ohrožená, zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče nebo bezorebné setí; v případě
Statistika vrstvy erozní ohroženosti podle GAEC na ploše ZPF podle LPIS – dělení PB celková plocha ZPF podle LPIS [ha] ČR
3 531 374,18 celková plocha ZPF podle LPIS [ha]
Nové znění standardu GAEC č. 2 Novelou dochází také k úpravě znění podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), konkrétně standardu GAEC č. 2, který je věnován ochraně půdy před erozí. Od 1. ledna 2011 doplní stávající vrstvu silně erozně ohrožených (SEO) půd vrstva tzv. mírně erozně ohrožených (MEO) půd. Ke změně dochází z důvodu snahy o postupné zvyšování ochrany orné půdy před erozí prostřednictvím zlepšeného hospodaření. Tato snaha se odráží jak v Programovém prohlášení vlády, tak i v dokumentu MZe Vize českého zemědělství po roce 2010.
Systém opravných prostředků ke kontrolní organizaci Kontrolovaný subjekt může proti protokolu o kontrole podat písemné a zdůvodněné námitky, a to buď přímo do protokolu při kontrole, nebo ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne seznámení s protokolem, a to prostřednictvím inspektora kontrolní organizace, který kontrolu provedl. O námitkách může inspektor sám rozhodnout pouze v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví. V opačném případě je musí předat do sedmi dnů vedoucímu kontrolního orgánu. S tímto postupem je kontrolovaný subjekt seznámen v závěru protokolu o kontrole. Řízení o námitkách Dnem doručení námitek kontrolní organizaci je zahájeno řízení o námitkách, jehož výsledkem je rozhodnutí o námitkách, které bude zasláno žadateli do 15 dnů od
ČR
3 531 374,18
podíl jednotlivých managementů na celkové ploše ZPF podle LPIS [%] silně erozně mírně erozně neohrožené půdy ohrožené půdy ohrožené půdy (Cp nad 0,1) (Cp do 0,02) (Cp 0,02–0,1) 1,84 15,63 82,52 výměra jednotlivých managementů na celkové ploše ZPF podle LPIS [ha] silně erozně mírně erozně neohrožené půdy ohrožené půdy ohrožené půdy (Cp nad 0,1) (Cp do 0,02) (Cp 0,02–0,1) 65 042,30 552 111,24 2 914 177,52
obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin, b) mírně erozně ohrožená, zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Ke konkrétním půdoochranným opatřením, jejich charakteristice a účinnosti se vrátíme v článku v některém z příštích čísel Zemědělce.
doručení námitek kontrolní organizaci. Rozhodnutím mohou být námitky uznány jako důvodné nebo nedůvodné. Proti rozhodnutí o námitkách není již opravný prostředek přípustný. Na rozhodování kontrolní organizace o námitkách se vztahuje správní řád. Odvolání proti rozhodnutí Kontrolovaný subjekt může použít další opravný prostředek – odvolání proti rozhodnutí až po vydání rozhodnutí o výši přiznané dotace na základě správního řádu. !
8
INFORMACE MZE
Zemědělec 50/2010
Kontrola podmíněnosti – změny od 1. 1. 2011 Rozšíření povinných požadavků na hospodaření (Statutory Management Requirements) SMR 10 – zákaz používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat K dalšímu rozšíření požadavků kontroly podmíněnosti dochází od 1. ledna 2011, a to o požadavky dané směrnicí Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996, o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a betasympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS. Požadavky stanovené touto směrnicí jsou vedeny v národní legislativě zákonem o veterinární péči č. 166/1999 Sb., v platném znění a související vyhláškou o zákazu podávání některých látek zvířatům č. 291/ 2003 Sb., v platném znění. Příslušnou dozorovou organizací je Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL). Zřizovatelem Ústavu je Ministerstvo zemědělství ČR. Jeho činnost je založena a vychází z obecně závazných právních předpisů – zejména zákona o léčivech číslo 378/2007 Sb., v platném znění nebo zákonem o veterinární péči číslo 166/1999 Sb., v platném znění. Ústav tak vykonává činnost v oblasti regulace veterinárních léčiv, veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků. Kromě vnitrostátní právních předpisů vykonává Ústav činnost v souladu s požadavky přímo použitelných předpisů Evropské unie. Záměrem vybraných požadavků je kontrola nad používáním zakázaných látek nebo nad jejich používáním nepovoleným způsobem v chovech zvířat a tím omezení bezprostředního ohrožení bezpečnosti potravin. Kontrolováno je, zda nedochází k přechovávání zakázaných látek nebo přípravků, jejichž přechovávání představuje velké riziko možného použití. Při použití zakázaných látek povoleným způsobem v případech, které legislativa umožňuje, musí být dodržována omezení, garantující jejich správné a oprávněné použití. Kontrolované požadavky v rámci kontroly nad používáním zakázaných látek v chovech zvířat (SMR 10) 10/1 Je dodržován zákaz podávat zvířatům produkujícím potraviny zakázané látky? Některé látky jsou k používání u zvířat zakázány z důvodů jejich toxicity pro zvířata nebo z důvodu toxicity jejich reziduí, které zůstávají následně v potravinách živočišného původu. Používáním registrovaných veterinárních léčiv v souladu s podmínkami jejich registrace a podle pokynů veterinárního lékaře nemůže dojít k porušení tohoto požadavku. 10/2 Nejsou v hospodářství přechovávány a vlastněny zakázané látky nebo přípravky? Přechovávání zakázaných látek nebo přípravků představuje velké riziko jejich možného použití a s ohledem na nebezpečnost těchto látek není přípustné, aby chovatel skladoval ve svých prostorách zakázané látky nebo přípravky. V chovech, kde je použití látek s estrogenním, gestagenním či androgenním účinkem povoleno, jejich přechovávané množství musí odpovídat počtu ošetřovaných zvířat. 10/3 Jsou dodržovány ochranné lhůty v případě legálního ošetření
přípravkem s obsahem zakázaných látek? Jedná se především o použití látek s estrogenním, gestagenním či androgenním účinkem, např. v rozmnožovacích chovech. Zvíře ošetřené v rámci řízení reprodukce hormonálním přípravkem není možné odeslat v případě jeho např. zranění na jatka před uplynutím ochranné lhůty. 10/4 Jsou dodržována omezení v souvislosti s legálním použitím zakázaných látek? Evropská legislativa striktně vymezuje případy, ve kterých je možné použít zakázané látky, především v případech řízení reprodukce zvířat. Při tomto použití však musí být pečlivě vedeny příslušné záznamy, náležitě identifikována zvířata, dodržována omezení ve vztahu k osobě, která přípravek aplikuje, vždy s vědomím ošetřujícího veterinárního lékaře. Kdo bude kontrolován Kontrolami budou dotčeni všichni žadatelé (fyzické i právnické osoby) o přímé platby. Analýza rizik, dle které budou subjekty ke kontrole vybírány, bude zaměřena na subjekty zabývající se živočišnou výrobou. Kdo bude provádět kontroly Kontroly vzhledem k provázanosti obou institucí budou provádět inspektoři Krajských veterinárních správ (KVS). Tam, kde bude prováděna kontrola subjektu v souvislosti s používáním léčiv, si místně příslušná KVS vyžádá spolupráci pracovníků ÚSKVBL. Kde lze získat další informace Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změnách některých souvisejících zákonů, v platném znění. Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, v platném znění. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, v platném znění. Na webových stránkách www. uskvbl.cz lze získat informace týkající se registrace veterinárních léčivých přípravků v České republice a v Evropském společenství. K dispozici je nepřetržité telefonické spojení pro možnost ohlášení závady v jakosti či podezření ze závady v jakosti veterinárních léčiv. Příklad z praxe Bylo zjištěno používání hormonálních přípravků u dvou zvířat z celkově 40 chovaných, jichž se problém týká, bez vědomí veterináře, nebyly vedeny záznamy umožňující identifikaci zvířete, chyběla informace o množství a názvu léčiva a osobě, která přípravek aplikovala. Hodnocení konkrétního příkladu Případ byl hodnocen jako porušení požadavku stanovujícího nutnost dodržování omezení v souvislosti s legálním použitím zakázaných látek. Při použití zakázaných látek povoleným způsobem (látky s estrogenním, gestagenním či androgenním účinkem) v případech, které legislativa umožňuje, musí být dodržována omezení, garantující jejich správné a oprávněné použití a vedeny příslušné záznamy pro možnost následného ověření, že byly splněny podmínky stanovené legislativou v zájmu ochrany spotřebitele.
Rozsah střední
velký
malá
Do 1 % zvířat v chovu, jichž se problém týká
od 1 % do 10 % zvířat v chovu, jichž se problém týká
nad 10 % zvířat v chovu, jichž se problém týká
neúplné vedení záznamů, záznamy nedostupné na místě
1
3
5
1
malý
Závažnost střední
aplikace přípravků zootechnikem v případě aplikace vyžadující veterináře nebo nedostatečná identifikace zvířat 3
Rozsahem zjištění (dvě zvířata ze 40 – pět procent) došlo ke střednímu porušení požadavku – 3 body a velké závažnosti – 5 bodů. U porušení není možná náprava, proto je hodnocen jako trvalý – 5 bodů. Celkem bylo porušení tohoto kontrolovaného požadavku hodnoceno 13 body. Pokud by nebylo při kontrole podmíněnosti zjištěno porušení jiného kontrolovaného požadavku, bylo by vyhodnoceno celkové porušení SMR 10 jako malé (13 bodů z max. 90 je 14,44 %) a žadateli by byly kráceny podpory o jedno procento. SMR 12 – stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií Požadavky na prevenci, tlumení a eradikaci (pozn. vymýcení choroby) některých přenosných spongiformních encefalopatií jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001, které je přímo aplikovatelné a jeho ustanovení není třeba převádět do národní legislativy. Jako přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) jsou označovány choroby, které vyvolávají neurodegenerativní onemocnění lidí i zvířat, způsobené nahromaděním patologicky změněného, odolného proteinu, tzv. prionu, v mozkové tkáni. Mají velmi dlouhou inkubační dobu a vždy končí smrtí postiženého jedince. Nemoc se může ve stádě objevit jen u jednoho nebo několika kusů. Do této kategorie spadá bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), onemocnění skotu, jehož první případ byl popsán ve Velké Británii již v roce 1985. Nemoc se rozšířila patrně díky zkrmování masokostních mouček a kafilerního tuku vyrobeného z nemocných zvířat. K těmto nemocem je řazeno také onemocnění ovcí a koz, podobné BSE, označované jako klusavka. Kontroly dle požadavků uvedeného nařízení jsou zaměřeny na pravděpodobnou příčinu šíření onemocnění, tj. na zkrmování živočišných bílkovin hospodářským zvířatům nebo na dodržování povinnosti ohlášení podezření z výskytu nebezpečné nákazy. V případě podezření z onemocnění jsou krajskou veterinární správou (KVS) vydána mimořádná veterinární opatření, resp. opatření na místě, která nařizují usmrcení zvířat podezřelých z nákazy a zaslání vzorků pro laboratorní vyšetření na potvrzení nebo vyloučení nákazy. Dozorová organizace je pak povinna se zaměřit na dodržování stanovených postupů a opatření proti dalšímu možnému šíření onemocnění, které spočívá například v zákazu přemísťování podezřelých zvířat z infekce TSE z hospodářství nebo v zákazu manipulace s těmito zvířaty. V rámci svých působností se na kontrole požadavků stanovených uvedeným nařízením v rámci kontroly podmíněnosti podílí dvě dozorové organizace: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Státní veterinární správa ČR. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Kromě dalších činností, o kterých jsme se zmínili v minulém uveřejněném článku o nových požadavcích v rámci kontroly podmíněnosti platných od 1. 1. 2011, provádí ÚKZÚZ kontroly v oblasti krmiv. velká
Trvalost ne ano
ošetření bez vědomí veterináře, nebo absence záznamů 5
Body max. počet bodů
ano
0
5
15
Z důvodu minimalizace rizik přenosu TSE u zvířat byly stanoveny určitá pravidla vymezující zákaz krmení hospodářských zvířat živočišnými bílkovinami a důsledné dodržování odděleného skladování krmiv obsahující živočišné bílkoviny. Zákaz zkrmovat masokostní moučky původem z přežvýkavců přežvýkavcům byl v ČR vydán již v roce 1991, ale ani předtím nebyly takto získané proteiny součástí receptur krmných směsí pro dospělý skot. Od roku 2003 je vydán zákaz zkrmování masokostních mouček všem hospodářským zvířatům. Pro kontroly podmíněnosti jsou vybrány dva požadavky ze stanovených podmínek pro výrobu, distribuci a použití krmiv s obsahem zpracovaných živočišných bílkovin. V rámci výroby, skladování a přepravy krmných směsí pro hospodářská zvířata musí být dodržen požadavek na fyzické oddělení krmných směsí pro přežvýkavce od ostatních krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny. Kontrolované požadavky v gesci ÚKZÚZ v rámci kontroly dodržování pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (SMR 12) 12/1 Dodržuje provozovatel zákaz krmení hospodářských zvířat živočišnými bílkovinami a krmivy tyto bílkoviny obsahujícími? 12/2 Dodržuje provozovatel podmínky odděleného skladování živočišných bílkovin a krmiv tyto bílkoviny obsahujících? Zákaz krmení dalším hospodářským zvířatům kromě přežvýkavců, s výjimkou masožravých kožešinových zvířat, je vymezen u zpracovaných živočišných bílkovin, želatiny z přežvýkavců, krevních produktů, di- a tri-fosforečnan vápenatého živočišného původu aj. Zákaz krmení hospodářských zvířat živočišnými bílkovinami se nevztahuje na zkrmování vajec, mléka, mleziva, želatiny získané z nepřežvýkavců, hydrolyzované bílkoviny z nepřežvýkavců a z kůží přežvýkavců, také na krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat rybí moučkou nebo krevními produkty z nepřežvýkavců.
