Informac nısesit GCUCMP

Informac nısesit GCUCMP Vycha zıza podpory spolec nosti AEC-Data security company Roc nık 4, c ıslo 2/2002

18. u nor 2002

Pr ipravil : Mgr.Pavel Vondruska Sesit je rozesı la n registrovanym c tena r u m. Starsısesity jsou dostupne na adresa ch http://www.mujweb.cz/veda/gcucmp/ + http://cryptoworld.certifikuj.cz

(>340 e-mail vytisku )

Obsah : A. Vyhla ska c .366/2001 Sb., bezpec ny prostr edek pro vytva r enı elektronickeho podpisu a na stroj elektronickeho podpisu (P.Vondruska) B. RUNS testy (P.Tesar ) C. Velikonoc nıkryptologie (V.Matya s) D. Terminologie (V.Klı ma) E. Letem sifrovym sv„tem F. Za v„rec ne informace

Str.

2-8 9 ě13 13 14 15-16 17

Pr ı loha: Program pro nase c tena r e : “Hasa k ver. 0.9Ú (viz. letem sifrovym sv„tem) hasak.zip

A. Vyhla ska c .366/2001 Sb., bezpec ny prostr edek pro vytva r enı elektronickeho podpisu a na stroj elektronickeho podpisu Mgr. Pavel Vondruska (U OOU ) Anotace C lanek se zabyva rozborem provade cı vyhlas ky 366/2001 Sb. U radu pro ochranu osobnıch udaj˚, ktera upresnuje povinnosti zakona o elektronickčm podpisu c.227/2000. Specialne jsou rozebırany pozadavky na nastroj elektronickčho podpisu (legislativnı a pravnı) a stanovenı shody nastroj˚ elektronickčho podpisu s pozadavky stanovenymi zakonem a provade cıvyhlas kou. 1. Vyhla ska c .366/2001 Sb. V rıjnu roku 2000 vstoupil v Ceske republice v uc innost Za kon o elektronicke m podpisu a o zmýný nýkterych dalsıch za kon˚ c .227/2000 (da le jen Za kon c .227/2000 Sb.). Na sledovala rada dalsıch krok˚ nutnych k tomu, aby mohla byt realizova na komunikace podle tohoto za kona. Na za kladý zmocnýnı uvedene ho v tomto za koný pripravil U rad pro ochranu osobnıch udaj˚ znýnı na vrhu vyhla sky, ale se zaha jenım legislativnıch krok˚ k jejımu prijetı musel poc kat do kvýtna 2001. Cekalo se na novelu za kona c .101/2000 Sb., ktera U radu (zjednodusený rec eno) umoznila nejen vyhla sku pripravit, ale take publikovat ve sbırce za kon˚. Vyhla ska byla publikova na 10.10.2001. Je urc ena predevsım poskytovatel˚m certifikac nıch sluzeb a upresn uje pozadavky na ty poskytovatele, kterı hodlajı vyda vat kvalifikovane certifika ty, upresn uje postup akreditace tých poskytovatel˚ certifikac nıch sluzeb, kterı zaza dali U OOU o akreditaci a da le upresn uje pozadavky na na stroje elektronicke ho podpisu. Tento prıspývek bude výnova n vysvýtlenı pojmu prostredek pro bezpec ne vytva renı a ovýrova nı elektronicke ho podpisu („7 vyhla ska), na stroj elektronicke ho podpisu („8 vyhla sky), vztahu mezi na strojem elektronicke ho podpisu a prostredkem pro bezpec ne vytva renı a ovýrova nı elektronicke ho podpisu, postupu pri vyslovenı shody na stroje s pozadavky stanovenymi v za koný o elektronicke m podpisu, rozdılu v cha pa nı týchto pojm˚ v Evropske unii a v c eske m za koný o elektronicke m podpisu. 2. Prostr edky pro bezpec ne vytva r enıa ov„r ova nızaruc enych elektronickych podpisu Zac nýme informacı k prekladu týchto pojm˚ z anglicky psanych materia l˚ Evropske unie. Je potreba výdýt, ze v týchto materia lech se pouzıva pro na stroj elektronicke ho podpisu termın “product– ( “electronic-signature product– …na stroj elektronicke ho podpisu), zatımco termın “device– je urc en pro c esky termın prostredek (napr. Secure Signatur-Creation Device - prostredek pro bezpec ne vytva renı elektronickych podpis˚ ). Prostredky pro bezpec ne vytva renı a ovýrova nı zaruc enych elektronickych podpis˚ jsou definova ny v „17 za kona o elektronicke m podpisu c .227/2000 Sb. Pozadavky na tyto prostredky vycha zejı z obdobnych obecnych pozadavk˚ Smýrnice 1999/93ES o za sada ch Spolec enstvı pro elektronicke podpisy tak, jak jsou uvedeny v prıloze c .III. tohoto dokumentu.

