Školní úspěšnost romských dětí

Školní úspěšnost romských dětí Projekt Step by Step Romská iniciativa Autorky zprávy: Susan Rona Linda E. Lee Národní sekce zprávy napsány týmy Step by Step zúčastněných zemí: Bulharsko, Česká republika, Maďarsko a Slovensko Vydal Open Society Institute, New York

Předmluva Problematika vytváření úspěšných modelů pro vzdělávání romských žáků má v zemích Střední a Východní Evropy zásadní význam. Většina Evropanů uznává, že Romové nemohou být nadále považováni za méněcennou skupinu obyvatelstva. Je třeba jim poskytnout příležitost žít důstojný život. Bez rovného přístupu ke vzdělání to však není možné. Tento projekt je založen na přesvědčení, že je třeba změnit vzdělávací systém tak, aby mohl plnit potřeby romských žáků, a nikoli jim pouze připisovat vinu za nedostatečnou úspěšnost. Byli jsme přesvědčeni, že většina těchto dětí ve speciálních školách pro mentálně postižené žáky je schopna dosáhnout úrovně znalostí a dovedností požadované standardy základního vzdělávání. Rozhodli jsme se tedy pro uskutečnění projektu, který by jim poskytl klíč k dosažení úspěchu. Již na konci druhého roku tříletého projektu jsme získali důkazy, že žáci požadované schopnosti mají. Nyní víme, že řešení existují - pod podmínkou odhodlání ke změně zakořeněných postojů a přístupu k výuce. Přesvědčení a myšlenka samy o sobě však k uskutečnění nestačí. Tento projekt by nebylo možné uskutečnit bez podpory jedinců a pracovních týmů, kteří měli odvahu se na něm podílet. Na dosažení vytyčených cílů pak pracovali pilně a neúnavně a tento projekt je dalším z řady příkladů toho, co umožňuje skutečná týmová spolupráce. V první řadě bych chtěla vyjádřit hluboké ocenění všem učitelům, rodinným koordinátorům a ředitelům škol ve čtyřech zúčastněných zemích, kteří souhlasili se spoluprací v zájmu svých žáků. Jsou to skuteční hrdinové tohoto projektu. Děkuji vám všem za vaši tvrdou práci a víru v uskutečnitelnost projektu. Mé díky patří bulharskému, českému, maďarskému a slovenskému týmu programu Step by Step: výkonným ředitelům, Evě Končokové, Emilu Buzovi, Judit Lafferthon, Evě Deak a Václavu Šnebergerovi, kteří svým úsilím zajistili spolupráci s Ministerstvy školství, a tak umožnili realizaci tohoto komplexního projektu a učinili vše, co bylo v jejich silách k jeho

uskutečnění; metodologům, mezi něž patří Stefka Dinchiyska, Mariana Kosseva, Peter Repiský, Iveta Němečková a Katalin Szabó, kteří školili a odborně vedli pedagogické pracovníky a podporovali je v dalším rozvoji; koordinátorkám programu Dobrince Atanasové a Anitě Meszaros, bez jejichž organizačních schopností bychom se neobešli; národním výzkumným pracovníkům, Vassilu Stamovi, Radce Varbanové, Ladislavu Horňákovi, Katalin Oppelt a Tereze Osecké, kteří zajistili splnění kritérií ministerstev zúčastněných zemí. Chtěla bych také vyslovit uznání české výzkumné pracovnici a kolegyni Mirce Novotné, která nás opustila v červenci tohoto roku, kdy ještě den před svým úmrtím pracovala na tomto projektu. Národním týmům se dostávalo podpory od mezinárodního týmu, který projektu věnoval nezměrné úsilí: Dawn Tankersley, metodoložce, která v regionu poprvé představila principy protipředsudkového vzdělávání a podporovala místní metodology a pedagogické pracovníky v zavádění tohoto přístupu; Lindě Lee ze společnosti Proactive Information Services Inc., která prokázala velkou citlivost i odbornost při vedení výzkumného týmu pracovníků ze všech čtyř zemí. Ocenění patří i zaměstnancům Proactive Information Services za jejich podporu mezinárodnímu výzkumu. Jsem přesvědčena, že celý tým by se mnou souhlasil v tom, že tento projekt by nebylo možné uskutečnit, kdyby zde nebylo vize, vedení, neúnavné práce a jedinečných vhledů ze strany Susan Rona, ředitelky celého projektu. Nakonec bych jménem celého týmu chtěla vyslovit uznání romským rodičům, kteří vzali tento projekt skutečně za svůj a všechny nás inspirovali svojí důvěrou a nadějí v příznivější budoucnost svých dětí. Děkujeme vám za přijetí ve vašich domovech a komunitách a za ruku podanou na znamení skutečného partnerství. Elizabeth Lorant Ředitelka Network Programs Open Society Institute, New York. Listopad 2001

OBSAH 1. Resumé 2. Východiska Kontext Odůvodnění projektu 3. Projekt Cíle Pojetí Struktura managementu Kontrola kvality 2

Model 4. Výsledky výzkumu: Prezentace a diskuse Metodologie Přístup Pojetí Vytváření nástrojů Sběr dat Analýza a vytváření profilů Obtíže a omezení při výzkumu Klíčové výsledky 5. Závěry a doporučení Závěry Doporučení Krátkodobé strategie Dlouhodobé strategie 6. Slovníček pojmů 7. Sekce jednotlivých zemí Bulharsko Step by Step Program Foundation Bulharský národní výzkum: resumé Česká republika Step by Step Česká republika Český národní výzkum: resumé Maďarsko Ec Pec Foundation Maďarský národní výzkum: resumé Slovensko Nadácia Škola dokorán Slovenský národní výzkum: resumé 8. Příloha Grafy

STEP BY STEP ROMSKÁ INICIATIVA RESUMÉ Romské děti ve školách ve Střední a Východní Evropě zřídka zažívají úspěch. Zatímco se řada výzkumů v minulosti zaměřovala na socioekonomické podmínky, které vedou k jejich neúspěchu ve škole, jen málo projektů se zaměřilo na vytvoření úspěšného vzdělávacího modelu. Projekt Step by Step Romská iniciativa vyvinul a otestoval model, který se zaměřuje na vytváření podmínek, které by posílily úspěch romských žáků ve školách.

3

Tento pilotní projekt, který podpořil Open Society Institute v New Yorku, probíhá ve speciálních školách v Bulharsku, České republice a na Slovensku a ve speciálních školách a vyrovnávacích třídách v Maďarsku. Projekt je organizován pod záštitou nevládních neziskových organizací Step by Step jednotlivých zemí, které jsou členy ISSA (International Step by Step Association). Mezinárodní koordinační tým spolupracuje s národními týmy, poskytuje jim podporu a monitoruje realizace projektu. Projekt se zakládá na přesvědčení, že romské děti jsou nesprávně označovány jako “mentálně postižené” a nevhodně umisťovány do speciálních škol. Naše hypotéza předpokládá, že jsou-li poskytnuty náležité podmínky pro učení, jsou romští žáci schopni dosáhnout úrovně požadované standardy základního vzdělávání. Pro účel nezávislého ověření této hypotézy a vedení týmu národních výzkumných pracovníků byla vybrána společnost Proactive Information Services Inc. zabývající se vzdělávací evaluací, mezi jejíž klienty patří ministerstva školství jednotlivých kanadských provincií. Výzkumní pracovníci shromažďovali a analyzovali doplňující údaje požadovaná ministerstvem školství v každé za čtyř zemí.

Cíle projektu 1.

2. 3.

určit romské žáky, kteří jsou nevhodně umístění ve speciálních školách, s cílem a) zlepšit jejich znalosti a dovednosti b) po třech letech je integrovat zpět do systému základního vzdělávání, vytvořit reálný model školního úspěchu romských žáků pro daný region, navrhnout změny ve vzdělávací politice jednotlivých zemí, které by podpořily realizaci tohoto modelu.

Hlavní zjištění výzkumu Celkem 64% romských žáků ve druhých ročnících je nevhodně umístěno ve speciálních školách. Náležitý pedagogický postup by těmto žákům umožnil dosáhnout úrovně požadované standardy základního vzdělávání. Výsledky výzkumu také odhalily, že • docházka žáků druhých ročníků pilotních tříd ve speciálních školách je vyšší než docházka jejich vrstevníků v kontrolních třídách (85% docházka oproti 73% docházce) • 99% romských rodičů zúčastněných ve studii přikládá vzdělání vysokou důležitost a • pilotní třídy, kde se podařilo realizovat projekt nejefektivněji, zaznamenaly nejlepší dosažené výsledky žáků. Faktory podporující úspěch Model projektu, který se osvědčil jako efektivní, má pět základních složek: 4

• • • • •

nahrazení osnov pro speciální školy standardy základního vzdělávání, metodologie vzdělávacího programu Začít spolu pro věkovou skupinu 3-12 let jako prostředek předávání obsahu učiva, protipředsudkové semináře pro všechny pedagogické pracovníky v projektu i management náležitá metodologie pro osvojování druhého jazyka a romský rodinný koordinátor/pedagogický asistent v každé škole zapojené v projektu.

Situace vyžaduje odezvu v podobě vládní akce, a to na několika úrovních: Bezprostřední akce na podporu přeřazení žáků ze zvláštních do základních škol Vládám se předkládají k úvaze dvě možnosti řešení přeřazení romských žáků ze zvláštních do základních škol: • •

integrace romských žáků do základních škol s náležitou pedagogickou podporou, přeprofilování speciálních škol na školy základní a udělit jim status základních škol - v komunitách, kde k tomu vybízejí místní podmínky.

Dlouhodobá řešení Doporučujeme, aby odpovědné úřady schválily komplexní přístup, jehož cílem by bylo zajistit možnost uspět také romským žákům prostřednictvím: prevence, intervence a rehabilitace. Prevence: odkazuje k investicím v době před vstupem dětí do škol, s cílem zajistit jejich úspěšnost od samého počátku. Vládám doporučujeme následující kroky: • poskytování kvalitního bezplatného všeobecného předškolního vzdělání všem ekonomicky znevýhodněným žákům, • reforma celého systému speciálního vzdělávání, a • reforma systému vzdělávání budoucích a stávajících pedagogických pracovníků. Intervence: odkazuje na kroky podniknuté v době, kdy děti navštěvují školu, s cílem zajistit pokračování jejich úspěšnosti v budoucnu. Doporučujeme intervence na dvou úrovních: Vzdělávací intervence s cílem zajistit efektivní integraci romských žáků do základních škol, která zahrnuje: • formální upravení pozice romských rodinných 5

koordinátorů/pedagogických asistentů, • celodenní vzdělávací programy pro všechny romské žáky, • dodatečná podpora v procesu osvojování znalostí a dovedností pro všechny romské žáky (například tutoring a mentoring) . Ekonomická podpora, která by romským rodinám zajistila finanční prostředky umožňující dětem docházku do základních škol, zejména: • přidělování finančních podpor na stravné, školní pomůcky, dopravu, ubytování, na základě ekonomické potřebnosti, spíše než na typu instituce, kde se dítě vzdělává. To vyžaduje systémové změny, aby speciální školství nebylo pro nemajetné rodiče tolik atraktivní. Rehabilitace: odkazuje na strategie, které podporují “oběti systému”, aby se znovu mohly stát platnými členy společnosti. Navrhujeme (jako příklad): •

alternativní komunitní programy “zpátky do lavic” určené na podporu dalšího vzdělávání nebo odborného výcviku romské mládeže, • komunitní programy zaměřené na podporu gramotnosti. Tato iniciativa prokázala, že romské děti mají schopnost dosáhnout požadované úrovně, pakliže jsou jim poskytnuty náležité podmínky pro učení. Je na čase, aby vlády podnikly potřebné kroky a iniciovaly kroky v pro-romské vzdělávací politice.

Průběžná zpráva projektu Step by Step Romská iniciativa poskytuje více podrobností týkajících se modelu projektu a výsledků. Úplná zpráva o výzkumu je k dispozici na požádání, stejně jako zpráva Náklady a efekt projektu Step by Step Romská iniciativa. Kopie obou těchto dokumentů lze získat na adrese:

6

VÝCHODISKA KONTEXT Romští žáci ve Střední a Východní Evropě zřídka dosahují úspěchu ve škole. Ačkoli proběhla řada výzkumů jejich socioekonomických podmínek, jež výraznou měrou přispívají k neúspěchům ve škole, jen malá pozornost se věnuje skutečnosti, že předsudky v řadě institucí vedou k tomu, že řada žáků romského původu opouští školy a ocitá se na ulici. Navíc bylo vytvořeno jen málo vzdělávacích modelů určených romským žákům. Ve Střední a Východní Evropě stále přetrvává domněnka, že řada romských dětí je “mentálně postižená”, nedostatečné jazykově vyspělá, případně trpí poruchami jako dyslexie nebo dysgrafie. Převážná většina dětí je umisťována do speciálních vzdělávacích zařízení pro “mentálně postižené” či do vyrovnávacích tříd v základních školách. Očekávaná úroveň znalostí a dovedností romských dětí je zde daleko nižší než u žáků v základních školách. Současné studie ukazují, že až 75% romských žáků je umístěno ve speciálních školách. Umisťování do speciálních škol probíhá na základě testů prováděných psychology a zvláštními komisemi. Testy probíhají v jazyce většiny obyvatelstva dané země, který romské děti neovládají nebo mu dostatečně nerozumí. Vzhledem k tomu, že testy často využívají materiálů a témat, které jsou mimo rámec zkušeností dětí, lze říci, že jsou kulturně a jazykově předpojaté. Většina romských dětí z finančních důvodů nenavštěvuje předškolní zařízení, kde by si mohly osvojit dovednosti v jazyce většiny. Nedostatečné zvládání většinového jazyka, vnímané rozdíly v kultuře a chování společně s nedostatečnou připraveností pro školní docházku pak vedou k jejich označení jakožto “mentálně postižených” jedinců. Romští rodiče často s umístěním svých dětí ve speciálních školách souhlasí, aniž by plně chápali dlouhodobé důsledky tohoto rozhodnutí. Nicméně ani rodiče, kteří si uvědomují, že 7

umístění do speciální školy omezuje možnosti jejich dětí do budoucna, si často nejsou vědomi alternativ. Často jsou závislí na ekonomických výhodách, které speciální školy v některých zemích nabízejí. Děti dostávají příspěvky na stravné, školní pomůcky, dopravu i ubytování. Tyto ekonomické výhody vedou řadu sociálně znevýhodněných rodičů k výběru speciální školy. Někdy jim tato volba vyhovuje i proto, že stejnou školu sami navštěvovali.

