Informace z 11. schůze Senátu Parlamentu ČR

Informace pro obyvatele Kašperských Hor

Ročník 8

4/2011

Informace z 11. schůze Senátu Parlamentu ČR konané 4. srpna 2011 v Jednacím sále Valdštejnského paláce Do pořadu schůze Senátu byl zařazen mj. bod č. 6 Senátní tisk č. 84 – Petice Zachraňme Šumavu. Projednávání petice bylo zařazeno do pořadu jednání Senátu na základě doporučení Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který ukončil šetření uvedeného senátního tisku a svým 51. usnesením ze 12. schůze konané 20. července 2011 navrhl tisk č. 84 zařadit na pořad schůze Senátu 4. srpna 2011. Zpravodajem výboru pro projednání tisku na schůzi Senátu byl senátor Pavel Eybert, který objasnil problematiku, která vyústila k sestavení petice. V rozpravě k přednesenému tisku vystoupili četní senátoři, kteří, až na jednu výjimku, podpořili úsilí petice a navržené usnesení. Pozměňovací návrhy přednesené jihočeským senátorem Miroslavem Krejčou byly zamítnuty. Při hlasování šedesáti senátorů podpořilo úsilí petice a usnesení 53 senátorů, nikdo nebyl proti. Senát ve svém usnesení podpořil současné postupy nového vedení Správy NP Šumava ve snaze o zastavení kůrovcové kalamity. Požádal vládu ČR, aby se zasadila o naplnění nařízení vlády č. 163/1991, a to zejména o uchování a zlepšení přírodního prostředí národního parku, zachování typického vzhledu krajiny a využití území parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Požádal vládu o urychlenou přípravu zákona o NP Šumava a o přešetření zákonnosti rozhodnutí MŽP č. 18517/

ENV/06-972/620/06 ze dne 5. 3. 2007. Ustanovení § 142a odst. 2 Jednacího řádu Senátu umožnilo Františku Nyklesovi z petičního výboru přednesení této zprávy: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, dovolte, abych v první řadě poděkoval za možnost vystoupit zde na půdě Senátu a seznámit Vás s důvody, které nás vedly k sestavení petice Zachraňme Šumavu. Jsou to přesně 4 roky, dva měsíce a jedenáct dní co jsem, jako delegát Svazu obcí národního parku Šumava, měl možnost vystoupit na 10. veřejném

slyšení Senátu, které projednávalo „Reálná rizika kůrovcové kalamity po orkánu Kyrill v NPŠ“. S odstupem čtyř let jsem svůj tehdejší příspěvek znovu pečlivě přečetl, abych jej podrobil kritice, zda jsme naše tehdejší výhrady proti způsobu vedení NP Šumava nepřeháněli nebo zbytečně nedramatizovali. Zjistil jsem, že i když uplynuly čtyři roky, jsou naše tehdejší výhrady dodnes aktuální.

Po dvaceti letech existence národního parku, vyplněných nejen vytvářením různých neúspěšných strategických materiálů a vizí, ale také průběžnými spory a nesplněnými sliby, chybí dodnes na Šumavě ta nejdůležitější řídící akta dlouhodobá koncepce ochrany přírody, rozvoje regionu a turistiky a základní dokumenty pro řízení parku – Plán péče a zónace. Z obecné formulace Usnesení vlády ČR č. 163 o poslání národního parku byla prosazována především ochrana a obnova samořídících funkcí přírodních systémů, a to bez ohledu na to, že dosud uplatňovaná praxe těchto činností byla v přímém rozporu s uchováním a zlepšením přírodního prostředí a zachováním typického vzhledu krajiny. Situaci nevyjasnily, ale dokonce zkomplikovaly i formulace a nesprávný výklad některých paragrafů zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, které umožnily nejen plíživé rozšiřování bezzásahových oblastí a vytváření dalších nepřístupných území, ale v současné době i ztěžují zasahování proti kůrovci. Dá se konstatovat, že dlouhé roky známé, ale neřešené nedostatky a nepřesnosti uměle vytvářely a živily napětí a neudržitelný stav na Šumavě, který vyústil do krize jak v lesních ekosystémech, tak v partnerských vztazích. Zcela ve svojí řídící funkci zklamaly orgány ochrany přírody. Jediné, co se z našeho pohledu změnilo k dobrému je to, že NPŠ má nového ředitele, který má plnou důvěru a podporu nejen 21 šumavských obcí, ale i rady NP Šumava a vedení obou Pokračování na str. 2

Kašperskohorský zpravodaj

Ročník 8, číslo 4/2011

-2-

Informace z 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky, konané 4. srpna 2011 v Jednacím sále Valdštejnského paláce Pokračování ze str. 1 krajů. Ředitele, který má za půl roku své práce tu smůlu, že co začne řešit, to je záměrně a účelově kritizováno. Pokud se mu podaří zastavit kůrovce, bude kritizován, že použil pesticidy a mechanizaci, že kácením kůrovcových stromů ohrožoval vzácné živočichy, vytvářel holiny, kácel nesprávně a protizákonně. Nepodaří–li se mu kůrovce zastavit, bude kritizován za neschopnost, protože přemnoženého kůrovce zastavit měl. Zcela mimo veškerou pozornost médií i nevládních organizací a zejména v této na Šumavě velmi nervózní době je skutečnost, že použití pesticidů bylo za minulého vedení parku praktikováno v mnohonásobně vyšší míře a že minulé vedení vytvořilo na Šumavě během tří roků nejen historické rekordy v těžbě kůrovcových stromů, ale i ve vytváření holin. V současném nekonečném dohadování - zda kácet či loupat nastojato, kdy a kde použít pesticidy a mechanizaci - je zcela zapomínáno, že současný krizový stav způsobilo rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. 18517/ENV/06-972/620 z 5. 3. 2007, které po Kyrillu kalamitu na Šumavě nejen nastartovalo, ale ponecháním 207.000 m3 dřeva bez ošetření, zajistilo na 16.000 ha kůrovci nerušenou líheň. Stejně tak je smutnou skutečností, že následná žaloba, podaná šumavskými obcemi na uvedené rozhodnutí, leží 3

roky neřešena u soudu, kůrovec žere dál a v této ekonomicky složité době způsobuje a ještě bude způsobovat další milionové škody. Vážené dámy a vážení pánové, na programu Vašeho jednání je petice Zachraňme Šumavu, kterou podepsalo přes 13.000 občanů a která vznikla v závěru roku 2008 ze společné iniciativy Svazu obcí NPŠ, bývalého hejtmana Zahradníka a senátorů nejsilnějších politických stran paní Rippelové a pánů Jirsy a Kalbáče. Naši odpůrci nazvali tuto petici dryáčnickou a zkreslující. Nejvíce kritizovanou částí petice bylo údajné strašení veřejnosti, že na Šumavě vznikají stovky hektarů holin. Skutečnost však překonala očekávání, protože za tři roky vzniklo 1.100 ha nových holin a počet uhynulých a vytěžených stromů v důsledku kůrovce přesáhl přes dva a půl milionu kusů. Na Šumavě v současné době není jediná větší ucelená plocha lesů, která by nebyla zasažena kůrovcem. Byla zničena dlouholetá práce stovek místních občanů, kteří vysázeli miliony sazeniček, dlouhá léta je obžínali, prořezávali a chránili proti okusu zvěře. Pokud někde po výsadbě zůstal les, jsou tam dnes s velkou slávou voděny delegace s tím, jak si příroda sama pomohla. Vážené dámy a vážení pánové, Šumava, na rozdíl od území jiných parků dávaných nám za vzor, byla a dosud je

kulturní a osídlenou krajinou, ve které ve dvaadvaceti obcích žijí tisíce obyvatel a která je ročně navštěvovaná dvěma miliony návštěvníky. Krajinou, ve které jsou, bez jakéhokoliv uděleného mandátu nebo pravomocí, skupinou vědců za podpory nevládních organizací, přetvářeny životní podmínky jejích obyvatel a jejíž návštěvníci jsou přesvědčováni, že i suchý les je krásný. Zdá se, že situace na Šumavě nemá řešení, protože to, co my považujeme za katastrofu, naši odpůrci oslavují jako úspěch svých teorií. Rozhodnutí o tom kdo měl pravdu, bude otázkou dlouhých desítek let, po jejichž uplynutí budou hlavní aktéři již chybět. Jsem přesvědčen, že ani na jedné straně sporu se dnes nenajde člověk, který by vsadil krk na to, že ví jak to dopadne. Poškození šumavských lesů dosáhlo nebývalého rozsahu a nenapraví je již žádné rozhodnutí. Další rozsah škod ale může být podstatně snížen nebo snad dokonce zastaven. Je však třeba skončit s přešlapováním na místě a je nutné jednat. Je třeba ukončit stávající krizi, uklidnit region, zastavit kůrovcovou kalamitu, oběma stranám sporu vymezit jejich území a vše zastřešit novými řídícími akty. Šumava si to zaslouží. Děkuji za pozornost.