2

Tyto pozadavky majı predevsım zajistit to, aby prostredek pro bezpec ne vytva renı podpisu za pomoci odpovıdajıcıch technickych a programovych prostredk˚ a postup˚ zaruc il, ze data pro vytva renı podpisu se mohou vyskytnout pouze jednou a ze jejich utajenı je na lezitý zajistýno, ze data pro vytva renı podpisu nelze pri na lezite m zajistýnı odvodit ze znalosti zp˚sobu jejich vytva renı a ze podpis je chra nýn proti padýla nı s vyuzitım existujıcı dostupne technologie. Tento prostredek musı da le zajistit, aby data pro vytva renı podpisu mohla byt podepisujıcı osobou spolehlivý chra nýna proti zneuzitı tretı osobou. Prostredky pro bezpec ne vytva renı podpisu nesmı mýnit data, ktera se podepisujı, ani zabran ovat tomu, aby tato data byla predlozena podepisujıcı osobý pred vlastnım procesem podepisova nı. Obdobne jsou i bezpec nostnı a procesnı pozadavky na prostredek pro bezpec ne ovýrova nı podpisu. Nový se zde zava dýjı pozadavky souvisejıcı se zobrazenım vysledku ovýrenı, prıpadný se spolehlivym zobrazenım dat uvedenych v certifika tu. Zejme na to jsou tyto pozadavky: podpis musı byt spolehlivý ovýren a vysledek tohoto ovýrenı byl ra dný zobrazen, ovýrujıcı osoba musı mıt moznost spolehlivý zjistit obsah podepsanych dat, spolehlivý musı byt zjistýna pravost a platnost certifika tu pri ovýrova nı podpisu, vysledek ovýrenıa prıpadne pouzitı pseudonymu musı byt ra dný zobrazeno. Uvedene pozadavky jsou prılis obecne , a proto je upresn uje prova dýcı vyhla ska k za konu o elektronicke m podpisu c . 366/2001 Sb. v paragrafu 7. Konkretizuje zde alespon nýktere z pozadavk˚, napr. vyzaduje, aby podepisujıcı se osoba byla informova na, ze pouzıva tento prostredek a musela pred jeho pouzitım zadat prıstupove heslo nebo pouzıt jiny obdobny autentizac nı mechanismus. Upresnýny jsou i pozadavky na kryptograficke algoritmy a jejich parametry. Tyto pozadavky jsou uvedeny v prıloze c . 2 te to vyhla sky. Prıloha byla zpracova na podle obdobne ho dokumentu evropske unie a to podle dokumentu Algorithms and Parameters for Secure Electronic Signatures, ktery vydala iniciativa EESSI (The European Electronic Signature Standardization Initiative). V tomto dokumentu se stanovı asymetricke kryptograficke algoritmy vc etný algoritm˚ zalozenych na eliptickych krivka ch, ktere budou pro uc ely bezpec nych elektronickych podpis˚ povazova ny po dobu 5-ti let za bezpec ne . V tomto dokumentu jsou stanoveny i parametry klıc ˚, zp˚sob generova nı klıc ˚ a dalsı podrobnosti. Ceska vyhla ska da le vyzaduje pro prostredek pro bezpec ne vytva renı zaruc ene ho elektronicke ho podpisu dostatec nou technickou a kryptografickou za ruku bezpec nosti; tento pozadavek se povazuje za splnýny, pokud prostredek odpovıda pozadavk˚m technicke normy upravujıcı oblast informac nı bezpec nosti. Touto normou je CSN ISO 15408 a prıslusna uroven za ruky je EAL 4. Tento pozadavek byl stanoven v souladu s dokumenty standardizac nı komise CEN/ISSS (European Committee for Standardization / Information Society Standardization System ) N137-Secure Signature - Creation Device a N141-Security Requirements for Signature Creation Applications. Splnýnı pozadavk˚ na prostredek pro bezpec ne vytva renı zaruc ene ho elektronicke ho podpisu stanovenych v „ 17 za kona o elektronicke m podpisu se dokla da vysledkem hodnocenı prostredku pro bezpec ne vytva renı zaruc ene ho elektronicke ho podpisu a seznamem technickych norem upravujıcıch oblast informac nı bezpec nosti, podle kterych byl hodnocen. Nikde nenı stanoveno, kdo takove to hodnocenı m˚ze prove st. Predpokla da se prebıra nı hodnocenı ze vznikajıcıch laboratorı v EU. Casem pravdýpodobný vznikne nýjake hodnotitelske pracovistý i v CR. Aby bylo uzna no hodnocenı tohoto pracovistý i v zemıch EU, je nutne zapojenı tohoto pracovistý do evropske ho akreditac nıho sche matu. Ve Smýrnici 1999/93ES Evropske ho parlamentu a rady ze dne 13. prosince 1999 o za sada ch Spolec enstvı pro elektronicke podpisy se k hodnocenı prostredk˚ pro elektronicke podpisy pıse pouze toto: 3

“Shoda prostredk˚ pro bezpec ne vytva renı podpis˚ s pozadavky uvedenymi v prıloze III bude urc ena odpovıdajıcımi verejnopra vnımi c i soukromymi organizacemi urc enymi c lenskymi sta ty. V souladu s postupem uvedenym v c la nku 9 stanovı Komise krite ria pro c lenske sta ty pro rozhodnutı, zda by tato organizace mýla byt urc ena.– V souc asne dobý jestý ve sta tech EU nenı zcela shoda v tom, jak bude tento paragraf Smýrnice naplnýn. Na s za kon o elektronicke m podpisu nestanovı za dne mu subjektu povinne pouzıva nı takove hoto prostredku. Je pouze na podepisujıcı osobý nebo na osobý, ktera se spole ha na podpis, zda takovy prostredek (napr. z d˚vodu vyssı bezpec nosti a tedy i pra vnı jistoty) pouzıva nebo ne. Ponýkud deklarativný se o tomto podpisu mluvı pouze v odstavci 2, paragrafu 3. “Pouzitı zaruc ene ho elektronicke ho podpisu zalozene ho na kvalifikovane m certifika tu a vytvorene ho pomocı prostredku pro bezpec ne vytva renı podpisu umozn uje ovýrit, ze datovou zpra vu podepsala osoba uvedena na tomto kvalifikovane m certifika tu.– V dokumentech Evropske unie se vzilo oznac enı pro takovyto podpis …tedy zaruc eny elektronicky podpis, zalozeny na kvalifikovane m certifika tu a vytvoreny pomocı prostredku pro bezpec ne vytva renı elektronicke ho podpisu - zkra cene oznac enı “kvalifikovany podpis–. Osoba, ktera se spole ha na kvalifikovany podpis, ma samozrejmý velikou d˚výru v takovouto komunikaci. Nema vsak moznost z podpisu prımo zjistit, zda se jedna o kvalifikovany nebo nekvalifikovany podpis (presnýji zda pri vytva renı podpisu byl nebo nebyl pouzit prostredek pro bezpec ne vytva renı elektronicke ho podpisu). Navrhuje se tedy, aby osoba, ktera vlastnı prostredek pro bezpec ne vytva renı elektronicke ho podpisu, si tuto informaci nechala zapsat do sve ho kvalifikovane ho certifika tu. Pokud by vytvorila podpis zalozeny na tomto certifika tu bez pouzitı tohoto prostredku … musı o tom druhou stranu (napr. v podepsane m textu) informovat. V dokumentech Evropske unie se doporuc uje pro tento typ podpisu zava dýt v prıslusnych legislativnıch uprava ch stejnou pra vnı akceptovatelnost jako u podpisu vlastnoruc nıho. Upozorn uji, ze pouhe konstatova nı, ze se jedna o kvalifikovany (bezpec ny) elektronicky podpis nestac ı, aby byl takovyto podpis pra vný akceptovatelny vsude tam, kde se pouzıva vlastnoruc nı podpis. Toto tvrzenı se mylný v me diıch uva dı, ale nenı pravdive . Je nutne prove st prıslusne legislativnı zmýny, ktere pouzitı jake hokoliv typu elektronicke ho podpisu (tedy prıpadný i kvalifikovane ho podpisu) v prıslusne m procesu umoznı.