né pro likvidaci původců onemocnění (prionů). Z důvodu úplného vyloučení možného ohrožení zdraví spotřebitele se od roku 2001 vyšetřuje tzv. aktivním monitoringem stanoveným přílohou III. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. Dle pravidel monitoringu je například na jatkách vyšetřován všechen poražený skot starší 30 měsíců. Do obchodní sítě se tak dostává pouze maso ze zvířat s negativním výsledkem vyšetření na BSE. Věková hranice na 24 měsíců je snížena u zvířat nutně poražených na sanitní porážce a u uhynulých zvířat. Vyšetřují se také všechna zvířata podezřelá z nákazy BSE. V roce 2009 bylo v rámci monitoringu vyšetřeno více než 156 tisíc kusů skotu, přes 500 kusů ovcí a 172 kusů koz. U ovcí a koz nebyly zjištěny pozitivní případy TSE, u skotu byly nalezeny dva případy výskytu BSE. Kontrolované požadavky v gesci SVS ČR v rámci kontroly dodržování pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (SMR 12) 12/3 Byl nahlášen krajské veterinární správě výskyt TSE, a to neprodleně při závažném podezření nebo pozitivním zjištění TSE? 12/4 Nebyla přemísťována zvířata z hospodářství podezřelá z infekce TSE, která byla úředně omezena v pohybu do doby, kdy byly známy výsledky klinického vyšetření a epizootologického šetření provedené příslušnou krajskou veterinární správou? 12/5 Nebylo manipulováno se zvířaty podezřelými z infekce TSE, která měla být za úředního dohledu usmrcena pro laboratorní vyšetření? 12/6 Byly všechny části těla zvířete podezřelého z infekce TSE ponechány pod úředním dozorem do doby stanovení diagnózy nebo odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002? 12/7 Nebyly přemísťovány části těla zvířete pozitivního na TSE, které se měly neškodně odstranit v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002? 12/8 Nebyla přemísťována riziková zvířata a produkty z nich, která by-
duje předložení záznamů chovatele o léčbě prováděné veterinárním lékařem, případně chovatelem pod dohledem veterinárního lékaře. Zejména důležité jsou záznamy o léčbě neúspěšné, končící porážkou nebo úhynem zvířete. K těmto záznamům budou požadovány i informace typu protokolu o vyšetření ze Státních veterinárních ústavů, případně jatek. Kontrola je zaměřena na evidenci a označování zvířat, na vedení související dokumentace a také na zdravotní stav zvířat. V případě výskytu TSE: Je kontrolováno dodržování povinností chovatele (žadatele) v případě výskytu TSE, vedení evidence o léčbě, úhynech a přesunech (prodej, jatky). V případě potvrzení nákazy na hospodářství jsou vydávána mimořádná veterinární opatření, které zamezují přemísťování všech vnímavých zvířat a produktů živočišného původu získaných z těchto zvířat až do ukončení epizotologického šetření na hospodářství a nařizují usmrcení zvířat podezřelých z nákazy a zaslání vzorků pro laboratorní vyšetření na potvrzení nebo vyloučení nákazy. Dozorovou organizací je posouzeno zabezpečení místa jak proti vniknutí nepovolaných osob, tak volně žijících živočichů. V případě porušení kontrolovaných požadavků je rozsah porušení stanoven např. dle procenta zvířat ze zvířat podezřelých z nákazy, která byla nepovoleně přemístěna nebo dle procenta zvířat z rizikových kusů, které byly nepovoleně přemístěny. V případě potvrzení nákazy TSE u zvířete na hospodářství je na základě epizotologického šetření vybrána skupina rizikových zvířat (kohorta). Na tato zvířata je vydán zákaz přemisťování a je nařízeno jejich utracení s cílem vymýcení nákazy na hospodářství. Dle požadavku 12/10 je možno na trh uvádět skot mimo pozitivního zvířete a kohorty vytvořené na základě šetření. Kohortou se rozumí: zvířata narozená ve stejném stádu jako postižený kus skotu do 12 měsíců před datem narození postiženého kusu skotu nebo po něm, nebo
Produkty živočišného původu, které jsou podle nařízení (ES) č. 999/2001 pro některé druhy zvířat zakázané (x) Rybí ZpracoŽelatina Krevní Hydrolyz. Di- a Krevní Mléko, vané produkty BK trikalcium fosfát mléčné moučka moučka živočišné z přežvý- z nepře- z přežvý- z nepře- z přežvý- z nepře- živočiš- jiný než výrobky, z nepřežvýBK kavců kavců žvýkavců žvýkavců žvýného živočišný vejce kavců kavců kavců původu původ
Přežvýkavci Neodstavení přežvýkavci Prasata Drůbež Ryby Kožešinová zvířata Domácí zvířata
" "
" "
# #
" "
" "
" "
# #
" "
# #
# #
" #
" "
" " " # #
" " " # #
# # # # #
" " " # #
# # # # #
" " " # #
# # # # #
# # # # #
# # # # #
# # # # #
# # # # #
" " " # #
Zda krmiva podávaná přežvýkavcům a dalším hospodářským zvířatům neobsahují živočišné bílkoviny, kontroluje dozorová organizace senzoricky. Dále ověřuje, zda v podniku nejsou skladována zakázaná krmiva. Pokud jsou v podniku skladována hnojiva na bázi masokostní moučky, kontroluje inspektor, zda uskladněné množství odpovídá nakoupenému množství. Při podezření, že jsou v podniku zkrmovány zakázané bílkoviny, je odebrán vzorek k mikroskopické analýze. Oddělení skladovaných krmiv musí být nejen prostorové, ale i fyzické, například zdí. Sklad krmiv s obsahem živočišných bílkovin by měl být co nejblíže stájím, kde jsou tato krmiva používána, v jiném místě, než kde jsou krmiva pro přežvýkavce. Státní veterinární správa (SVS ČR) V České republice jsou přijatá vzhledem k možnému výskytu TSE ochranná opatření. Platí přísné parametry nastavené Ústřední nákazovou komisí ČR pro zpracování kafilerní suroviny na masokostní moučku, které se prokázaly jako dostateč-
la identifikována šetřením a měla být usmrcena a neškodně odstraněna v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002? 12/9 Nebyla přemísťována zvířata vnímavá k TSE a produkty živočišného původu, které z nich byly získány na hospodářství, na němž bylo infikované zvíře přítomno; přemísťování bylo jenom na základě schválení příslušné krajské veterinární správy? 12/10 Je uváděn na trh skot, mimo pozitivního zvířete a kohorty vytvořené na základě šetření, a jejich embrya a vajíčka doprovázena příslušným veterinárním osvědčením? 12/11 Jsou uváděny na trh ovce s vyhovujícím genotypem a jejich embrya a vajíčka doprovázena příslušným veterinárním osvědčením? Kontrolou dle stanovených požadavků v rámci kontroly podmíněnosti jsou prověřena veterinární osvědčení, resp. osvědčení TRACES (při přemísťování do jiných ČS), zároveň i údaje ústřední evidence (IZR), stájového registru zvířat na hospodářství a záznamů jatek a asanačního podniku. Dozorová organizace poža-
