Jiný pohled na podnikání

číslo 13 24. června 2013 Samostatně neprodejné

Jiný pohled na podnikání

Malé a střední firmy se stále více zaměřují na dobročinnost podnik atelsk ý magazín. V ychází s deníkem Ml adá Fronta E15

Předplaťte si nejdůležitější informace z malého a středního podnikání

PROFIT

ve vaší schránce pouze za

250 Kč/rok

Pro objednání volejte ZDARMA 800 248 248 nebo zašlete e-mail na [email protected] Tato nabídka platí do 31. 12. 2013 Předplatitel bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku,pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou předplatitel potvrzuje, že s těmito dodacími podmínkami souhlasí a zavazuje se jimi řídit. Svojí objednávkou dále dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovávány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména, že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoli na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na www.mf.cz.

inzerce

A131007789

editorial  PROFIT

Charita, ukazatel vyspělé firmy Společenská odpovědnost a dárcovství už u nás dávno není doménou nadnárodních kolosů. Dalibor Dostál, autor hlavního tématu nového Profitu, zjistil potěšující věc: stále více malých a  středních firem se na dobročinnost zaměřuje. A co je na tom ještě lepší, svou pomoc většinou spojují s místem, kde působí. Takže například domažlická stavební firma První chodská nabízí chlapcům z dětských domovů možnost vyučit se pod jejím patronátem a  následnou pomoc při osamostatnění se a zapojení do pracovního procesu. První chodská zdaleka není sama, podobných příběhů přibývá. Zajímalo nás, jaká je motivace malých a středních firem, které u nás zaměstnávají přes 60 procent lidí, se do těchto projektů pouštět. Odpovědi byly různé. Od prostého „je to jako kdybyste se někoho zeptal, proč dýchá“ až po vzletnější formulace, jako např. „hlavním důvodem je naše přesvědčení o platnosti prosté Ježíšovy zásady vzájemnosti pro život na zemi, podle níž je dobré jednat s druhými tak, jak chceme, aby oni jednali s námi“. A není důvod nad podobnými větami ohrnovat nos, představitelé těchto firem svými činy dokazují, že nevypouštějí prázdné fráze. V této souvislosti se hodí připomenout výsledky průzkumu Economist Intelligence Unit provedeného vloni. Podle jeho autorů se více než tři čtvrtiny šéfů z podnikatelské sféry domnívají, že by hodnota společnosti měla být posuzována nejen podle výše dosažených zisků, ale i na základě celkového

vydavatelství: Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz www.profit.cz [email protected] www.facebook.com/profit.cz Generální ředitel: David Hurta Ředitel divize EURO E15: Tomáš Skřivánek publisher: Igor Záruba adresa redakce: Pod Kotlářkou 3 150 00 Praha 5 tel.: 225 347 298 e-mail: [email protected] www.profit.cz www.facebook.com/profit.cz

přínosu její hlavní činnosti pro společnost. „Stát není všespásný a společenská odpovědnost je důležitým ukazatelem vyspělé firmy. Časem by to mohl být jeden z ukazatelů, jako je dnes hospodářský výsledek či vlastnická struktura,“ navrhuje Ondřej Dědina ze společnosti Mibcon, jak se dočtete uvnitř časopisu. Nechme se překvapit, jak úspěšným vizionářem pan Dědina bude. V novém Profitu vás jako obvykle čeká řada dalších, věřím že inspirativních článků. Například rozhovor s Ivo Tomanem, kterého od mládí trápí nepříjemné zdravotní omezení, přesto dnes s úspěchem poskytuje originální jazykové kurzy a přednáší o marketingu, jeho motivační knihy se staly bestsellery. Přečtete si také příběh legendární Remosky nebo se dozvíte, kde mohou vzít české firmy peníze na výzkum a vývoj. Dámy a pánové, přeji vám příjemné léto.

OBSAH Top události���������������������������������������������4 Kde vzít peníze na výzkum a vývoj �������������5 Téma: Velká pomoc od malých firem�������������������������������������� 6 Menší a střední podniky, které u nás zaměstnávají přes 60 procent lidí, se stále více začínají hlásit o slovo i v oblasti dárcovství a společenské odpovědnosti. Výborná zpráva je, že často podporují projekty v místě svého působení. Vzkaz je jasný: v podnikání nejde jen o zisk. Rozhovor: Ivo Toman���������������������� 10 Od mládí ho trápil takzvaný Tourettův syndrom, který způsobuje různé tiky či obsedantní chování. Ivo Toman ale přesto dokázal prorazit v tuzemském byznysu. Nabízí originální jazykové kurzy, přednáší o marketingu, jeho motivační knihy se staly bestsellery. Své osobité myšlenky Toman servíruje velmi přímočarým způsobem. Příběh úspěchu: Remoska���������� 14 Po sametové revoluci se kdysi populární pečicí mísa Remoska přestala na několik let úplně vyrábět. Pak ale výrobu znovu rozjeli nadšenci ve Frenštátě pod Radhoštěm. Návrat výrobku na výsluní však kupodivu nezačal na domácím trhu, ale ve Velké Británii. Tam se stala remoska prodejním hitem. Jeden den podnikatele / Názor......16 Polemika����������������������������������������������������17

Martin Zika,

šéfredaktor

REDAKCE: Šéfredaktor: Martin Zika, 225 347 298, [email protected]

TISK: Tiskárna EUROPRINT a. s.

Redaktoři: ([email protected]) Dalibor Dostál Tomáš Stingl

Předplatné deníku Mladá fronta E15: Postservis, 800 248 248 [email protected]

Jazyková redakce: Irena Kovářová Rostislav Taud Markéta Teuchnerová

Reg. zn: MK ČR E 6590 VYDAVATELSTVÍ: Ředitel inzerce: David Korn, 225 347 250 Ředitelka marketingu: Hana Holková, 225 276 276 Brand manager: Jaroslav Tošer, 225 276 363 Ředitelka výroby a distribuce: Soňa Štarhová, 225 276 252 Sekretariát: Martina Minaříková, 225 347 298

© Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Titulní strana: Tomáš Novák Číslo 13 / 24. června 2013

Zahraničí: Premiant z horské dráhy�������������������� 18 Zatímco většina evropských ekonomik zoufale skomírá, jedna země ze statistik v současnosti vyloženě „trčí“. Hospodářství Lotyšska loni rostlo téměř šestiprocentní rychlostí a Lotyši budou zřejmě i letos premianty Evropy. Do země míří i čeští vývozci. SEMINÁŘ: Jak zjednodušit elektronická tržiště����������������������������� 19 Poslední předprázdninové kolo seminářů časopisu Profit proběhlo v Českých Budějovicích. Zúčastnili se ho především ti, kteří zatím s elektronickými tržišti příliš velké zkušenosti nemají. Servis���������������������������������������������������������� 20 Poradna���������������������������������������������������� 21

Profit vychází od roku 1990

Portrét: Kristína Čahojová������������ 22

PROFIT  TOP UDÁLOSTI

Elitní padesátka poprvé vyvezla za víc než bilion

Zaplaveným podnikatelům hodil stát Záchranný kruh Symbolicky jako Záchranný kruh označil stát soubor opatření, která nabídl menším podnikům postiženým letošními povodněmi. Zahrnuje dotace až do výše 50 procent způsobilých výdajů na obnovu majetku. Žádosti o tuto pomoc přijímají všechny regionální kanceláře agentury CzechInvest a pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky. Mezi pomoc patří záruky za úvěry na obnovu provozu a zásob, a to až do výše 80 procent jistiny zaručovaného úvěru, respektive do výše 20 milionů korun. Do souboru opatření patří i zvýhodnění úvěrů a příspěvky na investiční projekty k obnově podnikání. Česká

Celkový objem vývozu padesátky nejvýznamnějších tuzemských exportérů přesáhl loni poprvé v historii jeden bilion korun. Vyplynulo to ze statistik uvedených při vyhlášení tradičního žebříčku Czech Top 100 za rok 2012. Bezkonkurenční vedení potvrdila tradičně automobilka Škoda Auto, která loni vyvezla vozy a díly za téměř čtvrt bilionu korun. Pozici druhého největšího exportéra v České republice obhájila společnost RWE, která byla zároveň skokanem sezony. Vykázala největší nárůst vývozu ze všech umístěných firem.

V roce 2011 dosáhl její vývoz zhruba 89 miliard korun, zatímco v roce 2012 narostl na 135 miliard. Pozici třetího největšího vývozce získala společnost Foxconn CZ s loňským vývozem za 104 miliardy. Poznámka Profitu: Radost z oslnivého růstu vývozu největších tuzemských podniků poněkud kalí fakt, že export stále více táhne právě jen elitní padesátka velkých značek. Rozevírají se exportní nůžky, podíl malých podniků na celkovém exportu naopak klesá.

Zemědělci hlásí škody téměř za dvě miliardy

4

exportní banka bude mírněji posuzovat žádostí exportérů o uvolnění peněz na vázaných účtech. U nových úvěrů bude žádosti posuzovat ve zrychleném procesu. Již dříve byly ministrem financí Miroslavem Kalouskem oznámeny také úlevy na daních. Ty zahrnují odsunutí doplatku daně za rok 2012, zrušení povinnosti platit zálohy na daň roku 2013 a vracení nadměrných odpočtů DPH do 15 dnů. a u pícnin, neboť většina zemědělců nemohla píci sklidit. Poznámka Profitu: Trh může ovlivnit i to, že byly zaplaveny zemědělské plochy i v dalších středoevropských státech. Hlavního lokálního producenta – tedy Polska – se to ale tolik netýká.

Poznámka Profitu: Problémy lidí a firem poškozených povodněmi minulý týden zcela zastínila vládní krize. Snad se pozornost médií, veřejné správy i politiků rychle vrátí k obnově po povodních, což je z dlouhodobého hlediska nesrovnatelně závažnější problém.

