Koncepce prevence kriminality msta Plzn na léta

STATUTÁRNÍ M STO PLZE

Koncepce prevence kriminality m sta Plzn na léta 2009 - 2011

Zpracovala: Mgr. Karolína Vodi ková manažer prevence kriminality V Plzni 14. ervence 2008


ÚVOD

3

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O M ST

6

1. 1 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH M 1. 1. 1 M STSKÝ OBVOD PLZE 1 1.1. 2 M STSKÝ OBVOD PLZE 2 1. 1. 3 M STSKÝ OBVOD PLZE 3 1. 1. 4 M STSKÝ OBVOD PLZE 4

8 8 9 9 10

STSKÝCH OBVOD

2. POLICIE R 2. 1 PREVENTIVN

11 INFORMA NÍ SKUPINA POLICIE

R

12

3. M STSKÁ POLICIE PLZE

14

4. ANALÝZA KRIMINALITY

19

4.1 SKLADBA KRIMINALITY 4. 1. 1 NÁSILNÁ KRIMINALITA 4. 1. 2 MAJETKOVÁ KRIMINALITA 4. 1. 3 KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM 4. 1. 4 KRÁDEŽE PROSTÉ 4. 2 NÁPAD TRESTNÉ INNOSTI V JEDNOTLIVÝCH OBVODNÍCH ODD 4. 3 P EHLED STAVU KRIMINALITY 4. 4 VÝVOJ KRIMINALITY - GRAFY 4. 5 P ESTUPKY NA ÚZEMÍ M STA PLZN 4. 5. 1 P EHLED NEJVÍCE KRIMINÁLN RIZIKOVÝCH LOKALIT

21 22 23 24 25 29 31 34 43 44

LENÍ P

R

5. MAGISTRÁT M STA PLZN

48

5. 1 PREVENCE KRIMINALITY VE M ST 5. 2 ODBOR SOCIÁLNÍCH V CÍ A ZDRAVOTNICTVÍ MMP 5. 2. 1 KURÁTO I PRO MLÁDEŽ 5. 3 ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A T LOVÝCHOVY MMP

48 50 52 58

6. SOCIÁLN DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA

60

6. 1 VÝVOJ PO TU OBYVATEL 6. 2 MIGRACE OBYVATEL 6. 3 V KOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA 6. 4 VZD LANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA 6. 5 RODINY A DOMÁCNOSTI 6. 6 NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ A STÁTNÍ OB ANSTVÍ OBYVATEL 6. 7 CIZINCI 6. 8 NEZAM STNANOST

60 61 62 63 64 66 66 68 1


6. 9 SOCIÁLNÍ DÁVKY 6. 9. 1 DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉ E 2006 - 2007 6. 9. 2 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY ZA ROK 2006

71 71 72

7. SOCIÁLN VYLOU ENÉ LOKALITY

73

8. INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA

76

8. 1 ZHODNOCENÍ SPOLUPRÁCE 8. 2 STRU NÝ P EHLED INSTITUCÍ

77 78

9. SOCIOLOGICKÉ VÝZKUMY, ŠET ENÍ

87

10. P EHLED P ID LENÝCH FINAN NÍCH PROST EDK VNITRA R NA PREVENCI KRIMINALITY

Z MINISTERSTVA 87

11. P EHLED PROJEKT PODPO ENÝCH Z ROZPO TU M STA PLZN

89

12. VÝCHODISKA KONCEPCE

91

13. SWOT ANALÝZA

91

14. AK NÍ PLÁN

95

14.1 ANALÝZA PROBLÉM 14.1.1 NEP ÍTOMNOST STRÁŽNÍK A POLICIST V ULICÍCH 14.1.2 MALÁ INFORMOVANOST O PROJEKTECH PREVENCE KRIMINALITY 14. 1. 3 PROJEVY SOCIÁLN PATOLOGICKÝCH JEV NA ŠKOLÁCH 14. 1. 4 VYSOKÁ KRIMINALITA OSOB MIGRUJÍCÍCH ZA PRACÍ 14. 2 SOUVISEJÍCÍ AKTIVITY

95 95 97 99 101 103

15. ZP SOB HODNOCENÍ

106

16. AKTÉ I A JEJICH ROLE

106

17. P ÍLOHY

110

17. 1 PREVENCE KRIMINALITY - OBLAST CIZINCI 17. 2 SOCIÁLN VYLOU ENÉ LOKALITY 17. 2. 1 PODROBNÝ POPIS SOCIÁLN VYLOU ENÝCH LOKALIT 17. 2. 2 MODEL KRIMINÁLNÍHO CHOVÁNÍ 17. 2. 3 KRIMINALITA D TÍ A MLADISTVÝCH V SOCIÁLN VYLOU ENÝCH LOKALITÁCH 17.3 PODROBNÝ P EHLED P ID LENÝCH FINAN NÍCH PROST EDK Z MINISTERSTVA VNITRA R NA PREVENCI KRIMINALITY

111 119 119 126 129 139

2


Úvod Prevence kriminality, vzhledem k velkému rozsahu p í in trestné innosti, zasahuje do mnoha oblastí ve ejného života, nap . do oblasti sociální, zam stnanosti, vzd lávání, osv tové, trávení volného asu, krizové intervence i urbanistického plánování. Podle Vl ka a Zapletala do prevence kriminality „…náleží veškeré aktivity sm ující k p edcházení páchání trestných in , ke snižování jejich výskytu cestou zamezení páchání nebo neutralizací p í in a podmínek vzniku trestných in (kriminogenních faktor ). Pat í sem opat ení, jejichž cílem i d sledkem je zmenšování rozsahu a závažnosti kriminality, a již prost ednictvím omezení kriminogenních p íležitostí, nebo p sobením na potenciální pachatele a ob ti trestných in . Prevence tedy p edstavuje pokus eliminovat trestnou innost ješt p ed jejím zapo etím nebo p ed jejím pokra ováním.“ Z toho jednozna n vyplývá, že ú innost p ijatých opat ení a hlavn udržitelnost dosažených pozitivních výsledk je podmín na dobrou p ípravou a kvalitním plánováním a pr b žným vyhodnocováním. Strategický p ístup k prevenci kriminality umož uje jednak plánovat uvol ování finan ních prost edk z rozpo tu m sta, ale zejména erpat finan ní prost edky z jiných zdroj . Ú inné plánování prevence kriminality delším asovém horizontu umož uje zkvalit ovat podmínky fungování systému prevence kriminality ve m st Plzni. Vymezení pojmu prevence je pro ší i toho, co si pod ním lze p edstavit, mimo ádn obtížné. Prevence není právním pojmem. P esto se p i vymezování jejího obsahu lze nep ímo op ít o n kolik významných právních norem. V nejširším smyslu je ochrana ob an dána Ústavou eské republiky. Konkrétn pak k prevenci sm uje trestní ád, kde v Hlav první, § 1 Obecných ustanovení, je uvedeno, že „trestní ízení musí p sobit k upev ování zákonnosti, k p edcházení a zamezování trestné innosti, k výchov ob an v duchu d sledného zachovávání zákon a pravidel ob anského soužití i estného pln ní povinností ke státu a spole nosti“. V §158 odst. 2 téhož zákona je konstatováno, že „vyšet ovatel a policejní orgán jsou povinni u init všechna pot ebná opat ení k odhalení trestných in a zjišt ní jejich pachatel ; jsou povinni init též nezbytná opat ení k p edcházení trestné innosti“. Další právní normou, která se problematiky prevence dotýká, je zákon NR . 283/1991 Sb. o Policii eské republiky, v n mž v § 47 odst. 3 je ustanovení, podle n hož „policejní útvary upozor ují orgány a osoby uvedené v odst. 1 na skute nosti, které se dotýkají jejich innosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení ve ejného po ádku anebo ohrožení bezpe nosti osob nebo majetku“. V eské republice byly institucionální podmínky pro realizaci politiky prevence kriminality vytvo eny v roce 1993, kdy vnikl Republikový výbor pro prevenci kriminality (RV PPK). Od roku 1996 do roku 2007 byly na tuto problematiku pravideln vy le ovány finan ní prost edky v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpo tu. Prost edky byly sm ovány samosprávám obcí v rámci realizace dota ních program Ministerstva vnitra Programu prevence kriminality na místní úrovni a programu Partnerství. Od roku 2008 jsou finan ní prost edky v kapitole Ministerstva vnitra. Národní strategie prevence kriminality na léta 2008 – 2011. Strategie prevence kriminality na léta 2008 – 2011 byla p ijata usnesením vlády . 1150 dne 15. íjna 2007. Oproti minulým strategiím dochází ke zm n systému organizace prevence kriminality. Prevence bude roz len na na úrove národní, krajskou a m stskou. Posílí se samosprávná role kraj , které budou mít možnost s finan ním p isp ním státu realizovat na svém území vlastní preventivní politiku. Možnost realizovat M stský program prevence kriminality s využitím státních finan ních prost edk bude dána také velkým m st m s po tem obyvatel p evyšujícím 25 000.

3


Prevence kriminality úzce souvisí s prevencí dalších sociáln patologických jev , z nichž k nejzávažn jším pat í nejr zn jší formy závislostí. Kriminalita je nejextrémn jším lánkem sociální patologie. K dalším sociáln -patologickým jev m pat í nap íklad závislosti, prostituce, dopravní nehodovost, sebevražednost a nebo další sociální jevy, které se odchýlí od normálu do té míry, že p ekra ují rámec jejich b žné prom nlivosti. „Všechny sociáln patologické jevy jsou vzájemn propojené, neexistují izolovan “. Prevenci kriminality nelze posuzovat izolovan , ale v kontextu prevence dalších sociáln -patologických jev . Objekty prevence kriminality tvo í : kriminogenní faktory (sociální prost edí, p í ina a podmínky kriminality) potenciální i skute ní pachatelé trestné innosti potenciální i skute né ob ti trestných in Z hlediska charakteristik preventivních opat ení a aktivit je t eba rozlišovat základní typy prevence: 1. Sociální prevence se v nuje vytvá ení aktivit zam ených na zm nu nep íznivých spole enských a ekonomických podmínek prost edí, které produkuje pachatele trestné innosti. Je zam ena na modifikaci chování (potencionálního) pachatele trestné innosti. P edstavuje aktivity ovliv ující proces socializace a sociální integrace jedince a aktivity zam ené na zm nu nep íznivých spole enských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klí ové p í iny páchání trestné innosti. Efektivita sociální prevence je obtížn statisticky i ekonomicky m itelná, lze na ni jen usuzovat, a to z hlediska odhad sociálních perspektiv jedinc - objekt preventivního p sobení. Sociální prevence je sou ástí sociální politiky. V praxi se jedná p edevším o aktivity zam ené na rizikové skupiny obyvatel, které vyžadují specializovanou pé i a pomoc, zejména na problémovou mládež. 2. Situa ní prevence zahrnuje specifická opat ení, která znesnad ují páchání trestné innosti, zvyšují pravd podobnost odhalení pachatele, snižují potencionální zisk z trestné innosti. Dále staví na zkušenosti, že ur ité druhy kriminality se objevují v ur ité dob , na ur itých místech a za ur itých okolností. Prost ednictvím opat ení organiza ní, režimové, fyzické a technické povahy se snaží situa ní kriminogenní podmínky minimalizovat. Situa ní prevence je velmi efektivní zejména v oblasti majetkové trestné innosti, ale také v oblasti ochrany života a zdraví osob. Situa ní prevence využívá následujících forem ochrany: klasická ochrana - mechanické zábranné prost edky, bezpe nostní uzamykatelné systémy, bezpe nostní systémy dve í, m íže, bezpe nostní fólie, trezory, bezpe nostní schránky apod. technická ochrana - elektrická zabezpe ovací signalizace (EZS), elektrická požární signalizace (EPS), kamerové monitorovací systémy a uzav ené televizní okruhy (CCTV), systémy detekce vstupu a p ístupové systémy, ochrana dat, prost edky osobní ochrany a pulty centralizované ochrany (PCO), fyzická ochrana, kterou zajiš uje policie, armáda nebo zam stnanci soukromých bezpe nostních služeb, režimová ochrana, kterou tvo í nap íklad p ístupy nebo vjezdy do jednotlivých objekt nebo systémy tzv. generálních klí apod. 3. Informování ob an o možnostech a zp sobech ochrany p ed trestnou inností prost ednictvím médií, p ednášek, besed, leták a poradenských služeb, což vede k prevenci viktimizace a pomoc ob tem trestných in , je založena na konceptech bezpe ného chování, diferencovaného s ohledem na r zné kriminální situace a psychickou p ipravenost ohrožených osob. V praxi se jedná o skupinové a individuální zdravotní,

4


psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích a propagaci možnosti ochrany p ed trestnou inností. Úrovn preventivních aktivit: Sociální a situa ní p ístupy se vzájemn dopl ují v primární, sekundární a terciární prevenci. 1. Primární prevence je necílen orientovaná na celou spole nost, její instituce a ob any. Spo ívá p evážn v optimalizaci životních podmínek, zvlášt sociálních, ale i materiálních, v pé i o náležité fungování všech prospole enských aktivit, které vedou k vhodné socializaci jedinc a pozitivnímu rozvoji spole nosti. Zahrnuje p edevším výchovné, vzd lávací, volno asové, osv tové a poradenské aktivity, zam ené zejména na nejširší ve ejnost. Zvláštní pozornost je v nována pozitivnímu ovliv ování zejména d tí a mládeže (využívání volného asu, možnosti sportovního vyžití). T žišt primární prevence spo ívá v rodinách, školách a v lokálních spole enstvích. 2. Sekundární prevence je cílen orientovaná na jedince a skupiny potenciáln rizikové, a již jako p ípadné pachatele nebo ob ti trestné innosti (specializovaná sociální pé e), na sociáln patologické jevy (nap . drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, povale ství, vandalismus, mezietnické a subkulturní konflikty, dlouhodobou nezam stnanost) a p í iny kriminogenních situací. Zam uje se též na ochranu materiálních hodnot, které jsou nej ast ji objektem zájmu delikvent . 3. Terciární prevence p edstavuje resocializa ní opat ení, jejichž objektem jsou ti, kte í již trestný in spáchali, s d razem na lokality, které byly kriminalitou zasaženy a na osoby, které se staly ob tmi trestných in . Jejím cílem je udržet dosažené výsledky p edchozích intervencí se snahou o rekonstrukci nefunk ního sociálního prost edí.

5


1. Základní údaje o m st Plze je tvrtým nejv tším m stem v eské republice. Metropole Plze ského kraje p edstavuje významné pr myslové, obchodní, vzd lávací, kulturní, turistické a správní centrum. M sto bylo založeno v roce 1295 na soutoku ek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže eským králem Václavem II. Výhodná geografická poloha mezi Prahou a zemskými hranicemi mu umožnila rychlý ekonomický rozvoj. Dnešní Plze se rozkládá na ploše 125 km2 a žije zde zhruba 165 000 obyvatel. Vysoká kulturní i hospodá ská úrove m sta se odrazila v osobitém stavebním vývoji. Historické jádro m sta bylo v roce 1989 prohlášeno m stskou památkovou rezervací. Mezi cenné stavební památky pat í zejména gotický chrám sv. Bartolom je, renesan ní radnice, barokní p estavby budov arcid kanství a františkánského kláštera i židovská synagoga. Na p elomu 19. a 20. století jsou dokon ovány náro né stavby ve ejných budov, nap . m stské divadlo, muzeum, M š anská beseda ap. Zcela ojedin lý je soubor 18 dom vyzdobených sgrafity podle návrh Mikoláše Alše. V období industrializace v 19. stol. byly v Plzni založeny známé pr myslové giganty - strojírenský komplex Škoda a Plze ský Prazdroj. Mimo ádným projektem v rámci celé eské republiky je sou asná výstavba moderní pr myslové zóny Borská pole. Úsilí o zkvalitn ní úrovn vzd lání vyvrcholilo v roce 1991 založením Západo eské univerzity. Neoby ejn široká je také sí st edních odborných škol, gymnázií a škol um leckých. V Plzni p sobí také mezinárodní instituce - Alliance Francaise, Anglická knihovna, Rakouská knihovna a Americké centrum. Duchovní tradice m sta byly posíleny založením biskupství v roce 1993. K nejhodnotn jším tradicím plze ského kulturního prost edí pat í innost Divadla J. K. Tyla. Plze je d jišt m kulturních akcí a festival mezinárodního významu Smetanovské dny, Skupova Plze , Historický víkend, festival Na ulici, Pilsner Fest, Mezinárodní bienále kresby i festival Divadlo. V rámci Plze ského kulturního léta jsou po ádány koncerty na otev ených pódiích v centru m sta. Rekrea ní možnosti Plzn jsou p ekvapiv bohaté, nebo m sto obklopují etné lesy s mnoha vodními plochami. Okolí m sta skýtá rozmanité možnosti výlet za historickými památkami Plze ska. Plze má široký systém místní dopravy. M sto zajiš uje dopravu obyvatelstva na 39 linkách. Z t chto linek jsou 3 linky tramvajové, 6 trolejbusových, 21 autobusových linek, linky pro t lesn postižené ob any a 3 no ní linky. Celková délka tratí je 365 km. Dále je m sto Plze k ižovatkou t í hlavních dopravních tepen evropské dopravní sít : E 50 N mecko - Rozvadov - Plze - Praha – Slovensko E 49 N mecko - Vojtanov - Karlovy Vary - Plze - eské Bud jovice - Rakousko E 53 Plze - Železná Ruda - N mecko Plze hraje rozhodující roli v ekonomice regionu. Pom rn vysoký relativní hrubý domácí produkt adí Plze ský kraj na 4. místo v eské republice a samotné m sto Plze se svou ekonomickou výkonností pat í po Praze k nevýkonn jším m st m v republice. M sto Plze koncentruje zhruba 70% zahrani ních investic v Plze ském kraji. Tento fakt souvisí s atraktivní polohou v i centr m ekonomických aktivit v Evrop , s vyšším podílem p ímých investic a pom rn intenzivní stavební výrobou jak v Plzni, tak i Plze ském kraji. Nejd ležit jším hospodá ským odv tvím Plze ského kraje je zpracovatelský pr mysl, který tvo í více než 30% hrubé p idané hodnoty v regionu. Pozice m sta Plzn jako ekonomického centra kraje je ješt výrazn jší díky pr myslové tradici Plzn i díky novým zahrani ním investicím v tomto sektoru. Dalšími významnými sektory jsou doprava, skladování, telekomunikace a stavebnictví; rostoucí tendenci lze sledovat v sektoru služeb. Zem d lství v Plzni, která je nejvíce urbanizovaným centrem regionu, nemá narozdíl od Plze ského kraje

6


významný podíl. Významným sektorem je keramický pr mysl, který je vázán na zásoby kaolinu v okolí Plzn – firma Lasselsberger má sídlo v Plzni. Významnou pozici v rámci eské republiky má i potraviná ství, a to zejména výroba nápoj – pivovarnictví (Plze ský Prazdroj) a výroba vín a destilát (Bohemia Sekt, Stock Plze – výroba lihovin). Nové zahrani í investice jsou exportn orientované a adí se do obor výroby automobilových komponent, strojírenství a elektroniky – dosud nejv tší zahrani ní investicí je továrna Panasonic AVC Network Czech na výrobu televizor . Dalšími velkými zahrani ními podniky jsou Daikin Industries Czech Republic (výroba chladicích za ízení), Yazaki Wiring Technologies Czech (kabelové svazky – automobilový pr mysl), BRUSH SEM (výroba za ízení pro energetiku), HP Pelzer (automobilové komponenty) a další. Významnými zam stnavateli jsou i klí ové regionální instituce, soust ed né do Plzn – Fakultní nemocnice Plze , Západo eská univerzita v Plzni, Magistrát a Krajský ú ad Plze ského kraje. Malé a st ední podniky vytvá ejí protiváhu velkým podnik m a zejména v sektorech služeb, stavebnictví a dopravy tvo í p evážný podíl registrovaných subjekt . M sto Plze se výrazn angažuje v podpo e nových aktivit, které navazují na innosti firem ze zpracovatelského pr myslu. Jedná se o tzv. strategické služby, které jsou podporovány i na národní úrovni a sm ují do oblasti high-tech služeb, výzkumu a vývoje. Existující aktivity technologických center jsou profilovány do sektor nových investic v Plze ském kraji - automobilový pr mysl a výroba komponent a elektronika.

7


1. 1 Charakteristika vybraných m stských obvod Plze má 10 m stských obvod . Nejvýznamn jší jsou MO Plze 1 - 4.

M stské obvody Plze 1 Plze 2 Plze 3 Plze 4 Plze 5 - K imice Plze 6 - Litice Plze 7 - Rad ice Plze 8 - ernice Plze 9 - Malesice Plze 10 - Lhota

1. 1. 1 M stský obvod Plze 1 M stský obvod Plze 1 vznikl jako správní jednotka v roce 1981 v období rozsáhlé bytové výstavby a tím i p ílivu nových obyvatel. Dnes je plze skou "jedni kou" v po tu obyvatel (celkem 51 887 z toho 26 547 žen, 8 033 ve v ku 0-14, 65 + 4 569, ekonomicky aktivních 29 632 obyvatel), istotou ovzduší, rozlohou sídliš bytových dom , po tem rybník a rozsáhlým rekrea ním zázemím. Nachází se v severní ásti Plzn , a proto je n kdy také nazýván Severním p edm stím. Zahrnuje území staré m stské tvrti Roudná a p vodn samostatné obce Bolevec s osadami Bílou Horou a Košutkou, dopln né pozd ji vilovou zástavbou Lochotína a pak postupn propojené sídlišti Lochotín, Bolevec, Košutka a Vinice. Hranice M stského obvodu Plze 1 tvo í na jihu a východ eky Mže a Berounka (pozn.: Berounkou byl pojmenován dolní tok eky Mže od jejího soutoku s Radbuzou). Na západ sousedí s M stským obvodem Plze 7 Rad ice. Severní hranice obvodu se shoduje s hranicí m sta Plzn . Sousedí s obcemi Chotíkov, T emošná - Záluží, Zru - Senec a Druztová. S centrem m sta Plzn obvod spojuje most u Kalikovského mlýna, most generála Pattona a Roosewellt v most (d íve Saský), s Doubravkou pak Masaryk v most. P ístup umož uje také šest lávek. Ve ejnou dopravu zajiš ují dv tramvajové linky a n kolik linek autobusových. Až do roku 1989 bylo území obvodu ist obytnou ástí m sta s doznívajícím zem d lstvím, tém bez pracovních p íležitostí a obchod , jen s jednou erpací stanicí pohonných hmot. V posledních letech se

8


dostate n rozvinula obchodní sí a služby pro motoristy. Deficit pracovních p íležitostí se však stále projevuje ve výrobní sfé e. Obvod disponuje dostate nou a vzhledem k stárnutí obyvatel až p ebyte nou kapacitou mate ských a základních škol Sídlí zde n kolik st edních škol a u iliš a Léka ská fakulta Karlovy Univerzity úzce napojená na Fakultní nemocnici Plze . Zdravotnictví krom zmín né Fakultní nemocnice zastupují ješt soukromé kliniky a praxe. Na území obvodu sídlí n kolik t lovýchovných jednot. Nachází se zde mnoho voln p ístupných univerzálních h iš a dv st elnice. Aktivn strávený volný as nabízí St edisko volného asu d tí a mládeže a také Junák s n kolika klubovnami. Tradi ní spole enská setkávání postupn obnovuje Sdružení boleveckých rodák . P ispívají tak i k oživení Bolevecké návsi s historicky cennými stavbami lidové architektury. Aktivitou jsou pov stní dobrovolní hasi i z Bolevce a Bílé Hory. Ve starém Bolevci sídlí Um lecko pr myslové odd lení Západo eského muzea v Plzni. Významným místem pro pou ení i zábavu se p i stále probíhající rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci stává Zoologická a botanická zahrada m sta Plzn . Její areál navazuje na Lochotínský park. Bolevecká rybni ní soustava s historií sahající až do 15. století a okolní rozsáhlé lesy vytvá ejí ideální podmínky pro rekreaci obyvatel celé Plzn . 1.1. 2 M stský obvod Plze 2 M stský obvod Plze 2 - Slovany tvo í místní ásti Doudlevce ( ást), Hradišt , Koterov, Božkov, Lobzy ( ást) a Východní p edm stí ( ást). Katastrální vým ra obvodu je 1 639 ha a po et obyvatel 36 562 ( k 31. 12.2008). M stský obvod Plze 2 - Slovany se nachází v jihovýchodní ásti m sta a je ohrani en Hlavním nádražím D na severu, ekami Radbuzou a Úhlavou na západ a áste n ekou Úslavou na východ . Obvod p ímo sousedí s obvody Plze 3, Plze 4 a Plze 8. Sou ástí obvodu jsou d íve samostatné obce Koterov, Božkov a Hradišt , z nichž první dv jmenované jsou díky své lidové architektu e vesnickými památkovými zónami. Dnešní charakter obvodu byl ustanoven na konci 19. století výstavbou inžovních dom ve tvrti nazývané Petrohrad. Od poloviny 20. století dochází k rozvoji pr myslu, vznikají nové továrny jako nap íklad Stock v Božkov i pivovar Sv tovar. Po první sv tové válce p isp lo k výstavb vilových tvrtí zejména zavedení hromadné dopravy. Poloha obvodu nabízí dobré rekrea ní možnosti podél obou hrani ních ek, v rekrea ní oblasti "Park a lesopark Homolka", v centrální ásti obvodu v rekonstruovaném parku ve Chvojkových lomech a také v m stském bazénu Slovany. Rozvíjející se cyklistické doprav slouží cyklistické stezky. V obvodu jsou zastoupeny školy od mate ských po st ední, zdravotní pé i poskytuje p edevším Zdravotnické za ízení Slovany. Své služebny zde má jak Policie R, tak M stská policie Plze . 1. 1. 3 M stský obvod Plze 3 M stský obvod Plze 3 pat í svou rozlohou 2 308 ha mezi nejv tší plze ské obvody. Po et obyvatel na k 1. 1. 2007 inil 49 295. Obvod slu uje jak historickou ást m sta s dominantou gotického kostela sv. Bartolom je, tak ásti historicky mladší jako jsou Bory, Doudlevce, Skvr any, Nová Hospoda, Zátiší, Valcha a Radoby ice. Na jeho území leží také nejv tší pr myslové podniky v Plzni - Škoda a.s., Plze ský Prazdroj a.s. i podnik na výrobu televizor zn. Panasonic. Posledn jmenovaný závod vznikl v lokalit „Borská pole“ – bývalém letišti Bory, prohlášeném po roce 1989 novou pr myslovou zónou. V obvodu se rovn ž nacházejí všechny formy školských za ízení, v etn sídla Západo eské univerzity v Plzni. Pro volný as obyvatel slouží rekrea ní oblast eské údolí s vodní nádrží, Borský park, sportovnímu využití nap íklad stadion ve Štruncových sadech, tenisové kurty u Borského parku, r zné t lovýchovné jednoty i Zimní stadion na Štefánikov nám stí. 9


Kulturní zážitky nabízí Divadlo J. K. Tyla, Komorní divadlo i Divadlo Miroslava Horní ka, galerie, muzea, kino Beseda a nov otev ené nákupn zábavné centrum Plze Plaza. 1. 1. 4 M stský obvod Plze 4 tvrtý plze ský m stský obvod se nazývá podle jedné z p vodních osad Doubravka. Obvod tvo í východní ást m sta Plzn , sousedí na severu s prvním, na západ s t etím a s druhým m stským obvodem na jihu. Obvod se skládá z p vodních obcí Doubravka, Letná, a Lobzy, které jsou dnes již srostlé v jeden m stský celek, a z obcí Bukovec, ervený Hrádek, Újezd a Záb lá, tvo ících stále ješt samostatné satelity. Zástavba v obvodu je velice rozmanitá, od historických vesnických objekt , p es rodinné domky po m stské obytné domy. Na území obvodu se též nachází nejstarší plze ský kostel sv. Ji í z 10. století. Doubravka je ástí Plzn ur ená p edevším k bydlení. Moudrost p edk našich dnešních obyvatel se projevuje tím, že až na výjimky jsou pr myslové podniky umíst ny v zónách odd lených od obytných ástí. Bydlení je zp íjemn no velkými rekrea ními plochami, nap . park v Poto ní ulici, Lobezský park, oblast kopce Chlumu a další. Doubravka je dnes dynamicky se rozvíjející ástí Plzn . V oblastech mezi satelitními obcemi vznikají nové zóny rodinných domk , proluky v m stské zástavb jsou zastavovány bytovými domy. V územním plánu jsou velké rozvojové plochy pro bydlení i pr mysl. Dnes žije v Doubravce 25 tisíc obyvatel.

10


2. Policie R M stské editelství Policie eské republiky vedení m stského editelství služba kriminální policie a vyšet ování Klatovská 45, Plze Telefon (úst edna): 974 321 111 editel: plk. Mgr. Luboš Berka e-mail (kancelá editele): [email protected] Preventivn informa ní skupina Klatovská 45, Plze ppor. Bc. Jaroslav Ibehej tel.: 974 325 207 nprap. Ivana Telekešová tel.: 974 325 213 nprap. Martina Hábrová tel.: 974 325 206 nprap. Michaela Altmannová tel.: 974 325 209 e-mail: [email protected], fax: 974 325 208

Obvodní odd lení m stského editelství Obvodní odd lení Plze – 1 (Lochotín, Bolevec, Roudná, Bílá Hora) Kazn jovská 2, 306 11 Plze tel.: 974 325 391, fax: 974 325 618, e-mail: [email protected] vedoucí: npor. Zden k Musil Obvodní odd lení Plze - Vinice (Vinice, Košutka, ást Roudné) Strážnická 16A, 306 11 Plze tel., fax: 974 325 397,e-mail: [email protected] vedoucí: npor. Ing. Ji í Krobot Obvodní odd lení Plze – 2 (Slovany) Slovanská 163, Plze tel., fax: 974 325 392 e-mail: [email protected] vedoucí: npor. Ing. Bc. Martin erný Obvodní odd lení Plze – Bory (Bory, Borská pole, Doudlevce, Litice, Radoby ice a Valcha ) adresa: Družstevní 16, 306 11 Plze tel., fax: 974 325 395, e-mail: [email protected] vedoucí: npor. Zden k Mazá Obvodní odd lení Plze – st ed (centrum m sta) Perlová 3, 306 11 Plze tel.: 974 325 513, fax: 974 325 563,e-mail: [email protected] vedoucí: npor. Bc. Tomáš Müller Obvodní odd lení Plze – Skvr any (Skvr any, Nová Hospoda, K imice, Rad ice a Malesice) Vejprnická 56 , 306 11 Plze tel., fax: 974 325 396, e-mail: [email protected] vedoucí: npor. Bc. Petr Vlk Obvodní odd lení Plze – 4 (Doubravka, Lobzy, Újezd, ervený Hrádek a Bukovec) H bitovní 1, 306 11 Plze , tel., fax: 974 325 394, e-mail: [email protected] vedoucí: npor. Mgr. Bc. Radovan Sládek

11


Dopravní inspektorát U Borského parku 20, Plze tel.: 974 325 259, fax: 974 325 258 e-mail: [email protected] vedoucí DI: npor. Ing. Karel Machulda Odd lení dopravních nehod DI: tel.: 974 325 256, fax: 974 325 761 e-mail: [email protected] Železni ní odd lení Železni ní 12, 306 11 Plze tel.: 974 325 297, fax: 974 325 296 e-mail: [email protected] vedoucí: npor. Václav Nový

2. 1 Preventivn informa ní skupina Policie R P sobnost Preventivn informa ní skupiny Policie R (dále jen PIS) je rozd lena do n kolika oblastí a vykazuje bohatost a široký záb r i cíle. Jednou z nosných oblastí, ve které tyto skupiny p sobí, je spolupráce se sd lovacími prost edky. Denn je zajiš ován aktuální informa ní servis z oblasti kriminality a dopravní nehodovosti. Samoz ejmostí je hodnotící statistický informa ní servis o vývoji bezpe nostní situace v daném teritoriu za konkrétní období, nap íklad m síc, tvrtletí, pololetí nebo rok. Mezi další úkoly pat í nap íklad napl ování pravidelných policejních pátracích a informa ních rubrik v tisku, rozhlasu a televizi, mediální ší ení informací o preventivních projektech a informací o problematice prevence kriminality a nehodovosti v silni ním provozu, mediální tématické poradenství z oblasti prevence a podobn . V bodovém vý tu aktivit vycházejících ze spolupráce se sd lovacími prost edky pat í ješt po ádání tiskových konferencí a besed. Další velmi d ležitou oblastí innosti PIS je spolupráce se širokou ve ejností: Terénní akce pro ve ejnost - nap íklad výstavy, sout že nebo prezenta ní akce "Den s policií" Tyto akce mají velmi pozitivní význam p i navazování vzájemných kontakt mezi policií a ob anem. Pracovníci PIS zajiš ují poradenskou innost pro ve ejnost, zejména z oblasti situa ní prevence, organizují besedy a setkání s ob any a specifickými skupinami, jako jsou žáci mate ských a základních škol, d chodci, t lesn postižení spoluob ané a podobn . Neodmyslitelnou sou ástí innosti PIS je pln ní úkol na úseku analytiky. Bez úzké návaznosti na tuto oblast není možné smyslupln a progresivn rozvíjet aktivity na poli prevence. Ve spolupráci s analytickými pracovníky je nep etržit sledován vývoj kriminality a dopravní nehodovosti. Na základ získaných poznatk jsou pak p ijímána a realizována vlastní preventivní opat ení ve vztahu k ve ejnosti a subjekt m participujícím na realizaci preventivních projekt a program . Na základ statistických ísel vytvá í a realizuje r zné projekty pro širokou ve ejnost s cílem snížit kriminalitu na území m sta Plzn . Mezi poslední projekty pat í Stop kapsá m, kdy se vylepovaly plakáty do hypermarket a na nákupní vozíky. Smyslem projektu bylo snížit po et kapesních krádeží v obchodech. Dalším projektem, který pracovníci zrealizovali, byla akce Na kole tam a zp t. V Plzni docházelo k mnoha krádežím jízdních kol, a proto se nechali vyrobit cyklistické bezpe nostní zámky. Akce byla ur ená veškeré ve ejnosti pro zvýšení jejich pov domí o vlastní zodpov dnosti za sv j majetek. Poslední projekt nese název Pozor na svoje v ci aneb v tšin krádeží m žeme p edejít. Poslední, nemén d ležitou oblastí innosti je spolupráce s orgány státní správy a samosprávy. Na pracovnících PIS leží odpov dnost za podíl okresního i m stského editelství policie na tvorb a realizaci díl ích projekt prevence kriminality, do kterých je Policie eské republiky zapojena nebo které navrhuje a organizuje. Základem dobré vzájemné spolupráce je rozvíjení pracovních kontakt , poskytování informací o vývoji kriminality a dopravní nehodovosti a konzultace o možnostech prevence. Je t eba také p ipomenout pot ebu aktivní

12


ú asti v orgánech p sobících na místní úrovni v problematice prevence kriminality, nehodovosti a drogové závislosti. AKCE 2007 30 besed na mate ských školách základní školy pro tém 7000 žák - 29 základních škol, návšt vy min 2x ro n první stupn - Ajax druhé stupn - trestní odpov dnost, alkohol, drogy, šikana a témata dle problém škol st ední školy a gymnázia- 40 p ednášek na r zná témata dle pot eb škol p ibližn 30 akcí pro ve ejnost: d tské domovy, seniory, ukázky práce P R na základních a mate ských školách, d tské dny, letní d tské tábory, besedy pro t lesn a mentáln postižené, akce s Besipem, Pietní akt AKCE do ervna 2008 18 besed v mate ských školách základní školy pro 3000 žák - 29 základních škol první stupn - Ajax druhé stupn - trestní odpov dnost, alkohol, drogy, šikana a témata dle problém škol st ední školy a gymnázia – 20 p ednášek na r zná témata dle pot eb škol + náborové akce p ibližn 20 akcí pro seniory - ukázka práce P R na r zných akcích pro ve ejnost nap . Den s hasi i, Pietní akt p i Slavnostech svobody, akce Daruj krev s plze skou policií, letní d tské tábory, besedy pro nevidomé atd. velký Den s Policií, který se koná pokaždé v jiném m st

13


3. M stská policie Plze M stská policie Plze byla z ízena v roce 1992 - je orgánem obce a ízena primátorem, pokud zastupitelstvo nepov í ízením jiného zastupitele. M stská policie Plze je ízena radním pro oblast bezpe nosti. Úkolem M stské policie je zabezpe ování místních záležitostí ve ejného po ádku a pln ní dalších úkol podle zákona 553/1991 Sb., o obecní polici. P ispívá zejména k ochran a bezpe nosti osob a majetku. Dohlíží nad dodržováním pravidel ob anského soužití. P ispívá v rozsahu stanoveném zákonem o obecní (m stské) policii nebo jiným zákonem k bezpe nosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Odhaluje p estupky a jiné správní delikty a upozor uje fyzické a právnické osoby na porušování obecn závazných právních p edpis a iní opat ení k náprav . M stská policie Plze má celkem 270 zam stnanc z toho 220 strážník . Struktura M stské policie

14


M stská policie Plze M stská policie Plze z ízena od ledna 1992 • • • •

M stský kamerový dohlížecí systém zaveden v roce 1997 Mobilní radarové za ízení zavedeno od ledna 2007 Ru ní radarové za ízení používáno od roku 2006 provoz telefonní linky 156

Velitelství Perlová 3, Plze Velitel MP: JUDr. Lud k Hosman, tel: 378 036 914 e-mail: [email protected] Služebna Lochotín a Vinice Alej Svobody 60 Plze tel: 378 036 918 e-mail: [email protected] Velitel: Miloslav Novák, tel: 378 036 919 e-mail: [email protected] Služebna Vinice: Plze , Brn nská 65, 310 00 tel: 378 036 970 e-mail: [email protected] Služebna Slovany Koterovská 83, Plze ,tel: 378 036 920 e-mail: [email protected] Velitel: Václav Kozel, tel: 378 036 921 e-mail: [email protected] Služebna St ed Divadelní 4, Plze , tel: 378 036 933,e-mail: [email protected] Velitel: Jan Brašna, tel: 378 036 934 e-mail: [email protected] Služebna Bory Heyrovského 40, Plze , tel: 377 604, e-mail: [email protected] Velitel: Patrik Schovánek, tel: 377 376 018 e-mail: [email protected] Služebna Doubravka Rádiová 42, Plze , tel: 377 265 592 e-mail: [email protected] Velitel: Karel Hais, tel: 377 462 462 e-mail: [email protected] Služebna Skvr any Terezie Brzkové 35, Plze tel: 378 036 966 e-mail: [email protected] Velitel: Bc.Eva Königová, tel: 378 036 967 e-mail: [email protected] Dopravní skupina M stské policie z ízena v roce 1995 Dominikánská 12, Plze , tel: 378 036 926 e-mail: [email protected] Velitel DS: Michal Rybá ek , tel: 378 036 927 e-mail: [email protected] Hlavním cílem Dopravní skupiny je v novat se zejména dopravním p estupk m páchaným v centru m sta. To ovšem neznamená, že ostatní p estupky spadající do kompetence M stské policie by byly ponechávány bez povšimnutí. Na DS je za azeno také p t pracovník , kte í vykonávají nep etržitou službu v budov Ú adu m stského obvodu Plze 3 v sadech P tat icátník .7/9 a dva pracovníci vykonávající denní dohled na parkovišti a v budov radnice na nám stí Republiky .1. Strážníci DS se ú astní v tšiny opat ení konaných k zajišt ní dodržování ve ejného po ádku p i r zných kulturních a spole enských akcích na území obvodu i mimo n j (koncerty, fotbalová a hokejová utkání, kulturní akce, pr vody, demonstrace, mimo ádné události apod.). DS má k dispozici dv vozidla upravená pro p evážení TPZOV - tzv. boti ek, které jsou nasazovány na nesprávn zaparkovaná vozidla. Posádka vozidla je tvo ena pouze jedním strážníkem a jedním technickým pracovníkem. Toto je nejú inn jší prost edek ke zjišt ní p estupce a vy ešení p estupku na míst . Od poloviny roku 2003 byl ve spolupráci se Správou ve ejného statku m sta Plzn zahájen provoz odtahového vozidla. Od listopadu roku 2004 se M stská policie Plze st ídá na odtahovém vozidle po jednom týdnu s Policií R. Na dopravní skupin MP je v sou asné dob za azeno 15


22 strážník s osv d ením (z toho 14 žen), 7 strážných a 4 techni tí pracovníci (pro nasazování TPZOV). Tento stav je bohužel o dva strážníky nižší než plánovaný po et. Pracovní doba je na DS stanovena denn 7.00 – 19.00 hodin. T i strážnice – „pomn nky“ pracují pond lí až pátek 7.00 – 15.30 hodin (plánovaný stav minimáln ty i). P t strážných drží nep etržitou službu na Ú adu m stského obvodu Plze 3. Skupina metodiky, korespondence a prevence Dominikánská 12 Plze Skupina pro metodiku a korespondenci M stské policie Plze je sou ástí velitelství. Hlavní pracovní náplní je stanovení pracovních postup týkajících se spolupráce mezi M stskou policií a správními orgány obce. Dále je jejím úkolem doru ovat d ležité písemnosti, zejména rozhodnutí do vlastních rukou. Na požádání správního orgánu obce provádí p edvedení ú astník ízení ke správnímu ízení. Prohlubuje spolupráci mezi orgány státní správy a vydává metodické pokyny v souladu s legislativou eské republiky. Do této skupiny pat í i metodici prevence kriminality, kte í realizují a aplikují aktivní spolupráci na projektu prevence kriminality s orgány zabývajícími se výše uvedenou problematikou. Metodici prevence kriminality zpracovávají projekty, které se zabývají na úrovni primární prevence snižováním kriminality ve m st Plzni a bezpe ností provozu v m stské aglomeraci. Mezi tyto projekty se adí: 1. Projekt " SENI" Projekt "SENI" je zam en na osoby seniorského v ku nebo na osoby osam lé. Projekt je realizován ve spolupráci s Ú adem m stského obvodu Plze 3. Jedná se o zprost edkování nejen pocitu bezpe í, ale i praktické zajišt ní bezpe nosti formou instalace bezpe nostního panoramatického kukátka i bezpe nostního etízku na vstupní vchodové dve e od bytu. Sou ástí instalace je i dodání stojánku s nejd ležit jšími telefonními ísly, pop ípad s ísly na svého léka e i rodinu. Na rubu stojánku je náhled na pr kaz osoby, která ode ítá stav plynom ru, elektrom ru i vodom ru s telefonním íslem na pohotovost voda, plyn, elekt ina. Na tomto telefonickém ísle je možné ov it, kde a zda v bec k ode tu dochází. Dále je p iložen samolepicí štítek s d ležitými ísly a s upozorn ním na ostražitost p i otvírání dve í cizím lidem, který je ur en k nalepení práv k etízku na dve e nebo vedle kukátka. 2. Spolupráce p i provozu d tských dopravních h iš 4. MŠ v Plzni, Republikánské ulici, 1. ZŠ, Západní 1, 33.ZŠ, Machá kova ul. • Výcvik p edškolák v praxi • Situa ní nácvik provozu ve m st • Dopravní sout ž o Pr kaz malého cyklisty 3. Cyklus besed pro základní a st ední školy se zam ením na témata: • Doprava ve m st - chodci, cyklisti, motoristi, dopravní zna ky a základy souvisejících právních norem • Základní právní orientace - Listina základních práv a svobod, trestní zákon, p estupkový zákon, apod. • Šikana - p í iny, zdravotní, sociální a právní d sledky, pomoc • Drogová problematika a jiné závislosti - p í iny, zdravotní, sociální a právní následky užívání, pomoc, historie, druhy drog • Extremismus - rasismus - p í iny, d sledky, pomoc Besedy jsou uskute ovány pro všechny ro níky p evážn základních a st edních škol. V roce 2005 bylo uskute n no 104 besed s celkovým po tem 2760 žák . Ze zvyšujícího se trendu vyplývá, že o besedy je velký zájem, a z ohlas škol je z ejmé, že besedy a p ednášky plní sv j ú el. 4. Provoz informativních radar na komunikacích

16


V roce 2007 bylo provedeno 116 besed p i pr m rném po tu žák na t ídu 29. Hlavní témata besed byla: prezentace M stské policie Plze , trestní odpov dnost mládeže, p estupkový a trestní zákon a jeho vybraná ustanovení, kontakt se zví etem, doprava v m stské aglomeraci, šikana, drogová problematika z právního úhlu a podobn . V roce 2007 prob hlo celkem 18 ukázek profesní sebeobrany a nasazení služebního psa. M stská policie Plze se zú astnila mimo jiné i akce Pirátský den – Borská p ehrada, ukázka v rámci LDT Svojšín, LDT Mladotice, akce Dny d tí s IZS, Borský park s rádiem Kiss Proton, Tesco. Celkový po et žák

Pr m r žák na t ídu

Pr m rný po et besed

3 360

29

116

V první polovin roku 2008 bylo realizováno 90 besed p i pr m rném po tu žák na t ídu 29. Tématika besed byla p evážn : innost M stské policie Plze , Listina základních práv a svobod, vybrané p estupky - trestné iny a jejich ešení, dopravní situace – cyklista v silni ním provozu, šikana, návykové látky a další. V 1. pololetí roku 2008 prob hlo celkem 11 ukázek profesní sebeobrany a nasazení služebního psa. M stská policie Plze se zú astnila mimo jiné t chto akcí: besedy s žáky na 14., 17., 10. ZŠ, Akce s IZS – u ZOO, ukázky innosti v LDT Holany u eské Lípy, v Gymnáziu Fr. K ižíka, akce Branný den, Setkání se seniory a podobn .