8

Umisťování romských dětí do speciálních škol vede k tomu, že jejich reintegrace do základních škol je velmi obtížná. Rozdíl mezi standardy základního a speciálního vzdělávání je pak prakticky nemožné překonat. Vyrovnávací třídy v základních školách jsou v regionech často označovány jako “cikánské třídy” v důsledku převládajícího počtu romských žáků. Jako cíl těchto tříd se udává snaha pomoci dětem “dohnat” své vrstevníky v běžných třídách. Ve skutečnosti je však požadovaná úroveň znalostí a dovedností v těchto třídách daleko nižší a řada dětí je posléze umístěna do speciálních škol pro “mentálně postižené”. Tak je osud romského dítěte předurčen ve věku jeho šesti či sedmi let. Školský systém, který se zaměřuje na jejich nedostatečnost, se domnívá, že romští žáci nejsou schopni dosáhnout požadovaných znalostí a dovedností, a tím podporuje bludný kruh jejich chudoby a vyčlenění. Převážná většina romských dětí má jen nepatrnou šanci pokračovat ve studiu na středních či vysokých školách a je odsouzena k závislosti na sociálních dávkách či k podřadným zaměstnáním.

ODŮVODNĚNÍ PROJEKTU V roce 1999 financoval Open Society Institute, New York pilotní projekt ve čtyřech zemích: na Slovensku, v České republice, Bulharsku a Maďarsku. Podnětem k projektu byl soudní spor týkající se porušování lidských práv romských dětí v českém vzdělávacím systému vzhledem k nadměrnému zastoupení romských dětí ve speciálních vzdělávacích zařízeních. Přestože ohniskem sporu byla Česká republika, stejná je i situace v dalších zemích Střední a Východní Evropy. Pilotní projekt se zakládá na přesvědčení, že romské děti jsou nevhodně umisťovány do speciálních škol a nesprávně označovány jako “mentálně postižené”. Hypotéza projektu předpokládá, že s poskytnutím náležitých podmínek k učení by většina romských dětí byla plně schopna splnit standardy základního vzdělávání. Pro účel nezávislého ověření této hypotézy byla vybrána společnost Proactive Information Services Inc. zabývající se evaluací vzdělávání, mezi jejíž klienty patří ministerstva školství jednotlivých kanadských provincií.

9

Portrét rodiče: Hristinin příběh Bulharsko Jmenuji se Hristina. Je mi 24 let a mám čtyři děti. Důvodem, proč jsem navštěvovala speciální školu byl fakt, že moji rodiče byli velmi chudí. V naší rodině bylo mnoho dětí a rodiče neměli dost peněz, aby nás posílali do běžné školy, kde by nám museli kupovat celou řadu pomůcek. Nikdy jsem nebyla mentálně retardovaná. Nyní, když si hledám zaměstnání, nemám šanci uspět, protože na mém vysvědčení stojí “pomocná škola” (speciální škola) a to mi brání v získání pracovního místa. Moje děti v současnosti chodí do stejné speciální školy jako kdysi já, protože je to jediná možnost, kterou mám. Děti v ostatních školách musejí být dobře oblečené. Musejí mít peníze na nákup věcí jako učebnice, sešity a pera. Bez zaměstnání však nemám potřebné prostředky na jejich zakoupení. Na rozdíl ode mě moje děti ve škole používají učebnice jako v ostatních školách a jsou jim poskytnuty všechny pomůcky, které k učení potřebují. Doufám, že až mé děti dokončí školu, budou mít možnost získat vysvědčení, které jim umožní najít si zaměstnání snadněji než já. Nemám žádné sny do budoucna, protože moje rodina byla a stále je velmi chudá. Neodvažovala jsem se tedy snít, že by to někdy něco mohlo změnit . Ale teď vidím, že moje děti mají své sny. Když si doma hrají, jeden říká, že chce být učitelem, druhý policistou a nejmladší doktorkou. Jsem šťastná, že moje děti mají takové sny a že mají šanci, aby se jim splnily. Chci, aby všichni lidé věděli, že romské děti nejsou hloupé, že jsou jen nesmírně chudé! Hristina Dimitriova Vassileva Vratza, Bulharsko

10

PROJEKT CÍLE PROJEKTU Projekt Step by Step Romská iniciativa má tři cíle: 1.

2. 3.

určit romské žáky, kteří jsou nevhodně umístění ve speciálních školách, s cílem a) zlepšit jejich znalosti a dovednosti b) po třech letech je integrovat zpět do systému základního vzdělávání, vytvořit reálný model školní úspěšnosti romských žáků pro daný region, navrhnout změny ve vzdělávací politice jednotlivých zemí, které by podpořily realizaci tohoto modelu.

POJETÍ PROJEKTU Vzhledem k základní premise, že významné procento romských žáků ve speciálních školách netrpí “mentálním postižením”, je přístup projektu velmi individuální a zdůrazňuje následující složky: · · · · ·

podpora snah pedagogických pracovníků rozpoznat maximální potenciál žáků, rozvoj týmové spolupráce na všech úrovních projektu, pravidelná a aktivní supervize pedagogů poskytovaná odborníky, důraz kladený na profesionální rozvoj veškerých pedagogických pracovníků školy, snaha o objektivní a systematickou evaluaci výzkumného procesu.

STRUKTURA MANAGEMENTU Dohledem nad celým projektem byla pověřena ředitelka Network Programs of OSI New York. Mezinárodní management zahrnuje ředitelku projektu, mezinárodní metodoložku a mezinárodní výzkumnou pracovnici, kteří disponují rozsáhlými odbornými zkušenostmi ve svých oborech. Výkonní ředitelé organizací Step by Step ve všech čtyřech zemích, kteří podávali zprávy přímo ředitelce projektu, měli k dispozici vlastní národní týmy, jejichž členy byli metodologové a výzkumní pracovníci, kteří úzce spolupracovali se svými kolegy v mezinárodním managementu.

KONTROLA KVALITY Systém kontroly kvality, který byl zaveden od počátku projektu, zahrnoval následující prvky: 11

· · · · · ·

vysoká očekávání úspěšnosti projektu od všech zúčastněných, pravidelné měsíční návštěvy národních metodologů a pravidelné návštěvy členů mezinárodního týmu, měsíční zprávy národních metodologů se zpětnou vazbou od mezinárodního metodologa, které obsahovaly akční plán na příští měsíc, systematický a pravidelný sběr dat zaměřený na jednotlivé prvky modelu a žádané výstupy s jasně formulovanými ukazateli úspěšnosti, pravidelné schůzky národního a mezinárodního managementu a systém zpětné vazby týkající se všech aspektů projektu.

MODEL Vzdělávací model se zakládal na zkušenostech ověřených vzdělávací praxí. Mezi pět klíčových složek patří: · · · · ·

1.

nahrazení standardů pro speciální vzdělávání standardy základního vzdělávání, metodologie vzdělávacího programu Začít spolu (dále jen ZaS) pro věkovou skupinu 3 -12 let jako prostředek předávání obsahu učiva, protipředsudkové semináře pro všechny zúčastněné pedagogické pracovníky i management, náležitá metodologie pro osvojování druhého jazyka a romský rodinný koordinátor/pedagogický asistent v každé škole zapojené v projektu.

Využití standardů základního vzdělávání

Využití standardů základního vzdělávání je ústředním prvkem modelu. Jestliže výuka probíhá podle osnov pro speciální školy, žáci speciálních škol se učí přibližně polovinu toho, co žáci v základních školách. S každým dalším rokem je tak reintegrace dětí do základních škol čím dál tím těžší. Veškeré školy zapojené do projektu se tedy řídily standardy základního vzdělávání doplněnými individuálními výukovými plány učenými žákům, kteří nedosahovali požadované úrovně. Zavedení standardů pro základní vzdělávání představovalo nejnáročnější prvek tohoto projektu. Bylo nezbytné přesvědčit zkušené pedagogy ze speciálních škol, že žáci, které považují za “mentálně postižené” neutrpí v důsledku vyšších očekávání, jelikož mají dostatečné schopnosti dosáhnout úrovně standardů základního vzdělávání. K tomu, aby pedagogové uznali, že nízká očekávání požadovaných znalostí a dovedností brání romským žákům v úspěchu ve školách, byla zapotřebí podpora odborného a osobního růstu pedagogických pracovníků (viz níže). 12

2.

Vzdělávací program Začít spolu

Metodologie ZaS, kterou v regionu zavedl OSI NY, představuje na dítě zaměřený přístup založený na vývojově odpovídajících technikám. ZaS, který se v současnosti uplatňuje ve 28 zemích ve Střední a Východní Evropě, Střední Asii a na Haiti, prošel rozsáhlým testováním, které prokázalo jeho úspěšnost. Jedná se o metodologii, která byla s úspěchem využita v předškolních zařízeních a základních školách. Vzhledem k její úspěšnosti ve skupinách žáků z různých kulturních prostředí daného regionu a zavedené infrastruktuře, která zaručuje průběžné vzdělávání a podporu pedagogických pracovníků, se metodologie Step by Step stala základem i pro tuto iniciativu. ZaS se zakládá na následujících principech: · · · · ·

vzdělávací metody musí být přiměřené vývoji dítěte, výuka ve třídě by měla být zaměřena na dítě a založena na individuálním přístupu, dovednosti se rozvíjejí v centrech aktivit prostřednictvím integrované tematické výuky, učení je více aktivní proces a rodiče jsou partnery ve vzdělávání svých dětí.

Portrét učitelky: Ivanin příběh Česká republika Jsem učitelka speciální školy se sedmnáctiletou praxí. Před dvěma roky jsme byla přizvána k účasti v programu Step by Step Romská iniciativa, kde jsem absolvovala semináře týkající se změn v přístupu k výuce.

13

V mé třídě bývaly tradiční řady lavic a vpředu učitelský stůl. Žáci seděli v lavicích a já stála před nimi a hovořila. Nový způsob výuky se více podobá dílně. Žáci mohou pracovat samostatně nebo ve skupinách, mají dostatek prostoru pro svoji tvořivost i konkrétní materiály, které jim pomáhají v řešení problémů, mohou využívat dětskou literaturu, encyklopedie, časopisy a pracovat na různých projektech. Nejprve mi práce připadala velmi náročná. V minulosti jsem se držela pouze učebnic. Dokončila jsem výklad jedné strany a druhý den jsem začala na další. Nyní si hodiny i výukové materiály připravuji sama, přestože to vyžaduje daleko více času. Používání pouze učebnic a tabule mi nestačí. Na počátku projektu jsem měla řadu pochybností o tom, co se po mně žádá. Někdy jsem měla pocit, že děti vůbec nic neučím. Někdy jsem měla obavy, že děti nejsou pro takový způsob práce dost samostatné. Postupem času bylo vše čím dál jednodušší. Překvapilo mě, jak jsou moji žáci tvořiví a motivovaní. Chystala jsem si hodinu o lidském těle. Před projektem bych bývala pouze stála před třídou a požadovala po dětech, aby si zapamatovaly věci, které buď už znají nebo jim přesně nerozumějí. Namísto toho jsem nyní přinesla do třídy model lidského těla, na který si děti mohly sáhnout, rozebrat jej a společně o něm diskutovat. Tak se žáci naučili docházet k vlastnímu úsudku a lépe komunikovat. Moji kolegové vidí, kolik času trávím přípravami. Je tomu skutečně tak, nicméně já vidím, že mí žáci prospívají a osvojují si řadu nových znalostí a dovedností. Nevnímají už učení jako nutné zlo, ale potěšení. A to dokazuje, že moje úsilí za to stojí. Ivana Sitteová Praha, Česká republika

3.

Protipředsudkové vzdělávání

Podle základního předpokladu protipředsudkového vzdělávání by měli pedagogičtí pracovníci projít následujícími kroky, aby mohli zlepšit znalosti a dovednosti svých žáků. ·

· ·

14

zaměřit se na své vlastní předsudky a stereotypy a pokusit se zjistit, jak se projevují v jejich práci a každodenním životě a následně vyvodit, jak tyto postoje ovlivňují úspěšnost jejich žáků v osvojování požadovaných znalostí a dovedností, dosáhnout mezikulturního porozumění a znalosti romských komunit, vyvinout nástroje k oslovení romských komunit a vytvoření atmosféry, kdy se jejich příslušníci budou cítit ve škole vítáni a

·

porozumět, jak kultura většiny posiluje mýty a stereotypy, které nepříznivě ovlivňují proces učení u dětí.

4.

Metodologie zaměřená na osvojení druhého jazyka

Jelikož řada romských dětí vstupuje do školy, aniž by dokonale ovládaly úřední jazyk své země, zahrnuje model také metodologii, která má za cíl posílit jejich dovednosti v daném jazyce. Naše metodologie jsou založeny následujících zásadách: · · ·

lepší ovládání mateřského jazyka napomáhá rozvoji dovedností v druhém jazyce, naprosto zásadním prvkem je kulturní relevance a důraz kladený na celostní a zážitkový přístup k jazyku (whole language) a výuku čtení a psaní, která nepostrádá kontext a poskytuje učení smysl.

5.

Romští rodinní koordinátoři/pedagogičtí asistenti

Zvláštním prvkem modelu je přítomnost dalšího dospělého v každé třídě, který pochází ze stejné komunity jako žáci. Úkolem romských rodinných koordinátorů/pedagogických asistentů je: · · · ·

15

asistence při výuce (překládání pro děti, které neovládají úřední jazyk), být pro žáky žádoucím vzorem, zapojit do kurikula romský jazyk, kulturu a historii a sloužit jako spojovací článek mezi rodinou a školou.