František Nykles

311. USNESENÍ SENÁTU z 11. schůze, konané dne 4. srpna 2011 k Petici Zachraňme Šumavu (senátní tisk č. 84) Senát I. bere na vědomí petici „Zachraňme Šumavu“, která byla předána Senátu Parlamentu ČR 9. 5. 2011; II. konstatuje, že zpravodaj Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí provedl příslušná šetření ve věci petice uvedené v bodě I; III. podporuje takové postupy dotčených orgánů a státních institucí, které povedou k zastavení kůrovcové kalamity, což vyžaduje zájem ochrany krajinného rázu i veřejný zájem zabránění rychlého rozpadu stromového patra ve II. a III. zónách Národního parku Šumava; IV. podporuje úsilí orgánů a státních institucí, které zajišťují dodržování platných zákonů

v Národním parku Šumava a chrání osoby i majetek občanů; V. prohlašuje, že Národní park Šumava musí sloužit všem občanům České republiky a žádná ze skupin občanů si jej nesmí nárokovat pro sebe; VI. žádá vládu ČR, aby se zasadila o naplnění nařízení vlády č. 163/1991, kterým byl Národní park Šumava zřízen, a to zejména: 1) uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, 2) zachování typického vzhledu krajiny, 3) využití území Národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí; VII. žádá vládu ČR, aby zajistila, že závazky učiněné obcím před vyhlášením oblasti Národního parku Šumava chráněným územím budou beze zbytku naplňovány; VIII. žádá vládu ČR, aby urychleně připravila zákon

o Národním parku Šumava; IX. žádá Ministerstvo životního prostředí ČR o přešetření zákonnosti rozhodnutí č.18517/ENV/06 - 972/620/06 z 5. 3. 2007 a o přešetření žádosti o jeho zrušení; X. žádá Ministerstvo životního prostředí ČR, aby zajistilo reprezentativní zastoupení legitimních skupin občanů (vědecká obec, ochrana lesa, obce, atd.) v odborných orgánech Národního parku Šumava; XI. žádá Ministerstvo životního prostředí ČR, aby o dalším postupu ve věci informovalo Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR, neboť členové Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí budou problematiku obsaženou v petici sledovat a vyjadřovat se k ní. Milan Štěch v. r., předseda Senátu Petr Šilar v. r., ověřovatel Senátu

- 3 -



Jde na Šumavě ještě o ochranu přírody?

Je známo, že diskuse o směřování Národního parku Šumava jsou dlouhodobé, vyčerpávající a nevedou ke sblížení stanovisek. Nyní to ale vypadá spíše na „válečný stav“. Nepřítelem je ředitel Stráský a lesníci, kteří nechtějí pochopit, že „architektem přirozeného lesa je kůrovec“, jak řekl jeden z účastníků blokády Mojmír Vlašín. Ukazuje se, že další diskuse nemá smysl, protože hnutí pro „nezasahování“ a „divočinu“ má ve všem jasno. Kůrovec musí být chráněn – je to přirozený faktor, gradace se sama zastaví - jak se nyní halasně prezentuje, díky patogenům. Smrky pomocí přirozených procesů přežijí, jak říká doc. Hruška. A vůbec, kůrovce je třeba hubit biocidy a lesníkům ukázat, jak je to třeba dělat. Jak je to typické pro všechna hnutí a ideologie - je primárně třeba vytvořit jednoduchá, srozumitelná a přitažlivá hesla a ta dogmaticky obhajovat. „Nechme přírodu přírodě, protože ona ví, co je třeba“, „Divočina je podmínka našeho žití“, „Ochraňujme procesy“ apod. Taková hesla jsou objevná i pro média, jsou hlásáním změny, slibují pokrok, dříve bychom řekli,

jsou revoluční. Po kolikáté se již opakuje tento scénář a lidé, zvláště mladí lidé jsou nepoučitelní. Zcela propadají nejrůznějším –ismům, hnědým, rudým, zeleným, která slibují..… Vždy také platilo, že boj hnutí zoceluje, semkne ho, aktivizuje. A tak se ptejme, nejde právě o to při blokádě a ochraně kůrovce na Šumavě? A za co vlastně ti lidé tak bojují? Copak divočinou musí být pouze uhynulý les? Co je to za fanatismus, který si libuje ve zkáze, nedbá na hodnoty líbezné lesnaté krajiny, kterou Šumava v minulosti byla! Kde králem lesa byl buk, který zaručuje trvalost a odolnost lesa. Nyní se sám, bez lidské intervence není

schopen vrátit na převážnou část území, kde byl kdysi doma. Jak se mu to podaří, když „nebudeme zasahovat“ a znovu ho tam nevysadíme? Jak si ti lidé osobují právo rozhodovat, že typická zelená šumavská krajina s hlubokými hvozdy se stane ve jménu jejich divočiny jakýmsi paskvilem na les, se soušemi stromů a lány vysoké trávy, posléze snad s pomalu vznikajícím (opět) smrkovým lesem a dalšími rozvraty. Takový les nebude produktem přírody, ale fanatiků co chtějí zachránit svět a napravit přírodu. Je příznačné, že při obhajobě těch nejzvrácenějších ideologií se vždy našli také vědci, kteří je posvěcovali, snažili se je doložit účelovými výzkumy, spekulacemi a dodat jim na věrohodnosti. Současné dění na Šumavě je panoptikem, divadlem, které má s pomocí médií přesvědčit prostého občana o tom, že se zde někdo bije za naši přírodu. Není tomu tak! Zviditelňují se tady pouze „zelená hnutí“ se svým dogmatickým viděním jediné pravé přírody, co vznikne na troskách kulturní krajiny.

Ilustrační foto, zdroj internet

Radomír Mrkva Autor je emeritním profesorem Mendelovy university v Brně

P E T I C E

Za záchranu historické šumavské krajiny a budoucího života jejích obyvatel. dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

Národní park Šumava je rozsáhlé území České republiky, jehož značnou část zaujímají lidskou činností značně ovlivněné ekosystémy. Šumavské lesy a louky, které byly pro předchozí generace šumavského obyvatelstva hlavním zdrojem obživy, se tak staly díky jejich péči přírodním skvostem. Přírodní a kulturní hodnota Šumavy byla v roce 1991 důvodem pro vyhlášení národního parku. Od tohoto okamžiku je přírodní a kulturní hodnota tohoto území trvale znehodnocována. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice žádáme vládu a Parlament České republiky, aby se v rámci svých státních, parlamentních a politických kompetencí urychleně zasadily o řešení stále se zhoršující situace v Národním parku Šumava, která je důsledkem neodpovědného odborně-politického experimentování s přírodou Šumavy, které vede k ničení přírodních a kulturních

hodnot šumavské krajiny a omezování života místních obyvatel. Žádáme, aby: 1. byl urychleně zahájen odborný, demokratický a nefundamentalistický dialog k problematice gradace kůrovců v lesích v Národním parku Šumava, jejího vlivu na lesní ekosystémy, funkce lesa a o způsobech ochrany lesa. Za dvacet let existence Národního parku Šumava nebyl tento zásadní spor vyřešen. 2. bylo urychleně rozhodnuto o strategii ochrany přírodních a kulturních hodnot Národního parku Šumava, jejíž součástí bude respektování veškerých práv místních obyvatel, včetně práv vlastnických. Nelze čekat na projednávání zákona o Národním parku Šumava, jelikož ani jedna ze čtyř minulých předloh nebyla Parlamentem schválena. 3. bylo urychleně přijato opatření, kterým bude v přírodě Národního parku

Šumava zakázáno a zabráněno pořádání občanských aktivit typu blokády Na Ztraceném, které nejen že poškozují předmět ochrany přírody, ale berou si tím za rukojmí při prosazování svých zájmů přírodu jako takovou. Příroda v národním parku nesmí být místem pro prosazování politických cílů. Svaz obcí Národního parku Šumava Borová Lada Podle petičního zákona může petici podepsat každý občan, nikdo ji ale nesmí podepsat dvakrát. To platí pro ty, kdo se s peticí setkají z více zdrojů. Jméno i bydliště by mělo být čitelné, podpis vlastní. Souhlas s peticí můžete i Vy vyjádřit svým podpisem. Úplné znění petice a podpisový arch je k dispozici v Městském kulturním a informačním středisku na radnici.



-4-

Ztráty z kůrovcových těžeb v roce 2010 Při hodnocení hospodaření Kašperskohorských městských lesů s.r.o. v roce 2010 jsem se mimo jiné zmínil, že v případě normálního hospodaření bychom vydělali minimálně o 10 mil. Kč víc než při těžbách kůrovcových. Několik občanů se dotazovalo jak jsem to myslel. Pokusím se to v krátkosti vysvětlit:

výši našich průměrných cen. Bohužel naše průměrné ceny jsou nižší, jelikož zpracováváme převážně kůrovcové dříví ve II. zónách. Průměrná cena je tak nižší cca o 210,- Kč = ŠKODA NA PRŮMĚRNÉ CENĚ 2. Škoda na průměrné ceně dřeva v I. zónách 2.647.890,-Kč (210 x 12.609)

Ve II. zóně bylo vytěženo 52.527 m3 kůrovce. Za normální situace by se vytěžila asi tak 1/10 (kůrovec prostě v lese je a bude). Zbývá tedy 47.275 m3 kůrovcové těžby. 1/3 dřevní hmoty z tohoto množství není ovlivněna na kvalitě (jedná se o stromy, které byly včas zpracovány v ranném stadiu vývoje kůrovce). Zbylé 2/3 jsou znehodnoceny zapařením. A teď se dostáváme k první ztrátě = ŠKODA NA VYROBENÉM DŘÍVÍ – tohoto dřeva bylo vyrobeno 31.517 m3 (z toho kulatina 23.637 m3). Rozdíl ve zpeněžení mezi čerstvým dřevem a kůrovcovým činil v roce 2010 Kč 350,-/m3 (u kulatiny). 1. Škoda na vyrobeném dříví činila 8.272.950,- Kč (350 x 23.637) Druhá ztráta vzniká ponecháním dřevní hmoty v I. zónách NP. Za rok 2010 bylo zpracováno celkem 12.609 m3. NP Šumava nám zaplatí náhradu jak za ponechané dříví tak i za zpracování, ale pouze ve

obdrželi 1.650.000,- Kč. Přesto je zde ztráta 2.400.000,- Kč. Ostatní pěstební činnost nad etát (základ 40.000,- m3 těžby) je spočítána přibližně na 3.000.000,- Kč. 3. Zvýšené náklady v pěstební činnosti cca 5.400.000,- Kč Celková suma ztrát z důvodu kůrovcové kalamity činí v našich lesích za rok 2010 16.320.840,- Kč !!!!! Samozřejmě že následují i další škody, které lze vypočítat - jako je škoda za předčasné smýcení, za snížení přírůstu, za omezení produkční funkce lesa a za další mimoprodukční funkce.To už je však záležitostí odborných firem.