Celkový po et žák

Pr m r žák na t ídu

Pr m rný po et besed

2 618

29

90

Vedení M stské policie Plze vy lenilo na preventivní aktivity t i pracovníky, kte í mají odpovídající vzd lání v oblasti sociáln patologických jev a pracují pod odbornou externí supervizí. Koordinaci preventivních aktivit ve m st zajiš uje metodik primární prevence Bc. Lukáš Eisenvort ve spolupráci s manažerem prevence kriminality a protidrogovým koordinátorem MMP. Pravideln jednou za p l roku se konají sch zky všech organizací, které nabízejí preventivní programy ve m st . V roce 2008 na základ poptávky ze strany školních metodik primární prevence vznikne katalog poskytovatel prevence ve m st . M stská policie Plze provozuje od 1. srpna 2006 p idruženou innost "Odchyt zví at" k dispozici má za tímto ú elem odchytové vozidlo. Kamerový monitorovací systém Tém deset let je v Plzni budován a rozvíjen m stský kamerový monitorovací systém. Plze pat í mezi první m sta, ve kterých byl tento projekt realizován. První kamery se v ulicích m sta objevily za podpory Ministerstva vnitra R už v roce 1997. Samotné kamery jsou

17


spole n s ostatním technickým za ízením v majetku m sta Plzn . Provoz technicky zajiš uje Správa ve ejného statku m sta Plzn , nep etržitou obsluhu zabezpe uje Policie R, M stské editelství Plze spole n s M stskou policií Plze . V Plzni je ve vybraných lokalitách v sou asnosti umíst no 30 kamer. Kamery jsou po konzultaci s Policií eské republiky instalovány na místa, která jsou z pohledu bezpe nostní situace riziková. V roce 2006 byla zakoupena mobilní kamera, která je využívána k eliminaci ur itého problému v policií vytipovaných lokalitách a jehož vývoj je prom nlivý.

18


4. Analýza kriminality Analýza kriminality popisuje typologii kriminality ve m st Plzni, její vývoj v letech 2003 až 2007 a srovnává ji se situací v eské republice a Plze ském kraji. Dále p edkládá rozbor trestné innosti na území m sta Plzn a po adí nejzatížen jších lokalit v rámci m sta. Porovnání indexu nápadu celkové trestné innosti s indexy ostatních OO P R, v jejichž p sobnosti se nacházejí m sta s po tem obyvatel nad 25 tisíc.

OO P R Brno B eclav . Bud jovice eská Lípa eský T šín D ín FrýdekMístek H.Králové Haví ov Hodonín Cheb Chomutov Jablonec n.N. Jihlava Karlovy Vary Karviná Kladno Kolín Krnov Krom íž Liberec Ústí nad Labem Ml. Boleslav Most Nový Ji ín Olomouc Opava Orlová Ostrava Pardubice Písek Plze Prost jov P erov P íbram

obyv. po et kraj m sto odd. +obce 8 + OŽP JM 366680 1 JM 50505

po adí pr m r idx. T dle po tu obyv. T na OO obyv. po et idx. tj.% obyv. v tj.% m sto OO P R P R obce obcí OO P R obcích 366680 100 0 0 0 0 18610 507,5 5 25603 50,7 24902 49,3 12 2075 1141 265,5 32

3 + OŽP 1 1 1 + OŽP

J LB MS ÚL

101347 40776 26869 59428

94747 38181 25780 52165

93,5 93,7 95,9 87,8

6660 2585 1089 7263

6,5 6,3 4,1 12,2

5 5 1 4

1332 517 1089 1815

4172 2007 662 1875

411,6 492,3 246,4 315,5

14 8 36 26

1 3 + OŽP 3 1 2 3 2 1 2 2 4 1 1 1 5

MS KH MS JM KV ÚL LB VY KV MS ST ST MS ZL LB

65459 96920 84219 40674 35658 53481 45946 61262 54032 63045 84810 34976 29945 39115 102090

59416 94395 84219 26110 34036 49817 44822 50916 50691 63035 69276 30158 25141 29038 98781

90,8 97,4 100 64,2 95,4 93,2 97,5 83,1 93,8 100 81,7 86,2 83,9 74,2 96,8

6043 2525 0 14564 1622 3664 1124 10346 3341 0 15534 4818 4804 10077 3309

9,2 2,6 0 35,8 4,6 6,8 2,5 16,9 6,2 0 18,3 13,8 16,1 25,8 3,2

3 2 0 8 6 6 1 25 3 0 20 8 7 18 3

2014 1262 0 1820 270 610 1124 414 1113 0 777 602 686 560 1103

2283 2866 2995 878 1457 3560 1820 2259 2638 2188 2928 1761 600 865 4098

348,8 295,7 355,6 215,9 408,6 666,7 396,1 369,1 488,2 347,0 404,3 503,5 200,4 221,1 401,4

24 29 22 42 15 2 19 21 9 25 16 6 45 41 18

1 2 2 + OŽP 1 4 + OŽP 1 1 11 4 + OŽP 1 7 + OŽP 1 2 + OŽP 1

ÚL ST ÚL MS OL MS MS MS PA J PL OL OL ST

32359 54682 67691 44332 111993 60951 34663 309098 100882 32159 163392 47109 67423 34660

27397 43923 67691 26180 100168 59156 33161 309098 88559 29909 163392 47109 46912 34660

84,7 80,3 100 59,1 89,4 97,1 95,7 100 87,8 93 100 100 69,6 100

4962 10759 0 18152 11825 1795 1502 0 12322 2250 0 0 20511 0

15,3 19,7 0 40,9 10,6 2,9 4,3 0 12,2 7 0 0 30,4 0

3 16 0 11 11 1 1 0 22 3 0 0 41 0

1654 672 0 1666 1075 1795 1502 0 560 450 0 0 500 0

976 2044 3290 1076 4705 1586 1398 16901 2974 954 7528 1754 1697 2464

301,6 501,8 486,0 242,7 420,1 260,2 403,3 546,8 294,8 296,6 460,7 372,3 251,7 710,9

27 7 10 37 13 33 17 4 30 28 11 20 35 1

19


OO P R

po et odd.

Trutnov 1 Šumperk 1 Tábor 1 Teplice 3 T ebí 1 T inec 1 Uh. Hradišt 2 Ústí n.L. 5 + OŽP Val. Mezi í í 1 Vsetín 1 Zlín 1 Znojmo 1 komentá k tabulce:

kraj KH OL J ÚL VY MS ZL ÚL ZL ZL ZL JM

obyv. m sto +obce 35004 41401 37158 58179 47106 51920 59546 103359 41887 34977 90224 50490

obyv. m sto 31136 28069 35859 51046 38596 37746 26007 94565 27332 28075 78122 34902

tj.% 89,1 67,8 96,5 87,7 81,9 72,7 43,7 91,5 65,2 80,3 86,6 69,1

obyv. obce 3809 13332 1299 7133 8510 14174 33539 8794 14555 6902 12102 15588

tj.% 10,9 32,2 3,5 12,3 18,1 27,3 56,3 8,5 34,8 19,7 13,4 30,9

pr m r po et po tu T na obcí obyv. v OO P R obcích 6 635 1231 12 1111 1059 3 433 887 1 840 3432 26 327 942 6 2362 792 24 1397 1220 8 1099 4658 10 1455 961 5 1380 738 20 605 2124 22 708 1477

idx. T OO P R 351,9 255,8 238,7 589,9 200,0 152,5 204,8 450,7 229,4 211,0 235,4 292,5

po adí dle idx. OO P R 23 34 38 3 46 47 44 12 40 43 39 31

sloupec 1: OO P R (jedno nebo více) v jehož (v jejichž) p sobnosti se m sto nachází sloupec 2: po et OO P R, která mají v p sobnosti m sto nebo jeho ást sloupec 3: kraj = VÚSC sloupec 4: sou et po tu obyvatel m sta a okolních obcí (s vlastním obecním ú adem) v p sobnosti OO P R sloupce 5+6: po et obyvatel m sta (bez obcí) a jeho procentní podíl na celk. po tu obyv. v p sobnosti OO P R sloupce 7+8: po et obyvatel (pouze) okolních obcí a jeho podíl (%) na celkovém po tu obyvatel v p sobnosti OO P R sloupec 9+10: po et obcí a pr m rný po et obyvatel v nich žijících v p sobnosti OO P R sloupec 11: evidovaná celková T v OO P R v jehož (v jejichž) p sobnosti se m sto nachází (zdroj: ESSK výkaz .1) sloupec 12: index nápadu celkové T (p epo et na 10 tisíc obyvatel) sloupec 13: po adí dle indexu nápadu celkové T

20


4.1 Skladba kriminality Skladba kriminality ve m st Plze – porovnání s Plze ským krajem (základ, tj. 100% = celková kriminalita) PLZE SKÝ KRAJ KRAJ - % PO ET T

celková T

M STO PLZE PO ET T

M STO PLZE - %

ODCHYLKA (%) KRAJ – M STO PLZE

15421

100

7525

100

9313

60,4

5103

67,8

+ 7,4

903

5,9

436

5,8

- 0,1

816

5,3

332

4,4

- 0,9

2658

17,2

890

11,8

- 5,4

1730

11,2

763

10,1

- 1,1

z toho: Majetková násilná + mravnostní ostatní kriminalita1 zbývající kriminalita2 hospodá ská kriminalita

Skladba kriminality ve m st Plze – graf . 1 763

majetková kriminalita 890

násilná + mravnostní 332

ostatní kriminalita

436

zbývající kriminalita 5103

hospodá ská kriminalita

1

/ Zahrnuje mimo jiné trestné iny výtržnictví, p ekupnictví, ma ení výkonu ú edního rozhodnutí, sprejerství, výroba jed .

2

/ Zahrnuje mimo jiné trestné iny pad lání a pozm ování pen z, opilství + návyk látky, zanedbání povinné výživy, nedbalostní dopravní nehody, ostatní T .

21


4. 1. 1 Násilná kriminalita Skladba násilné kriminality ve m st Plze – porovnání s Plze ským krajem (základ, tj. 100% = násilná kriminalita3) PLZE SKÝ KRAJ PO ET T

KRAJ - %

809

100

401

100

232

28,7

165

41,1

+ 12,4

223

27,6

108

26,9

- 0,7

52

6,4

19

4,7

- 1,7

vydírání

63

7,8

22

5,5

- 2,2

porušování dom. svobody

124

15,3

37

9,2

+ 6,1

násilná

M STO PLZE PO ET T

M STO PLZE %

ODCHYLKA (%) KRAJ – M STO PLZE

z toho: loupeže úmyslné ublížení na zdraví nebezpe né vyhrožování

Skladba násilné kriminality ve m st Plze – graf . 2

loupeže 19

37

22

165 108

úmyslné ublížení na zdraví nebezpe né vyhrožování vydírání porušování dom. svobody

3

/ Tabulka zahrnuje pouze statisticky nejvýznamn jší násilné trestné iny evidované v R v ádech nad 1 tisíc. Mezi v tabulce neza azené významn jší trestné iny této skupiny s etností v R v ádu stovek pat í nap . násilí na ve ejných initelích a policistech, omezovaní a zbavení osobní svobody, týrání sv ené osoby, neoprávn né zasahování do práv a další.

22


4. 1. 2 Majetková kriminalita Skladba majetkové kriminality ve m st Plze – porovnání s Plze ským krajem (základ, tj. 100% = majetková kriminalita4) PLZE SKÝ KRAJ PO ET T

majetková celkem z toho: krádeže vloupáním krádeže prosté ostatní krim. iny5

M STO PLZE KRAJ - % PO ET T

M STO PLZE - %

ODCHYLKA (%) KRAJ - M STO PLZE

9313

100

5103

100

2505

26,9

947

18,6

- 8,3

6070

65,2

3718

72,9

+ 7,7

816

8,8

332

6,5

- 2,3

Skladba majetkové kriminality ve m st Plze – graf . 3

6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

6

krádeže vloupáním krádeže prosté ostatní krim. iny

krádeže vloupáním

krádeže prosté

ostatní krim. iny

/ Zahrnuje trestné iny podvodu, zpronev ry, zatajení cizí v ci, poškozování a neoprávn né užívání cizí v ci a ostatní trestné iny.

23


4. 1. 3 Krádeže vloupáním Skladba krádeží vloupáním ve m st Plze – porovnání s Plze ským krajem (základ, tj. 100% = krádeže vloupáním6)

krádeže vloupáním z toho: do obchod do restaurací a hostinc do byt do chat do rodinných domk do ostatních objekt

PLZE SKÝ KRAJ KRAJ - % PO ET T

M STO PLZE PO ET T

M STO PLZE - %


2505

100

947

100

228

9,1

80

8,5

- 0,6

110

4,4

40

4,2

- 0,2

333

13,3

125

13,2

- 0,1

317

12,7

36

3,8

- 8,9

169

6,8

32

3,4

- 3,4

1308

52,2

564

60,0

+ 7,8

Krádeže vloupáním ve m st Plze – graf . 4 228

110

vloupání do obchod

333

vl. do restaurací a hostinc vloupání do byt vloupání do chat

1308

vl. do rodinných domk 317

vl. do ostatních objekt

169

6

/ Zahrnuje jen statisticky nejvýznamn jší trestné iny ze skupiny krádeží vloupáním, v R evidovaných v ádu minimáln 1 tisíc.

24


4. 1. 4 Krádeže prosté Skladba krádeží prostých ve m st Plze – porovnání s Plze ským krajem (základ, tj. 100% = krádeže prosté7)

krádeže prosté celkem z toho: krádeže kapesní jiné na osobách

M STO PLZE PO ET T


PLZE SKÝ KRAJ PO ET T

KRAJ %

6070

100

3718

100

388

6,4

338

9,1

+ 2,7

200

3,3

165

4,4

+ 1,1

M STO PLZE %

motorová vozidla dvoustopá krádeže v cí z aut

770

12,9

481

12,9

0

1902

31,3

1265

34,0

+ 2,7

sou ástky z aut

210

3,5

46

1,2

- 2,2

294

4,8

205

5,5

+ 0,7

196

3,2

68

1,8

- 1,4

1216

20,0

821

22,1

+ 2,1

736

12,1

257

6,9

- 5,2

jízdní kola krádeže v bytech v jiných objektech ostatní

7

/ Tabulka zahrnuje jen statisticky nejvýznamn jší trestné iny ze skupiny krádeží prostých, v R evidovaných v ádu minimáln 1 tisíc.

25


krádeže ostatní

objektech

krádeže v jiných

bytech

krádeže v

kol

krádeže jízdních

sou ástky z aut

aut

krádeže v cí z

dvoustopá

motorová vozidla

osobách

krádeže jiné na

1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

krádeže kapesní

Krádeže prosté – graf . 5

Percentní podíly stíhaných a vyšet ovaných osob v roce 2007 na území m sta Plzn v porovnání s Plze ským krajem a R:

TRESTNÁ INNOST

% PODÍL NEZLETILÝCH (DO 14 LET) Plz. m sto R kraj Plze

% PODÍL MLADISTVÝCH (15 – 17) Plz. m sto R kraj Plze

% PODÍL RECIDIVIST R

Plz. kraj

m sto Plze

násilná

4,0

2,5

2,2

7,5

5,0

6,2

37,2

35,7

29,3

mravnostní

6,6

5,7

0

13,9

17,1

16,7

30,8

25,7

11,1


7,5

4,9

8,7

13,3

13,4

15,4

50,8

44,7

39,4

krádeže prosté

2,8

1,9

1,9

7,5

7,4

6,5

62,8

52,8

38,8

ostatní

3,0

2,8

2,5

6,1

6,8

5,0

46,7

40,8

39,3

zbývající

0,4

0,7

0,9

3,0

2,8

1,8

40,7

37,1

33,3

hospodá ská

0,2

0,1

0

0,7

0,7

0,3

37,2

29,3

35,8

celková T

2,2

1,5

1,6

4,9

4,8

4,2

44,4

39,0

38,2

26


Struktura pachatel – stíháno, vyšet ováno osob: rok 2007 násilné trestné iny krádeže vloupáním krádeže prosté ostatní krim. iny zbývající kriminalita hospodá ské trestné iny celková trestná innost

rok 2006 násilné trestné iny krádeže vloupáním krádeže prosté ostatní krim. iny zbývající kriminalita hospodá ské trestné iny celková trestná innost

celkem stíháno osob

recidivisté

%

nezletilí do 14 let

%

mladiství 15 – 17 let

%

225

66

29,3

5

2,2

14

6,2

104

40

39,4

9

8,7

16

15,4

539

290

38,8

10

1,9

35

6,5

201

79

39,3

5

2,5

10

5,0

765

255

33,3

7

0,9

14

1,8

316

113

35,8

0

0

1

0,3

2249

859

38,2

36

1,6

94

4,2

celkem stíháno osob

recidivisté

%


%

mladiství 15–17 let

%

243

75

30,9

5

2,1

13

5,3

143

75

52,4

0

0

11

7,7

553

336

60,8

26

4,7

25

4,5

282

129

45,7

3

1,1

5

1,8

460

192

41,7

2

0,4

5

1,1

354

175

49,4

4

1,1

0

0

2130

1010

47,4

46

2,2

62

2,9

27


rok 2005 násilné trestné iny krádeže vloupáním krádeže prosté ostatní krim. iny zbývající kriminalita hospodá ské trestné iny celková trestná innost

celkem recidivisté stíháno osob

%


%

mladiství 15–17 let

%

269

101

37,6

9

3,4

19

7,1

143

79

55,2

3

2,1

15

10,5

572

374

65,4

16

2,8

26

4,6

316

157

49,7

1

0,3

6

1,9

318

142

44,7

1

0,3

5

1,6

351

157

44,7

2

0,6

5

1,4

2065

1056

51,1

34

1,7

82

4

Struktura pachatel - celkem osob 2500 2000 1500 1000 500 0

2007

2006

2005

násilné trestné iny

225

243

269


104

143

143

krádeže prosté

539

553

572

ostatní krim . iny

201

282

316

zbývající krim inalita

765

460

318

hospodá ské trestné iny

316

354

351

celková trestná innost

2249

2130

2065

28


Struktura pachatel z celkové trestné innosti

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

2005

2006

2007

mladiství 15 - 17

4,00%

2,90%

4,20%


1,70%

2,20%

1,60%

recidivisté

51,10%

47,40%

38,20%

4. 2 Nápad trestné innosti v jednotlivých obvodních odd lení P R Na území m sta Plzn p sobí 7 obvodních odd lení Policie R (OOP Plze -1, OOP Plze -2, OOP Plze -4, OOP Skvr any, OOP Bory, OOP Vinice a OOP St ed) a jedno odd lení železni ní policie. Všechna tato odd lení mají svá teritoria pouze v ak ním rádiu m sta Plzn , jehož hranice jsou sou asn hranicemi okresu Plze -m sto. Celková kriminalita a její vývoj za poslední 3 roky, tj. v letech 2005 – 2007 (absolutní hodnoty) + index nápadu celkové T za poslední t i roky.8

OOP

PO ET TABULEK

2005

2006

po et T

index

po et T

2007 index

po et T

index

Plze -1

24

966

40,6

960

40,0

1076

44,8

Plze -2

28

1237

44,2

1002

35,8

1334

47,6

Plze -4

25

916

36,6

809

32,4

723

28,9

Skvr any

21

480

22,9

405

19,3

467

22,2

Bory

28

1186

42,4

1009

36,0

1235

44,1

Vinice

21

576

27,4

594

28,3

583

27,8

St ed

49

1964

40,1

1566

32,0

1993

40,7

OŽP

20

111

5,6

110

5,5

117

5,9

8

/ INDEX = P

EPO ET NA POLICISTY = PO ET T

/ PO

ET TABULKOVÝCH MÍST NA OO

P R

29


Porovnání indexu obvodních odd lení Policie R (dále OO P R) p sobících v teritoriu m sta Plzn s indexem P R m stského editelství Plze za rok 2007 (p epo teno na po et tabulkových míst). OOP Plze -1 Plze -2 Plze -4 Skvr any Bory Vinice St ed OŽP

ROK 2007 index OOP 28,9 47,6 44,8 22,2 44,1 27,8 40,7 5,9

index P R M Plze 34,9 34,9 34,9 34,9 34,9 34,9 34,9 34,9

rozdíl -6 + 12,7 + 9,9 - 12,7 + 9,2 - 7,1 + 5,8 - 29,0

Po adí vytíženosti obvodních odd lení Policie R dle vybraných ukazatel v Plzni tabulka: obvodní odd lení Policie R v Plzni9 obvodní po et nás.+ krádeže krádeže idx. po adí idx. po adí idx. po adí celková idx po adí odd lení tabulek mrav. vloupáním prosté Plze 4 25 30 1,20 7 81 3,24 6 406 16,24 5 723 28,92 5 (Doubravka) Plze 2 28 62 2,2 4 212 7,57 1 633 22,60 2 1334 47,64 1 (Slovany) Plze 1 24 70 2,9 1 126 5,25 3 602 25,08 1 1076 44,83 2 (Lochotín) Skvr any 21 26 1,24 6 73 3,47 5 208 9,90 7 467 22,23 7 Bory

28

80

2,8

2

186

6,64

2

612

21,85

3

1235 44,10

3

Vinice

21

36

1,7

5

68

3,23

7

311

14,80

6

583

27,76

6

st ed

49

134

2,7

3

193

3,94

4

893

18,22

4

1993 40,67

4

OŽP

20

2

8

69

117

Po adí obvodních odd lení (sestupn )

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 9

násilná + mravnostní Plze 1 – Lochotín Bory St ed Plze 2 – Slovany Vinice Skvr any Plze 4 – Doubravka

krádeže vloupáním Plze 2 – Slovany Bory Plze 1 – Lochotín St ed Skvr any Plze 4 – Doubravka Vinice

krádeže prosté Plze 1 – Lochotín Plze 2 – Slovany Bory St ed Plze 4 – Doubravka Vinice Skvr any

celková kriminalita Plze 2 – Slovany Plze 1 – Lochotín Bory St ed Plze 4 – Doubravka Vinice Skvr any

/ Zdroj: ESSK výkaz . 1.

30


4. 3 P ehled stavu kriminality M sto Plze , stejn jako ostatní srovnatelné obce, se potýká s pom rn vysokou specifickou mírou kriminality (461 trestných in na 10 tis. obyvatel, pr m r Plze ského kraje je 278 trestných in na 10 tis. obyvatel a pr m r v eské republice je 347 trestných in na 10 tis. obyvatel) - elí obdobným problém m. Na vin je vysoká koncentrace obyvatel, anonymita velkom sta nebo p íhodné prost edí pro šedou ekonomiku nejr zn jšího druhu.. Plze je nejd ležit jším centrem celého regionu a nabízí zázemí pro adu obchodních aktivit. Pat í také k vyhledávanému trhu pracovních p íležitostí. Rozši uje se paleta nákupních možnosti, zvyšuje se nabídka služeb. Tyto a další jevy umoc ují související kriminogenní faktory, tzn.usnad ují páchaní trestné innosti a svoji anonymitou p itahují pozornost osob s pestrou kriminální minulostí. V katastrálním území m sta Plzn se v posledních letech prudce rozvíjí pr myslová výstavba, a to zejména v lokalit Borská pole. Z tohoto d vodu zna n expanduje p íliv cizinc z lenských stát EU, ale i zemí t etího sv ta, p ijížd jících do Plzn za prací. Dominantní postavení v trestné innosti zaujímá jako i v jiných v tších m stech majetková kriminalita (67,8 %) viz. graf . 1. První místo zaujímá auto-kriminalita, a to jak krádeže vloupáním do motorových vozidel, tak i samotné odcizení motorových vozidel. Závažným problémem jsou rovn ž kapesní krádeže, i když se jejich po et od roku 2006 snižuje. V centru m sta se pravideln objevuje násilná trestná innost viz. graf 6, zejména loupeže viz. graf 22. Tento problém s nejv tší pravd podobností bezprost edn souvisí s koncentrací r zných zábavních a no ních podnik ve st edu m sta. Obvodní odd lení Plze - Lochotín Obvodní odd lení spravuje m stské ásti Lochotín, Bolevec, Roudnou a Bílou Horu. Problémem tohoto obvodu je zejména skute nost, že podstatnou ást zástavby tvo í velké anonymní sídlišt , kde se asto st ídají nájemníci a parkuje zde velké množství motorových vozidel. tvr zárove leží na katastrální hranici, ze které vedou mezinárodní silnice ve sm ru na Karlovy Vary a Most. Navíc zde v minulých letech byly vystav ny dva hypermarkety (Hypernova, Kaufland), kde asto dochází k majetkové trestné innosti. Zatímco v uplynulých letech se kriminalita držela na stejné úrovni, v lo ském roce policisté z prvního obvodu zaevidovali o 100 trestných in více než v letech p edchozích. Nej ast ji se policisté zabývali krádežemi v cí z motorových vozidel. V nejrizikov jších ulicích preventivn informa ní skupina ve spolupráci s Ú adem m stského obvodu Plze 1 nechala vyrobit a instalovat tabule s cíleným apelem „ Automobil není trezor“ . Tabule ob any nabádají k uv dom ní si vlastní zodpov dnosti za sv j majetek. V letních m sících dochází rovn ž ke zvýšení trestné innosti, zejména majetkového charakteru, v okolí boleveckých rybník , kde lidé rádi relaxují viz. grafy 8, 9, 20, 21 . Obvodní odd lení Plze - Slovany Pod obvodní odd lení Plze - Slovany pat í mj. Sv tovar,, Petrohrad, Koterov, Božkov, Hradišt a ernice. V tomto obvodu v posledních letech panuje ilý stavební boom. Ten se týká jednak výstavby obchodních center (nap . Olympie, Galerie Dvo ák), ale i nových byt , dom i kompletních satelitních sídliš . Velkým problémem - jako v celé Plzni - je auto-kriminalita, a to jak na velkých parkovištích, tak v zástavbách rodinných dom . Je t eba konstatovat, že v porovnání s lety 2006 a 2007 se zvýšil po et trestných in krádeží v cí ze zaparkovaných motorových vozidel tém o jednu t etinu. Slovany pat í k míst m, kde velmi asto dochází k vloupáním do sklep . Lidé v nich asto nechávají r zné cennosti a hlavn jízdní kola viz grafy 7, 9, 10, 15.

31


Obvodní odd lení Plze - st ed Obvodní odd lení Plze - st ed je specifickým obvodním odd lením. Obhospoda uje nejmenší geografickou rozlohu m sta s nejmenším po tem obyvatel. Jedná se však o centrum Plzn , kde je soust ed no velké množství zábavních podnik a ada r zných podnikatelských subjekt . V no ních hodinách, zejména ve dnech pracovního klidu, je prostor kolem centrálního nám stí epicentrem no ního života m sta. Krom auto-kriminality, která je obecn nej ast jším problémem v rámci celé Plzn , je zde také nejvyšší po et loupeží viz. graf . 22. To bezprost edn souvisí s už jmenovanou velkou koncentrací zábavních podnik . Obvodní odd lení Plze - Doubravka Do místní p íslušnosti tohoto obvodu pat í Doubravka, Letná, Lobzy, Újezd, ervený Hrádek, Bukovec. Trestná innost tohoto obvodního odd lení Plze - Doubravka za poslední t i roky pozvolna klesá. To i p esto, že se v jeho obvodu nacházejí velká obchodní centra (OC Plze Rokycanská, Baumax, Interspar) a zejména v Újezd a erveném Hrádku se staví velké množství rodinných dom . Krom auto-kriminality, která je v tomto obvodu také dominantní, zde dochází ve zvýšené mí e k odcizení v cí z nákupních vozík a kapesním krádežím. V tomto obvodu se rovn ž nachází n kolik chatových a rekrea ních oblastí, z ehož vyplývá i zvýšený po et krádeží vloupáním viz. grafy . 7, 8, 9, 17, 20. Obvodní odd lení Plze - Bory Policisté spravují krom tvrti Bory, také oblast Borská pole, Doudlevce, Litice, Radoby ice a Valchu. Z ejm nejv tším problémem tohoto obvodního odd lení je stále se rozvíjející pr myslová zóna Borská pole, kde dochází ke kriminalit jak ve velkých nákupních st ediscích, tak v samotných výrobních závodech. V uvedených firmách je zam stnáno velké množství cizinc , jejichž trestná innost v posledních letech nar stá. Krom obligátní auto-kriminality eší borští policisté i p ípady vloupání do p íbytk v chatových oblastech Na Výsluní. V letních m sících se ast ji objevují kapesní krádeže a krádeže odložených v cí u Borské p ehrady. Lidé si nedávají u vody dostate ný pozor na odložené v ci viz. grafy . 6, 7, 8, 9, 11, 17, 20, 21. Obvodní odd lení Plze - Skvr any Pod obvodní odd lení spadají tvrti Skvr any, Nová Hospoda, K imice, Rad ice a Malesice. I když rozlohou není nejmenší, v porovnání s kriminalitou v rámci ostatních obvod jsou zde statistická ísla nejnižší (vyjma železni ního odd lení). Muži zákona jsou nuceni ím dál ast ji ešit problémy s obyvateli ubytoven, kterých zde v posledních letech neúm rn p ibylo. Policisté tak obvykle eší opakovan rušení no ního klidu, výtržnictví a krádeže na pokojích ubytovaných viz. graf . 6. I tak co do vý tu ešených skutk drží první p í ku krádeže v cí z motorových vozidel. Obvodní odd lení Plze - Vinice Jeho poloha je pon kud zvláštní. Krom Vinic totiž do p sobnosti obvodního odd lení spadá i celá Košutka. To je ob as složit jší pro oznamovatele, kte í logicky Košutku vnímají jako Lochotín (OOP Plze - 1). Stejn jako v ostatních ástech Plzn je zde nejv tším problémem auto-kriminalita. Ta je umocn na nevšímavostí ob an a anonymitou rozlehlého sídlišt s velkými parkovišti. Problémovými jsou rovn ž parkovišt u zoologické zahrady, kde návšt vníci ZOO asto nechávají v ci ve svých vozidlech. Krom zmín ných ástí do územní p íslušnosti OOP Vinice spadá i nov zbudované obchodní centrum Globus, by toto

32


obchodní centrum leží už v katastrálním území obce Chotíkov, ili mimo okres Plze – m sto. Viz. grafy 6, 9, 20, 21. Odd lení železni ní policie Odd lení železni ní policie se zabývá skutky spáchanými na železnici a nádražích. Nejv tším problémem jsou p edevším trestné iny sprejerství a kapesní krádeže. Problémem jsou i krádeže barevných kov - jak z železni ních voz , tak z v okolí tratí. Toto odd lení vykazuje dlouhodob absolutn nejnižší statistická ísla z hlediska evidence trestných in . D vodem je specifická lokalita. Úsp chy p i potírání sériové trestné innosti 2006 1. Kriminalisté odhalili trestnou innost bratrské dvojice, která v roce 2006 spáchala po celé Plzni více než 30 skutk krádeží v cí ze zaparkovaných motorových vozidel. 2. Kriminalisté odhalili trestnou innost mladého muže, který v roce 2006 spáchal po celé Plzni více než 20 skutk krádeží v cí ze zaparkovaných motorových vozidel.

2007 1. Kriminalisté odhalili trestnou innost muže, který v roce 2007 spáchal po celé Plzni 25 skutk krádeží v cí ze zaparkovaných motorových vozidel. 2. Kriminalisté odhalili trestnou innost muže, který v roce 2007 spáchal v obvodech Plze st ed a Plze - Slovany celkem 72 skutk krádeží v cí ze zaparkovaných motorových vozidel. Shrnutí Jak vyplývá z výše uvedených údaj , nejv tším problémem Plzn z hlediska páchání trestné innosti je zjevn auto-kriminalita, bez rozdílu územní p íslušnosti obvodních odd lení (s výjimkou odd lení železni ní policie). Velkým problémem je také násilná trestná innost, která je nejvíce páchána v centru m sta v d sledku husté koncentrace zábavních podnik . Návrhy na ešení 1. Rozší ení kamerového systému p edevším na velká sídlišt za ú elem monitorování parkoviš . 2. Poskytnutí finan ních prost edk na výrobu tabulí „ AUTOMOBIL NENÍ TREZOR“ a jejich následné umíst ní na co nejv tší po et parkoviš a k obchodním centr m (zde je možný problém, nebo parkovišt u obchodních center jsou v majetku privátních subjekt ). 3. V tší d raz na prevenci (preventivní akce zam ené cílen na p edcházení trestné innosti). Z praxe jednozna n vyplývá, že ke krádežím vloupáním do automobil dochází kv li lehkomyslnosti jejich majitel i uživatel , nebo ti asto nechávají v interiérech vozidel na viditelných místech odložené cenné v ci, což pachatele motivuje. Zpracovala: Policie eské republiky m stské editelství Plze – preventivn informa ní skupina

33


4. 4 Vývoj kriminality - grafy Všechny níže uve ejn né grafy znázor ují absolutního hodnoty p epo teny na tabulkové po ty policist v jednotlivých služebnách.

Graf . 6 - Násilné iny celkem

4 3

2003

2004

2005

2006

2007

3 2 2 1 1 0

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

1,75

1,52

1,71

3,10

2,43

1,86

1,32

2004

2,54

2,43

2,04

2,55

2,61

1,57

1,76

2005

2,63

2,00

1,86

2,00

2,71

1,38

1,04

2006

1,75

1,48

1,89

1,90

2,32

1,00

0,96

2007

2,67

1,62

1,89

2,59

2,54

1,19

1,12

2003 2006

Graf . 7 - Krádeže vloupáním celkem

10

2004 2007

2005

8 6 4 2 0

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

7,79

4,52

7,46

5,10

8,39

6,81

5,44

2004

7,21

4,00

8,86

4,35

7,04

5,57

6,16

2005

4,63

3,71

9,11

3,20

7,18

4,86

6,48

2006

5,17

4,10

6,07

2,80

4,82

2,76

6,12

2007

5,25

3,24

7,57

3,94

6,64

3,48

3,24

34


Graf . 8 - Krádeže prosté celkem

35 30

2003

2004

2006

2007

2005

25 20 15 10 5 0

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

31,42

15,43

20,39

25,39

25,14

13,33

21,92

2004

26,42

17,24

23,29

27,29

26,36

12,29

23,32

2005

23,92

14,14

22,07

22,00

21,18

12,38

20,56

2006

23,67

14,52

17,04

15,65

18,00

8,67

18,56

2007

25,08

14,81

22,61

18,22

21,86

9,90

16,24

Graf . 9 - Majetkové iny celkem

50 40

2003

2004

2005

2006

2007

30 20 10 0

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

41,08

21,52

29,43

32,24

34,82

21,67

28,72

2004

35,71

23,00

34,96

33,65

34,54

19,00

31,76

2005

30,75

19,67

33,25

27,18

29,86

18,00

29,00

2006

30,54

19,81

24,96

20,16

23,96

12,14

26,00

2007

32,79

20,10

33,07

24,82

30,25

14,19

21,52

35


Graf . 10 - Ostatní kriminální iny celkem

3 3

2003

2004

2005

2006

2007

2 2 1 1 0

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bor y

Skvr any

Plze 4

2003

1,21

1,57

1, 93

2,24

1,89

1,38

1,52

2004

2,25

2,10

2, 57

2,57

1,75

0,95

1,68

2005

1,29

1,14

2, 25

2,88

2,64

0,86

1,88

2006

1,46

1,67

1, 75

1,94

2,11

1,48

1,36

2007

1,58

0,95

1, 64

2,33

1,50

0,76

1,16

3,00

Graf . 11 - Neoprávn né držení platební karty

2003 2004

2,50

2005

2,00

2006 2007

1,50 1,00 0,50 0,00

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

2,33

0,48

0,82

2,51

2,54

0,43

0,96

2004

0,63

0,19

0,25

0,76

0,50

0,05

0,24

2005

1,29

0,86

1,00

1,78

2,39

0,19

0,84

2006

1,46

1,67

0,86

1,61

2,00

0,38

0,52

2007

1,67

1,24

0,54

1,43

1,96

0,29

0,92

36


Graf . 12 - Úv rový podvod

3,00 2,50

2003

2004

2005

2006

2007

2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

0,17

0,81

0,21

0,78

0,18

0,48

0,48

2004

0,33

0,86

1,04

0,92

0,39

0,29

0,40

2005

0,92

0,52

1,79

1,67

1,43

0,29

1,52

2006

1,08

0,67

0,89

1,39

0,86

0,48

0,48

2007

0,92

0,29

2,39

1,49

1,04

0,48

0,92

2003

Graf . 13 - Zanedbání povinné výživy

2

2004 2005

2

2006 2007

1 1 0

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

1,04

0,76

1,64

0,37

0,79

1,10

0,56

2004

1,29

1,19

1,71

0,82

0,79

1,19

0,80

2005

0,67

1,76

1,79

0,61

0,82

0,86

0,64

2006

0,75

1,10

1,25

0,33

0,57

1,33

0,96

2007

0,75

0,95

1,25

0,39

0,64

1,14

0,44

37


0,35

Graf . 14 - Mravnostní T

celkem

2003

2004

2006

2007

2005

0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

0,04

0,24

0,00

0,12

0,14

0,19

0,04

2004

0,21

0,24

0,18

0,14

0,11

0,14

0,08

2005

0,17

0,05

0,14

0,12

0,18

0,14

0,16

2006

0,17

0,10

0,32

0,12

0,29

0,24

0,32

2007

0,25

0,10

0,32

0,14

0,29

0,05

0,08

Graf . 15 - Vloupání do bytu

1,60

2003 2004

1,40

2005

1,20

2006

1,00

2007

0,80 0,60 0,40 0,20 0,00

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

0,88

0,67

1,18

0,71

0,61

0,57

0,72

2004

0,75

0,76

1,43

0,49

0,86

0,67

0,44

2005

0,83

0,43

0,61

0,49

0,68

0,29

0,72

2006

0,50

0,43

1,18

0,43

0,29

0,24

0,84

2007

0,54

0,38

0,68

0,51

0,43

0,19

0,48

38


Graf . 16 - Vloupání do "firem"

3

2003 2004 2005

2

2006

2

2007

1 1 0

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

2,13

0,48

1,54

1,71

0,86

0,67

0,64

2004

1,79

0,48

1,21

1,55

1,04

0,48

0,92

2005

1,04

0,43

1,54

1,16

1,14

0,29

1,00

2006

1,00

0,90

0,96

1,04

0,86

0,43

0,88

2007

0,79

0,48

1,75

1,39

0,71

0,71

0,44

Graf . 17 - Vloupání jinam

10

2003 2004 2005

8

2006

6

2007

4 2 0

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

7,67

2,90

3,89

6,08

8,50

2,19

5,68

2004

6,29

3,24

4,57

5,76

7,82

2,14

5,96

2005

6,50

2,95

4,61

5,24

6,11

2,19

7,12

2006

7,46

3,00

4,18

4,43

6,93

1,62

7,00

2007

8,00

3,62

5,36

4,69

8,14

1,95

6,04

39


Graf . 18 - Sprejerství

0,60

2003 2004

0,50

2005

0,40

2006 2007

0,30 0,20 0,10 0,00

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

0,17

0,24

0,25

0,18

0,11

0,05

0,20

2004

0,08

0,10

0,21

0,20

0,04

0,10

0,16

2005

0,00

0,19

0,29

0,45

0,07

0,10

0,20

2006

0,29

0,33

0,18

0,20

0,18

0,05

0,20

2007

0,21

0,19

0,50

0,33

0,18

0,00

0,28

Graf . 19 - Kapesní krádeže

10

2003 2004 2005

8

2006

6

2007

4 2 0

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

2,96

1,43

1,79

6,84

2,29

0,62

3,00

2004

2,29

1,19

2,29

8,55

1,79

0,86

3,80

2005

2,25

0,62

2,61

5,43

2,18

0,67

2,24

2006

1,38

0,67

1,11

3,49

1,04

0,29

1,84

2007

1,54

0,67

1,18

3,29

1,29

0,33

1,32

40


Graf . 20 - Krádeže aut

6,00 5,00

2003

2004

2006

2007

2005

4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

5,29

2,62

3,25

2,67

3,25

2,95

2,52

2004

5,67

2,67

3,54

2,24

3,86

3,00

3,76

2005

4,54

3,38

3,25

2,12

2,68

2,00

2,60

2006

4,75

4,10

2,64

1,88

2,18

1,10

2,28

2007

4,38

3,14

2,79

1,37

2,39

1,62

2,52

Graf . 21 - Krádeže v cí z aut

12

2003 2004

10

2005

8

2006 2007

6 4 2 0

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

11,67

5,48

7,64

8,39

7,29

4,24

7,56

2004

8,50

7,67

8,04

9,06

7,96

4,05

6,88

2005

6,96

3,81

7,14

7,80

7,00

4,33

5,84

2006

6,50

3,76

5,32

3,78

5,86

4,19

4,96

2007

7,17

4,81

8,36

6,96

6,86

4,71

4,92

41


Graf . 22 - Loupeže

2,00

2003 2004 2005

1,50

2006 2007

1,00 0,50 0,00

Plze 1

Vinice

Plze 2

St ed

Bory

Skvr any

Plze 4

2003

0,96

0,52

0,68

1,53

0,68

0,38

0,28

2004

1,17

0,43

0,68

1,24

0,86

0,52

0,72

2005

1,00

0,33

0,93

1,06

0,89

0,43

0,40

2006

0,58

0,43

0,96

0,82

0,57

0,24

0,28

2007

0,83

0,67

0,89

1,27

1,00

0,29

0,32

42


4. 5 P estupky na území m sta Plzn M stská policie Plze p ispívá k ochran a bezpe nosti osob a majetku ve m st Plzni. Dohlíží na dodržování pravidel ob anského soužití. Odhaluje p estupky a jiné správní delikty a upozor uje fyzické a právnické osoby na porušování obecn závazných právních p edpis a iní opat ení k náprav . P ispívá v rozsahu stanoveném zákonem O obecní (m stské) policii nebo jiným zákonem k bezpe nosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

Celkový p ehled p estupk ze statistiky M stské policie Plze 1999

§ 22 - p estupky proti bezpe nosti a plynulosti silni ního provozu § 47 - p estupky proti ve ejnému po ádku

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

31 185 33 207 40 605 42 117 51 777 63 326 63 259 58 554 48 833 3 776 3 781

§ 48 - vyhlášky obcí (ve .po ádek) § 50 - p estupky proti majetku

4 491 5 362

5 674 4 628

4 551 5 391

2 195

10 783 10 816 9 200 6 200

4 839 4 799

5 123 5 994

2 896

1 864 2 029

1 745 1 457

1 192

914

§ 30 - p estupky na úseku ochrany p ed alkoholismem a jinými toxikomaniemi

1 272

1 767 1 893

238

384

379

472

413

70 000

60 000 § 22 -p estupky proti bezpe nosti a plynulosti silni ního provozu

50 000

§ 47 - p estupky proti ve ejnému po ádku 40 000

§ 48 - vyhlášky obcí (ve .po ádek)

30 000

§ 50 - p estupky proti majetku

20 000

§ 30 - p estupky na úseku ochrany p ed alkoholismem a jinými toxikomaniemi

10 000

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

43


4. 5. 1 P ehled nejvíce krimináln rizikových lokalit Plze 1 - Lochotín Paragrafové zn ní z. . 200/1990 Sb.

Lokalita Bary a diskotéky v obvod , celé Vinice

§ 30, 47, 49, Vinice, Košutka, 5010 Bolevec porušování z. . 361/2000Sb.