Foto: čtk, Martin Pinkas (euro)

Letošní povodně výrazně poškodily české zemědělce. Voda zaplavila okolo 50 tisíc hektarů úrodné půdy, škody sčítají zemědělci i na dalších nezatopených, ale zcela podmáčených pozemcích. Odhadované škody v zemědělském sektoru se zatím pohybují okolo 1,8 miliardy korun. Tato částka však může ještě vzrůst. Podle Zemědělského svazu ČR je ale málo pravděpodobné, že by tento stav vedl ke zvýšení cen potravin. Výjimku mohou tvořit určité komodity, jako například některé druhy zeleniny (tedy za podmínky, že zákazník bude chtít českou zeleninu). Celkově deštivé jaro může vést také ke zvýšení cen českého medu a nižším výnosům některých komodit. Dlouhé deště způsobují zemědělcům problém i na porostech jařin či na krmných plodinách

TOP UDÁLOSTI PROFIT

Peníze na inovace

Vylosujte si svého výzkumníka Kde mohou vzít české firmy peníze na výzkum a vývoj? Vedle evropských dotací jsou v poslední době v Česku v oblibě takzvané inovační vouchery a také programy Technologické agentury ČR. Na podporu by měly v budoucnu snáze dosáhnout i firmy z Prahy a velké podniky. V tuzemských firmách šlo jen za rok 2011 na výzkum a vývoj téměř 71 miliard korun. Z toho si ovšem většinu bádání, tedy asi 47 miliard korun, zaplatil soukromý sektor sám. Česká ekonomika tedy stojí před úkolem zvednout podíl veřejných peněz na podpoře výzkumu ve firmách a podniky více propojit s vědci. Vouchery z inkubátoru Popularitu si v poslední době získávají takzvané inovační vouchery. Tento jednoduchý a srozumitelný nápad poprvé uvedlo do České republiky Jihomoravské inovační centrum, které na něj získalo finanční podporu od města Brna. Jeden voucher má hodnotu až 100 tisíc korun. Funguje zjednodušeně řečeno tak, že si za něj firma může „nakoupit“ určitou odbornou práci vědce z akademické půdy například na zdokonalení stroje, který podnik vyrábí. „Již jsme přidělili víc než 220 voucherů. Vyplnit žádost o ně je velmi jednoduché a výběr vítězných firem probíhá losováním,“ říká Jindřich Weiss z Jihomoravského inovačního centra, které vouchery nabídlo od roku 2009 postupně už v pěti výzvách. „Podle našich zkušeností přinesla každá koruna vložená do tohoto programu v následujících letech pět dalších korun, které firmy investují do vývoje,“ dodává Jindřich Weiss. Osvědčený nápad se šíří do dalších re­ gionů. V současnosti je nabízí už devět krajů a využilo je téměř 1500 firem. Na podporu touto formou šlo celkově již přes 100 milio­nů korun. „Na konci května jsme spustili pilotní projekt inovačních voucherů, na něž je vyhrazena podpora 10 milionů korun,“ informoval Jakub Pechlát z pražského

magistrátu na nedávné konferenci Research and Innovation. Technologická Gama i Delta Spolupráci firem a  vědců v  posledních třech letech stále častěji financuje také Technologická agentura ČR. „V současnosti podporujeme už přes 740 projektů prostřednictvím našich čtyř programů, které se zatím zaměřily například na výzkum v oblasti ekologických technologií,“ podotýká předsedkyně agentury Rut Bízková. Kam pro peníze na výzkum Podrobnější informace o různých formách veřejné podpory výzkumu či inovací najdete mimo jiné na těchto internetových adresách: Inovační vouchery – www.inovacnivouchery.cz Technologická agentura ČR – www.tacr.cz Evropské strukturální fondy – www.mpo-oppi.cz – www.czechinvest.org Podpora inovací v hlavním městě Praze – www.rishmp.cz

Agentura navíc chystá hned tři nové programy. Jednak jde o program Delta, který má za úkol podpořit spolupráci se zahraničními výzkumníky. Program Gama směřuje k podpoře jednoho z nejdůležitějších momentů při výzkumu, totiž převedení teoretických výsledků do praxe a do komerčního využití.

Program Epsilon má podpořit průmyslový výzkum. Technologická agentura je financována ze státního rozpočtu, přičemž letos už rozpočet samotné agentury přesáhl hranici 2,5 miliardy korun. Pro Prahu a velké podniky Velkým zdrojem podpory výzkumu jsou evropské strukturální fondy, jež nyní stojí na počátku nového programovacího období na příštích sedm let. Strategie ČR zahrnuje mimo jiné i snahu, aby z podpory nebyly diskriminovány větší podniky. „Vedeme diskusi s Evropskou komisí, aby se minimálně v oblasti vědy a výzkumu týkala podpora více i velkých podniků. To, kam opomíjení velkých společností v tuto chvíli zachází, začíná být už za hranicí. Když nepodpoříme velké podniky, nakonec to poškodí také na ně navázané malé a střední firmy,“ podotýká Petr Očko, ředitel sekce fondů EU na ministerstvu průmyslu a obchodu. Vedle velkých podniků bývají tradičně v dotacích opomíjeny také firmy z Prahy coby silní hráči, kteří si mají poradit sami. „V dalším dotačním období bude důležité prosadit podporu vědeckých a výzkumných projektů právě v  Praze, protože ta představuje asi 60 procent veškerých výzkumných kapacit České republiky,“ upozorňuje Rut Bízková. Stát v současnosti finalizuje návrh nového Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který chce v listopadu předložit k posouzení Evropské komisi. První výzva klíčového podpůrného programu pro inovace by pak mohla přijít už v první půli příštího roku. TOMÁŠ STINGL

5

PROFIT  téma

Byznys a dárcovství

VELKÁ POMOC OD MALÝCH FIREM Menší a střední podniky, které u nás zaměstnávají přes 60 procent lidí, se stále více začínají hlásit o slovo i v oblasti dárcovství a společenské odpovědnosti. Výborná zpráva je, že často podporují projekty v místě svého působení. Vzkaz je jasný: v podnikání nejde jen o zisk. Vyučený tesař Lukáš Kralovič nastoupil loni v březnu do svého prvního zaměstnání, krátce nato si pronajal i svůj první byt. Zdánlivě banální příběh běžného startu do života je přesto něčím výjimečný. Lukáš strávil svoje dětství v Dětském domově Planá. Právě první kroky do života pro velkou část dětí z domovů nekončí příliš šťastně, podle policejních statistik jich až polovina dostane do problémů se zákonem, část z nich končí na ulici nebo jako dlouhodobě nezaměstnaní. Psát jiný příběh pomohla Lukášovi stavební společnost První chodská ze západočeských Domažlic. Její dobročinný projekt Schody do života dokazuje, že charitu se kromě nadnárodních nebo polostátních gigantů naučily dělat také malé a střední firmy. „Po několika letech podpory sportu jsme se rozhodli pomoc směřovat i do jiných projektů – třeba podpory

dětských domovů. Cítili jsme, že naši pomoc potřebují,“ popisuje vznik projektu šéf a majitel firmy Vladimír Zábranský. Projekt je určený chlapcům z dětských domovů, kteří končí základní školu. Nabízí jim možnost vyučit se v oboru tesař, pokrývač či klempíř ve středním odborném učilišti pod patronátem firmy. „Cílem je usnadnit jim vstup do života poskytnutím zázemí a podmínek, aby se mohli v klidu vyučit řemeslu, osamostatnit se a zapojit do pracovního procesu mezi naše prověřené pracovní kolektivy. Ty se budou v rámci možností podílet i na vyplnění volného času chlapců tím, že je zapojí do svých mimopracovních aktivit,“ dodává Vladimír Zábranský. První chlapec z dětského domova se do projektu začlenil v roce 2007. Již dva učni absolvovali kompletní vzdělání a  pracují.

Další tři se pod patronátem První chodské učí. O tom, že to není snadné, svědčí i to, že na dva vyučené připadá šest účastníků projektu, kteří učení nedokončili. Společnost svojí pomocí při řešení složitého problému vstupu mladých lidí z dětských domovů do života nejenom pomohla změnit dva konkrétní osudy, ale také sbírá jedno ocenění za druhým. V roce 2011 zvítězila v celostátním kole Ceny Ď vyznamenávající mecenáše a dobrodince, loni obsadila první místo v soutěži Top odpovědná firma 2012 v kategorii malých a středních podniků a letos ve stejné kategorii získala premiérovou národní cenu European CSR Awards. MALÁ VĚTŠINA O tom, že se malé a střední firmy (MSP) snaží pomáhat stále více, svědčí i jejich rostoucí

Chodské schody do života Domažlická stavební společnost První chodská sbírá jedno ocenění za druhým za projekt Schody do života, který dlouhodobě podporuje vzdělávání chlapců z dětských domovů. Podle šéfa firmy Vladimíra Zábranského se podnik pustil do pomáhání bez ohledu na to, že v Česku nejsou pro filantropy zdaleka tak výhodné podmínky jako v řadě vyspělých zemí. V některých mohou například podniky samy určit, na jaké konkrétní dobročinné projekty pošlou část

6

svých daní, takzvané daňové asignace. „Pokud by firmy měly čekat na vhodnou příležitost a na vhodné podmínky, kdy začít pomáhat, tak taková situace nastat nikdy nemusí. Myslíme si, že malé a střední podniky v České republice mohou pomáhat ihned, a pokud chtějí, tak si svoji cestu najdou a nepotřebují k tomu žádné zákony,“ říká Vladimír Zábranský. Samotná možnost poskytnout hochům vyučení je jen jednou součástí projektu. Stejně důležité je i zapojení zaměstnanců

společnosti, kteří s nimi tráví svůj volný čas, i nabídka stabilního zaměstnání stavebním podnikem poté, co se vyučí. A to i přesto, že pokroků v této oblasti se dosahuje velmi těžce. „Řádově až dvě třetiny dětí nejsou schopny pomocnou ruku uchopit a dokončit studium,“ doplňuje Vladimír Zábranský. Projekt nemá být omezen jen na region, cílem je rozvíjet ho po celé České republice a získat více potenciál­ních učňů a především partnerů, kteří budou chtít pomáhat dětem v této oblasti.

téma  PROFIT Hotel Perla dává zázemí Světlušce

Foto: archiv, Hynek Glos (euro), Tomáš Novák (euro)

Pro pomoc nevidomým se rozhodl Perla Hotel sídlící v centru Prahy. „Prvních deset měsíců od otevření hotelu jsme tápali a pomáhali všude a nikde. A najednou za námi přišly manažerky Světlušky, že poblíž našeho hotelu otevírají na tři týdny Kavárnu Potmě, kde budou obsluhovat nevidomí z celé republiky, a potřebují pro ně na tu dobu ubytování. Okamžitě jsem souhlasil,“ říká Tomáš Startl, ředitel Perla Hotelu. Nevidomí se mohou při akcích pořádaných v Praze v hotelu ubytovat zdarma a zaměstnanci už vědí, jak se o ně starat. V hotelu se v rámci akcí Světlušky pořádají i večery pro asistenty nevidomých dobrovolníků z jiných firem a školení nevidomých při akci Kavárna Potmě,

aby mohli sami v této kavárně obsluhovat v totální tmě. Hotel musel vyřešit řadu drobných provozních potíží, například jak třídit drobné prádlo, které si nevidomí nemohou rozebrat, jak jim usnadnit otevírání pokojů plastovou kartou, řeší, kde vyvenčit asistenční psy. Nejvíce starostí však hotelu dělají administrativní potíže spojené s charitou. „Přijde mi špatné, pokud poskytnu nevidomým ubytování zdarma, ale musím na něj vystavit fakturu v ceně obvyklé, na kterou připravíme darovací smlouvu, a následně musíme z této částky odvést DPH. Letos v červnu poskytneme ubytování za přibližně 50 tisíc korun, a tudíž musíme odvést DPH ve výši 7500 korun,“ vysvětluje Tomáš Startl.

účast v další významné soutěži Via Bona, kam je nominují organizace, kterým firmy poskytly podporu. „Od zavedení této ceny celkově došlo k významnému nárůstu nominací, u malých a středních firem nastal největší nárůst v letech 2009 až 2011,“ poznamenává manažerka pro rozvoj filantropie Nadace Via Adéla Vojáčková. Přesná čísla, která by zaznamenávala podíl MSP na české charitě, nejsou dostupná, nicméně právě firmy z  této kategorie jsou považovány za velmi perspektivní zdroj finanční podpory pro dobročinné projekty. Vyplývá to již ze statistiky. Malé a střední podniky tvoří podle údajů Eurostatu 99,8 procenta z  celkového počtu tuzemských firem a z téměř 70 procent se podílejí na zaměstnanosti.

