Ing. Ji í Vojt ch Ing. Daniela Chamoutová

Vývoj vzdČlanostní a oborové struktury žákĤ a studentĤ ve stĜedním a vyšším odborném vzdČlávání v ýR a v krajích ýR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii 2006/07 Ing. JiĜí VojtČch Ing. Daniela Chamoutová

Praha 2007

OBSAH 1. Vývoj vzdČlanostní struktury žákĤ novČ pĜijímaných do stĜedního vzdČlávání a vyššího odborného vzdČlávání................................................................ 3 Vývoj poþtĤ a podílĤ žákĤ vstupujících do 1. roþníkĤ stĜedního vzdČlávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupnČ) a vývoj poþtu a podílĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ nástavbového studia a vyššího vzdČlávání (vþ. žákĤ a studentĤ soukromých škol a se zdravotním postižením).

2. Vývoj vzdČlanostní struktury žákĤ novČ pĜijímaných do stĜedního vzdČlávání a vyššího odborného vzdČlávání v þlenČní podle krajĤ ......................... 10 Vývoj poþtĤ a podílĤ žákĤ vstupujících do 1. roþníkĤ stĜedního vzdČlávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupnČ) a vývoj poþtu a podílĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ nástavbového studia a vyššího vzdČlávání (vþ. žákĤ a studentĤ soukromých škol a se zdravotním postižením) v letech 2002/03 až 2006/07 v jednotlivých krajích ýR.

3. Vývoj oborové struktury žákĤ ve stĜedním a vyšším odborném vzdČlávání .......... 17 Vývoj poþtĤ a podílĤ žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ ve skupinách oborĤ vzdČlání poskytujících stĜední vzdČlání s výuþním listem, stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou a všech spoleþnČ, dále i v nástavbovém studiu a v oborech vyššího odborného vzdČlávání letech 2001/02 až 2006/07.

4. Postavení mladých lidí na trhu práce v ýR v porovnání s Evropskou unií............. 27 4.1 Míra nezamČstnanosti mladých lidí v ýR v porovnání s ostatními þlenskými státy Evropské unie............................................................................... 27 4.2 VzdČlanostní mobilita spoleþnosti.......................................................................... 30 4.3 PromČny zamČstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodáĜství .......... 33 5. Geografická mobilita pracovních sil v EU .................................................................. 34 5.1 Skuteþná mobilita v EU.......................................................................................... 35 5.2 PĜechodné období omezení volného pohybu osob ............................................... 38

Výchozí údaje pro kap. 1 až 3 jsou pĜevzaty z materiálĤ Ústavu pro informace ve vzdČlávání, další pak vycházejí z údajĤ VŠPS ýeského statistického úĜadu a databází OECD, Eurostatu a ECAS. VYDAL NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDċLÁVÁNÍ © NÚOV 2007 TISK INFORMAýNÍ STěEDISKO ODBORNÉHO VZDċLÁVÁNÍ NÚOV

1. Vývoj vzdČlanostní struktury žákĤ novČ pĜijímaných do stĜedního vzdČlávání a vyššího odborného vzdČlávání Vývoj vzdČlanostní struktury žákĤ ve stĜedním a vyšším vzdČlávání je stále ve stĜedu zájmĤ všech partnerĤ, kteĜí se zajímají o vzdČlanost mladé populace. Jsou to pĜedevším žáci a jejich rodiþe, kteĜí usilují o správnou volbu budoucí kariéry, dále zástupci zamČstnavatelĤ a zamČstnancĤ a v neposlední ĜadČ vedoucí pracovníci ve školství na všech úrovních, poþínaje Ĝediteli škol v souvislosti se zamČĜením vzdČlávací nabídky školy a konþe pracovníky MŠMT i jiných ministerstev, kteĜí se zabývají školskou politikou. Tato publikace pĜináší uspoĜádané soubory dat, umožĖující zainteresovaným partnerĤm získat jasný pĜehled o vývoji uvedených struktur v posledních letech. ZároveĖ je uvádČno i hodnocení vycházející z pohledu souþasné školské politiky. AutoĜi pĜi popisu struktur nevycházejí pouze ze stupĖĤ vzdČlání daných novým školským zákonem, protože z hlediska pĜípravy i pĜedpokládaného uplatnČní absolventĤ na trhu práce není tato kategorizace1 dostateþnČ rozlišující. Proto je v publikaci, v souladu se vzdČlávací realitou, do které žáci vstupovali, i v souvislosti s pĜedpokládanými možnostmi uplatnČní na trhu práce, používáno také podrobnČjší þlenČní kategorií vzdČlávání, odpovídající Klasifikaci kmenových oborĤ vzdČlání2 (KKOV) se snahou jednoznaþnČ navazovat v dalším textu na terminologii, která vyplývá z nového školského zákona. PĜehled þlenČní vzdČlanostní struktury používané v publikaci3 StĜední vzdČlání s výuþním listem StĜední vzdČlávání s výuþním listem - SVsVL (kateg. E+H) - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání s výuþním listem: zahrnuje žáky, kteĜí byli novČ pĜijati do 3letých a 2letých vzdČlávacích programĤ a po absolvování získají výuþní list; tato skupina tedy zahrnuje i žáky dĜívČjších oborĤ uþilišĢ, což byly obory vhodné pĜedevším pro žáky s neukonþeným základním vzdČláním, a žáky oborĤ realizovaných ve speciálních stĜedních školách vþetnČ odborných uþilišĢ, kteĜí získávají výuþní list, StĜední vzdČlání (bez výuþního listu, maturitní zkoušky) StĜední vzdČlávání - bez MZaVL (kateg. C, J) - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání: zahrnuje žáky, kteĜí byli novČ pĜijati do 2letých vzdČlávacích programĤ poskytujících stĜední vzdČlání, po absolvování získají vysvČdþení o závČreþné zkoušce. Jejich podíl je velmi malý. StĜední vzdČlání s maturitní zkouškou StĜední vzdČlávání s MZ a odborným výcvikem - SVsMZ (kateg. L0) - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky, kteĜí byli novČ pĜijati do vzdČlávacích programĤ odpovídajících dĜívČjším studijním oborĤm SOU. Po absolvování získají maturitní vysvČdþení, souþástí jejich pĜípravy je i odborný výcvik, takže jsou vlastnČ i vyuþeni, i když výuþní list nedostávají, jsou tedy pĜipraveni pro nároþné dČlnické práce a mají i pĜedpoklady pro výkon nižších Ĝídicích funkcí, StĜední vzdČlávání s MZ (odborné) - SVsMZ (kateg. M) - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky, kteĜí byli novČ pĜijati do 4letých (dĜíve výjimeþnČ i 5letých) vzdČlávacích programĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou, vþetnČ programĤ realizovaných na školách zĜízených pro žáky se zdravotním postižením, po absolvování získají maturitní vysvČdþení,

1

Nový školský zákon þlení stĜední vzdČlávání pouze podle dosahovaných stupĖĤ vzdČlání do tĜí kategorií: stĜední vzdČlání, stĜední vzdČlání s výuþním listem a stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou. Jednoznaþné oznaþení napĜ. dĜívČjších studijních oborĤ SOU není v rámci souþasné školské legislativy možné. 2 OpatĜení ýeského statistického úĜadu ze dne 16. 6. 1998 k zavedení Klasifikace kmenových oborĤ vzdČlání 3 Údaje o délce vzdČlávání se vztahují k denní formČ studia žákĤ bez zdravotního postižení, vzdČlávací programy realizované na školách zĜízených pro žáky se zdravotním postižením a dále programy v jiných formách studia bývají o rok delší.

3

StĜední vzdČlávání s MZ – Lycea - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky novČ pĜijaté do oborĤ lyceí. Údaje o podílech žákĤ jsou uvedeny samostatnČ pouze v první kapitole, v dalších jsou zahrnuty mezi údaje o oborech poskytujících stĜední vzdČlávání s MZ (odborné) - SVsMZ (kateg. M). Prvotním cílem oborĤ lyceí je pĜipravit žáky pro studium na vysokých školách a vyšších odborných školách; oproti gymnáziím nikoli v celé šíĜi tČchto škol, ale pro VŠ a VOŠ urþitého zamČĜení v souladu s odbornou profilací oborĤ lyceí (napĜ. technickou, ekonomickou). Lycea neposkytují odbornou kvalifikaci pro výkon povolání, ale vybrané odborné kompetence uplatnitelné na trhu práce. StĜední vzdČlávání s MZ – Gymnázia - SVsMZ (kateg. K - Gymn.) - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání s maturitní zkouškou: jsou zde zahrnuti žáci gymnaziálního vzdČlávání všech délek, vþetnČ žákĤ gymnázií zĜízených pro žáky se zdravotním postižením,. Pro možnost vhodného srovnání podílĤ žákĤ procházejících stĜedním vzdČláváním nejsou zapoþítávání ti, kteĜí byli právČ pĜijati do prvních roþníkĤ víceletých gymnázií, ale údaje jsou vztaženy na vČkovou hladinu odpovídající 1. roþníkĤm þtyĜletého studia po absolvování základní školy. Jsou zde tedy zahrnuti všichni, kteĜí byli novČ pĜijati do 1. roþníkĤ þtyĜletých gymnázií a ti, kteĜí studují ve víceletých gymnáziích ve tĜídách vČkovČ odpovídajících 1. roþníkĤm þtyĜletého gymnázia. V základních tabulkách poskytujících dlouholetá srovnání vzdČlanostních proporcí zachováváme zjednodušená oznaþení: Gymnázia, Obory vzdČlání kategorie M, J a C (SOŠ) – s maturitou, Lycea, bez maturity a celkem, Obory vzdČlání kategorie H+E a L0 – s výuþním listem, s maturitou a celkem. Od roku 1990 byl vývoj proporcí žákĤ ve vzdČlávání navazujícím na základní školu charakterizován rychlým vyrovnáváním pomČru podílĤ žákĤ vstupujících do uþebních oborĤ a studijních oborĤ SOŠ. K vyrovnání došlo v roce 1997, poté došlo vlivem korekþních snah MŠMT a školských úĜadĤ opČt ke zvyšování podílĤ žákĤ v uþebních oborech a ke snižování podílĤ vstupujících do maturitních oborĤ SOŠ. Tato tendence pĜetrvala až do roku 2000, kdy dochází opČt k uvolnČní a nastupuje opaþná tendence. Po opČtovném vyrovnání pomČrĤ na hodnotČ 37 % v roce 2002 se v souladu se školskou politikou státu dále postupnČ zvyšuje podíl vstupujících do maturitních oborĤ SOŠ, v nové terminologii do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou. Podíl žákĤ procházejících gymnaziálním vzdČláváním narostl mezi roky 1995 a 1999 z 15 % na necelých 19 %, po roce 1999 kolísá mezi 18 % a 19 %, v posledních letech pĜevyšuje 19 %. Propoþty uvádČné v jiných materiálech, které uvádČjí hodnoty vyšší než 20 % obvykle smČšují poþty pĜijímaných v rĤzných vČkových hladinách a nezahrnují do celkových poþtĤ žáky se zdravotním postižením v kategorii E. PostupnČ narĤstá poþet žákĤ v oborech lyceí, v roce 2006 do nich byla pĜijata témČĜ 4,5 % ze žákĤ vstupujících do stĜedního vzdČlávání. Podíl žákĤ pĜijímaných do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou zahrnujících odborný výcvik (dĜíve studijní obory SOU) postupnČ roste od hodnot kolem 5,5 % v 90. letech až k hodnotČ 7,6 % v roce 2006. Žáci v rámci této pĜípravy absolvují i odborný výcvik, prakticky ve stejném rozsahu jako ve tĜíletých oborech poskytujících výuþní list, a jsou pĜipraveni jako vysoce kvalifikovaní dČlníci pro nároþná povolání. Rostoucí nároþnost mnoha dČlnických profesí i povolání ve službách þasto vyžaduje studium ukonþené maturitou, o které se i žáci více zajímají. Podíl žákĤ v oborech, které poskytují stĜední vzdČlání, je minimální a v posledních letech jej tvoĜí hlavnČ žáci praktické školy (více než 80 %), do roku 2004 sem byli zahrnovaní žáci, kteĜí se pĜipravovali ve spoleþném prvním roþníku (což pĜedstavovalo témČĜ 30 % žákĤ). Do poþtu žákĤ jsou zahrnuti i žáci dĜíve pĜijímaní do speciálních škol, nyní zahrnovaní do evidence jako žáci se zdravotním postižením. Jejich poþet pĜedstavuje asi 5 % žákĤ (tj. v roce 2006/07 6706 žákĤ); z nich 5574 vstupuje do oborĤ umožĖujících dosáhnout výuþního listu (hlavnČ stavební strojírenské a zemČdČlské obory a dále obory gastronomie a služeb), 727 do základní odborné pĜípravy v praktické škole a asi 300 do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou.