Ulice Komenského, Alej Svobody, Karlovarská, Plaská, perská Podniky: Aréna, Runway, Kartágo, Solidní nejistota,

Porušení

Skupina obyvatel

Kou ení na zastávkách, požívání alkoholu mládeží, rušení no ního klidu, poškozování a vykrádání vozidel, poškozování obecn prosp. za ízení, napadání, rva ky

mladiství, cizinci, ostatní ob ané

Na Chmelnicích, Studentská, Plaská, Karlovická, Krašovská, Toužimská, E.Krásnohorské,

Porušování silni ního zákona – parkování kamion , parkování osobních vozidel p ed kontejnery na komunální odpad

idi i

Nákupní centra – Kaufland, Delvita, Penny Market, Albert, Lidl

Lochotínská, Studentská, Sokolovská,

Porušení vyhlášky m sta .10/2006 – bezdomovci, žebráci, bezprizorní cizinci, drobné krádeže

bezdomovci, bezprizorní cizinci

Roudná - celá

Na Roudné, Pod Všemi svatými

ve ejný po ádek, rušení no ního klidu, hygiena zne iš ování

cizinci -d lníci

Plze 2 – Slovany Paragrafové zn ní z. . 200/1990 Sb.

Lokalita Hlavní vlakové nádraží

Ulice

10

Skupina obyvatel

Koterovská, Mikulášská, Železni ní

Žebrání, drobné krádeže, pop ípad trestné iny krádeže (kapesní), kou ení ve ve ejných budovách, odpadky, špatné parkování

mladiství, Romové, bezdomovci, cizinci pracující v echách, idi i

Zahradní, Generála Píky, Koterovská

Porušení ve ejného po ádku odhazování odpadk , kou ení požívání alkoholu v parcích, parkování na tráv , ven ení ps na h ištích

mladiství a idi i, ob ané obvodu

§ 30, 47, 49, 50 porušování D tská h išt , vnitrobloky z. . 361/2000Sb.

Porušení

§ 30 - p estupky na úseku ochrany p ed alkoholismem a jinými toxikomaniemi, § 47 – p estupky proti

ve ejnému po ádku, § 49 - p estupky proti ob anskému soužití § 50 - p estupky proti majetku

44


Plze 3 Plze – Bory Paragrafové zn ní z. . 200/1990 Sb.

Lokalita

Ulice

Nákupní centra

Folmavská, U letišt

Bory

Celý obvod

§ 30, 47, 49, 5011 porušování Borský park, z. . eské údolí 361/2000Sb . Doudlevce Nám stí Míru

Porušení Drobné krádeže, krádeže z osobních vozidel, prodej z vozidel Porušování silni ního zákona – parkování kamion , parkování osobních vozidel p ed kontejnery na komunální odpad

Skupina obyvatel cizinci, ostatní ob ané idi i

Klatovská, Porušení vyhlášky m sta U Borského parku, .10/2006 bezdomovci, žebráci, eské údolí bezprizorní cizinci,

bezdomovci, bezprizorní cizinci,

Doudlevecká, Plovární, Plynární Klatovská, 17. listopadu, Klostermannova

ve ejný po ádek,

cizinci – d lníci, Rómové

Ve ejný po ádek

studenti

Plze 3 - Skvr any Paragrafové zn ní z. . 200/1990 Sb.

Lokalita Centrální autobusové nádraží

Ulice

Husova, Kotkova, Kou ení na zastávkách, nám.Emila Škody požívání alkoholu mládeží, žebrání, silni ní zákon

Domažlická a Domažlická, p ilehlé okolí, Nová Skvr anská, Hospoda, Zátiší, § 49, vyhlášky Skvr anská m sta Plzn , Tylova

§ 47, 30, 22

§ 47, 49, 50

11

Porušení

Skupina obyvatel mladiství, bezdomovci, idi i

Porušování vyhlášky m sta – prostituce, kou ení na zastávkách, porušování silni ních p edpis , poruš. ve ejného po ádku – odpadky, kondomy apod.

Slovenky, Romky, Ukrajinky idi i

Ubytovny K imice, Zátiší

Plze ská ul., Domažlická ul.

Rušení no ního klidu

ubytovaní cizinci

D tská h išt , zastávka D

Lábkova, Machá kova

Porušování ve ejného po ádku - odpadky

mladiství

Albert – nákupní st edisko

Karla Steinera

Zne iš ování prostranství, drobné p estupky proti ve . po ádku, doprava

bezdomovci, idi i



45


Plze 3 – st ed Paragrafové zn ní z. . 200/1990 Sb.

§ 30, 47, 49, 5012

Lokalita

§49,§ 50, § 247 TZ

Porušení

Skupina obyvatel

Centrální autobusové nádraží

Husova, Kotkova, nám.Emila Škody

Kou ení na zastávkách, požívání alkoholu mládeží, žebrání, silni ní zákon

mladiství, bezdomovci, idi i

Ubytovna v Divadelní ulici

Divadelní

Porušení ve ejného po ádku p ed p epln nými bary – mo ení na zdi, k ik v no ní dob , P es den – porušování silni . zákona

Slováci , Romové, idi i

Americká 47, Sirkova, U Prazdroje, Šumavská a odchod u hl.nádraží D

Porušení vyhlášky m sta .10/2006 – bezdomovci, žebráci, bezprizorní cizinci, drobné krádeže

bezdomovci, cizinci,

porušování z. . 361/2000Sb. OD Tesco

§ 47, 49, 50

Ulice

Zastávka D – Koperníkova ul., Hálkova, Jižní p edm stí N mejcova, Borská, nám. eských brat í

Drobné krádeže, ve ejný po ádek, doprava - parkování

Resslova 13 – obytný d m

Resslova, Jagellonská, Americká

Kalikovský mlýn – zahrádká ská kolonie

Kalikova, Radlická, Kalikovský mlýn

Zne iš ování prostranství, Romové, idi i drobné p estupky proti ve . Po ádku, doprava Vyhláška o zeleni – pálení bezdomovci, trávy kabel apod. vypoušt ní zahrádká i odpadních vod do eky. Drobné krádeže na zahrádkách, trestné iny krádeže vloupáním

Kou ení, podávání alkoholu Centrum m sta Kolárova ulice – klub – hudební A.C.W. Saloon, Parlament, mládeži, ve ejný po ádek , rušení no ního klidu kluby K2 Divadelní ul. Klub 100 Dollare § 47/1 b), Americká - Casa del Locos, § 30, z. . Alfa, herna Krijcos, 379/2005 Sb. Jungmannova U Novák , Resslova – Pink Panter, Pražská – Star Kardinála Berana Krokodýlí ocas

bezdomovci, idi i

obsluha bar , mladiství, toxikomani (herna Krijcos)

Nejv tší podíl spáchaných p estupk spadá do oblasti dopravy, zejména v centrum m sta. V po adí další jsou p estupky z oblasti ve ejného po ádku. Zde je nejhorší situace v obvod Plze -Lochotín, nachází se zde množství spole enských za ízení: diskotéky, bary a hospody, kde se koncentrují hosté – potenciální p estupci v kategoriích: rušení no ního klidu, 12



46


poškozování informa ních tabulí, drobná poškozování obecn prosp šných za ízení apod. Na dalším míst je za azena problematika porušování obecn závazných právních norem (vyhlášek). Tato problematika zejména zahrnuje p estupky: o provozování prostituce a o pohybu bezdomovc a jejich koncentraci v centru m sta a u ve ejných budov – nádraží, katedrála, apod. Na dalším míst jsou p estupky proti majetku. Zde hrají nejv tší podíl drobné krádeže v obchodních centrech a velkoplošných prodejnách. Nejhorší situace je v obvod Plze -Lochotín a dále v obvod Plze -Bory - koncentrace velkoplošných prodejen, které svým zbožím lákají zna né množství drobných p estupc . Návazným problémem je ešení p estupk z oblasti prodeje a podávání alkoholu a tabákových výrobk osobám nezletilým a mladistvým. Nejv tší problém je v obvodu Plze -Skvr any. Zde se nachází internáty SOU a jiných škol, jsou zde nonstop prodejny a sport bary a navíc je tento obvod áste n mimo centrum, a proto se zde koncentruje více problém . Nejmén p estupk bylo v letošním roce ešeno z oblasti ob anského soužití. Zde se p estupky týkají zejména drobného ublížení na zdraví a drobn jší problém z oblasti mezilidských vztah . Tyto p estupky jsou v mnoha p ípadech návrhové a není možné je ešit ze strany M stské policie na míst . Nejvíce p estupk z této oblasti bylo ešeno v obvod Plze -Doubravka. Návrh opat ení z hlediska M stské policie Plze na ešení problémových situací v jednotlivých obvodech. Velitelé služeben se domnívají, že situaci by vy ešilo více strážník v ulicích, kte í by pokryli inkriminovaná místa zasažená zvýšenou kriminalitou, dále do legislativy zakotvit tzv. "domovské právo" - osoby, které by nem ly trvalý pobyt na území m sta Plzn a dopoušt ly se astých p estupk a trestných inu, by mohly být vykázány do místa svého trvalého bydlišt . Nelze tak u init bez synchronizace se soudem v Plzni, který by m l více ukládat zákaz pobytu na území m sta nebo v ur ité ásti m sta. Zpracovala : M stská policie Plze

47


5. Magistrát m sta Plzn nám. Republiky 1, 306 32 Plze tajemník Magistrátu m sta Plzn - JUDr. Ivo Jav rek Je orgánem m sta Plzn , který plní jeho úkoly v oblasti územní samosprávy i státní správy na m sto Plze p enesené. Samostatná p sobnost m sta Plzn a její ást sv ená m stským obvod m je stanovena Statutem m sta Plzn . Úkoly Zastupitelstva a Rady m sta Plzn vykonává Magistrát m sta Plzn (MMP), úkoly Zastupitelstev p ípadn Rad m stských obvod vykonávají Ú ady m stských obvod (ÚMO) 1- 10. Státní správu vykonává m sto Plze v p enesené p sobnosti obecního ú adu, pov eného ú adu a ú adu obce s rozší enou p sobností prost ednictvím Magistrátu m sta Plzn a ÚMO 1- 10, jednotlivé ú ady jí vykonávají v rozsahu stanoveném Statutem m sta Plzn . Rozsah obou p sobností statutárního m sta Plzn sv ených obvod m je Statutem m sta Plzn stanoven na základ Zákona o obcích. 5. 1 Prevence kriminality ve m st Od roku 1997 je realizován na území m sta Plzn „ Projekt prevence kriminality a zábran škod na majetku, zdraví a životech osob“ . Jedná se o aktivitu, která vznikla na podklad neúm rného zvýšení nápadu trestné innosti po ínaje rokem 1990. Zastupitelstvo m sta Plzn svým usnesením . 147 ze dne 12. 9. 1996 uložilo Rad m sta Plzn zajistit na Magistrátu m sta Plzn vytvo ení místa manažera programu prevence kriminality s p sobností od 1. 1. 1997. Od roku 1996 funguje Komise protidrogová a prevence kriminality Rady m sta Plzn , jejímž tajemníkem je vždy manažer prevence kriminality a protidrogový koordinátor. Do roku 2005 byly funkce manažer prevence kriminality a protidrogový koordinátor samostatné, v roce 2005 došlo ke slou ení t chto pozic. D íve tato problematika byla ešena v rámci Odboru sociálních v cí a zdravotnictví MMP. Od ervna 2007 spadá manažer prevence kriminality do Kancelá e tajemníka MMP pod p ímé vedení radního m sta Plzn , který má v kompetenci oblast prevenci kriminality a protidrogové politiky. Na základ zapojení do m stské úrovn celonárodního projektu MV Prevence kriminality byla schválena pracovní skupina Prevence kriminality v Plzni na léta 2008 – 2011 usnesením RMP . 27 z 10. 1. 2008 - v tomto složení: 1. radní m sta Plzn pro oblast bezpe nosti 2. manažer prevence kriminality MMP 3. zástupce Odboru sociálních v cí a zdravotnictví MMP 4. zástupce Odboru školství, mládeže a t lovýchovy MMP 5. zástupce M stské policie Plze 6. romský poradce MMP 7. poradce pro cizince MMP 8. metodik plánování sociálních služeb MMP

9. zástupce Policie R – m stské editelství Plze 10. zástupce Proba ní a media ní služby Plze 11. zástupce Diagnostického ústavu Plze 12. krajský manažer prevence kriminality 13. Bc. Michal Kandler 14. zástupce ÚMO 1 15. zástupce ÚMO 2 16. zástupce ÚMO 3 17. zástupce ÚMO 4 18. Mgr. Tomáš Hirt

48


Od února 2008 byla v Kancelá i tajemníka MMP nov z ízena pracovní pozice koordinátor bezpe nosti, který by m l úzce spolupracovat s manažerem prevence kriminality. Hlavním úkolem koordinátora bezpe nosti je koordinace bezpe nostních složek ve m st a uvést do života projekt „Bezpe né m sto“. Hlavní cíle projektu: 1. Zlepšení bezpe nostní situace na území m sta Plzn a zvýšení pocitu bezpe í ob an v Plzni. 2. Koordinace Policie R, M stské policie Plze , samospráv na úrovni ÚMO a Magistrátu m sta Plzn p i ešení bezpe nostní situace na území m sta Plzn . V Plzni chybí systematická spolupráce mezi Policií R a M stkou policií Plze . Zásadní strategická rozhodnutí v oblasti bezpe nosti m sta jsou realizována selektivn po linii P R a MP. Byly zavedeny pravidelné a podle bezpe nostní situace i nepravidelné porady na úrovni Magistrátu m sta Plzn , ve složení radní pro bezpe nost, editel M P R, velitel MP, koordinátor bezpe nosti a podle povahy projednávané bezpe ností situace i další subjekty. Na této úrovni musí být realizována klí ová rozhodnutí v oblasti bezpe nosti, a to zejména definice základní vize a strategie pro zlepšení bezpe nostní situace v Plzni, nastavení celoplošné koordinace a spolupráce P R a MP. P ijatá strategická rozhodnutí musí být dále p enesena na výkonné sou ásti P R a MP na celém území m sta. Dále by m ly být zavedeny porady na m stských obvodech ve složení: starosta obvodu, vedoucí obvodního odd lení Policie R, vedoucí obvodové služebny MP a pop ípad další pracovníci m stského obvodu. Jedním ze st žejních cíl je rozd lit každý m stský obvod na bezpe nostní sektory a územní ásti a do t chto sektor a ástí následn za adit konkrétní policisty Policie R a strážníky MP Plze . Tento díl í zám r sm uje k následujícím cíl m: Vytvo ení osobní zodpov dnosti policist a strážník za bezpe nostní situaci v p id leném sektoru nebo územní ásti. Participace policist a strážník na ešení bezpe nostní situace ve svém sektoru nebo územní ásti s p edpokládaným aktivním p ístupem a iniciativou p i ešení konkrétních bezpe nostních problém . Odstran ní anonymity P R a MP - ob an žijící v bezpe nostním sektoru a územní ásti bude v d t, který policista a strážník odpovídá za bezpe nost v míst , kde žije nebo pracuje, a bude mít možnost se na tyto pracovníky obracet se žádostmi o pomoc, radu a navrhovat ešení na zlepšení bezpe nostní situace.

49


5. 2 Odbor sociálních v cí a zdravotnictví MMP Na Odboru sociálních v cí a zdravotnictví Magistrátu m sta Plzn (OSVZ MMP) pracuje 24 odborných pracovník za azených do 4 odd lení: odd lení pé e o ob any odd lení provozn ekonomické a kontrolní odd lení sociálních dávek, zdravotnictví a krizového ízení odd lení sociální prevence OSVZ MMP zabezpe uje souhrnné práce p i zajiš ování koncep ních a rozvojových program na sociálním úseku se zam ením na osoby ohrožené sociálním vylou ením a spolupracuje se sítí nestátních a charitativních organizacích v této oblasti. Koordinuje a zajiš uje pé i o ob any ohrožené sociálním vylou ením, spolupracuje se sociálními odbory a dalšími odbory M stských obvod Plze 1 - 10, p íslušnými Ú ady práce a orgány innými v trestním ízení p i zajiš ování této pé e. Realizuje kontinuální sociální práci s pachateli trestné innosti (kontinuální resocializa ní p sobení ve fázi vedení trestního ízení, ve fázi výkonu trestu odn tí svobody a po výkonu trestu odn tí svobody). Poskytuje výchovnou, sociáln -právní, poradenskou a socioterapeutickou pé i ob an m ohroženým sociálním vylou ením. Zajiš uje tzv. kontinuální pé i o osoby ohrožené sociálním vylou ením formou aktivní pomoci p i zajiš ování ubytování, pracovní rehabilitace a za le ování do pracovního procesu s tím, že se intenzivn zam uje na resocializaci osob prvotrestaných a osob mladšího v ku. Poskytuje pen žité dávky ob an m ohroženým sociálním vylou ením. Provádí sociální depistáž (šet ení v terénu) a zajiš uje informace a odborné podklady pro sociální práci, zpracovává písemné podklady pro soudy, Policii R a další orgány. Zabezpe uje metodickou, konzulta ní a kontrolní innost k výkonu agendy sociálních kurátor pro mládež na sociálních odborech Ú ad m stských obvod Plze 1 - 4, v etn ukládání p ípadných nápravných opat ení. V Odboru sociálních v cí a zdravotnictví MMP p sobí romský poradce a nov od ervna 2008 koordinátor pro integraci cizinc . Tato pozice byla z ízena na základ nar stajícího problému s cizinci na území m sta Plzn . ty ikrát do roka se schází Komise sociáln právní ochrany d tí. V oblasti pé e o rodinu a d ti je z ízeno v rámci odd lení sociální prevence pracovišt orgánu sociáln právní ochrany d tí (OSPOD). Toto odd lení vykonává v samostatné p sobnosti následující innosti: podílí se, ve spolupráci se sociálními odbory MO Plze 1 - 10, na sociální pé i o rodinu a d ti, organizované nestátními (právnickými) osobami vykonává poradenskou innost k sociálním odbor m na MO Plze 1 - 10 a ob an m v rámci své p sobnosti vykonává jménem m sta funkci poru níka osob zbavených zp sobilosti k právním úkon m nebo v ní omezených. Toto odd lení vykonává v p enesené p sobnosti následující innosti: vykonává jménem m sta funkci poru níka nezletilých a koordinuje innost ostatních odborných útvar a odbor MMP p i správ poru enského jm ní zajiš uje sociáln právní poradenství a sociální práci s problémovými rodinami nebo jednotlivci na úseku pé e o rodinu a d ti zajiš uje agendu náhradní rodinné pé e o d ti (p stounská pé e, osvojení, poru enství, výchova jiných fyzických osob než rodi ) p ijímá žádosti o osvojení nebo sv ení dít te do p stounské pé e a poru enství vykonává souhrnný výkon státní správy v oblasti sociáln právního poradenství a sociální pé e pro ob any obcí Dýšiná, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Lh ta, Losiná, Mokrouše, Nezbav tice, Nezv stice, Starý Plzenec, Š áhlavy, Št novický Borek a Tymákov. 50


Sou ástí každého plze ského Ú adu m stského obvodu je Odbor sociálních v cí, který vykonává agendu: 1) na úseku výkonu státní správy: rozhoduje podle zákona . 110/2006 Sb., o životním a existen ním minimu, ve zn ní pozd jších p edpis , zákona . 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve zn ní pozd jších p edpis , o p ísp vku na živobytí, doplatku na bydlení a mimo ádné okamžité pomoci dále dle zákona . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis , rozhoduje o p iznání p ísp vku na pé i pro osoby, které z d vodu dlouhodob nep íznivého stavu pot ebují pomoc jiné osoby p i pé i o vlastní osobu a p i zajišt ní sob sta nosti rozhoduje podle vyhlášky MPSV R . 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe ení, ve zn ní pozd jších platných p edpis 1. o jednorázových pen žitých a v cných dávkách; 2. o mimo ádných výhodách pro t žce zdravotn postižené ob any; 3. o jednorázových p ísp vcích na opat ení zvláštních pom cek pro t žce zdravotn postižené ob any, které pot ebují k odstran ní, zmírn ní nebo p ekonání následk svých postižení, na úpravu bytu, na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, individuální dopravu; 4. o opakovaných p ísp vcích na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže, na zvýšené životní náklady. pe uje o ob any, kte í se p echodn ocitli v mimo ádn obtížných situacích nebo v nich žijí; ustanovuje statut zvláštního p íjemce dávky d chodového zabezpe ení se souhlasem poživatele d chodu; podle zákona . 94/1963 Sb., o rodin , ve zn ní pozd jších platných právních p edpis a zákona . 359/1999 Sb., o sociáln -právní ochran d tí, ve zn ní pozd jších platných p edpis a zákona . 218/2003 Sb., o soudnictví ve v cech mládeže: o vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilých d tí p i jednáních opatrovnického soudu; o navrhuje soudu na ízení výchovy, omezení, pop ípad zbavení rodi ovské zodpov dnosti; o provádí dohled nad nezletilým, který byl stanoven soudem nebo orgánem sociáln -právní ochrany d tí; o podává zprávy soudu, pot ebné pro rozhodování o výchov a výživ ; o poskytuje výchovnou a poradenskou innost rodi m a d tem p i ešení jejich rodinných a sociálních problém ; o pravideln navšt vuje ústavy, v nichž se vykonává ústavní nebo ochranná výchova; o p i pln ní svých úkol jsou zam stnanci Orgánu sociáln právní ochrany d tí (dále jen „ OSPOD“ ) oprávn ni rodinu a dít navšt vovat v byt a mají právo požadovat od všech zú astn ných informace a vysv tlení; o poskytuje d tem v naléhavých p ípadech okamžitou pomoc, zasahuje p i podez ení na jakoukoli formu týrání dít te a oznamuje toto neprodlen orgán m inným v trestním ízení; o hájí zájmy dít te v souladu s Úmluvou o právech dít te; o § projednává spole n se sociálním kurátorem pro mladistvé nezletilé d ti do 15 let, které se dopustily inu jinak trestného; o jako ustanovený opatrovník podává za dít žaloby na ur ení otcovství;

51


vykonává funkci sociálního kurátora pro mládež, který pe uje o nezletilé d ti do 15 let, které se dopustily inu jinak trestného; mladistvé (15 – 18 let) u nichž bylo zahájeno trestní stíhání, nebo kte í se dopustili p estupku; d ti a mladistvé s opakovanými poruchami chování závažného rázu (záškoláctví, út ky z domova, agresivita, toxikomanie, alkoholismus); projednává p estupky dle § 32zákona . 200/1990 Sb. na úseku záškoláctví; o zajiš uje ob anské ob ady – vítání ob ánk a jubilejní svatby pro ob any, kte í o n projeví zájem; o zajiš uje vstupenky do divadel a organizuje zájezdy pro d chodce obvodu.

5. 2. 1 Kuráto i pro mládež Na každém Ú ad m stského obvodu p sobí kurátor pro mládež. Z níže uvedených tabulek a graf je vid t rozložení práce kurátor v letech 2006 a 2007. Z t chto graf a tabulek je patrné, že roste po et mladistvých, kte í jsou v pé i kurátor pro mládež.

KLIENTI KURÁTORA PRO MLÁDEŽ celkem d ti do 15 let mladiství

2006

2007

689 310 379

712 294 418

RODINNÉ ZÁZEMÍ KLIENT KURÁTORA PRO MLÁDEŽ

2006

2007

132 303 102 111 11 30

163 303 93 89 28 36

úplná rodina neúplná rodina nová rodina rodina s druhem ostatní ústavní výchova

52


800 700 600 500 2006

400

2007

300 200 100 0 celkem

d ti do 15 let

mladiství

P ípady ešené kurátorem pro mládež na celém území m sta trestná innost do 15 let mladiství p estupky do 15 let mladiství výchovné problémy do 15 let mladiství dohledy do 15 let mladiství uložená výchovná opat ení do 15 let mladiství návrh na p edb žné opat ení do 15 let mladiství návrh na ústavní výchovu do 15 let mladiství

2006 482 148 334 78 0 78 101 61 40 40 22 18 28 12 16 7 6 1 4 2 2

2007 461 150 311 69 0 69 113 69 44 34 17 17 52 16 36 8 2 6 4 0 1

53


100% 90% 80%

návrh na ústavní výchovu

70%

návrh na p edb žné opat ení

60%

uložená výchovná opat ení

50%

dohledy

40%

výchovné problémy

30%

p estupky

20%

trestná innost

10% 0%

2006

2007

Zdroj: Ro ní výkazy o výkonu sociáln právní ochrany d tí za roky 2006 a 2007

Klienti kurátor pro mládež v roce 2006

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

celkem

d ti do 15 let

mladiství

M stský obvod 1

438

214

224

M stský obvod 2

80

44

36

M stský obvod 3

148

51

97

M stský obvod 4

11

0

11

54


Klienti kurátor pro mládež v roce 2007

500 400 300 200 100 0

celkem

d ti do 15 let

mladiství

M stský obvod 1

415

166

249

M stský obvod 2

75

34

41

M stský obvod 3

191

88

103

M stský obvod 4

25

5

16

Klienti kurátor pro mládež 600 400 200 0

2006

2007

M stský obvod 1

438

415

M stský obvod 2

80

75

M stský obvod 3

148

191

M stský obvod 4

11

25

55


P ípady ešené kurátorem pro mládež MO 1 2006 2007 405 337 trestná innost do 15 let 112 106 mladiství 293 231 33 28 p estupky do 15 let 0 0 mladiství 33 28 37 35 výchovné problémy do 15 let 28 23 mladiství 9 12 15 2 dohledy do 15 let 6 2 mladiství 9 0 uložená výchovná 12 12 opat ení do 15 let 2 0 mladiství 10 12 Opat ení uložená do 15 3 let návrh na p edb žné 2 2 opat ení do 15 let 1 0 mladiství 1 1 návrh na ústavní 1 2 výchovu do 15 let 0 1 mladiství 1 1

P ípady ešené kurátorem pro mládež MO 2 2006 2007 30 51 trestná innost do 15 let 14 19 mladiství 16 32 20 28 p estupky do 15 let 0 0 mladiství 20 28 49 57 výchovné problémy do 15 let 21 33 mladiství 28 24 18 24 dohledy do 15 let 11 10 mladiství 7 14 uložená výchovná 6 12 opat ení do 15 let 3 0 mladiství 3 12 návrh na p edb žné 1 3 opat ení do 15 let 1 1 mladiství 0 2 návrh na ústavní 3 1 výchovu do 15 let 2 1 mladiství 1 0

56


P ípady ešené kurátorem pro mládež MO 3 2006 2007 42 54 trestná innost do 15 let 22 21 mladiství 20 33 8 2 P estupky do 15 let 0 0 mladiství 8 2 15 21 výchovné problémy do 15 let 12 13 mladiství 3 8 4 7 dohledy do 15 let 2 5 mladiství 2 2 10 12 uložená výchovná opat ení do 15 let 7 0 mladiství 3 12 13 Opat ení uložená do 15 let 1 2 návrh na p edb žné opat ení do 15 let 1 0 mladiství 0 2 0 1 návrh na ústavní výchovu do 15 let 0 1 mladiství 0 0

P ípady ešené kurátorem pro mládež MO 4 2006 2007 1 13 trestná innost do 15 let 0 3 mladiství 1 10 10 7 p estupky do 15 let 0 0 mladiství 10 7 0 0 výchovné problémy do 15 let 0 0 mladiství 0 0 2 1 dohledy do 15 let 0 0 mladiství 0 1 uložená výchovná 0 0 opat ení do 15 let 0 0 mladiství 0 0 návrh na p edb žné 3 0 opat ení do 15 let 0 0 mladiství 3 0

57


5. 3 Odbor školství, mládeže a t lovýchovy MMP Odbor plní funkci z izovatele v i m stským p ísp vkovým organizacím, spravuje podniky, které jsou v likvidaci. Na úseku školství plní z izovatelské funkce v i základním školám a školním jídelnám z izovaných m stem a zajiš uje údržbu budov školských za ízení, které nejsou sv eny p ísp vkovým organizacím a pe uje o rekrea ní objekt Javorná. Prost ednictvím „ Nada ního fondu pro podporu vzd lávacích program a mimoškolních aktivit d tí a mládeže“ poskytuje p ísp vky na rozší ení nabídky mimoškolních inností, volný as d tí a mládeže, jednorázové akce pro ve ejnost se vzd lávací tématikou a dlouhodobé vzd lávací programy. Na úseku sportu a t lovýchovy poskytuje p ísp vky na rozvoj innosti prost ednictvím komise RMP pro sport a t lovýchovu z rozpo tu m sta Plzn . Každý rok jsou vyhlašována tato grantová schémata: 1. Minimalizace šikany 2. Podpora výuky cizích jazyk 3. Výstavba, oprava víceú elových h iš

P ehled škol v jednotlivých m stských ástech: M stský obvod Plze 1 ZŠ 1. ZŠ, Západní 18 4. ZŠ, Kralovická 12 7. ZŠ a MŠ, Brn nská 36 17. ZŠ a MŠ, Malická 1 Bolevecká ZŠ, nám. Odboje 18 31. ZŠ, E. Krásnohorské10 34. ZŠ, Gerská 32 Celkem

PO ET ŽÁK

PO ET T ÍD

PO ET ŽÁK NA T ÍDU

754 488 434 245 456 651 307 3335

31 22 18 12 20 29 14 146

24,3 22,1 24,1 20,4 22,8 22,4 21,9 22,5

SPECIÁLNÍ T ÍDY, Ž./T .

7/1

7/1

M stský obvod Plze 2 ZŠ

PO ET ŽÁK

PO ET T ÍD

Masarykova ZŠ, Jiráskovo nám. 10 13. ZŠ, Habrmannova 45 20. ZŠ, Brojova 13 21. ZŠ, Slovanská alej 13 25. ZŠ, Chválenická 17 ZŠ a MŠ Božkov, V esinská 17 Celkem

373 357 413 624 631 76 2474

17 16 18 26 26 5 108

PO ET ŽÁK NA T ÍDU 21,9 22,3 22,9 24 24,2 15,2 21,7

SPECIÁLNÍ T ÍDY, Ž./T .

58


M stský obvod Plze 3 ZŠ 2. ZŠ, Schwarzova 20 Benešova ZŠ a MŠ, Doudlevecká 35 10. ZŠ, nám. Míru 6 11. ZŠ, Baarova 31 15. ZŠ, T. Brzkové 33-35 16. ZŠ a MŠ, Americká t . 30 26. ZŠ, Skupova 22 33. ZŠ, T. Brzkové 31 Celkem

Po et žák

Po et t íd

487 332 458 340 802 354 439 579 3791

21 16 19 16 37 17 18 25 169

Po et žák na t ídu 23,1 20,7 24,1 21,2 21,6 20,8 24,3 23,1 22,3

Speciální t ídy, ž./t .

109/9

109/9

M stský obvod Plze 4 ZŠ

Po et žák

Po et t íd

14. ZŠ, Záb lská 25 22. ZŠ, Na Dlouhých 49 28. ZŠ, Rodinná 39 ZŠ Újezd, Národní 1 Celkem

452 587 354 101 1 494

22 26 16 5 69

Po et žák na t ídu 20,5 22,5 22,1 20,2 21,3

Speciální t ídy, ž./t .

59


6. Sociáln demografická analýza 6. 1 Vývoj po tu obyvatel Obyvatelstva Plzn výrazn ubývá. Po ínaje rokem 1982 vždy dosahoval ro ní p irozený p ír stek záporných ísel, od roku 1996 je neustále záporný i p ír stek st hováním (pouze k 30. 6. 2005 dosahuje kladné hodnoty, 54 obyvatel, v p edchozím roce 2004 byl však úbytek obyvatelstva st hováním nejvyšší v historii, 1246 osob). Celkový p ír stek obyvatel byl kladný naposledy v roce 1990. Od té doby ubývá p ibližn 500 - 1000 obyvatel ro n . Zajímavé je v tomto sm ru porovnání se sousedními okresy Plze -jih a Plze -sever, kde každoro n po et obyvatel v tšinou roste. Nejvyšší hodnoty dosáhl po et obyvatel Plzn díky rychlému rozvoji bytové výstavby panelových sídliš v roce 1985 (175 229 obyvatel). V sedmdesátých letech a na po átku let osmdesátých inily ro ní migra ní p ír stky v pr m ru 2000 osob, ímž nahrazovaly úbytek obyvatelstva p irozenou m nou. Na konci osmdesátých let však došlo ke stagnaci po tu obyvatel a v devadesátých letech za al po et obyvatel Plzn výrazn klesat. Za átkem roku 2007 byl po et obyvatel 163 392 b hem roku p ibylo 1 846 obyvatel (narodilo se 1 789, zem elo 1 679, p ist hovalo 5 527, vyst hovalo 3 764, p irozený p ír stek 113, st hováním 1 733). K 31. 12. 2007 bylo obyvatel celkem 165 238. Prognóza vývoje obyvatelstva V roce 2003 poprvé po et obyvatel v R neklesal, naopak se nepatrn zvýšil. Na zvýšeném po tu obyvatel se podílel p edevším vyšší po et p ist hovalých cizinc a áste n i nepatrn zvýšená porodnost. Tento trend vývoje odpovídal i demografickému vývoji v Plze ském kraji. Po et p ist hovalých cizinc do Plze ského kraje se zvýšil v porovnání s rokem 2002 o 1 489 osob, tj. o 84,3 %, zatímco po et živ narozených d tí vzrostl zhruba o 1 procento. Vzhledem k v kovému složení obyvatelstva a stále nízké porodnosti nelze v nejbližších letech o ekávat, že se by se po et obyvatel Plze ského kraje výrazn ji zvyšoval. eský statistický ú ad vytvo il projekci obyvatelstva v Plze ském kraji do roku 2050. Po ítá s výrazným poklesem po tu obyvatel. Je nutné zd raznit, že do projekce demografického vývoje nebyla zahrnuta obtížn p edvídatelná migrace, a proto ukazuje možný vývoj po tu obyvatelstva pouze v d sledku jeho p irozené m ny. Statistici na základ dosavadního vývoje p edpokládají neustálé stárnutí populace a úbytek podílu d tské složky obyvatelstva. V t chto trendech je v sou asnosti celá R na maximálních hodnotách v celé své historii. P i dlouhodobé kontinuit stávajícího tempa stárnutí je odhadován vzr st pr m rného v ku obyvatel R na 54 let. Projekce obyvatelstva

Celkem v tom ve v ku: 0-14 let 15-64 65+ z toho ženy v tom ve v ku 0-14 let 15-64 65+

Skute ný Projekce bez zapo tení migrace stav 2004 2005 2010 2020 2030 549 618 545 385 538 606 519 166 490 646

2050 421 550

80 199 389 337 80 082

77 962 387 161 80 262

72 607 377 965 88 034

69 430 337 060 112 676

60 388 310 892 119 366

51 435 230 210 139 905

280 463

278 109

274 506

264 773

250 817

215 519

39 075 193 413 47 975

37 959 192 353 47 797

35 421 187 610 51 475

33 795 167 067 63 911

29 392 153 964 67 479

25 035 113 500 76 984

Zdroj: SÚ

60


6. 2 Migrace obyvatel Vývoj po tu obyvatel m sta i jeho prosperita se vždy pojily s migrací obyvatel. Více než 40 % obyvatel m sta se ve m st nenarodilo. Ro ní migra ní p ír stky obyvatel byly vysoké až do poloviny osmdesátých let, v devadesátých letech lidí st hujících se do Plzn ubývalo a od roku 1996 je jejich po et nižší než po et vyst hovalých. Záporné saldo migrace neodpovídá relativn vysoké nabídce pracovních míst a r stu mezd v Plzni, sociologové jej vysv tlují stagnací na trhu s bydlením a jeho cenovou nedostupností. V p ilehlých okresech jsou na trhu s bydlením p ízniv jší cenové podmínky, existuje tam jistá rezerva neobydlených domk a p vodn rekrea ních chalup. Další p í inou záporného salda migrace je pravd podobn odchod lidí v dobré finan ní situaci – nov se rodící st ední a vyšší vrstvy - do rozr stajících se satelitních m ste ek, kde si tito lidé stav jí nové domy a za prací do m sta dojížd jí. Kv li neregistrované migraci mohou však být uvedená statistická data nep esná, st hování do Plzn asto nemusí být spojeno se zm nou trvalého bydlišt , a proto nem že být zachyceno. Nejvýznamn jší vým na obyvatel probíhá s okresy Plze ského (zejména okresy Plze -jih a Plze -sever, každý okolo 20 % celkové migrace) a Karlovarského kraje (7 – 8 % ro n ) a s Prahou (okolo 7 %). Celkové migra ní saldo je kladné pouze v p ípad okres Karlovarského kraje. Migrace mezi Plzní a vzdálen jšími regiony je velmi nízká. Ke kladnému migra nímu saldu by mohlo dojít v p ípad , že bude relativní ekonomická prosperita m sta dopln na rozvojem trhu s bydlením. Plze jako krajské m sto je významným centrem každodenní migrace. Jen za prací dojíždí do m sta až 40 000 lidí a další do škol, na ú ady apod. Nejvýznamn jší vým na probíhá se sousedními okresy Plze -jih a Plze -sever . Co se tý e cizinc p icházejících do Plzn , bylo spo ítáno, že v letech hospodá ské konjunktury p ichází jeden cizinec na každého desátého až dvanáctého echa. zatímco v letech hospodá ského poklesu p ipadají na každých sto p ist hovalých pouze dva až ty i cizinci. Vzhledem k prosperit eské i plze ské ekonomiky a zatraktivn ní R po vstupu do EU v o ích zahrani ních migrant byl zaznamenán významný p íliv cizinc do m sta. Cizinci se v ekonomicky prosperujících lokalitách asto kumulují et zov , kyvadlová migrace se zpravidla po n kolika letech m ní v migraci trvalou, kdy se zam stnanec v destinaci usazuje i s rodinou a pozd ji zprost edkovává práci i dalším svým p íbuzným. Plze by mohla být díky svým podmínkám a výhodné poloze jedním z center v R, kde se tak stane. Možný p ístup m sta k p íchozím cizinc m nasti ují místní sociologové: „ M sto se ovšem musí rozhodnout, jakým zp sobem bude k p icházejícím cizinc m p istupovat: bude je svým p ístupem spíše nutit k asimilaci a zvládnutí jazyka, nebo, jako tomu je dnes nap íklad v jižní Kalifornii s velkou hispánskou menšinou, bude zavád t na ú adech bilingvní formulá e a dá p icházejícím možnost vy izovat ú ední záležitosti i v jiném než eském jazyce? Plze se také bude muset vypo ádat s rostoucím po tem ne- eských d tí ve svých školách. N které nastupující generace imigrantských d tí se sice narodily v echách, ale mnozí budoucí migranti budou p icházet i s d tmi ve školním v ku, které nebudou mít dostate nou jazykovou výbavu k tomu, aby se mohly ú astnit výuky v eštin . Tyto otázky se v asovém horizontu dvou desetiletí jeví jako d ležité.“ V pr b hu roku 2000 se Plze ský kraj podílel na celkovém po tu host v ubytovacích za ízeních v R 4,2 % a Plze 0,7 % (76 483 z 10 850 00 host v R). Pr m rný host z stal v Plzni v pr m ru 4,4 nocí, pr m rný cizinec 3,2 nocí. Zdroj: Sociáln demografická analýza Plzn Zpracoval: Centrum pro komunitní práci západní echy, prosinec 2005

61


S atky Rozvody

Živ P irozený P ist - Vyst - P ír stek Celkový Potraty Zem elí narození p ír stek hovalí hovalí st hováním p ír stek

Absolutní údaje 2 989

1 734

6 100

2 629

5 653

447

9 983

3 893

6 090

6 537

Domažlice

308

180

694

274

596

98

1 084

571

513

611

Klatovy

442

211

913

378

912

1

1 359

1 036

323

324

1 063

637

1 955

948

1 838

117

5 693

3 823

1870

1987

Plze -jih

314

161

624

264

598

26

1 925

1 035

890

916

Plze -sever

352

211

839

308

683

156

2 207

1 217

990

1146

Rokycany

236

164

471

193

556

-85

1 520

790

730

645

Tachov

274

170

604

264

470

134

1 722

948

774

908

Kraj celkem v tom okresy:

Plze -m sto

6. 3 V ková struktura obyvatelstva Z hlediska v kové struktury pat í Plze ský kraj k územím s nejstarším obyvatelstvem v R, pr m rný v k obyvatel kraje dosáhl v r. 2007 výše 40,6 let, v okrese Plze –m sto dokonce 41,92 let (naproti tomu v okrese Tachov pouhých 37,4 let). Ženy dosahovaly v Plzni o 3 roky vyššího pr m rného v ku než muži (muži 40,36 let, ženy 43,37 let). Vysoký podíl staršího obyvatelstva v Plze ském kraji je patrný též z indexu stá í (po et osob ve v ku 65 a více let na 100 osob ve v ku 0 – 14 let). V roce 2007 v Plze ském kraji tento index dosáhl výše 96,93, což je po Praze druhá nejvyšší hodnota v R (index stá í R 91,55). V rámci kraje dosáhl index stá í nejvyšší hodnoty práv v okrese Plze – m sto (117,45). Obyvatelstvo Plzn výrazn stárne, a proto roste po et d chodc . Tento trend a s ním spojený pokles podílu ekonomicky aktivních bude i nadále pokra ovat, protože do d chodu budou odcházet silné povále né ro níky. Tím vzroste poptávka po službách zam ených na seniory. V populaci starší 15 let bylo v roce 2001 d chodc 25 %, zatímco o deset let d íve 21 %. Naopak podíl d tí mladších 14 let klesl v letech 1990 – 2000 na 14 % a v roce 2003 inil již jen 13,3 %. Relativn stará v ková struktura je p edpokládána p edevším u obyvatel Slovan (MO Plze 2). V ková struktura obyvatel Plzn není p íliš p íznivá, nicmén je v základních rysech podobná struktu e celé R. Její nepravidelnost je dána historickým vývojem minulého století. V ková pyramida zachycuje vlny nízké porodnosti v letech p edvále né hospodá ské krize a v dob války a slabé ro níky šedesátých let. Naopak vysoká porodnost byla po válce (silná generace dnešních padesátník ) a v sedmdesátých letech. Ke stabilizaci demografického vývoje v Plzni m že p isp t vytvo ení p íznivých podmínek pro lidi narozené v dob demografického boomu sedmdesátých let. Tito lidé jsou dnes ve v ku obvyklém pro založení rodiny, stojí p ed d ležitými životními rozhodnutími, hledají vlastní bydlení. Bude záviset na ekonomických a bytových podmínkách ve m st , jestli v Plzni z stanou a založí své rodiny. Druhou možností stabilizace demografické situace m sta je migrace. Ke 31. 6. 2005 byl p ír stek st hováním poprvé po 10 letech kladný (+ 54 obyvatel). Po et obyvatel k 31.12. 2006 163 392 z toho: ve v ku 0-14 20 781 12,72 % z celkové populace ve v ku 15 –29 33 078 20,25 % z celkové populace ve v ku 30 – 59 70 982 43,45 % z celkové populace ve v ku 60 – 95+ 38 551 23,6 % z celkové populace

62


Po et obyvatel k 31. 12. 2007 165 238 pr m rný v k 41, 92 Z toho 79 836 muž v pr m rném v ku 40,36 85 402 žen v pr m rném v ku 43,37 V kové složení obyvatel v obcích okresu Plze - m sto k 31. 12. 2006 Pr m rný v k v Plzni a Plze ském kraji v roce 2007

KRAJ, OKRESY

obec

PR M RNÝ V K

INDEX STÁ Í

celkem

Muži

ženy

celkem

muži

Ženy

Plze ský kraj

40,7

39,2

42,1

96,9

75,6

119,3

Plze -m sto

41,9

40,4

43,4

117,4

93,0

143,2

data

0

1-4

5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95+ celkem

Plze muži

838 3 024 3 115 3 648 4 667 5 363 6 898 7 245 5 286 5 433 4 822 6 276 5 701 5 410 3 736 2 974 2 408 1 373 376

87

8

78 688

ženy

838 2 799 3 039 3 480 4 498 5 088 6 564 7 146 5 165 5 443 5 423 6 559 6 483 6 381 4 424 3 942 3 667 2 468 934

312

51

84 704

ob 1 676 5 823 6 154 7 128 9 165 10 451 13 462 14 391 10 451 10 876 10 245 12 835 12 184 11 791 8 160 6 916 6 075 3 841 1 310 399 pohlaví

59 163 392

celkem muži

838 3 024 3 115 3 648 4 667 5 363 6 898 7 245 5 286 5 433 4 822 6 276 5 701 5 410 3 736 2 974 2 408 1 373 376

87

8

78 688

celkem ženy

838 2 799 3 039 3 480 4 498 5 088 6 564 7 146 5 165 5 443 5 423 6 559 6 483 6 381 4 424 3 942 3 667 2 468 934

