garamond
color:grey;font-family:Verdana,Geneva,Kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-alig
Jack London At the Rainbow‘s End Na konci duhy Z anglického originálu Selected Stories Přeložil Lukáš Houdek Redakce a komentáře Markéta a Richard Olehlovi Obálka Dorotea Stamenova Technická redakce Renáta Plíšková Vydalo nakladatelství Garamond, www.e-garamond.cz Praha 2014 Elektronické formáty připravil KOSMAS, www.kosmas.cz Elektronické vydání první Translation © Lukáš Houdek, 2005 ISBN 978-80-7407-114-0 E-kniha v grafické podobě dle tištěného vydání je k dispozici ve formátu PDF.
Jack London (1876ñ1916) Americk˝ prozaik, dramatik a esejista. Jeho rozs·hlÈ dÌlo vych·zÌ ze zkuöenostÌ pestrÈho ûivota n·denÌka, dÏlnÌka, dobrodruha, socialistickÈho propagandisty a publicisty. »asto mÏnil sv· zamÏstn·nÌ (pracoval v tov·rnÏ na konopÌ, lovil ˙st¯ice, byl zlatokopem) a tyto syrovÈ ûivotnÌ zkuöenosti ho p¯ivedly ke studiu spis˘ Darwinov˝ch, Spencerov˝ch a Nietzscheov˝ch. V Oaklandu vstoupil do socialistickÈ strany a jeho socialistickÈ sm˝ölenÌ se jeötÏ prohloubilo za pobytu v Lond˝nÏ, kde ûil v chudinskÈ Ëtvrti v East Endu. V poslednÌch letech ûivota psal tÈmϯ v˝hradnÏ pro penÌze a dostal se do hlubokÈ lidskÈ i umÏleckÈ krize (DÈmon alkohol). K nejslavnÏjöÌm dÌl˘m pat¯Ì rom·ny a povÌdky nejenom z Aljaöky a zlatokopeckÈho severu (Vol·nÌ divoËiny, BÌl˝ tes·k), ale ñ jak je patrnÈ z tohoto v˝boru, kter˝ vych·zÌ Ëesky poprvÈ ñ i z prost¯edÌ tichomo¯sk˝ch ostrov˘.
==
==Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz==
, UID: KOS192229
The End of the Story
Konec p¯ÌbÏhu
I
I
The table was of hand-hewn1 spruce2 boards, and the men who played whist had frequent difficulties in drawing home their tricks across the uneven surface. Though they sat in their undershirts, the sweat noduled and oozed3 on their faces; yet their feet, heavily moccasined and woolen-socked, tingled4 with the bite of the frost. Such was the difference of temperature in the small cabin between the floor level and a yard or more above it. The sheet-iron Yukon stove roared red-hot, yet, eight feet away, on the meat-shelf, placed low and beside the door, lay chunks5 of solidly frozen moose6 and bacon. The door, a third of the way up from the bottom, was a thick rime. In the chinking between the logs at the back of the bunks the frost showed white and glistening. A window of oiled paper furnished light. The lower portion of the paper, on the inside, was coated an inch deep with the frozen moisture of the men’s breath. They played a momentous rubber of whist, for the pair that lost was to dig a fishing hole through the seven feet of ice and snow that covered the Yukon. “It’s mighty unusual, a cold snap like this in March,” remarked the man who shuffled7. “What would you call it, Bob?” “Oh, fifty-five or sixty below – all of that. What do you make it, Doc?”
