Klíčové podnikatelské subjekty Zlínsko-Otrokovické aglomerace a jejich vliv na rozvoj lokální ekonomiky. Radka Bulantová

Klíčové podnikatelské subjekty Zlínsko-Otrokovické aglomerace a jejich vliv na rozvoj lokální ekonomiky

Radka Bulantová

Bakalářská práce 2010

ABSTRAKT Tato bakalářská práce je členěna do dvou částí, teoretické a analytické. Teoretická část se zabývá pojmem místní ekonomický rozvoj a teoriemi rozvoje s ním spojenými. Analytická část je rozsáhlejší a dělí se na ekonomickou analýzu Zlínsko-Otrokovické aglomerace, ve které je rozebráno podnikatelské prostředí v aglomeraci, struktura hospodářské činnosti a trh práce. V druhé části jsou vybrány významné firmy nacházející se ve Zlíně a Otrokovicích, je zhodnocen jejich vývoj hospodaření a vliv na rozvoj lokální ekonomiky aglomerace.

Klíčová slova: místní ekonomický rozvoj, lokální ekonomika, lokalizace, regionální rozvoj

ABSTRACT This bachelor thesis is divided into two parts, theoretical and practical. Theoretical part deals with the concept of local economic development and theories of development associated with him. Practical part is larger and is divided into economic analysis ZlinOtrokovice agglomeration in which it analyzed the business environment in agglomeration, structure of economic activity and employment market. In the second part is selected great companies located in Zlin and Otrokovice is an assessment of their economic development and effect on the development of local economies of agglomeration.

Keywords: local economic development, local economy, location, regional development

Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala především vedoucímu mojí bakalářské práce panu Ing. Milanu Damborskému, za jeho ochotu, připomínky a cenné rady, které mi velmi pomáhaly při vypracování mojí bakalářské práce. Další poděkování patří celé mé rodině, jejíž podpora a laskavost mne provázela během celého studia. Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................... 9 I

TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................10

1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA MÍSTNÍHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE................................................................................................................. 11

II

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................15

2

EKONOMICKÁ ANALÝZA ZLÍNSKO-OTROKOVICKÉ AGLOMERACE ...................................................................................................... 16 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZLÍNĚ A OTROKOVICÍCH........................................................16 2.1.1 Zlín ...............................................................................................................16 2.1.2 Otrokovice....................................................................................................17 2.2 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKO-OTROKOVICKÉ AGLOMERACI ...............18

3

2.3

STRUKTURA HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI ..................................................................19

2.4

TRH PRÁCE ...........................................................................................................22

HOSPODAŘENÍ KLÍČOVÝCH PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ ............ 25 3.1

BARUM CONTINENTAL SPOL. S R. O. .....................................................................25

3.2

SMO A. S..............................................................................................................26

3.3

TESCOMA S. R. O...................................................................................................28

3.4

SPUR A. S. ...........................................................................................................29

3.5

TOMA A. S. .........................................................................................................31

3.6

PSG – INTERNATIONAL A. S..................................................................................33

3.7

TAJMAC-ZPS A. S. .............................................................................................35

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 38 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 40 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 45 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 46 SEZNAM TABULEK........................................................................................................ 47 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 48

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

9

ÚVOD Téma mojí bakalářské práce nese název „Klíčové podnikatelské subjekty ZlínskoOtrokovické aglomerace a jejich vliv na rozvoj lokální ekonomiky“. Cílem mojí práce je zhodnotit vliv klíčových podnikatelských subjektů ZlínskoOtrokovické aglomerace na rozvoj lokální ekonomiky. V prvé řadě je nutné zhodnotit výkonnost lokální ekonomiky. Pro hodnocení ekonomické výkonnosti územního celku je třeba si stanovit údaje, jejichž získání bude reálné. Nejvíce o ekonomické výkonnosti území vypovídají údaje o registrované míře nezaměstnanosti, množství a skladbě pracovních příležitostí a počtu uchazečů o zaměstnání. Důležité je také dosažení pro dané území nejvýhodnější odvětvové struktury. Aby se lokální ekonomika rozvíjela, je potřeba iniciativa jak ze soukromého, tak z veřejného sektoru. Z hlediska soukromého sektoru jsou to investice do veřejně prospěšných záležitostí, a co se týče veřejného sektoru, ten by své investice měl směřovat do zlepšení místního podnikatelského prostředí. Mezi takové veřejné investice patří například investice do dopravní infrastruktury, která zlepší dostupnost území nebo podpora zviditelnění územního celku, která má za úkol přilákat potenciální investory. Firmy všeobecně vždy ekonomický rozvoj daného území ovlivňují, ať již svou aktivitou či pasivitou, žádoucím nebo nežádoucím způsobem. Firmy ze svých zisků odvádějí daň z příjmů právnických osob, která se odvádí do státního rozpočtu a poté se přerozděluje do obecních a městských rozpočtů. Obce mají také výnos z daně z nemovitostí, které se nacházejí na jejich území, to znamená, že mají příjmy i z budov, které vlastní firmy nacházející se na území obce. Některé firmy vlastní rozsáhlé komplexy budov, mají vlastní areály, budovy k pronájmu a tím přispívají do příjmů obce, čímž zvyšují příjmy do lokální ekonomiky. Dalším důležitým faktorem, kterým firmy mohou přispívat k rozvoji lokální ekonomiky je nabídka pracovních míst. Pokud firmy každoročně zvyšují náběrem nových pracovníků počet svých zaměstnanců, snižují tím nezaměstnanost, což má pozitivní vliv na lokální ekonomiku. Samozřejmě existuje i opačná možnost, kdy jsou firmy z různých důvodů, z nichž aktuálním je celosvětová finanční krize, nuceni propouštět své zaměstnance, kteří v dnešní době těžce hledají novou práci. Tato možnost má negativní vliv na lokální ekonomiku a nenapomáhá jejímu rozvoji. Pro rozvoj lokální ekonomiky je nutná spolupráce jak podnikatelské sféry, tak veřejného sektoru. Cílem je zlepšit kvalitu života všech.


I. TEORETICKÁ ČÁST

10


1

11

TEORETICKÁ VÝCHODISKA MÍSTNÍHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE

Místní ekonomický rozvoj je „proces budování ekonomických kapacit místního anebo regionálního společenství s cílem zlepšování jeho ekonomické budoucnosti a zvyšování kvality života všech jeho členů. Jedná se o dlouhodobý proces, v rámci něhož vzájemně spolupracují partneři z veřejného, soukromého a neziskového sektoru tak, aby společnými silami vytvářeli lepší podmínky pro ekonomický rozvoj a vznik nových pracovních příležitostí. Je to „cílená aktivita firem, místních a regionálních samospráv a dalších místních skupin, zaměřená na maximalizaci ekonomických zdrojů v daném území. Ta pak umožňuje zvyšovat ekonomický růst, tvorbu pracovních míst a kvalitu života pro všechny. Místní a regionální rozvoj je tedy o společenství a o neustálém zlepšování investičního klimatu a podnikatelského prostředí, které zvyšuje jeho konkurenční schopnost, zajišťuje práci a zlepšuje výstupy (tržby). [1] Klíčovou pozici mezi záměry územního ekonomického rozvoje jako ovlivňovaného procesu má v tradičním výkladu množství a skladba pracovních příležitostí. V tomto ohledu se předpokládá aktivní role místních i regionálních institucí (především veřejné správy), případně i soukromého sektoru. Do okruhu dalších ekonomických cílů se zahrnuje úroveň příjmů obyvatelstva, efektivita investiční činnosti (soukromé i veřejné), dosahování pro dané území nejvýhodnější odvětvové struktury (včetně odpovídajícího stupně diversifikace ekonomické základny), zajištění potřebného objemu veřejných investic a dostatečná nabídka zboží, služeb i veřejných statků. V každé z oblastí, kterou reprezentují výše uvedené hlavní cíle, je řada cílů dílčích a cílů, které jsou specifické pro dané územní celky. Argumentuje se tím, že instituce a ekonomické subjekty všeobecně vždy rozvoj ovlivňují, ať již svou činností či pasivitou, žádoucím či nežádoucím způsobem. Rozvoj se klade do funkční závislosti na mnoha faktorech, mezi které patří především: přírodní zdroje, pracovní potenciál, kapitálové investice, odvětvová struktura, technologická vybavenost, dopravní podmínky, stav technické a sociální infrastruktury, rozsah činností a úspory z něj plynoucí, poptávka po produktech místního původu a možnosti exportu, schopnosti a aktivity místních správních institucí, regionální politika a počínání centrálních správních institucí, ekonomické rozhodování lokalizovaných ekonomických subjektů, zájmy a počínání vnějších ekonomických subjektů.