312

51

84 704

celkem

1 676 5 823 6 154 7 128 9 165 10 451 13 462 14 391 10 451 10 876 10 245 12 835 12 184 11 791 8 160 6 916 6 075 3 841 1 310 399

59 163 392

Zdroj: eský statistický ú ad - Plze

6. 4 Vzd lanostní struktura obyvatelstva Obyvatelstvo ve v ku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokon eného vzd lání (SLDB 2001) základní a neukon ené u ovské a st ední st ední s maturitou bez maturity a vyšší odborné celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži po et 25125 16131 8994 48495 22856 25639 47856 26864 20992 % 17,7 21,7 13,3 34,2 30,7 37,9 33,7 36,1 31

po et

vysokoškolské bez vzd lání a nezjišt no obyvatelstvo nad 15 let celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži 17025 7036 9989 2705 1324 1385 142001 74335 67666

Obyvatelé Plzn jsou nadpr m rn vzd laní a jejich lidský kapitál se vyvíjí rychleji než v jiných ástech republiky. Podle výsledk s ítání 2001 bylo v Plzni v roce 2001 již 46 % lidí s maturitou nebo dokonce terciárním vzd láním ( R 37 %). Podíl vysokoškolák v dosp lé populaci dosáhl v roce 2001 15 % (v celé R jen 10 %). V dosaženém vzd lání jsou patrné rozdíly mezi pohlavími. Základní a neukon ené vzd lání má 17,7 % obyvatel, 21,7 % žen a 63


pouze 13,3 % muž . St edního vzd lání bez maturity dosáhlo v tší procento muž (37,9 %) než žen (30,7 %). V p ípad st edního vzd lání s maturitou a vyššího odborného vzd lání se pom r mezi pohlavími obrací (36,1 % žen a 31 % muž ). Vysokoškolského vzd lání dosáhlo 14,8 % muž , zatímco pouze 9,5 % žen (v populaci starší 15 let). „ Úrove vzd lanosti v Plzni má všechny p edpoklady k dalšímu rozvoji a bude v budoucnu rozhodujícím faktorem prosperity. Nedávné studie OECD totiž ukazují, že lidský kapitál je rozhodující prom nnou ur ující ekonomický rozvoj, produktivitu a konkurenceschopnost stát a analogicky i region . Podle posledních výsledk se ukazuje, že každý rok, o který se zvýší pr m rná doba ádného studia v celé populaci, je spojen se zvýšením ekonomické výkonnosti o 6 % na hlavu. Kvalita vzd lání je ovšem ješt mnohem siln jší determinantou ekonomického r stu, než po et let strávených ve škole. Rozvojovou prioritou je proto další r st kvality i kvantity vzd lání. Zdroj: Sociáln demografická analýza Plzn Zpracoval: Centrum pro komunitní práci západní echy, prosinec 2005

6. 5 Rodiny a domácnosti Také v Plzni jsou patrné n které obecné trendy týkající se zm ny vzorc rodinného a partnerského chování po roce 1989, ovlivn né možností svobodn jší volby životního stylu: Plze ané vstupují do manželství ve vyšším v ku a odkládají i narození d tí.Stále více obyvatel žije v nesezdaných soužitích a stále více t chto pár má d ti.Ve m st roste podíl jedno lenných domácností (v roce 1991 15 %, v roce 2001 18 %, nár st o 3 %). Struktura eských domácností se v R a samoz ejm také v Plzni výrazn prom nila. Nar stá po et jedno lenných domácností a více lenné domácností jsou více partnerské – nemanželské. Jejich pr m rná velikost se zmenšuje. Pokles po tu s atk je p ipisován nejen zm n životního stylu mladých lidí, ale rovn ž také ztrát ur itých sociálních jistot po roce 1989 a problém m p i získávání cenov p ístupného bydlení. V k p i vstupu do manželství roste v Plzni i celé R. Klesá porodnost, a tedy po et d tí v rodin , snižuje se i po et vícegenera ních domácností. Sociologové o ekávají, že tyto trendy budou i nadále pokra ovat. Stále více d tí se rodí svobodným matkám. Zatímco v roce 1992 se v Plzni narodilo svobodným matkám 13 % d tí (v R 11 %), v roce 2001 jejich podíl stoupl na 26 % (v R 23 %). Problematická m že být p edevším skupina žen, které mají dít a žijí bez stálého partnera. Jsou samy na zvládání domácnosti a zabezpe ení rodiny. Protože ale zahrani ní zkušenosti jednozna n prokazují, že nesezdaná soužití jsou mén stabilní a trvalou formou vztahu než manželství, p ináší jakákoli forma mimomanželského porodu do budoucna nové výzvy pro systém sociálního zabezpe ení svobodných žen a jejich d tí. Pro n je velmi d ležitá dob e fungující sí ve ejných sociálních služeb (sociální pomoc i podpora, jesle, školky) a možnost uplatn ní na trhu práce (by na zkrácený pracovní úvazek). Existence sociálních služeb podporujících svobodné matky a usnad ující jim p ijmout pracovní úvazek m že zamezit jejich snadnému propadu na hranici chudoby, což by m lo fatální následky nejen pro matky samotné, ale i pro jejich d ti. Pravd podobné je, že podíl d tí narozených mimo manželství bude v Plzni i nadále nar stat (zvlášt pokud se rozší í nabídka podp rných sociálních služeb pro svobodné matky, která je v tomto ohledu dvojse nou zbraní), možná i o desítky procent v p íštích deseti letech. D ti se rodí stále více starším matkám. Tyto ženy musí n jak zkombinovat pé i o rodinu a zam stnání, p ípadn profesní r st. Nez ídka si již vybudovaly dobré profesní postavení, které asto cht jí opustit jen na dobu nezbytn nutnou. Proto budou mít zájem o služby a zam stnání, která jim budou jejich dvojroli usnad ovat. Díky svému stabiln jšímu a lépe placenému zam stnání budou spíše schopny a ochotny si tyto služby zaplatit. Nár st jedno lenných domácností, jejichž podíl je v Plzni vyšší než v ostatních ástech R a zárove roste rychleji, m že znamenat zm nu poptávky po sociálních službách a bydlení. Tato zm na je také d ležitá pro fungování sociální struktury a udržování sociálního kapitálu komunity. V

64


Plzni ješt v roce 1961 žily v jedné domácnosti v pr m ru více než t i osoby, v roce 1991 to bylo již jen 2,55 osoby a na p elomu století v pr m ru jen 2, 45 osoby. Podíl jedno lenných domácností v Plzni se zvýšil z 15 % (v R 13%) v roce 1991 na 18 % v roce 2001, tj. o 3 % (v R pouze o 1 % na 14 %). Po et jedno lenných domácností roste hlavn díky stárnutí populace. Zárove ale také souvisí s novým fenoménem vzniku takzvaných „ singles“ . „ Singles“ jsou mladí, samostatn žijící, úsp šní, vzd laní a v tšinou také bohatší lidé, kte í odkládají založení rodiny. Tito lidé se realizují ve svých zam stnáních a své investice vkládají zpravidla do svého volného asu a služeb, které jim nahrazují innosti tradi n vyhrazené domácnostem. Ekonomicky jde o velmi silnou skupinu. V Plzni bude jejich po et v budoucnu nar stat, protože t mto lidem v tšinou vyhovuje m stský styl života. Zdroj: Sociáln demografická analýza Plzn Zpracoval: Centrum pro komunitní práci západní echy, prosinec 2005

PO ET BYT PODLE DRUHU STAVBY A STADIA ROZESTAV NOSTI V PLZE SKÉM KRAJI A JEHO OKRESECH V ROCE 2007 v tom stavby pro bydlení nástavby, domy s stavebn modernizace index nebytové p ístavby pe ovat. upravené bytového stavby rodinné bytové a vestavby k fondu službou, nebytové 2007 (budovy) domy domy rodipenziony prostory bytovým nným 2006 dom m dom m

Byty celkem

skute nost

2 117

94,0

1 275

443

Zahájené byty 123 85

Domažlice

178

.

124

16

19

8

-

11

-

53

Klatovy

246

.

179

5

23

10

-

8

21

54

Plze -m sto

663

.

319

257

20

62

-

4

1

84

Plze -jih

340

.

171

51

21

-

-

82

15

128

Plze -sever

330

.

221

74

21

-

-

1

13

48

Rokycany

191

93,2

157

-

14

1

-

14

5

47

Tachov

169

86,2

104

40

5

4

-

15

1

75

Kraj celkem

-

135

56

489

v tom okresy:

Dokon ené byty 1 906

92,2

913

628

96

70

17

24

158

365

Domažlice

323

234,1

102

184

22

2

-

-

13

96

Klatovy

162

48,1

81

-

6

6

-

6

63

29

Plze -m sto

591

78,3

268

269

16

27

-

4

7

50

Plze -jih

210

75,3

103

76

12

6

-

2

11

76

Plze -sever

305

99,0

213

44

28

16

-

-

4

56

Rokycany

195

136,4

100

21

4

3

17

10

40

4

Tachov

120

112,1

46

34

8

10

-

2

20

54

Kraj celkem v tom okresy:

Zdroj: SU

65


6. 6 Národnostní složení a státní ob anství obyvatel Naprostá v tšina (95 %) obyvatel Plzn se hlásí k eské národnosti, ale podíl ech v populaci m sta v posledních letech pomalu klesá. Jako problematická se jeví otázka romské národnosti. V roce 1991, kdy byla zjiš ována poprvé, se k ní v Plzni p ihlásilo 746 osob. O deset let pozd ji deklarovalo romskou národnost pouze 174 lidí. Národnost je obecn otázkou volby. Obyvatelstvo podle národnosti (SLDB 2001) Obyvatelstvo celkem

165259

z toho eská národnost moravská slezská slovenská romská polská n mecká ukrajinská

157734 165 18 1871 174 105 298 369

6. 7 Cizinci Za cizince je považována osoba, která nemá eskou státní p íslušnost. Podle právního statutu na našem území rozlišuje legislativa 3 kategorie cizinc : osoby s trvalým pobytem, s vízovým pobytem a azylanty a žadatele o azyl. K 30. 4. 2008 v Plzni evidovala cizinecká policie 15 378 cizinc z toho 10 008 dlouhodobý pobyt, 5 370 s trvalým pobytem. Údaje o po tech cizinc nelze pokládat za absolutn spolehlivé, pohyb t chto lidí je velice nep ehledný a h e zmapovatelný. Po ty obyvatel s jinou než eskou národností zjišt né s ítáním lidu v roce 2001 jsou n kolikanásobn nižší, než odpovídá skute nosti. Význam zahrani ní migrace v Plzni roste a nadále bude r st. Zejména Ukrajinci, Vietnamci, Mongolové a atd. budou do m sta i nadále p icházet, p edevším díky vysoké koncentraci koup schopného obyvatelstva (výhodné pro vietnamské obchodníky), pestré palet pracovních p íležitostí (pro ukrajinské i mongolské pracovníky) a výhodné poloze Plzn , odkud je blízko do Prahy i na státní hranice. V sou asné dob expanduje p íliv cizinc do Plzn , která pro v tšinu z nich p edstavuje atraktivní cíl. Od roku 2007 došlo k masivnímu p ílivu cizinc do m sta, což souvisí p edevším s neustálou poptávkou po nových zam stnancích do pr myslových zón m sta Plzn (zejm. lokalita Borská pole). Aktuáln Ú ad práce v Plzni eviduje cca 17 000 legáln pracujících cizinc v Plzni. P edpokládá se ale, že zhruba stejný po et pracuje v Plzni cizinc – d lník neevidovaných. Tato situace s sebou nese adu negativních dopad a p ímých ohrožení, kterým je m sto nuceno elit. Jedná se p edevším o nár st trestné innosti páchané cizinci a na cizincích, v etn nár stu p estupk , nedosta ující dopravní a ubytovací kapacity m sta, pot eba stále ast jších kontrol z hlediska pobytových i pracovních náležitostí a v neposlední ad tato situace p ináší zna ná rizika ve zdravotní oblasti (jak v nemožnosti sledování zdravotního stavu migrant , nekontrolovaného pohybu, zavle ení infek ních chorob, ší ení pohlavn p enositelných chorob, v etn AIDS, tak v nar stajícím dluhu zdravotnických za ízení za nezbytná ošet ení a pé i cizinc m, nekrytých pojišt ním). Všechny tyto faktory vedou k prohlubování nev le široké ve ejnosti, k projev m xenofobie a tím i k znevýhodn nému postavení cizinc , zejména ve vztahu ke

66


zprost edkovatel m práce (nejen v pozici pracovních agentur, ale i fyzických osob) i zam stnavatel m. Již v roce 2001 byl Statutárním m stem Plze z ízen odborný poradní orgán Komise pro otázky integrace cizinc Rady m sta Plzn (KOIC RMP), který byl v systému p i len n k Odboru sociálních v cí a zdravotnictví MMP. M sto se tímto zapojilo do realizace vládní Koncepce integrace cizinc na území eské republiky, která p edpokládá participaci orgán samosprávy, v . statutárních m st. Do roku 2007 p edstavovala innost komise angažovanost v klasické integra ní politice, tzn. ešení finan ní podpory projekt sm ujících k p ímé integraci trvale usazených cizinc a k podpo e multikulturního prost edí. V sou asné dob se t žišt zájmu obrací p edevším na p ímou pomoc cizinc m ve smyslu odborného sociálního poradenství, adaptability na odlišné prost edí v rovin profesní, sociální i kulturní, a z toho vyplývající asistence p i jednání na ú adech a ve firmách a nápomoc p i p ekonávání jazykové bariéry. Tedy kroky, které svojí podstatou cizince odvrací od nelegálních inností, snadné manipulovatelnosti, apod. St žejní roli zde hraje sociální prevence. Neziskových organizací p sobících na území m sta Plzn v oblasti podpory integrace cizinc je aktuáln dvanáct: Obec Slovákov, Bulharský kulturn osv tový klub v Plzni, Centrum pro integraci cizinc , esko-mongolská spole nost, Diecézní charita Plze - Poradna pro cizince a uprchlíky, Mate ské centrum Plze ské panenky, Ob anské sdružení Studnice, Organizace pro pomoc uprchlík m, Pravoslavné centrum pro integraci cizinc , Slovanská vzájemnost, Slovenská informa ní kancelá a Svaz Vietnamc v Plzni. V tšina z t chto organizací je podporována dotacemi z rozpo tu m sta Plzn . Z hlediska výuky eského jazyka se v Plzni významn ji zapojuje Centrum pro integraci cizinc se svými nízkoprahovými kurzy a Diecézní charita Plze . V komer ní sfé e jazykových škol došlo k podstatnému rozší ení nabídky kurz eštiny pro cizince. Blíže k této problematice viz. pžíloha .1. Zpracovala: Mgr. Martina Hánová, koordinátorka pro integraci cizinc MMP

67


6. 8 Nezam stnanost Nezam stnanost je jedním z významných faktor , které negativn ovliv ují kvalitu života. Dlouhodobá nezam stnanost souvisí s rizikovými faktory jako je užívání drog i trestná innost. Nejvíce jsou ohroženi absolventi škol a mladí lidé s nízkou úrovní vzd lání a dlouhodob nezam stnaní. Registrovaná míra nezam stnanosti je v Plzni dlouhodob jedna z nejnižších v republice, výrazn pod celorepublikovým pr m rem. Po et uchaze o zam stnání v Plzni – m st inil k 31. 12. 2007 celkem 4091 osob, míra nezam stnanosti v v roce 2007 inila 3,6 %, po et uchaze na jedno volné místo 0,5. V Plze ském kraji inila míra nezam stnanosti 4,4 %, po et uchaze na jedno volné místo1,0. V eské republice míra nezam stnanosti 6,4%, po et uchaze na jedno volné místo 2,5. K 31. 12. 2007 evidoval ÚP v Plzni 277 absolvent a mladistvých. Nízké mí e nezam stnanosti odpovídá i vysoká nabídka pracovních p íležitostí. V Plzni je evidováno celkem 23 355 zam stnavatel z toho je: 17 807 OSV , malá organizace do 25 zam stnanc 4 880 s celkovým po tem 22 783 zam stnanc , 668 velkých firem s po tem zam stnanc 84 949. Ke konci roku 2007 Ú ad práce evidoval 8 550 volných pracovních míst. Nejvíce nabídek k zam stnání je v pr myslové zón Borská pole. Nejvíce se však jedná o profese pomocné a nekvalifikované. P estože tato skupina tvo í nejpo etn jší skupinu nezam stnaných, nejeví o tuto práci p íliš zájem. Proto jsou tato místa obsazována ob any jednak z lenských zemí EU (p evážn Slováky, ) ale i cizinci z tzv. t etích zemí (mimo EU). Tato multikulturní spole nost má p ímý vliv na nár st kriminality ve m st .

Vývoj po tu uchaze , volných míst a míry nezam stnanosti v r. 2007 Volná Uchaze i o zam stnání Míra nezam stnanosti v % Období místa PM PK R celkem placení ženy Leden 5215 1960 2861 4159 4,7 5,8 7,9 Únor 5076 1906 2793 4516 4,5 5,6 7,7 B ezen 4907 1764 2713 4509 4,4 5,2 7,3 Duben 4669 1652 2613 4782 4,2 4,9 6,8 Kv ten 4608 1677 2600 5390 4,2 4,7 6,4 erven 4699 1794 2685 5665 4,3 4,7 6,3 ervenec 4852 1923 2825 5627 4,5 4,8 6,4 Srpen 4868 1981 2846 6506 4,5 4,8 6,4 Zá í 4520 1749 2601 6954 4,1 4,6 6,2 íjen 4254 1720 2427 7492 3,7 4,3 5,8 Listopad 4071 1694 2250 8338 3,5 4,2 5,6 Prosinec 4091 1703 2251 8550 3,6 4,4 6

68


69


Struktura uchaze 3%

o zam stnání podle dosaženého vzd lání 8%

1%

26%

27% 35% Bez vzd lání

Zákl. vzd. + prakt. škola

St ední odborné (OÚ + OŠ)

St ední odborné s mat. (SOU + SOŠ)

St ední všeobecné (gymnázia)

Vysokoškolské

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce Plze za rok 2007

70


6. 9 Sociální dávky 6. 9. 1 Dávky sociální pé e 2006 - 2007

PP OSVZ MMP 241 MO Plze 1 730 MO Plze 2 420 MO Plze 3 1 646 MO Plze 4 262 MO Plze 5 30 MO Plze 6 12 MO Plze 7 5 MO Plze 8 9 MO Plze 9 7 MO Plze 10 6 CELKEM 3 368

2006 DSP ZP v tis. K PP v tis. K 824 420 3 970 16 154 1 457 19 595 10 043 959 12 282 30 820 1 528 18 133 6 338 802 9 172 364 45 459 281 48 691 117 30 470 297 25 232 165 15 68 58 13 128 65 461 5 342 65 200

DSP PP v tis. K 242 886 429 6 765 338 6 135 843 16 700 187 3 329 24 167 5 168 3 107 4 118 5 44 3 79 2 083 34 498

2007 ZP PP v tis. K 421 3 427 1 411 11 810 845 6 929 1 458 9 244 745 5 608 38 369 55 609 25 454 25 164 16 78 12 66 5 051 38 758

PP 372 1 065 920 1 096 546 24 33 16 16 5 14 4 107

PnP v tis. K 19 183 47 013 41 798 58 633 29 118 1 184 1 451 959 1 206 144 479 201 168

Vysv tlivky: PP = po et p íjemc DSP - dávky sociální pé e - v roce 2006 jednotlivci a rodiny, v roce 2007 hmotná nouze Dnem 1. ledna 2007 nabyl ú innosti zákon . 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve zn ní pozd jších p edpis . Systém pomoci v hmotné nouzi je ur en osobám s nedostate nými p íjmy. Zákon stanoví situace spojené s nedostate ným zabezpe ením základní obživy, bydlení a mimo ádnými událostmi. Jde o situace, kdy osoba (spole n posuzované osoby) nemá dostate né p íjmy a její celkové sociální a majetkové pom ry neumož ují uspokojení základních životních pot eb a sou asn si tyto p íjmy nem že z objektivních d vod zvýšit. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pov ené obecní ú ady. Mimo ádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vylou ením poskytují obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností. ZP - dávky sociální pé e pro zdravotn postižené ob any, v roce 2006 v etn p ísp vku p i pé i o osobu blízkou a jinou Dávky sociální pé e pro osoby se zdravotním postižením - podmínky, za kterých se poskytují dávky sociální pé e pro osoby se zdravotním postižením, jsou upraveny ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních v cí R . 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe ení a zákon o p sobnosti orgán R v sociálním zabezpe ení, ve zn ní pozd jších p edpis . PnP - p ísp vek na pé i P ísp vek na pé i se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za ú elem zajišt ní pot ebné pomoci. Nárok na p ísp vek má osoba, která z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu pot ebuje pomoc jiné fyzické osoby p i pé i o vlastní osobu a p i zajišt ní sob sta nosti v rozsahu stanoveném stupn m závislosti. P ísp vek na pé i slouží k pokrytí náklad spojených s úhradou n kterých sociálních služeb.

71


P ísp vek na pé i po et žádosti

z toho

1. st. 2. st 3. st. 4. st. celkem doma za íz. kombin. v íz. p izn. do 18 nad 18 do 18 nad 18 do 18 nad 18 do 18 nad 18 OSVZ MMP

361

354

MO Plze 1

970

MO Plze 2

0

113 248

0

86

0

84

31

42

0

5

762 199

9

248 722

0

349

0

205

59

103

4

2

871

644 118

109

278 593

0

317

0

168

47

61

0

0

MO Plze 3

1002

612 184

206

250 752

0

390

1

189

61

98

1

12

MO Plze 4

604

427 128

49

158 446

0

252

0

138

23

28

2

3

MO Plze 5

19

16

3

0

5

14

0

3

0

6

0

5

0

0

MO Plze 6

28

28

0

0

6

22

0

10

0

6

2

3

0

1

MO Plze 7

13

13

0

0

2

11

0

3

0

3

1

4

0

0

MO Plze 8

21

20

1

0

10

11

0

4

0

3

2

2

0

0

MO Plze 9

3

3

0

0

0

3

0

3

0

0

0

0

0

0

MO Plze 10

10

10

0

0

2

8

0

6

0

2

0

0

0

0

0

1423

1

804

226

346

7

23

celkem

7

3902 2889 640

373

1072 2830

6. 9. 2 Dávky státní sociální podpory za rok 2006

p ídavek na dít sociální p íplatek p ísp vek na bydlení rodi ovský p ísp vek p ísp vek na pé i o dít v za ízení pro d ti vyžadující okamžitou pomoc p stounská pé e porodné poh ebné p ísp vek na školní pom cky

v tis. K Plze jih 70 683 20 741 8 075

Plze sever 78 271 23 141 10 543

Rokycany

Tachov

95 723 33 132 15 367

Plze m sto 132 913 46 403 24 312

42 194 11 767 5 539

57 835 20 714 8 230

79 140

112 795

206 027

88 459

102 985

555 419

68 364

1 244

-

-

398

279

316

-

251

27 300 88 784 28 590 3 299

3 461 9 141 2 995 381

4 034 13 431 4 385 523

5 789 26 817 9 130 773

3 680 11 637 3 440 463

4 660 12 022 3 770 526

1 768 6 503 2 590 264

3 908 9 232 2 280 396

Plze ský kraj 540 027 173 894 81 006

Domažlice

Klatovy

62 408 17 996 8 940

713 190

72


7. Sociáln vylou ené lokality

Koncept sociálního vylou ení má své ko eny v 70. letech 20. století ve Francii, kdy byl poprvé použit pro specifickou situaci ur itých skupin obyvatel žijících na okraji spole nosti, které byly od íznuty od pracovních p íležitostí a zárove od záchranné sít státní sociální pomoci. P í iny, které sociální vylou ení zp sobují, jsou r znorodé. Obecn je m žeme rozlišit na p í iny vn jší a p í iny vnit ní. Vn jší p í iny (vlivy) sociálního vylou ení jsou takové jevy, které jsou mimo dosah a kontrolu vylou ených osob. Takové vlivy nemohou sociáln vylou ení lidé ovlivnit vlastním jednáním, i tak mohou init jen obtížn . Vn jší p í iny jsou dány širšími spole enskými podmínkami nebo vyplývají z jednání lidí, kte í se nacházejí vn sociálního vylou ení, tj. jsou to p í iny strukturální. Mezi takové p í iny pat í p edevším: trh práce a jeho charakter; bytová politika; sociální politika; praxe samospráv ve vztahu k sociální oblasti; rasismus a diskriminace na základ rasy, etnicity, národnosti, konfese. Oproti tomu vnit ní vlivy jsou jevy, které jsou d sledkem jednání konkrétních lidí, jichž se sociální vylou ení týká. Ti mohou svým jednáním vlastní situaci sociálního vylou ení p ímo zp sobovat anebo posilovat jeho stávající existenci, tj. jsou to p í iny individuální. T ebaže se jedná o p í iny individuální, jsou pov tšinou konsekvencí p í in vn jších. Mezi tyto mj. pat í: ztráta pracovních návyk p i dlouhodobé nezam stnanosti; dlouhodobá neschopnost hospoda it s pen zi a dostát svým finan ním závazk m; orientace na okamžité uspokojení pot eb vyplývající z dlouhodobé frustrace; apatie a nízká motivace k ešení vlastních problém . Sociální vylou ení tedy m žeme definovat (p i v domí r zných zp sob užívání tohoto pojmu) jako proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni p ístupu ke zdroj m nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit spole nosti jako celku. Proces sociálního vylou ení je primárn d sledkem chudoby a nízkých p íjm , p ispívají k n mu však také další faktory jako je diskriminace, nízké vzd lání i špatné životní podmínky. Sociáln vylou ení jsou od íznuti od institucí a služeb, sociálních sítí a vzd lávacích p íležitostí. Projevem sociálního vylou ení je tedy nap íklad dlouhodobá nezam stnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorov vylou ených ástech obcí, nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, rozpad rodin i ztráta sebeúcty. Jako adaptace na podmínky sociálního vylou ení se asto vytvá í specifické hodnoty a normy, mezi n ž pat í nap íklad d raz na p ítomnost, neschopnost plánovat do budoucna, pocity beznad je a bezmocnosti i p esv d ení, že lov k nem že ovlivnit vlastní sociální situaci.

73


150

70%

95%

112 107 20

90% 90% cca 80%

65-70% 90% cca 90 %

11

35

cca 80%

cca 90 %

16

cca 60

90 %

90 %

pavla ový d m 94 v Jate ní ulici inžovní d m cca 20 inžovní d m 34 inžovní d m 5

Jate ní / Duchcovská

MO 4

tzv. „ Plac“ Resslovka Nádražní

MO 3 MO 3 MO 3

Plynární

MO 3

inžovní d m

MO 1

dva vchody panelového domu

„ Vinice“ (Strážnická 1,12)

ODHADOVANÁ NEZAM STNAN OST V %

PROSTOROVÉ VYMEZENÍ

ODHADOVANÝ PO ET ROM V %

M STSKÝ OBVOD

PO ET BYTOVÝCH JEDNOTEK

NÁZEV LOKALIT

ODHADOVANÝ PO ET OBYVATEL

P ehled sociáln vylou ených lokalit v Plzni

Podrobn jší popis sociáln vylou ených lokalit viz. p íloha . 2. Doporu ení ke tvorb preventivních program v sociáln vylou ených lokalitách: Kriminalita d tí a mladistvých je považována za nevyhnutelný jev moderní spole nosti. Kriminologické teorie vysv tlují kriminalitu a delikventní chování mladistvých jako následek socializace v negativním a nepodn tné prost edí a jako následek dlouhodobého p sobení negativních sociálních jev , jako je alkoholismus, gamblerství nebo užívání drog. Dalším teoretickým zd vodn ním kriminality mladistvých je pohled v tom smyslu, že se mladiství snaží dosáhnout všeobecn a spole ensky uznávaných cíl za pomocí spole ensky neuznávaných prost edk . Kriminalitu d tí a mladistvích lze dále vyložit jako d sledek slabé sociální kontroly, a už ze strany rodiny, školy nebo celé spole nosti a odpov dných orgán , které rezignují na aktivní kontrolu a hledání ešení. Proto by se základní preventivní opat ení m la soust edit za základní initele v procesu socializace, tedy na rodinu, školu a samotné aktéry kriminálního a delikventního chování. M lo by dojít k funk nímu propojení sociální intervence zam ené na rodinu, školu i aktéry. Zásadní je také zam ení na nejmladší v kové skupiny, to znamená d ti p edškolního v ku a d ti na prvním stupni základních škol. Na rodinu by se m ly zam ovat zejména aktivity neziskových organizací, které mají velice malou represivní konotaci svých program , vzbuzují tedy v tší d v ru, ímž získávají lepší p ístup do rodin s d tmi. Dále jsou podle výzkum nejlepší ty programy, které se orientují na systematickou a dlouhodobou (3 roky a více) terénní práci s rodinami s d tmi a mladistvými, kte í tráví sv j volný as „na ulici“. Je ale pot eba, aby tuto innost vykonávali vzd laní koordináto i a terénní pracovníci. Dlouhodobé trvání t chto program by zajistilo v tší zodpov dnost poskytovatel a lepší m ení výsledk . Školy by m ly být motivovány k realizaci preventivních program zam ených na aktuální problémy sou asných d tí a mládeže. Podpo eny by se m ly být tedy nejen organiza n , ale i finan n . V rámci m sta by se mohl vytvo it transparentní systém, který by pat i n zviditel oval a oce oval ty školy, které v této oblasti vyvíjejí dlouhodobou a systematickou aktivitu. Na druhé stran by m ly být podobným zp sobem motivovány neziskové organizace (pop ípad preventisté policie, léka i, psychologové atp.). Do budoucna by se také m lo v rámci Plzn po ítat s velkou mírou p ist hovalc za prací. Jedná se p edevším o d lnické pracovníky. Plze je zatím ve fázi, kdy p ijížd jí v tšinou

74


mužští pracovníci a po vyd lání pen z odjížd jí zp t do vlasti. Z dlouhodobého hlediska se ale tito lidé za nou usazovat na území m sta a zakládat rodiny. Jejich za len ní do spole nosti bude rozhodující proto, jakým zp sobem se bude v této souvislosti vyvíjet míra kriminality ve m st . Jedním ze zásadních doporu ení je intenzivn jší hledání ešení problému sociálního vylou ení. V Plzni (v porovnání s ostatními velkými m sty v R) není situace tak hrozivá. Doporu ujeme zam it se na vzd lávání u itel , policist a ú edník , kte í p icházejí do kontaktu s lidmi žijícími v prost edí sociálního vylou ení. U všech by se vzd láváním m lo za ít co nejd íve po nastoupení do pracovního pom ru tak, aby se p edešlo automatickému p ijetí stereotyp . Neporozum ní situaci (p í in i d sledk ) vede podle našeho názoru k prohlubování práv t chto p í in a jejich d sledk . Dále doporu ujeme aktivn jší p ístup policie v rizikových oblastech m sta s ohledem na rizika prom nlivá v ase. To znamená zam it se na riziková místa zejména ve ve erních, no ních a ranních hodinách. Také by m ly být zp ísn ny kontroly zam ené na bazary, zastavárny a sb rny kovového odpadu. Dále bychom doporu ili v tší po et kontrol tam, kde se nalévá alkohol. Kontroly by ale nem ly probíhat masivn v pr b hu jednoho ve era, protože se v tšina provozovatel bar , klub a diskoték m že znát a v p ípad kontroly jsou schopní se navzájem varovat. Proto bychom doporu ili více kontrol v pr b hu roku, kdy se p i každé kontrole prov í p ístup k popíjení mladistvých jen v n kolika barech. Pokuty (a jiné postihy) by m ly být samoz ejm tak vysoké, aby se provozovatel m nevyplatilo riskovat. Z hlediska poskytovatel preventivních aktivit by bylo vhodné ze strany m sta zp ístupnit finan ní pokrytí tak, aby mohly zejména neziskové organizace vytvá et takové programy a projekty, které budou dlouhodob finan n a organiza n pokryté. Programy by m ly sm ovat p ímo k d tem a mladistvím, a to skrze terénní práci v sou innosti s rodinou a školou.

75


8. Institucionální analýza Analýza poskytovatel sociálních služeb byla zpracována pro projekt „ Komunitní plánování sociálních služeb ve m st Plzni“ . Jejím zpracovatelem bylo ob anské sdružení Centrum pro komunitní práci západní echy. Komunitní plánování sociálních služeb se zam uje na problematiku sociální integrace na území m sta Plzn . Smyslem projektu je zavést efektivní proces plánování rozvoje sociálních služeb. Komunitní plánování sociálních služeb bylo p ijato unesením Zastupitelstva m sta Plzn íslo 459 ze dne 6. 9. 2007. V roce 2006 m sto Plze vydalo Katalog poskytovatel sociálních služeb v nákladu 30 tisíc kus , který je p ílohou tohoto materiálu. V záv ru roku 2008 prob hne aktualizace tišt ného i IT Katalogu, p i emž náklad 30 000 kus a distribu ní místa z stanou nezm n na.

Služby podle po tu poskytovatel v Plzni Sociální poradenství Volno asové aktivity pro osoby se ZP Jiné vzd lávání Volno asové aktivity pro d ti a mládež Jiné sociální služby Sociální rehabilitace Terénní programy Poradenské služby Jiné služby na podporu zam stnanosti Dobrovolní osobní asistenti Rehabilita ní pobyty Centra denních služeb Krizová pomoc Osobní asistence Pr vodcovská, p ed itatelská a tlumo nická služba Azylové domy Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi Celoživotní vzd lávání nespec. Jiné sociáln -zdravotní služby Svépomocné aktivity osob se ZP Kontaktní centra Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež Služby následné pé e a dolé ovací Mate ská centra Celoživotní vzd lávání vedoucí k zam stnání Media ní služby Pe ovatelská služba Domovy pro seniory Nízkoprahová denní centra Jiné služby na podporu fungující rodiny Podporované zam stnávání Zooterapie Doprava osob se ZP Jiné Volno asové aktivity pro seniory Sociáln -zdravotní služby

30 12 11 11 10 8 8 8 6 6 6 6 6 5 5 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2

Telefonická krizová intervence Terapeutické komunity Dílny pracovní rehabilitace Ošet ovatelská služba Svépomocné aktivity senior Jiné volno asové a svépomocné aktivity Stacioná e denní a týdenní Služby rané pé e Odleh ovací služby Domovy pro osoby se ZP Domy na p li cesty Chrán né bydlení Noclehárny Chrán né dílny P echodné zam stnávání Dobrovolníci v nemocnici Nezam stnaní jako dobrovolníci Program P t P Jiné služby dobrovolník Sociální bydlení Ubytovny Holobyty Volno asové etno-kulturní aktivity Podporované bydlení Zprost edkovatelské agentury Agentury práce Dobrovolní asistenti ve škole Startovací byty Integra ní byty Svépomocné aktivity d tí a mládeže Svépomocná výrobní družstva

2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0

76


Po ty poskytovatel zam ených na jednotlivé cílové skupiny uživatel Cílová skupina Po et poskytovatel RODINY, MATKY S D TMI, T HOTNÉ 31 ŽENY, D TI A MLÁDEŽ LIDÉ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A 30 JEJICH RODINY LIDÉ V KRIZI A OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM 21 VYLOU ENÍM SENIO I 9 LIDÉ OHROŽENÍ ZÁVISLOSTÍ 4 CIZINCI, AZYLANTI, ŽADATELÉ O AZYL 1 Zdroj: Analýza poskytovatel sociálních služeb Zpracoval: Centrum pro komunitní práci západní echy, prosinec 2005

8. 1 Zhodnocení spolupráce Ve m st Plzni funguje celá ada nestátních neziskových organizací a další organizace, které svojí inností napomáhají k realizaci programu prevence kriminality. Vzájemná spolupráce mezi jednotlivými organizacemi je na dobré úrovni, ale vždy je prostor pro zlepšování. ada organizací spolu spolupracuje ve prosp ch klienta. Multidisciplinární tým okres Plze – m sto funguje na velmi dobré úrovni. Schází se pravideln jednou za p l roku, ale nedostatky jsou odstra ovány pr b žn . Zlepšit by se mohla spolupráce škol s kurátory pro mládež, Policií dle metodiky Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy. Dvakrát do roka (v p ípad pot eby i ast ji) se po ádají setkání organizací poskytují služby oblasti nízkoprahových služeb. Cílem tohoto setkání je se vzájemn poinformovat o novinkách a situaci v terénu. Organizace, které poskytují tzv. „ drogové služby“ , spole n každý rok po ádají Konferenci na aktuální téma. V sociáln vylou ené lokalit Resslova 13 vzniklo St edisko inkluzních služeb (dále SIS). Cílem SIS je minimalizovat riziko ješt v tšího propadu sociáln vylou ených obyvatel a vést k integraci sociáln vylou ených obyvatel do v tšinové spole nosti. Vychází z p esv d ení, že kvalitní sociální práce a aktivity realizované za ú elem podpory nasm rování ven z lokality (nap . podpora zapojování d tí z Resslovy ulice do b žných mimoškolních inností, podpora jednotlivc p i vstupu na trh práce) je nejefektivn jším ešením problému sociáln vylou ených lokalit. A to jak pro samotné jejich obyvatele, tak i pro m sto Plze a v posledku i pro stát, a to zejména z ekonomických d vod (oficiální zam stnání by jenom jediného klienta po dobu jednoho roku p inese státu úsporu v tší než jsou náklady na provoz navrhovaného za ízení za stejné období). Sociální služby zam ené na jednotlivce a rodinu (a nikoli na komunitu) sm ují k samostatnosti (tzv. zplnomoc ování) jednotlivých klient , a to v souladu se zákonem o sociálních službách. Na základ dohody o partnerství na tomto projektu by v St edisku inkluzních služeb své služby nabízely tyto organizace: SPOLE NOST TADY A TE , o. p. s. Ulice, o. s. lov k v tísni, o. p. s. Centrum pro integraci cizinc (CIC)

77


8. 2 Stru ný p ehled institucí D tský diagnostický ústav, st edisko výchovné pé e: Funguje v Plzni od roku 1971, ale jeho historie vzniku je však pon kud složit jší a sahá až do raných povále ných let. D tský diagnostický ústav v Plzni na základ odborných vyšet ení umis uje d ti do d tských domov , d tských domov se školou, po dohod s p íslušným diagnostickým ústavem pro mládež také do výchovných ústav (v p ípad d tí, které ukon í povinnou školní docházku s diagnostickým záv rem umíst ní do výchovného ústavu). Spádová oblast Plze ský a Karlovarský kraj. St edisko výchovné pé e spadá pod d tský diagnostický ústav, je ale za ízením dobrovolné pé e pro klienta ve v ku od 6 do cca 20 let a jeho zákonné zástupce, poskytuje metodickou pomoc pedagogickým pracovník m všech typ školských za ízení. Zahrnuje pé i ambulantní a pé i internátní – realizovány pobyty v rozsahu maximáln 8 týdn – kapacita l žek - 8 míst. V ambulantním odd lení má klient široké spektrum možností nápravy poruch chování a dalších potíží, v etn skupinové terapie a práce s rodinou. Internátní forma je intenzivn jšího charakteru, dít ve SVP navšt vuje školu. St edisko má rozvinutou sí spolupráce se školami, pedagogicko psychologickými poradnami, d tskými léka i, v . psychiatr , sociálními odbory jednotlivých ú ad – OSPOD, dále probíhá velmi dobrá spolupráce s adou neziskových organizací, nap . CPTT, Ponton, Spole nost tady a te ,… Kojenecký ústav s d tským domovem v Plzni Kojenecký ústav poskytuje komplexní pé i d tem od raného v ku, jejichž zdravotní stav a zdárný vývoj je ohrožen. Jedná se o kojence zanedbávané v p vodní rodin , trvale stresované extrémními životními podmínkami, v krajním p ípad d ti týrané. Pe ují se o d ti opušt né i o d ti matek s r znými typy závislostí (alkohol, drogy). Pomoc v tísni - za ízení umož uje p ijmout na do asnou dobu maminku s dít tem ve zdravotní i sociální tísni. K tomuto ú elu byl nov zrekonstruován pokojík, umož ující mamince b hem pobytu u nás o své dít trvale pe ovat. Jedná se p edevším o maminky nezletilé, nezkušené, které se pod vedením odborného personálu nau í o své dít pe ovat.. Šne ek - za ízení pro d ti vyžadující okamžitou pomoc Za ízení p i Kojeneckém ústavu s d tským domovem v Plzni poskytuje ochranu a pomoc d tem, které se ocitly v tísni. Jedná se o d ti bez jakékoliv pé e, bez pé e p im ené v ku, d ti, jejichž život, zdravotní stav, p im ený vývoj i základní práva jsou vážn ohrožena. Výchovné ústavy se na území m sta Plzn nenacházejí. Nejvíce se umís uje do t chto za ízení: M cholupy, Terešov, Žlutice, Hostou . V znice Plze V roce 1870 m stská rada vyjednala koupi pozemku pro výstavbu v znice. V znice Plze je profilována jako v znice se zvýšenou ostrahou. Ve v znici je také zvláštní odd lení pro výkon vazby, které zajiš uje výkon vazby muž , žen a mladistvých muž pro okresy: Plze – m sto, Cheb, Rokycany, Plze – jih a sever, Klatovy, Tachov, Domažlice. Dlouhou tradici ve v znici má specializované odd lení, které je ur eno pro odsouzené závislé na drogách, alkoholu a gamblerství. Pro v zn , kte í mají zájem o rozší ení svého v zd lání, je zde ŠVS (školící st edisko). Dalšími speciálními oddíly jsou ,,Nástupní“ a ,,Výstupní odd lení“ . Protidrogový koordinátor m sta Plzn je lenem poradního sboru editele V znice Plze . V znice Plze spolupracuje od roku 2004 s Centrem protidrogové prevence a terapie o.p.s., které ve v znici realizuje „ drogové poradenství“ zejména ve výkonu vazby.

