mastr_06_06
12.12.2006
10:30
Stránka 479
K problematice rekonstrukce a prezentace architektonick˘ch památek typu tholos z období antiky Milan NESMùRÁK
Prezentace antick˘ch monumentÛ je kromû primárního vûdeckého studia pfii provádûní vykopávek, zabezpeãovacích a popfiípadû rekonstrukãních prací dal‰ím nezbytn˘m úkolem. Stavby ãi celky, které jsou jen ãásteãnû zachované, v prÛbûhu dûjin pfiestavûné, nebo dokonce zniãené, je dÛleÏité prezentovat tak, aby byly náv‰tûvníkÛm zfiejmé pÛvodní architektonické i urbanistické vazby. V fiadû pfiípadÛ v‰ak ke splnûní v˘‰e uveden˘ch poÏadavkÛ z mnoha dÛvodÛ nedochází. V˘znamné rekonstrukãní práce mnohdy znaãného rozsahu byly na stavbách z období antiky provádûny jiÏ od 19. a zejména pak ve 20. století, pfiedev‰ím na území dne‰ní Itálie, ¤ecka a Turecka. Pfii nich byly postupnû utváfieny metody rekonstrukce z hlediska teorie, technologie i pouÏit˘ch materiálÛ. UÏitá a dále rozvíjená fie‰ení dosáhla v prÛbûhu 20. a na poãátku 21. století v oblasti rekonstrukce jednotliv˘ch staveb, ale i architektonick˘ch souborÛ, aÈ jiÏ po‰kozen˘ch anebo zcela zniãen˘ch, popfiípadû odkryt˘ch pfii archeologick˘ch vykopávkách, ãasto mimofiádnû vysoké úrovnû. V fiadû pfiípadÛ byly pro doplÀování architektonick˘ch prvkÛ uÏívány rozdílné pfiístupy, a tudíÏ bylo dosaÏeno i rozdíln˘ch v˘sledkÛ z hlediska pÛsobení na náv‰tûvníka. Pro ilustraci lze uvést napfiíklad doplnûní dvou sloupÛ ve v˘chodní pfiedsíni chrámu Héfaista v Athénách (v hrubém kamenickém náãrtu s vût‰ím prÛmûrem, neÏ byl prÛmûr originální) a novodobûj‰í pfiístup k doplnûní architektonick˘ch ãlánkÛ napfiíklad Parthenonu a Erechtheia, vypracovan˘ch v pÛvodní formû. Nûkteré stavby byly dokonce kompletnû znovu vystavûny v podstatû pouze ze zachovan˘ch pÛvodních prvkÛ (s doplnûním jen malé ãásti prvkÛ chybûjících). Jako úspû‰né pfiíklady tohoto druhu mohou slouÏit chrám Athény Níky na Akropoli v Athénách ãi pokladnice Athén ve svatyni Apollóna v Delfách. Zcela mimofiádn˘mi v oblasti tûchto pfiíkladÛ jsou rekonstrukãní práce na athénské Akropoli na konci 20. a poãátku 21. století. Erechtheion bylo z velké ãásti rozebráno a znovu sestaveno s doplnûním chybûjících ãástí z autentického materiálu a s pouÏitím zcela novodob˘ch spojujících prvkÛ. Karyatidy v˘raznû po‰kozené povûtrnostními vlivy byly nahrazeny kopiemi z umûlého kamene a uloÏeny v muzeu na Akropoli. Chybûjící karyatida a severní sloup v˘chodního prÛãelí byly nahrazeny rovnûÏ kopiemi. V pfiípadû Par thenonu byl rovnûÏ pouÏit v˘‰e zmínûn˘ pfiístup k fie‰ení. Situace zde v‰ak byla zkomplikována problémy se statick˘m zabezpeãením stavby (zejména vyboãení jihov˘chodní ãásti sloupoví) a jiÏ existujícími doplÀky chybûjících ãástí stavby z 19. a první poloviny 20. století. Jako nutné se téÏ jevilo doplnûní chybûjících architektonick˘ch ãlánkÛ a zejména druhé fiady v˘chodního sloupoví, které bylo nakonec realizováno v ménû rozsáhlé variantû fie‰ení s ãásteãn˘m naznaãením pÛvodní formy. (Problematice historie rekonstrukce Akropole v Athénách a pfiístupu k jejímu fie‰ení z hlediska koncepãního, technického i technologického bude vûnován samostatn˘ ãlánek v následujícím roãníku tohoto ãasopisu.) V˘jimeãnû do‰lo k opûtovnému vystavûní ucelen˘ch partií staveb typologick˘ch druhÛ, které jinde nejsou zachovány. Ty pak ukazují nejen kvalitu staveb samotn˘ch, ale v˘raznû napomáhají také k pochopení architektury samotné i urbanistick˘ch vazeb celku. V˘znamn˘m poãinem v této oblasti bylo