12

Teoretický výklad územního ekonomického rozvoje je mnohostranný a čerpá z řady zdrojů, mezi nimiž jsou významné neoklasická ekonomická teorie, v níž jsou pro územní rozvoj opěrnými kategoriemi přirozená rovnováha ekonomických systémů a mobilita produkčních faktorů i výsledků ekonomických činností; teorie ekonomické báze s jejím důrazem na vnější poptávku a funkční vztahy mezi exportním a ostatním sektorem; lokalizační teorie hodnotící vlastnosti území z hlediska předpokladů a důsledků umístění ekonomických subjektů a činností; teorie centrálních míst, která argumentuje ekonomickými efekty vyplývajícími z hierarchického uspořádání území, zejména z existence velkých hospodářských center; teorie kumulativního působení dovozující územní koncentraci kapitálu, kvalifikované práce a dalších faktorů na úkor ostatních území a vytváření konkurenčních výhod značných rozměrů s „efekty zpětného vlnění“ (backwash effects), zabraňujícími ekonomické revitalizaci; teorie založené na modelech atraktivity, v nichž mají rozhodující úlohu faktory, spočívající v nabídkách, podporách, podnětech vzbuzujících zájem, ve vytváření stimulačního klimatu, podporujícího technologický rozvoj. Pokusy o souhrnnou teorii místního ekonomického rozvoje ve větší či menší míře využívají zmíněné přístupy. V prvé řadě, jak již bylo uvedeno, zahrnují problém zaměstnanosti. Bere se zde v úvahu neoklasický předpoklad, že vývoj přinášející nižší mzdové sazby a nižší provozní náklady generuje zaměstnanost. Tento předpoklad na sebe váže dvě další podmínky: Zvyšování celkové kvality dané lokality tak, aby vznikaly zvláštní podněty k lokalizaci a zvyšování reálné hodnoty, kterou zaměstnavateli poskytují pracovní síly. Pro naplnění obou těchto podmínek existuje dosti široký okruh možností, zahrnujících vytváření infrastruktury, programy zvyšování kvalifikace, ovlivňování struktury lidských zdrojů a další. Zásadní je v tomto ohledu přesun těžiště zájmu a aktivit, pokud jde o hlavní aktéry rozvoje území, z poptávkové strany na stranu nabídkovou. Vedle zaměstnanosti se při utváření souhrnného teoretického výkladu ekonomického územního rozvoje dostává do popředí problém ekonomické základny jako systému tvořeného nejen produkujícími ekonomickými subjekty, ale všemi dalšími prvky ovlivňujícími ekonomickou výkonnost. Složkou tohoto systému, která má v daném ohledu prominentní postavení, je institucionální struktura se svými přímými či nepřímými vazbami na ekonomické subjekty. Jádro této struktury tvoří územní veřejná správa.


13

Pro výklad územního rozvoje je nepostradatelnou součástí hledisko lokalizace. Teorie a praxe lokalizace se vyvíjí. Váha, přisuzovaná dříve hlavním lokalizačním faktorům (zdroje – vstupy, trhy, dopravní podmínky, pracovní potenciál) se relativizuje. Vazba ekonomických činností na tyto faktory je mnohem volnější než v minulosti. Příznivé lokalizační podmínky pro určitý typ činností nemusí být samy o sobě zárukou dosahování rozvojových cílů. V některých situacích tyto podmínky pozbyly význam jako faktory přitahování (pull factors), protože mnohé ekonomické subjekty přestaly být na nich závislé (pozice vyjadřovaná termínem „footlose“) nebo tuto závislost mohou kompenzovat. Váhu však na druhé straně získaly odpuzující faktory (push factors): Nevhodné sociální podmínky, vysoká kriminalita, nekvalitní životní prostředí, nedostatečná kulturní vybavenost, neuspokojivá úroveň vzdělávacích zařízení a množství dalších okolností způsobuje, že firmy i migranti se určitým regionům a lokalitám vyhýbají, což má nepříznivý účinek na jejich rozvojové možnosti. Rozvojová teorie uplatňuje pojem lokalizačně stimulující faktory (location inducing factors), které jsou vázány na výše charakterizované kvalitativní stránky lokality. Vytváření příznivého, přitažlivého prostředí v nejširším smyslu může být podstatně účinnější než výskyt specifických lokalizačních podmínek tradičního typu. Všeobecně se uznává, že např. výskyt historických lokalit může být v tomto ohledu příznivější než některé ryze ekonomické faktory. Jestliže se ve vyspělých západních zemích setkáváme ve městech, kde je patrná ekonomická výkonnost, s mimořádnou péčí o kulturně historický fond, má to vedle objemu zdrojů využitelných pro zmíněnou péči i tuto příčinu. [3] Na druhou stranu lokalizační teorie byly a jsou kritizovány pro nerealistická zjednodušení reality (minimalizace dopravních nákladů, maximalizace zisku, přičemž za hlavní, či dokonce jediný diferenciační faktor byla považována vzdálenost). Lokalizační teorie jsou dále kritizovány pro svou ahistoričnost, hrubé „amorfní“ pojetí prostoru, redukci některých sociálních problémů na prostorové. Velmi výstižně charakterizovala hlavní slabinu lokalizačních teorií Erica Schoenberger (1989), která tvrdí, že lokalizace firem je jen složkou strategie firem, takže ji nelze takto „vytrhnout“. Podle této autorky nelze tedy vytvořit lokalizační teorii, která by vysvětlovala lokalizaci firem, protože rozhodnutí o lokalizaci je jen dílčí součástí celkové strategie firem. [2] Intelektuální centra, na poznatkovém fondu založené aktivity a takto orientované instituce jako univerzity, výzkumná pracoviště, informační centra a střediska managementu a správy


14

se v teorii místního ekonomického rozvoje považují za složku zvláštního významu. Je tomu tak i proto, že potenciál lidských zdrojů, k jehož růstu tyto instituce zásadním způsobem přispívají, se dnes považuje za rozhodující faktor rozvoje. Posuny v hlavních součástech teorie místního ekonomického rozvoje, k nimž došlo v porovnání s původními teoretickými východisky, lze charakterizovat takto: a.

dřívější důraz na nárůst počtu firem zvyšující počet pracovních příležitostí byl vystřídán zájmem o firmy, které poskytují pracovní místa kvalitativně odpovídající vývoji místní populace,

b.

místní ekonomická základna přestává být chápána jako síť producentů a souhrn sektorů, ale je nazírána jako vysoce integrovaný systém, v němž mají významnou pozici i mimoprodukční prvky,

c.

analýza lokalizačního chování se již v převažující míře nesoustřeďuje na fyzicky založené komparativní výhody, ale o to více si všímá komparativních výhod plynoucích z kvality prostředí v nejširším smyslu tohoto pojmu – z aspektu ekonomického, environmentálního, sociálního, urbanistického i kulturního,

d.

potenciál znalostí, informací a intelektuálních schopností není v místním měřítku budován a realizován pouze prostřednictvím nabídky pracovní síly, ale projevuje se i aktivitami v dané sféře působících institucí, profesních komunit a na tomto potenciálu založených ekonomických subjektů.

V důsledku uvedených i dalších skutečností je místní rozvoj často ztotožňován s ekonomickým rozvojem, jehož atributy byly charakterizovány výše. Jsou-li pro pojetí rozvoje určující vedle ekonomických i podmínky sociální, environmentální, psychologické, kulturní a urbanistické, ekonomickým faktorům přísluší zprostředkující úloha, pokud jde o dosahování všech ostatních typů cílů. Při tomto výkladu však nelze opomíjet vliv svou podstatou mimoekonomických (sociálních, urbanistických, psychologických a dalších) faktorů na ekonomické poměry. [3]


II. PRAKTICKÁ ČÁST

15


2

16

EKONOMICKÁ ANALÝZA ZLÍNSKO-OTROKOVICKÉ AGLOMERACE

Spojením měst Zlína a Otrokovic vzniká aglomerace s rozlohou necelých 14 000 ha. Tyto města spojuje nejen železniční a trolejbusová doprava, ale také historie a kvalitní životní prostředí. Obě města leží v údolí řeky Dřevnice a považují se právem za města zeleně.

