1
Předjarním Horáckem Toulám se tímhle poţehnaným krajem. Zde tvořil Jakub Deml, básnil Jan Zahradníček, malíři hýřili na svých plátnech tisíci barvami. Jaro uţ klepe na dveře a probouzí k ţivotu všechno ţivé, co přečkalo svoji další zimu. Zatím jsi ještě zahalen, ty rodný kraji, do mlh a oparu, zbytky navátého sněhu vykreslují bílé plochy, do kterých se nesměle zakusují paprsky slunce. Zastav se a zaposlouchej se! Uslyšíš, jak tiše a nenápadně přichází nové jaro, v potůčcích zurčí čistá voda, uvolněná z ledového zakletí. Cítíš ten začátek ţivota společně s přírodou, jejíţ jsme nedílnou součástí. Po poli za Zrádným kopcem běţí srna, rezavý bod na tmavém pozadí lesa. V břiše nese rostoucí embryo kolouška, jako příslib budoucího ţivota. Šedivé kočičky na jívách zmrzle vykukují z okvětních pouzder a čekají na první včely. Šípkové keře v kopečcích sbírají sílu k novému květenství svých skromných květů. Nad krajinou se vznáší duch Jara. A potom, aţ v této tiché krajině načerpáš nových sil, dej kaţdému dni příleţitost, aby se mohl stát tím nejkrásnějším dnem ve tvém ţivotě. A obdaruj tímto kouzlem i své blízké. Těšme se na opětovné shledání s jarem, zimní únava zmizí, na sever odletí černí havrani. Slunečné dny přicházejí i k nám… Ing. Rostislav Tesař Kresba: Ing. Josef Šenkýř
2
Z OBECNÍHO ÚŘADU Plnění programového prohlášení obecního zastupitelstva v Budišově na volební období 2002 – 2006 po roce 2004 Hospodářství a finance Podpora rozvoje řemesel a sluţeb. S pomocí obce vznikla v Budišově cukrárna. Zakázky pro obec získávají v rámci moţností a účelnosti přednostně místní ţivnostníci a podnikatelé. Zaloţení veřejně prospěšné společnosti Bono publico na podporu kultury a pro zajištění pracovních míst pro občany Budišova. Společnost byla zaloţena a ţádá o dotace na úpravy zámku a okolí. Zajištění vyrovnaného rozpočtu obce po celé volební období. Rozpočty na roky 2003, 2004 i návrh na rok 2005 jsou vyrovnané. Vyuţívání krátkodobých úvěrů a půjček tak, aby byla zajištěna návratnost financí. Průběţně se plní. Úvěry na byty jsou hrazeny z nájmu. Podpora vzniku nových pracovních příleţitostí v obci. V rámci činnosti Technických sluţeb Budišov vznikla pracovní místa, další pracovní místa vzniknou v rekreačním středisku DTJ a v domově s pečovatelskou sluţbou. V projektu Bono publico se počítá s dalšími pracovními místy. Výstavba Aktualizace územního plánu obce. V současné době se pracuje na zadání, které bude do září 2005 schváleno a obec poţádá o dotace na vypracování konceptu. Dokončení oprav místních komunikací, chodníků a veřejných prostranství. Téměř všechny opravy jsou dokončeny, obec získala dotaci na vybudování parkoviště u zámku. Postupně se pracuje na obnově a údrţbě parků a veřejných ploch v Budišově. Zajištění technické vybavenosti pro 16 rodinných domů v lokalitě U Kuchyňky. Byl zajištěn plynovod, vodovod i kanalizace, další inţenýrské sítě a komunikace se připravují, při realizaci bude však záleţet na dohodách s vlastníky pozemků. Vybudování obecního rybníka v lokalitě Motouz. Stavba byla zahájena a měla by být dokončena ještě v tomto roce. Obec se bude podílet na výstavbě penzionu u rybníka v této oblasti. Oprava brány na hřbitov a dokončení oprav hřbitovní zdi. Oprava zdi a soch je hotova, v jarních měsících bude opravena brána a poté osazena sochami andělů. Rekonstruuje se hygienické zařízení u fary. Dokončení projektu a příprava stavby domu s pečovatelskou sluţbou. Projekt je dokončen a připravuje se zahájení výstavby na jaro, ukončení v letošním listopadu. Dokončení projektu a příprava stavby kanalizace. Je dokončen podklad pro projekt – skutečný stav kanalizace, v březnu budou hotovy další podklady pro projekt, na němţ se jiţ pracuje. 3
Vyhotovení projektu a příprava stavby školní jídelny s kuchyní. Podklady pro projekt jsou hotovy, zpracovává se projekt, obec získala část dotací na stavbu a v tomto roce bude přístavba ke škole dokončena. Stravování zde kromě školy najdou i občané Budišova. Příprava projektu kotelny na biomasu. Projekt se realizuje, stavba má být hotova letos na podzim. Zajištění podmínek pro výstavbu víceúčelového hřiště za školou. Podklad je vybudován, obec získala dotaci na poloţení povrchu, k čemuţ dojde v jarních měsících 2005 Dokončení multifunkční informační sítě pro telekomunikace, internet, kabelovou televizi, místní informační síť a další vyuţití. Obec poţádala o dotaci na vybudování metropolitní sítě. Podpora vzniku dalších stavebních míst pro individuální bytovou výstavbu. Byl zkolaudován bytový dům čp. 105 – bývalá lesní správa. Připravuje se projekt ekologické vesnice, v mateřské škole vznikl jeden byt. Z obecního domu pod kostelem vzniknou dva byty, na přestavbu je hotov projekt, obec zaţádala o státní příspěvek, předpokládá se realizace v letošním roce. Životní prostředí Efektivní hospodaření v obecních lesích. Brněnskou firmou Lesprojekt, s. r. o. byl vypracován celkový plán hospodaření v obecních lesích včetně těţebních a porostových map v digitální podobě pro následujících deset let. Tento plán byl schválen Krajským úřadem a je přesně dodrţován. Odborný dozor je zajištěn auditovanou firmou. Těţební práce a dodávky sazenic zajištují firmy a ţivnostníci z Budišova a okolí. Ostatní práce zajišťují pracovníci TS, při sázení vypomáhají zájmové organizace. Dokončení úprav nového centra obce u obecního úřadu. Je vybudováno parkoviště, parkové úpravy se dokončují, budou v t. r. doplněny lavičkami, odpadkovými koši a kolostavy. Údrţba prostranství v majetku obce ve spolupráci s místními zájmovými organizacemi. Průběţně se plní za pomoci technických sluţeb a zájmových organizací. Za pomoci dotací je upravován památník padlých ve světových válkách a okolní park, připravuje se i pamětní deska do míst, kde stávala socha TGM. Realizace nového zákona o pohřebnictví, vytvoření digitální správy veřejného pohřebiště. Obec vydala vyhlášku o pohřebnictví, upravuje se hřbitov, po opravě zdi se chystá zaměření hrobů a získání software na digitální správu. Kontrola nakládání s odpady v katastru obce včetně rekreačních objektů. Je zajištěna činnost sběrných kontejnerových míst pro občany obce a činnost sběrného dvora pro obyvatele obce i rekreační oblasti. Novelizace vyhlášky o odpadech, vytvoření nové vyhlášky o udrţování čistoty v obci. Obec vydala novou vyhlášku o nakládání s odpady. 4
Výchova občanů k zlepšení vztahu k ţivotnímu prostředí. Obecní úřad ve spolupráci se zájmovými organizacemi pořádá brigády na úklid obce a okolí. Obecní úřad zorganizoval dvě besedy o ekologii a výstavu o ekologických zdrojích energie. Zpracovává se projekt na protipovodňové opatření v oblasti místní části Kundelov. Informatika Podpora vzniku dalších veřejných míst připojení na internet. Připravuje se vznik informačního turistického střediska, kde bude také moţnost vyuţívat internet. Mělo by vzniknout rekonstrukcí zahradnického domku v zámeckém parku. Přepracování internetových stránek obce. Stránky byly přepracovány a doplněny s pomocí grantu Vysočiny. Podpora co nejrozsáhlejšího vyuţití internetu v obci. V rámci metropolitní sítě bude moţnost výhodného připojení občanů na internet, obecní úřad informuje občany o své činnosti a aktualitách v obci na svých internetových stránkách velmi komplexně a aktuálně. Zajištění tiskových propagačních materiálů o obci a jejich rozšíření do informačních míst. Připravuje se informační leták o obci. Propagace obce v tisku, televizním vysílání a ostatních mediích. Obecní úřad pravidelně spolupracuje s Horáckými novinami a deníkem Vysočina, v případě výjimečných akcí i s dalšími médii, kde se zástupci obce snaţí propagovat naši obec. Podpora redakci Budišovského zpravodaje, více prezentace dění v obci a co nejlepší spolupráce obecního zastupitelstva s redakcí zpravodaje. Průběţně se plní, bude třeba zajistit více spoluúčasti členů obecního zastupitelstva na příspěvcích do zpravodaje. Kultura Podpora místního ochotnického sdruţení i činnosti dalších kulturních aktivit v Budišově. Obec přispívá na činnost kulturních společností a zajišťuje jim podmínky pro činnost. Obecní úřad zorganizoval jiţ dvě výstavy obrazů v zasedací místnosti a chce v této činnosti pokračovat. Ve škole zároveň s přístavbou jídelny vzniknou rozšířené prostory pro kulturu a zábavu s pracovním názvem Středisko volného času. Zajišťování finančních zdrojů na rekonstrukci kulturních památek. Byla zpracována studie stavu soch a určeny priority oprav a restaurování. V současné době se připravuje ţádost o dotaci na obnovu sousoší Svaté Rodiny. Obnovení tradice vítání nových občánků na obecním úřadě. Dosud proběhla jiţ 4 vítání občánků a bude se dále pokračovat.
5
Vzdělávání Zkvalitňování sluţeb obecní knihovny. Obecní zastupitelstvo připravuje pomoc knihovně zejména při zkvalitňování evidence kniţního fondu. Hledají se moţnosti pro rozšíření knihovny a její případné umístění ve vhodnějších prostorách. Podpora aktivit ke zkvalitnění výuky informatiky a vyuţití digitálních technik pro výuku ve škole. Byla zaloţena rada školy pro lepší spolupráci školy s obecním zastupitelstvem. Pracuje se na zajištění dotací pro školství a vyuţití volného času v Budišově. Zájmová činnost a sport Zajištění prostředí ke sportovní činnosti všech zájemců o sport v Budišově a okolí. Buduje se víceúčelové hřiště. Chystá se úprava celého sportovního areálu, v záměru obce je doplnit tento areál zařízeními pro diváky, převlékacími kabinami, umývárnou a případně i saunou. Ve spolupráci s místní organizací Sokola bude zprovozněno tréninkové hřiště za chovatelským areálem. To bude přístupné i veřejnosti. Kaţdým rokem obec finančně přispívá na údrţbu travnatého hřiště. Obec podporuje i hasičský sport a hasičské organizace. Podpora činnosti dobrovolných zájmových organizací. Průběţně jsou poskytovány finanční příspěvky na činnost různých organizací včetně materiální pomoci a obecní úřad i zastupitelé pomáhají s organizováním a přípravou různých akcí. Obecní zastupitelstvo navázalo kontakt se všemi organizacemi v obci a na pravidelných schůzkách s jejich zástupci projednává jejich činnost a moţnosti obce pro podporu jejich aktivit. Bylo vybudováno malé dětské hřiště Pod hrázkou, dokončeno nové v areálu mateřské školy před cukrárnou, starší dětské hřiště bylo zatím zrekonstruováno a bude nahrazeno novým, připravuje se výstavba dalšího dětského hřiště u víceúčelového hřiště. Obec podporuje činnost Junáka a přispěla i církvi k restaurování kazatelny v kostele. Zástupci obce úzce spolupracují s Českou katolickou charitou na Tříkrálové sbírce. Mikroregion Podpora Ekologického mikroregionu Horácko a jeho vyuţití pro projekty přesahující rámec obce i komunikaci a vyměňování zkušeností mezi zúčastněnými obcemi. Obecní úřad poskytuje prostory pro jednání rady mikroregionu, v únoru t. r. byla v Budišově uspořádána valná hromada mikroregionu. Zástupce obce v mikroregionu je členem rady. Jak je vidět z tohoto stručného přehledu, rozjezd je razantní a jiţ na konci tohoto roku se uvidí, jaké budou výsledky. Obecní zastupitelstvo 28. února 2005
6
Usnesení z jednání zastupitelstva Obce Budišov ze dne 2. prosince 2004 (upravená verze z důvodů dodržení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). Obecní zastupitelstvo bere na vědomí: - průběh jednání kulturní komise k obnově brány na hřbitov, - zrušení vyhlášky č. 1/2000 o příspěvku na částečnou úhradu neinvestičních nákladů MŠ a školní druţiny vyhláškou č. 4/2004, - stanovisko zastupitelstva ze dne 23. 10. 2003, které rozhodlo nepovolovat výstavbu nových chat v období sestavování územního plánu v souvislosti opakované ţádosti p. Zimoly o povolení stavby chaty, - zamítnutí ţádosti o pronájem rybníku v Budišově p. Báni – obec nevlastní rybník schopný chovu ryb, - výroční zprávu o činnosti ZŠ Budišov ve školním roce 2003/2004 - záměr zpracovat projekt pro turistické centrum v zahradním domku zámecké zahrady z programu MMR, - záměr zpracovat projekt pro čerpání finančních prostředků prostřednictvím programu BENE FILL, schvaluje: - obecně závaznou vyhlášku č. 2/2004 o místních poplatcích, - obecně závaznou vyhlášku č. 3/2004 o systému shromaţďování, sběru, přeprav, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních a stavebních odpadů, - zpracování projektů pro grantové programy krajina Vysočiny, volný čas, jednorázové akce, sport pro všechny, regionální kultura, - zpracování projektu, vyuţití volného času dětí a mládeţe, v souvislosti s tímto projektem souhlasí s dlouhodobým pronájmem kulturního sálu základní školy pro BONO PUBLICO, - ţádost budišovských ţen o příspěvek 3000 Kč na akci Mikulášská nadílka dne 5. 12. 2004, - navrhuje p. Šoukalovou jako dobrovolného pracovníka pro kontakt s p. PHDr. Kabelíkovou s Muzeem Třebíč v oblasti péče o lidovou kulturu, - přidělení obecního bytu v Budišově MŠ, stanovení nájemného včetně, - ţádost ředitelky MŠ, aby rodičovský příspěvek na dítě umístěné v MŠ zůstal na úrovni roku 2004 i v roce 2005, - záměr starosty posunout zahájení stavby DPS na I. čtvrtletí roku 2005, podle projektu včetně ţádosti o úvěr ve výši 3 mil. Kč, - příspěvek na činnost junácké klubovny a oddílu ve výši 10 000 Kč. Junák se zavazuje odpracovat 200 hodin, - druhou variantu nabídky pojišťovny UNIQUA na pojištění obecních lesů, náklady na pojištění činí 7600 Kč ročně, - záměr TJ SOKOL zahájit výstavbu tréninkového hřiště na parcele 3099/1, při výstavbě hřiště budou spolupracovat členové zastupitelstva p. Piňos, p. Večeřa, p. Tesař V., - jmenování hlavní inventarizační komise a jmenování dílčích inventarizačních komisí včetně stanoveného programu jejich činnosti, 7