Stůl byl vyroben z ručně otesaných smrkových prken, což mužům, hrajícím na jeho nerovném povrchu whist, často působilo potíže při přitahování štychů. Přestože byli hráči oblečení jen v nátělnících, po tvářích jim stékaly kapky potu. Do nohou, důkladně chráněných mokasínami a vlněnými ponožkami, je však štípal mráz. Tak velký byl v malém srubu rozdíl mezi teplotou při zemi a jedním či více yardyA) nad ní. Hučící oceloplechová kamna Yukon byla rozžhavená doruda, a přesto osm stopB) od nich, na polici s masem umístěné nízko u dveří, ležely na kost zmrzlé špalky losího masa a slaniny. Dveře byly do výše jedné třetiny od podlahy pokryté silnou vrstvou jíní. Ve spárách mezi kládami přiléhajícími k pryčnám se bělala a třpytila jinovatka. Světlo dovnitř pronikalo oknem z voskovaného papíru. Jeho spodní část byla zevnitř pokrytá zmrzlou vlhkostí z dechu přítomných mužů, dosahující tloušky jednoho palceC). Partie whistu, kterou muži zrovna hráli, byla velmi významná, nebo dvojice poražených měla za úkol vykopat díru na chytání ryb skrz sedm stop sněhu a ledu, kterými byl Yukon pokrytý. „Je to stejně zvláštní – březen, a takový ochlazení,“ poznamenal muž míchající karty. „Kolik bys hádal, Bobe?“ „Tak padesát pět nebo šedesát pod nulou – nejmíň. Co bys řekl ty, doktore?“
1. to hew, ir.v., hewed, hewn: To make or shape with or as if with an ax: hew a path through the underbrush; to cut down with an ax: to hew an oak. SEKAT, äTÕPAT, TESAT. 2. spruce n:. Any of various coniferous evergreen trees of the genus Picea, having needlelike foliage, drooping cones, and soft wood often used for paper pulp. SMRK, JEHLI»NAT› STROM. 3. to ooze v.: To flow or leak out slowly, as through small openings; to disappear or ebb slowly: His courage oozed away; to progress slowly but steadily; the herd oozes forward. PROT…KAT, PROSAKOVAT, MOKVAT. 4. to tingle v.: To have a prickling, stinging sensation, as from cold:
tingled all over with joy; to cause a prickling, stinging sensation or feeling: The straw tingled. CHVÃT SE, BODAT, PÕCHAT. 5. chunk n.: A thick mass or piece: a chunk of ice; informal: a substantial amount: won quite a chunk of money; a strong stocky horse. KUS, POLENO, äPALEK. 6. moose n. : Large northern deer with enormous flattened antlers in the male; called elk in Europe and moose in North America. LOS AMERICK›. 7. to shuffle v.: To put aside or under cover quickly; shunt: shuffled the bill under a pile of junk mail; jumble; to mix together. MÕCHAT KARTY, VYT¡»ET SE, äOUPAT NOHAMA.
4/5 ==
==Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz==
, UID: KOS192229
Doc turned his head and glanced at the lower part of the door with a measuring eye. “Not a bit worse than fifty. If anything, slightly under – say forty-nine. See the ice on the door. It’s just about the fifty mark, but you’ll notice the upper edge is ragged. The time she went seventy the ice climbed a full four inches higher.” He picked up his hand, and without ceasing1 from sorting called “Come in,” to a knock on the door. The man who entered was a big, broad-shouldered Swede, though his nationality was not discernible2 until he had removed his ear-flapped cap and thawed3 away the ice which had formed on beard and mustache and which served to mask his face. While engaged in this, the men at the table played out the hand. “I hear one doctor feller stop this camp,” the Swede said inquiringly, looking anxiously from face to face, his own face haggard4 and drawn from severe and long-endured pain. “I come long way. North fork of the Whyo.” “I’m the doctor. What’s the matter?” In response, the man held up his left hand, the second finger of which was monstrously swollen5. At the same time he began a rambling, disjointed history of the coming and growth of his affliction. “Let me look at it,” the doctor broke in impatiently. “Lay it on the table. There, like that.” Tenderly, as if it were a great boil, the man obeyed. “Humph,” the doctor grumbled. “A weeping sinew. And travelled a hundred miles to have it fixed. I’ll fix it in a jiffy. You watch me, and next time you can do it yourself.”