Shrnutı 1. V c eske m za koný o elektronicke m podpise nenı stanovena za dne mu subjektu povinnost pouzıvat prostredky pro bezpec ne vytva renı a ovýrova nı zaruc enych elektronickych podpis˚. 2. pouzıva nım týchto prostredk˚ se zvysuje d˚výra v tuto komunikaci 3. kvalifikovany podpis je zaruc eny elektronicky podpis zalozeny na kvalifikovane m certifika tu a vytva reny prostredkem pro bezpec ne vytva renı elektronicke ho podpisu 4. zjednodusený rec eno - prostredky pro bezpec ne vytva renı a ovýrova nı zaruc enych elektronickych podpis˚ musı spln ovat bezpec nostnı pozadavky podle ISO 15408 , na uroven za ruky EAL 4, v CR je toto hodnocenı uzna va no z libovolne testovacı laboratore, ktera je schopna tyto testy prova dýt

4

3. Na stroj elektronickeho podpisu Na stroj elektronicke ho podpisu je sirsı pojem nez prostredek pro bezpec ne vytva renı a ovýrova nıelektronicke ho podpisu. V za koný o elektronicke m podpisu c .227/2000 Sb. je definova n v „2, pısmeno o) takto: “Pro uc ely tohoto za kona se rozumı na strojem elektronicke ho podpisu technicke zarızenı nebo programove vybavenı, nebo jejich souc a sti, pouzıvane pro zajistýnı certifikac nıch sluzeb nebo pro vytva renı nebo ovýrova nı elektronickych podpis˚–. Poskytovatel certifikac nıch sluzeb vyda vajıcı kvalifikovane certifika ty podepisuje svym zaruc enym elektronickym podpisem kvalifikovane certifika ty a seznamy kvalifikovanych certifika t˚, ktere byly zneplatnýny. Na stroj elektronicke ho podpisu pouzıvany pro toto podepisova nı nelze z d˚vodu vyssı bezpec nosti pouzıt pro jine nez tyto uc ely („3 vyhla sky c .366/2001 Sb.) ! Poskytovatel certifikac nıch sluzeb vyda vajıcı kvalifikovane certifika ty musı pouzıvat bezpec ny na stroj elektronicke ho podpisu a toto musı byt ovýreno U radem pro ochranu osobnıch udaj˚. Toto je stanoveno v c eske m za koný o elektronicke m podpisu v „6, odst.1, pısm. j) “ó na stroj elektronicke ho podpisu je bezpec ny, pokud odpovıda pozadavk˚m stanovenym tımto za konem a prova dýcı vyhla skou; toto musı byt ovýreno U radem pro ochranu osobnıch udaj˚ (da le jen "U rad")" , U rad pro ochranu osobnıch udaj˚ vyhodnocuje na za kladý pısemne za dosti shodu na stroj˚ elektronicke ho podpisu urc enych pro podepisova nı vyda vanych kvalifikovanych certifika t˚ a seznamu kvalifikovanych certifika t˚, ktere byly zneplatnýny, s pozadavky stanovenymi za konem o elektronicke m podpisu. V za dosti o vyhodnocenı shody musı byt obsazeny informace, ktere vyhodnocenı umoznı. U rad zverejn uje pozadavky na bezpec nost prıslusnych kryptografickych modul˚ ve Výstnıku U radu. Tento zp˚sob byl zvolen predevsım s ohledem na moznost rychle reagovat na skutec nost, ze standard FIPS 140-1 je v souc asne dobý nahrazova n standardem FIPS 140-2 a da le, ze Evropska spolec enstvı vyvıjejı vlastnı ekvivalentnı standard. Ve Výstnıku U radu c .12/2001 a na svych webovych stra nka ch U rad zverejnil pozadavek na kryptograficke funkce: na stroj elektronicke ho podpisu musı spln ovat pozadavky na Security Level 3 podle standardu pro hodnocenı bezpec nosti kryptografickych modul˚ vydane ho National institute of standards and technology v USA - FIPS PUB 140. Kromý povinnych souc a stı za dosti (podrobny popis funkce, technicka dokumentace, vysledek hodnocenı kryptografickych funkcı) se doporuc uje v za jmu urychlenı spra vnıho rızenısouc asný s poda nım za dosti doda nı na sledujıcıch dokument˚:: - presna identifikace na stroje - obecne informace k dovozu, vyrobý a prodeji na stroje - manua l (v c eske m jazyce, prıpadný v anglicke m jazyce) - seznam a parametry kryptografickych funkcı a jejich presnou identifikaci ve vztahu k algoritm˚m a parametr˚m uvedenym v prıloze c . 2 vyhla sky § podpisova sche mata § algoritmy pro generova nı klıc ˚ § metody generova nı na hodnych c ısel 5

-

-

popis pouzite ho genera toru na hodnych c ısel popis, jak lze pri pouzitı na stroje realizovat pozadavek „ 3 odst. 3 vyhla sky c . 366/2001 Sb. (uva dýnı do provozu a zmýna pracovnıho modu dvýma pracovnıky v odlisnych rolıch) V ra mci spra vnıho rızenı m˚ze U rad poza dat o doplnýnı predlozenych dokument˚, prıpadný o doplnýnı informacı c i o proka za nı dalsıch souvisejıcıch skutec nostı.

Pozadavek na vysledek hodnocenı kryptografickych funkcı se povazuje za splnýny, pokud byl na stroj hodnocen podle Standardu pro hodnocenı bezpec nosti kryptografickych modul˚ vydane ho National institute of standards and technology v USA - FIPS PUB 140, Security Level 3, a provedene hodnocenı je dolozeno prıslusnym certifika tem, nota rsky ovýrenym a je pripojen urednı preklad certifika tu do c eske ho jazyka. Pokud na stroj elektronicke ho podpisu splnil pozadavky stanovene za konem o elektronicke m podpisu a U rad vyslovil shodu, je na stroj povazova n za bezpec ny. Seznam na stroj˚, u nichz byla vyslovena shoda, zverejn uje U rad ve Výstnıku U radu a na svych www stra nka ch. V prıloze c .2 je uveden seznam na stroj˚ u nichz byla vyslovena shoda (aktua lnı stav k 11.2.2002). Za dne jine subjekty (tj. napr. podepisujıcı se osoba, elektronicka podatelna, poskytovatel certifikac nıch sluzeb, ktery nevyda va kvalifikovane certifika ty) nemajı za povinnost takovyto na stroj pouzıvat. Cena takove hoto na stroje je vysoka a pohybuje se v tisıcıch USD. Za poda nı za dosti o vyhodnocenı shody na stroj˚ elektronicke ho podpisu s pozadavky se platıspra vnı poplatek 10 000,- Kc . Shrnutı 1.Na stroj elektronicke ho podpisu je prostredek pro vytva renı elektronicke ho podpisu, ktery lze pouzıvat k podepisova nı kvalifikovanych certifika t˚ a seznamu certifika t˚, ktere byly zneplatnýny. 2. Poskytovatele certifikac nıch sluzeb, kterı vyda vajı kvalifkovane certifika ty, musı takovyto na stroj pouzıvat. 3. Shodu na stroje s pozadavky za kona o elektronicke m podpisu vyslovuje v Ceske republice U rad pro ochranu osobnıch udaj˚. 4. Evropska unie Za kladnı informace byly uvedeny jiz v odstavcıch 2 a 3. Zde tedy pouze shrneme. Ve Smýrnici 1999/93ES Evropske ho parlamentu a rady ze dne 13. prosince 1999 o za sada ch Spolec enstvı pro elektronicke podpisy se rozlisujı prostredky pro bezpec ne vytva renı elektronicke ho podpisu (SSCD …Secure signature electronic device) a na strojem elektronicke ho podpisu (electronic signature product). Pozadavky na prostredky pro bezpec ne vytva renı elektronicke ho podpisu jsou uvedeny v prıloze Smýrnice c ıslo III. Shoda prostredk˚ pro bezpec ne vytva renı podpis˚ s pozadavky uvedenymi v prıloze III ma byt urc ena odpovıdajıcımi verejnopra vnımi c i soukromymi organizacemi urc enymi c lenskymi sta ty. O tom, zda ma byt take hodnocen na stroj elektronicke ho podpisu, nenı ve Smýrnici stanoveno. Za výrem uva dım e-mail z 8.2.2002, ve ktere m odpovýdýl Hans Nilsson … jeden z prednıch odbornık˚ na elektronicky podpis v EU, c len komise EESSI (European Electronic 6

