Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra geografie
Diplomová práce
Náměty pro globální rozvojové vzdělávání dětí mladšího školního věku (na příkladu komparace vzdělávacích systémů rozvojových a rozvinutých zemí zaměřená na ČR a Namibii)
Vypracovala: Vlasta Kovaříková Vedoucí práce: Mgr. Petra Karvánková, Ph.D. České Budějovice 2013
ANOTAČNÍ LIST DIPLOMOVÉ PRÁCE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA Autor: Vlasta Kovaříková Katedra: geografie Studijní program: M7503 Učitelství pro základní školy Studijní obor: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Vedoucí práce: Mgr. Petra Karvánková, Ph.D. Název: Náměty pro globální rozvojové vzdělávání dětí mladšího školního věku (na příkladu komparace vzdělávacích systémů rozvojových a rozvinutých zemí zaměřená na ČR a Namibii) Druh práce: diplomová práce Rok odevzdání: 2013 Počet stran: 86 + 41 příloha
Anotace: Výstupem diplomové práce jsou náměty pro globální rozvojové vzdělávání (GRV) žáků mladšího školního věku v podobě metodické příručky pro učitele a výukového materiálu pro žáky. Náměty jsou podloženy teoretickými poznatky vycházející z komparace vzdělávacích systémů rozvojových a rozvinutých zemí zaměřená na ČR a Namibii. Teoretická část práce představuje proces vzniku myšlenky globálního vzdělávání. Poukazuje na mezinárodní východiska českého konceptu, který je v současné době znám pod zkratkou GRV. Diplomová práce dále rozpracovává teoretická východiska konceptu GRV, na jejichž základě hledá kritéria pro zpracování vhodného GRV materiálu. Zároveň reflektuje současné postavení GRV v kontextu primárního vzdělávání českého školství a možnosti k efektivnější implementaci do vzdělávacího systému ČR. Klíčová slova: globální rozvojové vzdělávání
metodická příručka
globální výchova
vzdělávací systém
Namibie
reforma školství
ANNOTATION PAGE OF DIPLOMA THESIS UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE PEDAGOGICAL FACULTY Author: Vlasta Kovaříková Department: Geography Study programme: Primary school teaching Field of study: 1st- 5th grade Primary school teaching Thesis supervisor: Mgr. Petra Karvánková, Ph.D. Title: Proposal for implementation of global education for children of primary school age (including comparison of education systems in developed and developing countries, focusing on the Czech Republic and Namibia respectively) Type of thesis: diploma thesis Year of delivery: 2013 Number of pages: 86 + 41
Annotation: Diploma thesis delivers a global education methodology for schoolchildren, designed for teachers and including materials for students. Suggestions are based on theoretical knowledge centred on the comparison of education systems in developed and developing countries, focusing on the Czech Republic and Namibia respectively. The theoretical part of the thesis is the process of developing the concept of global education via a Czech concept known by the acronym GRV. The thesis further develops the theoretical basis of the GRV concept by establishing criteria using suitable GRV material. It also considers the current state of GRV in context of primary education in Czech schools and opportunities for more effective implementation in the Czech educational system.
Key words:
global development education
methodology guide
global education
educational system
Namibia
school reform
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracoval/a samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 20.4.2013
………………………………… podpis studenta -3-
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mě při psaní této diplomové práce podporovali, zejména Mgr. Petře Karvánkové, Ph.D. za její odborné vedení a cenné rady. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Evě Malířové za zajímavé podněty a připomínky. Velké díky patří i žákům 4. třídy Mina Sachs School v Keetmanshoopu, Namibie, kteří mě ke zpracování tohoto tématu inspirovali.
Obsah 1.
ÚVOD .............................................................................................................................. 10
2.
METODIKA PRÁCE..................................................................................................... 13 2.1 Metodika zpracování teoretické části .................................................................. 13 2.2 Metodika zpracování praktické části ................................................................... 15
3.
REŠERŠE LITERATURY ............................................................................................ 17
4.
GLOBÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V MEZINÁRODNÍM KONTEXTU .......................... 21 4.1 Počátky globálního vzdělávání ........................................................................... 21 4.2 Vymezení pojmů globálního vzdělávání v mezinárodním kontextu .................. 23 4.3 Globální výchova v pojetí Pike a Selby .............................................................. 24 4.4 Globální výchova v pojetí North-South Centre .................................................. 26
5.
GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉM PROSTŘEDÍ ............... 28 5.1 Vymezení pojmu globální rozvojové vzdělávání ................................................ 29 5.2 České strategické dokumenty globálního rozvojového vzdělávání .................... 32 5.3 Hlavní aktéři globálního rozvojového vzdělávání v České republice a jejich role ...................................................................................................................... 33
6.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA GLOBÁLNÍHO ROZVOJOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ .............................................................................................................. 36 6.1 Definice a cíle globálního rozvojového vzdělávání ............................................ 36 6.1.1 Postoje a hodnoty ........................................................................................... 39 6.1.2 Dovednosti...................................................................................................... 40 6.1.3 Znalosti ........................................................................................................... 40
7.
6.2 6.3 6.4 6.5
Hlavní témata globálního rozvojového vzdělávání ............................................. 41 Základní principy globálního rozvojového vzdělávání ....................................... 42 Modely učení ve výuce globálního rozvojového vzdělávání .............................. 43 Metody vyučování ve výuce globálního rozvojového vzdělávání ...................... 44 6.5.1 Příklady metod vyučovaní a jejich uplatnění při GRV .................................. 45
6.6 6.7
Vztah učitel a žák ve výuce globálního rozvojového vzdělávání ....................... 48 Kritéria pro tvorbu a hodnocení materiálů globálního rozvojového vzdělávání. 49
GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ V KONTEXTU ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ .................................................................................................................... 50 7.1 Reforma školství a globální rozvojové vzdělávání ............................................. 50 7.1.1 Soustava kurikulárních dokumentů ................................................................ 51 7.1.2 Klíčové kompetence ....................................................................................... 52 7.1.3 Integrace obsahů předmětu ............................................................................. 54 7.1.4 Průřezová témata ............................................................................................ 55
8.
7.2
Význam nevládních neziskových organizací v globálním rozvojovém vzdělávání ...................................................................................................................... 58 7.2.1 Přehled nevládních neziskových organizací a výukového materiálu využitelné pro děti mladšího školního věku .................................................................. 59
7.3
Globální rozvojové vzdělávání v terciálním sektoru školství ............................. 65
KOMPARACE VZDĚLÁVACÍCH SYSTÉMŮ ROZVOJOVÝCH A ROZVINUTÝCH ZEMÍ .............................................................................................. 67 8.1 Komparativní pedagogika ................................................................................... 67 8.2 Komparace vzdělávacích systémů ČR a Namibie .............................................. 69 8.2.1 Struktura vzdělávacích systémů ..................................................................... 70 8.2.2 Obsah primárního vzdělávání ......................................................................... 72 8.2.3 Procesuální charakteristiky primárního vzdělávání ....................................... 73
9.
ZÁVĚR ............................................................................................................................ 76
10. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ........................................................................... 78 11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ................................................. 79 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 86
Seznam zkratek
ARPOK
Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje o.p.s
ČRA
Česká rozvojová agentura
ČvT
Člověk v tísni
DARE
Fórum rozvojového vzdělávání a osvěty
DEA
Asociace rozvojového vzdělávání
EK
Evropská komise
EU
Evropská Unie
FoRS
České fórum pro rozvojovou spolupráci
GENE
Evropská síť pro globální vzdělávání
GRV MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zahraničních věcí
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NNO
Nevládní nezisková organizace
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OSN
Organizace spojených národů
RVP ZV
Global Education Network Europe
Globální rozvojové vzdělávání
MZV
RV
Development Awarness Raising and Education Forum Development Education Associtation
Organisation for economic cooperation and development Organizace spojených národů
Rozvojové vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
ŠVP
Školní vzdělávací program
VÚP
Výzkumný ústav pedagogický
WSP
Projekt světových studií
World Studies Project
8
MOTTO PRÁCE: „Je třeba říci, že jsme se nenarodili pro jeden kout, ale že celý svět je naší vlastí.” Seneca
9
1. ÚVOD
Život v jednadvacátém století se nese v duchu slov římského filozofa Senecy: „..celý svět je naší vlastí“. Hranice, jak jsme je znali dříve, se pomalu vytrácí. Technologický vývoj za poslední dekády je enormní, velmi dynamický a propojuje osudy lidí na celém světě. Umožňuje nám denně sledovat nejnovější události, přímé přenosy nebo být v kontaktu s lidmi na druhém konci světa. Na každém kroku jsme obohacováni kulturními elementy a hodnotami nejrůznějších národů a dnes více než dříve platí okleštěné rčení „všechno souvisí se vším“. Žijeme totiž v době, která se nese ve znamení globalizace. Globalizace a propojenost celosvětového dění s sebou přináší i problémy nabývající globálních rozměrů, které vyžadují společné řešení. Rozvojové problémy světa (chudoba, terorismus, šíření AIDS, nedostupnost vzdělávání a jiné) se zdánlivě týkají jen některých oblastí. Ve skutečnosti však stále více zasahují i do našich životů a kladou specifické nároky na každého jedince, který svým jednáním, ať už jako součást rozvojové spolupráce, volič nebo jako spotřebitel, může docílit změny. Stačí jen překonat největší překážky – nevědomost, lhostejnost a pasivitu. Čím dříve si tuto skutečnost uvědomíme, tím dříve můžeme přebrat zodpovědnost za své činy. Idea této práce vznikla po absolvování pedagogické praxe v Namibii, při které jsem měla možnost detailněji nahlédnout do tamějšího vzdělávacího systému, jenž staví na zkušenostech západních zemí. Na první pohled je zřejmé, že takový systém je zcela nefunkční, neboť ze západních prvků přebírá ty, které jsou v tamějším prostředí neadekvátní a naopak opomíjí ty, které by mohly mít potenciál. Uvědomění si míry zkreslení našich představ o rozvojovém světě, jeho potřebách i fungování dílčích složek pro mě bylo určující. Naše představy o současném světě jsou nám do značné míry zprostředkovány nejmodernějšími informačními technologiemi, které jsou sice zdrojem informací, ale také dezinformací. Jsou přínosem, ale zároveň i rizikovým faktorem, snadno zneužitelným. Ve velké míře působí na vytváření našich postojů a hodnot, z tohoto hlediska je důležité věnovat jim pozornost. Řadíme mezi ně i média. Právě média nám mnohokrát nabízí pouze zjednodušenou konstrukci obrazu geograficky i kulturně vzdálených míst, a to za předpokladu, že se daná země do
10
zorného pole médií vůbec dostane. Kolik toho například víme o zemi, jako je Namibie? Někomu bude dělat problém už jen samotné zařazení k příslušnému světadílu a těm, kteří si dokáží spojit Namibii s Afrikou, vyvstanou pokulhávající asociace: černá, chudá, přelidněná, hladomor, primitivní, války, negramotnost a v tomto výčtu bychom mohli pokračovat. Namibie přitom takovému obrazu zcela neodpovídá. Stereotypy podporované filmy o válkách, příběhy opuštěných dětí, obrazy o hladomorech a katastrofách, to vše může narušit naše objektivní vnímání světa. Děti jsou náchylné nekriticky přijímat vše, co vidí kolem sebe. Jsou velmi vnímavé a se zájmem sledují veškeré dění. Mají přístup k široké škále informačních technologií, často však tyto prostředky neposkytují poznatky vhodné, přiměřené a srozumitelné této specifické věkové skupině. Pro praktický život v dnešním světě nestačí pouze teoretické znalosti. Je třeba od útlého věku apelovat na reálné porozumění globálních souvislostí, oprostit se od vnímání založeném na stereotypech, předsudcích či solidaritě, orientovat se ve světě informací, umět vybírat to podstatné, být připraven zaujmout svou roli ve světě a přispívat k jeho rozvoji. Těmto výzvám čelí školství 21. století. Ve výchovně-vzdělávacích strategiích se proto odráží snahy o vzdělání umožňující dětem porozumět těmto souvislostem. Takové vzdělání, které dbá na to, aby svět prezentovaný v souvislostech nebyl příliš schematizován a aby spletitá realita života na tomto světě byla žákům předávaná adekvátní formou. To je klíč k úspěchu, jak připravit žáky uvědomělé, zodpovědné, se správnými hodnotami a postoji. Globální problematiku lze nalézt v osnovách některých předmětů, nicméně ani jeden z nich nepokrývá úplný rámec myšlenek a výzev 21. stolení. Z toho důvodu v posledních letech do školních osnov proniká koncept označován jako globální rozvojové vzdělávání (GRV). Začleňování GRV na 1. stupni základního vzdělávání má stále ještě nevyplněné mezery a to zejména z důvodu absence dostatečného množství výukového materiálu. Diplomová práce reaguje na tento fakt a jejím hlavním cílem je přispět na poli GRV tvorbou vlastních námětů GRV pro děti mladšího školního věku, komplementární s obsahem, principy a cíli GRV.
11
Dosažení hlavního cíle je podmíněno splněním dílčích cílů v rovině teoretické. 1.
Představit ideu globálního vzdělávání.
2.
V mezinárodním kontextu najít východiska pro globální vzdělávání v českém prostředí.
3.
Popsat vývoj konceptu GRV v ČR, její hlavní aktéry a determinanty.
4.
Vymezit příslušnou terminologii.
5.
Analyzovat současné možnosti implementace GRV v českém vzdělávacím systému.
6.
Rozbor metodické opory GRV na 1. stupni ZŠ.
7.
Na základě komparace vzdělávacích systémů ČR a Namibie identifikovat pozitivní a negativní stereotypy, předsudky.
8.
Na základě komparace vzdělávacích systémů ČR a Namibie identifikovat rizika spojená s přebíráním vzorů a nutnost globálního pohledu na danou problematiku.
Z hlediska výše zmíněných cílů lze očekávat, že z důvodu krátké historie GRV v ČR budou hlavním podkladem k popisu konceptu zdroje mezinárodních organizací a institucí, kterých je v zahraničí celá řada. Dá se tedy předpokládat určitý nesoulad v pojetí jednotlivých organizací, který se promítne i do českého prostředí. Z toho důvodu by současná implementace GRV do českého vzdělávacího systému nemusela být úspěšná, přestože se díky nové školské reformě pro GRV otevírá prostor. Je pravděpodobné, že organizace v oblasti GRV si tuto skutečnost uvědomují a soustředí se proto na metodickou podporu. Komparace vzdělávacích systémů by měla ukázat nedostatky způsobené přejímáním poznatků naprosto odlišných kultur a omezený rámec našeho chápání. Náměty GRV by měly tuto problematiku odrážet, měly by být komplementární s cíli i obsahem GRV a zohledňovat specifika žáků mladšího školního věku.
12
2.
METODIKA PRÁCE
Následující kapitola pojednává o postupu zpracování práce, jehož bylo využito k dosažení stanovených cílů. Diplomová práce je strukturovaná do dvou základních částí – teoretické a praktické. Stejným způsobem je koncipovaná i tato kapitola.
2.1 Metodika zpracování teoretické části Při zpracování teoretické části bylo využito rešeršně-kompilační metody sběru a třídění informací pro jejich následnou interpretaci. Teoretická část, která začíná od čtvrté kapitoly, v první fázi představuje myšlenku globálního vzdělávání, její transformaci do GRV. Zároveň reflektuje současný stav GRV v mezinárodním i českém měřítku a představuje komplexní rámec GRV se zaměřením na primární vzdělávání. V druhé fázi srovnává vzdělávací systémy rozvojových a rozvinutých zemí zaměřená na ČR a Namibii a se zvláštním zřetelem k požadavkům GRV. Teoretická rovina práce je členěna do 6 kapitol, z nichž první, kapitola 4, reaguje na fakt, že ačkoliv si GRV v současném primárním vzdělávání ČR teprve hledá své místo, má již dlouholetou tradici v mezinárodní sféře. Zachycuje proto počátky myšlenky globálního vzdělávání a nastiňuje jisté kontinuity. Stručný přehled vývoje myšlenky GRV poukazuje na příčinu nejednotnosti terminologie a problematice překladů jednotlivých názvů, o čemž pojednává kapitola 5. Zde se pojem GRV jeví jako ryze český a slovenský. Pro účely této práce jsem tudíž zvolila obecný pojem globální vzdělávání v případě, že se daný pojem nevztahuje k žádnému konceptu konkrétní organizace či instituce. Na základě analýzy názvů a jejich obsahů bylo poté vytvořeno grafické znázornění vazeb těch nejrozporuplnějších z nich. Nechybí ani stručný přehled nejvýznamnějších českých aktérů, událostí a dokumentů, které jsou v ČR východisky, iniciátory a hybateli ve věcech implementace zásad GRV do vzdělávacího systému. Zde čerpám především z internetových stránek jednotlivých institucí.
13
Z mezinárodních i českých dokumentů zmíněných aktérů lze získat teoretická východiska GRV, s nimiž seznamuje kapitola 6. Definice, cíle a principy GRV jsou zde srovnávány s mezinárodním pojetím. Účelem je poukázat na mírné nedostatky české koncepce. V téže kapitole dále představuji další teoretické složky GRV modely, metody a formy učení, kritéria pro tvorbu a hodnocení materiálů a pojetí žákučitel ve výuce GRV, které GRV doporučuje a které zároveň využívám při sestavování námětů GRV. V kapitole 7 analyzuji možnosti začlenění GRV v českém primárním vzdělávání. Prostor se otevírá především díky nové školské reformě, která reaguje na potřeby současného světa. Velkou váhu pak přikládám průřezovým tématům, v nichž shledávám pro danou problematiku největší využití. V oblasti primárního vzdělávání je potřeba ocenit některé organizace a instituce, jejichž přínos spočívá v podpoře pedagogů prostřednictvím školení, tvorbě materiálů atd. Součástí této kapitoly je tedy také stručný přehled organizací, které svou činností přispívají k podpoře GRV na 1. stupni ZŠ a rovněž hodnocení jejich činností. Kapitola 8 si klade za cíl nepřímo představit důsledky způsobené naším vlastním sklonem chápat svět pouze v omezeném rozsahu našeho vlastního povědomí a zkušeností, a tím ukázat nutnost zabývat se globální problematikou. Jedná se o stručné nastínění úskalí spojené s přebíráním západních trendů a neadekvátním typizováním. Nečiní si tudíž, vzhledem k šíři problematiky, nároky na svou úplnost. Vycházím zejména z osobní zkušenosti v českém i namibijském školství, pohledů tamějších pedagogů a obyvatel, podložené obecnými fakty o vzdělávacích systémech a vědeckými poznatky komparativní pedagogiky jako vědního oboru. Na tomto příkladu se žáci mohou učit „myslet globálně“ a právě idea komparace vzdělávání ČR a Namibie dala za vznik námětů pro GRV dětí mladšího školního věku, jež jsou praktickou částí této práce.
14
2.2 Metodika zpracování praktické části Praktická část, kterou tvoří nosný rámec námětů GRV pro děti mladšího školního věku, je součástí této práce v podobě přílohy. Ta se skládá ze dvou částí: metodické příručky pro učitele a multimediálního učebního materiálu. Při jejich tvorbě využívám zejména vlastních teoretických a praktických zkušeností v souladu s kritérii a požadavky GRV, formulované v publikaci „Global Education Guidelines“. Cennou inspirací jsou mi namibijské učební materiály a v neposlední řadě GRV materiály českých i zahraničních organizací. Jednotlivé aktivity se opírají o současné moderní trendy ve vzdělávání, neboť vychází z konstruktivní pedagogiky, jež staví na aktivizujících metodách. Hlavním požadavkem pro tvorbu námětů GRV je vhodnou, nenásilnou a zvláště srozumitelnou formou využít poznatky vycházející z komparace rozvojových a rozvinutých zemí a především pak jejich vzdělávacích systémů k dosažení cílů GRV. Náměty jsou zaměřeny na věkovou skupinu dětí 4. a 5. tříd základní školy, nicméně lze je využít podle úrovně dovedností, schopností a znalostí i u mladších, popřípadě starších dětí. S ohledem na podmínky české základní školy byly sestaveny tak, aby učitelé mohli využít celý materiál jako dlouhodobý projekt, nebo se inspirovali pouze určitými částmi či jednotlivými aktivitami. Veškeré náměty se vztahují k Namibii, mnou zvoleném zástupci rozvojových zemí. S tím souvisí i výběr kapitol, které se odvíjí od reálných problémů tamějších děti. Příběhy jsou skutečným, ovšem lehce poupraveným vyprávěním dětí 4. tříd Mina Sachs School, v Keetmanshoopu. Ze značné části zkoumané problémy vychází právě z komparace vzdělávacích systémů ČR a Namibie. Směřují k rozeznávání stereotypů a předsudků o Africe jako takové, jsou založené na hledání společného s životy namibijských dětí a v neposlední řadě podněcují k aktivitě a zodpovědnosti za svět v každodenním životě. Věkovou skupinu žáků 4. a 5. tříd jsem vybrala zcela záměrně, neboť některé aktivity se opírají o příběhy dětí 4. tříd a domnívám se, že nepřímé zprostředkování kontaktů dětí se svými vrstevníky na jiném místě světa žáky povede k hlubšímu zájmu i o globální problematiku.
15
Výukový materiál je koncipován do 9 modulů, které lze rozdělit na dva logické celky. Oba směřují k vytvoření praktických výstupů aplikovatelných ve školním prostředí a z větší části jsou postaveny kombinaci modelů učení, z nichž větší zastoupení má třífázová struktura E-U-R. První pojímá moduly: Namibie, Safari, Kultura. Tyto kapitoly mají funkci přípravnou a motivující. Samotných témat GRV se dotýkají jen okrajově, nicméně směřují k cílům GRV a rozvíjí klíčové kompetence žáků, tudíž je považuji za neméně důležitou součást. Žáci postupně získávají celistvý pohled na danou zemi.
Druhý celek zahrnuje moduly: Chudoba, Voda, Vzdělání, Bydlení,
Životní prostředí, Začarovaný kruh. Zde se již plně otevírá prostor pro aktivity směřující k pochopení různých propojených rovin globálních problémů a aktivizuje žáky k zodpovědnosti za své okolí i vzdálená místa. Zejména poslední modul, Začarovaný kruh, získané poznatky postoje upevňuje a zároveň slouží k evaluaci dosažených cílů. Multimediální příloha nabízí veškeré přílohy obsažené v metodické příručce použitelné v hodinách GRV: obrázky, pracovní listy, audio a video přílohy. Z větší části se jedná o materiál z vlastních zdrojů, pokud tomu tak není, uvádím zdroje podle citačních pravidel v seznamu použitých pramenů na konci této práce.
16
3. REŠERŠE LITERATURY
Podkladem pro zpracování tohoto tématu se stalo několik druhů zdrojů. Stejnou měrou je využito českých i zahraničních pramenů a užitečnými se staly i internetové zdroje, konkrétně webové stránky aktérů GRV. Mezi významnou postavu v oblasti rozvojového vzdělávání řadíme britského univerzitního profesora University of London a ředitele Development Education Research Centre, Douga Brouna, jehož publikace (2008) nabízí velmi relevantní a ucelený zdroj informací, vztahující se k úplným počátkům myšlenky globálního vzdělávání. Bourn se také stal editorem jediného odborného časopisu v této oblasti – Journal of Development Education and Global Learning, kam pravidelně svými články přispívá. Bourn stručně shrnuje nejzásadnější myšlenky v online dostupných prezentacích, označované jako online konference (2011a, b, c). Zde se vrací k historickým souvislostem, které vedly k diferencování světa na globální Jih a Sever, a ke vzniku fenoménu globalizace. Zabývá se kořeny globálního vzdělávání spíše z politického hlediska a hledá vazby na rozvojovou politiku zemí s velkým důrazem na Velkou Británii. Bourn dále rozpracovává iniciátory v oblasti globální osvěty a vzdělávání v nejrůznějších oblastech (ekonomické, životního prostředí, občanské, atd.). Těm se ve větším měřítku a detailněji věnují další odborníci, z nichž nelze opomenout britského profesora Johna Hickse. Hicks se ve svých publikacích a odborných článcích (2003, 2008) odkazuje na světové průkopníky globálního vzdělávání, zejména pak Robina Richardsona, Grahama Pike a Davida Selbyho, jejichž koncepce zároveň podkládá soudobou politickou situací sahající do 30. let 20. století. Vyčerpávajícím způsobem zároveň popisuje přínos jednotlivých projektů, vzdělávacích center a neziskových organizací. Ve Velké Británii v počátečním stádiu největší přínos připisuje projektu World Studies Project, jehož zakladatelem byl právě Richardson. Východiskem pro GRV se stal koncept Pike a Selbyho, známý pod názvem globální výchova, jenž je postaven na mnohem propracovanějším filozofickém a pedagogickém základě než ostatní soudobé koncepty. Stěžejní pro vznik GRV je potom český překlad knihy těchto autorů, Globální výchova (1991), představující globální výchovu jako
17
alternativní výchovně-vzdělávací systém založený na systémové teorii a 4 dimenzích globality, zahrnující 5 vzdělávacích oblastí. Součástí publikace jsou i nápady na aktivity globální výchovy pro různé věkové skupiny a tematické oblasti. Z českých autorů se konceptu globální výchovy věnuje H. Horká (2000). Publikace rozebírá teoretická a filozofická východiska, sleduje souvislosti vzniku tohoto konceptu, vychází přitom právě z pojetí Pike a Selbyho. Současně vyvozuje i požadavky na osobnost učitele. Zvláštní důraz klade na oblast životního prostředí a vztah k ostatním oblastem globální výchovy. Koncept samotného GRV je poprvé zmíněn až v publikaci O. Nádvorníka a A. Volfové (2004), kteří se řadí mezi nejvýznamnější odborníky GRV u nás. Nádvorník a Volfová se příliš nezabývají kořeny globálního vzdělávání, ale navazují na některé zahraniční organizace ve formulování cílů i obsahu GRV. Na tomto materiálu, který autoři pojali jako příručku GRV pro učitele, lze ocenit především tematické rozdělení na kapitoly podle rozvojových problémů, kde nechybí ucelené informace a souvislosti týkající se daného tématu, včetně aktivit pro žáky středních škol. Z hlediska věkového zaměření praktické části je její využití pro účely mé práce značně omezené, odkazuji se tedy jen na teoretickou část. K dalším důležitým pramenům lze zařadit oficiální zprávy institucí a organizací. Z těchto dokumentů je na místě vyzdvihnout ty, za jejichž vznikem stojí organizace North-South Centre. Zpravidla se na jejich sepsání podílí více autorů, z nichž nezastupitelnou roli má dvojice E. O’Loughlin a L. Wegimont. Autoři svými publikacemi (2003, 2008) přispívají k naplnění doporučení prioritních deklarací1 v oblasti rozvojového vzdělávání, kterými jsou mimo jiné hodnocení celkové situace GRV a návrhů, jak zlepšit a zvýšit podporu, přístup i dopad výsledků v evropských státech. Za tímto účelem byl vytvořen systém „Peer review“, jako „Evropský proces vzájemného hodnocení“, jehož výstupem jsou zprávy o stavu GRV v jednotlivých zemích. Díky spolupráci těchto expertů první zprávy vznikly již v roce 2003. Česká republika vydala svou první Národní zprávu o GRV, která analyzuje aktivity GRV na národní úrovni, po letitém procesu až v roce 2008, a to pod záštitou Ministerstva
1
Deklarace tisíciletí (2000), Pařížská deklarace o efektivnosti rozvojové pomoci (2005), Maastrichtská deklarace o globální výchově v Evropě do roku 2015 (2002), Evropský konsensus o rozvoji: příspěvek k rozvojovému vzdělávání a zvyšování informovanosti (2007). Tyto deklarace blíže rozebírá kapitola 6.2.2
18
zahraničních věcí a North-South Centre. Ve zprávě je podrobně popsán kontext GRV v ČR, dále rozebírá GRV v řadě klíčových sektorů, hlavní zjištění v podobě výčtu silných a slabých stránek, v závěru se zaměřuje na doporučení vyplývající z provedeného hodnocení. Z dalších autorů působících v North-South Centre zmíním ještě J. Krause, jenž má největší podíl na tvorbě zprávy „De Watch“ (2010). Poznatky z této zprávy našly uplatnění především v kapitole 5. Zpráva je přínosná tím, že analyzuje různorodé prameny rozvojového vzdělávání na celoevropské úrovni, ať už projekty, strategické dokumenty jednotlivých zemí, nebo hodnocení dosavadních projektů. U každé země si všímá historických východisek a především politických aspektů. Nechybí ani charakteristika rozvojového vzdělávání v ČR, která je zde srovnávána zejména se zeměmi Visegrádské čtyřky, mezi nimiž úrovní GRV vyniká. Vztahy těchto 4 zemí na poli GRV detailněji, avšak méně přehledně, rozebírá publikace Programme for Strengthening Global Develompent Education for the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia (2005.) Stěžejním pramenem pro tvorbu námětů GRV se stala publikace Global Education Guidelines, jehož autorem je Carvalho da Silva, odborník působící taktéž v NorthSouth Centre. Publikace předkládá přehled metodických přístupů a seznam kritérií při vytváření GRV materiálů. Je na místě vyzdvihnout i výčet důležitých pravidel pro samotnou praxi ve vzdělávání, včetně přehledu možných zdrojů se stručnou charakteristikou. V podobném duchu se nese i publikace organizace Readíng International Solidarity Centre (2011), která je ovšem o něco stručnější a jasnější ve svých formulacích. Lze na ni také ocenit ukázku hodnocení GRV materiálů včetně vodítek, kterými se při hodnocení řídit. K tvorbě GRV materiálu dále využívám literaturu zabývající se metodikou aktivního vyučování. Zde se velmi osvědčili autoři Sovová, Šebešová (2008) a Maňák, Švec (2003), Sitná (2009), v neposlední řadě i internetový portál www.kritickemysleni.cz, který průběžně aktualizuje nabídku nejnovější trendů výukových stylů. Teoretická východiska GRV stručně vystihuje český dokument Národní strategie GRV pro období 2011-2015 (2011). Zaměřuje se na všechny klíčové sektory, nejen 19
formální vzdělávání, kterému je přesto věnována značná část. Vedle popisu konceptu GRV formuluje i doporučení, která jsou detailněji propracována v již zmíněné Národní zprávě o globálním vzdělávání v ČR (2008). Ze zahraničních publikací se vymezení teoretických východisek aplikovatelných i v českém prostředí věnuje publikace Education for Global Citizenship: A Guide for Schools (2006), britské organizace Oxfam. Na rozdíl od českých dokumentů specifikuje cíle (hodnotové, znalostní i dovednostní) pro jednotlivé věkové skupiny a doporučení se vztahují výhradně k sektoru školství. Teoretický rámec pro komparaci vzdělávacích systémů určuje publikace významné osobnosti české pedagogiky, J. Průchy (2000). Publikace je vhodně koncipována a pro mou práci se výchozím stala část věnující se srovnávací pedagogice v primárním vzdělávání. Dále vymezuje jednotlivé fáze komparace vzdělávacích systému, kterými se taktéž řídím. V části zabývající se vývojem GRV v českém školství vycházím z Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a tzv. Bílé knihy, které poskytují nejucelenější přehled vzdělávacího systému ČR. Důležité poznatky poskytla i publikace V. Zemana a kolektivu autorů Člověka v Tísni, Reforma školství v České republice (2006). Rešerši samotných materiálů GRV zaměřené na žáky mladšího školního věku se věnuji v kapitole popisující NNO (kapitola 7.2.1).
20
4. GLOBÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V MEZINÁRODNÍM KONTEXTU
Počátky existence globalizace jako významného fenoménu nejčastěji připisujeme druhé polovině 20. století. Nutno však podotknout, že proces propojování světa sahá do mnohem vzdálenější minulosti. Základ na různých úrovních tomu daly události související s rozvojem výroby, obchodu, později průmyslové revoluce. Po druhé světové válce, která vyvolala potřebu hlídat a regulovat některé procesy na globální úrovni, vznikají organizace, jež si tyto potřeby kladou za cíl. Vzniká Společnost národů, ta se po druhé světové válce přetransformovala na Organizaci spojených národů (OSN). Se vznikem této a dalších mezinárodních organizací se zvyšuje význam rozvojové spolupráce. Rozpadem koloniálního systému, jenž byl jedním z důsledků 2. světové války, ztrácely imperiální mocnosti vliv nad svými bývalými koloniemi a rozvojová pomoc měla nahradit udržení politického a ekonomického vlivu. (Pána, Pospíšilová 2012, Bourn 2008a) Na základě těchto událostí si vlády a neziskové organizace začaly uvědomovat potřebu informovat širokou veřejnost o rozvojových problémech jako specifické oblasti globálních problémů, a důležitost aktivně se postavit těmto problémům čelem. Zároveň se ve stejném období rozrůstá zájem o nové přístupy ke vzdělávání, které by reflektovaly otevřené vnímání světa, chápání a respektování odlišných kultur i hodnot. Reakcí na to vzniká globální vzdělávání.
4.1 Počátky globálního vzdělávání Počínající snahy v oblasti globálního vzdělávání lze zařadit do 20. let minulého století, kdy světlo světa spatřily první vzdělávací spolky prosazující světové otázky ve školství. Tyto spolky však nedosáhly velkého úspěchu, poněvadž stále převládal pohled na rozvojový svět jako na problém, který by se měly snažit řešit pouze náboženské organizace. Přes veškeré snahy všech aktérů se po mnoho let nedařilo přesvědčit většinu pedagogů o nutnosti zahrnout globální témata do vyučování a tak tato myšlenka zůstala ve fázi teoretických polemik s minimálním praktickým využitím. (Hicks 2008, Bourn 2008a)
21
Další dění významně determinovalo působení Robina Richardsona, ředitele Projektu světových studií (World Study Project - WSP). Tento projekt byl založen v roce 1973 organizací One World Trust, významnou vzdělávací charitou z počátku 50. let. Od vzniku WPS se především ve VB používá pojem světová studia (world studies) jako pojem zastřešující všechna globální témata ve vzdělávání. (Bourn 2008a) Činností WSP byla série inovativních konferencí a událostí v letech 1973 až 1980, jejichž předmětem se stalo především vzdělávání a informování lektorů, učitelů a pracovníků neziskových organizací o globálních tématech, ale i o metodách, jakými je předkládat žákům ve školách. V této době vznikly také tři cenné publikace2 mapující světová studia, zahrnující praktické aktivity, etiku a kurikulární případové studie. Richardson v rámci jedné z nich vytvořil rámec, který se stal základním principem a vodítkem učitelů pro prozkoumávání globálních otázek. Jak vyplývá ze znázornění (obr. 1), globální otázky, které rozdělil do 4 obsáhlejších kategorií (chudoba, útlak, konflikt, prostředí), lze zkoumat ze čtyř navzájem se ovlivňujících aspektů: hodnot, problémů, jednání a prostředí. (Hicks 2003)
Obr. 1: Princip pro zkoumání globálních témat podle Richardsona (1976) Hodnoty
Problémy
Jednání
Prostředí Zdroj: Hicks 2003
Zatímco v dnešní době je podobných publikací a projektů celá řada, v 70. a 80. letech, podle reakcí tehdejších učitelů, byl tento projekt revoluční. Činnost WSP podnítilo 2
Těmito publikacemi byly: Learning for Change i World Society: Reflections, activities and resources (Richardson, 1976), Debate and Decision: The school in a world of change (Richardson et al. 1979) a Ideas into Actiton: Curriculum for a changingg world (Fisher et al. 1980).