Dále nám vznikají zvýšené náklady na pěstební činnost. Při normálním hospodaření by nám vznikala povinnost zalesnit cca 30 ha. V roce 2010 bylo zalesněno i s vylepšením 120 ha. Průměrný náklad na zalesnění 1 ha je 45.000,- což činí 4.050.000,- Kč nákladů navíc. Je pravda, že dostáváme příspěvek na hospodaření v lesích jako každy jiný vlastník a v roce 2010 jsme

Když vše přepočtu na 1 m3 kůrovcové těžby, vychází ztráta 461,- Kč (těžební i pěstební ztráty či zvýšené náklady): Při 10.000,- m3 kůrovcové těžby to činí 4.610.000,- Kč Při 20.000,- m3 - 9.220.000,- Kč Při 30.000,- m3 - 13.830.000,- Kč ............a tak dále. Ještě si snad někdo myslí, že se nám kůrovec vyplatí …..? Ing. Mäntl Miroslav Kašperskohorské městské lesy s.r.o.

Šumava žaluje Došuměly bory stinné, posmutněla doubrava, že dnes už je všechno jiné, usychá nám Šumava.

Suché stromy tady stojí jako němá výčitka. Pohřební jim píseň zpívá ptáček zvaný čečetka.

Na těch dalších suchých stromech vrána smutně tam kráká, že Bursík za zničení Šumavy zlatého má padáka….

Na tu suchou Šumavěnku věru smutný pohled je. Vidět lesní velikány jak umírají ve stoje.

Kdyby ty jsi Šumavěnko, kdybys mluvit uměla, koho by jsi z tvých hrobařů, koho by jsi proklela?

Žalem snad pohasnou i hvězdičky na nebi. Co jste to lidé jen s tou naší Šumavou, co jste to provedli?

Nemalá je také vina aktivistů z hnutí Duha. Přivázané k těm suchým stromům vystavit je tak bleskům a hromům. Skočí-li chudák z Nuselského mostu zachrání se jen zázrakem. Ale ekozlosyn Bursík letěl z vysokého postu se zlatým padákem.

Obava se usídlila i v tom srdci mém, aby jako tu Šumavu nezničili jste českou zem. Kdo to ví, kdo mně na to odpoví? Kdo tě má Šumavěnko kdo tě má na svědomí? Miloslava Boudová, DPS

- 5 -



ZELENÝ EXTRÉMISMUS NA ŠUMAVĚ

Šumava se počínaje rokem 2004 stala experimentálním územím radikálně smýšlejících ekologistů. Nedemokratická rozhodnutí ministrů životního prostředí Ambrozka, Bursíka, Mika a Správy parku vedla k nastartování největší kůrovcové kalamity tisíciletí. Mediálními propagátory bezzásahovosti a množení kůrovce na Šumavě byly především nevládní ekologické organizace - jak české, tak mezinárodní. Myšlenku: „Evropská divočina a divoké oblasti jsou nepostradatelnou laboratoří pro výzkum biodiverzity“ najdete na stránkách „Wild Europe“ - „Divoká Evropa“. V čele této nevládní mezinárodní organizace, která nemá žádnou faktickou moc, stojí jeden z hlavních aktérů vzniku „divočiny“ v Národním parku Šumava Ladislav Miko. ČASOVÁ POSLOUPNOST NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH UDÁLOSTÍ 1. Leden 2007: orkán Kyrill a ponechání necelých 200.000 kubíků polomů a vývratů, jež se staly semeništěm kůrovcové kalamity (tzv. speciální managementy) 2. Prosinec 2007: v platnost vstoupila Schengenská úmluva, která znamená volnou prostupnost hranic. Podle českých a německých ochranářů je zvýšená přeshraniční turistika hrozbou pro ekosystémy Šumavy. 3. Březen 2008: jednání obou ředitelů parků (Národního parku Bavorský les a Národního parku Šumava) o společném postupu. Vzniká myšlenka „Divokého srdce Evropy“. Zahrnuje plochu 13 tisíc hektarů a v budoucnu má být rozšířena až na 30 tisíc hektarů. V praxi znamená tato idea postupné rušení 40 km turistických tras a vznik 15 km tras nových, které však budou přístupny jen od 15. 7. do 31. 10. Na české straně bylo „Divoké srdce Evropy“ bez souhlasu obcí vyznačeno v červenci 2009. Na bavorské straně nebylo vyznačeno vůbec. Okresní sjezd v německém Regenu se vyslovil proti vyhlášení oblasti za oblast divočiny 1b podle pravidel IUCN. 4. V průběhu let 2008 - 2010 usychají nejcennější horské smrčiny na Šumavě. Kůrovcová kalamita vede k rozsáhlému odlesnění Šumavy v důsledku asanačních zásahů. Mění se krajinný ráz. Jsou narušeny

mimoprodukční funkce šumavských lesů.

5. Čelní představitelé zelené politiky, která je v rozporu se směrnicemi Natura 2000 zjišťují, že své činy musí legalizovat. Jsou si vědomi, že v oblasti dojde k výraznému snížení biodiverzity – z důvodu nevratného poškození biotopů a k vymizení v nich žijících chráněných druhů. 6. Výbor pro životní prostředí EK - ve zprávě s názvem Report on Wilderness in Europe - vyzývá Evropskou komisi k vytvoření strategie pro vznik divočiny v členských státech Evropské unie, k přidělení zvláštního statutu „divočině“ a její ochraně v rámci sítě Natura 2000. 7. Pražská konference o divočině (2009) zdůrazňuje nutnost vytváření divočiny a divokých oblastí v Evropě. Vyzývá k vytvoření společné agendy pro ochranu těchto oblastí. Konference má spíše společenský, nikoliv vědecký charakter. Mezi organizátory patří opět Ladislav Miko. 8. Na světovém kongresu o divočině v Mexiku (XII/2009) prezentují představitelé Národního parku Bavorský les a Národního parku Šumava ideu „Divokého srdce Evropy“. Je přijata rezoluce č. 32, která vyzývá vlády Německa a ČR k začlenění kategorie divočiny 1b dle IUCN do národní legislativy. 9. Volby 2010 znamenají změnu ve vedení Národního parku Šumava a konec radikální ochranářské ideologie. Nový ředitel Národního parku Šumava i ministerstvo samotné odmítá Diplom Rady Evropy, který je podmíněn existencí bezzásahovosti na 40% území parku. 10. Dokument Evropské komise o strategii na podporu biodiverzity do roku 2020 (3. 5. 2011) se výhradně věnuje problematice poklesu biodiverzity a prostředkům, které by mohly pokles biodiverzity zastavit. O budování divočiny zde nenalezneme jednu jedinou

zmínku. Jen v části určené lesnickému managementu jsou vyjmenovány tyto úkoly pro členské země: ponechávat optimální množství souší, ale tak, aby nevzniklo riziko lesních požárů nebo napadení podkorním hmyzem. Chránit oblasti divočiny. Chránit lesy před požáry. Poměrně úsměvný je v tomto ohledu komentář iniciativy Wild Europe, která výše popsanou a poměrně racionálně vyznívající strategii vítá jako významný krok směrem k divočině. Výkonnému výboru této iniciativy nepředsedá nikdo jiný nežli Ladislav Miko. DIKTATURA PROTAGONISTŮ DIVOČINY Z popsaného sledu událostí je patrné především to, že ochrana přírodních procesů a množení kůrovce nemá oporu nejen v legislativě České republiky či Německa, ale ani v legislativě Evropské unie. Snahy o dodatečnou legalizaci těchto aktivit se na vládní, ale ani na evropské úrovni, alespoň prozatím, nesetkaly s žádoucí odezvou. Za mnohé z toho, co se dělo za zády obyvatel Šumavy i celé České republiky a bez jediné opory v zákoně, vděčíme Ladislavu Mikovi, jeho příznivcům a následovníkům. K likvidaci Šumavy s pomocí uměle namnoženého kůrovce neměli žádnou zákonnou či jinou hmatatelnou podporu. Divočinu budovali na „legislativní vodě“ bez souhlasu regionů a občanů Šumavy. Žijeme v době, kdy pro dění v oblasti ochrany přírody je důležitější diktát nevládních ekologických organizací, nežli zákony této republiky. Žijeme v době, kdy pohádky o divočině mají mnohem větší váhu nežli realita. Žijeme v době, v níž za následky ekologistických destruktivních aktivit na Šumavě pravděpodobně nikdo neponese trestně právní ani hmotnou odpovědnost.