Doktor se otočil a pohledem přeměřil spodní část dveří. „Ani o chlup méně než padesát. Když už, tak něco málo nad. Řekněme devětačtyřicet. Podívejte se na ten led na dveřích. Dosahuje akorát tak k padesátce, ale všimněte si, že jeho horní hrana je nerovná. Když bylo tenkrát sedmdesát, vystoupal led o celé čtyři palce výš.“ Pak zvedl své karty, a aniž je přestal rovnat, vykřikl „Jen dál“, sotva se ozvalo zaklepání na dveře. Dovnitř vstoupil urostlý ramenatý Švéd, jehož národnost vyšla najevo, až když si sundal čepici s klapkami na uši a nechal roztát led na kníru a vousech, který mu zakrýval tvář. Muži za stolem mezitím dohráli svou hru. „Slyšel jsem, že tady ve táboře být nějaký doktor,“ pronesl Švéd tázavě, přičemž pohledem neklidně těkal z jedné tváře na druhou. Jeho vlastní obličej byl poznamenaný vyčerpáním a intenzivní, dlouho snášenou bolestí. „Jedu z daleka. Severní soutok Whyo.“ „Já jsem doktor. Co se děje?“ Muž namísto odpovědi zvedl levou ruku. Její ukazováček byl nateklý do obrovských rozměrů. Zároveň začal rozvláčně a nesouvisle popisovat počátek a průběh svého soužení. „Dovolte, podívám se na to,“ skočil mu netrpělivě do řeči doktor. „Položte ji na stůl. Sem, tak.“ Opatrně, jako by se jednalo o velký vřed, muž uposlechl. „Hm,“ zabručel doktor. „Ganglion. A on jede sto mil cesty, aby si to nechal dát do pořádku. Spravím to během chvilky. Dívej se a příště si to můžeš udělat sám.“
1. to cease v.: To put an end to; discontinue. The factory ceased production; synonym ñ stop. ZASTAVIT, PÿESTAT, USTAT. 2. discernible adj.: Perceptible by the senses or intellect; things happen in the earth and sky with no discernible cause; no discernible progress in the negotiations; the skyline is easily discernible even at a distance of several miles. ROZEZNATELN›, ZJISTITELN›, ZÿEJM›. 3. to thaw v.: To change from a frozen soil to a liquid by gradual warming; to lose stiffness, numbness, or impermeability by being warmed: left the frozen turkey out until it thawed; thawed out by sitting next to
the stove; to become warm enough for snow and ice to melt. T¡T, ROZPOUäTÃT, ROZMRAZIT. 4. haggard adj.: Appearing worn and exhausted; gaunt; wild or distraught in appearance. Her face was drawn and haggard from sleeplessness. VYJEVEN›, ZTRHAN›, VY»ERPAN›. 5. to swell ir.v., swelled, swelled, or swollen: To increase in size or volume as a result of internal pressure; expand. The bellies of the starving children are swelling. OT…KAT, ZDUÿET, ZVÃTäIT.
6/7
m 0.5cm 1cm;font-size:6pt;font-style:normal;color:grey;font-family:Verdana,Geneva,Kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-variant:normal;background:no
Without warning, squarely and at right angles, and savagely1, the doctor brought the edge of his hand down on the swollen crooked2 finger. The man yelled with consternation and agony. It was more like the cry of a wild beast, and his face was a wild beast’s as he was about to spring on the man who had perpetrated the joke. “That’s all right,” the doctor placated sharply and authoritatively. “How do you feel? Better, eh? Of course. Next time you can do it yourself – Go on and deal, Strothers. I think we’ve got you.” Slow and ox-like, on the face of the Swede dawned3 relief and comprehension. The pang over, the finger felt better. The pain was gone. He examined the finger curiously, with wondering eyes, slowly crooking it back and forth. He reached into his pocket and pulled out a gold-sack. “How much?” The doctor shook his head impatiently. “Nothing, I’m not practising – Your play, Bob.” The Swede moved heavily on his feet, re-examined the finger, then turned an admiring gaze on the doctor. “You are a good man. What your name?” “Linday, Doctor Linday,” Strothers answered, as if solicitous4 to save his opponent from further irritation. “The day’s half done,” Linday said to the Swede, at the end of the hand, while he shuffled. “Better rest over tonight. It’s too cold for travelling. There’s a spare bunk5.” He was a slender6 brunette of a man, lean-cheeked, thinlipped, and strong. The smooth-shaven face was a healthy sallow. All his movements were quick and precise.
Potom bez varování snesl prudkým a kolmým pohybem hranu své dlaně na nateklý, pokřivený prst. Muž bolestí a leknutím vykřikl. Jeho hlas připomínal řev divokého zvířete a také jeho obličej se podobal tváři šelmy, připravené vymrštit se na toho, kdo se provinil tak nejapným vtipem. „Všechno v pořádku,“ uklidnil ho příkře a rozkazovačně doktor. „Jak se cítíš? Líp, řekl bych. Samozřejmě. Příště to zvládneš sám – rozdávej, Strothersi. Podle všeho vás máme na lopatě.“ Pomalu, s výrazem podobným dobytčeti, se na Švédově tváři začala zračit úleva a pochopení. Bolest byla pryč. Zvědavě zkoumal svůj prst, ohýbaje jím pomalu sem a tam. Pak sáhl do kapsy a vytáhl váček zlata. „Kolik?“ Doktor netrpělivě zavrtěl hlavou. „Nic, medicínu už neprovozuji – jsi na řadě, Bobe.“ Švéd ztěžka přešlápnul, znovu si prohlédnul svůj prst a obdivně se zadíval na doktora. „Jste dobrý člověk. Jak jmenujete?“ „Linday, doktor Linday,“ odpověděl Strothers, zřejmě ve snaze ušetřit svého protihráče dalšího vyrušení. „Polovina dne je pryč,“ řekl Linday Švédovi na konci hry při míchání karet. „Uděláte lépe, když dneska zůstanete tady. Na cestování je zima. Jednu pryčnu máme volnou.“ Linday byl štíhlý snědý muž s hubenými tvářemi, tenkými rty a energickým vystupováním. Jeho hladce oholená tvář měla zdravě žlutý odstín a jeho pohyby byly
1. savagely der.from savage adj.: Not domesticated or cultivated; wild: savage beasts of the jungle; not civilized; barbaric: savage people, vicious or merciless; brutal: a savage attack on a political rival; synonym ñ cruel. BARBARSK›, DIVOäSK›, HRUB›. 2. crook n.: A part that is curved or bent like a hook; a curve or bend; a turn: a crook in the path. OHYB, Z¡TO»INA, Z¡KRUT. 3. to dawn v.: To begin to become light in the morning; to begin to appear or develop; emerge: Realization of the danger soon dawned on us. ⁄SVIT, ZA»¡TEK, Z¡BLESK.