22
vznik neformální sítě pedagogů, kteří podpořili činnost projektů ve školní praxi. Významně se tímto globální vzdělávání zapsalo do povědomí širší veřejnosti. (Hicks 2003)
4.2 Vymezení
pojmů
globálního
vzdělávání
v mezinárodním
kontextu V průběhu let prosazování globálních témat ve vzdělávání vzniklo po vzoru WSP nespočet center, nabízejících edukační semináře a konference pro pedagogy všech sektorů vzdělávání. Ve VB to byly např. Centre for World Development Education, World Studies Teacher Training Centre nebo neziskové organizace Oxfam a Christian Aid. (Bourn 2008b) Pod heslem: „jsme v tom všichni společně, každý pod jiným názvem, v trochu odlišné oblasti, ale spojeni společným cílem pozitivní změny ve vzdělávání a chápání sociální společnosti“ (Hicks 2008, s. 4), vzniká v 70. letech paralelně několik iniciací zmíněných center a organizací: vzdělávání k míru (peace education), multikulturní vzdělávání (multicultural education), rozvojové vzdělávání (development education), vzdělání
pro
budoucnost
(future
education),
environmentální
vzdělávání
(environmental education) nebo globální výchova (global education). Nikdo velkou váhu sjednocení terminologií a obsahů nepřikládá, přestože právě roztříštěnost jednotlivých koncepcí znesnadňuje implementaci globální dimenze do výuky. Vymezení oblastí jednotlivých disciplín není vůbec jednoduché, poněvadž se vzájemně překrývají, nebo téměř splývají. Nemalým dílem k tomu přispívá i rozdílnost názorů jednotlivých aktérů. Nejblíže svým obsahem jsou si koncepty globální výchova (global education) a rozvojové vzdělávání (development education). Je třeba zdůraznit, že nejde o identické koncepty, jak někteří autoři ve svých publikacích nesprávně uvádí, neboť vznikaly nezávisle na sobě. Pro rozvojové vzdělávání je klíčovým principem rozvoj, zaměřuje se na témata související s lokálním a globálním rozvojem. Protagonisty na mezinárodní úrovni jsou neziskové organizace Oxfam, Christian Aid nebo DEA a působí především v neziskovém sektoru. Globální výchova je oproti tomu postavena na principu provázanosti světa a zaměřuje se na jakákoliv globální témata. Působí zejména ve vzdělávací sféře a protagonisty ve světě jsou WSP či Pike a 23
Selby. Globální výchova je také na rozdíl od rozvojového vzdělávání založena na propracovanější filozofické a pedagogické bázi. (Hicks 2008) Navzdory tomu, že oba koncepty vznikaly rovnocenně a nezávisle na sobě, od počátku se objevují tendence k používání pojmu globální výchova zastřešující i zmiňovaný koncept rozvojového vzdělávání. Globální výchova získala toto prominentní postavení, neboť problémy rozvojových zemí (chudoba, konflikty, životní prostředí, migrace atd.) významně ovlivňují dění celého světa, a je tudíž nezbytné zabývat se jimi komplexně z globálního pohledu. Pochopení principu globální výchovy je určující, protože poukazuje k samotným počátkům konceptu globálního rozvojového vzdělávání u nás, jež je hlavním tématem této práce. Následuje proto popis dvojího pojetí globální výchovy, a to pojetí podle Pike a Selbyho a pojetí organizace North-South Centre.
4.3 Globální výchova v pojetí Pike a Selby V 80. letech na scénu přichází průkopníci globální výchovy, Graham Pike a David Selby, kteří navázali na Richardsona a zvláště pak projekt World studies. Působili v Centru pro globální výchovu na univerzitě v Yorku, kde také navrhli a zpracovali pedagogický směr globální výchova (global education). Mnoho autorů českých publikací v oblasti globálního vzdělávání mylně připisuje počátek myšlenky globálního vzdělávání právě jim, přestože pojem globální výchova byl použit mnohem dříve. Pike a Selby se zasloužili o rozpracování celého konceptu a uvedení do hlubších souvislostí. Globální výchova vychází z holistického pojetí světa, z nutnosti vnímat svět jako komplexní, mnohostranný celek (Pike, Selby 1994). Přichází proto se stylem učení, který zdůrazňuje systémový přístup3. Podle lektora globální výchovy Jiřího Hrušky (v Ekolist, cit. 13.1.2013) systémová povaha světa „připomíná pavučinu, kdy dotek v kterékoliv části sítě může vyvolat hrozivé vibrace na jiném, často značně vzdáleném místě. Podle teorie systémů nic nelze plně pochopit izolovaně, ale vše musí být chápáno jako dynamický a mnohovrstvený systém“.
3
V obecném pojetí systémový přístup klade důraz na vztahy mezi prvky.
24
Globální výchova je přístup, který usiluje o to, aby žák nedisponoval jen nabytými vědomostmi, ale aby si osvojil i mechanizmy, kterými dokáže své dosavadní vědomosti využívat. Není zaměřena jen na globální souvislosti, ale i na všestranné rozvíjení osobnosti. K tomu využívá netradičních metod a prostředků, založené na zkušenosti a prožitku. Vychovává žáky k aktivnímu postoji ke světu i k sobě samým. Zároveň globální výchova bere v úvahu problematiku stereotypů, a proto dbá na to, aby svět podávaný v souvislostech nebyl příliš zjednodušován a schematizován, aby komplikovaná realita života na tomto světě byla žákům zprostředkována adekvátní formou. (Pána, Pospíšilová 2012) Pike a Selby se ve své tvorbě (1994) dále inspirovali myšlenkami dvou významných amerických pedagogů: Andersona a Hanveyho. Anderson analyzoval přechod ke globální společnosti a její důsledky na vzdělávání. Hanvey vytvořil model 5 dimenzí dosažitelné globální perspektivy. Obě tyto myšlenky se staly východiskem pro koncipování 4 dimenzí globální výchovy (obr. 3) opírající se o systémovou teorii.
Obr. 2: Dimenze globality podle Pike a Selby
Časová dimenze
Vnitřní dimenze
Dimenze problémů
Prostorová dimenze
Zdroj: upraveno dle Pike, Selby 2000
Vnější dimenzi představuje dimenze prostorová, která vyjadřuje potřebu vzdělávacího procesu směřující k chápání vzájemné provázanosti současného světa. Dále vnější dimenze zahrnuje dimenzi časovou, jež zdůrazňuje vzájemný vztah minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Na tomto základě by vzdělávací proces měl
25
zahrnovat vliv minulosti na přítomnost a zároveň by měl vést k uvědomování, že i konání nynější může ovlivnit budoucí podobu světa. Vnější dimenzi pak doplňuje ještě dimenze problémů, která seznamuje žáky s globálními problémy současného světa, jejich vzájemné propojení a důsledky. Vnější dimenze tedy vede k chápání světa, zatímco vnitřní dimenze vede k poznání sebe sama a poukazuje na závislosti poznání osobnosti jedince na vnímání světa. Dále tyto dimenze autoři detailně rozpracovávají, přiřazují klíčové pojmy a cíle v oblasti znalostní, dovednostní a postojové. Pike a Selby svůj koncept globální výchovy podkládají charakteristickými pojmy: -
Planetární vědomí – zájmy jednotlivých států musí být podřízeny zájmům celé planety. Vzdělávání by tudíž mělo vést k respektování lidí různých kultur a různých názorů.
-
Ústřední postavení dítěte - specifikuje vztah učitel-žák, přičemž žák je v popředí zájmu, jeho názory jsou respektovány, je vybízen k vlastnímu zkoumání a objevování.
Ačkoliv koncepce globální výchovy v pojetí Pike a Selbyho vznikla v poměrně nepříznivém postkomunistickém období, její metody a obsah bývají pestré, zábavné, nápadité a v jistém slova smyslu i nadčasové. Proto není divu, že své východisko našlo GRV právě v této koncepci.
4.4 Globální výchova v pojetí North-South Centre Současným významným hráčem na poli GRV je tzv. Evropské centrum pro globální souvislosti a solidaritu – North-South Centre (The European Centre for Global Interdependence and Solidarity). Bylo založeno v roce 1989 Radou Evropy, a to za účelem posílit spolupráci a solidaritu mezi státy globálního Jihu a Severu v oblasti vzdělávání a informovanosti. Jedním z programů se stalo také globální vzdělávání, ze kterého z části vychází i pojetí GRV u nás. Současné pojetí globální výchovy podle North-South Centre zastřešuje 6 výchov včetně rozvojového vzdělávání (obr. 2). To mimo jiné podtrhuje i definice
26
(O’Loughlin, Wegimont 2008, s. 8, 29) přijatá na Maastrichtském kongresu o globálním vzdělávání z roku 20024: „Pojem globální výchova zahrnuje také rozvojové vzdělávání, výchovu k lidským právům, výchovu k udržitelnému rozvoji, výchovu k míru a prevenci konfliktů a multikulturní výchovu, která je globálním rozměrem výchovy k občanství.“ Jednotlivé dimenze se liší svým tematickým zaměřením a cíli, shodují se přitom na určitých hodnotách (tolerance, společenská odpovědnost, aktivní přístup), myšlenkách (nerovnost), potřebách (rozvíjet klíčové schopnosti a znalosti) a na aktivním, tvůrčím přístupu. Zároveň toto pojetí předpokládá komplementárnost cílů výchov, čili dosažení cílů jedné dimenze je do jisté míry podmíněno dosažením cílů jiné dimenze. (Nádvorník 2004)
Obr. 3: Globální výchova v pojetí North-South Centre Rozvojové vzdělávání
Výchova k míru a prevence konfliktů
Interkutlurní vzdělávání
Výchova pro udržitelný rozvoj
Vzdělávání o lidských právech
Zdroj : Upraveno dle Nádvorník, Volfová 2008
4
„Maastrichtský kongresu o globální výchově v Evropě do roku 2015“ se konal v roce 2002 v Holandsku a je považován za jeden z klíčových mezníků v popisované oblasti vzdělávání. Globální vzdělávání je pokládáno za nedílnou součást procesu, jak dosáhnout trvale udržitelného rozvoje prostřednictvím občanské angažovanosti. Deklarace touto myšlenkou navázala na výsledky Světového summitu OSN z téhož roku, na tzv. Desetiletí OSN pro výchovu k udržitelnému rozvoji pro rok 2005 až 2015. Celoevropského setkání se zúčastnili zástupci vlád jednotlivých států, místních samospráv i organizací občanské společnosti z členských států Rady Evropy, za účelem podpory Rozvojovým cílům tisíciletí. (O’Loughlin, Wegimont 2008)
27
5. GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉM PROSTŘEDÍ
Uznání potřeby globálního vzdělávání ve světě podnítilo i české státní orgány a vzdělávací organizace k jeho systematické integraci do edukačního systému českých škol. Poprvé v českém prostředí se o globální perspektivě ve vzdělávání začalo mluvit v roce 1989 na mezinárodní dílně TOUCH 89, na které zástupci z VB, David Sebly a Michael Pasternak, představili koncepci globální výchovy. Je tedy zřejmé, že za vznikem tohoto konceptu v ČR stojí právě kooperace se zahraničními organizacemi a vládami. Pohled na zkušenosti a osvědčené praktiky zemí, ve kterých má globální vzdělávání dlouholetou tradici, nám přináší vzory a ukazuje cestu k efektivní implementaci. Nelze veškeré zahraniční poznatky aplikovat i v českém prostředí a stejně tak nejsou vždy tato doporučení ideálním řešením. Diverzita organizací zabývajících se globálním vzděláváním je ohromná a zapříčiňuje mnohé nejasnosti celého konceptu myšlenky globality ve vzdělávání. Přestože je na evropské úrovni snaha o konsensus, odlišné reálie a historie zemí neumožňují jednoznačnou shodu. Na specifika jednotlivých členských států EU ve vztahu ke globálnímu vzdělávání upozorňuje i Marcin Wojtalik (2003). Podle něj je možno na základě odlišných společensko-politických a ekonomických prvků diferenciovat členské státy na staré, které byli mezi prvními členy EU, a relativně nové (včetně ČR), kterých se významně dotkl komunistický režim. Transformace v demokratické země pro tyto státy znamenala, že se z příjemce zahraniční pomoci náhle staly jejím právoplatným poskytovatelem. Pro mnohé koncept sociální spravedlnosti a rovnosti světového společenství může vyvolávat negativní konotace, a je tedy potřeba tato specifika reflektovat i v pojetí GRV. Ačkoliv je článek z roku 2003 a od té doby se životní úroveň lidí v ČR postupně vyvíjí, stále u některých převládá pocit subjektivní chudoby. Proto mnozí, jak dále uvádí Wojtalik (2003), „pořád nechápou, proč by jejich země měly vynakládat úsilí na globální solidaritu, když nezaměstnanost, sociální vyloučení a chudoba patří mezi každodenní zkušenosti jich samých“. Dalo by se tedy předpokládat, že zájem o GRV bude menší než v zemích západních. To se v průběhu let také potvrdilo. Je zapotřebí
28
proto neulpívat pouze na know-how, které jen nám předáváno ze zahraničí, ale využívat i vlastních teoretických i praktických zkušeností a stavět na místních reáliích.
5.1 Vymezení pojmu globální rozvojové vzdělávání Ani v české sféře neexistuje jen jedno univerzální pojetí globálního vzdělávání. V praxi se můžeme setkat s řadou termínů a definic, většinou ekvivalentních. Nejčastějšími pojmy jsou: globální výchova, globální vzdělávání, rozvojová výchova, rozvojové vzdělávání, globální rozvojové vzdělávání. Ona roztříštěnost české terminologie pramení především z příklonu organizací k té či oné zahraniční koncepci. Je to jeden z příkladů, kdy se negativní vzory ze zahraničí promítají i do českého prostředí. K pochopení celého konceptu GRV považuji za nezbytné vyložit distinkce jednotlivých názvů. Ze všeho nejdřív si povšimneme pojmů výchova a vzdělávání. V češtině, v obecném slova smyslu, shledáváme mezi těmito pojmy určité rozdíly. V užším pojetí, ve vztahu ke globálním tématům v edukačním systému, jsou ovšem totožné. Vycházíme z anglického slova „education“, který do češtiny překládáme oběma způsoby, tedy jako výchova i jako vzdělávání. Z tohoto hlediska lze konstatovat, že rozvojové vzdělávání a rozvojová výchova jsou synonymní názvy, stejně tak globální vzdělávání a globální výchova. Rozvojová výchova i rozvojové vzdělávání (RV) pochází z anglického názvu development education. Termín rozvojové vzdělávání ve svých materiálech uvádí např. společnost ADRA, Partners Czech nebo INEX-SDA. Odkazují se přitom na britskou Asociaci pro rozvojové vzdělávání (Development Education Association – DEA). „Používáme termín RV, neboť vycházíme z toho, že jsme členy mezinárodního projektu a naši partneři používají termín development education. Termín RV je pak prostým překladem tohoto termínu.“ Uvádí Dagmar Holanová, koordinátorka projektů z organizace Partners Czech (cit. dle Antošová 2008, str. 72). S pojmem rozvojová výchova se moc často nesetkáváme. Podle dostupných zdrojů jde o nejméně používaný termín. Používá jej například Asociace pro mezinárodní otázky v projektu Cesty rozvojové výchovy. Ve zmíněném projektu je však pro tutéž
29
věc využito i pojmu globální výchova. Závěr, který z toho můžeme učinit je, že v českém prostředí díky nesouladu zahraničních koncepcí dochází k značným mystifikacím, neboť globální výchova a rozvojová výchova, jak již bylo dříve předesláno, nenesou jednotný význam.5 Ačkoliv je tedy zřejmé, že globální výchova je nadřazená rozvojovému vzdělávání, mnozí zainteresovaní aktéři nepronikli do tajů mezinárodních východisek a neodkryli význam jednotlivých pojmů. Proto se čeští odborníci odhodlali ke kroku, který považuji za nesmírně prospěšný, kdy oficiálně, i když nezávazně, stanovili používání specifického termínu globální rozvojové vzdělávání (GRV). Učinili tak kompromis mezi dvěma nejdiskutovanějšími pojmy (globální výchova a rozvojové vzdělávání),r h s ohledem na pedagogickou odbornou i laickou veřejnost, která termín GRV již řadu let používala. Tento ryze český a slovenský pojem spatřil světlo světa díky autorům příručky Náš společný svět (2004) Ondřeje Nádvorníka a Andree Volfové, kterou vytvořili pro neziskovou organizaci Člověk v Tísni (ČvT). Oficiálně byl přijat Ministerstvem zahraničních věcí v roce 2011, v Národní strategii globálního rozvojového vzdělávání pro období 2011-2015. GRV se stejně jako globální výchova dotýká rozmanitých témat, které lze zahrnout do šesti výchov (rozvojové vzdělávání, interkulturní vzdělávání, vzdělávání o lidských právech, výchova pro udržitelný rozvoj, výchova k míru a prevence konfliktů). Vyznačuje se ovšem svým specifickým vztahem k rozvojovým zemím a problémům, kterým přímo čelí a které zasahují do životů nás všech. GRV, jak znázorňuje obr. 4, je tedy jakousi střední cestou mezi globální výchovou a rozvojovým vzděláváním.
5
Viz kapitola 4.2
30
Obr. 4: Znázornění vztahu globální výchovy, rozvojového vzdělávání a globálního rozvojového vzdělávání Globální výchova
Globální rozvojové vzdělávání
Rozvojové vzdělávání
Zdroj: vlastní
Ačkoliv prvotním záměrem zavedení GRV bylo zamezit nejasnostem především mezi pojmy GV a RV, v konečném důsledku je pojem GRV konfrontován zastánci pojmu RV: „Slovíčko globální dopředu probouzí u některých lidí obavy, že to bude příliš rozkročné, málo konkrétní, moc složité…“, cituje (cit. dle Antošové, 2008, str. 73) Antošová slova Ondřeje Kopečného z organizace Glopolis. Počáteční myšlenkou RV bylo, aby lidé viděli smysl v zahraniční spolupráci a podporovali v nich svoje vlády, což se od současného pojetí GRV liší. Proti tomuto argumentu stojí zastánci pojmu GRV: „Dříve jsme používali termín RV, který je kratší, ale nesrozumitelný. Není zřejmé, o jaký rozvoj se jedná. Slovíčko globální je v tomto směru upřesňující a důležité.“ Komentuje Eva Malířová z organizace NaZemi (cit. dle Antošové, 2008, str. 73). Slovo globální je tedy pro některé velice důležité, protože poukazuje na globální rovinu témat. Osobně se přikláním k názvu GRV, který byl stanoven Národní strategií GRV (2010). Pro budoucnost GRV je třeba soustředit se na jeho zavádění do škol i neformálních struktur. K tomu je potřeba jednotná koncepce bez matoucích termínů. Pokud byl jednou národně stanoven pojem GRV, jednotliví aktéři by měli ve vyšším zájmu tento fakt akceptovat.
31
5.2 České strategické dokumenty globálního rozvojového vzdělávání Formování konceptu GRV se ve svých počátcích opíralo a stále i dnes opírá především o mezinárodní deklarace a dokumenty6. První oficiální český dokument, jenž obsahoval mimo jiné i zmínku o rozvojovém vzdělávání, se dočkal schválení v roce 2002 pod názvem: Koncepce zahraniční spolupráce ČR na období 2002-2007. Tímto dokumentem se ČR zavázala k respektování určitých principů při rozvojové spolupráci, jako je princip partnerství, respektování priorit partnerských zemí a zvyšování efektivnosti pomoci. O rozvojovém vzdělávání je zde pojednáno bez vymezení konkrétního rámce a jasných cílů, které by měla GRV sledovat. Nová Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce konkretizuje vytyčené cíle rozvojové spolupráce ČR, poukazuje na nutnost jednotného informování, vzdělání a přípravu obyvatel. Kromě jiných skupin se tedy pozornost soustřeďuje i na politiky, učitele, novináře, pracovníky státní správy a nevládních organizací. (MZV 2011) Významnou roli v GRV sehrálo zapojení ČR do Evropského procesu vzájemného hodnocení globálního vzdělávání v roce 2003, jehož vyvrcholením se stalo sepsání Národní zprávy o globální vzdělávání v ČR (2008). K vypracování této hodnotící zprávy přispělo Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), Česká rozvojová agentura (ČRA), České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), členové českých referenčních skupin a nevládních neziskových skupin. (O‘Loughlin, Wegimont 2008) Tím hlavním doporučením Národní zprávy je, aby došlo k přijetí národní strategie globálního vzdělávání v ČR. Ta byla vydána v roce 2011, jako první samostatný koncepční dokument zabývající se výhradně jen GRV, pod názvem Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání na období 2011-2015. Vznik tohoto dokumentu inicioval Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV ČR na základě zkušeností a doporučení jiných vyspělých zemí a po dohodě s MŠMT ČR. Dokument v prvé řadě vymezuje a definuje cíle, témata a principy GRV, dále pak předkládá návrhy na strategická opatření pro období 2011-2015. Na jeho vytváření se podíleli
6
Deklarace tisíciletí (2000), Maastrichtská deklarace o globální výchově v Evropě do roku 2015 (2002), Pařížská deklarace o efektivnosti rozvojové pomoci (2005), Deklarace o rozvojovém vzdělávání a aktivním celosvětovém občanství (2012), Evropský konsensus o rozvoji: příspěvek k rozvojovému vzdělávání a zvyšování informovanosti (2007)
32
odborníci ze státní správy, pedagogických institucí, vysokých škol a nevládních sektorů. Cíle, které si Národní strategie GRV vytyčila, jsou:
dosáhnout toho, aby se GRV stalo nedílnou součástí všech úrovní formálního vzdělávání;
zvýšit význam GRV v oblasti neformálního vzdělávání a podpořit osvětové aktivity určené široké veřejnost a médiím;
rozvíjet spolupráci a partnerství v oblasti GRV mezi zainteresovanými aktéry;
zajistit dlouhodobou finanční podporu kvalitních programů GRV;
systematicky zvyšovat kvalitu a efektivnost programů GRV.
5.3 Hlavní aktéři globálního rozvojového vzdělávání v České republice a jejich role Mezi hlavní aktéry v oblasti GRV řadíme státní instituce, nevládní neziskové organizace a vysoké školy. Mezi státními institucemi je klíčovým aktérem Ministerstvo zahraničních věcí, konkrétně Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, který podněcuje podporu GRV, řídí tvorbu koncepcí a přiděluje finanční prostředky na projekty. Části své odpovědnosti ve vztahu ke globálnímu vzdělávání se MZV zřeklo v roce 2010, kdy zřídilo organizační složku státu plnící úkoly v oblasti zahraniční rozvojové spolupráci. Do této funkce jmenovalo výkonným orgánem Českou rozvojovou agenturu (ČRA). ČRA spolupracuje s občanským sektorem a vysokými školami, také svým členstvím v Evropské síti pro globální vzdělávání (GENE)7 reprezentuje Českou republiku. (Krause 2010) Vedle MZV se v globálním vzdělávání angažují i některá další ministerstva. Jedním z výzev mezinárodních dokumentů je systematičtější zapojení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva životního prostředí. V zemích, kde je
7
Evropská síť organizací působící v globálním vzdělávání – GENE (Global Education Network Europe). GENE je sítí ministerstev, agentur a dalších národních institucí ze 14 evropských států odpovědná za globální vzdělávání. Usilují o kvalitní globální vzdělávání přístupné všem, a s tímto záměrem podporují vznik kontaktních sítí, výměnu zkušeností, přípravy národních strategií i strategií evaluace dosažených výsledků. (O`Loughlin, Wegimont 2008)
33
podpora GRV vysoká, se při jejím prosazování ujímá vedení a iniciativy MZV. Rovněž je ale pravidlem, že musí být centrálně zapojeno i ministerstvo školství. (Krause 2010) Z hlediska perspektivy globálního vzdělávání hraje MŠMT rostoucí úlohu i v ČR. Stanovuje rámce pro obsah a cíle povinného vzdělávání. V oblasti GRV, ve spolupráci s řadou dalších poradních, přímo řízených subjektů, připravuje koncepce GRV a zabezpečuje její implementaci v sektoru formálního vzdělávání. Těmito podřízenými subjekty jsou mimo jiné Výzkumný ústav pedagogický, který v oblasti GRV zajišťuje začlenění GRV do příslušných částí RVP, Národní institut pro další vzdělávání, který připravuje a realizuje vzdělávací programy GRV pro pedagogické pracovníky, nebo Národní institut dětí a mládeže, který se specializuje na promítnutí cílů GRV do mimoškolních aktivit a přípravu pedagogů volného času. (MZV 2011) MŽP se v současné době podílí ze všech sektorových ministerstev na nejvyšším počtu bilaterálních rozvojových projektů. Zajišťuje promítnutí cílů a principů GRV do výchovných a vzdělávacích programů v kompetenci MŽP. (MZV 2011) K zásadním koncepčním a strategickým dokumentům dále přispívá i Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci, která MZV předkládá doporučení související s koncepčním řízením a realizací rozvojové spolupráce včetně GRV. (O‘Loughlin, Wegimont 2008) Nelze opomenout ani Českou školní inspekci, jež se na poli GRV soustředí na hodnocení začlenění proklamovaných cílů, témat a principů do vzdělávacího systému. Nevládní neziskové organizace (NNO) hrály v počátcích GRV ČR zásadní roli. Prostřednictvím informačních a vzdělávacích aktivit seznamovaly a seznamují s koncepcí GRV jak pedagogy, tak širokou veřejnost. Své projekty realizují z vlastních, státních či zahraničních finančních zdrojů. V ČR v současné době díky podnětům NNO existuje pestrá škála aktivit v oblasti GRV. Potřeba hledání společných postojů k otázkám a aktivitám v oblastech rozvojové spolupráce podnítila tyto organizace k bližší spolupráci. Za tímto účelem vznikla národní platforma nevládních neziskových organizací, České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS). V západních zemích nejsou výjimkou platformy NNO, které se přímo soustředí na oblast GRV. V ČR tomu tak prozatím není, ale GRV nalezneme mezi 34
cílovými oblastmi působnosti právě FoRS. V době svého založení, v roce 2002, zastřešovala celkem 15 organizací. Od té doby se počet členů rozrostl na 36 řádných členů a 20 pozorovatelů8. Společným cílem je především zvýšit efektivitu, kvalitu a objem české rozvojové spolupráce. Spolu s MZV a ČRA, FoRS konzultuje vyhlašování dotačních titulů v podpoře projektů a společné názory svých členů prezentuje na národní i mezinárodní úrovni. Do aktivit v oblasti GRV se zapojují zhruba dvě třetiny členů. FoRS využívá systému tzv. pracovních skupin, a to na teoretické a geografické bázi. Jednou z dlouhodobě aktivních pracovních skupin je i GRV a osvěta, které byly v roce 2009 sloučeny. Pracovní skupiny9 jsou nástrojem k formulování stanovisek a celkového směřování FoRS, současně umožňují hlubší odborné prozkoumání a koordinaci postupu vůči partnerům i veřejnosti. Zástupci pracovní skupiny FoRS se také zapojili do přípravy Národní strategie GRV pro Českou republiku.[9] Do programů a akcí sdružení pro děti a mládež promítá cíle a principy GRV Česká rada dětí a mládeže (ČRDM), prostřednictvím podpory mimoškolní výchovy a činnosti svých členských organizací. Zásadní roli v současné době hrají i vysoké školy, zejména pak pedagogické, filozofické, humanitní a přírodovědecké fakulty. Mnohé z nich zařazují cíle, témata a principy GRV do studijních programů pro pregraduální a další vzdělávání učitelů. Nicméně i zde se nabízí prostor ke zlepšení, především k zapojení více univerzit, podpoře a vytváření sítí fakultních škol a spolupráci s organizacemi nabízející podporu GRV na školách. Ty zdůrazňují, že mají svou expertizu v oblasti globálních témat a rozvoje, ale postrádají potřebné zkušenosti se vzdělávacími postupy a metodami, proto je nutná spolupráce mezi těmito subjekty. Dobrým příkladem v tomto ohledu budiž Univerzita Palackého v Olomouci, která spolupracuje s neziskovou organizací Olomouckého kraje Arpok. Díky tomu mají úzké vazby na školy v regionech a společně usilují o integraci GRV do nových školních plánů. (MZV 2011)
8
Členství ve FoRS je přístupné všem NNO a akademickým institucím působící v rozvojové oblasti. Zprvu přistupují jako pozorovatelé, poté se mohou stát členy. [8] 9 Dlouhodobě aktivními pracovními skupinami jsou: Policy, GRV, Humanitární pomoc, Efektivnost, Gender, Rozvojová studia, Dobrovolníci, Migrace a rozvoj. [8]
35
6.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA GLOBÁLNÍHO ROZVOJOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
Následující kapitola posuzuje GRV z teoretického hlediska, opírá se přitom o zásadní české dokumenty v oblasti GRV (Národní strategie GRV pro rok 2011-2015 a Národní zpráva o globálním vzdělávání ČR) a britské kurikulum. Rovněž představuje teoretický koncept, ze kterého vycházím při tvorbě výukového materiálu, námětů GRV pro žáky mladšího školního věku.
6.1 Definice a cíle globálního rozvojového vzdělávání Definic GRV existuje v českém prostředí celá řada. Jak bylo dříve řečeno, důvodem je rozhodnutí jednotlivých českých nevládních organizací, ze kterých zahraničních zdrojů budou čerpat10. V Národní strategii GRV (2010, s. 12) byla definice GRV sjednocena a formulována takto: „Globální rozvojové vzdělávání je celoživotní vzdělávací proces, který přispívá k pochopení rozdílů a podobností mezi životy lidí v rozvojových a rozvinutých zemích a usnadňuje porozumění ekonomickým, sociálním, politickým, environmentálním a kulturním procesům, které je ovlivňují. Rozvíjí dovednosti a podporuje vytváření hodnot a postojů tak, aby lidé byli schopni a ochotni aktivně se podílet na řešení lokálních a globálních problémů. Globální rozvojové vzdělávání směřuje k přijetí zodpovědnosti za vytváření světa, kde mají všichni lidé možnost žít důstojný život.“ Toto znění je ve své podstatě zevšeobecněním již existujících definic na českém poli GRV, které zároveň zohledňuje i mírné konceptuální odlišnosti. Poněkud obecnější definice byla formulovaná organizací North-South Centre v druhém významném dokumentu ČR zabývající se GRV, v Národní zprávě o globálním vzdělávání v České republice, a tudíž ji lze považovat za neméně důležitou: „Globální vzdělávání je vzdělávání, které otevírá lidem oči a mysl pro realitu světa, a probouzí je, aby usilovali o větší spravedlnost ve světě, o rovnost mezi lidmi a o lidská práva pro všechny.“ (O‘Loughlin, Wegimont 2008, s. 8)
10
Viz kapitola 5.1
36
Definice vychází z cílů, které jsou taktéž uvedeny v Národní strategii GRV. Hlavním atributem GRV je, „aby lidé přijali svůj díl odpovědnosti za situaci ve světě“ (MZV 2011, s. 11). Stejnou myšlenku zahrnuje i hlavní cíl GRV podle definice North-South Centre (2008, s. 8), kterým je „umožnit lidem, aby se podíleli na rozvoji své komunity, národa a celého světa“. Ke splnění těchto cílů je nutné osvojení „kritického povědomí o místní, národní i mezinárodní situaci založené na porozumění sociálním, ekonomických a politických procesům“, zdůrazňuje Nádvorník a Volfová (2004, s. 13) Národní strategie GRV (2010) zobrazuje globálně rozvojově vzdělaného žáka jako takového žáka, který:
má všeobecný přehled o propojenosti současného světa a globálních problémech v něm, uvědomuje si všechny historické, ekonomické a politické aspekty vztahu vyspělých a rozvojových zemí;
je informován o hlavních rozvojových problémech (chudoba, politická nestabilita, populační růst, negramotnost, hlad, špatný přístup k pitné vodě), je aktivní v hledání příčin a způsobech řešení, zjednodušeně řečeno žák problémům nejen rozumí, ale je také ochoten pro jejich řešení něco udělat;
uvědomuje si důsledky konzumního stylu života vyspělých zemí (nadbytečná spotřeba vody, jídla, špatné zacházení s přírodou);
přijímá zodpovědnost za utváření světa, projevuje toleranci a solidaritu kulturně, etnicky i nábožensky různě založeným lidem;
má přehled o činnostech aktérů rozvojové spolupráce, ať už na národní či mezinárodní úrovni (OSN a jeho agentury, nevládní neziskové organizace, atd.);
není lhostejný a je motivován k účasti při řešení zmíněných problémů.
Princip cílů GRV by se dal shrnout slovy Evy Suchořípové: „Globálně rozvojové vzdělávání umožňuje přechod od základních vědomostí o problematice rozvoje a globalizace jako fenoménu přes porozumění jejich příčin a důsledků k formování postojů, hodnot a aktivní účasti jedince.“ (Suchořípová 2008) Pokud se však zaměříme na cíle dětí mladšího školního věku, konkrétně žáky 1. stupně ZŠ, shledáme pozoruhodným fakt, že v žádné české publikaci, včetně Národní strategie, nejsou cíle GRV rozdělené podle věkové kategorie tak, jak je tomu
37
v západních zemích. Příčiny pramení jednak z krátké historie GRV v Čechách, jednak i z nízké aktivity v kontextu vzdělávání, neboť GRV není součástí českého kurikula. Děti, mládež a dospívající se rozvíjí podle vlastní úrovně porozumění, která ovšem ne vždy odpovídá stanoveným klíčovým úrovním, ale přesto toto rozdělení, zohledňující věková specifika žáků, pro stanovení adekvátních cílů považuji za relevantní. Australská publikace Global Perspecitve (Curriculum Corporation 2008) uvádí, že v tomto věkovém období, období mladšího školního věku, žáci prostřednictvím GRV objevují určitá pouta s ostatními lidmi i místy. Postupně získávají povědomí o různorodosti lidí, míst, kultur, jazyků a náboženství. Poznávají práva i povinnosti, která se týkají každého jedince a postupně se tyto poznatky stávají solidním základem pro empatii k těm lidem, kterým jsou tato práva odepřena. Vede tudíž k většímu zájmu o dodržování lidských práv. Žáci tak vidí potřebu starat se o ostatní, ale i o životní prostředí. Uvědomují si, že existuje mnoho úhlů pohledů. Současně porozumívají mezikulturním souvislostem prostřednictvím účasti na občanských nebo ekologických aktivitách v rámci třídy, školy a celé společnosti. Jak graficky znázorňuje obr. 6, oblasti, které jsou v systému GRV u každého zainteresovaného jednotlivce rozvíjené, jsou navzájem propojené a přináší změny v jeho postoji, jednání i přístupu k mnoha pozitivním stimulům. Nádvorník a Volfová (2008) rozdělují soustavu cílů GRV podle zaměření výchovy a vzdělávání na určitou oblast rozvoje osobnosti do tří kategorií: Postoje a hodnoty, dovednosti, znalosti. Vedle popisu soustavy cílů GRV podle Národní strategie (2011) proto přidávám i popis cílů GRV z britského kurikula11 (0xfam 2008) pro cílovou skupinu, jež odpovídá mladšímu školnímu věku v pojetí českého školství, tedy věková skupina, na kterou se soustředí i tato práce. Zcela vědomě cíle těchto pramenů neporovnávám, neboť se v obecné rovině shodují a britské kurikulum je pouze více specifické.
11
Ve VB je GRV ve vzdělávacích kurikulech popisováno jako „globální dimenze vzdělávání“.
38
Obr. 5: Oblasti cílů rozvíjené při GRV
Zdroj: vlastní
6.1.1 Postoje a hodnoty Tyto cíle jsou podle Pichové (cit. v Švajgrová 2011, s. 23) vnímány jako zásadní, neboť na jejich základě, nikoliv na znalostech či dovednostech, je jedinec motivován k jednání. „Studenti přijímají zodpovědnost za sebe a svět, ve kterém žijí, jsou motivováni k tomu, aby se aktivně podíleli na řešení místních problémů a přispívali k řešení problémů na regionální, národní i mezinárodní úrovni, a to i v situacích, ze kterých jim neplynou přímé výhody, respektují odlišné názory a pohledy na svět a jsou solidární s lidmi žijícími v těžkých podmínkách.“ (MZV 2011, s. 10) V britském kurikulu (Oxfam 2008) jsou cíle pro věkovou skupinu 5-7 let stanoveny tak, aby globální vzdělávání směřovalo k uvědomování si svojí vlastní hodnoty i hodnoty jiných lidí. Žáci získávají potřebu spolupráce, sdílení a učení se ze zkušenosti druhých. Začínají si uvědomovat hodnotu přírodních zdrojů a důležitost chránit naše životní prostředí. Na další věkové úrovni 7-11 let jsou žáci schopni empatie ke svému okolí, ale i k lidem na vzdálených místech. Roste v nich zájem o světové dění a smysl pro spravedlnost. Respektují odlišnosti i různorodost lidí a uvědomují si svojí odpovědnost za životní prostředí i zacházení s přírodními zdroji. Věří, že se věci mohou zlepšit, a že každý k tomu může přispět.