78


Pedagogicko-psychologická poradna Plze Velmi dob e probíhá spolupráce s metodikem primární prevence. Spole n s protidrogovým koordinátorem a manažerem prevence kriminality vytvá ení adu opat ení sm ovaných do škol s cílem podpo it metodiky primární prevence na školách. Existuje informa ní portál primární prevence Plze http://www.prevence.wz.cz. SPOLE NOST TADY A TE o.p.s. Zam ují se na oblast vzd lávání d tí z rodin, které žijí v sociálním vylou ení nebo jsou tímto typem vylou ení ohrožené. Vzd lávání je prevence p ed asného ukon ování vzd lávání a zkvalitn ní úrovn mimoškolní p ípravy sociáln znevýhodn ných d tí. Posláním organizace je napomáhat sociáln vylou eným jednotlivc m a rodinám v p ístupu ke spole enským zdroj m a p íležitostem. innost organizace se zam uje p edevším na osoby žijící v tzv. sociáln vylou ených lokalitách, ve kterých se soust e uje nízkokvalifikované, dlouhodob nezam stnané a zpravidla i etnicky stigmatizované obyvatelstvo. Bílý kruh bezpe í o.s. – pobo ka Plze Poskytuje odbornou, bezplatnou a diskrétní pomoc ob tem a sv dk m trestných in , v etn morální a emocionální podpory. lov k v tísni o.p.s. – pobo ka Plze Svoji práci zam uje zejména na terénní práci v sociáln vylou ených lokalitách. Projekt sociální asistent policie: Stávající metodika práce sociálního asistenta policie vznikala na Odboru bezpe nostní politiky MV R cca p ed 3- 4 lety. V Plzni vznikla pracovní skupina, jejíž úkolem je p íprava standard a metodiky vymezující charakter služby „ sociální asistent policie“ (SAP). Ta je jednou z aktivit projektu „ Podpora Policie p i práci v sociáln vylou ených lokalitách“ . Manažer prevence kriminality je aktivním lenem pracovní skupiny. Podpora vzd lávání - služba, která je ur ena p edevším d tem a dospívajícím, jejímž cílem je prost ednictvím dobrovolnické innosti vylepšit školní výsledky d tí ze sociáln slabších rodin. Vzd lávací program „KOST“ (Komunika ní a osobnostn sociální trénink) je zam en na rozvoj praktických a komunika ních dovedností. Je realizován skupinovou formou na bázi kooperativních výukových technik, a to pro r zné cílové skupiny (d ti, mladiství, dosp lí – muži i ženy). Jednotlivé bloky jsou p ipraveny na míru konkrétní cílové skupin v hodinové dotaci 18 – 40 hodin. Terénní program – terénní práce v sociáln vylou ených lokalitách po celé Plzni. Program pracovního poradenství je zam en na podporu osob se ztíženým p ístupem na otev ený trh práce. Cílová skupina je p evážn tvo ena lidmi ohroženými sociálním vylou ením, kte í mají ztížený p ístup k institucionální pomoci a to jak státní, tak nestátní. Program se zam uje na poskytování poradenství v oblasti pracovn -právních vztah , na zprost edkování zam stnání, atd. Salesiánské st edisko mládeže - d m d tí mládeže Salesiánské st edisko mládeže – d m d tí a mládeže Plze (SaSM) nabízí mimoškolní, volno asové aktivity pro d ti a mládež. B hem týdne se na t chto programech vyst ídá cca 650 ú astník ze všech plze ských obvod . Specifický d raz klade zejména na práci s d tmi a s mladými lidmi ze sociáln znevýhodn ných a ohrožených rodin. Pracovníci SaSM se ve svém p ístupu k d tem a k mládeži zam ují na doprovázení mladých lidí ke zralé odpov dnosti za sv j život, podn cují u nich aktivní a pozitivní p ístup k životu, vedou je

79


k toleranci, k úct a respektu ke každému lov ku, pomáhají jim vytvá et trvalejší a hodnotné vztahy a eší s nimi jejich obtížné životní situace. Realizuje nízkoprahové kluby pro d ti a mládež, projekt St echa – centrum pomoci d tem, mládeži a rodin (zejména poruchy chování). Ponton o.s. Posláním sdružení je p ispívat ke zdravému vývoji d tí, mládeže a rodin z nejr zn jších sociálních a etnických skupin, p edcházet jejich sociálnímu vylou ení a napomáhat k jeho odstra ování. Provozuje: nízkoprahový klub Pixla, program p edškolní výchovy, terénní program s neorganizovanou mládeží a program MEZERY, který nabízí vzd lávací seminá e pro školní t ídy z oblasti primární prevence sociáln patologických jev . Ob anská poradna Plze Poskytuje rady, informace a pomoc všem, kte í se na ni obrátí. Usiluje o to, aby ob ané netrp li neznalostí svých práv a povinností, neznalostí dostupných služeb nebo neschopností vyjád it své pot eby i hájit své oprávn né zájmy. Nad je - pobo ka Plze Azylový d m pro ženy v Plzni funguje od srpna roku 2006 a je ur en ženám v krizové životní situaci (ubytování v azylovém dom pro ženy, který provozuje plze ská pobo ka Nad je v ulici Železni ní 36). L žková kapacita za ínala na 10 místech a postupn se zvýšila na 20. Azylový d m pro rodiny a domácnosti - poskytuje sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi s fakultativní službou ubytování (13 místností) a p edškolním klubem Slune nice (kapacita 10 d tí). Volno asové a vzd lávací centrum pro d ti a mládež: Slune nice pro d ti ve v ku 3 - 7 let, Klub Bludišt pro mládež 7 - 13 let. Potravinová banka vydává potraviny na základ písemné žádosti následujících institucí a organizací: OSVZ Magistrátu m sta Plzn , OSV jednotlivých obvod m sta Plzn , OSVZ Plze ského kraje, DCHP, MCHP. Linka d v ry a psychologické pomoci Linka d v ry a psychologické pomoci je jediné pracovišt tohoto druhu v Plze ském a Karlovarském kraji. Funguje v nep etržitém provozu od 2. února 1996. Za tuto dobu prob hlo tém 50 tisíc d v rných kontakt . Linka je akreditovaná eskou asociací pracovník linek d v ry (www.capld.cz) jako jedna z nejv tších a nejzkušen jších linek d v ry v eské republice. Diakonie CE – Plze SOS Archa –poskytuje ambulantní krizovou pomoc (tvá í v tvá ) lidem v obtížné životní situaci, kterou vnímají jako neodkladnou a naléhavou a v dané chvíli ji nemohou zvládat vlastními silami. Nabízí jim okamžité a bezplatné poradenství a podporu p i ešení jejich situace.

M stská charita Plze provozuje celou adu za ízení. Domov Sv. Františka pro bezdomovce provozuje noclehárnu pro muže a ženy a nízkoprahové denní centrum a azylový d m.

80


Posláním Noclehárny je poskytovat osobám bez p íst eší nebo v krizi p espání a materiální zázemí spojené se sociální, psychickou a duchovní podporou. Kapacita noclehárny je 30 míst. Posláním Nízkoprahového denního centra je umožnit ve vymezené dob b hem dne osobám bez p íst eší nebo v krizi odpo inek a poskytnout t mto osobám zázemí pro hygienu a p ípravu stravy za sou asné nabídky materiální, psychické a duchovní podpory a sociálního poradenství. Kapacita 20 osob. Posláním Azylového domu je poskytovat celodenní ubytování sou asn se sociálním poradenstvím a psychickou a duchovní podporou muž m a ženám bez p íst eší, kte í již zpravidla prokázali ochotu a schopnost spolupracovat v rámci docházení na Noclehárny a Nízkoprahové denní centrum. Kapacita 20 l žek pro muže, 6 l žek pro ženy. Domov sv. Zdislavy pro matky s d tmi v tísni – kapacita 29 ubytovacích jednotek. Cílovou skupinou jsou matky s d tmi a t hotné ženy, které se ocitly v nep íznivé sociální situaci, nap . vlivem domácího násilí, krize v manželství, genera ního problému v rodin , nevhodného výchovného prost edí pro d ti, nezvládání základní pé e o dít a hrozícího odlou ení matky a dít te nebo ztráty vlastního bydlení. Cílem azylového domu je poskytnutí bezpe ného zázemí, p eklenutí nep íznivé sociální situace a návrat do p irozeného prost edí Sociální ubytovna poskytuje do asné ubytování osobám, které se ocitly v tíživé životní situaci a poskytováním sociálního poradenství pomáhat tuto situaci ešit. Pobyt je ur en pro muže, ženy i p ípadn menší rodiny (ubytovací místnost m že být obsazena po tem maximáln 3 osob). Pobyt není vhodný pro rodiny s novorozenci a d tmi do 3 let v ku. Ubytovna nabízí dvoul žkové pokoje, v p ípad pot eby je možná p istýlka. Kapacita 15 bun k o dvou l žkách. Krizové a sociální centrum Vochov nabízí pomoc lidem v kritické situaci v oblasti bydlení a následn p i ešení všech problém souvisejících s krizovou situací. Úsp šn p itom spolupracuje s odborníky Krizového štábu DCHP i sociálními odbory m stských a obecních ú ad . K dispozici je celkem12 bytových jednotek, od garsoniér až po byty 2+1. V objektu se tak m že dle pot eby a situace najednou ubytovat až 50 lidí v momentální kritické bytové situaci. Objekt je ur en v prvé ad pro zajišt ní základních životních podmínek t mto osobám. Diecézní charita Plze provozuje celou adu za ízení. Terénní krizová služba pomáhá lidem v krizové životní situaci (v nep íznivé sociální situaci, kterou nemohou v danou chvíli ešit vlastními silami a z vlastních zdroj , zejména v situaci ohrožení života a zdraví) v Plze ském kraji zvládnout krizi, t žit z vlastních sil a zdroj blízkého okolí a obce, a lidem zasaženým mimo ádnou událostí (p ímo zasažení, p íbuzní a blízcí, pomáhající, obyvatelé zasažené lokality a lidé v jiném vztahu k události) zvládat sebe a život, zpracovat prožitek, za lenit se a otev ít budoucnosti. Služba je v provozu nonstop: 365 dní v roce, 7 dní v týdnu, 24 hodin denn na tel. 777 167 004. Interven ní centrum pro osoby ohrožené domácím násilím poskytuje sociální služby, které se zam ují na p echodnou odbornou pomoc a nehmotnou podporu osobám ohroženým domácím násilím žijícím v Plze ském kraji. Pomoc interven ního centra je poskytována zejména v souvislosti s institutem vykázání Policie eské republiky. IC rovn ž poskytuje služby na základ žádosti osoby ohrožené násilným chováním jiné osoby sdílející s ní spole né obydlí nebo i bez takového podn tu, a to bezodkladn poté, co se dozví o ohrožení osoby násilným chování. Pracovníci centra ob domácího násilí kontaktují, pomohou jí s orientací v situaci, informují o možnostech jejího dalšího ešení, poskytnou základní sociáln právní poradenství, zprost edkují návazné odborné služby, nap . psychologické, právní, léka ské nebo v p ípad pot eby zajistí azylové ubytování nebo doprovodit p i jednáních s ú ady nebo vyšet ování.

81


Poradna pro cizince a uprchlíky poskytuje sociální a právní poradenství na území plze ské diecéze cizinc m, kte í se ocitli v takové osobní situaci, kterou nedokáží ešit vlastními silami a z vlastních zdroj . Posláním PCU je podpora utvá ení a rozvoje vztah mezi komunitami a zprost edkování informací mezi všemi subjekty souvisejícími s životem cizinc . Poradna poskytuje dopl kové typy služeb v souvislosti s oprávn nými zájmy a pot ebami cizinc (materiální pomoc, krizová pomoc, vzd lávací služby). Služby specifické primární prevence Aktivity zam ené na p edcházení užívání drog, pop . oddálení první zkušenosti s drogou do vyššího v ku. P-centrum CPPT o.p.s. - programy specifické primární prevence poskytované v rámci školní docházky, programy v asné intervence, vzd lávací programy v oblasti specifické primární prevence, poradenství, v dlouhodobém programu na Plzni m st je zapojeno 14 škol (cca 90 t íd). Teen Challenge Plze - primární prevence užívání návykových látek je provád na formou interaktivních seminá do t í na sebe navazujících blok . Tyto programy primární prevence se realizují v prostorách školy nebo v Teen Challenge Plze , Husova 14. Programy prevence jsou ur eny pro studenty 9. ro ník ZŠ, 1. a 2. ro ník SOU a st edních škol (v etn soukromých škol). Snižování rizik Služby snižování možných zdravotních a sociálních rizik a dopad užívání drog na uživatele, kte í nejsou v daný as rozhodnuti pro život bez drog. Kontaktní centrum CPPT o.p.s. - poskytuje odborné sociální služby osobám od 15 let, které je vyhledají, protože pot ebují podporu p i ešení zejména sociálních a zdravotních obtíží, do nichž se dostali oni sami i jejich blízcí ( lenové rodiny, p átelé atd.) v d sledku experimentování i pravidelného užívání návykových látek. Kontaktní centrum poskytuje zdravotní a sociální služby, které snižují rizika a d sledky zneužívání návykových látek a dále poskytuje bezpe ný prostor pro ešení aktuálních problému, hledání klienty p ijatelných cest ke zmírn ní rizik dosavadního životního stylu a pro motivaci k životu bez návykových látek. Terénní program CPPT o.p.s. - pracuje s lidmi užívajícími návykové látky v jejich p irozeném prost edí (na ulicích, v parcích, bytech, klubech a na tane ních akcích) a podporuje je v uv domení si závažnosti rizik, které užívání návykových látek obnáší. Poskytováním poradenských a materiálních služeb dle individuálních pot eb klient , program zvyšuje schopnost jednotlivých klient informovan a zodpov dn se rozhodovat pro mén rizikové chování i pro abstinenci. Nabízí možnosti, jak udržet i zlepšit sv j sociální a zdravotní stav a otev ít cestu ke zm nám pro život. Ulice – Agentura terénní sociální práce o.s. - provádí sociální práci a poskytuje služby Harm Reduction v oblasti uzav ené drogové scény a v oblasti pouli ní, klubové a privátní prostituce v Plzni a v Rokycanech. To vše se zam ením na romskou komunitu. Službami jsou mapování, kontaktování, vým nný injek ní program (služby Harm Reduction), zprost edkování testování na infek ní choroby (HIV, hepatitidy B a C, syfilis), zprost edkování sociálních služeb s asistencí, sb r dat, sociální práce, poradenství, (zdravotní, sociální, právní), krizová intervence, mobilní telefonní linka. Jsou to tedy služby, které lze dle §69 zákona . 108/2006 Sb. shrnout pod terénní programy. Krom t chto hlavních inností organizace po ádá besedy a p ednášky o problematice sociální deviace, o sociální síti a o principech sociální práce (metody, etický kodex ...). P ednášky jsou ur eny jak školám, tak i odborným institucím a ú ad m. Drogové poradenství ve v znici –zam uje se na klienty ve výkonu vazby nebo výkonu trestu, v jejichž život se významn objevilo téma zneužívání návykových látek, snaží se vytvá et prostor pro podp rnou a motiva ní práci, která pomáhá p edcházet zacyklení životního stylu

82


klient (užívání návykových látek, páchání trestné innosti) a podporovat jejich za azení do b žného života. St edisko pro konzultaci a prevenci - Teen Challenge Plze : Centrum denních služeb - je ur eno pro osoby experimentující s návykovými látkami, problémové uživatele návykových látek, závislé na návykových látkách p i prvním kontaktu s odbornou institucí, závislé na návykových látkách, kte í nejsou motivovaní k abstinenci, pop . neakceptují jinou ú inn jší formu lé ebné pé e, rodinné p íslušníky, partnery a jiné d ležité osoby. Jsou možné anonymní i neanonymní kontakty. Služby jsou p ístupné všem p icházejícím klient m v etn anonymních, zahrnují kontaktní práci, základní poradenství, základní zdravotní pé i, zajišt ní testování na HIV, hepatitidy a syfilis, neodkladnou pé i a dopl kové služby. Terénní program - pracovníci kontaktují klienty na otev ené, polootev ené a uzav ené drogové scén . Úkolem pracovník je vyhledat a kontaktovat klienty, po navázání vztahu jim nabídnout sortiment služeb centra denních služeb. Dotazují se klient na jejich aktuální pot eby a pružn na n reagují. Do služeb terénních aktivit také pat í sb r infek ního materiálu a zajišt ní odborné likvidace. Lé ba a resocializace Spektrum služeb lé by k abstinenci dostupných pro uživatele drog, kte í se svobodn rozhodli pro život bez drog. Terapeutická komunita Vrší ek – St edisko k es anské pomoci Plze zabezpe uje resocializa ní program pro muže ve v ku 18 – 40 let s n kterým typem závislosti. Filozofie programu vychází z bio-psycho-socio-spirituálního, tzv. celostního p ístupu ke klientovi. Terapeutická komunita (TK) poskytuje svým klient m ubytování, stravu, pracovní terapii, terapeutické skupiny, osobní a skupinovou terapii, arteterapii, osobní a krizové poradenství, sportovní a volno asové aktivity, asistenci p i jednání s ú ady, duchovní pé i, rekondi ní a zát žové pobyty atd. Program je intenzivní, strukturovaný, kombinuje psychoterapeutické p sobení skupiny a trénink sociálních dovedností v rámci režimu a jasných pravidel. To klientovi pomáhá uv domit si své skutky, postoje a sv j vliv na jiné, nau it se žít v rámci jistých limit chování, porozum t významu kontroly svých postoj ve svém život a p evzít odpov dnost za vlastní jednání. Ambulantní program následné pé e CPPT, o. p. s. s. - odbornými sociálními službami poskytuje podporu lidem v Plze ském kraji, kte í se rozhodli pro život bez návykových látek a minimáln 3 m síce abstinují, dále jejich blízkým ve chvíli p echodu od závislosti k osobní svobod . Cílem programu je podpo it klienta v období návratu do b žného života a k osobní svobod . Pomoc objevovat nový pohled na b žné žití, za lenit se do spole nosti a p ebrat zodpov dnost za sv j život. Tento okamžik bývá asto nejt žším na cest k úzdrav . Je to moment, kdy klienti mohou za nep íznivých podmínek porušit abstinenci, rezignovat na pokusy žít jinak a vrátit se k užívání návykových látek. V Plze ském kraji je pouze jedna detoxifika ní jednotka ve Fakultní nemocnici Plze . Poskytuje šest l žek na koedukovaném odd lení. Cílem je stabilizovat aktivní uživatele a p ipravit je pro odvykací lé bu. V ojedin lých p ípadech lze s vedoucím léka em domluvit pouze detoxifikaci. Odd lení B psychiatrické kliniky FN Plze poskytuje krátkodobou odvykací lé bu, která je zam ena na návykové nemoci zp sobené závislostí na alkoholu, na nelegálních drogách, na legáln p edepisovaných lécích s psychotropními ú inky a na hazardním hrá ství. asté jsou i kombinované závislosti na v tším množství psychoaktivních látek. Substitu ní centrum, které chybí v Plze ském kraji by m lo být z ízeno do konce roku 2008.

83


Proba ní a media ní služba R P edstavuje instituci na poli trestní politiky vycházející ze sou innosti dvou profesí – sociální práce a práva, zejména trestního. Vyváženým propojením obou se vytvá í multidisciplinární profese v systému trestní justice. Proba ní a media ní služba usiluje o zprost edkování ú inného a spole ensky prosp šného ešení konflikt spojených s trestnou inností a sou asn organizuje a zajiš uje efektivní a d stojný výkon alternativních trest a opat ení s d razem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Proba ní a media ní služba R – st edisko Plze (dále jen PMS) spolupracuje s neziskovými organizacemi. Zástupce PMS je sou ástí pracovní skupiny prevence kriminality. Ve m st Plzni funguje multidisciplínární tým pro mladistvé, jehož lenem je i manažer prevence kriminality MMP. Nápad = po et nov evidovaných spis za rok 2007 celkem evidováno od po átku do konce sled. období 833

Absolutn

po et spis z toho

100%

spis v %

v p ípravném ízení a ízení p ed soudem

142

17,0%

ve vykonávacím ízení mládež 0 - 18 dosp lý 18 drogová kriminalita extremismus

691 148 685

83,0% 17,8% 82,2%

21 1

2,5% 0,1%

Z celkového nápadu 833 p ípad tvo ilo nejv tší oblast práce vykonávací ízení. St edisko pracovalo v této fázi trestního ízení s 691 p ípady (83 % celkového nápadu). Jedná se p edevším o p ípady trestu obecn prosp šných prací, podmín ného odsouzení s dohledem, v menší mí e podmín ného propušt ní s dohledem. V p ípravném ízení st edisko pracovalo se 142 p ípady (17 % celkového nápadu). Jedná se p edevším o p ípady mladistvých klient , u nichž je p edjednávána možnost uložení výchovného opat ení podle zák. .218/2003 Sb. nebo jsou p ipravovány podklady pro uložení odklonu od trestního ízení. V roce 2007 st edisko pracovalo v p ípravném ízení s pachateli nad 18 let jen v minimálním po tu p ípad . Rozvoj p ípad dosp lých pachatel v oblasti p ípravného ízení se stane jednou z hlavních priorit pro rok 2008. P ípravné ízení a ízení p ed soudem pro v k 0-18 let V p ípravném ízení specialisté pov ení innostmi v oblasti mladistvých vstupují do vhodných p ípad již na základ zasílaných usnesení o zahájení trestního stíhání. Po výb ru vhodných p ípad zahájí pracovník st ediska innost v dané v ci sou asn ve spolupráci s orgány OSPOD. O innosti v p ípadu jsou informování také obhájci. innosti v této oblasti sm ují nej ast ji k p edjednání uložení výchovných opat ení. Jedná se nej ast ji o výchovnou povinnost spole ensky prosp šné innosti podle § 18 písm.1 odst.c) zák. . 218/2003 Sb., uložení vhodného proba ního programu nebo výchovné povinnosti podle § 18 odst. 1 d,e,g zák. 218/2003 Sb. nebo o zprost edkování ešení konfliktu s cílem zajistit podklady pro odklon od trestního ízení.

84


celkem evidováno za rok 2007 148

Absolutn

po et spis z toho

v p ípravném ízení a ízení p ed soudem ve vykonávacím ízení spácháno d tmi 0-14 drogová kriminalita extremismus

100%

po et spis v %

96

64,9%

52 13

35,1% 8,8%

1 0

0,7% 0,0%

Proba ní programy pro mladistvé Právo pro každý den Obsahuje 40 hodin rozd lených do tématických blok , délka programu výukového dne je doporu ena na 2 – 4 výukové hodiny, interval setkání nejlépe 1x za týden, je-li to možné, nejdéle však 1x za dva týdny, maximální po et klient ve skupin je 10 osob. Cíl: Pomoci mladým lidem, kte í se již dostali do st etu se zákonem, za adit se zp t do spole nosti, p isp t ke snížení rizikového chování a recidivy klient , posílit sociální kompetence a právní pov domí klient , pomoci klient m pochopit souvislosti a dopady jejich jednání jak na jejich další uplatn ní ve spole nosti, tak i na jejich osobní a profesní rozvoj U ební programy Program obsahuje 26 hodin, p i emž jde o 13 dvouhodinových setkání 1x týdn (v odpoledních hodinách) a dále 2 sch zky po ukon ení programu: 4 a 8 m síc od absolvování posledního setkání. Každý b h tvo í uzav ený celek, který bude klient absolvovat celý od po átku do konce. Cíl: Prost ednictvím jednotlivých témat programu a p edevším praktickým cvi ením vybavit klienta dovednostmi, jež mu pomohou zvládat rizikové situace v b žném život , které by jinak mohly vést ke spáchání další trestné innosti. P íležitost P edm tem programu je nabídnout nezam stnaným mladým lidem ve v ku 15 – 25 let s ukon enou povinnou školní docházkou vzd lávací kurz k uplatn ní na trhu práce. Program v asové dotaci 250 výukových hodin probíhá vždy od pond lí do tvrtka v pr b hu 3 m síc , vždy 5 hodin denn . Je rozložen do 5 blok . Proba ní programy pro dosp lé Druhá šance S desetim sí ním projektem Druhá šance, ur eným pro osoby podmín n propušt né a práv propušt né z v zení, je možné se setkat pouze v Plzni jako v jediném m st v republice. Financován je z fond EU a Plze ským krajem. Projekt by m l propušt ným z v zení usnadnit nalezení práce, jednání s ú ady a firmami a nau it se životu mimo v znici, stejn jako posilovat a vyzkoušet si komunika ní schopnosti. Pracovníci Druhé šance t mto lidem

85


pomáhají napsat životopis, inzerát nebo dojednat sch zku. Každý klient má možnost projít p titýdenním programem a vše se nau it. Nabídka zájmových a sportovních inností Nabídka volno asových aktivit pro d ti a mládež Salesiánské st edisko mládeže - d m d tí a mládeže Plze Klub BALÓN - pond lí, st eda a tvrtek 14:30 – 17:30, pro d ti ve v ku od 9 do 15 let Klub VZDUCHOLO - pond lí, st eda 18:00 – 21:00, pátek 15:00 – 18:00, pro d ti ve v ku od 15 let Salesiánské hnutí mládeže, Klub – Plze – kroužky, zájmové aktivity Ponton, o.s. NZDM Pixla - otev eno: po— t: 14.00—19.00, Pá: 13.00—16.00, ur eno mladým lidem od po átku školní docházky do v ku 20 let St edisko volného asu d tí a mládeže Plze Organizuje v Plzni zájmové kroužky pro d ti a mládež na t chto pracovištích: Pallova 19, Skupova 4, Pet ínská 43, Ledecká 23, Sady P tat icátník 3. V Plzni je pom rn široká nabídka zájmové a sportovní innosti pro d ti i dosp lé. Funguje zde celá ada t lovýchovných jednot, které nabízejí sportovní vyžití. Ve m st jsou k dispozici t i plavecké bazény, ada otev ených sportoviš . Nejvíce navšt vovaný je Škoda sport park, který se nachází na území M stského obvodu Plze 2. Je zde k dispozici: scateboardové h išt , h išt pro kolektivní sporty (hokejbal, …), h išt pro volejbal a nohejbal, h išt pro plážový volejbal, univerzální h išt pro plážové sporty, h išt pro petanque, dráha pro in-line bruslení, venkovní lezecká v ž, lanové centrum. V M stském obvod Plze 1 se nachází voln p ístupný Ice Park s brusla skou dráhou. Scateboard areál Lochotín a Slovany. Ve st edu m sta bylo otev eno nové nákupní a zábavní centrum Plaza Plze , kde je k dispozici kino, bowling a nov vzniklo h išt , kde se koná ada zábavných akcí. M sto Plze b hem roku po ádá adu kulturních akcí pro celou rodinu. Veškeré informace o kulturních a sportovních akcích a za ízení lze najít na webových stránkách m sta Plzn www.plzen.eu.

86


Akce

Smetanovské dny 28. ro ník hudebního festivalu (koncerty, divadla, výstavy, sympozia) Apriliáda Otevírání turistické sezóny formou netradi ních sout ží, her a prohlídek plze ských památek a zoo Finále Plze - festival eských film 21. ro ník festivalu eských film Finále p edstavuje vrcholná díla eské kinematografie Majáles - Studentské oslavy Klí 2008 Národní skautské jamboree – akce v rámci Slavností svobody Slavnosti svobody 63. výro í osvobození Plzn americkou armádou Historický víkend Pohádkové reje, historické postavy, strašidelný pr vod 12. mezinárodní folklórní festival eské i sv tové folklórní skupiny hrají a tan í v centru m sta Skupova Plze 27. ro ník mezinárodního festivalu profesionálních loutkových divadel Divadelní léto pod plze ským nebem trnáct letních ve er v neopakovatelné atmosfé e magického prostoru Proluky v K ižíkových sadech v Plzni letos osv ží Molliér v Don Juan. M sto her aneb prázdniny na Boleváku Den plný zábavy, koncert , program pro d ti, oh ostroj Letní váno ní regata Závod plachetnic na Boleveckém rybníku – 5. ro ník Festival Na ulici Srpnové dny ve znamení jazzu, folku, country a divadla p ímo v ulicích m sta Divadlo 2008 16. mezinárodní divadelní festival p enáší divadelní um ní i do ulic m sta Plavba 21. stoletím Sout ž recesních plavidel na ece Radbuze Plze ské ohýnky 2008Sout ž oh ostroj s doprovodným programem U sv. Ji í v Plzni - Doubravce. Další informace na www.plzenske-ohynky.cz. Dny v dy a techniky v Plzni Popularizace v dy a techniky, dvoudenní výstava technických exponát na p ších zónách a ve ejných prostranstvích a další aktivity pro školy a kolektivy – 3. ro ník Noc v dc P ij te strávit zábavný ve er s v dci a zjistíte, že p edstava osam lého nudného patrona, zav eného v laborato i, má k realit daleko! VI. mezinárodní bienále kresby Plze 2008 Oslavy vzniku samostatného s. státu Plze ské oslavy národní samostatnosti Pilsner Fest 166 aneb 166. výro í uva ení první várky piva Pilsner Urquell Dny plné zábavy, dobrého jídla a plze ského piva Jazz bez hranic Mezinárodní jazzový festival Váno ní zpívání koled Nejv tší hromadné zpívání koled v echách – tradi ní akce plze ského adventu na nám stí Republiky

9. Sociologické výzkumy, šet ení V roce 1996 prob hlo poslední šet ení vnímání pocitu bezpe í ob an ve m st Plzni. V letošním roce probíhá školní dotazníková studie, která je zam ená jak na zmapování situace v oblasti rizikového chování s d razem na užívání návykových látek, tak na zjišt ní preferencí volno asových aktivit žák základních a st edních škol v Plzni, a to v etn jejich pov domosti v trestn -právní oblasti. Dotazníkové šet ení se uskute ní mezi žáky a studenty základních a st edních škol v Plzni (9. t ída ZŠ a 1. – 4. ro ník SŠ). Metodika sb ru dat bude vycházet z dotazník ESPAD (The European School Surway Project on Alcohol and Other Drugs) a SAHA (The Social And Health Assessment). Vybrané ásti t chto dotazník jsou slou eny do jediného a dopln ny o otázky požadované zadavatelem (Magistrát m sta Plzn ) a upraveny pro cílovou populaci žák ZŠ a SŠ. Výsledky studie budou známy koncem roku 2008. Pro rok 2009 bude prioritou provedení výzkumu vnímání pocitu bezpe í ob an ve m st Plzni.

Ve ejnost je prost ednictvím r zných médií pravideln informována o projektech prevence kriminality.

10. P ehled p id lených finan ních prost edk z Ministerstva vnitra kriminality ROK

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

R na prevenci

2004

2005

2006

87

2007


Prost edky v K Po et projekt

1158700 6791000 13

19

3289000

2032000

1120000

19

18

11

Typ projektu Sociální prevence Situa ní prevence Informování ob an Obligatorní dotace Celkem

152000 1500 6

Po et projekt 78 11 15 5 109

1

6000

448000

604000

70000

0

2

6

1

3

0

ástka v K 9 093 500 4 779 000 1 843 700 586 000 16 302 200

Podrobný vý et projekt viz. p íloha . 4.

88


11. P ehled projekt podpo ených z rozpo tu m sta Plzn M sto Plze každý rok ze svého rozpo tu vynakládá nemalé finan ní prost edky na podporu sociálních služeb a projekt prevence kriminality.

P ehled poskytnutých finan ních dotací z oblasti prevence kriminality za roky 2000 – 2007. v tis. K

ROK ástka

2000 3621

2001 2002 2003 2136 1923 1985

organizace 2000 9 Centrum d tí a rodi 0 Czech Partners 0 Chot tovská vlna 33 D tský diagnostický ústav 6 Domov mládeže 0 Duha kopretina 8 FC Amare Roma 19 Farnost ECM v Plzni 52 Junák - 9.st edisko OMAHA 0 Junák - svaz skaut a skautek R ICHTYS 20 Koloseum Dance Team 0 Komunita NOE 0 Koš 16 Kynologická organizace klub NERA 0 Modrá spirála 220 Policie R- editelství Plze 35 Náru 28 Ob anská poradna Plze 0 Odborné u ilišt a Praktická škola 0 Pomocná škola 50 Plze ská sportovní unie 0 Plavecký klub Slávia VŠ Plze 0 Plze ská krajská rada d tí a mládeže 60 KF Plze - Severní p edm stí 0 KF Plze - Slovany 48 SDH Plze - K imice 0 SDH Plze - Koterov 0 SDH Plze - Bílá Hora 337 Salesiánské hnutí mládeže Klub Plze

2001 0 1 0 0 0 0 0 0 60 0 0 36 0 0 0 160 30 0 0 50 0 0 0 60 0 0 0 0 347

2004 2005 2006 3051 1664 1934 2002 0 0 0 11 0 0 0 77 71 0 0 8 0 0 0 100 57 0 0 0 0 0 0 40 0 9 0 0 110

2003 0 0 0 0 0 0 0 0 30 0 0 39 0 0 48 0 70 0 0 0 0 0 0 68 0 0 20 60 130

2007 2091

2004 2005 2006 0 0 0 0 0 0 0 0 23 0 0 0 0 0 0 0 10 10 0 0 0 0 0 0 66 0 0 0 0 0 0 0 0 86 102 100 5 24 0 0 0 0 0 20 64 75 0 70 56 30 37 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 80 0 0 0 0 69 40 64 0 27 19 0 0 0 0 0 0 0 0 0 170 161 155

2007 0 0 0 0 0 19 0 0 0 10 0 90 0 0 40 23 30 0 55 0 0 0 35 35 35 0 0 0 100

89


organizace SOŠ obchodní a SOU obchodní SOUE a U ilišt Plze Street Plze Studnice St edisko volného asu d tí a mládeže Plze Soubor písní a tanc Jiskra Sdružení ob an Kvítek Sdružení pro volný as DEMARO Speciální škola pro sluchov postižené R žek Ji í TJ Union Plze TJ Plze Litice VOŠ a SPŠE 3. Zvláštní škola, Podmostní ZvŠ, Heyrovského ZvŠ, Machá kova Z U v Plzni Mgr. Pavel Litvan

2000 20 5 75 137

2001 0 0 33 78

2002 0 0 0 0

2003 0 0 0 0

2004 2005 2006 2007 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

115 0 0 0 0 0 40 0 0 132 0 0 0 0

0 0 16 0 0 0 0 0 0 65 6 0 0 0

110 10 25 0 0 70 0 16 0 20 39 0 0 0

50 0 25 10 0 80 0 0 0 79 30 20 128 0

100 0 11 13 34 80 0 0 14 58 48 13 0 0

0 0 0 5 0 60 0 0 0 0 0 0 0 87

0 0 10 13 0 30 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 20 14 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

90


12. Východiska koncepce Základními východisky pro tvorbu koncepce jsou: analýza kriminality; sociáln demografická analýza; institucionální analýza; zkušenosti m sta s realizací preventivních aktivit.

13. SWOT analýza

Do procesu strategického plánování jsme za adili tzv. SWOT analýzu, která identifikuje silné a slabé stránky, p íležitosti i ohrožení prevence kriminality ve m st Plzni. SWOT analýza byla vytvá ena v rámci Pracovní skupiny prevence kriminality. Zpracovaný dokument byl p edložen k p ipomínkování a obsahovým námitkám len m Komise protidrogové a prevence kriminality Rady m sta Plzn .

Silné stránky (Strengths) – vnit ní faktory Plze – spádová oblast sociálních služeb - kvalitní poskytovatelé sociálních služeb aktivní zájem samosprávy o otázky prevence kriminality kvalitní a dlouhodobý kamerový systém radní pro oblast bezpe nosti ve m st manažer prevence kriminality za azen v kancelá i tajemníka preventivní programy ve školách komise pro ve ejný po ádek v rámci m stských obvod manažer prevence kriminality od roku 1996 dobrá spolupráce M sta, Policie R, M stské policie Plze a neziskových organizací dobrá spolupráce neziskových organizací mezi sebou Komunitní plánování sociálních služeb dostatek kvalitních proba ních program pro mladistvé dotace na projekty v oblasti prevence kriminality dlouholetá spolupráce s odborem prevence kriminality MV R M stská policie Plze realizuje adu preventivních aktivit rozvinuté možnosti zájmových, volno asových aktivit pro d ti a mládež, v etn t ch relativn finan n dostupných pr m rná kriminalita ve srovnání s jinými m sty nízká nezam stnanost ve m st projekt Polis, lov k v tísni – ešení otázek sociálního vylou ení zavedení projektu „ Bezpe né m sto“ ve smyslu „ Community policing D tský diagnostický ústav a St edisko výchovné pé e ve m st

91


Slabé stránky (Weaknesses) – vnit ní faktory strážníci a policisté jsou minimáln vid t v ulicích, nedostate ný respekt ve ejnosti k policejním složkám poslední šet ení ve v ci vnímání pocitu bezpe í ob an bylo provedeno v roce 1996 malá informovanost o prevenci kriminality a preventivních programech, které se ve m st realizují, nízká informovanost o práci Policie R a M stské policie Plze nedostate ná mediální prezentace p íklad dobré praxe, nep ehledná informa ní sí - špatná komunikace s médii, s ob any prevence kriminality ve m st je vnímána zjednodušen pod heslem „ kdo si hraje, nezlobí“ nízká spolupráce škol Policie R s orgánem sociáln -právní ochrany d tí nahodilost realizovaných projekt prevence kriminality - absence evaluace a indikátor kvality program prevence kriminality chyb jící seznam organizací poskytující prevenci sociáln patologických jev nedostate né zapojení ob an do ešení otázek prevence kriminality podce ování role manažera prevence kriminality – nedostate né zázemí, kumulace funkce nízké pov domí o rozd lení pravomocí mezi M stskou policií Plze a Policií R lhostejnost ob an k tomu, co se d je kolem neprovádí se analýza trestné innosti a p estupk , která by ur ila optimální nasazení strážník policist do p íslušné lokality a asu (nap . páte ní noc - 23,00 až 02,00 hod velký po et vandalství, výtržnictví…) chyb jící resocializa ní programy pro lidi vracející se z výkonu trestu erudice pedagog v oblasti sociáln patologických jev nedostate ná, spíše nízký zájem o problematiku, resp. „ stesky ano, ešení nikoliv“ chyb jící „ terénní pracovníci“ v oblasti práce s rizikovou mládeží a rodinou nízký po et za ízení, které s d tmi ohroženými sociáln patologickými jevy pracují, nízká personální kapacita t chto za ízení nedostate né pokrytí kvalitním personálem – chybí lidé s p íslušným vzd láním, ale také motivovaní pro náro nou práci v za ízení pro d ti a mládež ohrožené sociáln -patologickými jevy neexistence jednotné databáze cizinc nedostatek speciálních, málopo etných t íd, školských za ízení, pro d ti s poruchami chování nár st kriminality pracovních migrant a fluktuant pocházejících ze zahrani í interdisciplinární p ístup v koncep ním plánování na m st nedostatek základních služeb pro lidi bez domova – denní místnosti, hygienický servis neexistence koncepce prevence kriminality na m st chybí forma bydlení na p l cesty pro lidi vracející se z výkonu trestu neexistence synchronního systému evidence p estupk , sdílení dat (zvýšení ze 2 tis. na 5 tis. krádeže) chyb jící nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež zejména na velkých sídlištích Ministerstvo vnitra R – odbor prevence kriminality nerespektuje samosprávní procesy

92


Ohrožení, hrozby (Treats) – vn jší faktory anonymita sousedských vztah , nete nost a uzav enost nar stající po et cizinc v Plzni, absence systematické koordinace a spolupráce v této oblasti, vysoká kriminality, neexistence koncepce ešení cizinecké problematiky ve m st „ nízké právní pov domí ob an “ negativní medializace problém , neobjektivní žurnalistika nadm rné zadlužování, lichva zejména v sociáln vylou ených lokalitách nár st arogance a agresivity mezi lidmi selhávání základní role rodiny – zm ny v rodinných systémech, lhostejnost, singl styl – „ každý za sebe“ odmítání odpov dnosti – stát, škola, rodi e, p ehazování kdo za co m že, co kdo má ešit snižování prost edk státu, m sta, kraje do preventivních program ztráta p irozených komunika ních prostor pro setkávání lidí v míst bydlišt problém nenavyšování úvazk , špatné finan ní ohodnocení pracovník v sociálních službách adaptace na zm n né, vysoce negativní formy chování d tí, mladistvých – – rozevírání n žek benevolence – co d íve nep ijatelné v jednání a chování je dnes již naprosto normální nedostate ná stimulace a následná rezignace pedagog na školách, v souvislosti s tím i vzr stající pocit nespokojenosti a volání – „ z stali jsme v tom sami“ nefunk nost resocializa ních program pravidla pro p id lování m stských byt (p edkládání výpisu z rejst íku trest ) – vede to prohlubování sociálního vylou ení

93


Možnosti, p íležitosti (Opportunities) vytvo it informa ní portál pro ob any – možnost nahlásit své požadavky, informovat o tom, kde se cítí nebezpe n , zvýšit informovanost v oblasti prevence kriminality zlepšení obrazu M stské policie Plze pod heslem „ Policie blíže k ob anovi“ lepší koordinace prevence kriminality ve m st mezi magistrátem a obvody zavedení Systému v asné intervence - „ záchytného“ systému, case management, p ípadová konference zejména pro mladistvé posilování role, funkce rodiny, informace o rizicích – Sanace rodiny dbát na odbornost poradních orgán RMP a tajemník komisí a posílení jejich role stimulace aktivity ob an k sou innosti a spoluzodpov dnosti za d ní ve m st zlepšit komunikaci policií s ob any pozitivní medializace prevence kriminality – pracovat s ve ejností v tší po et denních center pro lidi bez domova vznik systému vzd lávání ob an v oblasti prevence kriminality – asistent p ed školami u p echod zlepšit úrove a styl vedení programu prevence sociáln patologických jev na školách vytvo it „ seznam“ organizací, které poskytují prevenci v oblasti sociáln patologických jev , který by bylo možno distribuovat p edevším pedagog m, ale i dalším zájemc m koordinace, rozvoj spolupráce státních, nestátních, charitativních organizací v dané oblasti oborové rozší ení – etopedické, psychopedické, vzd lání na stávajících VŠ v Plzni a okolí, rozvoj kvalitních studijních program , v etn spolupráce s odborníky z ad „ praktik “ – seminá e,… rozší ení možností škol – finan ní prost edky – pro další vzd lávání pedagog v oblasti sociáln patologických jev , práce s nejr zn jšími programy, „ škola pro žáky a pedagogy“ podpora rozvoje a optimálního pokrytí speciálního školství – etopedické t ídy, t ídy se speciálními programy pro d ti ohrožené sociáln patologickými jevy, i internátního typu projekt Bezpe né m sto – sou innost obou policií, policie do ulic vytvo ení koncepce práce s cizinci, vy len ní samostatného pracovníka, který bude zapojen i do systému prevence kriminality vznik aplika ní místnosti pro uživatele drog z ízení Odboru bezpe nosti a prevence kriminality a Komise bezpe nosti RMP projekt Bezpe ný klub zlepšit metodického ízení M stské policie Plze funk ní projekt „ Bezpe né m sto“ institucionální zakotvení koordinace Magistrátu m sta Plzn , M stské policie Plze , Policie R – vznik Odboru bezpe nosti a prevence kriminality zlepšit podmínky pro realizaci prevence kriminality a protidrogové politiky

94


14. Ak ní plán

14.1 Analýza problém Pro další práci se SWOT analýzou lenové pracovní skupiny prevence kriminality zvolili techniku „ strom p í in“ n kdy nazýván „ strom problém “ . „ Strom problém “ ukazuje d sledky problém a jeho prvotní p í iny a umož uje ur it skute né d vody dosavadní neuspokojivé situace. Pro rok 2009 jsme zvolili následující témata, která byla dále rozpracována výše zmín nou metodou „ strom problém “ . Pracovní skupina prevence kriminality tak pro každý rok zvolí témata, která budou rozpracována shodnou metodou. 1. Nep ítomnost strážník a policist v ulicích 2. Projevy sociáln patologických jev na školách 3. Malá informovanost o projektech prevence kriminality 4. Vysoká úrove kriminality osob migrujících za prací

14.1.1 Nep ítomnost strážník a policist v ulicích

Více strážník a policist v ulicích m sta Plzn by m l komplexn jako jednu z priorit ešit projekt s názvem „ Bezpe né m sto“ . Cílem projektu je rozd lit každý m stský obvod na bezpe nostní sektory a územní ásti - do t chto sektor a ástí následn za adit konkrétní policisty Policie R, strážníky M stské policie Plze a zastupitele z daného m stského obvodu, kte í budou tvo it tzv. územní pracovní skupinu, a tím dojde k vytvo ení: osobní zodpov dnosti policist , strážník a zastupitel za bezpe nostní situaci v p id leném sektoru nebo územní ásti, participace policist , strážník a zastupitel na ešení bezpe nostní situace ve svém sektoru nebo územní ásti s p edpokládaným aktivním p ístupem a iniciativou p i ešení konkrétních bezpe nostních problém . Ob an žijící v bezpe nostním sektoru a územní ásti bude v d t, který policista, strážník a zastupitel zodpovídá za bezpe nost v míst , kde žije nebo pracuje, a bude mít možnost se na n obracet se žádostmi o pomoc, radu a navrhovat ešení na zlepšení bezpe nostní situace. Na každém m stském obvod by m la vzniknout Komise bezpe nosti složená ze zastupitel , kte í budou leny územních pracovních skupin. U starosty m stského obvodu se pravideln jednou m sí n bude konat porada ve složení: vedoucí obvodního odd lení Policie R, vedoucí obvodní služebny M stské policie Plze , pop ípad dalších pracovník ú adu m stského obvodu. Významnou ástí k napln ní projektového zám ru je aktivní p ístup ze strany samospráv. Zastupitel m stského obvodu, který bude lenem územní pracovní skupiny, ponese osobní zodpov dnost, spole n s policisty a strážníky, za bezpe nostní situaci v územní ásti. Dále je pot eba provést institucionální zakotvení koordinace Magistrátu m sta Plzn , Policie R, M stské policie Plze , zlepšit metodické ízení M stské policie Plze a podmínky pro realizaci projekt prevence kriminality, a to z ízením nového Odboru bezpe nosti a prevence kriminality a Komise bezpe nosti RMP. Koordinátor bezpe nosti by m l úzce spolupracovat s manažerem prevence kriminality tak, aby manažer prevence kriminality ve spolupráci s Pracovní skupinou prevence kriminality mohl navrhnout vhodná preventivní opat ení na základ p edložené analýzy trestných in v jednotlivých lokalitách. 95


Cíl: Zvýšit po et strážník a policist ve m st Aktivita 1. 1

Zlepšení bezpe nostní situace na území m sta Plzn a zvýšení pocitu bezpe í ob an v Plzni.