napfiíklad znovuvystavûní prÛãelí Celsovy knihovny v Efezu, ze zachovan˘ch prvkÛ a ucelené ãásti prÛãelí divadelní budovy v Oropu s pouÏitím pÛvodních fragmentÛ stavby, doplnûn˘ch novû vypracovan˘mi prvky. V˘jimeãnû do‰lo i k opûtovnému vystavûní objektu z prvkÛ novodob˘ch, vypracovan˘ch na základû vûdeckého studia a ãásteãného pouÏití zachovan˘ch fragmentÛ (Attalova stoa v Athénách). Znaãné obtíÏe z hlediska teorie, zpÛsobu provádûní prací i prezentace v‰ak nastávají v pfiípadech, kde pro rekonstrukci stavby ãi celku není k dispozici dostateãné mnoÏství autentick˘ch architektonick˘ch prvkÛ. V takové situaci je pak reálná jen rekonstrukce ãásti stavby nebo souboru.1 Toto fie‰ení, aãkoli samozfiejmû nenahradí vnímání architektury jako celku, v‰ak mÛÏe pozorovateli (pfii urãité mífie pfiedstavivosti) poskytnout pfiedstavu o pÛvodní architekto-
1
2
Obr. 1. ¤ím (Itálie), chrám Herkula na Foru Boariu – pohled na stavbu se zachovan˘m sloupovím bez kladí, foto 1999. (Autorem v‰ech fotografií je Milan Nesmûrák) Obr. 2. ¤ím (Itálie), chrám B na dne‰ním Largu Argentina – celkov˘ pohled na zachované pódium, pfiedloÏené schodi‰tû stavby a znovu vystavûnou ãást sloupoví bez kladí, foto 1994.
■ Poznámky 1 K v˘znamn˘m pfiíkladÛm v oblasti koncepãní, konstrukãní i technologické patfií rekonstrukce posvátného souboru v Pergamu. Zde byly znovu vystavûny jak ãásti sloupov˘ch hal, tak i nároÏí (tfii sloupy a kladí) chrámu Trajána a Hadriána, na nichÏ byl prokázán v˘znam rekonstrukce celku, jeÏ ukazuje vzájemné vazby jednotliv˘ch staveb i jejich architektonick˘ch prvkÛ. Toto fie‰ení pozorovateli umoÏní utvofiit si pfiímo na místû konkrétní pfiedstavu o pÛvodním konceptu, i kdyÏ pÛvodní návrh dostavby (vãetnû velké ãásti jiÏního prÛãelí) byl v˘raznû redukován.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | M i l a n N E S M ù R Á K / K p r o b l e m a t i c e r e k o n s t r u k c e a p r e z e n t a c e a r c h i t e k t o n i c k ˘ c h p a m á t e k t y p u t h o l o s z o b d o b í a n t i k y
479
mastr_06_06
12.12.2006
10:30
Stránka 480
3
4
Obr. 3. ¤ím (Itálie), chrám Vesty na Foru Romanu – pohled na znovu vystavûnou ãást pódia s novodobou vnitfiní strukturou, vnûj‰ím i vnitfiním sloupovím propojen˘m zdí a zastropením vnûj‰ího sloupového ochozu, foto 1998. Obr. 4. ¤ím (Itálie), chrám Vesty na Foru Romanu – pohled na znovu vystavûnou ãást pódia s vnûj‰ím i vnitfiním sloupovím propojen˘m zdí, foto 1994. Obr. 5. ¤ím (Itálie), chrám Vesty na Foru Romanu – detail znovu vystavûné ãásti pódia a postamentu s osazen˘mi pÛvodními fragmenty jeho ãlenûní doplnûn˘mi novodob˘mi prvky v hrubém kamenickém náãrtu v barevnosti odpovídající pÛvodní stavbû, foto 1994. Obr. 6. ¤ím (Itálie), chrám Vesty na Foru Romanu – detail rekonstruované ãásti sloupu a kladí s osazen˘mi pÛvodními fragmenty jeho ãlenûní doplnûn˘mi novodob˘mi prvky v hrubém kamenickém náãrtu v barevnosti odpovídající pÛvodní stavbû, foto 1994. Obr. 7. Pompeje (Itálie), monopteros na Foru Triangolaru – pohled na znovu vystavûnou ãást sloupoví s pouÏitím pÛvodních architektonick˘ch ãlánkÛ doplnûn˘ch novodob˘mi prvky odpovídající barev5
6
nosti bez vypracování architektonick˘ch detailÛ, foto 1998. Obr. 8. Tivoli, v antice naz˘váno Tibur (Itálie), chrám Afrodity v Hadriánovû vile – pohled na znovu vystavûnou ãást sloupoví s pouÏitím pÛvodních architektonick˘ch ãlánkÛ doplnûn˘ch novodob˘mi prvky odli‰né barevnosti s vypracováním architektonick˘ch detailÛ, foto 1994.
