ŘEŠITELSKÝ TÝM: Doc.Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. Ing. Jiří Tokar Ing. Luboš Káně
CTN DEK, Expertní a znalecká kancelář IZOLACE STAVEB a KONSTRUKCE STAVEB CTN DEK, DEK a.s. CTN DEK, DEK a.s.
CTN
REVIZE ČSN 73 1901 PRVNÍ NÁVRH
HARMONOGRAM ZPRACOVÁNÍ REVIZE: 06|2009 03|2010 05|2010 09|2010
zahájení činnosti na revizi normy, předložení prvního návrhu normy, termín konce připomínkování návrhu normy, dokončení činnosti na revizi normy.
Zpracovatelé zvažují, posunutí termínů tak, aby se revize ČSN 73 1901 projednávala a vydávala spolu s revizí ČSN 73 0600. Normy se významně ovlivňují.
UDÁLOSTI A DOKUMENTY: 1. 12. 2000 11. 03. 2006 19. 11. 2009 4. 12. 2009 4. 12. 2009
text platné normy projednání záměru revizí ČSN 73 1901, ČSN P 73 0600 a ČSN P 73 0606 v TNK 65 Jednání konference Defekty Budov v Českých Budějovicích + článek Ing. Tokara ve sborníku Článek Ing. Tokara v DEKTIME 03|2009 Článek doc. Kutnara v DEKTIME 03|2009
CTN DEK Společnost DEK a.s. působí od roku 2005 jako Centrum technické normalizace - CTN DEK na základě licence poskytnuté Úřadem pro technickou normalizaci ÚNMZ. CTN DEK nabízí široké odborné veřejnosti služby mj. v poskytování informací o vydávání a tvorbě technických norem: 1) Informace o vydaných technických normách 2) Informace o připravovaných technických normách 3) Rozbor připravovaných technických norem v oblastech odborné působnosti CTN DEK 4) Uvádění stavebních výrobků na trh 5) Poradenství Služby 1 – 3 se realizují formou pravidelných informačních e-mailů. Uživatel služby získá komplexní informace umožňující mu zorientovat se v problematice, poznat normy významné pro jeho činnost a s předstihem reagovat na zavedení norem. Získané informace mohou být i podkladem pro zapojení se s pomocí CTN DEK do procesu tvorby a projednávání norem a pro ovlivnění jejich znění. Oblasti odborné působnosti CTN DEK: CEN/TC 128, 254, 361 a TNK 65. Kontakt:
[email protected], +420 234 054 311, +420 739 488 092.
KomentáĜ ĜešitelĤ: ProstĜednictvím odborného þasopisu DEKTIME pĜedkládáme technické veĜejnosti první návrh znČní normy ýSN 73 1901 Navrhování stĜech. Obracíme se tímto na odborníky, kteĜí se problematikou navrhování stĜech zabývají, aby se zapojili do procesu revize normy ýSN 73 1901. Prosíme je, aby zformulovali svoje pĜipomínky, popĜípadČ vlastní návrhy znČní pĜipomínkovaných ustanovení, a odeslali je na nČkterou z adres: Centrum technické normalizace DEK a.s., JiĜí Tokar, TiskaĜská 10/257, 108 00 Praha 10-Malešice nebo
[email protected]. Z kapacitních dĤvodĤ vychází v DEKTIME „tČlo“ normy, celý text vþetnČ pĜíloh je vystaven na stránkách CTN DEK. JeštČ nenastal þas na opravování formálních jevĤ v textu (zkratky, odkazy apod.), ve fázi prvního návrhu chceme, pokud možno, dosáhnout shody nad zpĤsobem Ĝazení informací v normČ a nad obsahem jednotlivých kapitol a ustanovení. AutorĤm pĜipomínek a podnČtĤ zašleme další pracovní verze normy e-mailem, aby si mohli ovČĜit jak bylo s jejich podnČty a pĜipomínkami naloženo. Základní principy revize: Souþasné znČní normy je platné od konce roku 1999. Nesþetné realizace stĜech, které od té doby probČhly, se staly zdrojem mnoha nových poznatkĤ, které je tĜeba zobecnit a promítnout do normy upĜesnČním nČkterých ustanovení nebo jako nová ustanovení. Také je tĜeba zohlednit bouĜlivý vývoj v evropské i þeské normalizaci a legislativČ. K þlenČní informací podle jednotlivých vrstev stĜechy jsou doplnČny i kapitoly umožĖující syntézu dílþích poznatkĤ do navrhování celku. Základní požadavky na stĜechy obsažené v obecnČ závazných pĜedpisech a v technických normách jsou uvádČny nejen odkazem na pĜíslušný pĜedpis, ale v mnoha pĜípadech také citací nebo parafrázováním tak, aby se norma stala komplexním zdrojem informacích nutných pro navrhování stĜech. Mimo jiné došlo k vypuštČní pojmĤ plochá, šikmá a strmá stĜecha a hranice sklonu mezi nimi. PĜi navrhování jednotlivých vrstev a prvkĤ stĜech rozhodují jiné hodnoty sklonu než hranice mezi plochou, šikmou a strmou stĜechou. Vztah mezi normou ýSN 73 1901 a normami ýSN 73 0600 a ýSN 73 0606: ěešitelé revize se domnívají, že podrobnosti o navrhování a dimenzování jednotlivých hydroizolaþních vrstev patĜí do skupiny norem HYDROIZOLACE. ChtČjí využít toho, že revize ýSN 73 1901 probíhá v podstatČ soubČžnČ s revizemi norem HYDROIZOLACE, a problematiku hydroizolaþních vrstev stĜech tam pĜesunout. V pĜípadČ povlakových hydroizolací se poþítá s pĜesunutím následujících ustanovení: 5.3.1.1 Povlaková hydroizolaþní vrstva je nepropustná pro vodu v kapalném i tuhém skupenství v dĤsledku hydroizolaþních vlastností použitých materiálĤ a hydroizolaþní celistvosti a spojitosti. 5.3.1.2 Použité materiály a jejich skladba v povlakové hydroizolaþní vrstvČ musí být voleny tak, aby se zajistila její vodotČsnost. 5.3.1.4 Povlaková hydroizolaþní vrstva se spojuje s podkladovou vrstvou jen do té míry, aby nedošlo k jejímu poškození vlivem pohybĤ podkladu. Úpravy povrchu asfaltových hydroizolací uvádČné dĜíve v odstavci 5.11. Ochranné vrstvy budou chápány jako souþást hydroizolaþní vrstvy. Problematika bude také pĜesunuta do ýSN 73 0600. Také dimenzování hydroizolací podle hydrofyzikálního namáhání bude doménou ýSN 73 0600 a ýSN 73 0606. Norma ýSN 73 1901 pouze uvede, jaké hydrofyzikální namáhání na jednotlivých hydroizolaþních a pojistnČ – hydroizolaþních vrstvách podle druhu stĜechy oþekávat. Problematiku skládaných krytin se zpracovatelé rozhodli zcela pĜepracovat a také pĜesunout do norem HYDROIZOLACE. Je-li obytný prostor pod plochou stĜechou chránČn hydroizolaþní vrstvou proti všem druhĤm srážek, nechĢ je obdobnČ chránČn i obytný prostor pod šikmou stĜechou. Šikmá stĜecha musí mít prostČ také mít hydroizolaþní funkci a skládaná krytina je jen souþástí této hydroizolace. Níže uvedený text je po úpravách pĜevzat z publikace KUTNAR – Šikmé stĜechy, skladby a detaily, ve které byl uvedený pĜístup k hydroizolaci šikmé stĜechy v roce 2009 uplatnČn. DoplĖková hydroizolaþní vrstva: vrstva nezbytná pro dosažení požadované tČsnosti hydroizolaþní konstrukce obsahující skládanou krytinu. Skládaná krytina: konstrukce z plošných prvkĤ rovinných nebo tvarovaných, hydroizolaþnČ propojených pĜesahem nebo spojovaných na drážky nebo lišty. Obvykle je podporována laĢováním nebo bednČním. Odvádí vodu s povrchu stĜechy, není však tČsná vĤþi vodČ pĤsobící hydrostatickým tlakem, vĤþi prachovému snČhu
ani vĤþi vČtrem hnanému dešti. Obvykle není tČsná ani proti pronikání prachu. Pod skládanou krytinou se obvykle nachází vzduchová vrstva. Na spodním povrchu skládané krytiny mĤže docházet ke kondenzaci vodní páry a k námraze. Hydroizolace se skládanou krytinou: hydroizolace tvoĜená skládanou krytinou, doplĖkovou hydroizolaþní vrstvou, obvykle vČtranou vzduchovou vrstvou mezi nimi a nosnou vrstvou krytiny. POZNÁMKA – PĜimČĜenČ obdobnČ se postupuje pĜi návrhu hydroizolace, kde je povlak na dĜevČném bednČní.
Fólie lehkého typu: je tenká plastová nesvaĜitelná fólie, která se vyrábí na bázi PP, PES, PO a PE urþená pro parotČsnicí a vzduchotČsnicí vrstvy nebo doplĖkové hydroizolaþní vrstvy. Pruhy fólie se obvykle spojují lepicími 2 páskami nebo tmely, mohou mít i samolepicí spoje. Plošná hmotnost fólie je obvykle menší než 200 g/m . Fólie tČžkého typu: je plastová fólie, která se používá pro hydroizolace plochých stĜech. Pruhy fólie se kladou s pĜesahem a spojují se horkovzdušným svaĜováním. TloušĢka fólie þiní obvykle alespoĖ 1,0 mm. Fólie úþinnČ propustná pro vodní páru; difuznČ otevĜená : fólie lehkého typu s hodnotou sd < 0,3 m. Fólie omezenČ propustná pro vodní páru; difuznČ uzavĜená : fólie lehkého typu s hodnotou sd 0,3 m. POZNÁMKA - sd je ekvivalentní difúzní tloušĢka, udává se v m.
DoplĖková hydroizolaþní vrstva úþinnČ propustná pro vodní páru; difuznČ otevĜená: vrstva vytvoĜená z fólie úþinnČ propustné pro vodní páru tak, aby nijak významnČ neomezovala difuzi vodní páry skladbou. Pod doplĖkovou hydroizolaþní vrstvou úþinnČ propustnou není nezbytné vytváĜet vzduchovou vrstvu. V úvahu je tĜeba vzít pĜípadné zmČny propustnosti v prĤbČhu funkce, napĜ. v dĤsledku zanášení prachem. POZNÁMKA - Je-li doplĖková hydroizolaþní vrstva vytvoĜena z fólie položené na bednČní, nesmí ani bednČní významnČ omezovat difuzi vodní páry skladbou. Takovou podmínku bČžnČ splní prkenné bednČní s obvyklými spárami. DoplĖková hydroizolaþní vrstva omezenČ propustná pro vodní páru; difuznČ uzavĜená: vrstva vytvoĜená z fólie omezenČ propustné pro vodní páru nebo z asfaltového pásu. POZNÁMKA - Pod takovou vrstvu je obvykle tĜeba do skladby vkládat vČtranou vzduchovou vrstvu. PĜi hodnocení, zda je nutné vČtranou vzduchovou vrstvu pod doplĖkovou hydroizolaþní vrstvu umístit, je nutné zohlednit, z þeho je vytvoĜena parotČsnící vrstva a zda se mezi parotČnicí vrstvou a doplĖkovou hydroizolaþní vrstvou vyskytují dĜevČné prvky. PĜi dimenzování doplĖkové hydroizolaþní vrstvy pracují autoĜi publikace KUTNAR – Šikmé stĜechy, skladby a detaily se šesti stupni úþinnosti tzv. pojistnČ-hydroizolaþních opatĜení uplatnČnými v publikaci Pravidla pro navrhování a provádČní stĜech vydané Cechem klempíĜĤ, pokrývaþĤ a tesaĜĤ ýR v roce 2000. ěešitelé revizí norem ýSN 73 1901 a ýSN 73 0600 zvažují zaĜazení principĤ návrhu hydroizolace se skládanou krytinou uvedených v publikaci KUTNAR – Šikmé stĜechy, skladby a detaily do ýSN 73 0600. Publikace KUTNAR – Šikmé stĜechy, skladby a detaily je ke stažení na www.atelier-dek.cz.
ýESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.060.20
Navrhování stĜech – Základní ustanovení
Designing of roofs - Basic provisions Proposition des toits - Dispositions générales Die Gestaltung von Dächern - Grundbestimmungen
Nahrazení pĜedchozích norem Touto normou se nahrazuje ýSN 73 1901 z ledna 1999.
Pracovní návrh revize þ.1 - BĜezen 2010
ýSN 73 1901
Obsah PĜedmluva.................................................................................................................................................................. 6 1 PĜedmČt normy ....................................................................................................................................................... 7 2 Normativní odkazy .................................................................................................................................................. 8 3 Definice ................................................................................................................................................................... 8 4 Druhy stĜech.......................................................................................................................................................... 10 5 Požadavky na stĜechy ........................................................................................................................................... 11 6 Projekt stĜechy a výmČna informací ...................................................................................................................... 14 7 Namáhání stĜech................................................................................................................................................... 15 8 Konstrukce stĜechy ............................................................................................................................................... 16 9 JednoplášĢové stĜechy .......................................................................................................................................... 22 10 NČkolikaplášĢové stĜechy .................................................................................................................................... 22 11 Inverzní a kombinované stĜechy ......................................................................................................................... 24 12 Souvrství a konstrukce nad základními vrstvami stĜech ..................................................................................... 24 13 Vrstvy a prvky stĜech........................................................................................................................................... 26 14 Zásady pro navrhování detailĤ plochých stĜech.................................................................................................. 33 16 Zásady pro navrhování detailĤ šikmých stĜech ................................................................................................... 39 PĜíloha A (informativní) Skladby stĜech – výklad terminologie ................................................................................. 41 PĜíloha B (informativní) Doporuþené dimenze vČtrání stĜech .................................................................................. 47 PĜíloha C (informativní) PomĤcka pro návrh dilatací stĜech..................................................................................... 47
PĜedmluva ZmČny proti pĜedchozí normČ ýSN 73 1901 je zcela pĜepracována. Informace obsažené v normČ jsou rozdČleny do tĜech skupin:: 1. TČlo normy obsahuje v þásti 5 a 6 požadavky, jaké funkce a vlastnosti má mít stĜecha a zásady pro návrh stĜech. PĜedpokládá se, že s touto þástí normy budou pracovat pĜedevším investoĜi pĜi definici výsledných vlastností díla, soudci a soudní znalci pĜi posuzování vad a nedostatkĤ stĜech. ZároveĖ slouží jako základní vodítko pro projektanta tak, aby pĜi návrhu stĜechy neopomenul žádnou vlastnost anebo konstrukþní souvislost stĜechy. 2. V kapitolách 7-15 jsou podrobnČji rozvedeny nČkteré konstrukþní souvislosti, zásady a požadavky na stĜechy a návrh stĜech. PĜedpokládá se, že budou sloužit pĜedevším pro projektanty jako pomĤcka pro návrh stĜechy. Obsahují konstrukþní zásady a pravidla pro konstrukþní varianty, detaily stĜech, vrstvy stĜech a procesy pĜi návrhu stĜech. Zásady a pravidla vycházejí z osvČdþených a obvyklých Ĝešení ovČĜených v praxi. Zásady pro návrh stĜechy jsou uvedeny po vrstvách. Tento postup se v praxi osvČdþil. 3. V pĜílohách jsou obsaženy pĜíklady osvČdþených Ĝešení, rozvedení nČkterých informací uvedených v tČle normy a pomĤcky pro návrh stĜech.
Souvisící normy ýSN 73 0005 Modulová koordinace rozmČrĤ ve výstavbČ – Základní ustanovení ýSN P ENV 1991-1 Zásady navrhování a zatížení stavebních konstrukcí - ýást 1: Zásady navrhování (73 0035)
-6-
ýSN P ENV 1991-2-1 Zásady navrhování a zatížení stavebních konstrukcí - ýást 2-1: Zatížení konstrukcí; Objemová tíha, vlastní tíha a užitná zatížení ( 73 0035 ) ýSN P ENV 1991-2-3 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí - ýást 2-3: Zatížení konstrukcí - Zatížení snČhem ( 73 0035) ýSN P ENV 1991-2-4 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí - ýást 2-4: Zatížení konstrukcí - Zatížení vČtrem ( 73 0035) ýSN 73 0202 Geometrická pĜesnost ve výstavbČ - Základní ustanovení ýSN 73 0532 Akustická hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách - Požadavky ýSN 73 0580-1 Denní osvČtlení budov - ýást 1: Základní požadavky ýSN 73 0802 Požární bezpeþnost staveb - Nevýrobní objekty ýSN 73 0804 Požární bezpeþnost staveb - Výrobní objekty ýSN P ENV 1996-1-1 Navrhování zdČných konstrukcí - ýást 1-1: Obecná pravidla pro pozemní stavby Pravidla pro vyztužené a nevyztužené zdČné konstrukce (73 1101) ýSN P ENV 1992-1-1 Navrhování betonových konstrukcí - ýást 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby (73 1201) ýSN P ENV 1993-1-1 Navrhování ocelových konstrukcí - ýást 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby (73 1401) ýSN P ENV 1995-1-1 Navrhování dĜevČných konstrukcí - ýást 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby (73 1701) žebĜíky BUDE AKTUALIZOVÁNO. Vypracování normy Zpracovatelé: KUTNAR – IZOLACE STAVEB, expertní a znalecká kanceláĜ, IýO 11222701 Doc. Ing. ZdenČk Kutnar, CSc.; DEK a.s., technické stĜedisko ATELIER DEK – Ing. Luboš KánČ, Ing. JiĜí Tokar Technická normalizaþní komise: TNK 65 Izolace staveb Pracovník ýeského normalizaþního institutu: Ing. Radek Špaþek
1 PĜedmČt normy Norma stanovuje požadavky na stĜechy a zásady návrhu stĜech stavebních objektĤ. Platí pro nové budovy a pro stavební úpravy, udržovací práce, zmČny v užívání budov a jiné zmČny dokonþených budov týkající se stĜech. StĜecha je stavební konstrukce nebo þást stavby, která plní jednu z následujících základních funkcí: -
ochrana chránČné konstrukce pĜed vodou (patĜí sem balkóny, lodžie, venkovní rampy, pochĤzné mostky)
-
ochrana chránČné konstrukce pĜed vodou, ochrana prostĜedí pĜed srážkovou vodou
-
ochrana chránČné konstrukce pĜed vodou, ochrana prostĜedí pĜed srážkovou vodou, ochrana a zajištČní stavu vnitĜního prostĜedí
NČkteré stĜechy plní i další funkce (zahrady, terasy, heliporty, umístČní a provoz údržby technologických zaĜízení). Jsou-li pro prostĜedí pod stĜechou stanoveny parametry teploty a vlhkosti prostĜedí, parametry ochrany proti hluku, popĜípadČ další požadavky na ochranu životního prostĜedí, je toto prostĜedí zároveĖ vnitĜním prostĜedím. Tato norma neplatí pro stĜechy s textilní krytinou, nafukovací haly, skleníky, prosvČtlovací konstrukce staveb a stĜechy které jsou souþástí technologických zaĜízení.
-7-
2 Normativní odkazy V této normČ jsou na pĜíslušných místech textu odkazy na normy, popĜ. na další pĜedpisy uvedené níže. TČmito odkazy se ustanovení níže citovaných norem (pĜedpisĤ) stávají souþástí této normy. U datovaných odkazĤ na normy se pĜípadné pozdČjší zmČny nebo revize kterékoliv z citovaných norem týkají této normy jen tehdy, byly-li do ní vþlenČny zmČnou nebo revizí. U nedatovaných odkazĤ na normy a u odkazĤ na jiné pĜedpisy platí vždy nejnovČjší vydání citované normy nebo pĜedpisu. ýSN 34 1390 Elektrotechnické pĜedpisy - PĜedpisy pro ochranu pĜed bleskem ýSN 72 2430-1 Malty pro stavební úþely - ýást 1: Spoleþná ustanovení ýSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí ýSN 73 0540-1 až 4 Tepelná ochrana budov 1)
ýSN 73 0600 Hydroizolace staveb - Základní ustanovení 1)
ýSN 73 0606
Hydroizolace staveb - Povlakové izolace
ýSN 73 3150 TesaĜské spoje dĜevČných konstrukcí - Terminologie tĜídČní ýSN 73 3610 Klampiarské práce stavebné ýSN 73 6122 Stavba vozovek - Lité asfalty ýSN 73 6760 VnitĜní kanalizace ýSN 74 3305 Ochranná zábradlí - Základní ustanovení ýSN EN 516 Prefabrikované pĜíslušenství pro stĜešní krytiny - ZaĜízení pro pĜístup na stĜechu - Lávky, plošiny a stupnČ (74 7702) ýSN EN 517 Prefabrikované pĜíslušenství pro stĜešní krytiny - Bezpeþnostní stĜešní háky (74 7703) ýSN EN 607 Okapové žlaby a tvarovky z PVC - U - Definice, požadavky, zkoušení (74 7704) ýSN EN 612 Okapové žlaby a odpadní trouby na dešĢovou vodu z plechu - Definice, klasifikace, požadavky (74 7705) BUDE AKTUALIZOVÁNO.
3 Definice V této normČ se používají termíny a definice podle ýSN 73 0600 a dále platí tyto termíny a definice: 3.1 stĜecha; stavební konstrukce vystavená pĜímému pĤsobení atmosférických vlivĤ, podílející se na zabezpeþení požadovaného stavu prostĜedí v objektu; sestává z nosné stĜešní konstrukce, jednoho nebo nČkolika stĜešních plášĢĤ oddČlených vzduchovými vrstvami a doplĖkových konstrukcí a prvkĤ POZNÁMKY 1)
vnitĜní prostĜedí – viz ýSN 73 0600 , ýSN 73 0540, 73 0532
3.2 nepochĤzná stĜecha: stĜecha, umožĖující pĜístup pouze pro kontrolu stavu konstrukce i zaĜízení na stĜeše a nezbytnou údržbu 3.3 provozní stĜecha: stĜecha využívaná pro úþely dopravy, rekreace, umístČní speciálního technologického vybavení objektĤ apod. POZNÁMKY 1
Bližší terminologické oznaþení se volí podle druhu provozu.