4. solicitous adj.: Concerned: a solicitous parent; expressing care or concern: made solicitous inquiries about our family; synonym ñ thoughtful. STAROSTLIV›, ⁄ZKOSTLIV›, DYCHTIV›. 5. bunk n.: A narrow bed built like a shelf into or against a wall, as in a shipís cabin. KAVALEC, LŸéKO, PALANDA. 6. slender adj.: Having little width in proportion to height or length; long and thin: a slender rod; small in amount or extent; meager: slender wages; a slender chance of survival. äTÕHL›, ⁄TL›, HUBEN›.
8/9 ==
==Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz==
, UID: KOS192229
He did not fumble1 with his cards. The eyes were black, direct, and piercing, with the trick of seeming to look beneath the surfaces of things. His hands, slender, fine and nervous, appeared made for delicate work, and to the most casual eye they conveyed an impression of strength. “Our game,” he announced, drawing in the last trick. “Now for the rub and who digs the fishing hole.” A knock at the door brought a quick exclamation2 from him. “Seems we just can’t finish this rubber,” he complained, as the door opened. “What’s the matter with you?” – this last to the stranger who entered. The newcomer vainly strove3 to move his ice-bound jaws and jowls4. That he had been on trail for long hours and days was patent. The skin across the cheek-bones was black with repeated frost-bite. From nose to chin was a mass of solid ice perforated by the hole through which he breathed. Through this he had also spat tobacco juice, which had frozen, as it trickled, into an amber-colored icicle, pointed like a Van Dyke beard. He shook his head dumbly, grinned with his eyes, and drew near to the stove to thaw his mouth to speech. He assisted the process with his fingers, clawing off fragments of melting ice which rattled and sizzled on the stove. “Nothing the matter with me,” he finally announced. “But if they’s a doctor in the outfit he’s sure needed. They’s a man up the Little Peco that’s had a ruction5 with a panther, an’ the way he’s clawed6 is something scand’lous.”
rychlé a přesné. Karty svíral v ruce pevně; nehrál si s nimi. Oči měl černé, pohled přímý a pronikavý, jakoby obdařený schopností vidět pod povrch věcí. Ruce, štíhlé, jemné a nervózní, se zdály být stvořeny k delikátní práci a při povrchním pohledu vzbuzovaly zdání síly. „Naše hra,“ ohlásil, když sbíral poslední štych. „A te
o rubD) a to, kdo půjde kopat díru na ryby.“ Zaklepání na dveře ho přimělo k výkřiku. „Vypadá to, že tenhle robber prostě nedohrajeme,“ stěžoval si, zatímco se otevíraly dveře. „A copak se přihodilo vám?“ – poslední slova patřila cizinci, který právě vstoupil. Nově příchozí se pokusil rozpohybovat zamrzlé čelisti a tváře, ale bez výsledku. Bylo patrné, že na cestě strávil dlouhé hodiny a dny. Kůži na lícních kostech měl zčernalou několikerým omrznutím. Od nosu k bradě se táhla souvislá ledová vrstva, proděravěná otvorem, kterým dýchal. Skrz něj také vyplivnul žvýkací tabák, který při stékání zamrznul do jantarově žlutého rampouchu, svým špičatým zakončením připomínajícího bradku. Muž němě zavrtěl hlavou, usmál se očima a přešel blíž ke kamnům, aby mu ústa roztála a mohl promluvit. Prsty přitom odlamoval kousky tajícího ledu, který na kamnech poskakoval a prskal. „Mně se nestalo nic,“ řekl konečně. „Ale jestli je v týhle partě doktor, tak by se určitě hodil. Nahoře proti proudu Little Peco je chlap, co se dostal do křížku s panterem, a je potrhanej až hrůza.“
1. to fumble v.: To touch or handle nervously or idly: fumble with a necktie; to feel or make (oneís way) awkwardly. HR¡T SI, Z¡POLIT, T¡PAT. 2. exclamation n.: An abrupt, forceful utterance: an exclamation of delight; an outcry, as of protest. V›KÿIK, ZVOL¡NÕ, POKÿIK. 3. to strive ir.v., strove, striv∑en, or strived: To exert much effort or energy; endeavor; to struggle or fight forcefully; contend: strive against injustice. SNAéIT SE, USILOVAT, Z¡PASIT.