480
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | M i l a n N E S M ù R Á K / K p r o b l e m a t i c e r e k o n s t r u k c e a p r e z e n t a c e a r c h i t e k t o n i c k ˘ c h p a m á t e k t y p u t h o l o s z o b d o b í a n t i k y
mastr_06_06
12.12.2006
10:30
Stránka 481
nické formû stavby co se t˘ãe proporcí celku,2 vzájemn˘ch vazeb i formování jednotliv˘ch prvkÛ, jakoÏ i pÛvodnímu fie‰ení odpovídající vnímání architektonick˘ch ãlánkÛ v jejich pÛvodní poloze a odpovídající vzdálenosti, tedy navození reálného úhlu pohledu.3 V˘znam tohoto pfiístupu v oblasti rekonstrukce antick˘ch monumentÛ se mimofiádnû projevuje zejména v pfiípadû staveb typu tholos (peripteros kruhového pÛdorysu)4 a monopteros,5 protoÏe tyto stavby nejsou jako typologick˘ druh v pÛvodní formû (s v˘jimkou nûkolika objektÛ v˘raznû po‰kozen˘ch) zachovány. Pfiípady alespoÀ ãásteãného zachování stavebního typu se vyskytují jen na území Itálie, lze uvést chrám Sibyly v Tivoli (antické mûsto Tibur) nebo chrám Herkula na Foru Boariu v ¤ímû. Chrám Sibyly je dnes prezentován v podstatû v podobû zabezpeãeného torza s ãásteãnû zachovan˘m sloupovím aÏ po úroveÀ fiímsy, bez zavr‰ení vnitfiního prostoru.6 Chrám Herkula je zachován v podobû s obnaÏen˘mi spodními stupni podnoÏe a ãástí základÛ, na nízkém pódiu7 zÛstalo sloupoví s jádrem stavby, ale bez kladí a fiímsy. Stavba je zavr‰ena provizorní stfiechou kuÏelovité formy s terakotovou krytinou (viz obr. 1). Jako pfiíklad ãásteãné rekonstrukce tohoto typu staveb lze uvést znovu vystavûnou ãást sloupoví (‰est nekompletních sloupÛ bez kladí) takzvaného chrámu B na dne‰ním Largu Argentina v ¤ímû (viz obr. 2) a zejména obnovenou ãást sloupoví vãetnû vnitfiní zdi chrámu Vesty na Foru Romanu v ¤ímû, stavby, jeÏ byla v minulosti zcela zniãena. Z hlediska názornosti architektonického i urbanistického pÛsobení se tato obnova fiadí mezi v˘jimeãnû zdafiilé pfiípady rekonstrukce a prezentace antick˘ch monumentÛ. âásteãnû zde byla novû vytvofiena struktura pódia z cihelného materiálu s kamenn˘m obkladem vãetnû pro tuto stavbu typick˘ch postamentÛ sloupÛ. Pfii provádûní tohoto rozsáhlého úkolu byly uÏity zachované fragmenty pÛvodní stavby z bílého mramoru. Dále bylo provedeno opûtovné vystavûní ãásti sloupoví (2 x 3 sloupy) a jeho propojení vertikálnû osazen˘mi deskami (pÛdorysu kruhové v˘seãe) v prostoru mezi vnitfiními sloupy. Realizováno bylo rovnûÏ spojení sloupoví a jádra stavby zastropením segmentov˘mi prvky, ãlenûn˘mi kazetami. Základní tektonické elementy jsou v oblasti dfiíkÛ doplnûny plnû profilovan˘mi prvky z autentického materiálu. Profily postamentÛ, kladí a ãlenûní fiímsy jsou zhotoveny v hrub‰í náznakové formû navazující na vnûj‰í obr ys ãlenicích architektonick˘ch i dekorativních prvkÛ (v podstatû ve formû kamenického zpracování bez detailního fie‰ení dekoru). Doplnûné partie se svou barevností pfiibliÏují autentick˘m fragmentÛm zachovan˘m z pÛvodní stavby (viz obr. 3–6). Podobn˘ princip byl pouÏit napfiíklad novûji pfii obnovû ãásti pódia