Škola:
Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9
Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2:
EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Číslo šablony:
VY_32_INOVACE_CJL_630
Předmět: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Komunikační a slohová výchova Autor, spoluautor: Mgr. Petra Lefanová Název DUMu: Umělecký funkční styl Pořadové číslo DUMu: 10 Stručná anotace: Prezentace seznamuje žáky s uměleckým funkčním stylem. Zabývá se základními znaky stylu – funkcí, formou, jazykovými prostředky, větnou stavbou. Ročník: 4. Obor vzdělání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání, 65-42-M/02 Cestovní ruch, 66-41-L/01 Obchodník Metodický pokyn: Prezentace slouží jako doplněk pro výklad učitele. Otázky mohou žáci zpracovat písemně, případně mohou sloužit jako kontrolní test. Výsledky vzdělávání: Žák vysvětlí základní znaky uměleckého funkčního stylu, chápe jeho podstatu, vyzná se ve struktuře uměleckých textů. Vytvořeno dne: 21. 8. 2013 Pokud není uvedeno jinak, uvedený materiál je z vlastních zdrojů autora.
UMĚLECKÝ FUNKČNÍ STYL
Umělecký funkční styl
styl slovesných uměleckých děl, umělecké prózy – beletrie, poezie a dramatu sdělení formuluje tak, aby působilo na city čtenáře
FUNKCE: estetická – převažuje doprovodné funkce: vzdělávací, výchovná, zábavná, informativní…
Umělecký funkční styl FORMA psaná – texty většinou vnímáme vlastní četbou mluvené projevy – divadelní hry, televizní filmy – i ty však mají psanou podobu – scénář ZNAKY individuální styl – výrazně se projevují subjektivní slohotvorní činitelé, vznikají tak individuální styly autorů
Umělecký funkční styl ZNAKY emocionálnost, subjektivita mnohoznačnost – symboly, alegorie normy a pravidla jsou nejvolnější ze všech funkčních stylů (oproti svázanosti administrativního stylu) přesto ale pravidla existují – literární věda – poetika literární druhy x literární žánry (viz literatura 1. ročník)
Struktura literárního díla
tvoří ji všechny umělecké prostředky, které se podílejí na výstavbě literárního díla 3 základní složky:
jazyk
tematika kompozice
Struktura literárního díla – JAZYK
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY využívají se všechny jazykové prostředky a kompoziční postupy využívají se všechny útvary národního jazyka – spisovný jazyk, obecná čeština, nářečí, slang, argot užitá slova slouží k: charakterizaci postav charakterizaci prostředí charakterizaci doby vystižení celkové atmosféry
Struktura literárního díla – JAZYK
obrazná pojmenování – 2 skupiny: tropy, figury využívá se mnohoznačnosti slov tropy – jazykové prostředky založené na přenášení významu slov figury – jsou zvláštním syntaktickým prostředkem jsou založené na pravidelném opakování slov nebo vět na určitém, vždy stejném místě ve verši nebo ve větě
Struktura literárního díla – JAZYK Figury: aliterace – opakování začátečních hlásek na počátku po sobě jsoucích slov anafora epifora
epanastrofa epizeuxis
Struktura literárního díla – JAZYK Další figury: apoziopeze elipsa eufonie x kakofonie gradace inverze palindrom paronomázie řečnická otázka
Struktura literárního díla – JAZYK Tropy: A)Metafora druhy personifikace synestézie B) Metonymie druhy: eufemismus hyperbola ironie, sarkasmus
Struktura literárního díla – JAZYK Tropy: C)Epiteton – constans x ornans oxymóron
Práce se slovníkem
Pojmy naleznete: Slovník literární teorie, Štěpán Vlašín a kol.
Struktura literárního díla – TEMATIKA
vstupní informace díla: titul - podává první informaci o díle jednoslovný, souslovný, vyjádřený celou větou K základním tematickým složkám patří: námět motiv děj postava, prostředí autorský postoj idea téma
Struktura literárního díla – TEMATIKA
rozlišujeme celkové téma – „nejvyšší“ téma díla hlavní téma – ústřední téma vedlejší téma – drobnější téma motiv – tematický prvek dále nerozložitelný motivem může být cokoli – postava, zvíře, věc, situace, přírodní jevy epizoda – větší tematický celek, který má samostatný charakter děj – vše, co se v díle odehrává, změna stavu
Struktura literárního díla – TEMATIKA
ve výstavbě literárního díla se ještě uplatňují dva principy:
typizace individualizace konkrétní zobrazování skutečných jevů (např. reálné postavy, prostředí)
zobecnění, snaha autora o vytvoření typů a typického obrazu skutečnosti (např. postavy, společnosti)
Struktura literárního díla – KOMPOZICE Kompozice je způsob uspořádání a spojování jazykových a tematických složek do celku mluvíme o tzv. kompozičních postupech v kategorii času se uplatňují postupy: - chronologický - retrospektivní - prolínání přítomnosti s minulostí
Struktura literárního díla – KOMPOZICE Mezi základní kompoziční principy patří např.: gradace – stupňování, typické pro detektivní žánr kontrast – protiklad paralelismus – opakování, souběžnost témat konfrontace – porovnání motivů
Závěrečný malý test 1. Kde se vyskytuje umělecký styl? 2. Jaké funkce mohou mít texty různého obsahu? Napište alespoň čtyři. 3. Jakou primární funkci má umělecký funkční styl? 4. Jakou formu má umělecký styl nejčastěji? 5. Čím se vyznačují jazykové prostředky? 6. Které útvary národního jazyka se vyskytují v umělecké literatuře? K čemu taková slova slouží? 7. Jaká je struktura uměleckého díla? 8. Vysvětlete pojmy individualizace a typizace.
Zdroj
SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro SŠ. 2. vyd. Praha: Fragment, 2010. ISBN 978-80-253-0950-6. MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj z českého jazyka. 2. vyd. Brno: DIDAKTIS spol. s r. o., 2002. ISBN 80-86285-36-7. HOFFMANNOVÁ, Jana, JEŽKOVÁ, Jaroslava, VAŇKOVÁ, Jana. Komunikace a sloh: Učebnice českého jazyka pro střední školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009. ISBN 978-80-7238-780-9. obrázky ze sady klipartů -http://www.pdclipart.org/index.php