39
6.1.2 Dovednosti „Studenti využívají nástrojů demokracie při podílení se na veřejném životě, dokážou vymezit problém, analyzovat ho, hledat různá řešení, vybrat nejvhodnější řešení a využívat při něm vlastních zkušeností i zkušeností ostatních, dokážou odhadnout své schopnosti a hledat možnosti, jak je využít při řešení problémů. Dokážou efektivně spolupracovat s ostatními, dokážou si na základě informací vytvořit vlastní názor a uvést pro něj argumenty, umějí přijmout názor ostatních a korigovat svůj původní názor. Dokážou využívat empatie při poznávání situace ostatních, a umějí myslet systémově a hledat souvislosti.“ (MZV 2011, s. 10) Globálně vzdělaní žáci ve věku 5-7 let podle britského kurikula (Oxfam 2008) sledují dění ve světě a hledají odlišné úhly pohledu. Začínají si vytvářet vlastní názory na základě důkazů, učí se rozeznávat nespravedlnost a hledají vhodná řešení. Využívají empatie k rozeznávání potřeb druhých a hledají souvislosti mezi svými životy a životy lidí v jiných částech světa. Ve věku 7-11 už z části dokáží detekovat předsudky, stereotypy a vnímat skutečnost z mnoha různých pohledů. Dokáží vyhledávat a třídit informace. Rozpoznávají nespravedlnost a jsou odhodláni proti ní bojovat. Uvědomují si důsledky svých činů a přijímají za ně zodpovědnost. Podílí se na vytváření skupinových rozhodnutí a dělají rozumné kompromisy. 6.1.3 Znalosti „Studenti znají příčiny a důsledky nejdůležitějších globálních problémů. Vědí, co pomáhá a co brání udržitelnému lidskému rozvoji. Srovnávají různé chápání konceptů (rozvoj, lidská práva, globalizace). Rozumějí situacím lidí žijících v těžkých životních podmínkách, znají různé příčiny a důsledky těchto situací. Jsou si vědomi rozdílů v ekonomickém a sociální situaci lidí na větě, znají různé pohledy na příčiny a důsledky toho stavu. Chápou vzájemnou závislost a propojenost různých oblastí světa a různých dimenzí rozvoje. Znají hlavní aktéry rozvojové spolupráce a vědí o svých možnostech podílet se aktivně na rozvoji na lokální i globální úrovni. Vědí, proč a jakým způsobem je uskutečňována rozvojová spolupráce.“ (MZV 2011, s. 10)
40
Z britského kurikula (Oxfam 2008) pro děti od 5-7 v oblasti znalostní vyplývá, že rozumí pojmům bohatý a chudý, uvědomují si některé příčiny i důsledky našeho jednání na globální úrovni. Jsou si vědomi podobností i odlišností lidí. Vytváří si představu o propojenosti různých míst, kultur a lidí. Uvědomují si důležitost historických událostí k pochopení současného i budoucího dění. Znalostními cíli pro děti od 7 do 11 let jsou rozumět nutnosti spravedlnosti mezi jednotlivými skupinami, příčiny a důsledky, které nespravedlnost způsobuje. Uvědomovat si vliv různých kultur, hodnot a postojů na naše životy a naší přirozenost vytvářet si předsudky či stereotypy. Dále pak získat povědomí o světovém trhu a zvláště o společnosti Fairtrade. Chápat vztah mezi lidmi a přírodou, získávat povědomí o obnovitelných zdrojích a být si vědomi způsobů, jak některé problémy řešit.
6.2 Hlavní témata globálního rozvojového vzdělávání S životem na této Zemi vyvstává celá řada témat, která přibližují souvislosti globalizovaného světa, jako i mnoho problémů, které vyžadují pozornost a úsilí při hledání řešení. Zkušenosti a osvědčené praktiky ze zahraničí přináší i do České republiky rámec témat, kterými by se měla GRV zabývat. Témata z velké části korespondují s osmi Rozvojovými cíli tisíciletí12, ale obsahují i další, zaměřené na rozvojovou a globální problematiku. (Návojský 2008). V Národní strategii GRV (2011, s. 11) jsou vymezena 4 hlavní témata: Globalizace a vzájemná závislost jednotlivých částí světa, Lidská práva, Globální problémy, Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce. Ty jsou dále specifikovány do celkem 22 témat (tab. 1).
12
Rozvojové cíle tisíciletí jsou výstupem Deklarace tisíciletí, na které se shodli zástupci členských státu Valného shromáždění OSN, spolu se Švýcarskem a Vatikánem, u příležitosti příchodu nového tisíciletí v roce 2000 na tzv. Summitu tisíciletí. Ačkoliv snaha o spojení států v boji proti chudobě probíhá již od 50. let minulého století, teprve tento dokument oficiálně zavázal všechny státy OSN ke snaze odstranit chudobu do roku 2015. Rozvojových cílů tisíciletí je celkem osm (Odstranit extrémní chudobu a hlad, dosáhnout základního vzdělávání pro všechny, Prosazovat rovnost mužů a žen a posílit roli žen ve společnosti, snížit dětskou úmrtnost, zlepšit zdraví matek, bojovat s HIV a Aids, malárií a dalšími nemocemi, zajistit udržitelný stav životního prostředí, budovat světové partnerství pro rozvoj). Ty jsou dále rozděleny do 18 konkrétních úkolů, týkajících se současných globálních problémů
41
Tab 1: Témata globálního rozvojového vzdělávání Globalizace a vzájemná závislost jednotlivých částí světa •ekonomická globalizace včetně světového bochodu a etického spotřebitelství •kulturní, sociální a politická globalizace •migrace ve světě •mezinárodní instituce
Lidská práva •základní lidská práva •dětská práva a práva seniorů •diskriminace a xenofobie •demokracie a dobré vládnutí •rovnost mužů a žen
Globální problémy •chudoba a nerovnost •nízká míra vzdělanosti •zdravotní problémy •podvýživa a hlad •nedostatek nezávadné vody •životní prostředí •populační růst •konflitky a násilí
Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce •rozvoj, jeho pojetí a kulturní podmíněnost •rozvojové cíle tisíciletí •historie, motivy, principy humanitární pomoci a rozvojové soplupráce •aktéři mezinárodní humanitární pomoci a rozvojové spolupráce •aktivity České republiiky a EU v oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce
Zdroj: vlastní
6.3 Základní principy globálního rozvojového vzdělávání Při zavádění témat GRV do vzdělávacího procesu je nezbytné dodržovat základní zásady při práci s těmito tématy, aby bylo dosaženo patřičných cílů GRV. Principy GRV tyto zásady odrážejí a společně vytváří konceptuální rámec, na kterém fungují procesy učení. Národní strategie vychází ze vzorů britského kurikula, kde jsou principy vymezeny do 8 bodů (MZV 2011):
globální zodpovědnost – osvojit si znalosti a dovednosti, pochopit nezbytné souvislosti, které směřují k uvědomělému a aktivnímu občanství;
participace – pochopit podstatu problémů a konfliktů, jejich vliv na rozvoj, také nutnost jejich řešení a prosazování harmonie;
partnerství – porozumět důležitosti spolupráce a rovnocenného partnerství, respektování rozdílů, pochopit podstatu předsudků a diskriminace;
solidarita – solidarita s lidmi žijícími v obtížných podmínkách;
vzájemná propojenost – hledání souvislosti mezi místním i celosvětovým děním;
otevřenost a kritické myšlení – vytvořit si schopnost kritického hodnocení pojetí globálních problémů a uvědomit si efekty, které mají vliv na utváření lidských postojů a hodnot;
sociální spravedlnost - pochopit význam lidských práv, prosazování rovných příležitostí pro všechny a ochota aktivně se podílet v boji proti jejich porušování;
udržitelný rozvoj – pochopit nutnost přizpůsobovat životní styl potřebě udržování a zlepšování kvality života pro příští generace.
42
6.4 Modely učení ve výuce globálního rozvojového vzdělávání Základní principy, na kterých fungují procesy učení, přibližují modely učení. Rozepisují proces učení do jednotlivých kroků, což pomáhá plánovat vyučování a strukturu hodiny. Aktivity, jež jsou spojením metod, obsahů a cílů témat, jsou podle modelů sestavovány tak, aby na sebe systematicky navazovaly. (Švajgrová 2011) GRV nejčastěji využívá modelu E-U-R, založeném na třífázovém procesu učení a myšlení. Vychází z pedagogického směru konstruktivismu13 a skládá se z fáze Evokace, Uvědomění si významu a Reflexe. Evokace je část hodiny, kdy jsou žáci vyzváni k zamyšlení se nad tím, co již o daném tématu vědí. Uvědomění si významu je fáze, ve které si žáci ověřují původní domněnky a dosavadní znalosti, které pak propojují s novými poznatky. Důležité je, aby žák novým informacím porozuměl a našel v nich souvislosti i význam. V třetí fázi, tedy fázi reflexe, si žáci připomínají myšlenky, s nimiž se během hodiny setkali, a poznání, k němuž dospěli. Zároveň by si měli uvědomit, jaký vliv mělo přijetí nových poznatků na jejich názory a přesvědčení. (Nádvorník, Volfová 2004) Výhodou tohoto modelu je skutečnost, že obsah GRV není pasivně předáván, ale sami žáci se aktivně učí pomocí řízeného kritického myšlení. Existují však i jisté nedostatky tohoto modelu. Ty vidí například Činčera (2007) v tom, že se model zaměřuje na osvojování vědomostí a opomíná přitom cíle afektivní. Z tohoto i jiných důvodů GRV využívá i dalších modelů tzv. zážitkového pedagogického učení. Vychází z předpokladu, že člověk se nejlépe učí prožitkem, kdy zapojuje komplexně všechny své složky osobnosti. Často prožitek sám o sobě k dosažení vytyčených cílů nestačí, je třeba jej doplnit zpětným uvažováním, tedy reflexí. Nejideálnějším modelem procesu učení GRV pro vytváření a plánování vyučování je tedy kombinace modelů. S tímto názorem přišel Činčera (2007), který zdůrazňuje, že v některých případech je užitečnější vytvořit modely vlastní, protože využití stávajících nemusí být vždy pro konkrétní téma vhodné.
13
Konstruktivismus vychází z přesvědčení, že obraz světa si sami utváříme z asociací, hypotéz a současných představ, tzv. prekonceptů. Podstatou učení je zpochybňovat prekoncepty a tím přehodnocovat pohled na svět. Výměnou názorů tak poznáváme i jiné prekoncepty a vědomostní schémata než vlastní. (Nádvorník, Volfová 2008)
43
6.5 Metody vyučování ve výuce globálního rozvojového vzdělávání Aplikace GRV témat do výchovně-vzdělávacího procesu vedle správně zvolených modelů učení předpokládá i velmi důležitý výběr vhodných metod vyučování. Metodou rozumíme plánovanou učební proceduru, která vede k dosažení stanovených cílů. (Carvaliho da Silva 2008). Současné vzdělávací aspirace jsou předpokladem toho, že v posledních letech dochází k výraznému posunu od tradičních metod k metodám inovativním. Na čem dnes záleží více, než na pouhém získávání znalostí jako takových, je proces, který žáky učí, jak se učit. V GRV jsou tak vítané především jakékoliv interaktivní, zážitkové, kreativní a aktivizující metody, které prostřednictvím široké škály technik a postupů vedou žáky k hlubšímu chápání problému. Propojováním cílů s obsahem každého tématu určitou metodou či metodami vzniká aktivita. S aktivitami musí každý učitel nakládat flexibilně a kreativně, podle vlastního uvážení. U většiny z nich přitom záleží na vyspělosti studentů, jejich zkušenostech i dovednostech, ať už se skupinovou prací či při hledání informací. (Nádvorník, Volfová 2004) GRV metody podle North-South Centre (2008, s. 31)
jsou založené na dobrých zdrojích;
jsou koherentní s obsahem GRV;
„neučí“, ale vzdělávají;
zvyšují povědomí;
podněcují k dialogům;
dávají pocit sounáležitosti;
vedou k zodpovědnosti všech;
respektují individuality žáků;
jsou založeny na lidských hodnotách;
propojují lokální úroveň s globální;
stimulují situace;
propojují obsah s praxí;
reflektují mikrosvět člověka v makrosvětě.
44
6.5.1 Příklady metod vyučovaní a jejich uplatnění při GRV Následuje charakteristika vybraných metod, které lze uplatnit při výuce GRV témat i u žáků mladšího školního věku, a kterých bylo při zpracování námětů GRV v praktické části práce využito. Brainstorming Brainstorming, jinými slovy „bouře mozků“ či „burza nápadů“, je založen na principu toku myšlenek, jehož cílem je v určitém časovém úseku vyprodukovat co nejvíce myšlenek všech možných pohledů na zadané téma. Důležité je, aby téma nebylo příliš široké, bylo jasně formulováno a aby ho žáci měli neustále před sebou v podobě klíčových slov, předmětů, fotografií a další. (Nádvorník, Volfová 2004) K efektivnímu výsledku je zapotřebí, aby se žáci cítili uvolněně a byli oproštěni od veškerých obav z kritiky či zpochybňování myšlenek. V brainstormingu je důraz kladen na kvantitu před kvalitou. Fantazii se meze nekladou. Všechny nápady nejdříve zapisujeme a až v další fázi společně nápady třídíme, hodnotíme a vylučujeme. Žáci si prostřednictvím brainstormingu evokují představy a souvislosti o daném problému. (Maňák, Švec 2003) Myšlenková mapa Metoda myšlenkové mapy spočívá v uspořádání myšlenek a nápadů na konkrétní námět. Představuje jakýsi diagram, jehož středem je klíčové téma. Kolem něj jsou zapisovány asociace, které jsou na základě příslušných souvislostí následně spojovány s ústředním tématem i mezi sebou. Žáci se učí logicky třídit informace, porozumět souvislostem a chápat daný problém komplexně. Tím plní požadavky GRV a je tedy zcela využitelné i v této oblasti. (Zajac, Návojský 2006). Zkrácenou variantou myšlenkové mapy je tzv. částečná mapa. Úkolem žáků je do již existující myšlenkové mapy doplnit chybějící informace. Stromový diagram Stromový diagram je pro žáky mladšího školního věku bezpochyby názornější varianta myšlenkové mapy. Ústřední téma představuje kmen stromu. Žáci jako kořeny stromů
45
znázorňují příčiny problému, větve jako důsledky, ovoce jako možné řešení a škůdci stromu mohou představovat překážky k odstraňování daného problému. Obdobnou alternativou stromového diagramu může být i jiné znázornění, např. řeky. Příčiny můžou představovat přítoky, důsledky ústí řeky, významné události mohou být symbolizované vodopády, překážky lidé znečišťující vodu, továrny atd. (Zajac, Návojský 2006) Řetězec příčin Řetězec příčin (proč-proč-proč) pomáhá žákům při uvažování o problému, identifikovat příčiny i důsledky, podobně jako předchozí tři metody. Učitel zvolí problém, nad kterým se žáci zamýšlí otázkou: „Proč tento problém vznikl?“. Příčiny dále rozvíjí, dokud nápady stačí. Řetězec příčin může být použit i k zamýšlení nad důsledky problémů tak, že se místo otázky „proč“ ptáme otázkou „jak“ (např. Jak ovlivňuje tento problém životy lidí?). Celý řetězec příčin se dá vytvořit i v podobě papírového řetězu. (Zajac, Návojský 2006) Skládankové učení Skládankové učení je kooperativní metodou, při níž si žáci navzájem předávají poznatky. Žáci vytvoří několikačlenné skupiny. Každá skupina dostane text, který prostudují a společně se domluví na způsobu předání informací. Žáci mohou zvolit jakoukoliv formu (v bodech, otázky, kvízy apod.). Poté se vytvoří tzv. expertní skupiny, v nichž budou žáci z každé domovské skupiny a navzájem si předají nabyté poznatky. V průběhu činnosti dochází k aktivnímu zapojení všech členů skupin. Vhodné je tuto metody ukončit kladením kontrolních otázek, na které odpovídá celá třída. (Sovová, Šebešová 2008) Poslední slovo patří mně V obecném pojetí této metody si žáci vybírají z textu zajímavé pasáže, které zaznamenávají a vysvětlují, proč je pasáž zaujala. Nemusí to být vždy jen text, tato metoda se dá přizpůsobit nejrůznějším aktivitám, kdy si např. žáci mohou vybrat zemi, kterou chtějí navštívit, nebo osobnost, se kterou by se chtěli setkat. Při této metodě žáci odhadují, co si myslí ostatní spolužáci. Ti hledají důvody, proč si danou pasáž (či objekt atd.) dotyčný vybral. Diskuze je uzavřena tím, že učitel požádá žáky, aby 46
přečetl svůj komentář s důvody, které ho k výběru vedly. Nutné podotknout, že toto je definitivní konec, nikdo již dále důvody nekomentuje, protože „poslední slovo patří jemu“. Žáci se prostřednictvím této metody učí formulovat vlastní názor a projevovat odvahu při jeho sdílení. Zároveň se učí věcně a neurážlivě argumentovat, respektovat a přijímat názory ostatních. Kostka Cílem této metody je ukázat problém z různých pohledů, přičemž je využit symbol hrací kostky. Pohledů, jejichž prostřednictvím je možno danou problematiku zkoumat, je celkem šest. Na jednotlivých stranách kostky jsou napsány příslušné úkoly, na jejichž pořadí nezáleží: popiš, porovnej, asociuj, analyzuj, aplikuj, argumentuj pro a proti. Žáci se mohou tímto způsobem rozebírat předmět, fotografii i text. Metoda je vhodná zejména ve vyšších ročnících, nicméně v trochu modifikované formě ji lze využít i na prvním stupni ZŠ. Učitel musí dbát na pečlivé vysvětlení jednotlivých fází a jasných formulací otázek. Pět z pěti Při této metodě se žáci vedle vytváření vlastních názorů učí i kompromisu a spolupráci. Učitel opět nejdříve stanoví téma, cíl aktivity, např. hledání příčin problému. Žáci se nejdříve individuálně zamyslí a vyberou 5 nejdůležitějších příčin. Ve dvojici pak svojí volbu porovnají a společně se dohodnou na oněch pěti, ať už se shodli, nebo ne. Stejným způsobem se pokračuje v menších a poté ve větších skupinách, až nakonec každá skupina vybraných pět příčin napíše na tabuli. Následuje diskuze vedená učitelem. Nedokončené věty Vcelku jednoduchou a časově nenáročnou metodou psaní jsou nedokončené věty. Žákům je předložena nedokončená věta, čili začátek, ale i konec věty, který mají za úkol na základě vlastního názoru doplnit. U žáků mladšího školního věku není od věci tuto metodu ozvláštnit tím, že své mínění zapisují do obrázku (např. „Nedostatek pitné vody v Africe způsobuje, že…“, zapíšeme do oblaků a dokončení znázorníme formou kapek). (Zajac, Návojský 2006)
47
Rolové hry Tato metoda patří mezi základní metody zážitkového vyučování a je tudíž navýsost důležitá v oblasti GRV. Žáci přemýšlí a konají v určených rolích, hrají konkrétní situace vztahující se k stanovenému problému a tím rozvíjí empatii vůči druhým lidem. Učí se porozumět jejich motivacím v různých situacích, které by třeba předtím odsoudili. Rolové hry navíc rozvíjí fantazii a schopnost vyjadřovat své postoje a současně směřují k přemýšlení a možných řešení. (Zajac, Návojský 2006). Mezi rolové hry lze zařadit i scénky nebo pantomimu. Lze tím demonstrovat střetávání lidí z ekonomicky i geograficky odlišných částí světa. Veškeré rolové aktivity je třeba zakončit diskuzí nad tím, jak se v konkrétní roli cítili. Práce s obrazovým materiálem Využívání obrázků a fotografií je ideální pomůckou při GRV. Často o problému vypoví víc, než samotný text. Učitel by se však měl vyhýbat fotografiím, které zobrazují stereotypní obrazy rozvojových zemí. Nabízí se mnoho způsobů, jak s fotografií či obrázkem pracovat. Žáci mohou rozebírat vyobrazenou situaci či konstruovat vlastní příběh. Výřez fotografie mohou dokreslovat a poté porovnávat s originálem. Mohou také porovnávat vlastní fotografie při určitých činnostech s fotografiemi lidí z rozvojových zemí. (Zajac, Návojský 2006)
6.6 Vztah učitel a žák ve výuce globálního rozvojového vzdělávání Ve všech aktivitách GRV by měl být zachován princip přibližující vztah učitel-žák, který metaforicky přirovnává Carvalho da Silva (2008, s. 38) k „úlu, ve kterém všechny včely mají společný cíl, s jediným rozdílem v tom, že učitel není autokrativní král ani královna“. Roli učitele dále přibližuje na příkladu dirigenta v orchestru, ve kterém „dirigent i jednotliví hráči demokraticky rozhodují o svém programu, zároveň i o své individuální a kolektivní roli tak, aby bylo dosaženo konečné harmonické symfonie“. GRV učitel se ve svém vzdělávacím úsilí neliší od běžného učitele, jehož záměrem je také všestranné rozvíjení osobnosti. Rozdíly plynou z odlišností ve volbě metod a forem práce. GRV učitel vede žáky k samostatnému objevování souvislostí a komplexnímu poznávání. Ukazuje žákům způsoby získávání informací, učí je
48
zapojovat do veřejného života. Podněcuje zvídavost a chuť žáka poznávat nové věci. Je spíše průvodcem než autoritou. Základním požadavkem učitele jakýchkoliv forem vzdělávání je znalost úrovně a možností jednotlivých žáků i celé třídy. Při aplikaci GRV témat ve školách je potřeba zohlednit věk, počet žáků ve třídě, ale i kulturněsociální odlišnosti v souvislosti se zvoleným tématem, v neposlední řadě také časové možnosti a prostředí. Primární proměnou jsou přitom potřeby jednotlivých dětí. (Pána, Pospíšilová 2012)
6.7 Kritéria
pro
tvorbu
a
hodnocení
materiálů
globálního
rozvojového vzdělávání Z výše popsaných teoretických východisek lze vyvodit kritéria pro tvorbu GRV materiálů, která shrnuje Carvalho da Silva (2010) a obdobně i organizace RISC (nedatováno). Při tvorbě, realizaci a evaluaci aktivit, založených na GRV metodologii, by si autor nejdříve měl ujasnit konkrétní cíle, jichž chce jednotlivými aktivitami docílit a jakou zprávu jimi chce žákům předat. Neměl by přitom zapomínat na samotný proces a organizaci, které jsou důležitější než výsledek. Zprostředkované učivo by mělo být členěno v logické návaznosti. Samotné aktivity mají motivovat žáky k zájmu o téma, podporovat aktivitu a poskytovat podněty na jejich samostatnou práci. Zároveň však jejich nadměrné a nevhodné používání může způsobit opak. GRV aktivity by měly zabezpečovat aplikaci teoretických vědomostí v praxi a uvádět příklady ze života. Prvky řešení problémů a rozvoj klíčových kompetencí by měly být též nedílnou součástí. Vyžaduje i dostatek dokumentačního materiálu, obrazových prostředků i různých typů her. Správný GRV materiál se vyznačuje flexibilitou, což znamená, že je možné jej různým situacím přizpůsobit. Vyvolává otázky k diskuzím nad GRV tématy, podněcuje k přemýšlení nad stereotypními pohledy. Ukazuje realistické, ale i pozitivní perspektivy. Přiměřenost a náročnost musí korespondovat s věkovými zvláštnostmi a možnostmi žáků. Vhodný GRV materiál koresponduje s učitelovým i žákovským očekáváním, ale měl by umět i překvapit. Může být zábavný i vážný, ovšem za každých okolností optimistický.
49
7. GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ V KONTEXTU ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ
Vzdělávací systémy každé země jsou specifické ve svých rysech, přesto v některých z nich lze zaznamenat jisté společné trendy vycházející z inovací v pedagogické vědě. Velkým fenoménem se stala tzv. společnost vzdělání (knowledge society), jíž hlavním atributem je především efektivní využívání nabytých znalostí. Mezinárodní organizace UNESCO ve stejném duchu formulovalo 4 pilíře „vzdělávání pro 21. století“: učit se poznávat, učit se jednat, učit se žít mezi lidmi a učit se být. (Delors 1997). V souvislosti s tímto fenoménem je možné sledovat v posledních dvou dekádách „boom“ vzdělávacích a kurikulárních reforem, jimiž jednotlivé země reagují na potřeby života v současném světě. 14 (Zeman 2006) S příchodem školských reforem proniká i globální dimenze do českých škol. Následující kapitola představuje postavení GRV v českém školství, zejména pak v primárním vzdělávání. Popisuje její přijetí a působení jednotlivých sektorů, v neposlední řadě i organizační a metodickou podporu.
7.1 Reforma školství a globální rozvojové vzdělávání Školská reforma, která v českém prostředí v posledních letech probíhá, přinesla mnoho změn a náprav často kritizovaných nedostatků českého školství. Počátky prvních reformních kroků lze logicky hledat již na počátku 90. let, kdy změna politických, ekonomických a společenských poměrů s sebou přinesla i požadavek na celou řadu změn ve fungování českého školství. Za zásadní počiny v tomto směru lze považovat novelu školského zákona v roce 1990, která liberalizovala obsah i organizace vzdělávání v regionálním školství. Školy, ředitelé i učitelé získali větší pravomoci formulovat a realizovat vlastní strategie vyučování. Rozsáhlé reformní snahy si vyžádaly vydání několika dalších dokumentů, z nichž větší úspěch zaznamenala až tzv.
14
Tyto celoevropské reformace jsou realizovány díky tzv. Lisabonské strategii, jejíž hlavním cílem je učinit z Evropy vysoce ekonomicky výkonnou oblast (Zeman 2006)
50
Zelená kniha v roce 1999, publikovaná analýza České vzdělávání a Evropa. (Zeman 2006) V následujících dvou letech se vedly celonárodní diskuze o směřování českého školství, které vyústili k vytvoření materiálu, tzv. Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice), specifikující budoucí rozvoj školství i dalších vzdělávacích institucí, podílející se na utváření národní vzdělanosti. Tento závazný dokument, jenž byl oficiálně přijat v roce 2001, vymezuje 6 základních cílů vzdělávání, které současně korespondují s cíli GRV (výchova k ochraně životního prostředí, výchova k lidským právům a multikulturalitě, podpora demokracie a občanské společnosti, výchova k partnerství, spolupráci a solidaritě v evropské i globalizující společnosti). Zároveň formuluje hlavní koncepční linie, jak uvedených cílů dosáhnout. Stal se podkladem k realizaci školské (kurikulární) reformy, která do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikurálních dokumentů. Právě tato reforma změnila pohled na požadované cíle vzdělávání a umožnila integraci globálních témat do vyučování. Nové principy kurikulární politiky, zformulované v Bílé knize, nabyly platnosti schválením školského zákona č. 561/2004 (zákon o předškolním, základním, středním, vyšším od borném a jiném vzdělávání). (Zeman 2006)
7.1.1 Soustava kurikulárních dokumentů Soustava kurikulárních dokumentů, kterou znázorňuje obr. 7, je vytvořena ve dvou úrovních – státní a školní. Státní úroveň představuje Národní program vzdělávání (NPV), který formuluje požadavky na vzdělávání platné v počátečním vzdělávání jako celku. Dále Rámcově vzdělávací programy (RVP) vymezující závazné rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy, z nichž výchozí pro tuto práci se stává etapa základního vzdělávání (RVP ZV). RVP stanovují zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání. RVP klade důraz na pochopení učiva a získání praktických dovedností. Vyžaduje hledat vyvážený poměr mezi množstvím znalostí a zvládáním dovednosti i utváření postojů. (Varianty 2006) Školní úroveň reprezentují školní vzdělávací programy (ŠVP), které přináší školám značné uvolnění při plánování a realizování vlastních představ o výuce. ŠVP je tedy vytvářen jednotlivými školami podle zásad stanovených v RVP pro jednotlivé úrovně a 51
typy vzdělání. Původní centrální osnovy jsou překonány a dnes je tedy na každé škole a na každém učiteli, jakým způsobem naplní svou výuku a nakolik se budou věnovat cílům GRV, jež díky školské reformě získává větší prostor. Cíle a principy GRV jsou v těchto strategiích a kurikulárních dokumentech odraženy jen částečně. (Varianty 2006) Obr. 6: Soustava kurikulárních dokumentů
STÁTNÍ
NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ (NPV)
ÚROVEŇ RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP)
RVP ZV
RVP PV
RVP GV
RVP SOV
ŠKOLNÍ ÚROVEŇ
OSTATNÍ
RVP*
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP)
Zdroj: VÚP 2004, str. 16 Legenda: RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP GV – Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání; RVP SOV – Rámcový vzdělávací program (programy) pro střední odborné vzdělávání. Ostatní RVP – rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon – Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro jazykové vzdělávání, případně další.
7.1.2 Klíčové kompetence Kurikulární reforma, jako nástroj modernizace vzdělávání přichází s novým cílem: osvojení tzv. klíčových kompetencí15 a jejich provázanost se vzdělávacím obsahem. Jedná se o soubor znalostí, schopnosti, dovedností, postojů a hodnot, jež všichni
15
V kurikulárních dokumentech některých evropských zemí se vedle pojmu „klíčové kompetence“ objevují i jiné termíny: „základní kompetence“ (Španělsko, Portugalsko), „klíčové kvalifikace“ (Německo, Švýcarsko, Rakousko), „klíčové dovednosti“ (Velká Britanie). Vzhledem k různorodosti pojmů se Evropská unie rozhodla ke sjednocení terminologie a doporučila užívání pojmu key competencies (klíčové kompetence). (Belz, Horst 2011, s. 67)
52
potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, k aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pracovní život. (Belz, Horst 2011). Proces vzdělávání směřující k osvojení klíčových kompetencí, se neváže pouze na povinnou školní docházku, ale je dlouhodobý a postupně se dotváří v průběhu života, nelze jej tudíž omezovat pouze po čas vzdělávání. Pojetí klíčových kompetencí RVP vychází z mezinárodních výzkumů, studií i konfrontace s průběhem kurikulárních reforem v některých evropských zemích. Evropská unie identifikovala pro etapu základního vzdělávání 8 klíčových kompetencí, které lze rozdělit na dva druhy, a sice na kompetence vztahující se k jednotlivým předmětům a kompetence tzv. kroskurikulární (nadpředmětové). V české reformě, při identifikaci klíčových kompetencí, byla dána přednost nadpředmětovému pojetí, neboť se řada kompetencí překrývá, propojuje a slouží žákům v každém předmětu, i v dalším životě. Pro etapu základního vzdělávání byly identifikovány tyto kompetence (Belz, Horst 2011, s. 12):
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Aby došlo k celistvému rozvoji osobnosti a naplnění jmenovaných kompetencí, vědomosti, dovednosti i postoje by měly být ve výuce rozvíjeny pospolu. Mít kompetenci znamená, že se člověk dokáže v určité situaci či problematice přirozeně orientovat, dokáže ji kriticky vyhodnotit a zaujmout přiměřený postoj. Globální rozvojové vzdělávání reflektuje rozvíjení základních klíčových kompetencí tím, že vede žáky k hodnocení, analyzování, zpochybňování předpokladů, spolupráci, komunikaci a k tomu, aby se kreativním způsobem snažili dosáhnout změny. Tento fakt lze demonstrovat na jednom z cílů GRV: „rozvíjet u žáků takové kompetence, které jim umožňují stát se informovanými a aktivními občany přijímajícími odpovědnost za sebe, za své jednání i za své široké okolí“. (Nádvorník, Volfová 2004, s. 15). Je pochopitelné, že pouhým výkladem nelze dosáhnout většiny zmíněných
53
kompetencí, je proto nutné využívat atraktivních technik a metod aktivního učení. Pokud se například žáci budou učit o afrických zemích a problémech v nich pouhým memorováním z učebnic či nadiktovaných poznámek, nevyvolá to v nich takový zájem, jako když si učitel pečlivě připraví aktivity zahrnující osobní zkušenosti (filmy, četba, reklama), vyhledávání a zpracování informací (z učebnic, knih, časopisů, internetu), ale i smysluplný účel (adopce na dálku, výlet do zoo, burza).
7.1.3 Integrace obsahů předmětu Velkou oporu získalo GRV při zavedení integrace obsahů předmětů. Integrace překonává roztříštěnost poznatků jednotlivých předmětů. Obsahy některých předmětů se vzájemně překrývají a často jsou žákům předkládány odděleně v rámci samostatných předmětů, bez náležitých souvislostí. Nová školská reforma proto přichází s možností spojovat předměty do tzv. vzdělávacích oblastí, které jsou dále tvořeny jedním či více obsahově blízkými vzdělávacími obory (tab. 2). Tab. 2: Seznam vzdělávacích oblastí a oborů pro 1. stupeň ZŠ VZDĚLÁVACÍ OBLASTI
VZDĚLÁVACÍ OBORY Tělesná výchova
Člověk a zdraví
Výchova ke zdraví Hudební výchova
Umění a kultura
Výtvarná výchova
Člověk a jeho svět
Člověk a jeho svět
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura
Matematika a její aplikace
Matematika a její aplikace
Informační a komunikační technologie
Informační a komunikační technologie
Člověk a svět práce
Člověk a svět práce
Cizí jazyk
Zdroj: upraveno dle VÚP 2007
54
Přestože prostor pro realizaci témat GRV se na 1. stupni ZŠ nabízí alespoň částečně ve všech vzdělávacích oblastech, nejvíce se shoduje s oblastí Člověk a jeho svět. Základní globální problémy jsou přímo učivem tematického okruhu Lidé kolem nás. Na prvním stupni ZŠ se díky tomuto tematickému okruhu žáci seznamují se základními právy a povinnostmi, uvědomují si podstatu tolerance, pomoci, vzájemné úcty, snášenlivosti, rovného postavení a solidarity mezi lidmi. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu a pronikají do tajů globálních problémů, které provázejí celou společnost i svět. V okruhu Rozmanitost přírody téže vzdělávací oblasti narážíme na další tematickou oporu GRV, ve kterém jsou žáci vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní (včetně našich životů), tvoří jeden jednotný celek, ve kterém jsou všechny děje ve vzájemné propojenosti a rovnováze, kterou člověk může lehce narušit, ale velmi obtížně obnovovat. (RVP ZV 2007) Realizace GRV klade zvláštní důraz na vztahy mezi vzdělávacími oblastmi a jejich propojování. Tato snaha vychází z povahy skutečnosti, kde jsou jednotlivé události globální i lokální úrovně svázány četnými vazbami. Pike a Selby (2000) rovněž poukazují na důležitost propojení předmětů na základě chápání světa, jako systému navzájem souvisejících témat a problémů, z čehož vyplývá, že i předměty nemohou být vyučovány izolovaně, ale ve stejném vzájemném propojení. Vhodné propojení témat do společných celků napomáhá získávat a analyzovat informace v mnohem širších souvislostech a v GRV to platí dvojnásob. Prostor pro témata globální dimenze nabízejí všechny vyučovací předměty, ovšem žádný z nich nedokáže pojmout úplný rámec znalostí, zkušeností a dovedností.
7.1.4 Průřezová témata Reforma při tvorbě RVP myslela i na taková témata, která jsou natolik specifická, že je nelze zařadit jako součást jednotlivých vzdělávacích oborů. Jsou to témata, která odrážejí hlavní myšlenky současného světa, což znamená, že reagují na aktuální problémy a otvírají prostor pro vzájemnou spolupráci i individuální rozvoj. Tento požadavek vzdělávání naplňují tzv. průřezová témata, jež jsou povinnou součástí ŠVP ZV. Průřezová témata mají interdisciplinární charakter, čili procházejí napříč vzdělávacími oblasti a umožňují propojení vzdělávacích obsahů a oborů. Opírají se o poznatky ze společenskovědních i přírodovědných disciplín, zároveň je lze realizovat 55
v širokém spektru vzdělávacích oblastí, od humanitního až po technické zaměření. Nicméně školský zákon umožnil školám značnou volnost při zpracování průřezových témat do svých ŠVP, z nichž závazná jsou pouze samotná průřezová témata a tematické okruhy. V případě jednotlivých podtémat se jedná pouze o návrh. Je tudíž jen v kompetenci školy, jaká podtémata, metody či formy výuky si zvolí. (Varianty 2006) RVP definuje charakteristiku každého průřezového tématu, jeho smysl, přínos a vazby na ostatní složky kurikula. V etapě základního vzdělávání je vymezeno těchto 6 průřezových témat (RVP ZV 2007, s. 100):
Osobnostní a sociální výchova
Výchova demokratického občana
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Mezi průřezovými tématy lze narazit i na taková, která svými předpokládanými přínosy reflektují cíle, obsah a principy GRV. Právě průřezová témata v českém školství poskytují největší prostor pro zahrnutí GRV do výuky nejen 1. stupně základních škol. Ačkoliv se pojetí GRV nevymezuje pouze na jedno průřezové téma, svým obsahem nejblíže odpovídá Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Prostřednictvím svých témat umožnuje žákům vnímat sami sebe jako součást globálního společenství. Nejde již jen o vytváření národní identity, na což se osnovy 1. stupně před příchodem reformy tradičně orientovaly.16 V oblasti osobnosti žáka rozvíjí především postoje a hodnoty podporující vzájemnou spolupráci, zpracování informací, schopnost kritického myšlení a argumentace vlastních názorů. Původnímu pojetí Výchovy k myšlení k evropským a globálním souvislostem by se z hlediska GRV dal vytknout důraz na evropskou úroveň. Řešitelé tohoto konceptu si uvědomili, že je zapotřebí zabývat se více otázkami, které evropský rozměr přesahují a názvy
16
Globální tematiku před zavedením školské reformy zahrnovalo učivo Zeměpisu až na 2. stupni ZŠ.