a tfií nároÏních sloupÛ vãetnû kladí chrámu Trajána a Hadriána v Pergamu v poslední ãtvrtinû 20. století. Tento zpÛsob prezentace umoÏÀuje nejen získání pfiedstavy o prostorovém uspofiádání sloupoví, ale ãásteãnû i o mimofiádném ãlenûní interiéru této stavby a jeho konstrukãním fie‰ení.8 Co se t˘ãe typu monopteros, bylo provedeno napfiíklad znovuvystavûní ãásti sloupoví (tfii sloupy a kladí) objektu na Foru Triangolaru v Pompejích. Zde je v‰ak dojem z celkového architektonického pÛsobení ponûkud naru‰en tím, Ïe ãást pódia stavby je v souãasné dobû skryta v terénu. Chybûjící ãásti dfiíkÛ sloupÛ byly doplnûny z autentického materiálu bez naznaãení kanelur (viz obr. 7). Rozsáhlej‰í rekonstrukce sloupoví (ãtyfii sloupy s ãásteãn˘m vyuÏitím pÛvodních prvkÛ z bílého mramoru a kladí) byla realizována v pfiípadû chrámu Afrodity v Hadriánovû vile v Tivoli. Do‰lo zde k obnovení pÛvodního tvaru architektonick˘ch prvkÛ ãlenûní sloupÛ i kladí vãetnû pÛvodní profilace i architektonick˘ch detailÛ. Doplnûné ãásti jsou svou barevností v˘raznû odli‰né od zachovan˘ch fragmentÛ pÛvodní stavby (viz obr. 8). V centru objektu byla navíc osazena mramorová kopie sochy Afrodity. Díky rekonstruování této v˘seãe sloupoví si je moÏné utvofiit pomûrnû dobrou pfiedstavu o mimofiádné koncepci i rozsahu této stavby z období fiímské antiky, která byla pfiímo inspirována fieckou architekturou. V ¤ecku stavby typu tholos nezÛstaly zachovány. Byly z nich objeveny pouze základy (Epidauros, Olympia) nebo v lep‰ím pfiípadû z velké ãásti zachovaná podnoÏ a ãást zdiva centrální partie (Delfy), sloupoví v‰ak nikoli. Nûkteré stavby se nedochovaly ani v pÛdorysu (napfiíklad zbytky tholu z doby archaické ve svatyni Apollóna v Delfách).9 AÏ do posledního desetiletí 20. století tak mohly b˘t prezentovány pfiímo na místû jen základy (tholos v Epidauru), pfiípadnû základy doplnûné fragmenty podnoÏe a patkou s fiadou hlavic ãi dal‰ích architektonick˘ch prvkÛ umístûn˘ch bez souvislostí pfiímo na terénu v okolí
7 8
■ Poznámky 2 Vnímání hmoty a prostoru v náleÏit˘ch proporãních vztazích celku i detailu bylo v antice jedním ze základních kritérií architektonické tvorby. TotéÏ musí nutnû platit i pro rekonstrukce tûchto staveb. 3 Tento problém se net˘ká jen ãástí staveb a architektonick˘ch ãlánkÛ, ale i sochafiské v˘zdoby a dekorativních prvkÛ. 4 Pojem tholos, v obecném smyslu oznaãující centrální stavbu, je v oblasti antické architektur y téÏ uÏíván jako v˘raz pro centrální stavbu se sloupovím po obvodu a vnitfiním prostorem kruhového pÛdorysu. Interiér je pfiístupn˘ dvefimi, jimiÏ je také osvûtlován (nûkdy v kombinaci s doplnûn˘mi okenními otvory). 5 Stavby typu monopteros jsou na rozdíl od staveb typu tholos tvofieny pouze sloupovím po obvodu podnoÏe. Mají kruhov˘ pÛdorys bez vymezení vnitfiního prostoru zdmi. V období antiky byly podobnû jako stavby typu tholos (peripteros kruhového pÛdorysu) zavr‰eny stfiechou kuÏelové formy. 6 Zobrazení viz M. NESMùRÁK: Novovûká studia centrálních staveb z období antiky, in: Zprávy památkové péãe 64, 2004, ã. 1, s. 45, obr. 10. 7 Podle zachovan˘ch zbytkÛ spodní ãásti podnoÏe se jeví jako velmi pravdûpodobné, Ïe dolní ãást stavby byla tvofiena kombinací stupÀovité podnoÏe.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | M i l a n N E S M ù R Á K / K p r o b l e m a t i c e r e k o n s t r u k c e a p r e z e n t a c e a r c h i t e k t o n i c k ˘ c h p a m á t e k t y p u t h o l o s z o b d o b í a n t i k y