zvířata, která v jakémkoliv období během prvního roku svého života byla chována spolu s postiženým kusem skotu během prvního roku jeho života. Požadavek 12/11 stanoví, že lze na trh uvádět ovce pouze s vyhovujícím genotypem. Jako vyhovující, tzn. který prokazuje nižší vnímavost k nebezpečným chorobám, je stanoven u beranů jenom genotyp ARR/ARR, u ovcí – genotyp bez alely VRQ. Kde získáte další informace nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, zákon o veterinární péči č. 166/ 1999 Sb., v platném znění, zákon o krmivech č. 91/1996 Sb., v platném znění, vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení veterinárního zákona, v platném znění, vyhláška č. 284/2003 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, v plat! ném znění.
8
INFORMACE MZE
Zemědělec 49/2010
Kontrola podmíněnosti – změny od 1. ledna Rozšíření povinných požadavků na hospodaření (Statutory Management Requirements) SMR 11 – zásady a požadavky potravinového práva Cílem zavedení těchto požadavků je zajištění bezpečnosti potravin a krmiv podle zásad potravinového práva, například zamezit uvádění na trh potravin, které nejsou bezpečné pro lidské zdraví, při uvádění krmiva na trh zajistit jeho bezpečnost pro produkci potravin a ke krmení zvířat nebo dodržování pravidel pro používání doplňkových látek, léčivých přípravků u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí. Na kontrole těchto vybraných požadavků se podílí tři dozorové organizace, každá v rámci své kompetence: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v oblasti kontrol provozovatelů potravinářských podniků (SMR 11/1 – 7), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v oblasti kontrol krmivářských podniků (SMR 11/8 – 11) a Státní veterinární správa (SVS) v oblasti kontrol živočišné produkce (SMR 11/12 – 18). Zásady a požadavky potravinového práva stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Požadavky jsou prováděny zejména prostřednictvím navazujících nařízení: – nařízením (EHS) č. 2377/90, kterým se stanoví postup společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu; – nařízením (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin; – nařízením (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu; – nařízením (ES) č. 183/2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv; – nařízením (ES) č. 396/2005, o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS. Všechna uvedená nařízení Evropských společenství jsou přímo aplikovatelná a není tedy nutné jejich transponování do národních právních předpisů. Jimi dané požadavky jsou přímo závazné. Nicméně neznamená to, že by zemědělcům přibyly nové povinnosti. Všechny požadavky stanovené uvedenými nařízeními jsou již kontrolovány v rámci národních kontrol. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) Je dozorovou organizací zapojující se do kontrol podmíněnosti nově. SZPI je přímo podřízená Ministerstvu zemědělství ČR a orgánem státního dozoru zejména nad zdravotní nezávadností, jakostí a řádným označováním potravin. SZPI
kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu). Jedná se o kontrolu cílenou, jejímž účelem není monitorování, ale ochrana spotřebitele před zdravotně závadnými potravinami, před potravinami, které jsou klamavě označené, dále s prošlým datem použitelnosti nebo neznámého původu. Nedílnou součástí cílené kontroly jsou podmínky výroby a prodeje. Pojetí a realizace kontroly potravin vycházejí z právní úpravy (zejména ze zákona o potravinách č. 110/97 Sb., z novely zákona o SZPI č. 146/2002 Sb. nebo zákona o státní kontrole č. 552/91 Sb.) a odpovídají
malý
Rozsah střední
musí mít zavedený systém sledování skutečnosti, zda během výroby nedochází k ohrožení bezpečnosti potravin a surovin, především pokud jde o kontaminaci cizorodými látkami, kontaminaci způsobenou zvířaty a škůdci. Dále je ověřováno, zda PPP přijal vhodná opatření k tomu, aby skladoval odpady a nebezpečné látky a manipuloval s nimi tak, aby nedošlo ke kontaminaci s potravinami. Rovněž kontroluje, zda PPP přihlíží k výsledkům laboratorních rozborů rostlin nebo jiných vzorků, které jsou důležité pro lidské zdraví. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský provádí v rámci kontrol podmíněnosti
velký
nedostatky v 1 záznamu
nedostatky ve více než 1 záznamu
záznamy nevedeny
1
3
5
principům kontroly potravin uplatňovaným ve státech Evropské unie. Kontrolované požadavky v gesci SZPI v rámci zásad a požadavků potravinového práva (SMR 11) 11/1 Splňuje potravina limity na obsah cizorodých látek a reziduí pesticidů? 11/2 Je potravina prostá škůdců a bez známek mikrobiálního kažení či plísně viditelné pouhým okem? 11/3 Je zabráněno kontaminaci potraviny cizorodými a jinými látkami a kontaminaci způsobené zvířaty a škůdci? 11/4 Je provozovatel potravinářského podniku schopen identifikovat každého dodavatele surovin a látek určených k přimísení do potravin? 11/5 Je provozovatel potravinářského podniku schopen identifikovat každého odběratele svých produktů? 11/6 Je zajištěno takové označení nebo identifikace produktu, které zajišťuje jeho sledovatelnost? 11/7 Pokud se provozovatel potravinářského podniku dozvěděl o tom, že jím vyprodukovaná a dodaná potravina či surovina nebyla bezpečná, informoval o tom všechny své odběratele a příslušný dozorový orgán a zajistil stažení nebezpečné potraviny z trhu? SZPI ověřuje, zda do oběhu nejsou nebo nebyly uvedeny potraviny jiné než bezpečné. Potravina škodlivá pro zdraví vykazuje nepříznivé, případně kumulativní toxické účinky na lidské zdraví, není vhodná k lidské spotřebě z důvodu kontaminace cizorodými nebo jinými látkami nebo z důvodu kažení, hniloby nebo rozkladu. Potraviny musí splňovat požadavky potravinového práva ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce. Provozovatelé potravinářských podniků (PPP)