56
stávajících tematických okruhů pozměnili tak, aby odrážely současný posun, směrem ke globálnímu rozměru.17 Průřezová témata lze uplatnit jako součást vyučovacích předmětů, nicméně očekávané výstupy, jak už bylo dříve řečeno, se záměrně a zhusta překrývají. Je proto nanejvýš vhodné věnovat se těmto tématům na jedné ploše, za účelem naplňování poslání GRV. Tato skutečnost vyžaduje účinnější metody, které přesahují tradiční pojetí předmětů a které původní rigidní pojetí rozvrhů neumožňovalo. Nejen, že je tato potřeba žádoucí, ale je i výslovně vyjádřena v RVP ZP (2007, s. 110), který „předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod, forem výuky a využití všech podpůrných opatření ve shodě s individuálními potřebami žáků.“ 18 Bez jakéhokoliv kvalifikovanějšího pohledu na věc by se mohlo zdát, že Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech je zcela kompatibilní s pojetím GRV. Ostatně do značné míry je tento výrok pravdivý, avšak GRV nepokrývá veškerou oblast tohoto průřezového tématu a současně se zabývá problematikou, kterou řeší i jiná průřezová témata (např. Výchova demokratického občana, Multikulturní výchova a Environemntální výchova). Provázanost průřezových témat s oblastmi GRV znázorňuje obr. 7. GRV ve srovnání s průřezovými tématy také akcentuje více problematiku rozvojových zemí a jejich postavení v současném světě. Z pohledu forem vzdělávání je mnohem širší, neboť zahrnuje formální i neformální vzdělávání a cílovými skupinami jsou všechny věkové kategorie, včetně veřejnosti.
17
Z tematického okruhu „Evropa a svět nás zajímá“ vznikl okruh „Svět nás zajímá“. Okruh „Objevujeme Evropu a svět“ se přejmenoval na „Objevujeme svět“ a tematický okruh „Jsme Evropané“ na „Žijeme ve společném světě“. 18 O metodách GRV blíže pojednává kapitola 6.5
57
globální rozvojová témata
Obr. 8: Tematická provázanost průřezových témat a oblastí GRV
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Rozvojové vzdělávání
Environmentální výchova
Vzdělání pro trvale udržitelný rozvoj
Výchova pro lidská práva Výchova demokratického občana Vzdělávání k míru
Multikulturní výchova
Multikulturní výchova
Mediální výchova
osobnostní asociální výchova
Zdroj: vlastní
7.2 Význam
nevládních
neziskových
organizací
v globálním
rozvojovém vzdělávání Na první pohled by se mohlo zdát, že české školství konečně nabývá tolik vytoužené kvality a z pohledu GRV úspěšné plynulé implementace, přesto i tady čelíme mnohým komplikacím, které mají vcelku logické opodstatnění. Změny spočívající ve školské reformě rozdělily zejména pedagogy na dva tábory. Na jedné straně skupina nadšených kantorů a kantorek, kteří otevřeně přistupují ke vzdělávacím novotám, na druhé straně skupina těch, kteří množství změn vnímají jako další nároky na čas a povinnosti učitelů, nemluvě o platech či výši rozpočtu pro oblast školství. Pravdou je, že zavedení průřezových témat, a témat GRV nevyjímaje, klade důraz na zvládnutí klíčových kompetencí u samotných pedagogů, pro které je tato reforma velkou příležitostí pro svůj vlastní rozvoj. Vyžaduje poctivou a systematickou práci, která ovšem bude mnohem přínosnější a trvalejší pro jednotlivce i společnost. Je proto
58
nutné přistupovat k těmto změnám ne jako k přítěži, ale jako k šanci, jak otevřít žákům cestu k hlubšímu porozumění. Částečnou podporu mohou školy získat díky široce dostupnému vzdělávání učitelů, ředitelů škol i budoucích pedagogů. Zaměříme-li se pouze na oblast GRV, je na místě ocenit podporu ze strany NNO zabývajících se GRV. Jak plyne již z kapitoly 4.1, NNO hrají významnou roli ve věcech implementace zásad alternativních výchov do vzdělávacího systému a jsou iniciátory a hybateli i v oblasti GRV. Pod jejich záštitou byly publikovány mnohé praktické materiály, které mohou pedagogům pomoci začlenit GRV systematicky do výuky a současně slouží jako základ k evaluaci. Vznikají nejen příručky pro učitele, ale i náměty vyučovacích hodin, pracovní listy s globální tématikou a v neposlední řadě jsou pořádány výstavy, burzy či promítání filmů. Vedle toho NNO organizují semináře pro učitele, projekty, osvětové aktivity pro žáky i rodiče a v posledních letech i letní tábory. (O`Loughlin, Wegimont 2008)
7.2.1 Přehled nevládních neziskových organizací a výukového materiálu využitelné pro děti mladšího školního věku
Následuje výčet a stručná charakteristika NNO zabývající se GRV, anotace jejich materiálů pro děti mladšího školního věku a nástrojů pro učitele. ADRA ADRA je mezinárodní humanitární organizace, která se více než 15 let věnuje problematice rozvojového světa, a to především prostřednictvím humanitární a rozvojové spolupráce. Byla založena v USA v roce 1956 a současně čítá přes 125 členských států světa. V ČR působí od roku 1992 a již od počátku se soustředí v rámci rozvojové spolupráce i na rozvojově-vzdělávací aktivity. V rámci Programu rozvojového vzdělávání PRVák ADRA hledá a školí lektory, kteří poté sami vedou vzdělávací moduly zaměřené na aktivity ve všech sektorech školství. Ti zprostředkovávají výuku o tématech globálního rozvoje a organizují semináře, jejichž cílem je ukázat učitelům, jakým způsobem naplnit požadavky týkající se témat GRV a současně i nedávné školské reformy. ADRA disponuje vcelku širokou sítí těchto specializovaných lektorů, jenž jsou mnohdy přímo z řad učitelů. Mimo to v rámci
59
programu PRVák pořádá letní tábory, výtvarné soutěže a vytváří výukové materiály, které přímo pochází z dílny ADRA, ale které také sdílí s dalšími NNO.[11] Snahy organizace ADRA o GRV jsou zřetelné již od počátku působení v ČR. Dlouhou tradici mají např. výtvarné soutěže, kdy se na českých školách prezentují výtvory dětí ztvárňující životy lidí v rozvojových zemích, přičemž výherní výtvory jsou pak vystaveny v Národním muzeu. Cílem je seznámit děti se životem dětí v rozvojových zemích zajímavou formou a přiblížit jim tím myšlenku, že pro jiné to, co pro nás je samozřejmostí, může být velmi vzácné. Dodnes jsou soutěže zachovány a ADRA v návaznosti na ně vydala publikaci ze šesti ročníků výtvarné soutěže v období 2006 až 2011.19 Soutěž do roku 2012 byla určena především starším žákům, přesto ji zmiňuji jako inspirativní z hlediska dalšího ročníku, který bude nově určen i žákům prvního stupně ZŠ. ADRA k soutěži poskytuje spolu s manuálem pro učitele i pracovní listy pro žáky 1. stupně týkající se tématu výtvarné soutěže, kterým je pro rok 2013 „Na moři, po souši, vzduchem, aneb z místa na místo“.[11] Samotný proces přípravy na soutěž je ideálním způsobem, jak žákům umožnit vhled do GRV témat. Lze je využít nejen v rámci průřezových témat, ale také ve vyučovacích hodinách výtvarné výchovy. Efektivním způsobem, jak informovat o globálních tématech děti mladšího školního věku, jsou i letní tábory[13], kterým se taktéž věnuje organizace ADRA. Tábory jsou jen jakýmsi impulzem, který startuje aktivity pro rodiče i děti, probíhajícím celý nastávající rok. ADRA v roce 2008 vydala manuál k letnímu příměstskému táboru Orient Express aneb Cesta kolem světa za šest dní[14]. Děti na táboře poznávají jiné země a nechybí ani možnost vyzkoušet si žít život podle příslušných zvyků dané kultury a země. Přestože je materiál určen pro organizace zabývající se volnočasovými aktivitami, může být využit na 1. stupni formou školního pobytu nebo projektového týdne. Doplňujícím materiálem GRV pro děti předškolního věku a děti na prvním stupni ZŠ, jsou omalovánky[14] s příběhem o životě dětí rozvojových zemí v konfrontaci s příběhem českého dítěte.20
19
V minulých letech byla představena témata: Doma je doma aneb kam patřím (2006), Pomáháme společně aneb pomáhá, pomáháš, pomáhám (2007), Děti proti chudobě aneb lidé by chudí být neměli (2008), Svět babiček, dědečků aneb jak se jim v něm žije (2009), Škola základ života aneb vzdělání je k němu třeba (2010), Jak si hraju aneb můj báječný svět her a hraček (2011). 20 Povídání o Tůje a Kláře vypovídá o životě v Mongolsku, Příběh o Aničce a Latifě o životě v Keni a Příběh o Jakubovi a Lengovi popisuje život v Kambodži.
60
Se Společností pro Fairtrade Adra sdílí příručku Watoto – Světem k jiným dětem[15]. Příručka obsahuje soubor čtyř příběhů dětí z rozvojových zemí, včetně fotografií a manuálu k jejich použití. Je určena přednostně předškolnímu vzdělávání, ale dá se dobře využít i v prvním a druhém ročníku ZŠ. Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje (ARPOK) Agentura ARPOK byla založena ve spolupráci Olomouckého kraje a Univerzitou Palackého (UPOL) v roce 2004 za účelem rozvojové spolupráce a globálního vzdělávání. Hlavní náplní v oblasti GRV je propojování GRV s RVP a s učebními plány tradičních i průřezových předmětů. Vydává metodické materiály pro výuku GRV, ale i MV. Nabízí vzdělávací semináře pro učitele a pracuje i se studenty UPOL. Další linií činností organizace je posilování kapacit pedagogických pracovníků rozvojových zemí a přenos know-how v oblasti interaktivního pojetí výuky do těchto zemí.[16] Pro pedagogy mateřských škol a prvního stupně základních škol vznikl pod agenturou ARPOK projekt ANYANA – Děti a svět [17], jehož cílem bylo začlenit témata GRV a MV do výuky zmíněných struktur formálního vzdělávání. Metodický materiál je vytvořen na základě skutečných příběhů a fotografií dětí z prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR a dva příběhy dětí vietnamské národnosti žijící u nás. Obsahuje dále mnoho aktivit a pracovních listů vztahujících se k životu jednotlivých dětí, jejich kultuře a zajímavostem o zemi. Relativně novým je projekt Svět v jednom dni – rozvojová témata v projektových dnech[17], jehož prostřednictvím mohou pedagogové mateřských a základních škol využívat konzultace o začleňování GRV do výuky. Konzultace se uskutečňují v nově vzniklém konzultačním centru při ARPOKu v Olomouci. Značná vzdálenost pro pedagogy z odlehlých míst republiky je jistou překážkou, přesto je na místě jej hodnotit jako velmi užitečný. Nedávnou publikací agentury je příručka vzniklá v rámci projektu Global Curriculum a ve spolupráci pedagogů z ČR, Rakouska, Beninu, Brazílie a VB, s názvem Na STOPĚ začleňování globálních témat. Je koncipovaná do dvou částí: teoretické a praktické. Praktická část tvoří aktivity, které vytvořili pedagogové zmíněných zemí. Teoretická část obsahuje texty o GRV, jeho začleňování do vzdělávacích systémů a o 61
projektových dnech. Spíše než příručku bych ji považovala za hodnotné zkušenosti různých aktérů. Člověk v tísni Bezesporu nejvíce mediálně známou českou nevládní neziskovou organizací pracující v oblasti rozvojové spolupráce je Člověk v tísni (ČvT). Jejím cílem je poskytovat humanitární a rozvojovou pomoc, šířit lidská práva a demokracii, ale i globální vzdělávání a osvěta. Klíčovými aktivitami v oblasti GRV a osvěty jsou programy Varianty, Jeden svět na školách a Rozvojovka. Zmiňuji i aktivity osvěty z toho důvodu, že je lze pozoruhodně využít i při GRV. [19] Vzdělávací program Varianty se přímo zaměřuje na zavádění interkulturních a globálních témat do školních osnov. Nedílnou součástí je tak vedle GRV i multikulturní výchova a v obou případech nabízí informační servis v podobě školení, seminářů, e-learningových kurzů pro učitele a budoucí pedagogy základních a středních škol, stejně tak i metodickou podporu ve formě různých publikací, příruček, analýz a výzkumů, metodických listů i přehledy kurzů a seminářů. Bohužel musím konstatovat, že ačkoliv Varianty disponují nepřeberným množstvím GRV materiálů, většina z nich se soustřeďuje na žáky druhého stupně ZŠ i středních škol a ve velmi malé míře na žáky mladšího školního věku. Této věkové skupině poskytuje zpravidla metodické listy, hry či krátkodobé projekty. Disponuje ovšem portálem, tzv. virtuálním portfoliem, kde je možné sdílet vlastní materiály a zároveň hledat inspiraci pro svou práci. Jedním z materiálů, který velmi zdařile vystihuje cíle GRV pro 1. stupeň, je tříhodinový projekt Člověk hledá člověka přibližující malým dětem smysl rozvojové pomoci, jakým způsobem lze pomáhat, a to na příkladu projektu „Postavme školu v Africe“. Problematiku lidských práv pro děti přibližuje hodinová aktivita Právo Bingo!, jež je modifikací aktivity z knihy Cvičení a hry pro globální výchovu (2000). [20] Iniciativou vzdělávacího programu Varianty je i projekt Světová škola ve světě i doma[21], který je podporován Evropskou komisí a MZV ČR. Jedná se o mezinárodní iniciativu, jíž je součástí několik dalších zemí Evropy i mimo ní a která si klade za cíl vnášet globální výuku do škol cestou vzdělávání učitelů, příprav učebních materiálů a podporou školních aktivit. Výstupem projektu je příručka Světová škola ve světě i
62
doma – průvodce projektem, popisující metodiku využitelnou pro všechny školy, které chtějí ovlivňovat dění ve svém okolí i ve světě, které se chtějí zapojit do spolupráce s GRV organizacemi a které chtějí získat ocenění Světová škola a zvýšit tak i svou prestiž. Tímto oceněním se v současné době pyšní 20 českých a mnoho další evropských základních škol. Projekt Za změnou je učitel, aneb strategický přístup k ukotvování globálního rozvojového vzdělávání v českém a polském systému formálního vzdělávání[22], je nejaktuálnější aktivitou Variant (leden 2013 - prosinec 2015). Cílem je za pomoci kurzů GRV na univerzitách posílit kompetence stávajících i budoucích pedagogů v ČR a Polsku a efektivně začlenit GRV do výuky v souladu s kurikulárními dokumenty. Workshopem Kvalita nebo kvantita?[23] (2012 – 2015) se ČvT pokouší zjistit vliv GRV na postoje žáků. Jde o velmi obtížně prověřitelné téma, a proto se projekt opírá o britskou metodologii obsaženou v příručce How do we know it’s working. Další klíčovou aktivitou ČvT je projekt Jeden svět na školách[20], který nabízí základním a středním školám dokumentární filmy zaměřené na GRV a MK témata. K tomu jsou sestaveny metodické příručky i další materiály. ČvT nezapomíná ani na semináře pro učitele o tom, jakým způsobem dokumentární filmy využít ve vyučovacích hodinách INEX – Sdružení dobrovolných aktivit Na pole GRV přispívá i nezisková organizace INEX – Sdružení dobrovolných aktivit (INEX – SDA), která se skrze dobrovolnické projekty, vzdělávací programy a kampaně snaží propagovat zodpovědný přístup k okolnímu světu. Charakteristickou aktivitou je vysílání dobrovolníků do různých částí světa a jejich následné zapojování v ČR prostřednictvím projektů, jako je např. Fotbal pro rozvoj. Tento projekt je zdárným příkladem, jak sport a zejména fotbal mohou být využit ke zvyšování povědomí o rozvojových tématech. V návaznosti na něj byly uskutečněny kulturní a vzdělávací akce pro školy i veřejnost. Projekt je určen pro vyšší ročníky základních škol, dle mého názoru je díky velmi oblíbenému tématu využitelný ve 4. a 5. třídách ZŠ. Další aplikovatelný GRV materiál pro žáky 1. stupně je soubor fotografií, které pořídily děti žijící v nairobském slumu. Brožurka se jmenuje Hakuna matata a nabízí vedle aktivit pro žáky i zajímavý pohled na život v rozvojových zemí.[24] 63
Člověk v ohrožení Organizace Člověk v tísni je zastoupena v mnoha zemích světa, na Slovensku pod názvem Člověk v ohrožení. Za zmínku stojí především metodická příručka Panáčik proti chudobe, určená pedagogům a žákům prvních až třetích tříd základní školy. Příručka je z informačního hlediska cenná tím, že k uvedeným okruhům témat (Chudoba, Hlad, Zdravie, Voda, Slumy, Vzdelanie pre všetkých, Fairtrade, Životné prostredie, Spoločne proti chudobe) shromažďuje uspokojivé množství a celistvost informací, včetně odkazů na webové stránky. Vyzdvihnout musím i vhodně volené aktivizační metody a interaktivní aktivity. Považuji tuto publikaci za velmi zdařilou, nabízející ucelené a snadno použitelné materiály, které se staly silnou inspirací i pro tvorbu mých vlastních námětů GRV.[18] Občanské sdružení Most I občanské sdružení Most se v rámci rozvojové spolupráce zaměřuje na GRV, a to s konkrétním zaměřením na obyvatele Tibetu a indických Himalájí. Vzdělávací projekt Tibet a Barma vznikl na základě myšlenky „poznáváním druhých nejlépe poznáte sami sebe“. Je určen školám, které prostřednictvím provázaných interaktivních vzdělávacích aktivit poznávají rozvojové problémy obyvatel oblasti Tibetu a Barmy. Sdružení k tomu nabízí i workshopy, kurzy, přednášky, výstavy i metodickou podporu.[25] NaZemi Nevládní nezisková organizace NaZemi pro dosažení cílů GRV vytvořila Centrum globálního rozvojového vzdělávání, jehož posláním je zapojení GRV do systému českého školství, podpora pedagogů, vytváření tematických seminářů i dlouhodobých kurzů a v neposlední řadě vytváření didaktických materiálů pro výuku. Disponuje i knihovnou s širokou nabídkou GRV publikací. Tematicky se zaměřuje více na souvislosti mezinárodního obchodu a produkce (Fairtrade). Stejně jako ostatní zmíněné organizace poskytuje větší množství materiálu pro vyšší ročníky škol. NaZemi se podílí na projektu Watoto spolu se Společností pro Fairtrade a organizací ADRA. V současné době vytváří projekt Global Storyline na bázi skotské metodiky, která využívá příběh jako osu výuky napříč předměty po dobu tří měsíců. Projekt je
64
plánován na tři roky a vedle organizace NaZemi se na jeho tvorbě podílí i Pedagogická fakulta MU. V současné době probíhá školení s domácími i zahraničními lektory, samotná realizace projektu ve školách je plánována na podzim roku 2013. [26] Nadace Divoké husy Nadace Divoké husy je posledním z výčtu organizací přispívajících svou činností na pole GRV v 1. stupni vzdělávání. Nadace od roku 1997 podporuje projekty v sociální a zdravotní oblasti. Projekt Change the Game vznikl na základě partnerství s organizací v Brazílii a ukazuje dětem prostřednictvím brazilských her, jak se žije dětem ve slumech. Současně ale dává i možnost zapojit se do projektů pomáhajících právě ve slumech ať už sbírkami, aukcí či dražbou výrobků. [27]
7.3 Globální rozvojové vzdělávání v terciálním sektoru školství Terciální vzdělávání by mohlo při implementaci GRV do českého školského vzdělávacího systému sehrát důležitou roli, stejně jako u našich západních sousedů. Zde však nacházíme i dnes, tři roky od vydání Národní strategie GRV, nevyplněné mezery. Součástí Národní strategie (2010) je doporučení posílit koordinaci NNO s vysokými školami se zaměřením na vzdělávání budoucích učitelů tak, aby se GRV stalo integrální součástí hlavně pedagogických fakult. Ostatně i NNO si uvědomuje, že ve vztahu k formálnímu vzdělávání zaujímají pouze asistenční roli. Sami uznávají potřebu spolupráce s pedagogy, kteří mají zkušenosti se vzdělávacími postupy a pedagogickými metodami. Mezi českými univerzitami se v tomto ohledu výrazněji prosadila Univerzita Palackého v Olomouci, která úzce spolupracuje s organizací Arpok. (MZV 2010) Také Univerzita Karlova se svým dílem zasluhuje o podporu budoucích i stávajících učitelů. Ve spolupráci s organizací Člověk v tísni pracuje na vytvoření e-learningového kurzu, prostřednictvím kterého bude umožněno online studium. Reaguje tím na fakt, že pedagogové z praxe nemají z nejrůznějších důvodů možnost účastnit se seminářů a školení. Běžnou praxí v západních zemích jsou katedry globálního vzdělávání na pedagogických i jiných fakultách. Realitou v ČR zůstává, že pouze na několika 65
vysokých školách existují předměty, které se zabývají GRV, a to často v různých pojetích a pod různými názvy. Fakult, které by připravovaly budoucí učitele na výuku GRV v rámci specializovaného kurzu, je minimum navzdory tomu, že se tento přístup jeví jako velmi účinný. Seznamuje budoucí pedagogy s tématy GRV již při studiu a nabyté znalosti umožňují studentům, aby se ve své budoucí praxi mohli na aspekt GRV kvalifikovaně zaměřit a považovat jej za nedílnou součást vzdělávání. Organizace Člověk v tísni podpořila akademické snahy vydáním výukových materiálů pro VŠ – Euromodel. Publikace je primárně určena studentům v oboru rozvojové a humanitární spolupráce, ale vzhledem k tematickému souladu s GRV jej lze zcela bez rizika využít jako podkladový materiál pro výuku GRV na VŠ, či pro školení v neziskových organizacích. Na vypracování publikace, která zahrnuje celkem 31 tematických modulů, se podíleli experti z několika zahraničních univerzit a organizací. Publikace je zejména cenná svou strukturou, do které jsou jednotlivé tematické kapitoly koncipovány. Pod každým modulem se skrývá úvod do tématu, soubor literatury, odkazy na relevantní webové stránky, návrhy na výzkumná témata v daném oboru a interaktivní cvičení. Do českého jazyka byly přeloženy pouze čtyři vzdělávací moduly. Pro akademické odborníky však není překážkou pracovat s cizojazyčnou verzí, která se nabízí i na českém trhu a stejně tak shledávám prostor k modifikaci publikace pro účely pedagogů 1. stupně ZŠ. [19]
66
8. KOMPARACE VZDĚLÁVACÍCH SYSTÉMŮ ROZVOJOVÝCH A ROZVINUTÝCH ZEMÍ
„Šťastný národ, který má hojnost dobrých škol a dobrých knih.“ Jan Amos Komenský
Vzdělávací systémy napříč celým světem vyžadují udržet krok s rychle se měnící společností, která nese břemeno problémů třetího světa, avšak v jednotlivých zemích jsou reakce na ně logicky v odlišných fázích. Zatímco ve vyspělých zemích se zavádí reformy, které zásadním způsobem mění obsah, postupy a používané metody, v rozvojových zemích je prioritním cílem zpřístupnit vzdělání každému dítěti. Na tomto obecně platném mínění staví mnoho světových kampaní své programy v oblasti vzdělávání. Řada z nás pak, pohnuti solidaritou, přispíváme na stavbu nových škol v Africe, posíláme peníze na školní pomůcky nebo adoptujeme na dálku. Jen málokdo z nás si dokáže představit, jak následná výuka probíhá, zda je zajišťována kvalifikovanými učiteli a zda je dětem předkládáno kvalitní kurikulum. Soustředit se pouze na počet dětí ve školách je zavádějící. Kvalita toho, co se děti naučí, je stejně důležitá a ta je mnohdy neuspokojivá. Příčin je celá řada. K jejich odstranění vedou často zdlouhavé a méně přímočaré kroky. Jedním takovým nepřímým a dlouhodobým řešením je globální vzdělávání, které žáky připravuje na pozici globálního občana, seznamuje s rozvojovou problematikou, ale současně i vede k vytvoření správných, stereotypy nezatížených postojů. Na příkladu komparace vzdělávacích systémů rozvojových a rozvinutých zemí, zaměřený na ČR a Namibii, se pokusím ukázat, že je potřeba nahlížet na danou problematiku, a rozvojové země vůbec, z širší perspektivy a vést k těmto postojům žáky již od školního věku.
8.1 Komparativní pedagogika Najít východisko mezi požadavkem vzdělané společnosti a aspekty ovlivňující jednotlivé kultury by mělo být úkolem vzdělávací politiky 21. století. Vzdělávací systémy ve světě jsou velmi jedinečné, vzájemně odlišné a specifické ve svých rysech.
67
Podobně jako dochází ke stále větší globalizaci ve sféře ekonomické, směřuje i vzdělávání k procesům propojování na mezinárodní úrovni. Vzdělávací politiky v jednotlivých zemích stále výrazněji využívají poznatky a konkrétní inovace ze vzdělávacích systémů jiných zemí. K tomuto účelu se v průběhu minulých let vytvořil speciální obor „komparativní (srovnávací) pedagogika“, která vedle srovnávání systému školství jednotlivých zemí také analyzuje jejich fungování, determinanty a produkty. (Průcha 2012) Tento trend se osvědčil především v zemích s podobným ekonomickým a kulturním zázemím. Zakládáme-li však na předpokladu nerovnoměrného rozdělení světa, jiný pohled vyžaduje srovnávání vzdělávacích systémů vyspělých a rozvojových zemí. Zejména systémy zemí třetího světa jsou natolik závislé na svých kulturních, náboženských, ekonomických a jiných aspektech, že pouhé kopírování bez zohlednění těchto aspektů nestačí. Současné školství ve většině těchto zemí stojí silně na západních trendech, nerespektujících místní reálie a kulturně-historický vývoj. Přebírání vzorců evropského typu v této oblasti skýtá riziko, které odvádí od tradice, předepisuje cíle v tamějších podmínkách mnohdy nedosažitelné a pro každodenní život často i neužitečné. Úsměvně by se tato skutečnost dala vyjádřit výrokem Alberta Einsteina: „Pokud budete soudit rybu podle její schopnosti šplhat na strom, tak bude celý život věřit tomu, že je hloupá.“ Dominantní podíl viny na tom nesou rozvojové politiky zemí globálního Severu, jejichž rozvojová spolupráce směřující k podpoře vzdělávání nepřináší natolik uspokojivé výsledky právě z toho důvodu, že vědomě či nevědomě podceňuje kulturní hodnoty a místní reálie. Obsah vzdělávání, metody i cíle musí zohledňovat jazykové možnosti, kulturní a etnické aspekty, v neposlední řadě také ekonomické strategie státu a vývoj na trhu práce v konkrétní oblasti. V takovém případě se pak nabízí různé možnosti, jak rozvojovým zemím v cestě za efektivnějším vzděláváním pomoci. Zájem musí vycházet v prvé řadě od států, kterých se alarmující stav vzdělávání přímo týká. Ovšem rozvinutý svět nemůže jen nečinně přihlížet, o tom není pochyb. Deklarují to mimo jiné i mnohé závazky21, ke kterým se hlásí i Česká republika.
21
Např. Deklarace tisíciletí OSN
68
8.2 Komparace vzdělávacích systémů ČR a Namibie Při srovnávání vzdělávacích systémů je tedy nezbytné vycházet z bohaté a rozmanité skutečnosti rozvojového světa. Než přejdeme k samotné komparaci z hlediska struktury, obsahu a procesuálních charakteristik primárního vzdělávání, stručně představím zemi, o níž je v této kapitole a výukovém materiálu v praktické části pojednáno – Namibii. Namibie je jedním ze států, které nelze pokládat za typicky africké. Autorka článku „Nejen o černých Češích v Namibii“, Lenka Klicperová (2008), popisuje Namibii jako celkem zvláštní zemi, která se vyznačuje menší hustotou obyvatelstva, přestože obecně převládá mínění přelidněné Afriky. Namibie o své rozloze 825,418 km2, čili zhruba desetkrát větší než je Česká republika, čítá přes dva miliony obyvatel. Domnělá
přelidněnost afrických zemí tak tvoří stereotyp, který je širokou veřejností přijímán. Namibie na jihu sousedí s Jihoafrickou republiku (JAR), na severu s Angolou. Západní hranice tvoří Atlantský oceán. Na východě sousedí z větší části s Botswanou, severovýchodní Caprivi výběžek dosahuje až k hranicím se Zambií. Právě hranice významně ovlivnily vývoj a historii této země. Namibie byla až do roku 1990 spravována Jihoafrickou republikou, od níž v tomto roce získala svou nezávislost, a řadí se proto mezi nejmladší africké demokratické státy. Dále Klicperová (2008) vyobrazuje Namibii jako kombinaci původních afrických prvků s prvky západními, jejichž kořeny můžeme hledat v době německé kolonizace. Kontrast těchto prvků lze demonstrovat třeba na názvech významných měst, kdy na jedné straně stojí města s názvy ryze „západními“ (Windhoek, Walvis Bay, Luderitz, Keetmashoop), a na té druhé názvy „typicky africké“ (Otjiwarongo, Okavango, Opuwo). Pojmenování i samotná podoba některých namibijských měst Afriku tak, jak je v obecném povědomí lidí, ani zdaleka nepřipomíná. Výše popsané poznatky jsou reflektovány v námětech GRV praktické části této práce, konkrétně v aktivitách modulu Namibie a nepřímo i ve všech ostatních. Významným způsobem vývoj Namibie ovlivňují i přírodní podmínky této země. Povrch Namibie je tvořen savany, pouštěmi a polopouštěmi. Vzhledem k extrémně suchému podnebí jižní a střední části Namibie až 60 % obyvatel je koncentrováno v severních regionech, kde se živí převážně zemědělstvím. Na základě těchto 69
skutečností lze sledovat rozdílné postavení i úroveň vzdělávání v odlišných částech Namibie. Ve venkovských oblastech, kterých je větší počet na severu, není vzdělání přikládaná taková důležitost, jako ve větších městech, kde již delší dobu probíhá osvěta i mezi chudšími obyvateli a kde se také nachází větší počet škol. Tento fakt zohledňuji ve svém GRV výukovém materiálu prostřednictvím příběhů dětí v modulech Vzdělání a Bydlení.
8.2.1 Struktura vzdělávacích systémů Vzdělávací systém Namibie je stejně jako v ČR koncipován na primární, sekundární a terciální vzdělávání. Primární vzdělávání se především liší svou délkou, kdy v Namibii zahrnuje pouze 7 ročníků. Dělí se na nižší stupeň (1. až 4. ročník) a vyšší stupeň (5. až 7. ročník). Školní docházka je v obou zemích zahájena v 6 letech a je povinná. Žákům se po dosažení primárního vzdělání naskytuje několik dalších možností. V Namibii jsou to například mimoškolní programy, které nabízí College of Open Learningnebo Community Skils Development Centres (COSDEC)[28]. Na primární vzdělávání dále navazuje sekundární vzdělání, které ovšem již není povinné. Dělí se rovněž na nižší stupeň (3 ročníky) a vyšší stupeň (2 ročníky). Na konci nižší úrovně sekundárního vzdělávání po úspěšném složení závěrečných testů studenti získávají osvědčení Namibian Junior Secondary Certificate, po dokončení vyšší úrovně sekundárního vzdělávání pak osvědčení International General Certificate of Secondary Education. (Marope 2005). Jedním z rozdílů a zároveň velkou skulinou ve struktuře školského systému Namibie oproti ČR je absence učňovského školství. Řemesla se lidé učí jeden od druhého, odvedená práce řemeslníků neodpovídá kvalitní práci a to vše má dopad i na celkový rozvoj země. V obou sférách školství nalezneme školy, jichž všestranná kvalita je vysoce pod průměrem, ale i školy, které se kvalitou ve všech ohledech mohou srovnávat s ČR i vyspělejšími zeměmi. Takové školy mají ovšem nastavené vysoké školné, a to si v Namibii může dovolit obvykle jen „bílá“ populace. Afričané bílé pleti v Namibii jsou převážně
potomci
holandských,
belgických,
německých
a
francouzských
přistěhovalců, kteří byli původně nazýváni Búrové, nověji se však používá označení 70
Afrikánci. Stejným způsobem je nastaveno i soukromé školství v ČR, nicméně rozdíl v kvalitě vzdělávání státních a soukromých škol není tak zřetelný, jako je tomu v rozvojových zemích. Nerovnoměrnost přístupu ke stejně kvalitnímu vzdělávání proto zohledňuji v modulu Vzdělání. Terciální vzdělávání nemá v Namibii tak dlouhou tradici jako v ČR. První instituce, University of Namibia (UNAM), byla založena teprve v roce 1992. Přesto je v konkurenci afrických zemí považována za jednu z nejlepších a svědčí o tom i fakt, že zde působí mnoho studentů ze sousedních i vzdálenějších zemí. V Namibii se nachází i další vysoké školy – Polytechnic of Namibia, College of Education, Colege of Agritulture. Ti Namibijci, kteří mají dostatek financí na zaplacení vysoké školy, pak raději volí univerzity v zahraničí. To je také jeden z aspektů ovlivňující vysokoškolskou vzdělanost obyvatel, která je v Namibii pouhé 1,5 % školní populace[29]. Přestože závazné mezinárodní právní normy22 vyžadují, aby školní docházka byla povinná a bezplatná alespoň u základního vzdělávání, školné je stále běžnou praxí rozvojových zemí a ne jinak tomu je i v Namibii. Zde je školné relativně nízké, ale připočteme-li k tomu náklady na uniformy, učebnice a dopravu, řada rodin si vzdělání pro všechny své děti nemůže dovolit. V tomto případě stát školné v plné výši hradí, pokud o něj rodiny požádají. Z mnoha důvodů tak ale značná část rodin žijících pod hranicí chudoby nečiní. Problém vyvstává v sekundárním vzdělávání, kdy je po žácích vyžadováno placení závěrečných zkoušek. Ty se na následnou korekturu často posílají do sousední Jihoafrické republiky, nebo i Velké Británie. Z toho důvodu značné procento žáků sekundární vzdělávání nedokončí. Celkový počet dokončení primárního vzdělávání (v roce 2010 celkem 81 %) je ve srovnání s ostatními africkými zeměmi naopak velmi přívětivý. (Kol. 2012) Aby bylo zajištěno dostatečné množství pracovních míst v potřebných oborech, školství musí jít ruku v ruce s ekonomickými strategiemi státu. Tím se také zamezí tzv. brain drain (odliv mozků), kdy nejvzdělanější vrstva odchází za prací do zemí 22
Např. Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech, čl. 13; Úmluva o právech dítěte čl. 28; Protokol č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 2. (Varianty ČvT 2008, str. 40)
71
zajišťující lepší životní podmínky a více příležitostí. S tímto problémem se v o něco menší míře potýká i Česká republika. Z komparace struktury vzdělávacích systémů lze školství v Namibii doporučit zavedení učňovského školství, které by produkovalo vzdělané a praktickými dovednostmi vybavené osoby, jež mají větší šanci uplatnění na trhu práce. Pro Namibii to znamená zavedení škol v oblasti zemědělství, vodárenství, stavebnictví, klempířství apod.
8.2.2 Obsah primárního vzdělávání O obsahu vzdělávání se od samého počátku existence vzdělávacích systémů intenzivně diskutuje a názory na ně se v různých zemích liší. Stavba školních osnov hraje ve vzdělávacích systémech zásadní roli. V rozvojových zemích je vzdělání klíčovým faktorem ovlivňující rozvoj země, musí být ale komplexní, dlouhodobé, v rámci komunity a respektující potřeby „typického žáka“ dané země. Většina afrických zemí kopíruje školní osnovy z kulturně zcela odlišného prostředí. (North-South Centre 2005) Předpokládat, že všechny země světa jsou utvářeny stejnými faktory, a z toho důvodu by se vzdělávací systémy měly ubírat stejným směrem, je stejně neuvážené, jako neadekvátní. Z vlastní praxe mohu uvést příklad, kdy látku matematiky 4. třídy, jež předepisují školské osnovy, ovládalo velmi zanedbatelné procento třídy. Tuto skutečnost učitelé opomíjejí, a i přes neuspokojivé, až alarmující výsledky průběžných testů, přechází k látkám, které na předešlé navazují. Není tedy překvapením, když se ve vyšší úrovni primárního vzdělávání ocitnou žáci, kteří neumí číst, ani psát. Tak, jako má každá mince dvě strany, tak i západní prvky mohou pozitivně školství v Namibii ovlivnit, jako v případě zavádění osvěty o šíření viru HIV, podpoře vzdělání žen, nebo v boji proti dětské práci. To jsou témata, jež jsou v zemích chudého jihu aktuální a navýsost důležitá. Namibijské školství je vcelku vhodně do svých osnov zařadilo. Obdobně se s aktuálními problémy vypořádává i české školství a to prostřednictvím průřezových témat. Repertoár předmětů, které jsou v jednotlivých zemích vyučovány, je až na náboženství zcela identický. Náboženství je v Namibii zařazeno jako samostatný a povinný
72
předmět. Nutno zdůraznit, že jediným vyučovacím náboženstvím je i přes rozmanitost kulturních etnik křesťanství, což je dáno historickým vývojem země související s kolonizací na sklonku 19. století. Historický aspekt předmětu náboženství můžeme hledat i v rozvinutých zemích, kdy naopak není vyučován samostatně a povinně v bývalých socialistických státech Evropy, ale i v USA a Japonsku. Zde je ovšem výrazně akcentována morální výchova. (Průcha 2012). Při komparaci obsahů vzdělávacích systémů si vedle repertoáru vyučovacích předmětů všímáme také jejich délky a časového rozsahu. V obou případech je délka i rozsah v zásadě stejný. V Namibii přesto není až tak striktně dodržovan. V mnohých chudinských školách chybí finance na učebnice, látka je proto žákům diktovaná a vzhledem ke zdlouhavému zapisování se časová dotace předmětu výrazně protahuje a rozsah snižuje. I tyto skutečnosti odráží příběhy a aktivity modulu Vzdělání.