2
Pod termín provozní stĜechy se zahrnují i stĜešní terasy a stĜešní zahrady.
1)
POZNÁMKA – Norma je v návrhu
-8-
3.4 nosná stĜešní konstrukce: þást stĜechy pĜenášející zatížení od jednoho nebo nČkolika stĜešních plášĢĤ, doplĖkových konstrukcí a prvkĤ i vody, snČhu, vČtru, provozu apod. do ostatních nosných þástí objektu POZNÁMKA – Nosná stĜešní konstrukce (vazník apod.) mĤže splynout s nosnou vrstvou stĜešního pláštČ (deskou) v jeden plošný nosný celek.
3.5 stĜešní plášĢ: þást stĜechy tvoĜená nosnou vrstvou stĜešního pláštČ, k níž jsou zpravidla pĜiĜazeny nČkteré další vrstvy v závislosti na funkci pláštČ (vrstva hydroizolaþní, termoizolaþní, spádová, podkladní, parotČsná, expanzní, pojistná nebo pomocná hydroizolaþní, ochranná, provozní, pohledová, dilataþní, separaþní, spojovací, stabilizaþní, drenážní, filtraþní, hydroakumulaþní a podhledová) POZNÁMKA – V reálných konstrukcích plní þasto jedna vrstva stĜešní konstrukce více funkcí najednou.
3.6 jednoplášĢová stĜecha: stĜecha, oddČlující chránČné (vnitĜní) prostĜedí od vnČjšího jedním stĜešním pláštČm 3.7 jednoplášĢová stĜecha vČtraná: jednoplášĢová stĜecha, v jejíž skladbČ je systém vČtracích kanálkĤ napojený na vnČjší prostĜedí 3.8 jednoplášĢová stĜecha nevČtraná: jednoplášĢová stĜecha, v jejíž skladbČ není systém vČtracích kanálkĤ napojený na vnČjší prostĜedí 3.9 jednoplášĢová stĜecha s opaþným poĜadím vrstev; též stĜecha obrácená nebo inverzní: stĜecha s hydroizolaþní vrstvou umístČnou pod vrstvou termoizolaþní 3.10 dvouplášĢová stĜecha: stĜecha oddČlující chránČné (vnitĜní) prostĜedí od vnČjšího dvČma stĜešními plášti (horní plášĢ – dolní plášĢ, nebo také vnČjší plášĢ – vnitĜní plášĢ), mezi nimiž je vzduchová vrstva POZNÁMKA – Prostor mezi plášti (vzduchová vrstva) mĤže být neprĤlezný, prĤlezný nebo prĤchozí, nebo slouží jako pĤda (pĤdní prostor).
3.11 dvouplášĢová stĜecha nevČtraná: dvouplášĢová stĜecha, jejíž vzduchová vrstva je vĤþi vnČjšímu prostĜedí uzavĜena 3.12 dvouplášĢová stĜecha vČtraná: dvouplášĢová stĜecha, jejíž vzduchová vrstva je napojena na vnČjší prostĜedí POZNÁMKA – Napojení vzduchové vrstvy na vnČjší prostĜedí umožĖuje únik vlhkosti ze stĜechy v dĤsledku pohybu a výmČny vzduchu mezi vnČjším prostĜedím a meziplášĢovým prostorem.
3.13 nČkolikaplášĢová stĜecha: stĜecha vytvoĜená nČkolika stĜešními plášti oddČlenými od sebe vzduchovými vrstvami POZNÁMKA – Bližší oznaþení se volí podle poþtu plášĢĤ a dalších charakteristik, napĜ. stĜecha dvouplášĢová, tĜíplášĢová, s vČtranou horní, dolní nebo obČma vzduchovými vrstvami apod.
-9-
3.14 skladba stĜechy; stĜešní souvrství: souhrnné oznaþení všech vrstev stĜechy 3.15 nosná vrstva stĜešního pláštČ: þást stĜešního pláštČ pĜenášející zatížení od vlastní hmotnosti i hmotnosti pĜípadných dalších vrstev stĜešního pláštČ, popĜ. i klimatických vlivĤ a provozních zatížení, do nosné stĜešní konstrukce 3.16 termoizolaþní vrstva; tepelnČizolaþní vrstva: vrstva zajišĢující požadovaný teplotní stav vnitĜního prostĜedí, bránící zejména nežádoucímu úniku tepla z objektĤ, popĜ. chránící stavební konstrukce pĜed nepĜíznivým pĤsobením teploty 3.17 termoakumulaþní vrstva, tepelnČakumulaþní vrstva: vrstva jímající teplo v konstrukci stĜechy 3.18 spádová vrstva; sklonová vrstva: vrstva vytváĜející potĜebný sklon následujících vrstev stĜešního pláštČ 3.19 podkladní vrstva: vrstva vytváĜející vhodný podklad pro další vrstvy stĜešního pláštČ 3.20 expanzní vrstva; mikroventilaþní vrstva: tenká vzduchová vrstva nebo vrstva s velkou pórovitostí sloužící k vyrovnávání rozdílných tlakĤ vodní páry mezi daným místem stĜešního pláštČ a vnČjším prostĜedím; obvykle plní i funkci vrstvy dilataþní 3.21 ochranná vrstva: vrstva chránící hydroizolaþní vrstvu, popĜ. další vrstvy stĜešního pláštČ, pĜed nepĜíznivými vlivy vnČjšího, popĜ. vnitĜního prostĜedí 3.22 provozní vrstva: vrstva umožĖující provozní využití stĜešního pláštČ 3.23 pohledová vrstva: vrstva zajišĢující požadovaný vzhled stĜešního pláštČ 3.24 dilataþní vrstva: vrstva umožĖující vzájemné posuny vrstev stĜešního pláštČ 3.25 separaþní vrstva: vrstva stĜešního pláštČ oddČlující dvČ vrstvy z výrobních, mechanických, chemických nebo jiných dĤvodĤ 3.26 spojovací vrstva: vrstva spojující dvČ sousední vrstvy stĜešního pláštČ 3.27 stabilizaþní vrstva: vrstva zajišĢující svou hmotností polohu dalších vrstev stĜechy vĤþi sání vČtru, vztlaku vody apod. 3.28 drenážní vrstva: vrstva odvodĖující souvrství stĜešního pláštČ nad hlavní, popĜ. pojistnou hydroizolaþní vrstvou 3.29 filtraþní vrstva: vrstva zachycující jemné podíly sypkých látek, vyplavovaných ze skladby stĜešního pláštČ, nebo vodou vnášených do skladby stĜešního pláštČ 3.30 vegetaþní vrstva: vrstva urþená pro rĤst rostlin 3.31 podhled; podhledová vrstva: zpravidla samostatná þást stĜechy umístČná pĜi jejím vnitĜním povrchu ze vzhledových, akustických, termoizolaþních, hygienických, protipožárních a jiných dĤvodĤ 3.32 vzduchotČsnicí vrstva: vrstva zabraĖující proudČní vzduchu skladbou stĜechy 3.33 kombinovaná stĜecha: stĜecha se dvČmi þi nČkolika termoizolaþními vrstvami, kdy alespoĖ jedna termoizolaþní vrstva je umístČna pod hydroizolací a jedna nad hydroizolací v rámci jednoho pláštČ 3.34 základní vrstvy stĜechy: souvrství navrhované pro zajištČní základních funkcí stĜechy, bez dalších požadavkĤ na využití stĜechy a vzhled stĜechy 3.35 rekonstrukce stĜechy: stavební úpravy smČĜující k obnovení pĤvodnČ navržených funkcí stĜechy, obvykle spojené s demontáží všech nebo nČkterých vrstev a prvkĤ stĜechy, nebo mČnící vlastnosti stĜechy (napĜíklad tepelný odpor, zatížení). 3.36 oprava stĜechy: udržovací práce vedoucí k obnovení nebo prodloužení funkce volnČ pĜístupných prvkĤ a vrstev stĜech (údržba, pĜípadnČ výmČna poškozených þástí krytin, obnovovací nátČry, výmČny tmelových výplní spár apod.).
4 Druhy stĜech StĜechy se rozlišují podle toho, zda nad hydroizolací jsou další vrstvy a podle provozu na stĜeše. StĜechy bez provozu: –
hydroizolace je krytinou
- 10 -
–
s vrstvami na hydroizolaci
Provozní stĜechy: –
stĜechy s technologií
–
pojíždČné stĜechy
–
stĜešní terasy, pochĤzné stĜechy
–
stĜešní zahrady
–
heliporty
U stĜech bez provozu se poþítá jen s pohybem pouþených osob zajišĢujících kontroly a údržbu samotné stĜechy a jejích konstrukcí. PatĜí sem i vegetaþní stĜechy, kde vegetace plní pouze pohledovou funkci.
5 Požadavky na stĜechy 5.1 Základní požadavky na funkci a výsledné vlastnosti stĜechy jsou: 1. Mechanická odolnost a stabilita 2. Požární bezpeþnost 3. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostĜedí 4. Ochrana proti hluku 5. Bezpeþnost pĜi užívání 6. Úspora energie a ochrana tepla 7. Využití pĜírodních zdrojĤ umožĖující udržitelný rozvoj 8. Další požadavky 5.2 Mechanická odolnost a stabilita 5.2.1 StĜecha se navrhuje tak, aby odolávala v projektu stanovenému mechanickému a dynamickému namáhání. 5.2.2 StĜecha a její jednotlivé vrstvy a þásti se navrhují s ohledem na zatížení od vlastní hmotnosti, popĜ. hmotnosti nadložních vrstev, konstrukcí a zaĜízení, dále s ohledem na zatížení snČhem, ledem, popĜ. vodou, zatížení od vČtru, zatížení od teploty i zatížení provozem a údržbou. 5.2.3 StĜecha a její jednotlivé vrstvy a þásti se navrhují s ohledem na vibrace, provozní rázy a výbuchy vznikající v dĤsledku provozu uvnitĜ nebo vnČ budovy, popĜ. s ohledem na seismické vlivy. 5.2.4 StĜecha i její þásti, vrstvy a jednotlivé prvky se navrhují tak, aby odolávaly tlaku i sání vČtru. Vlivem vČtru nesmí dojít ke ztrátČ funkce, poškození nebo stržení. 5.2.5 Nosná stĜešní konstrukce být dostateþnČ únosná a stabilní v celé ploše a v návaznosti na související konstrukce. 5.2.6 Kotevní prvky musí být rozmístČny tak, aby jednotlivé kotvy, povlaková hydroizolace i nosná stĜešní konstrukce byly namáhány co nejrovnomČrnČji. 5.2.7 PrĤhyby a jiné zmČny tvaru a rozmČrĤ konstrukcí zpĤsobené mechanickým zatížením stĜech, teplotními, tvarovými a objemovými zmČnami vrstev stĜech nesmí nepĜíznivým zpĤsobem ovlivnit funkci stĜechy. 5.3 Požární bezpeþnost 5.3.1 StĜechy se navrhují tak, aby splnily projektové pĜedpoklady zatížení stavby a stĜechy požárem a v pĜípadČ vzniku požáru pĜispívaly k plánované ochranČ zdraví, majetku a lidských životĤ. Projektový požadavek na zatížení stĜechy požárem a požadavky na vlastnosti stĜechy pĜi požáru stanoví soubor norem ýSN 73 08XX.
- 11 -
5.4 Hygiena, ochrana zdraví a životního prostĜedí 5.4.1 Ochrana stĜecha a prostĜedí pĜed vodou (hydrofyzikální namáhání) 5.4.1.1 StĜecha a její jednotlivé vrstvy a þásti se navrhují s ohledem na namáhání vodní párou, namáhání vlhkostí obsaženou v pórovitých materiálech, namáhání srážkovou vodou, provozní vodou stékající po jejím povrchu, srážkovou vodou zadrženou na povrchu stĜechy nebo vodou provozní pĤsobící hydrostatickým tlakem. 5.4.1.2 StĜecha se navrhuje tak, aby nepropouštČla vodu ani vlhkost v kapalném skupenství do podstĜešních konstrukcí a prostor, ani na svĤj dolní povrch. POZNÁMKA - Nepropustnosti stĜechy pro vodu v kapalném skupenství se pĜedevším dosahuje užitím nepropustných hydroizolaþních materiálĤ. U stĜech s nČkterými druhy skládaných krytin se hydroizolaþního efektu dosahuje kombinací nepropustných materiálĤ pro kapalnou vodu, ale propustných pro vlhkost, a vČtrání stĜech. DoplĖkovČ lze užít i hydroakumulaþního efektu materiálĤ stĜech.
5.4.1.3 StĜecha se navrhuje tak, aby nedocházelo k pronikání tuhých srážek do konstrukce stĜechy, popĜ. do podstĜešních prostor. POZNÁMKA - Pronikání tuhých srážek do konstrukce stĜechy se zabraĖuje vhodným tvarem stykĤ krytinových prvkĤ, vhodným umístČním a vhodným aerodynamickým Ĝešením vČtracích prvkĤ stĜechy a jejich krytĤ a dalšími zpĤsoby.
5.4.1.4 Hydroizolaþní vrstva stĜech o sklonu do 10° se navrhuje na tlakovou vodu. U stĜech o sklonu vČtším se hydroizolaþní vrstva navrhuje na stékající vodu, pokud je zároveĖ krytinou. Okolí pĜekážek, které brání stékání vody, se navrhují na tlakovou vodu. I u stĜech se sklonem vyšším než 10° s dalšími vrstvami nad hydroizolaþní vrstvou se hydro izolaþní vrstva navrhuje na tlakovou vodu. 5.4.1.5 Všechny vrstvy stĜechy urþené k zachycení, akumulaci a odvodu vody, pokud jsou pod dalšími vrstvami, se navrhují na tlakovou vodu. Pozn. Na tlakovou vodu se navrhují stĜechy s podtlakovým odvodnČním. 5.4.1.6 Pokud se na stĜeše mĤže vyskytnout provozní voda, je tĜeba vyhodnotit hydrofyzikální a korozní namáhání stĜechy a podle toho navrhnout hydroizolaþní ochranu. 5.4.1.7 Hydroizolaþní vrstvy se musejí navrhnout tak, aby vyhovČly všem druhĤm hydofyzikálního namáhání, které na nČ mĤže pĤsobit. 5.4.1.8 Je tĜeba zohlednit i vodu, která je na stĜechu pĜivádČna z navazujících konstrukcí. 5.4.1.9 Ochrana vnitĜního prostĜedí, vrstev a konstrukcí stĜech pĜed vodou se navrhuje z povlakových hydroizolací a ze skládaných krytin. 5.4.2 OdvodnČní stĜech Voda musí být ze stĜechy odvedena odvodĖovacím systémem. Nejmenší plocha stĜechy, která musí být 2 odvodnČna, jsou 4 m . V odĤvodnČných pĜípadech je nutné systematicky odvodnit i plochu stĜechy menší, pokud by voda odtékající ze stĜechy mohla pĤsobit škodlivČ na navazující nižší þásti objektu nebo provoz kolem objektu. 5.4.3 Korozní namáhání stĜech 5.3.3.1 StĜecha se navrhuje tak, aby odolávala pĜedpokládanému koroznímu namáhání. 5.3.3.2 StĜecha má chránit chránČné konstrukce i vnitĜní prostĜedí pĜed sluneþní radiací. 5.4.4 Trvanlivost stĜech 5.4.4.1 Trvanlivost stĜechy stanovuje investor. Nosná konstrukce stĜechy má mít obvykle stejnou trvanlivost jako nosná konstrukce stavby. Trvanlivost ostatních vrstev a prvkĤ stĜechy by mČla být v souladu se zamýšlenými cykly obnovy nebo cykly zmČn nČkterých vlastností tČchto vrstev a prvkĤ.
- 12 -
POZNÁMKA – S nejnižší trvanlivostí je tĜeba poþítat zejména u prvkĤ stĜech, jejichž funkce je závislá na nátČru a u tmelených spojĤ.
5.4.5 Spolehlivost stĜech 5.4.5.1 Spolehlivost stĜech se volí podle charakteru chránČných prostor a stavby. Spolehlivost stĜech se zajišĢuje odpovídajícím technických Ĝešením a údržbou stĜech. 5.4.6 Vlhkostní stav a režim stĜech 5.4.6.1 Skladba a konstrukce stĜechy musí být navrženy tak, aby se dosáhlo pĜíznivého vlhkostního stavu a režimu stĜechy. Za pĜíznivého vlhkostního stavu a režimu nedochází k takovým zmČnám materiálĤ, vrstev a konstrukce stĜechy vyvolaných vlhkostí (napĜ. pokles pevnosti, zvýšení hmotnosti, objemové zmČny, snížení termoizolaþních vlastností stĜechy, korozní jevy atd.), které by ohrozily funkce stĜechou plnČné. 5.4.6.2 Vlhkostní režim se posuzuje podle požadavkĤ v ýSN 730540-2. 5.4.6.3 StĜecha musí splĖovat požadavky na množství zkondenzované vodní páry ve skladbČ konstrukce, rizika tvorby plísní vzhledem k nízké povrchové teplotČ a kondenzace ve skladbČ podle ýSN 73 0540-2. PĜi posouzení je tĜeba zohlednit vodu zabudovanou do stavební konstrukce (vodu technologickou i atmosférickou). 5.4.6.4 PĜi zmČnách dokonþených staveb musí být vlhkostní stav stĜechy posouzen s pĜihlédnutím ke skuteþnému obsahu vody v konstrukcích. PĜi rekonstrukcích musí být zjištČn obsah vody a skuteþné materiálové a konstrukþní provedení pĜimČĜeným poþtem a rozmístČním sond. 5.4.7 Kontrola, údržba a obnova stĜech 5.4.7.1 StĜecha se navrhuje s ohledem na potĜeby provozu, kontroly, údržby a obnovy. 5.4.8 Hygienické požadavky 5.4.9. U teras a stĜešních zahrad se vtoky, vČtrací hlavice a výdechy vzduchotechniky navrhují zpĤsobem, který brání šíĜení zápachu na provozem využívanou stĜešní plochu nebo navazující prostory. 5.4.9 Ochrana životního prostĜedí 5.4.9.1 StĜechy se doporuþuje navrhovat tak, aby umožnily akumulaci a využití srážkových vod ve vrstvách nad hydroizolací. StĜechy se doporuþuje navrhovat tak, aby snižovaly odraz sluneþního záĜení od povrchĤ stĜech a zachycovaly prachové þástice z ovzduší. 5.4.9.2 StĜecha a její konstrukce by mČly být navrženy z hlediska ekonomiky, udržitelného rozvoje a ochrany životního prostĜedí. 5.5 Ochrana proti hluku 5.5.1 V pĜípadČ, že stĜecha má plnit funkci ochrany vnitĜního chránČného prostĜedí pĜed hlukem, navhrne se tak, aby splnila požadavky ýSN 73 0532. 5.5.2 Všechna zabudovaná technická zaĜízení pĤsobící hluk a vibrace musí být v budovách s obytnými a pobytovými místnostmi umístČna a instalována tak, aby byl omezen pĜenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíĜení, zejména do chránČného vnitĜního prostoru staveb. 5.5.3 ZaĜízení pĤsobící hluk a vibrace umístČná na stĜeše pĜiléhající k obvodovým konstrukcím vyšší þásti budovy nebo sousedních budov, musí být od tČchto prostor vhodnČ oddČleny. 5.6 Bezpeþnost pĜi užívání 5.6.1 StĜecha musí mít bezpeþný pĜístup pro provádČní kontroly a údržby stĜechy i zaĜízení umístČných na stĜeše. StĜecha musí být vybavena zábradlím nebo záchytným systémem pro jištČní pracovníkĤ údržby a pro upevnČní pomĤcek potĜebných pro kontrolu, údržbu i opravu zaĜízení a konstrukcí pĜístupných ze stĜešní plochy a dalšími konstrukcemi zajišĢujícími bezpeþnost lidí.
- 13 -
5.6.2 PĜednostnČ se pĜístup na stĜechu navrhuje dveĜmi o svČtlém otvoru 900 x 2000 mm z þástí staveb a konstrukcí vystupujících nad rovinu stĜechy. V pĜípadČ, že je pĜístup na stĜechu proveden prĤlezným otvorem pĜes skladbu stĜechy, musí mít otvor svČtlý rozmČr alespoĖ 600 x 600 mm po odeþtení využití otvoru pro žebĜíky, schodištČ apod. 5.6.3 PĜístup na stĜechu musí umožnit bezpeþný vstup osob nesoucích brašnu na náĜadí pĜes rameno. 5.6.4 StĜechu, na které je umístČno technologické zaĜízení, které vyžaduje pĜístup na stĜechu þastČji než 4x za rok je nutné navrhnout jako pochĤznou alespoĖ v þástech pĜístupu k zaĜízením. 5.6.5 Konstrukce a prvky pro pohyb osob na stĜeše musejí umožĖovat bezpeþnou a stabilní oporu pro pohyb osob a musí umožĖovat dostateþné zapĜení pracovníka pĜi výkonu montážních prací. 5.6.6 Podle potĜeb provozu a údržby se mají umístit na stĜeše nebo v dostupné vzdálenosti od objektu pĜívody elektrické energie a vody, popĜ. další vybavení. 5.6.7 StĜecha se navrhuje s ohledem na bezpeþnost a ochranu zdraví, požární bezpeþnost, hygienická a ekologická hlediska podle platných pĜedpisĤ. 5.6.8 Nášlapné vrstvy stĜech a jejich þástí musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým požadavkĤm. Návrh a provedení nášlapné vrstvy se z hlediska protiskluznosti posuzuje i s ohledem na pĜípadnou zmČnu vlastností vlivem vlhkosti, snČhu a ledu. 5.6.9 Konstrukce stĜechy musí umožnit osazení, kontrolu a údržbu zaĜízení na ochranu pĜed bleskem. 5.6.10 Nelze-li zajistit, aby sníh a led nepadal ze stĜechy, musí být kolem objektĤ v místech, kam sníh mĤže padat vymezen oznaþený ochranný prostor. POZNÁMKA - Musí být v souladu se zájmy majitele pozemku.