- rozpočtové provizorium pro rok 2005, - vyplacení odměny ve výši 8000 Kč pro ředitele ZŠ a 4000 Kč pro ředitelku MŠ, - návrh příplatků za vedení, zvláštních příplatků a osobních příplatků pro rok 2005 pro ředitele ZŠ a MŠ, - poskytnutí příspěvku TJ SOKOL Budišov ve výši 30 000 Kč na výstavbu multifunkčního hřiště, ukládá: - projednat s p. Janštovou její stíţnost na p. Kundelovou v souvislosti se stanoviskem MěÚ Třebíč, odpovídá starosta, termín do 15. 1. 2005, - dopracovat obecně závaznou vyhlášku Poţární řád obce, odpovídá p. Piňos, p. Kresan, p. V. Tesař, termín do 15. 1. 2005, - dohodnout s Ing. Bočkem, J. Ujčíkovou a p. Procházkou zpracování projektu pro grantový program kraje Vysočina Volný čas, odpovídá p. Piňos, Ing. Toufar, p. Večeřa, termín do 20. 12. 2004. Usnesení z jednání Zastupitelstva obce Budišov ze dne 3. února 2005 (upravená verze z důvodů dodržení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). Obecní zastupitelstvo bere na vědomí: - ţádost manţelů Švecových o přidělení bytu v Budišově, - kladnou zprávu organizace NUTZ II ohledně dotace na výstavbu parkoviště u zámku. Akce bude realizována nákladem 130 000 EUR v roce 2005. schvaluje: - obecně závaznou vyhlášku č. 1/2005, poţární řád obce Budišov. - rozpočtové úpravy k 31. 12. 2004 v rámci obecního rozpočtu, - vyrovnaný rozpočet obce pro rok 2005, příjmy 9 209 300 Kč, výdaje 9 209 300 Kč. Stav peněţních prostředků k 31. 12. 2004 ve výši 1 506 396 Kč, - záměr architekta na projekt školní kuchyně s jídelnou, - záměr koupit pozemek pod rybníkem Hastrmánek pro jeho revitalizaci, - zprávu o jednání místostarosty p. Piňose ohledně jízdních řádů Českých drah, - prodej pozemku parc. číslo 3067/31 o výměře 500 m² pro výstavbu rodinného domku manţelům Mackovým - cena 100 Kč za 1 m², - ţádost ochotnického divadelního souboru o příspěvek na pořádání dětského karnevalu. Obecní zastupitelstvo schvaluje příspěvek ve výši 2000 Kč, - záměr na opravu sousoší Svaté rodiny včetně zpracování ţádosti o příspěvek krajského úřadu, - záměr zpracovat projekt společného operačního programu na multifunkční síť v Budišově, - záměr prodeje obecního pozemku na parcele č. 3548/1 o výměře 20 400 m² organizaci DTJ Nové Město, která v letošním roce realizuje výstavbu penzionu v k. ú. Budišov, - pronájem části parcely 3473/1 o výměře cca 50 m² k uţívání jako parkoviště pro firmu Chytka. Roční poplatek za pronájem je stanoven na 500 Kč, 8
- bezúplatný převod kanalizace k nové zástavbě z majetku JmVaK Třebíč do majetku Obce Budišov, ukládá: - vyhovět ţádosti p. Pospíšilové o odstranění túje u hrobů č. 213 a 214, odpovídá p. Pavlíček, termín do 28. 2. 2005, - nabídnout byt manţelům Čechovým, odpovídá starosta, termín do 10. 2. 2005, - projednat na základě projektu Parkoviště u zámku s p. Vostalem odkup obecního pozemku, odpovídá starosta, termín do 15. 2. 2005, - projednat s p. Nejedlým ţádost o odkup pozemku pod autobazarem, odpovídá starosta, termín do 15. 2. 2005. Rozpočtové úpravy 2004 1) 5. 4. 2004 Grantový program Volný čas 2004. Finanční prostředky z fondu Vysočiny určeny pro příspěvkovou organizaci ZŠ Budišov na podporu projektu: Společně s úsměvem částka 40 000 Kč, příjmy POL 4122, výdaje POL 3113 § 5331 Prostředky se neoznačují ţádným účelovým znakem 2) 5.4.2004 Dotace na podporu zájmových a sportovních aktivit dětí a mládeţe v prostorách škol a školských zařízení a na školních sportovištích ve výši 2500 Kč příjmy POL 4122, výdaje POL 3113 § 5331. Neinvestiční dotace od krajů. Její vyuţití nebudeme zúčtovávat. 3) 5. 4. 2004 ZŠ od kraje na platy ve výši 8 935 000 Kč příjmy POL 4122 výdaje POL 3113 § 5331 Prostředky se sledují pod účelovým znakem 33353 4) 5. 4. 2004 Obec Kamenná. Neinvestiční dotace od obcí , příspěvek na ţáky navštěvující ZŠ Budišov ve výši 53 000 Kč. příjmy POL 4121 výdaje POL 3113 § 5331 5) 5. 5. 2004 na základě dopisu z Kr. úřadu ze dne 26.4.2004 rozúčtování dotace pro MŠ a ZŠ Budišov 3113 5331 úz 33353 – 8 935 000 Kč 3113 5331 úz 33353 +7 566 000 Kč 3111 5331 úz 33353 +1 369 000 Kč 6) 11. 5. 2004 Projekt PI, Státní informační politika ve vzdělávání 4122 úz 33245 28 000 Kč 3113 5331 úz 33245 23 000 Kč 3111 5331 úz 33245 5 000 Kč 7) 18. 6. 2004. Volby do evropského parlamentu 4111 úz 98348 21 900 Kč 6117 5169 úz 98348 21 900 Kč 9
8) 18. 6. 2004 JPOIII Neinvestiční dotace od krajů - příspěvky obcím pro hasiče 5512 5139 29 000 Kč 4122 29 000 Kč 9) 18. 6. 2004 Přesun z § 3111 na § 3612 nájemné 3111 2132 – 50 000 Kč 3612 2132 + 50 000 Kč 10) vyrovnání upraveného rozpočtu - přesun mezi § a pol. Zastupitelstvo 17. 6. 2004 usnesení č. 11 ze dne 17. 6. 2004 11) 2. 8. 2004 Projekt P1, Státní informační politika ve vzdělávání. (pro MŠ a ZŠ). 4122 úz 33245 28 000 Kč 3111 5331 úz 33245 5000 Kč 3113 5331 úz 33245 23 000 Kč 12) 2. 8. 2004 Dotace na úhradu přímých výdajů obecního školství kraje Vysočina pro rok 2004. 4122 úz 33353 83 000 Kč 3111 5331 úz 33353 41 000 Kč 3113 5331 úz 33353 42 000 Kč 13) 2. 8. 2004 Neinvestiční příspěvek na ţáky ZŠ od Obce Studnice 4121 26 300 Kč 3113 5331 26 300 Kč 14) 23. 9. 2004 Dotace z Fondu Vysočiny "Rozvoj vesnice" Rekonstrukce komunikací v místní části Mihoukovice - Rejdůveň v celkové výši 172 000 Kč 4222 172 000 Kč 2212 6121 172 000 Kč 15) 6. 10. 2004 Neinvestiční přijaté dotace od krajů - náhrada nákladů za uskutečněný zásah mimo katastrální území obce a na věcné vybavení jednotek. SDH Budišov a SDH Budišov-Mihoukovice. v celkové výši 2900 Kč 4122 2900 Kč 5512 5156 2900 Kč 16) 20. 10. 2004 Volby do Evropského parlamentu konané 11.-12. 6. 2004 v celkové výši: příjem dotace 21 900 Kč výdaje 8 500 Kč vratka 13.400 Kč rozpis 4111 úz 98348 – 13 400 Kč 6117 5021 úz 98348 4200 Kč 6117 5175 úz 98348 200 Kč 6117 5139 úz 98348 500 Kč 6117 5139 úz 98348 800 Kč 6117 5169 úz 98348 2800 Kč 17) 20. 10. 2004 Dotace od krajů pro Základní školu na rozšíření učebních plánů o jednu hodinu týdně 4122 úz 33368 8000 Kč 3113 5331 úz 33368 8000 Kč
10
18) 20.10.2004 Navýšení dotace pro Základní školu na platy od Kr. úřadu 4122 úz 33353 114 000 Kč 19) 20.10.2004 Vratka nevyčerpané dotace pro mateřskou školu na informační politiku 4122 úz 33245 -5000 Kč 3111 5331 úz 33245 -5000 Kč 20) Neinvestiční dotace od obcí na ţáky v základní škole, Obec Kojatín 4121 21 000 Kč 3113 5331 21 000 Kč 21) 24. 11. 2004 Neinvestiční dotace od obcí na ţáky v ZŠ, sběrný dvůr, DPH (po dohodě s pí. Evou Hortovou z Hodova) 4121 –31 000 Kč 4121 6000 Kč 1211 25 000 Kč Rozpočet na rok 2005 příjmy Dotace ze státního rozpočtu ČR Daň z příjmu fyz. osob ze záv. čin. Daň z příjmu fyz. osob ze SVČ Daň z příjmu fyz. osob z kapit. výnosu Daň z příjmu právnických osob DPH Správní poplatky Popl. za vypouštění škodlivin do ovzduší Poplatek ze psů Poplatek za uţívání veř. prostranství Poplatek ze vstupného Daň z nemovitosti Investiční přijaté dotace od krajů projektová dokumentace Podpora ostatních produkčních činností, les Vodné, hasička, byty Odvádění a čištění odp. vod Pronájem nebytových prostor Pronájem bytových prostor ZŠ Knihovna, člen. poplatky, internet Zpravodaj Zdravotní středisko, pronájem Bytové hospodářství, pronájem 11
§ poloţka 4112 1111 1112 1113 1121 1211 1361 1332 1341 1343 1344 1511 4222 1032 2111 2310 2111 2321 2111 3111 2132 3113 2132 3314 2111 3349 2111 3511 2132 3612 2132
Kč 859 400 1 500 000 400 000 100 000 1 700 000 2 500 000 75 000 10 000 24 000 57 000 1 000 600 000 62 000 360 000 40 000 54 000 50 000 19 000 4 400 20 500 130 000 510 000
Sběr a svoz komun. odpadu Pronájem ost. nemov. Ujčíková Příjmy z poskytování sluţeb Příjmy z úroku Příjmy celkem Stav peněţních prostředků ke konci roku vykazovaného období
3722 5512 6171 6310
Výdaje silnice Dopravní obsluţnost Studená voda Svazek vodovody Svazek vodovody členský přísp. Odvádění a čištění odpad. vod Nájemné - "Kundelák" Mateřská škola, provoz Mateřská škola,studená voda Základní škola, provoz Činnosti knihovnické, knihy Činnosti knihovnické, internet Činnosti knihovnické, os. výdaje Činnosti knihovnické, cestovné Činnosti knihovnické, opravy a udrţování Záleţitosti kultury, kronika Záleţitosti kultury, kronika-materiál poplatek rozhlas, televize Záleţitosti sdělovacích prostř.-Zpravodaj, tisk Záleţitosti sdělovacích prostř. cestovné čl. příspěvek SDO Plynofikace Budišovsko SPOZ jubilea Bytové hospodářství, úroky Bytové hospodářství, studená voda Bytové hospodářství, opravy a udrţování Veřejné osvětlení Výstavba a údrţba místních inţ. sítí, úroky
§ poloţka 2212 5171 2221 5193 2310 5151 2310 6349 2310 5329 2321 5169 2334 5164 3111 5331 3111 5151 3113 5331 3314 5136 3314 5162 3314 5012 3314 5173 3314 5171 3319 5012 3319 5139 3341 5169 3349 5169 3349 5173 3633 5329 3399 5194 3612 5141 3612 5151 3612 5171 3631 5171 3633 5141 12
2111 2132 2111 2141
80 000 6 000 17 000 30 000 9 209 300 802 607,77 Kč 20 000 63 000 35 000 869 000 11 300 16 000 1 000 500 000 7 000 1 200 000 10 000 10 000 5 000 500 2 000 3 000 3 000 6 000 70 000 1 200 11 600 10 000 350 000 10 000 50 000 120 000 217 000
Komunální sluţby a územní rozvoj Svoz nebezpečného odpadu Svoz komunálního odpadu Svazek skládka, člen. přísp. členský přísp. Horácko SDO SDH Budišov, Mihoukovice, materiál SDH Budišov, Mihoukovice, telefony SDH Budišov, Mihoukovice, PHM SDH Budišov, studená voda Zastupitelstva obcí, star., místostar. Zastupitelstva obcí - místostar.telefony Platy zaměstnanců Pojištění zdr. Pojištění soc. Pojištění, Kooperativa Tisk, knihy, učební pomůcky Materiál kancelářský Elektrika Poštovné Sluţby telekomunikací a radiokom. Nákup kolků Právní sluţby Školení, vzdělávání Sluţby Opravy, udrţování Cestovné Pohoštění Platby daní a poplatků Sluţby peněţních ústavů Splátky úvěrů Ostatní neinvestiční výdaje jinde neident. Výdaje celkem
3639 3721 3722 3722 3749 5512 5512 5512 5512 6112 6112 6171 6171 6171 6171 6171 6171 6 171 6171 6171 6171 6171 6171 6171 6171 6171 6171 6171 6 310 6409
Výměna občanských průkazů
13
5169 5169 5169 5329 5329 5139 5162 5156 5151 5023 5162 5011 5112 5031 5138 5136 5139 5154 5161 5162 5361 5166 5167 5169 5171 5173 5175 5362 5163 8124 5909
400 000 20 000 380 000 5 000 17 500 10 000 5 000 4 000 6 000 290 000 6 000 1 300 000 100 000 300 000 5 000 15 000 57 000 6 000 85 000 100 000 5 000 45 000 8 000 100 000 60 000 2 000 8 000 15 000 68 000 710 000 1 475 200 9 209 300
Letošní rok je prvním rokem, kdy začíná hromadná výměna občanských průkazů bez strojově čitelných údajů. Jedná se o OP vydané do 31. 12. 1994, coţ jsou všechny OP typu kníţka a první vzor OP typu karta. Výměnu musí provést i občané trvale upoutaní na lůţko. V takovém případě musí rodina zajistit sama fotografa a podat ţádost o vydání OP. Předání vyhotoveného OP zajistí pracovnice matriky v domácnosti občana. Dále je občan povinen poţádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů: 1. po dni, ve kterém došlo ke skončení platnosti občanského průkazu 2. po obdrţení oddacího listu 3. po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manţelství 4. po obdrţení úmrtního listu manţela 5. po dni, kdy ohlásil změnu místa trvalého pobytu Ţádost o vydání nového občanského průkazu je moţné podat na matrice Obecního úřadu Budišov nebo na Městském úřadu Třebíč Masarykovo nám. 6. K ţádosti je třeba doloţit jednu fotografii ze současné doby a stávající občanský průkaz. Při výměně podle bodu 2–5 ještě uvedený doklad. Obecní úřad Budišov zajistí v jarních měsících fotografa do Budišova. O přesném termínu budou občané informováni místním rozhlasem. Lhůty výměny občanských průkazů: občanské průkazy bez strojově čitelných údajů - vydané do 31. 12. 1994 – výměna nejpozději do 31. 12. 2005, ţádost bude občanem podána nejpozději do 30. 11. 2005 - vydané do 31. 12. 1996 – výměna nejpozději do 31. 12. 2006, ţádost bude občanem podána nejpozději do 30. 11. 2006 - vydané do 31. 12. 1998 – výměna nejpozději do 31. 12. 2007, ţádost bude občanem podána nejpozději do 30. 11. 2007 - vydané do 31. 12. 2003 – výměna nejpozději do 31. 12. 2008, ţádost bude občanem podána nejpozději do 30. 11. 2008 Marie Zedníčková, matrikářka
ZPRÁVY Kazatelna opět v Budišově Stalo se tak po několikaletém restaurování dřevěné plastiky, jejíţ spodní část byla sundána 26. července 2002 a vrchní rok či dva před tím – nutno dodat, ţe byl nejvyšší čas, protoţe hrozilo zničení celé plastiky. K její instalaci došlo 10. a 11. února 2005. Jak jsme se mohli přesvědčit, celá dřevořezba byla rozloţena do několika částí, s tím, ţe anděl s křídly a 14
andílci byli samostatně. Jednotlivé části kazatelny byly přišroubovány k tělu kazatelny, jehoţ součástí je dřevěné bednění, které muselo být nově zhotoveno, rovněţ musely být vyměněny dřevěné podesty jednotlivých částí dřevořezby. Oblaka, anděl a vrchní část plastiky jsou pomocí dlouhých hmoţdínek a šroubů ukotveny přímo ve zdi. Restaurátorské práce prováděli J. Beran – řezbář, pozlacovač, K. Slánská – restaurátorka a L. Mora-vec – restaurátor. Na restaurování čeká i plastika se sv. Antonínem Paduánským nacházející se v čele pravé strany hlavní lodě, u křtitelnice. I zde budou největší problémem peníze, jelikoţ se jedná o nákladnou záleţitost. Snad se je podaří sehnat a tak zachránit i druhou dřevěnou plastiku, jeţ je součástí jednoho z nejvzácnějších klenotů v budišovském kostele.
Cukrárna Tak uţ máme i v Budišově cukrárnu. Nachází se v prostorách bývalé spořitelny a její majitelka Lea Rybníčková ji otevřela 15. února. V nabídce jsou zákusky, poháry a veškeré cukrářské výrobky, ze studené kuchyně chlebíčky, bagety a saláty, teplé nápoje, nápoje míchané, destiláty, víno, limonády a dţusy. Lze si objednat dorty zhotovené přímo v cukrárně. V létě nabídku obohatí nanuky, mraţené dorty a několik druhů zmrzliny.