8.2.3 Procesuální charakteristiky primárního vzdělávání Srovnávací pedagogika se do nedávna zabývala pouze popisem vzdělávacích systémů a nevěnovala takovou pozornost i jiným aspektům – sociálním, demografickým a ekonomickým. Při srovnávaní vzdělávacích systémů rozvojových a rozvinutých zemí hrají právě tyto aspekty důležitou roli. Pod procesuální charakteristiky vzdělávání zahrnujeme ty jevy, které společně utváří edukační proces ve školním prostředí, tedy samotné aktéry, vnější a vnitřní prostředí. (Průcha 2012) V posledních letech došlo k velkému kroku vpřed v zpřístupnění vzdělání všem, převážně díky snahám rozvojové spolupráce. To pro většinu rozvojových zemí znamenalo, že školy, učitelé i kvalita výuky neudržela krok s rychlým nárůstem kvantity žáků. Důsledkem pak jsou přeplněné třídy, nedostatek učitelů a velmi nepříznivé podmínky. Namibie díky úzkým vazbám s Jihoafrickou republikou, která je považovaná v konkurenci afrických zemí za nejvyspělejší, se od počátku své existence snažila o zpřístupnění vzdělávání všem.23 Přesto lze zaznamenat některé společné rysy se státy, kde k tomuto nárůstu došlo až v průběhu minulých let. Vysvětlením jsou hluboce zakořeněné a chudobou provázané příčiny. I v Namibii se tak potýkají 23
Již v roce 1990 bylo do primárního vzdělávání zapsáno 86,4 % žáků a do roku 2009 se kontinuálně zvyšovalo na 88, 2 %. (Kol. 2012)
73
s problémem přeplněných tříd, nezřídka na jednoho učitele v některých školách připadá až 70 dětí. Nedostatečná kvalifikace učitelů, kterými se stávají i dobrovolníci z řad rodičů nebo jiných profesí, je jedním z klíčových důvodů špatné kvality výuky. Učitelé nedisponují potřebnými znalostmi ani metodikou. Žákům je učivo předkládáno herbartovským
způsobem,
založený na
pouhém
mechanickém
memorování,
opakování, drilu a nerespektování individualit žáků. Způsob, který české školství již mnoha lety překonalo. V tomto ohledu můžeme rozvojovým zemím leccos nabídnout. Osobně se mi při výuce v namibijské škole osvědčilo využití různých organizací výuky, především skupinové práce, na které do té doby žáci nebyli zvyklí. Stejně tak didaktické pomůcky, které lze s trochou představivosti vytvořit ze snadno dostupných materiálů. V českém školství se velkému obdivu těší nejrůznější aktivizační metody. Těmi lze upoutat pozornost žáků i tak energických osobností, jakými jsou nepochybně africké děti. Na vzdělávací výsledky žáků působí zásadním způsobem sociokulturní a socioekonomické zázemí, které poskytuje rodina a především rodiče. Všeobecně platí, že čím vyšší vzdělání rodičů, tím lepších výsledků děti z těchto rodin obvykle dosahují, což potvrzuje řada výzkumů (např. Straková, Tomášek, 1996b, cit. Průcha 2012). V Namibii současná generace žáků mladšího školního věku pochází z negramotných rodin, kde rodiče nepovažují vzdělání za důležité. Nelze generalizovat, ale tento jev je v Namibii více než běžný. Velká chudoba některých rodin pak vede i k tomu, že jsou děti místo školní docházky nuceni k práci, v horším případě i žebrání. V počátečních třech ročnících je v Namibii vládou deklarovaná výuka v rodném jazyce, přičemž je vyučován i cizí jazyk Angličtina a Afrikánština, která je dědictvím z období kolonizace. Pro Namibii, jejíž obyvatelstvo se skládá z 11 etnických skupin, to znamená podstatný problém. V oblastech, kde převažuje určitá etnická skupina (jih Namové, severzápad - Himbové), je běžná výuka v rodných jazycích. Existuje ale mnoho oblastí, kde se v jedné škole vyskytují žáci příslušící k pěti i více etnikům, a proto nelze zajistit vzdělávání ve své mateřštině pro všechny žáky. V takovém případě se vyučovacím jazykem od prvního ročníku stává Afrikánština. V rozvojových zemích je značným problémem časté zanedbávání a vynechávání školní docházky, jenž má za následek nedostatečné osvojení tohoto jazyka. Žáci následně nerozumí probírané látce
74
a mnozí z nich postupují do vyššího stupně primárního vzdělávání zcela negramotní. Ve čtvrtém ročníku se však přistupuje k vyučování v anglickém jazyce a problém související s jazykovou bariérou se ještě více prohlubuje. Problematika jazykové nejednotnosti vyžaduje řešení a je proto zahrnuto v námětech GRV pod modulem Kultura. Ostatní myšlenky vycházející z komparace procesuálních charakteristik vzdělávacích systémů přímo i nepřímo reflektuji zvláště v modulech Vzdělání, Chudoba a Životní prostředí.
75
9. ZÁVĚR
Diplomová práce si vytkla za cíl vytvořit náměty globálně rozvojového vzdělávání pro děti mladšího školního věku, které vychází z komparace vzdělávacích systémů ČR a Namibie. Vzhledem k variabilitě a nepřeberných možností těchto námětů jsem za nejvhodnější provedení zvolila formu metodické příručky pro učitele. Hlavním kritériem k dosažení tohoto cíle bylo držet se stanovených cílů, principů, témat a metodologie GRV. Z tohoto hlediska si za dílčí cíl práce stanovila nalézt ucelená teoretická východiska. Předběžný rozbor literatury však ukázal na nejednotnost koncepcí i samotných pojmů globálního vzdělávání v českém konceptu. Bylo proto nutné sáhnout do širších vod a naleznout kořeny této myšlenky, potažmo celého konceptu, na mezinárodní úrovni. Ani zde však nebyla nalezena shoda. Nebylo cílem přít se o správnosti či nejasnosti jednotlivých koncepcí, ale najít v relevantních zdrojích významné styčné body a tím nabídnout určitý obraz, který se pod GRV skrývá. Tento teoretický rámec GRV je tudíž stěžejní součástí teoretické roviny diplomové práce. Dalším dílčím cílem bylo nalézt možnosti využití výukového materiálu v osnovách 1. stupně základního vzdělávání. Samotná roztříštěnost mezinárodních východisek nemá velký dopad na její začleňování do vzdělávacího systému, jak diplomová práce v úvodu předpokládala, a to především z důvodu přijetí Národní strategie GRV. Dále bylo očekáváno, že prostor pro uplatnění GRV v primárním vzdělávání se otevřel díky probíhající školské reformě GRV, zejména prostřednictvím průřezových témat. Nicméně potřebu zabývat se globálními tématy cítí učitelé na individuální rovině. Vyžaduje působení učitelů, kteří se sami orientují v tomto dynamickém čase a kteří dokáží výuku koncipovat tak, aby žáky prostřednictvím atraktivních metod a multimediálních zdrojů zaujala. Tyto specifické nároky způsobují odmítavý přístup učitelů k vzdělávacím novinkám, GRV nevyjímaje, přestože se nabízí široká škála metodické opory, zejména z řad neziskových organizací. Na základě analýzy těchto organizací a nabízených metodických materiálů lze vytknout nedostatečné množství materiálu na 1. stupni ZŠ.
Celková informovanost o GRV mezi stávajícími i
budoucími učiteli je velmi malá. Velký potenciál byl proto shledán i v terciálním
76
školství pedagogického a humanitního zaměření, kde je GRV vyučováno pouze na některých univerzitách a jen v zanedbatelné míře. Komparace vzdělávacích systémů ČR a Namibie, opírající se o poznatky komparativní pedagogiky jako vědního oboru, poukazuje na několik paralelních rovin. Především důležitost kvalitního vzdělávání, které ovlivňuje život každého člověka, přeneseně i celé společnosti, a je odrazovým můstkem pro širší sociální změnu. Zároveň i na význam a logiku zabývat se globálními souvislostmi ve smyslu rozpoznávání stereotypů a předsudků nahlížením na danou problematiku několika různými pohledy, rozebírání jejich důsledků a vliv na vytváření našich postojů. V neposlední řadě i na negativní důsledky přebírání západních vzorů do kulturně zcela odlišného prostředí, které pramení z nepochopení a lhostejnosti k místním reáliím. Náměty GRV se snaží těmto chybám předejít a pozvolna představují žákům 4. a 5. tříd ZŠ globální souvislosti, aby v současném světě dokázali žít zodpovědně a uvědoměle. Pro děti mladšího školního věku je obzvláště složité se ve světě informací orientovat. Ne každý dokáže získané informace vyhodnotit a vytvořit si vlastní názor. Z toho důvodu jsou předkládané náměty z velké části postavené na moderních, aktivizujících metodách, které jsou v teoretické části blíže popsány. Mnohé z nich jsou založené na kooperativním vyučování, díky kterému žáci mají přístup k mnoha úhlům pohledů. Velmi podstatnou součástí je i vyhledávání informací z různých druhů zdrojů. Náměty GRV apelují na reálné zobrazení rozvojového světa, bez přílišného důrazu na soucit. Afrika, to není jenom Somálsko či Kongo, války, hladomor a AIDS. Afrika, to jsou především lidé odlišných kultur, jazyků a způsobů života, kteří ovšem mají stejné potřeby, touhy a sny, jako každý z nás. Žáci prostřednictvím námětů GRV hledají společné prvky našich životů a tím se rozvojovému světu přibližují. Soucit a solidarita v nás často vzbuzují iluze, že právě my musíme spasit svět, nebo naopak, že naše troška nemůže ničemu prospět. Každý z nás svým dílem může přispět ke zlepšení. Otázkou ovšem zůstává, jaká pomoc má smysl a efekt. Předkládané náměty nenabízí řešení, univerzální řešení neexistuje, ale představují způsob, kterým ta správná hledat. Je mým přáním, aby metodická příručka pro učitele s náměty GRV splnila svůj účel, stala se při nejmenším inspirací, v lepším případě vodítkem k dosažení cílů GRV. Pevně věřím, že přispěje k rozvoji osobností dětí mladšího školního věku a povede k utváření správných hodnot, tak důležitých pro život v současném světě. 77
10. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
Obr. 1: Princip pro zkoumání globálních témat podle Richardsona (1976) ...................22 Obr. 2: Dimenze globality podle Pike a Selby ...............................................................25 Obr. 3: Globální výchova v pojetí North-South Centre..................................................27 Obr. 4: Znázornění vztahu globální výchovy, rozvojového vzdělávání a globálního rozvojového vzdělávání .....................................................................................31 Obr. 5: Oblasti cílů rozvíjené při GRV ..........................................................................39 Obr. 6: Soustava kurikulárních dokumentů ....................................................................52 Obr. 7: Tematická provázanost průřezových témat a oblastí GRV……………………58
Tab. 1: Témata globálního rozvojového vzdělávání…………………………………...52 Tab. 2: Seznam vzdělávacích oblastí a oborů na 1. Stupni ZŠ………………………...54
78
11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ BOROWSKI, R. (nedatováno): Young People’s Perceptions of Africa. Centre for African Studies, University of Leeds, 11 s. http://www.polis.leeds.ac.uk/lucas/schools-africa-project/research.php
BOURN, D., ed. (2008a): Development Education Debates and Dialogue. University of London, Institute of Education, Londýn, s. 1–14. BOURN, D. (2008b): Education for sustainable development and global citizenship. Theory and Research in Education, s. 193-206. BOURN, D. (2011a): Development Education: Where does it come from and what does it look like. Online konference. Development Eduction Research Centre, Institue of Education, Universty of London, UK. http://www.deeep.org/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=36&Itemid=68
BOURN, D. (2011b): Delivering Quality Devolopment Education. Online konference. Development Eduction Research Centre, Institue of Education, Universty of London, UK. http://www.deeep.org/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=36&Itemid=68
BOURN, D. (2011c): Impact and Evaluation: What do we lok for? What is the Change process? Online konference. Development Eduction Research Centre, Institue of Education, Universty of London, UK. http://www.deeep.org/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=36&Itemid=68
. BRUNS, B., MINGAT, A., RAKOTOMALA, R. (2003): Achieving Universal Primary Education by 2015: A Chance for Every Child. The World Bank, USA, 254 s. CARVALHO DA SILVA, M. ed. (2010): Global education guidelines: Concepts and Methodologies on Global Education for Educators and Policy Makers. North-South Centre of the Council of Europe, Lisabon. 87 s. Curiculum Corporation (2008): Global perspctives: A framework for global education in Australian Schools, 34 s. http://www.asiaeducation.edu.au/verve/_resources/global_perspectives_statement.pdf
ČINČERA, J. (2007): Práce s hrou: Pro profesionály. Grada, Praha, 115 s. DELORS, J. (1997): Učení je skryté bohatství. Zpráva mezinárodní komise UNESCO „Vzdělávání pro 21. století“. Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha, 125 s. DUDKOVÁ, L., TILLOVÁ, K. ed. (2012): Na stopě začleňování globálních témat do výuky. Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, o.p.s., Olomouc, 41 s. FOUNTAINOVÁ, S. (nedatováno): Vzdělavanie pre rozvoj. Globálne vzdelávanieMetodická pomocka pre učiteľov. Metodicko-pedagogické centrum, Prešov, 315 s.
79
GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E. (2007): Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Hanex, Olomouc, 180 s. HALES, J., DEL COL, N. (2008): Global Education Activity Resource. World Vision Canada, Education and Public Pippin Publishing Corporation, Toronto, 118 s. HICKS, D. (2003): Thirty Years of Global Education: a reminder of key principles and precedents. Educational review. Carfax publishing, Londýn, s. 265–275. HICKS, D. (2008): Ways of Seeing: The origins of global education in the UK. Backround paper for: UK ITE Network Inaugural Conference on Education for Sustainable Development/Global Citizenship, Londýn. 18 s. HOLEČKOVÁ, E. (2009): Globálne rozvojové vzdelávanie na 1. stupni základnej školy. Metodicko-pedagogické centrum, Bratislava, 82 s. HORKÁ, H. (2000): Výchova pro 21. století: koncept globální výchovy v podmínkách české školy. Paido: Brno. 101 s. KOL. (2003): Centred Education in the Namibian Context: A Conceptual Framework. National Institue for Education Development Learner ,Windhoek, 38 s. http://www.nied.edu.na/publications/nieddocs/lce.pdf
Kol. (2012): Millenium Development Goals Report. United Nations, New York, 72 s. http://mdgs.un.org/unsd/mdg/Resources/Static/Products/Progress2012/English2012.pdf [2013-04-10]
MANSILLA, V.B., JACKSON, A. (2011): Educating for Global competence: Preparing Our Youth to Engage the World. Council of Chief State School Officer’s EdSteps Initiative and Asia Society Partnership for Global Learning, 136 s. http://asiasociety.org/files/book-globalcompetence.pdf
MAŇÁK, J., ŠVEC, V. (2003): Výukové metody. Paido, Brno, 219 s. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (2011): Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období 2011-2015. Praha: MZV ČR, 28 s. Ministry of Basic Education, Sport and culuture Republic of Nambia (2004): National report on the develompment of education in Namibia. International conference on education, Geneva, 19 s. MIMRA, R., HRUŠKA, J. (2012): Jak globálně vzdělávat. Katalog materiálů a nástrojů psaných v češtině určených pro globální rozvojové vzdělávání a multikulturní výchovu se zvláštním zřetelem k tématu fairtrade. Ekumenická akademie, o.p.s., Praha, 75 s. NÁDVORNÍK, O., VOLFOVÁ, A. (2004): Společný svět. Příručka globálního rozvojového vzdělávání. Člověk v tísni společnost při ČT, o.p.s., Praha, 325 s. NÁVOJSKÝ, A., ZAJAC, L. (2006): Panáčik proti chudobe. Metodicko-pedagogické centrum v Trenčíně, Človek v ohrozeni, Bratislava, 69 s.
80
North-South Centre (2005): Programme for Strengthening Global Development Education for the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. North-South Centre of the Council of Europe and Ministry of Foreing Affairs of the Netherlands, 51 s. http://www.coe.int/t/dg4/nscentre/ge/V4_Final_report_17-10-05.pdf
OXFAM (2006): Education for global citizenship. A guide for schools. Oxfam Development Education UK, Oxford, 12 s. http://www.oxfam.org.uk/~/media/Files/Education/Global%20Citizenship/education_for_global_citizensh ip_a_guide_for_schools.ashx
O’LOUGHLIN, E., WEGIMONT, L. (2003): European Strategy Framework for Improving and Increasing Global Education in Europe to the Year 2015. Zpráva z Maastrichtského kongresu 2002 v Nizozemí, North-South Centre of the Council of Europe, Lisabon, 202 s. http://www.coe.int/t/dg4/nscentre/Resources/Publications/GE_Maastricht_Nov2002.pdf
O`LOUGHLIN, E., WEGIMONT, L. (eds.) (2008): Quality in Global Education: An Overview of Evaluation Policy and Practice. Global Education Network Europe – GENE, Amsterdam, 52 s. KRAUSE, J. (2010): European Development Education Monitoring Report „DE Watch“. European Multi-Stakeholder Steering Group on Development Education, Brusel, 80 s. PÁNA, L., POSPÍŠILOVÁ, K. (2012): Globální souvislosti, problémy a výchova. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 148 s. PIKE, G., SELBY, D. (1994): Globální výchova. Grada, Praha. 322 s. PIKE, G., SELBY, D. (2000): Cvičení a hry pro globální výchovu 1. Portál, Praha. PRŮCHA J. (2012): Srovnávací pedagogika: mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Portál, Praha. 334 s. RISC (nedatováno): What makes a good global International Solidarity Centre, Londýn, 13 s.
cizizenship resources? Reading
http://www.risc.org.uk/education/guidance_leaflets.php
SILBERMAN, M. (1997): 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování: osvědčené způsoby efektivního vyučování. Portál, Praha, 312 s. SITNÁ, D. (2009): Metody aktivního vyučování: Spolupráce žáků ve skupinách. Portál, Praha, 152 s. SKALICKÁ, P., SOBOTOVÁ, L., ed. (2009): Začínáme s GRV. Případová studie k začleňování globálního rozvojového vzdělávání na českých školách. Člověk v tísni, o.p.s., Praha, 69 s.
81
SOVOVÁ, L.,ŠEBEŠOVÁ, P. (2008): Tři kroky k aktivnímu vyučování: manuál projektu. Sdružení TEREZA, Praha, 196 s. SUCHOŽOVÁ, E. (2010): Využitie pracovných listov v globálním rozvojovom vzdelávaní. Metodicko-pedagogické centrum, Bratislava, 68 s. TOŽIČKA, T., ed. (2009): Příliš vzdálené cíle. Rozvojové cíle tisíciletí – manuál globálního vzdělávání. Educon, o.s., Praha, 52 s. TOŽIČKA, T., ed. (2011): Občanská odpovědnost ve světle globální chudoby. Eucon, Praha, 86 s. Výzkumný ústav pedagogický - VÚP základní vzdělávání. Praha, 125 s.
(2007a): Rámcový vzdělávací program pro
UNESCO (2012): Youth and skills: Putting education to work. EFA monitoring global report. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, Paříž, 480 s. http://www.unesco.org/new/en/education/themes/leading-the-international-agenda/efareport/reports/2012skills/
ZEMAN, V., ed. (2006): Reforma školství v České republice. Vzdělávací program Varianty, Člověk v tísni, o.p.s., Praha, 35 s.
DIPLOMOVÉ PRÁCE ANTOŠOVÁ, P. (2008): Globální rozvojové vzdělávání z pohledu neziskového sektoru. Diplomová práce práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, Katedra studií občanské společnosti, s. 72-73. DUDKOVÁ, L. (2006): Globální rozvojové vzdělávání v prostředí České republiky. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 64 s. HLAVIČKOVÁ, L. (2008): Idea globálního rozvojového vzdělávání a sociální pedagogika. Diplomová práce. Univerzita hradec Králové, Pedagogická fakulta, Katedra sociální pedagogiky, 88 s. VERNEROVÁ, E. (2009): Ověřování přínosů globálního rozvojového vzdělávání u dospívající mládeže. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra rozvojových studií, 98 s.
82
INTERNETOVÉ ZDROJE [1] http://www.northsouth.ethz.ch/ [2013-01-15] [2] http://www.concordeurope.org/about-us [2013-01-15] [3] http://www.deeep.org/map-contact.html#czechrepublic [2013-01-15] [4] http://www.deeep.org/index.php [2013-01-15] [5] http://www.trialog.or.at/start.asp?ID=89 [2013-01-15] [6] http://www.rozvojovestredisko.cz [2013-01-15] [7] http://www.nazemi.cz/ [2013-01-15] [8] http://www.fors.cz/clenove-a-pozorovatele [2013-01-17] [9] http://www.fors.cz/ [2013-01-17] [10] http://www.czda.cz/rozvojova-spoluprace [2013-01-17] [11] http://www.adra.cz [2013-01-17] [12] http://www.adra.cz/prvak/vytvarna-soutez [2013-01-22] [13] http://www.adra.cz/prvak/letni-tabory [2013-01-22] [14] http://www.adra.cz/prvak [2013-01-22] [15] http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=99 [2013-01-22] [16] http://arpok.cz/0 %20aktualne/nabidka_praxe.pdf [2013-01-22] [17] http://www.arpok.cz/novinky [2013-01-22] [18] http://www.clovekvohrozeni.sk/sk/ [2013-01-22] [19] http://www.clovekvtisni.cz/cs [2013-01-22] [20] http://www.varianty.cz/ [2013-01-22] [21] http://www.varianty.cz/index.php?id=3&item=48 [2013-01-22] [22] http://www.varianty.cz/index.php?id=12&item=50 [2013-01-22] [23] http://varianty.cz/index.php?id=4&item=105 [2013-01-22] [24] http://inexsda.cz/cs/o_nas/O-INEXu [2013-01-23] [25] http://www.protibet.org/ [2013-01-23] [26] http://www.nazemi.cz/ [2013-01-23] [27] http://www.kritickemysleni.cz [2013-01-23] [28] http://www.namcol.com. [2013-02-20] [29] http://www.ibe.unesco.org/en/services/online-materials/world-data-oneducation.html [2013-02-20]
ČLÁNKY Z ODBORNÝCH A JINÝCH ČASOPISŮ ANDREOTTI, V., SOUZA, L. (2008): Global learning in the „knowledge society“. Journal of International Educational Research and Development Education, 31, čl. 1, s. 7-12 . https://wiki.canterbury.ac.nz/download/attachments/5801131/02-Andreottib.pdf [2013-04-10]
BOURN, D. (2009): Development Education: Towards a re-conceptualisation. Institue of Education ,University of London , International journal of Development Education and Global Learning 1, čl. 1, Londýn, s. 5–22. HOLCOVÁ, M. (2004): Rozvojové vzdělávání aneb naše odpovědnost vůči zemím globálního jihu. Gymnasion. Časopis pro zážitkovou pedagogiku, čl. 2, s. 26-34.
83
HORKÝ, O. (nedatováno): Mediální stereotypy Jihu jako překážka veřejné diskuse: důsledky pro českou rozvojovou spolupráci. Rozvojovka. http://www.rozvojovka.cz/analyzy/145-medialni-stereotypy-jihu-jako-prekazka-verejne-diskusedusledky-pro-ceskou-rozvojovou-spolupraci.htm [2013-04-10]
HRUŠKA, J. (2006): Děcka musíte excitovat. EkoList, 10. vydání. http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jiri-hruska-decka-musite-excitovat [2013-04-10]
KLICPEROVÁ, L. (2008): Nejen o černých Češích v Namibii. Magazín Hospodářských novin. http://in.ihned.cz/c1-22690100 [2013-04-10]
WOJTALIK, M. (2003): The train to an enlarged Europeand Union. DE Times. http://www.edudemo.home.pl/biblioteka/gz/train_to_enlarged_eu_oxfam.pdf [2013-04-10]
SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ METODICKÉ PŘÍRUČKY ANTONAKOPOULOS, L. a kol. (2003): Mathias Amandou. Teaching manual. European Commission. Brussel, 19 s. ELPHICK, R., VORSTER, P. (2003): Natural Science and Health in Context: Grade 4. Longman Namibia Ltd, Namibia, 120 s. FRANK, L., ed. (2004): Social Studies for Namibia: Grade 4. Pollination Publishers, Namibia, 128 s. OLÁH, J., PAVLÍČKOVÁ, M. (2011): IgelitART – Metodická příručka nejen pro učitele výtvarné výchovy. Organizace NaZemi – společnost pro fair trade, Brno, 34 s. PAVLÍČKOVÁ, M. a kol. (2012): Langopo: místo setkávání. Metodika multikulturního a globálního rozvojového vzdělávání pro partnerství škol. Multikulturní centrum Praha, 128 s. PREIS, A. (2010): Environmental Studies: Grade 4. Pollination Publishers, Namibia, 123 s. RASLAVSKÁ, I. a kol. (2007): Globálna dimenzia v školách. Metodická příručka pre učitelov stredcných škol. Člověk v ohrození, Bratislava, 130 s. [1] http://revue.idnes.cz/nejkrasnejsi-cizinkou-ceska-je-gazela-paulina-nakashole-znamibie-p9r-/missamodelky.aspx?c=A111104_120053_missamodelky_nh [2013-04-10] [2] http://www.oxfam.org.uk/education/school-projects/water-week [2013-04-10] [3] http://www.rozvojovka.cz/kalkulacka-projetku-cena-vody
[2013-04-10]
[4] http://www.afrikaonline.cz/
[2013-04-10]
[5] http://media.worldvision.org/magazine/wv_summer09/hunger-toharvest/index.html?Open&lpos=ctr_txt_video5 [2013-04-10]
84
ZDROJE OBRAZOVÉHO MATERIÁLU METODICKÉ PŘÍRUČKY
Slepá mapa světa, str. 4 http://www.zemepis-vorlicek.estranky.cz/clanky/slepa-mapa/soubor-slepych-map.html [2013-04-10]
Hymna ČR, str. 9 http://cantorion.org/music/3803/Where-is-my-home%3F-%28Kde-domov-m%C5%AFj%3F%29Voice-Piano [2013-04-10]
Krokodýl Nilský http://www.ezoo.cz/files/zvire/29.jpg [2013-04-10]
Zmije útočná http://www.wildafrica.cz/images/animals/112_zmije-utocna-bitis-arietans.jpg [2013-04-10]
Kobra černokrká http://www.wildafrica.cz/images/animals/212_kobra-cernokrka-naja.jpg [2013-04-10]
Komiks „Rosie, malý nosorožec“, str. 14 FRANK, L., ed. (2004): Social Studies for Namibia: Grade 4. Pollination Publishers, Namibia, str. 40-41.
Píseň „Pět minut v Africe, str. 15 http://www.ms91plzen.cz/nase-tridy/4a-kaprici/aktualni-tema/pet-minut-v-africe.aspx [2013-04-10]
Jazyky v Namibii, str. 17 FRANK, L., ed. (2004): Social Studies for Namibia: Grade 4. Pollination Publishers, Namibia, str. 4.
Fotografie Basteři, str. 20 http://www.tomknoxbooks.com/marks-of-cain/marks-of-cain-the-bastards-of-rehoboth/[2013-04-10]
Fotografie Afrikánci, str. 20 http://www.barefoot-namibia.com/people.html [2013-04-10]
Úvodní obrázek, str. 23 http://www.rozvojovka.cz/casopis-rozvojovka/31-casopis-rozvojovka-1-2013.htm [2013-04-10]
Komiksový obrázek ze slumů, str. 31 FRANK, L., ed. (2004): Social Studies for Namibia: Grade 4. Pollination Publishers, Namibia, str. 51.
Komiksový obrázek životního prostředí, str. 34 FRANK, L., ed. (2004): Social Studies for Namibia: Grade 4. Pollination Publishers, Namibia, str. 53.
Symboly, str. 34 http://www.bateria.cz/stranky3/o-spolecnosti/zivotni-prostredi.htm [2013-04-10]
85
PŘÍLOHY
86
GLOBÁLNĚ ROZVOJOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Namibie
O B A H
Náměty GRV pro 4. a 5. třídu ZŠ Metodická příručka pro učitele
G L O B Á L N Ě
R O Z V O J O V É
V Z D Ě L Á V Á N Í
ÚVOD
OBSAH Namibie
2
Safari
9
Kultura
15
Chudoba
20
Voda
22
Vzdělávání
25
Bydlení
27
Životní prostředí
31
Začarovaný kruh
37
Příručka, která se vám právě dostává do rukou, je určena pro pedagogy základních škol jako inspirace při zpracování globálně rozvojových témat směřující k osvojování a upevňování klíčových kompetencí. Přestože je zaměřena na 4. a 5. ročníky ZŠ, některé moduly či aktivity lze podle úrovně dovedností a znalostí žáků využít i u mladších či starších žáků. Tato příručka nabízí náměty globálního rozvojového vzdělávání pro děti mladšího školního věku se zaměřením na Namibii. Vycházím z faktu, že globálně rozvojové vzdělávání (GRV) má svým obsahem rozvíjet základní komunikační, občanské a sociální dovednosti žáků, kritické myšlení, schopnost spolupráce a aktivní přístup k jednotlivým problémům. Předkládaná příručka představuje 9 modulů vztahujících se k Namibii. První tři moduly (Namibie, Safari, Kultura) žákům představují africkou zemi Namibii, její faunu a flóru, etnické skupiny a tradice. Tyto moduly se témat GRV dotýkají jen okrajově, nicméně významně rozvíjí klíčové kompetence a tudíž i samotné cíle GRV. Ambicí není získávání znalostí o Namibii jako takové, ale zaměřovat se na postoje, hodnoty a proces jejich utváření. Z toho důvodu jsou i tyto tři moduly neméně důležité. Domnívám se, že poznávání všech stránek africké země může žáky mnohem více motivovat k hlubšímu poznání a zároveň je připravit na samotná GRV témata. Těm se zcela věnují kapitoly Chudoba, Voda, Vzdělání, Bydlení, Životní prostředí. Poslední modul Začarovaný kruh slouží k hodnocení dosažených cílů a upevnění získaných poznatků formou hry „O přežití“ Příručka nepokrývá veškerá GRV témata, pouze ta, která nejvíce souvisí s vybranou zemí. Namibie není klasickým příkladem africké země. Je záměrně vybrána pro tento materiál, neboť boří některé předsudky a stereotypy o afrických zemích. Celý materiál lze využít několika způsoby. Jednou z možností je soustavně se tématu věnovat u příležitosti projektového dne či týdne. Další možností je začlenit témata do hodiny jednoho nebo více předmětů. Poměrně lepší variantou je věnovat se tématu dlouhodobě na samostatném semináři. Jednotlivé moduly představují sled logicky na sebe navazujících aktivit, které se opírají o současné trendy ve vzdělávání. Vycházejí z konstruktivní pedagogiky a jak již bylo řečeno, zaměřují se na rozvíjení klíčových kompetencí žáka. Využívají moderní metody, která nezřídka pracuje formou kooperativní výuky. Moduly jsou postavené na kombinací modelů učení, v mnohých z nich byla zachována třífázová struktura E-U-R. S aktivitami doporučuji nakládat kreativně a flexibilně. U mnohých z nich velmi záleží na úrovni znalostí a dovedností žáků, proto zvažte, zda použijete všechny aktivity kapitol, nebo jen část, která vás zaujme. V případě, že se raději držíte daných postupů, mi nezbývá než popřát, aby se tato příručka stala správným vodítkem k dosažení vytyčených cílů.
Řekni mi a já zapomenu. Ukaž mi a já si možná vzpomenu. Zapoj mě a já pochopím!
NEŽ ZAČNEME… Základním předpokladem pro správné využití globálně rozvojových témat ve výuce je pozitivní klima třídy, ve kterém žáci mají pocit důvěry, respektování a svobodu projevit svůj vlastní názor. Dbejte proto na to, aby každému žákovi byla věnována pozornost a podporujte tvůrčí atmosféru ve třídě. Věnujte také dostatek času hodnocení aktivit, práce skupin, dvojic či jednotlivců. Na začátku sestavte 4 domácí skupiny. Doporučuji, aby v každé skupině byl vždy alespoň jeden silnější a jeden slabší žák. Žáci budou mít možnost v různých aktivitách pracovat i s jinými spolužáky. Doporučuji také zavést u každé skupiny portfolio, kam si žáci budou ukládat veškeré pracovní listy a materiály.
Práce s textem
Práce s obrázky
Pracovní a výtvarné činnosti
Multimediální příloha
Myšlenková mapa
Hudba a zpěv
Brainstorming
Vyhledávání
Tvůrčí psaní
Vlasta Kovaříková Práce s pracovním listem
1
ČAS 45-60 minut
NAMIBE
CÍLE Získat představu o africké zemi Určit Namibii na mapě, práce s Atlasem Pochopit rozdíl mezi světadílem a kontinentem Srovnat Namibii s ČR z hlediska geografického Třídění informací Vést k národnímu uvědomování VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Člověk a jeho svět (Vlastivěda, Přírodověda) Umění a kultura (hudební výchova) Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk) Člověk a společnost (výchova k občanství
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Mediální výchova Výchova demokratického občana POMŮCKY Atlas světa (4 ), nebo nástěnná mapa světa KLÍČOVÉ KOMPETENCE K učení Komunikativní¨ Občanská
Na úvod dětem prozraďte, že dnes odcestujete do daleké země, kterou v příštích několika dnech či týdnech budete společně poznávat. Do země nepoletíte, ani nepoběžíte, ale vaší cestu uskutečníte prostřednictvím zajímavých aktivit. Jméno neprozrazujte. Název země se děti dozví z následující aktivity. Žáky rozdělte do 4 skupin a vytvořte pro ně vhodné pracovní zázemí.
Následuje práce s pracovním listem (příloha 2), při níž žáci individuálně projeví, jaké mají představy o Africe a o lidech zde žijících. Pracovní listy po vyplnění uschovejte. Na závěr všech modulů poslouží k vyhodnocení přínosu těchto lekcí.
Děti se za pomoci atlasu světa snaží vylučovací metodou přijít na to, o jakou zemi se jedná. Dětem může pomoci nákres mapy světa (příloha 1), na které mohou barevně vyznačit vyloučené světadíly/ státy. Předtím však objasněte rozdíl mezi pojmy světadíl a kontinent. .
Žáci se nyní vžijí do pozice pracovníka cestovní kanceláře. Žáci pracují ve skupinách. Podle počtu skupin každá dostane 1 nebo kartičky fotografií (příloha 3) a popisem přírodních a turisticky atraktivních míst Namibie (příloha 4). Úkolem skupin bude přečíst si informace o daném místě a vymyslet vhodný poutající popisek, kterým by nalákaly turisty. V popisku by mělo být zmíněno, čím je dané místo zajímavé a proč by ho turisté měli navštívit.
Kontinent je oblast souše na Zemi, která je po svém obvodu zcela obklopena oceány a moři (Euroasie, Amerika, Afrika...). Oproti tomu světadíl označuje oblast souše, který má samostatný historický a geografický původ (Jižní Amerika, Severní Amerika, Evropa, Asie…)
Po přečtení hotových upoutávek můžete hlasovat o tu nejpovedenější. Zároveň se žáků zeptejte, které místo je zaujalo nejvíce a chtěli by jej také navštívit.
Při společné kontrole zdůvodňujeme jednotlivé kroky .
Abychom se do této země dostali, musíme využít jednoho z těchto dopravních prostředků – letadlo, loď nebo trajekt. Země se nachází na kontinentu, který se skládá pouze z jednoho světadílu. V této zemi můžeme vidět slony, žirafy a lvy. Země se nachází na jižní polokouli Země nesousedí s Mozambikem. Zemi omývá Atlantský oceán Země sousedí s nejjižnější zemí Afriky.
Poté, co děti vydedukují, o jaké zemi v příštích hodinách bude řeč, pokuste se společně zodpovědět následující otázky: Slyšeli jste někdy o Namibii? Co o této zemi víte? Co můžete vyčíst z mapy? Jaké řeky jí protékají? Jaká pohoří zde leží? S jakými státy sousedí? V jakém světadílu leží? Je Afrika kontinent, světadíl, nebo obojí? Jaké je hlavní město Namibie? Najděte v atlase, kolik obyvatel má Namibie a porovnejte s ČR. Porovnejte rozlohu Namibie s rozlohou ČR.