Portrét mladého romského asistenta: Ekův příběh Slovensko Jmenuji se František, ale všichni mi říkají Eku. Vychovávala mě matka a starší sestra, jelikož matka většinu času pracovala, aby uživila rodinu. Jsem matce za všechno, co pro mě udělala, moc vděčný a mám ji moc rád. Jak jsem se stal pedagogickým asistentem? Jednou jsme s kamarády nacvičovali písničky ve škole, kde nyní pracuji. Ředitelka mě slyšela a zeptala se mě, zda bych neměl o tuto práci zájem. Učitelka, se kterou spolupracuji, se jmenuje Zuzka. Jedná se mnou jako s rovnocenným partnerem. Líbí se mi atmosféra, kterou ve třídě vytváří. Děti mají ze školy lepší pocit, protože zažívají nejen pochopení pro svoji kulturu a tradice, ale i jejich ocenění. V počátcích mé práce mě překvapilo, nakolik moje přítomnost ve třídě dětem pomáhá. Jelikož ovládám romštinu, mohu jim vysvětlit slova, kterým ve slovenštině nerozumí. Zjistil jsem, že děti se začaly svobodněji vyjadřovat. Můj přínos spočívá také v přinášení romské kultury do třídy prostřednictvím vyprávění příběhů v romštině. Některé pocházejí z romské komunity a některé si sám vymýšlím. Příběhy mají takový úspěch, že jsme se Zuzkou pozvali rodiče do třídy, aby poslouchali a vymýšleli příběhy společně s dětmi. Romskou kulturu dětem zprostředkovávám také pomocí hudby. Hudba má pro mě velký význam. Rád sdílím písně s ostatními a cítím, že hudba obohacuje třídní prostředí. Myslím si, že díky mně se rodiče cítí ve třídě jistěji. Vnímají mě jako svého spojence. Vědí, že pocházím z jejich komunity a hovořím jejich jazykem. Rodiče se nyní stali našimi partnery. I když často nemají formální vzdělání, přispívají svým vlastním způsobem. Přicházejí do třídy vyprávět o zvycích a obyčejích ze svých rodin nebo vaří dětem oblíbená romská jídla. Myslím si, že se poprvé cítí ve škole vítáni a mají pocit, že mají co nabídnout. Práce s dětmi a ve škole mě baví natolik, že jsem začal studovat klasický zpěv v umělecké škole a doufám, že se stanu učitelem hudby. František (Eku) Mižigar Košice, Slovensko

VÝSLEDKY VÝZKUMU: PREZENTACE A DISKUSE 16

METODOLOGIE 1.

Přístup

Pro nezávislou evaluaci výstupů a projektového modelu pro Step by Step Romskou iniciativu jsme zvolili Proactive Information Services Inc. (kanadskou společnost zaměřenou na společenský výzkum, která byla založena v roce 1984). Výzkumní pracovníci z Proactive Information Services Inc., kteří pracovali v rámci mezinárodního managementu, zajišťovali, aby hodnocení bylo v souladu s vývojem projektu a současně zaručili systematický a objektivní evaluační proces. Na počátku programu byl vytvořen evaluační rámec, který vycházel z několika předpokladů: · · · ·

respektovat prostředí, potřeby a kurikulární potřeby každé země, potřeba společného rámce pro všechny země a širokého souboru srovnatelných výstupů, využití nástrojů pro sběr dat napříč zeměmi i jednotlivě a analytický přístup vyvinutý tak, aby umožnil posouzení úspěchu romských žáků napříč zúčastněnými školami, aniž by se zaměřoval na porovnání jednotlivých zemí.

Hodnotící rámec byl zaměřen na monitoring a posouzení žádaných výstupů projektu. Model projektu byl navržen tak, aby dosáhl následujících výstupů: · ·

úspěšné osvojování znalostí a dovedností prokázané na základě standardů základního vzdělávání, náležité podmínky vytvořené s cílem podpořit úspěšné osvojování znalostí a dovedností u romských žáků, prokázané na základě pozitivního chování a postojů žáků ke škole, vysoká míra zapojení rodičů, podpůrné postoje rodičů a prostředí ve třídě, které podporuje proces učení žáků.

Souhrn těchto výstupů by poskytl základnu pro úspěšnou integraci romských žáků do základních škol po třech letech.

2.

Pojetí

Pojetí evaluace zahrnovalo pilotní třídy a kontrolní třídy v každé zemi. Kontrolní třídy byly vybrány na základě co největší příbuznosti se školami a komunitami pilotních tříd. 17

Účelem pojetí evaluace nebylo pouze splnění potřeb mezinárodního projektu, ale také specifických výzkumných požadavků ministerstva školství v každé zúčastněné zemi. Proto výzkumné týmy využívaly kromě vlastních nástrojů pro sběr dat také standardizované testy uznávané a schválené v každé dané zemi. V každé zemi probíhal sběr dat, který poskytl porovnatelné výsledky měření (pilotní a kontrolní třídy) aspektů jako: postoje a docházka žáků, postoje pedagogických pracovníků, zapojení a postoje rodičů. Ve všech zemích probíhal sběr dat také v pilotních třídách, které se zaměřily na výkon žáků vzhledem ke standardům základního vzdělávání a uplatňování metodologie ZaS. Úkolem mezinárodní výzkumné pracovnice v rámci projektu nebylo poskytnutí přehledu prostudované literatury ani finanční analýzy. Analýza efektivnosti nákladů integračních strategií je obsažena v dokumentu nazvaném Náklady a efekt projektu Step by Step Romská iniciativa.

3.

Vytváření nástrojů

V druhém roce projektu každá zúčastněná země vytvořila akademické testy, na jejichž tvorbě se podílel tým sestávající se z učitelů, odborníků z univerzit či pedagogických metodologů a výzkumných pracovníků projektu. institutů a ministerstev školství, Mezinárodní metodoložka a výzkumná pracovnice se před zahájením práce s každým z týmů sešli na tvorbě testů. Příslušný celostátně uznávaný úřad v každé zemi schválil, zda testy odrážejí požadavky standardů základního vzdělávání. Mezinárodní výzkumná pracovnice vytvořila ve spolupráci s každým z týmů jednotné protokoly pro pohovory, dotazníky a nástroje pro pozorování. Formuláře pro záznam docházky žáků a zapojení rodičů byly také pro všechny země společné. Dotazníky, pozorovací a záznamové formuláře byly během prvního roku vyzkoušeny a podle potřeby upraveny pro účely sběru dat v druhém roce.

4.

Sběr dat

Sběr dat probíhal podle rozvrhu navrženého mezinárodní výzkumnou pracovnicí. Mezi národními výzkumnými pracovníky, mezinárodní výzkumnou pracovnicí a pracovníky pověřenými sběrem dat probíhal neustálý kontakt. Předání dat následovaly případné ujasňující dotazy, jejichž cílem bylo zajistit kvalitu a integritu sebraných dat. 18

·

· · · ·

Pozorování ve třídách prováděli metodologové jednotlivých zemí za pomoci mezinárodní metodoložky, která zajišťovala jednotnost provedení. Během školního roku proběhl velký počet pozorování. Docházka žáků a zapojení rodičů bylo průběžně zaznamenáváno a výsledky předávány mezinárodní výzkumné pracovnici v půlročních intervalech. Dotazníkový výzkum zaměřený na pedagogické pracovníky škol proběhl na jaře každého roku. Pohovory s dětmi a rodiči proběhly na jaře každého roku. Akademické testování proběhlo za účasti všech žáků na konci školního roku, v květnu, případně v červnu.

Týmy jednotlivých zemí byly také požádány o poskytnutí informací (pakliže byly tyto dostupné) o každém žákovi ohledně jeho pohlaví, etnického původu a mateřského jazyka.

5.

Analýza a vytvoření profilů

Sebraná data byla v hrubé podobě zasílána společnosti Proactive Information Services Inc., která pod dohledem mezinárodní výzkumné pracovnice provedla úkony potřebné ke zpracování dat (například zakódování dat z pohovorů). Veškeré číselné údaje byly překontrolovány a zařazeny do statistického souboru (SPSS, verze 10.0) a následoval rozbor každého souboru dat. Velká pozornost byla věnována vytvoření profilů jednotlivých žáků. Tyto profily byly vytvořeny kombinací vybraných dat z různých souborů dat týkajících se daného žáka. Tyto profily poskytly větší rejstřík analytických možností a také základ pro longitudinální výzkum zaměřený na sledování žáků. Celkem byly vytvořeny profily 323 žáků - 153 v pilotních třídách a 170 v kontrolních třídách. Rozložení pohlaví v pilotních a kontrolních třídách bylo prakticky totožné. V pilotních i kontrolních třídách byl původ přes 80% žáků (jejichž etnický původ bylo možno určit) určen jako romský. Podrobnější výsledky a diskuse jsou k dispozici v úplné mezinárodní výzkumné zprávě. Vysoká očekávání ve “vyrovnávací třídě” v Maďarsku Jaké důsledky přinášejí vysoká očekávání ve třídách, kde nízká očekávání bývají normou? Učitelé pilotní třídy v Pécsi učinili odvážné rozhodnutí: zvýšit svá očekávání od žáků v tzv. malé třídě, kde je úroveň požadovaná osnovami tradičně nižší než v základních školách. Učitelé se rozhodli nedbat na názor některých pracovníků ve školství, že tito žáci nemohou dosáhnout požadované úrovně a utrpí psychickou újmu v důsledku narušeného sebevědomí. Vzhledem k tomu, že 85% žáků dosáhlo požadované úrovně, došli učitelé k závěru, že nejdůležitějším faktorem pro výkon žáků je důvěra ve vlastní schopnosti. 19

Učitelé uvádějí příklad dívky Ilike, která byla do speciální školy umístěna na základě zprávy hodnotící komise. Ve zprávě bylo uvedeno: Dítě se snadno unaví a není dostatečně vyspělé pro plnění úkolů. Vzhledem k omezené slovní zásobě často nerozumí pokynům. Celkové schopnosti jsou velmi slabé, což pokládáme za důsledek nevyvinuté jemné motoriky, výtvarného projevu a slovní zásoby. Dítě není mentálně postižené, avšak jeho dovednosti jsou slabé. Učitelé se rozhodli nedbat na skutečnost, že Ilike není schopná pracovat na úrovni požadované osnovami a namísto toho zvolili jiný přístup, který zahrnoval následující kroky. - Když se dívka unavila nebo nudila, nabídli jí několik zajímavých a motivujících úkolů. Svěřená zodpovědnost přispěla k jejím vyšším výkonům a vyspělosti. Poskytli dívce možnost učit se na základě vlastních zkušeností a experimentů. - Pobídli ji k tomu, aby učila ostatní děti. Ilike je nyní žákyní 3. ročníku, nabyla potřebného sebevědomí a školu navštěvuje s radostí. Její výkon dosáhl úrovně osnov základní školy. Kromě toho, že vysoká očekávání podpořila dosažené akademické výsledky dítěte, zaznamenali učitelé i další změny. U všech žáků se projevilo zvýšené sebevědomí a ochota plnit obtížnější úkoly. Zvýšila se samostatnost žáků, vyžadovali méně vedení ze strany učitele a zlepšila se jejich schopnost řešit problémy. Žáci spolupracovali a navzájem si pomáhali, byli si navzájem učiteli a rádci Učitelé dále věří, že vysoké požadavky na žáky obohacují i jejich vlastní práci. Zjistili, že i jejich tvořivé schopnosti jsou daleko vyšší. Nejsou omezováni osnovami, které dovolí dětem dosáhnout pouze určité, omezené úrovně a brání jim v naplnění jejich potenciálu. Ve zmíněné třídě nyní všichni zažívají radost z učení bez omezování.

20

6.

Obtíže a omezení při výzkumu

Výzkum, který probíhal zároveň v několika zemích na řadě škol provázely některé obtíže, které vedly k určitým omezením. Vliv personálních změn na sběr dat. Složení týmů jednotlivých zemí se v průběhu výzkumu z nejrůznějších důvodů (např. nemoc) měnilo. Tyto změny si vyžádaly nepřetržitou komunikaci s novými členy týmů, týkající se všech aspektů sběru dat. I přesto však v několika případech ovlivnily personální změny frekvenci sběru dat, jako například pozorování ve třídě. Určení etnicity žáků romského původu. V některých zemích představovalo určení etnického původu žáků problém, jelikož tamní právní řád neumožňuje určení původu jedince na základě rasy či etnického původu. Přestože se jedná o pochopitelné opatření vzhledem k dlouhotrvajícím předsudkům a útlaku určitých skupin, v tomto případě představovalo komplikaci při určování původu pro účely výzkumu, jehož cílem je zvýšení sociální spravedlnosti. Pro účely projektu bylo určení původu provedeno na základě sebeurčení rodiny nebo za pomoci romských rodinných koordinátorů/pedagogických asistentů. Tam, kde nepřipadala v úvahu ani jedna z těchto možností, nebyl etnický původ žáků určen. Určení mateřského jazyka. Pedagogičtí pracovníci a romští rodinní koordinátoři/pedagogičtí asistenti byli požádáni o poskytnutí informací týkajících se mateřského jazyka žáků při jejich vstupu do prvního ročníku. Omezení zde byla dvojího druhu. Za prvé, sběr informací proběhl až po nástupu dětí do prvního ročníku. Za druhé, informace se týkala pouze skutečnosti, zda dítě ovládalo pouze romštinu, pouze úřední jazyk nebo jejich kombinaci. Úroveň znalostí daného jazyka nebyla formálně posouzena. Rozdíly v kontextech jednotlivých zemí. Výzkumné výsledky z Maďarska jsou prezentovány odděleně, v důsledku odlišného kontextu výzkumu. Druhé ročníky pilotních tříd v Maďarsku byly vyrovnávací třídy v základních školách oproti speciálním třídám ze speciálních škol. První ročníky představovali speciální třídy ze speciálních škol v Maďarsku. Vliv vybraných proměnných na dosažené výsledky. Nabízí se hypotéza, že například žáci, kteří navštěvovali předškolní zařízení, budou s větší pravděpodobností vykazovat požadované znalosti a dovednosti. Existují výzkumná potvrzení této domněnky, nicméně pro tuto studii nebyl k dispozici záznam docházky dětí do předškolních zařízení a nebylo tedy možné provést výše zmíněnou analýzu. Jiná hypotéza, která se nabízí, předpokládá, že věk dítěte je ve vztahu s dosaženou úrovní standardů pro základní vzdělávání. Ve speciálních třídách 2. ročníku se věk žáků pohyboval od sedmi do dvanácti let. Statistická analýza neodhalila žádnou korelaci mezi věkem a dosaženou úrovní standardů základního vzdělávání. Konečně, počet žáků ve třídě by mohl představovat další faktor ovlivňující 21

dosaženou úroveň žáků. Počet žáků ve třídách, kde výzkum probíhal, byl však pod hranicí, jejíž vliv výzkumy považují za významný, co se týče vlivu na dosahovanou úroveň. Vliv jednotlivých prvků modelu. Zatímco vliv některých prvků projektu bylo možné izolovat, v jiných případech to bylo obtížnější. Někde byla vytvořena opatření specifická pro některé složky projektu, jinde tato možnost nebyla. Například přestože ve všech školách působili romští rodinní koordinátoři/pedagogičtí asistenti, efektivita jejich působení se může lišit. Neexistoval žádný prostředek pro posouzení jejich efektivity v důsledku obtížnosti určit jejich efektivitu vzhledem k ostatním. Navíc je velmi obtížné oddělit vliv složek projektu ve výzkumech vzdělávacích programů, kde tento přístup nemusí být nutně produktivní, jelikož celek může být větší než kombinace jeho částí. I přesto, že odlišné kontexty byly zdrojem obtíží, jejich rozmanitost zároveň posílila vyznění projektu. Bez ohledu na danou zemi nebo místní kontext dosáhli romští žáci úspěchu, což naznačuje, že pilotní školy nepředstavovaly odchylku a ani jejich výběr se neřídil volbou podobných příznivých podmínek. Zvolené školy tak věrně odrážely skutečnou povahu podmínek romských dětí a rodin v daných regionech.