15
Otevírací doba Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
Zavřeno 7.30 – 16.00 7.30 – 16.00 7.30 – 16.00 7.30 – 21.00 7.30 – 21.00 13.00 – 17.00
Přejeme Lee Rybníčkové, ať se jí daří. O radioaktivních odpadech v Senátu Ačkoliv obyvatelé šesti obcí na Budišovsku loni v obecních referendech moţnost vybudování úloţiště v naší lokalitě přesvědčivě odmítli a ačkoliv si Správa úloţišť radioaktivních odpadů po svém dramatickém vstupu na scénu na jaře 2003 a následných sporech a tahanicích uloţila jistou zdrţenlivost (prý do roku 2009), vyplatí se ještě celou situaci sledovat. Vyhneme se tak nepříjemným překvapením. Problém je tento: referenda, jeţ proběhla, jsou závazná pro obce. Na základě v současné době platných zákonů je ale obec povinna svůj územní plán upravit podle kraje. Kraji zase můţe stavbu, která je ve veřejném zájmu, nařídit vláda. Té se nyní do 16
střetu s místními samosprávami nechce (v době, kdy toto píšeme, má jiných starostí a afér aţ dost), nikde ale není řečeno, ţe to tak bude napořád. Stavbu jaderných zařízení upravuje zejména takzvaný atomový zákon. Ten předpokládá, ţe v nejdůleţitějších řízeních, stavbě předcházejících, jsou jedinými účastníky ţadatel (zde SÚRAO, tedy de fakto stát) a povolovatel (SÚJB, tedy opět stát). Tento pro obce zjevně nevýhodný stav má vyřešit novela výše zmíněného zákona, předloţená loni skupinou senátorů kolem paní senátorky Jitky Seitlové (potěšitelné je, ţe mezi nimi neschází ani třebíčský senátor Janata). Novela zajišťuje obcím moţnost se těchto řízení jako rovnoprávný partner účastnit a počítá dokonce i s jejich právem veta. Šance na přijetí, třebaţe projednání návrhu bylo loni odloţeno, stále trvá. Posílit ji měl veřejný seminář, jeţ se uskutečnil v Senátu dne 4. února. Přítomni byli někteří poslanci, senátoři, představitelé obecních samospráv, nevládních organizací a experti domácí i zahraniční (z Německa). Nechceme čtenáře unavovat technickými detaily ani opakovat argumenty z předchozích debat. Rádi bychom jim ale stručně přiblíţili alespoň ta vystoupení, která na setkání přednesli účastníci z našeho kraje. Překvapivě nejemotivnější a nebývale jednoznačné bylo vystoupení zástupců sdruţení obcí Energoregion 2000 z okolí JE Dukovany, starostů Náměště nad Oslavou a samotných Dukovan, pánů Měrky a Jonáše. První z nich hovořil o neustálém ţivotě ve stresu a spoustě povinností, které mají představitelé samospráv v takzvaném havarijním pásmu jaderné elektrárny (udrţování a kontrolování evakuačních plánů a tras, poplachy, cvičení a podobně), aniţ by tato práce navíc přinášela jejich obcím odpovídající prospěch. Starosta Jonáš pak promluvil asi v tomto smyslu: Obec Dukovany si jadernou elektrárnu nevybrala dobrovolně. V době, kdy se o ní rozhodovalo, veřejnost do plánů výstavby mluvit nesměla. V první polovině devadesátých let přispíval ČEZ do obecních rozpočtů poměrně zajímavými částkami, nyní je ale přísun peněz nízký a vzhledem k tomu, ţe na něj není ţádný zákonný nárok, často je spojen s pro obce poniţujícími podmínkami. Nevýhody a omezení moţností místního rozvoje příspěvky od ČEZu zdaleka nevyváţí. Mezisklad vyhořelého paliva v Dukovanech, jeţ měl mít omezenou kapacitu a byl projektován původně jako přechodné řešení, se rozrůstá, a potichu se mění ve sklad trvalý. On sám si uvědomuje, ţe pokud se v otázce jaderného odpadu nenajde řešení, můţe se stát, ţe vyhořelé palivo zůstane navţdy v Dukovanech. Přesto ale ve světle svých dosavadních zkušeností s provozovatelem jaderného zařízení podporuje právo veta pro obce, v nichţ by se případná výstavba takovéhoto zařízení plánovala. Zástupce sdruţení Bezjaderná Vysočina Ing. Vitner přiblíţil situaci v lokalitě Rohozná poté, co starostové čtyř zdejších obcí na podzim podepsali se SÚRAO takzvané Memorandum o porozumění. To samo ještě neznamená souhlas s výstavbou úloţiště, obce se v něm ale zavazují neklást dalším aktivitám Správy úloţišť (nejprve agitačním, poté zřejmě i průzkumným) odpor. Nejméně dva starostové podle něj tento dokument podepsali bez konzultace se zastupitelstvem. Starosta obce Cejle svůj podpis následně odvolal, ale SÚRAO to odmítlo vzít na vědomí. V obci Batelov na protest proti starostově podpisu rezignovalo sedm členů z patnáctičlenného obecního zastupitelstva. V Dolní Cerekvi proti memorandu vznikla petice, kterou podpořil nadpoloviční počet místních voličů. Byla však z formální důvodů starostou odmítnuta, podle členů Bezjaderné Vysočiny v rozporu se zákonem. 17
U nás snad takovýto vývoj nehrozí. Místní zastupitelstva mají jasný mandát od občanů a vše nasvědčuje tomu, ţe jsou si toho vědoma. O tom, zda by dokázala odolat soustředěnému tlaku (ať uţ formou rozhodnutí z vyšších míst, na něţ by neměla ţádný vliv, či finančních nabídek) zatím tedy spekulovat nemusíme. Jiří Horák
Z KULTURY Budišovští ochotníci na cestách Jako kaţdou sezónu, tak i letos jsme vyjeli na takzvané štace. Tento rok jich máme deset: Třebíč, Benetice, Mohelno, Ţebětín, Kralice, Okříšky, Velké Meziříčí, Rudíkov, Ořechov, Trnava. Máme obsazeny všechny soboty aţ do Velikonoc. Jistě, někdo z vás si řekne, to by mě mohlo vohrát, kaţdou sobotu někam jet. Jenţe ono to není jen někam jet. Na místě musíme být tři hodiny před představením, abychom postavili kulisy, zkusili zpěv, promysleli odchody z jeviště a příchody na něj, protoţe kaţdá scéna je jiná, pak se obléknout do kostýmů, nalíčit a teprve potom jdeme hrát. Po představení musíme všechno sklidit, naloţit a potom v Budišově zase všechno uklidit. Takový výjezd stojí kaţdého z nás osm aţ devět hodin volného času. Jo, ono se řekne divadlo, připočítejte si k tomu zkoušky a představení doma a zjistíte, ţe je to spousta času a jediná odměna pro nás je potlesk diváků. Ale ten, kdo na jevišti nikdy nestál, neví, jak nádherný pocit je při děkovačce ten potlesk slyšet. To si potom člověk říká: „Stálo to za to!!!“. Není to jen o potlesku, ale také o zábavě, legraci a potěšení z toho, ţe jsme mohli na chvíli pobavit diváky i sebe a zapomenout na starosti všedních dnů. Já opět jako i v některých minulých představeních hraji muţskou roli. Pro diváky z Budišova i okolí uţ zřejmě nic divného, ale na štacích zaţívám i veselé okamţiky. V Třebíči po představení jsem v kostýmu šla do hlediště promluvit se švagrem a švagrovou, kolem jdoucí divačka povídá svému muţi: „Vidíš, ţe to byla ţena. Paní, ţe jste byla ţena?“ Já jsem jí řekla: „Byla a jsem!“ a strhla jsem si knírek. V Beneticích zase o přestávce jdu na WC a dva pánové u bufetu si říkají: „Počkej kam půjde!“. Šla jsem samozřejmě na dámy. „Vidíš, ţe je to ţenská!“ slyším za zády.
18
19
Takové i jiné záţitky má kaţdý z nás. Nemluvím o tom, jaké jsou horory, kdyţ někomu vypadne text, prošvihne výstup nebo zapomene rekvizitu. To jsou ty záţitky, na které pak vzpomínáme dlouho. Někdy i diváci poznají, ţe něco není tak, jak má být, ale jsou tolerantní a zatleskají i našim chybám. Pro tohle všechno děláme ochotnické divadlo rádi a ochotně. A uţ dnes se těšíme, co bude v nové sezóně na repertoáru. Tak na shledanou v sále školy na podzim při dalším představení nové divadelní hry. J. Ujčíková st. Václav Dosbaba jubilující a vystavující Jubileum osobitého výtvarníka Václava Dosbaby Na konec první lednové dekády připadlo šedesáté výročí narození výtvarníka Václava Dosbaby, člena TT klubu výtvarných umělců a třebíčské Skupiny 4. Dosbaba pochází z Třebíče (nar. 8. 1. 1945), jiţ řadu let bydlí v Budišově. Je pedagogem v třebíčském Katolickém gymnáziu, kde je „přidruţeně“ i kurátorem galerie Chodba, jejíţ výstavní program je stále zajímavý. Absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně a teologickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. K první kreslířské a malířské přípravě přišel v mladosti pod vedením chvalně známého třebíčského malíře Ludvíka Bahnera. Dosbaba se k němu stále hlásí. Důvod je jednoduchý. On byl zřejmě prvním, kdo mu s potřebným důrazem pověděl, v čem vězí 20
malířské umění – v otevřeném vnímání světa, v hlubokém citu, velké pokoře a v cílené práci, která musí těšit, a to vše je třeba přidat k talentu, kdyţ ten úplně schází, je vše jen marnost s marností.
21
Mnohem později, aţ na hranici středního věku, Dosbaba navštěvoval v Brně Školu výtvarného myšlení, vedenou legendárním Igorem Zhořem. Tam si potvrdil a opakovaně ověřil v tvůrčích cvičeních, co v té době jiţ v obrysech věděl, ţe výtvarné umění nemusí spočívat jen v esteticky působivé nápodobě viděného a cítěného, ţe zejména moderní umění je především tvorbou hledání (a nacházení) moţností, jak překročit všechny prověřené prostory a je vymezující hranice, k čemuţ je ovšem zapotřebí odvahy, a tato odvaha není ničím menším, jak kdysi napsal malíř Jan Bauch, neţ zdrojem čirého krásna. Dosbaba není (ani k tomu nikdy nehledal případné cesty) výtvarníkem dle dosud široce vţitých klasických měřítek. Nezaplňuje příruční sklad obrazy, jeţ jsou si vzájemně podobné bezmála jak vejci vejce, nemá ono puzení, o němţ mnozí jiní umělci rádi hovoří: Ani den bez práce. Naopak, někdy pracuje s intenzitou velkého rozměru, jindy dlouze uţívá čas ke studiu a rozmyslu. Dosbabovy práce – malby, kresby, objekty a instalace komorních rozměrů – mají specifický, autora určující rys. Onen rys sdruţuje hravost, originální vtip, ironii, sarkasmus aţ břitkost s určitou myšlenkou a s filozofickým podtextem, který ukazuje, ba podtrhává, autorův intelekt širokých dimenzí. Dosbabovy tvůrčí počátky (zhruba v polovině 60. let minulého století) byly vyznačeny olejomalbami na plátně nebo na jiném podkladu. Kompozice skupin objektivně vykreslených věcí nesou v dějovém ovzduší jistá tajemství a v mírně přepjatém koloritu se hlásí k surrealismu, tehdy u nás spíše zatracovanému. Dosbaba však plně čerpal výhodu svého postavení výtvarného amatéra, tedy toho, kdo se výtvarnou prací neţiví (tak to u Dosbaby zůstalo dosud), takţe si můţe malovat výhradně dle vlastních duchovních pochodů, na jejichţ správnost či nenáleţitost mu není třeba se nikde dotazovat. Zhruba od půlky 70. let se Dosbaba věnoval sériím prací na papíře malého formátu. Čistý výkres stal se tu základním materiálem, se kterým pracoval s téměř bezbřehou nápaditostí – formoval jej, spojoval (vesměs v kontrastu) s rozličnými jinými materiály a uváděl do ironických, groteskních i váţných situací jakoby ze ţivota lidských bytostí. V další etapě, řekněme po polovici 80. let, přistoupil k variacím v ruce formovaného a následně kolorovaného moduritu. Získané drobné plastiky významově opět sdruţoval s jinými materiály, hledal logické i protichůdné obměny nepostrádající hravost, vtip a další atributy Dosbabovy specifické tvořivosti. Posledních téměř deset let má Dosbabova práce takřka výhradně trojrozměrný charakter. Originální objekty (kombinace rozličných materiálů a přenesených předmětů) jsou zakotveny v bezprostřední myšlence, materiálově realizované často aţ ve výstavním interiéru způsobem autorské instalace. Důleţitou sloţkou Dosbabovy práce je svérázný výtvarný výzkum vzájemných i mimolexikálních vztahů písma, s akcentem na grafické a třidimenziální působení. Dosbaba je rozhodně výtvarníkem nekonformním, tedy takovým, který nesouhlasí a nepřizpůsobuje se konvencím – zvyklostem, pravidlům a tradicím, i těm, jeţ jsou běţně povaţovány za dobré (těm zvláště ne). Nejde ovšem o nepřizpůsobivost ze vzdoru vůči něčemu, nýbrţ z potřeby hledání a pro proţitek výše zmíněného krásna. Jan Dočekal (psáno pro Horácké noviny, zkráceno a otištěno se svolením autora) 22
Zahájení výstavy budišovskými místostarosty (v pozadí Karel Tomek ze souboru Musica Animata – spolu s Terezou Heřmanovou zajistili hudební část vernisáže)
Kresba Boris Kjulleněn 23
Malé důležité ohlédnutí výtvarníka Václava Dosbaby Budišov. Jen zlomkovitý (vymezený velikostí interiéru), ale informativní výběr z tvorby malíře, minimalisty a konceptuálního výtvarníka Václava Dosbaby poskytla výstava v autorově bydlišti Budišově na Třebíčsku, přístupná v budově Obecního úřadu. Obec ji připravila se zřejmou (velmi sympatickou) náklonností k autorovi u příleţitosti jeho lednových 60. narozenin.
Svíčky
Dosbaba (člen TT klubu a téměř jiţ legendární třebíčské Skupiny 4) svou tvorbou jiţ desetiletí srozumitelně říká, ţe zákonitosti soudobého výtvarného umění vůbec nevězí v třeba i hodně působivé nápodobě viděného a cítěného, ale v hledání eventualit k přestoupení všech ověřených způsobů a tradičně respektovaných mezí. Z nejstaršího období byly v Budišově vystaveny olejomalby na plátně Noční můra a Myš. V dějovém ovzduší nesou jistá snová tajemství, jimiţ se hlásí k surrealismu. Čtveřice prací s titulem A2 v působnosti gravitace připomněla poměrně dlouhou etapu, v níţ se Dosbaba zabýval sériemi prací na výkresech formátů A4, A3 nebo A2. Nápaditě, s čistou výtvarností a rovněţ s jistým minimálním „literárním“ obsahem je kresebně, koláţově i trojrozměrně formoval, druţil (vesměs v kontrastu) s rozličnými jinými materiály a uváděl do ironických, groteskních i váţných situací.