Signature Standardization Initiative) na dotaz, zda by pomohl objasnit pojmy na stroj a prostredek a ota zku jejich hodnocenı. “ó Yes, interpreting the Directive is certainly very difficultó The EESSI and industry “Interpretation– is the following: The SSCD (Annex III) is the smart card or other hardware device protecting the private key. And this SSCD needs to be evaluated and approved in order to be sold and marketed as a SSCD. The German and Austrian SiG requires evaluation and approval for software products distributed by ACCREDITED CAs, which is a “higher level– of CA approval. However, Germany and Austria are alone with this interpretation, and I think it will actually disappear in those two countries–. Na za kladý vyse uvedenych fakt˚ se domnıva m, ze interpretace pojm˚ na stroje a prostredku elektronicke ho podpisu je v c eske m za koný o elektronicke m podpisu c .227/2000 Sb. a prova dýcı vyhla sce c .366/2001 Sb. v za sadý v souladu se Smýrnicı 1999/93ES Evropske ho parlamentu. Shrnutı 1) prostredky pro bezpec ne vytva renı elektronicke ho podpisu musı byt hodnoceny v EU i CR a to podle stejnych krite rii, v CR chybı hodnotitelske pracovistý, hodnocenı je mozne prevzıt ze zahranic ı 2) na stroje elektronicke ho podpisu nemusı byt v souc asne dobý hodnoceny ve vsech sta tech EU, musı byt hodnoceny v Nýmecku a Rakousku, v CR musı byt hodnoceny pouze na stroje, ktere pouzıva poskytovatel vyda vajıcı kvalifikovane certifika ty a to jen ty, ktere pouzıva k podpis˚m kvalifikovanych certifika t˚ a seznamu kvalifikovanych certifika t˚, ktere byly zneplatnýny, shodu s pozadavky vyslovuje U OOU Pr ı loha c .1 Kryptograficke algoritmy a jejich parametry pro vytva r enıpa rovych dat poskytovatele a pro prostr edky pro bezpec ne vytva r enıa ov„r ova nızaruc eneho elektronickeho podpisu Podpisove sche ma

Asymetricky algoritmus

001 002 003 004

RSA RSA RSA RSA

005

DSA

006

ECDSA-Fp

007

ECDSA-F2m

Minima lnı Algoritmus parametry pro Metoda urc ena pro asymetricke ho generova nı padding algoritmu klıc ˚ MinModLen=1020 rsagen1 emsa-pkcs #1-v1.5 MinModLen=1020 rsagen1 emsa-pss MinModLen=1020 rsagen1 emsa-pkcs #1-v1.5 MinModLen=1020 rsagen1 emsa-pss pMinLen=1024 dsagen1 qMinLen=160 qMinLen=160 r0Min=104 ecgen1 MinClass=200 qMinLen=160 ecgen1 r0Min=104 MinClass=200

7

Hasovacı funkce SHA1 SHA1 RIPEMD160 RIPEMD160 SHA1 SHA1

SHA1

Pr ı loha c .2 Seznam na stroj˚, u nichz byla vyslovena shoda s pozadavky za kona o elektronicke m podpisu c .227/2000 Sb. (stav k 11.2.2002). Tento seznam je zverejnýn U radem pro ochranu osobnıch udaj˚ ve Výstnıku U radu a na www stra nce U radu (http://www.uoou.cz/ep_nastroje.php3 ). Por . Na stroj elektronickeho podpisu cı s. 1. CSA8000; Hardware Revision: G, Firmware Version 1.1, pracujıcı ve FIPS modu 2.

nShield F3 SCSI; Firmware 5.0, Hardware verze nC4032W-150, pracujıcı ve FIPS modu

Vyrobce Eracom Technologies Australia, Pty. Ltd. Burleigh Heads Queensland Austra lie nCipher Corporation Ltd. Jupiter House Station Road Cambridge CBI 2JD, United Kingdom

Literatura [1] Matejka,J.,Vondruska,P.: The basic terms and legal aspects of the ESA from the practical use and security points of view, sbornık mezina rodnı konference IDET, Brno 2001 [2] Vondruska,P.: Typy elektronickych podpis˚, Sbornık konference Bezpec nos” da t 2001, Bratislava [3] Vondruska,P.: Bezpec nostnı aspekty elektronicke ho podpisu, sbornık Konference Security 2001, Praha [4] Vondruska,P.: Anatomie prova dýcı vyhla sky U OOU k za konu o elektronicke m podpisu c .227/2000 Sb., Sbornık, Konference Souc asnost a budoucnost krizove ho managementu, Praha 2001 [5] Vondruska,P.: Elektronicky podpis, publikace nakladatelstvı RAABE, v tisku, 2002 [6] Directive EU: Evropska komise DG XV - Directive 1999/93/EC of 13 December 1999 on a community framework for electronic signatures, http://www.ict.etsi.org/eessi/e-sign_directive.pdf [7] CEN/ISSS, European Committee for Standardization / Information Society Standardization System, http://www.ni.din.de , http://www.cenorm.be/isss/worksho/e-sign [8] EESSI, European Electronic Signature Standardization Initiative http://www.ict.etsi.org/eessi/EESSI-homepage.htm [9] Za kon o elektronicke m podpisu a o zmýný nýkterych dalsıch za kon˚ (za kon o elektronicke m podpisu) c .227/2000 Sb., http://www.mvcr.cz/sbirka/2000/sb068-00.pdf [10] Vyhla ska U OOU 366/2001 Sb. (k Za konu o elektronicke m podpisu c .227/2000 Sb.), http://www.mvcr.cz/sbirka/2001/sb138-01.pdf