5.6.11 PrĤlezné otvory sloužící pro kontrolu a údržbu vČtraných vzduchových vrstev a prostor mezi plášti stĜechy musejí mít svČtlý rozmČr alespoĖ 600 x 600 mm. 5.7 Ochrana energie a únik tepla 5.7.1 StĜecha musí být navržena tak, aby spotĜeba energie na vytápČní, vČtrání, klimatizaci a provoz technických zaĜízení v objektu i umČlé osvČtlení byla co nejnižší. Energetickou nároþnost je tĜeba ovlivnit již ve fázi návrhu tvaru budovy, orientací, velikostí ochlazovaných ploch i jejich termoizolaþními vlastnostmi i použitými výrobky. PĜi návrhu stĜechy se musí respektovat klimatické podmínky lokality. 5.7.2 StĜechy nad vnitĜním prostĜedím se stanoveným požadovaným stavem musí být navrženy a provedeny tak, aby byly po dobu jejich užívání zaruþeny požadavky na tepelnou ochranu splĖující: a) tepelnou pohodu uživatelĤ b) požadované tepelnČ technické vlastnosti stĜechy c) tepelnČvlhkostní podmínky d) nízkou energetickou nároþnost budov StĜecha musí splĖovat požadavky podle ýSN 73 0540-2 (2007) Tepelná ochrana budov v aktuálním znČní. 5.8 Ostatní požadavky
6 Projekt stĜechy a výmČna informací 6.1 Návrh stĜechy musí být proveden pĜed zahájením realizace stĜechy. Návrh stĜechy se musí zpracovat v podobČ projektové dokumentace. 6.2 V pĜípadČ, že návrh Ĝešení stĜechy není uþinČn pĜedem nebo není zpracována projektová dokumentace, stává se autorem návrhu stĜechy ten subjekt, který stĜechu provedl.
- 14 -
6.3. Projekt stĜech 6.3.1 Projektový návrh stĜechy musí úplnČ a jednoznaþnČ urþit materiálové, technologické, konstrukþní i provozní Ĝešení stĜechy. 6.3.2 V projektu je tĜeba zejména uvést rozmČry a sklony stĜešních ploch, pĜedepsat skladbu a všechny vrstvy stĜechy vþetnČ tlouštČk a potĜebných fyzikálních údajĤ (objemová hmotnost, maximální vlhkost atd., u plechových krytin tloušĢku plechu, druh a tloušĢku ochranných vrstev apod.), stanovit Ĝešení dilatací, urþit polohu vtokĤ a dalších odvodĖovacích prvkĤ i prostupĤ vþetnČ rozmČrĤ a vykreslit stavební detaily všech charakteristických i atypických míst tak, aby projekt umožĖoval jednoznaþné pochopení technického i vzhledového a provozního Ĝešení stĜechy. POZNÁMKA – Pro pĜepoþet sklonĤ (stupnČ – procenta – pomČry) lze užít tabulku J 1.
6.3.3 Souþástí projektu musí být stanovení režimu prohlídek, kontrol a údržby. 6.4 VýmČna informací Je nezbytné, aby všechny strany mČly jasnou znalost požadavkĤ projektu. Aby se zajistilo dosažení tohoto cíle, je nutné všechny tyto skuteþnosti široce zkonzultovat mezi stranami zapojenými do projektu, vþetnČ subdodavatelĤ a dodavatelĤ materiálĤ.
7 Namáhání stĜech PĜi návrhu stĜechy je tĜeba uvážit následující okrajové podmínky: 7.1 Zatížení stĜech snČhem a ledem 7.1.1 StĜecha musí být navržena na zatížení snČhem a ledem. Pro návrh nosných konstrukcí se stanoví zatížení snČhem podle ýSN EN 1991-4. Pro návrh stĜechy a jejích všech þástí je tĜeba zohlednit vzájemné ovlivĖování snČhu a stĜechy. Vlastnosti snČhu ovlivĖují klimatické podmínky. Dochází ke zmČnám struktury snČhu v þase, k jeho tání, pĜípadnČ opČtovné zmČnČ vody v led. Sníh se po stĜeše pohybuje. 7.1.2 Na plochách se sklonem se sníh pohybuje pĤsobením gravitace. Jsou-li takové stĜechy odvodnČny pĜes okap, sníh mĤže pĜes okapní hranu stĜechy pĜepadávat. Ze všech stĜech, které mají okap, mĤže padat sníh a led, nejsou-li uþinČna další opatĜení. 7.1.3 Na všech stĜechách je sníh po stĜeše pĜemisĢován pĤsobením vČtru a zmČnou struktury snČhu. Na všech stĜechách, kde mĤže docházet k pohybu snČhu a vyskytují se konstrukce nad krytinou (stĜešní okna, vČtrací potrubí apod.), je tĜeba navrhnout taková opatĜení, která zajistí, aby pohybující se sníh nepoškozoval konstrukce vystupující nad krytinu. 7.2 Zatížení stĜech vČtrem 7.2.1 StĜecha musí být navržena tak, aby odolávala zatížení vČtrem. Zatížení stĜech vČtrem pro návrh nosné konstrukce stĜechy a pro návrh spojení jednotlivých vrstev a þástí stĜechy se stanoví podle ýSN EN 1991-2-4. 7.2.2 U stĜech nad chránČným prostĜedím budov þásteþnČ nebo zcela bez a u intenzivnČ vČtraných dvouplášĢových stĜech je tĜeba kromČ sání vČtru na povrch stĜechy zapoþítat i tlak vČtru ze spodní þásti stĜechy. 7.3 Zatížení stĜech provozem a užíváním 7.3.1 PĜi návrhu stĜechy je tĜeba zohlednit pohyb osob, dopravních prostĜedkĤ po stĜeše a jeho dĤsledky na jednotlivé þásti stĜechy a materiály. Zatížení stĜech pro návrh nosné konstrukce se stanoví podle ýSN EN 1991-2-2. 7.3.2 Konstrukþní Ĝešení, použité materiály a výrobky musí odolat všem oþekávaným zatížením od provozu. Je tĜeba pĜimČĜenČ uvažovat i s tím, že nČkteré þásti provozní stĜechy mohou být použity v rozporu se svým urþením (stoupání a sedání na oplechování, náraz auta do zábradlí apod.) 7.3.3 U þástí stĜechy, které zasahují do veĜejného prostoru nebo na stĜechách s veĜejným provozem se doporuþuje volit materiály a výrobky tak, aby stČžovaly možnost odcizení.
- 15 -
7.4 Zatížení stĜech vlastní tíhou, objemovou tíhou a stavební konstrukcí 7.4.1. Zatížení stĜech a nosných konstrukcí stĜech se navrhuje podle ýSN EN 1991-2-2. 7.5 Zatížení stĜech teplotou, vlhkostí vnitĜního vzduchu a zpĤsobem využití vnitĜního prostĜedí 7.5.1 Teplota, vlhkost vnitĜního vzduchu a zpĤsob využití vnitĜního prostĜedí se stanoví podle ýSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a norem pro chladírny, mrazírny, zimní stadiony. 7.5.2 Z pohledu ochrany úniku tepla se pro tepelnČ.technické posouzení stĜechy použije ýSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a pro posouzení ostatních teplotních vlivĤ na materiály použité v konstrukci stĜechy se použijí výrobkové normy. V podmínkách ýeské republiky se pro posuzování teplotní roztažnosti obvykle uvažuje teplotní rozpČtí 100 K. Je nutno uvažovat teplotu pĜi zabudování do konstrukce. 7.5.3 V þástech stĜechy navazujících na prostupující konstrukce stĜechou je tĜeba posoudit odolnost skladby stĜechy a pĜipojení skladby stĜechy na prostupující konstrukce z hlediska teploty povrchu konstrukce. 7.6 Zatížení stĜechy vodou, hydrofyzikální namáhání 7.6.1 Zatížení vodou, a to v tekutém, pevném a plynném skupenství (tj. hydrofyzikální namáhání) se stanoví podle ýSN 73 0600. 7.7 Korozní namáhání stĜech 7.7.1 Korozní namáhání stĜechy vyvolávají zejména chemické, tepelné, biologické, elektromagnetické nebo atmosférické vlivy klimatu, prostĜedí v okolí budovy a provozu a prostĜedí v budovČ. 7.7.2 Chemické vlivy zahrnují pĤsobení vody a agresivních látek obsažených ve vodČ ze zneþištČné atmosféry i v roztocích vyluhovaných z materiálĤ stĜech, i vzájemné pĤsobení materiálĤ vedoucí k jejich degradaci. 7.7.3 Tepelné vlivy vyvolávají rozmČrové zmČny materiálĤ stĜech a s nimi související napjatosti a pĜípadné destrukce; v kombinaci s vodou vedou k rozrušování struktury pórovitých látek a ztrátČ jejich mechanických vlastností. Tepelné vlivy urychlují chemickou korozi a celkové stárnutí nČkterých materiálĤ stĜech.Pro návrh konstrukcí stĜech a použitých materiálĤ se má uvažovat nejvyšší teplota dosažená na povrchu stĜechy, která v podmínkách ýeské republiky mĤže obvykle dosáhnout až 85 °C. Nejnižší teplotu vzduchu v místČ stavby je tĜeba zjistit z hydrometeorologických údajĤ. 7.7.4 Biologické vlivy zahrnují pĤsobení živoþichĤ, rostlin i mikroorganismĤ, popĜ. jejich produktĤ, na stĜechy. Mohou pĤsobit chemicky, mechanicky i biologicky. NepĜíznivý vliv mohou mít zejména ptáci, hlodavci, koĜeny rostlin, plísnČ, houby a bakterie. 7.7.5 Elektromagnetické vlivy zahrnují pĤsobení sluneþního záĜení, bludných proudĤ, pĤsobení statické elektĜiny a obdobných þinitelĤ, vyvolávajících degradaci nČkterých materiálĤ a konstrukcí stĜech a bleskĤ vyvolávajících až destrukci stavby a ohrožení života osob. Podle místa stavby, orientace þásti konstrukce ke svČtovým stranám, nadmoĜské výšky a intenzity sluneþního záĜení je tĜeba zohlednit vliv UV záĜení na materiály povrchu stĜechy. V návrhu je tĜeba poþítat s odrazy sluneþního záĜení a stínČním. 7.7.6 Atmosférické vlivy zahrnují kombinované pĤsobení chemických, tepelných a elektromagnetických vlivĤ pĜírodního pĤvodu na stĜechu. 7.8 Zatížení stĜechy výstavbou 7.8.1 Konstrukce stĜechy, vrstvy a prvky stĜechy a materiály použité v konstrukci stĜechy musí splnit požadavky na výstavbu stĜechy, objektu a þástí objektu pĜístupných ze stĜechy.
8 Konstrukce stĜechy 8.1 V konstrukci stĜechy musí být zohlednČny vstupní podmínky návrhu stĜechy vhodnou volbou konstrukþního principu stĜechy, skladby stĜechy, vrstev a prvkĤ stĜechy i vyĜešením detailĤ navazujících na skladbu stĜechy. Pro jednotlivé vrstvy se volí vhodné materiály. Vstupními podmínkami návrhu stĜechy jsou: -
architektonické požadavky na stĜechu (tvar stĜechy, struktura, barva, vzhled stĜechy z interiéru, odvodnČní, pĜesah stĜechy pĜes obvodové konstrukce, využití stĜechy), požadavky územního plánu
- 16 -
-
konstrukce stavby (napĜ. objektové dilataþní spáry, druh nosné konstrukce, sklonitost nosných konstrukcí atd.),
-
klimatické podmínky místa stavby,
-
širší vztahy v místČ stavby a území (kapacita kanalizace, možnosti ukládání snČhu ze stĜechy v okolí stavby),
-
využití prostor pod stĜechou,
-
technické, hygienické a právní pĜedpisy (tj. požadavky na stavbu podle kapitoly 5).
8.2 MĤže-li vrstva vzhledem ke svojí poloze v konstrukci a k vlastnostem materiálu plnit více funkcí, má jich být v konstrukci stĜechy využito. 8.3 Všechny þásti stĜechy a konstrukce se stĜechou související musí být navrženy tak, aby se navzájem negativnČ neovlivĖovaly. POZNÁMKA – PĜíkladem negativního vlivu jedné konstrukce na þást stĜechy je zatlaþování podložek hromosvodu do hydroizolace.
8.4 Konstrukce stĜechy musí zajistit komplexní splnČní požadavkĤ uvedených v kapitole 5 a odolat namáháním uvedeným v kapitole 7. 8.5 Tvar, sklon, odvodnČní stĜech 8.5.1 Tvar stĜechy má zajistit plynulý odtok srážkové nebo provozní vody se stĜechy do vnitĜních nebo vnČjších odpadních potrubí nebo k okapu stĜechy. 8.5.2 StĜecha musí být navržena tak, aby tuhé atmosférické srážky a jevy související s jejich výskytem na stĜešní ploše nepĜíznivČ neovlivĖovaly spolehlivou a bezpeþnou funkci stĜešní konstrukce i technických zaĜízení budov umístČných na stĜeše, ani bezpeþnost lidí nebo provozu kolem budov, ani trvanlivost pĜilehlých stavebních konstrukcí v pĜípadČ pádu snČhu a ledu nebo stékání vody se stĜech. POZNÁMKA – Doporuþené zásady navrhování tvaru a odvodnČní stĜech jsou uvedeny v pĜíloze G.
8.5.3 PĜi návrhu všech þástí stĜechy se zohlední hydrofyzikální namáhání odpovídající poloze chránČné þásti stavby a klimatických pomČrĤm místa stavby. 8.5.4 StĜechy s vnitĜním odvodnČním mají mít vtoky konstrukþnČ zabezpeþeny proti zamrzání. POZNÁMKA – Doporuþuje se temperování vtokĤ, popĜ. použití termoizolaþních krytĤ.
8.5.5 Plynulému odtoku vody k okapu, do žlabĤ nebo vtokĤ nemají bránit žádné pĜekážky. Je-li nutné umístit nad rovinu stĜechy konstrukce tvoĜící pĜekážky v odtoku vody (komíny, výtahové šachty, vzduchotechnické jednotky, vČtrací potrubí kanalizace) nesmČjí tyto býti v místech s koncentrovaným tokem vody po stĜeše (úžlabí, žlaby, blízko u vtokĤ). 8.5.6 Voda z okapĤ má být odvádČna žlaby a svody. Doporuþuje se použití vnČjších svodĤ. 8.5.7 Odvod vody se stĜešních ploch skrz atikové konstrukce do venkovního dešĢového odpadního potrubí se nemá navrhovat. 8.5.8 Zaatikové a mezistĜešní žlaby se nemají navrhovat, zejména v podhorských a horských oblastech. 8.5.9 Nejmenší dovolený podélný sklon všech typĤ žlabĤ pro odvodnČní stĜech podle materiálu žlabu je: - plech: 0,5%, - krytina z natavitelných asfaltových pásĤ: 1%, - krytina ze svaĜitelných plastových fólií: 0,5%. 8.5.10 MezistĜešní žlaby se nenavrhují z plechu. 8.5.11 VnČjší žlaby se navrhují tak, aby pĜetékající voda neohrožovala fasádu (požaduje se výškový rozdíl mezi pĜední a zadní stranou žlabu). 8.5.12 DešĢové odpadní potrubí se stĜech vedené nevytápČnými prostorami je tĜeba temperovat nebo tak konstrukþnČ navrhnout, aby nedocházelo k jejich zamrzání. 8.5.13 Návrh odvodnČní stĜechy a prĤĜezĤ odvodĖovacích konstrukcí závisí na velikosti odvodĖované plochy, na tvaru odvodĖovacích prvkĤ, specifické vydatnosti deštČ v daném místČ stavby a na souþiniteli
- 17 -
odtoku. Dimenzování dešĢového odpadního potrubí se Ĝídí ustanoveními ýSN 73 6760 (bude aktualizováno). 8.5.14 Pro jednu vnitĜnČ odvodĖovanou stĜešní plochu se mají z bezpeþnostních dĤvodĤ navrhovat nejménČ dvČ vnitĜní dešĢová odpadní potrubí; použije-li se jedno odpadní potrubí, doporuþuje se stĜechu doplnit bezpeþnostním pĜepadem. 8.5.15 Objekty ve vrcholových oblastech hor vyžadují individuální tvarové a konstrukþní Ĝešení. 8.5.16 Pro odvedení vody ze stĜechy je rozhodujícím faktorem sklon povrchu stĜechy, tj.sklon jednotlivých prvkĤ krytiny, ve kterém se projeví konstrukþní Ĝešení spojĤ prvkĤ krytiny a pĜesahy. Sklon prvkĤ krytiny je zpravidla nižší než sklon nosné vrstvy. Nosná vrstva stĜechy nebo vnČjšího pláštČ stĜechy musí být navržena tak, aby byl dodržen nejnižší sklon prvku krytiny dle pĜedpisu výrobce nebo ustanovení této normy. 8.5.17 Krytina a sklon nosné vrstvy se navrhuje podle míst s nejnižším sklonem krytiny (napĜ. úžlabí, stĜechy vikýĜĤ apod.) nebo se konstrukþní Ĝešení stĜechy a dimenze hydroizolace musí navrhnout v tČchto místech samostatnČ. 8.6 Ochrana proti vodČ, snČhu, ledu 8.6.1 Srážková voda musí být vhodnČ odvedena. 8.6.3 Odpadní potrubí se doporuþuje navrhovat tak, aby nezamrzala. Jedním z opatĜení je vést odpadní potrubí po oslunČných, pĜevážnČ jižním smČrem orientovaných plochách objektĤ. Nelze-li doporuþení dodržet, mají se navrhovat opatĜení zabraĖující zamrzání odpadních potrubí. 8.6.4 Pohyb snČhu na stĜeše je ovlivnČn materiálem krytiny, skladbou stĜechy a tepelným tokem pĜes skladbu stĜechy i tepelnou vodivostí krytiny. SnČhové zachytávaþe obvykle umožní, aby se sníh nepohyboval po krytinČ, ale až nad jejich úrovní. Tím mohou pĜispČt k ochranČ konstrukcí nad krytinou a þástí krytiny pĜed poškozením pohybujícím se snČhem a ledem. SnČhové zachytávaþe jen omezí, nikdy neodstraní skluz a pád snČhu ze stĜechy. 8.6.5 PĜevislé okraje stĜech a žlaby se zejména u objektĤ v podhorských a horských oblastech navrhují s ohledem na nebezpeþí tvorby rampouchĤ a zamrzání potrubí. Obvykle je nutno je temperovat. Hrozí-li nebezpeþí tvorby ledových valĤ a rampouchĤ na okraji stĜechy, doporuþuje se, aby okraj stĜechy mČl vČtší pĜesah pĜes povrch fasády. 8.6.6 Dochází-li ke skluzu snČhu se stĜechy, je tĜeba provoz kolem objektu Ĝešit tak, aby snČhové masy nebo stékající voda neohrožovaly ani provoz ani bezpeþnost lidí nebo trvanlivost pĜilehlých stavebních konstrukcí. SnČhové zachytávaþe, jejich pĜipevnČní k nosné konstrukci a nosná konstrukce musejí být nadimenzovány na tíhu snČhu, která na nČ mĤže pĤsobit. Je tĜeba poþítat se snČhem nahromadČným v posuzovaném místČ stĜechy. Výrobce snČhového zachytávaþe musí udat mechanické vlastnosti zachytávaþe vþetnČ pĜipevnČní a doporuþit vhodné pĜipevĖovací prvky. 8.6.7 Požaduje-li se skluz snČhu, je tĜeba vylouþit pĜekážky bránící skluzu snČhu. Plochy, z nichž má sníh klouzat, se doporuþuje orientovat na oslunČnou stranu. Okap stĜech lze v takovém pĜípadČ Ĝešit bez žlabĤ. Fasáda a pĜilehlý terén a provoz na nČm se musí Ĝešit tak, aby odolaly nejen padajícímu snČhu a ledu, ale také stékající vodČ. 8.6.8 StĜechy s vnČjším odvodnČním umístČné nad vytápČnými prostorami je tĜeba navrhovat tak, aby se zabránilo tvorbČ ledových valĤ pĜi okraji stĜechy a nebezpeþí vzedmutí vody a následnému zatékání vody do podstĜeší. POZNÁMKA – K tvorbČ ledových valĤ dochází pĜi hromadČní snČhu na stĜeše a pĜi nadmČrných únicích tepla stĜechou (proudČním i vedením). Riziko ze zvyšuje s velikostí pĜesahu stĜechy (lze odstranit temperováním okraje stĜechy). Má-li stĜecha pĜesah pĜes fasádu, doporuþuje se, aby tepelná izolace byla i v tomto pĜesahu pro vylouþení tepelného vlivu vzduchu z fasády na odtávání snČhu na stĜeše.
8.6.9 Použijí-li se v podhorských a horských oblastech k odvodnČní stĜech podokapní žlaby, je tĜeba je tak konstrukþnČ navrhnout, aby nedocházelo k jejich poškození snČhem a ledem. Nelze-li uvedený požadavek splnit, napĜ. tvarovým uspoĜádáním okraje stĜech, temperováním žlabĤ apod., je tĜeba navrhnout sejmutí žlabĤ po dobu zimního období. Tomu musí být uzpĤsobeny žlabové háky.