Obr. 1 Mapa Zlínsko-Otrokovické aglomerace

(Zdroj: Mapový Server)

Ekonomická výkonnost příslušného územního celku je dána jeho ekonomickou základnou. Tu je možno považovat za systém, tvořený ekonomickými subjekty a vazbami mezi nimi i vnějším okolím. Důležitými aspekty pro hodnocení ekonomické výkonnosti jsou množství a skladba pracovních příležitostí, odvětvová struktura aglomerace neboli struktura podnikatelské sféry a objem veřejných investic. [3]

2.1 Základní údaje o Zlíně a Otrokovicích 2.1.1

Zlín

Krajské město Zlín je s více než 80 tisíci obyvateli průmyslově-kulturním centrem regionu střední Moravy. Jako zahradní město, harmonicky vsazené do krásného přírodního prostředí, zůstává ojedinělým příkladem architektury a urbanismu 20. století. Historie města sahá daleko do středověku, první písemná zmínka se pojí k roku 1322. Důležitým mezníkem zlínské historie se stal rok 1894, kdy zde byla založena obuvnická firma


17

rodiny Baťových. Díky zcela výjimečnému růstu a prosperitě firmy a vlivu Tomáše Bati, který byl též starostou města, se stal Zlín v meziválečném období moderním městským centrem, vynikající architektonickým stylem i životním tempem. Baťova podnikatelská tradice a vhodná geografická poloha jsou dva z více faktorů, které ovlivnily skutečnost, že po změně politického režimu v roce 1989 nastal ve Zlíně prudký růst podnikatelskoobchodních aktivit, které dnes daleko převyšují republikový průměr. To dokazuje i fakt, že v minulém roce bylo ve Zlíně registrováno 23 331 podnikatelských subjektů (Tab. 1). [6] Tab. 1 Základní údaje o Zlíně Zlín Status Katastrální plocha (ha) Počet katastrů Počet částí obce Počet obyvatel k 31. 12. 2008 Počet podnikatelských subjektů celkem (rok 2009) Vlastní zpracování 2.1.2

statutární město 11 885 15 16 77 803 23 331 (Zdroj: risy.cz)

Otrokovice

Město Otrokovice leží v západní části Zlínského kraje, na rozhraní tří regionů: Valašska, Slovácka a Hané. V roce 1960 se spojily Otrokovice s Kvítkovicemi a v roce 1964 byly povýšeny na město. Otrokovice jsou moderním průmyslovým sídlem, jehož rozvoj byl založen ve třicátých letech 20. století, kdy zde Tomáš Baťa začal budovat pomocné závody a leteckou výrobu své zlínské firmy a dynamiku nabral v sedmdesátých letech minulého století v souvislosti s otevřením nové pneumatikárny. V současné době je město Otrokovice se svými téměř 19 tisíci obyvateli šestým největším městem Zlínského kraje a je centrem mikroregionu zahrnujícího obce s celkovým počtem téměř 35 000 obyvatel. Svou polohou na důležitých silničních a železničních tazích jsou Otrokovice vstupní branou Zlínského kraje. [12]


18

Tab. 2 Základní údaje o Otrokovicích Otrokovice město Status 1 960 Katastrální plocha (ha) 2 Počet katastrů 2 Počet částí obce 18 538 Počet obyvatel k 31. 12. 2008 Počet podnikatelských subjektů 3 925 celkem (rok 2009) Vlastní zpracování (Zdroj: risy.cz)

2.2 Podnikatelské prostředí ve Zlínsko-Otrokovické aglomeraci Své sídlo vybudovaly ve Zlíně a jeho okolí společnosti se zaměřením na strojírenství, zástupci gumárenského a plastikářského průmyslu a několik desítek výrobců obuvi. V roce 2001 vznikla na východě Zlína nová průmyslová zóna, kterou rychle zaplnili domácí i zahraniční investoři zabývající se vývojem a distribucí potřeb pro domácnost, komponentů pro automobilový průmysl, zpracováním plastů či obráběním kovů. Zároveň je Zlín sídlem tradičních vývojových a výzkumných ústavů a pracovišť, z nichž mnohé dosáhly světové proslulosti. Otrokovice se také, stejně jako Zlín zaměřují na gumárenský průmysl, strojírenství, ale také na kožedělný, chemický a dřevozpracující průmysl. Je to město se silnou průmyslovou základnou. Nejvýznamnější firmou je zde jednoznačně Barum Continental s. r. o. Jistě důležitým podnikatelským subjektem je akciová společnost TOMA. Podstatná část činnosti společnosti je zaměřena na poskytování služeb subjektům v jejím průmyslovém areálu. Celkový počet subjektů v průmyslovém areálu se pohybuje okolo 130 a je v nich zaměstnáno cca 2 000 lidí. [4]


19

2.3 Struktura hospodářské činnosti Při analýze ekonomické výkonnosti je třeba v prvé řadě hodnotit strukturu podnikatelské sféry, a to z pohledu zastoupení předmětu činnosti v členění dle OKEČ (nyní CZ-NACE), zejména na podniky průmyslové, zemědělské, stavební a v neposlední řadě i na podniky služeb. Zaměřit se je třeba i na podnikatelské subjekty z pohledu jejich právní formy, na akciové společnosti, živnostníky a další. Důležité je i rozdělení podniků podle jejich velikosti, na podniky malé, střední a velké. Rozdělení hospodářských subjektů podle velikosti Ve Zlíně i Otrokovicích se nachází mnoho mikropodniků, jak je zjevné z tabulky níže (Tab. 3). Jsou zde však i firmy, které zaměstnávají více jak 249 zaměstnanců. Mezi ně patří TAJMAC-ZPS a. s. a Barum Continental s. r. o. Do středních podniků se počtem svých zaměstnanců zařazují například firmy Tescoma s. r. o. nebo TOMA a. s. [13], [14] Tab. 3 Rozdělení hospodářských subjektů podle počtu zaměstnanců Otrokovice Mikropodniky (1-8 zaměstnanců) Malé podniky (10-49 zaměstnanců) Střední podniky (50-249 zaměstnanců) Velké podniky (>249 zaměstnanců) Vlastní zpracování

316 97 35 8

Zlín 2 118 535 128 22 (Zdroj: risy.cz)

Rozdělení hospodářské činnosti ve Zlíně Z následujícího grafu rozdělení hospodářských subjektů podle činnosti (Graf 1) je zjevné, že nejvíce podnikatelských subjektů ve Zlíně se zabývá obchodem a prodejem různého zboží (8 216), obchodními službami (6 156) a průmyslovou činností (3 344). [11]


20

Graf 1 Rozdělení hospodářských subjektů podle převažující činnosti ve Zlíně

školství a zdravotnictví; 751

ostatní veřejné, sociální a osobní služby; 2234

zemědělství, lesnictví, rybolov; 537 průmysl; 3344

veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění; 24

stavebnictví; 1937

ostatní obchodní služby; 6156

doprava a spoje; 712

obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; 8216

Vlastní zpracování

(Zdroj: MOS)

Jak už bylo zmíněno výše, nejvíce subjektů podniká v obchodování s různým zbožím a službami, což odpovídá největšímu zastoupení živnostníků (16 822) v rámci rozdělení hospodářských subjektů podle právní formy organizace (Tab. 4). Další velkou skupinou jsou obchodní společnosti (3 290), ve kterých jsou zahrnuty průmyslové, stavební a další podniky. Údaje se vztahují na ORP Zlín. [11] Tab. 4 Rozdělení hospodářských subjektů podle právní formy organizace ve Zlíně Právní forma organizace Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy Celkem Vlastní zpracování

Počet subjektů 85 267 3 290 48 16 822 424 1 251 58 1 666 23 911 (Zdroj: MOS)


21

Rozdělení hospodářské činnosti v Otrokovicích Město Otrokovice je na tom s rozdělením hospodářských subjektů velmi podobně jako Zlín (Graf 2). Nejvíce subjektů se také zabývá obchodem a prodejem různého zboží a pohostinstvím (1 396), obchodními službami (875) a průmyslovou činností (599). [10] Graf 2 Rozdělení hospodářských subjektů podle převažující činnosti v Otrokovicích školství a zdravotnictví; 130 veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění; 3

ostatní veřejné, sociální a osobní služby; 381

zemědělství, lesnictví, rybolov; 68 průmysl; 599

stavebnictví; 365 ostatní obchodní služby; 875

doprava a spoje; 102

obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; 1396


(Zdroj: MOS)

Co se týče rozdělení hospodářských subjektů podle právní formy organizace (Tab. 5), je tady také velká podobnost se Zlínem. Zastoupeno je nejvíce živnostníků (2 834), dále pak obchodních společností (462) a ostatních právních forem (322). Údaje se vztahují na ORP Otrokovice. [10]