8

B. RUNS TESTY RNDr. Petr Tesar Pri hodnocenı kvality genera tor˚ na hodnych bit˚ (da le te z ang. RNG) pro kryptologicke uc ely se vyuzıvajı statisticke testy. Publikovanych test˚ je nepreberný, a kazdy si m˚ze prıpadný zkonstruovat vlastnı. Z historicke ho hlediska se nýktere testy oznac ujı jako klasicke (za kladnı, standardnı). Mezi klasicke testy radıme zejme na test frekvencı bitu jedna (nebo nula), poker testy (= testy vyskytu n-tic bit˚ pro n = 2, 3, ó . ), autokorelac nı testy a take runs testy (c esky …testy se riı). Pro prakticke pouzitı se vybrane testy sdruzujı do testovacıch bateriı - NIST 800 ( viz [3] ), FIPS 140 ( viz [4] a [5] ), DIEHARD (viz [6] ) nebo VANAD ( viz [7] ) a test se riı (v r˚znych varianta ch) je pochopitelný obsazen v kazde z uvedenych bateriı. Pro uc ely tohoto c la nku se budeme zabyvat pouze bina rnı verzı testu se riı (pro kryptologicke uc ely ma tato verze nejvýtsı smysl). Se riı de lky j rozumıme usek bitove posloupnosti stejnych bina rnıch znak˚ o poc tu j-bit˚, ktery je z obou stran ohranic en opac nym bina rnım znakem nebo koncem (resp. zac a tkem) posloupnosti. Naprıklad na sledujıcı bina rnı posloupnost: 110100011111101010011011001010111000 obsahuje celkem 20 se riı, z toho se riı bitu jedna de lky 1 je 5, se riı bitu jedna de lky 2 jsou 3, se riıbitu jedna de lky 3 je 1, se riı bitu jedna de lky 6 je 1, se riı bitu nula de lky 1 je 6, se riı bitu nula de lky 2 jsou 2, se riıbitu nula de lky 3 je 2. Zapsa no do tabulky De lka se rie 1 2 3 4 5 6 >6 Celkem

Poc et se riı nul 6 2 2 0 0 0 0 10

Poc et se riı jednic ek 5 3 1 0 0 1 0 10

Poc et se riı dane de lky 11 5 3 0 0 1 0 20

Z tabulky je vidýt, co vsechno lze v r˚znych varianta ch runs test˚ testovat: V1. Celkovy poc et se riı v posloupnosti bez ohledu na jejich de lku a –barvuď ( = nuly, jednic ky). Tato nejjednodussıvarianta testu se riı je naprıklad pouzita v baterii NIST 800. Na tomto mıstý si autor c la nku nem˚ze odpustit kra tky na zor na baterii NIST 800. Vybýr pouzitych test˚ je pro autora c la nku zklama nım. Na jedne straný je zde mnoho exotickych test˚, jejichz vyuzitı pro kryptoanalyzu autor nevidı (napr. testy na hodnych procha zek … pouzıvane spıse pro RNG v oblasti simulac nıch metod Monte Carlo), na druhe straný napr. Univerza lnı test ( viz Maurer [1] ), jehoz kryptograficky vyznam je zrejmy i laikovi v oboru, je aplikova n v p˚vodnı verzi popsane v [1], zatımco i autori baterie NIST 800 prizna vajı, ze je jim zna mo radikalnı vylepsenı tohoto testu, publikovane Coronem jiz v roce 1998.

9

( viz [8]). Za hlavnı prınos te to NIST publikace lze povazovat nejspıse kapitolu 4 (4. Testing Strategy And Result Interpretation) da vajıcı jiste na mýty v oblasti, ktere se výtsina ostatnıch autor˚ freewarovych testovacıch bateriı taktný vyhyba . V2. Poc ty se riı danych de lek bez ohledu na –barvuď. Tato varianta je pouzita napr. v baterii VANAD, a pochopitelný mnohem citlivýji mýrı kvalitu generovane posloupnosti. V3. Poc ty se riı danych de lek s rozlisenım jejich barvy. V tomto prıpadý je informace o se riıch vyuzita maxima lný. Tato varianta je pouzita naprıklad v bateriıch FIPS 140 ( zde se ovsem kazda de lka a –barvaď testuje extra). Globa lnı varianta (tj. kdy je spoc tena jedna statistika) je popsa na napr. v pracech [1] a [2]. V obou pracech je pouzıva na na sledujıcı testova statistika: S =

L

∑ i =1

L 1 1 ( S 1( i ) − E i ) 2 + ∑ ( S 0 (i ) − E i ) 2 Ei E i =1 i

kde S1(i) je poc et se riı jednic ek de lky i S0(i) je poc et se riı nul de lky i Ei je oc eka vany poc et se riı de lky i ( u kvalitnı posloupnosti je pochopitelný stejny pro nuly i jednic ky). L je hornı de lka se rie, ktera se jestý poc ıta . Výtsinou se volıtak, aby oc eka vany poc et se riıde lky L ( E L ) byl aspon pýt. Pokud testovana posloupnost je vybýrem z na hodne velic iny rıdıcı se rovnomýrnym rozdýlenım znak˚ nula a jedna, bude se statistika S asymptoticky rıdit rozdýlenım chı-kvadra t o Q stupnıch volnosti. A nynıse dosta va me ke stýzejnı c a sti tohoto c la nku. V Maurerový pra ci [1] je uvedeno: Ei = N / 2 i + 2 Q =2L

kde N je celkova de lka posloupnosti v bitech a

Naopak v pra ci [2] ( Vanstone et al.) se doc teme, ze Ei = ( N − i + 3) / 2 i + 2 Q = 2L …2

kde N je celkova de lka posloupnosti v bitech a

Ctena r se opra vnýný zepta …“Kde je pravda ?– Pri pohledu na obý varianty je vidýt, ze pro velka N budou oc eka vane hodnoty Ei v obou prıpadech velmi podobne . To ovsem zaruc ený neplatı pro stupný volnosti Q. Rozdıl v asymptoticke m chova nı statistiky S uvedeny v pracıch [1] a [2] je tak velky, ze se m˚zeme pokusit experimenta lný rozhodnout, ktera z uvedenych variant se vıce blızı realitý. Jako testovacı mnoziny na hodnych bit˚ byly pouzity na sledujıcı dva balıky: Balık A. - 9600 posloupnostı o stejne de lce 64 KB (tj. 524288 bit˚ ). Tyto posloupnosti byly vygenerova ny pseudona hodnym genera torem (angl. PRNG) spolec nosti Algorithmic Research. Jde o FIPS 140-1 level 3 certifikovane zarızenı, kde PRNG je na ba zi fyzika lnıho seedu expandovane ho algoritmem TDES ( 3-DES). 10