24
Z té etapy, které dominovaly variace v ruce formovaného a následně kolorovaného moduritu, často spojeného s jinými materiály, byly vystaveny výtečné práce nazvané Ztuhlý odliv a Konceptuál pro písmena H, M a dvakrát O. Z oblasti kresby byly exponáty Slepý rám (ryze minimalistický) a v mocné obrazotvornosti velmi lyrický, rovněţ minimalistický, Popelec andělů. V posledních letech má Dosbabova práce převáţně trojrozměrný charakter. Výtvarně dokonalé objekty a instalace z původních i přenesených materiálů nesou humorné, nezřídka i hluboké poselství s tematikou „zlomků světa“. V Budišově byly z této skupiny vystaveny vynikající Stíny kamenů. Celým výstavním prostorem (na podlaze s přechodem na stěnu) procházel největší exponát minimalistického charakteru, označený autorem Partitura pro moderní hudbu. Na pruhu fólie černé barvy je rytmicky opakovaná kresba pěti prázdných notových linek, jejichţ nejdříve přesná grafika je postupně rozrušována deformacemi, jeţ ústí v úplném zničení. Malá výstava znovu potvrdila jiţ dříve známé: Dosbaba není (ani k tomu nikdy nehledal případné cesty) výtvarníkem dle klasických měřítek. Jeho práce mají specifický rys. Ten ve výjimečné originalitě sdruţuje hravost, vtip a tvůrčí intelekt širokých dimenzí. Výstava byla přístupná do 18. února. Jan Dočekal (psáno pro Vysočinu, otištěno se svolením autora) 25
Z vernisáže výstavy Václava Dosbaby v Budišově (zcela vpravo Jan Dočekal)
__________
Ochromuje ho uţ ta úzkost, o které není s to nic bliţšího vypovědět. Bojí se, ţe sám druhým nerozumí. Proč se míjíme rozhovory? Kdybychom mluvili k věci, byla by to kaţdého hluboko skrývaná nezhojená rána. Ostrev byl přesvědčen, ţe chodí uprostřed stovek, tisíců duševních tratolišť. Mimo jde nejen všednodenní konverzace nad stravou, dopravou, sportem, počasím a čerstvými zločiny, ale i největší část kulturních sdělení, dialogická házená u kulatých stolů nebo v tisku s tématy z pomezí filosofie, umění, náboţenství. Nikdo se nepřizná, nikdo nezjeví svůj krach, své pochybnosti, své dno, svou dlaţbu, svou ránu. A proč by také. Proč má být ještě doraţen. A tak jedni z nás při setkání hovoří uţ za chvíli dejme tomu o čajích na hubnutí a druzí řekněme o Lyotardově postmodernismu. Je vůbec ještě nějaké setkání? My vršíme tu tolikerým vzepětím jenom stínoherné úkony, úsměvy násobí a potvrzují ironický úšklebek prázdna, vzájemná setkání nám mohou být jen darována. Mocí nemenší neţ Hlasem vzkříšení. Pavel Rejchrt – Stráţce a příchozí
26
A nyní trochu fantazie
Návrh na novou instalaci sousoší sv. Václava v Budišově Obie Simonis a Jiří Tichý 27
Social Band Většina z nás si uţ určitě všimla, ţe v Budišově začala působit nová hudební skupina s názvem SOCIAL BAND. Pokud stále tápete, kdo nebo co se za tímto názvem skrývá, čtěte dále, pokusím se vám do toho vnést trochu světla. Aby historie byla úplná, na počátku se musím zmínit o jiné kapele, která tu byla dříve a na niţ tato nová volně navazuje. Mluvím nebo spíše píši o skupině s názvem The Crow, jejíţ vznik se datuje rokem 1996. Zakládajícími členy byli Ivo Jindra, Roman Klíma, Jiří Sochor, Pavel Kubát a Jiří Dobrovolný. Hráli vlastní skladby. Byla to spíše taková budišovská neznámá skupina, protoţe se většinou účastnila akcí za hranicemi okresu, i kdyţ první vystoupení se odehrálo v Náramči v Doubí v létě 1998. Ve stejném roce dostali moţnost natočit tenkrát ještě MC ve studiu Miloše Dodo Doleţala. Pro skupinu to byl velký záţitek a zkušenost. V té době zde natáčeli slavní zpěváci a skupiny. V roce 2000 se začalo v Budišově formovat divadlo. Pro některé členy skupiny to byla další aktivita, která také vyţadovala mnoho volného času, kapela přešla do útlumu a později zanikla. A nyní k přítomnosti. Jistě jste v minulém roce zaznamenali „divadelní představení“ Případ Pavla Kováře, kde se sešla celá parta nadšenců a hlavně muzikantů, kteří pro tuto hru sloţili muziku. To byl jeden z hlavních podnětů pro vznik nové skupiny v létě 2004. Dalším hnacím motorem byla touha si zahrát, zapálení Pepy Šabackého, který se dopracoval k novým bicím, snaha navázat na tradici úspěšných budišovských kapel, proslavit nejen sebe ale i naši obec a hlavně láska k muzice. Skupina celé léto a podzim pilně zkoušela ve sklepě u Šabacků (kterým bych tímto chtěla poděkovat za ohromnou toleranci a omluvit se za spánek při tolika decibelech), aby mohla mít svoji premiéru 27. 11. 2004 v Náramči. Zábavy jsem se účastnila a mohu sama za sebe říci, ţe to byl záţitek. Občas se sice vloudila chybička, ale ze všech hráčů vyzařovalo ohromné nadšení a radost, ţe se jim povedlo uskutečnit jeden ze svých velkých snů, a to vše ostatní přebilo. Vţdyť kaţdý jsme někdy v něčem začínali. Ještě před premiérou musela skupina najít svůj název. Došlo na vzpomínku ze studia Miloše Dodo Doleţala, který tenkrát doslovně řekl: „Vy hrajete samé sociálky.“ A pojmenování bylo na světě. Kapela neusnula na vavřínech a další vystoupení měla jiţ v Budišově 5. 2. 2005. Jistě vás zajímá, kdo skupinu tvoří. Tedy jsou to Libor Staněk, Roman Klíma, Karel Kosielski, Pepa Šabacký, Hana Jurová, Věra Šabacká a Zuzana Hortová. Dnes hrají z 35 skladeb 13 vlastních a rádi by si splnili další sen, natočit CD. Jenomţe zde uţ je problém s přispěním sponzorů a to je jiná kapitola. Přesto, kdo by chtěl pomoci, je vítán s otevřenou náručí. A teď na konci či vlastně na začátku jim přejme mnoho posluchačů, plné sály, aby si ponechali v očích ty jiskry nadšení, které se mnohdy vytrácejí u lidí, jeţ umění dělají jen z komerčních důvodů, a hlavně, ať kolem nich dlouho, dlouho krouţí ta muška zlatá, to štěstí… Veronika Leţáková
28
Skupina SOCIAL BAND Stojící zleva: Roman Klíma, Věra Šabacká, Zuzana Hortová a Karel Kosielski Sedící zleva: Josef Šabacký a Libor Staněk (chybí Hana Jurová) 29
Z HISTORIE Velikonoce mého dětství Z Brna jsem před válkou na Velikonoce do Vesničky jezdila zřídka. Pamatuji si pouze na jediné. Měla jsem nový jarník a krásný hnědý slaměný klobouček. Šla jsem slavnostně nastrojena, jak se o Velikonocích sluší, na nádraţí, kde jsem se setkala se sestřenkami. O Velikonocích bývalo zvykem mít vţdy něco nového a na Vzkříšení přijít v jarním kabátě či kostýmku, kdyby i mrzlo a třeba i chumelilo. Nesla jsem se proto velmi sebevědomě. K babičce jsme přijely ve středu večer. Od Zeleného čtvrtku uţ byly školní, velikonoční prázdniny, začaly velikonoční obřady a zvyklosti. Především ráno, poledne ani večerní klekání uţ neoznamovaly zvony, protoţe odletěly do Říma, ale toho úkolu se ujali kluci se svými řehtačkami. Na to se velice těšili. Kaţdý si připravil nějaký dřevěný nástroj, kterým hrkal, tloukl a vůbec nějak hlučel. Já jsem jim to tak záviděla, ţe mi naši takovou dřevěnou, ozubenou hračku, také pořídili. Chlapci si na své důleţité činnosti velmi zakládali a dávali si na ni záleţet. Jistě ţádné jiné poledne nevyzváněly zvony tak dlouho, jak s chutí a do nekonečna procházeli dědinou, hrkali a tloukli a bušili dřevěnými paličkami, ţe je nikdo nemohl přeslechnout. Patřilo také k Zelenému čtvrtku, ţe babička a také maminka tradičně vařívaly k obědu špenát. Byl půst, který byl ještě přísnější na Velký pátek. V ten den se vesničané mlčky a kaţdý sám, po jednom, trousili do kostela, který byl celý den otevřený. Pomodlit se k boţímu hrobu. Nejslavnostnější však bývala Bílá sobota. Po týdnech Kříţových cest se všechno jakoby rozzářilo jasnými barvami nových šátků vesnických ţen, zelenými komţemi ministrantů a zpívající průvod, který obcházel vesnicí, za zvuků navrátivších se zvonů, oznamoval Aleluja. Na Boţí Hod velikonoční, tedy v neděli po mši, nemysleli kluci na nic jiného, neţ aby si upletli co nejkrásnější metly. Chodili do „březinek“ na mladé větve, ze kterých si metličky splétali. Někteří si dokonce chystali zelené jalovce. I my děvčata jsme tuto neděli měly co dělat. Barvily jsme na červeno vajíčka, která nám babička na ten účel dala, a celý den jsme si dělaly starosti, kam se před kluky, aţ přijdou na mrskut, schováme. Také jsme se bály, ţe budou-li nás bít po nohách, ţe to bude moc bolet, a to zejména jalovcem. Babička nám slibovala, ţe ţádného kluka, který by přišel s jalovcem, do domu nepustí. My jsme pak ještě v posteli plánovaly, jak si dáme do punčoch novinové papíry, aby nás mrskání nebolelo. A vůbec jsme o klucích mluvily s pohoršením, ţe co si jako myslí, ţe na ně nejsme zvědavy a ať si jen zůstanou doma. Ráno na Červené pondělí jsme však nemohly dospat a přepadly nás obavy, jaká by to byla pohana, kdyby k nám ţádný chlapec na mrskut nepřišel. Jenţe kluci náš dům nevynechali. Uţ brzo po šesté, aţ se to i babičce zdálo trochu brzo, stáli mrskáči mezi dveřmi. Ještě štěstí, ţe my, ve své nedočkavosti, jsme také byly vzhůru, oblečeny a vesele jsme uskakovaly před napentlenými metličkami. Cestou do kostela nám i ostatní vyhroţovali, ţe si na nás na zpáteční cestě počkají. Také to někteří udělali a já vím, ţe jsem před nimi tak rychle utíkala a tak zbrkle vyskočila přes sousedův plot, abych se za ním schovala, ţe jsem na jedné tyčce zůstala viset. To bylo horší, i kluci se lekli zvuku trhané látky. Já se pak vracela se strachem, 30
jakou asi obdrţím výplatu za tu roztrţenou sukni. Na Červené pondělí byla po dlouhém masopustu poprvé taneční zábava, ale to se nás dětí netýkalo. Zdenka Čechová Červené pondělí Na Velikonoce jsme se vţdy těšili, jelikoţ jsme měli ve škole volno. Na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu jsme na obřady chodili pěšky do budišovského kostela a například v pátek jsme tuto cestu šli dvakrát, neboť odpoledne byla Kříţová cesta. Na Zelený čtvrtek se říkalo, ţe odletěly zvony do Říma. Po mši se po vesnici chodilo s hrkačkami a kotoučem s klapačkami, které zhotovili šikovní stolaři. S kluky v průvodu chodila i děvčata. Zastavovali jsme se na třech stanovištích, která byla u kříţů ve vesnici. Cestou jsme říkali říkadla, která k nám ústním podáním donesli zedníci, tesaři a řemeslníci, kteří dělali v cizině. Ještě dnes mám v paměti uchované jedno z nich: My klekání hrkáme, tím památku konáme, ţe pán Kristus za nás umřel a na kříţi pro nás pněl a smrt hořkou podstoupil, by nás hříšné vykoupil, ty naše nepravosti ráčil na sebe vzíti, proto milý křesťane, modli se Anděl páně, aby nás Bůh vţdy zachoval skrz přímluvu Panny Marie. Lidé při tomto průvodu vycházeli před domy, klábosili spolu a někteří se i modlili. K večeru bylo času dost a také v té době nebyla ještě televize. S hrkačkami se chodilo i v pátek po celý den aţ do dopoledne v sobotu. V sobotu ráno u nás bývalo zvykem umývat se ráno vodou tekoucí v potoce. V neděli po mši jsme si chystali pomlázku upletenou z osmi proutků, kterou jsme pletli týden před Červeným pondělím. Pouţívali jsme proutky z vrby, kterých bylo tehdá u potoka dost. Na Červené pondělí jsme na pomlázku vyrazili hned po ránu a při ní jsme dostávali obarvená vajíčka. Ještě dnes se dokáţu do těch let přenést a rád na ně vzpomínám. Josef Bednář Z archívu rodiny Němečkovy Budišovský rodák Ladislav Tvarůžek Málo z malých obcí Českomoravské vrchoviny má tak bohatou lokální literaturu jako Budišov. Děkuje za ni řadě lidí, kteří se zde usadili a srostli s krajem i s lidmi, jako byl Augustin Kratochvíl, Jan Tvarůţek nebo František Horký, děkuje za ni samozřejmě i svým rodákům a lidem, kteří zde nalezli své přátele a zamilovali si zdejší krajinu lesů a rybníků… Nemíním však psát ani o Jindřichu Plachtovi, který za druhé světové války byl častým hostem v Budišově, ani o Otokaru Březinovi, který na svých cestách za svým přítelem básníkem Jakubem Demlem do blízkého Tasova se zastavoval u Augustina Kratochvíla na budišovské faře, ani se zmiňovat blíţe o návštěvě malíře světového jména Alfonse Muchy 31. července 1936 v Budišově, jehoţ matka Amálie Malá se narodila 31
v Kundelovském mlýně (č.76) 4. srpna 1822 a kterého poutaly k Budišovu i přátelské vztahy, ani o řadě jiných, kteří zde hledali klid… Chci se několika slovy zmínit o budišovském rodáku, který po celý ţivot zůstal svému rodišti věrný i v lesku velkoměsta, na kterého neplatí slova: „Ti naši Horáci jsou taková divná rasa, vyroste to tady, vystuduje a vyučí se, odejde do světa a na domov zapomene, zamiluje si nové hnízdo a teprve, kdyţ mu vypadají zuby a klepou se mu kolena, začnou v slzách opěvovat své rodiště“. Ladislav Tvarůţek se narodil v Budišově 11. května 1879, jeho otec působil jako učitel a vlastivědný pracovník. Gymnasium studoval v Třebíči, Vysokém Mýtě a maturoval v Pelhřimově. Pak odešel na vysokou školu do Prahy a pokračoval ve vysokoškolském studiu ve Vídni.