Mluvte nyní o tom, zda mohou být lidé v Namibii na svou zemi hrdí a jakým způsobem mohou svojí hrdost projevovat. Doplňte, pokud žáci nezmíní, že jedním z projevů cti a hrdosti ke své vlasti je hymna. Rozdejte žákům text namibijské hymny (příloha 5). Společně si text přečtěte a poté pusťte ukázku hymny, kterou nazpívali žáci Mina Sachs School, v městě Keetmanshoopu (videopříloha 1). Jste také na svou zemi pyšní? Na co všechno v naší zemi můžeme být pyšní? Jak se jmenuje česká hymna? Kdo napsal slova a kdo složil hudbu? Zazpívejte si nyní českou hymnu (příloha 6), připomeňte dětem, jak při zpěvu stát. Poslední aktivitou bude tvorba pohledu. Děti na přední stranu pohledu nakreslí místo či věc, na kterou jsou v naší zemi hrdí. Na zadní stranu napíší krátký vzkaz pro svého vrstevníka v Namibii popisující mimo jiné i proč je na svou zemi hrdý. Pracovat mohou individuálně nebo ve dvojicích. Po dokončení se někteří žáci mohou o svůj vzkaz přečtením podělit. Na závěr zhodnoťte práci jednotlivců i skupin. Ptejte se, zda mají zájem zemi dál poznávat a co konkrétně by je zajímalo.
2
Příloha 1 Na mapě barevně vyznačte světadíly/státy pro která neplatí následující tvrzení. Pracujte s Atlasem světa a pro lepší orientaci využijte pro každé tvrzení jinou barvu. Abychom se do této země dostali, musíme využít jednoho z těchto dopravních prostředků – letadlo, loď nebo trajekt. -> Vyloučíme Evropu a Asii, zde se dostaneme i po souši Země se nachází na kontinentu, který se skládá pouze z jednoho světadílu. -> Vyloučíme Ameriku, ta se skládá ze dvou světadílů (SA a JA) V této zemi můžeme vidět slony, žirafy a lvy ve volné přírodě. -> Vyloučíme Antarktidu a Austrálii Země se nachází na jižní polokouli -> Vyloučíme všechny země severně od rovníku Země nesousedí s Mozambikem. -> Vyloučíme Tanzanii, Zambii, Zimbabwe a Jižní Afriku Zemi omývá Atlantský oceán. -> Vyloučíme Demokratickou republiku Kongo, Botswanu, Berundi, Rwanda Země sousedí s nejjižnější zemí Afriky. -> Ze zbývajících zemích tomuto tvrzení vyhovuje pouze Namibie.
3
Příloha 2 Jméno: ____________________________________ 1.
Zakroužkuj tři obrázky, které podle tvého názoru nejlépe vystihují Afriku 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
2. Jací jsou podle tebe lidé v Africe? Zakroužkuj jednu odpověď u každého řádku. chudí
spíše chudí
průměrní
spíše bohatí
bohatí
líní
spíše líní
průměrní
pracující
tvrdě pracující
smutní
spíše smutní
průměrní
spíše veselí
veselí
nemocní
spíše nemocní
průměrní
spíše zdraví
zdraví
3. Souhlasíš s následujícími výroky? U každého výroku zakroužkuj vždy jednu odpověď: Děti v Africe neví, co je televize.
Souhlasím
Nevím
Nesouhlasím
V Africe není dostatek jídla.
Souhlasím
Nevím
Nesouhlasím
Lidé v Africe používají mobilní telefon.
Souhlasím
Nevím
Nesouhlasím
V Africe je mnoho mrakodrapů.
Souhlasím
Nevím
Nesouhlasím
Děti v Africe nemusí chodit do školy.
Souhlasím
Nevím
Nesouhlasím
V Africe žijí jenom lidé černé pleti.
Souhlasím
Nevím
Nesouhlasím
4
Příloha 3
VODOPÁDY EPUPA
KOLMANSKOP MĚSTO DUCHŮ
KAŇON RYBÍ ŘEKY
HOBA METEORIT
5
SKALNÍ MALBY TWYFELFONTAIN
NÁRODNÍ PARK ETOSHA
POBŘEŽÍ KOSTER
POUŠŤ NAMIB
Příloha 4 KAŇON RYBÍ ŘEKY Kaňon Rybí řeky, národní památka od roku 1969, je považován za druhý největší kaňon na světě (po Grand Canyon v USA). O vzniku kaňonu se traduje nejedna legenda. Podle Křováků kaňon vyhloubil zuřivě svíjející se had, když byl lovci zahnán do pouště. Podle jiné legendy je kaňon Boží jizvou, kterou si Bůh způsobil při holení. Ve skutečnosti kaňon vodní erozí vyhloubila Rybí řeka. Rybí řeka, jež má vodu jen několik týdnů v období od ledna do dubna, v některých letech dokonce vůbec, ústí 70 km pod kaňonem do řeky Orange. Park se stal velice známou a vyhledávanou atrakcí pro turisty, zejména kvůli túře, která trvá 3-5 dní a měří 86km. Vzhledem k velké náročnosti vyžaduje správa parku od účastníků určité minimální fyzické schopnosti a dobrý zdravotní stav. Park neoplývá bohatstvím zvěře, ani rostlin. Zpravidla zde přežívají pouze rostliny, které jsou dobře přizpůsobeny polopouštnímu klimatu a dokážou přežít i několikaleté období sucha. ETOSHA Národní park Etosha (čti Etoša) byl založen v roce 1907. Tehdy byl svou rozlohou 100 000 km2 největší rezervací na světě. Postupně se pod různými vlivy zmenšoval a dnes zaujímá plochu třetiny České republiky. Statut přírodní rezervace znamená, že se v ní zvířata na rozdíl od člověka pohybují volně. Vjezd je povolen pouze v autě, a to z důvodu nebezpečí napadení divoké zvěře. V domorodém jazyce Etosha znamená "místo přeludů", nebo "místo, kde vysychá voda". Toto místo bylo kdysi bezodtokým jezerem a později vyschlo. Žije zde 114 druhů savců a na 340 druhů ptáků. Místní sloni dosahují výšky až 4 metry. Patří tak k největším na světě. Nejlepšími místy na pozorování a fotografování divoké zvěře jsou napajedla, tedy vodní plochy, ke kterým se zvířata stahují. V celé Etoshe je takových napajedel celkem 30, včetně osvětleného napajedla, kde můžete pozorovat africkou zvěř i v noci. VODOPÁDY EPUPA Vodopády Epupa patří k obdivuhodným místům Namibie. V jazyku Hererů Epupa znamená “padající voda“. Řeka Kunene se zde doširoka rozlévá do strání o šířce až 500 metrů a tvoří nesčetné kaskády a vodopády. Hlavní koryto má výšku kolem 30 metrů a zdobí ho pestrobarevná duha. Vodopády Epupa tvoří hranici mezi Angolou a Namibii. To ovšem živočichové řeky Kunene neřeší a klidně navštěvují oba státy. Návštěvníkům není doporučováno se pohybovat v blízkosti řeky, kde se pohybují nebezpeční krokodýli. Dále zde můžeme spatřit antilopy, přímorožce a pštrosy. KOLMANSKOP—MĚSTO DUCHŮ Kolmanskop je pozůstatek města v poušti Namib, vybudované v roce 1908, kdy byly v okolí nalezeny první diamanty. Zprvu se jednalo o náhodný objev při budování železnice, který však odstartoval diamantové šílenství. Obyvatelé si zde vybudovali na svou dobu velmi moderní město s vlastní nemocnicí, školou, kasinem, divadlem, ale i výrobnou ledu. I přes velmi drsné podnebí a okolí toto město ve své době nabízelo pohodlí. Konec 1. světové války zapříčinil pokles prodeje diamantů, a tím konec diamantové horečky. Navíc naleziště bylo poměrně rychle vyčerpáno a později byla objevena i větší naleziště. Postupně se tamější obyvatelé odstěhovali a poušť si začala brát to, co ji náleží. Krásné domy a zahrady brzy pohřbil písek, bouře vylámaly okna a dveře. Tak se zrodilo město duchů, které láká tisíce turistů ročně. POUŠŤ NAMIB Namibie získala svůj název podle pouště Namib. Namib v jazyce kmene Nama znamená „Rozlehlá suchá pláň“. Je to nehostinný pruh země dlouhý přes 2000 km, táhnoucí se podél Atlantiku. Považujeme ji za nejstarší poušť světa a její duny patří mezi ty nejvyšší. Díky své malé rozloze Namib nijak výrazně neovlivňuje klima v okolí, jako je tomu například na Sahaře. Její klima je ovlivňováno blízkým Atlanským oceánem, díky kterému se každou noc nad pouští vytváří mlha, z níž čerpají vodu některé rostliny a živočichové. Ačkoliv by se tedy mohlo zdát, že je poušť bez života, žije zde mnoho druhů živočichů, především antilopy, pštrosi, hadi a ještěrky. Nejvyhledávanějším místem je pánev Sossuvlei, která je zajímavá svými až 200 metrů vysokými červenými dunami. Typickou rostlinou pouště Namib je Welwitschia podivná, která neroste nikde jinde na světě a je považována nejstarší rostlinu. HOBA METEORIT Hoba meteorit se nachází v městečku Grootfontain. Jedná se o dosud největší nalezený meteorit. Byl objeven v roce 1920 rolníky pracujícími na kukuřičných polích. Odhaduje se, že na zem dopadl před 80 tisíci lety. V té době vážil pravděpodobně 66 tun. Meteorit se z 80% skládá z železa, a od té doby začal rezivět, rozpadat se a dnes váží přibližně 50 tun. S meteoritem je spojeno několik záhad. Při svém dopadu například nevytvořil žádný kráter. To by znamenalo, že padal pod nějakým zvláštním úhlem, nebo to bylo už mnohem dříve a kráter od té doby zerodoval., přetvořil se. SKALNÍ MALBY TWYFELFONTEIN Twyfelfontein (čti tviflfontejn) znamená v řeči Křováků „pochybný pramen“. Neobvyklý název získalo podle občasného pramene vody. Tato významná lokalita se jako první v Namibii v roce 2007 zapsala do seznamu památek UNESCO. Ve zdejších skalách se nachází kolem 2400 skalních maleb, které jsou jedinou historickou památkou kmene Křováků. Stáří těchto maleb se odhaduje na 2 až 6 tisíc let. Kresby nebyly vytvořeny pouze pro zábavu, ale měly také naučný charakter. V dávných dobách možná tyto skály sloužily jako tabule a děti se tak seznamovaly s různými druhy živočichů. Bezesporu nejznámější skalní malba se nachází nedaleko v pohoří Bramberg a nazývá se „Bílá paní“. POBŘEŽÍ KOSTER Pobřeží koster je nebezpečný kus přímořské pouště, který se táhne stovky kilometrů na pobřeží Namibie. Studený vzduch od oceánu se na pobřeží střetává s teplým z pouště. Teplá vrstva se drží nahoře a přes studenou se nikdy nedostane. Proto na pobřeží nikdy neprší i přes vysokou oblačnost. Rostliny a živočichové jsou tak odkázáni pouze na vlhký vzduch. Pobřeží je poseto vraky lodí, které na těchto zrádných březích ztroskotaly. Naleznete zde i kostry velryb a dalších mořských živočichů, kteří byly vyvrženi na nehostinnou pevninu. Výjimkou nejsou ani pozůstatky letadel, která ztroskotala při záchranných operacích. Vraky rozežírá rez a pohlcuje pouštní písek, přesto jsou některé vraky již mnoho let atrakcí pro turisty. Na pobřeží žijí různé druhy živočichů, nejčastěji lachtany, které lze nejlépe spatřit na Mysu Kříže. V listopadu a v prosinci se jich tu shromažďuje na 150 tisíc.
6
Příloha 5
Land of the Brave
Země statečných
Namibia land of the brave Freedom fight we he won Glory to their bravery Whose blood waters our freedom We give our love and loyalty Together in unity Contrasting beautiful Namibia Namibia our country Beloved land of savannahs Hold high the banner of liberty
Namibie, země statečných Svobodu jsme vybojovali. Sláva těm hrdinům, kteří prolili svou krev pro svobodu. V lásce a věrnosti se pojíme Kontrastní nádherná Namibie Namibie, naše země Milovaná země savan Pozvedněte prapor svobody vysoko
Namibia our Country Namibia Motherland We love thee
Namibie, naše Země Namibie, naše Vlast Milujeme tě
Příloha 6
Kde domov můj? Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!
7
8 9
ČAS 2 hod.
SAFARI PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Environmentální výchova
CÍLE Seznámit se s namibijskou faunou . Pochopit význam národních parků a ochranářských organizací. Uvědomit si vztah mezi lidmi a přírodou. Schopnost empatie.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k učení Kompetence k řešení problému Kompetence komunikativní Kompetence pracovní
VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Člověk a jeho svět—prvouka Umění a kultura—Hudební výchova Člověk a svět práce—Pracovní činnosti Jazyk a jazyková komunikace—Český jazyk a literatura, Anglický jazyk
POMŮCKY Audio přehrávač Ruličky od toaletního papíru a výtvarné potřeby Hudební doprovod
CE
Na úvod dětem ukažte obrázek přímorožce (příloha 1). Zeptejte se, kdo z dětí toto zvíře někdy viděl, ať už jen na obrázku, nebo v zoo a zda by ho někdo dokázal pojmenovat. Poté přečtěte příběh Přímorožce a Pštrosa (příloha 2).
Děti v některých namibijských školách prodávají nálepky s nosorožci, jejichž výdělek putuje organizaci zabývající se záchranou nosorožců. Při koupi některých výrobků, např. balené vody, určitá částka také putuje na podporu organizace.
Prozraďte dětem, že dnes se seznámíme se známými i méně známými africkými živočichy. Dozvíme se, co k životu potřebují, kde žijí a společně se vydáme na Safari.
Požádejte děti, aby do svých sešitů napsaly krátkou úvahu na téma: Jakým živočichem, o kterém jsme dnes mluvili, bys chtěl být a proč? Podněcujte žáky k tomu, aby si sami pokládali otázky, které jim poslouží jako vodítko. Kde žije? Čím se živí? Je ohrožené? Jaké má dovednosti?
Safari je lovecká výprava v africké krajině, nebo také typ zoologické zahrady s volnými výběhy pro zvěř.
Naše putování za africkými živočichy započneme poznáváním nikoliv zrakovým, ale sluchovým. Jaké jiné smysly máme? Aby nám naše putování při komunikaci s místními nekomplikovala naše neznalost angličtiny, procvičíme si také anglické názvy zvířat. Objasněte dětem práci s pracovním listem (příloha 3). Dětem postupně pouštějte hlasové nahrávky audiopříloha 1) vždy dvakrát za sebou. Nezapomeňte dětem vždy připomenout, jaké číslo nahrávky zrovna pouštíte .Děti mají za úkol spojit číslo sobrázkem zvířete, jehož hlas podle svého soudu nyní slyšely, a k nim příslušný anglický název. Děti si své pracovní listy vymění a navzájem pod vaším vedením zkontrolují. Poté ještě jednou zvuky pustíme. Pokud děti dobře poslouchaly zvuky zvířat, nebude jim následující aktivita dělat sebemenší problémy. Rozdejte žákům kartičky s obrázky afrických zvířat (příloha 5). Děti na Váš pokyn budou vydávat zvuky zvířete, které dostanou na obrázku. Úkolem je najít svého druha/družku, či-li spolužáka, který bude vydávat stejný zvuk. Povzbuďte žáky, že pokud si nejsou jisti, jaký zvuk zvíře vydává, můžou si pomoci pantomimou. Zda našli tu správnou druhou polovičku, zkontrolují svými kartičkami.
Na závěr této aktivity vyzvěte dobrovolníky, aby své úvahy přečetli. Pokud vám čas bude přívětivý, můžete tuto aktivitu ozvláštnit aktivitou “Poslední slovo patří mně“. Žáci si, stejně jako v první variantě, zvolí zvíře, kterým by chtěli být. Do svých sešitů napíší jeden nejvýstižnější důvod, proč si toto zvíře vybrali. Požádejte dobrovolníky, aby nejdříve vyslovili zvíře, které si vybrali. Ostatní hádají, proč si dotyčný zvolil právě toto zvíře. Když dobrovolník vysloví pravý důvod, nikdo už nesmí nic dodat, protože poslední slovo patří jemu. Poslední slovo patří mně
Pokud máte možnost, naplánujte výlet do zoo, nejlépe na Safari v Hradci Králové. Před tím je však potřeba se patřičně vybavit a proto si s dětmi vyrobte papírový dalekohled. Nezapomeňte den předem dětem zadat úkol přinést si ruličky od toaletního papíru, nebo požádejte paní uklízečku, aby vám jich pár schovala:) Již během tvoření můžete zhodnotit dnešní hodinu a práci žáků. Dejte prostor k hodnocení i dětem, popřípadě dalším diskuzím či otázkám. Na závěr se naučte píseň “Pět minut v Africe“ (příloha 6), kterou můžete i další hodinu zahajovat.
Ve chvíli, kdy žáci našli svou dvojici, využijí veškeré dostupné zdroje informací (encyklopedie, internet, učebnice,..) k vyplnění kartiček (příloha 4). Vyzvěte dvojice k tomu, aby charakteristiku svého zvířete prezentovaly před třídou a poté kartičku přilepily vámi
PAPÍROVÝ DALEKOHLED Připomeňte si nyní nejznámější namibijský národní park (Etosha), o kterém jste hovořili v minulé lekci. Zeptejte se dětí, proč národní parky vznikají a k čemu slouží. Vyslechněte názory dětí a poté vysvětlete. Není to tak dávno, kdy v Namibii a celé Africe žilo obrovské množství divoké zvěře, jako jsou lvi, žirafy, nosorožci a jiné. Člověk však přišel na to, že i na těchto nevinných zvířatech se dá zbohatnout a tak je začal lovit, ať už pro srst, rohy či maso. Proto existují Národní parky, kde jsou tato chráněná zvířata v relativním bezpečí.
Žáci si nyní přečtou příběh malého nosorožce Rosie (příloha 5). Pokládejte žákům následující otázky (nebo typově podobné) a nechte žáky vyjádřit svůj názor. Proč jsou nosorožci v Namibii chránění? Čím pomohli pracovníci organizace Rosie? Jak jinak by se dalo pomoci ohroženým živočichům? Jaká jiná ohrožená zvířata znáš? Která z nich žijí i na území ČR?
9
Potřebujete: - 2 ruličky od toaletního papíru - barevný či balící papír - provázek - lepidlo (Herkules) - nůžky Postup: 1. Z papíru vystřihneme 2 obdélníky o šířce ruličky a délce obvodu ruliček 2. Na ruličky naneseme lepidlo a poté ji oblepíme papírem. 3. Takto připravené ruličky spojíme přilepením pruhu papíru. 4. Pomocí děrovačky nebo nůžek vytvořte na vnější straně obou ruliček asi 2 cm od okraje malý otvor. 5. Otvory provlékněte provázky, zauzlujte a dalekohled je hotový
Příloha 1, 2
Přímorožec a pštros Před dávnými časy žil přímorožec poklidný a harmonický život v přírodě se pštrosem. Přímorožec svou šedivou, nevýraznou barvou působil vedle nádherného pštrosa s nápadnou černo-bílou srstí, dlouhým krkem a krásnými štíhlými rohy staromódně a fádně. Přímorožec začal na pštrosa žárlit a tak se snažil pštrosa vyburcovat k závodu: „Běhám rychleji než ty“ řekl přímorožec. „Ale budu férový a dám ti šanci mě porazit tím, že za tebe ponesu tvé těžké rohy a stejně tě porazím.“ Pštros nedokázal odmítnout výzvu arogantního přímorožce a proto ochotně souhlasil. „To bude snadné vítězství,“ pomyslel si. Dal přímorožci své těžké rohy i černo-bílou srst. Závod začal a přímorožec ihned získal obrovský náskok. Chytrý přímorožec si pro závod vybral nerovný kamenný terén, který je jako stvořený pro jeho tvrdá kopyta. Zato tenké pštrosí nožky na takové bušení nejsou zvyklé a navzdory velkému úsilí si pštros brzy uvědomil, že nemá šanci přímorožce dohnat. Naštvaně zastavil a v zoufalství začal házet kameny na přímorožce, který se už smíchy za břicho popadal. Záhy se rozběhl a pštrosovi utekl s rohy i černo-bílým pláštěm. Dlouho dobu se pak spolu nesetkali. Přímorožec si na své nové rohy zvykl, naučil se je používat jako svou obranu a k lovu. I pštros byl bez velké zátěže spokojen. Jednoho dne se však znovu setkali. Pštros se z pýchy pokusil svůj ukradený majetek získat zpět, ale k jeho smůle byl přímorožec zručnější a silnější. Sklíčený pštros musel nakonec přiznat svou porážku, i když se mu značně ulevilo, že už nikdy nemusí nosit tak těžké břemeno. „Možná bych se mohl s přímorožcem spřátelit.“ Přímorožec souhlasil a od těch dob jsou nejlepšími přáteli.
Příloha 3
1
CROCODILE
2
RHINO
3
HYENA
4 5
HIPPO LION ELEPHANT
6
10
Příloha 4
GEPARD KAPSKÝ
LEV JIHOAFRICKÝ
Výskyt: celá Afrika
Výskyt: Afrika jižně od Sahary
Potrava: loví antilopy, gazely, pakoně a menší savce Chování: Je samotářský lovec Zajímavosti: Nejrychlejší savec na světěVydrží sprintovat jen krátkou dobu, max. 1 minutu. Ke kořisti se pomalu přibližuje a až 50 m od ní vystartuje obrovskou rycholstí Ohrožené/ neohrožené
Potrava: loví antilopy, zebry, pakoně, gazely, ptáky. Dokáže zabít i žirafu Chování: společenská, žijí ve smečkách a společně taky loví, samičky jsou aktivnější Zajímavosti: Na posezení dokáže spořádat až 45 kg masa a několik dní to pak tráví. Často kradou potravu hyenám, které považují za konkurenci. Ohrožené/ neohrožené
SURIKATA Výskyt: Afrika jižně od Sahary mimo deštného pralesa
ZEBRA DAMARSKÁ Výskyt: Jihozápad Afriky
Zajímavosti: Vydrží dlouhé hodiny létat ve velkých výškách a pátrat po kořisti. Ohrožené/ neohrožené
Ohrožené/ neohrožené
SLON AFRICKÝ
11
Výskyt:skalnaté a písčité oblasti jihozápadní Afriky Potrava: hmyz, pavouci, štíři, hadi, ještěrky, kořeny a cibulky rostlin Chování: tvoří kolonie až o 30 členech, žijí v podzemní soustavě nor. Kolonii vévodí dominantní pár Zajímavosti: Někteří jedinci z kolonie jsou pověření hlídkováním proti predátorům, vidí dobře do dálky a při hlídkách stojí vzpřímeně. Ohrožené/ neohrožené
Potrava: různé druhy trav, která jiná zvířata nespásají Chování: žijí ve stádech s 6-20 jedinci, vedoucím zvířetem je samec a veškeré čnnosti má na starosti klisna Zajímavosti: navzájem si pomáhají v nesnázích, při pastvě na sebe neustále volají a ujišťují se, že jsou v pořádku
Potrava: požírá mršiny, ale zabíjí i nemocná a slabá zvířata. Chování: žije v hejnech kolem 10 členů
PAKŮŇ MODRÝ
Výskyt: po celé Africe
Výskyt: křovinaté savany jihových. Afriky
Potrava: býložravci, 225 kg denně, jí 15-18 hodin denně Chování: společenská, drží se ve skupinkách , které vede dominantní samice. Samci žijí stranou v mládeneckých skupinách, starší samotářsky. Zajímavosti: největší ze tří druhů slonů, má hmotnost až 7 tun a dožívá se až 90 let
Potrava: různé druhy trav, popřípadě okusuje listy křovin Chování: žije ve stádech, která v období migrací za vodou a potravou mohou mít až desítky tisíc jedinců Zajímavosti: Pohybuje se koňským cvalem a vydává při tom bručivé zvuky. Migrují i tisíce kilometrů za potravou a vodou. Ohrožené/ neohrožené
Ohrožené/ neohrožené
SURIKATA
ŽIRAFA SÍŤOVANÁ Výskyt: Jižní Afrika, Botswana, Nmibie, Angola, Zimbabwe—savany a polopouště Potrava: rostlinná potrava, okusují větvičky a listí hlavně akácií. Rty i jazyk jsou odolné proti trnům Chování: klidná a mírumilovná zvířata, tvoří menší stáda Zajímavosti: má fialový až 40 cm dlouhý jazyk. Když pije, roztáhne přední nohy, aby dosáhla na hladinu a v této pozici je velmi zranitelná. Ohrožené/ neohrožené
Příloha 4
PŘÍMOROŽEC JIHOAFRICKÝ
ANTILOPA SKÁKAVÁ
PRASE BRADAVIČNATÉ
Výskyt: otevřené krajiny, křovinaté savany, poště a polopouště jižní Afriky.
Výskyt: savany a polpouště jižní a jihozápadní Afriky, hlavně Namibie, Angola, JAR
Výskyt: východní Afrika, zalesněné a otevřené savany, křovinaté a suché polopouště
Potrava: téměř všechny zelené porosty
Potrava:rostliny a trávy, ovoce. Chování: velmi společenská, velmi dobře skáče a to i z pouhého rozrušení nebo radosti Zajímavosti: Známá díky svým skokům, při kterých vyskočí jakoby strnule všema 4 nohama a záda prohne do kočičího hřbetu.
Potrava: hlavně trávy, kořeny, bobule, okusuje mladé stromy i mršiny. Trávu spásají blízko u země Chování: společenské, žije v rodinných skupinách Zajímavosti: jsou typická svými „bradavicemi“, kterých má 3 páry a to na hlavě Ohrožené/ neohrožené
Chování: rodinné skupiny, které vede silný samec Zajímavosti: dokáže si vodu dlouho uchovat tím, že se dokáže nepotit a tvrdě nedýchat. Nazývá se také oryx.
Ohrožené/ neohrožené
Ohrožené/ neohrožené
ZUBOROŽEC JIHOAFRICKÝ
HYENA SKVRNITÁ
Výskyt: listnaté lesy a trnité porosty jižní Afriky
Výskyt: střední a jižní Afrika na savnách, polopouštích a hornatých oblastech Potrava: loví drobné play, savce, antilopy a mláďata jiných dravců. Jsou schopny ulovit i mladého slona nebo nosorožce Chování: žijí ve složitě uspořádaných klanech, kde vládnou samice. Samci jsou méně agresivní, dokonce i některá mláďata si na ně troufnou Zajímavosti: hyeny projevují minimálně 10 druhů zvuků, chechot a vytí Ohrožené/ neohrožené
KROKODÝL NILSKÝ Výskyt: téměř celá Afrika, kde je tekoucí, stojatá voda nebo močály. Potrava: loví savce, plazy i ptáky. Pomocí silného ocasu se dokáže vymrštit nad vodní hladinu Chování: žijí ve skupinách i samotářsky. Velký samec nesnese ve svém teritoriu jiného samce. Zajímavosti: rozdíl mezi aligátorem a krokodýlem je, že při zavřené tlamě má krokodýl viditelný 4. zub Ohrožené/ neohrožené
Potrava: potravu vyhledává na zemi, požírá přednostně semena, malý hmyz, pavouky a škorpiony Chování: hnízdí v dutinách stromů, kam samice klade vejce, na kterých sedí po dobu 25 dnů Zajímavosti: má žlutý zobák s přilbou Ohrožené/ neohrožené
ZMIJE ÚTOČNÁ Výskyt: stepní oblasti téměř celé Afriky
KOBRA ČERNOKRKÁ Výskyt: po celé Africe od Sahary na jih. Žije v savanách, křovinatých a oblastech
Potrava: loví ptáky, plazy a dobré savce Chování: při ohrožení je to útočný had, jinak je poměrně líná a přes den leží v křoví nebo trávě. Až po setmění vyvíjí aktivitu Zajímavosti: nejrozšířenější jedovatý had Afriky Ohrožené/ neohrožené
Potrava: loví malé savce, ptáky, plazy a jiné hady Chování: na kořist číhá dobře skryta a při jejím přiblížení bleskově kousne. Zajímavosti: někdy svou kořist na krátkou vzdálenost i pronásleduje. Svými jedovými zuby může vystřikovat jed do očí až na vzdálenost 3 metrů Ohrožené/ neohrožené
12
Příloha 5
Rosie, malý nosorožec
13
Příloha 6
14
ČAS 120 min.
KULTURA Kultura
CÍLE Pochopit problém jazykové bariéry a význam učení se cizím jazykům, schopnost empatie Uvědomit si různé pohledy a vlivy na ideál krásy Seznámit se některými etnickými skupinami, jejich kulturou a zvyky. Vytvořit si představu o podobnosti a odlišnosti lidí. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Umění a kultura—Hudební a Výtvarná výchova Člověk a jeho svět—Prvouka, Vlastivěda Jazyk a jazyková komunikace—Český jazyk a literatura Člověk a svět práce—Pracovní činnosti
Na úvod nechte děti nahlas přečíst pozdravy v různých jazycích (příloha 1). Na správné výslovnosti nezáleží. Uveďte žáky do tématu následujícími otázkami, které směřují k uvědomění si jazykovoetnické odlišnosti. Kolik jazyků jste napočítali? Znáte některé z těchto jazyků? Jaký je váš mateřský jazyk? Jaký je mateřský jazyk vašich rodičů? Umíte pozdravit v jiných jazycích, než které jsou na obrázku? Dokážeš si představit, že se v naší zemi mluví tolika jazyky? Slyšeli jste někdy pojem jazyková bariéra? Vysvětlete, co tento pojem znamená, nebo jak ho chápeš. Jazyková bariéra je situace či problém, který nastává ve chvíli, kdy se setkají lidé, kteří nemluví stejným jazykem a navzájem si tak nerozumí.
Zahrajte si nyní hru, která bude evokovat právě tuto situaci. Vyberte dva dobrovolníky, přičemž jeden z nich dostane kartičku se situací (příloha 2), kterou se pokusí pantomimicky předvést. Druhý z dobrovolníku se pokusí pochopit, co se mu spolužák snaží (beze slov) sdělit. Představ si, že přijdeš první den do školy a zjistíš, že si se svými spolužáky nerozumíš. Každý totiž mluví jiným jazykem. Pokus se svému spolužákovi předvést situaci, kterou dostaneš na kartičce. Nezapomeň, že ti tvůj spolužák nerozumí (mluvíš jiným jazykem), a proto slova vůbec nepoužívej.
Doporučuji vybrat méně dvojic a umožnit jim si své role vyměnit. V rámci reflexe pak účinkující vyzvěte ke sdílení svých pocitů při neverbálním dorozumívání. V případě výměny rolí, ve které roli se cítili lépe, která byla složitější a proč. Zda ta, ve které dotyčný vysvětloval, nebo ta, ve které se snažil pochopit. Žáci se teď sami pokusí formou brainstormingu navrhnout dlouhodobé řešení problému, který by nastal, kdyby ve vaší škole/třídě žáci mluvili mnoha různými jazyky. Možná vás to překvapí, ale na světě existuje mnoho škol s tímto problémem. V Namibii například žije 11 etnických skupin, tudíž i 11 naprosto odlišných jazyků. První den ve škole děti skutečně zjišťují, že jim někteří žáci nerozumí. Proto se také s nástupem do školy učí jazyk, který jim umožní překonat jazykovou bariéru a usnadnit komunikaci. V Namibii je tímto sjednocujícím jazykem afrikánština. Tou se mluví i v dalších několika afrických zemích. Bezpochyby nejvýznamnějším sjednocujícím jazykem je ale angličtina, která spojuje nejen kulturně rozdílné menšiny Namibie, ale také Namibii se světem. Proto se také angličtině říká světový jazyk a i pro nás je důležité ovládat cizí jazyk, který nás spojuje se světem.
Etnikem označujeme skupinu lidí se společným historickým, kteří sdílí společnou kulturu či obývají stejné území
Před tím, než dětem ukážete fotografie vybraných namibijských etnik, navoďte téma otázkami týkajících se ideálu krásy: Co je pro vás ideálem krasy? Jaké oblečení je pro vás „cool“ a „in“? Čím se lidé mohou zkrášlovat? Nyní si žáci prohlédnou fotografie namibijských žen (příloha 7). Diskutujte o vzhledu, způsobu oblékání, o jejich pojetí krásy. Jaký vliv na způsobu oblékání těchto lidí má počasí, náboženství, dostupnost látek, nebo význam barev? Vyzvěte žáky aby se postavili k fotografii ženy, jejíž styl se jim líbí nejvíce a poté vyslechněte krátké odůvodnění.
15
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globální souvislostech Multikulturní výchova KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence pracovní POMŮCKY Videopřehrávač Výtvarné pomůcky
Přečtěte článek o české miss cizinka (příloha 3), kterou v roce 2011 vyhrála namibijská Paulina Nakashole. Nechte žáky odhadnout, do jakého etnika tato Namibijka patří. Paulina Nakashole je z kmene Himba, ale není ani tak podstatné, ke kterému etniku patří, jako samotný proces usuzování. Diskutujte o tom, v čem vidí důvod, že i příslušníci tohoto kmene se oblékají a žijí stejně jako my, a zda je to dobře. Děti nyní utvoří své domovské skupiny. Přiřaďte každé skupině text se stručnou historií a charakteristiku zvolených namibijských etnik (příloha 5). Úkolem je, na základě přečteného textu a fotografií z minulé aktivity uhodnout, o které etnikum se jedná. Rovněž žáci dané etnikum rozeberou metodou „kostka“ : Kostka
Kostka Učitel zvolí námět nebo text, který žáci rozeberou ze 6 různých pohledů. Předem formulujte otázky shrnující popis, porovnání, asociace, aplikace, analýza a vyhodnocení. Vytvořte k této metodě didaktickou pomůcku—kostku (nejlépe z kartonu) a stěny popište následujícími slovy: popiš, porovnej, asociuj, analyzuj, aplikuj, vyhodnoť.
Iniciujte nyní brainstorming, jaké máme v naší zemi zvyky a tradice. Můžete děti nasměrovat pomocnými otázkami: Jak slavíme Vánoce a jiné svátky? Jak se zdravíme? Veškeré nápady napište na tabuli. Poté společně objasněte rozdíl mezi pojmy zvyky a tradice. Zvyky a tradice jsou kulturním dědictvím každého etnika, národa či kmene, které vznikly před mnoha a mnoha lety. Lidé si je předávali z generace na generaci a díky tomu i dnes mnoho zvyků a tradic přetrvává. Své tradice lidé vyjadřují prostřednictvím různých druhů umění, jako je hudba, tanec, ale i různá řemesla a ruční práce.
Rozdejte do skupin pracovní list (příloha 4). Zadejte skupinám úkol přiřadit slova z rámečku k příslušnému obrázku typických namibijských výrobků, jejichž výrobou a prodejem se mnoho namibijských rodin živí. Má někdo z vás doma nějaké podobné africké umění? Které z těchto výrobků by sis při své cestě do Namibie koupil ty? Proč myslíš, že je při zhotovování využíváno především přírodních materiálů, jako je například dřevo? Jakými řemeslnými výrobky a uměním je ve světě známá ČR? Nyní si děti vyrobí africkou masku. Pokud vás bude tlačit čas, zvolte jednodušší, papírovou variantu. Doporučuji ale vyzkoušet tzv. kašírovanou masku. Upravte třídu tak, aby vznikl větší prostor pro pohyb. Dětem nejdříve pusťte ukázku dvou namibijských tanců—Nama a Oshiwambo (audiopříloha 1 a 2). Poté dejte na výběr, který z tanců si žáci budou chtít vyzkoušet.
Kašírovaná AFRICKÁ MASKA Potřebujete: Noviny, balónek, tapetové lepidlo, tempery, štětec, miska Postup: 1. Natrhejte noviny na malé proužky o rozměrech asi 2x1 cm. 2. Nafoukněte balónek 3. Promíchejte část těchto proužků novin s lepidlem. (místo lepidla lze škrob) 4. Nyní lepte 3-5 vrstev novin na balónek 5. Poté se pokuste vytvarovat obličej. Vynechejte místo na oči, popřípadě i ústa. 6. Nechte zaschnout. 7. Po zaschnutí a ztvrdnutí vyfoukněte balónek. 8. Okraje masky zastřihněte do požadovaného tvaru obličeje 9. Nakonec masku pomalujte temperovými barvami. Snažte se, aby maska měla africké prvky, ale fantazii se meze nekladou.
Příloha 1
Příloha 2
O víkendu slavíš své narozeniny a chceš svého spolužáka pozvat na oslavu.
Potřebuješ si od svého spolužáka půjčit lepidlo.
Líbí se ti kolo tvého spolužáka. Zeptej se, jestli se na něm můžeš projet.
Požádej svého spolužáka o telefonní číslo.
Chybí vám jeden hráč do fotbalového týmu. Zeptej se svého spolužáka, jestli umí hrát fotbal a chtěl by váš tým doplnit
Zeptej se svého spolužáka, za jak dlouho začíná přestávka.