4

Vývoj podílĤ žákĤ pĜijímaných do oborĤ pĜipravujících kvalifikované dČlníky a do oborĤ poskytujících maturitní vzdČlání je dlouhodobČ stĜedem zájmu jak žákĤ hlásících se na stĜední školy a jejich rodiþĤ, tak zamČstnavatelĤ, nemluvČ o dalších sociálních partnerech. Na jedné stranČ je zĜejmé, že v podmínkách tržní ekonomiky a svobodné volby vzdČlávací dráhy není možné žáky nutit k výbČru oboru, o který nemají zájem, na druhé stranČ je ze strany sociálních partnerĤ pĜedkládáno tvrzení, že dochází k degradaci a omezování uþĖovského školství. Skuteþný vývoj podílĤ pĜijímaných však ukazuje na neoprávnČnost tvrzení o úpadku uþĖovského školství. Z dále uvedeného obr 1.B je zĜejmé, že zmČny podílĤ jsou velmi malé a k žádnému výraznému posunu nedochází. ZĜejmý je pokles podílĤ pĜijímaných do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s výuþním listem od roku 1997 do souþasnosti asi o 5 p.b, naproti tomu je zde nárĤst podílĤ pĜijímaných do stĜedního vzdČlávání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem, kde jsou pĜipravováni vysoce kvalifikovaní dČlníci, a to o témČĜ 3,5 p.b. V podílech žákĤ pĜijímaných do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou kategorie M (dĜíve studijní obory SOŠ) je stav v souþasné dobČ stabilizován, od roku 2007 však došlo k poklesu o 3 p.b., zejména vlivem pĜesunĤ do oborĤ lyceí. Trvalý je pokles podílĤ pĜijímaných do oborĤ poskytujících pouze stĜední vzdČlání. NárĤst podílĤ žákĤ pĜijímaných do gymnaziálního vzdČlávání zĤstává nadále pomČrnČ nízký ve srovnání napĜ. se zámČry uvádČnými v Dlouhodobém zámČru vzdČlávání a rozvoje vzdČlávací soustavy ýR. Skuteþný nárĤst podílu žákĤ prioritnČ pĜipravovaných pro terciární vzdČlávání je dán pĜedevším nárĤstem poþtu žákĤ ve vzdČlávacích programech lyceí po roce 2000, v souþasné dobČ se jejich podíl blíží pČti procentĤm a lze pĜedpokládat jejich další rozšiĜování. Uvedený globální vývoj lze hodnotit ve vztahu k pĜedpokladĤm školské politiky jako pomalý, setrvávající na aktuální realitČ. PostupnČ se zvyšuje, v souladu se zámČry školství i se zájmy spoleþnosti, podíl žákĤ vstupujících do maturitního vzdČlávání, od roku 1997 je to z pĜibližnČ 60 % na souþasných 67 %, tj. o 7 p.b. Tento proces však zaþal až po roce 2000. Vývoj poþtu žákĤ vstupujících þi pĜesnČji novČ pĜijímaných do jednotlivých kategorií vzdČlávání pĜibližují obrázky 1A a 1B. Obrázek 1A znázorĖuje vývoj poþtu žákĤ vstupujících do stĜedního vzdČlávání (jsou zde zahrnuti žáci 1. roþníkĤ stĜedních škol a vČkovČ odpovídajících tĜíd víceletých gymnázií v absolutních poþtech). Protože poþet žákĤ se v tČchto letech výraznČ mČní vlivem poklesu populace, je na obrázku 1B uveden vývoj podílĤ žákĤ v uvedených kategoriích vzdČlávání. Jsou zde zĜejmé proporce poþtu žákĤ procházejících uvedenými druhy vzdČlávání. Tabulka s konkrétními údaji o poþtech žákĤ a jejich podílech je uvedena dále. Ve všech údajích a propoþtech jsou zahrnuti i žáci a studenti pĜijímaní ke studiu v soukromých školách. Jejich poþet v denním studiu je 19 550, což pĜedstavuje 14,6 % pĜijímaných. V oborech poskytujících výuþní list to je 4325 žákĤ (9,5 %), ve studijních oborech SOU 1272 žákĤ (11,9 %), ve studijních oborech poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou odborného charakteru 9050 žákĤ (16,0 %) a v oborech VOŠ 2427 žákĤ (26,6 %). Není uveden pĜehled o jiných formách studia (studiu pĜi zamČstnání), které následuje po ukonþení povinné školní docházky; poþet žákĤ v nČm byl pomČrnČ stabilní s mírným nárĤstem – o desetiny procent – do roku 2004/05. V roce 2005/06 došlo k poklesu poþtu pĜijímaných do jiných forem, v oborech s výuþním listem (z 1,5 % na 1,4 %), v roce 2006/07 pak dokonce na 1,0 %, o 1,2 p.b v maturitních oborech odborného vzdČlávání (z 5,6 % na 4,4 %) poþtu žákĤ denního studia, v posledním roce se však tento podíl vrátil na 5 %. Podíl gymnazistĤ studujících v jiné než denní formČ poklesl na 1,0 %. Údaje o studujících v jiných formách studia u nástaveb a vyšších odborných škol uvedeny jsou, protože jejich podíl je výraznČ vyšší. V údajích nejsou zahrnuti žáci vstupující do denní formy zkráceného studia pro získání výuþního listu (16 žákĤ) þi pro získání vzdČlání s maturitní zkouškou (27 žákĤ) v roce 2006/07. V jiných formách studia je jejich poþet vČtší, do zkráceného studia pro získání výuþního listu vstupuje 101 žákĤ, pro získání vzdČlání s maturitní zkouškou (200 žákĤ).

5

Obr. 2: Vývoj podílĤ žákĤ vstupujících do oborĤ stĜedního vzdČlání vedoucích/nevedoucích k získání maturitní zkoušky v denní formČ po ukonþení povinné školní docházky

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Nematuritní vzdČlávání

Maturitní vzdČlávání

0%

20%

40%

60%

80%

100%

6

V poþtu žákĤ gymnázií jsou zahrnuti žáci pĜijatí do 1. roþníkĤ þtyĜletých gymnázií a žáci studující ve víceletých gymnáziích v roþnících odpovídajících vČkovČ 1. r. þtyĜletého gymnázia. PĜehled o jiných formách studia (veþerní, dálkové, distanþní a kombinované) není uvádČn, v roce 2006/07 byl poþet žákĤ cca 1 % v oborech poskytujících vzdČlání s výuþním listem a v gymnaziálním vzdČlávání a 5 % v oborech poskytujících vzdČlání s maturitou – odborné.

JeštČ výraznČjší vývoj se odehrál ve struktuĜe žákĤ, kteĜí se pĜipravují v oborech navazujících na dĜíve uvedené kategorie stĜedního vzdČlávání, tj. v nástavbovém a vyšším odborném vzdČlávání. Protože tyto kategorie vzdČlávání nejsou ve vzájemné pĜímé vazbČ, je na dalším obrázku (obr. 3) vyjádĜen vývoj pouze v poþtech žákĤ a studentĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ nástavbového a vyššího odborného studia. ýíselné hodnoty jsou uvedeny v tabulce 2. Výrazné zmČny v poþtech pĜijímaných žákĤ vykazovalo nástavbové studium. Zatímco v roce 1989 v denní formČ toto studium neexistovalo, po roce 1993 zaþal nárĤst a v roce 1996 témČĜ polovina vyuþených ihned po vyuþení pokraþovala ve vzdČlávání v tomto studiu v denní formČ. PĜíþin tak velkého poþtu žákĤ v této formČ studia bylo nČkolik. Vedle snahy rodiþĤ poskytnout svým dČtem co nejvyšší úroveĖ vzdČlání zde sehrál roli pokles zájmu o SOU. Ten vedl k poklesu poþtu žákĤ, a tím i k ohrožení existence mnoha SOU, což bylo ještČ posíleno tím, že v roce 1996 nepĜicházeli témČĜ žádní žáci ze základních škol. Zájmem vyuþujících SOU se tedy stalo získání co nejvyššího poþtu absolventĤ k pokraþování v tomto nástavbovém studiu, které obvykle probíhalo v jejich škole. Dalším dĤvodem velkého zájmu o toto studium byla nabídka studia v oboru „Podnikání v oboru...“, pozdČji pak "Podnikání v technických povoláních", které poskytuje žákĤm ekonomicky orientovanou pĜípravu potĜebnou pro podnikání. O tento obor je mezi vyuþenými velký zájem a poþet žákĤ v oborech zamČĜených na podnikání dosahuje 50 % poþtu

7

žákĤ vstupujících do nástaveb. Dalším dĤvodem rozšíĜení tohoto oboru je skuteþnost, že v uþebních oborech s malými poþty žákĤ nelze získat dost žákĤ k vytvoĜení tĜídy ve studiu v oborovČ pĜíbuzné nástavbČ. Od roku 1996 byl poþet žákĤ pĜijímaných do nástavbového studia administrativnČ omezován, proto došlo k jeho poklesu. (Propad v roce 1999 byl ale dĤsledkem prodloužení základní školy v roce 1996). Následné uvolnČní pĜineslo zvýšení poþtu pĜijímaných žákĤ, v denním studiu bylo ve školním roce 2006/07 novČ pĜijato témČĜ 11,2 tisíc žákĤ, což pĜedstavuje 29 % všech vyuþených (32,8% vyuþených ve 3letých uþebních oborech) v daném roce. Skuteþností ovšem je, že asi tĜetina pĜijatých žákĤ toto studium nedokonþí. V této kategorii se pĜipravuje v jiných formách studia velký poþet žákĤ, srovnatelný s poþty pĜijímaných v denním studiu. Jde pĜevážnČ o dálkovou formu, poþet neúspČšných je však více než 50 %. Nástavbové studium umožĖuje získání vyšší vzdČlanostní úrovnČ vyuþeným absolventĤm, kteĜí se v prĤbČhu vyuþení rozhodli pokraþovat ve studiu. Tato možnost má veliký význam, protože pak vzdČlání v uþebních oborech není uzavĜenou vzdČlávací cestou. To je dĤležité jak pĜi získávání zájemcĤ o vzdČlávání v tČchto oborech, tak z hlediska zájmu spoleþnosti o co nejvyšší vzdČlanost obyvatel. I když pomČrnČ znaþný podíl pĜihlášených studium nedokonþí, je evidentní, že absolvování i þásti vzdČlávání zvyšuje jejich vzdČlanost. V zájmu spoleþnosti je i rozvoj podnikatelských dovedností vyuþených, ke kterému dochází pĜedevším v nástavbovém oboru Podnikání, do kterého vstupuje polovina pĜijatých do nástavbových oborĤ. Vyšší odborné vzdČlávání vykazuje výrazný rozvoj po roce 1995, kdy naposledy probČhlo pĜijímací Ĝízení do pomaturitního studia. ZároveĖ došlo k rozšíĜení vyššího odborného studia, které v pĜedchozích letech existovalo pouze v experimentálním režimu s omezeným poþtem žákĤ. Poþet žákĤ vstupujících do vyššího odborného studia v krátké dobČ pĜekonal poþet vstupujících dĜíve do studia pomaturitního. Pokles v roce 2000 byl zpĤsoben nepatrným poþtem maturantĤ vycházejících v tom roce. V posledních letech snížení pĜevisu poptávky na vysokých školách, vþ. rostoucí nabídky bakaláĜského studia, ukonþuje nárĤst poþtu žákĤ na vyšších odborných školách, a od roku 2003 dochází k pomČrnČ výraznému poklesu pĜijímaných do denní formy studia. Vznik vyššího studia výraznČ pĜispČl k rozvoji vzdČlávání na úrovni odpovídající terciárnímu vzdČlávání v dobČ, kdy vysoké školství nereagovalo na potĜebu vytvoĜení bakaláĜské formy vzdČlávání a navíc byla málo uspokojována poptávka po vysokoškolském studiu. Jeho rozvoji pĜispČlo i zrušení pomaturitního studia a následné pĜevedení této formy na vyšší odborné vzdČlávání. V souþasné dobČ klesá poþet pĜijímaných, kromČ toho také nČkteĜí studenti VOŠ si hledají pĜíležitost k pĜechodu do bakaláĜského studia. Výhodou vyššího odborného studia je vysoký podíl praxe v reálných pracovních podmínkách.

8

9

2. Vývoj vzdČlanostní struktury žákĤ novČ pĜijímaných do stĜedního vzdČlávání a vyššího odborného vzdČlávání v þlenČní podle krajĤ Údaje o vývoji struktury novČ pĜijímaných žákĤ a studentĤ ve stĜedním a vyšším vzdČlávání jsou velice zajímavé z pohledu krajského þlenČní. PĜenesení pravomocí na kraje mĤže vést k rozdílnému vývoji proporcí v jednotlivých druzích vzdČlávání, zejména v tČch krajích, které mají zámČr regulovat tyto proporce pĜedevším ve snaze zajistit pracovní síly pro profese, o které není ze strany žákĤ a jejich rodiþĤ zájem. Vzhledem k rozsahu údajĤ zde uvádíme v krajském þlenČní pouze základní údaje o poþtech a podílech žákĤ vstupujících do prvních roþníkĤ, tj. hodnoty obdobné jako v souhrnných tabulkách 1 a 2. Aby bylo možné sledovat i vývoj, uvádíme tyto hodnoty za školní roky 2002/03 až 2006/07. PodrobnČjší údaje o struktuĜe pĜijímaných žákĤ a absolventĤ v jednotlivých krajích podle kategorií vzdČlání a skupin oborĤ vzdČlání lze získat na www.nuov.cz v rubrice „Kraje a vzdČlávání“. V grafech k vývoji vzdČlanostní struktury jsou pro jednotlivé kraje uvedeny proporce žákĤ novČ pĜijatých do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou a stĜední vzdČlání s výuþním listem, v grafech není znázornČn vývoj podílĤ žákĤ v oborech poskytujících stĜední vzdČlání (necelé 1 % z celku). Pro názor jsou v každém grafu opakující se bílé sloupce, které pĜedstavují prĤmČr ýR a je zachováno stejné mČĜítko všech grafĤ. ZĜejmý a logický je znaþnČ odlišný stav v Praze, zĜetelný je pokles poþtu pĜijímaných do oborĤ poskytujících výuþní list ve všech krajích, i když z rĤzného výchozího stavu a rĤzným tempem, ojedinČle i s pĜípadným pĜechodným zvýšením v nČkterém roce - v Pardubickém a Zlínském kraji. Odlišná je situace v podílech studijních oborĤ kategorie L0, a to jak výchozím stavem roku 2002, tak i vývojem – kolísání v Jihoþeském a Jihomoravském kraji, pokles od roku 2004 v Pardubickém kraji, pokles do roku 2004 (2003) a pak nárĤst v kraji Vysoþina a Zlínském kraji a nejnižší stav a minimální nárĤst v kraji Libereckém. V tabulce 4 jsou uvedeny poþty žákĤ vstupujících do 1. roþníkĤ uvádČných kategorií v jednotlivých krajích, v tabulce 5 podíly poþtĤ žákĤ vždy pro roky 2002/03 až 2006/07. Aby byl vývoj v jednotlivých krajích ještČ zĜetelnČjší, je v tabulce 6 spoþten meziroþní nárĤst v jednotlivých krajích a kategoriích vzdČlávání a jsou zvýraznČny výrazné nárĤsty a poklesy. Pro porovnání jsou ve všech pĜípadech uvedeny i hodnoty pro ýR. Z porovnání uvedených hodnot v roce 2006/07 mĤžeme zjistit nČkteré zajímavé údaje, je však potĜebné ponechat mimo srovnávání Prahu. Gymnaziálním vzdČláváním prochází nejvČtší podíl žákĤ v Jihomoravském a Olomouckém kraji, nejménČ v Ústeckém a Libereckém. V maturitních oborech kategorie M byl nejvČtší podíl žákĤ novČ pĜijat v kraji Královéhradeckém a Pardubickém (v roce 2005/06 to byly Královéhradecký a Jihoþeský kraj), nejmenší v Olomouckém a Libereckém (v 2005/06 StĜedoþeském) kraji, do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s výuþním listem pak byl pĜijat nejvČtší podíl žákĤ v Libereckém a Karlovarském kraji, nejmenší ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Ve þtveĜici tČchto krajĤ je komplementárnČ nejnižší a nejvyšší podíl pĜijímaných do oborĤ kategorie L0 (vyuþení s maturitou). Z celkového pohledu je pĜijímán do maturitních oborĤ nejvyšší podíl žákĤ v Jihomoravském a Zlínském kraji, nejnižší v Libereckém a Ústeckém kraji (v roce 2005/06 v Karlovarském kraji). PĜipomínáme, že neporovnáváme s Prahou, kde je podíl pĜijímaných do maturitních oborĤ nejvyšší. Velice zajímavé hodnoty lze najít v tabulce 6, kde jsou uvedeny u základních kategorií vzdČlání meziroþní nárĤsty þi úbytky. Nejvyšší hodnota meziroþního poklesu i nárĤstu pĜísluší poslednímu roku (2006/07), a to poklesu podílu pĜijímaných do oborĤ poskytujících výuþní list v Karlovarském kraji, nejvyšší nárĤst vykazují v kraji StĜedoþeském, a to maturantĤ v kategorii M. Do oborĤ gymnázií je nejvyšší nárĤst v Karlovarském kraji.