Je jen na nás, jak dlouho ještě necháme Hnutí Duha a další nevládní organizace rozhodovat o našem osudu. Naše faktické pravomoci jsou totiž na srovnatelné úrovni. Musíme však přiznat i ocenit, že Hnutí Duha umí ovlivnit média, dosáhne na finance ministerstev i evropských fondů a nechá se podporovat dokonce i Česko-německým fondem budoucnosti. K prosazování vlastních zájmů používá nelegitimní prostředky. Můžeme jen doufat, že lež bude mít i v jejich případě velmi krátké nohy. Kůrovec - larva a brouk Zdroj: internet

Jitka Marková



-6-

Přehled o stavu sporů o zlato v Kašperských Horách stav ke dni 12. srpna 2011

Ohledně Kašperských Hor probíhaly v poslední době dva soudní spory, přičemž pouze v jednom z nich bylo město účastno ale je to poněkud složitější. Jedním sporem, který byl původně veden pod sp. zn. 17 C 117/2005, požadovala firma Bohemia důlní, a.s. po českém státu za údajně nesprávné úřední postupy a nezákonná rozhodnutí a také jako náhradu ušlých příjmů částku 773.318.000 Kč. V tomto sporu, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10, byl koncem roku 2009 vynesen rozsudek, kterým byly všechny nároky žalobce zamítnuty. Pan JUDr. Radomil Ondruch po vynesení rozsudku ztropil v jednací síni bezmála výtržnost. Poté pochopitelně podal odvolání. To zamítl Městský soud v Praze a pokud vím, tak žalobce podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Tady nepředpokládám, že by byl úspěšný. Žalobci pak už zbývá pouze ústavní stížnost - jak znám dr. Ondrucha, tak ji podá. Poté je otázkou případná arbitráž podle smlouvy mezi ČR a Kanadou o ochraně investic. Druhým a aktuálnějším sporem je pak správněsoudní řízení vedené pod č.j.: 11 Ca 360/2007 u Městského soudu v Praze, a to firmou Potamon GTS, a.s. proti MŽP, jež zamítlo její žádost o stanovení průzkumného území. GTS, a.s. reprezentuje RNDr. Lellák, firmu zastupuje jako advokátka jeho sestra dr. Růžičková. Stejně jako v případě Bohemia důlní, a.s. jde o malou úzce provázanou skupinku, jež by v případě úspěchu přilákala zahraniční kapitál nebo některé zahraniční těžařské firmě případ odprodala. Žaloba firmy byla zamítnuta rozsudkem z 29. 10. 2009. Poté však žalobce podal kasační stížnost, ke které se město vyjádřilo jako zúčastněná osoba na straně MŽP. Nejvyšší správní soud v Praze (NSS) rozsudkem datovaným 17. 12. 2010 (sp. zn.: 7 As 70/2009) bez ústního jednání zrušil původní rozsudek a vrátil věc Městskému soudu v Praze

k dalšímu řízení. V odůvodnění pak uvedl pro město Kašperské Hory nepříznivé zjištění, že vlastně již v dubnu 2008 dostalo město od soudu vyrozumění o možnosti vstoupit do soudního sporu jako osoba zúčastněná. Byla určena tuším 14-ti denní lhůta, ve které rada města bez mého vědomí rozhodla, že se účastnit nebude. Neměl jsem o tom tušení, ale nic nevěděl ani tehdejší zmocněný člen (pro problematiku zlata) zastupitelstva RNDr. František Stíbal. Nic o tom nevěda jsem se pak v říjnu 2008 dotazoval na Městském soudu v Praze na to, zda je veden spor Potamonu GTS, a.s. proti MŽP a bylo mi odpovězeno pozitivně. Já pak město do řízení přihlásil a zastupoval jsem je v soudním řízení, kde jsem vystupoval na straně MŽP, zastupovaného mladou, ale velmi schopnou ministerskou právničkou, se kterou se dalo dobře spolupracovat. Výsledkem byla výhra - rozsudek Městského soudu v Praze z 29. 10. 2009. Důsledkem zjištění NSS ohledně města byl jeho závazný právní názor, podle kterého musí Městský soud v Praze dále postupovat. Tento soud tedy Město Kašperské Hory vyloučil pro marné uplynutí propadné lhůty v dubnu 2008 svým usnesením z 11. 3. 2011 z řízení. Je to logické. Nicméně proti usnesení je možno podat kasační stížnost, čímž se věc opětovně dostane k NSS a dojde ke zdržení nového meritorního rozsudku Městského soudu v Praze, který by mohl být pro Město Kašperské Hory i přírodu a krajinu Šumavy nepříznivý. V takovém případě by ovšem dnešní politická reprezentace na MŽP a ve vládě měla zřejmý zájem dolování v územním obvodu města a v okolních katastrech zprůchodnit. Ač má NSS ve věci opožděného vstupu města do soudního řízení podle všeho pravdu, byla by nyní kasační stížnost velmi účelná již proto, že odklad může znamenat zlepšení politické a personální situace na MŽP a naději, že toto ministerstvo by mělo vůli

žalobě vzdorovat a také, že by v případě neúspěchu u soudu drželo dále svou pozici ve správním řízení podle geologického zákona. Pro podání kasační stížnosti platí bohužel pouze dvoutýdenní lhůta. Takže jsem kasační stížnost podal, informoval starostku města A. Balounovou a žádal ji o součinnost. Té se mi nedostalo a aniž by mě o čemkoli informovala, vzala kasační stížnost zpět. Musím k tomu uvést, že bezprostředně po obecních volbách 2010 mi paní Balounová bez sdělení jakýchkoli důvodů zrušila plnou moc, kterou jsem od města měl. Tedy jsem ji žádal následně o udělení zmocnění alespoň k podání kasační stížnosti. Nic takového se ovšem nestalo a paní Balounová tak účast města ve sporu ministerstva s firmou Potamon GTS, a.s. definitivně zmařila. Následně Městský soud v Praze vynesl rozsudek, a to zcela opačný nežli v roce 2009 - zrušil rozhodnutí ministra životního prostředí o nestanovení průzkumného území uvedené firmě a nyní se tak věc dostala opět do stádia řízení o rozkladu na MŽP. Bude v rozkladové komisi projednána někdy v září a pak bude ministr znovu rozhodovat. V mezičase rada města vyzvala RNDr. Františka Stíbala k předání spisového materiálu k problematice zlata na Kašperskohorsku. Je nutno dodat, že světová cena zlata se za posledních 20 let zněkolikanásobila a že jeho těžba by určitě byla velmi výnosná. Je otázkou, za jakou cenu pro šumavskou krajinu. Musím se závěrem důrazně otázat, jaké zájmy paní Alena Balounová vlastně v celé věci přinejmenším od roku 2008 hájí. Můj návrh, aby věc byla projednána v zastupitelstvu města s tím, že se na ně dostavím, zůstal již několik měsíců bez odpovědi... . JUDr. Petr Kužvart

K dopisu JUDr. Kužvarta K informacím, které pan Kužvart uvádí v předchozím článku bych ráda doplnila následující: Ve volebním období 2004 - 2006 byl osobou zastupitelstvem zmocněnou jednat za město ve všech záležitostech týkajících se zlata výhradně pan Stíbal. V dalším období 2006 – 2010 byl opět na 1. veřejném zasedání zastupitelstva 14. 11.

2006 pověřen takto: „5. pověření místostarosty města k zastupování města proti zlatokopeckým aktivitám v tomto znění: ZM pověřuje člena zastupitelstva města RNDr. Františka Stíbala výkonem funkce zástupce Města Kašperské Hory ve všech záležitostech týkajících se geologického průzkumu a uvažované těžby zlato-

woframových rud ve správním území Města Kašperské Hory a jeho okolí. Je oprávněn k veškerým úkonům jménem města Kašperské Hory, které budou zapotřebí v souvislosti s řešením výše uvedené problematiky. Tato plná moc bude udělena na dobu trvání mandátu RNDr. Stíbala jako člena zastupitelstva.“ Pokračování na str. 7

- 7 -



K dopisu JUDr. Kužvarta Pokračování ze str. 6 Následující den, tj. 15. 11. 2006 na základě tohoto usnesení jsem pana Stíbala vybavila příslušnou plnou mocí k zastupování města v plném rozsahu ve výše uvedené záležitosti. Následně pak o vystavení plných mocí k zastupování města proti firmám Bohemia důlní a.s. a Potamon GTS, a.s. požádal pan Kužvart - obě plné moci jsem v jím navrženém znění a rozsahu vystavila a 6. 6. 2007 odeslala na jeho adresu. Veškerá komunikace v záležitostech týkajících se zlata pak probíhala, stejně jako i předtím, pouze mezi pány Stíbalem a Kužvartem. Podotýkám, že mimo oficiální domovní adresy jsem na pana Kužvarta neměla jiné spojení - ani telefonické, ani e-mailem. Radním případně zastupitelům se pak občasně dostalo od pana Stíbala něco kusých informací, pokud se na tuto problematiku dotazovali. Tolik obecná informace, kdo co činil nebo nekonal. Konkrétně k nařčení, že jsem „definitivně zmařila“ účast města ve sporu ministerstva s firmou Potamon GTS, a.s.: Dne 8. 4. 2008 obdrželo město od Městského soudu v Praze Vyrozumění o probíhajícím řízení mezi MŽP a firmou Potamon s výzvou, zda budeme uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení, a to do 15-ti dnů od doručení této písemnosti. Výzvu jsem předložila na nejbližším zasedání rady města dne 14. 4. 2008, kdy rada rozhodla, „že Město Kašperské Hory neuplatní práva osoby zúčastněné na řízení ve sporu žalobce: Potamon GTS a.s. Václavské náměstí 56/802, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministr životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 dle výzvy Městského soudu v Praze, Hybernská 18, 111 21 Praha 1.“ (viz usnesení rady, dostupné i na web. stránkách města). Nepředpokládala jsem, že by o tomto rozhodnutí rady pověřený zastupitel pan Stíbal, který tak jako všichni zastupitelé města dostával kopii usnesení rady, neinformoval právního zástupce vybaveného obsáhlou plnou mocí. Jak vyplývá i ze sdělení pana Kužvarta, na základě plné moci udělené mu v roce 2007 přihlásil dodatečně dne 1. 10. 2008 město jako účastníka řízení a nepovažoval za vhodné město o tom informovat. Na tomto místě si dovolím já svoji spekulaci: třeba o rozhodnutí rady o neúčasti ve sporu právník věděl a s využitím neomezené plné moci rozhodl podle svého za město a nebo naopak zmocněný zastupitel pan Stíbal neplnil své pověření a řádně obě