Nechceme utrácet za nesmysly, říkají v LAW CZ Každý rok podpoří kroměřížská firma LAW CZ, velkoobchod s papírem, kancelářskými a školními potřebami, jinou neziskovou organizaci z odlišného oboru. Pokaždé se jedná o organizaci z jiné cílové skupiny. „Důležité je pro nás přesvědčení, že se naše pomoc dostane opravdu potřebným lidem a nebude promrhána v nesmyslných projektech,“ říká jednatel společnosti Josef Maixner. Jde například o společnost TyfloCentrum Brno, která poskytuje sociální služby lidem se zrakovým postižením. Milion korun od LAW CZ využili na vybudování výtahu, cvičné kuchyně pro výuku sebeobsluhy nevidomých a přípravy jídel bez kontroly zrakem

„Rozsah firemní filantropie závisí výrazně na tom, jak se jim daří, kolik prostředků mohou na tuto oblast vynakládat,“ říká Pavlína Kalousová, šéfka platformy Byznys pro společnost, která podporuje společenskou odpovědnost tuzemských firem. Ta se netýká jen dárcovství, ale také dobrých vztahů se zákazníky, zaměstnanci či šetrného přístupu k životnímu prostředí. „Malé a střední firmy se snaží podporovat místní spolky na místní úrovni. Oproti velkým podnikům mají k těm projektům blízko. Takže i zaměstnanci, majitelé nebo ředitelé se do nich aktivně zapojují,“ popisuje Pavlína Kalousová rozdíly v přístupu firem. OSOBNÍ PŘÍSTUP Právě osobní přístup a dobrá znalost místního prostředí je ze strany malých a středních

i na úpravu některých prostor pro zřízení učeben a pracoven. A proč se v LAW CZ rozhodli pomáhat? „Pokud chceme žít jako slušní lidé, tak to jinak nejde. Je to, jako byste se někoho zeptal, proč dýchá,“ reaguje na otázku Josef Maixner. Podmínky pro podporu charity nejsou podle Josefa Maixnera v Česku příliš dobré. „Pokud se v naší republice někdo rozhodne dobrovolně věnovat na charitativní projekt větší částku, tak od státu, jehož funkce svým sponzorstvím do jisté míry nahrazuje, se rozhodně podpory nedočká. Daňové zvýhodnění k výplatám vyšších částek na charitativní akce stát nijak nepovzbuzuje,“ poukazuje Josef Maixner.

firem velkým přínosem. „Podnikatelé se rozhodují podle toho, co jim je blízké, kdo je osloví, kam chodí jejich dítě do školy nebo které kroužky navštěvuje,“ popisuje Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců. Díky znalosti prostředí se MSP obejdou bez složité administrativy, strategií a reportování, se kterými je spojeno dárcovství a společenská odpovědnost ve velkých podnicích. Kromě snahy pomáhat nejbližšímu okolí mají MSP k většímu zapojení do společensky odpovědných aktivit i další motivy. „Řada projektů, které jsou pozitivní pro společnost a životní prostředí, přináší malým a středním firmám úspory a příležitosti,“ vysvětluje Pavlína Kalousová. Příkladem jsou například úsporné zelené technologie, které nejenom pomáhají šetřit přírodní zdroje, ale také

7

PROFIT  téma Mibcon: Nejtěžší bylo vyřazovat žádosti Vážně a nevyléčitelně nemocným hospitalizovaným dětem a jejich blízkým pomáhá Nadační fond Klíček i díky dlouhodobé podpoře poradenské společnosti Mibcon. Ta neposkytuje Klíčku pouze peníze, od roku 2009 téměř tři miliony korun, ale také pomáhá se zajištěním provozu respitního hospicového domu v Malejovicích, který ulehčuje rodinám péči o nevyléčitelně nemocné děti, přispívá k zabezpečení letních táborových pobytů i k zajištění nonstop poradenské linky. „Moje myšlenka

8

byla, že když se nás hodně složí, můžeme hodně pomoci,“ popisuje počátky dobročinných aktivit ve společnosti Ondřej Dědina, člen představenstva Mibconu. Pro firmu bylo na začátku těžké vybrat ze spousty žádostí projekt, který podpoří. „Začínali jsme s deseti organizacemi a končili s jednou. A  nelze říct, že by ostatní projekty byly špatné,“ říká Ondřej Dědina. Pomoc pro Klíček je přínosem i pro samotný Mibcon. „Díky způsobu výběru peněz

a zapojení všech zaměstnanců do tohoto procesu je to jeden z důvodů, proč pracovat v Mibconu. Výrazně to pomáhá vnitřní kultuře naší společnosti,“ dodal Ondřej Dědina. Věří, že pomáhat bude stále více firem. „Stát není všespásný a společenská odpovědnost je důležitým ukazatelem vyspělé firmy. Časem by to mohl byt jeden z ukazatelů, jako je dnes hospodářský výsledek či vlastnická struktura,“ uzavírá Ondřej Dědina.

Desítky tun odpadků mizí díky Bisportu

Josef Kvapil: Pomáháme těm, komu se nedaří

Součástí akce Čistá Sázava, v jejímž rámci dobrovolníci každoročně uklidí na březích řeky Sázavy desítky tun odpadků, je tradičně materiální, finanční a dobrovolnická pomoc místní půjčovny lodí Bisport z Týnce nad Sázavou. Od prvního ročníku poskytuje firma zdarma zapůjčení lodí na úklid a zajišťuje také doprovodný servis po řece. Její majitel Jaromír Biolek stál u zrodu projektu a plánoval s organizátory příhodné úseky pro čištění i místa pro odvoz odpadků nákladními auty. „Firma Bisport se zapojila do čištění řeky Sázavy především

Od svého založení v roce 1991 olomoucká společnost Josef Kvapil podporuje dobročinné projekty. Od roku 2001 mezi ně patří například Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanů v Olomouci. Na rozdíl od mnoha jiných firem přitom Josef Kvapil nepodporuje jen jednotlivé projekty, ale také provoz neziskových organizací. „Hlavním důvodem je naše přesvědčení o platnosti prosté Ježíšovy zásady vzájemnosti pro život na zemi, podle níž je dobré jednat s druhými tak, jak chceme, aby oni jednali s námi. Zdá se nám proto, že je důležité podporovat ty, kterým se zrovna nedaří nebo měli méně štěstí než druzí, a také ty, kteří se nevěnují ekonomické činnosti, ale své schopnosti nasazují ve prospěch druhých,“ říká majitel společnosti Josef Kvapil.

proto, že to byla jedinečná možnost, jak řece vrátit alespoň částečně to, že ji využíváme k našemu podnikání,“ vysvětluje Jaromír Biolek. Společně se svou manželkou a dětmi věnoval práci na řece při každém z ročníků několik dní ze svého volného času. „Nejúžasnější z celého projektu je zapojení škol. Pokud nebudeme vychovávat další generace, kterým bude proti mysli vyhazovat odpadky kolem sebe, pak budeme nepořádek sbírat neustále,“ říká Jaromír Biolek. Společnost Posázaví mohla i díky tomu projekt postupně rozšířit o desítky kilometrů.

Středisko není jedinou neziskovou organizací, kterou firma podporuje, přispívá i mnoha dalším na Olomoucku – byla například hlavním regionálním partnerem festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět v Olomouci, finančně podpořila Spolek Trend vozíčkářů Olomouc a mnohé další. Potenciál malých firem pomáhat je podle něj větší. „Kdyby se malým a středním firmám zvýšilo procento, které mohou věnovat neziskové oblasti, například ze současných pěti na 10 procent, jako to platí pro fyzické osoby, dostalo by se s velkou pravděpodobností neziskovým organizacím více finančních prostředků. V současné době, kdy stát musí krátit rozpočty neziskovek, by jim to mohlo významně pomoci,“ uzavírá Josef Kvapil.

téma  PROFIT Konzum vsadil na místní firmy Přes dva miliony korun věnovalo více než osmdesáti neziskovým organizacím družstvo Konzum Ústí nad Orlicí. Východočeská síť obchodů se smíšeným zbožím rozděluje peníze od roku 2001 v rámci programu Společně za úsměv. „Máme to o něco jednodušší než ostatní firmy, jelikož jsme družstvo a jedním ze základních družstevních principů je spoluzodpovědnost za společnost. Nebyli jsme založeni primárně pro zisk, ale pro podporu rodin našich členů a podporu prostředí, ve

kterém žijí. Je to v podstatě v naší DNA,“ říká ředitel družstva Miloslav Hlavsa. Finanční pomoc však není jedinou součástí jeho odpovědného podnikání v regionu. Základ tvoří sázka na místní dodavatele. Například u pečiva je to 97 procent prodávaných výrobků, u uzenin 95 procent. Navíc jsou vůči místním dodavatelům velmi vstřícné i platební podmínky, faktury platí s týdenní až 14denní splatností, což v době krize není u jiných firem vždy běžné. Také u podpory

neziskových organizací se snaží hledat i jiné cesty než finanční. „Začali jsme spolupracovat s jednou neziskovou organizací provozující terapeutickou dílnu pro duševně postižené. Mohli jsme jim dát finanční dar a umožnit jim vyrábět nějaké výrobky, které nikdo nechce. My jsme raději věnovali více času a společně s nimi vymysleli výrobní program, který bychom od této dílny mohli nakupovat pro naše firemní účely. Tím jim pomáháme mnohonásobně víc,“ dodal Miloslav Hlavsa.