Ladislav Tvarůžek
s Alfonsem Muchou v jeho ateliéru
Jiţ za svých středoškolských studií přispíval řadou článků do různých časopisů, za svých universitních studií byl jiţ ţivě novinářsky činný a mezi jiným vydával studentský časopis Volnost v letech 1904–1905. V r. 1906 vstoupil do právě zaloţeného časopisu Venkov a byl jeho parlamentním zpravodajem ve Vídni, později se stal i zpravodajem řady jiných časopisů. Pro vídeňské noviny vydával Agrarische Korrenspondenz a po zaloţení Vídeňské deníky. V r. 1907 působil řadu měsíců v jeho redakci, neţ zahájila činnost tehdy zvolená tzv. lidová poslanecká sněmovna. Ţivě se účastnil veřejného ţivota vídeňských Čechů, organizoval jejich zájezdy do českých zemí atd. Za první světové války pracoval jako válečný zpravodaj v rakousko-uherském tiskovém válečném stanu a byl v úzkém vztahu s Marristy. Po převratu pokračoval v novinářské činnosti v praţské redakci Venkova jako parlamentní zpravodaj a po čtyři roky byl zároveň tiskovým referentem ministerstva ţeleznic. R. 1927 přešel do 32
Tiskového odboru předsednictva ministerské rady, kde se stal vrchním odborovým radou a v listopadu 1930 byl jmenován ředitelem České tiskové kanceláře a vládním radou a v této funkci zůstal aţ do svého odchodu na odpočinek 1. 9. 1939. Zúčastnil se organizování novinářského ţivota a jiţ ve Vídni se stal předsedou Svazu českých novinářů vídeňských, později v Praze předsedou Sdruţení parlamentních zpravodajů. Napsal řadu historických pojednání a k nim čerpal látku ze svého rodného kraje (např. Budišovští rebelové selští, Na budišovském panství v době bitvy u Slavkova, aj.). Napsal stovky článků, v nichţ se zabýval historickými událostmi, historií Moravy, kulturními událostmi, ale i cestopisnými dojmy (např. Královna Dagmar v Ringstedu dřímá, aj.). Velkou řadu z jeho fejetonů tvoří náměty čerpané přímo z Budišova. Jen namátkou uvádím: Kdyţ jsem plela len, Kdyţ si náš dědeček babičku bral, Kovářovo sedmé pé, Za našich mladých let, Msgre Kratochvíl pětasedmdesátníkem, Jízda králů 1725, Babinčina výchova, Před 200 léty, Boj o zrno, Sedmdesát let samostatným obuvníkem, Budišovští čápi, Jak sem se s kým potkal, Budišovská svatba, Dódi, dědici, dódinci, Budišovská kostelní věţ, a jiné. Stovky svých článků signoval značkou LT, Láďa Tošín, L. T. Budišovský, L. Tvarůţek, Václav Budišovský a stejně velká je řada článků, které signovány nebyly. Méně je známé, ţe napsal řadu básní, z nichţ např. Trenčanská legenda vyšla jako samostatný tisk, jiné jsou roztroušeny v řadě časopisů. A na pohádky ze zlatého mládí a na ty, jeţ jsme měli rádi si často s touhou vzpomenem… J. S. Machar Ach, měli rádi… měli – měli – ! Jak rty se blahem láskou chvěly a srdce bilo mocněji – – ! Ó, květy! – Kampak !? Jsou mrazy, ty všem jim vonné hlavy srazí. Ach ne! Víc kvést uţ nesmějí! A Pohádka?! Aţ nocí jedné, té vichorné a mrazné, ledné se k Vám snad jemně stetelí – –– no, vzpomeňte si, její zlato jak plnilo sny vrchovato svým štěstím komus - - - - Víte–li? Ladislav Tvarůţek Ladislav Tvarůţek patřil k vřelým propagátorům československo-jugoslávského přátelství – za zmínku stojí, ţe za tuto činnost byl vyznamenán Řádem jugoslávské koruny a Řádem sv. Sávy. 33
S Řádem jugoslávské koruny a řádem sv. Sávy 34
Z jeho neuveřejněných prací bych si dovolil uvést např. studii o 110 stránkách Budišovské školství, fejeton Partyzáni v Budišově a mnohé jiné. Rád fotografoval a toulal se na vlnách rádia. Měl vţdy pověst nejinformovanějšího novináře a i za války sledoval denně nejméně pět zahraničních stanic. Je velká škoda, ţe nemohl po zhoršení své zrakové vady napsat své vzpomínky, o nichţ někdy uvaţoval – dovedl pěkně vypravovat historky z politického a kulturního ţivota… Ladislav Tvarůţek zemřel v Praze 27. 3. 1953 a po smrti se vrátil do svého rodného Budišova… MUDr. Vladimír Němeček Ferda, Bobeš a Brok Kdyţ jsme jej dostali, vešel se právě do otevřené ruky. Kdo? No přece náš pes, Bobeš. Měli jsme doma jiţ krásného černého kocoura, Ferda jsme mu říkali, který měl kolem 5 kg váhy – nebo hmotnosti, chcete-li. Kdyţ jsme si štěňátko poprvé prohlédli – nemělo ještě ani zahojený pupíček – bylo nám všem zřejmé, ţe budeme jej musit hlídat před Ferdou, aby jej omylem nezakousl. Kdo nám však dal lekci, jak má vypadat vzájemné souţití, ţe máme věřit v čistou duši zvířat, byl Ferda sám. Při první příleţitosti ujal se štěňátka, celé jej olízal, učil jej ţrát z misky mléko a pečoval o něj víc neţ otcovsky. Naučil jej také všem tajemstvím kočičího lovce, takţe nakonec Bobeš dovedl na Ferdovi provést vzorový chvat na šíji, dovedl se protahovat – a také se protahoval – jako kocour po celý svůj ţivot. Jednou mne – to bylo jiţ za nějaké dva tři roky – nečekaně překvapili. Bylo to v pondělí brzy ráno, právě jsem se chystal do práce a připravil si k snídani řízek zbylý od neděle, kdyţ se Ferda vrátil z nočních toulek, utahaný, urousaný a hladový. Kdyţ jsem na chvilku odešel, neodolal jiţ svodům a zmocnil se řízku. Byl však přistiţen a potrestán plácnutím – spíše symbolicky – na zadní část těla. Utekl se schovat do loţnice… Uřízl jsem proţdímanou část masa a dal je Bobšovi, který se s vytřeštěnýma očima díval na celé dění – bylo to pro něj něco nového, protoţe nikdy nebyli biti… Vzal opatrně maso do zubů a odešel za Ferdou. Co se tam dělo, nevím. Ale za chvilku přišli Bobeš i Ferda bok po boku, sedli si přede mne těsně přitlačeni k sobě na bobek a čekali. Co mi zbylo? Rozkrájel jsem řízek na kousky a spravedlivě oba střídavě podělil. A přál bych vám vidět ten vítězný Bobešův pohled, kterým se po Ferdovi podíval. Jako by chtěl říct: „Vidíš, tak se musí na pána!“ Někdy na podzim v r. 1972 vyhodili v rámci zvyšování poplatků za psy z jedoucího auta asi dvouletého psa… Jeho útlocitný majitel se ani nenamáhal zastavit auto. Potuloval se kolem samoobsluhy, kde mu občas někdo hodil kousek rohlíku… Kolem ledna jsme šli s Bobšem na takovou krátkou procházku po našem hřbitově, kdyţ náhle zavětřil a zastavil se… Z pozadí jednoho kříţe těsně u kostelní zdi vyběhl pes. Vyhublý, dobitý. Kdyţ jsme se podívali blíţe, viděli jsme, ţe má za kříţem ve sněhu udělaný dolíček, vystlaný travou. Ohlásili jsme svůj nález doma a manţelka se vydala s kouskem masa obhlédnout terén. Pes ji pozoroval z dálky, nepřiblíţil se, byl příliš nedůvěřivý a příliš plachý. Teprve asi třetí den se přiblíţil a vzal nabídnuté jídlo z ruky. Dal se dokonce
35
chytit a za veselého poskakování Bobše jej spolu donesli domů… Tak se k nám nastěhoval druhý pes, Brok. Bobeš jej radostně uvítal a pečlivě sledoval, aby mu nic nechybělo – a Brok úzkostlivě dodrţoval všechny Bobšovy privilegia. Jednou, kdyţ šla manţelka nakoupit, Brok vyuţil příleţitosti a vyběhl si zkontrolovat svůj úkryt a své dřívější trasy. Kdyţ přiběhl domů, dostal vyhubováno s tím, ţe nedostane jako Bobeš ochutnat salámu, který manţelka koupila. Dala jej Bobšovi, Brok, který leţel na trucovadle, nedostal nic. Bobeš však salám, který drţel v hubě, poloţil před sebe a čekal, aţ bude obslouţen také Brok. Dokud se tak nestalo, leţel a pochoutky se nedotkl… Co měla manţelka dělat? Kapitulovala a sotva Brok dostal svůj díl, Bobeš rychle spolkl porci… Asi o rok později manţelka upravovala u zahrádky květiny, kdyţ se k ní přiblíţila kolie – nejméně desetkrát větší neţ byl Brok. Ten, kdyţ viděl, ţe se nestvůra blíţí, vrhl se na ni, aby jí zabránil přiblíţit se k jeho paní. Byl těţce dorván, sešit a asi dva dni v šoku. Neţ se z ran vylízal, Bobeš jej ustavičně hlídal… A přece asi o rok později se nerozpakoval znovu chránit svého pána před touţe kolií… tentokrát mu bylo zabráněno sebeobětování opakovat… Jedenkrát na jaře přiběhl domů ze zahrádky celý rozčilený a mermomocí mne doslova za nohavici táhl s sebou ven. Na zahrádce stála hubená jeţice, zřejmě po mladých… Kdyţ manţelka ji donesla talířek mléka, díval se Brok rozzářenýma očima, jak si jeţice pochutnává. A pečoval o to, aby denně dostala svůj příděl. Odvděčila se mu i nám, kdyţ později přivedla ukázat celou svou rodinku… Náš Brok – nikdy nezapomene se podívat na místo, kde měl svůj pelíšek v nouzi… Nikdy nezapomene spočítat si členy své smečky a úzkostlivě hledat nepřítomné… MUDr. Vladimír Němeček Z historie mlýnů na Jihlavce Tentokráte se vydáme za mlýny a papírnou na řece Jihlavce pod hrází vodní nadrţe Mohelno. Prvním objektem těsně pod hrází nádrţe je papírna, patřící do katastru obce Mohelno. Pod dukovanským horním mlýnem, dnes jiţ zatopeným, stával od pradávna most a kousek pod ním mlýn. Mlýn byl později přestavěn na hamr, avšak ten během času také zanikl (byl připomínán v pol. 17. stol.). Na tomto místě byla zřízena, na základě smlouvy mezi hrabětem Karlem Häugwitzem a podnikatelem Josefem Loosem, papírna. Na náklady vrchnosti byla postavena budova s bytem, dílnou pro veškeré papírenské práce a stodolou. K papírně bylo přidáno 24 měřic pozemků, vše za 900 zlatých při roční splátce 60 zlatých. Vrchnost měla papírníkovi Josefu Loosovi dodávat hadry a odebírat pro sebe potřebný papír. R. 1795 převzal papírnu syn zakladatele, Josef Loos ml. Z této doby pochází i vyprávění o tragickém osudu jeho dcery Rosiny. Dívka navázala milostný vztah k jednomu tovaryši z papírny, ale ze strachu, co tomu řekne přísný otec, zešílela a skočila do vody pod kola. Aţ po pěti dnech byla nalezena u dolního dukovanského mlýna. Bylo jí 29 let. Na její památku darovali její rodiče dukovanskému kostelu obraz. 36
Papírna v Mohelně
Po smrti Josefa Lossa v r. 1848 převzal papírnu jeho syn Eduard, dále pak dědicové Antonín a Jan. V r. 1874 od majitelky Kateřiny Loosové, provd. Vondrové, ji koupil Ignác Hüpsch z Ivančic. Dalším majitelem byl jeho syn stejného jména a od něho koupili jiţ ladem leţící majetek mohelnští občané Ostrý, Horký, Němec, Šidlo, Horák, Kryška a Jošek. V r. 1917 získal první polovinu podílu mohelnský stavitel Antonín Kašpar, druhou pak r. 1921 jeho ţena. V papírně byla zřízena pila. Podle vyprávění byla tato papírna v provozu do r. 1945, dnes je však opuštěná, zchátralá. Vyhlíţí smutně a hlásá kolemjdoucím zánik řemesla papírenského. Dále pod mohelnskou papírnou stojí u silnice ve směru Mohelno–Dukovany mlýn zvaný Mohelnský. Vznikl pravděpodobně jiţ ve 14. stol., připomínán je však teprve v r. 1466. R. 1578 na něm hospodařil mlynář Pleva, po něm Marek, později Kříţ. V r. 1612 koupil mlýn náměšťský hrabě Jan Diviš ze Ţerotína. Později mlýn vyhořel. Na počátku 18. stol. obývá Mohelnský mlýn rod Tkaných. R. 1747 jej Martin Tkaný odkoupil od hraběte Jana Kufštejna spolu s 15 měřicemi pozemků a 3 měřicemi louky za 550 zlatých a 187 zlatých roční činţe. Na opravu stavby dostal mlynář z velkostatku 8 klád, 15 kusů stavebního dříví, 2 kopy prken a 12 000 šindelů na pokrytí střech. R. 1774 mlýn opět vyhořel a byl obnoven nákladem vrchnosti. Po dvou letech jej převzal Jakub Tkaný, r. 1800 jeho stejnojmenný syn a v r. 1842 obývá mlýn František Tkaný. Po 10 letech jeho syn Josef mlýn zmodernizoval, a tím přilákal více mlečů-zákazníků. 37
Mohelnský mlýn
Poslední mlynář z rodu Tkaných dal svým nákladem postavit most přes řeku Jihlavku na silnici Mohelno–Dukovany a za jeho přejezd vybíral mýtné. Kdo nezaplatil, musel jet přes brod. Poněvadţ Tkaný neměl dědice, prodal mlýn r. 1938 ing. Hájkovi z Prahy, ten jej zakoupil pro svou sekretářku sl. Volavkovou. Tkanému bylo ponecháno obytné stavení na doţití a mlýn byl nakonec zbourán. Na jeho místě vyrostl v r. 1938 mlýn nový, moderně vybavený. Mohelnský mlýn, vlastnictví sl. Volavkové, byl v provozu do r. 1957, pak následovalo znárodnění a prodej Akademii věd Československé republiky. K dalšímu mlýnu se dostaneme po červeně značené turistické cestě. U Dukovan na řece Jihlavce stojí dolní mlýn zv. Havránek. R. 1670 se o něm píše, ţe jej nazývali Havlínův; úplně vyhořel a byl vrchností znovu postaven. Tehdy náleţel panství dukovanskému. V r. 1750 jiţ tento mlýn nesl název Havránkův. R. 1745 jej vrchnost prodala Janu Tkanému. V r. 1906 majitelka dukovanského panství hraběnka Gisela Coudenhová nechala nákladem 260 000 Kč přestavět Havránkův mlýn na vodní elektrárnu, její vybavení zajistila firma Kolen. Dodala dvojitou Francisovu turbínu s horizontální hřídelí, která poháněla třífázový generátor o výkonu 75 kW a 750 otáčkách za min. Elektrárna vyráběla proud o napětí 3000 V a 50 kmitech za sekundu. Zásobovala Dukovany, Horní Dubňany, Lhánice, Heřmanice, Rouchovany a Šemíkovice. Pracovala aţ do r. 1995, v následujícím roce byla zde po rekonstrukci spuštěna automatická vodní elektrárna s Kaplanovou turbínou od firmy Sanborn Velké Meziříčí o výkonu 120 kW. Jejím majitelem je pan Karel Ambroţ z Velkého Meziříčí. Poměrně zachovalé budovy Moselského a Havránkova mlýna jsou dávným svědkem zašlých časů a připomínají nám kdysi slavné řemeslo mlynářské. Zpracoval Josef Mikulášek 38
Havránkův mlýn
Pouţitá literatura: Spis o mlýnech muzejního spolku v Kralicích, Nováček, vyšlo po 2. světové válce Písemnosti p. Josefa Kafky z Rouchovan Pooslaví a Pojihlaví, Jiří Lysák 1997 Vyprávění pamětníků; Vlastivěda moravská – Náměšťský okres, František Dvorský Mlýny na říčce Rouchovance u Rouchovan Věnováno památce nedávno zemřelého vynikajícího amatérského historika, znalce moravských vltavínů a dobrého člověka, pana Josefa Kavky. První mlýn zvaný Ve ţlebě na říčce Rouchovance býval nad Rouchovany poblíţ Nových dvorů. Na tomto mlýně byl poslední mlynář Stejskal. Mlýn byl v roce 1831 prodán velkostatku a zřízena v něm hájenka, která v roce 1902 přechází do katastru Hrotovic. Druhý, o něco níţ u Rouchovan, tzv. Pachrův, téţ Roháčův (takto je uváděn na mapě z roku 1857), se připomíná v 17. století. V roce 1750 na něm byl mlynářem Antonín Verner (to měl mlýn dvě mlýnská sloţení a pilu). Roku 1775 je na něm uváděn mlynář Karel Máca, v roce 1903 Emanuel Drexler a od roku 1927 je posledním mlynářem Pachr. Pachrův mlýn byl poháněn turbínou a náhradním zdrojem mu byla po elektrifikaci Rouchovan elektřina. Na mletí měl mlýnské válcové stolice a při mlýně byla také katrová pila. Provoz mlýnu a pily byl z úřední moci v padesátých letech ukončen. V dnešní době je Pachrův mlýn opuštěn a chátrá. 39
Pachrův mlýn
Urbánkův mlýn
Pod Pachrovým mlýnem u Rouchovan je Palebaumův, nebo také Urbánkův mlýn. V roce 1750 byl na něm mlynářem Jiří Réma (mlýn měl dvě mlýnská sloţení) a v r. 1775 Franz Prinz. Okolo roku 1900 měli mlýn Pelepámovi, r. 1903 Karel Pirochta a asi v roce 1938 se na mlýn přiţenil poslední mlynář, František Urbánek. 40
Mlýn byl poháněn turbínou a náhradním zdrojem mu byla elektřina. Na mletí měl mlýnské válcové stolice a při mlýně bývala i pila. V roce 1952 byl Urbánkův mlýn s pilou zastaven. Ve mlýně zůstaly zachovány mlýnské stroje, přičemţ obytná část je obydlena.
Soukupův mlýn
Texlův mlýn 41
Pod Urbánkovým mlýnem je na Rouchovance bývalý Zárubův nebo také Soukupův mlýn. Na něm byl v roce 1750 Josef Záruba (mlýn měl jedno mlýnské sloţení), r. 1775 Martin Krahulec a 1903 Gothard Pacírka. Kolem r. 1927 zde byl mlynářem Josef Hrůza a ve 30. letech se na mlýn přiţenil Soukup. V roce 1938 Soukupův mlýn vyhořel a od té doby nebyl obnoven. Mlýn býval poháněn vodním kolem. Dalším mlýnem na říčce Rouchovance je pod Soukupovým mlýnem Texlův mlýn patřící do katastru obce Šemíkovice. Na mapě z r. 1857 je nazýván Loudalovým. Před r. 1901 na něm byl Josef Texl, po něm Stanislav Texl, který zde byl posledním mlynářem. Mlýn byl v provozu do r. 1942, kdy byl zastaven. Texlův mlýn byl poháněn vodním kolem na horní vodu o průměru 3,7 m, širokým 1,15 m a byl vybaven dvěma mlýnskými válcovými stolicemi na mletí pšenice. Dnes vyslouţilý mlýn slouţí jako obytný dům rodiny Texlovy.