dukci potravin. Snahou vybraných požadavků je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele s ohledem na bezpečnost potravin a krmiv. Každý, kdo vyrábí a uvádí krmiva na trh, musí být například řádně registrován a kontrolovaný subjekt je povinen se o registraci svého dodavatele přesvědčit. Platné registrace českého kontrolního úřadu jsou k dispozici na stránkách ÚKZÚZ: http://eu183.ukzuz.cz. Z důvodu ochrany zdraví lidí a zvířat je dále například nutné zabránit kontaminaci krmiv různými látkami, které mohou ohrozit jejich zdraví. Rovněž je třeba zamezit znehodnocení krmiv jejich skladováním v nevhodných podmínkách. Nezbytná je také dohledatelnost krmiv v případech, kdy je nutné stáhnout z trhu závadné kr-
malá nedostatky v záznamech, které nebrání dohledatelnosti krmiva 2
již od roku 2009 velkou množinu kontrol, které se týkají používání kalů (SMR 3), ochrany vod před znečištěním dusičnany (SMR 4) nebo minimálních požadavků pro použití hnojiv (5a). Od letošního roku byla jeho působnost rozšířena na kontroly ochrany podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami (SMR 2). Od roku 2011 přibude ústavu k již kontrolovaným oblastem v rámci kontroly podmíněnosti i oblast potravinového práva s požadavky na kontrolu bezpečnosti krmiv. Kontrolované požadavky v gesci ÚKZÚZ v rámci zásad a požadavků potravinového práva (SMR 11): 11/8 Jsou krmiva odebírána jen z provozů, které jsou řádně registrovány? 11/9 Jsou krmiva skladována odděleně od chemických látek, odpadů a dalších nebezpečných a zakázaných látek, medikovaných krmiv, doplňkových a jiných krmiv tak, aby bylo také při jejich distribuci a manipulaci zabráněno kontaminaci či zkrmení zvířatům, kterým není krmivo určeno, a sklady krmiv jsou udržovány čisté a suché a v případě potřeby jsou přijata vhodná opatření k hubení škůdců? 11/10 Jsou vedeny záznamy o zdroji a množství krmiva a jeho spotřebě tak, aby byl zachován princip dohledatelnosti použitého krmiva? 11/11 Jsou vedeny záznamy o každém použití přípravků na ochranu rostlin, biocidních produktů, geneticky modifikovaného osiva a zohledňovány výsledky analýz vzorků krmiv zaměřených na bezpečnost krmiva? Kontrolované požadavky se týkají provozovatelů krmivářských podniků ve všech stadiích od prvovýroby krmiv po uvádění krmiv na trh, včetně krmení zvířat určených k pro-
u veterinárních léčivých přípravků skupiny B1 a B2 směrnice Rady 96/23/EHS nebo v jejichž produktech byla zjištěna rezidua nad stanovený maximální reziduální limit? 11/14 Nebylo dodáno mléko do mlékárny bez souhlasu krajské veterinární správy v době, kdy mělo hospodářství pozastavený nebo odebraný status hospodářství úředně prostého brucelózy skotu nebo úředně prostého brucelózy ovcí a koz? 11/15 Nebylo dodáno mléko do mlékárny bez souhlasu krajské veterinární správy v době, kdy mělo hospodářství pozastavený nebo odebraný status hospodářství úředně prostého tuberkulózy skotu? 11/16 Nezařadil chovatel pro dodávku mléka mléko od zví-
Závažnost střední
velká
ne
Trvalost
ze záznamů nelze krmivo dohledat
ze záznamů nelze krmivo identifikovat
doplnění nebo zavedení záznamů
X
6
10
0
x
mivo nebo kdy existuje podezření, že krmivo může ohrozit bezpečnost a zdraví zvířat a lidí. Proto inspektoři porovnávají záznamy v evidenci krmiv podniku s doklady o nákupu a prodeji krmiv. Bezpečnost a zdraví zvířat a lidí je také řešena kontrolou vedení záznamů o používání přípravků na ochranu rostlin, biocidních produktů a geneticky modifikovaného osiva Státní veterinární správa (SVS ČR) Státní veterinární správa je další dozorovou organizací uplatňující požadavky kontroly podmíněnosti v rámci své působnosti nově od roku 2011. SVS je organizací, která ze zákona vykonává dozor nad zdravím zvířat a dobrým zacházením s nimi, nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou našeho území před možným zavlečením nebezpečných nákaz nebo jejich nositelů. Přímo i nepřímo zodpovídá i za zdraví občanů. Všechny povinnosti a práva SVS ČR jsou vyjmenovány a popsány ve veterinárním zákoně č. 166/1999 Sb., v platném znění. Státní veterinární správa vykonává činnost v rámci krajů prostřednictvím 14 Krajských veterinárních správ (KVS), v rámci Prahy Městskou veterinární správou (MěVS). Kontrolované požadavky v gesci SVS ČR v rámci zásad a požadavků potravinového práva (SMR 11): 11/12 Nebyla dodána na jatka zvířata nebo uváděny do oběhu produkty pocházející ze zvířat, kterým byly podány látky skupiny A přílohy I směrnice Rady 96/23/EHS? 11/13 Nebyla dodána na jatka zvířata nebo uvedeny do oběhu produkty pocházející ze zvířat, u kterých nebyla dodržena ochranná lhůta
Body celkem
ano
15
řat, která ze zdravotního hlediska nesplňují podmínky pro dodávku mléka? 11/17 Je s mlékem při jeho získávání a skladování zacházeno tak, aby se vyloučilo ohrožení zdravotní nezávadnosti nebo snížení jeho jakosti? 11/18 Je s vejci zacházeno tak, aby nebyla ohrožena jejich zdravotní nezávadnost nebo jakost? Požadavky kontrolované Státní veterinární správou ČR jsou zaměřeny na kontrolu produkce živočišného původu. Jedná se o kontroly dodržování zákazu podávání zvířatům látek a přípravků, jejichž používání u hospodářských zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno. V případě použití povolených doplňkových látek, léčivých přípravků u těchto zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, je kontrolováno dodržení ochranných lhůt po podání přípravků. Jsou kontrolovány záznamy o veterinární léčbě vedené chovatelem i soukromým veterinárním lékařem na hospodářství. Širokou kapitolou v oblasti potravinového práva jsou hygienické požadavky dané legislativou k zabezpečení dodávek a nakládání se syrovým mlékem, mlezivem i vejci. SVS ČR se zaměří na systém, který má chovatel zavedený pro kontrolu dodávek mléka od jednotlivých zvířat, jakým způsobem jsou vyřazena nemocná zvířata z dodávky a jak je zabezpečena její nezávadnost. Bude provedena kontrola systému identifikace a registrace na hospodářství, včetně vedení stájového registru a hlášení přesunů (namátková kontrola). Vejce, počínaje výrobními prostorami, musí být až do prodeje spotřebiteli udržována čistá, suchá, bez cizorodého zápachu, účinně chráněná proti