Odpovídá Spolupráce Termín Výstup Finan ní rámec

koordinátor bezpe nosti M stská policie Plze , Policie R, manažer prevence kriminality 2008 - 2011 snížení nápadu trestné innosti bez finan ních nárok

Aktivita 1. 2

Finan ní rámec

Koordinace Policie R, M stské policie Plze , Magistrátu m sta Plzn a m stských obvod p i ešení bezpe nostní situace na území m sta Plzn . koordinátor bezpe nosti, radní pro oblast bezpe nosti M stská policie Plze , Policie R, starostové MO 2008 - 2009 Odbor bezpe nosti a prevence kriminality, Komise bezpe nosti RMP, podepsaná Koordina ní dohoda „ O vzájemné spolupráci mezi m stem Plzní a P R p i ešení problematiky bezpe nosti v Plzni“ , pravidelné spole né porady bez finan ních nárok

Aktivita 1. 3

Kampa „Poznejte svého policistu, strážníka a zastupitele“


koordinátor bezpe nosti M stská policie Plze , Policie R 2009 informa ní kampa - vizitky, brožury tiskárna MV R, v rámci režijních výdaj MMP

Aktivita 1. 4

Evaluace projektu „Bezpe né m sto


koordinátor bezpe nosti M stská policie Plze , Policie R pr b žn hodnotící kritéria projektu „ Bezpe né m sto“ – reflexe a zp tná vazba bez finan ních nárok

Aktivita 1. 5

Vytvo ení územních pracovních skupin (zastupitel, policista, strážník)

Odpovídá Spolupráce Termín Výstup

koordinátor bezpe nosti M stská policie Plze , Policie R, zastupitelé m stských obvod 2008 - 2009 jmenování zastupitel do územních pracovních skupin, kte í stejn jako policisté a strážníci ponesou osobní zodpov dnost za bezpe nostní situaci v územní ásti bez finan ních nárok


Finan ní rámec

96


14.1.2 Malá informovanost o projektech prevence kriminality

Na území m sta Plzn je realizováno ada projekt prevence kriminality jednak Policií R, M stskou policií Plze a jednotlivými M stskými obvody. Neexistuje ucelený p ehled o realizovaných projektech. Realizované projekty nejsou dostate n prezentovány. Neprovádí se systémový public relations (ucelený seznam aktivit, které se navzájem dopl ují a slouží ke komunikaci s médii a dalšími cílovými skupinami, který se používá pro vytvo ení ú inné komunikace s noviná i, zam stnanci, obchodními partnery nebo širokou ve ejností). Chybí pracovník, který by se cílen v noval PR prevenci kriminality ve m st Plzni, komunikaci s médii, vytvá ení ú inných PR strategii, v etn jejich plánování. Pracovník by mohl koordinovat spolupráci dalších PR pracovník z Policie R, M stské policie Plze v oblasti prezentace projekt prevence kriminality. Tuto roli by mohl zastávat manažer prevence kriminality, ale jen za p edpokladu, že nebude jeho funkce kumulovaná s protidrogovým koordinátorem. Cíl 2: Zvýšit informovanost o projektech prevence kriminality Aktivita 2.1.

Odpovídá Spolupráce Termín Výstup Finan ní rámec Aktivita 2.2


Vytvo it efektivní systém p edávání informací mezi zainteresovanými subjekty , který pom že p edávat informace, ešit problémy a cílen plánovat projekty prevence kriminality. Toto opat ení by m lo pomoci. Pravidelné informa ní porady 1 x za t i m síce, svolává manažer prevence kriminality. manažer prevence kriminality starostové m stských obvod , pracovní skupina prevence kriminality pr b žn zlepšení koordinace prevence kriminality mezi manažerem prevence kriminality a m stskými obvody bez finan ních nárok Na web m sta Plzn umístit informace o prevenci kriminality, tyto informace pravideln aktualizovat. Dále by zde ob ané m sta Plzn mohli psát svoje podn ty, názory. manažer prevence kriminality správce webových stránek m sta 2009, pr b žn informace na webových stránkách m sta bez finan ních nárok

97


Aktivita 2.3

Vytvo it spolupráci mezi PR pracovníky i mluv ími Magistrátu m sta Plzn , M stské policie Plze a Policie R.


manažer prevence kriminality tisková mluv í MMP, tisková mluv í Policie R a M stské policie Plze 2009, pr b žn více p íklad dobré praxe do novin, televize i jiných médií, zavedení stálé rubriky v tisku v rámci režijních výdaj MMP

Finan ní rámec Aktivita 2.4

Informa ní nást nky o M stské policii Plze + schránky d v ry na radnicích m stských obvod 1 - 4


M stská policie Plze - pracovníci prevence kriminality manažer prevence kriminality 2009, aktualizace a výb r schránek d v ry pr b žn informa ní nást nky, schránky d v ry v prostorách radnic m stských obvod , zlepšení komunikace s ob any v rámci režijních výdaj M stské policie Plze

Finan ní rámec Aktivita 2.5

Zvýšení informovanosti ve ejnosti o realizovaných programech prevence kriminality


manažer prevence kriminality m stské obvody, Policie R, M stská policie Plze pr b žn medializace v tisku

98


14. 1. 3 Projevy sociáln patologických jev na školách

Rizikové chování dospívajících (sociáln patologické jevy) je závažným problémem sou asné doby. V posledních desetiletích stoupá po et adolescent , kte í p ijímají rizikový zp sob života. Rizikový proto, že m že vést k poškození zdraví i ke smrti. Jednotlivé formy rizikového chování lze shrnout do 3 oblastí: zneužívání návykových látek (alkohol, drogy, nikotinismus) rizikové chování v oblasti psychosociální (poruchy chování, agresivita, šikana, autoagresivita p edevším sebevražedné chování, excesy v životospráv - mentální anorexie, bulimie; excesy ve sportu - adrenalinové sporty, rizikové chování v doprav , gambling…..) rizika v oblasti reproduk ního zdraví (p ed asné zahájení sexuálního života, st ídání partner , necht ná p ed asná t hotenství, pohlavní nemoci…) Bylo prokázáno, že tyto jevy se vyskytují spole n a že mají stejné rizikové faktory pro sv j vznik. Tvo í proto ur itý syndrom. Trendy rizikového chování v eské republice jsou varující – v sou asné dob se stále více dospívajících zapojuje do n které z forem rizikového chování, v ková hranice klesá, roste podíl dívek, který za íná p evažovat nad chlapci, mladí lidé vstupují do dvou i více forem rizikového chování sou asn . Na následky rizikového chování p ipadá 70 % úmrtí v adolescentním v ku, zatímco v celé populaci je to pouze 7 %. Jedinou skute n ú innou ochranou proti syndromu rizikového chování dospívajících je primární prevence. Její nejd ležit jší sou ástí a základem je výchova v rodin . Další významnou sou ástí je škola. Každá škola v sou asnosti má povinnost vypracovat tzv. Minimální preventivní program. Ze zkušenosti víme, že úrove realizace preventivních projekt na školách se velmi liší. S tím je spojena skute nost, že na školách dochází k nár stu negativních jev - zejména šikany, agresivity, nadm rného užívání návykových látek (alkohol, cigarety, marihuana). Školy se v tšinou neumí s t mito jevy poprat, neví, co d lat a asto se na odbornou pomoc obracejí až“ ex post“ “ . … lenové pracovní skupiny prevence kriminality se shodli na tom, že podpora škol v oblasti prevence je velmi d ležitá a m že do budoucna vést ke snížení kriminality ve m st . V Plzni jsou pro školy k dispozici kvalitní projekty specifické primární prevence zam ené na užívání návykových látek, ale zcela chybí programy cílené na kriminalitu a delikvenci. Cíl 3 : Snížit projevy sociáln patologických jev na školách Aktivita 3. 1

Vytvá et podmínky pro zlepšení zacházení škol s Minimálním programem prevence sociáln patologických jev .

Odpovídá Spolupráce

metodik primární prevence manažer prevence kriminality; Odbor školství, mládeže a t lovýchovy MMP pr b žn kvalitn jší Minimální preventivní programy na školách bez finan ních nárok

Termín Výstup Finan ní rámec

99


Aktivita 3. 2 Odpovídá Spolupráce Termín Výstup Finan ní rámec

Vytvo it seznam (katalog) nabídky preventivních program , aktivit. manažer prevence kriminality metodik primární prevence, organizace zabývající se primární prevencí 2009 katalog nabídky preventivních program v rámci režijních výdaj MMP

Aktivita 3. 3

Podpora Minimálních preventivních program na školách v rámci grantových a dota ních titul , které vyhlašuje Magistrát m sta Plzn . manažer prevence kriminality, Odbor školství, mládeže a t lovýchovy MMP metodik primární prevence pr b žn dotace na programy primární prevence se schváleného rozpo tu MMP na daný rok


100


14. 1. 4 Vysoká kriminalita osob migrujících za prací

Od roku 2007 došlo k masivnímu p ílivu cizinc do m sta, což souvisí p edevším s neustálou poptávkou po nových zam stnancích do pr myslových zón m sta Plzn (zejm. lokalita Borská pole). Tato situace s sebou nese adu negativních dopad a p ímých ohrožení, kterým je m sto nuceno elit. Jedná se p edevším o nár st trestné innosti páchané cizinci a na cizincích, v etn nár stu p estupk , nedosta ující dopravní a ubytovací kapacity m sta, pot eba stále ast jších kontrol z hlediska pobytových i pracovních náležitostí. V neposlední ad tato situace p ináší zna ná rizika ve zdravotní oblasti (jak v možnosti sledování zdravotního stavu, nekontrolovaného pohybu, zavle ení infek ních chorob, ší ení pohlavn p enositelných chorob, v etn AIDS, tak v nar stajícím dluhu zdravotnickým za ízení za nezbytná ošet ení a pé i cizinc m, nekrytých pojišt ním). Cíl 4. : Snížit kriminalitu u osob migrujících za prací, fluktuant (p evážn cizinc ) Aktivita 4. 1

Odpovídá Spolupráce Termín Výstup Finan ní rámec Aktivita 4. 2


Aktivita 4. 3


Více strážník a policist v ulicích, zejména v lokalitách s vysokým výskytem problémových osob tzv. migrant . eší projekt „ Bezpe né m sto“. koordinátor bezpe nosti koordinátor pro integraci cizinc pr b žn více policist a strážník v ulicích bez finan ních nárok

Vytvo it informa ní materiály vztahující se k m stu Plzni v n kolika jazykových mutacích (zejména vietnamština, ruština, mongolština), které by cizince upozor ovaly na r zné formy a specifika ohrožení kriminalitou, návody, jak postupovat v situacích, kdy se osoby setkají s projevy kriminálního jednání, kontakty na Policii R a M stskou policii R a na jiné subjekty. Dále informace o místech a institucích, kde je možno vyhledat pomoc, stane-li se lov k ob tí trestné innosti atd. koordinátor pro integraci cizinc manažer prevence kriminality, OPM 2009 informa ní materiály v rámci režijních výdaj MMP, dotace Odboru prevence kriminality MV R Vytvo it podmínky pro vznik centra, které by se systematicky v novalo práci s cizinci (p edávání adekvátních informací, odborné sociální poradenství pro cizince, organizace vzd lávacích aktivit atd.) koordinátor pro integraci cizinc neziskové organizace, metodik plánování sociálních služeb 2009 - 2011 vznik za ízení zabývající se otázkami problematiky cizinc ze schváleného rozpo tu MMP pro oblast integrace cizinc

101


Aktivita 4. 4


Vytvá ení cílených dota ních program na podporu služeb sociální prevence pro cizince, zejména terénní sociální práce. Odbor sociálních v cí a zdravotnictví MMP koordinátor pro integraci cizinc 2009 - 2011 dota ní programy ze schváleného rozpo tu OSVZ MMP

102


14. 2 Související aktivity

Cíl 5 Aktivita

Evaluace program prevence kriminality Nastavení jasných kritérií k hodnocení efektivity program prevence kriminality

Odpovídá Výstup Termín Finan ní rámec

manažer prevence kriminality, pracovní skupina prevence kriminality hodnotící kritéria program prevence kriminality 2009 bez finan ních nárok

Cíl 6 Aktivita

Šet ení vnímání pocitu bezpe í ob an Provést na území m sta Plzn šet ení ve vnímání pocitu bezpe í ob an


manažer prevence kriminality vyhodnocení šet ení o vnímání pocit bezpe í na území m sta Plzn 2009 kryto ze schváleného rozpo tu MMP pro rok 2009

Cíl 7 Aktivita

Zlepšit podmínky pro realizaci projekt prevence kriminality Personáln navýšit oblast prevence kriminality


radní pro oblast bezpe nosti odbor bezpe nosti 2009 b žné výdaje MMP

Cíl 8 Aktivita

Výstupy Termín Finan ní rámec

Zavedení systému v asné intervence (SVI) Vytvo ení podmínek, metodiky a následné dohody o jednotném interdisciplinárním postupu všech institucí zainteresovaných v sociáln -právní ochran d tí. Odbor sociálních v cí a zdravotnictví MMP manažer prevence kriminality, Proba ní a media ní služba, Policie R, M stská policie Plze , Okresní soud Plze – m sto, neziskové organizace, zdravotnická za ízení, Okresní státní zastupitelství Plze - m sto zlepšení pé e o ohrožené d ti, efektivní spolupráce orgán sociáln -právní ochrany d tí 2008 - 2011 Dotace MV R – odbor prevence kriminality, rozpo et MMP na daný rok

Úkol . 1

Zpracování analýzy o možném zavedení systému v asné intervence (SVI)


Odbor sociálních v cí a zdravotnictví MMP manažer prevence kriminality, Proba ní a media ní služba, Policie R, M stská policie Plze , Okresní soud Plze – m sto, Okresní státní zastupitelství Plze – m sto, neziskové organizace, zdravotnická za ízení analýza o možnosti zavedení SVI 2008 bez finan ních nárok


Výstup Termín Finan ní rámec

103


Úkol . 2

Na základ analýzy iniciovat rozhodnutí všech zainteresovaných subjekt .


Odbor sociálních v cí a zdravotnictví MMP Proba ní a media ní služba, Policie R, M stská policie Plze , Okresní soud Plze – m sto, m stské obvody, Okresní státní zastupitelství Plze – m sto, manažer prevence kriminality Rozhodnutí, zda SVI v Plzni ano i ne. V p ípad ano - za jakých podmínek. 2008 bez finan ních nárok

Výstup Termín Finan ní rámec

Úkol . 3

Termín Finan ní rámec

V p ípad kladného rozhodnutí o zavedení SVI, informovat Ministerstvo vnitra R – odbor prevence kriminality a dále postupovat dle metodiky Odbor sociálních v cí a zdravotnictví MMP Proba ní a media ní služba, Policie R, M stská policie Plze , Okresní soud Plze – m sto, Okresní státní zastupitelství Plze - m sto, m stské obvody, manažer prevence kriminality, neziskové organizace podepsaná dohoda všech zainteresovaných subjekt o zavedení SVI, koordinátor projektu SVI 2009 Dotace MV R – odbor prevence kriminality, rozpo et MMP na daný rok

Úkol . 4

Zavedení SVI

Odpovídá Spolupráce Výstup Termín Finan ní rámec

Odbor sociálních v cí a zdravotnictví MMP manažer prevence kriminality, Proba ní a media ní služba, Policie R, M stská policie Plze , Okresní soud Plze – m sto, Okresní státní zastupitelství Plze – m sto, neziskové organizace, zdravotnická za ízení, pop ípad další subjekty dle uvážení SVI v Plzni 2010 - 2011 Dotace MV R – odbor prevence kriminality, rozpo et MMP na daný rok

Cíl 9 Aktivita

P i plánování preventivních aktivit se více zam it na využití situa ní prevence P i plánování projekt prevence kriminality se více zam it na situa ní prevenci

Odpovídá Spolupráce Výstup

manažer prevence kriminality Policie R, M stská policie Plze , koordinátor bezpe nosti více projekt z oblasti situa ní prevence – efektivn jší p sobení p i omezování majetkové trestné innosti 2009 -2011 Dotace MV R – Odbor prevence kriminality, rozpo et MMP na daný rok

Odpovídá Spolupráce Výstup

Termín Finan ní rámec

Cíl 10 Aktivita Odpovídá Spolupráce Výstup Termín Finan ní rámec

Podpora terénní práce s rodinou a rizikovou mládeží – Sanace rodiny V rámci dota ních titul v sociální oblasti se zam it na podporu projekt nap . Sanace rodiny, terénní sociální práce s rizikovou mládeží. Odbor sociálních v cí a zdravotnictví MMP manažer prevence kriminality, neziskové organizace více program se zam ením na práci s rodinou a rizikovou mládeží pr b žn rozpo et OSVZ MMP na daný rok – transfery jiným organizacím

104




Iniciovat vznik resocializa ních program pro lidi vracející se z výkonu trestu Podporovat a iniciovat vznik resocializa ních program , v etn efektivní a smysluplné implementace s nutnou zp tnou vazbou Odbor sociálních v cí a zdravotnictví MMP neziskové organizace kvalitní resocializa ní program ve m st – pr b žné monitorování s vyhodnocováním pr b žn rozpo et OSVZ MMP na daný rok – transfery jiným organizacím Rozvíjet programy prevence v sociáln vylou ených lokalitách Iniciovat a podporovat programy zejména sociální prevence v sociáln vylou ených lokalitách. manažer prevence kriminality neziskové organizace dostatek kvalitních program prevence v sociáln vylou ených lokalitách pr b žn dotace MV R – odbor prevence kriminality rozpo et OSVZ na daný rok – transfery jiným organizacím,

105


15. Zp sob hodnocení Koncepce prevence kriminality na léta 2009 – 2011 m sta Plzn bude pravideln vyhodnocována a aktualizována podle pot eb m sta ustavenou Pracovní skupinou prevence kriminality. Hodnocení napl ování koncepce bude probíhat jedenkrát ro n Pracovní skupinou prevence kriminality. Vyhodnocení bude poté v písemné podob p edloženo do Komise protidrogové a prevence kriminality RMP a ve form informativní zprávy p edloženo Rad a Zastupitelstvu m sta Plzn . 16. Akté i a jejich role Policie R Policie R M stské editelství Plze je hlavním partnerem p i zpracování analýz trestné innosti, p i formulování návrh na ešení identifikovatelných problém a rizik na území m sta, p i tvorb koncepce prevence kriminality a p i stanovování priorit v rámci projekt prevence kriminality. Zástupci Policie R jsou stabilními leny Pracovní skupiny prevence kriminality m sta Plzn . Základním principem spolupráce mezi m stem Plzní a Policií R je nastavení optimálního synchronního postupu, který vede k identifikování klí ových problém a eliminaci potenciálních bezpe nostních ohrožení. M sto Plze a Policie R - M stské editelství Plze by m ly b hem roku 2009 podepsat Koordina ní smlouvu o vzájemné spolupráci. M stská policie Plze M stská policie Plze zpracovává analýzy rizikových míst a p estupk ve m st Plzni. Spole n s Policií R se podílí na definování návrh ešení konkrétních problém a p ípadných rizik. Zástupce M stské policie Plze je lenem Pracovní skupiny prevence kriminality m sta Plzn . Skupina prevence kriminality realizuje adu preventivních projekt . Manažer prevence kriminality Pracovní pozice manažera prevence kriminality je vytvo ena v Kancelá i tajemníka MMP a podléhá p ímému vedení radního pro oblast bezpe nosti, funkce je kumulována ješt z pozicí protidrogového koordinátora. Pracovní nápl : tvorba koncep ních, metodických a analytických materiál a studií v oblasti rozvoje protidrogové prevence – Program protidrogové politiky ve m st Plzni, vykonává analytickou, koncep ní a metodickou innost v oblasti sociální práce v oblasti prevence kriminality, posuzuje projekty na potírání sociáln patologických jev , které jsou p edkládány se žádostí o schválení finan ních prost edk a poskytuje poradenskou innost k této problematice, v systému prevence kriminality zajiš uje úzkou a vzájemnou sou innost státních orgán , orgán ve ejné správy a územní samosprávy, nejr zn jších ob anských iniciativ a hnutí, církví, masmédií a koordinuje aktivity v oblasti prevence kriminality na území m sta, zasazuje se o z ízení m stského grantového systému v uvedené problematice koordinuje a organizuje program prevence kriminality a dbá na jeho finan ní zajišt ní v rozpo tu m sta Plzn ,

106


pro finan ní zajišt ní realizace jednotlivých program prevence kriminality a protidrogové politiky schválených usnesením Komise protidrogové a prevence kriminality RMP pro oblast prevence kriminality a protidrogové politiky schválených následn usnesením RMP a ZMP zpracovává smlouvy a po jejich odsouhlasení je p edkládá k podpisu jednotlivým subjekt m, ve spolupráci s ekonomkou Odboru sociálních v cí a zdravotnictví MMP kontroluje využití smluvn poskytnutých finan ních prost edk z rozpo tu m sta Plzn na realizace jednotlivých program prevence kriminality, p i realizaci projektu prevence kriminality aktivn spolupracuje s jednotlivými m stskými obvody v Plzni a dbá na koordinaci t chto inností, zabezpe uje úzkou a vzájemnou sou innost magistrátu, ú adu m stských obvod , M stského editelství Policie R, M stské policie Plze , nejr zn jších ob anských iniciativ a hnutí, církví, masmédií apod. v oblasti prevence kriminality, zajiš uje manažering Komplexního projektu prevence kriminality a zábran škod na majetku, zdraví a životech osob na území m sta Plzn , spolupracuje s Odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra R, zpracovává poklady pro jednání, rozvíjí spolupráci s ostatními m sty v rámci R a podílí se na p íprav a realizaci spole ných projekt , vytvá í a pr b žn aktualizuje informa ní systém v oblasti prevence kriminality a zabezpe uje propagaci prevence kriminality, vykonává a zodpovídá za veškerou administrativní práci spojenou s inností tajemnice Komise protidrogové a prevence kriminality RMP pro oblast prevence kriminality a protidrogové politiky, úzce spolupracuje s metodikem komunitního plánování p i tvorb realiza ních plán a následné kontrole pln ní opat ení, zpracovává návrhy usnesení pro RMP a ZMP ve v ci ešení problematiky prevence kriminality Radou m sta Plzn a Zastupitelstvem m sta Plzn , vykonává dohled nad provozem Centra protidrogové prevence a terapie pro rozhodování RMP a ZMP ve v cech problematiky závislostí, vede p ehled o všech projektech a akcích organizovaných v oblasti závislostí na území m sta, vede p ehled o za ízeních pro prevenci, poradenství, lé bu a rehabilitaci závislostí, podle pot eby zajiš uje posouzení jejich založení, provozu a odborné úrovn a zabezpe uje jim odbornou a organiza ní pomoc, zajiš uje posouzení žádostí o dotaci, týkající se problematiky závislostí, p edložených MMP a kontrolu jejich efektivního využití, provádí díl í sociální výzkum, zpracování analýz, koncepcí a projekt v Plzni-m st v oblasti problematiky závislostí, zabezpe uje vyhodnocení zjišt ných informací provádí p edb žnou a pr b žnou kontrolu u neziskových organizací v oblasti prevence kriminality a prevence závislostí, úzce spolupracuje s protidrogovým koordinátorem Krajského ú adu Plze ského kraje a manažerem prevence kriminality Krajského ú adu Plze ského kraje, na sv eném úseku pln zodpovídá za ádné vedení spisové dokumentace a zjišt né nedostatky neprodlen odstra uje.

107


Pracovní skupina prevence kriminality na léta 2008 – 2011 Pracovní skupina prevence kriminality byla z ízena usnesením Rady m sta Plzn 10. ledna 2008 ve složení:

1. radní m sta Plzn pro oblast bezpe nosti 2. manažer prevence kriminality MMP 3. zástupce Odboru sociálních v cí a zdravotnictví MMP 4. zástupce Odboru školství, mládeže a t lovýchovy MMP 5. zástupce M stské policie Plze 6. romský poradce MMP 7. poradce pro cizince MMP (koordinátor pro integraci cizinc ) 8. metodik plánování sociálních služeb MMP

. 27 ze dne

9. zástupce Policie R – m stské editelství Plze 10. zástupce Proba ní a media ní služby Plze 11. zástupce Diagnostického ústavu Plze 12. krajský manažer prevence kriminality 13. zástupce ÚMO 1 14. zástupce ÚMO 2 15. zástupce ÚMO 3 16. zástupce ÚMO 4 17. Mgr. Tomáš Hirt 18. Bc. Michal Kandler

lenové se podíleli na tvorb Koncepce prevence kriminality m sta Plzn 2009 – 2011. Pracovní skupina prevence kriminality je s manažerem prevence kriminality spoluodpov dná za plánování preventivních aktivit. Jedenkrát ro n vyhodnocuje napl ování koncepce. Koordinátor bezpe nosti Hlavním úkolem koordinátora bezpe nosti je koordinace vzájemné spolupráce Policie R a M stské policie Plze . P ímá zodpov dnost za implementaci a smysluplnost projektu „ Bezpe né m sto“ . Sestavuje pravideln koncepci preventivních opat ení v souvislosti se zvýšením bezpe nosti ob an m sta Plzn , v kontextu projektu „ Bezpe né m sto“ zodpovídá za napl ování daných opat ení, bezodkladnou realizaci a následné vyhodnocení zp tnou vazbou – efektivita v praxi. Pracovní nápl : koordinace všech bezpe nostních složek na území m sta Plzn , realizace projektu „ Bezpe né m sto“ (a s tím spojené všechny aktivity-postupná realizace díl ích oblastí projektu), rozsáhlá mediální prezentace bezpe nostní politiky a koordinace, koordinace výkonu služby Policie R a MP dle požadavk a názor ob an v místech, kde se necítí bezpe n , zajišt ní zvyšování gramotnosti v oblasti komunikace u strážník MP a policist P R tvorba koncep ních, metodických a analytických materiál k ešení bezpe nostní situace ve m st , podílení se na p íprav metodických pokyn pro MP Plze , zabezpe ení sou innosti Magistrátu, ú ad m stských obvod , m stského editelství Policie R, m stské policie Plze , masmédií v oblasti bezpe nosti ve m st . Odbor sociálních v cí a zdravotnictví Pod Odbor sociálních v cí a zdravotnictví MMP (OSVZ) spadá koordinátor pro integraci cizinc , romský poradce - oba jsou stálými leny Pracovní skupiny prevence kriminality. OSVZ zodpovídá za transparentní, cílené a opodstatn né p erozd lování provozních dotací neziskovým organizacím na dané kalendá ní období (dotace z rozpo tu je p id lena na základ aktuálních a podložených údaj o organizaci, za jejichž relevanci nese odpov dnost vedoucí OSVZ).

108


Odbor bezpe nosti a prevence kriminality Institucionální zakotvení koordinace Magistrátu m sta Plzn , Policie R, M stské policie Plze a její metodické ízení. Odbor by m l vytvá et lepší podmínky pro realizaci projekt prevence kriminality. M stské obvody M stské obvody jsou d ležitým partnerem a m ly by se aktivn ji podílet na zavád ní a realizaci preventivních opat ení na svém území. V rámci m stských obvod jsou z ízeny Komise pro ve ejný po ádek. Zástupci m stských obvod 1 - 4 jsou stálými leny pracovní skupiny Prevence kriminality m sta Plzn . V sou asné dob v Plzni neexistuje plošná a systematická spolupráce v oblasti prevence kriminality. Nestátní neziskové organizace Významným partnerem v oblasti prevence kriminality jsou také nestátní neziskové organizace, zejména ty, které poskytují služby v oblasti sociální prevence. M sto Plze každoro n ze svého rozpo tu formou dotací vynakládá na sociální služby kolem 40 000 000 korun. Spolupráce s neziskovými organizacemi je popsána v institucionální analýze. Pravideln jsou vyhlašovány dota ní tituly na projekty prevence kriminality. V letošním roce (2008) bylo podpo eno celkem 20 projekt v celkové výši 1 539 000,- K . Ve ejnost Ve ejnost je nezastupitelným partnerem v oblasti prevence kriminality - jak pro ve ejnou správu (Magistrát m sta Plzn ), tak pro Policii R. Ve ejnost poskytuje zp tnou vazbu a žádoucí reflexi dopad zavád ných preventivních opat ení a také informace o tom, nakolik úsp šné jsou aplikované zám ry m sta sloužící ke zvýšení pocitu bezpe nosti ob an . Ve ejná správa a Policie R má možnost získat názory ob an na základ provedených sociologických výzkum ve ejného mín ní k problematice prevence kriminality - otázky k p í inám nár stu kriminality, poznatky o viktimizaci respondent , názory na otázku, které programy prevence je nutno implementovat. Ve m st Plzni bylo ovšem poslední sociologické šet ení provedeno v roce 1996. Provedení šet ení je prioritou pro rok 2009, s nutností aktualizace šet ených dat v roce 2011 nebo 2012.

109


17. P ílohy P íloha . 1 – Prevence kriminality – oblast cizinci P íloha . 2 – Sociáln vylou ené lokality P íloha . 3 – Podrobný p ehled p id lených finan ních prost edk z Ministerstva vnitra R na prevenci kriminality

110


P íloha . 1 17. 1 Prevence kriminality - oblast cizinci Od roku 2007 došlo k masivnímu p ílivu cizinc do m sta, což souvisí p edevším s neustálou poptávkou po nových zam stnancích do pr myslových zón m sta Plzn (zejm. lokalita Borská pole). Aktuáln Ú ad práce v Plzni eviduje cca 17 000 legáln pracujících cizinc v Plzni. P edpokládá se ale, že zhruba stejný po et pracuje v Plzni cizinc – d lník neevidovaných. Tato situace s sebou nese adu negativních dopad a p ímých ohrožení, kterým je m sto nuceno elit. Jedná se p edevším o nár st trestné innosti páchané cizinci a na cizincích, v etn nár stu p estupk , nedosta ující dopravní a ubytovací kapacity m sta, pot eba stále ast jších kontrol z hlediska pobytových i pracovních náležitostí a v neposlední ad tato situace p ináší zna ná rizika ve zdravotní oblasti (jak v nemožnosti sledování zdravotního stavu migrant , nekontrolovaného pohybu, zavle ení infek ních chorob, ší ení pohlavn p enositelných chorob, v etn AIDS, tak v nar stajícím dluhu zdravotnických za ízení za nezbytná ošet ení a pé i cizinc m, nekrytých pojišt ním). Všechny tyto faktory vedou k prohlubování nev le široké ve ejnosti, k projev m xenofobie a tím i k znevýhodn nému postavení cizinc , zejména ve vztahu ke zprost edkovatel m práce (nejen v pozici pracovních agentur, ale i fyzických osob) i zam stnavatel m. Tento stav vyústil v b eznu tohoto roku v iniciaci aktivní spolupráce státních i nestátních institucí a organizací, a to prost ednictvím interdisciplinárního týmu. M sto tak koordinuje a poskytuje zázemí pro setkávání a vytvá ení osobních kontakt zainteresovaných institucí, a tím napomáhá k lepší návaznosti a propojenosti jednotlivých složek. Do diskuse v daném týmu se aktivn zapojilo vedení m sta, pracovníci Magistrátu m sta Plzn , zástupci Cizinecké policie Plze -m sto, Policie R, M stské policie, Ú adu práce v Plzni, Oblastního inspektorátu práce Plze , Celního ú adu Plze , neziskových organizací, ale i p edseda Okresní hospodá ské komory Plze sko, která p ipravuje ojedin lý projekt podpory firem legáln zam stnávajících cizince.

V období let 2005 - 2007 byl realizován projekt Komunitní plánování sociálních služeb na území m sta Plzn , jehož se aktivn ú astnili uživatelé a poskytovatelé uvedených služeb. Pro zmín nou oblast fungovala aktivn pracovní skupina „ Cizinci“ – tato skupina p sobí i po skon ení projektu jako dobrovolný poradní orgán pro problematiku pracovní migrace cizinc a s ní souvisejícího nového druhu kriminality na území m sta. Zastupitelstvo m sta Plzn na svém zasedání 6. zá í 2007 schválilo p edloženou St edn dobou koncepci rozvoje sociálních služeb pro období 2008 až 2015, která svými cíli a opat eními eší i kategorii služeb pro cizince. V tomto roce se poda ilo realizovat velmi d ležité a v prost edí samosprávy tak ka unikátní opat ení, a to vytvo ení a plnoúvazkové obsazení samostatné pozice koordinátor pro integraci cizinc (t. . za azen do struktury Odboru sociálních v cí a zdravotnictví Magistrátu m sta Plzn ). V ervnu m sto Plze odstartovalo pilotní projekt zam ený na Systém monitorování efektivity a pot ebnosti sociálních služeb ve m st Plze , ve kterém je cizinecká problematika jednou z klí ových prov ovaných oblastí. Výstupy z projektu budou známy v listopadu 2008

111


Navrhovaná koncepce v oblasti prevence kriminality u osob migrujících za prací: Oblast zam stnávání cizinc Aktuální stav

Výstupy/úkoly

Zodpov dnost

neexistuje p ehled o po tu pracovních agentur (PA) p sobících na území m sta Plzn , ada z nich ve m st nemá sídlo (chybí tedy kontrola ÚP) nedostate ná kontrola velmi asto PA úmysln neinformuje, i zkreslen informuje své zam stnance (cizince) – podporuje efekt závislosti

zmapování po tu a garance pracovních agentur p sobících na území m sta Plzn projekt ízené zam stnávání pracovník ze zemí mimo EU (databáze pracovník -cizinc , Garan ní fond) – zp ehlednit aktuální stav, omezit práci „ na erno“ zajistit mediální publicitu aktivitám m sta v oblasti ešení negativních projev pracovní migrace cizinc

neinformovanost o právech a povinnostech zam stnance a nedostate né informace o problematice zam stnávání cizinc zneužívání velký rozmach práce „ na erno“

dostatek informa ních materiál pro pracovníky v n kolika jazykových mutacích uspo ádání workshop pro pracovníky – cizince i zam stnavatele (pracovn právní problematika, sociální tématika, apod.) – kvalitní a kontinuální p edávání informací

nedostate ná informovanost zam stnavatel o neziskových organizací, které pomáhají cizinc m (asistence, poradenství, p ekladatelské služby apod.) nedostate né kontroly legálnosti pracovních povolení u zam stnanc – cizinc

Setkání neziskových organizací – zmapování služeb – navázání kontakt se zam stnavateli MMP –OSVZ

Okresní hospodá ská komora Plze sko

MMP MMP - OSVZ ve spolupráci s MPSV, MV(p edává na jednotlivá pracovišt , poskytuje na OSVZ MMP) MMP – OSVZ – ve spolupráci s ÚP, neziskovými organizacemi

posílení personálního stavu MP a P R, za sou innosti ÚP ve spolupráci soudu provád ní ast jší a plošné kontroly legálnosti s Cizineckou policií, P R, pracovních povolení u zam stnanc – cizinc MP

Termíny

2008 – 2010

pr b žn

pr b žn 2008-2009

2008

pr b žn

112


Oblast bydlení Aktuální stav

Špatné ubytovací podmínky, mnoho osob na malém prostoru, nedostatek osobního prostoru, absence kontrol hygienických podmínek Nedostate né informace, jazyková bariéra (xenofobní chování) Nedostate ná kontrola, kriminální jevy, zvýšený po et p estupk

Výstupy/úkoly

Zmapování situace ubytovacích za ízení na území m sta Plzn Poskytnutí poradenství pro ubytovatele (práva a povinnosti, p edání informa ních materiál ) Zvýšený monitoring v problematických lokalitách, plynulé p edávání informací mezi P R, CP, MP (posílení spolupráce )

Zodpov dnost

MMP-OSVZ Neziskové organizace (terénní innost)

Termíny

2008 -2009

MMP – OSVZ Neziskové organizace

pr b žn

P R, CP, MP

pr b žn

Oblast vzd lávání Aktuální stav

Nedostate né informace o erpání dota ních prost edk z EU Neznalost eského jazyka – závislost, zneužití, vznik konflikt – xenofobní chování, problém mezikulturní komunikace

Výstupy/úkoly

Seminá e o využití dota ních program v EU Podpora nízkoprahových kurz J pro cizince Podpora vzd lávání zú astn ných subjekt v rámci mezikulturní komunikace, krizové intervence apod. Podpora rekvalifika ních kurz pro cizince

Zodpov dnost

MMP, NO

MMP - OSVZ, NO MMP MMP ÚP

Termíny

2008-2009 2009

113

Bezpe nost Aktuální stav

Málo policist a strážník v ulicích Kulturní odlišnosti Klientelismus Zneužívání návykových látek (alkohol, drogy) Pouli ní latentní kriminalita (rva ky, výtržnictví, krádeže, rušení no ního klidu) Zvýšení po tu p estupk - pocit beztrestnosti (obtížn vymahatelné sankce) Neinformovanost a neznalost prost edí Napojení na organizovaný zlo in Ztráta legální práce asto p í ina skluzu na šikmou plochu Kumulace cizinc v ur itých lokalitách – zvýšení kriminálních jev - ned v ra k bezpe nostním jednotkám (loajálnost) - nepružné p edávání informací mezi institucemi (P R, CP, MP, MPP, ÚP,..)

Výstupy/úkoly

Úzká spolupráce s P R, MP, CP v rámci interdisciplinárního týmu p i MMP Podpora terénní práce NO (v rámci sociální prevence) Posílení po tu strážník v ulicích Mediální informovanost o této problematice pro ob any m sta (p edcházení negativním dopad m vzájemného nepochopení) Zam ení na problematické lokality – posílení služeben

Vytvo ení ur itého tlaku na pot ebné zm ny v legislativ v R která upravuje práva a povinnosti cizinc na našem území


Zodpov dnost

Termíny

MMP Policie R Cizinecká policie M stská Policie Neziskové organizace

pr b žn

MMP

Systém v asné intervence MMP

2010-2011

114


Oblast sociální a zdravotní Aktuální stav Velmi omezené p edávání informací, objevují se cizinci, kte í trpí infek ním onemocn ní (nap . tuberkulóza) Zneužívání služeb První pomoci Velké dluhy ze strany cizinc v i zdravotnickým za ízením Chybí krytí zdravotním pojišt ním Nedostate né informace, jazyková bariéra, obava a ned v ra

Výstupy/úkoly Úzká spolupráce se zdravotními institucemi a pojiš ovnami nap . FN Plze , Zdravotní ústav se sídlem v Plzni, , VZP, ZPMV, OSSZ

Poskytnutí poradenství pro zdravotnické i sociální za ízení (seminá e, p edání informa ních materiál ) Podpora NNO, které poskytují služby osobní asistence p i doprovázení cizinc

Zodpov dnost MMP-OSVZ Neziskové organizace FN Plze Zdravotní ústav VZP, ZPMV

Termíny

2008-2009

pr b žn MMP – OSVZ Neziskové organizace

Malý po et seminá o této problematice, nedosta ující publicita Chybí ur ité zázemí pro tuto oblast – poradenské st edisko s dobrou dostupností a komplexními službami, p edevším v oblasti prevence Malá spolupráce jednotlivých NNO

Kvalitní seminá e o p ipravovaných legislativních zm nách Rozvoj a podpora vzniku Informa ního centra, které by p edstavovalo ur itou platformu pro tuto oblast (p edevším oblast sociální prevence, odborného sociálního poradenství, asistence apod.) Podpora vzniku pracovní skupiny NNO – užší spolupráce mezi jednotlivými subjekty

MMP-OSVZ, MMP, ÚP Neziskové organizace MMP, KÚ Plze , NNO

Chybí názor uživatel – cizinc , jaké služby by na území našeho m sta uvítali NNO jsou odkázány na dotace (od toho se rozvíjí jejich nabídka služeb)

Projekt MMP – Systém monitorování efektivity a pot ebnosti sociálních služeb

MMP, NNO, samotní cizinci

2008

Informace o dota ních ízeních m sta Plzn , informace o možnosti získání prost edk z EU

MMP

pr b žn

2009 pr b žn

MMP- OSVZ, NNO, MPSV

115


Zna né nedostatky v legislativ eské republiky, která p ímo i nep ímo upravují práva a povinnosti cizinc na našem území. Vedení m sta si vzalo za své vytvo ení ur itého tlaku a p íslušné zm ny mimo jiné i v t chto konkrétních bodech: neud lování licencí zprost edkovatelským agenturám zakládané osobami, které v minulosti prokazateln nedodržovaly zákonné povinnosti (MPSV) do novely zákona o pobytu cizinc zapracovat existenci databáze Regionální hospodá ské komory Plze ského kraje a Garan ního fondu pro možnost zajišt ní akutních sociálních pot eb cizinc , kte í p išli o pracovní povolení (MV) spoluzodpov dnost koncových zam stnavatel (uživatel ) za dodržení všech zákonných povinností p i zam stnávání cizinc (MPSV) zvýšení kontrolních pravomocí na úseku mapování zdravotního stavu cizinc (MZ, MV) zahájení jednání s MPSV: informovat o aktivitách m sta, p edávat výstupy z jednání a navázat na innost Komise Ministerstva práce a sociálních v cí pro integraci cizinc Všechny tyto kroky sm ují ke kvalitní integraci cizinc v našem m st - bez xenofobních averzí a p ípadných stížností ze strany plze ské ve ejnosti, ke zmírn ní negativních dopad pracovní migrace cizinc na ob any m sta, instituce a ádn žijící a pracující cizince. Dá se íci, že Plze je v tomto sm ru zna n pr kopnická, když se složité otázky migrace snaží ešit na úrovni samosprávy. Nelze vy kávat na zm nu legislativy - odpov dnost v i všem ob an m Plzn je v tomto p ípad prioritní. Zpracovala: Mgr. Martina Hánová Tel.: 378 033 304 [email protected]

116


Vývoj po tu platných povolení k zam stnání od roku 1996: Celkem povolení

D lnické profese

St edoškolské profese

Vysokoškolské profese

k 31. 12. 1996

2732

2574

37

121

k 31. 12. 1997

1439

1283

28

128

k 31. 12. 1998

534

393

20

121

k 31. 12. 1999

228

115

9

104

k 31. 12. 2000

177

73

16

88

k 31. 12. 2001

251

135

22

94

k 31. 12. 2002

249

126

25

98

k 31. 12. 2003

340

206

36

98

k 31. 12. 2004

347

279

22

46

k 31. 12. 2005

1224

416

679

129

k 31. 12. 2006

1645

694

856

95

k 31. 12. 2007

2549

1364

1096

89

Období

117


Vývoj po tu platných povolení k zam stnání u n kterých státních p íslušník od roku 1996: Období

N mecko

Polsko Bulharsko Francie

USA Ukrajina Japonsko

31. 12. 1996

33

216

100

6

35

2227

0

31. 12. 1997

26

159

104

8

28

886

14

31. 12. 1998

19

92

53

23

25

205

12

31. 12. 1999

14

40

12

21

20

73

7

31. 12. 2000

15

8

28

15

14

39

11

31. 12. 2001

26

31

54

16

14

54

20

31. 12. 2002

39

13

37

11

17

50

22

31. 12. 2003

37

5

25

7

15

143

43

31. 12. 2004

12

3

34

0

10

196

21

31. 12. 2005

59

496

17

6

10

875

62

31. 12. 2006

193

503

14

8

6

1083

66

31. 12. 2007

73

1716

995

7

3

1725

72

P ehled platných povolení k zam stnání pro cizince (stav k 31.12. 2007) Státní p íslušnost

Bangladéš B lorusko ína Indie Izrael Japonsko JAR Kuba Kyrgizstán Moldavsko Mongolsko Rusko Tádžikistán Thajsko Turecko Ukrajina USA Uzbekistán Venezuela Vietnam CELKEM

Celkem cizinc

1 33 14 3 1 73 1 1 12 269 171 38 6 12 4 1581 5 83 1 240 2549

Povolení Individuální Kontrakt

1 33 14 3 1 27 1 1 12 269 171 38 6 12 4 1581 5 83 1 240 2503

0 0 0 0 0 46 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 46

Vzd lání dle KKOV III. IV. V.

I.

II.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 20 1 2 1 2 0 1 11 183 162 6 6 12 0 657 0 59 1 240 1364

1 9 2 0 0 1 0 0 1 84 9 5 0 0 0 917 0 20 0 0 1049

0 3 2 0 0 28 1 0 0 1 0 3 0 0 4 3 1 1 0 0 47

0 0 8 0 0 32 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 44

VI.