10

11

JeštČ pĜipomínáme, že v našich tabulkách a grafech sledujeme vývoj poþtu a podílĤ žákĤ gymnázií ve tĜídách vČkovČ odpovídajících 1. roþníku 4letých gymnázií. Proto není možné srovnávat zde uvedené údaje s jinde bČžnČ uvádČnými údaji o poþtech novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ, kde se sþítají žáci s vČkovým rozdílem dvou i þtyĜ let. K rozvoji obecnČ odborného vzdČlávání, jehož prvotním cílem je pĜíprava žákĤ ke vstupu do terciárního vzdČlávání, dochází i zavádČním oborĤ lyceí. Po mnohaletém ovČĜování dochází k rozšiĜování této vzdČlávací nabídky a její podíl už nelze považovat za zanedbatelný. Dlouhodobý zámČr MŠMT pĜedpokládá její další rozšiĜování, ve školním roce 2006/07 pĜekroþila 4%podíl v celku žákĤ vstupujících do stĜedního vzdČlávání. Z tabulky je zĜejmé, že nejvČtší rozšíĜení mají lycea v Moravskoslezském, Zlínském a Pardubickém kraji, nejmenší pak v Ústeckém a Jihoþeském kraji.

Tab. 3: Poþty a podíly žákĤ pĜijatých do oborĤ lyceí denní studium - podíl z celkové poþtu pĜijatých do SŠ po ZŠ 2004/05 2005/05 2006/07 Hl.m.Praha 515 3,0% 541 3,2% 729 4,2% StĜedoþeský kraj 246 2,1% 425 3,6% 519 4,2% Jihoþeský kraj 115 1,3% 267 3,0% 284 3,1% PlzeĖský kraj 165 2,3% 271 3,9% 271 3,8% Karlovarský kraj 155 3,7% 208 5,2% 157 3,9% Ústecký kraj 199 1,7% 304 2,6% 359 3,0% Liberecký kraj 112 2,0% 210 3,7% 236 4,0% Královéhradecký k. 194 2,5% 289 3,9% 414 5,3% Pardubický kraj 230 3,3% 211 3,2% 371 5,4% Vysoþina 206 3,0% 200 2,9% 240 3,4% Jihomoravský kraj 354 2,2% 739 4,8% 849 5,3% Olomoucký kraj 261 2,9% 260 3,0% 311 3,5% Zlínský kraj 295 3,4% 407 4,9% 459 5,4% Moravskoslezský k. 720 4,0% 956 5,4% 1081 6,0% ýeská republika 3767 2,7% 5288 3,9% 6217 4,4%

12

13

14

15

Údaje o poþtech žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ nástavbového studia v jednotlivých krajích obsahuje tabulka 7, do vyššího odborného studia tabulka 8. V obou tabulkách jsou uvedeny i hodnoty jiných forem studia (pod oznaþením SPZ). Pro srovnávání jsou uvedeny hodnoty nárĤstĤ mezi šk. roky mezi 2004/05 a 2005/06 (04/05) a 2005/06 a 2006/07 (05/06), ale jen v denním studiu. Poslední sloupec uvádí podíl novČ pĜijatých do nástaveb z absolventĤ tĜíletých oborĤ poskytujících výuþní list v daném roce (Tab. 7), v tabulce 8 je pak uvedeno, jaký je podíl novČ pĜijatých do denní formy vyššího odborného studia z maturantĤ daného roku. V prĤmČru pĜechází do nástaveb 29 % vyuþených (32,8 % ze 3letých oborĤ), nejvíce vedle Prahy v krajích StĜedoþeském a PlzeĖském. Vysoké podíly jsou i v Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji, u posledních dvou jsou i nejvyšší podíly žákĤ ve studijních oborech zahrnujících odborný výcvik (studijní SOU), což ukazuje na správné smČĜování k posilování podílu vysoce kvalifikovaných dČlníkĤ. Výrazné omezení pĜístupu do nástaveb je zĜejmé v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, kde byly v minulých letech i naprosto ojedinČle velké meziroþní poklesy poþtu pĜijatých žákĤ. To vedlo k tomu, že je zde podíl vyuþených pĜecházejících do nástaveb (16,5 % a 16,8 %) nejnižší v republice s výrazným odstupem od ostatních krajĤ, kde podíly pĜijímaných pĜesahují 23 % vyuþených (s výjimkou Libereckého kraje charakterizovaného i velkým meziroþním poklesem). V oborech VOŠ je pokles poþtu novČ pĜijatých dán sníženým zájmem uchazeþĤ o studium, což souvisí se vzrĤstající nabídkou bakaláĜského studia na vysokých školách. V relaci s poþtem absolventĤ maturitních oborĤ poklesl za poslední dva roky podíl vstupujících do oborĤ VOŠ z 13,3 % na 12,0 %. Nejvyšší je tento podíl v Praze a Jihoþeském kraji, nejnižší v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

16

3. Vývoj oborové struktury žákĤ ve stĜedním a vyšším odborném vzdČlávání Na obrázcích a v tabulkách otištČných na dalších stránkách uvádíme poþty žákĤ novČ vstupujících do prvních roþníkĤ v jednotlivých kategoriích vzdČlání v letech 2001/02 až 2006/07 v þlenČní skupin oborĤ podle Klasifikace kmenových oborĤ vzdČlání – KKOV. V grafickém znázornČní jsou zĜejmé poþty žákĤ a studentĤ novČ pĜijatých do prvních roþníkĤ oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s výuþním listem, stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou a všech spoleþnČ v letech 2001/02 až 2006/07, dále i v nástavbovém studiu a v oborech vyššího odborného vzdČlávání. V tabulkách 9 až 11 jsou uvedeny odpovídající konkrétní poþty žákĤ, dále i podíly jednotlivých skupin oborĤ vzdČlání v dané kategorii vzdČlání (tj. napĜ. kolik procent žákĤ je novČ pĜijato do chemických oborĤ ze všech novČ pĜijatých do pĜíslušné kategorie oborĤ). Údaje o poþtech a podílech novČ pĜijatých žákĤ do prvních roþníkĤ v jednotlivých skupinách oborĤ zahrnují i žáky soukromých škol a žáky se zdravotním postižením. Množství hodnot v tabulkách a jejich znázornČní v grafech umožĖuje nejrĤznČjším zpĤsobem porovnávat vývoj v jednotlivých kategoriích vzdČlání a skupinách oborĤ. Proto uvádíme jen nČkolik podstatných údajĤ o tom, kde dochází k výrazným zmČnám, zejména v posledním roce a ve skupinách s velkými poþty žákĤ. V oborech stĜedního vzdČlávání s výuþním listem (obr. 4) po mnohaletém poklesu poþtu žákĤ ve skupinČ 23 Strojírenství dochází v posledních dvou letech k výraznému zvýšení, z tabulky 9 je však zĜejmé, že podíl této skupiny mírnČ narĤstá již od roku 2000, v posledních dvou letech je meziroþní pĜírĤstek výraznČ vyšší a podíl skupiny dosáhl 19 %. Skupina zĤstává druhou nejpoþetnČjší v této kategorii. Výrazné meziroþní poklesy, a to jak dlouhodobČ, tak i v posledním roce vykazují skupiny 31 Textilní výroba a odČvnictví, po období výrazného nárĤstu (pĜi malém poþtu žákĤ) v posledních dvou letech pokraþuje pokles ve skupinČ 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství. NejpoþetnČjší skupinou oborĤ v maturitních oborech kategorie M (obr. 5) zĤstává trvale skupina 63 Ekonomika a administrativa, která si v posledních letech udržuje stabilní podíl pĜijímaných žákĤ (asi 20 %). PotČšující je nárĤst poþtu žákĤ ve skupinách 23 Strojírenství a 26 Elektrotechnika, výpoþetní technika a telekomunikace. Trvale narĤstá poþet žákĤ pĜijímaných do oborĤ lyceí, což se odráží v nárĤstu ve skupinČ 78 ObecnČ odborná pĜíprava. Významná skupina 53 Zdravotnictví vykazuje v posledních dvou letech výraznČ nižší poþet pĜijímaných. NejvČtší pokles ale byl zaznamenán ve skupinách 31 Textilní výroba a odČvnictví a 29 Technická chemie a chemie silikátĤ. V maturitních oborech kategorie L0 (studijní SOU - obr. 6) došlo výraznému nárĤstu ve skupinČ 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (jako pĜímý dĤsledek vytvoĜení oboru Autotronika), nárĤst je i ve skupinČ 23 Strojírenství a strojírenská výroba, po pĜechodném poklesu i ve skupinČ 26 Elektrotechnika (zvýšený i nárĤstem v oboru Autotronika) a 66 Obchod. Pokles je zĜejmý zejména ve skupinách 37 Doprava a 82 Užité umČní. Vývoj souhrnu poþtu žákĤ v tČchto základních kategoriích je dobĜe zĜetelný na souþtovém grafickém znázornČní na obr. 7. Významný je zde nárĤst ve skupinČ 39 Speciální a interdisciplinární technické obory a 78 ObecnČ odborná pĜíprava, zĜejmý je i ve skupinách 23 Strojírenství a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Pokles nastává zejména ve skupinách 29 Technická chemie a chemie silikátĤ a v dlouhodobém pohledu v 31Textilní výroba a odČvnictví. V nástavbovém vzdČlávání (obr. 8) je zĜejmý stálý nárĤst v nejpoþetnČjší skupinČ 64 Podnikání v oborech. Velký podíl této skupiny je ovlivnČn zejména tím, že pĜi velké rozptýlenosti výuky na mnoho SOU je to þasto jediná možnost, jak vytvoĜit dostateþnČ velikou tĜídu ze zájemcĤ o nástavbové studium z rĤzných oborĤ. Výhodou je ovšem i pĜíprava vyuþených k budoucímu podnikání a zvýšení jejich vzdČlanostní úrovnČ. Ve vyšším odborném vzdČlávání (obr. 9) pokraþuje dlouhodobý pokles poþtu žákĤ témČĜ ve všech skupinách, urþitý nárĤst je ve skupinách 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus a 66 Obchod jako zĜejmý dĤsledek nepatrné možnosti studia tČchto oborĤ na vysokých školách.

17

Obr. 4 Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s výuþním listem - H a E

0

2000

4000

6000

8000

10000

16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 PotravináĜství a p.ch.

2001 2002 2003 2004 2005 2006

31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.n. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní

18

12000

Obr. 5 Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou (odborné) - M 0

2000

4000

6000

8000

10000

16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 PotravináĜství a p.ch.

2001 2002 2003 2004 2005 2006


19

12000

Obr. 6 Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem - L0

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 PotravináĜství a p.ch. 2001 2002 2003 2004 2005 2006


20

3500

Obr. 7 Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s vyuþním listem a maturitní zkouškou pro absolv. základní školy - E + H + M + L0

0

2000

4000

6000

8000 10000 12000 14000 16000

16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 PotravináĜství a p.ch. 2001 2002 2003 2004 2005 2006


21

Obr. 8 Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou - nástavbové studium - L5

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 2001 2002 2003 2004 2005 2006

29 PotravináĜství a p.ch. 31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.n. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní

22

7000

Obr. 9 Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících vyšší odborné vzdČlání - N

0

500

1000

1500

2000

2500

16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 2001 2002 2003 2004 2005 2006

29 PotravináĜství a p.ch. 31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.n. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní

23

3000

24

25

Tab. 11: Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ podle skupin oborĤ vzdČlání Stav k 15.10. pĜíslušného roku

Denní studium Skup.ob. 16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 PotravináĜství a p.ch. 31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.a. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní Celkový souþet

StĜední vzdČlávání s maturitní zkouškou - nástavbové studium - L5 2001 2002 2003 2004 2005 2006 poþet % poþet % poþet % poþet % poþet % poþet % 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 927 9,5% 1187 10,4% 948 7,9% 911 7,8% 968 8,3% 857 7,7% 909 9,3% 1072 9,4% 1097 9,2% 1010 8,7% 1026 8,8% 985 8,8% 18 0,2% 40 0,4% 28 0,2% 21 0,2% 16 0,1% 18 0,2% 157 1,6% 136 1,2% 171 1,4% 133 1,1% 149 1,3% 66 0,6% 150 1,5% 233 2,0% 200 1,7% 221 1,9% 120 1,0% 22 0,2% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 487 5,0% 573 5,0% 511 4,3% 605 5,2% 607 5,2% 542 4,9% 83 0,8% 142 1,2% 142 1,2% 130 1,1% 163 1,4% 76 0,7% 320 3,3% 493 4,3% 529 4,4% 415 3,6% 364 3,1% 330 3,0% 198 2,0% 235 2,1% 149 1,2% 153 1,3% 145 1,2% 173 1,5% 28 0,3% 51 0,4% 56 0,5% 30 0,3% 21 0,2% 27 0,2% 196 2,0% 286 2,5% 296 2,5% 269 2,3% 241 2,1% 188 1,7% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 708 7,2% 585 5,1% 584 4,9% 647 5,6% 573 4,9% 454 4,1% 4272 43,6% 4633 40,6% 5289 44,3% 5058 43,4% 5511 47,1% 5813 52,0% 768 7,8% 1018 8,9% 1031 8,6% 1090 9,4% 996 8,5% 950 8,5% 385 3,9% 474 4,2% 512 4,3% 577 4,9% 503 4,3% 408 3,7% 12 0,1% 14 0,1% 91 0,8% 62 0,5% 26 0,2% 16 0,1% 96 1,0% 143 1,3% 175 1,5% 214 1,8% 180 1,5% 152 1,4% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 95 1,0% 97 0,8% 135 1,1% 111 1,0% 99 0,8% 97 0,9% 9809 100,0% 11412 100,0% 11944 100,0% 11657 100,0% 11708 100,0% 11174 100,0%