22

Tab. 5 Rozdělení hospodářských subjektů podle právní formy organizace v Otrokovicích Právní forma organizace Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy Celkem Vlastní zpracování

Počet subjektů 11 36 462 4 2 834 30 208 12 322 3 919 (Zdroj: MOS)

2.4 Trh práce Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínsko-Otrokovické aglomeraci Následující graf (Graf 3) a tabulka (Tab. 6) ukazují, jak se měnila míra registrované nezaměstnanosti v letech 2001 až 2008 ve Zlíně a Otrokovicích. Nejvyšší nezaměstnanost byla u obou měst v roce 2002 a 2003, kdy ve Zlíně se vyšplhala na úroveň 9 % a v Otrokovicích téměř na 11 %. Od roku 2004 pak začala míra nezaměstnanosti u obou měst klesat. V roce 2005 se změnila metodika vyhodnocování uchazečů o zaměstnání, kdy se toto pojmenování změnilo na dosažitelné uchazeče, jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání (výkon trestu, pracovní neschopnost, rekvalifikační kurz ad.) Registrovaná míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních obyvatel podle SLDB k 1. 3. 2001. [7]


23

Graf 3 Vývoj nezaměstnanosti ve Zlíně a Otrokovicích v letech 2001 – 2008 Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) 12,00 10,00 8,00

Otrokovice Zlín

6,00 4,00 2,00 0,00 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok


(Zdroj: ÚP Zlín)

Tab. 6 Vývoj nezaměstnanosti ve Zlíně a Otrokovicích v letech 2001 – 2008 Registrovaná míra nezaměstnanosti v % 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zlín

6,50

9,00

9,10

8,50

6,70

5,4

4,0

4,1

Otrokovice

8,00

10,70

10,70

9,80

8,40

6,2

5,1

5,1


(Zdroj: ÚP Zlín)

Počet uchazečů o zaměstnání u obou měst byl nejvyšší v letech 2002 – 2004, což také dokládá i nejvyšší nezaměstnanost. Od roku 2005 se ve statistikách úřadu práce objevuje i počet volných míst v jednotlivých letech za jednotlivé měsíce v roce. V tabulkách (Tab. 6, Tab. 7) jsou uvedeny údaje za prosinec v jednotlivých letech. Právě v roce 2005 byla situace na trhu práce nejhorší. Ve Zlíně připadalo na jedno volné místo 9,5 uchazečů o zaměstnání a v Otrokovicích 8,9 uchazečů. V následujících dvou letech se situace rapidně zlepšila, v obou městech připadali na jedno volné místo cca 2 uchazeči.


24

Tab. 7 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání ve Zlíně a Otrokovicích v letech 2001 - 2008 Uchazeči o zaměstnání EAO 2001 Zlín

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

40 592 2 653 3 662 3 858 3 604 2 825 2 297 1 703 1 739 volná místa

Otrokovice 10 185

296 1 035

743

336

818 1 087 1 135 1 038

887

655

545

541

volná místa

99

245

248

194


(Zdroj: ÚP Zlín)

Nabídka a poptávka po práci Dá se říci, že ve Zlíně i Otrokovicích je situace téměř stejná. Největší nabídka pracovních míst je na kvalifikované dělnické profese (svářeči, seřizovači, svrškařky, šičky obuvi), prodavače, kuchaře, zdravotní sestry a rehabilitační pracovníky. Na druhé straně největší poptávka je po administrativních místech. [8]


3

25

HOSPODAŘENÍ KLÍČOVÝCH PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ

Mezi klíčové podnikatelské subjekty ve Zlíně a Otrokovicích zajisté patří Barum Continental spol. s r.o., který je největší výrobní jednotkou na výrobu osobních pneumatik v Evropě. Dalšími významnými firmami v Otrokovicích jsou stavební firma SMO a. s. a akciová společnost TOMA, která poskytuje služby téměř 130 firmám ve svém průmyslovém areálu. Ve Zlíně se mezi významné firmy zařazují Tescoma s. r. o., stavební společnost PSGInternational a. s., SPUR a. s., která je členem Plastikářského klastru a TAJMAC-ZPS a. s., který byl oceněn čestným uznáním jako inovační firma.

3.1 Barum Continental spol. s r. o. Profil společnosti Firma Barum Continental s. r. o. je největším závodem na výrobu pneumatik v Evropě (je výrobcem speciálních vysokorychlostních pneumatik určených pro rychlost až 240 km/h). Patří do koncernu Continental, který je předním světovým dodavatelem pneumatik a systémů souvisejících s podvozkovou částí vozidel (např. brzdové systémy, elektronické senzory, apod.). Celosvětově zaměstnává zhruba 85 tis. pracovníků ve více než 100 závodech v 27 zemích světa (kromě výrobních závodů se jedná o výzkumně-vývojová a testovací centra). Mezi významné odběratele patří značky Volkswagen, DaimlerChrysler, BMW, General Motors, apod. [5] Společnost má prvenství mezi firmami v kraji. V roce 2008 byla opětovně vyhodnocena na 1. místě v soutěžích Zaměstnavatel regionu a také získala 1. místo v anketě Firma regionu. Oba tyto úspěchy jsou založeny na ohodnocení image firmy, jejího působení na veřejnosti, její personální práce, komunikace apod. Firma činí množství drobných i větších aktivit, které by se daly shrnout pod neformální označení „Dobrý zaměstnavatel“ a „Dobrý soused“. [20] Vývoj hospodaření Z následující tabulky (Tab. 8) je patrné, že se jedná o prosperující firmu, která trvale dosahuje zisku a zaměstnává velký počet zaměstnanců. V současné době otrokovická továrna


26

zaměstnává asi 2 900 lidí. Od roku 2000 si na tom firma nejlépe vedla v roce 2007, kdy se jí oproti předchozímu roku zvýšily tržby za prodej výrobků, zboží a služeb téměř o 12 % a její čistý zisk se vyšplhal až na 1,9 mld. Kč (proti 1,5 mld. Kč v roce 2006). Hospodářská krize se společnosti téměř nedotkla, na počátku roku 2009 rozjel Barum výrobu osobních i nákladních plášťů na plné obrátky. Pozitivní vývoj výsledků prodeje společnosti Barum Continental je společně s rostoucí efektivitou obchodní činnosti nejlepším dokladem úspěchu ve zlínském regionu. [20], [21], [22] Tab. 8 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy Barum Continental s. r. o. Ukazatel

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Průměrný stav pracovníků

3 983

4 002

4 016

4 158

4 145

3 863

3 851

3 913

3 892

Tržby za prodej zboží Čistý zisk (mil. Kč)

16 085 1 304

18 130 20 783 21 606 24 520 25 389 27 757 31 765 28 502 788


1 250

1 665

1 353

1 734

1 543

1 915

1 328

(Zdroj: výroční zpráva)

Místně prospěšné aktivity firmy Firma se angažuje v místně prospěšných aktivitách, např. podporuje sportovní, kulturní, charitativní i jiné organizace nejen v našem kraji, ale i v celé republice. Úzce spolupracuje se Zlínským krajem na mnoha projektech. V rámci možností nakupuje např. reklamní předměty z chráněných dílen v našem regionu. Z pohledu komunikace značky Barum patří k nejvýznamnějším aktivitám podpora prestižní a divácky hojně navštěvované Barum Rally Zlín, které je značka Barum každoročně generálním partnerem. [15]

3.2 SMO a. s. Profil společnosti Stavební výroba, zemní práce, doprava a služby jsou hlavními směry aktivit společnosti SMO a.s. Významný podíl v nabídce tvoří vlastní developerská činnost, která je v plném rozsahu uplatňována při výstavbě integrovaných domů a zahrnuje přípravu projektů, výstavbu, prodej a následnou správu vybudovaných objektů. Společnost působí na tuzemském trhu po celé ČR, především pak v sídelním regionu Zlínsko. [18]