Daleká cesta do školy Kiskoros, Maďarsko V Maďarsku žije řada Romů v oddělených komunitách, často vzdálených od škol, které děti navštěvují. Školský systém nezajišťuje dopravu do školy a ani hromadná či soukromá doprava nejsou dětem k dispozici. Děti tedy nemají jinou možnost, než chodit do školy pěšky, bez ohledu na vzdálenost. Některé děti, které navštěvují speciální školu v Kiskoros, kde probíhá program Step by Step Romská iniciativa, chodí denně 10 kilometrů do školy a zpět. Musejí tedy vstávat velmi časně, když je ještě tma. Během zimy chodí do školy hlubokým sněhem. Na silnici se často bojí psů a lidí, kteří je obtěžují pro jejich romský původ. Žáci často přicházejí do školy pozdě a hladoví. Učitelé chápou důvody jejich pozdních příchodů, a proto mají děti ve škole zajištěnou snídani. Přestože panuje všeobecné přesvědčení, že romským rodinám nezáleží na vzdělání jejich dětí, je třeba si uvědomit, co tyto romské děti každý den podstupují, aby se vůbec dostaly do školy.

KLÍČOVÉ VÝSLEDKY 1.

Dosažená úroveň žáků vzhledem ke standardům základního vzdělávání

Romští žáci jsou schopni dosáhnout úrovně požadované standardy základního vzdělávání.

22

Po dvou letech projektu dosáhlo 64% žáků ve druhých ročnících pilotních tříd ve speciálních školách (v Bulharsku, České republice a na Slovensku) úrovně, kdy by je bylo možné integrovat do třetího ročníku základních škol. (Graf 1, příloha). Celkem 47% žáků by nevyžadovalo dodatečnou podporu, zatímco 17% žáků dosáhlo minimální úrovně požadovaných standardů základního vzdělávání a vyžadovalo by dodatečnou podporu, jež by zajistila jejich úspěšnost i v budoucnu (Graf 2, příl.). Po dvou letech dosáhlo 62% žáků v pilotních třídách druhých ročníků speciálních škol (v Bulharsku, České republice a na Slovensku) požadované úrovně znalostí úředního jazyka vzhledem ke standardům základního vzdělávání pro 2. ročník. Celkem 68% dosáhlo úrovně standardů základního vzdělávání v matematice (Graf 3, příl.). Žáci, kteří do školy vstupovali pouze se znalostí romštiny, aniž by ovládali úřední jazyk, nejčastěji dosahovali úrovně standardů základního vzdělávání. Všichni tito žáci dosáhli úrovně umožňující jejich integraci. To naznačuje, že důkladná znalost mateřského jazyka představuje spíše přínos než nedostatek. Také to naznačuje, že děti, které do školy vstupují bez jakékoli znalosti úředního jazyka, jsou nejčastěji označené jako “mentálně postižené”. V Maďarsku splňovalo požadavky standardů pro základní vzdělávání v prvním ročníku speciálních škol 65% žáků (13 ze 20) již po jednom roce. Sedm z těchto žáků splňovalo požadavky na úrovni, kdy by nevyžadovali žádnou dodatečnou podporu. Ve druhém ročníku vyrovnávacích tříd v Maďarsku by bylo možné integrovat 86% žáků (25 ze 29) do základních škol, ačkoli většina z nich dosáhla minimální požadované úrovně. Závěr: Údaje o dosažených výsledcích ukazují, že většina žáků v pilotních třídách speciálních škol je schopna splnit požadavky standardů základního vzdělávání. I přesto, že někteří žáci by vyžadovali dodatečnou podporu pro zajištění úspěšnosti v budoucnu, výsledky výzkumu potvrzují hypotézu, že tito žáci jsou nesprávně označeni jako “mentálně postižení” a následně nevhodně umisťováni do speciálních škol.

2.

Podmínky podporující dosaženou úroveň žáků

Docházka Celková docházka žáků v pilotních třídách je vyšší než docházka jejich vrstevníků v kontrolních třídách. Žáci druhých ročníků pilotních tříd ve speciálních školách docházejí do školy výrazně častěji než žáci v kontrolních třídách. Celková docházka v pilotních třídách činí 85% v porovnání se 73% v kontrolních třídách (Graf 4, příl.). Je třeba si povšimnout, že na výši tohoto údaje má vliv zejména vysoká docházka v pilotních třídách na Slovensku. 23

Zaměstnanci projektu uvedli, že zde sehrál významnou roli komplexní komunitní přístup, který se tak projevil i v docházce žáků do školy. V Maďarsku není výraznější rozdíl mezi docházkou v pilotních a kontrolních třídách. Docházka v prvních ročnících pilotních tříd činila 87% v porovnání s 88% v kontrolních třídách. Podobně v druhých ročnících pilotních tříd byla docházka 90% a v kontrolních třídách 89%. Celková docházka romských a neromských žáků v pilotních třídách se významně nelišila. Bližší rozbor potvrzuje, že existuje výrazná korelace mezi dosaženou úrovní a docházkou žáků v pilotních školách. Žáci s nejlepší docházkou mají největší naději úspěšně si osvojit znalosti a dovednosti. Závěr: Vzhledem k tomu, že docházka se přímo vztahuje k úrovni dosaženým výsledků, lze potvrdit skutečnost, že pro žáky je důležité docházet do školy pravidelně. Údaje o docházce žáků ukazují, že určité podmínky v pilotních třídách mají výrazně pozitivní vliv na docházku. Určení těchto podmínek, které podporují docházku romských žáků do školy, si vyžádá bližší zkoumání a mělo by být vzato v úvahu jako téma pro budoucí výzkum. Navíc data v této studii ukazují, že romské děti docházejí do školy stejně často jako neromské, což vyvrací zakořeněnou domněnku, že romské děti docházejí do školy méně často než jejich vrstevníci.

Postoje žáků ke škole Romské děti mají kladný postoj ke škole. Romští žáci z pilotních škol také vykazují oblibu osvojování si znalostí a dovedností. Jak v pilotních, tak v kontrolních třídách byly provedeny pohovory se žáky. Odpovědi žáků ukazovaly, že přestože více než tři čtvrtiny žáků mají školu rády, u žáků v pilotních třídách je tato pravděpodobnost vyšší (Graf 5, příl.). Přestože poměr žáků, kteří uváděli oblibu činností jako kreslení, byl v pilotních i kontrolních třídách stejný, žáci v pilotních třídách uváděli častěji důvody související se znalostmi a dovednostmi jako čtení, psaní a matematika (Graf 6, příl.).

24

Závěr: Romské děti mají školu rády. Žáci v pilotních třídách uváděli znalosti a dovednosti jako důvod obliby školy daleko častěji než žáci v kontrolních třídách. To ukazuje, že náročnější úkoly vycházející z osnov pro základní školy povedou k tomu, že romští žáci se budou nejen učit, ale naleznou v učení zalíbení.

Zapojení rodičů Romští rodiče dětí v pilotních třídách se zapojili do činnosti školy více než rodiče s dětmi v kontrolních třídách. Frekvence kontaktu rodičů se školou byla výrazně vyšší v případě druhých ročníků pilotních tříd než kontrolních tříd. Průměrný počet kontaktů rodičů se školou během školního roku činil 46 v pilotních třídách, v porovnání se 12 v kontrolních třídách. Kontakt rodičů zahrnoval návštěvy ve třídě, individuální schůzky s učitelem a skupinová setkání s pedagogickými pracovníky a ostatními rodiči (Graf 7, příl.). Vysoké zapojení rodičů v pilotních třídách je v korelaci s dosaženou úrovní žáků, a to jak v úředním jazyce, tak co se týče znalostí a dovedností. Závěr: Jestliže je přítomnost rodičů vítána a doceněna, jak tomu bylo v pilotních třídách, romští rodiče se zapojí do vzdělávání svých dětí konkrétním způsobem; budou docházet do školy, navštěvovat výuku a setkávat se s pedagogickými pracovníky. Navíc, kladný vztah mezi zapojením rodičů a dosaženou úrovní žáků naznačuje důležitost vytvoření podmínek, které podpoří a pobídnou rodiče ke kontaktu se školou.

Postoje rodičů Romští rodiče přikládají vzdělání velkou důležitost a chtějí, aby jejich děti prospívaly. Rodiče žáků v pilotních třídách mají vyšší aspirace ohledně vzdělání svých dětí. Všech 126 rodičů ve výzkumném vzorku v rozhovorech vyjádřilo přesvědčení o významu vzdělání. Všichni rodiče žáků z pilotních i kontrolních tříd vyslovili stejný názor, že vzdělání je důležité (Graf 8, příl.). Proč se rodiče domnívají, že vzdělání je důležité? Mezi nejčastějšími odpovědi se vyskytoval názor, že chtějí, aby si jejich děti osvojily základní znalosti a dovednosti a přesvědčení, že jejich děti potřebují školní vzdělání k úspěchu v budoucnosti. Mezi názory rodičů žáků z pilotních a kontrolních tříd se vyskytlo jen několik rozdílů. Ve výpovědích rodičů žáků z pilotních tříd se častěji vyskytovaly sny týkající se pokračování jejich dětí ve studiu na vyšších stupních škol jako univerzita nebo odborná škola. 25

Rodiče žáků z pilotních tříd také na závěr přispěli vlastním komentářem, kde vyjádřili ocenění pilotního programu a svoji spokojenost se třídou a školou svého dítěte. Závěr: Romští rodiče věří ve význam vzdělání. Rozhovory s rodiči žáků z pilotních tříd také naznačují, že pakliže se romští žáci učí podle standardů základního vzdělávání, existuje vyšší pravděpodobnost, že jejich rodiče budou mít vyšší aspirace ohledně jejich vzdělání.

Portrét komunity: Ostrava, Česká republika Budování důvěry Ve Zvláštní škole Ostrava - Mariánské Hory probíhá program Step by Step Romská iniciativa po dobu dvou let. Jedná se o ojedinělou školu – podle slov ředitelky je to “zvláštní zvláštní škola”. Škola je “speciální” proto, že jí byla poskytnuta možnost vyučovat kromě tříd s osnovami pro zvláštní školy také několik tříd s osnovami pro základní školy. Ostrava je město s 320 000 obyvateli a vysokou mírou nezaměstnanosti způsobenou zavíráním uhelných dolů a poklesem průmyslové výroby. Nejčastější sociální problémy představují nedostatečná kvalita bydlení a vysoká míra zneužívání drog a alkoholu. I přes zmíněné potíže se škole daří příznivě ovlivňovat život svých žáků i komunity. Pro budování vzájemné důvěry zde využívají různých strategií. Učitelé společně s romskými asistenty jsou častými návštěvníky komunity, a to nikoli jako poradci, ale jako lidé, kteří naslouchají, hovoří a pomáhají komunitě v hledání možných cest k řešení problémů. Během svých návštěv vytvářejí prostředí důvěry a bezpečí, aby mohli rodiče vyjádřit své pocity. Hovoří o budoucnosti dětí a roli školy při zlepšování podmínek pro děti.

26

-

Rodiče jsou zapojeni do třídního života a podílejí se na vyučovacím procesu prostřednictvím vyjádření svých názorů na to, co a jak se děti učí. Každodenní život dětí představuje důležitý aspekt třídního kurikula. Rodiče a děti společně vypracovávají domácí úkoly, díky nimž se učí o své komunitě, její historii a tradicích. Rodiče se cítí jako nezbytná součást vzdělávání svých dětí.

Učitelé vnímají vytváření partnerství mezi rodinou a školou jako dlouhodobý proces. Partnerství začíná navázáním kontaktu s několika rodinami a odtud vyrůstají další vazby s komunitou. Úkolem školy není říkat rodičům, co a jak mají dělat, ale zapojit je způsobem, který je respektuje jako osobnosti. Jedině respekt a ocenění všech členů komunity tak umožňuje společné budování lepší ostravské budoucnosti.