Denní studium

Vyšší odborné vzdČlávání - N 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Skup.ob. poþet % poþet % poþet % poþet % poþet % poþet % 16 Ekologie a ochr. ŽP 132 1,2% 132 1,2% 121 1,0% 128 1,2% 113 1,1% 104 1,1% 21 Hornictví, hutn.a slév. 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 23 Strojírenství a str.výr. 204 1,9% 284 2,5% 325 2,8% 249 2,4% 245 2,4% 203 2,1% 26 Elektr.,telekom.a VT 810 7,4% 844 7,5% 907 7,8% 735 7,1% 661 6,6% 575 6,0% 28 Tech.chemie a ch.sil. 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 26 0,3% 27 0,3% 29 PotravináĜství a p.ch. 43 0,4% 59 0,5% 80 0,7% 58 0,6% 61 0,6% 52 0,5% 31 Text.výr.a odČvnictví 26 0,2% 0 0,0% 28 0,2% 0 0,0% 28 0,3% 0 0,0% 32 Kožed.a obuv.-plast 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 33 Zprac.dĜeva a hud.a. 25 0,2% 94 0,8% 95 0,8% 74 0,7% 45 0,4% 70 0,7% 34 Polygrafie a další 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 36 Stavebnictví, g.a k. 225 2,1% 320 2,8% 352 3,0% 223 2,1% 277 2,7% 220 2,3% 37 Doprava a spoje 30 0,3% 26 0,2% 49 0,4% 26 0,3% 38 0,4% 34 0,4% 39 Spec.a interd.ob. 91 0,8% 92 0,8% 69 0,6% 83 0,8% 70 0,7% 90 0,9% 41 ZemČdČlství a lesn. 367 3,4% 405 3,6% 458 3,9% 374 3,6% 370 3,7% 358 3,7% 43 VeterináĜství a v.p. 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 53 Zdravotnictví 2298 21,0% 2172 19,2% 2399 20,5% 1948 18,8% 1752 17,4% 1706 17,7% 61 Filozofie, teologie 29 0,3% 42 0,4% 30 0,3% 23 0,2% 27 0,3% 25 0,3% 63 Ekonomika a adm. 2109 19,3% 2125 18,8% 2264 19,4% 2035 19,6% 1932 19,2% 1771 18,3% 64 Podnikání v ob. 444 4,1% 479 4,2% 412 3,5% 408 3,9% 454 4,5% 420 4,3% 65 Gastron.,hotel.a tur. 867 7,9% 911 8,0% 869 7,4% 783 7,5% 711 7,1% 771 8,0% 66 Obchod 43 0,4% 43 0,4% 45 0,4% 47 0,5% 57 0,6% 62 0,6% 68 Právní a veĜejn.þinn. 802 7,3% 942 8,3% 882 7,5% 756 7,3% 785 7,8% 706 7,3% 69 Osobní a prov.sl. 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 72 Public.,knihov.a inf. 366 3,3% 190 1,7% 230 2,0% 224 2,2% 219 2,2% 227 2,4% 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 1090 10,0% 1151 10,2% 1187 10,1% 1161 11,2% 1230 12,2% 1216 12,6% 78 ObecnČ odborná pĜ. 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 82 UmČní a užité umČní 947 8,6% 1006 8,9% 895 7,7% 1051 10,1% 978 9,7% 1021 10,6% Celkový souþet 10948 100,0% 11317 100,0% 11697 100,0% 10386 100,0% 10079 100,0% 9658 100,0% Ve vyšším odborném vzdČlávání jsou zahrnuti i žáci vyššího odborného vzdČlávání v konzervatoĜi Nejsou zahrnuti žáci ve studiu pĜi zamČstnání

26

4. Postavení mladých lidí na trhu práce v ýR v porovnání s Evropskou unií 4.1 Míra nezamČstnanosti mladých lidí v ýR v porovnání s ostatními þlenskými státy Evropské unie Populaci, tedy celkový poþet obyvatel, lze rozdČlit na tĜi skupiny. Na osoby zamČstnané, nezamČstnané a osoby, které nejsou souþástí pracovní síly. Za zamČstnané se podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) považují osoby ve vČku 15 let a více, které bČhem týdne, v nČmž probíhá mČĜení poþtu zamČstnaných, splĖují nČkterou z následujících podmínek: x pracují za mzdu (zamČstnanci) alespoĖ jednu hodinu x pracují za úþelem dosažení zisku (podnikatelé a spolupracující rodinní pĜíslušníci) alespoĖ jednu hodinu x mají zamČstnání, ale jsou doþasnČ nepĜítomni (v dĤsledku zranČní, nemoci, dovolené, studijního volna, mateĜské nebo rodiþovské dovolené atp.) NezamČstnaní jsou definováni jako osoby ve vČku 15 let a více, které nemají zamČstnání (ani nepodnikají), aktivnČ hledají zamČstnání a jsou schopny do nČj okamžitČ nastoupit. Pracovní silou se rozumí souhrn poþtu zamČstnaných a nezamČstnaných osob. Ostatní obyvatelé (dČti, studenti denního studia, dĤchodci, ženy v domácnosti atp.) nejsou zaĜazeni mezi pracovní sílu. Míra nezamČstnanosti mladých lidí pĜedstavuje podíl poþtu nezamČstnaných osob urþité vČkové kategorie na pracovní síle (poþtu zamČstnaných a nezamČstnaných) dané vČkové kategorie. Toto procentuální vyjádĜení míry nezamČstnanosti umožĖuje mezinárodní porovnání postavení mladých lidí na trzích práce jednotlivých zemí. Mladé lidi lze rozþlenit na vČkovou kategorii 15–24, kam spadají pĜevážnČ absolventi škol s krátkou praxí nebo þerství absolventi vyšších odborných a vysokých škol, pĜípadnČ nástavbového studia po vyuþení a na kategorii mladých lidí 25–34 let, se zkušenostmi z praxe. Následující dvojice grafĤ umožĖuje porovnat míru nezamČstnanosti mladých lidí v ýeské republice s prĤmČrnými hodnotami vyspČlých státĤ Evropské unie (EU 15). DvČ þasové Ĝady (za období 2000–2005) znázorĖující nezamČstnanost mladých lidí jsou pro lepší zhodnocení velikosti míry nezamČstnanosti doplnČny údajem o celkové nezamČstnanosti (vČk 15–64 let). Obr. 10: Porovnání míry nezamČstnanosti mladých v ýR a v EU 15 ýR

22,0%

EU 15

22,0%

20,0%

20,0%

18,0%

18,0% 16,0%

16,0% 15 - 64

14,0%

15 - 64

14,0%

15 - 24 12,0%

15 - 24

12,0%

25 - 34

10,0%

10,0%

8,0%

8,0%

6,0%

6,0%

4,0%

4,0%

2,0%

2,0%

25 - 34

0,0%

0,0% 2000

2001

2002

2003

2004

2000

2005

Pramen: OECD – Labour Force Survey.

27

2001

2002

2003

2004

2005

Míra nezamČstnanosti u nejmladší vČkové kategorie 15–24 let je v ýR dlouhodobČ výraznČ vyšší než v EU 15. V roce 2005 lze však pozorovat tendenci k jejich sbližování (v ýR 19,3 %, v EU 15 16,6 %). Míra nezamČstnanosti mladých lidí ve vČku 25–34 let je v ýR blízká prĤmČrné celkové míĜe nezamČstnanosti, v letech 2005 a 2006 je dokonce mírnČ podprĤmČrná. V prĤmČru pĤvodních þlenských zemí EU 15 je míra nezamČstnanosti této vČkové kategorie (25–34 let) nejen vyšší než celková prĤmČrná míra nezamČstnanosti, ale je i pĜibližnČ o 1 procentní bod vyšší než v ýeské republice. Zatímco míra nezamČstnanosti mladých lidí ve vČku 25–34 let v EU 15 má od roku 2001 mírnČ stoupající tendenci, v ýeské republice spíše klesá. V rámci EU existují znaþné rozdíly v míĜe nezamČstnanosti mladých lidí. V nejmladší kategorii 15–24 let se v roce 2005 míra nezamČstnanosti v EU 15 pohybovala v rozmezí od 7,9 % v Dánsku po 25,3 % v ěecku. V ýeské republice dosahovala 19,3 %, což je v porovnání se Slovenskem (29,9 %) a Polskem (37,8 %) velmi nízká hodnota. V kategorii 25–34 let se v roce 2005 míra nezamČstnanosti ve státech EU 15 pohybovala od 4,0 % v Irsku do 12,4 % v ěecku. Slovensko a Polsko mají i v této vČkové kategorii míru nezamČstnanosti vyšší než zemČ EU 15 (9,1 %) a ýR (7,7 %). Následující obrázek popisuje míru nezamČstnanosti v pĤvodních zemích Evropské unie (EU 15) a ve vybraných nových þlenských státech4. ZemČ jsou seĜazeny podle velikosti míry nezamČstnanosti mladých lidí ve vČku 15–24 let. Z pohledu míry nezamČstnanosti (celkové i mladých) lze Ĝíci, že je ýeská republika na dobré pozici jak v rámci EU, tak i mezi novými þlenskými zemČmi. Dále si lze povšimnout, že míra nezamČstnanosti vČkové kategorie 25–34 let je velmi blízká celkové míĜe nezamČstnanosti (15–64 let), pĜiþemž je ve vČtšinČ státĤ mírnČ nižší než celková míra nezamČstnanosti. Obr. 11: Míra nezamČstnanosti mladých lidí ve vybraných þlenských státech EU v roce 2005 15 - 24

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

25 - 34

D

án sk o N Irs iz oz ko em R sko a Ve kou sk lk á o B Lu rit á ce ni m e bu rs k N Čm o Po ec rt u k o ga ls ko ý es EU ká re 15 pu bl ik M ać a ar Šp sk an o Čl sk o Be lg ie Fi ns Šv ko éd sk Fr o an ci e Itá lie ě ec Sl k ov o en sk o Po ls ko

15 - 64


Velmi malý rozdíl mezi celkovou mírou nezamČstnanosti a mírou nezamČstnanosti nejmladší vČkové kategorie (15–24 let) je napĜíklad v Dánsku, kde je i celková míra nezamČstnanosti také velmi nízká a v NČmecku, kde je celková míra nezamČstnanosti pomČrnČ znaþnČ vysoká. Naopak ve Švédsku, Lucembursku a Itálii je míra nezamČstnanosti v nejmladší vČkové kategorii (15–24) až trojnásobnČ vyšší než celková míra nezamČstnanosti. PĜi podrobnČjším rozþlenČní mladých lidí v ýeské republice do vČkových kategorií 15–19, 20–24 a 25–29 let je vidČt zĜetelný rozdíl v míĜe nezamČstnanosti jednotlivých vČkových kategorií. V prĤmČru zemí EU 15 nejsou rozdíly tak veliké (v porovnání s ýR). Vysoká míra nezamČstnanosti u nejmladší vČkové kategorie 15–19 let je dána nízkou úrovní vzdČlání tČchto uchazeþĤ o zamČstnání a nedostatkem pracovních zkušeností. Ve vyšších vČkových kategoriích se vyskytují i vysokoškolsky vzdČlaní uchazeþi, absolventi nástavbového studia a vyšších odborných škol. Také podíl uchazeþĤ s maturitním vzdČláním je vyšší a uchazeþi 4

EU 27 kromČ Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovinska, Malty, Kypru, Bulharska a Rumunska.

28

s nižším stupnČm vzdČlání již získali praktické zkušenosti, tudíž snáze nacházejí zamČstnání na trhu práce. VzrĤstající tendence kĜivky míry nezamČstnanosti nejmladší vČkové kategorie je patrná nejen v prĤmČru zemí EU 15, ale je velmi výrazná i v ýeské republice. Obr. 12: Míra nezamČstnanosti mladých lidí v ýR a EU 15 v letech 2000 a 2005 (podrobnČjší rozþlenČní) 45,0%

45,0%

ýR

EU 15

40,0%

40,0% 35,0%

15 - 64

35,0%

15 - 64

25 - 29

30,0%

20 - 24

25 - 29

30,0%

20 - 24

15 - 19

25,0%

25,0%

20,0%

20,0%

15,0%

15,0%

10,0%

10,0%

5,0%

5,0%

0,0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

0,0% 2000

15 - 19

2001

2002

2003

2004

2005


Následující obrázek popisuje míru nezamČstnanosti mladých lidí ve vybraných evropských zemích. Mladí lidé jsou rozdČleni do vČkových kategorií 15–19 let, 20–24 let a 25–29 let a pro ilustraci je obrázek doplnČn i hodnotami celkové míry nezamČstnanosti (15–64 let). Státy jsou seĜazeny podle míry nezamČstnanosti mladých ve vČku 15–19 let (vzestupnČ). ýeská republika patĜí mezi zemČ s nejvyšší mírou nezamČstnanosti této vČkové kategorie. V míĜe nezamČstnanosti vČkové kategorie 20–24 a 25–29 let je ýeská republika na podstatnČ lepší pozici, velmi blízko prĤmČru EU 15. Obr. 13: Míra nezamČstnanosti mladých lidí ve vybraných þlenských státech EU v roce 2005 15 - 19 20 - 24 25 - 29 15 - 64

D

án sk o N Irs iz oz ko em R sko ak ou sk N Čm o Ve l k eck á o Br itá ni e Lu EU ce m 15 b Po u rs rt u ko ga ls k Fr o an ci Šp an e Čl sk o Fi ns ko Po ls ko Be lg ie ě ec Šv ko éd sk o Itá M lie ý es aća rs ká re ko pu bl Sl i o v ka en sk o

65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%


Obrázek znázorĖuje zajímavé hodnoty míry nezamČstnanosti vČkové kategorie 20–24 let v Polsku, která dosahuje 38,5 %, je vyšší než u vČkové kategorie 15–19 let a patĜí mezi nejvyšší v EU. Je však možné, že jde o nČjakou statistickou nepĜesnost. V ostatních vybraných státech (kromČ Polska a NČmecka) je míra nezamČstnanosti nejmladší kategorie nejvyšší

29

a dále s rostoucím vČkem klesá. V nČkterých zemích Evropy (v Polsku, na Slovensku a mírnČ i v ěecku) míra nezamČstnanosti nejmladších vČkových kategorií v posledních letech klesá. Vzhledem k pĜílivu zahraniþních firem (napĜ. automobilek), které vyhledávají levnou pracovní sílu a výhody investiþních pobídek, se nČkteré nové þlenské státy stávají „dílnami Evropy“, kde se levná, málo kvalifikovaná pracovní síla se snáze uplatní. Z Polska navíc mnoho kvalifikovaných pracovníkĤ odchází za lepším výdČlkem do zahraniþí. Nedostatek kvalifikované pracovní síly pak má za následek, že nedochází k tak velkým problémĤm s uplatnČním nízko kvalifikovaných mladých lidí.