- 18 -
8.6.10 Pokud se pĜipustí padání snČhu a stékání vody z výše umístČných stĜech na níže umístČné stĜechy, musí se podle toho navrhnout krytina spodní stĜechy a musí se zohlednit dynamické namáhání konstrukce spodní stĜechy. 8.7 Základní funkce stĜech 8.7.1 K zajištČní ochrany chránČné konstrukce pĜed vodou obvykle postaþí nosná a hydroizolaþní vrstva. 8.7.2 K zajištČní ochrany chránČné konstrukce pĜed vodou a ochrany prostĜedí pĜed srážkovou vodou nebo k zajištČní ochrany chránČné konstrukce pĜed vodou, ochrany prostĜedí pĜed srážkovou vodou a ochrany a zajištČní stavu vnitĜního prostĜedí se do základního souvrství použijí další vrstvy. POZNÁMKA – ZajištČní základní funkce stĜech mĤže mít vliv na volbu spojení povlakové hydroizolaþní vrstvy s podkladem.
8.8 VzduchotČsnost 8.8.1 VzduchotČsnost spolehlivČ zajišĢují monolitické vrstvy s opatĜeními proti tvorbČ trhlin. 8.8.2 U nČkolikaplášĢových stĜech z lehkých materiálĤ musí být použity alespoĖ dvČ spojité vrstvy. POZNÁMKA: U fólií lehkého typu se spojitosti dosáhne slepením systémovými páskami. Spojení vrstvy se souvisejícími konstrukcemi musí být mechanicky odolné. AlespoĖ u prostupĤ a napojení na související konstrukce by fólie mČla být spojována na pevném podkladu (napĜ. bednČní).
8.8.3 V objektech s pĜetlakovým nebo podtlakovým vČtráním vnitĜních prostor budou více namáhány vrstvy zajišĢující vzduchotČsnost stĜechy. S tím je tĜeba poþítat v materiálovém a konstrukþním Ĝešení vzduchotČsnicích vrstev. 8.9 Vlhkostní režim uvnitĜ konstrukce a na povrchu skladby 8.9.1 K dosažení pĜíznivého vlhkostního stavu a režimu stĜešní konstrukce se doporuþuje: a) omezit nebo vylouþit technologickou vodu ze skladby stĜechy omezením nebo vylouþením mokrých procesĤ b) omezit množství pohlcené srážkové vody užitím materiálĤ s omezenou nasákavostí c) omezit nebo vylouþit kondenzaci vodní páry v konstrukci stĜechy d) omezit nebo vylouþit pronikání srážkové vody do konstrukce stĜechy e) omezit vnikání vzduchu z interiéru do stĜešní konstrukce. f) umožnit únik vlhkosti z konstrukce stĜechy vČtráním, popĜ. propustností materiálĤ pro vlhkost,doplĖkovČ i vložením expanzní vrstvy. 8.9.2 PĜíznivého vlhkostního režimu stĜech se dosáhne volbou vhodného Ĝazení vrstev s ohledem na smČr difúzního toku pĜes skladbu stĜechy. SmČr difúzního toku mĤže být u nČkterých objektĤ v prĤbČhu roþního cyklu promČnný. 8.9.3 Zvláštní postup je tĜeba zvolit u konstrukcí nad otevĜenou vodní hladinou, ledovou plochou, nad nároþnými technologickými provozy apod. 8.9.4 PomČr mezi tepelným odporem termoizolaþních vrstev pod a nad parotČsnicí vrstvou a pod a nad hydroizolaþní vrstvou je tĜeba ovČĜit výpoþtem. POZNÁMKA – PodrobnČji viz ýSN 73 0540-1 až 4.
8.10 ŠíĜení tepla konstrukcí 8.10.1 ŠíĜení tepla konstrukcí vedením omezuje termo-izolaþní vrstva, šíĜení tepla konstrukcí proudČním omezuje vzduchotČsnicí vrstva a šíĜení tepla sáláním lze omezit reflexními a emisními vlastnostmi povrchĤ stĜešních plášĢĤ a vrstev ve skladbČ stĜechy. 8.10.2 V pĜípadČ šíĜení tepla konstrukcí z exteriéru do interiéru se navíc pĜíznivČ uplatĖuje vČtraná vzduchová vrstva. POZNÁMKA – PodrobnČji viz ýSN 73 0540-1 až 4.
8.11 Nežádoucí tepelné zisky prostor pod stĜechou 8.11.1 Tepelné zisky stĜechou lze omezit vhodnou volbou struktury a barvy povrchu stĜechy, volbou druhu, plochy a rozmístČní prosvČtlovacích prvkĤ a volbou konstrukce stĜechy.
- 19 -
POZNÁMKA – Problematiku tepelných ziskĤ prostor pod stĜechou je tĜeba Ĝešit komplexnČ již pĜi návrhu orientace domu, dispozic vnitĜních prostor a volbČ konstrukcí a materiálĤ. PodrobnČji viz ýSN 73 0540-1 až 4.
8.12 Mechanické vlastnosti skladby stĜechy a jednotlivých vrstev, odolnost proti úþinkĤm vČtru a snČhu 8.12.1 Je-li stabilita jedné vrstvy nebo konstrukce závislá na dalších vrstvách a konstrukcích, musí tyto mít dostateþnou únosnost, aby stabilitu zajistily. 8.12.2 Jednotlivé vrstvy stĜechy musí pĜenést namáhání od provozu na stĜeše. PĜedevším je nutné zajistit dostateþnou odolnost vrstev proti stlaþení a odolnost povrchové vrstvy stĜechy proti obrusu. 8.12.3 Odolnost vrstev proti stlaþení je tĜeba posoudit i na zatížení snČhem. 8.12.4 Okraj vrstev na obvodu každého stĜešního plášĢČ musí být vzduchotČsný. Je tĜeba zabránit vniknutí vČtru pod krytinu na obvodu stĜechy a u navazujících konstrukcí. 8.12.5 Hrozí-li pád snČhu a ledu z vyšších þástí budovy na stĜechu, musí tomu celá konstrukce stĜechy a použité materiály odolávat. 8.12.6 Stabilizace vrstev proti pĤsobení vČtru, proti sesouvání vlivem gravitace a proti pĤsobení tangenciálních sil od rozmČrových zmČn nČkterých vrstev se zajišĢuje spojovacími vrstvami, stabilizaþní vrstvou, kotvami nebo nČkterou z kombinací uvedených opatĜení. POZNÁMKA – RozmČrové zmČny materiálĤ mohou být dĤsledkem smršĢení, dotvarování nebo teplotní roztažnosti.
8.13. Vzájemné ovlivĖování materiálĤ v konstrukci stĜechy 8.13.1 PĜi volbČ materiálĤ je tĜeba respektovat možné nepĜíznivé vzájemné pĤsobení materiálĤ mezi sebou a nepĜíznivé vlivy opracování jednoho materiálu na ostatní materiály pĜi montáži jednotlivých þástí stĜechy. Poznámka – pĜíklady ovlivĖování materiálĤ •
Kyselý výluh z asfaltu ovlivnČného UV záĜením zpĤsobuje korozi kovĤ. Výluh se mĤže šíĜit vodou stékající po stĜeše.
•
NČkteré kovy se pĜi styku navzájem ovlivĖují, kyselé a zásadité prostĜedí zpĤsobuje korozi kovĤ. (podrobnosti v ýSN 73 3610).
•
PČnový polystyren a PVC se vzájemnČ ovlivĖují, dĤsledkem mĤže být snížení trvanlivosti PVC.
8.13.2 Je nepĜípustné použití lehþených betonĤ jako výplnČ konstrukcí z profilovaných plechĤ. 8.14 Vliv provozu v objektu a na stĜeše 8.14.1 Podle provozu na stĜeše se volí vhodné provozní souvrství nad základním souvrstvím, viz kapitolu 11. 8.14.2 ZpĤsob Ĝešení prostupĤ potrubí stĜechou musí odpovídat povrchové teplotČ potrubí. Napojení stĜechy na konstrukce s povrchovou teplotou trvale vyšší než 40 °C vyžaduje zvláštní opat Ĝení. POZNÁMKA – Prostupy konstrukcí s povrchovou teplotou vyšší než 40°C se Ĝeší chrániþkami takového rozmČru, aby prostor mezi chrániþkou a prostupující konstrukcí mohl být vyplnČn potĜebnou tloušĢkou tepelné izolace.
8.15 PožárnČ-bezpeþnostní vlastnosti stĜechy StĜecha se z hlediska zajištČní požárnČ-bezpeþnostní ochrany objektu navrhne podle ýSN 7308XX. 8.16 Hluk, vibrace 8.16.1 K omezení šíĜení hluku stĜešní konstrukcí nejvíce pĜispívají hmotné vrstvy ve skladbČ stĜechy, spojitost stĜechy a tČsné spojení stĜechy s navazujícími konstrukcemi. 8.16.2 ŠíĜení kroþejového hluku z povrchu provozní stĜechy do vnitĜního prostĜedí se obvykle omezuje pružnými vložkami (vrstvami) ve skladbČ stĜechy. 8.16.3 Technologická zaĜízení umístČná na stĜeše, pokud jsou zdrojem vibrací a kroþejového hluku, se musí osadit na odpružené základy, které nejsou spojeny s nosnou konstrukcí stavby. 8.16.4 StĜešní konstrukce nad prostory, na které jsou kladeny požadavky prostorové akustiky, by mČla umožnit zavČšení podhledu a zvukovČ pohltivých tČles. 8.17 Volba materiálĤ a povedení s ohledem na ekonomiku, udržitelný rozvoj a životní prostĜedí
- 20 -
8.17.1 StĜechy se doporuþuje navrhovat tak, aby jednotlivé prvky a vrstvy stĜech mČly stejnou životnost a stejné cykly obnovy. 8.17.2 Pokud hrozí uvolĖování þástic a složek materiálĤ, musí na to být navržen odvodĖovací systém. 8.13.3 Rekonstrukce se doporuþuje navrhovat tak, aby co nejvíce pĤvodních materiálĤ zĤstalo uloženo na stĜeše, pokud to únosnost stĜechy dovolí. 8.18 Proveditelnost, realizace 8.18.1 Navržené Ĝešení stĜechy musí být proveditelné. 8.18.2 Doporuþuje se neobvyklá Ĝešení ve fázi projektu konzultovat s budoucím zhotovitelem stĜechy. 8.18.3 Bude-li stĜecha jednou z etap výstavby objektu, musí být její návaznosti na další etapy (napĜ. fasáda objektu) navrženy tak, aby i pĜed dokonþením navazujících etap i na okraji stĜechy byla zajištČna dostateþná stabilita proti pĤsobení vČtru, tČsnost proti vodČ a vzduchotČsnost. Toto platí pĜimČĜenČ i pro jednotlivé etapy realizace stĜechy. 8.18.4 Vrstvy, kterými bude stĜecha provizornČ zakryta, napĜ. pĜi zazimování stavby, musí být dostateþnČ odolné proti pĤsobení vČtru, UV záĜení a zatížení snČhem. 8.18.5 PČnové plasty vyžadují zvláštní opatĜení pĜi práci s plamenem nebo horkým vzduchem v prĤbČhu montáže stĜechy. Pro provedení spojĤ plastových fólií svaĜováním, slepováním v pĜesazích nebo pĜelepování pĜesahĤ musí být podklad souvislý, tuhý s pevností v tlaku alespoĖ 60 kPa. 8.18.6 Konstrukce stĜechy, která bude v prĤbČhu výstavby objektu sloužit pro dopravu a skladování materiálĤ musí být navržena tak, aby vlivem výstavby a dopravy nedošlo ke zmČnČ žádné z funkcí stĜechy oproti projektovanému stavu. Doporuþuje se takovou stĜechu nedokonþovat, po dobu výstavby chránit prostor pod stĜechou provizorní hydroizolaþní vrstvou na pevném podkladu. Pro takové úþely jsou vhodnČjší asfaltové pásy natavené k podkladu. PĜi realizaci koneþné podoby stĜechy se tato vrstva mĤže odstranit nebo zabudovat do hydroizolaþní nebo parotČsnicí vrstvy, pokud je s jejich materiálem spojitelná. Nezapoþítává se do dimenze výsledné parotČsnicí nebo hydroizolaþní vrstvy. 8.18.7 Návrh stĜechy musí obsahovat opatĜení pro realizaci þástí stĜechy citlivých na klimatické podmínky a pro ochranu prostor pod stĜechou, pokud jsou již užívány. ZĜizují se pĜístĜešky (ochrana proti vodČ) nebo stany (ochrana proti vodČ, zajištČní potĜebné teploty) nad celou stĜechou nebo nad její þástí. 8.18.8 Všechny þásti stĜechy mezi sebou a se souvisejícími konstrukcemi musí vzájemnČ navazovat. Návaznosti musí zajišĢovat všechny funkce požadované v daném místČ stĜechy a musí být proveditelné. 8.19 Spolehlivost stĜechy 8.19.1 StĜechu se doporuþuje navrhovat tak, aby umožĖovala pĜímou vizuální kontrolu nepropustnosti hydroizolaþní vrstvy, popĜ. aby obsahovala signalizaþní systém místa poruchy hydroizolaþní vrstvy. U nČkolikaplášĢových konstrukcí se doporuþuje zpĜístupnit alespoĖ jeden meziplášĢový prostor, popĜ. zajistit možnost kontroly vnitĜních þástí konstrukce stĜechy z kontrolních míst. Kontrolní místa mohou být pĜístupná z exteriéru i z interiéru. 8.19.2 V odĤvodnČných pĜípadech se základní funkce stĜechy jistí záložními, kontrolními a sanaþními systémy, napĜ. pod obtížnČ opravitelné hydroizolaþní vrstvy se do stĜech vkládá pojistná hydroizolaþní vrstva, hydroizolaþní vrstvy se zdvojují, doplĖují vakuovou kontrolou funkce a sanaþním systémem, pod skládané krytiny se vkládá pojistná hydroizolaþní vrstva apod.; u termoizolaþních vrstev lze spolehlivost Ĝešení zvýšit kombinací omezenČ nasákavých materiálĤ s nasákavými atd. POZNÁMKA – Hydroizolaþní vrstva je špatnČ pĜístupná pro opravu u inverzních stĜech a u stĜech s dalším souvrstvím nad základním souvrstvím.
8.20 Dilatace 8.20.1 Dilataþní spáry objektu mají být Ĝešeny i ve stĜeše. 8.20.2 NejvČtší doporuþené vzdálenosti dilataþních spár v monolitických nevyztužených vrstvách stĜešního pláštČ uvádí tabulka F.1. 8.20.3 ŠíĜka dilataþních spár v tuhých vrstvách stĜešních plášĢĤ i v konstrukcích stĜech se urþuje výpoþtem v závislosti na nejvČtších rozmČrových zmČnách dilataþních celkĤ. Nejmenší doporuþené šíĜky dilataþních spár uvádí tabulka F.1. 8.20.4 Dilataþní vrstvy a dilataþní spáry se do konstrukce stĜech navrhují s cílem umožnit pohyby dilataþních celkĤ, vyvolané zmČnou teploty, vlhkosti nebo zatížení, a tím zabránit mechanickému poškození vrstev nebo konstrukcí stĜech i souvisejících konstrukcí budov.
- 21 -
8.20.5 Všechny sousední tuhé, zejména monolitické sklonové, termoizolaþní, podkladní a provozní vrstvy ve skladbČ stĜechy, mČnící odlišnČ rozmČry v dĤsledku objemových zmČn vyvolaných kolísáním teploty a vlhkosti, se mají vzájemnČ oddČlit dilataþní vrstvou. 8.20.6 Všechny tuhé, zejména monolitické sklonové, termoizolaþní, podkladní a provozní vrstvy se mají ve skladbČ stĜešního pláštČ dČlit dilataþními spárami na menší celky. 8.20.7 Dilataþní spáry ve vrstvách nad hydroizolací a v dilataþním oddČlení vrstev nad hydroizolací od navazujících konstrukcí jsou propustné pro vodu. Voda zateþená a zdržující se v dilataþních spárách nad hydroizolací pĤsobí na hydroizolaci tlakem. 8.20.8 Vzdálenost dilataþních spár se doporuþuje volit tak, aby rozmČrové zmČny dilataþních celkĤ jednotlivých vrstev byly ve skladbČ stĜešního pláštČ pĜibližnČ stejné. 8.20.9 NejvČtší doporuþené vzdálenosti dilataþních spár v monolitických nevyztužených vrstvách stĜešního pláštČ uvádí tabulka F.1. 8.20.10 Vzdálenost dilataþních spár v monolitických vyztužených podkladních, sklonových, ochranných a provozních vrstvách tato norma nestanoví. V ploše vyztužených vrstev nesmí dojít ke vzniku trhlin. 8.20.11 ŠíĜka dilataþních spár v tuhých vrstvách stĜešních plášĢĤ i v konstrukcích stĜech se urþuje výpoþtem v závislosti na nejvČtších rozmČrových zmČnách dilataþních celkĤ. Nejmenší doporuþené šíĜky dilataþních spár uvádí tabulka C.1. 8.20.12 Spáry ve dvou sousedních nezávisle se pohybujících vrstvách nemají být v ploše stĜechy umístČny nad sebou. Výjimku pĜedstavují monolitická dilatovaná provozní souvrství stĜech. 8.20.13 Všechny souvislé tuhé, zejména monolitické spádové, termoizolaþní, podkladní a provozní vrstvy stĜech se mají od atik a všech prostupujících tČles, konstrukcí a zaĜízení oddČlit dilataþní spárou. 8.20.14 Hydroizolaþní povlaky z asfaltových pásĤ se od tuhých nevyztužených dilatovaných podkladních vrstev, pĜes které probíhají spojitČ, oddČlují expanzní vrstvou s dilataþní funkcí. Lze užít i jiného konstrukþního Ĝešení, které zajistí dilataþní oddČlení hydroizolaþní vrstvy, zejména v okolí dilataþních spár. 8.20.15 Hydroizolaþní povlaky, zejména krytiny z asfaltových materiálĤ, vyžadují speciální dilataþní Ĝešení nad dilataþními spárami vyztužených podkladních vrstev i po obvodČ dilataþních celkĤ. StejnČ tomu tak je nad styky prefabrikovaných nosných stĜešních panelĤ vČtšího pĤdorysného rozmČru než 2 m x 2 m, plnících funkci podkladní vrstvy hydroizolaþního povlaku. POZNÁMKA – Doporuþené nejvČtších vzdálenosti dilataþních spár ve vrstvách stĜešních plášĢĤ a v konstrukcích stĜech a úpravy spár stĜech jsou v pĜíloze F.
8.20.16 Objektové dilataþní spáry nesmí pĜivádČt do skladby stĜechy vzduch z vnitĜního prostĜedí stavby nebo od technologických zaĜízení.
9 JednoplášĢové stĜechy 9.1 Skladbu jednoplášĢové stĜechy je tĜeba navrhnout tak, aby se pod hydroizolací nadmČrnČ nehromadila zkondenzovaná voda. 9.2 Obvykle, je-li v jednoplášĢové stĜeše nad vytápČným prostorem nedostateþná parotČsnicí nebo vzduchotČsnicí vrstva nebo je-li ve stĜeše zabudováno vČtší množství vody, je povlaková hydroizolace takové stĜechy významnČ namáhána tlakem vodní páry a jevy s tím souvisejícími. POZNÁMKA: V minulosti se k úpravČ vlhkostního režimu jednoplášĢových stĜech používaly vČtrací kanálky, zvláštČ pĜi zabudování materiálĤ s velkým obsahem vody do stĜechy. Podrobnosti návrhu kanálkĤ jsou v pĜíloze D1.
9.3 Obvyklé jsou i takové skladby stĜech, kde hydroizolaþní vrstva je položena pĜímo na termoizolaþní vrstvČ. V takovém pĜípadČ je tĜeba volit parametry materiálu hydroizolaþní vrstvy, které zajistí trvanlivost hydroizolace pĜi zvýšeném teplotním namáhání. 9.4 Nosná vrstva z profilovaného plechu obvykle nepĜispívá ke vzduchotČsnosti stĜechy.
10 NČkolikaplášĢové stĜechy 10.1 ObecnČ 10.1.1 VČtrání stĜech se zajistí proudČním vzduchu ve vzduchové vrstvČ. Vzduch se do vzduchové vrstvy pĜivádí pĜivádČcími otvory a odvádí odvádČcími otvory. ProudČní vzduchu ve vzduchové vrstvČ mĤže být
- 22 -
zpĤsobeno buć rozdílnými hustotami vzduchu v dĤsledku rozdílu výšky mezi pĜivádČcím a odvádČcím otvorem, pĜetlakem vzduchu ve vzduchovČ vrstvČ v dĤsledku rozdílu teplot nebo vlhkostí vzduchu ve vzduchové vrstvČ a vnČjším prostĜedí nebo v dĤsledku pĤsobení vČtru na vČtrací otvory. 10.1.2 VČtrání stĜech se navrhuje na základČ tepelnČ-technických výpoþtĤ podle ýSN 73054-2 nebo na základČ empirických údajĤ uvedených v pĜíloze B. ZpĤsob vČtrání se navrhuje individuálnČ. POZNÁMKA – Známé výpoþtové postupy dimenze vČtrání stĜech postihují pouze problém kondenzované vlhkosti, nikoliv problém technologické a zabudované vlhkosti, popĜ. vlhkosti dodateþnČ proniklé do stĜech pĜi poruše hydroizolaþních vrstev.
10.1.3 VČtrací otvory musí být zajištČny proti vnikání hmyzu, ptákĤ a jiných živoþichĤ. Musí být umístČny a konstrukþnČ provedeny tak, aby neumožĖovaly vnikání atmosférických srážek do konstrukce a skladby stĜechy. U vČtracích otvorĤ umístČných v krytinČ na šikmé stĜešní rovinČ obvykle nelze zcela zabránit pronikání snČhu pod krytinu. Tomu musí být pĜizpĤsobeny vrstvy a konstrukce pod krytinou. 10.1.4 Je-li meziplášĢový prostor úþinnČ vČtraný, jsou nČkolikaplášĢové stĜechy vhodné pro odvedení zabudované vlhkosti z konstrukce stĜechy. POZNÁMKA - Zabudovanou vlhkostí se rozumí i pĜirozená vlhkost dĜeva použitého v konstrukci stĜechy. V minulosti byly zdrojem zabudované vlhkosti pĜedevším sypké termoizolaþní materiály.