0 1 1 1 0 10 0 0 0 1 0 24 0 0 0 4 2 1 0 0 45

118


P íloha . 2 17. 2 Sociáln vylou ené lokality 17. 2. 1 Podrobný popis sociáln vylou ených lokalit

SOCIÁLN VYLOU ENÁ LOKALITA JATE NÍ/DUCHCOVSKÁ 2 Název sociáln vylou ené lokality: Jate ní/Duchcovská Prostorové vymezení:Pavla ový d m v Jate ní ulici a domy v Duchcovské ulici M stský obvod: 4 Po et bytových jednotek v lokalit : 94 Po et obyvatel v lokalit : cca 150 Lokalita Jate ní/Duchcovská, je tvo ena t ípatrovým pavla ovým domem, který byl vystav n ve t icátých letech 20. století v Jate ní ulici a p ilehlé ulici Duchcovské a nachází se v m stském obvodu Plze 4 - Doubravka. Oba objekty jsou ve vlastnictví m sta a jsou spravovány firmou. asové období a p í iny vzniku lokality, jakožto sociáln vylou ené lokality, je obtížné ur it, výpov di aktér se rozcházejí a pam pracovník místní samosprávy nesahá dál než cca deset let nazp t. Již v období p ed rokem 1989 se jednalo o lokalitu s nižším statutem bydlení, avšak o sociáln vylou ené lokalit lze z ejm hovo it až od let devadesátých, kdy mnoho ze zdejších obyvatel p išlo v d sledku transformace ekonomiky o práci bylo sem p est hováno n kolik romských rodin a do „holobyt “ v Duchcovské ulici byli ú elov soust ed ni „neplati i“ nájemného z jiných ástí m sta. Do volných byt se pak ostatní, konven ní nájemníci st hovat necht li (i vzhledem ke stavu a zastaralosti byt ), a tak byly byty automaticky p id lovány osobám, o nichž pracovníci samosprávy usoudili, že se jedná o „ problémové“ nájemníky. Svou roli tu mohl sehrát i plán územní výstavby z roku 1995, na základ kterého se celá lokalita nacházela v demoli ním pásmu. Do objektu se neinvestovaly žádné finan ní prost edky a ten chátral, „ …úrove nájemník se postupn snižovala“ . Nicmén plán územní výstavby byl zm n n a podle dokumentace z roku 1998 se v demoli ním pásmu nacházejí pouze objekty v Duchcovské ulici, kterou má nahradit nová komunikace. Z toho d vodu nejsou v sou asné dob v Duchcovské ulici v bec p id lovány byty. Prostorové vylou ení objekt v Jate ní ulici a v ulici Duchcovská je ur eno fyzickými bariérami – ze severní strany sousedí s autobazarem a nedalekým masokombinátem, ze západní strany s železni ními kolejemi a továrnou, ze západu s pr myslovým podnikem a z jihu jsou ohrani eny železni ním viaduktem, kterému p edchází menší zahrádká ská kolonie. V prostoru p ibližn 2 km² se jedná o jediné objekty s bytovými prostory. V Duchcovské ulici se nacházejí prostory v pronájmu M stské policie, které jsou poskytovány neziskové organizaci Spole nost Tady a te , o.p.s., která zde jednou týdn organizuje dou ování d tí na prvním stupni základní školy. Prostory též v n kterých p ípadech slouží pro individuální dou ování místních d tí, o které se stará výše jmenovaná organizace. V pavla ovém dom v Jate ní ulici je celkem 59 byt 3. kategorie bez koupelny. Nejvíce je byt 0+1 o vým e 38,5 m²; rohových byt 1+1 o vým e 40 m² a byt 2+1 o vým e cca 48 m². V objektu v Jate ní ulici je trvale hlášeno p ibližn 150 osob, v Duchcovské ulici je v sou asné dob hlášeno cca 42 osob, z toho pak v tzv. „ holobytech“ bydlí 13 osob. Podíl Rom odhadují jednotliví informáto i na 70%. V tšina zdejších muž je nezam stnaná a ženy jsou na mate ské dovolené i též nezam stnané. Procentuální podíl celkové nezam stnanosti výzkumníci na základ zkušeností z terénu a na základ odhadu len institucionálního prost edí odhadují na 90%. Jedna partnerská dvojice z lokality si rovn ž p íležitostn vyd lává nákupem zboží, p edevším šatstva a d tských pot eb a jeho následným prodejem

119


v lokalit , i v jiných sociáln vylou ených lokalitách v Plzni. P evážná ást ekonomických aktivit obyvatel zkoumané sociáln vylou ené lokality však spadá do její tzv. šedé sféry. astá je zde tzv. práce na erno, p edevším u stavebních i úklidových firem. Jeden z místních muž v minulosti organizoval na živnostenský list stavební party, které byly tvo eny jedinci z plze ských sociáln vylou ených lokalit. Mezi další innost spadající do sféry šedé ekonomiky pat í prostituce. P edevším je nutné zd raznit, že lokalita Jate ní/Duchcovská, podobn jako ostatní sociáln vylou ené lokality v Plzni, netvo í komunitu, resp. romskou komunitu. SOCIÁLN VYLOU ENÁ LOKALITA RESSLOVA Název sociáln vylou ené lokality: Resslova 13 Prostorové vymezení: Jeden starý inžovní d m M stský obvod: 3 Po et bytových jednotek v lokalit : 34 Po et obyvatel v lokalit : cca 107 Vylou ená lokalita v ulici Resslova se nachází v centru m sta Plzn . Jedná se o jeden starší inžovní d m, který je v majetku m sta Plzn . Jedná se o lokalitu z vysokou kriminalitou. inžovní d m v Resslov ulici . 13 byl postaven v roce 1892 jako chudobinec. V sou asné dob existuje v lokalit 34 bytových jednotek o vým e 16 – 40 m2. V dom je 1 byt I. kategorie, 18 byt II. kategorie, 15 byt III. kategorie. Sociální za ízení je v patrech na chodbách vyjma jednoho bytu, který jej má uvnit (jediný byt I. kategorie). V sou asnosti je v lokalit trvale p ihlášeno 107 obyvatel. Z tohoto po tu je cca 96 Rom a 11 "neRom ". V lokalit žije cca 15-20 d tí p edškolního v ku. V tšina z nich však nechodí do školky. Ty, které do školky chodí, docházejí do mate ské školy v Resslov ulici. Školka v Resslov ulici získala pov st školky pro Romy, a koli z cca 80 d tí, které za ízení navšt vují, jich je pouze 20 Rom a z t chto jich v tšina ani není z Resslovy ulice. Lokalita Resslova 13 je, podobn jako v tšina ostatních sociáln vylou ených lokalit, (nejen) institucionálním prost edím chápána jako problémová lokalita. Z hlediska institucionálního prost edí se v lokalit koncentrují negativní fenomény, jako jsou zejména: dluhy, sociáln deviantní projevy chování, ni ení a devastace obecního majetku vedoucí k „ totálnímu vybydlení“ . Sociáln vylou ení obyvatelé Resslovy 13 pat í mezi nízkokvalifikovanou, dlouhodob nezam stnanou populaci, která je závislá na sociálních dávkách. Mají problémy s dluhy, z nichž pak následn plynou soudní exekuce. Obecn chudá populace má nedostate n vyvinuté sociální a komunika ní dovednosti, což jim komplikuje vztahy s vn jším sv tem (jednání na ú adech, neorientace v systémech, neporozum ní oficiálním listinám a dokument m), dochází zde k páchání trestné innosti a kumulaci dalších sociáln patologických jev (alkoholismus, gamblerství, záškoláctví apod.). Lidé ze sociáln vylou eného prost edí si zpravidla neumí pomoci sami, pot ebují asistenci sociálních pracovník . Alarmující je rovn ž i skute nost, že do tohoto za arovaného kruhu chudoby a sociálního vylou ení jsou socializovány d ti, které p ebírají návyky a vzorce chování svých rodi , díky emuž stejn jako oni postrádají dispozice nezbytné ke spole enskému úsp chu. Lokalita je agregátem nukleárních, p íbuzensky nepropojených rodin. Tuto situaci narušuje pouze jeden p ípad. Sociální sí jednotlivých rodin je tudíž orientována za hranice lokality – sm rem ven. Jednotlivé sociální sít mohou propojovat více sociáln vylou ených lokalit (nap . trojúhelník Resslova – Plynární – „ Plac“ ). Tuto situaci je možné vysv tlit tím, že lenové t chto sociálních sítí sdílejí sociální a kulturní kapitál podobného charakteru, který je predisponuje k pobytu v sociáln vylou ených lokalitách. Slabé ani silné sociální sít však v tšinou nevybo ují z prost edí sociáln vylou eného

120


prost edí, proto je pro tyto lidi tém nemyslitelné, aby se z této své znevýhod ující situace vymanili svépomocí. Spole né prostory v dom , na rozdíl od byt samotných, nesou znaky zám rného i nezám rného poškození. P íkladem mohou být nepoužitelné zvonky a poštovní schránky, nefunk ní osv tlení spole ných prostor, subjektivn poci ovaný „ nepo ádek“ na chodbách, p ilehlém dvorku i p ed domem u popelnic nebo sklepy, které vzhledem ke svému stávajícímu stavu nemohou již jako sklepy reáln fungovat. Jednotlivé složky institucionálního prost edí devastaci spole ných prostor interpretují jako akt kolektivního jednání všech obyvatel lokality. V roce 2005 zde realizovala SPOLE NOST TADY A TE , o.p.s. ve spolupráci s M stskou policií Plze volno asovou aktivitu „ Klubí ko“ , kterou v tomtéž roce museli ukon it z d vodu nevhodnosti a neefektivnosti kolektivních (tzv. komunitních) aktivit pro sociáln vylou enou klientelu. Ukázalo se, že kolektivní aktivity sm ované k sociáln vylou ené populaci narážejí na vnit ní segmentaci populace v sociáln vylou ených lokalitách – mezi jejichž obyvateli, resp. jednotlivými rodinami, panuje pom rn nep átelská atmosféra, která v d sledku vede k tomu, že rodiny odmítají spole né aktivity a kooperaci mezi sebou. Dále došlo k vykradení a zdevastování prostor, kde byl realizován projekt „ Klubí ko“ . SOCIÁLN VYLOU ENÁ LOKALITA „ PLAC“ Název sociáln vylou ené lokality: Plachého 42, 44, 46, 48 Prostorové vymezení:starší inžovní bytová zástavba se ty mi vchody M stský obvod:3 Po et bytových jednotek v lokalit : 49 Po et obyvatel v lokalit : cca 112 Lokalita v ulici Plachého 42, 44, 46, 48 se nachází v m stském obvodu Plze 3 v blízkosti industriálního areálu Škoda a.s. Lokalitu tvo í ty i vchody ve staré inžovní bytové zástavb . I p es svou venkovní nenápadnost spl uje lokalita Plachého kritéria, která ji za azují mezi sociáln vylou ené lokality. Bytová zástavba Plachého 42, 44, 46, 48 je z roku 1929. V dom byly p vodn garsoniéry se spole ným sociálním za ízením na chodbách. Jednalo se o byty ur ené sociáln slabším ob an m. V pr b hu osmdesátých let dvacátého století zde prob hla první a zárove poslední rozsáhlejší rekonstrukce, p i níž byly p vodní garsoniéry p estav ny na malometrážní byty, avšak spole né sociální za ízení z stalo na chodbách. Generace p vodních obyvatel v Plachého ulici za ala v osmdesátých letech stárnout a její potomci zde již byty necht li. Tím se zde za aly byty postupn uvol ovat, což byla jedna z p í in, pro se do této lokality za alo postupn umis ovat romské obyvatelstvo. Výsledkem bytové politiky m sta bylo nakumulování velkého po tu sociáln vylou ených romských rodin do jednoho místa, a tím vytvo ení sociáln vylou ené lokality, jejíž existence p etrvává a bez op tovného vn jšího zásahu bude p etrvávat i do budoucna. Lokalita je nazývána „ Plac“ i „ Myší díra“. D vod je nasnad : do lokality se vstupuje krátkým pr jezdem z ulice, jelikož vchody do domu jsou ze dvora. Sou ástí této zástavby je dv r o p ibližné rozloze 400 m2, kde jsou umíst ny kontejnery, klepadla na koberce a š ry na prádlo. Tím je každodenní život zdejších obyvatel do jisté míry odd len od okolního sv ta a tím m že lokalita navenek p sobit zcela nenápadn a izolovan . Jak bylo zmín no v úvodu, v pr b hu osmdesátých let prob hla v lokalit Plachého jediná rozsáhlejší rekonstrukce. Od této doby již nedošlo v dom k žádným významn jším úpravám, což má mimo jiné za následek, že v sou asnosti nejsou domy v p íliš dobrém technickém stavu. Není zde dostate ná tepelná izolace (resp. žádná), d m má nekvalitní st echu, zdi jsou plesnivé apod. V dom se nachází 49 byt III. a IV. kategorie. Byty jsou malometrážní o velikosti 1+1, 1+kk, maximáln pak 2+1. Vlastníkem 121


domu, resp. byt , je v sou asnosti m sto Plze . D m je pln plynofikován. Mají-li jednotlivé domácnosti vlastní plynom ry, topí i va í na plynu. WC je umíst no na chodbách a je užíváno všemi nájemníky z jednoho poschodí. Vodom r je spole ný vždy pro celý vchod, což je astým jablkem sváru, zvlášt v období vyú tování za vodné a sto né. Nedoplatky jsou vždy vysoké a jsou jedním z faktor zap í i ujících zadlužování nájemník . Z výzkumu vyplynulo, že ve zkoumané lokalit žije 112 obyvatel, z toho je cca 103 Rom . Nezam stnanost v lokalit iní odhadem 65-70 %. Ti, kte í pracují, zastávají v tšinou nekvalifikované a h e ohodnocované pracovní pozice. Stejn jako v jiných sociáln vylou ených lokalitách, i zde pracuje ve skute nosti více lidí, než je odhad o mí e nezam stnanosti. Tito „ skrytí nezam stnaní“ pracují v tšinou „ na erno“ . Lokalita je složena z p íbuzensky nepropojených nukleárních rodin, neznamená to, že by zde nedocházelo k sociálním interakcím mezi jednotlivými rodinami. Existuje zde silná ženská solidární sí , jež spo ívá ve vým n každodenních pot eb (potraviny, hygienické pot eby), ale i v ob asném vzájemném hlídání d tí. K asté komunikaci a interakci zdejších obyvatel dochází rovn ž na dvo e - „ place“ , kde si hrají jejich d ti a který tímto vytvá í ú innou komunika ní platformu a má ur itý potenciál iniciovat vytvá ení slabých, zejména sousedských, vazeb. SOCIÁLN VYLOU ENÁ LOKALITA NÁDRAŽNÍ Název sociáln vylou ené lokality: Nádražní 22 Prostorové vymezení: Jeden starý inžovní d m M stský obvod: 3 Po et bytových jednotek v lokalit : 5 Po et obyvatel v lokalit : cca 20 Lokalitu Nádražní tvo í 5 byt plus jeden nebytový prostor, který býval d íve využíván jako kancelá jedním romským podnikatelem. V sou asné dob je tento prostor nevyužíván a bez rekonstrukce a náležitého úklidu pravd podobn i nevyužitelný. Z t chto 5 byt jsou pouze 4 obývány, jeden byt je tedy prázdný (a p ipravený pro p id lení „ vhodným“ nájemc m). U tohoto prázdného bytu jsou vyraženy dve e, byt je tedy voln „ pr chozí“ a dle obyvatel domu je využíván n kolika lidmi bez domova nejen k p espávání. Jeden byt je I. kategorie, dva byty III. a další dva byty IV. kategorie. Nemovitost je plynofikována, z d vodu dluh je však na plyn v sou asné dob p ipojena pouze jedna bytová jednotka. Byty v této lokalit obývají rodiny o po tu 2 až 8 lidí. Co se týká p ípadu dvou lidí v jedné bytové jednotce, je to postarší pár obývající jediný byt I. kategorie v lokalit , který má do bytu zaveden plyn a který jako jediná domácnost v lokalit nemá v i m stu žádné dluhy. Zde platí to samé, co pro v tšinu ostatních plze ských lokalit. I Nádražní 22 je náhodn nakupeným agregátem nukleárních rodin, které spolu nemají spole ného nic krom toho, že se nacházejí v situaci sociální exkluze (až na jednu výše zmín nou rodinu, kterou za sociáln vylou enou nepovažuji). Jednotlivé rodiny spolu spíše nekomunikují, viní se navzájem ze sou asné špatné situace. Obyvatelé vzhledem ke svým d tem vnímají velmi negativn skute nost, že lokalita je využívána konzumenty drog a „ bezdomovci“ – tito lidé v dí, že je nikdo ze sou asných nájemník z lokality nevyhodí, nebo sami mají s bydlením problém dost. SOCIÁLN VYLOU ENÁ LOKALITA PLYNÁRNÍ Název sociáln vylou ené lokality: Plynární 4 Prostorové vymezení: Jeden starý inžovní d m M stský obvod: 3 Po et bytových jednotek v lokalit : 11 (8 obsazených) Po et obyvatel v lokalit : cca 35 122


Lokalita Plynární 4 zvn jšku p sobí podobným dojmem, jako ostatní sociáln vylou ené lokality. Její vznik však byl, dalo by se íci, „ pozvoln jší“ . ada sou asných nájemník zde bydlí i n kolik desítek let, nebo zde kdysi dostali p id len obecní služební byt. Cca 100 metr odsud se nachází ulice Plovární, kde bývala na ísle popisném 24 také jedna „ nechvaln proslulá“ sociáln vylou ená lokalita. V souvislosti s prodejem do soukromých rukou byla tato lokalita „ zbavena“ stigmatu tím, že všichni „ neplati i“ („ nep izp sobiví“ apod.) byli vyst hováni, resp. p est hováni. Lokalita Plovární 24 byla celkov zrekonstruována a nyní je to, dalo by se íci, prestižní lokalita k bydlení. Dv rodiny byly z Plovární 24 p emíst ny práv do Plynární 4. Lokalita je (op t) tvo ena jedním starším inžovním domem o t ech patrech. V lokalit je asi 11 bytových jednotek, z nichž 8 je trvale obýváno, a n kolik nebytových prostor, které jsou uzam eny v tšinou visacím zámkem a které využívají obyvatelé domu jako prostory pro uskladn ní. Na chodbách je po ádek, obyvatelé lokality si st žují na to, že se hygienická situace zhoršila zejména po p ist hování jedné „ neplati ské“ rodiny z Plovární 24. Byty jsou v tšinou IV. kategorie, p ístup k tekoucí vod má v tšina domácností pouze na chodb (proto se náhodný návšt vník m že setkat mj. s automatickými pra kami na chodb ). Velikost jednotlivých byt se pohybuje od 1+0 po 2+1, nejvíce jich má velikost1+1, na adrese bydlí cca 35 lidí.

SOCIÁLN VYLOU ENÁ LOKALITA „ VINICE“ Název sociáln vylou ené lokality: „ Vinice“ (Strážnická 1, 12) Prostorové vymezení: dva vchody panelového domu M stský obvod: 1 Po et bytových jednotek v lokalit : 16 Po et obyvatel v lokalit : cca 60 Sídlišt na Vinicích nese punc „ problémovosti“ , resp. „ romského sídlišt “ , sociální problémy jsou ve skute nosti ve zvýšené mí e koncentrovány zejména do dvou vchod z celého sídlišt : Strážnická 1 a 12. Celkový po et obyvatel sídlišt Vinice lze odhadnout 7 000 – 8 000. Z tohoto celkového po tu zde žije p ibližn 500 Rom , tj. 6,25, resp. 7,14 %. Tato ísla ost e kontrastují se zažitou p edstavou o Vinicích jako o lokalit s vysokou koncentrací romské populace. Relativn vysoký po et Rom v dané lokalit (pojmem „ lokalita“ jsou myšleny vchody Strážnická 1 a 12) lze interpretovat v kontextu následujících skute ností. Nov dokon ené sídlišt bylo rezervoárem volných byt , které m sto p id lovalo žadatel m o p id lení obecního bytu. Mezi nimi bylo velké množství romských rodin, které byt získaly a už z d vodu nevyhovujících podmínek ve stávajících bytech v jiných ástech m sta nebo na základ vyhov ní dlouhodob podaným žádostem o byt nap . s ohledem na nep íznivou sociální situaci. Sociáln vylou enou lokalitou „ Vinice“ , resp. Strážnická 1 a 12, míníme 2 panelové domy s celkem 16 bytovými jednotkami. Ve Strážnické 1 jsou dva typy byt , které se liší vým rou: 71,5 m2 a 86,16 m2 . Ve Strážnické 12 jsou pak byty o vým e 75,5 m2 a 97,5 m2 . Byty s v tší vým rou byly vždy zamýšleny jako dvougenera ní byty. Všechny byty jsou byty I. kategorie. Každá domácnost má vlastní vodom r i elektrom r. To je, zejména v p ípad vlastního vodom ru pro každou bytovou jednotku, v porovnání s ostatními sociáln vylou enými lokalitami, spíše neobvyklé. Nezam stnanost je podle odhad v lokalit velmi vysoká, okolo 90%. Ti, kte í pracují, zastávají v tšinou nekvalifikované a h e ohodnocované pracovní pozice. Stejn jako v jiných sociáln vylou ených lokalitách i zde pracuje ve skute nosti více lidí, než je odhad o mí e nezam stnanosti, nebo tito lidé pracují „ na erno“ . Na celém sídlišti dluží m stu na nájemném a na službách odhadem cca 10%

123


domácností. V lokalit Strážnická 1 a 12 je to pak odhadem 50% domácností. ada nukleárních rodin v námi vymezené lokalit Strážnická 1 a 12 je mezi sebou p íbuzensky spjatých, což v kumulovaných sociáln vylou ených lokalitách „ zvn jšku“ vytvá ených složkami místní samosprávy nebývá úpln b žné. Taková „ ghetta“ totiž mívají nej ast ji charakter sociálního agregátu (tedy náhodn nakumulovaných nukleárních rodin). Jako p íklad m žeme uvést situaci, kdy v jednom ze vchod bydlí v byt starší rodi e, v jiném pat e jejich dcera s vlastní rodinou a ve vedlejším vchod pak jejich syn s vlastní rodinou. Pro lokalitu Vinice je na rozdíl od ostatních sociáln vylou ených lokalit v Plzni typická vysoká míra migrace do zahrani í (a pak v tšinou zase zp t), zejména pak do Velké Británie ( ímž netvrdíme, že jinde k podobným problém m nedochází, pouze však v tšinou v menší mí e). Migrací do zahrani í, resp. s p ípadným následným návratem zp t do R souvisí ada situací, které mohou mít na socioekonomickou situaci jednotlivc i rodin neblahý dopad. Tyto situace se váží zejména na nízké sociální kompetence, resp. na nízkou orientaci v rámci institucionálního prost edí (a legislativním ádu R). Mezi nej ast jší problémy, se kterými se setkávají rodiny i jednotlivci po návratu ze zahrani í, pat í zejména dluhy na zdravotním pojišt ní a dluhy na nájemném a na službách. Problematické bývá znovuza azení d tí do vzd lávacích institucí, jazykové problémy u d tí s tím spojené nebo tyto problémy jdoucí vedle sebe paraleln . Kv li t mto problém m bývají d ti asto v azovány rovnou do speciálních škol. Dalším problémem bývá velký v kový rozdíl ( asto i n kolikaletý) od ostatních spolužák zp sobený dobou strávenou v zahrani í, což má neblahý vliv na za len ní do kolektivu vrstevník ve škole. Migrace do zahrani í, resp. neúsp šný pokus následovaný návratem, ve v tšin p ípad nep ináší zlepšení ekonomické situace, spíše je tomu naopak, jak jsme nazna ili v p edchozím textu. Od té doby, co se vracejí neúsp šní žadatelé o azyl ve Velké Británii, došlo ke zvýšení výskytu osob závislých na heroinu. P edpokládá se, že tito si svoji závislost p ivezli z anglických azylových „ tábor “ , nebo užívání heroinu v ostatních sociáln vylou ených lokalitách je spíše výjimkou. SOCIÁLN VYLOU ENÁ LOKALITA ŽELEZNI NÍ Název sociáln vylou ené lokality: Železni ní 36 Prostorové vymezení: Starší inžovní d m po rekonstrukci M stský obvod: 3 Po et holobytových jednotek v lokalit : 20 Po et obyvatel v lokalit : 33 Lokalita „ Železni ní 36“ se nachází v m stském obvodu 3 za hlavním vlakovým nádražím. Jedná se o jeden starší, p vodn inžovní d m, který je v sou asnosti zrekonstruován. Na první pohled tak d m (lokalita) nebudí ani vizuální dojem vylou ené lokality. Jedná se o d m - jeden vchod, který pat í m stu Plze a který spravuje celorepublikov p sobící nezisková organizace NAD JE. Proto se m že zdát, že se nemusí jednat o „ sociáln vylou enou lokalitu“ v pravém slova smyslu. P esto tuto lokalitu považujeme za sociáln vylou enou, abychom poukázali na skute nost, že p sobení - by velmi kvalitního poskytovatele sociálních služeb problematiku sociální exkluze samo o sob ne eší. Nepochybn by se pak daly za sociáln vylou ené považovat i jiné „ azylové domy“ , ubytovny apod. Z t chto lokalit zde však uvádíme pouze tuto jedinou, abychom upozornili, že z pozornosti politik sociální inkluze by nem ly být vyjímány ani lokality, kde již n jaký, by jak jsme již ekli, kvalitní, poskytovatel sociálních služeb p sobí. Tento bytový komplex je koncipován jako holobytový d m, do n hož mají být umis ováni lidé v bytové nouzi. V reálu jsou to však v tšinou ti, kte í neplatí nájemné. Jinými slovy se jedná o holobyty pro plze ské „ neplati e“ . D m je po celkové rekonstrukci a v porovnání s domy z jiných plze ských sociáln vylou ených lokalit se jedná o budovu ve velmi dobrém technickém stavu. V dom 124


je celkem 20 holobytových jednotek, z toho dv jsou koncipovány jako azyl pro ženy s d tmi. Nájemníci mají v bytech k dispozici vlastní vodovodní a elektrickou p ípojku, ale musejí si zajistit vlastní vodom r resp. elektrom r. Kamna jsou v holobytech plynová. WC a hygienické za ízení jsou spole ná. I zde byl b hem výzkumu zaznamenán problém s relativn vysokými nedoplatky za vodu a za topení (plyn). Jedná se o ástky v ádu tisíc (4 000,- až 10 000,- K ), které ale nájemníci nejsou schopni najednou zaplatit a usilují o jednorázové p j ky nebo o splátkové kalendá e. Lokalita je agregátem nukleárních, p íbuzensky nepropojených rodin. Sociální sí jednotlivých rodin je orientována ven, za hranice lokality. Jednotlivé sociální sít zpravidla propojují více sociáln vylou ených lokalit. V tšina obyvatel nevnímá své bydlení v Železni ní 36 jako „ domov“ . Ocitli se zde p edevším v d sledku soudních exekucí. Proto i nadále udržují spojení s místem, odkud byli p est hováni. P ímá interakce mezi jednotlivými rodinami na úrovni solidárních sítí (nap . ženských) nebyla b hem výzkumu pozorována. Lokalita tak p sobí p edevším jako atomizované spole enství. Zdroj: Michal R ži ka: Deskripce a analýza problematiky sociální exkluze v Plzni (výzkumná zpráva 2006)

Vybraná doporu ení pro p edstavitele samospráv (zdroj: I. Gabal, K. ada, J. Snopek: Klí k posílení integra ní politiky obcí, Sociální vylou ení Rom a eská spole nost)

Z perspektivy eské ve ejnosti mají problémy v soužití s Romy p ednostn etnický než sociální obsah. Ve ejnost vnímá Romy p edevším jako zásadn etnicky odlišnou populaci žijící v majoritním prost edí a ko eny odlišnosti vidí jako d di n determinované. Navrhovaná opat ení, která mají za cíl integraci osob žijících v situaci sociálního vylou ení, je t eba rozvíjet s ohledem na jejich p ínos i pro majoritní spole nost. Problém vylou ených romských lokalit je jednozna n vnímán jako obecný spole enský a ve ejný problém. Politika na všech úrovních musí p ekonat zako en né mín ní, že sociáln vylou ené postavení a život v enklávách je n co, co Rom m vyhovuje a v jistém smyslu „ odpovídá“ jejich kulturnímu i etnickému naturelu. Prolomení této bariéry je podmínkou ke zm n etnického klimatu v otázce p ekonatelnosti sociálního vylou ení a v otázce kolektivních i individuálních ešení. Možná strategie individuálních úsp ch a výjimek m že pomoci i v oslabení tohoto p evažujícího názoru. Pochopení a p ijetí faktu, že nemalé ásti Rom život v enklávách nevyhovuje, ovšem zvýší naléhavost ešení této situace. Za zcela prioritní považuje eská spole nost p edevším dv opat ení – kroky proti neplati m a zneužívání sociálních dávek a investice do vzd lání d tí a podpory jejich vzd lanostních šancí. První z nich uvedlo v prioritních t ech oblastech 69 % ech a ešek, druhou oblast 46 %. Považujeme za vhodné vytvo it komunitní plán vzd lávacích služeb, který by zaru oval návaznost jednotlivých aktivit a projekt – od mate ských škol až po podporu romských d tí na st edních školách. P i optimalizaci sít školních za ízení doporu ujeme brát v úvahu i specifické pot eby obyvatel sociáln vylou ených lokalit. Snažit se maximáln propojit vzd lávací služby s terénní sociální prací a zvýšit zájem romských rodi o školní výsledky jejich d tí.

Jednou z poradních komisí Rady m sta Plzn i je i Komise pro integraci etnických menšin. Komise se mimo jiné zabývá i problematikou sociáln vylou ených lokalit. Obyvatelé sociáln vylou ených lokalit jsou mnohdy na jedné stran v d sledku svých životních podmínek pachateli specifické trestné innosti, avšak na stran druhé jsou astými ob mi nezákonného jednání ze strany r zných, v i prost edí externích subjekt .

125


17. 2. 2 Model kriminálního chování Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu p i Kated e antropologie Filozofické fakulty Z U v Plzni vytvo ilo model kriminálního jednání odehrávajícího se v souvislosti se sociálním vylou ením etnicky stigmatizovaných osob a rodin. Smyslem tohoto modelu je postihnout r zné typy kriminálního jednání a kriminogenních faktor v prost edí sociálního vylou ení se z etelem k jejich vzájemným pr nik m. Uvedený model vychází z konceptu sociální exkluze, p i emž pracuje s analytickým odlišením ty základních okruh , resp. kontext jednání, v jejichž rámci sledujeme ty i odpovídající role: (1) role „ pachatel “ nelegální innosti (2) role „ ob tí“ kriminálního jednání (3) role „ sociáln vylou ených“ (4) specifické „ p íbuzenské“ role vyplývající ze systému vztah v rámci širších p íbuzenských formací, které mohou hrát v prost edí sociální exkluze významnou, zejména komunika ní, úlohu.

Termínem kontext jednání v tomto smyslu máme na mysli ur itou strukturu sociálních vztah , situací a podmínek, v nichž se odvíjí praktické jednání aktér . Uvedené role chápeme ve vztahu k jednotlivým kontext m jednání v tom smyslu, že každá z nich je vázaná na ur itý soubor vzorc jednání sdílených na úrovni jednotlivých okruh , v jejichž rámci se tyto role odehrávají. Sledované ty i kontexty jednání a jejich vzájemné pr niky ilustruje grafické schéma Model kriminálního chování „ B“ – okruh sociáln vylou ených osob a rodin

„ C“ – okruh „ ob tí“ kriminálních aktivit, které žijí v prost edí sociálního vylou ení

„ A“ – okruh „ pachatel “ specifického kriminálního jednání využívajících situace obyvatel sociáln vylou ených lokalit

Etnická definice situace „ D“ – p í ný okruh p íbuzenských vztah

Pole 5: Sociáln vylou ení, jejichž situace není p ímo ovlivn ná ze strany „ A“

Pole 4: Sociáln vylou ené ob ti kriminálního jednání ze strany „ A“

Pole 3: „ Ob ti“ a zárove „ pachatelé“ kriminálního jednání

Pole 2: Sociáln vylou ení „ pachatelé“ kriminálního jednání

Pole 1: „ Pachatelé“ kriminálního jednání p sobící zven í sociáln vylou ených lokalit

126


A)

Okruh nelegálních výd le ných strategií programov uskute ovaných ve vztahu k osobám a rodinám v sociáln vylou ených lokalitách (resp. sí sociálních vztah a vzorc jednání, které tyto strategie umož ují), tj. sféra výd le ných aktivit, které by ve vztahu k jiné, než sociáln vylou ené populaci pravd podobn p inášely nižší zisk (jinými slovy: ta ást „ stínové ekonomiky“ i „ podsv tí“ , která se v jakémkoli ohledu „ specializuje“ na využívání situace lidí žijících v podmínkách sociálního vylou ení v zájmu vlastního obohacování). Modelovým p íkladem aktivit spadajících do okruhu „ A“ je lichva, kuplí ství, distribuce drog do sociáln vylou ených lokalit apod. Tento okruh zkrácen ozna ujeme výrazem „ šedá zóna “ . Ze schématu vyplývá, že tato „ šedá zóna“ zasahuje do prost edí sociálního vylou ení (do okruhu „ B“ ), tzn., že se na „ vyko is ování“ sociáln vylou ených osob a rodin mohou podílet i lidé, kte í sami žijí v podmínkách sociálního vylou ení (resp. v prost edí stejné sociáln vylou ené lokality). B) Okruh životních strategií vázaných na prost edí sociálního vylou ení zahrnující jednak praktické jednání aktér v roli sociáln vylou ených a jednak kontext jednání, v n mž je tato role zakotvena, ili sí sociálních vztah a vzorc typických pro podmínky sociálního vylou ení, na které je jednání v roli sociáln vylou ených fixováno. Sociáln vylou ené osoby a rodiny se vyzna ují, jak jsme již uvedli, 1) nízkým sociálním kapitálem, tj. nedostatkem sociálních (nap . p átelských) vztah vedoucích vn sociáln vylou eného prost edí, 2) sníženou sociální mobilitou nap . v d sledku etnické stigmatizace a 3) nedostatkem tzv. funk ní gramotnosti, tj. komunika ními dovednostmi a vyjednávacími strategiemi normovanými nap . pro kontakt s ú ady, 4) slabým poutem ke spole nosti jako takové, resp. k jejím institucím. P edevším z t chto d vod se nemohou/neumí/necht jí efektivn domáhat svých ob anských práv, pokud se stanou ob tí trestné innosti, což aktivity zahrnuté do okruhu „ A“ usnad uje. (Ve zkratce m žeme íci, že nelegáln vyd lávat na sociáln vylou ených osobách a rodinách se vyplatí, protože je menší pravd podobnost, že se budou oficiální, standardní cestou domáhat svých práv.) C) Okruh životních strategií a situací vyplývajících z životních podmínek p ímo determinovaných výd le nými aktivitami uskute ovanými „ na úkor“ ur ité ásti sociáln vylou ené populace (viz okruh „ A“ ). Okruh „ C“ tedy zahrnuje praktické jednání aktér vyplývající z faktu, že jsou „ ob tmi“ výd le ných aktivit okruhu „ A“ , resp. soubor vzorc jednání a sociálních vztah ustavených v rámci adaptace na toto „ vyko is ování“ . Okruh „ C“ definujeme jako sou ást okruhu „ B“ , tzn. že zde sledované životní strategie jsou specifickým p ípadem jednání v kontextu sociálního vylou ení. Roli „ ob ti“ je proto t eba chápat jako roli „ sociáln vylou ené ob ti“ , jíž analyticky odlišujeme od role „ sociáln vylou ených“ , kte í nejsou zárove „ ob mi“ aktivit uskute ovaných z pozic okruhu „ A“ . Ve stejném smyslu odlišujeme obecné podmínky sociálního vylou ení (a na n vázané sdílené sociální vzorce jednání) od podmínek života p ímo ovlivn ných „ vyko is ováním“ (resp. sociální vzorce, hodnoty a normy ustavené v závislosti na podmínkách determinovaných „ vyko is ováním“ ). D) Okruh p íbuzenských vztah . B hem výzkumu byla náležitá pozornost v nována p íbuzenským vztah m, resp. možným zp sob m, jakými se tyto vztahy promítaly do jednání jednotlivých aktér v rámci okruh „ A“ , „ B“ i „ C“ . Na úrovni jednotlivých okruh je sledováno: 1. Praktické jednání aktér uskute ované v rámci výše vymezených rolí (tzn., že jednání uskute ované vn t chto rolí ponecháváme stranou našeho zájmu).

127


2. Kontext tohoto jednání, ili sociální vztahy a sdílené interak ní vzorce, které dané jednání (resp. výkon daných rolí) umož ují, usnad ují i podmi ují. V rámci uvedeného schématu sledujeme ty i typy navzájem se prolínajících sociálních analytických formací, v jejichž rámci se odvíjí modelové jednání aktér . Z tohoto jednání nás (vzhledem k zam ení prezentovaného výzkumu) zajímá ta jeho ást, která se vyjevuje prizmatem role „ pachatel“ , „ sociáln vylou ený“ , „ ob “ a „ p íbuzný“ . Kriminogenní faktory pak sledujeme rovn ž ve vztahu k t mto rolím, tzn., že vn našeho zájmu z stávají ty aspekty výše nazna ených typ sociálních formací, které jsou s uvedenými rolemi mimob žné. Zdroj: Západo eská univerzita v Plzni, Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu p i Kated e antropologie FF Z U v Plzni

128


17. 2. 3 Kriminalita d tí a mladistvých v sociáln vylou ených lokalitách Text se bude v novat p evážn sociáln vylou eným lokalitám v Plzni, to znamená d tem a mladistvým, kte í v t chto lokalitách žijí a je možné je považovat za sociáln vylou ené nebo ohrožené sociálním vylou ením. Je totiž z ejmé, že práv tito lidé jsou kriminalitou nejvíce zasažení a preventivní opat ení ze strany m sta i jiných institucí a orgán by se m la zam it z velké ásti také na n . Dále se text zabývá problematikou dostupnosti alkoholu a role školy jako zásadního initele v procesu prevence. Všechny empirické poznatky jsou založené na dlouhodobém výzkumu zejména sociáln vylou ených lokalit v Plzni, probíhajícího od roku 2006. Sociáln vylou ené lokality mají specifické problémy, které jsou charakteristické (nikoliv však výlu n ) práv pro život v sociálním vylou ení. A už jde o bytovou problematiku, problémy s masivním zadlužením, neaktivnost na legálním trhu práce nebo nízké právní pov domí, všechny tyto díl í problémy v celkovém kontextu sociálního vylou ení spoluvytvá ejí kriminogenní pozadí života sociáln vylou ených ob an v Plzni. Nejrizikov jší je situace ve v tších sociáln vylou ených lokalitách, kde je vyšší koncentrace lidí s podobnými problémy. Výše zmín né problémy se podílejí na vzniku dalších sociáln patologických jev , které se práv v sociáln vylou ených lokalitách generují a koncentrují ve v tší mí e než kdekoliv jinde. Prevence kriminality by se práv proto m la zam it také na známé sociáln vylou ené lokality, ve kterých žije mnoho d tí a mladých lidí, kte í jsou každý den v úzkém kontaktu se sociáln patologickými jevy. Jedná se p edevším o problematiku experiment s drogami a pozd ji problematiku drogové závislosti, gamblerství, krádeží a další násilné a majetkové trestné innosti. D ti a mladiství ze sociáln vylou ených lokalit mají mnoho p ímých zkušeností s tím, že n kdo v jejich okolí užívá pravideln alkohol, marihuanu, pervitin nebo heroin. Jestliže se tyto sociáln patologické jevy stanou b žnou sou ástí jejich života, d ti a mladiství nemají pozd ji ú inné nástroje, které by je proti t mto jev m uchránili. Paradoxn lze proto tvrdit, že a koliv jsou tyto d ti a mladí lidé zkušení v tom, jaká rizika skýtá problémová drogová závislost i asté hrá ství a krádeže, mají i p es to v tší sklon zapadnout do množiny t chto problém . A to práv proto, že jsou v jejich okolí tyto problémy tak asté, stanou se n ím b žným, obvyklým, normálním. Má-li tedy dnes ješt n kdo takový názor, že p ed d tmi by se nem lo mluvit o drogách nebo sexu, protože by práv proto d ti m li chu drogy nebo p ed asný a rizikový sex vyzkoušet (stále se podobný postoj vyskytuje na n kterých základních školách v Plzni, které pak odmítají preventivní programy zam ené na tato témata), považujeme to za stejn vyhran nou pozici jako tvrzení, že když tyto jevy d ti a mladiství tak dob e znají, budou znát i to, jak se jim adekvátn vyhnout. Tabuizování problém dnešní spole nosti je stejn nebezpe né, jako otev ené respektování existence t chto problém , jejich ignorace nebo snaha je nevid t, nevnímat. Místa ozna ovaná za sociáln vylou ené lokality mají své specifické obyvatele, které ale není pot eba definovat na základ jejich etnicity. Tento p ístup problematiku a pohled na ní spíše komplikuje. Pakliže budeme hledat vysv tlení problém v sociáln vylou ených lokalitách v tom, že obyvatelé t chto lokalit jsou prost a zásadné jiní práv proto, že jsou nap íklad Romy, riskujeme, že sklouzneme k hledání jakési d di né p í innosti existence sociáln patologických a kriminálních jev . Tato cesta po praktické stránce nevede tém nikam, v nejhorším p ípad m že vést k rezignaci na hledání ešení a preventivních strategií. Jde jednozna n o problém sociálního vylou ení a racionální adaptace na prost edí chudoby než o to, že by nap íklad Romové m li v tší sklon ke spole ensky nebezpe nému chování práv proto, že jsou Romy. D kazem m že být fakt, že mnoho z obyvatel sociáln vylou ených lokalit nem žeme za Romy považovat a ani oni sami se za Romy nepovažují. Tito lidé mají stejný sklon k nelegálním aktivitám jako kdokoliv jiný žijící trvale v sociáln vylou ené lokalit . Stejné pravidlo lze vysledovat v opa ném sm ru. Mnoho lidí ze sociáln

129


vylou ených lokalit jsou Romové, protože se za n nap íklad považují, ale zásadn odmítají nelegální aktivity, které se vyskytují v jejich okolí. Tímto deetnizujícím úvodem chceme nazna it, že p i tvorb preventivních strategií není pot eba preventivní aktivity vytvá et s ohledem na etnickou p íslušnost. Jde spíše o to znát principy, které fungují nap íklad v sociáln vylou ených lokalitách nebo obecn mezi mladistvými než o to, n jakým zp sobem etnicky definovat obyvatele t chto lokalit. A to i práv proto, že se podobné principy vyskytují na mnoha místech sv ta, kde se vyskytuje stav trvalé ekonomické chudoby a sociálního vylou ení, a to bez ohledu na to, jakou etnickou p íslušnost nebo národnost tamní lidé mají nebo jim je p ipisována. Spole ným jmenovatelem je sociální vylou ení a strategie, jak se na tento stav adaptovat. D ti a mladiství z prost edí sociálního vylou ení mají n kolik nejobvyklejších aktivit, jak trávit volný as a získávat finan ní prost edky. Dívky a chlapci ale vykazují ur ité rozdíly. Chlapci se nap íklad velice asto v nují sb ru druhotných surovin, což je pro dívky innost spíše nep ijatelná. D vodem m že být nutnost ur ité fyzické síly, pot ebné k získávání ur itých kovových ástí z nalezených elektrospot ebi . Dále je také pot eba si uv domit, že sb r druhotných surovin pat í ke statusov nejh e hodnoceným aktivitám a v rámci prost edí sociálního vylou ení je tato innost považována za jednu z nejmén atraktivních, a koliv výd lky mohou být ne ekan vysoké (rodina, kde se na sb ru podílejí 3 z jejích len , si dokáže m sí n p ilepšit o 5000 až 10 000 korun). Pro chlapce je tato innost v tšinou jedinou možnou aktivitou, jak si vyd lat n jaké peníze. Pozd ji se ale ze spole enských d vod této aktivity vzdávají a hledají nové strategie, jak si finan n p ilepšit. Tato aktivita se nej ast ji provádí v malých skupinkách d tí, v zásad sta í maximáln 3 jedinci k tomu, aby spole n našli nebo ukradli m , železo nebo hliník a spole n ho dovezli do sb rny. Starší chlapci se také asto ú astní nelegálního zam stnávání, kdy v tšinou jejich mužští p íbuzní získají „ zakázku“ na provedení výkopových nebo zednických prací. Chlapci tak asto celé víkendy tráví tím, že vyd lávají hrubou manuální inností, získané peníze ale z v tší ásti odevzdávají do rodinné „ kasy“ a p ispívají tak do rodinného rozpo tu. Nutno dodat, že to oni sami chápu jako svojí p irozenou povinnost. Dívkám jsou tyto aktivity up eny, protože sb r železa nebo výkopové práce jsou fyzicky pom rn náro né a jejich povinnosti jsou spíše vázány na rodinu a chod domácnosti. Již od útlého v ku se dívky v prost edí sociálního vylou ení musejí starat o mladší sourozence a pakliže tuto povinnost nemají nebo je p evezme n kdo jiný ze sourozenc , mají vlastn jen málo možností, jak si p ivyd lat na pokrytí svých pot eb. De facto jedinou možností jsou krádeže v obchodech. Celkov jsou ale aktivity t chto mladistvých motivovány neustálým ziskem finan ních prost edk , protože v prost edí, kde je chudoba trvalým a stabilním jevem, je tento motiv stále p ítomný. D ti a mladiství ze sociáln vylou ených lokalit mají od svých rodi minimální p ísun finan ních prost edk na uspokojování svých pot eb. I když od rodi n co dostanou, je tento p ísun nepravidelný a nejistý. Zna ná ást dosp lých lidí v sociáln vylou ených lokalitách je odkázáno na dávky státní sociální podpory. Kalendá ní m síc se pak stává ekáním na podporu, která je ale asto nepravidelná a výše podpory se m ní dle faktor , kterým tito lidé spíše nerozum jí. Je-li dít socializováno na život, kde p ísun pen z je nejistý nebo žádný, samo si vytvá í strategie, jak v tomto systému nalézt a vybudovat vlastní dovednost, jak svojí pozici finan n stabilizovat. Mnoho d tí z v tšinové populace dodnes navšt vuje školní i mimoškolní kroužky a sportovní kluby, kde tráví volný as a navazují p átelství a kontakty. Instituce volno asových aktivit je ale v prost edí sociálního vylou ení pom rn neznámá. Rodi e dnešních sociáln vylou ených d tí a mládeže také nechodili na kroužky a formáln organizované aktivity, takže nemají tendenci své d ti do t chto aktivit zapojovat. Je to ale významná chyba, protože jsou pak jejich d ti „ nuceny“ zabavit se jinak, a to op t v souvislosti s získáváním finan ních