16
Příloha 3
Nejkrásnější cizinkou Česka se stala Namibijka Paulina Nakashole 4. listopadu 2011 11:39
Česká republika má novou netradiční soutěž krásy—Miss Expat Czech Republic neboli Nejkrásnější cizinka České republiky. Celkem se do této netradiční soutěže krásy přihlásilo 52 dívek z dvaceti zemí světa. Do finále jich ale postoupilo pouze deset. Ve čtvrtečním finálovém večeru se rozhodlo o vítězkách prvního ročníku soutěže. Cílem soutěže nebylo jen vybrat nejkrásnější cizinku žijící v České republice. Organizátoři podle vlastních slov chtěli Čechy seznámit s životem cizinek (potažmo i cizinců) pocházejících z celého světa a žijících v tuzemsku. "Všechny ženy, které přišly do naší republiky, musely projít procesem složitého přivykání odlišným společenským zvyklostem a všem dalším nárokům, které sebou imigrace přináší. Ač bariéry a rozdílnosti jsou někdy velmi viditelné, existují univerzální hodnoty vnímané stejně ve všech národech světa. Vnesme do našich životů toleranci a nechejme se na chvíli unést kulturní a sociální rozmanitostí, která nás může v mnoha směrech obohatit," stojí v prohlášení organizátorů soutěže. Vítězkou, tedy nejkrásnější cizinkou v ČR, se v prvním ročníku souteže stala Afričanka - Namibijka Paulina Nakashole. "Jsem velice šťastná. Mám v plánu dokončit studia a doufám, že korunka královny krásy mi umožní pomoci prosadit se nádherným dívkám z Namíbie, které by neměly šanci," řekla šťastná vítězka.
Zdroj: http://revue.idnes.cz/nejkrasnejsi-cizinkou-ceska-je-gazela-paulina-nakashole-z-namibiep9r-/missamodelky.aspx?c=A111104_120053_missamodelky_nh
Příloha 4 pletený koš
buben hliněné nádoby
koště dřevěný hrnek
drátěné hračky
dřevěné sošky
Herero panenka náramky a náhrdelníky buben
pletený koš dřevěný hrnek
17
hliněné nádoby
dřevěné sošky
Herero panenka
náramky a náhrdelníky
koště
drátěné hračky
Příloha 5, 6
SANOVÉ Současným domovem afrických Křováků, kteří se dnes oficiálně nazývají San, je poušť Kalahari na území Namibie a Botswany. Podle archeologů patří Sanové mezi nejstarší obyvatelé světa. Sanové jsou malého vzrůstu a mají světlejší hnědou kůži se žlutým nádechem. V porovnání s jinými namibijskými etniky mají malé, zapadlé oči a nápadně vystouplé lícní kosti. Ačkoliv mnoho křováků podlehlo nátlaku moderní doby, stále ještě přežívají tradiční křováci, kteří žijí přesně tak, jako před tisíci lety. Křováci jsou známí velmi dobrou znalostí přírody. Díky svým loveckým a stopařským dovednostem si dokážou opatřit vše, co k životu potřebují. K lovení používají luk a šíp, přičemž samotný zásah šípem zvěř nezabije, pouze otráví. Poté svou oběť křováci stopují, někdy i několik hodin, než ji jed zabije. Lovená zvěř slouží nejen jako zdroj obživy, ale ze získané kůže si lidé vytváří i své ošacení, kožené sukýnky. Ženy sbírají kořínky a náhodně nalezené plodiny. Křováci žijí v jednoduchých příbytcích, ať už v jeskyních, nebo malých chýších. Jejich obydlí jsou dočasná, často se stěhují i se svým nepatrným majetkem a hledají začínající zeleň i vodní zdroje. Typickým znakem křováckého jazyka je mlaskání, které je jistě každému známé z populárního filmu „Bohové musejí být šílení“.
HIMBOVÉ Himbové jsou podskupinou Hererů, s nimiž obsadili sever Namibie na konci 16. století. Pro Himby je příznačné, že se nikdy nenechali zcivilizovat, za posledních 500 let se jejich způsob života téměř nezměnil, dodnes si zachovávají své zvyky i tradice. Slovo "himba" znamená "bohatý pastýř" a chovem dobytka se Himbové stále zabývají. Živí se mlékem, ze kterého zhotovují tvaroh, kukuřicí a někdy také kozím nebo hovězím masem. Pro Himby jsou typické dvě věci. Nikdy se nemyjí, k hygieně místo vody používají doutnající směs bylinek a svou kůži chrání směsí hlinky (drcený červený kámen) s hovězím tukem, který jim dodává červené zbarvení a nelibý zápach. Ženy dosud nosí tradiční oděv, vícevrstvé kožené sukénky a kožené či kovové ozdoby, doplněné mušlemi. Mají krátké vlasy, do kterých si zaplétají kozí chlup zpevněný červenou směsí, do drdolů si pro zpevnění vplétají kravské uši. Himbové žijí v malých skupinách, zpravidla tři rodiny v čele s náčelníkem V každé ohradě musí být slavnostní strom a posvátný oheň. Jeden muž může mít až 6 žen, to závisí na tom, jak je bohatý - 1 žena stojí 3 krávy, ale platí, že čím hezčí žena, tím více krav. Většinou svého ženicha nevěsta spatří až při svatební hostině.
NAMOVÉ Namové jsou nejpočetnějším etnikem Namibie, v menší míře se však nachází i Botswaně a Jižní Africe, odkud také přišli v 15. století. V polovině 17. století toto území začali kolonizovat Evropané a to především Holanďané. Většina Námů přijela od kolonizátorů i křesťanství., které vyměnila za tradiční přírodní náboženství. Dnes Namové žijí na jihu Namibie a většina z nich pracuje na soukromých farmách. Námové patří do stejné jazykové skupiny jako Křováci, která je charakteristická klikavými zvuky připomínající mlaskání. Pro Evropany je tento jazyk nesrozumitelný, a proto Namy začali nazývat Hotentotové. Podobně jako Sanové, Namové jsou poměrně malí, a světlejší snědé barvi. Typickými rysy jsou také ploché nosy a nápadně vystouplé lícní kosti. Namové vynikají pozoruhodnou hudbou, tanci, ale i příběhy a básněmi. Nelze opomenout ani ruční práce, tzv. patchwork, který využívají k šití svého tradičního oblečení, kterým jsou šaty Viktoriánského stylu.
Sanové jsou zobrazeni na fotografii č. 3
1. Popiš vzhled a způsob oblékání tohoto kmene. 2. V čem je naše kultura stejná a v čem se liší? 3. Co tě napadá při čtení tohoto textu? 4. V čem nás jejich kultura může obohatit? Co bychom také mohli u nás uplatnit? 5. Stručně popiš původ a historii 6. Co tě na tomto etniku nejvíce zaujalo a co naopak nejméně?
Himbové jsou zobrazeni na fotografii č. 2
1. Popiš vzhled a způsob oblékání tohoto kmene. 2. V čem je naše kultura stejná a v čem se liší? 3. Co tě napadá při čtení tohoto textu? 4. V čem nás jejich kultura může obohatit? Co bychom také mohli u nás uplatnit? 5. Stručně popiš původ a historii 6. Co tě na tomto etniku nejvíce zaujalo a co naopak nejméně?
Namové jsou zobrazeni na fotografii č. 4
1. Popiš vzhled a způsob oblékání tohoto kmene. 2. V čem je naše kultura stejná a v čem se liší? 3. Co tě napadá při čtení tohoto textu? 4. V čem nás jejich kultura může obohatit? Co bychom také mohli u nás uplatnit? 5. Stručně popiš původ a historii 6. Co tě na tomto etniku nejvíce zaujalo a co naopak nejméně?
18
Příloha 5, 6
HEREROVÉ Hererové přišli do Namibie od severu v 16. století a osídlili oblast mezi řekami Kumene a Okavango. Na sklonu 19. století se jejich pastevecké zájmy dostávaly čím dál častěji do konfliktu se zájmy německých kolonistů a Namů přicházejících od jihu. Na počátku 20.století tento konflikt vyvrcholil krutou válkou, vydrancováním Hererského území a vybitím dobytka. Dnes Herery potkáme v různých oblastech Namibie, tradičně se živí pastevectvím. Hererové jsou velmi hrdý národ, dodržující své kulturní tradice a často i náboženství, navzdory mnohaletým misionářským snahám. Hererové uctívají své předky a komunikují s nimi pomocí posvátného ohně. Ženy Hererů poznáme podle barevných nabíraných šatů viktoriánské doby, které okoukaly od manželek křesťanských misionářů. Typické jsou i klobouky, které svým tvarem připomínají kravské rohy a symbolizují úzkou vazbu kmene na dobytek. Hererky si svůj šat zhotovují ručně, takže každý kroj je originál. Ve srovnání s Namy či Sany jsou ženy Hererů podstatně tělnatější a tmavší pleti.
Hererové jsou zobrazeni na fotografii č. 1
1. Popiš vzhled a způsob oblékání tohoto kmene. 2. V čem je naše kultura stejná a v čem se liší? 3. Co tě napadá při čtení tohoto textu? 4. V čem nás jejich kultura může obohatit? Co bychom také mohli u nás uplatnit? 5. Stručně popiš původ a historii 6. Co tě na tomto etniku nejvíce zaujalo a co naopak nejméně?
BASTEŘI Basteři jsou potomci evropských osadníků (Holaňďanů, Němců, Francouzů) a místních žen, většinou z kmene Namů. Jméno „Basteři“ je odvozeno od holandského slova „bastardi“. Přestože je obecně toto označení považováno za hanlivé, Basteři se tak označují s pýchou, protože upozorňuje na jejich smíšený původ. Basteři jsou trochu tmavší pleti, ale stylem oblékání se nijak neliší od Evropanů. V Namibii jich žije kolem 35 000 Basterů. Pochází z Jižní Afriky, později se rozhodli usídli podél řeky Orange, ale bylI odsud vládou vyhnáni. Nakonec svůj domov většina z nich našla ve městě Rehoboth a okolí. Ani zde to neměli jednoduché. Povolení usídlit se bylo podmíněno ujednáním, že každoročně bude za každého žijícího člena odváděn jeden kůň. Živí se chovem dobytka, ovcí a koz.
Basteři jsou zobrazeni na fotografii č. 5
1. Popiš vzhled a způsob oblékání tohoto kmene. 2. V čem je naše kultura stejná a v čem se liší? 3. Co tě napadá při čtení tohoto textu? 4. V čem nás jejich kultura může obohatit? Co bychom také mohli u nás uplatnit? 5. Stručně popiš původ a historii 6. Co tě na tomto etniku nejvíce zaujalo a co naopak nejméně?
AFRIKÁNCI Afrikánci, dříve označováni jako Búrové, jsou potomci přistěhovalců z Holandska, Francie, Německa a Belgie, kteří během 17. a 18. století přijeli z Evropy do Jižní Afriky. Sláva o místní kolonii se rozšířila a přilákala mnoho dalších přistěhovalců. Brzy pak už Afrikáncům nestačila pouze část Jižní Afriky a rozšířili se dál do vnitrozemí, včetně Namibie, kde naráželi na odpor domorodých černých kmenů. Ti však svá území proti vojenské převaze bílých často neubránili. Postupně jim Afrikánci začali upírat i právo volit, používat stejná veřejná místa a byli také nuceni přesídlit do chudinských čtvrtí na okrajích měst. Vše se změnilo až na konci 80. let. V Namibii dnes žije přes 50 tisíc Afrikánců. Afrikánci se původně živili převážně jako zemědělci. Jazykem této skupiny je afrikánština, která připomíná směsici holandštiny, němčiny, ale i angličtiny. Afrikánci se příliš neliší od Evropanů ve vzhledu, ani ve stylu oblékání. Většina z nich navštěvuje soukromé školy a tak je v běžných afrických třídách nepotkáte.
Afrikánci jsou zobrazeni na fotografii č. 6
1. Popiš vzhled a způsob oblékání tohoto kmene. 2. V čem je naše kultura stejná a v čem se liší? 3. Co tě napadá při čtení tohoto textu? 4. V čem nás jejich kultura může obohatit? Co bychom také mohli u nás uplatnit? 5. Stručně popiš původ a historii 6. Co tě na tomto etniku nejvíce zaujalo a co naopak nejméně?
19
ČAS 60 min
CHUDOBA
CÍLE Rozlišovat základní lidské potřeby a přání. Pochopit pojmy související s chudobou. Pochopit rozdíly mezi chudobou u nás a ve světě. Umět rozlišit duchovní a příjmovou chudobu. Schopnost empatie. Růst zájmu o světové dění. Efektivní spolupráce, hledání vhodného řešení VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Člověk a jeho svět (Vlastivěda) Umění a kultura (Výtvarná výchova) Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk)
Na úvod žákům prozraďte, že dnes se na Namibii podíváme z trochu jiného pohledu. Napište na tabuli následující pojmy: Rozvojové země—bohatý—chudý— sever—jih— třetí svět— vyspělé země—rozvinuté země—Namibie—ČR—Evropa—Afrika Vyzvěte žáky, aby přemýšleli nad tím, které pojmy spolu souvisí, které mají stejný či podobný význam a poté pojmy rozdělili do dvou sloupců. Společně zkontrolujte a objasněte jednotlivé pojmy. Diskutujte nad tématem „dělení světa“. Co znamená pojem „rozvojová země“ a „třetí svět“? Kde se tyto země nachází? Podíváme-li se na současný svět, nacházíme obrovské rozdíly mezi určitými oblastmi. Na jedné straně oblasti, kde žije většina lidí v blahobytu, na druhé straně místa a země, kde většina lidí žije v otřesných a těžkých podmínkách. Dříve se takto svět dělil na první, druhý a třetí svět. Dnes se již nepoužívá pojem druhý svět, ale jsou stále zachovány pojmy první a třetí svět. V současné době se více využívá pojmů rozvojové a rozvinuté země, případně zaostalé a vyspělé země.
Podle čeho tedy dělíme svět na rozvojové a rozvinuté země? Ve chvíli, kdy žáci přijdou na to, že hlavní kritérií dělení světa na rozvojové a rozvinuté země je chudoba, napište na tabuli nedokončenou větu: ,,Chudoba je, když….“ Zadejte žákům úkol vymyslet nejméně pět takto začínajících vět. Nechte poté žáky své dokončené věty přečíst a podněcujte je, aby si všímali nejčastějších a podobných vět,. Na tomto základě se společně pokuste formulovat dokončení věty, které nejlépe bude vystihovat pojem chudoba. Při formulaci se držte myšlenky následující věty: Chudoba je, když člověku schází to, co k životu nezbytně potřebuje.
Děti v následující aktivitě pracují v menších skupinách (2-3 žáci). Do každé skupiny rozdejte kartičky potřeb a přání (příloha 1). Děti ve skupině rozhodnou, které věci v reálném životě skutečně potřebujeme, a které si pouze přejeme mít. Do prázdných políček mohou dopsat vlastní možnosti. Po splnění úkolu navoďte diskuzi: Existuje něco jako „základní lidské potřeby“, které jsou u každé lidské bytosti stejné? Liší se lidské potřeby od základních potřeb zvířat? Máš ty nebo lidé ve vašem městě všechny potřebné věci? Jaké faktory ovlivňují to, co si lidé přejí? Věk? Pohlaví? Kultura? Bohatství? Chudoba? Dokážeš si představit bez těchto (nepotřebných) věcí žít? Pro vás je možná samozřejmé mít každé ráno připravenou svačinu, nebo alespoň peníze na ní. Samozřejmostí je i oběd a večeře. Už si možná ani nedokážete představit narozeniny bez dortu a dárků., nebo prázdniny bez dovolené. Možná sis doteď myslel, že tvůj spolužák, který nemá telefon nebo kolo, je chudý. V každé zemi je společnost rozdělena do několika vrstev. V Čechách lidé, kteří jsou považováni za chudé, většinou mají přístup k základním životním potřebám. V jiných krajinách, třeba i v Namibii, chudí nejenže nemají přístup ke vzdělání a zdravotní péči, často si nemůžou dovolit ani vodu a chléb, natož hračky, mobily a další věci.
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech KLÍČOVÉ KOMPETENCE K učení Komunikativní¨ K řešení problému Sociální a personální POMŮCKY Encyklopedie, internet, Papír velkého formátu nebo plakát Výtvarné potřeby
Pokračujte v diskuzi na téma chudoby. Zeptejte se, kdo z dětí dostává kapesné a co si za své kapesné pořizují. Můžete mluvit o hodnotě věcí, které si děti nejčastěji kupují. S jakou částkou na den si vystačíte? Co si všechno kupujete? S jakou nejnižší částkou denně byste si vystačili? Co byste si koupili? Kolik peněz by bylo potřeba, aby jste si mohli dovolit všechny základní potřeby? Vysvětlete dětem, že chudoba se nejčastěji hodnotí podle výše příjmu na člověka nebo domácnost, tedy podle toho, kolik peněz má jednotlivec nebo rodina k dispozici. Na tomto základě je možné rozdělit nejen obyvatelé do jednotlivých vrstev, ale i státy světa. Za extrémně chudé se považují lidé, kteří mají pouhý jeden dolar na den– to je asi 20Kč. V Namibii žije v extrémní chudobě přes půl milionů lidí. Na celém světě jich je více než miliarda.
Dokážete si představit žít jeden den s pouhými 20Kč? Aby si děti dokázaly představit extrémní chudobu, uvedeme je do situace, ve které budou nuceni řešit problém, se kterými se chudí v rozvojových zemí potýkají denně. Rozdejte každé skupině příběh jedné namibijské rodiny (příloha 2). Příběh obsahuje mimo jiné i možnosti, jak si pomoci. Děti si ve skupinách musí zvolit řešení a své rozhodnutí zdůvodnit. Poraďte žákům, aby si nejdříve k jednotlivým řešením napsali pro a proti. Na základě toho se pro jedno řešení rozhodli. Zdůrazněte, že žádná možnost není správná ani špatná, každé řešení má svá pozitiva i negativa. Pomohla vám poslední aktivita lépe pochopit, co znamená být chudý? Můžete děti vést k hlubšímu zamyšlení nad tématem chudoby. Přečtěte citát Matky Terezy a dejte dětem prostor, aby se k přečtenému citátu vyjádřily. Souhlasíte s tímto citátem? Je chudoba vždy jen ve spojitosti s penězi? Může být chudý člověk šťastný? Jaký je rozdíl mezi tím, jak jste doteď chudobu chápali vy a tím, jak chudobu vyjadřuje Matka Tereza? Každá skupina využije různé zdroje „ Někdy si myslíme, že chudoba je jenom být hladový, nahý a bez domova. informací Chudoba těch, kdo jsou nechtění, nemilovaní a k vyhledávání zanedbávaní, je ta největší chudoba. Tento druh chudoby musíme léčit ve svých domovech. “ dalších poznatků. Získané Matka Tereza informace každá skupina prezentuje. A) Vyhledejte informace o životě Matky Terezy (odkud pochází, o rodině, vzdělání, práci) B) Vyhledejte informace o práci Matky Terezy (náplň práce, čím vešla do povědomí lidí) C) Vyhledejte citáty Matky Terezy D) Vyhledejte další citáty o chudobě
Na závěr s dětmi na velký formát papíru namalujte strom, ze kterého v příštích lekcích vznikne myšlenková mapa. Ta bude mít podobu stromového diagramu. V dnešní hodině dětem vysvětlete, co jednotlivé části stromu znázorňují. Na kmen napište téma chudoba. Prozraďte, že v příštích hodinách se budeme zabývat tím, co chudobu způsobuje (kořeny), jaké jsou důsledky (větve), jaké jsou možnosti řešení (plody) a jaké jsou překážky k řešení problému (škůdci).
20
Příloha 1
Titulek popisující obrázek nebo grafiku
Příloha 2 Jsi součástí rodiny
Mohambo a žiješ nedaleko malého města Opuwo. Bydlíš v malé chatrči spolu s dalšími dvěma bratry a třemi sestrami. Tvoje čtvrtá sestra se již vdala a žije ve městě se svým manželem a dětmi. Sama žije na hranici chudoby a tak vám nemůže nijak finančně pomoci. V chatrči kromě tvých sourozenců a tatínka žije ještě babička. Maminka zemřela před třemi lety při porodu tvého nejmladšího bratra. Tatínek pracuje tvrdě, aby uživil celou rodinu, ale v poslední době se mu to moc nedaří. Snažíš se tátovi vypomoct, jak jen to jde. Každý den sbíráš dřevo na oheň, nosíš vodu, vaříš čaj a staráš se o drůbež. TiChodíš do základní školy stejně jako tví tři další sourozenci, ale často školu meškáš, protože musíš doma pomáhat. Tvoje rodina má pole a zahradu. Většinu z toho, co vypěstujete, také sníte. Malou část pak jednou týdně prodáváte na místním tržišti. Loni byla dobrá úroda, díky které jste si vydělali 1000 Nad (Namibijských dolarů), což stačilo na pokrytí nákladů vašich potřeb. Letos však počasí nepřálo a úroda tentokrát nebyla příliš uspokojivá. Na trhu jste vydělali pouhých 600 Nad. Navíc babička onemocněla a výdaje na léky činí 100 Nad. Abyste zaplatili všechno, co rodina k životu potřebujete, musíte vydělat 500Nad. Tady máš několik možností, jak vydělat nebo ušetřit 500 Nad: A) B) C) D) E) F)
21
Na několik měsíců vynecháš školu, abys pomohl s prací na poli a ušetřil za školní výdaje. Budete jíst méně a tím více prodáte na tržišti. Prodáte krávu sousedovi. Jeden z vás půjde do města pokusit se vydělat nějaké peníze, což ale může být pro dítě nebezpečné. Budeš pomáhat u souseda na zahradě. Vymyslíš jiný plán.
VODA ČAS 2 hodiny CÍLE Upevnit přírodovědné znalosti o vodě Uvědomit si dopady neuváženého využívání vody na život lidí v rozvojových zemí. Zvýšit povědomí dětí o vlastní spotřebě vody a způsobu, jak tuto spotřebu snížit Pochopit souvislost nedostatku vody s chudobou VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk) Člověk a jeho svět (Člověk a jeho zdraví; Rozmanitost přírody; Místo, kde žijeme) Matematika a její aplikace
Na začátek hodiny rozdejte žákům pracovní list (příloha 1). Úkolem je doplnit do textu odpovídající slovo, které je pro všechna volná pole stejná, při tom ovšem dbají na správné skloňování. Vyčkejte, dokud slovo nevyvodí většina třídy. Chybějící pojem (voda) je zároveň i téma dnešní lekce.
Voda je základ. Látka, která zabírá 71 % povrchu Země, zároveň tvoří 70 % lidského těla a až 90 % těla rostlin. V některých částech světa je ale její hodnota mnohem vyšší než u nás. Ve slumech jsou lidé ochotní za tu čistou platit nehorázné částky. V odlehlém venkově mnohdy peníze nepomůžou, protože chybí vodní zdroj. Jsou ale místa, kde je vody dost. Mnoho lidí má ve zvyku vodou plýtvat i přes to, že jiným lidem na světě se tolik vody nedostává. Voda je pro život na zemi nepostradatelná, stejně jako pro dobré zdraví každého člověka. Voda je nejzáhadnější a nejdokonalejší tekutinou na planetě Zemi.
Zamýšlejte se nyní nad textem, zopakujte společně přírodovědné znalosti o vodě. V jakých skupenstvích existuje voda? K čemu všemu člověk vodu využívá? Popište koloběh vody. Jak je možné, že je vody nedostatek, když voda tvoří 71% povrchu země? V jakých zemích je podle tebe nedostatek vody a proč?
PRŮŘEZOVÁ TÉMA Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Enviromentální výchova KLÍČOVÉ KOMPETENCE K učení Komunikativní K řešení problému Sociální a personální POMŮCKY Litrová láhev s vodou Papíry, nůžky, lepidlo, papír formátu plakátu
V další fázi povzbuďte děti k tomu, aby se zamyslely, kolik samy denně spotřebují vody a kolik ve skutečnosti opravdu potřebují. Rozdejte dětem pracovní listy (příloha 3). Cílem aktivity je spočítat průměrnou denní spotřebu vody. Jako vodítko slouží první sloupec tabulky s hodnotami průměrné spotřeby vody při různých každodenních činnostech. Upozorněte na to, že hodnoty jsou pouze orientační a pro lepší představu prezentujte 1 litr vody ve sklenici či lahvi. Do 2. sloupce žáci samostatně zapíší, kolikrát denně jednotlivé činnosti vykonávají. Poté tyto dva údaje vynásobí, aby získali denní spotřebu vody při dané činnosti, kterou zapíší do 3. sloupce. Údaje ze 3. sloupce žáci sečtou a získají svou přibližnou denní spotřebu vody. Je nutné, abyste žákům důkladně a průběžně vysvětlili jednotlivé kroky. Nelze počítat s tím, že po vysvětlení aktivity žáci budou schopni správně postupovat, proto je nutné každý krok několikrát zopakovat a dohlédnout na jeho pochopení. V návaznosti na tuto aktivitu vyznačte ve třídě tři místa. Na první místo se postaví žáci, jejichž průměrná denní spotřeba vody je nižší než 150 litrů. Žáci s hodnotou 150 se postaví na druhé místo. Na třetím místě budou stát všichni s hodnotou nad 150 litrů. Průměrná spotřeba vody v české domácnosti je 150 litrů. V rozvojových zemích je přibližná hodnota 10 litrů na osobu, což je téměř tolik, co u nás spotřebujeme při spláchnutí toalety. Celkové množství pitné vody by bohatě stačilo všem lidem. Kvůli nerovnoměrnému rozložení zásob pitné vody a nadměrnému plýtvání v rozvinutých zemích, se některým lidem nedostává ani množství důležité k přežití.
S použitím vlastních záznamů se děti zamyslí a sami si navrhnou, kde a jak by mohly spotřebu vody snížit. Ve dvojicích porovnají své návrhy a případně prodiskutují. Následuje diskuze v celé třídě. Které návrhy bychom mohli uplatnit i ve škole? Přečtěte nyní příběh chlapce z Namibie (příloha 2) a diskutujte nad ním. Motivujte děti k tomu, aby hledaly příčiny a důsledky nedostatku vody. Nápady zapisujte heslovitě na tabuli. Navodit diskuzi můžete následujícími otázky: Proč je v afrických zemích nedostatek vody, zatímco v naší zemi je vody dostatek? Co musí chlapec z příběhu dělat pro to, aby měl vodu? Co musí dělat jeho sestřenice? Jak podnebí ovlivňuje dostupnost vody? Jak nedostatek vody ovlivňuje zdraví těchto lidí? Proč je voda špinavá? Více než polovina domácností na světě musí k vodnímu zdroji daleko docházet. Člověk potřebuje denně minimálně pět litrů vody na pití a vaření, Dvacet pět dalších litrů k tomu, aby vykonal základní hygienu. Voda je těžká. Ženy mohou pohodlně unést patnáct litrů. Naplněné kanystry a vědra, která často ženy nosí na hlavách, obvykle váží až dvacet kilogramů. V Africe je 80% nemocí spojeno se špatnou kvalitou pitné vody a špatnými hygienickými návyky. Jen si vzpomeňte, jak vás rodiče od útlého dětství učili umývat si ruce před každým jídlem a nepít vodu z potoka. Choroby upoutávají lidi na lůžko. Nemohou proto pracovat nebo chodit do školy.
Aby si žáci lépe uvědomili problémy způsobené nedostatkem vody, představí si situaci, kdy přijdou domů a zjistí, že jim byla odpojena voda na dobu neurčitou. Ve skupinách budou diskutovat, jak by tato situace ovlivnila jejich život. Uvažují v kategoriích hygiena, jídlo, pití, pohodlí, zvyklosti atd. Zdůrazněte, aby ve svých úvahách mysleli na dlouhodobé dopady. Vzápětí skupinám rozdejte kartičky (příloha 4) s důsledky nedostatku vody. Prázdné kartičky slouží k doplnění důsledků, které žáci v předchozí skupinové diskuzi vymysleli. Žáci nyní poskládají tzv. pavouka, kdy ve středu bude kartička s nápisem „nedostatek vody“. Žáci kartičky lepí na papír logicky se znázorněním vzájemné závislosti. Průběžně skupiny kontrolujte. Cílem je, aby si žáci uvědomili provázanost problému a lépe se orientovali v příčinách a důsledcích nedostatku vody. Na závěr hodinu shrňte a do myšlenkové mapy přikreslete a zapište poznatky z dnešní hodiny—příčiny, důsledky a možné řešení.
22
Příloha 1
_________ je základ života. Látka, která zabírá 71 % povrchu země, zároveň tvoří 70 % lidského těla a až 90 % těla rostlin. V některých částech světa je ale její hodnota mnohem vyšší než u nás. Ve slumech jsou lidé ochotní za tu čistou platit nehorázné částky. Na odlehlém venkově mnohdy peníze nepomůžou, protože chybí ________ zdroj. Mnoho lidí má ve zvyku _______ plýtvat i přes to, že jiným lidem na světě se tolik _______ nedostává. _______ je pro život na zemi nepostradatelná, stejně jako pro dobré zdraví každého člověka. _______ je nejzáhadnější a nejdokonalejší tekutinou na planetě Zemi.
Příloha 2 Jmenuju se Dan, je mi 10 let a žiju se svými rodiči a sourozenci na okraji města Keetmanshoopu, Namibii. Náš dům je malý, sotva se sem všichni vejdeme, ale v sousedství žijí početnější rodiny v menších domech, než máme my, a tak si nemůžu stěžovat. Každé ráno vstávám ještě za tmy, pokaždé mě vzbudí moje roční sestřička. Netuším, kolik je hodin, nikdo z rodiny hodinky nevlastní. Je jedno, jestli je středa nebo neděle, protože každý den začíná stejně. Vždy když vstanu, mám hrozný hlad, ale musím ještě chvíli vydržet. Venku už mě čekají kamarádi z naší ulice, se kterými každé ráno vyrážím pro vodu. Máme štěstí, že máme pumpu s vodou blízko našeho domu. Máme dokonce ve městě i nový obchod, ve kterém se voda prodává v plastových láhví. Bohužel nikdo z našeho okolí nemá dost peněz si ji koupit. Sestřenice, která žije v malé vesnici daleko odsud, musí vstávat o dost dříve a ujít několik kilometrů k řece, kde navíc ne vždy voda je. Loňské léto bylo velké sucho, řeka vyschla a sestřenice byla nucena chodit pro vodu ještě dál. U pumpy bývá každé ráno dlouhá řada. Než se dostaneme na řadu, slunce už začíná hřát. Cesta zpátky domů se pak zdá o dost delší, než cesta tam. Nést takový kanystr s vodou není pro 10ti-letého hladového kluka vůbec jednoduché, ale jsem rád, že vodu máme. Voda pro nás znamená život. Potřebujeme pít, umývat se a vařit jako každý člověk na světě. Někdy je voda tak špinavá , že způsobuje různé zdravotní problémy. Lidé pak nemohou chodit do práce, nejsou peníze na jídlo a ani na potřebné léky. Ve škole jsem v učebnici viděl obrázek krásného umyvadla. Přál bych si mít doma kohoutek, kterým bych jen otočil a měl bych vody, kolik bych chtěl.
23
Příloha 3 Průměrná spotřeba vody na osobu v litrech Sprchování (10 minut
200
Koupel ve vaně
100
Čištění zubů (otevřený kohoutek)
4
Čištění zubů (utažený kohoutek)
1
Spláchnutí záchodu
15
Spláchnutí záchodu úsporné
6
Mytí nádobí v myčce
55
Ruční mytí nádobí
25
Pití
2/den
vaření
15/den
Zalévání zahrady
Četnost činností za den
Osobní spotřeba vody za den v litrech
30/minuta
praní
120
Mytí auta
200
celkem
Příloha 4
24
ČAS 45 min
VZDĚLÁNÍ
CÍLE Uvědomit si význam a potřebu vzdělání. Pochopit příčiny a důsledky zanedbávání školní docházky v rozvojových zemích. Přemýšlet na možnostmi řešení přístupu ke vzdělání. Hledání souvislostí. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk) Člověk a svět práce (Práce s drobným materiálem) Člověk a zdraví (Tělesná výchova) Člověk a jeho svět (Lidé a čas)
Na začátek napište na tabuli následující přesmyčky. Vysvětlete žákům, že k vyluštění přesmyček je potřeba přeházet písmena do správného pořadí tak, aby vzniklo smysluplné slovo. AKŘLÉ (lékař) LOPIT (pilot) ČUKTILEA (učitelka) SIMYVCEL (myslivec)
RVKÍPÁN (právník) ŠKLETAU (letuška) SKRŘÁEEATK (sekretářka) DVAPČORA (prodavač)
Nechte děti samostatně pracovat a poté společně zkontrolujte. Co mají tato vyluštěná slova společného? Jaké je k těmto slovům slovo nadřazené? (Povolání) Jaká další povolání existují? Jaké povolání byste chtěli v budoucnu vykonávat vy?
Vyzvěte nyní žáky, aby se postavili do kruhu a naučte se pohyby.
JUMP IN, JUMP OUT Jump in (skok snožmo vpřed) Jump out (skok snožmo vzad) Jump in (skok snožmo vpřed) Jump out ( skok snožmo vzad) Turn around and sit (otočit a dřep) Indroduce yourself (zůstat v dřepu, pouze jeden žák stojí a představuje se)
KLÍČOVÉ KOMPETENCE K učení Komunikativní K řešení problému Sociální a personální POMŮCKY Audio přehrávač nebo projektor Papíry, lepidlo, nůžky
Jistě se shodneme, že chodit do školy je pro naší budoucnost velmi důležité. Už jen proto, abychom si dokázali spočítat, zda nám prodavačka v obchodě vrátila dost peněz, nebo abychom si mohli přečíst smsku od svého kamaráda. S vyšším vzděláním mám šanci na lépe placené povolání, budu si moci dovolit lepší život a zabezpečit své děti. Vzdělání je bezpochyby nejúčinnější způsob v boji proti chudobě.
Ještě jednou si pusťte video a vyzvěte děti, aby se soustředili především na větu „I want to be a ….for the rest of my life.“. Děti se snaží postřehnout, čím chtějí být aktéři tohoto videa. Ptejte se: Mají děti na tomto videu stejné sny, jako my? Myslíte si, že mají stejné i možnosti?
Všechna povolání, která žáci zmíní, zapisujte na tabuli. Nechte pod jednotlivými názvy místo pro anglický ekvivalent, který vám žáci také nadiktují. Neznámá slovíčka mohou vyhledat ve slovníku nebo na internetu. V další fázi žákům pusťte ukázku rytmicko-pohybové hry (audiopířloha 1), kterou se baví děti v Namibii. Hra se jmenuje „Jump in, jump out“. Rozdejte dětem slova (příloha 1) a přečtěte nejdříve celý text. Dále čtěte po řádcích. Žáci každou řádku opakují a poté s vaší pomocí přeloží. Zapíší si výslovnost a český překlad na vedlejší řádek. Následně doplní chybějící slova—jméno, přezdívku a vysněné povolání. Celý text pak ještě 3x přečtěte.
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Prozraďte, že to se dozvíme z příběhů dětí z Namibie. Každá skupina dostane příběh jednoho dítěte (příloha 2), který si společně ve skupině přečtou. Součástí pracovního listu s příběhem je také tzv. řetěz příčin. Zamyslí se nad hlavním problémem příběhu, formulují svoje myšlenky do sousloví či krátké věty a zapíší do prvního políčka. Do druhého políčka zapíší, proč tento problém vznikl. Příčiny dále rozvíjejí a zapisují do dalších políček. Řetěz příčin
Aktivitu můžete ozvláštnit tím, že žáci příčiny napíší na úzké pruhy papíru a ty poté postupně slepují do podoby řetězu
Řetěz příčin Nastříhejte pruhy papíru o rozměrech 15x2cm. Na první pruh formulujte problém, který budete rozebírat. Na další pruh papíru napište příčinu problému a na další příčinu příčiny problému. Jednotlivé kusy papíru slepte tak, aby se na konci alespoň 1cm překrývali. Další pruh papíru provlečte prvním kroužkem. Postupujte, dokud nevznikne řetěz příčin problému
My name is Vlasta (ostatní řeknou „aha“) They call me Pasta (ostatní řeknou „aha“) I want to be a teacher for the rest of my life She wants to be a teacher for the rest of her life (říká zbytek třídy a při tom se zvedá) (He wants to be a teacher for the rest of his life v případě, že je to kluk)
Pokračujte třídním brainstormingem, co všechno je potřeba k tomu, abyste toto povolání mohli vykonávat. Co musí znát profesionálové vykonávající jednotlivé profese? Stačí jim základní vzdělání, nebo potřebují střední, popřípadě vysokoškolské vzdělání? Může vykonávat tuto práci ten, komu se nechtělo na základní škole učit? Kdo z vašich rodičů se musí i dnes pořád ještě učit, aby mohl dobře vykonávat svojí práci?