10.1.5 VČtrání je úþinným principem ochrany dĜeva pĜed rozvojem biologických škĤdcĤ. Jsou-li dĜevČné prvky nepĜístupné pro kontrolu, doporuþuje se je opatĜit ochrannou látkou bránící rozvoji biologických škĤdcĤ. 10.1.6 VČtrací otvory mají být umístČny tak, aby meziplášĢový prostor byl vČtrán rovnomČrnČ. Je-li meziplášĢový prostor rozdČlen, napĜ. nosnými prvky na jednotlivá pole, musí být každé pole úþinnČ vČtráno. 10.1.7 TermonČizolaþní vrstvu se doporuþuje zajistit proti ochlazování proudícím vzduchem. 10.1.8 Sypké materiály a lehké deskové materiály uložené v meziplášĢovém prostoru se musí zajistit proti transportu zpĤsobenému vlivem proudČní vzduchu. 10.1.9 I v pĜípadČ intenzivnČ vČtraných stĜech musí horní plášĢ stĜechy vykazovat takovou vnitĜní povrchovou teplotu, aby bylo zabránČno vzniku povrchové kondenzace nebo vlhkosti umožĖující rozvoj plísní. Uvedený požadavek se obvykle splní použitím materiálĤ pro horní plášĢ stĜechy s termoizolaþním úþinkem. POZNÁMKA – PodrobnČji viz ýSN 73 0540-1 až 4.
10.1.10 PĜi návrhu vČtrání stĜech je tĜeba volit takové konstrukþní Ĝešení, které nejlépe zajistí vzduchotČsnost stĜechy. 10.1.11 VČtrání stĜechy podporuje sklon horního pláštČ a rozdílná výška pĜívodních a odvádČcích vČtracích otvorĤ stĜechy. 10.1.12 ProudČní vzduchu ve vzduchové vrstvČ nemají bránit žádné pĜekážky. 10.1.13 VČtrací otvory je tĜeba navrhnout tak, aby bránily vnikání kapalných i tuhých srážek do stĜechy i vletu ptákĤ a hmyzu (vhodný aerodynamický tvar, žaluzie, mĜížky, síĢky); kryty vČtracích otvorĤ mají co nejménČ omezovat proudČní vzduchu a nemají podléhat korozi. 10.2 DvouplášĢové a tĜíplášĢové stĜechy s povlakovou hydroizolací 10.2.1 TloušĢka vzduchové vrstvy dvouplášĢové stĜechy se volí co nejvČtší. Minimální tloušĢka vzduchové vrstvy vČtrané dvouplášĢové stĜechy v závislosti na délce a sklonu vzduchové vrstvy a požadované úþinnosti vČtracího systému – viz tabulka B.1. 10.2.2 Plochy pĜivádČcích vČtracích otvorĤ se u dvouplášĢové stĜechy volí v rozmezí 1/100 až 1/400 plochy stĜechy v závislosti na sklonu vzduchové vrstvy – viz tabulka B.1, popĜ. i vČtší; plocha odvádČcích vČtracích otvorĤ se oproti ploše pĜivádČcích vČtracích otvorĤ zpravidla zvČtšuje nejménČ o 10 %. 10.2.3 Vzdálenost pĜívodních a odvádČcích vČtracích otvorĤ stĜech nemá pĜesahovat 18 m. 10.2.4 Lze také kombinovat pĜirozené a nucené vČtrání ve vrstvách, napĜ. nad prostorami s mokrým provozem. 10.2.5 V jednoduchých pĜípadech tĜíplášĢových stĜech zpravidla postaþuje, pokud je jedna ze vzduchových vrstev, zpravidla dolní, vČtrána podle zásad doporuþených v B1. VČtrání horní vzduchové vrstvy se v tom pĜípadČ obvykle navrhuje v poloviþní dimenzi.
- 23 -
10.2.6 PĜi rekonstrukcích dvouplášĢových vČtraných stĜech, které mají vést ke zvýšení tepelného odporu stĜechy, je možné zvážit zmČnu vČtrání pĜi splnČní níže uvedených podmínek: -
-
Spodní plášĢ stĜechy musí být vzduchotČsný. PĤvodní vČtrací otvory se uzavĜou. Návrh nové tepelné izolace horního pláštČ musí potlaþit úþinek pĤvodní tepelné izolace spodního pláštČ. To je nezbytné ovČĜit termotechnickým výpoþtem. Doporuþuje se neuvažovat ve výpoþtech s pĤvodní parozábranou, pokud nebyl její stav, materiál a zpĤsob provedení ovČĜen v rozsahu celé stĜechy prĤzkumem. Pokud je ve vrstvách spodního pláštČ zabudovaná vlhkost, je možné vČtrání uzavĜít až po vyschnutí vrstev. Pro stĜechy, jejichž horní plášĢ je tvoĜen dĜevČnou konstrukcí a bednČním lze pĜemČnu na nevČtranou dvouplášĢovou konstrukci navrhovat jedinČ po provedení podrobného mykologického prĤzkumu dĜevČných konstrukcí a výpoþtovém tepelnČtechnickém ovČĜení, zda v dĜevČných konstrukcích nemĤže vlhkost dosáhnout hodnot vedoucích k rozvoji biologických škĤdcĤ. Je tĜeba ovČĜit riziko povrchové kondenzace na vnitĜním povrchu obvodových konstrukcí (napĜ. atik) v uzavĜené vzduchové vrstvČ. Pokud povrchová kondenzace hrozí, je tĜeba obvodovou konstrukci opatĜit termoizolaþní vrstvou.
10.3 DvouplášĢové a tĜíplášĢové stĜechy s hydroizolací obsahující skládanou krytinu 10.3.1 Vzduchová vrstva mezi krytinou a doplĖkovou hydroizolaþní má být vČtraná, o výšce nejménČ 40 mm. PĜesahuje-li vzdálenost pĜivádČcích a odvádČcích vČtracích otvorĤ 10 m, zpravidla se zvČtšuje plocha vČtrané vzduchové vrstvy o 10 % základní plochy na každý další 1 m pĜesahující vzdálenost 10 m. Plocha pĜivádČcího vČtracího otvoru u okapu má být nejménČ 1 / 500 otvorem vČtrané plochy stĜechy, 2 nejménČ 200 cm na bm okapu. Plocha odvádČcího vČtracího otvoru ve hĜebeni nebo na nároží omá být nejménČ 1 / 1000 otvorem vČtrané plochy stĜechy (pĜi uvažování plochy stĜechy pĜimykající se ke hĜebeni nebo k nároží z obou stran). 10.3.2 Je-li doplĖková hydroizolaþní vrstva v hydroizolaci umístČna na horní povrch stĜedního nebo dolního pláštČ nČkolikaplášĢové stĜechy, kde zpravidla leží na termoizolaþní vrstvČ, musí být její difuzní odpor minimální, jinak hrozí na jejím spodním povrchu nebezpeþí kondenzace vodní páry. POZNÁMKA - Použití spojité doplĖkové hydroizolaþní vrstvy ležící na termoizolaþní vrstvČ v kombinaci se spojitou parotČsnicí vrstvou zajistí souþasné splnČní 10.3.2. a vzduchotČsnost.
10.3.3 Je-li pod doplĖkovou hydroizolaþní vrstvou úþinnČ propustnou pro vodní páru (o nízkém difúzním odporu), vzduchová vrstva, doporuþuje se, aby byla vČtraná. Je výhodné, je-li vČtrání vzduchové vrstvy pod doplĖkovou hydroizolaþní vrstvou úþinnČjší než vČtrání vzduchové vrstvy nad ní. 10.3.4 Je-li do konstrukce stĜechy vložena pod krytinu skládanou z prvkĤ malých formátĤ pojistná hydroizolaþní vrstva o vysokém difuzním odporu, obklopená vzduchovými vrstvami, doporuþuje se horní vzduchovou vrstvu takovéto tĜíplášĢové stĜechy vČtrat podle zásad D.4.1, D.4.2, dolní vzduchovou vrstvu vČtrat podle zásad D.2.
11 Inverzní a kombinované stĜechy 11.1 Termoizolaþní vrstva inverzních stĜech musí být z materiálu odolného pĤsobení vody v kapalném, tuhém i plynném skupenství. 11.2 Doporuþuje se, aby pro hydroizolaci inverzní stĜechy byl použit materiál s prokázanou odolností proti prorĤstání koĜenĤ. 11.3 PĜi návrhu skladby stĜechy je tĜeba posoudit difúzní vlastnosti vrstev nad termoizolaþní vrstvou. 11.4 Hodnota tepleného odporu vrstev pod hydroizolací musí zajistit po dobu prĤsaku vody z tajícího snČhu nebo z deštČ skladbou stĜechy vnitĜní povrchovou teplotu nad rosným bodem.
12 Souvrství a konstrukce nad základními vrstvami stĜech 12.1 Pro zajištČní stability základního souvrství, estetických zámČrĤ, odtokových pomČrĤ (retenþní funkce), požární bezpeþnosti, ochrany hydroizolace (krytiny), úpravy klimatu v okolí stĜechy nebo pro zajištČní zamýšleného provozu na stĜeše se navrhují:
- 24 -
–
násypy
–
dlažby (položené v násypu, položené na podložkách)
–
rošty
–
souvrství se železobetonovou deskou monolitickou nebo z prefabrikátĤ, popĜ. s nalepenou dlažbou
–
pČstebná souvrství s vegetací.
Dále se navrhují –
železobetonové nebo plastové kontejnery na zeminu a zeleĖ
–
speciální konstrukce, stínící, pohledové nebo ochranné
nebo kombinace uvedených souvrství a konstrukcí. 12.2 Hydroizolace zakrytá dalším souvrstvím nebo nepĜístupná pro odstraĖování neþistot musí být odolná proti prorĤstání koĜenĤ. U vegetaþních stĜech a stĜešních zahrad je splnČní tohoto požadavku nutné. 12.3 Souvrství nad hydroizolací se od hydroizolace oddČlují ochrannou vrstvou hydroizolace. 12.4 PĜi návrhu stĜechy musí být zohlednČn vliv souvrství nad základním souvrstvím pĜedevším na únosnost a stlaþení vrstev stĜechy a na šíĜení vlhkosti stĜešní skladbou. ZvlášĢ obezĜetnČ je tĜeba postupovat pĜi návrhu souvrství nad základním souvrstvím inverzní stĜechy. 12.5 Nedoporuþuje se navrhovat pČstebná souvrství nad základní souvrství inverzní stĜechy. 12.6 Násypy 12.6.1 Násypy z praného tĜídČného tČženého kameniva se navrhují v závislosti na aerodynamickém zatížení stĜechy; pĜi okrajích stĜech se doporuþuje stabilizace kameniva vhodnými lepidly nebo dlaždicemi, popĜ. náhrada násypĤ dlaždicemi nebo monolitickými vrstvami. POZNÁMKY o
1
Násypy o sklonech vČtších než 6 vyžadují povrchové zpevnČní nebo jinou vhodnou úpravu.
2
Násypy se nedoporuþuje používat v oblastech o velkém spadu popílku.
12.7 Provozní vrstvy teras 12.7.1 Mazaniny z betonĤ, asfaltobetonĤ, plastbetonĤ nebo jiných vhodných materiálĤ; mazaniny se doporuþuje vyztužit; od povlakové hydroizolaþní vrstvy a navazujících stavebních konstrukcí se oddČlují separaþní, dilataþní a drenážní vrstvou. 12.7.2 Konstrukce navazující na mazaniny musejí být schopny odolávat namáhání koroznímu prostĜedí vytvoĜenému vodou obohacenou o výluhy z materiálĤ na bázi cementĤ (betony, lepidla pro keramickou dlažbu, spárovací hmoty, hydroizolaþní stČrky). 12.7.3 Dlažby do maltového lože se doporuþuje navrhovat na podkladní mazaninu z betonĤ navrženou podle viz výše; kladou se do malty nebo speciálních tmelĤ; poloha dilataþních spár v dlažbČ se musí ztotožĖovat s polohou dilatací v podkladní vrstvČ. 12.7.4 Dlažby do podsypu: doporuþují se dlaždice a desky s minimální nasákavostí s vnČjším þlenitým povrchem; na materiál podsypové vrstvy se doporuþuje kamenivo frakce 2 – 4 v tloušĢce nejménČ 20 mm. 12.7.5 V pĜípadČ, že podklad pod dlažbou tvoĜí pružné vrstvy (napĜ. desky z tuhých pČnových plastĤ nebo profilované plastové fólie) doporuþuje se vrstvu podsypu zvČtšit tak, aby bylo možné dlažbu pĜi ukládání zhutnit. V pĜípadČ, že pod hydroizolací je tepelná izolace, dlažby se pod zatížením pohybují. 12.7.6 Dlažby na podložkách; doporuþují se dlaždice velikosti 400 mm x 400 mm až 500 mm x 500 mm a podložky s rektifikací, zejména užije-li se dlaždic s rovným povrchem; nepoškozují-li podložky funkci povlakové hydroizolaþní vrstvy, lze je klást pĜímo na povlak; stĜešní plochy se doporuþují jednoduchých tvarĤ. Po obvodČ musí být provozní vrstva zajištČna proti pádu dlaždic ze stĜechy. 12.7.7 Dlažby z desek a pásĤ na bázi plastĤ a elastomerĤ; používají se k doþasné ochranČ hydroizolaþních povlakĤ, zejména pĜi realizaci stĜech po etapách, i k ochranČ trvalé nebo jako nášlapné vrstvy pochĤzných þástí stĜech.
- 25 -
12.7.8 Litý asfalt; vrstva litého asfaltu se podkládá expanzní vrstvou odolnou vĤþi teplotČ pĜi kladení litého asfaltu, napĜ. vhodnou textilií, oddČlenou od litého asfaltu vrstvou separaþní, obvykle neimpregnovanou lepenkou; popsané souvrství se klade na betonové mazaniny, navržené podle zásad viz výše, popĜ. jiné vhodné vrstvy chránící povlakovou hydroizolaþní vrstvu pĜed vysokými teplotami pĜi realizaci; vertikální dilatace se v celém provozním souvrství umísĢují nad sebou. POZNÁMKA – Navrhování litých asfaltĤ se Ĝídí ustanoveními ýSN 73 6122.
12.7.9 Lité vrstvy; speciální materiály s použitím vycházejícím z údajĤ výrobcĤ. Lité vrstvy na bázi asfaltu se navrhují dle pĜedpisu…… 12.7.10 DĜevČné rošty: PochĤzné vrstvy vþetnČ nosných vrstev musejí být odolné povČtrnosti. Tyþové prvky nosných vrstev nesmí bránit plynulému odtoku vody z úrovnČ hydroizolace a zdržovat mechanické neþistoty. 12.8. PČstebná souvrství 12.8.1 PČstebná souvrství umožĖují rĤst rostlin na stĜešních konstrukcích. Složení a tloušĢka vrstev pČstebného souvrství jsou dány požadavky rostlin, intervaly zálivky, klimatickou expozicí stanovištČ rostlin a dalšími okolnostmi. 12.8.2 Pro zajištČní pĜíznivého režimu hospodaĜení s vodou se navrhují hydroakumulaþní a drenážní vrstvy. Drenážní vrstva slouží k odvedení pĜebyteþné vody ke stĜešním vtokĤm. PĜi urþitém provedení slouží souþasnČ k akumulaci vody (viz kapitola 2.4 Hydroakumulaþní vrstva), zvČtšuje prostor pro rĤst koĜenĤ a pĜispívá k ochranČ vrstev, které leží pod ní. 12.8.3 Hydroakumulaþní vrstva zajišĢuje ve vegetaþních stĜechách nutné minimální množství vody pro rĤst rostlin a omezuje prĤtok dešĢových vod pĜi krátkodobých intenzivních srážkách. 12.8.4 Význam hydroakumulaþní vrstvy zadržující srážkovou vodu se zvČtšuje se snižující se tloušĢkou substrátu. Materiály musí být odolné vĤþi biologické korozi. Akumulaci vody lze zajistit také vytvoĜením souvislé vrstvy vody v drenážní vrstvČ vhodnou úpravou stĜešního vtoku. ProstĜedím pro rozvoj koĜenĤ rostlin a zdrojem živin pro rostliny je vrstva substrátu. Složení substrátu a tloušĢka vrstvy substrátu musí odpovídat požadavkĤm plánované vegetace. Substrát musí být propustný pro vodu. 12.8.5 Vegetaþní stĜecha musí být vybavena pĜívodem vody nebo zaĜízením pro zálivku rostlin. PĜi posuzování únosnosti nosné konstrukce a vrstev pod substrátem je tĜeba uvažovat vegetaþní substrát plnČ nasycený vodou. 12.8.6 Vegetace je zpravidla tím kvalitnČjší a trvanlivČjší, þím je vČtší tloušĢka substrátu. 12.8.7 Volba materiálu a dimenzování vrstvy je závislá na nárocích vegetace a na únosnosti nosné konstrukce. Materiál musí být odolný vĤþi biologické korozi a snést zatížení od vrstev nad sebou a od provozu. 12.8.8 PČstebné souvrství stĜešních zahrad se doporuþuje po obvodČ stĜech i kolem nástaveb za úþelem zabránČní šíĜení požáru nahradit pásem šíĜky alespoĖ 400 mm z nehoĜlavého materiálu, napĜ. vrstvou kameniva frakce 32 – 64 nebo krytinou z plechu. Takto provedený pás je vhodný i pro omezení nebo vylouþení zarĤstání vegetace do navazujících konstrukcí. 12.8.9 Vegetace v blízkosti fasád pĜivádČjících na stĜechu vodu z okolních konstrukcí je nutné chránit pĜed pĜebytkem vody.
13 Vrstvy a prvky stĜech 13.1 Nosná vrstva 13.1.1 Nosná vrstva vymezuje polohu dalších vrstev stĜechy ve stĜešní konstrukci; pĜenáší zatížení od vlastní hmotnosti i hmotnosti pĜípadných dalších vrstev stĜešního pláštČ, popĜ. i klimatických a provozních zatížení, do nosné konstrukce stĜechy.
- 26 -
13.1.2 Nosné vrstvy mohou být tvoĜenou plošnou nosnou konstrukcí nebo konstrukcí tvoĜenou systémem tyþových prvkĤ. Dimenzováním nosné vrstvy se tato norma nezabývá. 13.1.3 Vyskytuje-li se ve skladbČ stĜešního pláštČ hydroizolaþní vrstva, doporuþuje se nosnou vrstvu, popĜ.nosnou stĜešní konstrukci, navrhovat ve sklonu. 13.2 Hydroizolaþní vrstva 13.2.1 Hydroizolaþní vrstva chrání podstĜešní prostory a vrstvy stĜechy pĜed srážkovou, popĜ. provozní vodou. Navrhuje se podle ýSN 73 0600. 13.2.2 Každá stĜecha musí mít alespoĖ jednu hydroizolaþní vrstvu. Hydroizolaþní vrstvy jsou povlakové a se skládanou krytinou. 13.2.3 Hydroizolaþní vrstvy jsou hlavní, pomocné, provizorní a pojistné. 13.3 Povlaková hydroizolaþní vrstva 13.3.1 Podrobnosti návrhu jsou v ýSN 73 0606. 13.3.2 Je-li navržen materiál povlakové hydroizolace, který vyžaduje po dobu trvanlivosti údržbu napĜ. dalšími opakovanými nátČry, musí toto být popsáno v projektu. 13.3.3 Povlakovou hydroizolaþní vrstvu se doporuþuje navrhovat ve sklonu nejménČ 1° smČrem k odvodĖovacím prvkĤm, a to vþetnČ úžlabí. PĜitom je nutno pĜihlédnout k celkovému, tj. krátkodobému i dlouhodobému pĜetvoĜení konstrukce stĜechy a výrobním rozmČrovým tolerancím nosných konstrukcí a nosných vrstev a k vzepČtí pĜedpjatých železobetonových prvkĤ. 13.3.4 Povlaková hydroizolace s nižší odolností vĤþi povČtrnosti se zpravidla doplĖuje ochrannou vrstvou. K ochranné funkci krytin nepochĤzných stĜech se užívají nátČry rĤzných bází, posypy a násypy kameniva vhodných frakcí, popĜ. vrstva vody nebo ochranné konstrukce. POZNÁMKA – NátČrové ochranné vrstvy se kromČ ochranné funkce zpravidla podílejí, na rozdíl od posypĤ a násypĤ, i na hydroizolaþní funkci povlakové krytiny, napĜ. u asfaltových materiálĤ.
13.3.5 Povlaková krytina musí být zajištČna proti skluzu na šikmých plochách, napĜ. kotvením nebo lokálním pĜilepením. 13.3.6 Povlakovou hydroizolaþní vrstvu se doporuþuje od tuhých ochranných vrstev oddČlit zpĤsobem, který zabrání vnášení tahových sil do povlaku. 13.3.7 Hydroizolaþní povlaky nepodléhající smršĢování po dobu funkce a zatížené ochrannou a stabilizaþní vrstvou mohou být na podklad volnČ kladeny; v okolí prostupĤ a po obvodČ stĜechy se k podkladu zpravidla upevĖují. 13.3.8 Trvanlivost hydroizolaþních povlakĤ se doporuþuje prodloužit vrstvami s ochrannou funkcí. 13.3.9 Hydroizolaþní vrstvy vegetaþních stĜech a stĜešních zahrad musí být odolné vĤþi prorĤstání koĜínkĤ rostlin. Není-li tomu tak, musí být úþinnČ chránČny. 13.3.10 U stĜech zajišĢujících pouze ochranu konstrukce pĜed vodou mĤže být povlaková hydroizolace s nosnou vrstvou celoplošnČ spojena pokud je nosná vrstva navržena tak, aby neobsahovali spáry a trhliny ovlivĖující povlakovou hydroizolaci. POZNÁMKA – Analogie s hydroizolací mostovek.