27

Postoje a postupy pedagogických pracovníků Zaměstnanci škol vnímali prospěšnost své zkušenosti s projektem v osobní i odborné oblasti. Navíc pedagogičtí pracovníci, kteří nejúplněji uplatnili metodologii Začít spolu, zaznamenali největší přínos pro dosaženou úroveň svých žáků. Pedagogičtí pracovníci působící v pilotních třídách označili vlastnosti metodologie Začít spolu a protipředsudkového vzdělávání jako jedny z nejdůležitějších bodů, o které se pokoušejí a které splňují potřeby žáků v jejich třídách. Také uvedli, že do budoucna by se osvědčilo ještě větší množství informací o romské kultuře, strategií zapojení rodičů a vzdělávacích akcí, které by pomohly zvýšit efektivitu. Dosažené výsledky žáků byly v korelaci s uplatněním metodologie Začít spolu - nejvíce úspěšných žáků se vyskytovalo tam, kde byla metodologie Začít spolu nejplněji uplatněna. Téměř všichni zaměstnanci v pilotních třídách (30 z počtu 32) věří, že účast na projektu pro ně bude mít dlouhodobý přínos. Tento přínos byl nejčastěji zmíněn ve vztahu se zlepšením výukových technik. Závěr: Dosažené výsledky žáků jsou v jasném vztahu k uplatnění kvalitní výukové metodologie pro období 3 -12 let věku, jako například Začít spolu. Pedagogičtí pracovníci v pilotních třídách vnímají přínos pilotního projektu nejen pro své žáky, ale i pro sebe samotné. Projevili také zájem dále se vzdělávat, a to nejen v oblasti výukových metod, ale i romské kultury a rodiny.

Souhrn výsledků výzkumu ukazuje, že většina romských žáků zapojených v tomto projektu je nevhodně umístěna do speciálních škol, zatímco by s úspěchem mohly navštěvovat školy základní. Výzkum nenaznačuje, že tito “nevhodně umístěn픞áci by uspěli pouze na základě umístění do základních škol, ovšem poskytuje přesvědčivé důkazy, že určité klíčové prvky, například ty, které zahrnuje tento vzdělávací projekt, jsou naprosto zásadní pro zajištění úspěšné integrace. Navíc, uplatnění prvků kvalitní výukové praxe, jak ukázal náš model, by nepodpořilo pouze proces učení romských žáků, ale bylo by přínosem pro vzdělávání všech žáků v kritickém raném období školního vzdělávání.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ZÁVĚRY 28

Projekt Step by Step Romská iniciativa ukazuje, že: 1.

Řada romských žáků ve školách pro “mentálně postižené” je schopna dosáhnout úrovně požadované standardy základního vzdělávání.

2.

Velký počet romských žáků je nesprávně označen jako “mentálně postižení” a nevhodně umisťován do speciálních škol.

3.

Způsob testování a umisťování žáků do speciálních škol je nedostačující a pravděpodobně ovlivněný předsudky.

Projekt Step by Step Romská iniciativa otestoval model, který vytváří podmínky, jejichž cílem je podpořit a umožnit romským žákům úspěšné osvojování znalostí a dovedností. Školy, kde byl model uplatněn v největší úplnosti, pak vykázaly nejlepší výsledky v podobě dosažené úrovně žáků, jejich docházky i zapojení rodičů. Výsledky projektu naznačují, že pro zajištění školního úspěchu romských žáků od samého začátku školní docházky je třeba uplatnit vzdělávací model, který by obsahoval následující složky: · · · ·

pevné přesvědčení o schopnostech žáků dosáhnout úspěchu vyjádřené vysokými očekáváními, využití standardů základního vzdělávání, uplatnění vývojově, kulturně a jazykově vhodných výukových postupů, doplněných kvalitně strukturovanými semináři a supervizí pedagogických pracovníků a přítomnost romského rodinného koordinátora/pedagogického asistenta v každé třídě, který zajistí prvek romské kultury a jazyka a propojení rodiny a školy.

V této podobě může vzdělávací systém poskytnout romským žákům příležitost docházce do základních škol a potřebnou podporu pro dosažení úspěchu.

k

DOPORUČENÍ Následující doporučení jsou v souladu s kontextem měnící se globální společnosti, která požaduje přehodnocení řady aspektů současného vzdělávacího systému. Je třeba nejen určit nejkvalitnější vzdělávací postupy, ale také přehodnotit kurikulum škol s ohledem na poznatky a dovednosti, které budou žáci potřebovat k tomu, aby se stali produktivními občany podílejícími se na demokratické společnosti 21. století. Přesněji, zkušenosti a výsledky tohoto projektu ukazují možnosti některých dlouhodobých a krátkodobých strategií, které by splnily vzdělávací potřeby romských žáků. 29

Krátkodobé strategie Současná situace ve vzdělávání má dopad na budoucnost romských dětí zúčastněných v projektu i těch v ostatních speciálních školách v regionu. Jak již zde bylo řečeno, jsou zapotřebí dlouhodobější změny vzdělávacího systému, nicméně přesto navrhujeme dvě okamžitá opatření zaměřená na vzdělávání romských dětí. Tento projekt navrhuje a uskutečňuje proces přeřazení žáků ze speciálních škol do škol základních po třech letech. Pracovníci projektu nabízejí dvě možnosti: · ·

integrace romských žáků do základních škol s náležitou pedagogickou podporou, přeprofilace speciálních škol na školy základní a udělit jim status škol základních v komunitách, kde k tomu vybízejí místní podmínky.

Možnost “předefinování” či “změny profilu” speciální školy by připadala v úvahu tam, kde by vzdálenost nebo jiné místní faktory způsobily pro romské žáky více obtíží než prospěšnosti. Dále navrhujeme, že v některých komunitách by se školy mohly stát “magnety”, které by zaměstnávaly nejodborněji vybavené pedagogické pracovníky a disponovaly by výukovými materiály a podporou, která by zvýšila jejich atraktivitu jak pro romské, tak neromské rodiny. Tato možnost podporuje integraci neromských dětí (reverzní integrace).

Dlouhodobé strategie V dlouhodobém horizontu je nezbytné zaměřit se na tři základní oblasti vzdělávacího systému: pedagogická praxe, zajištění kvality a systémová povaha škol. Pedagogická praxe Testování modelu tohoto projektu prokázalo jeho efektivnost, co se týče podpory úspěchu romských žáků ve škole. Přestože všechny prvky projektu jsou vzájemně provázané a navzájem se podporují, jak ukázal výzkum, v případě jednoho z nich je korelace mezi dosaženou úrovní znalostí a dovedností vyšší. Jedná se o kvalitní práci pedagogů a metodologii pro věkovou skupinu od 3 do 12 let. Změna postoje a výukové praxe školních zaměstnanců má nejdalekosáhlejší důsledky, co se týče pojetí, poskytování a financování odborného rozvoje jak budoucích, tak stávajících pedagogických pracovníků. Proto doporučujeme, aby pedagogickým pracovníkům, kteří 30

vyučují žáky z menšinových skupin, byla poskytována možnost odborného rozvoje. Tento rozvoj zahrnuje následující složky: · · · ·

kvalitní výukové přístupy pro věkovou skupinu 3-12 let (jako například vzdělávací program Začít spolu), protipředsudkové vzdělávání, metodologie pro osvojování druhého jazyka a specifické vzdělávací akce pro žáky z menšinových skupin (historie, jazyk, kulturní normy).

Zajištění kvality Projekt Step by Step Romská iniciativa názorně ukazuje, že jasně definovaný systém vedení, které klade důraz na kontrolu kvality a zodpovědnost, je nezbytným předpokladem úspěšné realizace. Takový systém napomáhá zajištění efektivního vytvoření podmínek, které podporují školní úspěch romských žáků. Proto doporučujeme vytvoření systému záruk kvality a jeho zavedení, s cílem zajistit náležitou integraci romských žáků.

Systémová povaha škol Ačkoli si tento projekt kladl za cíl dotknout se nejzávažnějších problémů souvisejících se vzděláním romských dětí, dostalo se nám poučení, jež zasahuje do oblasti politiky týkající se romských dětí v celém regionu, ať již navštěvují speciální školy, základní školy či jsou na ulici. Projekt ukazuje, že romské děti jsou schopny ve škole uspět. Je na systému, aby se přizpůsobil jejich potřebám. Řešení této problematiky si tedy vyžádá komplexní přístup. Proto doporučujeme komplexní přístup, který by romským žákům zajistil úspěch ve škole. Tento přístup by měl zahrnovat: prevenci, intervenci a rehabilitaci. Prevence odkazuje k investicím v době před tím, než děti zahájí školní docházku, s cílem zajistit jejich úspěch od samého počátku. Intervence odkazuje na kroky podniknuté v době, kdy děti navštěvují školu, s cílem zajistit pokračování jejich úspěchu i do budoucna.

31

Rehabilitace odkazuje na činnosti, které podporují znevýhodněné osoby, aby se znovu mohli stát platnými členy společnosti. Mezi znevýhodněné osoby patří děti na ulici, jedinci s nedokončeným základním vzděláním, nezaměstnaní a nezaměstnatelní. Přestože tento projekt je zaměřena na intervenci, jeho výsledky ukazují potenciálně přínosnými směry jak v oblasti prevence, tak rehabilitace. Proto předkládáme doporučení týkající se prevence, intervence i rehabilitace.

Doporučení ohledně vzdělávací politiky v oblasti prevence školního neúspěchu a.

Připravenost na školní docházku. Děti musí být náležitě připraveny na zahájení školní docházky, aby bylo možné zabránit jejich nevhodnému umístění ve speciálních školách. Proto se zasazujeme o kvalitní bezplatné všeobecné předškolní vzdělání pro všechny ekonomicky znevýhodněné děti.

b.

Systém umisťování. Jak prokázala naše studie, většina romských dětí je nesprávně umisťována do speciálních škol. Proto doporučujeme přezkoumání a reformu systému speciálního vzdělávaní, zejména oblast posuzování a umisťování dětí. Postup posuzování je třeba změnit tak, aby odpovídal svému účelu po vývojové, jazykové a kulturní stránce.

c.

Vzdělávání a podpora pedagogických pracovníků. Umístění žáků do správného prostředí samo o sobě nezajistí úspěch romských žáků, pakliže učitelům nebude poskytnuta náležitá příprava a vzdělání. Proto doporučujeme přezkoumání a reformu systému odborné přípravy budoucích a stávajících pedagogických pracovníků. Změny by měly zahrnovat veškeré prvky modelu, které jsou zapotřebí k zajištění školní úspěšnosti dětí z menšinových skupin.

Doporučení ohledně vzdělávací politiky v oblasti intervence Intervence je zapotřebí na dvou úrovních. Za prvé, na úrovni vzdělávací, kde je zapotřebí podpora zajištění úspěšné integrace romských žáků do základních škol. Druhá úroveň zahrnuje strategie, které zajistí romským rodinám potřebnou ekonomickou podporu, aby mohly posílat své děti do základních škol. a.

32

Vzdělávací podpora. V projektu Step by Step Romská iniciativa jsme se poučili, že specifické vzdělávací intervence jsou nezbytné k zajištění školní úspěšnosti dětí. Proto doporučujeme, aby vzdělávací podpora byla nedílnou součástí vzdělávacího systému ve formě:

·

Formální ustanovení pozice romského rodinného koordinátora /pedagogického asistenta, kdy budou tuto pozici zastávat uznávaní členové místní romské komunity.

·

Celodenní vzdělávací programy pro všechny romské děti, financované ze státního rozpočtu.

·

Státem financovaná podpora osvojování znalostí a dovedností (jako například tutoring nebo mentoring - odborné vedení a poradenství) pro všechny romské žáky.

b.

Ekonomická podpora. Vzhledem ke zkušenostem romských rodin zapojených do projektu doporučujeme poskytování finanční podpory s cílem zajištění rovného přístupu k základnímu vzdělání. Proto navrhujeme následující formy finanční podpory:

33

·

Přidělení dávek určených na pokrytí položek jako stravné, školní pomůcky, doprava a ubytování musí vycházet z ekonomické potřebnosti než z typu instituce, kde se dítě vzdělává (tzn. finanční dávky musí být vázány na dítě/rodinu, nikoli na instituci).

·

Systémové změny, díky nimž speciální školství nebude pro nemajetné rodiče tolik atraktivní.

Doporučení ohledně vzdělávací politiky v oblasti rehabilitace Je zjevné, že současnému systému se nedaří poskytovat náležité vzdělání většině romských dětí. Vzhledem k stále rostoucímu počtu jedinců s nedokončeným základním vzděláním, vysoké míře negramotnosti a nezaměstnanosti je nabíledni, že změny vzdělávací politiky musí zasáhnout více způsoby než pouze intervencí. Proto navrhujeme ke zvážení následující myšlenky: alternativní komunitní programy “zpátky do lavic”, podporu dalšího vzdělávání nebo odborného výcviku romské mládeže a komunitní programy zaměřené na podporu gramotnosti.

Poučení z projektu Step by Step Romská iniciativa jasně naznačuje důsažnost změn ve školách a na úrovni tříd. Nicméně tyto důsledky zasahují ještě hlouběji. Jestliže budou mít romské děti a mládež možnost úspěšně se zapojit do vzdělávání v základních školách, bude třeba, aby vzdělávací systém poskytnul potřebnou podporu jak školám, tak třídám a komunitám.

SLOVNÍČEK POJMŮ Následující seznam obsahuje termíny používané v této zprávě a jejich definice.