4.2 VzdČlanostní mobilita spoleþnosti Dosažená úroveĖ vzdČlání významnČ ovlivĖuje postavení mladých lidí na trhu práce. Zajímavé je sledovat podíly osob, které dosáhly pouze nižšího sekundárního vzdČlání, v jednotlivých vČkových skupinách. Získáváme tím vlastnČ obraz mezigeneraþní vzdČlanostní mobility. Následující obrázek umožĖuje porovnání tČchto podílĤ pro pĤvodní i nové státy Evropské unie a pro ýR. Obr. 14: Procentní podíl osob, které dosáhly pouze nižšího sekundárního vzdČlání (ukonþená ZŠ) na populaci pĜíslušné vČkové kategorie (údaje za rok 2005)

Obrázek znázorĖuje velmi výrazný posun ve vzdČlanostní struktuĜe 18 - 24 obyvatelstva. Ve státech Evropské 60% 25 - 34 unie znaþná þást generace osob ve 50% vČku 65 a více let dosahuje pouze 40% 35 - 44 nižší sekundární úrovnČ vzdČlání. V souþasné mladé generaci je pouze 30% 45 - 54 velmi malý podíl osob, které ukonþily 20% vzdČlávání na nižší sekundární 55 - 64 10% úrovni, tedy na úrovni základní školy. PĜi porovnání ýeské republiky se 0% 65 a víc státy pĤvodní Evropské unie (EU 15) ýeská EU 15 10 nových i se státy, které vstoupily do Unie v 25 - 64 republika þlenských kvČtnu 2004, stojí za povšimnutí, že státĤ podíl osob s nízkou úrovní vzdČlání je v ýR výraznČ nižší jak pro starší, Pramen: Eurostat. tak i mladou generaci. Ukazuje to na trvale vyšší vzdČlanostní úroveĖ obyvatelstva v ýR. CelkovČ lze Ĝíci, že souþasní mladí Evropané mají výraznou tendenci pokraþovat ve vzdČlávání na vyšší sekundární a terciární úrovni. DĤsledkem tohoto trendu je ovšem i fakt, že na pracovním trhu je stále vČtší množství uchazeþĤ s vyšším vzdČláním, a proto jsou nízkokvalifikované skupiny postiženy nezamČstnaností výraznČji než tomu bylo v minulosti, pĜedevším pokud jde o mladé absolventy základních škol a uþilišĢ, kteĜí nemají praxi. Dnešní zamČstnavatelé totiž požadují i na relativnČ nízkou pracovní pozici uchazeþe s pomČrnČ vysokým stupnČm vzdČlání. 70%

Následující tabulka 12 blíže ilustruje mezigeneraþní posun v úrovni dosahovaného vzdČlání v Evropské unii. Státy jsou seĜazeny podle procentuálního podílu osob ve vČku 18–24 let s maximálnČ nižším sekundárním vzdČláním (ukonþená ZŠ) na populaci této vČkové kategorie. Tabulka ukazuje, že ve vČtšinČ zemí došlo v posledních 20 letech k poklesu podílu osob s nižším sekundárním vzdČláním a pokud porovnáváme populaci ve vČku 18–24 let s nejstarší vČkovou kategorií, je tomu tak dokonce ve všech zemích EU. Zatímco v populaci 65letých tvoĜí ve vyspČlých zemích pĤvodní Evropské unie (kromČ NČmecka a Velké Británie) podíl osob s nízkou úrovní vzdČlání více než 50 % (prĤmČr EU 15 je 67 %), u nejmladších roþníkĤ (18–24 let) je to již pĜinejmenším tĜikrát ménČ. Vysoký podíl málo vzdČlaných osob i v nejmladší generaci je v Itálii a ŠpanČlsku a nejvyšší v Portugalsku. NejvČtší, až sedminásobný pokles procentního podílu osob s nízkým vzdČláním nastal ve Finsku, Dánsku a ěecku.

30

Ze dvanácti nových þlenských státĤ, které se staly souþástí Evropské unie 1. 5. 2004 a 1. 1. 2007, mají nadprĤmČrný (ve srovnání s EU 15) podíl málo vzdČlaných obyvatel ve všech vČkových kategoriích pouze Malta, Kypr, Bulharsko a Rumunsko, pĜiþemž Malta dosahuje v nejmladších vČkových skupinách nejvyšších hodnot v rámci celé EU. PĜedchozí obrázky ukázaly i to, že míra nezamČstnanosti mladých ve vČku 15–19 let, kam spadají absolventi s nižším, ale i s vyšším sekundárním vzdČláním, je v porovnání se staršími kategoriemi velmi vysoká a má rostoucí tendenci (kromČ Polska, Slovenska a þásteþnČ i ěecka). Souþasní zamČstnavatelé zjišĢují, že pracovníci s vyšší kvalifikací dokáží pracovat efektivnČji. Z tohoto dĤvodu je uplatnČní nízko kvalifikované pracovní síly na pracovním trhu obtížnČjší než tomu bylo v minulosti. Je tedy vhodné podporovat mladé lidi v dalším vzdČlávání a získávání nejen teoretických, ale i praktických zkušeností. Z názorĤ nČkterých zamČstnavatelĤ a personálních agentur vyplývá, že by se sekundární vzdČlávání mČlo více soustĜedit na rozvoj klíþových kompetencí studentĤ, jako jsou znalosti cizích jazykĤ, komunikaþní a vyjadĜovací schopnosti, adaptabilita, flexibilita, ochota uþit se, zbČhlost v používání informaþních technologií, schopnost nést zodpovČdnost, Ĝešit problém, pracovat v týmu a samostatnČ se rozhodovat. Odborné vzdČlávání by se rovnČž mČlo více propojit s podnikovou praxí. Tab. 12: Procentní podíl osob, které dosáhly pouze nižšího sekundárního vzdČlání (ukonþená ZŠ) v populaci pĜíslušné vČkové kategorie (údaje za rok 2005)

ýlenské státy EU

18 - 24

25 - 34

EU 15 Dánsko 8,5% 12,6% Rakousko 9,0% 12,5% Finsko 9,3% 10,6% Švédsko 11,7% 9,5% Irsko 12,3% 18,4% Francie 12,6% 18,9% Belgie 13,0% 19,1% Lucembursko 13,3% 23,5% ěecko 13,3% 22,8% Nizozemsko 13,6% 18,7% NČmecko 13,8% 15,8% Velká Británie 14,0% 21,5% Itálie 21,9% 33,8% ŠpanČlsko 30,8% 36,5% Portugalsko 38,6% 57,2% PrĤmČr EU 15 17% 24% RozšíĜení EU 1.5.2004 o 10 nových þlenských státĤ Slovinsko 4,3% 8,8% Polsko 5,5% 8,0% Slovensko 5,8% 7,1% ýeská republika 6,4% 6,1% Lotyšsko 9,2% 13,2% Litva 11,9% 19,2% Maćarsko 12,3% 15,0% Estonsko 14,0% 12,6% Kypr 18,1% 19,3% Malta 41,2% 58,3% PrĤmČr nových þlen. státĤ 7% 10% RozšíĜení EU 1.1.2007 Bulharsko 20,0% 22,6% Rumunsko 20,8% 20,6% PrĤmČr EU 27 16% 22%

VČková kategorie 35 - 44 45 - 54 55 - 64

65 a víc

25 - 64

16,8% 15,6% 12,7% 10,5% 29,7% 29,0% 28,2% 31,8% 32,1% 24,1% 14,7% 28,6% 45,5% 46,5% 74,1% 30%

22,2% 22,3% 21,9% 18,0% 43,6% 40,0% 39,6% 39,7% 46,0% 30,7% 16,4% 29,8% 53,7% 59,2% 80,8% 37%

24,7% 29,6% 39,2% 28,0% 59,3% 49,2% 51,9% 44,7% 66,7% 40,9% 21,5% 34,4% 69,9% 74,5% 87,2% 47%

54,0% 48,5% 68,3% 44,8% 74,0% 74,8% 73,1% 61,6% 82,8% 58,4% 38,5% 36,4% 86,0% 88,6% 94,2% 67%

19,0% 19,4% 21,2% 16,4% 34,8% 33,6% 33,9% 34,1% 40,0% 28,2% 16,9% 28,3% 49,6% 51,5% 73,5% 34%

16,4% 10,2% 7,5% 6,8% 4,7% 7,0% 18,9% 4,8% 23,1% 71,0% 11%

25,2% 15,9% 14,6% 11,6% 8,0% 11,5% 24,3% 8,3% 40,6% 83,2% 17%

30,7% 30,6% 23,2% 16,8% 28,5% 26,5% 39,1% 19,7% 59,4% 87,3% 29%

50,8% 58,3% 58,7% 36,0% 70,5% 47,1% 71,9% 35,8% 77,6% 92,2% 56%

19,7% 15,2% 12,1% 10,1% 12,4% 15,5% 23,6% 10,9% 33,4% 74,7% 16%

20,3% 14,7% 27%

26,3% 28,2% 33%

42,4% 51,7% 44%

66,4% 76,7% 66%

27,5% 26,9% 31%

Pramen: Eurostat, Youth education.

Tendence mladých lidí pokraþovat ve vzdČlávání na vyšší sekundární a terciární úrovni má samozĜejmČ vliv i na vČkové složení pracovní síly. Následující obrázek ilustruje složení pracovní síly v letech 1993, 2000 a 2005 podle jednotlivých vČkových kategorií v ýR a pro

31

porovnání je uveden i graf vycházející z prĤmČru vyspČlých zemí pĤvodní Evropské unie (EU 15). Zatímco v roce 1993 tvoĜilo pracovní sílu ýR 323 162 mladých ve vČku 15–19 let, v roce 2005 je to tĜikrát ménČ, pouze 103 259 osob. Celkový poþet tČchto mladých lidí je sice v souþasnosti nižší než v roce 1993, nicménČ pĜi porovnání míry participace5 se jasnČ ukazuje, že tito mladí lidé (15–19 let) nevstupují mezi pracovní sílu v tak hojné míĜe, jako v roce 1993. Jedním z dĤvodĤ je i prodloužení školní docházky v roce 1996 (devítileté ZŠ). Studenti stĜedních škol v souþasnosti maturují o rok pozdČji, vČtšinou ve vČku 19 let a ti, kteĜí zahájili povinnou školní docházku v sedmi letech, maturují ve dvaceti. Vzhledem k tomu, že ve vČkové kategorii 20–24 let se v roce 2000 zapojilo více lidí než v roce 1993, a v roce 2005 vstupovala znaþná þást mladých lidí mezi pracovní sílu v ještČ pozdČjším vČku, je souvislost s vyšší dosahovanou úrovní vzdČlávání (a prodloužením školní docházky) více než zĜejmá. Poþty osob (tvoĜících pracovní sílu) ve vČkové kategorii 25–29 let se oproti roku 1993 zvýšily nejen proto, že se na pracovní trh pĜechází velký poþet absolventĤ škol poskytujících vyšší úroveĖ vzdČlání, ale þásteþnČ také proto, že populace 25–29 letých je v roce 2005 poþetnČjší než v roce 1993 (o 180200 lidí). Míra participace mladých ve vČku 25–29 let je pĜibližnČ 80%, a to jak v roce 1993, tak i v letech 2000 a 2005. V obou grafech je rovnČž patrné zapojení vyššího poþtu starších osob, což souvisí s celkovým demografickým vývojem (stárnutím populace) a prodlužováním vČku odchodu do dĤchodu. Obr. 15: PromČny vČkového složení pracovní síly mezi lety 1993 a 2005 (v tis. osob) 900

ýR

1993

800

2000

EU 15

30000

1993 2000

25000

2005

700 600

2005 20000

500 15000 400 300

10000

200 5000 100 0 15

0 9 -1

20

4 -2

25

9 -2

30

4 -3

35

9 -3

40

4 -4

45

9 -4

50

4 -5

55

9 -5

4 íc -6 av 5 60 6

15

9 -1

20

4 -2

25

9 -2

30

4 -3

35

9 -3

40

4 -4

45

9 -4

50

4 -5

55

9 -5

60

4 íc -6 av 65

Pramen: OECD Labour Force Survey.

Tab. 13: Vývoj poþtu mladých lidí v ýR a míra participace mladých lidí

20 - 24

25 - 29

2000 691000 103259 15% 587741 871554 616818 71% 254736 846691 679575 80% 167117

2005 655000 57900 9% 597100 702300 401700 57% 300600 876200 698600 80% 177600

R

15 - 19

1993 910000 323162 36% 586838 749600 526802 70% 222798 696000 562358 81% 133642

ý

VČk

Populace Pracovní síla (LF) Míra participace Populace mimo LF Populace Pracovní síla (LF) Míra participace Populace mimo LF Populace Pracovní síla (LF) Míra participace Populace mimo LF

Tabulka 13 shrnuje údaje o promČnách složení populace mladých lidí v ýeské republice a o míĜe jejich zapojení mezi pracovní sílu (tzv. míra participace je podíl pracovních sil urþité vČkové kategorie na celkové populaci dané vČkové kategorie). Tabulka obsahuje i údaj o poþtu mladých lidí, kteĜí nejsou poþítáni mezi zamČstnané a nezamČstnané (tedy mezi pracovní sílu).

Pramen: OECD Labour Force Survey. 5

Tzv. míra participace je podíl pracovních sil urþité vČkové kategorie na celkové populaci dané vČkové kategorie

32

4.3 PromČny zamČstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodáĜství Trh práce se v prĤbČhu let vyvíjí nejen z pohledu vČkového složení pracovních sil, ale i z pohledu sektorĤ národního hospodáĜství. Obrázek 16 znázorĖuje vývoj podílĤ zamČstnanosti v sektorech národního hospodáĜství ýR. Za posledních 13 let došlo k plynulému úbytku pracovníkĤ v sektorech zemČdČlství a prĤmyslu6 ve prospČch sektoru služeb. Ve 3. þtvrtletí 2006 pracovalo ve službách 56 % zamČstnaných osob (tedy 2 698 888 osob), v prĤmyslu a prĤmyslové výrobČ 40 % (1 935 209 osob) a v zemČdČlství pouze 4 % (188 615 lidí). Obr. 16: ZamČstnanost v jednotlivých sektorech národního hospodáĜství a její zmČny

Pramen: OECD Labour Force Survey.

Obr. 17: Rozložení pracovních sil mezi jednotlivé sektory národního hospodáĜství ve vybraných zemích EU v roce 2006 0%

20%

ŠpanČlsko Irsko Slovensko Rakousko Švédsko Finsko Belgie Dánsko Portugalsko ýeská republika Polsko Maćarsko

40%

60%

80%

100%

Služby ZemČdČlství PrĤmysl

Pramen: OECD Labour Force Survey

Obrázek 17 ukazuje rozložení pracovních sil ve vybraných zemích EU mezi jednotlivé sektory národního hospodáĜství. Ve všech zemích pracuje nejmenší poþet osob v zemČdČlství, kde v posledních letech dochází k dalšímu poklesu zamČstnanosti (pokud porovnáme skuteþnost ve tĜetím þtvrtletí roku 2006 se situací v roce 2000). Nejvíce obyvatel pracuje ve službách7.Tabulka 14 umožĖuje porovnat zmČnu zamČstnanosti v sektorech národních hospodáĜství vybraných þlenských státĤ EU v posledních 6 letech.