4. jowl n.: The jaw, especially the lower jaw; the cheek. »ELIST, SANICE, TV¡ÿ. 5. ruction n.:. A riotous disturbance; a noisy quarrel. POVYK. 6. claw n.:. A sharp, curved, horny structure at the end of a toe of a mammal, reptile, or bird. v. To scratch, dig, tear, or pull with or as if with claws. They clawed their way to the top of the mountain. DR¡P, PAÿ¡T; DR¡PAT, äKR¡BAT.
10/11
m 0.5cm 1cm;font-size:6pt;font-style:normal;color:grey;font-family:Verdana,Geneva,Kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-variant:normal;background:no
“How far up?” Doctor Linday demanded. “A matter of a hundred miles.” “How long since?” “I’ve been three days comin’ down.” “Bad?” “Shoulder dislocated. Some ribs broke for sure. Right arm broke. An’ clawed clean to the bone most all over but the face”. We sewed1 up two or three bad places temporary, and tied arteries with twine2.” “That settles it,” Linday sneered. “Where were they?” “Stomach.” “He’s a sight by now.” “Not on your life. Washed clean with bug killin’ dope before we stitched. Only temporary anyway. Had nothin’ but linen thread, but washed that, too.” “He’s as good as dead,” was Linday’s judgment, as he angrily fingered the cards. “Nope. That man ain’t3 goin’ to die. He knows I’ve come for a doctor, an’ he’ll make out to live until you get there. He won’t let himself die. I know him.” “Christian Science and gangrene, eh?” came the sneer. “Well, I’m not practising. Nor can I see myself travelling a hundred miles at fifty below for a dead man.” “I can see you, an’ for a man a long ways from dead.”
„Jak daleko proti proudu?“ zeptal se doktor Linday. „Bude to nějakejch sto mil.“ „Kdy se to stalo?“ „Cesta sem mi trvala tři dny.“ „Je to zlé?“ „Vykloubený rameno. Určitě pár zlámanejch žeber. Zlomená pravá ruka. A skoro na celým těle kromě tváře potrhanej až na kost. Dvě tři nejhorší místa jsme dočasně sešili, tepny zavázali nití.“ „Tak to bychom měli,“ ušklíbl se Linday. „Kde to bylo?“ „Na břiše.“ „Touhle dobou už bude po něm.“ „Tak to zas ne. Než jsme se dali do šití, všechno jsme opláchli vodičkou proti bacilům. Stejně je to jenom dočasně. Měli jsme sice jen lněný vlákno, ale to jsme taky umyli.“ „Jako by už byl mrtvý,“ usoudil Linday, hněvivě mnoucí karty. „Ba ne. Ten chlap neumře. Ví, že jsem jel pro doktora, a bude žít, dokud nepřijedete. Nenechá se umřít. Znám ho.“ „Tedy uzdravující víra v kombinaci s gangrénou, že?“ zněla kousavá odpově. „V každém případě medicínu už neprovozuji. Taky si dost dobře nedokážu představit, že cestuji sto mil při mínus padesáti kvůli mrtvole.“ „Já si to zas představit dokážu, navíc kvůli chlapovi, kterej zdaleka mrtvej není.“
1. to sew ir.v., sewed, sewn: To make, repair, or fasten by stitching, as with a needle and thread or a sewing machine: sew a dress; sew on a button; to furnish with stitches for the purpose of closing, fastening, or attaching: sew an incision closed. äÕT, SEäÕT, PÿIäÕT.
2. twine n.: A strong string or cord made of two or more threads twisted together; something formed by twining: a twine of bread dough, a tangle; a knot. MOTOUZ, PROV¡ZEK, NIT. 3. ainít v. nonstandard : Contraction of am not, used also as a contraction for are not, is not, has not, and have not. NENÕ...
12/13 ==
==Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz==
, UID: KOS192229