strany neinformoval o vývoji ve věci, případně se oba rozhodli bez ohledu na stanovisko rady, protože se to v dané situaci hodilo. Zpět od spekulace k faktům. Po obecních volbách v říjnu 2010, kdy panu Stíbalovi skončil mandát zastupitele a s ním spojené pověření (viz v úvodu) jsem, po projednání s radními, panu Kužvartovi zaslala 10. 11. 2010 odvolání obou plných mocí z 6. 6. 2007 s průvodním dopisem, ve kterém jsem jej žádala o podání zprávy o stavu zastupování, o probíhajících jednáních a dále jsem žádala o vrácení listin, které mu byly městem předány nebo jich nabyl v souvislosti se zastupováním. Poté by pro každý další případ právní zástupce musel komunikovat přímo se starostkou města a k jednotlivým případům by mu byla udělována samostatná plná moc. Dopis s výzvou na podání zprávy zůstal bez odpovědi, proto jsem 18. 3. 2011 pana Kužvarta urgovala o předložení zprávy a zaslání písemností. Teprve až 4. 4. 2011 po 14. hodině byla elektronickou poštou doručena informace od pana Kužvarta, která obsahovala v příloze jednak zprávu o zastupování nazvanou Přehled o stavu – zlato v Kašperských Horách v letech 2010 – 2011 ke dni 4. 4. 2011, dále text kasační stížnosti a plné moci k zastupování. Jak vyplývá z obsahu průvodní zprávy, pan Kužvart se omlouvá za pozdní zaslání neúplné zprávy o zastupování a dále nabádá ještě týž den „podat v příloze uvedenou kasační stížnost, protože končí lhůta k jejímu podání.“ Jak lze vyčíst z oskenované kopie usnesení soudu, který rozhodl o tom, že město není osobou zúčastněnou na řízení ve sporu mezi MŽP a firmou Potamon GTS, bylo právnímu zástupci p. Kužvartovi doručeno již 21. 3. 2011. Město tedy k podání stížnosti vyzval až v poslední den lhůty odpoledne. Po přečtení zprávy jsem vyhledala usnesení rady města ve věci neúčasti města na řízení ze dne 14. 4. 2008 a návazně na toto rozhodnutí RM jsem kasační stížnost neodeslala. Následně jsem 7. 4. 2011 pana Kužvarta o nepodání stížnosti informovala s tím, že na případné přehodnocení rozhodnutí rady města z dubna 2008 nám nedal čas. Na nejbližším jednání rady jsem o tomto svém postupu radní informovala a právě tak i o tom, že bez platné plné moci a v podstatě bez souhlasu města kasační stížnost pan Kužvart stejně podal. Jak vyplývá i z článku pana Kužvarta, podání kasační stížnosti, která by byla téměř jistě

zamítnuta, mělo být pouze zdržovací taktikou s tím, že v mezičase by mohlo dojít k personálním a tím i názorovým změnám ve vedení ministerstva životního prostředí. Vzhledem k tomu, že pro město samotné by podání či nepodání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu nemělo v podstatě žádný význam, nebyl ani důvod rozhodnutí rady města z dubna 2008 přehodnotit. Proto jsem Městskému soudu v Praze dopisem ze dne 16. 5. 2011 zaslala zpětvzetí kasační stížnosti podané panem Kužvartem. V souvislosti s ukončením mandátu zastupitele byl skutečně pan Stíbal (protože tak neučinil sám) v květnu letošního roku vyzván, aby do konce června předal veškerou agendu týkající se záležitostí zlata zpět na město - dosud se tak nestalo. Každému, kdo projeví zájem seznámit se s celým spisem, jsem ochotna doložit, že jsem nic „definitivně zmařit“ nemohla, neboť platným rozhodnutím rady města o neuplatnění práva osoby zúčastněné na řízení mezi firmou Potamon GTS a MŽP bylo rozhodnuto prakticky už v roce 2008. To, co následovalo byly už jen „hrátky“ právníků o čas. Podle mého názoru mají soudy rozhodovat podle práva a nikoli podle toho jaké momentální politické a názorové uspořádání představují strany soudního sporu. Nevidím důvod, proč by město mělo být bez vlastní vůle nástrojem při prosazování cizích skupinových politických zájmů. V odpovědi na „důrazný dotaz, jaké zájmy paní Alena Balounová vlastně hájí“ všem, kteří v tomto nudném čtení dospěli až sem, sděluji, že při výkonu funkce starostky nevystupuji jako soukromá osoba Balounová, ale jednám jako zvolený představitel ve prospěch města, v souladu s příslušnými zákony a rozhodnutími kolektivních orgánů města, kterými jsou rada a zastupitelstvo. Své jednání při výkonu funkce podřizuji rozhodnutím rady i zastupitelstva a naopak pro jejich rozhodování ve věcech samostatné působnosti vždycky poskytuji veškeré informace, které v dané věci mám. Pokud má kdokoli k mé práci nebo činnosti ve funkci výhrady, nechť je sdělí přímo radě nebo zastupitelstvu. Nezúčastněným je obtížné touto formou přes Zpravodaj srozumitelně a stručně reagovat na neopodstatněná nařčení. Alena Balounová, starostka



-8-

PROHLÁŠENÍ MĚSTA KAŠPERSKÉ HORY V posledních dnech, v době před konáním tradiční kašperskohorské pouti, vyvrcholily problémy, které našemu městu způsobuje jednání PhDr. Vladimíra Horpeniaka, hlavního představitele Šumavského kulturního spolku. Jedná se především o způsob jeho jednání v souvislosti s pořádáním koncertu Pellant Collegia a organizováním poutních slavností v Kašperských Horách. V prvním případě se jedná o naprosté ignorování závěrů jednání kulturní komise, které je PhDr. Horpeniak členem, o místě konání koncertu. Na jednání kulturní komise dne 3. května 2011 PhDr. Horpeniak prohlásil, že vzhledem k pronájmu kostela sv. Mikuláše pro komentované prohlídky

a kulturní vystoupení Městu Kašperské Hory, Šumavský kulturní spolek nebude pořádat koncert Pellant Collegia v tomto kostele. O přípravách tohoto koncertu ve sv. Mikuláši se představitelé Města Kašperské Hory dozvěděli těsně před polovinou července t. r.. V druhém případě se jedná o svévolné uvádění Města Kašperské Hory jako spolupořadatele pouťového programu Šumavského kulturního spolku na distribuovaných plakátech a pozvánkách. PhDr. Horpeniak byl již na jednání kulturní komise dne 3. května t. r. informován, že s ním Město Kašperské Hory na tomto programu spolupracovat nebude a také, že nechce být uváděno jako

spolupořadatel. Dalším problémem při pořádání akcí v Kašperských Horách je ze strany Šumavského kulturního spolku časté programové překrývání akcí jiných pořadatelů, přestože je PhDr. Horpeniak jako člen kulturní komise pravidelně upozorňován na škodlivost takového počínání. Město Kašperské Hory se tímto nedistancuje od tradice a duchovního významu tradiční kašperskohorské pouti, nýbrž a pouze od spolupráce s PhDr. Horpeniakem, který dlouhodobě a opakovaně jedná vůči představitelům svého města nesolidním způsobem a často nedodrží ani svá vlastní slova. Za městskou radu Ing. Alena Balounová

Stanovisko k „Prohlášení města“ Velmi mne překvapilo „Prohlášení města Kašperské Hory“. Tento text byl šířen právě v době, kdy ve veřejnosti doznívaly nepochybně velmi pozitivní dojmy z letošní poutní slavnosti Panny Marie Sněžné, kterou letos významně podpořil Šumavský kulturní spolek. Zvláště zarážející je drsný tón pamfletu, který vůči mé osobě vyráží do útoku, jako bych byl nějaký zločinec. Jádro sporu se točí kolem místa konání slavnostního koncertu k pouti P. Marie Sněžné (6. 8.). Žádost administrátoru farnosti byla podána již v březnu letošního roku s návrhem, aby se koncert konal v gotickém kostele sv. Mikuláše pro jeho originální prostředí a vynikající akustiku. Při květnovém jednání kulturní komise mi jejím předsedou bylo sděleno, že město odmítá možnost konání koncertu u sv. Mikuláše a doporučuje koncert uspořádat v hlavním kostele sv. Markéty. Toto stanovisko město zdůvodňovalo blíže nespecifikovaným pronájmem kostela sv. Mikuláše církví městu. Požadavek města, aby se slavnostní koncert nekonal u sv. Mikuláše ale v hlavním kostele sv. Markéty, jsem bezprostředně tlumočil pověřenému zástupci církve. Administrátor reagoval tím, že z praktických a provozních důvodů je naprosto vhodnější koncert realizovat v kostele sv. Mikuláše, jehož je církev majitelem, a že toto stanovisko bude včas tlumočeno městu. V záležitosti koncertu jsme se tedy řídili pokyny