Inkluze - filozofie či hodnotový systém, který zastává hledisko, že všem žákům bez rozdílu má být umožněno učení; snaha a dosažení požadované úrovně ve všech aspektech jejich vzdělání. Filozofie inkluze přesahuje myšlenku fyzického umístění - její nedílnou součástí jsou hodnoty, které prosazují participaci a sociální interakci, jejichž výsledkem je pocit příslušnosti žáků. Integrace do základních škol - žákům se dostává vzdělání podle standardů základního vzdělávání prostřednictvím docházky do základní školy či změnou profilu speciální školy, takže výuka žáků se řídí standardy pro základní vzdělávání a žákům je uznáno dosažení úrovně standardů základního vzdělávání. Integrace do základních škol s dodatečnou podporou - někteří žáci dosahují minimální úrovně požadované standardy základního vzdělávání, nicméně budou vyžadovat podporu, aby si mohli tuto úroveň podržet a nezačali zaostávat za požadavky standardů. Podpora může zahrnovat programy podpory osvojování poznatků a dovedností, jako například odborné vedení a poradenství (tutoring a mentoring). ISSA - International Step by Step Association je mezinárodní členská organizace, která se zasazuje o hodnoty otevřené společnosti, rovný přístup ke vzdělání, významné zapojení rodiny a komunity. ISSA představuje síť 28 národních organizací, které organizují programy Step by Step, a reprezentuje odbornou síť pedagogických pracovníků, kteří spolupracují na mezinárodní úrovni. Kontrolní třídy - speciální či vyrovnávací třídy charakterově příbuzné třídám zúčastněným v projektu (například stejný podíl romských žáků, podobná komunita). Tyto třídy byly využity pro výzkumné účely s cílem porovnat výsledky určitých měření s výsledky v pilotních třídách. Metodolog/žka – kvalifikovaný/á pedagogický/á pracovník/ce s rozsáhlými odbornými znalostmi v oboru vzdělávání, který/á školí pedagogické pracovníky v nových vzdělávacích metodologiích. Metodolog/žka navrhuje a lektorsky zajišťuje semináře, ale také odborné vedení a poskytuje supervizi pedagogickým pracovníkům ve třídách. Pilotní třídy - speciální či vyrovnávací třídy vybrané pro účely projektu, které získávají veškerou podporu.

STEP BY STEP PROGRAM - BULGARIA Bulgaria, Sofia 1000, 14 Batcho Kiro Str.

Romský rodinný koordinátor/pedagogický asistent - osoba romského původu Tel.: ++359 2 9805712, 9804942 Fax: ++359 2 9806508 E-mail:[email protected], www.step.bystep.bitex.com pocházející z místní komunity, která spolupracuje s učitelem ve třídě s cílem podpořit Email: [email protected], www.stepbystep.bitex.com proces učení a zejména (i když to není jediná úloha) začlenit do výuky romský jazyk a kulturu a podpořit smysluplné zapojení rodičů. Romština - jazyk romské komunity. Speciální školy - školy určené žákům, kteří byli označeni jako “mírně mentálně postižení”. V Maďarsku se tyto školy nazývají Eltééro tantervu ááltaláános iskola (Základní škola s upravenými osnovami). V České republice mají označení zvláštní škola či speciální škola. Standardy základního vzdělávání - znalosti, dovednosti a postoje, které by měli získat a osvojit si žáci v základních školách. Tyto standardy, případně očekávání jsou ve všech zúčastněných zemích daleko vyšší než očekávání ve speciálních školách. The Open Society Institute (OSI) - nadace pracující na soukromém základě a poskytující granty a dotace určené na rozvoj a zavádění řady programů zaměřených na občanskou společnost, vzdělávání, sdělovací prostředky, veřejné zdraví, lidská a ženská práva a společenskou, právní a hospodářskou reformu. OSI představuje centrum neformální sítě nadací a organizací, které pracují ve více než 50 zemí celého světa s cílem podpory řady programů. OSI, který založil v roce 1993 investor a mecenáš George Soros, sídlí v New Yorku a řídí celosvětovou síť programů, se zabývá poskytováním grantů ve Spojených Státech a dalšími mezinárodními iniciativami. OSI poskytuje podporu a pomoc Sorosovým nadacím ve Střední a Východní Evropě a bývalém Sovětském Svazu, Guatemale, na Haiti, v Mongolsku a Jihoafrické republice. Vyrovnávací třídy, případně třídy se sníženým počtem žáků (Maďarsko) - typ tříd v rámci základních škol provozovaný místními úřady, kde počet žáků nepřesahuje 15. S cílem umožnit těmto žákům “dohnat” rozdíl či překonat znevýhodnění se zde uplatňují zvláštní vzdělávací přístupy a metodologie. Nároky dané osnovami jsou zde nižší než v běžných třídách základních škol. Tyto třídy jsou často označované jako “cikánské třídy” v důsledku vysokého zastoupení romských žáků. Většina těchto tříd v Maďarsku zaniká s ukončením třetího ročníku - žáci jsou buď přeřazeni do běžných tříd základních škol nebo do speciálních škol.

Step by Step Program Foundation je nevládní organizace, která působí v oblasti bulharského školství od roku 1994. Vize Kvalitní vzdělání pro 21. století Poslání Bulharská Step by Step Program Foundation vytváří vzdělávací modely zaměřené na zavádění následujících aktivit prostřednictvím těchto demokratických vzdělávacích principů: Zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání jak dětem, tak dospělým. Poskytování technik a strategií pro interaktivními výukové metody a organizaci školního prostředí. Monitoring, evaluace a výzkum v oblasti vzdělávacích projektů. Vytváření specifických projektů v oblasti celoživotního vzdělávání, seminářů a rekvalifikací pedagogických pracovníků. Projekty Step by Step Program Foundation vytváří specifické projekty v oblasti vzdělávání s cílem nabídnout modely demokratického vzdělávání, které poskytují příležitost získat kvalitní vzdělání všem bez rozdílu. Všechny tyto projekty, které schvaluje Ministerstvo školství a vědy, mají významný dopad a vliv na bulharské školství. Tyto projekty, které se snaží plnit potřeby nejrůznějších cílových skupin zahrnují: • • • • • • • • • • •

Projekt zaměřený na kojence a batolata – projekt ve spolupráci s OSI, New York Projekt pro mateřské školy – projekt ve spolupráci s OSI, New York Projekt pro základní školy – projekt ve spolupráci s OSI, New York Projekt na vysokých školách – projekt ve spolupráci s OSI, New York Projekt zaměřený na děti se specifickými potřebami – projekt ve spolupráci s OSI, New York Projekt pro rady škol – projekt ve spolupráci s CRS Projekt modelové školy – projekt ve spolupráci s UNICEF Projekt pro speciální školy – projekt ve spolupráci s OSI, New York Projekt na podporu integrace Romů – projekt Rady ministrů, který financuje program Phare Evropské Unie Pedagogové pro multilingvní a multietnickou Evropu – Projekt Socrates Semináře a tvorba materiálů určených pedagogům, rodičům a managementu škol

Síť Síť programu Step by Step zahrnuje 57 mateřských škol, 32 základních škol, 3 speciální školy a 5 pedagogických fakult nacházejících se na území celého Bulharska. V současnosti tato síť zahrnuje: Školy zapojené do Počet programu Skupiny kojenců a 13 batolat Předškolní zařízení Mateřské školy 57 Třídy 296 Základní školy Školy 32 Třídy 280 Speciální školy Školy 3 Třídy 13 Pedagogické fakulty

5

Pedagogové, management a lektoři

Počet zúčastněných dětí, studentů a rodin

45

162

592

8526

280

6560

38

133

25

115

Prostřednictvím této sítě podporuje Step by Step Program Foundation celkem 15 381 dětí včetně 515 dětí s postižením a 1 635 z menšinových skupin. 2 400 dětí z tohoto počtu žije v obtížných sociálních a ekonomických podmínkách. Od roku 1994 prošlo specifickými moduly seminářů sítě Step by Step Program Foundation 25 lektorů na vysokých školách, 440 budoucích pedagogických pracovníků, 92 ředitelů škol, 1 500 pedagogů, 45 zdravotních sester a 140 rodičů. Devatenácti předškolním zařízením a 7 základním školám bylo poskytnuto potřebné vybavení a nyní slouží jako modelová vzdělávací zařízení. Evaluace V roce 1999 USAID financoval evaluační program, který ve čtyřech zemích, Bulharsku, Kyrgyzstánu, Rumunsku a na Ukrajině provedla společnost Education Development Center, Inc. z USA. Evaluace dospěla k závěru, že program Začít spolu zaručuje rovný přístup ke vzdělání a podporuje demokratické postupy ve vzdělávání.

Zaměstnanci Program zaměstnává pět pracovníků na plný a dva na částečný úvazek. Všichni pracovníci jsou zkušenými profesionály ve svém oboru.

V Programu Step by Step v Bulharsku pracují čtyři metodologové, 25 lektorů na vysokých školách, kteří školí studenty oborů předškolního a základního vzdělávání na pedagogických fakultách, 18 lektorů pro pedagogy předškolních zařízení a 30 lektorů pro pedagogy základních škol. Všichni lektoři jsou dostatečně odborně vybaveni pro vedení seminářů. Partneři S cílem zajistit co nejlepší plnění svých záměrů spolupracuje Step By Step Foundation s vládními institucemi a nevládními neziskovými organizacemi jak v Bulharsku tak v zahraničí. Mezi ně se řadí: • • • • • • • • • • • • •

Ministerstvo školství a vědy Open Society Foundation – Sofie Open Society Institute – New York Children’s Resources International (CRI) – Washington Centro de Profesores y Recursos (Středisko pro pedagogický výcvik a výzkum) – Barbastro, Španělsko Nadácia Škola dokorán – Slovensko Bulharský výbor pro UNICEF Socrates National Agency Catholic Relief Services Městský úřad v Shumen Delegace Evropské Unie v Bulharsku Mezietnická iniciativa při Nadaci pro lidská práva Informační centrum pro neziskové organizace

Step by Step Program Foundation je členem International Step by Step Association (ISSA).

Shrnutí výzkumné zprávy z Bulharska

Projekt Step by Step Romská iniciativa v Bulharsku má dva hlavní cíle: • •

Posouzení schopností romských žáků ve speciálních školách s cílem zjistit, které z nich lze integrovat do základních škol. Podpořit model integrace romských žáků do základních škol.

V současnosti jsou tito žáci většinou umisťováni do speciálních škol v souladu s požadavky Ministerstva školství a vědy. Všichni žáci jsou diagnostikováni jako “mírně mentálně postižení”.

Výzkumný projekt v Bulharsku zahrnoval tři pilotní třídy ve speciálních školách v Blagoevgradu, Vraze a Slivenu a pět kontrolních tříd (tři v týchž školách a dvě ve speciálních školách Samokově a v Sofii). Výzkum Výzkum se zabývá psychologickými i pedagogickými aspekty integrace. Výzkum v pilotních a kontrolních třídách, jehož předmětem byl psychologický a jazykový status žáků, byl dále doplněný pohovory s žáky, rodiči a zaměstnanci z pilotních a kontrolních tříd. Pohovory využívaly stejnou metodu i protokoly. V pilotních třídách byly hodnoceny dosažené výsledky žáků vzhledem k standardům základního vzdělávání. Výsledky V pilotních třídách se hodnotily zvláště akademické schopnosti žáků v předmětech bulharský jazyk a literatura a matematika. Dvanáct žáků (46%) dosáhlo výsledku požadovaného osnovami základních škol a bylo by možné je integrovat do základní školy. Někteří žáci by vyžadovaly dodatečnou podporu. Mezi školami, kde výzkum probíhal, existují rozdíly. Například v jedné škole by bylo možné integrovat více než polovinu žáků, zatímco v jiných splňoval minimální požadavky pro integraci jen jeden žák. Výzkum psychologického statusu (střední hodnota i sociologická dynamika) prokázal lepší výsledky u žáků v pilotních třídách než v kontrolních třídách. Jazykový status žáků v pilotních třídách je také vyšší než v případě žáků z kontrolních tříd, i když výsledky z jednotlivých škol se liší. Obecně lze říci, že pokrok ve slovní zásobě stojí za povšimnutí. Výzkum ukázal, že postoj žáků a rodičů ke škole a vzdělání je pozitivní. Nicméně docházka romských žáků stále představuje problém. Předpokládáme, že romští koordinátoři budou hrát významnou roli v propojení škol s rodinami a podpoří zlepšení docházky do školy. Je také třeba si povšimnout, že podle zjištění výzkumu působí v Bulharsku kvalifikované pedagogické sbory. Učitelé věnovali velké úsilí zavedení metodiky programu Začít spolu.

Závěry Výsledky výzkumu ukazují, kudy by se další snahy v Bulharsku měly ubírat. Závěrem je možno říci, že:

•

Metodika programu Začít spolu společně s osnovami základních škol podporuje možnost romských žáků uspět ve škole a měla by být zavedena v širším měřítku.

•

Individuální zaměření na problémové oblasti jednotlivých žáků by napomohlo zvýšení počtu žáků, které by bylo možné integrovat do základních škol s dodatečnou podporou.

•

Práce romských rodinných koordinátorů je důležitá, nicméně její zlepšení by ještě více posílilo propojení mezi romskými rodinami a školou.

Další informace jsou k dispozici v úplné verzi bulharské výzkumné zprávy.

Step by Step Česká republika je nezisková organizace, která byla založena v roce 2001. Působí jako středisko pro rozvoj a zavádění programu Začít spolu a dalších programů zaměřených na reformu vzdělávacího systému a rozvoje občanské společnosti. Step by Step Česká republika nabízí stávajícím a budoucím pedagogickým pracovníkům, lektorům na vysokých školách a institucím zabývajícím se vzděláváním pedagogických pracovníků příležitost pro další odborný rozvoj prostřednictvím nejrůznějších vzdělávacích akcí. SbS ČR získala akreditaci ministerstva školství pro další vzdělávání pedagogů a pro evaluaci kvality vzdělávacích programů Začít spolu v předškolních zařízeních a základních školách.

Poslání Step by Step Česká republika podporuje rozvoj demokratické společnosti, zlepšování kvality a přístupu k celoživotnímu vzdělávání a motivuje jednotlivce i komunity k budování tolerantní a multikulturní společnosti. Dlouhodobé cíle Zvýšit kvalitu vzdělávání a podpořit celoživotní vzdělávání na všech společenských úrovních České republiky. Programové oblasti • Začít spolu – na dítě zaměřená metodika v předškolních zařízeních a základních školách. • Inkluze a integrace – děti a dospívající se specifickými potřebami (menšinové skupiny, děti se specifickými potřebami). • Průběžný odborný rozvoj pro pedagogické pracovníky a lektory na vysokých školách. • Vydávání materiálů určených dětem, rodičům a pedagogům. Služby • Vzdělávací akce, semináře a letní školy. • Technická, organizační a metodická podpora určená pedagogickým pracovníkům, školám a jejich managementu. • Publikační činnost.