Tab. 14: ZmČna zamČstnanosti v sektorech národního hospodáĜství vybraných státĤ Evropské unie. Porovnání stavu ve tĜetím þtvrtletí roku 2006 se situací v roce 2000 ŠpanČlsko Irsko Slovensko Rakousko Švédsko Finsko Belgie Dánsko Portugalsko ýeská republika Polsko Maćarsko

Služby 35,5% 28,2% 11,6% 10,5% 10,8% 11,0% 6,1% 10,4% 12,8% 5,1% 9,0% 7,7%

ZemČdČlství -11,2% -7,5% -26,4% 4,1% -11,1% -13,6% 14,5% 3,3% -3,2% -21,6% -10,7% -22,5%

PrĤmysl 22,3% 18,0% 15,3% 1,2% -3,4% 1,4% -0,8% -9,6% -8,4% 3,6% 0,7% -1,8%

Celkem 28,3% 24,0% 10,4% 7,3% 6,8% 6,8% 4,5% 3,4% 3,4% 3,1% 2,8% 2,4%

Ve všech vybraných státech vzrostla jak celková zamČstnanost, tak zamČstnanost v sektoru služeb. Ve vČtšinČ zemí došlo k výraznému poklesu zamČstnanosti v sektoru zemČdČlství. V tabulce si lze povšimnout výrazného nárĤstu zamČstnanosti ve ŠpanČlsku, Irsku a Slovenské republice. Jednou z pĜíþin významného zvýšení poþtu zamČstnaných v Irsku je pĜíliv pracovních sil z nových þlenských zemí Evropské unie (pĜedevším z Polska).

Pramen: OECD Labour Force Survey 6 7

Do poþtu zamČstnaných v prĤmyslu je zapoþítávána i zamČstnanost v odvČtví stavebnictví. I v roce 2000 pracovalo nejménČ lidí v zemČdČlství a nejvíce v sektoru služeb.

33

5. Geografická mobilita pracovních sil v EU Mobilitu pracovních sil lze posuzovat z nČkolika pohledĤ. Existuje vzdČlanostní mobilita (zmČny ve vzdČlanostní úrovni spoleþnosti nebo urþitých vČkových kategorií), pracovní (job-tojob) mobilita, o které lze hovoĜit v souvislosti se stĜídáním zamČstnání a geografická mobilita, což je termín oznaþující migraci (stČhování se) za prací do jiného regionu8 nebo státu. Tato publikace pojednává mimo jiné o postavením mladých lidí na trhu práce a jeho porovnání se situací v Evropské unii, a proto je následující kapitola vČnována geografické mobilitČ, neboĢ jsou to pĜevážnČ mladí lidé, kdo využívají možností pracovat v zahraniþí. V Evropské unii existují regiony a odvČtví, v nichž je stále velký nedostatek nebo naopak pĜebytek pracovních sil. Volný pohyb pracovníkĤ napomáhá zmírnČní tČchto nerovností, zpružnČní trhu práce (rychlejší interakce nabídky a poptávky) a zlepšení fungování vnitĜního trhu9. Geografická mobilita z pracovních dĤvodĤ je podle výzkumĤ Evropské komise v EvropČ pomČrnČ nízká. PĜestože vČtšina obþanĤ Evropské unie má právo pracovat v jiném þlenském státČ, tuto možnost využívá ménČ než 2 % populace EU v produktivním vČku (15–64 let). DĤvodĤ je hned nČkolik. Stoupá podíl pracujících žen a tedy i poþet domácností, v nichž pracují dvČ dospČlé osoby, což znesnadĖuje stČhování za prací. Dalšími dĤvody nízké geografické mobility jsou rostoucí podíly vlastnického bydlení, stárnutí populace (ke stČhování za prací bývají ochotnČjší spíše mladší lidé), rozdílnost sociálních systémĤ jednotlivých zemí (vliv má pĜedevším systém penzijního pojištČní a nárokĤ na sociální podporu) a v neposlední ĜadČ také uznávání diplomĤ a jiných dokladĤ o získané kvalifikaci10 a jazyková bariéra (porovnáme-li mobilitu mezi státy EU s mobilitou v rámci USA, je jazyková bariéra jedním z možných vysvČtlení nízké geografické mobility EvropanĤ). ZároveĖ je však nutno podotknout že na snižování mobility pracovních sil má podíl zvyšující se úroveĖ a rychlost dopravy do zamČstnání a rozvoj informaþních a komunikaþních technologií. Z prĤzkumu nazvaného Eurobarometer Survey, který probČhl v záĜí 2005 a jehož se zúþastnilo 24 642 respondentĤ z rĤzných þlenských státĤ EU vyplynulo, že geografická mobilita je vyšší u obþanĤ s vyšší úrovní vzdČlání, a to jak pokud jde o mobilitu mezi regiony jednoho státu, tak i mezi þlenskými zemČmi. Souvisí to jistČ i s tím, že zvýšená poptávka po pracovní síle s vyšší dosaženou úrovní vzdČlání dosud nebyla v celoevropském mČĜítku uspokojena11 a zároveĖ míra nezamČstnanosti málo vzdČlaných obþanĤ je vysoká a dále roste. Tento problém pĜímo vyvolává nutnost podpoĜit pracovní mobilitu, neboĢ novČ pĜíchozí mohou nejen zaplnit volná pracovní místa, ale zároveĖ, pokud v zemi zaþnou podnikat, mohou pomoci vytvoĜit pracovní místa pro stávající nezamČstnané. Evropská komise se rozhodla podpoĜit informovanost veĜejnosti o možnostech mobility pracovníkĤ a o jejich právech a konkrétních problémech, se kterými se pĜi hledání zamČstnání v jednotlivých státech mohou setkat. Toto téma je v souþasné dobČ významné také proto, že rok 2006 byl rokem, na jehož sklonku uplynulo dvouleté ochranné období omezující vstup obþanĤ nových þlenských státĤ EU na trhy práce pĤvodní EU 15 a státy pĤvodní EU získaly možnost pĜehodnotit nutnost opatĜení na ochranu trhu práce pĜed pĜílivem pracovních sil ze stĜední a východní Evropy a pĜípadnČ je zmírnit. (Na Maltu a Kypr, které rovnČž vstoupily do EU v roce 2004 se opatĜení na ochranu pracovních trhĤ pĤvodních zemí EU 15 nevztahují.) Obavy z pĜílišného pĜílivu pracovních sil ze stĜední a východní Evropy se s postupem þasu zmírĖují a vČtšina státĤ EU 15 skuteþnČ pĜehodnotila pĤvodní ochranná opatĜení a došlo ke

8

Problematice pracovní mobility v rámci ýeské republiky byla vČnována studie Doležalová, G.: Územní mobilita mladých lidí v souvislosti s pracovním uplatnČním. Praha, NÚOV 2005. 9 Snazší získání a lepší využití dostupných zdrojĤ (pracovních sil) pĜispívá k hospodáĜskému rĤstu. 10 Za tímto úþelem vznikl tzv. Europass. Souþástí Europassu je dodatek k dokladu o dosaženém vzdČlávání (výuþnímu listu, maturitnímu vysvČdþení nebo diplomu). Jedná se o dokument v anglickém jazyce, vysvČtlující blíže zamČĜení studia a stupeĖ dosaženého vzdČlání. Více informací naleznete na webových stránkách http://www.europass.cz/. 11 VzdČlaní lidé se lépe uplatní nejen na domácím, ale i na zahraniþním pracovním trhu.

34

zmírnČní restrikcí12. Aby státy mohly kvalifikovanČ posoudit nutnost ochranných opatĜení, bylo tĜeba získat informace o pohybu pracovních sil v rámci EU (o geografické mobilitČ z pracovních dĤvodĤ). Tato data nebyla dĜíve pĜíliš podrobnČ monitorována. Výše zmínČné dĤvody vedly Evropskou komisi k tomu, že vyhlásila rok 2006 Evropským rokem mobility pracovníkĤ. Následující þásti této kapitoly shrnují zjištČní o skuteþné geografické mobilitČ v EU a mapují možností uplatnČní þeských obþanĤ na evropském trhu práce.

5.1 Skuteþná mobilita v EU Podle prĤzkumu geografické mobility a mobility pracovního trhu (Eurobarometer survey) se ukazuje, že nejvíce ochotnými k mobilitČ jsou obþané Irska, Dánska, Švédska a Slovenska a nejménČ obþané ěecka a Kypru. PĜekvapivým závČrem prĤzkumu bylo, že obyvatelé nových þlenských státĤ nejsou ochotnČjší k mobilitČ než obyvatelé pĤvodní EU 15. Obyvatelé Polska, Litvy a Estonska jsou v porovnání s ostatními obþany nových þlenských státĤ mobilitČ naklonČní nejvíce13, ale i pĜesto je jejich ochota k mobilitČ srovnatelná s Rakušany, Italy a Lucemburþany. Následující tabulka vychází z prĤzkumu Eurobarometer z roku 2005 a ukazuje, kolik procent respondentĤ se v minulosti (bČhem svého života) pĜestČhovalo do jiného regionu nebo státu a kolik procent respondentĤ má v úmyslu se v nejbližší dobČ stČhovat. Tab. 15: ÚroveĖ mobility v %, prĤzkum z roku 2005 (Eurobarometer survey) Respondenti Eurobarometer survey 2005

StČhování (skuteþnost do roku 2005) V rámci mČsta nebo regionu 53% 55% 45%

EU 25 EU 15 Nové þlenské státy Pohlaví Muži Ženy VČk 18 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 54 55 - 64 65 a víc ÚroveĖ vzdČlání Nízká nebo žádná PrĤmČrná Vysoká Stále studující ZamČstnanecký status Pracující NezamČstnaný DĤchodce Osoba v domácnosti

Mezi regiony UvnitĜ EU 18% 4% 19% 5% 9% 1%

StČhování (úmysly v pĜíštích pČti letech)

VnČ EU 3% 3% 1%

V rámci mČsta nebo regionu 18% 18% 15%

Mezi regiony UvnitĜ EU 7% 3% 7% 3% 4% 5%

VnČ EU 2% 2% 1%

52% 55%

17% 19%

4% 4%

3% 3%

19% 17%

7% 6%

4% 3%

2% 1%

19% 48% 61% 62% 60% 59%

7% 17% 18% 19% 21% 20%

2% 5% 5% 4% 4% 4%

0% 3% 3% 4% 4% 3%

37% 29% 18% 11% 9% 9%

19% 9% 6% 5% 4% 1%

9% 6% 2% 2% 1% 0%

5% 3% 2% 1% 1% 0%

59% 56% 54% 17%

13% 17% 27% 9%

4% 3% 7% 3%

2% 3% 5% 1%

10% 18% 21% 34%

2% 6% 8% 24%

1% 2% 4% 12%

1% 1% 2% 6%

56% 49% 59% 56%

18% 16% 20% 16%

4% 4% 4% 5%

3% 3% 2% 2%

20% 27% 10% 13%

7% 11% 2% 4%

3% 6% 1% 1%

2% 2% 0% 1%

Pozn: Pokud respondent ukonþil vzdČlávání ve vČku do 16 let, je úroveĖ jeho vzdČlání oznaþována jako nízká, od 16 do 19 let stĜední a ukonþil-li vzdČlávání ve 20 letech a pozdČji, má vysokou úroveĖ vzdČlávání. Pramen: Mobility in Europe.

12

VČtšina cizincĤ žijících v EU pochází z neþlenských státĤ Unie, uvádí Eurostat. V roce 2004 v EU žilo 25 milionĤ cizincĤ, což odpovídalo 5,5 % populace EU 15. Z 10 nových þlenských státĤ pĜitom pocházel pouze zlomek, odpovídající 0,2 % populace EU 15. PĜed 1. kvČtnem 2004 pobývalo v EU 1 077 000 obyvatel deseti tehdy tzv. kandidátských zemí, což odpovídalo 0,3 % obyvatel EU 15; a to pĜedevším v NČmecku (57 % z 1 077 000), Itálii (9,5 %), Rakousku (7,3 %) a ěecku (6,7 %). 13 NejþastČjšími dĤvody mobility obþanĤ Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska je oþekávání lepších pracovních a platových podmínek.

35

PomČrnČ velký zájem o cestování a stČhování se do jiného mČsta, nebo dokonce státu mají studenti, tedy mladí lidé do 30 let. Zvýšený zájem o stČhování mají také nezamČstnaní. V úmyslu stČhovat se jim jednak nebrání stávající zamČstnání a navíc mohou díky pĜestČhování získat nové zamČstnání þi pracovní zkušenosti. PĜi pĜestČhování do jiného státu si navíc rozšíĜí a prohloubí znalosti cizích jazykĤ, které mohou pozdČji v profesním životČ velmi dobĜe uplatnit. PomČrnČ vysoké hodnoty (týkající se stČhování v minulosti) u dĤchodcĤ a starších osob jsou dány pĜedevším tím, že prĤzkum byl zamČĜen na to, zda a jak daleko se osoby v prĤbČhu života stČhovaly a u starších osob je pravdČpodobnost kladné odpovČdi pochopitelnČ vyšší než u mladších respondentĤ. Úmysly stČhovat se v pĜíštích pČti letech má pomČrnČ malé procento starších osob. Pokud se vĤbec hodlají stČhovat, pak vČtšinou pouze v rámci mČsta nebo regionu. DĤvody jsou logické, starý þlovČk hĤĜe pĜivyká cizímu prostĜedí a navíc není motivován k tomu, aby získával pracovní zkušenosti a procviþoval si cizí jazyky. Pozornost si zaslouží i pomČrnČ nízké prĤmČrné hodnoty stČhování respondentĤ z nových þlenských státĤ. VČtšina nových þlenských státĤ jsou zemČ bývalého východního bloku, kde bylo cestování obyvatel pomČrnČ znaþnČ omezeno. Tyto zvyklosti se zĜejmČ ještČ zcela nevytratily, navíc po vstupu tČchto státĤ do Unie byl volný pohyb obþanĤ ze stĜední a východní Evropy do státĤ EU 15 omezen pĜechodnými opatĜeními na ochranu pracovních trhĤ EU 15. Pokud porovnáme procento osob zamýšlejících pĜestČhovat se v blízké dobČ do jiného þlenského státu Unie, respondenti z nových þlenských zemí projevili v prĤmČru vyšší zájem, než obþané EU 15. Tab. 16: ÚroveĖ mobility ve státech Evropské unie (2005)

Irsko Lucembursko Kypr Švédsko Dánsko Velká Británie Finsko Nizozemí NČmecko ěecko Belgie ŠpanČlsko Portugalsko Rakousko Francie Malta Litva Slovinsko ýeská republika Itálie Slovensko Estonsko Maćarsko Lotyšsko Polsko EU 25

V rámci mČsta nebo regionu 47% 57% 53% 70% 65% 55% 68% 59% 62% 36% 62% 49% 44% 56% 61% 30% 48% 40% 44% 46% 36% 54% 51% 62% 43% 53%

Mezi regiony 20% 21% 19% 44% 38% 25% 36% 23% 19% 17% 14% 11% 9% 10% 30% 7% 24% 10% 9% 8% 6% 25% 11% 8% 8% 18%

UvnitĜ EU 15% 14% 9% 8% 8% 7% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 3% 2% 2% 2% 2% 2% 1% 1% 1% 1% 4%

VnČ EU 5% 3% 3% 5% 6% 6% 3% 3% 4% 2% 3% 3% 2% 1% 4% 3% 3% 2% 0% 0% 0% 2% 1% 1% 0% 3%

Tabulka 16 ukazuje zkušenosti obþanĤ jednotlivých státĤ EU se stČhováním uvnitĜ státu, v rámci Unie i mimo Unii. Respondenti Eurobarometer Survey odpovídali na otázku, zda se v prĤbČhu svého dosavadního života stČhovali za prací do jiného mČsta, regionu nebo státu. PrĤzkum ukázal, že obþané osmi nových þlenských státĤ ze stĜední a východní Evropy (zemČ A8) se stČhují výraznČ ménČ než obþané EU 15, a to dokonce nejen na mezistátní úrovni (což by se dalo vysvČtlit nČkolika nedávno uplynulými desetiletími existence tzv. východního bloku, kdy bylo cestování velmi omezeno), ale i pokud jde o stČhování uvnitĜ regionu nebo mČsta14 (kde hodnoty pro zemČ A8 s výjimkou Lotyšska a Estonska patĜí mezi nejnižší v EU 25).