Pirochtův mlýn
Posledním mlýnem na Rouchovance je pod Texlovým mlýnem bývalý Pirochtův nacházející se v katastru Šemíkovic. Okolo roku 1901 na něm byl mlynářem Josef Pirochta. Po roce 1925 byl mlýn zastaven. Pirochtův mlýn byl poháněn kolem na horní vodu a míval dvě kamenná sloţení a hranolový vysévač. Dnes je bývalý Pirochtův mlýn opuštěn a smutně vyhlíţí, jako by hlásal kolemjdoucím zánik kdysi slavného řemesla. Podle Vlastivědy moravské z r. 1752 bývali na mlýnech u Šemíkovic mlynáři Zavadil a František Borovský, oba na mlýnech o jednom sloţení. Sepsáno podle písemnosti a vyprávění Josefa Kafky a Vlastivědy moravské. Josef Mikulášek 42
Jak se dříve hospodařilo
Na fotografiích Stanislav Toufar a Karel Pavlíček
43
Předpověď na rok 2004? Na konci roku 2003 se v tisku objevily předpovědi událostí v naší republice od astroloţky a kartářky. Protoţe jsou lidé, kteří dávají podobným „věštcům“ nemalé peníze, můţe si kaţdý ověřit, jak velkou cenu takové „předpovědi“ mají. Stávají se také případy vyplněných předpovědí, například herečce Heleně Růţičkové se některé (ne všechny) věštby splnily, ty však byly dost neurčité, spíše v obrazech (před zátopami tvrdila, ţe bude v Čechách moře). A právě na míře určitosti a konkrétnosti předpovědí záleţí, jak mnoho má věštba nadějí na vyplnění. Tvrzení, ţe „prezident Václav Klaus bude řešit problémy nově“, se s vysokou mírou pravděpodobnosti splní, ale „autonehoda hlavy státu na počátku léta“ uţ tak velkou šanci na náhodné vyplnění nemá. V podstatě lze říci, ţe vyplnění podobných předpovědí nepřekračuje statistickou míru pravděpodobnosti takových jevů. Jestli za ně bude někdo někoho bohatě honorovat, si musí kaţdý odpovědět sám. Předpověď astroloţky Lenky Mochnáčové na rok 2004 pro Českou republiku: Horoskop na příští rok ukazuje jen samé nepříjemnosti: zničení úrodných polí ţivly, autonehodu hlavy státu na počátku léta, sebevraţdy vysokých státních úředníků a hlavně výbuch v chemické továrně v půli roku. Hovoří i o explozi sportovních a vojenských letadel. Inflace bude silná, poměry mezi lidmi napjaté. Venuše s Neptunem naznačuje spory mezi umělci a rušení smluv kvůli tajným komplotům. Obdobná věštba kartářky Elišky Bělecké z Ústí nad Labem: Prezidentský pár bude podle karet po celý rok podporován velmi příznivou vesmírnou energií, která se projeví tím, ţe prezident Václav Klaus bude řešit problémy nově. Energická rozhodnutí v závaţných situacích mu vynesou zvýšenou popularitu. V ekonomice se na přelomu pololetí objeví určité zlepšení, ale vládní záměry, které měly podpořit finanční stabilitu a hospodářský růst, zůstanou na mrtvém bodě. Bilance roku 2004 však bude mnohem lepší neţ výsledky tohoto roku. „V sociální oblasti se začne pracovat na zlepšení podmínek pro sociálně slabé, hlavně pro důchodce. Začnou se například více budovat pečovatelské domy a pohnou se i plány důchodové reformy.“ Zlepší se podmínky pro poskytování darů sponzory. „Sponzoři otevřou peněţenky a budou se snaţit ve větší míře poskytnout peníze ze svých vysokých výdělků i jiným. Vidím tu energii, která je k tomu postrčí.“ Ve zdravotnictví přetrvají stálé souboje mezi lékaři a vládou a nestabilita. Pacientům, kteří si budou moci zaplatit léky a vyšetření nad rámec hrazených sluţeb, bude vyhověno ve větší míře neţ doposud. Zdraví lidí se zlepší, ale ceny léků a vitamínů stoupnou. Vláda prý nepadne. Vydrţí do řádných voleb, i kdyţ s velkými potíţemi. „Ti, kteří záměrně vyvolávají rozpory a škodí, dostanou to, co si zaslouţí. Vesmír je spravedlivý.“ Nejoţehavějším problémem zůstane i v příštím roce nezaměstnanost. Ţivelné katastrofy nebo velký, úmyslně zaloţený poţár či výbuch se mohou objevit na přelomu pololetí. Tolik doslovné citace předpovědí. Objevily se i obdobné předpovědi pro zahraničí, ale nikdo ani nejmenším náznakem nepředpověděl katastrofu v jihovýchodní Asii na sklonku loňského roku. S pouţitím citace z MF DNES Ladislav Dokulil
44
Z BUDIŠOVA Ohlédnutí za vánočním obdobím Živý Betlém Na sklonku minulého roku jsme s dětmi z dramatického krouţku přemýšleli, jak přivítat nastávající vánoční čas. Chtěli jsme navázat na tradici vánočních besídek, ale obléci ji do jiného kabátu. Zvolili jsme ţivý Betlém, který by vycházel z přirozenosti dětského projevu a neopíral se o předem daný text a přesnou reţii. Naší touhou bylo, aby co nejvíce široké veřejnosti se mohlo podívat, co se ve škole děje. Proto termín realizace ţivého Betléma se shodoval s tradičním školským jarmarkem a třídními schůzkami. V podvečer 13. prosince jsme vytvořili před vchodem do školy útulnou jeskyňku se symboly oslíka a krávy a při svitu první hvězdy jsme se v dobovém oblečení shromáţdili u jesliček. Kaţdý drţel v rukou rozţatou svíci či lucerničku. Děti zpívaly a po zaznění koledy kaţdý dal, jako svůj dar nově narozenému dítěti, své světlo, svoji svíci. Měkká zář svící, mrazivý vzduch a hlas dětských, jasných hlásků vytvořily kouzelnou chvíli zastavení, souznění. Ţivý Betlém se rozzářil. Chystali jsme svá přání, svá srdce, vzpomínky - pro vánoční čas. A všem, kteří s námi sdíleli stejné pocity a dali dětem svou přítomností najevo, ţe je zajímá, co a jak dělají, srdečně děkujeme. Vánoční jarmark Jarmark navazoval na ţivý Betlém a v předsálí děti nabízely své výrobky za symbolickou cenu všem, kteří si chtěli odnést drobný dárek. Do realizace dárků se zapojila celá škola, keramická dílna. Hlavně děti z prvního stupně proţívaly chvíle napětí a očekávání, zda si jejich dáreček někdo koupí. Některé ke svému dílku měly tak hluboký vztah, ţe po zahájení jarmarku prosily rodiče, aby jim zakoupili to, co vyrobily vlastníma rukama. Celou atmosféru jarmarku dotvářely děti z kytarového krouţku. Jarmark byl velmi vkusný a úspěšný. Díky všem učitelům, kteří za tak obrovským kusem práce stojí. Často jen v pozadí, s úsměvem, ţe zas se povedlo něco pěkného a smysluplného. Předtančení deváťáků Stálou a pěknou tradicí ZŠ v Budišově je předtančení ţáků devátých ročníků na plese SRPDŠ. I letos se jej zhostilo osm párů pod vedením p. uč. Svobody, který vymyslel a sestavil celou choreografii, a spolu s p. uč. Smrčkovou a šestnácti ţáky pilovali, učili se, „dřeli“ jednotlivé kroky, figury a sestavy. Celá práce se vejde „pouze“ do čtyř minut, ale nácvik trval víc neţ půl roku usilovné práce. Tancovalo se i o sobotách a v kaţdé volné chvilce, kterou deváťáci měli. Dívky si zvolily tyrkysové, asymetrické šaty s flitry, chlapci byli oblečení do bílých košil s kapesníčkem barvy dívčích šatů a černých kalhot. Jak se předtančení povedlo, mohou posoudit hlavně zaujatí a hrdí rodiče a pozorovatelé. Faktem zůstává, ţe mladé dámy a pánové byli pozváni ještě na předtančení plesu, který pořádal Sokol Budišov a na ples do Náramče. Všem pořadatelům díky za vzornou péči o hosty. Ale hlavní poděkování patří dívkám a chlapcům, kteří se i přes různé překáţky dokázali chovat jako pravé dámy a pánové, tančili i s teplotou, začínající či končící chřipkou. Snad i tyto chvíle ovládání a kultivování sama sebe jim napomohou 45
v nelehkých krůčcích ţivotem, v době, kdy jiţ nebudou ţáky naší školy, ale pokusí se stát na vlastních nohou. Jana Smrčková Douška Důstojná realizace všech výše zmíněných akcí se děla za sponzorské spoluúčasti firmy TORAYA. Co se ve škole chystá a připravuje 27. 5. 2005 proběhne v ZŠ Budišov „DEN Z TISÍCE A JEDNÉ NOCI“ Jedná se o projektový den navazující na zkušenosti a bohaté ohlasy veřejnosti a dětí s AFRICKÝM DNEM a ANTICKÝM DNEM. Škola bude otevřená pro všechny zájemce, kteří se chtějí podívat, jak se učí jinak, v souvislostech, na tématech ovlivňujících součastný svět. V jednotlivých dílnách se ţáci nenásilnou, přirozenou cestou budou učit porozumět rozličným národům a kulturám, jejich zvykům, prioritám. Chtěli bychom tímto projektem navázat na potřebu multikulturního chápání světa, bourat hranice předsudků vedoucích k rasismu, xenofobii. Ţáci se dobrovolně dle zájmů zapisují do jednotlivých dílen, kde pak pracují společně s dětmi, které nenavštěvují jejich třídu, ročník. Učí se komunikaci mezi sebou, vzájemnému respektu, ohleduplnosti, navazují jiné sociální vazby, učí se kompetencím vycházejícím ze skupinové práce. Všechny tyto aktivity směřují k jinému pojetí školy, nutnosti vytvářet nové podmínky pro výchovně-vzdělávací proces. Celý projekt se bude realizovat na základě spoluúčasti, spolusponzorství SPOLEČNOSTI PŘÁTEL AFRIKY, SPOLEČNOSTI ČESKO-ARABSKÉ, pobočka Brno, jejímţ předsedou je Ing. Rostislav Tesař, TORAY. Bez jejich spolupráce by se celý projekt jen těţko realizoval. Společnost nás ne jen dotuje, ale obrovský přínos má zprostředkování přímého kontaktu s lidmi, kteří se v těchto oblastech pohybovali, pracovali. I moţnost setkat se přímo s rozličnými etniky je pro všechny dlouhotrvajícím záţitkem Náš cíl – vychovávat k porozumění - můţe být podpořen i vaší účastí. Jste srdečně zváni. Za realizaci projektu Jana Smrčková Škola o sobě Škola se nejen stará o výchovně-vzdělávací proces, ale nabízí ţákům širokou škálu mimoškolních aktivit. Jiţ třetím rokem učitelé vypracovali projekt pro získání finančních příspěvků z Kraje Vysočina. Všechny dotace, které jsme získali za podpory OÚ v Budišově , jsou cíleně věnovány krouţkům, sportovním akcím, projektům, které se ve škole realizují. Jejich program najdete ve vestibulu školy , po levé straně ve vývěsce. Přesto bychom rádi veřejnost seznámili s některými z nich, jako je regionální pěvecká soutěţ BUDIŠOVSKÉ ZPÍVÁNÍ, Běh Terryho Foxe, Den matek, Sportovní olympiáda mezi školami regionu... Byli bychom rádi, kdyby široká – ne jen rodičovská – veřejnost 46
měla chuť a zájem se do bohatého programu školy zapojit a účastnit se. Pokud se nám všem podaří podporovat školní dění, navázat společnou komunikaci, prohlubovat vzájemné představy a zájmy rodiny, školy, obce, můţeme pak společně s hrdostí mluvit o té naší škole s velkým Š. Jana Smrčková Konec roku 2004 Byli jsme otřeseni z toho, co se dělo u nás v obci na konci roku. Ţe jsou někteří z mladých i dospělích tak krutí, to jsme si nemysleli. Dá se chápat, ţe s koncem roku jsou vystřelovány různé petardy a dělbuchy, méně pochopitelné je, kdyţ mladí rozsypali v obci kuličky, které po šlápnutí praskají. Nemůţe je omlouvat to, ţe se asi neuvědomují, ţe se starší člověk můţe uleknout aţ tak, ţe dostane infarkt. Ke konci roku mnozí z nás se procházeli Budišovem. Je nepřehlédnutelné, co se zde vše během krátkého času vybudovalo, a na druhé straně co se zde zničilo. Na kráse našemu zámku nepřidají vyraţené a zpřelámané laťky. Nedaleko odtud, v čekárně na autobus, jsou otisknuté boty aţ na stropě. Všechny tyto barbarské zásahy jsou v blízkosti benzínové pumpy, která je místem zastavení lidí z širokého okolí. U nádraţí dělá naší obci reklamu velká turistická mapa, která díky ruce sprejera je prakticky nečitelná. Obec se můţe chlubit dokončeným areálem zdravotního střediska, jehoţ součástí je i zeleň a stromky před tímto areálem. Ke konci roku zde někdo jeden vzrostlý javor vyvrátil a druhý zlomil. Jak toto můţe někdo udělat? Co to dělá za lidi? Jsou si vědomi toho, ţe ničí něco, na čem se nepodíleli, a díky tomuto nezodpovědnému a neomluvitelnému ničení dochází i k takovým situacím, ţe kdyţ někde řeknete, ţe jste z Budišova, jste svědky úsměvu a poznámky: „No jo, to je obec proslavená lumpárnami.“ Do této chvíle jsem vyslovila názor mnoha budišovských občanů. Na dokreslení bych chtěla poukázat na vandalství, jeţ se dotklo přímo mne. Asi před deseti léty mi jeden můj známý dovezl z Prahy semena sekvoje obří, která roste v Kanadě. Z osmi stromků, které vyrostly vydrţel jen ten nejsilnější. Nedovedete si představit, jakou jsem měla radost a jak jsem jej opatrovala. Dva roky trvalo, neţ trochu vzrostl a já jej mohla v zahrádce přesázet. Během 10 roků dosáhl výšky 1,6 metru. Zjistili jsme, ţe se jedná o vzácný druh vyskytující se na dvou místech v republice. Díky těmto okolnostem jsme hledali místo, kde mohl dělat radost i ostatním, nejenom mně na zahrádce. Vstříc mi vyšel Ing. Ladislav Molnár, který hledal to nejvhodnější místo, aţ je našel. Stal se jím zámecký park, a to především díky svému sloţení půdy a vlhkosti. Vše dobře dopadlo, o čemţ svědčil přírůstek stromku v loňském roce o 30 cm. Všichni, kdo o něm v zámecké zahradě věděli, z toho měli velkou radost. Tato radost koncem minulého roku skončila. Někdo stromek asi 50 cm nad zemí doslova ukroutil (asi neměl po ruce pilku nebo nůţ) a zřejmě jej pouţil coby vánoční stromek. Místo podpisu mého a všech, jejichţ jménem jsem se snaţila na vandalství upozornit, z obav, ţe by nás tito neznámí „siláci“ mohli i přepadnout, jenom konstatuji, ţe jsme čtenáři Budišovského zpravodaje
47