13.3.11. Povlaková hydroizolaþní vrstva v ostatních pĜípadech se obvykle spojuje s podkladovou vrstvou jen do té míry, aby nedošlo k jejímu poškození vlivem pohybĤ podkladu. 13.4 Hydroizolaþní vrstva se skládanou krytinou 13.4.1 Podrobnosti návrhu jsou v ýSN 73 0600. 13.4.2 Pokud ve skladbČ jsou dĜevČné prvky, musí se zajistit vČtrání prostĜedí kolem nich venkovním vzduchem.
- 27 -
13.4.3 StĜechy se skládanými krytinami se doporuþuje navrhovat vČtrané. POZNÁMKY 1 VČtrání umožĖuje únik vlhkosti, prosakující plochou nČkterých typĤ skládaných krytin, ze stĜechy do vnČjšího prostĜedí, potlaþuje nebo vyluþuje kondenzaci vodní páry ve stĜeše, popĜ. odvádí vlhkost proniklou do stĜechy z jiných zdrojĤ. 2 Doporuþené rozmČry vČtracích systémĤ jsou uvedeny v pĜíloze D.
13.4.4 Obvyklé pĜesahy krytinových prvkĤ jsou u tradiþních krytin dány empirickou zkušeností. Plynou z konstrukþního Ĝešení skládaného hydroizolaþního systému, sklonu krytinových prvkĤ apod.; podrobnosti zpravidla stanoví výrobce na základČ zkoušek tČsnosti krytiny pro rĤzné pĜípady konstrukþního Ĝešení stĜechy a hydrofyzikálního namáhání. 13.4.5 Není-li dána stabilita krytinových prvkĤ na stĜešní ploše jejich hmotností a vzájemným pĜitížením v pĜesazích, popĜ. konstrukþním Ĝešením, musí být upevnČny k nosné stĜešní konstrukci. 13.4.6 ZpĤsob pĜipevnČní prvkĤ skládaných krytin musí umožnit dilataci krytinových prvkĤ. 13.4.7 Kladou-li se z architektonických nebo jiných dĤvodĤ zvláštní požadavky na rozmístČní pĜíþných a podélných spojĤ krytinových prvkĤ, napĜ. plechĤ, musí být požadovaná úprava vyznaþena v dokumentaci stavby. 13.4.8 PĜevislé þásti stĜechy musí být navrženy tak, aby krytina nebyla poškozována vČtrem a nedocházelo k zatékání srážkové vody ani k tvorbČ ledových valĤ. 13.4.9 DĜevČné podklady pod krytiny, tj. laĢování a bednČní, musí být provedeny z latí a prken podle ýSN 73 3150; prĤĜezy latí závisí na vzdálenosti krokví nebo vazníkĤ a na stálých, nahodilých, popĜ. dalších zatíženích podle ýSN 73 0035. 13.4.10 Malty použité na ukládání krytinových prvkĤ musí odpovídat ýSN 72 2430-1. 13.4.11 RozmČry a vlastnosti krytinových materiálĤ a technické podmínky návrhu i realizace stanoví technické podklady výrobce, pokud je neuvádí tato norma a související pĜedpisy. 13.5 Pojistná hydroizolaþní vrstva 13.5.2 K vytvoĜení pojistných hydroizolaþních vrstev se zpravidla používá povlakových hydroizolací podle ýSN 73 0606. 13.5.3 Pojistná hydroizolaþní vrstva musí být odvodnČna. POZNÁMKA – Pojistné hydroizolaþní vrstvy se odvodĖují pomocí pojistných žlabĤ a úžlabí i dvouúrovĖových vtokĤ do odpadních potrubí, okapem do vnČjšího prostĜedí nebo organizovaným odvodnČním do pomocných prostor budovy, kde signalizují poruchy hlavní hydroizolaþní vrstvy.
13.5.4 Sklon pojistné hydroizolaþní vrstvy u plochých stĜech má být tak velký, aby po prĤhybu nosných konstrukcí a následné deformaci pojistné hydroizolaþní vrstvy zajišĢoval odtok vody; doporuþuje se nejménČ 1°. 13.5.5 Odtoku vody po pojistné hydroizolaþní vrstvČ nemají bránit žádné pĜekážky. POZNÁMKA – Pokud by vrstva stĜešního pláštČ ležící na pojistné hydroizolaþní vrstvČ bránila odtoku vody, oddČluje se drenážní vrstvou, napĜ. tuhou rohoží z vláken odolných vodČ, tvarovanou tuhou fólií apod., popĜ. se spodní þást následné deskové vrstvy vhodnČ tvaruje.
13.5.6 Vzhledem k vlastnostem použitých materiálĤ a poloze ve skladbČ stĜechy plní povlakové hydroizolaþní vrstvy i pojistné hydroizolaþní vrstvy se skládanou krytinou ve stĜeše þasto zároveĖ i funkci parotČsnicí a vzduchotČsnicí zábrany; k této okolnosti je tĜeba pĜi návrhu stĜechy pĜihlížet. POZNÁMKA - Má-li pojistná hydroizolaþní vrstva umístČná poblíž vnČjšího povrchu stĜechy parotČsnicí úþinek, je obvykle nutné vČtrat i þásti skladby stĜechy pod touto parotČsnicí vrstvou – podrobnČji viz pĜíloha D.
13.5.7 Pojistná hydroizolaþní vrstva se po dobu výstavby objektu zpravidla využívá jako provizorní hydroizolaþní vrstva; bývá klimaticky i mechanicky namáhána. S pĜihlédnutím k této okolnosti je tĜeba vhodnČ navrhnout její složení, ochranu a pĜípadný zpĤsob opravy. 13.5.8 Pojistné hydroizolaþní povlaky mohou být s obklopujícími konstrukcemi spojeny jen do té míry, aby nedošlo k jejich poškození pohybem konstrukcí.
- 28 -
13.6 Pomocná hydroizolaþní vrstva 13.6.1 Pomocná hydroizolaþní vrstva se do skladeb stĜech navrhuje za úþelem krátkodobé ochrany nČkterých vrstev stĜechy pĜed technologickou vodou z mokrých procesĤ; zpravidla se vytváĜí z materiálĤ krátkodobČ odolných vodČ; pomocná hydroizolaþní vrstva se neodvodĖuje. POZNÁMKA – PĜi návrhu stĜechy je nutno pĜihlížet k její pĜípadné parotČsnicí funkci nebo schopnosti bránit pohybu vlhkosti ve skladbČ stĜechy.
13.7 ParotČsnicí vrstva 13.7.1 ParotČsnicí vrstva se do skladeb stĜech navrhuje s cílem potlaþit difúzní tok vodní páry i transport vodní páry spárovou propustností do konstrukce stĜechy, hrozí-li ve skladbČ stĜechy nebezpeþí nepĜíznivých dĤsledkĤ kondenzace vodní páry. 13.7.2 ParotČsnicí vrstva mĤže zároveĖ plnit funkci vzduchotČsnicí vrstvy. SpolehlivČji tuto funkci plní povlaky ze svaĜitelných materiálĤ. Má-li funkci vzduchotČsnicí vrstvy plnit fólie lehkého typu, musejí být jednotlivé díly fólie slepeny na tuhém podkladu a fólie musí být v konstrukci v takové poloze, aby pĜi užívání stavby nemohlo dojít k jejímu mechanickému poškození nebo perforaci. 13.7.3 Pokud došlo k havárii hlavní hydroizolace ve stĜeše s parotČsnicí vrstvou, bude po sanaci vysychání zateþené vody delší než u stĜech bez parotČsnicí vrstvy. 13.7.4 ParotČsnicí vrstva se parotČsnČ napojuje na všechny prostupující a ukonþující konstrukce a prvky. 13.7.5 ParotČsnicí vrstvu se doporuþuje navrhovat podle 9.4, zejména pĜi dodržení zásady sklonu, odvodnČní a umístČní drenážní vrstvy na jejím povrchu. Uvedené neplatí, je-li nad parotČsnicí vrstvou ve skladbČ stĜechy umístČna pojistná hydroizolaþní vrstva. POZNÁMKA 1 ParotČsnicí vrstva se ve skladbČ stĜechy obvykle používá tehdy, nelze-li kondenzaci vodní páry v konstrukci zabránit jiným vhodným zpĤsobem, napĜ. vlastnostmi a poĜadím materiálĤ ve skladbČ stĜechy (vrstvy ve skladbČ stĜechy mají mít smČrem od interiéru k exteriéru klesající difúzní odpor.), vČtráním stĜechy apod. 2 ParotČsnicí vrstva se obvykle umísĢuje pod termoizolaþní vrstvu poblíž vnitĜního povrchu stĜešní konstrukce; je-li užita silikátová spádová vrstva ve skladbČ stĜešního pláštČ, umísĢuje se na ni. 3 Dimenze parotČsnicí vrstvy se navrhuje podle ýSN 73 0540 - 1 až 4.
13.8 Expanzní vrstva 13.8.1 Expanzní vrstva se navrhuje zpravidla pod povlakové hydroizolaþní vrstvy z asfaltových pásĤ s cílem zabránit vzniku puchýĜĤ mezi povlakem a podkladem; užívá se na hutných podkladech, které mají faktor difuzního --9 odporu μ ≥ 4, popĜ. souþinitel difuzní vodivosti δ ≤ 0,05 . 10 s, expanzní vrstva zároveĖ plní i dilataþní funkci. 13.8.2 Expanzní vrstva se vytváĜí z asfaltového expanzního pásu, popĜ. z jiného vhodného výrobku nebo materiálu, nebo s použitím jiného konstrukþního Ĝešení. POZNÁMKA – Expanzní funkci v konstrukci stĜechy mohou plnit i bodovČ nalepené nebo natavené asfaltové pásy podle ýSN 73 0606, popĜ. asfaltové pásy opatĜené lepivými pruhy, popĜ. hydroizolaþní pásy volnČ kladené a mechanicky kotvené nebo zatížené stabilizaþní nebo provozní vrstvou, popĜ. pásy podložené textilií.
13.8.3 Expanzní vrstvu se doporuþuje napojit na vnČjší prostĜedí po obvodČ nebo v ploše stĜechy, popĜ. obČma zpĤsoby zároveĖ. 13.9 Termoizolaþní vrstva 13.9.1 Termoizolaþní vrstva se navrhuje do skladeb stĜech vytváĜených nad vnitĜním prostĜedím budov, kde v rozhodující míĜe zabraĖuje unikání tepla z interiéru budov vedením, popĜ. vnikání tepla do interiérĤ budov; termoizolaþní vrstva se do skladeb stĜech také navrhuje k ochranČ stavebních konstrukcí pĜed nepĜíznivým pĤsobením teploty. POZNÁMKA – Termoizolaþní vrstvy a konstrukce na navrhují podle ýSN 73 0540 - 1 až 4.
13.9.2 Termoizolaþní vrstvy stĜech se doporuþuje navrhovat z materiálĤ, které mají omezenou schopnost pĜijímat vodu a vlhkost, zejména jsou-li umístČny do jednoplášĢových stĜech. 13.9.3 Použití perlitbetonu, pČnobetonu a plynobetonu jako výplnČ do ocelových tvarovaných plechĤ s povrchovou úpravou zinkem a plechĤ hliníkových se nepĜipouští.
- 29 -
13.9.4 Termoizolaþní materiály musí trvale odolávat zatížení, kterému jsou ve skladbách stĜech vystaveny. 13.9.5 Kladení deskových termoizolaþních výrobkĤ se navrhuje bez mezer na tČsný sraz, popĜ. i na vazbu; užívá se rovnČž polodrážkových stykĤ. Spára šíĜky do 5 mm mezi deskami termoizolaþních výrobkĤ obvykle nezpĤsobí snížení termoizolaþního úþinku vrstvy tepelné izolace. 13.9.6 U nČkolikaplášĢových stĜech se doporuþuje termoizolaþní vrstvu zabezpeþit proti pohybu (posun, zvednutí, shrnutí apod.) vhodnou konstrukþní úpravou (lepení, kotvení, mechanické zábrany). 13.9.7 VytváĜí-li termoizolaþní materiál pĜímý podklad pro hydroizolaþní vrstvu, s níž je plnoplošnČ spojen, musí být stabilizován vĤþi nevratným objemovým zmČnám termoizolaþní vrstvy i hydroizolaþní vrstvy. 13.9.8 Hydroizolace a zpĤsob stabilizace musí odolávat tangenciálním silám. Pro stabilizaci jsou nevyhovující lepidla, která zĤstávají i po aplikaci viskózní. Maximální délka jedné stĜešní roviny je 30 m. 13.9.9 Termoizolaþní materiál musí mít takové vlastnosti, které by zajistily možnost dostateþného pĜítlaku pĜi svaĜování spojĤ hydroizolace. 13.9.10 V pĜípadČ, že tepelná izolace pod hydroizolací mĤže být vystavena zatížení vČtrem pĜenesenČ od mechanických nebo elektrostatických sil, musí být poloha tepelné izolace stabilizována nezávisle na hydroizolaci. 13.10 Spádová vrstva 13.10.1 Spádovou vrstvu tvoĜí násypy, lehþené betony, betony, dílce z plastĤ nebo minerálních vláken apod. Funkci sklonové vrstvy mohou nahradit distanþní konstrukce. 13.10.2 Pro navrhování spádových vrstev z hlediska vlhkosti platí…….. 13.11.3 V pĜípadČ, že spádová vrstva plní zároveĖ funkci termoizolaþní vrstvy, je možné její tloušĢku z hlediska šíĜení tepla navrhnout podle ýSN 73 0540-2 tak, že její prĤmČrná tloušĢka splní požadavek na souþinitel prostupu tepla. Místa s nejvČtší a nejmenší tloušĢkou tepelné izolace mají být posouzena z hlediska šíĜení vodní páry konstrukcí a rizik kondenzace na vnitĜním povrchu stavební konstrukce. 13.11 Podkladní vrstva 13.11.1 Druh a vlastnosti podkladní vrstvy nebo konstrukce se pĜedevším odvozují od požadavkĤ vrstev stĜešního pláštČ, které po podkladní vrstvČ následují; v návrhu je tĜeba pĜihlédnout k možné zmČnČ vlastností pĤsobením vlhkosti, teploty nebo jiných vlivĤ.. 13.12 Vrstvy provozních stĜech 13.12.1 Provozní vrstva nebo souvrství umístČné na povrchu stĜech umožĖuje využití stĜech jako pochĤzných nebo pojíždČných teras nebo stĜešních zahrad, sportovních hĜišĢ, bazénĤ, odpoþinkových ploch atd. LokálnČ se zpravidla navrhuje i u nepochĤzných stĜech v místech sloužících ke kontrole a údržbČ stĜechy. 13.12.2 Povrch provozních vrstev je tĜeba navrhnout v takovém sklonu, který zajistí, aby srážková voda odtékala do odvodĖovacích prvkĤ, aniž by na tomto povrchu vytváĜela kaluže. POZNÁMKY 1 Provozní vrstvy plní zároveĖ i funkci vrstvy ochranné a zpravidla i funkci vrstvy pohledové. OvlivĖují odolnost stĜech vĤþi požáru. K tČmto i dalším okolnostem je nutno pĜihlížet pĜi jejich návrhu a pĜíslušné požadavky respektovat.
13.13 Dilataþní vrstva 13.13.1 Dilataþní vrstva se vkládá mezi vrstvy stĜechy, je-li tĜeba umožnit jejich pohyby vyvolané zmČnou teploty, vlhkosti, dotvarováním (objemové zmČny) nebo zatížením. 13.13.2 Dilataþní vrstvu obvykle mohou tvoĜit pásy lepenek, textilií a plastových fólií nebo sypané materiály. 13.13.3 Dilataþní vrstvy ze sypaných hydrofilních materiálĤ a textilií plní v provozních souvrstvích stĜech i funkci drenážní vrstvy vĤþi infiltrované srážkové vodČ. POZNÁMKA – Doporuþené zásady navrhování dilatací stĜech jsou uvedeny v pĜíloze C.
- 30 -
13.14 Separaþní vrstva 13.14.1 Separaþní vrstva se zpravidla navrhuje mezi pČnové plasty a nČkteré druhy plastových fólií, popĜ. mezi plastové fólie a asfaltové hmoty, mezi monolitické vrstvy provozních souvrství a hydroizolaþní nebo dilataþní vrstvu, mezi hydroizolaþní vrstvu a násyp kameniva, popĜ. mezi podkladní monolitickou vrstvu a vrstvu termoizolaþní apod. Separaþní vrstva se navrhuje mezi vrstvy vegetaþních stĜech POZNÁMKA – Vrstvu tvoĜí obvykle textilie, lepenky, voskované papíry, plastové fólie apod. volené podle konkrétní konstrukþní situace.
13.14.2 Má-li separaþní vrstva v konstrukci stĜechy propouštČt vodu, obvykle se vytváĜí ze stejných materiálĤ jako filtraþní vrstva. 13.15 Spojovací vrstva 13.15.1 Spojovací vrstva se navrhuje v pĜípadech, kdy je zapotĜebí doþasnČ nebo trvale zajistit stabilitu nedostateþnČ hmotných vrstev vĤþi tlaku nebo sání vČtru nebo za úþelem stabilizace vrstev z dĤvodu teplotních a objemových zmČn a dotvarování; zpravidla se používá asfaltĤ a výrobkĤ z nich, nebo jiných vhodných lepidel; spojovací plochy a druh použitého materiálu se navrhují v závislosti na zatížení vČtrem podle 7. 13.16 Stabilizaþní vrstva 13.16.1 Stabilizaþní vrstva zajišĢuje nemČnnou polohu vrstev stĜechy pĜi pĤsobení tlaku nebo sání vČtru, vztlaku vody apod., pokud není ke stabilizaci užito lepení nebo kotvení vrstev nebo bodového zatížení krytiny v kombinaci s vakuovým efektem vzduchotČsné konstrukce stĜechy (jednoplášĢová stĜecha s bodovým zatížením); funkci stabilizaþní vrstvy zpravidla plní ochranné násypy a provozní vrstvy, popĜ. speciální stabilizaþní prvky a konstrukce; potĜebná hmotnost vrstev a prvkĤ se navrhuje v závislosti na zatížení podle 7. 13.17 Kotvy 13.17.1 Kotevní prvky použité ke spojení jednotlivých prvkĤ a vrstev stĜech musejí odolávat pĜedpokládanému koroznímu namáhání ve skladbČ stĜechy. Za vyhovující kotevní prvky lze považovat takové, které vyhoví 12 cyklĤm ve zkoušce podle Kesternicha. 13.17.2 V pĜípadČ kotvení povlakové hydroizolace do nosné vrstvy z dĜevČného bednČní nesmí být zatížení vnášené do jednoho prkna bednČní vČtší, než je únosnost pĜipojení prkna do nosné konstrukce. 13.17.3 V pĜípadech, kdy je nosná vrstva tvoĜena profilovanými plechy, musí být kotvy v pĜesahu povlakové hydroizolace kotveny do horního povrchu horních vln. 13.17.4 Pro plné využití kotevního úþinku prvku pĜi kotvení do plošných kovových a dĜevČných nosných vrstev je obvykle nutné, aby konec závitu kotevního prvku pronikl alespoĖ 10-20 mm pĜed rub vrstvy. 13.17.5 Povlakové hydroizolace urþené k mechanickému kotvení v pĜesazích musí mít zaruþenou odolnost proti pĜetažení hydroizolace pĜes hlavu kotvy se souþasnou deformací hydroizolace pĜes hlavu kotvy. 13.18 Drenážní vrstva 13.18.1 Drenážní vrstva odvádí srážkovou, popĜ. provozní vodu ze skladby stĜechy nad vrstvou s hydroizolaþní funkcí; tím pĜispívá k trvanlivosti konstrukcí, popĜ. se spolupodílí na zajištČní potĜebných biologických podmínek pro rĤst rostlin v pČstebných souvrstvích. 13.18.2 Drenážní vrstva je ve skladbách stĜech vytváĜena inertními sypanými materiály, tkanými i netkanými textiliemi, rohožemi nebo tkaninami, popĜ. dalšími vhodnými materiály a konstrukcemi propustnými pro vodu, jejichž vlastnosti nejsou ovlivnČny biologickými korozními þiniteli. 13.18.3 PrĤtoþnost drenážní vrstvy je dána sklonem hydroizolaþní vrstvy, druhem použitého materiálu a velikostí odvodĖované plochy; drenážní vrstva musí být odvodnČna. 13.19 Filtraþní vrstva 13.19.1 Filtraþní vrstva má zabránit transportu jemných mechanických þásti splavovaných pĜes provozní vrstvy stĜechy. Filtraþní vrstva se zpravidla vytváĜí z textilií, které nepodléhají biologické korozi.
- 31 -
13.20. Termoakumulaþní vrstva 13.20.1 Termoakumulaþní vrstva se do stĜešní konstrukce navrhuje s cílem snížit kolísání teploty vzduchu v interiéru budov, snížit teplotu vzduchu v interiéru akumulací tepla do stavebních konstrukcí, snížit teplotní namáhání povlakové krytiny vlivem sluneþního záĜení, popĜ. potlaþit kondenzaþní jevy na vnitĜních površích plášĢĤ stĜech; podle funkce má ve stĜešním plášti polohu pĜi dolní nebo horní þásti konstrukce; užívají se stavební materiály a konstrukce o vČtší hmotnosti. POZNÁMKA – PodrobnČji viz ýSN 73 0540-1 až 4.
13.21 Vzduchová vrstva a vČtrací kanálky 13.21.1 Vzduchové vrstvy a vČtrací kanálky se do konstrukcí stĜech umísĢují s cílem vylouþit nebo potlaþit kondenzaci vodní páry ve stĜeše. PĜi zvýšené dimenzi mohou pĜispČt k odvedení technologické nebo zabudované srážkové vody, popĜ. srážkové vody proniklé do konstrukce v prĤbČhu funkce stĜechy, do vnČjšího prostĜedí. POZNÁMKA – Doporuþené zpĤsoby vČtrání jednoplášĢových, dvouplášĢových a tĜíplášĢových stĜech jsou uvedeny v pĜíloze D.