27

Základní kapitál společnosti činí 77 milionů korun. Snaha o zajištění komplexních dodávek stavebních celků „na klíč“ si vynutila vytvoření divizního uspořádání se zázemím výrobní a předvýrobní přípravy a centrálního zásobování. Divizní uspořádání, které přináší větší operativnost v řízení a efektivnější hospodaření je v současné době tvořeno divizí: obchodní, stavební, logistiky, provozně technických služeb, specializovaných provozů a ekonomickou divizí. Společnost má zaveden systém managementu jakosti a je držitelem certifikátu dle ČSN EN ISO 9001:2001 již od roku 2000, dále má zaveden systém environmentálního managementu. [26] Mezi realizované projekty firmy SMO a. s. patří například kruhový objezd v Otrokovicích, za který dostala firma čestné uznání v soutěži Stavba roku 2003 Zlínského kraje, kruhový objezd U Majáku, koupaliště Zelené nebo revitalizace náměstí 3. května v Otrokovicích. Firma má již zkušenosti i s výstavbou zakázek většího rozsahu, například v roce 2007 a 2008 realizovala zakázku „Bytový a komerční komplex Jesenice-City“, v rozsahu cca 300 mil. Kč. [18] Vývoj hospodaření Roční obrat firmy za rok 2008 činil 509 mil. Kč s průměrným počtem 212 zaměstnanců. Záměrem společnosti je postupné zvyšování ročního obratu, při počtu do 250 zaměstnanců. V předchozích letech činil roční obrat nižší částky, a to v roce 2007 379 mil. Kč a v roce 2006 369 mil. Kč. Z toho lze usoudit, že záměr zvyšování obratu společnosti vychází. [26] Graf 4 Vývoj hospodářského výsledku firmy SMO a. s. 60000

v tis. Kč

50000

53858 41100

40000 30000

49799

37320

34276

28242

38211 24016

28168 16758

20000 10000 0 2004

2005

2006

2007

2008

roky provozní zisk


zisk po zdanění

(Zdroj: výroční zpráva)


28

Místně prospěšné aktivity firmy SMO a. s. vydává již od roku 1995 každých 14 dní „OTROKOVICKÉ noviny“. Samostatnou kapitolu její činnosti tvoří poskytování ubytovacích služeb v penzionu Lípa a v ubytovně Oáza. Postupně jsou zkvalitňovány ubytovací služby a to formou oprav i investiční činnosti. Není pochyb, že i zkvalitňování dopravní infrastruktury, jakou je kruhový objezd U Majáku nebo v Otrokovicích přispívají k rozvoji aglomerace. [26]

3.3 Tescoma s. r. o. Profil společnosti Společnost TESCOMA s.r.o. patří mezi významné evropské firmy na trhu domácích potřeb. Sortiment zboží lze rozdělit do dvou tematických skupin – příprava pokrmů a stolování. K základnímu materiálu, kterým je nerezavějící ocel, postupně přibyly další materiály jako antiadhézní povlak, dřevo, plasty a v poslední době zejména sklo a porcelán. Sídlo společnosti je ve Zlíně, v areálu logistického centra. Kromě skladu jsou zde i ostatní úseky společnosti s výjimkou ekonomického oddělení, které má své pracoviště v administrativní budově na ul. Dlouhá. V Nupakách u Prahy je sídlo expozitury. Je zde sklad pro distribuci zboží pro oblast Čechy a obchodní a administrativní úsek podporující prodej zboží v této oblasti. Firma vznikla v roce 1992 a od roku 1994 nabízí své výrobky také na zahraničních trzích. Stálé obchodní zastoupení má v těchto evropských zemích: Slovensko, Itálie, Rusko, Polsko, Španělsko, Portugalsko a Ukrajina. Výrobky Tescoma jsou prostřednictvím exportní centrály v Itálii dále reexportovány a v současné době se s nimi můžeme setkat ve více než 80ti zemích světa. [16] Tescoma s. r. o. používá management jakosti a environmentální management dle ISO 9001:2001 a ISO 14001:2005, je rovněž nositelem CERTIFIKÁTU VÝJIMEČNOSTI pro obor Vývoj, design a prodej značkových kuchyňských potřeb. [32] Vývoj hospodaření Následující tabulka (Tab. 9) ukazuje vývoj vybraných hospodářských ukazatelů od roku 2002 po rok 2008. Průměrný počet zaměstnanců ve firmě se během let postupně zvyšoval, z toho řídících pracovníků bylo v roce 2002 sedm a v roce 2008 již deset. Tescoma si vede dobře i na zahraničních trzích, zhruba polovina prodaného zboží jde do zahraničí. Firma


29

trvale vykazuje zisk. Makroekonomické změny vlivem finanční krize zastihly společnost v dobré finanční kondici a s jasnou obchodní strategií. Přes očekávanou nejistotu, která se u konečného spotřebitele promítá do jeho nákupních zvyklostí, firma uzavřela rok 2008 s nárůstem tržeb za zboží + 4,5 % na českém trhu. Prodej do zahraničí se vlivem poklesu kurzu USD k CZK snížil o 12,3 %. [32], [33], [34] Tab. 9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy Tescoma s. r. o. Ukazatel Průměrný počet zaměstnanců Mzdové náklady na zaměstnance (v tis. Kč) Zisk (v tis. Kč)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

120

132

158

161

169

171

174

31 680

34 025

39 465

43 911

48 228

53 076

60 948

91 666 117 402 109 065 157 215 112 899 167 015 200 398

Prodej v ČR 640 084 602 281 568 668 543 654 521 728 532 383 556 408 (v tis. Kč) Prodej do zahra556 393 575 489 504 426 ničí (v tis. Kč) Vlastní zpracování (Zdroj: výroční zprávy) Místně prospěšné aktivity firmy Tescoma patří ke společnostem, které si uvědomují svoji společenskou roli, a to nejen ve vztahu ke svým zaměstnancům, ale i k městu, regionu. Nebojí se investovat do vývoje a do odbornosti zaměstnanců. Podílí se na financování vybraných projektů v oblasti kultury, sportu (je sponzorem zlínského fotbalu), zdravotnictví i sociální péče. Plní kritéria environmentálního managementu dle ISO 14001 v oblasti ochrany životního prostředí. [16]

3.4 SPUR a. s. Profil společnosti SPUR a.s. se od svého vzniku v roce 1992 zabývá výrobou plastových výrobků. Při výrobě společnost vychází z vlastních výzkumně – vývojových aktivit, které odrážejí požadavky trhu a poptávku po nových vlastnostech plastů. V současné době zaměstnává SPUR a.s. přibližně 180 pracovníků. Obrat společnosti dosáhl v roce 2006 téměř 300 mil. a v roce 2007 přibližně 380 mil. Kč. Více než 50 % produkce společnost vyváží do zahraničí.


30

Společnost produkuje své výrobky ve vlastním průmyslovém areálu ve Zlíně o celkové rozloze cca 53 000 m2. Součástí výrobního areálu je cca 11 000 m2 výrobních zastavěných ploch, 20 500 m2 skladových ploch a třináctipodlažní administrativní budova. Kromě těchto vlastních prostor firma disponuje pronajatými uzavřenými skladovými prostory o rozloze 7 500 m2. Vysoká kvalita výrobků je zaručena dlouholetým profesionálním výzkumem a vývojem, zkušenostmi, testováním, kontrolou výroby a samozřejmě certifikáty kvality. SPUR a.s. je zakládajícím členem Plastikářského klastru, který vznikl ve Zlínském kraji na začátku roku 2006. Mezi hlavní cíle tohoto zájmového sdružení právnických osob patří vytváření podmínek pro rozvoj plastikářského průmyslu v regionu a využití výsledků výzkumu a vývoje u členů sdružení pro zvyšování kvalifikace pracovních sil, vytváření nástrojů podpory inovačních aktivit ke stimulování ekonomického růstu členů sdružení a posílení jejich konkurenceschopnosti. V současné době, díky strategickým investicím především do nových a moderních technologických zařízení, je SPUR a.s. prosperující a rozvíjející se plastikářskou firmou. [17]

Vývoj hospodaření Následující tabulka (Tab. 10) s ekonomickými ukazateli začíná rokem 2004, kdy firma vykazovala oproti ostatním létům nadprůměrný hospodářský výsledek. Bylo to dáno prodejem obchodního podílu ve společnosti RETRIM s. r. o. firmě Du Pont Danmark ApS. Tím se zároveň snížil základní kapitál na 44 293 tis. Kč. Důvodem prodeje byla optimalizace akcionářské struktury a poskytnutí možnosti akcionářům, aby mohli své akcie prodat. [28] Významným rokem byl pro firmu rok 2007. Meziroční nárůst tržeb představoval 29,3 %. Nárůst byl dán novými projekty v oblasti vytlačovaných a lehčených materiálů. Přidaná hodnota vzrostla o 54,6 %. Růst osobních nákladů souvisel s rozšířením výrobního programu a zároveň zvýšením počtu zaměstnanců o 33 osob. Jak je patrné z tabulky (Tab. 10), společnost každoročně vynakládá nemalé peníze na vlastní výzkum a vývoj materiálů. Projekty jsou částečně dotovány Ministerstvem průmyslu a obchodu. V roce 2007 se ministerstvo podílelo 47,7 %.