Současné projekty • •

Projekt pro mateřské školy – ve spolupráci s OSI, New York Projekt pro základní školy – ve spolupráci s OSI, New York

• • • • • • •

Projekt na vysokých školách – ve spolupráci s OSI, New York Projekt pro děti se specifickými potřebami – ve spolupráci s OSI, New York Projekt regionálních vzdělávacích center Step by Step Romská iniciativa – ve spolupráci s OSI, New York Projekt publikování na www – ve spolupráci s OSI, New York Projekt Učitelé pro demokracii – ve spolupráci s o.s. Kritické myšlení Projekt meziškolní výměny – ve spolupráci s pobočkou programu Socrates v Praze

Síť Síť zahrnuje 45 mateřských škol, 36 základních škol, 6 speciálních škol a 5 pedagogických fakult, nacházejících se na území celé České republiky.

Školy zapojené do programu Předškolní zařízení Mateřské školy Třídy Základní školy Školy Třídy

Počet

65 237 36 258

Pedagogové, management a lektoři

Počet zúčastněných dětí, studentů a rodin

592

5360

280

7068

Speciální školy Školy Třídy

6 13

38

158

Pedagogické fakulty

5

25

115

Prostřednictvím této sítě podporuje SbS celkem 12 586 dětí, včetně 1 335 dětí s handicapem a dětí z menšinových skupin. Zaměstnanci Program zaměstnává šest pracovníků na plný úvazek a několik externích konzultantů. Všichni pracovníci jsou zkušenými profesionály ve svém oboru. V programu Začít spolu pracují čtyři metodologové, 10 lektorů na vysokých školách, kteří školí studenty oborů základního vzdělávání na pedagogických fakultách, 15 lektorů pro pedagogy předškolních zařízení a 19 lektorů pro pedagogy základních škol. Všichni lektoři jsou dostatečně připraveni pro vedení seminářů v různých modulech programu Začít spolu. Partneři

• • • • • • • • •

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Open Society Found Praha Open Society Institute – New York Nadácia Škola dokorán – Slovensko Socrates, národní kancelář – Praha Step by Step Foundation Bulharsko Kritické myšlení, o.s. – Praha Informační centrum nadací - Praha Nadace Nová škola - Praha

Step by Step Česká republika je členem International Step by Step Association (ISSA).

Shrnutí výzkumné zprávy z České Republiky V současnosti jsou do mezinárodního programu Step by Step Romská iniciativa zapojeny čtyři školy v České republice. Cíl projektu je shodný s cíli ostatních tří zúčastněných zemí: reintegrace žáků ze speciálních škol do základních škol po třech letech. Výzkum porovnává výsledky žáků ze zvláštních škol, které se řídí osnovami zvláštních škol (kontrolní třídy) s výsledky žáků ze zvláštních škol, které se řídí osnovami pro základní školy (pilotní třídy). Pilotní třídy využívají vzdělávací metodologii vzdělávacího programu Začít spolu. V těchto třídách pracují romští rodinní koordinátoři/pedagogičtí asistenti, kteří zajišťují zejména kontakt rodin se školou. Pilotní třídy navštěvuje 33 žáků, kontrolní třídy 44 žáků. Výzkum se zaměřuje zvláště na dovednosti žáků v předmětech matematika a český jazyk, na jejich schopnost porozumění verbálním pokynům, na jejich intelektuální schopnosti a motorické dovednosti. Testy, které vycházejí ze standardů základního vzdělávání, byly provedeny pouze v pilotních třídách. Výzkum byl proveden ve 2. ročnících.

Výsledky

Porovnání výsledků dvou skupin ukázalo významné rozdíly mezi pilotními a kontrolními skupinami ve všech oblastech dovedností, a to ve prospěch pilotních skupin. Velký počet žáků v pilotních skupinách dosáhl úrovně srovnatelné s očekávanou úrovní žáků v základních školách. V testu z českého jazyka vycházejícího z osnov pro základní školy dosáhlo 54% žáků úrovně osnov druhého ročníku. V matematickém testu dosáhlo požadované úrovně 73% žáků. Celkem 64% žáků dosáhlo úrovně osnov druhého ročníku. Výsledky akademických testů jsou uvedeny níže v tabulce. Tabulka uvádí procento žáků, kteří dosáhli požadované úrovně a procento těch, kteří dosáhli minimální požadované úrovně. Ty, kteří dosáhli požadované úrovně, by bylo velmi dobře možné integrovat do základních škol, zatímco ti, kteří dosáhli minimální požadované úrovně, by vyžadovali dodatečnou podporu, jež by jim umožnila úspěšné pokračování. Úroveň dosažených výsledků Dosažení požadované úrovně Dosažení minimální požadované úrovně Celkové procentuální vyčíslení úspěšnosti

Studenti dosahující úrovně osnov druhého ročníku ZŠ Český jazyk Matematika 2. ročník celkem 37%

42%

33%

17%

31%

31%

54%

73%

64%

Závěry ▪

Využití vzdělávacího programu Začít spolu včetně protipřesudkového vzdělávání pomáhá žákům ve speciálních školách dosáhnout znatelně lepších výsledků ve všech oblastech.

▪

Vysoké procento žáků v pilotních třídách je na konci druhého ročníku schopno učit se a využívat znalosti požadované osnovami základních škol.

Výše uvedené závěry lze interpretovat několika způsoby: ▪ ▪

Někteří žáci jsou nevhodně umisťováni do speciálních škol. Lze předpokládat, že se zde promítají ještě další proměnné, jako především profesionální dovednosti pedagogů a školní prostředí.

Aby bylo možno našim dětem zaručit právo na vzdělání, které odpovídá jejich schopnostem, je třeba zaměřit se na: ▪ ▪ ▪

osobní a profesionální růst pedagogů, včetně změn v metodice výuky, důslednou individualizaci tak, aby byl zajištěn maximální rozvoj každého dítěte, proces umisťování žáků do speciálních škol. Toto rozhodnutí má vliv nejen na dalších devět let jejich školní docházky, ale také, což je daleko závažnější, ovlivňuje i jejich budoucí společenské uplatnění.

Ec - Pec Foundation 1072 Budapest Rakoczi ut 22. IV. 24. Tel: (36) 1 486 28 50 Fax: (36) 1 266 34 63 E-mail: [email protected]

Ec-Pec Foundation byla založena s cílem šíření programu Začít spolu v maďarských základních a mateřských školách, se zvláštním důrazem na potřeby romských dětí a dětí se specifickými potřebami. Ec-Pec Foundation také usiluje o další rozvíjení programu tam, kde již byl zaveden.

Program Ec-Pec Foundation Jak plánované, tak již běžící programy si kladou za cíl umožnit romským dětem dosáhnout ve škole úspěchu. Naše zkušenosti i provedený výzkum ukazují, že znevýhodnění sociální se obratem mění ve znevýhodnění ve vzdělání v raném věku a tento vývoj není možné napravit v pozdějších letech. Podle Ec-Pec Foundation nemá sociální či ekonomické znevýhodnění vliv na schopnosti, ale pouze na příležitosti. Využití náležité vzdělávací metodiky může přispět k řešení, nicméně si uvědomujeme, že zmíněný problém není pouze metodický. Naše filozofie se zakládá na přesvědčení, že nelze dosáhnout pozitivní změny bez aktivního zapojení komunity. Proto tedy spolupracujeme nejen s dětmi a pedagogickými pracovníky, ale zapojujeme do úzké spolupráce také rodiče, coby naše partnery.

Vzdělávání učitelů a lektorů Ec-Pec Foundation zahrnula program Začít spolu do celostátního systému vzdělávání stávajících pedagogických pracovníků. Díky tomu je program dostupný všem pedagogickým pracovníkům v rekvalifikačním systému maďarského školství. Naším cílem je nabídnout vzdělávací akce založené na výsledcích nejnovějších výzkumů a informací a uzpůsobené potřebám našich pedagogických pracovníků. Toho se nám daří dosahovat neustálým aktualizováním a zdokonalováním systému Začít spolu pomocí nových myšlenek a prvků. Nejnovější složku představují protipředsudkové vzdělávací akce určená pedagogickým pracovníkům a managementu a multikulturní programy pro děti ve věku od tří do deseti let.

Naše vzdělávací akce: • • • • •

Základní seminář Začít spolu (60 hodin) Plánování projektů – využívání center aktivit (30 hodin) Kooperativní učení (30 hodin) Pozorování a průběžná evaluace (30 hodin) Globální psaní a čtení (30 hodin)

•

Vědy a objevy- zážitkové učení (30 hodin)

Nejtalentovanějším pedagogům z programu Začít spolu nabízíme možnost zapojit se do naší činnosti jako lektoři. Od založení Ec-Pec Foundation se metodiky programu stalo 23 fundovaných a zkušených pedagogů. V současnosti naše síť zahrnuje 90 pedagogických pracovníků v celém Maďarsku, kteří se zúčastnili našich prvních vzdělávacích akcí a při výuce využívají metodiku programu Začít spolu.

Síť modelových škol a regionálních center Rozvíjíme síť modelových škol a regionálních center s cílem decentralizovat naše vzdělávací akce a vytvořit tak vzdělávací a informační systém založený na regionálních potřebách a odbornosti místních pedagogických pracovníků.

Odborná síť pedagogických pracovníků V rámci Ec-Pec Foundation existuje samostatné pedagogické fórum, jehož cílem je poskytovat průběžné odborné vzdělávání a příležitosti pro nové iniciativy.

Zapojení pedagogických profesí: Romští rodinní koordinátoři/pedagogičtí asistenti Na základě úspěchu programu Step by Step Romská iniciativa usilujeme o schválení seminářů pro rodinné koordinátory /pedagogické asistenty a jejich zahrnutí do maďarského vzdělávacího systému. Tím by se podařilo zajistit podporu pro pedagogické pracovníky, kteří pracují s romskými dětmi. Romští rodinní koordinátoři/pedagogičtí asistenti jsou uznáváni romskou komunitou a mohou také začlenit romskou kulturu do třídního života.

Současné projekty Partnerství s programem Phare. Tento projekt si klade za cíl vyloučit diskriminační důsledky sociálního znevýhodnění ještě předtím, než žáci nastoupí do první třídy. Většina dětí umisťovaných do speciálních škol je romského původu. V našich partnerských školách budeme iniciovat “přípravné třídy”, kde chceme prostřednictvím metodologie Začít spolu tato znevýhodnění eliminovat. Očekáváme, že se dětem podaří překonat své znevýhodnění, budou připravené na vstup do prvních tříd společně se svými vrstevníky a během docházky do základních škol dosáhnou úspěchu.

Zaměstnanci Ec-Pec Foundation

Zaměstnanci na plný úvazek: Judit Lafferthon – prezidentka Eva Deak – výkonná ředitelka Anita Meszaros – ředitelka pro metodologii Rozsa Mendi – poradkyně, projektová manažerka Katalin Szucs – manažerka Věříme, že náš úspěch je založen na spolupráci mezi žáky, lektory, pedagogickými pracovníky, rodiči a komunitami.

Shrnutí výzkumné zprávy z Maďarska

V současnosti jsou v projektu Step by Step Romská iniciativa zapojeny čtyři pilotní a čtyři kontrolní školy. Cílem projektu je, jako v ostatních třech zemích: reintegrace žáků ze speciálních škol do základních škol po třech letech. Nicméně maďarské školy se od škol v ostatních třech zemích poněkud liší. Během školního roku 2000-2001 byly v Maďarsku dvě pilotní školy se žáky 1. ročníku ve speciálních školách a druhé dvě pilotní školy se žáky 2. ročníku ve vyrovnávacích třídách základních škol.

Mezi 105 žáky zapojenými do výzkumu bylo 60 chlapců a 45 dívek. Úplný počet žáků prvních ročníků (speciálních škol) byl 44 (21 pilotních a 23 kontrolních); úplný počet žáků 2. ročníků byl 61 (30 pilotních a 31 kontrolních). Testování Během školního roku 2000-2001, bylo provedeno kurikulární testování a test školní způsobilosti. Testy byly využity s cílem získat úplný obraz schopností žáků. Výzkum také věnoval pozornost jedné z potenciálních příčin zaostávání ve vývoji žáků, jmenovitě úřednímu jazyku. Vzhledem ke zmíněné skutečnosti byly zvoleny tři pedagogické testy: Peabody (zaměřený na pasivní slovní zásobu), Gardner (zaměřený na aktivní slovní zásobu) a PREFER (zaměřený na všeobecný rozvoj a připravenost pro školu). Testování proběhlo v pilotních třídách a kontrolních skupinách, které měly podobné složení. Kurikulární testy byly provedeny v každém ročníku pilotních tříd a zahrnovaly: test porozumění čtenému textu, test psaní a pravopisu a matematický test. Testy vycházely z Národních kurikulárních standardů a byly schváleny Oppeltem Jozsefnem, výzkumným pracovníkem Okresního pedagogického institutu v Bacs-Kiskunu.

Výsledky výzkumu v 1. ročníku speciálních škol Co se týče aktivní a pasivní slovní zásoby, žáci v kontrolních třídách zahájily školní docházku s menší slovní zásobou (34,72%) než žáci v pilotních třídách (45,68%). Zatímco rozdíl zůstal ve výstupních měřeních nezměněn, míra rozvoje slovní zásoby se lišila (48,7% v kontrolních a 55,12% v pilotních skupinách). Co se týče aktivní slovní zásoby, dosahovaly pilotní třídy lepších výsledků, pravděpodobně díky metodice Začít spolu, která klade velký důraz na rozvoj verbálních dovedností. Co se týče chování a indexu znalostí měřených testem PREFER, lepší výsledky vykazovaly pilotní třídy při testování jak vstupním, tak výstupním, a míra jejich rozvoje byla také výrazně vyšší (86,49% oproti 25,77%). Shrnutí výsledků testu akademických znalostí a dovedností žáků prvních ročníků v pilotních a kontrolních třídách vypadá následovně: Speciální školy – 1. ročník Škola

Pilotní tř. 1

Kontrolní tř. 1

Pilotní tř. 2

Kontrolní tř. 2

Matematika (%)

42,00

50,60

29,45

40,00

Čtení (%)

69,79

45,23

65,90

29,16

83,59

49,21

93,75

25,00

Psaní (%)

Průměr (%)

65,13

48,35

63,03

31,39

Výsledky výzkumu v druhém ročníku vyrovnávacích tříd základních škol Ve druhých ročnících byly kurikulární testy provedeny v pilotních i kontrolních třídách, jelikož děti byly žáky vyrovnávacích tříd základních škol. V kurikulárních testech dosahovali žáci v pilotních třídách výrazně lepších výsledků než v kontrolních třídách.