Chateau Mcely dalo zelenou šetrným technologiím Pětihvězdičkový hotel Chateau Mcely přispívá na charitu od začátku. „Ještě před otevřením jsme pomáhali například Nadaci Terezy Maxové. Od té doby pomáháme v různých směrech, ať už přímo v obci při obnově památek, podporujeme místní katolickou farnost každoročním organizováním adventního koncertu, šestým rokem odvádíme část zisku a dobrovolné příspěvky hostů potřebným v rámci úspěšné dětské slavnosti Slet princezen. Jsme zapojeni v nadačním systému AHR, v jehož rámci je z každého účtu

odváděna část na podporu dětí z dětských domovů, které studují cestovní ruch,“ říká výkonný ředitel hotelu Vlastimil Plch. Rozhodnutí pomáhat je podle něj součástí projektu hotelu od samého začátku. „Naše vize zní: Měníme svět k lepšímu tím, že změníme ten váš. Jsme si vědomi, že nemůžeme odstranit problém hladovění v Africe, ale například českým dětem v dětských domovech alespoň částečně pomoci můžeme,“ dodává Vlastimil Plch. Kromě charity se hotel zaměřuje na udržitelný přístup šetrný

Foto: archiv

výdaje za energie. „Dalším trendem jsou požadavky velkých hráčů. Pokud jsou MSP dodavateli velkých firem, musejí v rámci výběrového řízení splnit etické a CSR parametry, které velké společnosti uplatňují v rámci celého dodavatelského řetězce, protože sledují svoje produkty až po prvovýrobce a chtějí, aby celý dodavatelský řetězec splňoval stejná kritéria, jako mají ony,“ doplňuje Pavlína Kalousová. Třetím důležitým motivem jsou pro MSP očekávání zákazníků, kteří stále více požadují, aby podniky nabízely především lokální výrobky a zaměstnávaly přednostně pracovníky z regionu. KOMUNITNÍ SLON PORCELÁNU Zvýšit zapojení malých a středních firem do filantropie by pomohlo lepší rozdělení aktivit

k přírodě. Technický provoz je nastaven ekologicky, při zásobování potravinami mají přednost lokální zdroje, hotel je například vytápěn na bázi spalování dřevěných štěpků, dešťová voda je využívána na zalévání a sto procent elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, deset procent z toho z vlastních solárních panelů. Chateau Mcely je jediným „zeleným“ pětihvězdičkovým hotelem v Česku a teprve druhým v Evropě. Kromě toho hotel vyvinul i vlastní přírodní kosmetickou řadu Mcely Bouquet v bio kvalitě.

v rámci celého dárcovského sektoru. Řada velkých firem se totiž zaměřuje na malé, komunitní projekty a bere MSP přirozenou možnost pomáhat v jejich okolí. Pořadatelé drobných výstav či soutěží totiž mnohdy posílají žádosti o podporu do ústředí velkých firem, místo aby oslovili místní podniky a živnostníky přes ulici. Právě na přirozené spolupráci lokálních živnostníků a neziskových organizací je ve vyspělých zemích fungování skutečně komunitních projektů založeno. V USA, Velké Británii nebo Německu místní firmy běžně podporují například dobročinné plesy či koncerty, výstavy, soutěže nebo lokální projekty zaměřené na vzdělání, stejně jako opravy památek v obcích. Velké firmy by se dnes v Česku měly více zaměřovat na projekty celostátního významu, jako to dělají

nadnárodní či polostátní společnosti ve vyspělých zemích. K rozvoji filantropie na lokální úrovni by také pomohla větší nabídka institucí, které zprostředkovávají dárcovství v regionech. „Ve vyspělých zemích fungují různé komunitní nadace a centra,“ poznamenává Klára Šplíchalová. V Česku je jednou z mála fungujících institucí tohoto typu Ústecká komunitní nadace. „Malé a střední firmy začínají většinou tím, že do toho dávají hodně srdce, protože slyšely o nějaké katastrofě a lidském neštěstí. Postupně chtějí místo jednorázových aktivit více podporovat věci, které mají nějakou kontinuitu a jsou určitým způsobem měřitelné a zpětně kontrolovatelné,“ dodává posun Tomáš Krejčí, ředitel Ústecké komunitní nadace. DALIBOR DOSTÁL

9

PROFIT  Rozhovor

Ivo Toman

Tiky jsou má obchodní značka Od mládí ho trápil takzvaný Tourettův syndrom, který způsobuje různé tiky či obsedantní chování. Ivo Toman ale přesto dokázal prorazit v tuzemském byznysu. Nabízí originální jazykové kurzy, přednáší o marketingu, jeho motivační knihy se staly bestsellery.

O svém zdravotním handicapu jste zvyklý hovořit naprosto otevřeně. Začnu tedy otázkou doslova a do ­písmene „na tělo“. Jak Tourettův syndrom ovlivnil vaši podnikatelskou dráhu? Pokud máte nějaký velký handicap, vždycky jsou dva způsoby, jak se k tomu postavit. Můžete to vzdát a  upadnout do depresí. Ovšem také vás to může motivovat. Chcete ukázat lidem, že i když vypadáte jako blá­ zen, něco ve vás je. Každopádně už nejste průměrní, společnost si vás zapamatuje. Pro mě se stal můj syndrom paradoxně takovou obchodní značkou. Lidé si řeknou: Aha, to je ten s těmi tiky.

pracovním stole takříkajíc ze sektoru A2 do sektoru B5. Jaké bývají reakce obchodních ­partnerů nebo lidí, které učíte na seminářích? Některým mé tiky samozřejmě vadí. Ovšem může to být také dobrou motivací. Řeknou si: Když je v byznysu úspěšný tenhle pán s tiky, proč bychom to nemohli dokázat také. Jsem zároveň tiskovým mluvčím asociace ATOS, která sdružuje lidi s tímto onemocněním. Jedna maminka mi například říkala, že je pro jejího nemocného syna velmi povzbudivé vi­ dět v médiích, že i s Tourettovým syndromem může být člověk v životě úspěšný.

Nedokázal jsem se lidem při rozhovoru ani dívat do očí, a najednou bych měl vést seminář?! Před prvním vystoupením do mě museli nalít dva panáky fernetu. Nakolik vám syndrom ­komplikuje každodenní práci? Mám obsesi, všechno musím mít pod kon­ trolou. Všimněte si – sedíme spolu teprve chvilku a už jsem snad pětkrát srovnal slánku před sebou na stole. Ovšem i tohle může být výhodou. Třeba když vydávám knihu, text mnohokrát kontroluji, takže tam zůstane jen velmi málo chyb. Na práci potřebuji klid. Píšu doma v tričku a v trenýrkách u počítače, má pracovna je nedotknutelná. Uklízečka ví, že mi nikdy nesmí přemisťovat věci na

10

ZA STOLÁRNU JSEM DLUŽIL PĚT MILIONŮ Dnes čtou statisíce lidí vaše knihy o tom, jak úspěchu docílit. Vy jste ale paradoxně nejdříve úspěšný nebyl. Já začínal v multilevelovém prodeji. V jedné etapě jsem měl pod sebou téměř sedm tisíc lidí v pěti zemích střední Evropy. Ovšem také jsem v devadesátých letech zprivatizoval sto­ lárnu v Havířově, což vedlo k dluhům. Udělal jsem tu chybu, že jsem měl tehdy firmu vedenu

na sebe jako na fyzickou osobu. A  druhá chyba byla, že jsem přednostně platil mzdy zaměstnancům a dodavatelům, a na odvody státu nezbylo. Nakonec jsem i s penále dlužil státu víc než pět milionů korun. Je příznačné, že třeba společnosti OKD o­ dpustil stát miliar­ dový dluh na sociálním pojištění, zatímco já musel všechno zaplatit. Každý měsíc jsem nakonec splácel přes 60 tisíc korun. Jak jste se z dluhů dostal? Přelomem byl náš projekt Revoluční anglič­ tina pro samouky, který jsme připravili s mou jazykově nadanou ženou. Poznal jsem tehdy sílu novinových inzerátů, které vzbudily zá­ jem. V roce 2005 nám udělala angličtina zisk 25 milionů korun po zdanění. Rázem jsem mohl doplatit všechny dluhy, a ještě jsem koupil dům. V čem je tahle metoda pro ­samouky originální? No, zkuste doplnit tuhle větu: Kávu si osladím... ... o trochu víc. Správně. A kde jste se text téhle písničky učil? Nikde. Podvědomě jste ho naposlouchal z rá­ dia. A naše metoda funguje podobně. Snažíme se člověka angličtinou obklopit. Nenásilně se ji pak učí ve stylu karaoke nebo poslouchá příběhy z CD, třeba když jede autem. Vůbec nezatěžujeme studenta biflováním slovíček či gramatiky. Všimněte si, že když přijde dítě do základní školy, také přece už dávno

11

Foto: Martin Pinkas (Euro)

PROFIT  Rozhovor

vystoupením do mě museli nalít dva panáky fernetu, abych vůbec zlomil nervozitu a vyšel před lidi. Ale potřeboval jsem tehdy každou korunu a za seminář jsem dostal tisícovku.

Třeba společnosti OKD odpustil stát miliardový dluh na sociálním pojištění, zatímco já musel všechno zaplatit. Každý měsíc jsem nakonec splácel přes 60 tisíc korun. PŘED PRVNÍ PŘEDNÁŠKOU JSEM SI MUSEL DÁT PANÁKA Další vaší aktivitou je školení ­marketingu ve firmách. Neměl jste vzhledem k vašemu ­zdravotnímu handicapu zpočátku zábrany ­přednášet před velkým publikem? To víte, že měl. Kdysi mi říkali mí spolupra­ covníci z Maďarska: Když ten marketing tak dobře umíš, jdi to přednášet. Já jim na to odvětil, že se asi zbláznili. Míval jsem kvůli tikům snížené sebevědomí, nedokázal jsem se lidem při rozhovoru ani dívat do očí, a na­ jednou bych měl vést seminář?! Před prvním

12

A najednou se ukázalo, že to jde, že to do­ konce posluchači hltají. A vidíte, dneska beru za podobný seminář těch tisícovek šedesát. O čem nyní nejčastěji přednášíte? Dělám v současnosti asi 50 školení ročně. Nejčastějším tématem jsou prodejní metody – a na tom není nic špatného. Někdo mi řekne: Co když jsou mezi posluchači i šmejdi, kteří pak metodou zneužijí seniory? Ale jde o nor­ mální postupy, které používá každý obchod­ ník. Je to třeba jako s mobilem – můžete s ním zavolat záchranku, ale můžete jeho pomocí také objednat vraždu. Je to jen nástroj a záleží na tom, kdo a jak ho použije.

Zastáváte názor, že když někdo učí v Česku americké marketingové ­poučky, moc to tu nefunguje – že je potřeba taktiku přizpůsobit. V čem je podle vás Česko specifické? Především všechny americké knihy mluví o bohu. Říkají: Pomodli se a jdi makat. Ale my Češi jsme přece nejvíc ateistický národ světa, takže tohle tu nezabere. V Česku se také neodpouští úspěch, zatímco v Americe je úspěšný byznysmen za hrdinu. Další roz­ díl se kvůli české malosti projevuje i v pří­ stupu k  reklamě. Když sem kdysi přišel západní styl reklam, hrály v nich krásné modelky. Ale všimněte si, že v  poslední době jsou do českých reklam stále víc ob­ sazováni oškliví lidé, aby se s nimi mohla společnost ztotožnit. POŘÁD JSME STÁDO Nejvíc jste se zřejmě proslavil svými motivačními knihami, jako jsou Debordelizace hlavy nebo Stroj na peníze. Dá se ale v současnosti vůbec psaním knih uživit, nebo je to jen doplňková činnost k ostatnímu byznysu?

Foto: Martin Pinkas (Euro)

umí plynule mluvit, přestože o gramatice netuší vůbec nic. Lidem se náš koncept za­ líbil, začali jsme pak vydávat pro samouky i němčinu.

Rozhovor  PROFIT Ivo Toman (46) Narodil se v roce 1966 ve Frýdku-Místku. Vystudoval Vysokou školu lesníctva a drevárstva ve Zvolenu. Po revoluci zprivatizoval stolárnu v Havířově. Z toho mu vznikly dluhy, které Toman splácel mnoho let. Stolárnu později prodal. Mezitím začal pracovat jako prodejce v přímém prodeji. V roce 1995 napsal svou první knihu Jak začít multi level marketing. Později následovalo mnoho dalších titulů – například Úspěšná sebemanipulace, Debordelizace hlavy, Stroj na peníze nebo O úspěchu. Tomanovy knihy se dočkaly statisícových nákladů. Se svou ženou připravil projekt Revoluční angličtina, později nabídl obdobnou edici i s němčinou. Ročně má Toman asi 50 školení o marketingu či osobním rozvoji. Většinu obchodů realizuje pod hlavičkou své firmy Taxus International. Ivo Toman s manželkou vychovává dvě děti, žijí ve vile v Praze. Mezi Tomanovy koníčky patří koupání, vlastní bazén se slanou vodou. Rád také cestuje – zejména po Asii – a vytváří si obsáhlou knihovnu. Mluví polsky, anglicky, německy a rusky, ale jak sám s úsměvem říká, ve všech jazycích je poznat jeho charakteristický ostravský přízvuk.