31

Finanční krize se nevyhnula ani společnosti SPUR a. s. Výkyvy kurzu CZK/EUR v průběhu roku 2007 vedly ke snížení tržeb cca o 8 mil. Kč. Koncem roku 2008 se finanční krize projevila ve snížených objednávkách. [27] Tab. 10 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy SPUR a. s. Ukazatel 2004 2005 2006 2007 2008 Průměrný počet 102 100 116 149 167 zaměstnanců Osobní náklady (tis. Kč) 35 839 34 769 41 403 55 043 61 817 Tržby celkem 155 471 182 410 289 821 375 414 355 782 Přidaná hodnota 55 381 55 533 77 619 119 991 116 423 Zisk (tis. Kč) 91 973 8 138 15 946 42 984 25 915 Náklady na výzkum a vývoj 1 712 5 689 3 767 8 315 11 762 Vlastní zpracování (Zdroj: výroční zprávy) Místně prospěšné aktivity firmy Společnost SPUR a. s. investuje velké prostředky do výzkumu a vývoje. Výsledky těchto činností a jejich aplikace do výroby jsou velmi významné pro budoucí rozvoj, udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti a schopnosti reagovat na požadavky zákazníků. [27]

3.5 TOMA a. s. Profil společnosti TOMA, a.s. (Továrna Obuvnických MAteriálů) vznikla dne 29. 3. 1991 delimitací ze státního podniku Svit Zlín. V roce 1993 byla společnost zprivatizována formou kuponové privatizace. Součástí privatizačního procesu byl přímý prodej samostatných výrobních jednotek (koželužská, papírenská, textilní, strojírenská a chemická výroba) s tím, že se společnost TOMA, a.s. stala příjemcem splátek za prodej těchto jednotek a současně správcem průmyslového areálu. Z toho důvodu zůstaly ve vlastnictví společnosti areálové komunikace, energetické rozvody, železniční vlečka, budovy a pozemky s touto činností související. Postupně nabyla společnost zpět část prodaného movitého a nemovitého majetku, který nebyl splacen, popř. investovala do dalšího vhodného majetku. V současné době je podstatná část činnosti společnosti zaměřena na poskytování služeb subjektům v průmyslovém areálu společnosti, provozování čistírny odpadních vod, poskytování finančního leasingu a pronájem objektů ve Zlíně. V průmyslovém areálu podniká


32

okolo 120 firem, ve kterých je zaměstnáno cca 2 000 pracovníků. Nejvýznamnější službou, kterou společnost poskytuje firmám sídlícím v průmyslovém areálu je nákup, výroba a rozvod energetických médií. Dalšími činnostmi jsou developerství, poskytování finančního leasingu, pronájem nemovitostí, čištění odpadních vod, autoopravna, kolejová doprava, ochrana majetku a osob, poštovní služby a provoz akreditované laboratoře. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců společnosti v roce 2008 byl 165. Společnost TOMA, a.s. je součástí finanční skupiny a současně má přímé i nepřímé podíly v dalších společnostech (dceřiné společnosti). Podstatnou část majetku společnosti tvoří investice do dceřiných podniků. Základní kapitál společnosti je 1.477.266 tis. Kč. [19] Vývoj hospodaření Největší tržby společnost získává za prodej energií, jak je patrné z následující tabulky (Tab. 11). Celkové tržby měly rostoucí tendenci. Podstatnou změnou v letech 2007 a 2008 byly nově tržby za prodej nových bytů zkolaudovaných v roce 2007 (Bytové domy Baťov a byty ve Valašském Meziříčí). Nově se také v tomto roce otevřelo nové středisko na likvidaci kapalných odpadů, jehož výsledky předčily očekávání. V roce 2008 došlo ke vzniku nové dceřiné společnosti TOMA odpady, s. r. o., která se zabývá likvidací kapalných průmyslových odpadů a tuto činnost již neprovozuje TOMA a. s. Výpadek tržeb byl nahrazen nájemným, které tato dceřiná společnost hradí za využívání pronajímaných prostor. Světová finanční krize se v současné době v hospodaření podniku nijak neprojevuje a vedení společnosti ani neočekává významné problémy v budoucnu. Podnikatelské riziko je částečně eliminováno vysoce diverzifikovanou činností společnosti. Potenciálním rizikem zůstává finanční situace některých odběratelů v areálu, kteří jsou krizí ohroženi. [35], [36], [37]


33

Tab. 11 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy TOMA a. s. Tržby Pronájem majetku Leasing (výnosy) Prodej energií Zpracování a likvidace odpadů Developerská činnost Ostatní činnosti Celkem tržby Průměrný počet zaměstnanců Zisk Vlastní zpracování

2005 2006 2007 2008 2004 21 081 21 324 22 522 27 467 34 461 15 428 15 117 16 454 17 548 20 863 121 841 138 379 147 993 156 863 149 992 46 837

48 810

54 201

57 683

75 906

0 0 0 26 415 127 341 16 289 22 261 27 522 38 567 30 059 221 476 245 891 268 692 324 543 438 622 175

171

11 211

40 566

168

169

165

13 456 17 106 27 752 (Zdroj: výroční zprávy)

Místně prospěšné aktivity firmy Společnost je aktivní v oblastech výzkumu a vývoje. Produkuje nové výrobky v souvislosti s projektem komplexního zpracování biologicky rozložitelných odpadů (hydrolyzát glutinu a oseinu, kostní moučka). Jejich další aplikace dospěla do fáze realizace – použití hydrolyzátů jako inokula pro methanovou fermentaci. Zjednodušeně produkované hydrolyzáty napomáhají množení methanogenních bakterií a tím zvyšují efektivitu bioplynové stanice. V roce 2008 bylo prodáno 10 tun na tento účel. Další oblastí výzkumu a vývoje ve společnosti TOMA, a.s. možnost zneškodňování nebezpečných látek. V souvislosti s touto oblastí výzkumu podala společnost dne 17. 3. 2006 na Úřad průmyslového vlastnictví přihlášku vynálezu: Zneškodňování organických halogenderivátů. Přihláška vynálezu byla přijata. V současné době probíhá patentové řízení. Možnosti pro ekonomicky přínosné využití tohoto vynálezu se analyzují. Využití lze spatřovat zejména při likvidaci yperitu a PCB a freonů v civilním sektoru. [35]

3.6 PSG – International a. s. Profil společnosti Počátky činnosti skupiny PSG jsou spojeny s 20. léty 20. století a obuvnickým koncernem Baťa, z jehož stavebního oddělení firma vznikla. Firma zajišťovala celosvětovou průmyslovou výstavbu rychle se rozvíjejícího globálního koncernu. Ve druhé polovině minulého


34

století se začala specializovat na bytovou a především průmyslovou výstavbu. Kromě České republiky se orientovala na zahraniční trhy, což trvá dodnes. Jejich stavby nalezneme v mnoha zemích celého světa na několika kontinentech - v Evropě, Asii, Africe i střední Americe. Také v tomto století se firma prosazuje na progresivních zahraničních, především východních trzích. Je schopna realizovat náročné stavby s garantovanou kvalitou na různých místech zeměkoule, třeba i tam, kde bychom to nečekali – v Antarktidě postavili polární stanici. PSG je tak již dlouhá léta spolehlivým partnerem, na něhož se můžeme s důvěrou obrátit vždy, když budeme chtít realizovat velké i malé projekty. PSG je moderní a dynamicky se rozvíjející společenství, působící v České republice a v mnoha zemích celého světa již více než 85 let. Nabízí dodávky investičních celků na klíč v oblastech výrobního průmyslu, energetiky a staveb občanské vybavenosti. Mezi dodávky investičních celků na klíč patří: obchodní centra, energetika, chemické a petrochemické projekty, výrobní průmysl, logistická centra, hotely. Mezi specializovanou stavební výrobu patří: výroba a montáž železobetonových skeletů, výroba a montáž ocelových konstrukcí, výroba a montáž protihlukových stěn, doprava, montáž v oblasti ZTI, ÚT a elektra. [9] Vývoj hospodaření Z tabulky, která se nachází níže (Tab. 12) je zřejmé, že se jedná o prosperující firmu, která každým rokem zvyšuje svoji ekonomickou výkonnost. Rok 2008 v porovnání s rokem 2002 to dokazuje. Počet zaměstnanců se zdvojnásobil a tržby oproti roku 2002 byly 12krát vyšší. V letech 2002 až 2005 bylo hlavní podnikatelskou činností společnosti podnikání ve stavebnictví a v oblasti dodavatelsko-inženýrských služeb. V roce 2006 společnost výrazně zvýšila svoje výnosy, jak ve stavební výrobě, tak i v segmentu dodávky technologických celků. Výkony ve stavební výrobě byly především díky nárůstu v Ruské federaci, kde společnost realizovala dosud největší zakázku, a to Hyperglobus ve Sčolkovu. To sebou nese nároky na zkvalitnění personálního zajištění, a proto společnost v roce 2006 začala zvyšovat počet zaměstnanců a provádět jejich vzdělávání. [23], [24], [25]