otřesům a přímému slunečnímu světlu. Kdo bude kontrolován K dodržování uvedených požadavků potravinového práva jsou vázáni všichni žadatelé (fyzické i právnické osoby), kteří podají žádost o přímé platby, o podporu z některých opatření Programu rozvoje venkova nebo o podporu v rámci některých opatření společné organizace trhu s vínem. Výběrem budou dotčeni provozovatelé potravinářských podniků, provozovatelé krmivářských podniků a subjekty z oblasti živočišné produkce. Kde lze získat další informace Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení (EHS) č. 2377/90, nařízení (ES) č. 852/2004, nařízení (ES) č. 853/2004, nařízení (ES) č. 183/2005, nařízení (ES) č. 396/2005, nařízení Rady (ES) č. 73/2009, směrnice Rady 96/23/EHS, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, v platném znění, zákon č. 110/97 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění, zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, v platném znění, zákon č. 552/91 Sb., o státní kontrole, v platném znění, internetové stránky www.szpi.gov.cz, www.svscr.cz, výpis z registru krmiv – subjekty a jejich provozy – http://eu183.ukzuz.cz Příklad z praxe Kontrola zjistila u kontrolovaného subjektu zkrmování kukuřičné siláže vlastní výroby, v evidenci krmiv záznam chybí, evidence dalších krmiv je bez závad. Bylo zjištěno porušení ve vedení záznamů o zdroji a množství krmiva a jeho spotřebě tak, aby byl zachován princip dohledatelnosti použitého krmiva. Hodnocení konkrétního příkladu Rozsahem se jedná o porušení malé – 1 bod, závažnosti malé – 2 body, trvalost – porušení odstranitelné – 0 bodů. Celkem je porušení tohoto kontrolovaného požadavku hodnoceno třemi body. Pokud by nebylo při kontrole podmíněnosti zjištěno porušení jiného kontrolovaného požadavku, bylo by vyhodnoceno celkové porušení SMR 11 jako zanedbatelné (3 body z max. 875 za SMR 11 je 0,34 %) a žadateli by byly kráceny podpory o 0 %. V tomto případě se nejedná ani o porušení požadavku, který by představoval přímé nebezpečí pro zdraví zvířat a lidí, kde by v opačném případě nemohlo být porušení hodnoceno jako zanedbatelné a to podle článku 24 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (více k tomuto tématu uvedeme v díle o změnách ve vyhod! nocování).
10 INFORMACE MZE
Zemědělec 51/2010
Kontrola podmíněnosti – změny od 1. 1. 2011 Rozšíření povinných požadavků na hospodaření (Statutory Management Requirements) Oznamování nákaz SMR 13–15 Požadavky pod společným označením „Oznamování nákaz“ udává směrnice Rady 85/511/EHS ze dne 18. listopadu 1985, kterou se zavádějí opatření společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření společenství pro tlumení některých chorob zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat a směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí. Kompetentní dozorovou organizací pro kontrolu těchto požadavků, které jsou podle evropské legislativy stanoveny také jako požadavky kontroly podmíněnosti, je Státní veterinární správa ČR. Kontrolované požadavky v rámci povinnosti oznamování nebezpečných nákaz (SMR 13–15) 13/1 Nahlásil chovatel krajské veterinární správě výskyt slintavky a kulhavky, a to neprodleně při závažném podezření nebo pozitivním zjištění nebo zajistil uvědomění krajské veterinární správy? 14/1 Nahlásil chovatel krajské veterinární správě výskyt následujících nákaz, a to neprodleně při závažném podezření nebo pozitivním zjištění: 1. vezikulární stomatitida, 2. vezikulární choroba prasat, 3. mor skotu, 4. mor malých přežvýkavců, 5. nodulární dermatitida skotu, 6. horečka údolí Rift, 7. katarální horečka ovcí, 8. neštovice ovcí a koz, 9. africký mor prasat, 10. enzootická hemoragická choroba jelenovitých nebo zajistil uvědomění krajské veterinární správy? 15/1 Nahlásil chovatel krajské veterinární správě výskyt katarální horečky ovcí, a to neprodleně při závažném podezření nebo pozitivním zjištění nebo zajistil uvědomění krajské veterinární správy? Hlášení nebezpečných nákaz (podezření nebo potvrzení) je jednou z hlavních povinností chovatele i podle veterinárního zákona. Chovatel má povinnost ohlásit jakékoliv podezření na nákazu, kterou pozoruje na svém hospodářství. Hlášení podezření z nákazy (jakékoliv, jelikož chovatel není vždy schopen rozeznat příznaky konkrétní nákazy) je možné provést i prostřednictvím soukromého veterinárního lékaře, který na hospodářství provádí léčbu a který pak posléze ohlásí podezření krajské veterinární správě. Chovatel by měl mít k dispozici písemný doklad o uvědomění veterinárního lékaře o těchto skutečnostech. Podezření se týká zejména zdravotního stavu zvířat, změny chování zvířat, úhynů, trvání příznaků i po zavedení léčby. Při kontrole požadavků v rámci kontroly podmíněnosti jsou požadovány záznamy o veterinární léčbě vedené chovatelem, záznamy vedené soukromým veterinárním lékařem na hospodářství o léčbě nemocných kusů zvířat, resp. pro-