25
Základní škola v Namibii je zpoplatněná. Rodiče platí za povinné školní uniformy. Sirotci mají nárok na školní uniformy zdarma. Na střední škole se platí za zkoušky a na to mnoho rodin nemá peníze, proto spousta dětí ukončí své vzdělání pouze základní školou. Na vysokou školu se dostanou jen nejbohatší a nejšikovnější z nich. Škol v Namibii je nedostatek ,a proto není výjimkou, že se v jedné třídě těsní až 70 dětí a na individuální přístup není prostor. Často se učitelky s nekázní v přeplněných třídách vypořádávají fyzickými tresty, které jsou v Namibijských školách naprosto běžné a povolené.
Žáci ve skupině vyberou z navrhovaných řešení ta nejvhodnější. Příčiny, důsledky, možné řešení na závěr hodiny znázorní do myšlenkové mapy.
Příloha 1
Jump in, jump out
Skoč dovnitř, skoč ven
Jump in, jump out
Skoč dovnitř, skoč ven
Turn around and sit
Otoč se a posaď se
Indroduce yourself
Představ se
My name is _____________
Jmenuji se _________________
They call me _____________
Říkají mi __________________
I want to be a ____________
Chtěla bych být _____________
for the rest of my life
do konce svého života
She/He wants to be a ____________
Ona/ On chce být ____________
for the rest of her life
do konce svého života
Příloha 2
Ahoj! Jmenuju se Linus a bydlím na jihu Namibie, ve městě Keetmanshoopu.
Ahoj! Jmenuju se Amemutala a bydlím na jihu Namibie, v Keetmanshoopu.
Narodil jsem se ale na severu, kde žije celá moje rodina. Krajina je na severu docela jiná než tady. Příroda je zelenější a tak všechno potřebné k životu si můžeme vypěstovat sami. Do školy moc často nechodím, protože je vždy hodně práce a já jsem pro své rodiče nepostradatelnou pomocnou silou. Oni si myslí, že k pěstování kukuřice nepotřebuju umět číst a psát. Já si to ale nemyslím. Oba rodiče jsou negramotní, nikdy neměli možnost držet v ruce knihu ani časopis. Je pro ně důležitější umět si obstarat jídlo, než ovládat čtení, psaní či počítání. Já se ale jednou chci stát prezidentem a zařídit, aby se všichni v Namibii měli dobře. Prosadil bych, aby děti měli větší šanci získat vzdělání a také, aby nebyl hlad a nemoci. Občas naší oblast postihne velké sucho a na našem poli se toho moc neurodí. Vždy, když tato situace nastane a rodiče nejsou schopni nám opatřit jídlo, pošlou mě a mé sourozence na nějakou dobu ke strýčkovi do Keetmanshoopu. Strýček pracuje na místní pštrosí farmě a proto si může dovolit se o nás postarat. I když se mi po mamince stýská, u strýčka se mi líbí, protože tady můžu chodit do školy a to znamená mimo jiné, že nemusím tvrdě pracovat. Sice jsem tu vždy jen na chvíli a moje znalosti se nedají srovnat se znalostmi mých spolužáků, umím už alespoň trochu číst, psát a počítat. Pochytil jsem i mnoho slov v angličtině.
V našem městě je několik škol a všechny jsou plné. Jsou tak plné, že v některých třídách je až 60 dětí a do takové třídy chodím i já. Do školy chodím ráda, zažiju tu spoustu legrace a občas se i něco zajímavého dozvím. Nejradši mám zeměpis. To se vždycky zasním a představím si, že jsem se ocitla na jiném místě a prozkoumávám všechny krásy té neznámé země. Až vyrostu, chci se stát pilotem. Mohla bych si zaletět, kam bych chtěla. Doteď jsem nebyla dál než ve vedlejší vesnici. Obávám se ale, že se ani nikam dál nedostanu a můj sen, stát se pilotem, se nikdy neuskuteční. Sice chodím do školy, ale úroveň výuky je špatná. Na atletických závodech škol jsem poznala dívku, která chodí do soukromé školy. Tam prý mají i učebnice. V naší škole má učebnici jenom paní učitelka a všechno, co je v ní napsané, nám diktuje. Spousta mých spolužáků ale zanedbává školu a tak neumí ani pořádně psát. Učitelka proto diktuje pomalu a já se toho za den moc nenaučím. Někdy probírané látce ani nerozumím. Doma mluvíme Nama jazykem, protože patřím ke kmeni Nama, ale ve škole výuka probíhá v angličtině. Nemám ještě moc velkou slovní zásobu, abych všemu rozuměla a paní učitelka často na mé dotazy nezná odpověď. Ona to vlastně ani učitelka není. Na vysokou školu nechodila. Možná ani střední nedokončila. Mám ji ale moc ráda, protože kdyby tu nebyla, nevím kdo by nás učil. Učitelek je málo a těch vzdělaných ještě méně.
26
ČAS 60 min
KULTURA BYDLENÍ
CÍLE Seznámení s pojmy urbanizace a slumy Uvědomit si výhody a nevýhody bydlení v různých typech sídel Poukázat na problematiku chudinských čtvrtí a hledat možnosti pomoci. Vyhledávání a třídění informací. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Člověk a jeho svět (Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda) Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk)
Na začátek hodiny rozdejte pracovní list (příloha 1) každému dítěti zvlášť. Úkolem je přiřadit jednotlivé osoby či živočichy k příslušnému obrázku z druhého sloupce. Tušíte, jakým tématem se dnes budeme zabývat? Pokračujte ukázkou obrázků různých druhů sídel (příloha 2). Ptejte se dětí, co na jednotlivých obrázcích vidí. Podobá se některé obydlí tomu, ve kterém bydlíš ty? Kde podle tebe žije nejvíce lidí a kde nejméně? Podle čeho si lidé vybírají, kde budou žít? Teď už trochu známe život v Namibii, podle čeho si tamější lidé vybírají, kde budou žit?´ Nyní můžete žáky seznámit žáky s pojmem urbanizace. Pokračujte hrou „šibenice“, při které děti náhodným tipováním písmen hádají slovo, v našem případě „urbanizace“. Šibenice Na tabuli načrtněte vedle sebe čárky znázorňující počet písmen hledaného slova. skupiny postupně navrhují písmenka, která by slovo mohlo obsahovat. Pokud uhodnou, zapíšeme na příslušnou pozici ve slově. Každým hádaným písmenem, které slovo neobsahuje, jednotlivým skupina po částech kreslíme panáka. Ve chvíli, kdy je panák dokreslen, skupina vypadává a hádají zbývající skupiny. Žáci mohou uhodnout slovo i dříve, než jej vyplní, ale pouze v případě, že jsou na
Poté, co žáci slovo uhodnou, zeptáme se, zda někdy slovo slyšeli, nebo tuší, co znamená. Vzápětí dětem tento pojem objasněte. Urbanizace je proces , kdy se obyvatelé z venkova stěhují do měst
Vyzvěte žáky, aby vymysleli, jaké důvody mohou obyvatele vesnic a farem vést ke stěhování do měst. Pět nejčastějších důvodů napíší na papír. Ve dvojici pak své odpovědi porovnají a sepíší 5 důvodů, na kterých se shodli, nebo je považují za nejdůležitější. Pokračujte stejným způsobem i ve skupině podle metody „Pět z pěti“. Nakonec každá skupina vybraných pět důvodů napíše na tabuli. Diskutujte s žáky nad vybranými důvody, skupiny se mohou podělit s ostatními o své komentáře. Pět z pěti
Pět z pěti Napište 5 věcí. Ve dvojici vyberte ze svých 5 návrhů, na kterých jste se shodli, nebo domluvili. Stejným způsobem postupujte i v menší skupině, poté ve větší skupině a nakonec v celé třídě.
Nejčastějším důvodem přesunu obyvatel do měst je prudký nárůst obyvatel a následný nedostatek půdy, vidina lepší budoucnosti a větší šance najít si dobře placenou práci. Většina měst v těchto zemích však není na tak masivní příliv obyvatel připravena a není schopna nabídnout tolik pracovních míst.
27
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Environmentální výchova Osobnostní a sociální výchova KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní POMŮCKY Papíry Projekce obrázků
Přečtěte nyní příběh Stellastine (příloha 3). Zda žáci příběh vnímali, můžete zjistit otázkami vztahující se k příběhu. Proč se Stellastine přestěhovala se svou rodinou do města? Proč otec vydělává tak málo? Proč Stellastine nemůže chodit pravidelně do školy? Čeho se Stellastine bojí? Jak si vydělává Stellastinin bratr? Ukažte dětem fotografie domu (příloha 4) a chudinské čtvrti (příloha 5), ve které Stellastine žije. Z čeho je chatrč vyrobena a kdo ji vyrobil? Kolik lidí žije v této chatrči? Odhadněte, kolik takových chatrčí může v této čtvrti být? Odhadněte, kolik lidí v této chudinské čtvrti žije? Města tolika lidem nedokážou zajistit přístřeší, a proto si lidé staví skromné chatrče na okraji města. Lidé žijí v chatrčích ze dřeva, plechu nebo jiného materiálu. Jsou namačkaná na sebe, jedna vedle druhé. Příbytek má většinou jedinou místnost, kde bydlí celé rodiny. Shluky těchto obydlí nazýváme slumy. V různých zemích mají ale různé názvy (flavely v Jižní Americe, ghetta v Severní Americe či Evropě). Slumy představují problém, který málokdo chce a ví, jak řešit.
Navoďte brainstorming na téma, jaké problémy mohou mít lidé v těchto čtvrtích. Odpovědi dětí heslovitě formulujte a zapisujte na tabuli. Žáci zároveň roztřídí své nápady do následujících kategorií: Vzdělání—Zdraví—Kriminalita—Služby—Práce Obyvatelé slumů mají velmi malé šance na zlepšení. Nachází se zde jen málo škol, bez kvalifikovaných učitelů, protože jen málokdo je ochoten v takovém prostředí učit. Bez vzdělání lidé nejsou dostatečně informování i o důsledcích špatné hygieny a prevenci nebezpečných chorob. Bez kanalizace, se špatnou dostupností pitné vody, špinavými ulicemi lemovanými překupníky alkoholu a drog, Tito lidé si moc dobře uvědomují svojí bídu a snaží se kus svého štěstí uloupnout i nelegální cestou. Obyvatelé slumů mají velmi malý, téměř nulový přístup k základním službám. Typická je absence přívodu elektřiny, nebo infrastruktura.
Diskutujte nyní, jak by lidé v těchto slumech mohli zlepšit svůj život? Poté každé skupině rozdejte komiks (příloha 6) a ptejte se: Jmenujte věci, kterými zlepšují své životní podmínky děti a kterými dospělí. Jak si lidé mohou navzájem pomáhat? Napadají tě jiné možnosti, jak zlepšit život těchto lidí? Jak můžeme pomáhat my? Na závěr doplňte myšlenkovou, využijte k tomu hesla a body, které jste v průběhu předchozích aktivit psali na tabuli.
Příloha 1
Úkol: Spoj čárou obrázky v levém sloupci s příslušným obrázkem pravého sloupce podle toho, ke kterému náleží.
Příloha 2 1
2
3
4
5.
6
28
Příloha 3 Jmenuju se Stellastine a brzy mi bude 11 let. Bydlím na okraji města Keetmanshoopu, kam jsme se před několika lety přestěhovali. Před tím jsme žili v malé vesničce daleko odsud, měli jsme malé políčko a dvě krávy. Tatínek tehdy zaslechl, že ve městě se otevírá nová továrna, kde by mohl dostat práci. Celá rodina jsme se nadchla a s vidinou lepšího života jsme prodali krávy i pole sousedům, sbalili to málo, co jsme měli, a vydali se na dalekou cestu. Když jsme dorazili do Keetmanshoopu, čekal na nás strýc, který nás zavedl k sobě domů. Jeho dům, nebo spíš chatrč splácaná z plechu, leží na okraji města. Takových chatrčí je tu spousta. Jsou namačkané na sebe, jedna vedle druhé. Většinou je to jen jedna malá místnost, kde navíc bydlí celé rodiny. Brzy jsme zjistili, že naši sousedé přišli do města ze stejného důvodu – s vidinou lepší budoucnosti. Skončili ale tady, vystaveni ještě větší chudobě, než před kterou utekli. Tatínek je moc šikovný a pracovitý a práci si našel poměrně rychle. Jelikož ale nemá žádné vzdělání, práce je málo placená, a tak si žádný dům nemůžeme dovolit. Postavili jsme si malou chatrč z plechu hned vedle našeho strýce. Jsem ráda, zvykla jsem si na své sestřenice, ráda si s nimi hraju a povídám. Díky tomu, že má tatínek práci, mohu chodit do školy. Maminka ale onemocněla tuberkulózou a tak se nyní o své mladší sourozence starám já. Znamená to, že do školy už nechodím tak často a pravidelně. Můj starší bratr na školu zanevřel úplně. Říká, že když nemůže chodit do školy pravidelně, nebude tam chodit vůbec a radši si vydělá peníze jinak. Je mu teprve 13 let a každé ráno žebrá podél silnic nebo v blízkosti obchodů. Já radši budu chodit do školy, protože žebráním si stejně moc peněz nevydělám. Často vzpomínám na dobu, kdy jsme žili na farmě. Na to, kdy jsem si s kamarády mohla hrát v buši klidně až do noci. Tady se bojím vyjít ven i ve dne. Lidé, co nenašli práci, si krátí volné chvíle v malých hospodách, kde se pod vlivem alkoholu snaží zapomenout na bídu svého bytí. Ráda bych se na venkov vrátila, ale už není kam.
Příloha 4
29
Příloha 5
Příloha 6
Jmenujte 2 věci, kterými děti zlepšují život ve slumech Jmenujte 2 věci, kterými dospělí zlepšují život ve slumech Jakým způsobem si lidé ve slumech můžou pomáhat?
Půjdeme posbírat odpadky , staré pet láhve a igelitky.
Můžu vám pohlídat děti, zatímco si budete hledat práci
Někteří z nás by mohli vařit jídlo a prodávat na trhu.
Pojďme požádat město, aby nám pomohlo zavést vodovodní potrubí
30 31
ČAS 120 min
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
CÍLE Seznámení s pojmy životní prostředí, přírodní zdroje, podvýživa Pochopit vliv stavu životního prostředí na náš život. Uvědomit si způsoby ochrany životního prostředí a využití recyklovatelného odpadu Poukázat na souvislost životního prostředí s podvýživou Vyhledávání a třídění informací VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Člověk a jeho svět (Prvouka, Přírodověda) Člověk a svět práce (Pracovní činnosti)
Na úvod nechte děti zopakovat základní lidské potřeby, které jste společně odvodili v lekci o chudobě a napište je na tabuli nebo větší plakát tak, aby je děti měli před očima. Vzápětí je motivujte, aby se zamysleli, odkud tyto potřeby získáváme. Žáci by měli dojít k pojmům souvisejícím s přírodou, či-li vzduch, půda, rostliny, voda atd. Vysvětlete, že tyto složky jsou součástí tzv. životního prostředí a pojem upřesněte. Životní prostředí je systém složek umožňující existenci živých organismů, včetně člověka. Životní prostředí je plné přírodních zdrojů, které jsou pro člověka užitečné a které člověk ke svému životu využívá. Těmito zdroji je např. půda, voda, zvířata, rostliny, minerály, stromy atd.
Připomeňte dětem příběh Robinsona Crusoa od Daniela Defoa a navoďte diskuzi. Umíte si představit, že ztroskotáte na opuštěném ostrově? Co všechno si musel Robinson obstarat, aby přežil? Z jakých materiálů si postavil přístřešek, z jakých zbraně? Dokázal žít i bez supermarketů, televizí a telefonů? Rozdejte kartičky (příloha 1) tak, aby každý žák měl jednu. Poté vyvěste kartičky s názvy přírodních zdrojů na různá místa ve třídě. Po pokynu učitele děti zaujmou postavení ke zdroji, který je využit k činnosti či věci na dané kartičce. Společně zkontrolujte, zda děti zaujaly správné postavení. Protože je životní prostředí nezbytné pro náš je v zájmu každého z nás udržovat životní prostředí čisté. Přesto člověk svým neuváženým jednáním životní prostředí znečišťuje. Různé firmy při hodně za ziskem ignorují a ničí životní prostředí, a doplácí na to především ti nejchudší
Co se může stát, pokud se o naše životní prostředí nebudeme starat? Rozdejte do každé skupiny obrázek (příloha 2), který znázorňuje, jakým způsobem může být příroda znečišťována. Ve skupinách se pokusí tyto způsoby formulovat a zapsat do prázdných políček obrázku. Upozorněte na to, že nejen člověk může ničit přírodu. Vyzvěte žáky, aby přemýšleli i o dalších způsobech znečišťování. Své nápady poté skupiny prezentují před třídou. Následující diskuse se bude soustředit na ochranu životního prostředí. Žáci metodou brainstormingu navrhují, jak je možné zlepšit naše chování a přístup k životnímu prostředí. Diskuzi můžete podpořit využitím značek (příloha 3). Dětem je postupně ukazujte a mluvte o tom, co by mohly znázorňovat. Zdůrazněte, že každý z nás může svým jednáním přispět k trvale udržitelné změně našeho prostředí, k lepšímu, zdravějšímu a krásnějšímu světu. Při prezentaci značek se vždy u jedné pozastavte, vysvětlete a ptejte se, zda tato opatření aplikují ve svých domácnostech. Zaměřte se nyní více na problematiku odpadů, která je způsobena především nadměrnou spotřebou. Diskutujte o tom, proč je důležité recyklovat. Povzbuďte děti k tomu, aby byly skromnější ve svých nárocích, aby si rozmýšlely, co kupují a nekupovaly to, co vlastně ani nepotřebují.
31
Poté dětem ukažte fotografie dětí z Namibie (příloha 4), jakým způsobem se dá využít odpadový materiál. Proč si děti vyrábí hračky z recyklovatelného odpadu? Je to kvůli ochraně životního prostředí? Jaké hračky máš doma ty? Hraješ si s nimi vůbec? Jsou podle tebe tvoje hračkycennější než ty, se kterými si hrají děti v Namibii?
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Environmentální výchova KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní POMŮCKY Kopie příloh, projektor Výtvarné a pracovní potřeby
Vyzvěte děti, aby využily svou fantazii pro nejrůznější nápady a v následující hodině se samy pokusily vyrobit hračku z recyklovatelného odpadu. Po dokončení dejte dětem prostor si hračky vyzkoušet. V další fázi lekce se zaměříte na souvislost mezi životním prostředím a potravinami. Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? Co potřebujete k jeho zhotovení a kde tyto ingredience získáte? Co když ale nemáte dostatek peněz si všechny ingredience pořídit? Děti by měly dojít k závěru, že pokud člověk nemá peníze, jako je tomu u mnoha lidí v rozvojových zemí, musí si potraviny vypěstovat, nebo ulovit. V opačném případě bude hladovět a trpět podvýživou. Žákům tento pojem objasněte. Podvýživa je fyzický stav člověka, kterému se nedostává potřebné množství nebo kvalita potravin. Jak je tedy možné, že téměř polovina hladovějících v rozvojových zemích jsou právě zemědělci? Tato otázka by v děti měla podnítit k hledání souvislostí s životním prostředím. Rozdejte nyní skupinám sadu kartiček (příloha 5) tak, aby vždy dvě skupiny měly stejnou sadu. Tyto skupiny budou spolu soupeřit. Žáci mají za úkol poskládat kartičky ve správném pořadí. Skupina z dvojice se stejnými kartičkami, která je poskládá jako první, si za odměnu vybere, zda text převypráví ostatním sama, nebo žezlo předá druhé skupině. První sada kartiček pojednává o příčinách hladu a druhá sada o možném řešení tohoto problému. Žáci si tak navzájem předají informace prezentací dvou skupin. Prohlédněte si nyní fotografii (příloha 6). Ptejte se, zda chlapec na obrázku trpí podvýživou. Prozraďte, že tento chlapec podvýživou skutečně trpí . Jak je tedy možné, že má tak velké bříško? Tomuto jevu se říká „proteinová podvýživa“. Příznaky této nemoci jsou nafouklé břicho, naoranžovělé vlasy či únava. Jídelníček lidí trpící podvýživou se skládá především ze surovin bohatých na škrob (kukuřice, brambory). Proteiny (maso, mléko, vajíčka) chybí. Právě ona jednotvárnost jídelníčku způsobuje tento typ podvýživy. Nejde proto o nedostatek jídla, ale o nedostatek kvalitní, vyvážené stravy. V Namibii se nejlépe daří kukuřici. Strava se tak převážně skládá právě z kukuřice. Nejlevnější a také nejčastější jídlo, které Namibijci jí k snídani, k obědu i k večeři, a které je zároveň jediné jídlo podávané ve školní jídelně, se nazývá „Porridge“ (čti poridž).
Pokud máte přístup do školní kuchyně, doporučuji si jídlo vyzkoušet. Předtím však dětem ukažte fotografie ze školní jídelny (příloha 7). Děti si všímají způsobu stolování a chodu samotné jídelny. Stejným způsobem mohou “stolovat“ i při ochutnávce . Na závěr opět doplňte myšlenkovou mapu o nové informace a zhodnoťte hodinu. Poridge Přiveďte 4 litry vody k varu. Poté za stálého míchání přisypávejte kukuřičnou mouku a ještě asi 15 minut vařte.
Příloha 1
32
Příloha 2 Úkol: Do volných políčků napiš, co je na obrázku znečišťováno (rostliny, stromy, živočichové, voda, vzduch) a čím, zda člověkem nebo přírodou (živočichy).
Pokud lidé kácí mnoho stromů, nezbyde moc pro další generace. Stromy čistí vzduch a uvolňují kyslík, který je potřebný k dýchání. Kořeny stromů drží půdu pohromadě, zabraňují erozi
Kouř z továren znečišťuje ovzduší
Mnoho aut znečišťuje ovzduší, které se stává nezdravím pro člověka, živočichy i rostliny
Odpadová voda z továren znečišťuje vodu. Živočichové i rostliny hynou v těchto vodách
Skládky s odpadky znečišťují vodu a půdu.
Sucho může způsobit uhynutí živočichů i rostlin Některé druhy hmyzu také ničí rostliny, které využíváme k naší obživě
Příloha 3
1.
2.
3.
Spotřeba vody Voda je cenný zdroj, kteří mnozí nadměrně spotřebovávají, a proto se spousty lidem na světě nedostává. K přežití člověk potřebuje denně asi 2,5 litru vody -v průměru ale spotřebováváme 150 litrů za osobu a den. To je příliš! A takhle můžeš šetřit vodou. Zavři kohoutek ,když si čistíš zuby nebo se mydlíš. Dotahujte špatně kapající kohoutky. Místo koupaní se sprchuj .Nemyj nádobí pod tekoucí vodou, nebo úsporné splachování záchodů ušetří až několik litrů za minutu.
Úsporné žárovky Investujte do úsporných žárovek. Jsou sice dražší, ale náklady se vám vrátí. Vydrží desetkrát déle a spotřebují mnohem méně energie než klasické žárovky.
4.
Vypínat přístroje Nenechávej elektropřístroje v pohotovostním režimu ,,standby". Protože i když jsou vypnuté, spotřebovávají elektrickou energii.
5.
Nenechávat přístroje v zásuvkách Nenechávejte elektrické přístroje v zásuvkách, ani nabíječky mobilů, pokud nejsou právě nabíjeny.
6. 33
Recyklace Recyklace je jedním ze způsobů, jak udržovat a chránit životní prostředí Jedním z nejefektivnějších způsobů. Recyklace znamená, že zbytkové a nepotřebné věci jsou znovu využity k výrobě dalších. Není potřeba tak velké energie a nových zdrojů. Pokud ještě doma netřídíte odpad, je na čase začít. Nebo když příště budete vyklízet svůj pokoj, dejte všechny nepotřebné recyklovatelné věci do příslušných kontajnerů. Dnes už je na trhu i velká nabídka zboží z recyklovatelných materiálů, sledujte i toto při svých nákupech.
Vypínat světlo Dbejte na to, aby světla svítila jen v těch místnostech, kde se právě nacházíte, nezapomínejte vypínat při odchodu.
Příloha 4
1.
4.
7.
3.
2.
5.
4
6.
8.
9.
10.
34
Příloha 5 Varianta 1
Varianta 2
35
Příloha 6
Příloha 7 1.
3.
6.
2.
5.
4.
7.
8.
5.
36
ZAČAROVANÝ KRUH ČAS 60 min CÍLE Upevnit získané znalost, dovednosti, postoje a hodnoty Uvědomit si provázanost příčin chudoby a možné řešení Schopnost empatie. Růst zájmu o světové dění. Efektivní spolupráce, hledání vhodného řešení. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Člověk a jeho svět (Vlastivěda) Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk) Člověk a společnost (Výchova k občanství)
Poslední modul je věnován hodnocení a ověřování nabytých znalostí, dovedností, postojů i hodnot.
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech KLÍČOVÉ KOMPETENCE K učení Komunikativní K řešení problému Sociální a personální POMŮCKY Kopie příloh
Jednotlivé skupiny poté své kartičky roztřídí podle toho, co rozhodovalo, zda o peníze přijdou či naopak peníze získají. Napište kategorie na tabuli:
Zahrajte si hru „O přežití“. Žáci si hrou upevní získané poznatky o začarovaném kruhu chudoby, o tom, jaké faktory v praxi skutečně ovlivňují život lidí v rozvojových zemí. Upozorněte žáky, aby během hry přemýšleli, co v přežití ovlivnilo je, jejich skupinu a jaké kroky by byly potřeba k přerušení řetězce chudoby.
- VZDĚLÁNÍ - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - NEMOCI - BYDLENÍ - PRÁCE Společně pak diskutujte. Je více než pravděpodobné, že některé kartičky nebudou moci zařadit do výhradně jedné kategorie právě proto, že jsou tyto faktory propojené.
Pravidla hry „O přežití“
Vyzvěte žáky, aby vybrali jednu kartičku s problémem a vymysleli vhodné řešení. Poté se ve skupině domluví na jejím dramatickém ztvárnění., které zbytku třídy předvedou.
Cílem této hry je přežít. Žáci pracují ve svých domovských skupinách. Popřípadě přerozdělte do 4 skupin.
Na závěr rozdejte žákům pracovní list z modulu 1 (příloha 2 modulu 1), který poslouží k následnému ověřování přínosů těchto aktivit. U každého žáka si povšimněte změn v odpovědích, zda se liší výrazně, zda směřují ke stereotypům nebo k objektivnímu pohledu.
Každá skupina si zvolí svého vedoucího, který ve své skupině bude rozhodovat o rozdělování peněz. Na začátek dostane každý člen skupiny 30$ V každém kole si každý člen musí koupit kartičku JÍDLO. Pokud žák nemá potřebných 10$, vypadává ze hry.
Další možností hodnocení je slohová práce na téma „Namibie“. Záměrně je téma velmi rozkročné, aby žáci měli možnost vybrat oblast, kterou si s Namibii spojují nejvíce. V práci mohou vyjádřit i která aktivita je zaujala nejvíce, která nejméně.
V průběhu hry si každý žák může podle svého uvážení kupovat i další kartičky. Upozorněte žáky, že např. kartička LÉKY stojí 20$. Pokud však žák tuto kartičku nevlastní, v případě nemoci musí za léky platit víc. Hra končí ve chvíli, kdy dojdou kartičky se situacemi. Vyhrává ta skupina, ve které přežili všichni členové. Zvítězit mohou tedy všechny skupiny nebo žádné.
V případě zájmů můžete některé aktivity zopakovat. Věnujte poté alespoň jednu hodinu diskuzi nad celou tématikou.
37 38
Příloha 1 Na vašem poli, kde pěstujete kukuřici, se rozmnožil plevel Striga, který vysává živiny potřebné k růstu kukuřice. Letos jste proto sklidili pouze polovinu úrody.
Vaše škola pořádá burzu kreseb afrických dětí. Za získané peníze si škola v Africe pořídí nové učební pomůcky. Spoustu dětí tak konečně škola začne bavit a hlavně motivovat.
Doma vaříte na ohni. Nejen že musíš chodit denně pro dřevo, pálením dřeva uniká do ovzduší oxid uhličitý, který přispívá ke klimatickým změnám. Kouř, který při přípravě jídla vdechujete, způsobuje alergie, oční infekce a zatěžuje dýchací cesty.
Polovina skupiny dostane 10$
Každý ze skupiny dostane 20$
Každý ze skupiny zaplatí 30$ na potřebné léky, nebo předloží kartičku LÉKY
Denně se ve světě vyhodí obrovské množství i čerstvého jídla, které by s přehledem nasytilo celou tvojí chudinskou čtvrť.
Váš kraj sužuje velké sucho. Hladem uhynulo velké množství vašeho dobytka. Aby přežily alespoň některé kusy, musíte jich pár prodat a za to nakoupit krmivo.
Každý ze skupiny zaplatí 10$
Každý ze skupiny zaplatí 10$ a 10$ od vás dostanou i ostatní skupiny.
Máš 6 sourozenců. Už tak mají rodiče problém vás všechny uživit. Teď jsi ale zjistil, že je maminka znovu těhotná a co víc, dokonce i tvá 14ti letá sestra.
Každý ze skupiny zaplatí 10$
Za pomoci několika českých dobrovolníků se vám podařilo získat finance na stavbu kukuřičného mlýna. Za práci na stavbě jsi sice nedostal zaplaceno, ale mlýn bude v budoucnu k tvému užitku.
Příští kolo dostane každý z vaší skupiny 30$
Ve vaší čtvrti byla založena šicí dílna, kde našla práci i tvá maminka. Výrobky se prodávají až v Evropě a je o ně velký zájem.
Každý ze skupiny dostane 30$
Díky brigádě na stavbě místní školy sis vydělal dobré peníze, za které by sis mohl pořídit novou matraci do domu. Musíš se o peníze ale podělit se svými sousedy, kteří je potřebují, protože tak to ve vaší komunitě chodí.
Tvoje rodina nemá peníze na vysokou školu. Chodil jsi ale pravidelně do školy. byl jsi velmi snaživý a měl jsi dobré výsledky. Proto jsi od státu získal potřebné peníze.
Každý ze skupiny dostane 20$, ale 10$ dá libovolnému protihráči, nebo předloží kartičku VODA
Každý ze skupiny dostane 40$
Nemůžeš chodit do školy, protože se musíš starat o své sourozence. Rodiče pracují daleko od vašeho domu a vrací se jen jednou za měsíc. Máte sice peníze na obživu, ale bez školy nemáš velké vyhlídky do budoucnosti.
Onemocněl jsi, nemocnice je daleko a lékař do vaší vesnice přijede až za týden. Do té doby nemůžeš pomáhat na rodinné farmě.
Každý ze skupiny zaplatí 30$ na potřebné léky, nebo předloží kartičku LÉKY
Každý ze skupiny zaplatí 10$
Tatínek postavil bioplynárnu, o které se dozvěděl ve vzdělávacím programu humanitární organizace. Bioplynárna přeměňuje dobytčí trus na metan a hnojivo. Díky tomu můžete vařit na plynovém vařiči a je i dost hnojiva na pěstování zeleniny. Každý de skupiny dostane 30 $
Okradl jsi místní učitelku, když se vracela pozdě z práce. Měl jsi štěstí, učitelka tě nepoznala. Ukradené peníze jsi ale utratil v hospodě a dnes stejně nemáš co jíst.
Bez peněz
Do vaší vesnice přijíždí turisté, kteří jsou uchváceni tvojí kulturou. Není ti to příjemné, protože si připadáš jako zvířátko v zoo. Za fotky tvého domu a členů rodiny ale dostáváš různé suroviny, takže nemusíš chodit do vzdálené vesnice pro potřebné jídlo.
Každý ze skupiny dostane 40$
Nechodíš do školy, rodiče nemají práci. Žijete z dávek do státu a sem tam se vám podaří prodat ukradené dřevo ze stavby místní školky. V budoucnu je velmi pravděpodobné, že tě za tuto činnost zavřou do vězení, stejně jako tvého strýce. Každý ze skupiny zaplatí 20$
38 39
Příloha 1
Firmě, ve které pracuje tvůj tatínek i maminka, se nedaří. Na trhu jsou stále více oblíbené čínské výrobky, které jsou levnější. Brzy bude své zaměstnance propouštět, a proto musíte šetřit, kde se dá.
Nikdo si v příštím kole nemůže nic kupovat
Tvůj bratr dostal práci v luxusním hotelu, kam přijíždí turisté z celého světa. Může si dovolit živit celou tvojí rodinu.
Díky dobrým výsledkům ve škole jsi byl vybrán na výměnný pobyt se studenty z ČR. Poznáš novou zemi a získáš spoustu nových přátel, cenné inspirace a hlavně motivaci dál se učit.
Každý ze skupiny dostane v příštím kole 50$
Každý ze skupiny dostane 10$
Byl jsi adoptován na dálku rodinou z ČR, která ti posílá krásné dárky. Ty si ale nejvíc vážíš toho, že můžeš chodit do školy. Ostatní tvoji sourozenci totiž nemůžou.
Každý ze skupiny dostane 30$
Polovina skupiny dostane 50$
Tatínek onemocněl, ale nemáte peníze na potřebné léky. Máte dvě krávy a tak se rozhodnete jednu prodat. Jedna kráva vám ale nevydělá tolik co dvě.
Bydlíš v ČR a tvoje rodina nemá příliš peněz nazbyt. Za školu sice platit nemusíš, ale dojíždění tě stojí nemalé peníze.
Každý ze skupiny zaplatí 30$ na potřebné léky, nebo předloží kartičku LÉKY
Každý ze skupiny dostane 20$ a 10$ dá libovolnému protihráči
Ve škole tě to nebaví. Výklad tě nezajímá, protože mu stejně nerozumíš. Chodíš za školu a rodičům je to jedno. Sami do práce nechodí a žijí z dávek. Bez vzdělání ale nemáš velkou šanci najít si slušnou práci.
Ve vaší vesnici postavila rozvojová organizace novou školu. V celém širém okolí ale není jediný učitel a tak se v učení střídá místní prodavač, tvůj strýc nebo farář. Moc se toho nenaučíš.
Každý ze skupiny zaplatí 20$
Rodiče si myslí, že je vzdělání zbytečné. K práci na rodinné farmě číst a psát nepotřebuješ. Tvá budoucnost je tedy předurčena k práci na farmě. Nemáš šanci na lepší zaměstnání
Nebyl jsi ve škole, když probíhalo povinné očkování. Onemocněl jsi a celý rok musíš ležet v nemocnici. To, co se za tu dobu ostatní tví spolužáci naučí, už těžko doženeš.
Každý ze skupiny zaplatí 30$ na potřebné léky, nebo předloží kartičku LÉKY
Byl jsi adoptován na dálku rodinou z ČR. Tvoji sourozenci ti závidí, protože oni takové štěstí nemají. Můžeš chodit do školy, zatímco oni pracují. Ty ale víš, že jednou jim to vše budeš moci vynahradit. Polovina skupiny dostane 50$
Tvůj tatínek si za svou první výplatu pořídil mobil. Všichni z toho máte velkou radost, protože i lidé ze sousedství přichází mobil obdivovat. Musíte se ale teď několik měsíců uskromnit v jídle.
Každý ze skupiny dostane v příštím kole 50$
Každý ze skupiny zaplatí 20$
39 40
Ve vaší vesnici probíhá vzdělávací program, kterého se každý týden účastní i tví rodiče. Naučili se tak konečně číst, psát a počítat. Dokáží si teď rozpočítat svou měsíční výplatu na každý den a dnes už se nestává, že by v polovině měsíce nebylo co jíst. Každý ze skupiny dostane tři kartičky s jídlem
Jedna humanitární organizace poslala vaší vesnici spoustu nových hraček pro děti. Ty bys ale radši, kdyby opravili vaší školu, protože víš, že tví sourozenci hračky stejně brzy rozbijí.
Každý ze skupiny dostane kartičku HRAČKY
Tatínek dostal skvělý nápad, jak vydělat peníze. Postavil ve vašem domě sprchu, kam se teď chodí mýt pod tekoucí vedou i vaši sousedé. O sprchy je velký zájem, protože cena není velká. Dlouho jste sice museli na sprchu šetřit, teď se vám to ale mnohonásobně vyplácí. Každý ze skupiny dostane 40$
Bydlíš v dětském domově. Tatínek před časem zemřel a není v silách maminky postarat se o všech svých šest dětí. Stýská se ti, ale v dětském domově máš vše, co ti doma chybělo: teplou vodu, svou vlastní postel, třikrát denně jídlo. To vše díky finančním darům jedné
Každý ze skupiny dostane 20$ a kartičku HRAČKY
Příloha 2
Příloha 3
10 $
20 $
20 $
20 $
20 $
10 $
20 $
20 $
20 $
20 $
10 $
20 $
20 $
20 $
20 $
10 $
20 $
20 $
20 $
20 $
10 $
20 $
20 $
20 $
20 $
10 $
20 $
20 $
20 $
20 $ 40
41