481
mastr_06_06
12.12.2006
10:30
Stránka 482
9
10
11
12
pÛvodní stavby (Filippeion v Olympii). V˘jimku tvofiil tholos v Delfách, kde byla v roce 1938 znovu vystavûna ãást sloupoví.10 RovnûÏ stavby typu monopteros byly na území ¤ecka zcela zniãeny. Jako pfiíklad mÛÏe slouÏit Palaimonion v Isthmii, kde je na místû zachováno pouze kamenné jádro spodní struktury stavby a nûkteré architektonické prvky, jeÏ jsou deponovány v místním archeologickém muzeu. Dochované architektonické prvky jsou mnohdy zcela nevhodnû shromáÏdûny (spí‰e nahromadûny) pfiímo v pÛvodním místû stavby (napfiíklad zbytky chrámu Romy a Augusta na Akropoli v Athénách, obr. 9), nebo jsou dokonce ãásteãnû prezentovány volnû v terénu (napfiíklad zbytky stavby typu monopteros – Babbiova monumentu v Korintu – obr. 10). Jedinou v˘jimkou z oblasti centrálních staveb kompletnû zachovanou je stavba L˘sikratova památníku v Athénách (pÛvodnû typu monopteros pfiestavûného na typ pseudoperipteros).11 Z uvedeného struãného pfiehledu je zfiejmé, Ïe prezentace staveb typu tholos (peripteros kruhového pÛdorysu) i monopteros nebyla aÏ na v˘jimky (tholos v Delfách) do konce 20. století dostateãnû názorná. Nevyjadfiovala v˘znam tûchto mimofiádn˘ch objektÛ, aÈ jiÏ z hlediska pÛdorysného, hmotového ãi utváfiení vnitfiního prostoru. BohuÏel se to t˘ká právû staveb, které v dobû antiky pfiinesly nadãasové inovace v oblasti kompoziãní, slohové, architektonického detailu i tektonického ãlenûní hmoty a prostoru.12 Znalost jejich pÛvodního vzhledu je dÛleÏitá také pro pochopení jedineãného pÛsobení centrálních staveb v rámci urbanistického kontextu. Protiklad dvou moÏn˘ch pfiístupÛ k prezentaci tûchto architektonick˘ch památek, v dûjinách stavitelství mimofiádnû v˘jimeãn˘ch, lze velmi dobfie demonstrovat na konkrétních pfiíkladech dvou staveb stejného typu – v Epidauru a Delfách. Tholos v Epidauru byl témûfi do konce 20. století prezentován pouze po ãástech. Pfiímo na pÛvodním místû stavby byly zachovány jen zbytky jeho základÛ (viz obr. 11) a v místním archeologickém muzeu je dosud vystaven v˘sek sloupoví (jeden sloup v dórském slohu s kladím vnûj‰ího sloupoví, ãást zdi jádra stavby a jeden sloup vnitfiního sloupoví v korintském
482