tokoly Státního veterinárního ústavu. Možná je i fyzická kontrola zdravotního stavu zvířat. V případě zjištění podezření z nákazy při kontrole je toto podezření ihned hlášeno krajské veterinární správě i SVS a následné epizootologické šetření může prokázat nečinnost chovatele při příznacích onemocnění u zvířat. Při neohlášení nákazy, resp. podezření z ní, je nebezpečí šíření nákazy i na další hospodářství, bez ohledu na to, kolik zvířat je nemocných, resp. podezřelých z nákazy. Kdo bude kontrolován Kontrolami povinných požadavků pro prevenci, tlumení a eradikaci TSE a v rámci oznamování nákaz budou dotčeni všichni žadatelé (fyzické i právnické osoby), kteří podají žádost o přímé platby. Analýza rizik, podle které budou subjekty ke kontrole vybírány, bude zaměřena na subjekty zabývající se živočišnou výrobou. Zejména z důvodu snahy o nenavyšování počtu kontrol budou kontroly uvedených požadavků kontroly podmíněnosti prováděné Státní veterinární správou, resp. místně příslušnou krajskou veterinární správou sloučeny s kontrolami podle národní legislativy z oblasti hygienické bezpečnosti. Kde získáte další informace Směrnice Rady 85/511/EHS Směrnice Rady 92/119/EHS Směrnice Rady 2000/75/ES Zákon č. 166/1999 Sb., v platném znění
Systém vyhodnocování Novelou nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor bude od 1. ledna 2011 upraven systém vyhodnocování kontroly podmíněnosti. Úprava vyhodnocování reaguje na změnu u nově implementovaných povinných požadavků příslušného aktu (tj. nařízení /směrnice) v oblasti řízení Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin, které jsou, na rozdíl od původního systému, kontrolovány více než jednou dozorovou organizací. Do roku 2010 byl každý jednotlivý akt kontrolován prostřednictvím jedné dozorové organizace, při kontrole na místě bylo tudíž možno posoudit plnění všech povinných požadavků pro daný akt a mohla být vyhotovena právě jedna zpráva o kontrole (ZoK). Od roku 2011 se však tato situace mění, neboť v souladu s právním rámcem ČR se na kontrole některých aktů bude podílet více dozorových organizací a při kontrolách tak bude vznikat více zpráv o kontrole. Princip nového systému vyhodnocování je založen na posuzování všech zjištění ze všech dostupných zpráv o kontrole pro příslušný akt. Tím se i u aktů, na jejichž kontrole se podílí více dozorových organizací, docílí pokrytí všech požadavků. Nově nastavený systém vyhodnocování bude uplatňován napříč celým systémem kontroly podmíněnosti. Princip systému vyhodnocování zpráv o kontrole (ZoK) 2009–2010 V uplynulých letech se pro vyhodnocování snížení podpor za porušení podmíněnosti posuzovala pouze ta ZoK v příslušné oblas-
ti řízení, která obdržela nejvyšší procentické ohodnocení snížení. Příklad V oblasti řízení Životní prostředí byl žadatel v příslušném kalendářním roce zkontrolován pro všechny akty (SMR 1 až 5a), ale pouze u SMR 4 (kontrolované ÚKZÚZ) bylo zjištěno porušení, a to u dvou kontrol na místě – řádné plánované kontroly podmíněnosti a u kontroly na podnět třetí osoby. Procento snížení za akt (zde SMR 4) se vždy stanovuje na základě posouzení míry porušení jednotlivých povinných požadavků v daném aktu. Vzhledem k tomu, že v rámci oblasti Životní prostředí byly vyhotoveny dvě ZoK se zjištěným porušením, souhrnné procentické snížení za tuto oblast, pokud nebylo v jiném aktu zjištěno další porušení, činilo příslušné procento za ZoK s vyšším procentickým snížením, a to v souladu s § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 479/2009 Sb.
Nový systém vyhodnocování Pokud by byl dřívější systém používán i pro nově implementované SMR, docházelo by u některých z nich (konkrétně SMR11 a SMR12, kde kontroly provádí více než jedna dozorová organizace) k situaci, kdy vznikne několik nezávislých ZoK, v nichž za žádných okolností nebudou pokryty všechny požadavky. Vyhodnocování míry snížení podpor by se tak provádělo vždy pouze nad částí požadavků. V praxi samozřejmě může dojít k situaci, kdy v rámci těchto SMR bude provedena kontrola jen jednou dozorovou organizací, a případná porušení se budou vyhodnocovat jen z části požadavků, ale funkčnost systému vyhodnocování nesmí vylučovat možnost hodnotit zjištění uvedená v ZoK od všech dozorových organizací, pokud budou k dispozici. Dřívější nastavení však tuto možnost vylučovalo. Princip nového systému vyhodnocování je založen na posuzování všech zjištění ze všech dostupných ZoK pro příslušný akt i za oblast Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC). Tím se i u aktů, na jejichž kontrole se podílí více dozorových organizací, docílí v principu pokrytí všech požadavků, jak ilustruje následující tabulka:
a environmentální stav – GAEC) bude vypracováno více ZoK (např. z řádné kontroly i z kontroly na podnět), v nichž se bude vyskytovat porušení stejného požadavku, resp. standardu, pak pro vyhodnocování bude zohledněno pouze porušení s vyšší mírou závažnosti, jak stanovuje § 2 odst. 3 novelizovaného nařízení. Další úpravou, kterou přináší novela nařízení vlády č. 479/2009, je, že každý jednotlivý standard Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) je považován za akt a podle toho je i vyhodnocováno jeho porušení (každý standard bude hodnocen zvlášť). K této úpravě dochází proto, že míra porušení a z toho vyplývající snížení podpor se v rámci jednotlivých aktů sčítají a potenciální snížení se stanovuje na základě výsledků všech ZoK v daném aktu (standardu GAEC). Celkové snížení za oblast se posuzuje podle aktu, v němž byla zaznamenána nejvyšší celková míra porušení podle § 3 odst. 2 novelizovaného nařízení a nikoli podle jediné zprávy s nejvyšším porušením v dané oblasti, jak tomu bylo dosud. Příklad Standard
GAEC 1 GAEC 2 GAEC 3 GAEC 4 GAEC 5 GAEC 6 GAEC 7 GAEC 8 GAEC 9 GAEC 10
ZoK z řádné kontroly (porušení) 1% neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno 1% neporušeno neporušeno
ZoK z kontroly na podnět (porušení) 3% neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno
Vyhodnocování míry porušení od roku 2011 3% neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno neporušeno 1% neporušeno neporušeno
Celkové snížení podpor v 1. roce by činilo 3%