13.21.2 Poloha, tloušĢka a sklon vzduchových vrstev ve skladbČ stĜechy, stejnČ jako velikost, þetnost a poloha kanálkĤ ve skladbČ stĜešního pláštČ a zpĤsob jejich napojení na vnČjší prostĜedí jsou pĜedevším dány požadavkem pĜíznivého vlhkostního režimu stĜešní konstrukce, popĜ. požadavkem zpĜístupnČní meziplášĢového prostoru stĜech. 13.22. Podhledová vrstva 13.22.1 Podhled je zpravidla oddČlen od stĜešního pláštČ vzduchovou vrstvou. vzduchotČsnicí vrstvu se zahrnuje do poþtu plášĢĤ stĜechy.
Podhled obsahující
13.22.2 Podhled se nemusí zapoþítávat do poþtu plášĢĤ stĜechy, pokud nebude ovlivĖovat termotechnické vlastnosti stĜechy, tj,. vzduch v dutinČ bude mít trvale vlastnosti vnitĜního vzduchu. POZNÁMKA - Je-li vzduchová vrstva stĜech s podhledem napojena na vnitĜní prostĜedí takovým zpĤsobem, aby v zimním období platilo tm ≥ tai a ϕm ≤ ϕi kde
tm (°C) je teplota vzduchu ve vzduchové vrstv Č
ϕm (%)
relativní vlhkost vzduchu ve vzduchové vrstvČ
ϕi (%)
relativní vlhkost vnitĜního vzduchu
o
tai ( C)
teplota vnitĜního vzduchu,
pak se obvykle podhled do celkového poþtu plášĢĤ stĜechy nezapoþítává; není-li podhled oddČlen od stĜešního pláštČ nebo neplatí-li výše uvedené podmínky, tzn. že je Ĝešen jako tČsná konstrukce, posuzuje se jako souþást skladby stĜešního pláštČ, popĜ. jako souþást skladby stĜechy; podrobnosti konstrukþního Ĝešení podhledové vrstvy tato norma nestanoví. 13.23 VzduchotČsnicí vrstva 13.23.1 VzduchotČsnicí vrstva brání nebo omezuje šíĜení tepla a vodní páry pĜes konstrukci stĜechy proudČním vzduchu a zabraĖuje tak negativním jevĤm jako je kondenzace vodní páry ve skladbČ stĜechy, kondenzace na chladných površích ve skladbČ stĜechy a nežádoucímu úniku tepla z vnitĜního prostĜedí. 13.23.2 VzduchotČsnicí vrstva se zpravidla umisĢuje ve skladbČ stĜechy co nejblíže k vnitĜnímu prostĜedí budovy. 13.23.3 Ve skladbČ stĜechy mĤže být vzduchotČsnicích vrstev více. Funkci vzduchotČsnicí vrstvy mĤže plnit i souvislá hydroizolace. 13.23.4 Použití vzduchotČsnicí vrstvy je nutné vždy, kdy je vnitĜní prostor s požadovanými vlastnostmi nebo stĜecha oddČluje prostĜedí s rĤznými teplotami a vlhkostmi vzduchu nebo je tĜeba zabránit proudČní vzduchu pĜes stĜechu.
- 32 -
13.24. Hydroakumulaþní vrstva 13.24.1 Hydroakumulaþní vrstva se do konstrukce stĜechy navrhuje ke krátkodobému zachycení kondenzované vody na vnitĜním povrchu plášĢĤ stĜechy nebo krytin (kovové krytiny, vnitĜní povrch stĜechy apod.), popĜ. k zachycení srážkové vody proniklé do konstrukce stĜechy. V pČstebních souvrství plní hydroakumulaþní vrstva funkci zdržování vody v potĜebném množství pro rĤst vegetace. 13.24.2 K zachycení kondenzované vody na vnitĜním povrchu pláštČ stĜechy v obdobích náhlých krátkodobých poklesĤ teplot a vzestupĤ relativních vlhkostí vnitĜního a vnČjšího vzduchu se navrhují materiály a vrstvy silnČ pro vodu pohltivé, vodČ odolávající, napĜ. speciální nástĜiky, porézní omítky, vhodné deskové obklady nebo materiály využívající povrchového napČtí vody apod., které nepodporují bujení plísní a mikroorganismĤ. 13.24.3 K zachycení srážkové vody proniklé do konstrukcí stĜech se zpravidla užívají vodu pohlcující násypy nebo materiály, které jsou schopné pĜijmout urþité množství vody a postupnČ ji vydat odparem bez negativního vlivu na tyto materiály. 13.24.4 Kondenzovaná voda musí mít možnost v obdobích bez výskytu povrchové kondenzace z hydroakumulaþní vrstvy uniknout, napĜ. výparem do vnitĜního prostĜedí nebo výparem do vČtrané vzduchové vrstvy. Také voda proniklá do konstrukce stĜechy musí mít možnost z hydroakumulaþní vrstvy uniknout, obvykle výparem do vČtrané vzduchové vrstvy. 13.24.5 Vrstva mĤže být tvoĜena: • sypkými nasákavými materiály • hrubovláknitou rašelinou • hydrofilními deskami nebo svinovatelnými rohožemi z minerálních vláken • netkanými textiliemi • deskami z nasákavých pČnových plastĤ • plastovými nopovými fóliemi nebo konstrukþnČ zvýšeným pĜepadem stĜešního vtoku. 13.24.6 Drenážní vrstva Násyp kopaného, drceného nebo lehþeného kameniva frakce 16 – 32 nebo porézní desky z plastĤ apod. v tloušĢce 50 mm – 150 mm. 13.25 Vegetaþní vrstva (substrát) Obvykle smČs stelivové rašeliny, zahradnické zeminy nebo jílu nebo spraše, borové kĤry, popĜ. vylehþujících složek z pČnového polystyrenu, perlitu apod. Pro nároþnČjší zeleĖ o tloušĢce obvykle nad 150 mm, pro suchomilné rostliny obvykle do 150 mm. 13.26 Separaþní vrstva pro pČstebné souvrství OddČluje od sebe sypké vrstvy, jejichž materiály se nemají smísit, propouští ale vodu mezi tČmito vrstvami. Vhodné je pletivo z plastu. 13.27 Filtraþní vrstva pro pČstebné souvrství ZabraĖuje transportu jemných þástic mezi vrstvami pČstebného souvrství nebo z pČstebného souvrství do odvodĖovacího systému. Vhodné jsou biologicky inertní tkané i netkané textilie, rohože nebo tkaniny propustné pro vodu. 13.28 Ochranná vrstva hydroizolace Násypy se doporuþuje od povlakových hydroizolaþních vrstev oddČlit textilií nebo jinou vhodnou separaþní vrstvou. POZNÁMKA – Ochranné vrstvy a konstrukce plní i funkci vrstvy pohledové.
14 Zásady pro navrhování detailĤ plochých stĜech 14.1 Spoleþné zásady pro všechny detaily 14.1.1 Hydroizolaþní vrstvy spolu s dalšími hydroizolaþními prvky a konstrukcemi použitými v místech stavebních detailĤ se navrhují tak, aby vytvoĜily hydroizolaþní systém vyluþující pronikání vody do podstĜešních prostor.
- 33 -
14.1.2 Hydroizolaþní povlaky se doporuþuje pĜevádČt na prostupující konstrukce, napĜ. atiky, nadstĜešní zdivo, tlumicí komory, obruby svČtlíkĤ, proniky potrubí apod., do výšky nejménČ 150 mm nad vnČjší povrch pĜiléhající stĜešní plochy. Výšku vytažení hydroizolace je tĜeba pĜizpĤsobit klimatickým podmínkám místa stavby, geometrickému uspoĜádání detailu a aerodynamice budovy z hlediska možnosti ukládání nafoukaného snČhu ke chránČné konstrukci. 14.1.3 Pod povlakovou hydroizolaci musí být v detailu vytvoĜen souvislý, tuhý podklad, který povlak plnoplošnČ podepĜe. Obvykle se bude jednat o samotnou prostupující nebo navazující konstrukci, v ostatních pĜípadech je tĜeba takovou konstrukci navrhnout. 14.1.4 U navazujících konstrukcí montovaných z tyþových dílcĤ nebo þlenitých profilĤ (napĜ. konstrukce atiky z kovových tyþových prvkĤ, systémy prosvČtlení staveb apod.) musí být tyto prvky opláštČny deskovým materiálem, který vytvoĜí podklad pro povlak viz výše 14.1.3. 14.1.5 V pĜípadČ, že navazující stavební konstrukce obsahuje hydroizolaþní vrstvu (napĜ. doplĖková hydroizolaþní vrstva skládané krytiny fasády, tČsnČní pĜipojovací spáry tvorových výplní apod.), musí tato vrstva spolehlivČ pĜevést vodu z navazující stavební konstrukce nad hydroizolaci stĜechy. Pokud nejsou vrstvy stejné konstrukce a ze stejného materiálu, nelze spoléhat na spoj proti namáhání tlakovou vodou, obvykle se bude jednat pouze o spoj pĜeložením. V takovém pĜípadČ se doporuþuje spoj provést nejménČ 150 mm nad úrovní hydroizolace stĜechy . 14.1.6 Spojení horního okraje hydroizolaþního povlaku s povrchem prostupující konstrukce se navrhuje tak, aby bylo nepropustné pro vodu, která mĤže k hornímu okraji stékat po navazujících svislých rovinách, a aby neumožĖovalo vnikání vČtru pod krytinu a do skladby stĜechy. Okraj hydroizolaþního povlaku musí být proti sesunutí mechanicky pĜipevnČn k podkladu. Vhodným Ĝešením je nakotvení horního okraje hydroizolace plechovou lištou ztuženou ohyby. Hydroizolaþní povlak se pĜekrývá lištou zataženou pod omítku nebo do spáry zdiva, popĜ. se pĜekrývá lištou s odklonČnou horní þástí; vzniklý trojboký prostor se vyplĖuje tmelem. V pĜípadČ tČsnČní detailu tmelem doporuþujeme použít dvoustupĖové tČsnČní detailu, které zajistí ochranu tmelu proti pĜímé povČtrnosti. 14.1.7 Spojení hydroizolace v detailech stĜechy s podkladem z úþelem tČsnČní okraje, stabilizace hydroizolace proti úþinkĤm objemových, tvarových a teplotních zmČn, se nezapoþítává do mechanického pĜipevnČní hydroizolace k podkladu proti úþinkĤm zatížení vČtrem. 14.1.8 V pĜípadČ, že je podkladem pro hydroizolaci v detailech stĜechy mČkká podkladní vrstva, napĜ. tepelné izolace z pČnových plastĤ nebo minerálních vláken, musí být kotvení hydroizolace pĜipraven dostateþnČ tuhý podklad. 14.1.9 U stĜech s pojistnou hydroizolaþní vrstvou se pojistný povlak vyvádí na prostupující konstrukce, kde se obvykle kotví. K nČmu se následnČ napojuje hlavní hydroizolaþní povlak. Jinou možnou variantou je vyvedení hlavního hydroizolaþního povlaku na pĜedsazenou desku, následnČ zakrytou vnČjším pláštČm dvouplášĢové stČny. Vertikální vzduchová mezera mezi hydroizolaþními systémy, napojená na vzduchovou vrstvu dvouplášĢové stČny, se s výhodou využívá k vČtrání stĜechy. 14.1.10 Hydroizolaþní povlak se v místech detailĤ chrání pĜed vlivy povČtrnosti i provozu zpĤsobem, který zajistí pokud možno stejnou ochranu jako v ploše stĜechy. 14.1.11 ParotČsnicí vrstva má být vyvedena na pĜiléhající konstrukci alespoĖ 50 mm nad horní povrch tepelné izolace. Je-li parotČsnicí vrstva zároveĖ pojistnou a provizorní hydroizolací, má být vyvedena alespoĖ 80 mm nad rovinu hydroizolace. 14.1.12 Spojení hydroizolace a vrstev stĜechy v okolí detailu je tĜeba navrhnout podle zatížení vČtrem, který pĜi obtékání stavby a konstrukcí vystupujících nad rovinu stĜechy mĤže tvoĜit jiné zatížení než v ploše stĜechy. 14.1.13 Ochranné konstrukce hydroizolaþních povlakĤ se doporuþuje v místech detailĤ navrhovat demontovatelné, umožĖující opravu, údržbu nebo výmČnu hydroizolaþní vrstvy. 14.1.14 Konstrukce krytí atiky, strojoven výtahĤ, zastĜešení technologických jednotek apod. mají být spádovány smČrem na hlavní stĜechu a mají odvodnČny pĜes hlavní stĜechu. 14.1.15 StĜechy bez atik s vnitĜním odvodnČním se ohraniþují pomocí ukonþujících a ochranných prvkĤ, napĜ. závČtrných lišt, ukonþovacích profilĤ apod. 14.1.16 Pokud je nezbytné zabránit stékání srážkové vody na stČnovou konstrukci pod stĜechou, volí se výška ukonþujících prvkĤ nejménČ 50 mm nad pĜilehlou þástí stĜešní plochy.
- 34 -
14.1.17 Jsou-li hydroizolaþní povlaky vyvedeny na horní plochu atiky, obvykle se chrání oplechováním. o Oplechování musí mít sklon nejménČ 3 ke stĜešní ploše. 14.1.18 Tuhé atikové a Ĝímsové konstrukce spojené s nosnou konstrukcí budovy se doporuþuje tepelnČ izolovat vĤþi vlivĤm vnČjšího prostĜedí. 14.1.19 Sklon plechových stĜešních žlabĤ se navrhuje podle ýSN 73 3610 a ýSN EN 612 (74 7705), sklon stĜešních žlabĤ z PVC podle ýSN EN 607 (74 7704). 14.1.20 MezistĜešní a zaatikové þásti stĜech se doporuþuje navrhovat ve tvaru úžlabí krytého povlakovou hydroizolací stejnou jako je hydroizolace stĜech pĜiléhajících stĜešních rovin. 14.1.21 Použijí-li se zaatikové a mezistĜešní žlaby, doporuþuje se do stĜechy vložit pojistnou hydroizolaþní vrstvu nebo pojistný žlab. 14.1.22 Prostupující potrubí i tyþové prvky se upevĖují k nosné stĜešní konstrukci nebo k nosné vrstvČ stĜešního pláštČ. Propojení s hromosvodem Ĝeší ýSN 34 1390. Nosiþe bleskosvodných vedení se od povlakových krytin doporuþuje oddČlit ochrannými a separaþními podložkami. 14.1.23 Napojení hydroizolaþních povlakĤ na tČlesa potrubí se zpravidla zajišĢuje objímkou a kryje klobouþkem nebo okapnicí vodotČsnČ upevnČnou k prostupujícím prvkĤm. Na kmitající potrubí a tyþové prvky se hydroizolaþní vrstva napojuje dilataþnČ. 14.1.24 ěešení stĜešního pláštČ v okolí dilatace probíhající objektem, popĜ. nosnou stĜešní konstrukcí, se doporuþuje navrhnout tak, aby se hydroizolaþní kryt dilataþní spáry nacházel nad hydroizolaþní vrstvou pĜilehlé þásti stĜechy. 14.1.25 VČtrací otvory a prvky stĜešních konstrukcí se mají navrhovat tak, aby jimi do stĜech nevnikaly kapalné ani tuhé atmosférické srážky, hmyz a ptactvo. Spodní plochy vČtracích otvorĤ se doporuþuje o navrhovat ve sklonu nejménČ 5 smČrem do vnČjšího prostĜedí. 14.1.26 Nelze-li zabránit vnikání atmosférických srážek do stĜechy vČtracími otvory a prvky, srážky nesmí ohrozit funkci ani trvanlivost konstrukce. Srážková voda musí být buć pĜímo se stĜechy odvedena pojistným hydroizolaþním systémem, nebo zachycena hydroakumulaþní vrstvou a poté se stĜechy odvedena vČtracím systémem. 14.1.27 Voda vzniklá kondenzací vodní páry na povrchu vČtracích prvkĤ má být odvádČna do vnČjšího prostĜedí. Nelze-li splnit uvedený požadavek, platí podmínky i zpĤsob Ĝešení problému podle pĜedchozího bodu. 14.1.28 DoplĖkové konstrukce a zaĜízení umísĢované na stĜeše (napĜ. dráhy mechanismĤ pro þištČní oken nebo stČn, základy strojĤ, lávky, oznamovatele a neónové nápisy, jímací tyþe hromosvodĤ, vzduchotechnická zaĜízení, televizní antény, zábradlí, sluneþní kolektory apod.) se navrhují tak, aby neporušovaly funkci stĜechy a umožĖovaly údržbu stĜechy. Bezpeþný zpĤsob osazení tČchto konstrukcí na stĜeše se stanoví v projektové dokumentaci stavby. 14.1.29 U tČch nepochĤzných stĜech, kde hydroizolaþní vrstva neumožĖuje bez rizika poškození kontrolu, údržbu nebo obsluhu doplĖkových nebo jiných konstrukcí, je tĜeba v projektu navrhnout vhodný zpĤsob její ochrany (lávky, chodníkové pruhy apod.) a zajistit bezpeþnost lidí pohybujících se na stĜešní ploše. ZaĜízení pro pĜístup na stĜechu stanoví ýSN EN 516 (74 7702) a ýSN EN 517(74 7703). 14.1.30 Ohraniþující konstrukce stĜešních zahrad i vodních ploch nemají pronikat hydroizolaþní vrstvou stĜechy. Doporuþuje se navrhovat demontovatelné konstrukce umožĖující opravu hydroizolaþní vrstvy stĜechy. 14.1.31 Povrchová úprava svislého povrchu konstrukce pĜiléhajícího k povrchu stĜechy, po kterém mĤže stékat voda nebo mĤže voda odstĜikovat, musí takovému hydrofyzikálnímu namáhání odolávat. 14.1.32 Doporuþuje se nenavrhovat tČsnČní detailĤ stĜech závislé pouze na tmelech a hydroizolaþních stČrkách a nátČrech. Tmely se doporuþuje chránit proti povČtrnosti a pĤsobení UV záĜení. 14.1.33 Ve všech detailech stĜech, kde má být voda z navazujících konstrukcí pĜevedena na stĜechu, se doporuþuje použít princip konstrukþní pĜekrytí ve smČru toku vody. 14.1.34 Ukonþení termo-izolaþní vrstvy u navazujících konstrukcí musí být provedeno tak, aby nevznikl tepelný most, prostupující konstrukce, které mohou vést teplo do vrstev skladby stĜechy, musejí být opatĜeny tepelnou izolací v rozsahu dle tepelnČ-technického návrhu.
- 35 -
14.1.35 Doporuþuje se vylouþit prostup bodových a liniových prvkĤ z materiálĤ dobĜe vedoucích teplo (napĜ. tyþové kovové prvky nosných konstrukcí, klempíĜské prvky apod.) do skladby stĜechy z exteriéru, z interiéru nebo skrz celou skladbu stĜechy. 14.1.36 Prostupující a navazující konstrukce nesmČjí umožnit vnikání teplého vzduchu z vnitĜního prostĜedí, z technologických provozĤ v objektu do skladby stĜechy, tj. jejich obálka musí být vzduchotČsná. VzduchotČsnicí vrstva stĜechy musí být na tyto konstrukce napojena vzduchotČsnČ. Spoj musí být trvalý v þase, odolný vzájemným pohybĤm konstrukce stĜechy a prostupující konstrukce. Spojovací materiál musí být kompatibilní s materiálem a teplotním namáháním od podkladu. 14.1.37 Napojení vrstvy stĜechy se provádí na odpovídající vrstvu navazující konstrukce, tj. napĜ. napojení tepelné izolace stĜechy se navazuje na tepelnou izolaci navazující stČny. 14.1.38 Tyþové prvky prostupující skladbou stĜechy (napĜ. prostupující odvČtrání kanalizace, sloupky nosných konstrukcí, mají být v úrovni hydroizolace takový tvar, aby bylo možné je spolehlivČ opracovat povlakovou hydroizolací. Vhodné jsou uzavĜené kruhové tvary nebo þtvercové tvary prostupující kolmo stĜešní rovinou. Vyluþuje se použití ocelových I nosníkĤ, tenkostČnných profilĤ apod. 14.1.39 V pĜípadČ, že ke stĜeše pĜiléhají prostory vyšších þástí budovy, sousední budovy apod., musejí být systémy odvodnČní stĜech do vnitĜní kanalizace opatĜeny zápachovými uzavírkami. 14.1.40 V pĜípadech, kdy má být na povrch stĜechy umístČna další konstrukce (základové bloky pro technologická zaĜízení na stĜeše, kvČtináþe, apod.), musí být pĜedem v projektu vyznaþena místa. Prvky doléhající na povrch stĜechy nesmí vytvoĜit pĜekážku pro odtok vody, usazování vegetace, prachu a mechanických neþistot. 14.2 Detail odvodnČní stĜechy do vnitĜního kanalizaþního potrubí 14.2.1 Napojení povlakových hydroizolací na vnitĜní kanalizaci se doporuþuje provést z prĤmyslovČ vyrobeného dílce, který umožní spolehlivé vodotČsné propojení hydroizolace s tČlesem vtoku. 14.2.2 V pĜípadČ, že se pojistná hydroizolace odvodĖuje do stejného kanalizaþního potrubí jako hlavní hydroizolace, musí být umožnČno dvojstupĖové odvodnČní. 14.2.3 V propojení dílce pro odvodnČní stĜechy s vnitĜním kanalizaþním potrubí je tĜeba zajistit odolnost spoje proti vniknutí vody do skladby stĜechy v pĜípadČ vzedmutí vody ve vnitĜním kanalizaþním systému v objektu. 14.2.4 Konstrukce vtoku se navrhuje tak, aby umožnila rychlý a plynulý odtok srážkové vody s povrchu hydroizolaþních vrstev a vodotČsné napojení hydroizolaþních vrstev stĜechy na tČleso vtoku. 14.2.5 VnČjší povrch hydroizolaþní vrstvy na pĜírubČ vtoku se navrhuje tak, aby výškovČ nepĜesahoval pĜilehlou stĜešní plochu. 14.2.6 Konstrukce vtoku se navrhuje tak, aby odolávala pĜedpokládanému namáhání, zejména u stĜech využívaných provozem. Hrdlo vtoku se kryje trvanlivou mĜížkou nebo perforovaným krytem, jejichž Ĝešení odpovídá druhu ochranné vrstvy nebo provozu a odtokovým pomČrĤm. 14.2.7 Vtoky se doporuþuje tepelnČ izolovat, vyhĜívat, popĜ. opatĜit termoizolaþními kryty. 14.2.8 Je-li tvarovka vtoku temperována kontaktem odpadního potrubí s vnitĜním prostĜedím, je tĜeba zajistit Ĝízený odvod pĜípadného kondenzátu s povrchu potrubí. 14.2.9 Odpadní potrubí vedené vČtranými vzduchovými vrstvami nČkolikaplášĢových stĜech se tepelnČ izoluje; doporuþuje se pĜesah tepelné izolace minimálnČ 0,5 m do prostoru podstĜeší. 14.2.10 Vtoky a prostupy potrubí se nemají umísĢovat do závČtrných koutĤ stĜech, do bezprostĜední blízkosti atik nebo jiných nadstĜešních konstrukcí. Vzdálenost okraje dílcĤ od tČchto míst by mČla být nejménČ 0,5 m tak, aby bylo možné provést spolehlivé opracování detailu vrstvami stĜechy a hydroizolací. 14.2.11 Vtoky i další odvodĖovací prvky stĜešních zahrad mají být pĜístupné pro kontrolu i þištČní. 14.2.12 TČleso vtoku musí být vždy nakotveno k podkladu.