35

Tab. 12 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy PSG – International a. s. Ukazatel Průměrný stav zaměstnanců HV po zdanění z běžné činnosti (tis. Kč) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (tis. Kč)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

139

136

143

168

174

248

270

-23 795

8 098

54 752

58 471

63 954

65 307

92 608

369 566 717 147

971 728

1 156 910

1 707 263

2 546 813

4 476 948


(Zdroj: výroční zprávy)

Místně prospěšné aktivity firmy Skupina PSG si je vědoma také své společenské odpovědnosti. Proto se systematicky věnuje i sponzorské a charitativní činnosti - podporuje významné sportovce, především ze zlínského regionu, a vyvíjí celou řadu aktivit na podporu škol a školských zařízení. Je generálním sponzorem předního klubu české hokejové extraligy - celku PSG Zlín. Podporuje nejlepšího českého závodního jezdce v rally Mezinárodního mistrovství ČR Romana Krestu. [9]

3.7 TAJMAC-ZPS a. s. Profil společnosti Společnost TAJMAC-ZPS, a.s., je komplexní firma zabývající se vývojem a výrobou obráběcích strojů. Tím, že vlastní slévárenské prostory ZPS - Slévárna, a.s., které jsou ve výrobním areálu společnosti v Malenovicích, disponuje koncentrovanou kapacitou zahrnující všechny etapy vývoje a výroby. TAJMAC-ZPS,a.s., zaujímá v ČR čelní postavení v oblasti obráběcích center a vícevřetenových automatů. Patří mezi největší české exportéry a zařazuje se do skupiny předních světových výrobců. Export představuje více než 80% z vyrobené roční produkce. Výrobní program se skládá z vysoce výkonných obráběcích center a ze světového hlediska špičkových vícevřetenových automatů. Stroje se uplatňují v nejnáročnějších průmyslových


36

odvětvích na všech světových trzích a získaly si velmi dobrou pověst pro svoje vysoké technické parametry, přesnost a spolehlivost. Výrobní program společnosti je rozdělen do pěti základních komodit: -

vícevřetenové automaty

-

vertikální a horizontální obráběcí centra

-

soustružnická obráběcí centra

-

vstřikolisy a kooperační výroba.

Základní kapitál firmy činí 335 milionů Kč. [29] Vývoj hospodaření Firma je proexportně zaměřená, což dokladuje následující tabulka (Tab. 13), ve které je znázorněn podíl exportu z tržeb. Ten se pohybuje okolo 70 %. Výrobky jsou nejvíce vyváženy do těchto zemí: Itálie, Slovensko, Japonsko, SRN, Francie a Indie. Průměrný stav pracovníků i jejich průměrný výdělek se během sledovaných let navyšuje. Každoroční nárůst tržeb byl dán pozitivním trendem vývoje na trhu obráběcích strojů, který znamenal zvyšování poptávky po produktech společnosti. Výsledek hospodaření byl během let 2004 až 2008 proměnlivý, nejvyšší byl zatím v roce 2007. Výrazný nárůst tržeb, pevná kontrola čerpání režijních nákladů, velmi dobrá vnitřní ekonomika společnosti byly základem dosaženého hospodářského výsledku za rok 2007. Vývoj kurzů EUR a USD neměl na chod a financování společnosti výrazný vliv. [29], [30], [31] Tab. 13 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy TAJMAC-ZPS a. s. 2004 Tržby za vlastní výrobky, služby a zboží z toho: export podíl exportu z tržeb Výsledek hospodaření Průměrný stav pracovníků Průměrný výdělek pracovníka Vlastní zpracování

2005

2006

2007

2008

1 019 487 1 310 344 1 598 424 1 981 309 1 747 808 674 068 66,12% 8 249 1 080 18 535

970 480 1 268 357 1 380 026 1 260 808 74,06% 79,35% 69,65% 72,16% 16 922 89 281 149 288 37 133 1 076 1 093 1 109 1 122 20 985

22 505

25 181

24 326

(Zdroj: výroční zprávy)


37

Místně prospěšné aktivity firmy TAJMAC-ZPS a. s. má vlastní výzkumně vývojovou základnu, kterou tvoří 6 oddělení s 94 pracovníky. Firma disponuje vysoce kvalifikovanými týmy výzkumně vývojových pracovníků, konstruktérů a technologů schopných zvládnout složité problémy v procesu výzkumu a vývoje obráběcích strojů. TAJMAC-ZPS byl v roce 2009 oceněn čestným uznáním za své inovační aktivity v soutěži Inovační firma Zlínského kraje 2009. [29] Celkové zhodnocení firem Všechny hodnocené firmy jsou prosperující společnosti s vysokým počtem zaměstnanců a dobrými výsledky hospodaření. Všechny firmy dohromady zaměstnávají tisíce pracovníků. V roce 2008 jich bylo 6 002. Finanční krize většinu z těchto firem zasáhla v dobré finanční kondici, pouze firmy, které se zaměřují z velké části i na export, jako jsou TAJMAC-ZPS a. s., SPUR a. s. nebo Tescoma s. r. o. byly částečně postiženy změnou kurzu USD a EUR, ale větší finanční problémy nezaznamenala žádná z firem. Všechny vybrané společnosti se plánují v dalších letech dále rozvíjet, zvětšovat objem své produkce, aby uspokojily všechny své zákazníky.


38

ZÁVĚR Cílem mojí bakalářské práce bylo zhodnotit vliv klíčových podnikatelských subjektů Zlínsko-Otrokovické aglomerace na rozvoj lokální ekonomiky. Nejprve bylo potřeba zhodnotit ekonomickou výkonnost Zlínsko-Otrokovické aglomerace. Pro hodnocení jsem použila analýzu podnikatelského prostředí, zjistila jsem strukturu hospodářských subjektů a analyzovala vývoj na trhu práce. Z hlediska ekonomické výkonnosti si na tom aglomerace vede dobře. Zlínsko-Otrokovická aglomerace má průmyslovou základnu, což také dokládá fakt, že průmyslovou činností se v ORP Zlíně a Otrokovicích dohromady zabývá cca 4 000 podnikatelských subjektů. Důležitým faktorem pro hodnocení ekonomické výkonnosti aglomerace je množství a kvalita pracovních příležitostí. V roce 2005 byla situace na trhu práce nejhorší. Ve Zlíně připadalo na jedno volné místo 9,5 uchazečů o zaměstnání a v Otrokovicích 8,9 uchazečů. V následujících dvou letech se situace rapidně zlepšila, v obou městech připadali na jedno volné místo cca 2 uchazeči. Ovšem nyní, v době finanční krize se situace opět zhoršila. Některé firmy začaly propouštět a tak se počet zájemců o práci opět zvýšil a volných pracovních míst je nedostatek. Největší nabídka pracovních míst je na kvalifikované dělnické profese (svářeči, seřizovači, svrškařky, šičky obuvi), prodavače, kuchaře, zdravotní sestry a rehabilitační pracovníky. Jako klíčové podnikatelské subjekty aglomerace jsem vybrala tyto firmy: Barum Continental s. r. o., SMO a. s., TOMA a. s., Tescoma s. r. o., TAJMAC-ZPS a. s., PSG-International a. s. a SPUR a. s. Dlouholeté působení těchto firem na českém, v některých případech i zahraničním trhu, dobré výsledky hospodaření a kvalitní výrobky a služby zařazují tyto společnosti mezi významné pro rozvoj lokální ekonomiky. Všechny zmíněné společnosti během posledních let svého působení vykazovaly kladné výsledky hospodaření. Postupně zvyšovaly objem své produkce, což mělo za následek postupné navyšování zaměstnanců. Tímto přispěli ke snižování nezaměstnanosti a zároveň i k rozvoji lokální ekonomiky. Největšími zaměstnavateli jsou firmy Barum Continental, který v roce 2008 měl průměrný stav zaměstnanců 3 892, nyní se počet zaměstnanců pohybuje kolem 2 900 a Tajmac-ZPS, jehož průměrný stav zaměstnanců byl v roce 2008 1 122. Celkem v roce 2008 všechny firmy dohromady zaměstnávaly 6 002 lidí. Důležité pro udržitelný rozvoj je, aby firmy, nacházející se na území města dbaly na ochranu životního prostředí. Většina z analyzovaných firem má zaveden systém environmentálního managementu. Jedná se o certifikát, který dokládá, že firma dodržuje zákonné poža-