Balık B. - 10000 posloupnostı o stejnych de lka ch 100 KB (tj. 819200 bit˚). Tyto posloupnosti byly generova ny PRNG spolec nosti Microsoft, obsazene m v operac nıho syste mu Windows 98. Oba balıky byly provýreny testovacı bateriı VANAD (sledovany runs test byl vypnut) s vysledkem: Zna mka 1 …VYHOVUJE bez vyhrad. Oba balıky byly testova ny obýma variantami runs testu pro r˚zne hodnoty stupn ˚ volnosti Q. Pro schodu empiricke distribuc nı funkce testove statistiky S a prıslusne ho chıkvadra t rozdýlenı byl pouzit Kolmogorov …Smirnov˚v test (viz napr. [9] ). V tabulka ch jsou navıc uvedeny tak zvane p-value (p-hodnoty). Býzný slouzı k rozhodnutı, zda prıjmeme hypote zu na dane hladiný vyznamnosti. Pokud je naprıklad hladina vyznamnosti 0.01 (jedno procento), prijmeme hypote zu, pokud prıslusne p-value je výtsı nez 0.01. A. Balık (9600 posloupnostı) Maurerova varianta Ei Poc et stupn ˚ volnosti Smirnov Mınus ( p-value) 2L 0.00001 (0.999991) 2L …1 0.00008 (0.999836) 2L …2 0.02328 (0.000030) 2L …3 0.07911 (0.000000)

Smirnov Plus 0.09034 0.03658 0.00083 0.00004

(p-value) ( 0.000000 ) ( 0.000000 ) ( 0.986266 ) ( 0.999939 )

Vanstoneova varianta Ei Poc et stupn ˚ volnosti Smirnov Mınus ( p-value) 2L 0.00001 (0.999991) 2L …1 0.00008 (0.999836) 2L …2 0.02331 (0.000029) 2L …3 0.07922 (0.000000)

Smirnov Plus 0.09042 0.03657 0.00083 0.00004

(p-value) ( 0.000000 ) ( 0.000000 ) ( 0.986266 ) ( 0.999939 )

Smirnov Plus 0.08359 0.03196 0.00001 0.00001

(p-value) ( 0.000000 ) ( 0.000000 ) ( 0.999988 ) ( 0.999988 )

Smirnov Plus 0.08373 0.03194 0.00001 0.00001

(p-value) ( 0.000000 ) ( 0.000000 ) ( 0.999988 ) ( 0.999988 )

pro velikost 64 KB bylo zvoleno L = 14. B. Balık (10000 posloupnostı) Maurerova varianta Ei Poc et stupn ˚ volnosti Smirnov Mınus ( p-value) 2L 0.00017 (0.999271) 2L …1 0.00338 (0.793948) 2L …2 0.02917 (0.000000) 2L …3 0.08235 (0.000000) Vanstoneova varianta Ei Poc et stupn ˚ volnosti Smirnov Mınus ( p-value) 2L 0.00017 (0.999271) 2L …1 0.00341 (0.790379) 2L …2 0.02921 (0.000000) 2L …3 0.08241 (0.000000) pro velikost 100 KB bylo zvoleno L = 15. 11

Co lze vyc ı st ze zı skanych vysledku ? 1. Varianty predpokla danych c etnostı Ei , se opravdu na fina lnıch hodnota ch p-value projevily nepatrný. 2. Vysledky pro oba balıky jsou vzhledem k hodnotý Q konzistentnı, a tedy zıskane vysledky jsou odrazem vlastnostı testu nikoliv konkre tnıch dat. 3. Vysledky test˚ ohodnocenych p-value 0.000000 (vystup byl zaokrouhlen na 6 desetinnych mıst) drasticky zamıtajı hypote zu na hodnosti (coz evidentný nenı pravda). 4. Prekroc enı statistiky Smirnov Plus lze interpretovat napr. tak, ze test zalozeny na statistice S se chova prılis “jemný– …zamıta hypote zu vyznamný me ný c asto, nez-li by odpovıdalo zvolene hladiný vyznamnosti. Tak se naprıklad bude chovat test ktery se asymptoticky rıdı rozdýlenım chı-kvadra t o Q stupnıch volnosti, ale kriticke hodnoty budou bra ny pro W > Q stupn ˚ volnosti. Pri prekroc enı statistiky Smirnov Mınus je tomu pra vý naopak. Tato tvrzenı pochopitelný platı za predpokladu, ze testovane posloupnosti jsou kvalitnı …coz je na s prıpad. 5. Prestoze runs test zamıtl hypote zu na hodnosti ve vsech prıpadech, lze z hodnot statistik vypozorovat, ze relativný nejprijatelnýjsıvysledky jsou pro hodnotu Q = 2L …2 ( Vanstoneova varianta). Hodnoty pro Q = 2L jsou podstatný horsı. Rozdýlenı statistiky S je zrejmý pro býzne velikosti testovanych soubor˚ znac ný odchyleno od rozdýlenı chı-kvadra t. 6. Pri pohledu na vysledkove tabulky m˚ze c tena re opra vnýný napadnout, ze pri vypoc tech se mohly uplatnit numericke chyby napr. pri vypoc tech hodnot distribuc nıch funkcı. Te to oblasti výnoval autor mimora dnou pozornost, a zcela postac uje, pokud si uvýdomıme, ze uplný stejne numericke procedury byly pouzity i v dalsıch testech, ktere souhlasný potvrdily hypote zu na hodnosti (vc etný runs testu podle varianty V2 !).

Za v„r: Je vidýt, ze informace i od renomovanych autor˚ je potreba provýrovat. Popis runs testu v pra ci Maurera [1] je nepochybný chybny. Prakticke experimenty proka zaly, ze pouzitı te to varianty runs testu i s parametry podle [2] m˚ze ve st k chybne mu za výru o kvalitý produkce dane ho RNG, a to i pri velkych objemech testovanych dat (balık B mýl mohutnost 1 GB). Jako nejvhodnýjsı variantu testu se riı lze proto doporuc it variantu V2 (testova nı poc tu se riı podle de lky se rie, bez ohledu na “barvu–). Pod„kova nı : Autor dýkuje panu RNDr. Stanislavu Bajerovi za upozornýnı, ktere vedlo k sepsa nı tohoto c la nku. LITERATURA [1] Maurer, U.M.: "A Universal Statistical Test for Random Bit Generators–, Journal of Cryptology, vol. 5, no. 2, 1992, pp. 89 …105 [2] Menezes,A. J., Oorschot,P.C.,Vanstone,S.A.: "Handbook of Applied Cryptography", CRC Press, 1997, p. 182 [3] Ruhkin, A., Soto, J., Nechvatal, J., Smid, M., Barker, E., Leigh, S., Levenson, M., Vangel, M., Banks, D., Heckert, A., Dray, J., Vo, S.: –A Statistical Test Suite For Random And Pseudorandom Number Generatoes For Cryptographic Applications–, NIST Special Publication 800 …22 (with revisions dated May 15, 2001) 12