14.3 Detail atiky
- 36 -
14.3.1 Níže uvedené zásady platí pro atiky výšky do 500 mm. Detaily atik s výškou vČtší než 500 mm se Ĝeší podle zásad Ĝešení detailu ukonþení u stĜechy (viz dále). 14.3.2 Hydroizolace má být ukonþena až na vnČjší hranČ atiky. 14.3.3 Hydroizolaþní povlak musí být na svislých þástech kotven proti sesunutí a deformaci tvaru. 14.4 Detail ukonþení na stČnČ 14.4.1 Hydroizolaþní povlak musí být na svislých þástech kotven proti sesunutí a deformaci tvaru. 14.5 Detail vstupu na stĜechu 14.5.1 Detail Ĝešení vstupu na stĜechu musí splĖovat následující vlastnosti: -
umožnit uložení skladby vnitĜních podlah a skladby stĜechy
-
zajistit mechanickou podporu prahu dveĜí
-
umožnit spolehlivé ukonþení hydroizolace v místČ rámu dveĜí, na ostČní, v koutČ a na navazujících konstrukcích stČn
Tab. 14.5. PĜehled geometrie vstupĤ na terasu a polohy rámĤ dveĜí Provozní požadavek
Povrch
ÚroveĖ nosné kon- Hydroizolace Další pož. strukce
vystupující rám, schody v interieru, schod v exterieru
všechny hydnosné konstrukce roizolace stropu i terasy mohou mít stejnou úroveĖ
vystupující rám, schod jen v exterieru
nutná nižší úroveĖ nosné konstrukce terasy
vystupující rám, bez schodu
žlábek tČs- nutná nižší úroveĖ nČ pĜed nosné konstrukce dveĜmi terasy(nebo znaþná tl. podlahy v interieru)
- 37 -
preferuje se vodotČsné napojení hydroizolace na rám
nepoužívat na nezakryté terase, pokud je nezakrytá - nutno vytápČt pĜilehlou podlahu terasy
zapuštČný rám, schod jen v exterieru
žlábek tČs- nutná nižší úroveĖ nČ pĜed nosné konstrukce dveĜmi terasy
zapuštČný rám, bez schodu
hluboký nutná nižší úroveĖ žlábek tČs- nosné konstrukce nČ pĜed terasy dveĜmi, pĜevýšení interieru 10 mm
nutné spec. tČsnČní spodního okraje kĜídla dveĜí
preferuje se vodotČsné napojení hydroizolace na rám
nepoužívat na nezakryté terase, pokud je nezakrytá - nutno vytápČt pĜilehlou podlahu terasy, nutné spec. tČsnČní spodního okraje kĜídla dveĜí
14.5.2 Doporuþený prostor pro napojení hydroizolace (z hlediska proveditelnosti hydroizolace): Vytažení hydroizolace od vodorovné hydroizolace Hydroizolaþní fólie min 120 mm Asfaltové pásy min 100 mm Hydroizolaþní stČrky min. 100 mm - jen pĜi urþitém konstrukþním uspoĜádání (za pĜedpokladu vhodného podkladu) 14.5.3 Rám dveĜí: Rozlišujeme a) balkonové dveĜe - Rám odpovídá okennímu, podkladní profil s tČsnČním je nezbytný. Lze použít pro pĜípady A - E, Vždy poþítat s tím, že spodní pĜíþka rámu má odvodĖovací otvory, které nesmí být zakryty hydroizolací. Je nejvhodnČjší z hlediska prostupu tepla; b) vchodové dveĜe s nízkou prahovou spojkou pod podlahou - nedoporuþujeme (použití tČchto spojek nedoporuþují ani výrobci oken); c) vchodové dveĜe bez prahové spojky nebo s prahovou spojkou nad þistou podlahou interieru - lze použít pro B - E. 14.5.4 Ideální poloha dveĜního rámu ve stČnČ: Z pohledu prahu je ideální umístČní dveĜí do vnČjšího povrchu nosné vrstvy fasády - hydroizolace pokraþuje v jedné rovinČ z rámu na stČnu, z pohledu nadpraží je však lepší zapuštČní rámu dveĜí vĤþi hotovému povrchu stČny. ObČ podmínky zároveĖ lze splnit jen pĜedsazenou termo izolaþní konstrukcí ( s ETICS nebo s vnČjší provČtrávanou fasádou) nebo s markýzou. 14.5.5 Zateplení pod rámem: Tepelnou izolaci umístit pod rám a na stranu interieru. Schod nesmí být z mČkkého materiálu. Vynesení rámu pĜes tepelnou izolaci se provede napĜ. kovovou konzolou. V pĜípadČ, že je terasa izolována stČrkou použít tepelnou izolaci s cementovou vrstvou (napĜ. DEKBOARD LB).
- 38 -
14.5.6 Výška nepropustné þásti rámu (pod odvodĖovacími otvory v rámu) nad povrchem terasy (z hlediska ochrany pĜed odstĜikující a tekoucí vodou): - 80 mm - nepropustná nášlapná vrstva (dlažba do lepidla) - 60 mm - nášlapná vrstva s možností propadu vody spárami - 40 mm - pĜed dveĜmi je odvodnČný žlábek 14.5.7 ÚroveĖ horního okraje hydroizolace vĤþi povrchu terasy (z hlediska ochrany spáry proti vodČ, obdoba 150 mm na prostupech): V místČ vstupu na terasu: fólie min. 50 mm pásy min. 80 mm stČrka min. 150 mm - jen pĜi urþitém konstrukþním uspoĜádání .... V místČ navazujících stČn: na stČnČ vytažení do výšky 150 mm, na stČnČ za ETICS staþí 80 mm. 14.5.8 Žlábek pĜed dveĜmi: - pĜevýšení 10 mm mezi pĜiléhajícími povrchy interieru a exterieru - délka žlabu: dveĜe ve výklenku - od ostČní k ostČní, dveĜe v líci stČny - pĜesah 150 mm na každou stranu - šíĜka žlabu - min. 100 mm - žlab musí být odvodnČn - napojení na drenážní vrstvu ve skladbČ (poþítat s ním v tloušĢkách vrstev) - hloubka žlabu - min 50 mm 14.5.9 Zvýšení bezpeþnosti proti zatékání svislou pĜipojovací spárou špalety a rámu: - Svislá izolace na podkladním profilu rámu: cca 10 mm za vnČjší rovinou rámu dveĜí - Svislá hydroizolace na pĜilehlých stČnách: v rovinČ se svislou izolací napojenou na podkladní profil rámu (ideální - pata stČny s kapsou do níž vložena tepelná izolace navazující na tepelnou izolaci pod rámem) 14.5.10 Spojení hydroizolace s rámem podle materiálu rámu a materiálu hydroizolace: - PVC na PVC: ... pokud výrobci dveĜí a fólie deklarují, že je to možné, navaĜit fólii horkovzdušnČ na podkladní profil (bez podkladního profilu není pĜímé spojení možné). ŠíĜka svaru má být alespoĖ 20 mm. - PVC na ostatní (dĜevo, hliník, PVC rám neznámý): lišta z poplastovaného plechu zasunutá do drážky, pĜekrývající se s podkladním profilerm rámu, pĜipevnČná k podkladnímu profilu, podtmelená PU - asf. pásy na: pĜipojovací lišta z plechu s horním okrajem tvarovaným tak, ab se zasunul do drážky dveĜí, podtmelená PU tmelem, použít samolepicí asfaltový pás - stČrka: nepokoušet se spojovat s rámem (z toho dĤvodu je uvedena minimální výška nad hydroizolací). StČrku ukonþit ve spáĜe mezi DEKBOARD LB a podkladním profilem, k podkladnímu profilu pĜipevnit krycí plechovou lištu s horním okrajem upraveným pro zasunutí do drážky rámu, dolním okrajem pĜesahujícím pĜes spáru minimálnČ 10 mm, podtmelený PU tmelem. Používat nejvýše 1 podkladní profil. Lišta by mČla být tuhá, aby zajistila pĜitlaþení tmelu (ztužená ohyby). 14.5.11 VzduchotČsnost pĜipojovacích spár: Doporuþuje se použít systémové tČsnící pásky pro pĜipojovací spáry interiérové a exteriérové. 14.5.12 Spoleþné zásady pro stĜechy s vrstvami nad hydroizolací a s dalším základním provozním využitím Detaily stĜechy po obvodČ mají být provedeny tak, aby bylo zabránČno pádu vrstev nad hydroizolací ze stĜechy, a to nejen pĤsobením vČtru, ale i pohybem osob, dopravních prostĜedkĤ a mechanizace po stĜeše. U vegetaþních vrstev má být zabránČno zarĤstání zelenČ do navazujících konstrukcí a šíĜení požáru z povrchu stĜechy na navazující konstrukce. Prostupy konstrukcí zábradlí skrz skladby stĜechy má být vylouþeno. V pĜípadČ, že tyþové prvky konstrukce zábradlí prostupují, musí umožnit opracování hydroizolace v místČ tyþového prvku.
16 Zásady pro navrhování detailĤ šikmých stĜech U hydroizolací se skládanou krytinou se v detailech stĜech používají v úrovni krytiny doplĖkové prvky krytiny, kterou mohou být z jiných materiálĤ. Stykování tČchto prvkĤ s krytinou se obvykle Ĝeší pĜekrytím. 16.1 Zabudování stĜešních oken
- 39 -
16.1.1 Okna by nemČla být navrhována do stĜešních ploch o sklonu menším než 15°. V p ĜípadČ nezbytného použití stĜešních oken na stĜešní ploše o menším sklonu je tĜeba navrhnout konstrukci, která zajistí osazení okna do nejmenšího doporuþeného sklonu. 16.1.2 Doporuþuje se stĜešní okna nenavrhovat v oblastech s vČtším výskytem snČhových srážek a kde snČhová pokrývka leží dlouho. StĜešní okna by nemČla být navržena ve stĜešní ploše, kde se poþítá se skluzem snČhu po krytinČ. Nad stĜešními okny je tĜeba navrhnout taková opatĜení, která zabrání namáhání oken velkými zmrzlými kusy snČhu. 16.1.3 Doporuþuje se, aby pod každým stĜešním oknem bylo osazeno otopné tČleso. OstČní okna musí být tvarována tak, aby bylo umožnČno proudČní vzduchu kolem okna – ostČní u spodního okraje okna má být svislé, ostČní u horního okraje okna má být vodorovné. 16.1.4 Mají-li být okna osazena do stĜechy s vČtranou vzduchovou vrstvou, je tĜeba vhodnČ zajistit vČtrání tČch úsekĤ vzduchové vrstvy, které jsou okny pĜerušeny nebo omezeny. 16.1.5 V rovinČ doplĖkové hydroizolaþní vrstvy je nad stĜešním oknem nezbytné navrhnout opatĜení pro zachycení a odvedení pĜípadné vody stékající po doplĖkové hydroizolaþní vrstvČ. 16.1.6 Používají se taková okna, která po zabudování vyhoví požadavku na povrchové teploty na rámu okna a na zasklívací jednotce. Požadované vlastnosti rámu se zajišĢují systémovými doplĖky dodávanými výrobcem rámu nebo na stavbČ montovanými opatĜeními. 16.1.7 ZpĤsob osazení okna se navrhuje tak, aby bylo spolehlivČ proveditelné napojení parotČsnicí vrstvy, doplĖkové hydroizolaþní vrstvy a krytiny na okno.
- 40 -
PĜíloha A (informativní) Skladby stĜech – výklad terminologie Tabulka A .1 - PĜíklady základních skladeb stĜech s povlakovou hydroizolaþní vrstvou – výklad terminologie, kombinace vrstev do skladeb stĜech PoĜadové þíslo
Schéma skladby
Popis skladby
1
JednoplášĢová stĜecha bez termo izolaþní vrstvy
2
JednoplášĢová stĜecha s termo izolaþní vrstvou
3
JednoplášĢová stĜecha s termo izolaþní a parotČsnicí 2) vrstvou
4
JednoplášĢová stĜecha s termo izolaþní vrstvou pod nosnou vrstvou
5
JednoplášĢová stĜecha s nosnou vrstvou mezi termoizolaþními vrstvami
(pokraþování)
- 41 -
Tabulka A.1 (pokraþování) PoĜadové þíslo
Schéma skladby
Popis skladby
6
JednoplášĢová stĜecha s opaþným poĜadím vrstev
7
JednoplášĢová stĜecha kombinovaná se stĜechou s opaþným poĜadím vrstev
8
JednoplášĢová stĜecha kombinovaná se stĜechou s opaþným poĜadím vrstev a 2) s parotČsnicí vrstvou
9
DvouplášĢová stĜecha s termoizolaþní vrstvou v dolním plášti
(pokraþování)
- 42 -
Tabulka A.1 (pokraþování) PoĜadové þíslo
Schéma skladby
Popis skladby
10
DvouplášĢová stĜecha s termoizolaþní a parotČsnicí vrstvou 2) v dolním plášti
11
DvouplášĢová stĜecha s termoizolaþní vrstvou v obou pláštích
12
DvouplášĢová stĜecha s termoizolaþní vrstvou a parotČsnicí vrstvou v dolním plášti, kombinovaná se stĜechou s opaþným poĜadím vrstev v horním 2) plášti
- 43 -
Tabulka A.1 (dokonþení) PoĜadové þíslo
Schéma skladby
13
Popis skladby
TĜíplášĢová stĜecha s termoizolaþní vrstvou ve stĜedním a dolním plášti, parotČsnicí vrstvou v dolním a pojistnou hydroizolaþní vrstvou ve stĜedním plášti
- 44 -
Tabulka A.2 - PĜíklady základních skladeb stĜech s hydroizolací se skládanou krytinou z krytinových prvkĤ malých formátĤ na nosné vrstvČ tvoĜené dĜevČným krovem PoĜadové þíslo
Schéma skladby
Popis skladby
1
TĜíplášĢová šikmá vČtraná stĜecha s pĤdním prostorem (dolní plášĢ – stropní konstrukce nad posledním podlažím, stĜední plášĢ – doplĖková hydroizolaþní vrstva, horní plášĢ – tašková krytina)
TĜíplášĢová šikmá stĜecha
2
s termoizolaþní vrstvou v dolním plášti pod krokvemi, doplĖkovou hydroizolaþní vrstvou úþinnČ propustnou pro vodní páru ve stĜedním plášti a skládanou taškovou krytinou v horním plášti, s obČma vzduchovými vrstvami vČtranými.
3 TĜíplášĢová šikmá stĜecha s termoizolaþní vrstvou mezi krokvemi a parotČsnicí vrstvou v dolním plášti (ve variantČ), doplĖkovou hydroizolaþní vrstvou úþinnČ propustnou pro vodní páru ve stĜedním plášti a skládanou taškovou krytinou v horním plášti, s obČma vzduchovými vrstvami vČtranými
4 DvouplášĢová šikmá stĜecha s termoizolaþní vrstvou vyplĖující prostor mezi krokvemi v dolním plášti, s parotČsnicí vrstvou pĜi vnitĜním povrchu skladby a doplĖkovou hydroizolaþní vrstvou
- 45 -
úþinnČ propustnou pro vodní páru na povrchu dolního pláštČ a skládanou taškovou krytinou v horním plášti, s vČtranou vzduchovou vrstvou. 5
TĜíplášĢová šikmá stĜecha s termoizolaþní vrstvou pod i mezi krokvemi v dolním plášti, s vloženou parotČsnicí vrstvou mezi vrstvy tepelné izolace (ve variantČ), s doplĖkovou hydroizolaþní vrstvou úþinnČ propustnou pro vodní páru ve stĜedním plášti (ve variantČ velmi málo propustnou) a skládanou taškovou krytinou v horním plášti, s obČma vzduchovými vrstvami vČtranými
6
DvouplášĢová šikmá stĜecha s termoizolaþní vrstvou nad krokvemi, s parotČsnicí vrstvou pĜi vnitĜním povrchu stĜechy, s doplĖkovou hydroizolaþní vrstvou úþinnČ propustnou pro vodní páru, s vČtranou vzduchovou vrstvou.
ýíselné oznaþení vrstev a prvkĤ ve skladbách stĜech 1 – nosná konstrukce stĜechy – krokev, 2 – skládaná krytina z pálených nebo betonových tašek, popĜ. jiných vhodných krytinových prvkĤ malých formátĤ, 3 – závČsné latČ, 4 – distanþní latČ, 5 – vČtraná vzduchová vrstva pod krytinou, 6 – doplĖková hydroizolaþní vrstva úþinnČ propustná pro vodní páru, 7 – vČtraná vzduchová vrstva (vČtraný pĤdní prostor), 8 – stropní konstrukce pod pĤdním prostorem, 9 – vČtraná vzduchová vrstva mezi krokvemi, 10 – termoizolaþní a nosná vrstva (sendviþ), 11 – termoizolaþní vrstva mezi krokvemi, 12 – parotČsnicí vrstva, 13 – nosná vrstva, 14 – doplĖková hydroizolaþní vrstva o vysokém difuzním odporu, 15 – termoizolaþní vrstva nad krokvemi, 16 – termoizolaþní vrstva nad krokvemi s doplĖkovou funkcí pojistné vrstvy hydroizolaþní (skládaný systém).
- 46 -
PĜíloha B (informativní) Doporuþené dimenze vČtrání stĜech Tabulka B.1 - Doporuþená dimenze vČtrání stĜech Sklon vzduchové vrstvy
Nejmenší tloušĢka vČtrané vzduchové vrstvy, urþené pro odvod vodní páry difundující do stĜešní konstrukce, pĜi délce vzduchové vrstvy do 10 m
1)
Nejmenší tloušĢka vČtrané vzduchové vrstvy, urþené pro odvod vodní páry difundující do stĜešní konstrukce i k odvedení vody technologické a vody srážkové zabudované do konstrukce pĜi realizaci, pĜi délce vzduchové 1) vrstvy do 10 m
Plocha pĜivádČcích vČtracích otvorĤ k ploše vČtrané stĜechy
(mm)
(mm)
< 5°
100
250
1 / 100
5° – 25°
60
150
1 / 200
25° – 45°
40
100
1 / 300
> 45°
40
50
1 / 400
1)
Na každý 1 m délky vzduchové vrstvy pĜesahující 10 m se zvČtšuje nejmenší tloušĢka vzduchové vrstvy o 10 % hodnoty pĜipadající k nejmenší tloušĢce a pĜíslušnému sklonu.
PĜíloha C (informativní) PomĤcka pro návrh dilatací stĜech Tabulka C.1 – NejvČtší doporuþená vzdálenost dilataþních spár ve vrstvách stĜešních plášĢĤ a v konstrukcích stĜech, úprava spár Vrstva nebo konstrukce
NejvČtší doporuþená vzdálenost dilataþních spár (m)
Úprava spár
1)
monolitické nevyztužené ochranné a provozní vrstvy na povrchu stĜechy
2
úpravu spár nutno pĜedepsat, šíĜka spár je nejménČ 3 mm
monolitické nevyztužené silikátové podkladní vrstvy umístČné ve stĜeše v poloze nechránČné vĤþi teplotním vlivĤm vnČjšího prostĜedí (napĜ. nad termoizolaþní vrstvou)
2
spáry bez výplnČ, šíĜka spár nejménČ 3 mm, obvykle 5 mm
monolitické silikátové termoizolaþní vrstvy
3
spáry se vyplĖují pružnou termoizolaþní výplní
monolitické nevyztužené silikátové spádové a podkladní vrstvy umístČné ve stĜeše v poloze chránČné vĤþi teplotním vlivĤm vnČjšího prostĜedí (napĜ. pod termoizolaþní vrstvou)
6
spáry bez výplnČ nebo se stlaþitelnou výplní
zdČné atiky
6
spáry se vyplĖují pružnou termoizolaþní výplní
krycí desky Ĝíms a atik
2
mají-li krycí desky hydroizolaþní funkci, spáry nesmí propouštČt vodu
1)
ŠíĜka dilataþních spár se odvozuje z objemových zmČn dilataþních celkĤ.
- 47 -
Vydalo:
DEK a.s. Centrum technické normalizace DEK a.s. jako pĜílohu þasopisu DEKTIME 01/2010.
Datum:
bĜezen 2010
Poþet výtiskĤ:
30 100 ks
Urþeno jako podklad pro pĜipomínkování prvního znČní normy.