Aktuality z Budišova Jak vysvětluje slovník cizích slov, aktualita je „novinka, časová věc, současná událost“. Aktuality mají být stručné, brzo zaniknou, zmizí v propadlišti dějin, a nebo, a o to mi taky jde, stanou se historií. Tak tady jich pár je, těch aktualit, a posuďte sami, do které „přihrádky“ je zařadit. Bílé Vánoce byly bez sněhu, coţ jim ale neubralo na poetičnosti, hlavně pro děti. Na Štědrý den, kdyţ se v Betlémě narodil Jeţíšek, pochovali budišovští rodáci Mirka Škarkového ( 74 let). Osud mu nadělil pracovitost, aktivitu, dobré srdce i zlaté ruce. Byl taky fotbalistou, hasičem, chovatelem. Dříč a slušný člověk. Pomáhal, kde mohl, podílel se na opravě kostela i organizování výstav chovatelů. Věděl, ţe ţivot je vzácný dar. Kéţ by takových lidí rodil Budišov co nejvíc… Sníh a zima se vrátily, coţ nelze říci o… Lidé se bojí. O práci, o mezilidské vztahy, nakaţlivých chorob, katastrof, nefér politiky a zlých psů. A protoţe jsme v globálním světě a jezdíme na dovolené, také tsunami, zemětřesení, hladomorů, silné Číny, která začíná svými výrobky „protrhávat“ Velkou Čínskou zeď, prý má být 21. století stoletím Asie. Hledáme opěrné pilíře v našem ţivotě, bojíme se budoucnosti, chyb v rozhodování i našeho selhání. A kaţdé další klopýtnutí, na kolenou nás klečet nutí. S jistotou draze vykoupenou, plazíš se k cíli po kolenou. Abys vše mohl napravit, musíš se znovu narodit! S výsledky ankety o „Největšího Čecha“ to dopadlo jaksi divně, neboť to vyhrál smyšlený génius Jára Cimrman. Myslím, ţe tak nějak si odpovídající idealizují národní velikány a ukazují specificky český smysl pro humor. Jeho jméno je počeštělé z německého Zimmermann a to přece znamená Tesař. Takţe… no a proč vlastně ne??! Ale přemýšlel jsem o tom a moţná mi dáte za pravdu, ţe, aspoň pro nás, největšími Čechy byli rozhodně naši prapředkové. Proč? Kdyţ kdysi dávno táhli se svými soukmenovci ze stepí Ruska na západ, někde tady pod Brcama uţ toho měli plné zuby. Manţelky nadávaly, kam je ti chlapi táhnou, děcka uţ si chtěla hrát, taţná zvířata unavená. A tak šli za praotcem Čechem a sdělili mu, ţe na to kašlou a dál nejdou, ať si na ten Říp jde s ostatními. A udělali dobře. Jednak se stali Moraváky, jednak nám vybrali bezpečné místo k ţití. Tady nehrozí povodně z řek, sněhové laviny z hor, tajfuny ani zemětřesení. Sice nemáme moře, jako ti čecháčci… Co takhle vyhlásit anketu o největšího Budišováka? V ţivotě rozhodují okamţiky, setiny sekundy – postaru vteřiny. Vítěz běhu na 100 metrů vyhraje miliony dolarů o tisíciny, lyţařští sjezdaři se perou o setiny vteřin. Při jízdě v autě rozhodují o ţivotě vteřiny. Zoufale chytáme ubíhající čas. Jedem v autě a zároveň telefonujeme do firmy, současně jíme sendvič, posloucháme rádio, informující nás o změnách počasí a haváriích na dálnici, předjíţdíme a jsme předjíţdění. Všude jsou lidé a ti jsou chybující… takţe pozor na osudovou vteřinu. Pán Času nám ale stejně, jako těm našim předkům, spravedlivě ukrajuje z přidělené porce našeho Ţivota. Nejbohatší člověk planety Bill Gates byl v Praze, aby nám i Evropě poradil, jak dohnat Ameriku. Dost jsem jeho proslovy studoval, a vyplynula mi z toho jednoduchá rada (asi jako dává H. Pawlowská v televizních Rybičkách): „Učit se, vědět a hodně dřít! To si pak
48
můţete hezky ţít!“ No vidíte, a to stejné nám přece uţ dávno vštěpovali naši rodiče i dobří učitelé na budišovské ZŠ, kde chystají další krásnou výchovnou akci pro děti. Dne 23. ledna 2005 jsem přijel na vernisáţ tvorby Václava Dosbaby. Obřadní síň obecního úřadu byla plná lidí, oba místostarostové k tomu krásně mluvili a výtvarný kritik z Třebíče pozitivně hodnotil jeho objevné, byť ne snadno srozumitelné dílo. Byl to hezký počin takto oslavit jeho ţivotní výročí v místě, kde ţije a tvoří… Českým zemědělcům, díky agrární politice Bruselu, vzrostly podpory, letos mají dostat aţ 34 miliardy korun. EU také naše rolníky vyhodnotila jako ty, jimţ členství v unii prospělo z celé evropské pětadvacítky nejvíc! No, snad to poznají i v Budišově, byť statistika je věc ošemetná, znáte to. Jeden sní celé pečené kuře a druhý nic, ale statisticky kaţdý snědl polovinu kuřete. V minulém čísle Zpravodaje byly staré fotky náměstí u Václava. Aspoň na mně to nostalgicky dýchlo zašlými časy našich dědů a babiček, na místě nízkého domečku dnes stojí vysoký dům rodiny Večeřových, zmizely akáty v rozích u sousoší, i ty typické krásné, „vysočinové“ dřevěné ploty se ţulovými sloupky… Obec to centrální místo vloni zkrášlila kontejnery na kytky, určitě tam letos zase pokvetou (nekrást a zalévat, prosím!). A zase tam něco vylepší, vím to od Marka Pavlíčka, nechejte se překvapit. Je to maličkost, ale potěší to. Kniha o Budišově vzniká. Oslovil jsem pár schopných lidí, slíbili pomoci, jak textem, tak grafikou, taky místní radnice drţí palce, mám uţ pár sponzorů (ale nestačí to ještě), takţe věřím, ţe se vše podaří a bude to pro čtenáře příjemné (?) překvapení Věříte na sluneční znamení, ţe předznamenává, jací jsme? Tak si ve Zpravodaji něco přečtěte o znamení Býka, a kdyţ se to neshoduje, tak to můţete reklamovat u správce Planet ( mystikové), nebo u genetických rodičů (vědecky zaloţení čtenáři). Pokud jsem snad nebyl dost aktuální, tak vězte, ţe určitě vyjdou i následující čísla Budišovského zpravodaje, a uţ se těším, jak si je přečtu v nové cukrárně-kavárněvinárně… Upozorňuji ještě na nutnost setí jařin. Kdo je osel, tak to stihl… Ing. Rostislav Tesař Mám rád tento kraj Před kinem se na chvíli zastavuji v hospodě U Součků. Toto zastavení se mi za chvíli vymstí. Nekonečná fronta před sokolovnou a sál plný k prasknutí, jak by ne, promítá se Vinnetou. Dostávám se těsně pod plátno, jinde uţ není místo. Třikrát škoda sokolovny. Její zničení poţárem však nedokázalo vymazat ty desítky zábav se skupinami Sonet Budišov a The Lions, při kterých mnohdy docházelo k osudovým setkáním. Kdyţ přejíţdím ţelezniční přejezd u Řihákových, ještě dnes mám chuť poloţit na koleje minci, před přijíţdějícím vlakem, a rychle se schovat. Jaké to vţdy bylo napětí, co se na kolejích objeví. Škoda, ţe tenkrát bylo mincí tak málo. Za přejezdem se najednou ocitám na pastvě, ať uţ to bylo na Pochopový loučce, v Suchých loučkách, či dnes jiţ rozoraných loukách U habrů a U kříţka. Někdy se stávalo, ţe jsem celou pastvu drţel krávu na provaze. To mi umoţňovalo vyhledávat jí nejlepší místa na louce a pak jsem 49
měl strach, ţe se mi někam zaběhne. Občas se stávalo, ţe se krávy ocitly aţ pod Třemi kříţi na Brcích, nebo v horším případě se dostaly do řepy, kde spásly velké mnoţství lupínků a tzv. se zduly. V té době jsme se stali svědky rozstřelování ostrůvků a remízků v polích. Jako kluci jsme z toho měli srandu a válečnou kořistí se nám, kdyţ bylo jiţ po všem, stávaly drátky v barevných buţírkách, kterých bylo všude nespočet. Ostrůvky z kamenů, divoce rostoucích keřů a stromů jsou zde od nepaměti. Pokud se v polích vyoraly velké kameny, přidávaly se do ostrůvků, a tak se z některých staly nedobytné tvrze. Většina z nich zůstala naštěstí nedotčena a stala se azylem pro zvěř a ptáky, kteří zde nacházejí místa pro úkryt a hnízdění. Mnohým ostrůvkům dominují šípkové keře. Šípky se dříve trhaly na prodej, nebo se doma sušily na čaj. Nyní si jich skoro nikdo nevšimne, a tak jejich plody mohou červeně zářit i v zimě. Přirozenou ochranou ostrůvků jsou okolní pole, která přístup k nim ztěţují. Nezanedbatelné je jejich estetické dotváření krajiny, jejíţ jsou součástí a stejně jako člověkem vystavěné kříţe, vyjímají se v ní jako perly. Za Kojatínem Tichá a mírná cesta, drţí zemi. Stráţ: chrpy u kříţe, tvé hvězdy míru, Panno. Tady si obzory uzamkly otevření, sebou je tady nebe otvíráno. Pastvina, břízy ve světle, které se neodráţí. Při poli les je zdvih, který objímá. Drţíš-li něco tu, pak vlídnou záři, která tě sobě odnímá. Obdrţíš ji, neboj se, zemi, tu je příslib. Tady je rájem rozestláno. Tady je řeč samovolně písní, tys její nápěv, Panno. Pšenice cestu vede, to pro loučení. Tolik jí, tolik, tolik v zemi. Na Brca jsme chodili hlavně v zimě. V létě jsme tam sbírali maliny a jahody a na podzim houby, kterých bylo v lesích více neţ dnes, ale kdyţ napadl sníh, byl to signál připnout si na gumové lyţáky lyţe a vyrazit. V té době pouţívané vázání kandahár umoţňovalo pouţívat lyţe jako běţky i sjezdovky. Sjíţděli jsme většinou od Tří kříţů do polí a znovu jsme vystoupali nahoru. Bylo to namáhavé, ale nás to bavilo. S Brci mám spojeno i koupání v Novém rybníku. Koupání to bylo romantické. Rybník je obklopen stromy, z jejichţ korun ti nejodváţnější z nás skákali do jeho vod. Ještě dnes vidím ve vodě na schůdkách u stavidla několik pijavic, které ve mně vyvolávaly představu malých černých hadů.
50
Věterák a zámecký park byly pro nás tajemným územím, kam jsme moc nechodili. Nechodili jsme ani na hřiště za školou. Pro nás byly sportovištěm v létě prostor Pod Hrázkou a v zimě rybník Pekařák. Sport jsem měl a mám rád, ale nikdy mi to moc nešlo. Při fotbale či hokeji jsem byl sice dost rychlý, ale v této rychlosti jsem byl schopen sledovat pouze míč či puk, nikoli však spoluhráče. S kostelem se mi vybavuje ministrování. Při jednom z nich jsem se neskutečně styděl. Pod Hrázkou se světila hasičská stříkačka a my s panem farářem Vaškem museli projít hustým špalírem lidí. Zřejmě jsem byl v té chvíli tříbarevný, černobílý oblek a červený v obličeji. Někdy jsme se dostali aţ na věţ a její (jak jsme říkali) zahrádku. Moţná ještě dnes tam jsou vyryta jména našich dětských lásek. Mimochodem, ta jména jsou i ve vrcholku mohutné lípy u Ondřejkovy zahrady. Na Vejhůnkách mám pořád před sebou, dnes jiţ odpadky zavezený, ţleb. Ve vysoké neustále podmáčené trávě se hemţila spousta ţivočichů a na jeho stráních kvetly šípky. Dnes je v těchto místech zrekultivovaná plocha, kde nic neroste. Jeho zašlé kouzlo lze dnes spatřit uţ jen v Rybníčkách, v které ţleb přecházel. Vidím pana Jocha, který se snaţil, povětšinou vlastními silami, zbudovat koupaliště – skoro se mu to podařilo. Pod hrází rybníčka vysázel stovky kopečků jahod, které po dozrání rozdával. Cestou do Budišova Zvedá se cesta, zvolna, zdvíhá ji lesík na obzoru, a sama zimní pláň svou vlnou je, je zdvíháním. A pozdvihu vítr slouţí, zasévá mraky do úhoru, i odkrytý balvan, ptáci nízko, nízko nad plání. I slunce, jeţ mírný mráz nechává osiřele státi zsinalé ve výši, a tak kraj se k němu pne, zimou se zdvíhá, prosebně, s bázní, ţe je ztratí, ţe slunce odpojí se a pro zem oslepne. A jak cesta zvedá se, my zvedáme se s ní, zmateni pomocí od kraje, který volí nebe. Neboj se, mohli by zabloudit smrtelní pocestní, kdyţ tato zemská cesta dnes jinam nepovede? A z kopce dolů do vsi sejít k domům zbývá. Sestupuj, co uzemněno tam, se také zdvíhá. Ještě dnes jsem unesen tím nádherným západem slunce v těchto místech a kdyţ se k tomu přidá vítr od Rudíkova, který provívá krajinu, v duchu říkám: mám rád tento kraj… Text Karel Pavlíček Básně Jaromír Zelenka
51
Býk (21.4–21.5) Slyšte, čtěte, co nám říká, Věda o znamení býka. Od býků se síla čeká. Jsou jak skála nebo řeka. Jak si ustelou, tak si lehnou, Chceš-li mnoho, moc se nehnou. Neţ se rozhoupají k akci, Trvá jim to dlouho jaksi. Hlavně, ţe jsou spolehliví. Dej jim prostor, stvoří divy! Občas vybuchnou jak sopka, Jejich duše je však krotká. Při víně či pěně pivní, Dovedou být kreativní. Ţena býk je velmi ctnostná, K milování tuze vhodná. Drţí v rukou pevná pouta, I na nudli muţe spoutá. Muţ býk v lásce nezná hranic, Rád přehlédne kila navíc. Po čase se diví, býček, Jsem barokní andělíček. Jestli se býk v noci ztratí, Ráno zas se domů vrátí. Nezná splín a letargii. Ať nám býci dlouho ţijí! O. Koudelová
__________ Padělky – Kde to je!? Po roce 1989 dochází k navracení pozemků a lesů původním majitelům. Pozemky a lesy se nacházejí na územích, která jsou na katastrálních mapách vedena jako tratě. Mají své názvy a svou polohu. Pamětníky názvů tratí jsou především starší lidé, ze střední generace si mnozí vybavují jen ty nejznámější a mladším jiţ tyto názvy budou většinou neznámé. Oţivme si, alespoň přibliţně, tyto názvy při putování v okolí Budišova s důrazem na to, kde se která z jednotlivých tratí nachází. 52
Svoji poznávací cestu můţeme začít jihovýchodně na místě zvaném Padělky. Jedná se o území ohraničené cestou kolem obecních bytovek, ţelezniční tratí a silnicí vedoucí podél nové výstavby domků, která ústí u silnice na Kojatín. U ţelezniční tratě z Budišova na Pozďatín je oblast Na dlouhých sahající aţ k lesu pod silnice vedoucí z Budišova na Pyšel, končící na loukách u křiţovatky silnic na Kamennou a Pyšel. Tajemný název Pod lepnou, to je okolí silnice na Pyšel, začínající naproti Mihoukovicím a táhnoucí se aţ k Holejím. Znovu se vrátíme na trať Na dlouhých a podél ţeleznice směrem na Pozďatín se budeme přibliţovat k rybníku Pyšelák. Nejprve se dostaneme Na příčníky a blíţe rybníku Pyšelák je Na lomených. Od těchto míst směrem k ţelezniční trati a Spálenému dvoru se ocitneme V chomoutech. Nejvzdálenější místo této oblasti ve tvaru trojúhelníka Za loukou je ohraničeno ţelezniční tratí na Pozďatín, cestou k Pyšeláku a hrází tohoto rybníka. Při dalším putování od ţelezniční trati a Na dlouhých, přes silnici na Kojatín, kolem objektu zemědělského druţstva, aţ k silnici na Nárameč se nejprve ocitneme Za jazírkem. Zde jsou postaveny poslední domy v Budišově směrem ke Kojatínu. Po překročení silnice vedoucí z Budišova do Kojatína se dostáváme do objektu zemědělského druţstva, jinak V kopcích. Toto území přechází podél silnice na Kojatín v V jalovčí a dále Na záponě a na druhou stranu směrem ke kostelu se ocitneme Pod humny. Odtud budeme pokračovat směrem k silnici vedoucí na Nárameč. Asi pod Stonáčkovými přechází území Po humny v Obůrky. Po překročení silnice směrem k Rudíkovu, asi vedle posledního domku Škarkových v Budišově směrem k Náramči, jsme v V sedličkách, které přecházejí směrem k Rybníčkám na oblast zvanou Na vodavkách. A odtud je to jiţ kousek k rybníčkům, nebo lépe V rybníčcích. Z těchto míst se vydáme přes Na výhonech směrem k lesu zvanému Brca. Mezi Výhonky a ţelezniční tratí je Na dolinách, které podél ţelezniční trati směrem k Řihákovým přechází v Za Bednářovými. Od ţelezniční trati k Brcům je to Pod brcami a z druhé strany Brců, směrem k Hodovu, je to Za brcami. Jako další výchozí bod si zvolíme ţelezniční přechod u Řihákových, odkud budeme putovat po silnici směrem na Hodov. Po levé straně od silnice je Za ulicí po pravé Nad štěpnicí s hranicí ukončenou Zrádným kopcem a Větrákem. Od Zrádného kopce k Hodovu je území Za zrádným kopcem a směrem ke Kundelovu Pod zrádným kopcem. Od Kundelova směrem ke Kněţskému kopci se ocitneme nejprve V květůňce a následně Na břinčí, které sahá aţ ke Klementicím a Kamenné, do míst, která jsou jiţ mimo katastrální území Budišova. Snad vám tato okrajově vymezená území pomohou alespoň trochu si udělat představu, kdeţe se ta či ona oblast nachází.