Obr. 9. Athény (¤ecko), chrám Romy a Augusta na athénské Akropoli – celkov˘ pohled na volnû nahromadûné architektonické ãlánky chrámu pfied prÛãelím Parthenonu, foto 1998. Obr. 10. Korint (¤ecko), BabbiÛv monument pfii agofie – celkov˘ pohled na volnû nahromadûné architektonické ãlánky na terase. Vpravo v pozadí jsou patrné základy se spodní partií stavby a na ní poloÏen˘m architrávem a vlysem, foto 1998. Obr. 11. Epidauros (¤ecko), tholos ve svatyni Asklepia – celkov˘ pohled na zachované základy stavby, foto 1983. Obr. 12. Epidauros (¤ecko), tholos ve svatyni Asklepia – pohled na novû rekonstruovanou ãást podnoÏe s pouÏitím pÛvodních architektonick˘ch prvkÛ doplnûn˘ch novodob˘mi v odpovídající barevnosti, foto 2005. Obr. 13. Delfy (¤ecko), tholos ve svatyni Athény – pohled na znovu vystavûnou ãást sloupoví s pouÏitím pÛvodních architektonick˘ch ãlánkÛ doplnûn˘ch novodob˘mi prvky odli‰né barevnosti s vypracováním architektonick˘ch detailÛ, foto 1994. Obr. 14. Delfy (¤ecko), tholos ve svatyni Athény – detail horní ãásti sloupu a kladí, foto 1994.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | M i l a n N E S M ù R Á K / K p r o b l e m a t i c e r e k o n s t r u k c e a p r e z e n t a c e a r c h i t e k t o n i c k ˘ c h p a m á t e k t y p u t h o l o s z o b d o b í a n t i k y
mastr_06_06
12.12.2006
10:31
Stránka 483
slohu) s ãásteãn˘m zastropením vnûj‰ího i vnitfiního sloupového ochozu. Architektonické ãlánky, popfiípadû rekonstruované prvky jsou v‰ak prezentovány nevhodnû, jen jako urãité v˘seky architektonického ãlenûní bez pÛvodních vzájemn˘ch konstrukãnû-v˘tvarn˘ch vztahÛ a proporãních vazeb – napfiíklad sloupy nejsou ukázány ve své pÛvodní celkové v˘‰ce. Na ãásti podnoÏe a dolní ãásti dfiíku sloupu je osazena pfiímo horní ãást dfiíku sloupu s hlavicí a kladím, ãímÏ je zcela naru‰ena moÏnost vnímání torza stavby v pÛvodních proporcích i mûfiítka pÛvodního celku. Navíc jsou prvky i detaily pfiedstaveny z pohledového úhlu, kter˘ neodpovídá pÛvodnímu (nyní témûfi vodorovn˘ pohled namísto pÛvodního v˘raznû ‰ikmého) a je samozfiejmû naru‰ena i pÛvodní vzdálenost moÏného stanovi‰tû pozorovatele. Není respektováno ani pÛvodní osazení nûkter˘ch dal‰ích vystaven˘ch architektonick˘ch ãlánkÛ (napfiíklad zachovaná ãást zastropení je prezentována ve vertikální poloze). V souãasné dobû se situace v˘raznû zlep‰uje, v partii podnoÏe a vstupní pfiístupové rampy probíhají rozsáhlé rekonstrukãní práce za pouÏití fiady pÛvodních prvkÛ doplnûn˘ch velmi kvalitnû vypracovan˘mi novodob˘mi komponenty. ZároveÀ se staly ãitelnûj‰ími urbanistické vztahy, neboÈ byla provedena rozsáhlá rekonstrukce pfiilehlé sloupové haly vymezující severní ãást Asklepiova posvátného okrsku, která zdÛraznila prostorov˘ dojem kompozice celku (viz obr. 12). Tholos v Delfách je oproti tholu v Epidauru ãásteãnû prezentován pfiímo na místû, aãkoli nûkteré architektonické ãlánky jsou téÏ umístûny v archeologickém muzeu. Ve svatyni bohynû Athény byl v roce 1938 znovu vystavûn úsek sloupoví. Z velké ãásti zachovaná tfiístupÀová podnoÏ z ‰edého vápence byla ponechána bez doplnûní nûkter˘ch chybûjících segmentÛ horního stupnû a rovnûÏ dlaÏba vnitfiního prostoru nebyla doplnûna. Ve v˘chodní ãásti podnoÏe byly vztyãeny tfii sloupy, pfii jejichÏ zhotovení byly pouÏity fragmenty pÛvodních prvkÛ z bílého mramoru. Doplnûní chybûjících fragmentÛ dfiíkÛ sloupÛ bylo provedeno