zástupce majitele církevních objektů v Kašperských Horách. Pochopitelně nás mrzí nedorozumění, která v běhu událostí vznikla mezi farností a městem. V záležitosti jsem nejnověji mluvil s generálním vikářem českobudějovické diecéze P. A. Pintířem, který uvedl že nájemní smlouva uzavřená mezi církví a městem se týká pouze komentovaných prohlídek v kostele sv. Mikuláše. Město podle něj si nemůže osobovat právo na jakékoliv další monopolní využívání tohoto kostela. Slavnostní koncert k pouti P. Marie Sněžné 6. 8. ve hřbitovním kostele sv. Mikuláše byl oficiální společnou akcí Šumavského kulturního spolku a církve, což potvrdila účast a uvítací slovo nově ustanoveného duchovního správce pro Kašperské Hory P. Tomase van Zavrela na tomto koncertu. K mariánské pouti byly s podporou Šumavského kulturního spolku vytištěny plakáty a letáky s církevním programem této náboženské slavnosti. Jejich tisk se připravoval dávno před tím, než jsem se dověděl o požadavku města, aby na tomto tisku nebylo uvedeno. Poutní slavnost v Kašperských Horách byla vždy společnou akcí církve, města a dalších subjektů, které se na ní podílely nejrůznějším způsobem.Nelze popřít, že i letos město Kašperské Hory přes jistou zdrženlivost se připojilo k této mariánské slavnosti (úpravy a úklid komunikací v blízkosti poutního

kostela, dodání zeleně k výzdobě poutní svatyně, účast zástupců a hostů města při bohoslužbách, pohoštění duchovních). Po staletí město samozřejmě a ochotně rozevíralo hostitelskou náruč tisícům zbožných poutníků. Proto požadavek „města“, aby na programu církevní pouti nebylo uvedeno mi připadá při nejmenším jako podivný. Zcela neodůvodněná je výtka o „častém programovém překrývání akcí jiných pořadatelů ze strany Šumavského kulturního spolku“. O něčem takovém nevím, akce se koordinují v rámci společného kulturního kalendáře místa, probírají se při jednáních kulturní komise. Kulturní práci se věnuji bezmála už čtyřicet let a veškeré své síly dávám Šumavě i svému městu. Vždy jsem usiloval o maximální kvalitu i originalitu všech akcí, které ve svém zaměstnání nebo v kruhu svých přátel v rámci Šumavského kulturního spolku realizuji. Věřím, že veřejnosti neuniklo, že letošní poutní slavnost svou duchovní a kulturní náplní byla vynikající vizitkou našeho milovaného města Kašperských Hor. Svědčí o tom značná účast veřejnosti, bezprostřední ohlasy i pozitivní reakce v mediích. Právě s ohledem na tyto skutečnosti je mi velice líto, že bylo vydáno „prohlášení“, které se snaží zjevně poškodit mé jméno i vzhledem ke značné medializaci místního problému, který lze řešit osobním jednáním. PhDr. Vladimír Horpeniak

- 9 -



Svátek setkávání lidí dobré vůle

Pouť Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách je slavností s více než třísetletou tradicí. Jako slavnost svátečního setkávání Čechů a Němců ji s dokumentární pečlivostí zachytil spisovatel Karel Klostermann ve svém slavném románu V ráji šumavském. Mariánská pouť je stále tradicí se silnými kořeny, nepokořil ji ani minulý komunistický režim. S novou intenzitou tato slavnost úcty k Matce Boží a setkávání lidí dobré vůle ožila v letošním roce. Bohoslužby ozdobila významně duchovní hudba a zpěv, téměř po desetiletí opět vyšlo tradiční církevní procesí s korouhvemi a Madonou… K pěveckému a hudebnímu doprovodu bohoslužeb spojily své síly desítky převážně mladých lidí z Klatov, Chudenic, Svaté Hory, Radomyšle, Prahy ale i Bavorska. Zajímavě zazněla tisíciletá staroslověnská byzantská liturgie. Snad největší dojem v účastnících zanechala velkolepá Korunovační mše W. A. Mozarta pro sóla, sbor, orchestr a varhany při hlavní bohoslužbě v neděli 7. 8.. Zaujalo nepochybně také tradičně skvělé účinkování Eibnschäger Sänger

z Grafenau při závěrečné pobožnosti. Vedle informačních tiskovin byly k pouti vydány svaté obrázky s místními motivy Panny Marie Sněžné a textem Kašperskohorské poutní písně. Slavnost navštívily zajímavé osobnosti církevního a veřejného života, například hlavní slavnostní mši svatou celebroval P. Bohuslav Švehla, rodák ze Sušice, který duchovně pečuje o české krajany v Mnichově, své novokněžské požehnání udělil P. Tomas van Zavrel, nový duchovní správce kašperskohorské farnosti, staroslověnskou liturgii celebrovali biritualista P. Petr Koutský z Horažďovic a kněz Apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve v České republice, odborný pracovník Centra pro Oriente Christiano při Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktor nauk o východních církvích P. Tomáš Mrňávek. Přijeli novináři, redaktor Pouza z Klatovského deníku, Alena Scheinostová z Katolického týdeníku, reportáž a rozhovory pro ČRo 3 Vltava natáčela Marie Poláková. Milým překvapením byla nečekaná návštěva legendární redaktorky Radia Svobodná Evropa Lídy

Madona v poutním procesí v Kašperských Horách 2011, foto Miloslav Boháček

Rakušanové. Kulturní událostí prvního rádu bylo účinkování slavného flétnisty a skladatele Jiřího Stivína při svátečním koncertu duchovní hudby. Potěšil zájem veřejnosti a skvělá návštěvnost všech bohoslužeb jakož i veřejně pronášená slova uznání a díků. Mariánská pouť znamenala také týdny příprav, úklidů, čistění, drobných oprav, ale i upřímných modliteb za zdar pouti. K úsilí místních farníků skvěle přispěli svou pomocí pracovníci Muzea Šumavy nebo i místní hasiči, kruh kolem Karla Ešnera z Plzně a třeba dopravou pan Jírovec, s tlumočením pak rodačka Marie Wendlbergerová. Za úspěchem letošní pouti stojí také vynikající podpora rozvojové agentury Ag-akcent, získání dílčího příspěvku z evropských fondů a samozřejmě přeshraniční partnerství v tomto projektu ze strany Muzejního spolku z bavorského St. Oswaldu. Mariánská poutní tradice patří k trvalým a nesmazatelným atributům našeho města. PhDr. Vladimír Horpeniak

Poutní procesí před kostelem P.Marie Sněžné v Kašperských Horách 7.8. 2011, foto Miloslav Boháček


Počátky sklářství na Kašperskohorsku se podle svědectví pramenů kladou do 15. století. V soupise žoldnéřů z panství hradu Kašperku se nachází zpráva, že čtyři muži odtud se jmény Sklář – Glaser vstoupili do služeb města Pasova. K polovině 15. století se také uvádí existence dvou skláren na tomto panství. Lze se odůvodněně domnívat, že těmito sklárnami byly hutě ve Svojši a Vogelsangu (Podlesí), které pak v 16. století koupilo město Kašperské Hory. Na nedalekém Hartmanicku je k roku 1494 doložena sklárna u Mochova, v níž pracoval sklář Mertl. V oblasti hory Křemelné už před rokem 1578 pracovala sklárna u Paští. Největší rozvoj sklářství v širším okolí Kašperských Hor nastal v 18. století, zejména v jeho druhé polovině. Vznikla zde celá řada hutí – Jelenov, Zelená Hora, Hluboká, Filipova Huť, Antigl, Annín, Zlatá Studna. V 19. a na počátku 20. století se výtvarnou kvalitou svých výrobků proslavily sklárny v Anníně a Klášterském Mlýně. O činnosti starých skláren se v archivních materiálech dochovaly mnohdy jen zlomkovité informace. Významným způsobem je dnes doplňuje systematicky prováděný archeologický průzkum v areálech zaniklých hutí. Orientaci archeologů významně slouží dobová vyobrazení nejstarších skláren. Detailní znázornění české sklářské hutě se dochovalo v Mandevillově rukopisu z doby kolem roku 1420. Jeho autor byl sice cizinec, předhusitské Čechy však velice dobře poznal. Dalším důležitým pramenem jsou ilustrace k 12. kapitole slavné knihy v Jáchymově činného učence Jiřího Agricoly „De re metallica“. Hlavním zařízením huti, jemuž se věnovala co největší pozornost a péče, byla pochopitelně vlastní sklářská pec. Původně měly pece přímé vytápění, později se zaváděly rošty. Středověké pece byly poměrně malé, obvykle oválného půdorysu. Podezdívku měly zděnou z lomového kamene, méně často tesanou přímo do podloží. U českých pecí plnila spodní zděná prostora funkci popeliště, rošt ji odděloval od horní prostory, kterou tvořila vlastní kupolovitá pec. Sklářská pec měla v klenbě 4 až 8 pracovních otvorů, jimiž se do pánví vnášel sklářský kmen a zlomky skla. Keramické pánve mísovitého tvaru, používané ve starých hutích, dosahovaly nejvýše