39

davky stanovené pro ochranu životního prostředí a že se v této oblasti snaží neustále zlepšovat. Obecně se dá říci, že pokud firmy, nacházející se ve městě prosperují, jsou úspěšné ve svém podnikání, mají pozitivní vliv na rozvoj lokální ekonomiky. Všechny vybrané klíčové firmy po dobu uplynulých několika let byly ve svém podnikání úspěšné. Některé jsou přímo světoznámé ve svém oboru. Například Barum Continental je největším závodem na výrobu pneumatik v Evropě. Patří do koncernu Continental, který působí ve 27 zemích světa. Nebo firma TAJMAC-ZPS, která zaujímá v ČR čelní postavení v oblasti obráběcích center a vícevřetenových automatů, patří mezi největší české exportéry a zařazuje se do skupiny předních světových výrobců. Export představuje více než 80% z vyrobené roční produkce. Také PSG-International, patřící do skupiny PSG je známý po celém světě, jejich stavby nalezneme v mnoha zemích celého světa na několika kontinentech - v Evropě, Asii, Africe i střední Americe. Tyto významné firmy svojí aktivitou zviditelňují zároveň město, ze kterého pochází a tím mohou přilákat potenciální investory. Zviditelňovat se mohou i dalšími způsoby, mezi které patří například sponzorská a charitativní činnost, podpora sportovních a kulturních akcí, ale také vlastní výzkumná a vývojová činnost. Firma Tescoma, Barum Continental a PSG-International podporují sportovní akce. PSG-International je generálním sponzorem předního klubu české hokejové extraligy - celku PSG Zlín. Tescoma sponzoruje zlínský fotbal a Barum Continental je každoročně generálním partnenem prestižní a divácky hojně navštěvované Barum Rally Zlín. Těmito aktivitami firmy dělají reklamu nejen sobě, ale i městům, ve kterých se nacházejí. Za inovační firmy se právem považují TAJMAC-ZPS a SPUR, které investují velké prostředky do výzkumu a vývoje. Závěrem bych shrnula, že vliv klíčových podnikatelských subjektů Zlínsko-Otrokovické aglomerace na rozvoj lokální ekonomiky je pozitivní. Jak už bylo zmíněno, všechny analyzované firmy měly ve zkoumaných letech dobré výsledky hospodaření, zaměstnávaly a stále zaměstnávají tisíce lidí, podílely se na zlepšování podnikatelského prostředí ve Zlínsko-Otrokovické aglomeraci a zároveň svojí aktivitou a prosperujícím podnikáním zviditelňovaly města, na jejichž území mají svá sídla.


40

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografické publikace: [1] JEŽEK, J. Podpora rozvoje místní ekonomiky v malých městech České republiky. In National and Regional Economics VII. Košice: Ekonomická fakulta technickej univerzity, 2008, s. 341-347. ISBN 978-80-553-0084-9. [2] WOKOUN, René, et al. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 1. vyd. Praha: Linde, a. s., 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0. [3] WOKOUN, René, et al. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 455 s. ISBN 978-80-7380-086-4. [4] Zlínský kraj: města a obce Zlínského kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima, 2006. 303 s. ISBN 978-80-2397-619-9 Internetové zdroje: [5] Barum [online]. [cit. 2010-05-03]. Dostupné z WWW: [6] Informační server statutárního města Zlína [online]. [cit. 2010-05-03]. Dostupné z WWW: [7] Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2010-05-03]. Dostupné z WWW: [8] Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2010-05-03]. Dostupné z WWW: [9] Katalog

firmy

PSG

[online].

[cit.

2010-05-09].

Dostupné

z

WWW:

[10] Městská a obecní statistika. Otrokovice. [online]. [cit. 2010-05-03]. Dostupné z WWW:


41

[11] Městská a obecní statistika. Zlín. [online]. [cit. 2010-05-03]. Dostupné z WWW: [12] Městský úřad Otrokovice [online]. [cit. 2010-05-03]. Dostupné z WWW: [13] Regionální informační servis. Otrokovice. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: [14] Regionální informační servis. Zlín. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: [15] Společenská odpovědnost firmy Barum Continental s. r. o. [online]. [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: [16] Společnost: TESCOMA [online].

[cit.

2010-05-09]. Dostupné z WWW:

[17] SPUR a. s.

[online].

[cit.

2010-05-09].

Dostupné z WWW:

[18] Stavební mechanizace Otrokovice [online]. [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: [19] TOMA a. s. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: [20] Výroční zpráva za rok 2008 společnosti Barum Continental s. r. o. [online]. [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: [21] Výroční zpráva za rok 2007 společnosti Barum Continental s. r. o. [online]. [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW:


42

[22] Výroční zpráva za rok 2006 společnosti Barum Continental s. r. o. [online]. [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: [23] Výroční zpráva za rok 2008 společnosti PSG-International a. s. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: [24] Výroční zpráva za rok 2006 společnosti PSG-International a. s. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: [25] Výroční zpráva za rok 2002 společnosti PSG-International a. s. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: [26] Výroční zpráva za rok 2008 společnosti SMO a. s. [online]. [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: [27] Výroční zpráva za rok 2008 společnosti SPUR a. s. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: [28] Výroční zpráva za rok 2004 společnosti SPUR a. s. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW:


43

[29] Výroční zpráva za rok 2008 společnosti TAJMAC-ZPS a. s. [online]. [cit. 201005-09]. Dostupné z WWW: [30] Výroční zpráva za rok 2007 společnosti TAJMAC-ZPS a. s. [online]. [cit. 201005-09]. Dostupné z WWW: [31] Výroční zpráva za rok 2004 společnosti TAJMAC-ZPS a. s. [online]. [cit. 201005-09]. Dostupné z WWW: [32] Výroční zpráva za rok 2008 společnosti Tescoma s. r. o. [online]. [cit. 2010-0509]. Dostupné z WWW: [33] Výroční zpráva za rok 2007 společnosti Tescoma s. r. o. [online]. [cit. 2010-0509]. Dostupné z WWW: [34] Výroční zpráva za rok 2006 společnosti Tescoma s. r. o. [online]. [cit. 2010-0509]. Dostupné z WWW: [35] Výroční zpráva za rok 2008 společnosti TOMA a. s. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: [36] Výroční zpráva za rok 2007 společnosti TOMA a. s. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW:


44

[37] Výroční zpráva za rok 2006 společnosti TOMA a. s. [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW:


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK EAO

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

MOS

Městská a obecní statistika

ORP

Obec s rozšířenou působností

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

45


46

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Mapa Zlínsko-Otrokovické aglomerace

(Zdroj: Mapový Server) ......................... 16


47

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Základní údaje o Zlíně.............................................................................................. 17 Tab. 2 Základní údaje o Otrokovicích ................................................................................. 18 Tab. 3 Rozdělení hospodářských subjektů podle počtu zaměstnanců.................................. 19 Tab. 4 Rozdělení hospodářských subjektů podle právní formy organizace ve Zlíně ........... 20 Tab. 5 Rozdělení hospodářských subjektů podle právní formy organizace v Otrokovicích ............................................................................................................ 22 Tab. 6 Vývoj nezaměstnanosti ve Zlíně a Otrokovicích v letech 2001 – 2008..................... 23 Tab. 7 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání ve Zlíně a Otrokovicích v letech...................... 24 Tab. 8 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy Barum Continental s. r. o. ........... 26 Tab. 9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy Tescoma s. r. o............................. 29 Tab. 10 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy SPUR a. s................................... 31 Tab. 11 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy TOMA a. s.................................. 33 Tab. 12 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy PSG – International a. s. ........... 35 Tab. 13 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů firmy TAJMAC-ZPS a. s...................... 36


48

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Rozdělení hospodářských subjektů podle převažující činnosti ve Zlíně................... 20 Graf 2 Rozdělení hospodářských subjektů podle převažující činnosti v Otrokovicích ........ 21 Graf 3 Vývoj nezaměstnanosti ve Zlíně a Otrokovicích v letech 2001 – 2008 .................... 23 Graf 4 Vývoj hospodářského výsledku firmy SMO a. s........................................................ 27

Klíčové podnikatelské subjekty Zlínsko-Otrokovické aglomerace a jejich vliv na rozvoj lokální ekonomiky. Radka Bulantová

Recommend Documents