v pÛvodní formû vãetnû jejich profilace. Doplnûné prvky jsou v dÛsledku pouÏití odli‰ného materiálu svou barevností v˘raznû odli‰né od pouÏit˘ch zachovan˘ch fragmentÛ pÛvodních dfiíkÛ stavby. Vnitfiní ãást kladí v oblasti fiímsy byla provedena z betonu. Dále byly uÏity dva pÛvodní architrávy, prvky vlysu a fiímsy, rovnûÏ z bílého mramoru (viz obr. 13–14). âást zachované vnitfiní zdi umoÏní utvofiit si dílãí pfiedstavu o vzájemné vazbû interiéru stavby a jejího sloupoví. V muzeu v Delfách se nachází rovnûÏ fiada pÛvodních architektonick˘ch prvkÛ této stavby (architráv, vlys vãetnû reliéfních metop a fiímsa s chrliãi, patky a hlavice vnitfiních sloupÛ korintského slohu, doplnûné novodob˘m materiálem). Pfied muzeem jsou vystaveny ãásti vlysu, které byly pÛvodnû osazeny nad zdí jádra stavby uvnitfi sloupového ochozu. Pfii studiu této stavby pfiímo na místû je moÏné docenit v˘znam ãásteãné rekonstrukce jejího sloupoví pro pochopení pÛvodní architektonické formy dan˘ch staveb na území ¤ecka. Tato rekonstrukce se navíc stala nepochybnû inspirací pro mnohem nároãnûj‰í obnovu ãásti sloupoví Filippeia, provádûnou ve svatyni Dia v Olympii na poãátku 21. století. Pro realizaci nároãné rekonstrukce tohoto sloupoví (doplnûní vnûj‰ích i vnitfiních prvkÛ podnoÏe, tfií sloupÛ v jónském slohu a kladí) bylo vyuÏito novodob˘ch pfiístupÛ z hlediska teoretického, provedení rekonstrukce stavby13 i novodob˘ch technologií a materiálÛ ke zhotovení architektonick˘ch ãlánkÛ, jeÏ se nezachovaly. Vnitfiní ãást podnoÏe byla provedena z umûlého kamene vykazujícího pfiibliÏnou barevnost pÛvodních prvkÛ. V‰echny chybûjící fragmenty prvkÛ vnûj‰ích stupÀÛ podnoÏe byly doplnûny s exaktní pfiesností v pÛvodní formû i barevnosti. TotéÏ platí i o sloupoví. Znaãné problémy zpÛsobily základy tholu v úrovni osazení stupÀÛ podnoÏe, které po svém obvodû vykazovaly v˘razné v˘‰kové rozdíly a komplikovaly tak provedení ãásteãné rekonstrukce vodorovné plochy (stylobatu) i vztyãení sloupÛ. Navíc nebylo k dispozici tak rozsáhlé mnoÏství zachovan˘ch architektonick˘ch prvkÛ jako v Delfách. Tato obnova odráÏí ve svém pojetí souãasn˘ stav postupného v˘voje názorÛ na provádûní rekonstrukcí antick˘ch staveb. Podobnû je téÏ promûna názorÛ v prÛbûhu 20. a poãátku 21. století zfietelná na rekonstrukci staveb na Akropoli v Athénách, a to jak z hlediska teoretického pfiístupu k fie‰ení konceptu a architektonického návrhu rekonstrukce, tak z hlediska technického a technologického. Charakteristická je podstatnû rozsáhlej‰í aplikace novodobû vypracovan˘ch prvkÛ v pÛvodní architektonické formû za pouÏití autentického materiálu, popfiípadû materiálÛ novodob˘ch pfiipomínajících pÛvodní fie‰ení. V˘‰e zmínûné pfiístupy jsou v˘sledkem postupného hledání optimálního fie‰ení problému obnovy antick˘ch památek a zmínûné rekonstrukce jsou v tomto smûru mimofiádn˘mi poãiny (i pfies moÏné v˘hrady, napfiíklad k materiálovému pojetí u tholu v Delfách), jeÏ by mûly b˘t
13 14