53
Budišov v proměnách času
54
55
56
Fotografie Přemysl Pospíšil
Z PŘÍRODY Zahradníkův rok …tak, a znova se setkáváme u povídání o trávnících a péči o ně. Snad uţ máme trochu blíţe k jaru a informace v této oblasti nám v mnohém pomůţou, anebo nás donutí k detailnějšímu studiu této problematiky. Poslední povídání o trávnících jsme zakončili zmínkou o likvidaci mechu v trávníku. Toto oţehavé téma bude zajisté opět velmi aktuální v jarním období. Buďme naň připraveni! 57
Provzdušnění je další činností, se kterou se můţeme při údrţbě našich trávníků setkat. Jeho význam spočívá v tom, ţe se mechanicky pomocí dutých nebo plných hrotů snaţíme provzdušnit zhutnělou půdu. Ta způsobuje sníţení příjmu ţivin, zpomalení růstu kořenů, zpomalení rozkladu stařiny. Příčinou zhutnění bývá především nevhodná struktura substrátu, do kterého trávník sejeme. Provzdušňujeme většinou válci s hroty. Tento způsob má své výhody i nevýhody. Existují i jiné způsoby aerifikace (provzdušnění), ale vyuţívají se hlavně v profesionální oblasti především při údrţbě sportovišť. Myslíme si, ţe z technických důvodů bude těţké se této činnosti věnovat, ale povaţovali jsme za nutné zmínit se o tom. Je důleţité, abychom se zbavili v mechem prorostlém trávníku i neţádoucí plstě (stařiny). Vytváří se v kaţdém normálně rostoucím trávníku. Plst je důsledkem odumírání stébel trav a jejich hromadění v nadzemní vrstvě drnu. Zkuste se sami přesvědčit. Odhrňte rukou „ţivou trávu“ a u kořenů najdete chomáčky suché trávy. Tato stařina zabraňuje pronikání vody, vzduchu, ţivin, slunce ke kořenům a tím brání lepšímu odnoţování trav. Proto nám trávník pěkně nehoustne. Řešení je poměrně lehké, ale pokud nemáme přístroje k tomuto účelu slouţící, je i pracné. Hrábě, které máme doma, mohou taky poslouţit, ale podle vlastních zkušeností jsou nedostačující a je s nimi i těţší manipulace. Proto je lepší pořídit si speciální vertikutační hrábě a s nimi jde vertikutace (pročesávání) lehčeji, ale hlavně důkladněji. Ještě jedna poznámka. Pročesávejte ve dvou směrech, nejlépe do kříţe. Uvidíte, kolik toho ještě z trávníku dostanete ven. Při této práci se vytrhují i kousky zdravé trávy, nebojte se toho. Je to jen v malých mnoţstvích a dobře odnoţující trávník rychle nahradí chybějící hmotu. Po pročesání trávník dobře zalijte, přihnojte, můţete přidat travní osivo na dosetí. Přidává se i křemičitý písek na vylepšení vrchní vrstvy substrátu a lepšímu odnoţování trav. Pročesejte pokosený trávník, pročesat neposečený vysoký trávník je dřina. Pročesávání děláme na jaře a je moţné jej udělat ještě jednou koncem léta. Pokud máte plochu velkou, nebo se prostě nechcete dřít s hráběmi, je moţné si půjčit v půjčovně vertikutátor. Je ve velikosti sekačky, stejně se s ním pracuje a nestojí vás to ţádnou námahu. Koupit takový stroj se taky dá, ale je to poměrně nákladná věc a pokud nemáte opravdu velké plochy, nevyplatí se to. Další důleţitou součástí údrţby trávníku je sečení. Je pravděpodobně asi nejlépe propracované z hlediska techniky. O sekačkách bylo a je popsáno mnoho. Výběr je na kaţdém z nás. Snad bychom měli znát plochu, kterou budeme síct, jestli zvolíme elektrickou nebo benzínovou, s pohonem nebo bez něho. Některé sekačky mají také uţ výše zmíněný vertikutátor , při sečení hned trávník pročešeme. Co se týče doby sečení, začínáme na jaře s počátkem růstu trav a končíme se zastavením růstu v říjnu a někdy i v listopadu. Nikdy nesečeme tak nízko, abychom porušili odnoţovací část trav. To má za následek rychlejší odumírání jemných sloţek trav ve směsi a plstnatění . Trávník nám postupně řídne a není pěkný. Velmi nízko se sečou jenom některé speciální travní směsi. Naopak příliš vysoké sečení se projeví špatným odnoţováním trav, trávník bude málo hustý, budou v něm prosperovat plevele. Počet sečení, častý to dotaz, je závislý na druhu travní směsi, četnosti hnojení, závlahy, druhu vyuţití trávníku a v neposlední řadě rychlosti růstu. Intenzivně vyuţívané trávníky sečeme častěji, rekreační asi jednou týdně. První sečení nově zaloţeného 58
trávníku provádíme na výšku 60, max. 100 mm. Při zachování dostatečné listové plochy podpoříme lepší zakořenění a omezíme rozvoj plevelů. U dalšího sečení sniţujeme výšku sečení na 30–40 mm. Pokud je sucho a nemůţeme dostatečně zalévat, ponecháváme výšku vyšší (50 mm). Na zimní období také zvyšujeme výšku sečení. Zajímavou kapitolou je problematika chorob, škůdců v trávnicích. I tato oblast nabývá na významu v našich zahradách. Časté jednostranné hnojení trávníku dusíkem, hlavně v podzimním období, anebo celková nedostatečná zásoba ţivin, dále pak nadbytečná vlhkost, zhutnění půdy, nedostatek světla mají za následek rozvoj chorob. Tento rozvoj chorob, škůdců bývá často nepravidelný, těţko se identifikuje a dosud neexistují registrované přípravky na jejich potlačení. Nejčastěji se asi všichni setkáváme s plísní sněţnou. Vyskytuje se hlavně v době střídání teplot, dlouhotrvajícím vlhku, sněhu na nezamrzlé půdě, neodklizeném listí, trávě. Vysoké dávky dusíkatého hnojiva na podzim a nedostatek draselného hnojiva, přílišné sekání na podzim a stinné polohy jsou také příčinou rozvoje této choroby. Ochrana spočívá vlastně v opačném počínání, neţ to co jsme uvedli jako příčiny vzniku a výskytu této nemoci. Nepřehnojovat dusíkem, odstraňovat listí, pokosenou trávu, provzdušňovat trávník a omezit vápnění na podzim. Potom můţeme s úspěchem pouţít i chemickou ochranu. U dalších chorob jako je padlí, travní rzi a jiné se v podstatě snaţíme hlavně vhodnou údrţbou a vhodným vytvořením stanovištních podmínek zamezit jejich vzniku a šíření. Chemie není všelék, ale pomůţe , kdyţ se postaráme o ostatní sami. Co se týče škůdců v trávníku, myslíme, ţe největším a asi nejurputnějším jsou krtci. Metody odchytu jsou asi kaţdému dostatečně známé a nemá cenu se více rozšiřovat. Moţno nám spíše poradíte vy. Předem děkujeme. To je vše, co jsme velice v kostce chtěli k trávníkům říct. Mnohého se naše vyprávění vůbec nedotklo. Moţná někdy při osobní rozmluvě se i na některá jiná témata dostane. Rádi téţ uvítáme vaše zkušenosti a poznatky. Přejeme vám hezké trávníky. Molnárovi
POČASÍ Přehled srážek v měsících prosinec 2004 leden 2005 únor 2005
15,7 mm 54,6 mm 47,4 mm
59
JÍZDNÍ ŘÁD Platí od 12. 12. 2004 do 10. 12. 2005 (vybrané spoje)
Křižanov – Studenec Velké Meziříčí–zast. Budišov 5.20 5.44 8.17 8.41 10.17 10.41 12.17 12.41 13.22 x 13.46 14.17 14.41 16.20 16.44 18.18 18.43
Studenec 5.54 8.51 10.51 12.51 13.56 14.51 16.54 18.53
Studenec – Křižanov přípoj příjezd z Brna příjezd z Třebíče odjezd příjezd odjezd příjezd 5.27 6.53 5.39 5.57 7.37 8.54 8.39 8.57 9.37 10.54 10.39 10.56 11.37 12.54 12.39 12.56 12.37 13.58 13.37 14.54 14.39 14.56 15.37 16.53 16.39 16.56 17.36 17.55 17.37 18.47 18.39 18.56
přípoj do Brna do Třebíče odjezd příjezd odjezd 6.01 7.00 6.00 8.58 10.10 8.58 10.57 12.10 10.58 12.57 14.14 12.58 13.59 14.57 16.10 14.58 16.57 18.10 16.58 18.57 20.10 19.56
Studenec Budišov 6.56 7.09 9.01 9.14 11.01 11.14 13.01 13.29 14.02 x 14.24 15.01 15.14 17.01 17.19 18.12 x 18.25 19.01 19.20
příjezd 6.18 9.16 11.16 13.16 14.17 15.16 17.16 20.14
Velké Meziříčí–zast. 7.32 9.36 11.36 13.54 14.48 15.37 17.41 18.47 19.42
x – jede jen v pracovní dny Pozn.: Pokud se čtenářům zdá, ţe se jim jízdní řád nějak nezdá, musíme připustit, ţe se jim to nezdá. Spojení se většinou změnilo k horšímu, a to v důsledku toho, ţe jiţ nezastavují rychlíky ve Studenci. V současné době probíhají jednání zástupců takto postiţených obcí se zástupci kraje i Českých drah o moţnosti úprav výše uvedeného (ne)řádu. Ty však naráţejí na nutnost navrácení alespoň několika zastávek rychlíků, o čemţ rozhoduje ministerstvo. Na takové úrovni však v této době mají jiné starosti, takţe uvidíme. V kaţdém případě ještě o jednáních k jízdnímu řádu budeme informovat v příštím zpravodaji. L. Dokulil 60
Z REDAKČNÍ POŠTY Čím dřív, tím lépe Na stránkách Budišovského zpravodaje jsme se mohli dozvědět o úvahách i skutečných moţnostech vybudovat Dům s pečovatelskou sluţbou v nevyhovujících prostorách zámku, v r. 2005 má dojít k zahájení prací na tomto chvályhodném projektu, který počítá s vybudováním novostavby. Potrvá ještě dlouho, neţ takové zařízení přijme prvního obyvatele. V obcích se srovnatelným počtem obyvatel, kde se nachází podobná zařízení, jen málo zájemců opouští své domovy a stěhuje se do pečovatelských jednotek. Většinou jde o těţce nemocné lidi, kteří si nedovedou obstarat základní ţivotní potřeby, zbylá místa jsou pak zaplněna zájemci z jiných obcí, a tak se opět můţe projevit nedostatek prostoru pro další ţadatele z řad domácích obyvatel. Ty obce, které se opravdu dobře starají o své spoluobčany, mají kromě pečovatelských jednotek ještě jednu sluţbu, která se osvědčila jako velká pomoc starým a méně soběstačným občanům. Je to rozvoz obědů a případné obstarání nákupů, někde dokonce rozvoz rozšířili i na širší okolí s finanční spoluúčastí obcí na provoz auta. Podívejme se blíţe na situaci v části naší obce v Mihoukovicích. V minulosti na toto odlehlé místo zajíţděla pojízdná prodejna, občas docházela i sociální pracovnice z okresního města. Tyto sluţby nyní neexistují. Mihoukovice se postupně vyklidňují, zůstávají zde jen starší spoluobčané, o některé z nich se obětavě starají jejich sousedé, mnohdy lidé v důchodovém věku. Moţná i oni budou v brzké době potřebovat pomoc. Potřebných lidí je u nás v celé obci více a nejsou to jen osamělí lidé. Někdy se do obtíţně řešitelné situace dostávají i jinak soběstační obyvatelé z důvodu onemocnění. Všem těmto lidem by usnadnila ţivot moţnost odběru rozváţených obědů, případně obstarávání nákupu 1× v týdnu. Nemusí jít o navýšení počtu zaměstnanců obce, jedná se o několik hodin v týdnu. Vše závisí na ochotě pomoci potřebným spoluobčanům. Je třeba je i aktivně vyhledávat, pohovořit s nimi o nové sluţbě a současně vyhodnotit jejich ţivotní a sociální situaci. Tady mohou pomoci zastupitelé obce, kteří znají obyvatele z okolí svého bydliště. Moţná, ţe v brzké budoucnosti zvedne telefon i dočasně nemocný člověk, uvězněný ve svém domě např. z důvodu zlomeniny končetiny a objedná si takovou sluţbu, byť jen na určitou dobu. Pane Pavlíčku, chtěli bychom Vám a Vaším prostřednictvím celé redakci BZ a také stálým i příleţitostným přispěvatelům v prvé řadě poděkovat. Vaší zásluhou jsme se mohli v minulých letech těšit na to, ţe k nám několikrát za rok přijde posel – jeden z nejvítanějších a nejmilejších – Budišovský zpravodaj. Více neţ padesát let uţ v Budišově trvale neţijeme a pro zdravotní potíţe několik posledních let ani nedojíţdíme, takţe na nás z kaţdého čísla Zpravodaje vţdy zavane „dech domova“, především vzpomínek. Se zájmem však sledujeme i zprávy o současném dění v našem rodném městečku a jsme rádi, ţe v něm opět panuje rušnější společenský ţivot. 61
Pane Pavlíčku, uvědomujeme si, kolik úsilí musíte vynaloţit a jakého nasazení je třeba, aby kaţdé jednotlivé číslo BZ mohlo vyjít. Chceme Vám proto vyslovit obdiv za vytrvalost, obětavost i citlivost pro volená témata a celý ráz Zpravodaje včetně hodnotných příloh. Ať se Vám jako doposud Vaše práce daří, ať dál těší i Vaše spolupracovníky a budišovský obecní úřad ať má i nadále pochopení pro tuto zásluţnou činnost, která nám, čtenářům BZ, přináší informace, poučení i radost. Brno 14. února 2005 Alena a Jiří Škarkovi, Brno Vážený a milý pane Pavlíčku! Spolu se srdečným pozdravem posílám i milou vzpomínku. Ne s příliš velkým nadšením Vám sděluji, ţe v poslední době se rapidně zhoršilo mé vidění, uţ ani s lupou nejsem s to přečíst běţný novinový tisk. Jistě uznáte, ţe by v budoucnu nebylo účelné zasílat mi příští čísla Budišovského zpravodaje, jeţ by u mne leţela ladem. Je mi to moc líto, protoţe v kaţdém zaslaném čísle jsem nacházel mnoho zajímavého, obdivoval jsem tu bohatou paletu obsahu, Vaši neutuchající vynalézavost a dokonce bych rád poznamenal, ţe mnohé bylo pro mne inspirující. Z celého srdce Vám přeji, aby BZ zásluhou Vaší a Vašich spolupracovníků si stále udrţoval tak vysoko nasazenou laťku, aby kaţdé číslo bylo občany Vašeho městečka právem oceňováno, uznáváno. Jsem velmi rád, ţe jsme se osobně poznali a byli si – jak věřím – vzájemně prospěšní. čtenář Budišovského zpravodaje Zpráva Redakce zpravodaje má ve svém archívu, v krabicích, několik zbylých čísel z minulých ročníků, které jsou případným zájemcům k dispozici. Kdyţ jsem se nedávno snaţil udělat pořádek, zjistil jsem, ţe jedna z krabic má prokousaný jeden ze svých rohů, tak, ţe bylo vidět vykukující výtisky. Jak se ke krabici myš dostala, je mi záhadou. Zajímavé je, ţe zpravodaje zůstaly netknuty. Je to dobrá, nebo špatná zpráva? Karel Pavlíček
OPRAVY V textu Hrady a tvrze – 2. část na str. 33 je vinou redakce nesprávně uvedeno jméno velkomeziříčského historika a badatele Vladimíra Mákovského. Autorovi článku se tímto omlouváme. V příloze, str. 4 ve vloţených verších Jakuba Demla chybí jeden verš, správný text zní: …ptám se lehkého slunce, letícího nade mnou: Byl to sen marný? Na hrobech plno sladkých květů krvavých. Str. č. 19 …v současnosti v Kyjevě – má být v Kijevě 62
OBSAH Předjarním Horáckem Z OBECNÍHO ÚŘADU Plnění programového prohlášení obecního zastupitelstva v Budišově Usnesení z jednání zastupitelstva Obce Budišov ze dne 2. 12. 2004 Usnesení z jednání zastupitelstva Obce Budišov ze dne 3. 2. 2005 Rozpočtové úpravy 2004 Rozpočet na rok 2005 Výměna občanských průkazů ZPRÁVY Kazatelna opět v Budišově Cukrárna O radioaktivních odpadech v Senátu Z KULTURY Budišovětí ochotníci na cestách Václav Dosbaba jubilující a vystavující Jubileum osobitého výtvarníka Václava Dosbaby Malé důleţité ohlédnutí výtvarníka Václava Dosbaby A nyní trochu fantazie Social Band Z HISTORIE Velikonoce mého dětství Červené pondělí Z archívu rodiny Němečkovy Budišovský rodák Ladislav Tvarůţek Ferda, Bobeš a Brok Z historie mlýnů na Jihlavce Mlýny na říčce Rouchovance u Rouchovan Jak se dříve hospodařilo Předpověď na rok 2004? Z BUDIŠOVA Ohlédnutí za vánočním obdobím Ţivý Betlém Vánoční jarmark Předtančení deváťáků Co se ve škole chystá a připravuje Škola o sobě Konec roku 2004 Aktuality z Budišova Mám rád tento kraj Za Kojatínem Cestou do Budišova Býk Padělky – Kde to je!? Budišov v proměnách času 63
2 3 3 7 8 9 11 14 15 15 16 17 18 18 20 20 24 27 28 30 30 31 31 31 35 36 39 43 44 45 45 45 45 45 46 46 47 48 49 50 51 52 52 54
Z PŘÍRODY Zahradníkův rok POČASÍ Přehled sráţek v měsících JÍZDNÍ ŘÁD Z REDAKČNÍ POŠTY Čím dříve, tím lépe Pane Pavlíčku Váţený a milý pane Pavlíčku! Zpráva OPRAVY
57 57 59 59 60 61 61 61 62 62 62
PŘÍLOHA 5/2001: PLATNÉ VYHLÁŠKY OBCE BUDIŠOV
64