130


prost edk . Z hlediska dlouhodobé socializace, p i které jsou p átelé a okolní prost edí jedním ze zásadních initel , se d ti d sledkem tohoto p ístupu nedostanou do kontaktu s jinými vzorci chování než t mi, které platí v jejich rodin nebo na adrese jejich bydlišt . D ležité ale je, že mezi d tmi z tohoto prost edí je velký zájem o v tšinou pohybové nebo po íta ové kroužky. Jejich rodi e ale t mto pot ebám asto nerozum jí a nev dí, jak své d ti v tomto sm ru podpo it. Zde se otevírá prostor pro neziskové organizace, nabízející zprost edkování p ístupu do r zných kroužk nebo pro ty organizace, které mají k dispozici tzv. nízkoprahové kluby. Další motivací pro zisk finan ních prost edk m žou být po íta ové hry, které se v dnešní dob staly oblíbenou a obvyklou aktivitou. Vzhledem k tomu, že z finan ních i jiných d vod je v sociáln vylou ených lokalitách po íta s p ístupem na internet neobvyklou zvláštností, musejí d ti za oblíbenými po íta ovými hrami chodit do tzv. PC heren, kterých je v Plzni ím dál tím více a cílen se orientují na nezletilou a mladistvou klientelu. B žná cena je 40 korun za hodinu, hrá i ale vydrží hrát i n kolik hodin, takže denn musí mít k dispozici až 200 korun. Je-li potom toto jediná zábava, je také finan n dosti náro ná. Což v d sledku znamená, že mnoho takto orientovaných d tí a mladistvých nejen ze sociáln vylou eného prost edí musí peníze shán t tak, jak se dá. A jde to práv nap íklad drobnými krádežemi, vydíráním spolužák i okrádáním rodi . Vezmeme-li v úvahu, že ti, jež se nebaví hraním po íta ových her, se baví nap íklad tím, že kou í cigarety, popíjejí alkohol nebo kou í marihuanu, musejí i tyto d ti a mladiství za cigarety, alkohol nebo marihuanu zaplatit. To znamená op t sehnat finan ní prost edky, a to také pov tšinou každý den. Cílená kampa zam ená na uživatele i poskytovatele t chto heren by mohla ob ma stranám vysv tlit, jaká rizika jsou spojena s astým hrá stvím. Zejména d ti si nedovedou uv domit nebo p ipustit, co jim dává i bere to, že každý den sedí v hern u po íta e. Vzhledem k charakteru ú ink marihuany je také obvyklé, že astí hrá i hrají pod vlivem marihuany a její kou ení provád jí p ímo p ed vchody do heren. Práv toto by provozovatelé mohli hlídat a takovýmto hrá m znesnadnit p ístup. pi Vzhledem k v ku, úrovni dosaženého vzd lání, výchov a nespolupráci rodi volno asových aktivitách svých d tí i výše zmín nému charakteru t chto aktivit, sm ují tyto d ti a mladiství k nelegálním innostem, které jsou pom rn spolehlivým zdrojem finan ního p íjmu, zábavy i spole enského uznání. Jedná se nej ast ji o krádeže v obchodech, sb r (krádeže) druhotných suroviny a drobné podvody. Krádeže v obchodech mohou poskytnout zdání jistoty vzhledem k asu a prostoru, protože obchody jsou otev ené každý den a jsou stále stejné, jejich obranné mechanismy fungují pom rn jednoduše a nem ní se. Proto se z krádeží v obchodech mohou stát rutinní aktivity, které jsou v extrémním p ípad b žnou sou ástí dne. Sb r druhotných surovin není tak spolehlivý, protože je závislý do zna né míry na náhod . Zkušený sb ra kovu si sice dokáže osvojit zp sob, jak co nejrychleji kov najít a sebrat nebo ukrást, vždy je ale jednou z prom nných náhoda v tom, že není jisté, že narazí na zdroj, který bude moci erpat. Nicmén i hledání druhotných surovin je pro mnoho d tí a mladistvých z ad sociáln vylou ených zp sob, jak asto získat v tší množství finan ních prost edk . asto si takto p ivyd lávají ti, jež se bojí krást, ast jší je ale spojení krádeží v obchodech se sb rem druhotných surovin. „Drobné“ podvody, takzvané pod ly i pod lávání, jsou nejmén jistý zp sob p íjmu, protože každý takový pod l vyžaduje existenci vhodné ob ti, asu i prostoru. Vyžadují také schopnost taktizovat a mít kolem sebe lidi, které lze použít p i „pod lu“. Jedná se o zám rné falešné zprost edkování „ výhodného obchodu“ , kdy pachatel své ob ti oklame a podvede. Obvykle se tento jev vyskytuje v souvislosti s obchodem s drogami (droga je siln na ed ná, nebo ob dostane nap . místo pervitinu omítku, nebo ob nedostane nic a pachatel si peníze ponechá). D ti a mladiství ale dovedou uskute nit fingovaný obchod s n jakým

131


zbožím (mobilní telefon, autorádio atp.), kdy mají p edem jasno v tom, že obchod se neuskute ní a oni p esto vyd lají. Práv tato aktivita je charakteristická pro sociáln vylou ené prost edí, kde se ve v tší mí e vyskytují drogy, kradené zboží a mnoho lidí, kte í se dovedou ú elov spojit a spolupracovat na uskute n ní „ pod lu“ . Ten je asto sm ován na lidi žijící mimo lokalitu i sociáln vylou ené prost edí obecn . Dost d tí a mladých lidí nechápe tuto aktivitu jako trestný in (stejn tak to platí pro sb r druhotných surovin), což souvisí s jejich nízkým právním pov domím, které se váže na etnost sociáln patologických jev a kriminálního chování, jež je v sociáln vylou eném prost edí pom rn b žné. D ležitou souvislostí mezi kriminalitou a sociálním vylou ením je zp sob bydlení. Sociáln vylou ení obyvatelé Plzn žijí v prostorách, které neodpovídají standardnímu bydlení ostatní populace. Jejich byty jsou malé, spole né prostory domu zne išt né, toalety jsou asto mimo prostor bytu a výrazn absentují koupelny. Z hlediska sociáln patologického a kriminálního chování je tedy nutné íci, že i tyto prostorov technické nedostatky výrazn determinují sklon k nelegálním aktivitám. D ti mají jen velice omezený prostor pro vlastní sebevyjád ení a realizaci, která by nesouvisela se sociáln patologickým chováním. Pro romské rodi e je pak podle našich zkušeností charakteristické to, že pom rn do vysokého v ku svých d tí se snaží své d ti držet práv jen v okolí bytu nebo domu, aby m li své d ti pod kontrolou. Hodn rodi se bojí své d ti poušt t nap íklad práv na volno asové aktivity, které se odehrávají mimo lokalitu bydlišt , protože se nap íklad domnívají, že mezi v tšinovou populací je tolik rasist , že jejich d tem hrozí napadení. Je proto b žné, že t ináctitileté dít vyr stající v Plzni tuší existenci ostatních tvrtí m sta, ale nikdy v nich nebylo a neví, jak se tam dostat. Doprava po Plzni pro rodinu se 4 d tmi není levnou záležitostí, což je další d vod, pro d ti p es den tráví v tšinu asu v lokalit bydlišt , kde na n p sobí mnoho nep íznivých vliv . Dívek se tento jev z pochopitelných d vod dotýká více než chlapc . Vyr stá-li dít v místech, kde se odehrává mnoho patologických aktivit (prodej a aplikace drog, obchodování s kradeným zbožím, násilí, alkoholismus, gamblerství aj.), stanou se tyto aktivity ve v tší i menší mí e sou ástí jeho normativního rámce. Tyto situace jsou pro n j obvyklé, a proto je za adí mezi aktivity, které také m že uplatnit ve svém život . V rámci života v lokalit si pak d ti a mladiství osvojí konkrétní dovednosti, které se nau í t eba jen odpozorováním ze svého okolí. Nebojíme se tvrdit, že dít , které vyr stá v sociáln vylou ené lokalit , kde je b žná existence výše zmín ných jev , se tyto aktivity rychle nau í nejen prakticky, ale nau í se je také racionáln od vodnit (pot eba pen z, hledání sebe sama v rámci skupiny vrstevník , když m žou oni, tak já také, kde není trest, není zlo in…). Jednoduše e eno: bydlí-li dít v dom , kde nap íklad uživatelé drog kupují a aplikují drogy, je pro n tento jev obvyklý, samoz ejmý. A dostane-li se do situace, kdy mu n kdo drogu nabídne nebo si myslí, že jí sám pot ebuje, nedovede adekvátn zhodnotit rizika, která s užíváním drog souvisí. Setkává-li se dít b žn s uživateli drog, u kterých lze asto vid t v tší množství pen z z krádeží a prostituce, m že si myslet, že tento zp sob života je vlastn b žný. I když ví, že tito lidé berou drogy a jsou asto nep íjemní, ve zvláštním stavu nebo nemocní, ví také, práv na základ astého kontaktu s drogovými uživateli, že lze denn sehnat i n kolik tisíc korun. Takže i když d ti a mladiství nepropadnou drogové závislosti, znají zp sob, jak získat peníze. A v p ípad uživatel drog je to práv nej ast ji krádež v obchod , prostituce, vloupání nebo loupežné p epadení. V lokalit , kde se pohybují uživatelé drog (d m, park i n jaké zákoutí v blízkosti d tí) a zárove se zde vyskytují d ti a mladiství, lze p edpokládat, že v budoucnu budou tyto d ti a mladiství ast ji sklouzávat ke krádežím i prostituci, protože v d tství tyto jevy zažili jako b žnou sou ást svého okolí a získali v domosti, jak prakticky posupovat. Nutno dodat, že vzhledem nízké mobilit t chto obyvatel je pravd podobné, že bude-li m sto v budoucnu postupovat v rámci zákona a „ dobrých mrav “ ,

132


budou takto socializovaní jedinci trvalou p ít ží m sta po mnoho dalších let, respektive minimáln do další generace. P íklad drog byl vybrán zám rn , protože drogová závislost je hnacím motorem rozsáhlé trestné innosti, která se na území m sta Plzn odehrává každý den. Jednoduché propo ty a rozsáhlý sb r dat ukazuje, že problémoví uživatelé drog musejí v Plzni denn sehnat statisíce korun, které utratí za drogy (nej ast ji heroin a pervitin). V tšina t chto lidí své prost edky obstarají p i krádežích v obchodech, prostitucí a prodejem i výrobou drog. Dle Národního monitorovacího st ediska žije v Plzni cca 400 drogov závislých. Dle údaj , které poskytly organizace pracující s drogov závislými (Ulice o.s., CPPT o.p.s, Teen Challenge), je t chto lidí až cca 700. Budeme-li vycházet z po tu 400 problémových uživatel drog, kdy zvážíme pom r krádeží a prostituce s mírou závislosti jednotlivých uživatel , dojdeme k tomu, že denn se pouli ní prostitucí v Plzni vyd lá kolem 150 000 korun a nakrade za zhruba 1 000 000 korun. Obchod s drogami a problémové užívání drog (pervitin, heroin) je tedy dle našeho názoru nutné považovat za zásadní problém m sta, a to nejen vzhledem k výši škody. Spole ensky je tato kriminalita závažná také v tom, že uživatelé drog mají jako b žná sou ást n kterých sociáln vylou ených lokalit pom rn zna ný vliv na d ti a mladistvé a ohrožují nejen jejich spole enský a mravní vývoj, ale i jejich zdraví. V nejproblemati t jší sociáln vylou ené lokalit v Plzni v Resslov ulici 13 lze denn nalézt i n kolik desítek použitých a voln pohozených injek ních st íka ek, s nimiž si n které d ti hrají. Jedna šestiletá dívka v sou asnosti eká na výsledky test poté, co se poranila o injek ní jehlu, kterou v dom n kdo zanechal. Podle našeho odhadu cca 80 % injek ních st íka ek není od obyvatel-uživatel drog bydlících v této lokalit . Logicky totiž vyplývá, že má-li uživatel drog v lokalit i své bydlišt , nemusí si drogu aplikovat na chodb i ve voln p ístupných místnostech. M že použít byt, ve kterém bydlí, nebo toaletu, která je mimo byt. Jeho rodina pak obvykle dohlíží na to, aby se injek ní st íka ka nedostala do p ímého kontaktu s dalšími lidmi, kte í v byt žijí nebo používají toaletu. To znamená, že v tšina voln položených injek ních st íka ek pochází od lidí, kte í v tomto dom nebydlí. Do lokality se narkomani stahují bu proto, že lze p ímo v lokalit koupit drogu, a nebo proto, že zde lze drogu v klidu aplikovat. Sociáln vylou ené lokality slouží pro mnoho lidí jako úkryt, úto išt nebo jako odbytišt kradeného zboží. Z po átku kladou slušní obyvatelé takto zasažených lokalit odpor a problémové uživatele drog vyhán jí, po ase, vlivem množících se napadení a toho, že se situace nezlepšuje, rezignují. Pakliže v as proti situaci nezasáhne odpov dný orgán, zejména Policie R, situace v lokalit vysílá negativní signál sm rem k mladistvým a d tem. Je potom realitou, že d ti a mladiství vnímají p ekupníka drog jako n koho, kdo je pro n autoritou, protože vlastní v ci, prost edky a moc, po kterých d ti a mladiství touží. Má-li takový lov k bohatství, které deklaruje v podob vlastnictví drahého vozu, zlatých šperk , moderního vybavení bytu nebo odráží-li se jeho moc v uctivém a strachuplném p ístupu ostatních lidí z lokality, n které d ti a mladiství za ínají považovat p ekupníka za vzor, který se dokázal uplatnit p i dosahování finan ních prost edk a moci v lokalit . Z dlouhodobé perspektivy je toto zna n nep íjemný vývoj pro budoucnost Plzn jako bezpe ného místa. V souvislosti s drogovým obchodem je nutné v novat pozornost tomu, kam se dostane všechno kradené zboží z obchod , vykradených aut nebo nemovitostí. Je nutné se zam it na absorp ní schopnost zastaváren, bazar , sb ren druhotných surovin a jednotlivých obchod , bar a heren. Tyto živnosti jsou dnes nedílnou sou ástí drogového kruhu, kde na po átku stojí problémový uživatel drogy, který zcizí dnes již jakékoliv zboží. Tento uživatel, shán jící prost edky pro svojí drogovou pot ebu totiž dob e ví, že cokoliv, co ukradne, od n j n kdo také koupí. Bez toho by se totiž krást nevyplatilo, respektive by tento druh drogov motivované majetkové trestné innosti ztratil smysl. Uživatel drog nepot ebuje alkohol ani n kolik kus mobilních telefon nebo autorádií, pot ebuje peníze, jež mu n kdo dá za zboží,

133


které ukradne. Je faktem, že zákonná úprava platná pro sb rny druhotných surovin nebo zastavárny a bazary již existuje, vyžadování jejího pln ní by ale zasloužilo v tší pozornost. Stále se totiž vyplatí brát od uživatel drog i jiných zlod j zboží, které p inesou a dokud se to finan n vyplatí, bude tento obchod pokra ovat dál. Uživatelé drog prodávají zboží nejen v t chto živnostech, ale i v rámci sociáln vylou ených lokalit. Takovou lokalitu pak m žeme považovat z trh, kde je možné za ádov 10-30 % p vodní ceny koupit mobilní telefon, notebook, oble ení nebo zboží z drogerie, které je oblíbené protože je drahé a vzhledem k velikosti ho lze snadn ji ukrást. V Plzni existují obchody s potravinami, které jsou mezi uživateli drog známé tím, že obsluha v t chto obchodech od narkoman koupí jakékoliv zboží, které sami prodávají. Nejv tší zájem je o alkohol, drogistické zboží, ale i o takové v ci, jako jsou ko enky, tampony nebo b itvy na holení. Tyto obchody jsou samoz ejm v centru m sta a ty nejnavšt vovan jší jsou zárove v místech, kde za íná tzv. trasa (místo, kde postávají prostitutky). Pouli ní prostituce je dalším problémem, který zasáhl sociáln vylou enou mládež. Op t je to zp sob, jak si vyd lat zna né množství pen z. A koliv je prostituce považována za nejkrajn jší možnost, jak získávat finan ní prost edky, je to zárove zp sob, který je principieln dosažitelný pro každou dívku i mladou ženu. A op t platí, že pakliže se dít i mladá dívka setkává asto s prostitutkami a prostitucí, m že to vést k tomu, že v krizové situaci zváží, jestli nevyužije tento zp sob k zisku finan ních prost edk . Neznamená to ale, že ženy, živící se v Plzni pouli ní prostitucí, to d lají jen proto, aby uživily svojí rodinu, i když i takové p ípady jsou známé. ast jší je vývoj, kdy má dívka i žena problémy s drogovou závislostí, což je finan n tolik náro ná innost, že nakonec skon í jako prostitutka, která si m že denn vyd lat t eba i 10 000 K . Z hlediska m sta lze ale problém op t vid t v tom, jakým zp sobem a rozsahem m sto prostituci postihuje. Je všeobecn známé, že na území m sta Plzn je prostituce zakázána. Prostitutky mají ale dlouhodobé zkušenosti s tím, že i když dostanou blokovou pokutu, její vymahatelnost je tém nulová. Pravidlo, kde není trest, není zlo in, pak v tomto sm ru dopadá i na d ti a mládež, kte í m žou vnímat prostituci jako známé emeslo, které je atraktivní vzhledem k výd lku i vzhledem k tomu, že je jen t žko postižitelné. Našt stí pro Plze se nejvíce pouli ní prostituce odehrává v místech, kde je minimální zástavba bytových dom . Za zmínku stojí také to, že v nejv tších plze ských inzertních novinách je vždy n kolik stránek v nováno tzv. privát m. V t chto bytech je provozována prostituce, která sice není drogov motivována (dívky na privátech nejsou obvykle uživatelkami drog), ale je podpo ena ve ejnou reklamou. I když je z právního hlediska tento druh innosti asi jen t žko prokazatelný (na internetových seznamkách také nabízí sex mnoho žen i muž ), pozornost z hlediska prevence sociáln patologických jev by si jist tento typ aktivit také zasloužil.Ve vztahu k prevenci kriminality a sociáln vylou ených d tí a mládeže je proto pot eba obecn uvažovat v souvislostech prosazující p ístup, jež reaguje na problematiku jako na celek tvo ený jednotlivými ástmi. Makro-problémem m že být celková bytová politika m sta, která má dlouhé ko eny v minulosti, kdy došlo k závažným pochybením ohledn sest hování tzv. problémových spoluob an do jednotlivých dom nebo skupin dom . V t chto lokalitách je po n kolika letech možné p ímo pozorovat d sledky takového rozhodnutí. Spíše než o zlý úmysl šlo asi o pochybení pramenící z nev domosti a ne-orientaci v problematice. To ovšem neznamená, že se situace nedá ešit. Další sestehovávání lidí do t chto lokalit je však závažnou chybou, která se d je i dnes v rozporu s tím, co je dávno známé. Koncentrace jakkoliv problémových lidí sice vytvá í poklidné tvrti, ve kterých se tito lidé jako jejich obyvatelé nevyskytují, po ase se však na míst vybraném pro sest hování kumulují sociáln patologické jevy a kriminální jednání, jež zákonit p esahuje práv do t ch tvrtí, které m ly být uchrán ny. P esn ji e eno, kriminální jednání, které se vyskytuje v sociáln vylou ených lokalitách, se asto zam uje na ty ob any, kte í bydlí daleko od lokalit. Další skupinou, která je ovlivn na

134


bytovou politikou m sta jsou poté obchodníci, kte í podnikají v okolí t chto lokalit. Na p íkladu Americké ulice lze uvést, že práv obchodníci v t chto místech asto zápasí s majetkovou kriminalitou, kterou na nich páchají nejen obyvatelé blízké sociáln vylou ené lokality. To se nejvíce týká obchodního domu Tesco u Hlavního vlakového nádraží, závažn ji tento fakt postihuje menší obchody, které se h e vyrovnávají se ztrátou pramenící z astých krádeží. Problémem je také absence h iš a jiných prostranství, ur ených pro d ti a mládež. V minulosti bylo dobrým zvykem, pamatovat p i výstavb sídliš na d ti a mládež a budovat pro n mnoho míst, kde mohou smyslupln trávit volný as, nejlépe n jakou sportovní aktivitou. Tato urbanistická tendence však chybí v centru m sta, stejn tak jako v p ípad nejpo etn jší sociáln vylou ené lokality v ulici Plachého nebo vzdálen jší lokalit Jate ní/Duchcovská. Kdyby se tato situace zm nila a v blízkosti sociáln vylou ených lokalit vznikala místa, kde naleznou sportovní uplatn ní d ti a mladiství, je podle našeho názoru pravd podobné, že by se míra kriminality za ala snižovat. V této souvislosti nejde ani tak o rychlý a viditelný pokles kriminálních aktivit, jako o strategické rozhodnutí m sta pro jeho spokojen jší budoucnost. Bylo-li by takové územní a investi ní rozhodnutí podpo eno sou inností m stské i státní policie pravidelným dohledem nad t mito místy, mohl by se asový horizont odezvy v mí e kriminality významn snížit. Dalším preventivním opat ením by mohla být podpora neziskových organizací a projekt , které se zam ují na práci s ohroženými d tmi a mládeží. M lo by však jít o projekty, které respektují moderní požadavky d tí a mladistvích a systematicky podporují jejich seberealizaci, samoz ejm v rámci legislativních pravidel spole nosti. Kroužky a aktivity zam ené nap íklad na revitalizaci tradi ních emesel nebo kroužky leteckých modelá nejsou pro dnešní mladé lidi ze sociáln vylou eného prost edí atraktivní, budí spíše rozpaky a úsm v. Oproti tomu je velký zájem o po íta e, hudbu, moderní tance, bojové sporty, fotbal a další aktuální a moderní zp soby, jak se realizovat nap íklad v rámci vrstevnických skupin. Toto platí nejen pro d ti a mladé lidi žijící v sociáln vylou ených lokalitách, ale i pro v tšinu ostatních. Kresby grafity, tane ní a hudební sm r hip hop nebo hudební zkušebny pat í mezi „zboží“, po kterém je mezi mladými lidmi velká poptávka a m sto by mohlo podporovat ty subjekty, které tuto poptávku uspokojují. Zásadní by však m la být nízkoprahovost t chto kroužk a volno asových aktivit. Neznamená to, že by tyto aktivity musely být nutn provozovány p ímo v sociáln vylou ených lokalitách nebo jejich bezprost ední blízkosti, ale pravidla a finan ní náro nost by m la odpovídat tomu, co d ti a mladí lidé cht jí a mohou si dovolit. Zásadní roli by ale hrála komunikace s rodi i, kte í mají vždy právo rozhodovat o tom, co jejich dít d lá. V tomto sm ru by p ijatelným zp sobem mohla fungovat škola, což je za ízení, které má mít principieln k mladým lidem nejblíže a m lo by pružn reagovat na aktuální problémy, které se ve škole vyskytnou. Stejn tak by m la škola reagovat na to, v em jsou její žáci dob í a dávat k dispozici prostory a jiné prost edky k tomu, aby se mohly žáci bavit tím, co je opravdu baví. Kdyby školy nabízely svým žák m možnosti odpoledního vyžití a respektovaly by zájem a orientaci žák , mohla by se stát škola místem, kde není jen nutné „ sed t rovn a dávat pozor“ . Prakticky by to mohlo fungovat tak, že vedení školy by poskytlo h išt i t locvi nu k tomu, co žáky baví (samoz ejm v rámci pravidel a zákon ), m sto by se mohlo finan n podílet na vybavení a personálním zajišt ní dohledu. Rodina a škola jsou považovány za zásadní initele v procesu socializace. V souvislosti s prevencí sociáln patologického chování a kriminality lze do tohoto procesu po ítat i vrstevníky, kte í se nejvíce setkávají práv ve škole. Sociální interakce ve škole pak zásadním zp sobem ovliv ují to, co si žák myslí, jakým zp sobem se chová a jak jedná. A vzhledem k tomu, že do základní školy musejí chodit všichni mladí lidé ve v ku zhruba 615 let, mohla by být škola zásadním preventivním nástrojem p i odhalování, potla ování

135


a prevenci sociáln patologického chování d tí a mladistvých. Podle mého názoru tento fakt mnoho z plze ských škol ignoruje. Na základ menšího šet ení, které se uskute nilo v pr b hu školního roku 2007-2008 si dovolíme tvrdit, že mnoho škol nevyvíjí tém žádnou aktivitu v tom smyslu, že by s žáky pracovaly na zmírn ní výskytu sociáln patologických jev nebo na informování žák o tom, jak minimalizovat rizika spojená se sociáln patologickým chování. Na základních školách v Plzni se pom rn b žn prodává marihuana, což je ale problém mnoha škol všech v tších i menších m st a obcí. Nevím, zda o tom u itelé nev dí, ale existuje i p ípad, kdy lenové u itelského sboru tento jev tolerují a d lají, že ho nevidí. V tomto p ípad se ale jedná o st ední školu. Spíše než ignorace je na vin neinformovanost. Mnoho u itel nepozná, jak se projevuje žák potom, co užil o p estávce marihuanu, což je dnes na mnoha školách b žné. Alkohol je z dechu cítit a jeho projevy jsou dostate n známé všem, takže opilý žák velice riskuje, že bude odhalen a potrestán. Žák pod vlivem marihuany (nebo v krajním p ípad nap íklad pervitinu) má ale jistotu, že kantor nezná ú inky, takže nezná ani projevy. Tím nechceme íci, že by si pedagogové m li vyzkoušet ú inky marihuany, ale m li by mít zájem v d t, jak p ítomnost žáka pod vlivem této látky rozpoznat a jak na situaci reagovat. M sto by v tomto p ípad mohlo formou n jaké výzvy nebo pobídky finan n i organiza n p isp t ke vzd lávání u itel a tvorb a realizaci program primární prevence na školách. A to se netýká jen problematiky drog. Marihuanu byla pouze p íkladem (který je ovšem i zárove nejožehav jším a nej etn jším co do výskytu na školách), na kterém bychom cht li demonstrovat, aby preventivní programy a jejich nabídka a poptávka pružn reagovaly na moderní trendy, kterých se d ti a mladí lidé ú astní. Drogy, násilí (a už ve škole nebo doma i mezi vrstevníky) nebo krádeže a jiné sociáln patologické chování je problém, který zasahuje celou spole nost a v d sledku se týká m sta jako celku. Práv proto by škola m la vyvíjet mnoho aktivit vedoucí k tomu, aby s žáky systematicky a dlouhodob pracovala na minimalizaci t chto jev a rizik s nimi spojených. Nejv tší pozornost by této problematice m ly v novat práv ty školy, které jsou spádové pro sociáln znevýhodn né d ti nebo jsou tak velké, že existenci všech t chto jev lze minimáln p edpokládat. Kdyby m sto Plze a další odpov dné orgány v tomto sm ru vyvíjely v tší aktivitu, v horizontu n kolika let se dle našeho názoru zákonit projeví ú inky preventivních seminá na školách v celkovém rozsahu kriminality mladých obyvatel m sta. Op t je ale t eba p emýšlet, jakým zp sobem seminá e organizovat. Aby byl ú inný, musí být komunikace mezi lektorem a žáky obousm rná. Je pot eba vést diskusi a nutit žáky k tomu, aby sami p emýšleli o p í inách i d sledcích. Nelze se spolehnout na schránky d v ry i nást nky plné leták , protože dnešní mladí lidé mají jiné komunika ní prost edky a jiný p ístup k dostupnosti informací. To, aby preventivní program na škole m l smysl, do zna né míry závisí na tom, jakou d v ru d tí lektor i vedoucí programu má (seminá e by nem ly být vedeny u iteli dané školy). Jen t žko se žák sv í n komu se svým problémem, když ví, že ten samý lov k ho bude dál u it, zkoušet a hlídat. Problémem v tšiny plze ských škol je ale to, že tzv. preventisté na školách jsou lidé, kte í tuto funkci získali na základ n eho jiného, než je orientace v problematice nebo schopnosti a nadšení. Tito lidé by tedy m li být podporováni finan n i materiáln v tom smyslu, že zorganizovat a zaplatit preventivní program na škole nebude tolik komplikované jako doposud. Cestou k usnadn ní by mohl být katalog nabízených preventivních program a návod, jak takový program zorganizovat a finan n a ú etn zajistit. Tento katalog na základ zakázky ze strany m sta v sou asnosti vzniká. Alkohol je astou sou ástí toho, jak a ím se mladí lidé baví. Bohužel je ale v Plzni známým faktem, že alkohol lze koupit i p es to, že zákonná úprava zakazuje prodejc m alkoholických nápoj lidem do 18 let alkohol prodávat. I p es to lze zejména ve st edu, ale nejvíce v pátek a v sobotu, potkat ve m st mnoho nezletilých lidí, kte í jsou asto pod silným vlivem

136


alkoholu. Tito mladiství se pak nej ast ji dopoušt jí výtržnictví, tzn. ni í ve ejný majetek a vyvolávají násilné konflikty. Násilné konflikty, tzv. pouli ní rva ky, jsou mládeží považovány za b žnou sou ást procesu trávení asu v centru m sta. Tím nechceme íci, že by tyto aktivity všichni vítali a byly za každou rva ku rádi, ale situace je taková, že agresivita spojená s alkoholem je sou ástí no ního života Plzn a mladistvých. Nejde ani tak o akce solitér , kte í by z osobních d vod n koho napadli. Jde spíše o více etné skupinky p átel, které se sice neozna ují jako skupiny organizované na principu spole né lásce k agresi nebo bojovým sport m, ale atmosféra se za n kolik málo posledních let vyhrotila natolik, že mezi jednotlivými skupinkami p átel se vytvo ily zna n antagonistické vztahy. Tento jev probíhá p ibližn tak, že je-li n kdo napaden, je povinností jeho p átel ho bránit. A pakliže se potkají dv skupiny, jejichž lenové tento princip mezi sebou sdílí, rozjíždí se nekone né vy izování dluh z minula. Tento problém by mohly zmírnit ast jší hlídky policie a v ulicích v dob a na místech, která jsou nejkrizov jší. Mezi mladistvými aktéry toto jednání také p evládá zkušenost, že policie, když dorazí na místo v as, snaží se situaci uklidnit a nehledá rozdíl mezi viníky a ob tmi. Rizikovými místy jsou práv ulice v centru m sta, p esn ji e eno vchody do klub , hospod a diskoték a p ilehlá prostranství. Podobn problémová místa jsou ásti sídliš , kde se skupinky mladých asto scházejí. Nutno dodat, že alkohol je zásadním initelem p i vzniku t chto konflikt . Mezi d tmi a mladistvými je všeobecn známo, kde lze alkohol zakoupit, které obchody zákonný zákaz nerespektují a b žn ho porušují. Podle našich informací takto jednají nej ast ji vietnamští obchodníci, ale také obsluhy benzínových stanic. V Plzni je také mnoho klub a diskoték, kde je naprosto b žné, že alkohol se prodává všem, kdo mají zájem. V jedné z nejv tších a mládeží nejoblíben jších diskoték v centru Plzn sice zavedli systém, že u vchodu se musí obvykle každý prokázat ob anským pr kazem a je-li mu mén než 18 let, dostane na ruku fosforeskující pásek. Obsluha baru by poté nem la takto ozna enému mladistvému alkohol nalít. Opak je ale pravdou a alkohol se zde asto nalévá i t m, kdo jsou ozna ení páskem jako mladiství. Nápad a systém by to byl dobrý, muselo by se ale p ísn ji vyžadovat jeho pln ní a d razn pokutovat i jinak trestat ty, jež jsou za provoz baru odpov dní. Tento p íklad uvádíme proto, že toto opat ení je možným východiskem. Je ale ovšem nutno podotknout, že alkohol se mladistvým nalévá ve v tšin klub a hospod, které se i díky tomu vyprofilují jako kluby a diskotéky pro mladé. Na p ípadu mediáln ozna eného Ninji z Lochotína bychom cht li uvést, jakým zp sobem vznikla skupinka kolem tohoto „v dce“ a jak vzniku takovýchto skupin p edcházet. V sou asnosti jsou mezi mladými chlapci velmi oblíbené bojové sporty. Díky lektorování proba ního programu jsem m l možnost pracovat s jedním z aktér této kauzy a ten mi svojí ú ast v této skupin p átel vysv tloval tak, že když má lov k v oblib takzvané bojové sporty, musí mít dostatek pen z k tomu, aby se t mto sport m mohl v novat. Pakliže je nemá a v jeho blízkém okolí se vyprofiluje skupinka lidí s podobným zájmem, je nasnad , že se k takové skupince d íve i pozd ji p idá. A je-li v ní n kdo, kdo ur uje pravidla, v extrémním p ípad m že tento „ v dce“ rozhodovat o tom, ím se budou lenové skupiny zabývat a jak se budou bavit. Op t zde za nou hrát významnou roli osobní antipatie v dce i lídr skupiny, což ve výše zmín né kauze vedlo až k tomu, že onen „ v dce“ rozhodoval o tom, kdo bude kdy napaden a pro . M j informátor mi sám nazna il zásadní moment, který považuje za nejd ležit jší p i potla ení kriminality spojené se sídlištní zástavbou. Tuto nejd ležit jší roli hraje absence hlídek policie v místech, kde se mladí lidé asto scházejí. Východiskem m že být v tší po et aktivních hlídek policie v místech, která lze ozna it jako riziková. Na sídlištích jsou to zejména okrajové ásti zástavby, kde je menší kontrola rodi nebo ostatních obyvatel sídlišt . Práv tam by se m la soust edit pozornost policie. Dle mého názoru ale nesta í jen hlídkovat nebo kontrolovat ob anské pr kazy, ale

137


navazovat dlouhodob jší a na vzájemné úct a založené vztahy mezi policií a mladistvými. Stanou-li se policisté dlouhodobou sou ástí rizikových míst, rizikovost by se mohla zmenšovat. Podle mých dalších poznatk jsou plze ská sídlišt pom rn dob e vybavena množstvím prostor pro sportovní aktivity, což je jist velice pozitivní, bohužel se tato situace netýká centra m sta. Op t by ale neškodilo více tato h išt kontrolovat ze strany policie. Autor textu: Bc. Jakub Václav

138


P íloha . 3 17.3Podrobný p ehled p id lených finan ních prost edk z Ministerstva vnitra R na prevenci kriminality

1996 Název projektu

Dotace v K

Dodavatel projektu

Linka d v ry p i ZŠ

20 000,00

MO Plze 1

Úprava h išt - Koterovská ul.

100 000,00

MO Plze 2

Vybavení romského fotbalového a softbalového klubu Arteterapie pro d ti s poruchami chování Oprava schod a za ízení ve ejného osv tlení schodišt

15 000,00

Komunitní centrum Vinice

80 000,00

DDÚ

40 000,00

MO Plze 4

Osv tlení parkoviš

115 000,00

MO Plze 1

Osv tlení parkoviš

150 000,00

MO Plze 4

151 700,00

M Policie R

84 000,00

M Policie R

Dopravní a policejní vysílání M Policie R Výchova d tí a mládeže v oblasti prevence kriminality a silni .

M Policie R

Ve ejnost proti kriminalit

50 000,00

Jak se mohu podílet na zvýšení své bezpe nosti - leták

33 000,00

MO Plze 3

VPT pro manažera

120 000,00

MM Plze

Sociologický pr zkum vnímání pocitu bezpe nosti ob an

200 000,00

MMP

139



Dotace v K

Dodavatel projektu

ešení vstupu do ZOO a Botanické zahrady ze sídlišt Plze -Vinice

350 000,00

ZOO a Botanická zahrada Plze

Komunitní škola

568 000,00

1.ZŠ

Centrum výchovných pobyt OAZAalternativní výchovné aktivity

100 000,00

NÁRU

Centrum SOS Archa Domov sv. Františka - pomoc bezdomovc m Dovybavení víceú elového h išt Plze 1 Dovybavení d tských h iš na sídlištích Košutka, Bolevec St edisko k es anské pomoci evangelické církve metodistické Výstavba areálu pro skateboard Letní d tský tábor pro d ti s poruchami chování Mate ské centrum-služby rodinám s d tmi v rámci komunity Vinice Domov - vytvo ení pozitivního prost edí pro mládež Kamerový dohledový a monitorovací systém AS D

168 000,00

Nadace ARCHA

90 000,00

M stská charita Plze

40 000,00

ÚMO Plze 1

200 000,00

ÚMO Plze 1

205 000,00

St edisko k es anské pomoci ECM

800 000,00

ÚMO Plze 1

75 000,00

M sto Plze

165 000,00

Spole enství "Za ít spolu"

350 000,00

Salesiánské st edisko mládeže DDM

3 000 000,00

M P R

Být vid n - být v bezpe í

100 000,00

M P R - PVIS

Uli ní informa ní systém policie informace pro ob any

150 000,00

M P R a Rádio FM Plus

Program pátrání, rad a informací

90 000,00

M P R a Rádio FM Plus

200 000,00

ÚSO

100 000,00

M P R - pracovišt PVIS

Prevence pro všechny - pravidelné m s. vydávání periodika pro ob any Poradenská a informa ní innost M P R Vzd lávací program pro manažery KSP

40 000,00

140



Dotace v K

Dodavatel projektu

Využití volného asu romských d tí

163 000,00

3. Zvláštní škola Plze

Celoro ní projekt víkendových pobyt

68 000,00

Odd lení soc. prevence MM

Salesiánské hnutí mládeže-klub Plze

270 000,00

Salesiánské hnutí mládeže

H išt na skateboard ve Skvr anech

150 000,00

M sto Plze , M Plze 3

Centrum sociálních asistent

130 000,00

Nadace Druhý b eh

Vinice II-romská problematika

240 000,00

7. ZŠ Vinice

Využití volného asu d tí

67 000,00

21. ZŠ Plze

Vinice I-romská problematika

27 000,00


Dovybavení h išt pro streetballKošutka

147 000,00


Centrála nouzových služeb

160 000,00

Tuebor General Security

H išt pro streetball

100 000,00


Dovybavení d tského h išt - Božkov

25 000,00


Dovybavení h išt pro skateboard

176 000,00


REHAcentrum Hostou

350 000,00

Nadace ARCHA

Organizování besed s mládeží

14 000,00


Nad je

150 000,00

Salesiánské st edisko mládeže

Centrum výchovných pobyt OÁZA

90 000,00

OS Náru

Letní amfiteátr

150 000,00

ZOO a botanická zahrada

Stezka pro p ší, ve ejné osv tlení

80 000,00


Ve ejné osv tlení parku

160 000,00


141


Osv tlení spojovacího schodišt Skvr any

50 000,00


Integrovaný informa ní systém

200 000,00

Radio FM PLUS

Informa ní, publika ní, prezenta ní a poradenská innost

100 000,00

M Policie R

Expedice prevence 98

150 000,00

Vybavení O P R výpo etní technikou pro preventivní innosti

72 000,00

O

P R

142



Dotace v K

Dodavatel projektu

Víkendy s predelikventními d tmi

100 000,00

MM Plze - odd. soc. prevence

Centrum SOS Archa

45 000,00

Nadace ARCHA

53 000,00

D tské odd. PK FN Plze

250 000,00

Ú ad m stského obvodu Plze 2

St edisko k es anské pomoci EMC

130 000,00

St edisko k es anské pomoci ECM

Linka d v ry a psychologické pomoci Plze

14 000,00

Regionální spole nost "Epoché"


54 000,00


Z ízení l žkové ásti SVP Plze

280 000,00

St edisko výchovné pé e

H išt a kluzišt

50 000,00

MO Plze 7 - Rad ice

Klub volného asu KF

46 000,00

H išt na streetball

73 000,00

MO Plze 3

PAST - Klub starší mládeže

165 000,00

Seleziánské st edisko mládeže DDM

Domov sv. Františka

209 000,00

M stská charita Plze

Jednoduchá h išt

45 000,00

M sto Plze , M Plze 2 Slovany

SLEEP - STOP 99

128 000,00

Centrum sociálních asistent

25 000,00

St edisko volného asu

95 000,00

P R- m stské editelství Plze

270 000,00

Policie R - m stské editelství

Letní psychoter. pobyt pro d tské pacienty psychiatrie FN Plze Sportovn rekrea ní areál v Malostranské ulici

Oživení sídlišt pro d ti a mládež - st na na košíkovou Informa ní, publika ní a prev. innost PVIS SAFE

ímskokatolická farnost

143



Dotace v K

Dodavatel projektu

D m na p l cesty

268 000,00

M stská charita

RE-ENTR - chrán né bydlení

180 000,00

Teen Challenge Plze St edisko k es anské pomoci ECM Plze Fond ohrožených d tí Plze

St edisko k es anské pomoci ECM Plze Pobytové a resocializa ní centrum FOD Volno asové aktivity pro d ti víkendové pobyty a letní tábor

100 000,00 102 000,00

MMP

Klubí ko

50 000,00


Bílý kruh bezpe í

30 000,00

BKB Plze

St edisko volného asu

70 000,00

Salesiánské hnutí mládeže

Rozvoj školních a mimoškolních výtvarných aktivit

70 000,00

ZvŠ Plze

Linka 156 - linka pro všechny

30 000,00

MP Plze

Publikum

70 000,00

Rádio FM plus Plze

150 000,00


Dotace v K

Dodavatel projektu

50 000,00

TEEN CHALLENGE Plze

30 000,00


Program prevence sociáln patologických jev

20 000,00

Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s.

Víkendové pobyty pro d ti z dysfunk ních a p stounských rodin

40 000,00

MMP

Mimoškolní hudební, výtvarné a sportovní aktivity

9 000,00

3. ZvŠ Plze

Právo na každý den - vzd lávací kurz

3 000,00

Facia

RE - ENTR - chrán né bydlení have Romane

144


rok

Název projektu Marketingová

2002 komunikace 2003

Dotace v K

Dodavatel projektu

1 500,00

agentura MOSPRA

Prevence kriminality a média

2 000,00

agentura MOSPRA

Prevence kriminality

4 000,00

Institut pro místní správu Praha


Dotace v K

Dodavatel projektu Ulice - Agentura terénní sociální práce Spole enství "Za ít spolu"

Otev ení prostoru kancelá e pro klienty, ve ejnost, instituce

55 000,00

P íležitost

57 000,00

Ob anské poradenství - sou ást prevence kriminality

21 000,00

Ob anská poradna Plze

ajovna Jericho

80 000,00

Teen Challenge Plze


85 000,00


Obecn prosp šné práce

19 000,00

Teen Challenge Plze

Nízkoprahový klub P centra pro d ti a mládež

91 000,00

Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s.

Obecn prosp šné práce

10 000,00

MO Plze 2

Policie p ítelem

30 000,00

M stská policie Plze

Rok

Název projektu

Bezpe né stojany na kola ve m st Mobilní kamera s dálkovým p enosem Stop krádežím v hypermarketech 2006 Cyklus besed pro žáky ZŠ a SŠ k prevenci kriminality za použití multimediálního za ízení 2005

Dotace v K

Dodavatel projektu

604 000,00

Statutární m sto Plze

450 000,00

m sto Plze

180 000,00

M sto Plze

70 000,00

M sto Plze

145

Koncepce prevence kriminality msta Plzn na léta

Recommend Documents