■ Poznámky 8 Viz M. NESMùRÁK: Stavby typu tholos (peripteros kruhového pÛdor ysu) v ãeské architektufie 18. a 19. stol. a jejich typologické a konstrukãní vzor y, in: Dûjiny vûd a techniky XXXV, 2002, ã. 1, s. 28–29. 9 Architektonické prvky tholu byly pouÏity jako stavební materiál do základÛ pokladnice Sikyonu. 10 Datování viz G. GRUBEN: Die Tempel der Griechen, München 1980, s. 99. 11 Viz M. NESMùRÁK, cit. v pozn. 4, s. 50, téÏ obr. 18, 19, 20. 12 Viz M. NESMùRÁK, cit. v pozn. 6, s. 26–27. 13 Práce na osazení architrávu byly provádûny v záfií 2005. 14 Koncept tohoto ãlánku i jeho závûry vycházejí z referátu autora nazvaného Zur Problematik der Rekonstruktion und Präsentation architektonischer Denkmäler des Typs Tholos pfiedneseného na mezinárodní konferenci Muzeum i konzerwacja u progu XXI. wieku pofiádané univerzitou M. Koperníka (ToruÀ, ãerven 2004).
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | M i l a n N E S M ù R Á K / K p r o b l e m a t i c e r e k o n s t r u k c e a p r e z e n t a c e a r c h i t e k t o n i c k ˘ c h p a m á t e k t y p u t h o l o s z o b d o b í a n t i k y
483
mastr_06_06
12.12.2006
10:31
Stránka 484
16
15
18
17
Obr. 15. Olympie (¤ecko), Filippeion ve svatyni Dia – pohled na znovu vystavûnou ãást podnoÏe a sloupoví s pouÏitím pÛvodních architektonick˘ch ãlánkÛ doplnûn˘ch novodob˘mi architektonick˘mi prvky odpovídající barevnosti s vypracováním architektonick˘ch detailÛ, foto 2005. Obr. 16. Olympie (¤ecko), Filippeion ve svatyni Dia – celkov˘ pohled na rekonstruovanou stavbu, foto 2005. Obr. 17. Olympie (¤ecko), Filippeion ve svatyni Dia – pohled na ãást rekonstruované podnoÏe doplnûné novodob˘m materiálem od19
povídající pÛvodní barevnosti s vypracovan˘m architektonick˘m detailem a osazenou patkou, foto 2005. Obr. 18. Olympie (¤ecko), Filippeion ve svatyni Dia – detail ãásti
impulsem pro dal‰í aktivitu v této oblasti i ve 21. století. V˘sledky obnovy staveb v Delfách, v Olympii a v Epidauru v‰ak zatím neprezentují zastropení okruÏní ãásti staveb (natoÏ naznaãení pÛvodního ãlenûní jejich interiérÛ), jako je tomu u stavby chrámu Vesty na Foru Romanu v ¤ímû. O aplikaci obdobného principu rekonstrukce, ale jiÏ s vyuÏitím v‰ech soudob˘ch moÏností technologick˘ch a materiálov˘ch by bylo moÏné uvaÏovat v souvislosti s tholem v Epidauru. V jeho pfiípadû existuje dostatek pÛvodních prvkÛ nejen pro provedení rekonstrukce ãásti sloupoví, ale i zdi jádra stavby a ãásteãnû i zastropení vnitfiní a vnûj‰í haly. ZároveÀ by v‰ak bylo nutné velmi uváÏlivû stanovit hranice rozsahu tûchto prací i zpÛsoby jejich realizace.14
484
rekonstruované podnoÏe kombinující originální a novodobé prvky s osazenou pÛvodní patkou, foto 2005. Obr. 19. Olympie (¤ecko), Filippeion ve svatyni Dia – pohled na ãást rekonstruované podnoÏe kombinující originální a novodobé prvky, foto 2003.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | M i l a n N E S M ù R Á K / K p r o b l e m a t i c e r e k o n s t r u k c e a p r e z e n t a c e a r c h i t e k t o n i c k ˘ c h p a m á t e k t y p u t h o l o s z o b d o b í a n t i k y