Když jsem kdysi psal první knihu, ukradli mi počítač s textem a musel jsem začít znovu. Asi to pomohlo, protože napodruhé jsem ji udělal lépe. Knihy Jak začít multi level mar­ keting, strašák nebo příležitost? se prodaly statisíce. Jen loni jsem na prodeji svých knih utržil asi tři miliony korun. Přitom jsem si s hrůzou uvědomil, že tady v Česku patřím asi mezi pouhé dva tři autory, které by uživilo samo psaní knih. Šokovalo mě například, že inzerce

když měl nedávno zdravotní problémy Michal Viewegh, ukázalo se, že i tento nejprodáva­ nější autor beletrie má potíže se splácením hypotéky a auta na úvěr. O čem bude vaše další kniha? Chci napsat něco o tom, co je to štěstí. Do ob­ lasti osobního rozvoje se totiž v poslední době nacpala spousta ezoteriků, kteří lidem perou do hlavy vyložené bláboly. S tím chci bojovat. Pokud někdo říká, že je možné být trvale sto­ procentně šťastný, tak buď lže, nebo je blázen. Nepřetržité štěstí neexistuje. I miliardář, když jde po cestě a rozkopne si palec u nohy, tak v tu chvíli šťastný prostě nebude. Tohle jsou témata, která v určité formě zajímají každého člověka: jak být úspěšný, jak vydělat peníze, jak se zdokonalovat. Podívejme se na to z perspektivy podnikatelů. Mají v přístupu k životu podle vás něco společného? Úspěšné podnikatele obvykle spojuje nespo­ kojenost s tím, co je právě teď. Chtějí se po­ hnout k nějakému cíli v budoucnosti. A když ho dosáhnou, stanoví si zase nový cíl a tak to pořád pokračuje. Uspokojením je pak ta neu­ stálá vzrušující cesta. Neřešme, jestli je ten­ hle přístup správný, nebo špatný. Úspěšným lidem je prostě většinou vrozený. Co je tedy podle vás úspěch? Zařídit si život podle svých představ. Někdo sbírá známky, někdo firmy. Někdo chce učit děti plavat, někdo chce být nejbohatším Čechem. Motivací je často být lepší než ti druzí. Pořád fungují klasické stádní instinkty. Soupeříme o to, kdo bude vůdcem a kdo zů­ stane jen na okraji stáda. Zároveň je člověk jediný živočich, který obdivuje sám sebe.

Takže u podnikatelů podle vás bývá motivací ctižádost? Často je to tak. Jak to říkal pan Babiš o lo­ patičkové teorii. Mnoho lidí žene dopředu touha po satisfakci za nějaké příkoří z mládí. Já to taky trošku mám. Vždyť i  Arnold Schwarzenegger začal posilovat, protože se mu v mládí smáli, že je jak párátko. Buď se můžete slabosti poddat a pak doufat, že se o vás nakonec postará vláda nebo bohatí lidé. Nebo na sobě pracujete a svůj nedosta­ tek proměníte v motivaci. Často říkáte, že úspěšných je jen asi pět procent lidí. Na čem podle vás úspěch závisí – na talentu, na vzdělání, na pracovitosti? Nejvíc ze všeho na štěstí. To je i v tom, kde a kdy se narodíte. Podívejte se na mě – ve středověku by mě kvůli mým tikům upálili. Za komunistů by mě za mé obchody zavřeli jako veksláka. Ale mám štěstí, že žiju dnes. Říkal jste ale, že potřebujete stále nové výzvy. Na co se tedy chcete zaměřit teď? Chtěl bych rozšířit svou činnost víc do za­ hraničí. Tady je trh sotva 15 milionů lidí, když do toho zahrnu i Slovensko. Zvažuji proto, že bychom se v budoucnu i s rodinou odstěhovali do Spojených států amerických. Je to úplně jiná dimenze – 300 milionů lidí. A další miliarda lidí ve světě mluví anglicky. Syn navíc hraje basketbal, takže s nadsázkou říkám: Kdyby nic nevyšlo, tak on bude hrát v Americe NBA a já mu aspoň budu dělat šoféra. Tomáš Stingl

A130003165

13

PROFIT  PŘÍBĚH ÚSPĚCHU

Výroba pečicích mís

Legendární remoska se vrátila domů přes Británii

Existuje několik tradičních českých značek, které takříkajíc přežily svou klinickou smrt. Po sametové revoluci se na ně téměř zapomnělo, ale pak je nějaký šikovný podnikatel znovu přivedl na výsluní. Vedle limonády Kofola nebo zmrzliny Míša to platí také o pečicí míse Remoska. Tahle legenda tuzemských kuchyní je v podstatě českou specialitkou. Vyráběla se v někdejším Československu už od roku 1957 a do roku 1991 se jí prodaly tři miliony kusů. Po revoluci ale přišel útlum, a výroba byla dokonce na několik let úplně zastavena. Pak se začala remoska znovu vyrábět ve Frenštátě pod Radhoštěm. Od roku 1999 získal navíc moravský výrobce licenci od americké firmy DuPont na využití teflonu jakožto teplu dobře odolného materiálu. Cena téhle novodobé remosky se pohybuje mezi třemi až čtyřmi tisíci korun za kus a výrobek jde dobře na odbyt. „V loňském roce jsme prodali celkem 32 tisíc pečicích mís,“ říká Ivo Svoboda, obchodní ředitel firmy Remoska. Společnost dává v současnosti práci 15 lidem. Jediným majitelem frenštátského podniku je podnikatel Jaroslav Uličník. Původně dárek k Vánocům Novodobé vítězné tažení remosky kupodivu negradovalo zpočátku ani tak na domácím trhu v Česku, ale nejdříve ve Velké Británii.

14

Tam remosku v  roce 2001 uvedla Milena Grenfell-Bainesová. Tato usměvavá dáma, které říkají Britové Lady Milena, kdysi unikla jako devítileté dítě na počátku druhé světové války před nacistickým terorem z Čech do Anglie. Patří mezi děti, kterým k útěku pomohl samaritán Nicholas Winton.

Kde se vzal název remoska? Jméno pečicí mísy, které je i ochrannou známkou, bylo zaregistrováno už v roce 1964. Odvozeno je od názvu někdejšího podniku Remos. A jeho jméno bylo zase zkratkou ze slov rádio, elektro, motory a opravy elektrospotřebičů.

Lady Milena na ostrovech dlouhodobě pomáhala s propagací všeho českého – od umění přes architekturu až po české výrobky. Co se týče remosky, původně si jeden kus z Česka objednala jen jako dárek k Vánocům pro svou sestřenici. Když se ukázalo, že šikovný výrobek nemá na ostrovech vlastního distributora, domluvila Lady Milena spolupráci s jedním katalogem, přes který šlo na britský trh prvních 1500 remosek. A úspěch byl bleskový. Do týdne byla celá dodávka prodána. Zájem britských hospodyněk překvapil i českého výrobce. Časopis Good Housekeeping dokonce vyhodnotil remosku v Británii jako nejprodávanější kuchyňský elektrospotřebič roku 2001. Od té chvíle se ostrovní země stala pro remosku nadlouho klíčovým trhem. „Od roku 2001 jsme do Velké Británie prodali více než 150 tisíc kusů. Prodej je realizován prostřednictvím exkluzivního partnera, který má na trhu dlouholetou tradici a prodává přes katalog, vlastní prodejny i e-shop,“ říká Ivo Svoboda. Firma zkoušela exportovat i do dalších zemí. V Indii dostali zástupci českého podniku nabídku, aby tam postavili rovnou výrobní továrnu na remosky. To by ale byla pro malou českou firmu příliš nejistá investice. Remoska zkoušela prorazit i ve Spojených státech amerických a  v  Kanadě. Vývoz ale musela zhruba před šesti lety zastavit

Foto: archiv

Po sametové revoluci se kdysi populární pečicí mísa Remoska přestala na několik let úplně vyrábět. Pak ale výrobu znovu rozjeli nadšenci ve Frenštátě pod Radhoštěm. Návrat výrobku na výsluní však kupodivu nezačal na domácím trhu, ale ve Velké Británii. Tam se stala remoska prodejním hitem.

PŘÍBĚH ÚSPĚCHU  PROFIT kvůli sílící koruně. Naopak na klíčovém britském trhu tamější distributoři potvrdili svůj vstřícný postoj. Souhlasili, že se o zdražení kvůli růstu kurzu koruny s českou firmou podělí půl na půl, aby nemusela být zbytečně navyšována cena pro koncového zákazníka.

KLASIKA VYVEDENÁ V TEFLONU. Novodobá verze remosky je místo hliníku vyrobena z teflonu, připomíná obchodní ředitel firmy Ivo Svoboda.

Když je dobrá pro Angličany, bude dobrá i pro nás Až do roku 2008 zajišťoval firmě přes 50 procent odbytu britský trh. V současnosti klesl podíl Británie na celkových prodejích remosky asi na 28 procent, naopak začíná narůstat prodej na domácím, českém trhu. Cena pečicí mísy na ostrovech je přitom asi o desetinu vyšší než v České republice. V základní variantě s objemem dva litry tam vyjde na 110 liber (asi 3300 korun) a ve čtyřlitrové variantě na 130 liber (zhruba 3900 korun). Britské hospodyně ocenily hlavně dvě přednosti remosky. Jednak její univerzálnost, protože česká mísa umí péct, dusit, smažit, grilovat, připravovat toasty, ohřívat i rozmrazovat. Také má zhruba o 80 procent nižší spotřebu elektrické energie než normální trouba. Paradoxně teprve úspěch „nové“ remosky v teflonovém provedení ve Velké Británii připomněl i českým spotřebitelům, že je klasická pečicí mísa znovu k dostání. Když je to dobré pro Brity, pro nás to bude dobré taky, řekli si prý Češi. Společnost Remoska se nyní snaží víc oslovit i český trh. „Připravujeme nový model, který bychom chtěli uvést na trh ve druhém pololetí letošního roku. V prodeji bychom se chtěli dostat na čísla let před ekonomickou krizí,“ uvádí Ivo Svoboda. Firma doufá, že právě finanční krize by mohla spotřebitele přimět k větším úsporám energie. A malou spotřebu podtrhuje remoska jako jednu ze svých hlavních tradičních předností. TOMÁŠ STINGL

Inspirací byl švédský hrnec Koncept pečicí mísy přišel už v padesátých letech minulého století. Elektrotechnik Oldřich Homuta pracující v pražských Vysočanech se tehdy nechal inspirovat jistým varným hrncem, který našel při služební cestě ve Švédsku. Remoska vznikla na podobném principu, ale uměla i péct či

grilovat. Sériová výroba nádoby vyhřívané topnou spirálou se rozjela v roce 1957 v Kostelci nad Černými lesy. Remoska se postupně stala legendou. Výrobu zastavil až v roce 1991 tehdejší českobrodský výrobce Karma, protože se zdálo, že remoska nemá v konkurenci nových elektrospotřebičů

budoucnost. V roce 1994 ale její příběh oživil technik Jan Blažek z Frenštátu pod Radhoštěm, který koupil výrobní licenci. Dalším mezníkem byl rok 1999, kdy byl původní hliník nahrazen moderním materiálem – teflonem. Novou éru remosky pak završil veleúspěšný vstup na britský trh v roce 2001.