Shrnutí výsledků testu akademických znalostí a dovedností žáků druhých ročníků v pilotních a kontrolních třídách vypadá následovně: Vyrovnávací třídy v základních školách – 2.ročník Škola Pilotní tř. 3 Kontrolní tř. 3

Pilotní tř. 4

Kontrolní tř. 4

Matematika (%)

72,56

71,73

89,34

55,97

Čtení (%)

87,25

66,00

86,57

62,57

Psaní (%)

83,98

71,25

83,17

37,94

Průměr (%)

81,26

69,66

86,36

52,84

Závěry Výzkum jasně ukazuje, že pilotní a kontrolní třídy dosáhly výrazně odlišných výsledků. Obecně žáci v pilotních třídách dosáhli lepších výsledků než žáci v kontrolních třídách, s výjimkou prvních ročníků kontrolních tříd, kde výsledky žáků v matematice byly lepší než v pilotních třídách. Nabízí se vysvětlení, že testy se zakládaly na tradiční metodice a učebnicích, s jejichž jazykem jsou žáci v kontrolních třídách lépe obeznámeni. Žáci v pilotních třídách nejsou obeznámeni s tradiční metodikou, což může představovat jisté omezení testu. Ačkoli výsledky pochází z konce druhého roku tříletého projektu, prokazují, že tito žáci jsou ve speciálních školách a vyrovnávacích třídách, určených “žákům s mentálním postižením”, umístěni nevhodně. Náležitý pedagogický přístup s vysokými očekáváními akademických znalostí ukázal, že tito žáci splňují standardy základního vzdělávání.

Další informace jsou k dispozici v úplné verzi maďarské výzkumné zprávy.

Nadácia Škola dokorán

Nadácia Škola dokorán zahájila svoji činnost v roce 1994 a v roce 1996 byla zaregistrována jako nadace. Vize Demokratická společnost, která svým občanům zaručuje základní lidská práva. Poslání Podpořit společenské změny prostřednictvím vnitřní školské reformy, zajištění rovných příležitostí ke vzdělání pro všechny děti a studující, a tak jim umožnit naplnění jejich potenciálu. Podpořit a motivovat jednotlivce a komunity k vytvoření demokratické a multikulturní atmosféry v procesu celoživotního vzdělávání. Cíle • •

•

Zvýšit kvalitu výukového a učebního procesu na různých úrovních vzdělávacího systému i komunit. Podpořit společenství studujících zapojených v programech celoživotního vzdělávání, kdy celá komunita pomáhá dětem naplnit svůj potenciál prostřednictvím rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání. Předejít diskriminaci znevýhodněných skupin dětí/studujících, včetně dětí z menšinových skupin, místních komunit, migrujících dětí, dětí s postižením a dětí mimo domov, které žijí nebo pracují na ulici.

PROGRAMY

1. Vzdělávací program pro romskou menšinu Zlepšení výuky Romů ve školách Cílem je vytvoření efektivních škol a dalších institucí, které budou schopny připravovat romské studenty tak, aby se mohli podílet na budování demokratické společnosti pro 21. století. • • • •

Poskytovat výuku s novým přesvědčením. Prostřednictvím integrace, socializace a přípravy studentů jim umožnit rozpoznat předsudky a diskriminační chování u sebe i u ostatních. Nabídnout různé alternativy završení školního vzdělání. Pomáhat pedagogickým pracovníkům v progresivním zvládání kompetencí nezbytných pro výuku v duchu 21. století: kritické myšlení, týmová spolupráce, komunikační dovednosti a schopnost žít v multikulturní společnosti.

Zaváděné aktivity • Semináře: pedagogičtí pracovníci, management, rodiče, studenti a další zúčastnění.

•

• •

Výzkum: komplexní vzdělávání komunit, reintegrace romských studentů ze speciálních škol do základních škol, zavádění romských asistentů do vzdělávacího systému. Rozvoj kurikula (multikulturní, protipředsudkový přístup v mezipředmětovém kontextu). Vedení a poradenství určené romským žákům a studentům, zejména těm, kteří opouštějí základní a střední školy.

Rozvoj romské komunity Cílem je vytvořit řadu programů, které vyjdou vstříc specifickým potřebám romské komunity a jejich nabídnutí členům romské komunity k plnoprávné účasti. Zavádění aktivit • Ustavení vedení, které by vycházelo z řad místní komunity, z její historie a shrnutí hlavních trendů. • Program 0-6 pro rodiče a děti. • Mimoškolní aktivity (ve spolupráci se středisky a kluby pro mládež). • Program informačních technologií pro mládež. • Programy školního a odborného vzdělávání. • Komunitní poradenské centrum.

2. Systémové změny ve vzdělávání • • •

Spolupráce zaměřená na rozvoj vzdělávacích strategií na celostátní úrovni v kontextu procesu přičlenění k Evropské Unii. Začlenění hodnot otevřené společnosti do školního systému. Podpora slovenského vzdělávacího systému prostřednictvím vnitřní školské reformy.

Kontext programu je zaměřen na začlenění hodnot otevřené společnosti do institucionálního vzdělávacího systému prostřednictvím rozvíjení vzdělávacích strategií zaměřených na dítě/studujícího, a to na místní, regionální a celostátní úrovni v kontextu Evropské Unie.

Zavádění aktivit • Ustavení regionálních vzdělávacích center • Odborný rozvoj základního týmu • Vzdělávací aktivity pro studenty, učitele, management, rodiče a členy komunit • Vedení a poradenská činnost pro začínající pedagogické pracovníky • Zavádění metodiky zaměřené na dítě/studujícího - Program Krok za krokom • Průběžný rozvoj Komunitních škol a Komunitních center

3. Integrace dětí se specifickými potřebami

• •

Podpora změny postojů veřejnosti Rozvíjení příznivé atmosféry a podmínek pro učení, zohlednění potřeb jednotlivých dětí

Cílem je zapojit veřejnost a odborníky do procesu řešení problému vzdělávání dětí a mládeže se specifickými potřebami, rozvoj podpory programů prostřednictvím společných aktivit (osvěta, prevence a intervence), iniciovat založení dobrovolnických komunitních integračních center, využití znalostí a zkušeností předchozího projektu PHARE LIEN s postupným zaváděním, jež je shrnuto níže: • Integrace dětí s postižením do společných programů s jejich vrstevníky. • Navázání vztahů s rodinami založených na spolupráci. • Pozornost věnovaná specifickým potřebám každého dítěte, zohlednění jeho schopností i postižení. Schopnosti, odborné znalosti a zkušenosti V roce 2000 zavedla Nadácia Škola dokorán ve třinácti regionálních centrech na Slovensku inovativní model vzdělávaní zaměřeného na dítě, který je založen na programu Krok za krokom. Tato regionální centra představují model vynikajících mateřských a základních škol. Na středních a vysokých školách byla založena Komunitní centra. Základna lektorů na vysokých školách a v institucí zaměřených na vzdělávání pedagogických pracovníků postupně narůstá. V regionálních centrech pracuje 35 vyškolených lektorů, kvalifikovaných pedagogů, kteří jsou zapojeni do dalšího odborného vzdělávání. Nadácia Škola dokorán splňuje požadavky ministerstva školství a byla jí udělena akreditace pro činnost ve školách a práci na longitudinálních studiích a výzkumu, který umožnil transformaci vzdělávání Romů.

Shrnutí výzkumné zprávy ze Slovenska

Toto shrnutí představuje výsledky prvních dvou let pilotního projektu Step By Step Romská iniciativa. Zpráva předkládá výsledky probíhajícího výzkumu, který započal současně s projektem ve školním roce 1999-2000. Pilotní projekt probíhá v pěti třídách speciálních škol v různých slovenských komunitách. Podpora rovnocenného vzdělávání romských žáků vyžaduje zajištění komplexního a integrovaného vzdělávacího přístupu, který vytvoří podmínky pro vyrovnaný a efektivní kognitivní a sociální vývoj. Proto jsou hlavním cílem projektu rovné příležitosti ke vzdělání pro romské děti, jež jsou nevhodně umisťovány do speciálních škol. Projekt však naznačuje také širší souvislosti týkající se jak dětí z většinové populace, tak ostatních menšin. Hypotézy a zásadní předpoklady

•

Metodika Krok za krokom, individuální výukové plány a protipředsudkové vzdělávání budou pro žáky v pilotních třídách ve speciálních školách přínosem.

•

Díky metodice Krok za krokom dosáhnou žáci v pilotních třídách lepších školních výsledků než žáci z kontrolních tříd.

•

Dosažené výsledky žáků z pilotních tříd budou podobné výsledkům žáků základních škol. To bude podkladem pro umístění žáků z pilotních tříd do základních škol.

•

Metody interaktivního učení a vyučování v kombinaci s průběžným zapojením rodiny povedou ke zvýšení zájmu rodičů o vzdělání svých dětí. To se naopak projeví ve zrychleném sociálním a kognitivním vývoji romských žáků.

•

Semináře na téma řešení konfliktů a rozvoje občanské angažovanosti určené pedagogům a romským asistentům budou nezbytné pro podporu všeobecného zavedení kulturně inkluzivního vzdělávání.

Výzkumný vzorek Pro účely výzkumu byl zvolen vzorek pěti pilotních tříd s romskými žáky (v Jarovnicích, Spišské Nové Vsi, Košicích - Odborárska, Rožňavě a Žiaru nad Hronom) a kontrolních tříd (v Košicích - Inžinierska, Prešově - Matice Slovenskej, Vodárenská, Chminianských Jakubovanech a Banské Štiavnici). Výsledky - kognitivní vývoj a vybrané psychologické ukazatele: Test barevných progresivních matic - Ravenův test představuje neverbální test mentálních schopností, který je vhodný pro měření tekuté inteligence (fluid intelligence), jelikož se jedná o “kulturně neznevýhodňující” test. Výsledky testu ukazují, že 34% žáků z pilotních tříd bylo schopno přizpůsobit se standardům základního vzdělávání bez jakékoli pomoci, zatímco dalších 60% s dopomocí. Test rozvoje řeči - Heidelberg byl využit k porovnání zlepšení řečových a jazykových schopností žáků v pilotních třídách a kontrolních třídách. Uznáme-li důležitost rozvoje řeči a jazyka romských žáků v souvislosti s jejich zvýšenými sociálními kompetencemi a všeobecným postojem ke vzdělání, prokazují výsledky úspěch. Můžeme říci, že pomocí vzdělávacího programu v našem experimentu jsme dosáhli pozitivních výsledků. Testování metodou sémantického diferenciálu - “Mé skryté já” prokazuje rozdíl mezi postoji žáků k vybraných předmětům. Postoje žáků v pilotních třídách byly pozitivnější než postoje žáků vzdělávaných podle osnov speciálních škol. U žáků v pilotní skupině se významně méně často vyskytovaly negativní postoje ve srovnání s žáky z kontrolních tříd. Children’s Screening Test ukázal pokrok žáků v oblastech jako: stálost vnímání, sluchové vnímání, zapamatování slovních sekvencí, vyjadřování a motorika (např. jemná motorika). Žáci pilotních tříd obecně dosahovali lepších výsledků.

Výsledky – Akademické testy Zásadním předpokladem projektu je, že výuka žáků probíhá podle individuálních plánů s využitím metodiky Krok za Krokom. Pedagogové ovšem také museli vyučovat podle státních standardů základního vzdělávání. Proto se testy ve slovenském jazyce řídily požadavky znalostí v základních školách. V testu ze slovenského jazyka byla úspěšnost ve všech pilotních třídách celkem 78%. Dvanáct ze 35 žáků dosáhlo v testu z slovenského jazyka výsledku 90 % nebo i více. Jeden žák dosáhl výsledku 100 %. Většina žáků dosáhla výsledků mezi 75% a 89 %. Kromě dobrých výsledků v testu jsme též zaznamenali zlepšení komunikačních dovedností a pozitivních sociálních interakcí v pilotních třídách.

Graf 1: Úspěšnost žáků z pilotních tříd v testu ze slovenského jazyka Cílem písemného matematického testu bylo zjistit, jaké úrovně dosahují žáci druhých ročníků ve srovnání s matematickými osnovami pro základní školy. Většina žáků dosáhla velmi dobrých výsledků.

Graf 2: Úspěšnost žáků z pilotních tříd v matematickém testu

Přibližně 80% žáků v pilotních třídách odpovídá úrovni, kdy by mohli být integrováni do základních škol, i když někteří by zřejmě potřebovali dodatečnou podporu. Závěry Na základě výsledků našich testů můžeme prohlásit, že se podařilo dosáhnout výsledků vytyčených na počátku projektu. Hlavní cíl, integrace žáků ze speciálních škol do základních škol, bude úspěšná ve většině případů. Výsledky jasně ukazují, že většina romských žáků je do speciálních škol umisťována nevhodně. Dvouleté úsilí pedagogů a romských asistentů také dokazuje, že formy a metody výuky využité v tomto projektu představují žádoucí vzdělávací směr. Výsledky téměř veškerých testů byly lepší v pilotních třídách, ať se jednalo o zvýšené intelektuální schopnosti, zlepšení komunikačních dovedností, sociální a emocionální rozvoj či rozvoj řeči a jazyka. Na základě rozboru výsledků jsme pevně přesvědčeni, že romští žáci jsou schopni splnit akademické požadavky základních škol, jestliže se jim dostane náležité podpory ze strany jejich pedagogů a škol. Další informace jsou k dispozici v úplné verzi slovenské výzkumné zprávy.