Pramen: Mobility in Europe. 14

OpČt lze hledat souvislost s obdobím centrálnČ plánované ekonomiky, kdy bylo souþástí plánování i umisĢování pracovních sil na konkrétní pracovní místa a tzv. job-to-job mobilita (stĜídání pracovních míst) byla nízká.

36

Obrázek 18 znázorĖuje podíly respondentĤ, kteĜí v dobČ prĤzkumu (2005) uvedli, že se do pČti let chtČjí stČhovat do jiného státu Unie. Z nových þlenských státĤ nejvíce touží po stČhování v rámci EU obþané Lotyšska, Polska, Estonska a Litvy. PomČrnČ malou chuĢ stČhovat se do jiného þlenského státu mají ýeši, dále Slovinci a MaćaĜi. Procento SlovákĤ, kteĜí uvažují o stČhování je na úrovni prĤmČru EU. Velmi malou þást tČch, kteĜí se chtČjí stČhovat tvoĜili respondenti s nízkou úrovní vzdČlání. Mezi obyvateli Lotyšska, Polska, Estonska a Litvy, kteĜí se chtČjí stČhovat je nejvČtší podíl lidí ve vČku 25–34 let (40 %), následuje skupina ve vČku 18– 24 let (35 %) a ve vČku 35–44 let (17 %). V ostatních deseti nových þlenských zemích jsou to pĜedevším studenti, kdo mají zájem o stČhování do jiného státu EU. Obr. 18: Procento respondentĤ, kteĜí se hodlají v období do roku 2010 stČhovat do jiného þlenského státu EU 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0%

Lo ty

šs k Po o l Es sk to o ns ko Li D t va án sk o Lu M ce m alt bu a rs ko Irs Šv ko éd sk Fi o ns Ve Fr ko lká an Br cie itá ni e Ky p B r Sl elg ov ie e M n sk ać o a Sl rsk ov o N izo ins ze ko m N sk Čm o R eck ak ou o sk ě o Šp ec a k Po nČ o rtu lsk ga o ls ý ko es ká re It ál p u ie bl ik a

EU 25

Zdroj: Mobility in Europe.

Tabulka 17 uvádí složení obyvatelstva ve státech EU 15 (s výjimkou Itálie). Z nových þlenských zemí proudili obyvatelé pĜedevším do Irska, Rakouska, NČmecka a Velké Británie. Tab. 17: Procentní složení obyvatel (v produktivním vČku) sídlících v zemích EU 15 Obþanství ZemČ

domácí

nČkterého z ostatních þlenských státĤ EU 15

nČkterého z nových þlenských státĤ

jiné než EU

Irsko 92,3% 3,0% 2,0% 2,8% Rakousko 89,2% 1,9% 1,4% 7,5% NČmecko 89,5% 2,8% 0,7% 7,0% Velká Británie 93,8% 1,7% 0,4% 4,1% ěecko 94,0% 0,3% 0,4% 5,3% Lucembursko 57,9% 37,6% 0,3% 4,2% Finsko 98,3% 0,4% 0,3% 1,0% Belgie 91,3% 5,8% 0,2% 2,8% Švédsko 94,8% 2,3% 0,2% 2,7% ŠpanČlsko 90,5% 1,2% 0,2% 8,1% Francie 94,4% 1,9% 0,1% 3,6% Nizozemsko 95,7% 1,4% 0,1% 2,8% Dánsko 96,4% 1,1% 0,1% 2,4% Portugalsko 97,0% 0,4% 0,0% 2,6% EU 15 92,4% 2,1% 0,4% 5,1% EU 10 98,4% 0,2% 0,2% 1,2% EU 25 93,7% 1,7% 0,3% 4,3% Pramen: Evropská komise. Zpráva o fungování pĜechodných opatĜení stanovených v roce 2003 v dohodČ o pĜistoupení (za období od 1. 5. 2004 do 30. 4. 2006).

Rakousko a NČmecko, vzhledem ke geografické poloze oþekávalo velký pĜíliv pracovníkĤ, a proto zavedly opatĜení omezující vstup na své trhy práce. Irsko a Velká Británie jsou pro obyvatele nových þlenských státĤ atraktivní mimo jiné i díky pomČrnČ snadno pĜekonatelné jazykové bariéĜe. (Znaþná þást pĜedevším mladých obþanĤ nových þlenských státĤ se bez vČtších potíží dohovoĜí anglicky.) Do státĤ EU 15 pĜicházelo pČtkrát více obyvatel z ostatních þlenských státĤ EU 15 než z nových þlenských zemí. Do nových þlenských zemí pĜicházeli

37

obyvatelé z EU 15 i z nových þlenských státĤ pĜibližnČ ve stejném poþtu. Migrace obyvatel mezi novými þlenskými státy je v prĤmČru daleko nižší, než prĤmČrná migrace mezi státy EU 15. Z tabulky vyplývá, že znaþná þást obyvatel Lucemburska pochází z jiných státĤ EU 15. Lucembursko má výhodnou zemČpisnou polohu a zároveĖ patĜí mezi nejmenší státy EU. (Podobná situace, i když v menší míĜe nastává v Belgii.) Nejvyšší podíl obyvatel z neþlenských státĤ EU je ve ŠpanČlsku, protože tam proudí znaþný poþet AfriþanĤ, pĜedevším z Maroka.

5.2 PĜechodné období omezení volného pohybu osob Jak již bylo Ĝeþeno výše, jedním z práv obþanĤ EU je volný pohyb osob v rámci EU. PĤvodní zemČ EU se obávaly pĜíliš velkého pĜílivu obþanĤ ze stĜední a východní Evropy na své pracovní trhy. Vznikla tzv. PĜechodná opatĜení (Transitional Arrangements)15, která zemím pĤvodní EU dovolují do jisté míry omezit právo volného pohybu pro obþany osmi nových þlenských státĤ (ýeské republiky, Slovenska, Maćarska, Slovinska, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska; souhrnnČ A8), nejdéle však po dobu sedmi let od rozšíĜení Unie. Systém pĜechodných opatĜení stanovuje tĜi zásady: princip ochranné klauzule (safeguard clause), která umožĖuje þlenským státĤm bČhem pĜechodného období kdykoliv znovu obnovit národní režim pracovních povolení v pĜípadČ, že by hrozilo vážné narušení trhu práce v urþitém regionu. Restrikce však nesmČjí být pĜísnČjší než ty, které byly platné 30. 4. 2004 (to je tzv. standstill clause – stabilizaþní klauzule). Nové þlenské státy mohou použít odvetná opatĜení (reciprocial measures) vĤþi obþanĤm zemí, které zavedly omezení vstupu na svĤj trh práce. TĜetí zásadou je, že vĤþi obþanĤm tĜetích zemí nesmí být použita mČkþí pravidla (pro povolení vstupu na trh práce) než proti obþanĤm A8 a pokud by se o pracovní povolení žádali dva stejnČ kvalifikovaní pracovníci, na základČ principu výhody þlenství (community preference principle) bude upĜednostnČn obþan A8 pĜed obþany tĜetích zemí. Sedmileté pĜechodné období je rozdČleno do tĜí fází; tzv. 2+3+2 scénáĜ. Tab. 18: Omezení volného pohybu pracovních sil bČhem prvních dvou let po rozšíĜení Unie Pravidla pro vstup obþanĤ nových þlenských státĤ (A8) na trhy práce pĤvodních þlenských státĤ (EU15) v období od kvČtna 2004 do dubna 2006 Restriktivní imigraþní režim Obþané A 8 jsou posuzováni stejnČ jako obþané z neþlenských zemí. PotĜebují pracovní Belgie povolení, které je udČlováno jen v pĜípadČ, že ani domácí, ani obþané z EU 15 nejsou Finsko schopni zaplnit volnou pracovní pozici. Francie Lucembursko Î NČmecku, jakožto zemi s nejvČtším oþekávaným pĜílivem imigrantĤ z východu, byla poskytnuta možnost zavést pĜísnČjší omezení pro urþité profese, pĜedevším NČmecko v sektoru služeb (napĜíklad: stavebnictví a pĜidružené obory, prĤmyslové þištČní ěecko a výzdoba interiérĤ). ŠpanČlsko Restriktivní imigraþní režim s kvótami pro pracovníky z A8 Obþané A8 potĜebují ke vstupu na trh práce získat pracovní povolení. ZároveĖ jsou Dánsko vyhlášeny kvóty omezující poþty pracovníkĤ z A8. Itálie Rakousku, zemi s 2. nejvČtším pĜílivem imigrantĤ z východu, byla poskytnuta možnost Rakousko Î zavést pro urþité profese pĜísnČjší omezení (napĜ.: zahradnictví, opracování kamene, Nizozemsko výroba kovových konstrukcí, stavebnictví a související obory, bezpeþnostní služby, Portugalsko prĤmyslové þištČní a domácí ošetĜovatelství a sociální práce bez ubytování). Neomezený vstup na trh práce, s omezeným nárokem na sociální dávky Je vyžadováno pouze pĜihlášení k pobytu. NezamČstnanost mĤže zavdat pĜíþinu pro Irsko Î odnČtí povolení k pobytu. PĜístup k sociálním dávkám je podmínČn splnČním urþitých Velká Británie kriterií (napĜ. délka zamČstnání v zemi nejménČ 1 rok). Právo volného pohybu obþanĤ EU je plnČ aplikováno Î Vstup na trh práce ani nárok na sociální dávky nejsou omezeny. Švédsko Pramen: ECAS: Who´s afraid of EU enlargement (Kdo se bojí rozšíĜení EU), srpen 2005.

15

Na nichž se staré a nové þlenské státy dohodly v dobČ podepisování Dohody o pĜistoupení (Accession Treaty).

38

Období 2004–2006: bČhem prvních dvou let po rozšíĜení Unie vČtšina pĤvodních þlenských státĤ uplatĖovala rĤzná opatĜení regulující vstup obþanĤ z nových þlenských státĤ (A8) na své trhy práce (EU 15). PĜed koncem prvního dvouletého pĜechodného období Evropská komise vydala zprávu, mapující fungování pĜechodných ustanovení. Možnosti zavést tzv. odvetná opatĜení využilo pouze Maćarsko, Polsko a Slovinsko. Toky pracovních sil mezi novými þlenskými zemČmi nebyly nijak omezeny, ani kvótami. Období 2006–2009: státy mohly pĜehodnotit tvrdost pĜechodných opatĜení. Ty, které chtČly pokraþovat v uplatĖování restrikcí, oznámily své rozhodnutí Evropské komisi a mohou po dobu dalších tĜí let regulovat vstup obþanĤ A8 na svĤj trh práce. Kterákoliv z tČchto zemí se mĤže kdykoliv rozhodnout ukonþit restrikce a umožnit volný pohyb osob. V zemích, které neoznámily Komisi, že by chtČly nadále uplatĖovat omezení, vstoupilo automaticky v platnost pravidlo volného pohybu pracovních sil. Slovinsko je první zemí z A8, která splnila podmínky pro zavedení eura a je þlenem Eurozóny od 1. ledna 2007. Proto také pĜestalo uplatĖovat reciproþní omezení vstupu na svĤj trh práce vĤþi obþanĤm státĤ EU, které ponechaly v platnosti restrikce pĜechodného období. Rumunsko a Bulharsko, které vstoupily do Unie 1. ledna 2007 omezení nezavedly. Tab. 19: Omezení volného pohybu pracovních sil (situace na poþátku roku 2007)

Pramen: ECAS: Who´s still afraid of EU enlargement (Kdo se stále bojí rozšíĜení EU). 2006.

Období 2009–2011: V pĜípadČ prokazatelnČ nepĜíznivých dĤsledkĤ na pracovní trhy, nebo jejich ohrožení mohou þlenské státy požádat o prodloužení pĜechodného období až do roku 2011 a aplikovat omezení vstupu na pracovní trh. Jinak bude automaticky zaveden volný pohyb pracovních sil. Po roce 2011 nesmČjí být uplatĖována žádná pĜechodná opatĜení omezující

39

svobodu pohybu osob. Každý, kdo by chtČl pracovat v nČkteré ze zemí EU, se musí zaregistrovat do sítČ sociálního a zdravotního pojištČní a pĜihlásit se k pobytu. Následující tabulka 20 vypovídá o skuteþném pohybu pracovníkĤ (zamČstnancĤ) z A8 do EU15 po rozšíĜení Evropské unie. Jedná se vČtšinou o tokové hodnoty, tedy pĜíliv dalších obþanĤ A8 na pracovní trhy pĤvodních zemí Evropské unie. (Kurzívou jsou oznaþeny stavové hodnoty, tedy poþet všech obþanĤ A8 pracujících v dané zemi EU15 k danému þasovému okamžiku.) Podíl na celkovém poþtu cizincĤ pracujících v zemi udává, kolik procent cizincĤ pracujících v zemi tvoĜí novČ pĜíchozí migranti z A8. NČkteré zemČ nemonitorují poþty migrantĤ z jednotlivých nových þlenských zemí Unie, ale zveĜejĖují údaje buć jen o celkové migraci z A8, nebo pouze o pĜílivu nejpoþetnČjších skupin obþanĤ (pĜedevším z Polska). Rozdílná období, za která jsou hodnoty vykazovány a nejednotnost metodiky mČĜení znemožĖují vzájemnou komparaci pĜílivu pracovních sil do jednotlivých státĤ Unie. Dalším problémem je, že vČtšina zemí sleduje jen poþet zamČstnaných obþanĤ A8, nikoliv poþet samostatných podnikatelĤ.