[4] FIPS 140 …1 …Security Requirements for Cryptographic Modules [5] FIPS 140 …2 …Security Requirements for Cryptographic Modules [6] Marsaglia,G.: –DIEHARD– [email protected] [7] Tesar, P.: –Genera tory na hodnych bit˚–, Semina r Vojenska kryptografie III, Praha, 2000 [8] Coron, J-S.: "On The Security Of Random Sources", Technical Report IT02-1998, GEMPLUS Corporate Product R&D Division [9] Knuth, D.E.: "The art of computer programming - Volume 2", 1969, Addison-Wesley Publishing Company

C. Velikonoc nıkryptologie - 3.-4. duben 2002, Brno Informace o chystane akci zıska te na adrese www.ecom-monitor.cz/velikonoce . Hlavnıte ma tohoto workshopu je “Stanovenı mıry kryptograficke bezpec nosti a prijatelna rizika kryptograficke bezpec nosti–.

Zası la nıpr ı sp„vku

Du lezita data

Preferujeme elektronicke poda nıprıspývk˚. E-mail: [email protected] Predmýt: "VKB 2002"

Poda nırozsırenych abstrakt˚: 20. unora 2002 Ozna menıo prijetı/odmıtnutı: 4. brezna 2002 Pracovnıverze prıspývk˚: 18. brezna 2002

Workshop:

13

3. - 4. dubna 2002

D. Termimologie (se svolenım Dr.Klımy prevzato z konference security@underground) Od: Klıma Vlastimil [[email protected]] Odesla no: 12. unora 2002 11:57 Komu: [email protected] Predmýt: terminologie Vsiml jsem si, ze se tu obcas pouzivaji nespravne terminy. Bojuji proti nim uz pres deset let a zatim slavim jen drobne uspechy. Dokonce i v me materske firme se stale jeste tyto nespravne terminy pouzivaji. Terminologii jsem konzultoval pouze s Ustavem pro jazyk cesky (nevim jak je to ve slovenstine). Takze : spravne : spatne:

autentizace autentifikace, autentikace,

spravne: sifrovani, desifrovani, zasifrovani spatne: kryptovani, enkrypce, zakryptovat, odkryptovat, zakryptovane, kryptovat, dekryptovat, dekrypce, dekryptace,... (poznamka: docela me prekvapilo, ze slovo odsifrovani sice nenı spatne, ale slovo desifrovani prevazuje v pomeru 305:1) spravne (pristroj na sifrovani): sifrator zridka - zatim nezavedeno: sifrovac spravne (clovek, ktery obsluhuje sifrator): sifrer (pozn. dlouhe e) nebo sifrant spatne: krypter to, co je uvedeno jako spatne, je skutecne cesky spatne, je to proste chyba dalsi poznamka: casto se zamenuje take kodovani, dekodovani, zakodovani za vyznamove odlisne sifrovani, odsifrovani a zasifrovani, jiste ze na urovni obecne cestiny (v romanu) je mozne napsat, ze nýco bylo zakodovano, jakmile se ale jedna o odborny text, slova kodovani a sifrovani znamenaji diametralne neco jineho a nemela by se povazovat za synonyma kdyz ministr vnitra (Ruml) rekl, ze v pripade ztraceneho zpravodajskeho notebooku se nemusime obavat uniku utajovanych informaci, protoze tam byla zakodovana, bylo to dost usmevne bohuzel i v odbornych kruzich se bohuzel dost "kryptuje", protoze ono to vypada, ze se tam neco deje, zatimco "sifrovani" neni tak exoticke tahle hantyrka vyplyva ze dvou veci: bud z lenosti neboz nevedomosti, kdo "kryptuje" a "autentifikuje", necht si vybere, do ktere skupiny patri, v kazdem pripade je to cesky spatne na druhou stranu uznavam a sam tyhle prohresky pouzivam v jinych oblastech nez je kryptologie, ze podobna hantyrka usnadnuje zivot a ze by clovek nekdy mohl vypadat skrobene, kdyz bude pouzivat spravny termin, v kazdem pripade je o tom ale dobre vedet a v kruhu odborniku se vyjadrovat spravne Vlastimil Klima 14

E. Letem sifrovym sv„tem 1) Zpra va o ochraný osobnıch udaj˚ pri pouzıva nıc ipovych karet (U OOU informuje, bulletin 1/2002) Na internetovych stra nka ch Rady Evropy na adrese www.legal.coe.int./dataprotection byla k verejne diskusi publikova na “Zpra va o ochraný osobnıch udaj˚ pri pouzıva nı c ipovych karet–, pripravena predsedou U radu pro ochranu osobnıch udaj˚ RNDr. Karlem Neuwirtem, ktery je c lenem vedenı projektove skupiny (CJ-PD) zabyvajıcı se v RE problematikou ochrany osobnıch udaj˚. V uvodu zpra vy je fenome n c ipovych karet konfrontova n s fenome nem “sıtý–, reprezentovane predevsım Internetem. Cipove karty jsou zde da le predstaveny jako na stroj pro zvysenı bezpec nosti dat v ra mci off-line spojenı. Ve druhe c a sti, výnovane technickym hledisk˚m, jsou nejprve definova ny jednotlive kategorie c ipovych karet, da le je zde na stin historie karet a prehled pouzitelnych technologiı. Tretı c a st zpra vy je výnova na hledisk˚m pra vnım. Zde jsou jednotlive body zamýreny na prijetı princip˚ U mluvy rady Evropy c . 108 a pozadavky na na rodnı legislativu jednotlivych zemı. Publikovana zpra va bude doplnýna o za sady pouzitı c ipovych karet s ohledem na ochranu osobnıch dat. Tyto za sady (Guiding Principles) byly schva leny koordinac nım vyborem CJ-PD, avsak Rada Evropy je zverejnı teprve po schva lenı na plena rnım zaseda nı, ktere se uskutec nı az v rıjnu 2002.