15

PROFIT  jeden DEN podnikatele

PROFIT  NÁZOR

Do práce s větrem v zádech

Proč znova vymýšlet kolo?

Bořit zažité stereotypy Po příjezdu do kanceláře mě čeká rychlá kontrola e-mailů, jejich vyřízení a jako každé pondělí také porada s týmem. Kromě koor-

dinace aktivit na několik nejbližších týdnů se věnujeme realizaci naší střednědobé marketingové strategie pod pracovním názvem „Boření mýtů“. Naším cílem je – jak název napovídá – systematicky a trpělivě bořit zažité stereotypy vnímání značky na našem trhu. Harley-Davidson je totiž velkou částí veřejnosti stále vnímána jako značka finančně nedostupná, což již dávno není pravda. Stejně tak není pravda, že našimi zákazníky jsou jen postarší, vousatí a pupkatí motorkáři s tetováním a koženými třásněmi, kteří se scházejí výhradně v uzavřených komunitách. Chceme demonstrovat, že Harley-Davidson ušel za poslední desetiletí velký kus cesty a jeho současná podoba je trendy, sexy, prostě cool. Významná část porady je věnována také rozvoji dealerské sítě v celém regionu střední a východní Evropy (CEE). Po poradách mě čeká pravidelný konferenční hovor s viceprezidentem a ředitelem značky pro region Evropa, Střední východ a Afrika (EMEA) Robem Lindleym. Jako každý týden s ním prostřednictvím videokonference konzultuji aktuální vývoj a pozici značky na hlavních trzích CEE regionu,

16

tedy v České republice, Slovensku a Polsku, ale i v Pobaltí, kam v poslední době směrujeme naše aktivity. Jelikož víme, jak je v denním pracovním maratonu důležité vypnout, máme v kanceláři Playstation s několika hrami. Takže když je čas či potřeba se odreagovat, uchylujeme se ke konzoli, která je pro nás něco jako oáza klidu a dokáže rychle odstranit napětí a stres. My pak dál můžeme pracovat ve vysokém pracovním nasazení. Po obědě se snažím vždy alespoň chvilku věnovat dennímu tisku, abych byl „v obraze“, zároveň s tím také sleduji novinky konkurence a zprávy o tom, jak si motocyklový trh vede. Rutinou je komunikace s naší reklamní agenturou. Jedinečný pocit svobody Odpoledne opět usedám na motorku a vyrážím do pražského dealerství H-D. V jeho prostorách, hned vedle repliky kůlny, ve které kdysi motocykly v Milwaukee vznikly, usedám s Jardou a Kubou, majiteli dealerství, ke stolu a probíráme detaily průběhu českých oslav 110. výročí vzniku značky, které proběhly 8. června v Praze a sklidily velký úspěch. Před odchodem z dealerství se nečekaně setkávám i se zástupci Harley-Davidson Club Praha (HDCP), prezidentem klubu Martinem Novákem a  viceprezidentem Michaelem Stachem. HDCP je vůbec tím nejstarším, nepřetržitě fungujícím klubem na světě. Lidé na motocyklech H-D jezdili již za první republiky, což není tak překvapující jako to, že obliba a užívání motocyklů H-D nebyla nikdy přerušena, k čemuž právě tento klub významně přispěl. Jelikož je podvečer, vydávám se domů, kde ještě z tabletu řeším některé záležitosti s centrálou v Milwaukee. Pozdě večer stihnu také projít pár zajímavých zahraničních destinací pro výlety na motocyklu. Minulý rok jsme letní dovolenou strávili v sedle putováním po jihu Evropy, pro tento rok tu správnou destinaci teprve hledáme, zatím to vypadá na cestu po USA. Je fajn, když se nemusíte vázat na jedno místo. Zavazadla naložíte každý den na motocykl a s větrem ve vlasech jedete dál. Tenhle pocit svobody bych za nic nevyměnil.

Poslední květnový den vstoupil v účinnost veřejností dlouho očekávaný zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností (nepřesně nazýván jako zákon o zrušení anonymních akcií). Jeho podstata byla již mnohokrát vysvětlena, položme si proto otázku, co tento zákon vyřeší. V moderní společnosti existují přece různé možnosti, jak utajit vlastnickou strukturu obchodních společností. V ČR se tak sice do určité míry dělo i skrze akciové společnosti s akciemi na majitele, v zahraničí však jsou již spoustu let pro tento účel využívány trusty nebo jiné offshorové struktury. V souvislosti s kriminálními aktivitami je všeobecně znám také pojem tzv. „bílých koňů“. Tyto struktury budou jistě využívány i v českém prostředí, zvláště pokud to výše zmíněný zákon nezakazuje. Je legitimní, aby český stát, popř. celá česká veřejnost věděli, komu se vyplácí veřejné prostředky. Proč však znova vymýšlet kolo? Ke zjištění odpovědi na tuto otázku by bylo možné analogicky využít institutu skutečného vlastníka známého dobře z evropských předpisů a v českém právním řádu ze zákona „proti praní špinavých peněz“. Princip jeho využití by mohl být prostý. Každý subjekt, který by se ucházel o veřejnou zakázku nebo by pobíral veřejnou podporu (včetně např. příjemců „dotovaných“ cen za „solární elektřinu“), by zároveň musel doložit, kdo je jeho skutečným vlastníkem, a zároveň by byl povinen pod sankcí vrácení „veřejných peněz“ ohlásit jakékoli změny této skutečnosti. Dané opatření sice nezabrání tomu, aby „ltd“ společnost z Panenských ostrovů oficiálně vlastněné tamním podnikatelem byla jediným společníkem kyperské společnosti, která vlastní českou akciovku s „transparentními“ akciemi na jméno, ale pokud by se ukázalo, že daná akciovka uvedla v žádosti o jakoukoli veřejnou podporu nebo zakázku nepravdivé informace, musela by veřejné prostředky vrátit. U společností, které se zaměřují ryze na soukromý sektor a žádné prostředky ze státního rozpočtu nečerpají, pak osobně nevidím jediný důvod, proč je podrobovat zvláštní regulaci (vyjma daňové).

Martin Heřmanský,

country manager pro střední a východní Evropu, Harley-Davidson EMEA

David Vosol,

bpv Braun Partners

foto: Archiv

Ráno se u nás doma obvykle odehrává ve znamení shonu, i přesto se ale s rodinou snažíme každý den sejít u snídaně a užít si společnou chvilku. Manželka následně odváží děti do školy a já se vydávám do kanceláře. Počasí již naštěstí přeje jízdám na motocyklu, a proto nasedám na oblíbený Harley-Davidson CVO Street Glide a vyrážím do ulic. Ranní vyjížďka mě vždycky hodí do pohody a je jakýmsi předělem mezi soukromým a pracovním životem.

POLEMIKA  PROFIT

Pomohou tajné kontroly v českých hotelech? Ministerstvo pro místní rozvoj a CzechTourism mají v úmyslu poslat do českých hotelů a penzionů přibližně 9000 tajných kontrol, které by vyhodnotily kvalitu jídel a chování obsluhy. Bude tento projekt k něčemu? PRO

PROTI

Získáme cenné informace

Stěží uvěřitelné

FOTO: ARCHIV

Česká republika má nevyrovnanou kvalitu služeb. Na MMR se domníváme, že nejfunkčnějším řešením je tlak ze strany veřejnosti a konkurenční výhoda nejlepších, tedy nejkvalitnějších podnikatelů. Proto vznikla myšlenka oficiálního ratingu kvality. Díky evropským dotacím (projekt bude z 85 % placen z fondů EU) můžeme rozjet projekt zhodnocení, vytvořit portál a přizvat širokou veřejnost. Záměrem je celý projekt pak předat například některé z profesních organizací. Cílem je podpořit ty nejlepší. Nikdo z provozovatelů ubytovacích zařízení nebude mít s projektem žádnou agendu. Úlohou státu je vytváření podmínek vhodných pro rozvoj odvětví, a to i v oblasti cestovního ruchu. Stát může přispět zejména poskytováním včasných a aktuálních informací, legislativní úpravou a marketingovou podporou. Projekt Rating poskytne cenné informace o stavu kvality ubytovacích služeb v celé ČR nejen pro spotřebitele, ale i pro provozovatele a investory. Chceme, aby se kvalita úrovně služeb v České republice zlepšovala. K nevyrovnanosti přispívá i fakt, že ani technické parametry nemají svá jasná pravidla. Není záměrem dehonestovat ty nekvalitní, ti mají šanci se zlepšit. Snahou a hlavním cílem je pomoci těm poctivým, dbajícím na opravdovou kvalitu. V současné chvíli probíhá na MMR analýza, zda postup zvolený agenturou CzechTourism odpovídá uvedenému záměru. Z dostupných materiálů vyplývá, že bude muset dojít k úpravám.

Utratit 150 milionů korun za několik set cifršpionů, kteří budou chodit s nalepeným knírkem do hotelů a kontrolovat jejich kvalitu, zní v roce 2013 jako stěží uvěřitelný příběh. To, že většina částky padne na marketing, je už jen smutným dokreslením celé směšné atrakce. V rámci objektivity je ale nutné uznat, že kvalita služeb v tuzemských hotelech či penzionech je opravdu slabá a že nám dělá dlouhodobě ostudu. Stejně tak ale třeba služby Českých drah, pražských taxikářů nebo majitelů sjezdovek. Řešit to však kontrolou placených dobrovolníků na bázi kvalitativních parametrů mohl vymyslet snad jen nějaký pohrobek socialistického podniku RaJ či tajný obdivovatel detektiva Štiky. Stát může plnit roli revizora, nicméně kontrolovat může pouze tvrdé veličiny. Váhu masa v restauraci, podmírák ve výčepu, taxametr v autě nebo prošlou lhůtu potravin. V momentě, kdy mu svěříme kontrolu chuti guláše, odéru v taxíku nebo řízu piva, míjí se celá akce účinkem, jakkoli měli všichni dobrý úmysl. Státní agentura v tomto případě supluje estrádní pořad soukromé televize. Dovedu si představit, že by to mohlo být i v rukou odborné asociace, jejíž členové si to zaplatí. Ale použít na to veřejné prostředky, je v době, kdy zvyšujeme daně a drkotáme po vymletých silnicích, opravdu bizarní. MMR ale nenechává nikoho na pochybách, že drží prapor tuzemského pohostinství pevně v rukou a již připravuje další tendr, který nám sdělí, kde, jak a za kolik se našinci stravují. Naštěstí jen za 22 milionů korun.