Pokud by v dalších letech došlo k eventuálnímu opakovanému porušení stejného standardu GAEC (v našem případě GAEC 1 či 8), bylo by toto porušení násobeno třemi na úrovni každého ze standardů (tj. například 3 x 3 v případě, že by došlo k opakovanému porušení standardu 1 a k žádnému dalšímu porušení) a ne na úrovni celé oblasti GAEC, jako tomu bylo dřív. Informace o některých postupech uplatňovaných při vyhodnocování, které jsou stanoveny evropskou legislativou
Požadavek
ZoK SZPI
ZoK ÚKZÚZ
ZoK SVS
SMR 11/1 SMR 11/2 SMR 11/3 SMR 11/4 SMR 11/5 SMR 11/6 SMR 11/7 SMR 11/8 SMR 11/9 SMR 11/10 SMR 11/11 SMR 11/12 SMR 11/13 SMR 11/14 SMR 11/15 SMR 11/16 SMR 11/17 SMR 11/18
kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno -
kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno -
kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno
Nový systém vyhodnocování bude obecně platit pro všechny akty (tj. i pro „staré“ SMR 1–9). V případě, že pro příslušný akt (resp. oblast Dobrý zemědělský
žadavků, které představují přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat. Podle článku 24 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, nelze porušení takto označených požadavků hodnotit jako zanedbatelné (tj. bez vlivu na snížení odpor). Mezi požadavky, jejichž porušení přímo ohrožuje zdraví, jsou zařazeny některé z nově zaváděných požadavků z oblasti Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin. Při jejich případném porušení bude snížení minimálně na úrovni 1 %. Výčet těchto požadavků bude uveřejněn v připravované brožuře Průvodce zemědělce kontrolou podmíněnosti, která je každoročně k této problematice ministerstvem zemědělství vydávána. Současně bude výčet takto vybraných požadavků uveřejněn na internetových stránkách ministerstva v sekci ke cross compliance. Princip zanedbatelné porušení Stejný článek 24 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 uvádí, že v řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout o tom, že u zemědělce
Vyhodnocování míry porušení od roku 2011 kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno kontrolováno
Přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat Novinkou v systému vyhodnocování požadavků podmíněnosti je označení a výběr některých po-
ke krácení podpor nepřistoupí, pokud je případ nedodržení požadavků s ohledem na svou závažnost, rozsah a trvalost považován za méně závažný. Zjištění méně závažného nedodržení požadavků a povinnost přijmout nápravná opatření se oznámí zemědělci. Nápravná opatření jsou dozorovými organizacemi ukládána při zjištění porušení požadavků kontroly podmíněnosti při jakékoli kontrole (řádné kontrole podmíněnosti, národní kontrole, při které došlo k porušení požadavků CC, kontrole na oznámení) a z následné kontroly splnění nápravných opatření je vždy vytvářena ZoK. Při vyhodnocování SZIF prověří všechny došlé zprávy o kontrole. Pokud v ZoK z následné kontroly nápravných opatření bude uvedeno, že nápravné opatření bylo splněno, může SZIF rozhodnout o neuplatnění sankce. V případě, že nápravné opatření splněno nebude a žadatel situaci nenapraví, dané porušení nebude hodnoceno jako méně závažné a bude použito snížení minimálně 1 %. U některých požadavků (mj. SMR 4/2, SMR 4/5, SMR 4/6, SMR 4/7, SMR 5a/6 kontrolovaných ÚKZÚZ a SMR 8a/AEO7, SMR 9/1 – SMR 9/8 kontrolovaných SRS), nelze z jejich podstaty uplatnit nápravná opatření, není možné na tyto případy porušení aplikovat postup podle výše
zmíněného článku (žadatel nesmí obdržet sankci 0 %, ale minimálně 1 %). Princip „de minimis“ Článkem 23 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 je stanoveno, že členské státy se mohou rozhodnout neuplatnit na zemědělce a na kalendářní rok snížení nebo vyloučení z podpor do výše maximálně 100 EUR. Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle tohoto pravidla, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že zemědělec odstraní zjištěné nedostatky v dodržování SMR či GAEC. Zjištěné nedostatky a povinnost učinit nápravná opatření se oznámí zemědělci. Na případy porušení, u kterých nelze uplatnit nápravné opatření, nelze aplikovat postup podle zmíněného článku a žadateli musí být udělena i sankce nižší než 100 eur. SZIF proto u případů porušení, pokud bude splněno nápravné opatření a celkové snížení podpor na žadatele nepřesáhne částku 100 eur, toto snížení neuplatní. Naopak v případech, kdy nápravné opatření nebylo uloženo (požadavky, u nichž nelze nápravná opatření uložit), uplatní snížení i v případě, že sankce částku 100 eur nepřesáhne. Zmařená kontrola Prováděcí pravidla, pokud jde o podmíněnost, vymezená v nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 stanoví v článku 26, že pokud zemědělec zabrání provedení kontroly na místě, žádosti o dotyčnou podporu se zamítnou. Vzhledem k situaci z letošního roku, kdy u jednoho žadatele vybraného ke kontrole požadavků tří nařízení/směrnic musela být kontrola podmíněnosti označena za zmařenou, rádi bychom připomněli důležitost spolupráce při kontrolách a nemalé důsledky neumožnění (zmaření) kontroly podmíněnosti. Jako zmařenou označí dozorová organizace takovou kontrolu, kdy subjekt je vybrán ke kontrole podmíněnosti a neumožní dozorové organizaci provést kontrolu např. nevpuštěním kontrolorů DO do objektů apod. Pokud subjekt vybraný ke kontrole podmíněnosti nekomunikuje (většinou jsou inspektoři dozorových organizací se zemědělci v pravidelném kontaktu), využije dozorová organizace písemnou formu oznámení kontroly. Oznámení o termínu kontroly zasílá doporučeně poštou a zdůrazňuje zde i možné následky při odmítnutí (zmaření) kontroly podmíněnosti. Sankcí v případě zmařené kontroly je neposkytnutí podpor, které daný zemědělec čerpá, pro rok, ve kterém kontrola proběhla. Kde získáte další informace Nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky. Nařízení Komise (ES) č. 1122/ 2009 – prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009. Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, v platném znění. !