- 10 -

Sklářská archeologie

80 cm v průměru. K boku staré sklářské pece se někdy přistavovala komora, zvaná vošovna. Plnila funkci chladící pece, i když řada hutí měla již v 16. století zvláštní chladící pec. Sem se kladly tenkostěnné výrobky, aby postupně chladly a nepopraskaly. Pece a okolní pracovní prostor chránil před povětrností přístřešek – dřevěná bouda s obvykle šindelovou střechou. Z německého označení dřevěná bouda - „Hütte“ vzniklo a ujalo se i české pojmenování hutta – huť, uplatňované pro celou sklárnu. Významné archeologické objevy v prostorech zaniklých skláren pocházejí z posledních desetiletí zejména z horských oblastí Šumavy. O průzkum starých sklářských hutí se za podpory Muzea Šumavy a Západočeského muzea v Plzni zvlášť zasloužil archeolog píseckého muzea Jiří Fröhlich. Velmi cenné a zajímavé poznatky přinesl výzkum zaniklé sklárny Stará huť u Podlesí (Vogelsangu) na Kašperskohorsku. Sklárna stála na svahu Huťské hory u prameniště potoka v nadmořské výšce 1100 metrů. Do dnešní doby se z ní dochovaly kamenné základy hutní haly o rozměrech 15 x 13 m s poměrně dobře dochovanou chladící pecí o výšce téměř 2 m, dva kamenné sklípky, odpadové haldy a kamenné ohradní zdi. Nálezy zlomků výrobků při peci a v odpadových haldách dokládají výrobu převážně čirého dutého skla. Vedle užitkového jsou tu zlomky i luxusnějších výrobků se zatavenými spirálovitě točenými rubínovými nitěmi. Úlomky nožek nitkovaného skla svědčí o tom, že u nás byly již dříve rozšířeny mnohé techniky donedávna připisované jen benátským hutím. Z drobných předmětů

se ve vogelsangské huti vyráběly korálky – pateříky různých barev, tvarů a velikostí, dále knoflíky, umělé kameny a skla do brýlí. K datování provozu huti do druhé poloviny 18.století přispělo nejen nalezené sklo a keramika ale i stříbrný desetikrejcar Marie Terezie z roku 1765. Markantní zbytky vogelsangské huti byly jako významná technická památka konzervovány a opatřeny přístřeškem. Počítá se s tím, že se objekt stane součástí naučné stezky po stopách sklářské historie Šumavy. Jak prokázal novodobý archeologický průzkum, který prováděl především Jiří Fröhlich na Prachaticku, Vimpersku, Kašperskohorsku a Železnorudsku, téměř ve všech starých sklářských hutích na Šumavě se vyráběly barevné korálky do růženců, takzvané pateříky. Nejběžněji měly tvar soudkovitý až kulovitý, kroužkovitý, prstencovitý, fasetovaný, slzičkový, malinový, byly někdy svisle nebo šikmo žebrované. Korálky vyráběné v šumavských sklárnách se používaly především k sestavování růženců. Podle modlitby Otče náš – latinsky Pater noster, která se periodicky opakuje při modlitbě růžence, se také těmto korálkům říkalo pateříky a hutím, kde převažovala jejich výroba, pateříkové. Ještě před třicetiletou válkou byly centrem obchodu s pateříky Kašperské Hory, kde byl znám jako prostředník tohoto obchodu Georg Rauscher. Pateříky se vozily především do Norimberka a Augsburgu. Archeologický průzkum z posledních desetiletí prokázal na staré Šumavě výrobu i dalších drobných skleněných předmětů jako knoflíků, medailonů, prstýnků, umělých kamenů, lustrových ověsků, hodinových sklíček i skel do brýlí, dále zrcadel a tabulového skla. Jak prokazují nálezy, starou tradici měla i produkce skleněných terčů do oken, takzvaných prohlédacích koleček, která se zasazovala do olova. Toto prosté okenní sklo bylo vyráběno technikou roztočené bubliny v plochý terč. Archeologické průzkumy zaniklých skláren, realizované v posledních desetiletích často za účasti a podpory Muzea Šumavy, významně rozšířily poznatky o historii šumavského sklářství. Byly tak položeny základy nového vědního oboru – sklářské Konzervované zbytky sklářské chladící pece z 18. století archeologie.

ve Staré huti I u Podlesí - Vogelsangu u Kašperských Hor (významná památka historie sklářství zkoumaná archeologicky) foto Vladimír Horpeniak

PhDr. Vladimír Horpeniak Muzeum Šumavy

- 11 -



Výzva čtenářům Západočeské muzeum v Plzni v letošním roce zpracovává výzkum zaměřený na historii zaniklých židovských obcí a sídel na Šumavě a v Pošumaví. Vzhledem k nedostatku informací o židovské obci v Kašperských Horách žádáme touto cestou čtenáře Kašperskohorského zpravodaje o jakékoliv informace vztahující se k židovskému osídlení Kašperských Hor či bývalému domu čp. 145, ve kterém se mimo jiné nacházela modlitebna a obchod se smíšeným zbožím Wilhelma a Josefa Fantla. Počátkem 50. let 20. století byl tento dům

zbořen a dnes se na jeho místě nachází proluka mezi Dětským domovem a restaurací Pod věží (za současnou autobusovou zastávkou). Velmi rádi bychom pro naše muzeum získali fotografie, dokumenty či osobní svědectví těch, kteří si pamatují bývalé majitele tohoto obchodu nebo kteří se účastnili bourání uvedeného domu v 50. letech. Za případnou reakci na tuto výzvu děkujeme. Kontakt: Mgr. Michal Chmelenský, tel. 721 322 425 (volat lze kdykoliv), e-mail: [email protected].

VYDRA Tančí lehce po kameni od rána až do setmění okouzluje člověka její píseň odvěká. Někdy tiše zašeptá si vědoma si svojí krásy jindy s hřmotem burácí balvany když převrací. Údolím se bystře valí zrána závojem se halí na svůj pramen vzpomíná zvečera když usíná.

OS Náš domov Šumava

Obdivuji tvoji krásu v slunci i v měsíčním jasu chci být s tebou má milá Vydro dívko spanilá. Jan Pečený, ze sbírky ŠUMAVA MÁ LÁSKA, 2011

U MADONKY Jizba dřevem provoněná skrývá svoje tajemství kdo sem vchází uchvácen je poklady tu uvidí. Dne 23. června 2011 vedl p. František Kortus další z výletů OS Náš domov Šumava. Dík patří rovněž průvodci p. Vladimíru Frenzlovi,jehož poutavé vyprávění o historii, zajímavostech a pověstech z Prášil a okolí zaujalo všechny účastníky. Foto: I. Kratochvílová

Vzpomínka na Stanislava Stuchlíka Letos v červenci nás náhle opustil ve věku 75 let lesák, hajný pan Stanislav Stuchlík. Byl dlouholetým neodmyslitelným občanem Kašperských Hor. Bydlel nejdříve se svou rodinou a později pak sám v 3 km od města vzdálené hájence pod Kašperkem, která je více známá v širokém okolí pod názvem „ U Janotů“. Pan Stuchlík byl člověk velmi společenský. Skoro každý den v zimě v létě jsme jej mohli potkávat když ne v lese, tak u nás v Kašperských Horách, kde si nakoupil, pohovořil se známými, navštívil různé kulturní i sportovní akce. Nevynechal ani o nedělích a poutích návštěvu bohoslužeb. A pak, třeba až k večeru, v zimě v hlubokém sněhu, se vydával pěšky z kopce ke své hájence, kde ho ještě před časem vítalo menší hospodářské zvířectvo. Pokud jel autobusem do Sušice, tak byl často viděn na zpáteční cestě na kraji Sušice na „stopu“. Standa měl veliký zájem o dění v obci. Mnoho let svědomitě pracoval ve volebních komisích u všech druhů voleb jako volební sčítací komisař především za Československou stranu lidovou. Uchovejme si pěkné vzpomínky na tohoto bodrého vousatého šumavského zálesáka. Karel Větrovec, kronikář

V úžasu zde každý stane svatým hledí do tváře nádheru tu vytvořily zručné ruce řezbáře. Nožem svým když krásu tvoří v dřevu duši nechává radost v domě u Madonky uměním svým rozdává. Jan Pečený, ze sbírky KÁMEN ZLATEM BOHATÝ, 2011 Ing. Jan Pečený, vystudoval ČVUT, fakultu elektrotechnickou, dále teologii na Teologické fakultě UK v Praze. Pracuje v podniku Elektrizace železnic Praha a.s. Po studiích teologie mu bylo uděleno jáhenské svěcení. Dlouholetý milovník Šumavy a zvláště Kašperských Hor, kam se vrací už více než 40 let. V poslední době se tento svůj vztah snaží vyjádřit krajinářskou fotografií a poezií. PhDr. Vladimír Horpeniak



- 12 -

Velký jezdecký rytířský turnaj a kostýmovaný průvod 27. a 28. srpna v Kašperských Horách Na poslední srpnový víkend je naplánováno slavnostní zakončení dvouletého přeshraničního projektu s názvem „1000 let soumarských stezek mezi Bavorskem a Čechami“ a s ním spojené oslavy. Prvního dne závěrečných oslav, který se celý ponese v duchu středověku, se zúčastní i zakladatel kašperskohorské větve Zlaté stezky, římský císař a český král Karel IV. v doprovodu svého dvorního blázna a šaška. Ten se bude starat o zábavu nejen svého panovníka, ale i všech zúčastněných. Oslavy budou probíhat na více místech. Velký rytířský turnaj na počest císaře se uskuteční na louce na Cikánce, která se nachází vedle silnice směrem na Vimperk. Kostýmovaného průvodu, v jehož čele se také sám velký vladař objeví, se zúčastní všichni účinkující a nebudou chybět ani pozvaní zástupci partnerských institucí. Celkem se průvodu zúčastní cca 40 lidí v dobových kostýmech a mohou se přidat i další z řad návštěvníků. Před a po těchto dvou stěžejních bodech programu jsou připravena menší vystoupení (např. hudební, šermířské nebo taneční skupiny), která proběhnou na nově zrekonstruovaném historickém náměstí v Kašperských Horách. Diváci se mohou těšit např. na