Jana Jabůrková

Karel Havlíček

ředitelka odboru komunikace, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na www.profit.cz a www.facebook.com/profit.cz

17

PROFIT  ZAHRANIČÍ

Lotyšsko

Premiant z horské dráhy Zatímco většina evropských ekonomik zoufale skomírá, jedna země ze statistik v současnosti vyloženě trčí. Hospodářství Lotyšska loni rostlo téměř šestiprocentní rychlostí a Lotyši budou zřejmě i letos premianty Evropy. Do země míří i čeští vývozci. Nahoru jde nejrychleji ten, kdo se po­ řádně odrazil od úplného dna. Tenhle princip v současnosti potvrzuje hospodářství pro­ střední z pobaltských republik – Lotyšska. Vývoj této země v posledních dvou dekádách připomíná jízdu na horské dráze. Chvíli ostře nahoru, chvíli ostře dolů. První závrať prožili Lotyši po roce 2004, kdy ve stejné vlně jako Česká republika vstou­ pili do Evropské unie. Malou pobaltskou zemi s pouhými dvěma miliony obyvatel zaplavily peníze ze Západu. Jednak přišlo mnoho svě­ tových investorů, Lotyši ale zároveň velmi aktivně čerpali dotace z evropských struk­ turálních fondů. Výsledkem byl nejrychlejší hospodářský růst kolem 10 procent ročně. Opojení Lotyši si ale začali neúměrně zvy­ šovat platy, v zemi rychle rostla inflace, ban­ kovní sektor fungoval špatně. Odborníci proto zemi začali varovat před přehřátím ekonomiky. To se projevilo už na počátku roku 2008, Lotyšsko si tedy začalo svou vlastní „soukromou“ krizi ještě předtím, než do Pobaltí dorazila globální recese a sra­ zila Lotyšsko definitivně do kolen. Začal se hroutit realitní trh, spadla vnitřní poptávka, mnoho firem zkrachovalo, téměř pětina lidí zůstala bez práce. Nouze naučila Lotyše šetřit Lotyšsku nezbylo než začít šetřit. Zmrazilo platy úředníkům, snížilo počet státních zaměst­ nanců, začalo přísněji hlídat poskytování ban­ kovních úvěrů. Velkou finanční pomoc dostalo od Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise, což zemi zachránilo před bankrotem. Krize nakonec trvala kratší dobu, než se čekalo – zhruba dva roky. Pak se ale nápravná

18

Lotyšská republika

• Počet obyvatel: 2,1 milionu • Rozloha: 65 tisíc km2 • Hlavní město: Riga • Měna: lat (LVL) je asi 37 Kč KRÁLOVSTVÍ JANTARU. Na tuto ceněnou zkamenělou pryskyřici, z níž se vyrábějí šperky, je Lotyšsko velmi bohaté.

opatření projevila a lotyšská horská dráha za­ mířila v posledních dvou sezonách zase k výši­ nám. Loni vzrostl HDP země o 5,6 procenta, což byl jednoznačně nejrychlejší růst z celé evropské sedmadvacítky. I letos bude zřejmě Lotyšsko premiantem. Země díky tomu úspěšně žádá o přijetí do klubu států využívajících společnou měnu euro. Její nárok tento měsíc potvrdila zpráva Evropské komise, podle níž je Lotyšsko na přijetí eura dobře připraveno z hlediska jak cenové stability, tak zdraví státních financí či stability směnného kurzu. Tramvaje a vodní elektrárny Na budování lotyšské ekonomiky se chtějí podílet i české firmy, které podnikly minulý měsíc do Pobaltí obchodní misi. „Lotyšská ekonomika má našlápnuto vpřed. Českým podnikům skýtá příležitosti v energetice, dře­ vařském průmyslu nebo v ekologických pro­ jektech. Lotyšsku tradičně dodáváme vagony či tramvaje. Uplatnění našich firem vidíme i v obnově a výstavbě železničních a silnič­ ních sítí či v modernizaci lotyšských přístavů,“

vypočítává obchodní šance Josef Cílek, vice­ prezident Hospodářské komory ČR. Šance v energetice potvrzuje společnost Mavel. „Lotyšsko řešilo před rokem 2000 de­ ficit elektrické energie programem pro pod­ poru výroby energie v  zemi, a  to metodou dvojného tarifu. Tehdy se v zemi postavilo na 50 vodních elektráren, z toho 20 vybudovala naše společnost. V roce 2000 však proběhlo re­ ferendum a tato politika byla zastavena. V sou­ časnosti máme informace o tom, že by měla být v brzké době obnovena, a proto jsme se zde rozhodli sledovat situaci,“ uvádí Jan Šíp, člen představenstva Mavelu. Pro obchodní vstup do Lotyšska lze využít například jednu ze čtyř volných ekonomických zón. Ty jsou ve městě Rēzekne a také v přísta­ vech Liepāja, Riga a Ventspils. V zónách může investor využít především rozsáhlé daňové úlevy či zjednodušenou administrativu. Za nevýhodu z pohledu českých obchod­ níků lze naopak označit fakt, že České aero­ linie letos zrušily přímé letecké linky do Lotyšska i dvou sousedních pobaltských států – Litvy a Estonska. Přímé spojení Praha– Riga ale zůstalo zachováno, v současnosti ho zajišťuje letecká společnost AirBaltic. Tomáš Stingl

SEMINÁŘ  PROFIT

Veřejné zakázky

JAK ZJEDNODUŠIT ELEKTRONICKÁ TRŽIŠTĚ Poslední předprázdninové kolo seminářů časopisu Profit proběhlo v Českých Budějovicích. Zúčastnili se ho především ti, kteří zatím s elektronickými tržišti příliš velké zkušenosti nemají.

Foto: anna Vacková (e15), archiv, profimedia.cz

JAK TO FUNGUJE. Přednášející se na semináři v Českých Budějovicích zaměřili na jakýsi úvod do problematiky e-tržišť (na snímku Zbyněk Miklík ze sdružení Tendermarket).

Základy práce s elektronickými tržišti. Tak by se dal nazvat zatím poslední díl seriálu seminářů, který na téma veřejných zakázek organizuje časopis Profit. Do českobudějovického hotelu Clarion totiž dorazili především lidé, ať už z řad zadavatelů či dodavatelů, kteří se e-tržiště teprve využívat učí nebo se k tomu chystají. Tomu také odpovídal obsah semináře. Diskutovalo se především o  základních otázkách, tzn. o  tom, co mohou tržiště svým uživatelům přinést, na co si při jejich používání dát pozor, a spoustě dalšího. De facto za evergreen lze označit stížnosti dodavatelů na to, že zadavatelé prakticky jako jediné kritérium výběrového řízení stanovují nejnižší cenu. Zástupci elektronických tržišť již poněkolikáté zdůraznili, že tržiště umožňují nastavit i jiné parametry než jenom cenu, tak aby zadavatel mohl hodnotit i kvalitu služby a další aspekty. Radu pro dodavatele, kterým se zdá, že tendr je ušit pro zástupce konkrétní značky, přednesl Jakub Rainisch, ředitel společnosti

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY TÁHNOU. Že problematika elektronizace veřejných zakázek lidi zajímá, dokazují zaplněné seminární místnosti.

Český trh. „Vždy máte možnost vznést doplňující dotazy nebo dotazy na zadavatele, zda bude akceptovat i jiný výrobek. Tyto dotazy se stávají součástí zadávací dokumentace čili dochází k  jejímu rozšíření. Takovému postupu má zabránit i nový číselník NIPEZ, který kromě klasifikace jednotlivých výrobků a služeb popisuje i vlastnosti výrobků. Díky tomu má zadavatel možnost výrobek specifikovat do nejmenších detailů, což se bohužel zatím moc nevyužívá,“ vysvětlil Jakub Rainisch. Mluvilo se i o výsledcích nedávno zveřejněného průzkumu společnosti Otidea. Z něj mimo jiné vyplynulo, že e-tržiště kromě státní správy a jejích příspěvkových organizací nevyužívá nikdo jiný. Nejčastěji uváděným důvodem je přílišná složitost systému. „Domnívám se, že to je spíše výmluva,“ komentoval zjištění Jakub Rainisch. „Systém není složitý. Kdokoli, kdo někdy vyplňoval nějaký formulář na internetu, zvládne s e-tržištěm pracovat. Hlavní problém není v obsluze softwarového nástroje, ale ve způsobu, jak

zakázku co nejlépe zadat, abych dostal co největší počet nabídek a uměl je podle přesného klíče vyhodnotit. To ovšem tržiště nemohou za zadavatele vyřešit, musí to zvládnout on sám,“ podotkl Jakub Rainisch. „Bylo by korektní kritiku doplnit konkrétním poukázáním na to, co údajně nefunguje,“ řekl Radek Platzer ze sdružení Gemin. „Problém podle mě není v IT oblasti, protože tam jsou zadavatelé i dodavatelé zvyklí už více než deset let e-tržiště používat. Já se při diskusích se zadavateli nejčastěji setkávám se stížnostmi na to, že existují komodity, které se přes e-tržiště soutěží velmi obtížně. Když chce někdo zadat tendr například na posekání luk někde v národním parku, bude to velmi obtížné, protože dodavatelé těchto služeb se prostě zabývají úplně něčím jiným, než jsou elektronické podpisy či elektronické nabídky. To je třeba přijmout jako fakt a nevinit z toho e-tržiště jako taková,“ uzavřel Radek Platzer. MARTIN ZIKA

19

PROFIT  servis

Akce pro podnikatele

Daňové termíny

17.–20. ČERVENCE

ÚTERÝ 25. ČERVNA

STŘEDA 10. ČERVENCE

Mise evropských firem do čínských měst Pekingu a Guiyangu je pořádána v rámci aktivit Evropské komise s názvem Mission for Growth. Akce je zaměřena na vzájemnou propagaci obchodních kontaktů mezi zeměmi EU a Čínou a na podporu vstupu zejména malých a středních evropských podniků na čínský trh. Účastníci mise si hradí své vlastní cestovní náklady a pojištění, místní doprava bude zajištěna. Více na e-mailu [email protected].

• spotřební daň – daňové přiznání za květen 2013 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za květen 2013 (pokud vznikl nárok) • daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za květen – souhrnné hlášení za květen – výpis z evidence za květen • energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za květen 2013

• spotřební daň – splatnost daně za květen 2013 (mimo spotřební daň z lihu)

29. ČERVENCE–4. SRPNA

Na veletrh letecké techniky ve Spojených státech EAA Airventure Oshkosh 2013 mohou získat zájemci podporu ze strany českého státu na společném českém stánku. Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne vystavovatelům mimo jiné plochu ve společné expozici až do velikosti 9 m2 a uhradí základní stavbu české expozice. Vystavovatel si bude hradit mimo jiné nadstandardní vybavení své expozice, vlastní grafiku či zápis do veletržního katalogu. Více informací na stránkách www.airventure.org/media/ a více informací o české účasti můžete získat na e-mailu [email protected].