Velká Británie

Itálie Portugalsko

Finsko

ěecko ŠpanČlsko

Dánsko

Francie

Podíl obþanĤ ýR na migraci z A8 do cílové zemČ

Odliv pracovních sil z ýR**

Kdo z A8 migruje nejvíce? (Státní pĜíslušnost)

Poþet osob*

Podíl na migraci z A8

Odliv pracovních sil z nového þlenského státu*

13600

6%

0,30%

< 1000

<7%

< 0,019%

Polsko

8160

60%

0,05%

14700

6,8%

0,31%

< 735

< 5%

< 0,014%

Polsko

3838

26%

0,02%

85000

----

4,43%

< 9000

< 10%

< 0,175%

Polsko

40000

47%

0,23%

74000

----

3,67%

<5900

< 8%

< 0,114%

Polsko

39960

54%

0,23%

12%

0,40%

12250

7%

0,24%

Polsko

98000

56%

0,57%

425000

< 29%

1,44%

< 44000

< 10%

< 0,85%

Polsko

264560

62%

1,54%

----

< 0,33%

----

----

----

----

----

----

----

bČhem 2005

< 79500 (kvóta) 48000

----

0,20%

----

----

----

----

----

----

----

----

stav v roce 2005

< 1034

cca 0,3%

< 0,02%

< 118

11%

< 0,002%

Polsko

< 434

42%

< 0,003%

Mać.

stav v dubnu 2005

> 8000

> 8%

> 0,3%

----

----

----

Estonsko

> 8000 < 13978

----

>1,3% < 2,3%

----

bČhem 2005

kvČten 2004 - prosinec 2006 kvČten 2005 - únor 2005 bČhem 2004 stav v roce 2005 kvČten 2004 - duben 2005 bČhem 1. poloviny 2006 stav v roce 2004 stav na pĜelomu 2004/5

4485

< 43 %

0,17%

< 135

< 3%

3588

80%

0,59%

580

----

0,01%

< 580

----

----

----

----

----

----

----

3711

----

0,08%

----

----

----

----

----

----

----

----

< 10815

cca 1%

< 0,05%

< 1000

< 9%

< 0,019%

Polsko

< 6118

cca 56%

< 0,04%

Litva

3250

3%

0,11%

< 190

< 6%

< 0,004%

Polsko

809

25%

0,005%

Lotyš., Litva

4406

----

0,15%

< 700

< 16 %

< 0,014%

Polsko

2656

60%

0,015%

Lotyš.

----

----

----

----

----

----

Polsko

21600

----

----

----

----

----

----

----

----

----

Polsko

< 90000

----

----

----

Polsko

2100

91%

0,012%

----

500

> 19%

0,03%

---ýR, SR

< 0,003% Estonsko

2300

0,5%

0,05%

< 200

<9%

< 0,004%

Lucembursko

bČhem 2004

< 2600

< 1,4%

< 1,3%

< 300

< 11%

< 0,006% Lotyšsko

NČmecko

----

Polsko, Litva

bČhem 2005

Rakousko

Lotyš., Eston. Lotyš., Eston. Lotyš., Litva Lotyš., Litva Lotyš., Eston. Lotyš., SR

175000

Belgie

Nizozemsko

2. a 3. nejvyšší podíl pracovníkĤ z A8

Migrace z ýR (poþet osob)*

Irsko

Podíl na celkové pracovní síle cílové zemČ

Švédsko

Období kvČten 2004 - prosinec 2004 kvČten 2004 - prosinec 2005 kvČten 2004 - duben 2005 bČhem 2005 a 1.Q 2006 kvČten 2004 - duben 2005 kvČten 2004 - þerven 2006

Podíl na celkovém poþtu cizincĤ pracujících v zemi*

Cílová destinace Ð

Celková migrace z A8 (tis. osob)*

Tab. 20: Celkový pĜíliv pracovních sil z nových þlenských státĤ (A8) do þlenských zemí EU (po rozšíĜení Unie v kvČtnu 2004) v porovnání s migrací ýechĤ, nejvíce migrující obþané A8

kvČten 2004 - duben 2005 roþní kvóta kvČten 2005 v reg. hraniþících s A8

24728

8,3%

0,30%

1484

6%

0,029%

Polsko

20439

82%

0,12%

< 30 000

----

----

----

----

----

Polsko

----

----

----

----

28749

0,0672

0,00713

< 13996

<49 %

14753

51%

0,00355

SR

bČhem 2006

< 278110 (kvóta)

----

8-9% (kvóta)

----

----

----

----

----

----

----

----

bČhem 2005

< 46034

< 6,5%

< 1,1%

3575

8%

0,07%

Maćarsko

14693

32%

0,35%

Polsko, SR

bČhem 1. poloviny 2004

455765

6,40%

1,1%

7546

2%

0,15%

Polsko

236206

52%

1,4%

ýR, Mać.

bČhem 2005

< 490 720 cca 7,3%

> 0,6 %

< 21200

cca 4,3%

< 0,27% Maćarsko

< 0,41%

* < ... Poþet migrantĤ je nížší než uvedená hodnota. >... Poþet migrantĤ pĜevyšuje uvedenou hodnotu. ** Podíl poþtu obþanĤ ýR pracujících v pĜíslušném þlenském státČ EU 15 na celkové pracovní síle v ýR. ---- Poþty nejsou sledovány.

Pramen: ECAS 2005 a 2006.

40

Polsko

> 49500 cca 66 % < 326596

>0,02% Mać., < 0,29% Slovinsko

Vzhledem k tomu, že obþané ýeské republiky patĜí mezi nejménČ migrující skupiny, je velmi obtížné získat údaje o poþtu našich obþanĤ pracujících v jednotlivých zemích Unie. VČtšina zemí EU 15 popisuje množství migrujících ýechĤ jako zanedbatelnČ nízké. V tabulce uvádím vČtšinou orientaþní poþty a podíly popisující migraci þeských pracovních sil. Hodnoty lze porovnat s údaji pro nejpoþetnČjší skupinu migrantĤ (vČtšinou se jedná o Poláky, ale hojnČ zastoupeni jsou také MaćaĜi, Lotyši, Litevci a v nČkterých zemích Estonci a Slováci). Již pĜi letmém pohledu na poþty migrujících ýechĤ a poþty nejhojnČji zastoupených obþanĤ je vidČt, že migrace ýechĤ je skuteþnČ velice nízká (i pokud jde o odhadnuté horní meze poþtu zamČstnaných ýechĤ). NejpoþetnČjší skupinou pracovních sil z A8 jsou ve vČtšinČ zemí EU 15 Poláci (kromČ Finska, Rakouska16 a Lucemburska). Do ostatních zemích EU odešlo pracovat (bČhem prvního roku po rozšíĜení Unie) 450 000 PolákĤ, což odpovídá 1,178 % polské populace. Migrace PolákĤ za prací (v absolutních poþtech) byla ale ve srovnání s ostatními novými þlenskými státy (A8), znaþnČ vysoká již pĜed rozšíĜením Unie. Ve Finsku jsou Poláci na druhém místČ, za Estonci, následují je Litevci, MaćaĜi a Lotyši. Pokud bychom poþty EstoncĤ, kteĜí odešli za prací do Finska, vyjádĜili jako procenta estonské populace, ukázalo by se, že ve Finsku pracuje 15458 EstoncĤ, což odpovídá 1,104 % obyvatel Estonska. Další hojnČ migrující skupinou obþanĤ A8 jsou Slováci. Ti si však jako cílovou destinaci vybírají pĜedevším ýeskou republiku, protože nemusejí pĜekonávat jazykovou bariéru, ani pĜivykat kulturním odlišnostem. Následující, závČreþná tabulka obsahuje výþet profesí, které mají nejvČtší nadČji na pracovní uplatnČní v EU. Jedná se o pozice, pro které je získání pracovního povolení ménČ obtížné a o profese v nichž se obþanĤm nových þlenských státĤ (A8) v letech 2004–2006 nejþastČji podaĜilo nalézt zamČstnání. ýlenské státy jsou v tabulce seĜazeny podle míry otevĜenosti trhu práce vĤþi migrující pracovní síle z nových þlenských zemí (A8). CelkovČ se v EU 15 pomČrnČ snadno uplatní lékaĜi a další kvalifikovaný zdravotnický personál a peþovatelé. Doba dožití se v EvropČ zvyšuje, což klade jisté nároky poskytování zdravotní péþe, ale rovnČž úroveĖ a dostupnost zdravotní péþe se zlepšuje a proto je vysoce kvalifikovaná pracovní síla z nových þlenských zemí velmi vítána. Mnoho pracovníkĤ z nových þlenských zemí nalezlo zamČstnání v oblasti cestovního ruchu a pohostinství. Obþané nových þlenských zemí také þasto doplĖují chybČjící pracovní sílu ve stavebnictví a zemČdČlství. Jedná se vČtšinou o sezónní zamČstnání, kde není potĜebná pĜíliš vysoká kvalifikace. Stále ještČ pomČrnČ levná pracovní síla ze stĜední a východní Evropy zaplĖuje i pracovní místa, o které nemají obþané starých zemí EU zájem. NapĜíklad v Irsku pracovníci z nových þlenských zemí významnČ pĜispČli k hospodáĜskému rĤstu irské ekonomiky. V Lucembursku, které je pomČrnČ znaþnČ závislé na zahraniþní pracovní síle (pĜevážnČ z EU 15) jsou pracovníci z nových þlenských zemí rovnČž kladnČ pĜijímáni.

16

V Rakousku byli v roce 2005 Poláci druhou nejpoþetnČjší skupinou zamČstnaných cizincĤ z A8, první jsou MaćaĜi (z nichž 78 % vykonává pouze sezónní práce). S výrazným odstupem následují Slováci, Slovinci a ýeši. V Rakousku žije 9,4 % cizincĤ, z nichž jen malá þást (12,3 %) pochází z ostatních þlenských státĤ Unie (5,8 procentních bodĤ tvoĜí obþané z ostatních státĤ EU 15, 6,5 procentních bodĤ obþané nových þlenských státĤ. Velkou þást cizincĤ žijících a pracujících v Rakousku tvoĜí uprchlíci z bývalé Jugoslávie, ale i Turci, Filipínci, Makedonci a Indové.

41

Tab. 21: Profese, které mají v jednotlivých þlenských státech EU 15 nejvČtší šanci na uplatnČní

Kdo se v EU snáze uplatní? Cílová destinace Švédsko Irsko

NejžádanČjší profese

LékaĜi, zdravotní sestry, inženýĜi, technici, programátoĜi a informatici. Pracovníci v hotelovém a stravovacím prĤmyslu a ve stavebnictví, v maloobchodČ a v sektoru služeb, v prĤmyslové výrobČ, lékaĜi a zdravotní sestry, odborníci na matematické a technické obory, operátoĜi v call centrech, Ĝidiþi, Ĝemeslníci, zemČdČlci. Velká Británie Administrativní pracovníci, specialisté pro business a management, lékaĜi a další zdravotnický personál, peþovatelé (péþe o starší osoby a zdravotnČ hendikepované), pomocníci v domácnosti, uþitelé, elektrikáĜi, štukatéĜi, zedníci, tesaĜi, tovární dČlníci, skladníci, baliþi, uklízeþi, zemČdČlci, pracovníci v oblasti pohostinství a stravování. ProgramátoĜi, informatici, odborníci v oblasti telekomunikací a další technická povolání, Itálie zdravotní sestry, ošetĜovatelky, pracovníci v oblasti pohostinství a stavebnictví. Sezónní uplatnČní v zemČdČlství. Portugalsko LékaĜi, zdravotní sestry, peþovatelé, sociální pracovníci, uklízeþi, Ĝidiþi, hudebníci, pracovníci Finsko v zahradnictví, zemČdČlství a stavebnictví. Sezónní uplatnČní zejména v oblasti restauraþních služeb, zemČdČlství a stavebnictví. ěecko Pracovníci v oblasti stavebnictví, zemČdČlství, prĤmyslu a služeb, v cestovním ruchu (hotely, ŠpanČlsko restaurace, bary, kluby), peþovatelé a pomocníci v domácnostech. Sezónní práce ve stavebnictví, zemČdČlství a zahradnictví. LékaĜi, kvalifikované zdravotní Dánsko sestry, porodní asistenti, laboranti, fyzioterapeuti a další zdravotnický personál, maséĜi, pekaĜi, kuchaĜi, þíšníci, úþetní, automechanici, lakýrníci, elektrikáĜi, instalatéĜi, pokrývaþi, pracovníci v oblasti veĜejných a osobních služeb. Pracovníci v oblasti zdravotnictví (zdravotní sestry, ošetĜovatelé, porodní asistenti), Francie potravináĜství, ubytovacích a restauraþních služeb, veĜejných komunikací a staveb, stavební inženýĜi a další profese ve stavebním prĤmyslu, vČdeþtí pracovníci, manažeĜi ve strojírenství, technici, personalisté, úĜedníci, obchodní reprezentanti, kovovýroba, zpracovatelský a další prĤmysl, obchodování a marketing, úklidové služby. ManažeĜi, specialisté na výpoþetní techniku, informaþní technologie a telekomunikace, Belgie stavební inženýĜi, projektanti, technici, pracovníci v hutnictví, strojírenství a elektronice, zdravotní sestry, uklízeþky, Ĝidiþi, pracovníci v zemČdČlství a v oblasti obchodu a prodeje. Lucembursko Pracovníci v zemČdČlství, vinaĜství a stravování, stavebnictví, obchodČ (supermarkety), v oblasti informaþních technologií, ve výrobČ a v cestovním ruchu, zdravotnictví a bankovní úĜedníci. Pracovníci v oblasti zemČdČlství, zahradnictví, kovoprĤmyslu, zdravotní sestry, lékaĜi, Nizozemsko ošetĜovatelé, instalatéĜi, mechanici, strojaĜi, dČlnické profese, prodavaþi, poštovní doruþovatelé, programátoĜi a informatici. LékaĜi, zdravotní sestry, kvalifikovaní ošetĜovatelé, sociální pracovníci, administrativní Rakousko pracovníci, odborníci na informaþní technologie, média a reklamu a další služby podnikĤm (company-related services), zemČdČlci, lesníci, zahradníci, pracovníci v cestovním ruchu, pohostinství a stravování, pracovníci ve stavebnictví a strojvedoucí. Pracovníci ovládající informaþní technologie, mediální obory, finanþní služby, pracovníci ve NČmecko výzkumu, zdravotnictví a cestovním ruchu, sezónní pracovníci v zemČdČlství, lesnictví a pohostinství.

Pramen: ECAS 2005 a 2006, www.integrace.cz/integrace/volny_pohyb.asp a Mladá fronta DNES 27.2.2007.

42

43

44

Ing. Ji í Vojt ch Ing. Daniela Chamoutová

Recommend Documents