skupinu historického šermu Romantika z Plzně, hudební skupinu Gothien nebo taneční skupinu Althea. Na tento den budou pozváni také zástupci partnerského města Grafenau v Bavorsku, zástupci euroregionu Šumava, bavorský zemský rada, hejtmani Plzeňského a Jihočeského kraje, senátorka Rippelová, zástupci Prachatického muzea a další, kteří se celého přeshraničního projektu účastnili. Nedělní program je zaměřený na současnost, příp. nedávnou minulost. Diváci se opět mohou těšit na šermířské, hudební nebo taneční vystoupení. Vystoupí např. místní hudební skupina Kůrovci, Spolek kašperskohorských žen

a další. Po oba dny budou na náměstí k vidění řemeslníci časově spadající do doby Karla IV., kteří budou svá řemesla předvádět přímo před očima návštěvníků. Všechny části celého dvoudenního programu mohou návštěvníci zhlédnout zdarma. K dispozici budou stánky s občerstvením. Při procházce po nově zrekonstruovaném historickém náměstí se turisté mohou zastavit u panelů s výstavou o Zlaté stezce, která byla slavnostně otevřena 28. června. Jedná se o výstavu instalovanou pod širým nebem, jejíž zhlédnutí je zdarma a turisté tak mohou navštívit výstavu bez jakéhokoli časového či jiného omezení. Najdou zde nejen informace o Zlaté stezce a dalších souvisejících tématech, ale také mnoho fotek a obrázky dětí ze základních škol v Kašperských Horách a Grafenau, které byly namalovány při vzájemných návštěvách. Více informací o oslavách Zlaté stezky na w w w. z l a t a s t e z k a . e u , www.sumavanet.cz/khory/, na e-mailu zlatastezka@ kasperk.cz nebo na telefonním čísle 376 582 324. Ing. Jana Švejdová

Doprovodný program na náměstí v sobotu 27. 8. 2011

Doprovodný program na náměstí v neděli 28. 8. 2011

10:00 – hudební vystoupení – středověká hudba Gothien 10:10 – oficiální zahájení oslav 10:20 – hudební vystoupení – středověká hudba Gothien 11:00 – taneční vystoupení – taneční skupina Althea 11:40 – šermířské vystoupení – SHŠ Romantika 13:15 – krátké neformální projevy osob zapojených do projektu 13:30 – slavnostní kostýmovaný průvod v čele s císařem Karlem IV. 14:30 – krátké neformální projevy osob zapojených do projektu – louka na Cikánce 15:00 – velký rytířský turnaj na koních – louka na Cikánce 17:00 – vyhlášení vítěze turnaje, oficiální rozloučení a zakončení oslav – louka na Cikánce Přesun zpět na náměstí 18:00 – šermířské vystoupení – SHŠ Romantika 18:30 – hudební vystoupení – středověká hudba Gothien 19:00 – vystoupení fakírů – SHŠ Romantika 19:30 – taneční vystoupení – taneční skupina Althea 20:00 – místní hudební skupina Kůrovci

10:30 – místní hudební skupina Kůrovci 11:00 – šermířské vystoupení – SHŠ Romantika 11:30 – taneční vystoupení – Klub kašperskohorských žen 13:00 – hudební vystoupení – Kůrovci 13:30 – šermířské vystoupení – SHŠ Romantika 14:00 – hudební vystoupení – Kůrovci 14:30 – konec nedělního programu, malé a jednoduché zakončení oslav

Změna programu vyhrazena!

Změna programu vyhrazena!

- 13 -



Kulturní program – podzim 31. 8. - Auta 2 Hvězdné závodní auto Blesk McQueen a jeho přítel jedinečný odtahový vůz Burák se ve filmu „Auta 2“ dostanou na úžasná místa, když je jejich cesta zavede za moře. Místní kino v 18:00 hod., mládeži přístupné, český dabing 7. 8. – Jana Eyrová Hrdinka, která nepřestává inspirovat generace čtenářů a diváků po celém světě, si nyní díky novému a odvážnému filmovému zpracování režiséra Cary Joji Fukunaga (Sin Nombre) nachází cestu k nové generaci. Režisér Fukunaga vypráví životní příběh Jany Eyrové (Mia Wasikowska) prostřednictvím flashbacků, které mapují dramatické a pohnuté situace, jež zoufalou a vyděšenou mladou ženu přivedly až do domu duchovního otce Johna Riverse (Jamie Bell), v jehož harmonické domácnosti se chce nadobro odstřihnout od minulosti. Místní kino v 19:00 hod. s titulky, mládeži přístupné od 12 let.

8. 9. - 10. 9. Oslavy 55. výročí vzniku dětského domova na Kašperských Horách Oslavy budou probíhat po všechny tři dny, bohatý kulturní program – více informací na str. 14 a na plakátech 14. 9. – Lidice – školní představení Příběh Lidic je příběhem obyčejných lidí, kteří se absurdní náhodou připletli do cesty "dějinám". Tvůrci nejdou cestou klasického válečného filmu, tragédii přiblíží skrz mezilidské vztahy, a to zejména lásku, která stojí na počátku celého příběhu. Místní kino v 10:00 hod. 21. 9. – Harry Potter a Relikvie smrti část 2 „Harry Potter a Relikvie smrti - část 2“ je posledním dobrodružstvím ságy o Harry Potterovi. V tomto výpravném finále eskaluje bitva mezi dobrem a zlem do otevřené války čarodějného světa. Nikdy nebylo v sázce tolik jako teď. Nikdo už není v bezpečí. Je to ale Harry Potter, kdo možná bude muset

postoupit oběť největší, když se přiblíží rozhodující bitva s Loredem Voldemortem. Místní kino, mládeži přístupné od 10 let. 28. 9. - Clarinet Factory koncert hudebního tělesa Clarinet Factory s orchestrem v kostele sv. Mikuláše - více informací na plakátech. 19. 10. – Muži v naději Scenárista, režisér a producent Jiří Vejdělek přichází po úspěšné komedii Ženy v pokušení s novým snímkem věnovaným tentokráte mužům. Ústřední otázka této skvěle obsazené komedie zní, zda může být nevěra základem šťastného manželství. Šarmantní bonviván Rudolf (Bolek Polívka) je o tom přesvědčen: „Ženská má mít pocit, že o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí nudit …!!!”... Místní kino. 22. 10. – S čerty nejsou žerty divadelní pohádka v podání ochotnického divadelního spolku Schody ze Sušice, místní kino v 19:00 hod.

Akce pořádané v IS a SEV NP Šumava Kašperské Hory 26. 8., 18.00 – 24.00 hod. – Netopýří noc Seznámení s životem našich netopýrů, soutěže pro děti, ukázka výzkumných metod včetně nočního odchytu. S sebou baterka a pevná obuv. Cena programu Kč 20,--. 8. 9., 13.00 – 18.00 hod. – Vítejte po prázdninách Zábavné odpoledne plné tvořivých a řemeslných aktivit. Cena programu Kč 20,--. 12. 9., 13.00 – 16.00 hod. – Tvořivá dílna „Z ovčína“ Přijďte a zjistíte jak se zpracovává ovčí vlna

a co vše je možné z ní vyrobit plstěním za mokra nebo pomocí plstící jehly za sucha. Cena programu Kč 20,--. 14. 9., 13.00 – 17.00 hod. – Ruční výroba skleněných korálků (pateříků) na sklářském kahanu Co to byly pateříky a jak se vyrábějí vinuté perly? Přijďte se seznámit s výrobkem, poslechnout si mnoho zajímavého o historii sklářství na Šumavě a podívat se na celý postup výroby skleněného korálku. Sami se pak můžete pokusit o výrobu svého zářivého pokladu. Cena programu Kč 20,--. 16. 9., 10.00 – 14.00 hod. – Kvetoucí

Poděkování

poklady podzimu Botanická vycházka nejen za šumavskými hořci. Pohodlná obuv. V případě nepříznivého počasí náhradní program v IS a SEV. Cena programu Kč 10,--. 6. 10., 13.00 – 16.00 hod. – Tvořivá dílna „Z ovčína“ Přijďte a zjistíte jak se zpracovává ovčí vlna a co vše je možné z ní vyrobit plstěním za mokra nebo pomocí plstící jehly za sucha. Cena programu Kč 20,--. 13. 10., 18.00 hod. – Život a práce lidí na staré Šumavě Zajímá Vás jak se dříve žilo na Šumavě? Poutavé vyprávění s promítáním. Cena programu Kč 10,--.

Prodej zelí

V hlubokém zármutku a nevýslovné bolesti děkujeme touto cestou všem, kteří se přišli naposledy rozloučit s naším synem

objednávky na tel. čísle : 602 486 216 p. Žižková

Karlem Marešem.

datum prodeje

Děkujeme také i květinové dary.

za

projevy

soustrasti

hlávky celé - 5 Kč / kg krouhanka - 9 Kč / kg cibule - 9 Kč / kg

inzerce

Rodiče a rodina Marešova

1. 10. 2011 v 15:00 hod. na náměstí



Kašperskohorský Zpravodaj vydává Město Kašperské Hory. Redakce si vyhrazuje právo vybrat k otištění příspěvky pisatelů podle potřeb KZ. Příspěvky představují názory a postoje pisatelů. Za obsah inzerátů zodpovídá zadavatel. Vydavatel: Město Kašperské Hory, Náměstí 1, 341 92, tel. 376 503 411, IČ 00 255 645. Web: www.sumavanet.cz/khory, email: [email protected]. Odpovědný redaktor a grafická úprava Jitka Pelíšková, tiskne Tiskárna Strakonice spol. s r.o., evidence na Ministerstvu kultury České republiky pod číslem E 14893

- 14 -

Uzávěrka příštího vydání Kašperskohorského zpravodaje 13. října 2011

- 15 -



inzerce

Inzerce

Informace z 11. schůze Senátu Parlamentu ČR

Recommend Documents