PONDĚLÍ 1. ČERVENCE

• daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za květen 2013 – podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2012, má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce

PONDĚLÍ 15. ČERVENCE

• daň silniční – záloha na daň za 2. čtvrtletí 2013 PONDĚLÍ 22. ČERVENCE

• daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků • pojistné – podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za červen 2013 a splatnost zálohy na důchodové spoření • odvod z loterií a jiných – podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení podobných her zálohy za 2. čtvrtletí 2013

Knihovna podnikatele ÚSPĚCH MĚŘÍM ŠTĚSTÍM Jitka Skalická, Eva Vašková Čejková

MANAGEMENT – 50 MYŠLENEK, KTERÉ MUSÍTE ZNÁT E. Russell-Walling

Kniha Evy Vaškové Čejkové je průvodcem pro každého, kdo se rozhodl kráčet vlastní cestou a uspět. Nahlíží pod pokličku podnikání v Čechách, nabízí kritické hodnocení úspěchu, ale i neúspěchu a proher, radí v základních i složitějších fázích života firmy. S autorkou zažijete skutečné firemní vzestupy i velké pády. Kniha je určena začínajícím podnikatelům i všem studentům, kteří se chtějí pustit do vlastního byznysu.

Spisovatel a editor se specializací na podnikání Russell-Walling zpřístupňuje v této knize pojmy, které by měl znát každý manažer či podnikatel. Vybavuje čtenáře účinnými teoriemi a nástroji, jako je například pravidlo 80 : 20 nebo mix čtyř P, a odhaluje tajemství účinného vedení lidí. Osvětluje také budování značky, vlastnickou správu firem či koncepce, které dnes přitahují pozornost, jako jsou strategie modrého oceánu nebo teorie dlouhého chvostu. Kniha předkládá pozoruhodné příklady úspěšných firem a přináší stovky inspirativních citátů.

Mezinárodní veletrh zaměřený na vodu a odpadní vody Fenasan se bude konat v brazilském São Paulu. Současně s ním pravidelně probíhá technický kongres AESABESP, který je největší událostí tohoto typu v Latinské Americe. Na veletrhu tradičně navštěvují stánek české agentury CzechTrade potenciální brazilští obchodní partneři a obecně zájemci o spolupráci s českými subdodavateli. Více informací o veletrhu lze získat na http://www.fenasan.com.br a o české účasti na e-mailu [email protected]. 18.–20. SRPNA

Mezinárodní veletrh módy Styl a veletrh obuvi a koženého zboží Kabo. Více na adrese www.bvv.cz/styl-kabo/ srpen-2013/profil-veletrhu-styl.

20

Mladá fronta, 200 stran, 229 Kč, ISBN 978-80-204-2623-9

Slovart, 208 stran, cena 249 Kč, ISBN 978-80-739-1605-3

FOTO: archiv

30. ČERVENCE–1. SRPNA

poradna  PROFIT

Kde si prověřit obchodního partnera? Firmě se podařilo získat zajímavý obchodní kontrakt na pravidelné dodávky zboží. Jedná se o dlouhodobou spolupráci většího rozsahu. O odběrateli ale zatím nemám mnoho informací. Chtěl bych předejít případným finančním ztrátám a obchodního partnera si prověřit. Kde mohu získat potřebné informace? Jan N., Praha Firma by si měla svého potenciálního obchodního partnera prověřit hned z několika hledisek. Zejména by měla prověřit dlouhodobost a ziskovost jeho podnikání. Důležité jsou také informace o výši závazků. Pokud jde dodávka mimo základní rámec standardního podnikání, je vhodné zjistit záměry a případně prověřit i bonitu koncového odběratele. Pokud chce firma čerpat z veřejně dostupných informací, má možnost využít hned několik zdrojů. Jedním z nich je sbírka listin, která je součástí obchodního rejstříku. Každá firma zapsaná v obchodním rejstříku je ze zákona povinna zveřejnit svou účetní závěrku. Pokud to vyžaduje zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis, tak také výroční zprávu. Elektronická podoba sbírky listin je veřejně dostupná na webu Justice.cz. Zde si firma obstará informace o tom, jak jiný subjekt hospodaří, tedy jestli dosahuje zisku, nebo ztráty. Pokud se bude firma zajímat o prověření bonity

klienta, může k tomu využít insolvenční rejstřík, registr plátců DPH nebo dlužnické registry u VZP a ZPMV. Nezanedbatelným pomocníkem mohou být i bankovní informace o klientech nebo lustrace firem na internetu. Má-li firma zájem o hloubkovou analýzu, má možnost využít služeb specia­ lizovaných firem a institucí. Ty jsou schop­ny poskytnout kompletní analýzu za pomoci vlastních informačních zdrojů. Lze

také vyzvat obchodního partnera, aby si nechal sám zpracovat výpis z některých soukromých registrů, jako jsou například Nebankovní registr klientských informací (NRKI) nebo registr SOLUS, a potvrdil tak svou platební schopnost a bezproblémovost podnikání. Vladimír Vachel,

jednatel české pobočky inkasní agentury EOS KSI

Jak smířlivě vyřešit nezaplacené faktury? Firma, se kterou obchoduji, mi nezaplatila faktury za poslední dva měsíce. Spolupráce byla doteď bezproblémová. O úhradě jsem s účetní firmy opakovaně mluvila, ale faktury ještě zaplaceny nebyly. Jaký postup bych měla volit, pokud nechci o zakázku přijít? Karla Č., Praha Pokud nechcete o peníze přijít, situaci začněte co nejdříve aktivně řešit. Abyste se vyhnuli nepříjemnostem, zkuste se nejdříve zaměřit na komunikaci a v první fázi na zachování obchodních vztahů. Rovnou kontaktujte toho, kdo rozhoduje. To je osoba, která vám může říct, kdy dostanete zaplaceno a proč vám neplatí ve stanovené lhůtě.

Jakmile zjistíte, co je důvodem pozdní platby, můžete zvolit další kroky, jak k partnerovi přistupovat. Sjednejte si splátkový kalendář, pokud možno v co nejkratším horizontu, ideálně s doložkou vykonatelnosti. Pokud na případ sami nestačíte, zkuste vymáhat prostřednictvím inkasních kanceláří, které se zaměřují na B2B a doporučí vám vhodný mimosoudní nebo soudní postup. Je třeba mít na mysli, že úspěšnost soudního řízení je po neúspěšném mimosoudním vymáhání na hranici pěti procent. Markéta Stržínková,

ředitelka pojišťovny pohledávek Atradius pro střední a východní Evropu

21

A131009377 A131009378 

PROFIT  portrét

inzerce

Zakladatelka online krejčovství na míru

inspirace přišla z Asie Kristína Čahojová, TailorMySuit

Kvalitní oblek za dobrou cenu Začátky projektu TailorMySuit nebyly snadné. Nejtěžší bylo najít spolehlivou dílnu. Podle slov Kristíny Čahojové se totiž asijští krejčí snaží klienta za každou cenu téměř oškubat, dostat z něj napoprvé co nejvíc, aniž by přemýšleli o výhodách dlouhodobé spolupráce. Je to tedy problém důvěry, jazyka, místních zvyklostí atd. Nakonec se hlavně díky indickému kolegovi podařilo spolehlivou dílnu najít v Bombaji a přišly první zakázky. „Věřila jsem, že o náš produkt bude zájem. Viděla jsem totiž své spolužáky, jak postupně nastupují do nadnárodních firem a potřebují

22

kvalitní oblek. Jenže na začátku kariéry je pro vás obtížné zaplatit za něj deset tisíc korun nebo i víc,“ vysvětluje Kristína. Z této skupiny vzešli první klienti a informaci o TailorMySuit šířili dál. Projekt funguje od letošního března. Nabídka obleků a košil se neustále rozšiřuje o nové modely a přibývají funkce webové aplikace. „Je to úžasně pestrá práce. Řeším otázky od krabic na posílání obleků přes látky, focení modelů či platební brány až po právní aspekty,“ popisuje Kristína Čahojová. Její firma má smělé plány, neomezené hranicemi České republiky. V letošním roce si TailorMySuit chce na českém a slovenském trhu vyzkoušet, zda se potvrdí předpoklady zakladatelů o smysluplnosti projektu. V příštím roce plánuje vzít útokem sousední země, především Rakousko a Německo. Kristína Čahojová (24) Pochází z Bratislavy, má 5 sourozenců. Vystudovala střední jazykovou školu Tilgnerova, v současnosti dokončuje studia na pražské VŠE, kde studuje mezinárodní program CEMS. Část studií strávila na Tchaj-wanu, v Německu a Španělsku. Letos začala pracovat na projektu online krejčovství na míru nazvaném TailorMySuit. Byť projekt zatím není ve zcela ostrém provozu, od letošního března už vyřizuje objednávky a všichni členové týmu tvrdě pracují na tom, aby všechno bylo v takovém stavu, jak si naplánovali. Kristína Čahojová a její kolegové se letos s TailorMySuit přihlásili do soutěže Nápad roku. Postoupili do finále, kde získali 5. místo a k tomu dvě speciální ceny: HTC Startup roku a Student podnikatel.

Dělat si věci po svém Kristína si je dobře vědoma toho, že podnikání není vždy šťastný příběh a že o 98 procentech firem, které na trhu neuspěly, se nikde nepíše. „Je mi jasné, že je potřeba určitá zdrženlivost, že si budu muset spoustu věcí odříct. Jak budou mí spolužáci stoupat na firemních žebříčcích, budou mít vyšší platy a pořizovat si drahá auta atd., na což my teď musíme zapomenout. Také proto jsme se dohodli, že první rok budeme veškerý zisk vracet zpět do firmy. Já to tak ale chci, je pro mě mimořádně důležitá možnost dělat si věci po svém. Navíc jsem přesvědčená, že v podnikání nejde jen o zisk, ale také například o pomoc v místě, kde působíte, o možnost dát místním lidem práci atd. I proto chci podnikat,“ uzavírá Kristína Čahojová. MARTIN ZIKA

Foto: archiv

Nápad vytvořit portál, pomocí kterého si lidé budou moci bez nutnosti návštěvy krejčího objednat košili či oblek na míru, vznikl na jedné z cest po oblíbené Asii. „Viděla jsem tam řadu malých krejčovských dílen a zjistila jsem, že si do nich většinou mladí lidé z různých částí světa jezdí nakoupit kvalitní a přitom cenově dostupné obleky na míru, což bývá v Evropě problém. Svého indického kamaráda Ameya Kolambekara jsem přesvědčila, že by to mohl být dobrý byznys, pokud bychom ho zprovoznili online,“ říká Kristína Čahojová, studentka pražské VŠE. Že se Kristína, která má v rámci studia za sebou zkušenost mimo jiné ze stáží v evropských konzultačních firmách, rozhodla podnikat, není náhoda. Po několika větách rozhovoru s ní je jasné, že má podnikání v krvi. „Kdybych měla odpovědět na obligátní otázku pracovníků headhunterských firem, nevidím sama sebe například za pět let na nějaké pozici v hierarchii velké firmy. Neumím si představit, že by mi někdo dával úkoly a že bych nemohla ovlivňovat směřování firmy jako takové,“ tvrdí přesvědčivě Kristína. Podnikání má navíc v rodině, její otec vlastní úspěšnou stavební firmu.

Nové vydání ke stažení každou neděli od ��.��

Je dobré vědět... EURO nyní také pro iPad™

Stáhněte si EURO pro iPad™ za 1,79 EUR v aplikaci App Store Zadejte do vyhledávacího pole text „EURO“ Partner týdeníku EURO pro iPad:

„Zprávy z Prahy startují každý všední den v 10:00.“ Jakub Mardešić moderátor