2) Certifikac nıautorita na U r ad„ pro ochranu osobnı ch daju (Mgr. Vladimı r Sudzina) Na U radý pro ochranu osobnıch udaj˚ (U OOU ) vznika v souc asne dobý vlastnı certifikac nı syste m. Celkový se skla da z pýti certifikac nıch autorit (typu standalone a enterprise), ktere tvorıtri neza visle syste my. Prvnı syste m bude slouzit pro ukoly, ktere pro U OOU vyplyvajı ze za kona o elektronicke m podpisu (Za kon c .227/2000 Sb., „10 odst. 7, „ 13 odst. 2, ó ). Druhy syste m tvorı certifikac nı autorita pro vyda va nı certifika t˚ zamýstnanc˚m U OOU pro vnitrnı komunikaci a potreby uradu. Tretım syste mem je testovacı, skolıcı a predva dýcı linka. Jde o loka lnı sı”, ktera se skla da z DNS serveru (Windows 2000 server) a MS Exchange serveru (Windows 2000 server). Dalsı tri poc ıtac e jsou uzivatelske stanice. Na prvnı je nainstalova n syste m Windows 2000 a prohlızec e MS Explorer 5.0, Netscape 6.2, Opera 6.0. Druha stanice je postavena na Windows XP s Office XP a MS Explorerem CZ 6.0. Na tretı stanici je Linux Red Hat 7.1 CZ, prohlızec Opera 5.0 a Nestcape Navigator 4.77. Certifikac nı autorita U OOU byla postavena podle topologie navrzene Mgr. Pavlem Vondruskou. Syste m byl instalova n ve spolupra ci s KSI MFF UK Praha (RNDr. Vojtých Ja kl, CSc., RNDr. Antonın Benes, PhD.). Spra vcem certifikac nı autority je Mgr. Vladimır Sudzina ([email protected]) a Jakub Luka s ([email protected] ).

3) Pro za jemce o legislativný pra vnı ota zky elektronicke ho podpisu doporuc uji nový zrızeny web me ho kolegy Bc.Honzy Hobzy http://www.volny.cz/honzahobza . V c asopise Verejna spra va m˚zete od brezna sledovat jım pripraveny 15-ti dılny seria l o elektronicke m podpisu.

15

4) Uzitec ny software pro c tena r e Crypto-Worldu Software viz prıloha k tomuto e-zinu.

Hasa k ver. 0,90 Detaily viz. dokumentace a uzivatelska prıruc ka Autor Libor Tvrdık (14.2. 2002) [email protected] http://hashe.zde.cz/ Program urc en potr ebu Crypto-Worldu (www.mujweb.cz/veda/gcucmp) a jeho c tena r u . Hasa k je aplikace urc ena pro vypoc et otisk˚ dat pomocı hashovacıch funkcı (SHA-1, MD5 a MD4). Komunikace s uzivatelem probıha v konzolove m prostredı - rızena je parametry. Umoznýny je prımy vypoc et z retýzce, nebo c tenı dat ze souboru, to je prova dýno bufferem o velikosti 4 096 byt˚. Vlastnı vypis je prova dýn na obrazovku a pokud je uveden spra vny parametr tak take do sou-boru. Programovy kod je vytvoren v jazyku Java. Pozadavky programu: Hasa k je prelozen pro 32-bitovou Windows platformu. V syste mech Win98/Me, WinNT4.0 a W2k je mozne spoustýt program bez omezenı. Pro Win95 a WinXP je nutna instalace JavaRunTime (http://java.sun.com/j2se/1.3/jre/ cca 9 MB) ktera je distribuova na zdarma. V prıpadý za jmu je mozne zıskat nativnı forma t (class), ktery lze spustit na jake mkoliv stroji s nainstalovanou podporou Javy. Licenc nıpodmı ky: Verejne sırenı (naprıklad CD, sharwarove banky, ó ) je podmınýno souhlasem autora !

O c em jsme psali v noru roku 2000 a 2001 Crypto-World 2/2000 A. Dokumenty ve forma tu PDF (M.Kala b) 2 B. Kevin Mitnick na svobodý (P.Vondruska) 3 C. Velka Fermatova výta (historicke pozna mky) (P.Vondruska) 4 D. Fermat Last Theorem (V.Sorokin) 5 E. Za kon o elektronicke m podpisu otevıra cestu do Evropy ? (Souc ek, Hruby, Benes, Vondruska) 6-8 F. Letem sifrovym svýtem 9-10 G. Za výrec ne informace 11 Crypto-World 2/2001 A. CRYPTREC …japonska obdoba NESSIE (informace) (J.Pinkava) 2-3 B. Pripravovane normy k EP v ra mci Evropske Unie II. (J.Pinkava) 4-6 C. K na vrhu za kona o elektronicke m podpisu, jeho dopadu na ekonomiku a bezpec nostnıch hlediscıch (J.Hruby, I.Mokos) 7 - 14 D. Mobilnıtelefony (komunikace, bezpec nost) (J.Kobelka) 15 - 17 E. NIST software pro statisticke testova nı na hodnych a pseudona hodnych genera tor˚ pro kryptograficke uc ely (J.Pinkava) 18 - 27 F. Letem sifrovym svýtem 27 - 28 G. Za výrec ne informace 29 16

F. Za v„rec ne informace 1. Sesit Crypto-World je oficia lnı informac nı sesit "Kryptologicke sekce Jednoty c eskych matematik˚ a fyzik˚" (GCUCMP). Vsechny uvedene informace jsou prevzaty z volný dostupnych provýrenych zdroj˚ (Internet, noviny) nebo se jedna o p˚vodnı c la nky podepsane autory. Prıpadne chyby a nepresnosti jsou dılem P.Vondrusky a autor˚ jednotlivych podepsanych c la nk˚, GCUCMP za ný nema odbornou ani jinou zodpovýdnost. Adresa URL, na nız m˚zete najıt tento sesit (nejdrıve 15 dnı po jeho rozesla nı) a predchozı sesity GCUCMP (zkonvertova ny do PDF forma tu), informace o predna ska ch z kryptologie na MFF UK, nýktere c la nky a dalsı souvisejıcı te mata : http://www.mujweb.cz/veda/gcucmp Pokud se zajıma te pouze o sesit Crypto-World, m˚zete jej najıt na le pe dostupne adrese: http://cryptoworld.certifikuj.cz

2. Registrace / zrusenıregistrace Za jemci o zası la nıtohoto sesitu se mohou zaregistrovat pomocı e-mailu na adrese [email protected] (predmýt: Crypto-World) nebo pouzıt k odesla nı za dosti o registraci formula r na http://www.mujweb.cz/veda/gcucmp/ . Pri registraci vyzadujeme pouze jme no a prıjmenı, titul, pracovistý (nenı podmınkou) a e-mail adresu urc enou k zasıla nısesitu. Ke zrusenı registrace stac ı zaslat kra tkou zpra vu na e-mail [email protected] (predmýt: rusım odbýr Crypto-Worldu !). Ve zpra vý prosım uve te jme no a prıjmenı a e-mail adresu, na kterou byl sesit zasıla n.

3. Spojenı býzna komunikace, zası la nıpr ı sp„vku k otist„nı, informace [email protected]

( [email protected] )

[email protected] [email protected]

17