In memoriam Jaroslav Bilina

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM - 2000

27.5.1942 byl proveden atentát na zastupujícího ěíšského protektora v ýechách a na MoravČ Reinharda Heydricha. Je vyhlášeno civilní stanné právo a naĜízeno: „kdo osoby, které mČly úþast na spáchání atentátu pĜechovává a nebo jim poskytuje pomoc, anebo maje vČdomosti o jejich osobČ aneb o jejich pobytu, neuþiní žádné oznámení, bude zastĜelen s celou rodinou“. Podepsán Karl Hermann Frank. 10. þervna 1942 jsou vyvraždČny Lidice, pracují již stanné soudy. Na krvavČ þervených plakátech jsou napsáni první popravení. V þervnu 1942 byli odsouzeni k smrti zastĜelením tito obþané našeho mČsta: David Jaroslav, narozený 26.9.1893, poštovní zĜízenec – schvalování atentátu Bilina Jaroslav, narozený 3.3.1896, bývalý starosta mČsta –schvalování atentátu Šonka Josef, narozený 3.6.1899, bankovní dirigent –nedovolené držení zbraní Frieda Adolf, narozený 7.6.1898, úĜedník okresního hejtmanství První senát lidového soudu vynesl v dobČ od 15.5. až 12.6.1942 další rozsudky, jimiž byli tito protektorátní pĜíslušníci „ odsouzeni pro zemČzrádné nadržování nepĜíteli“ k smrti: Straka Norbert, narozený 6.6.1913, trest smrti zmČnČn na doživotní vČzení Cejnar Bohumír, narozený 13.9.1910 Pertlíþek Alois, narozený 19.4.1906 Flégr Josef, narozený 18.3.1907 Dne 9.7.1942 byl zastĜelen v Pardubicích bratr Karel Ježek z Doubravice a v témže roce Josef Brádler na útČku z koncentraþního tábora.

In memoriam Jaroslav Bilina Narodil se 3.3.1896 v ýáslavi a od dvou let vyrĤstal ve DvoĜe Králové nad Labem. Byl aktivní v politickém životČ strany NárodnČ socialistické a úĜedníkem Okresní nemocenské pojišĢovny. V roce 1929 se stává nejmladším þlenem MČstského zastupitelstva a ve vČku 33 let je poprvé zvolen starostou mČsta a opČtovnČ potom v dalším volebním období. V roce 1935 se stává také þlenem Zemského zastupitelstva. Podílí se na poĜádání krajinské výstavy v roce 1936, vybudování „Tyršova koupalištČ“ za podpory SpoĜitelny královédvorské, stará se o zmírnČní nezamČstnanosti a rozšíĜení vodovodu, renovaci muzea, zĜízení velké tržnice, spolupĤsobí pĜi vybudování textilního muzea, obchodní akademie a zasazuje se o rozšíĜení lesního majetku obce. Popraven v Pardubicích dne 5.6.1942. K udržení poĜádku má mČsto svoji uniformovanou protektorátní policii o šestnácti mužích, velitelem je JindĜich Buresch. Trvale dochází k narušování tehdejšího „poĜádku“ a skrytým projevĤm nenávisti k okupantĤm. V þervenci 1942 dochází k vydání nových obþanských legitimací, ve vile továrníka Deutsche /Spojených národĤ/ je nČmecký ústav pro výchovu uþitelek. O svoji þinnost a jmČní pĜišel akademický spolek „Krakonoš“. Je zakázáno se zdržovat v prostoru Tešnovské pĜehrady. Jsou zde již zĜízeny Junkersovy závody pro které byly zabrány budovy podharĢské továrny Hellmannovy, budovy firmy Sochor a vedle sousedící továrna Kühnelova byla jídelnou. V MandlovČ továrnČ /Pod nádražím/ byl zĜízen školní závod této firmy a v bývalé továrnČ NeumannovČ byly sklady a laboratoĜe. VyrábČly se tu souþástky do letadel. Pro vedoucí 51


pracovníky nČmecké národnosti byly konfiskovány vily židovských obþanĤ. Pro „nucenČ“ nasazené þeské pracovnice a pracovníky byly zĜízeny ve mČstČ provizorní internáty. Jedním z nich byla i budova Obchodní akademie. Tehdy dosáhl poþet obyvatel našeho mČsta devatenácti tisíc. Obyvateli našeho mČsta byli také židé. Jim konaná pĜíkoĜí se neustále stupĖovala. Byl jim zakázán vstup do mČstského parku, lesĤ, do „Údolíþka“. Bylo jim zakázáno navštČvovat „biografy“ a divadlo, nesmČli jim být pĤjþovány knihy. ObþanĤm židovského pĤvodu byl dokonce zakázán i volný vstup na hĜbitov, nesmČli vyuþovat hĜe na klavír, byli omezeni i nákupem potravin a museli být na svém obleþení trvale oznaþeni onou žlutou, šesticípou hvČzdou. Jejich majetek byl trvale vyvlastĖován, dČti vylouþeny ze škol, mužĤm dávány za úkol podĜadné práce na zametání ulic, odklízení snČhu a jiné. Poté jejich cesta zaþínala soustĜedČním v TerezínČ a konþila ve vyhlazovacích koncentraþních táborech. Po osvobození se jich vrátilo jen nČkolik., ale zahynulo 132. Protektorátní ministr vnitra Bienert svolává do Prahy starosty z pČti tisíc obcí s cílem tyto zastrašit. ObdobnČ si poþíná i ministr Emanuel Moravec v Hradci Králové. Také z našeho mČsta odcházejí do NČmecka roþníky 1921 a 1922, mladé ženy i mladí muži tu mají nahradit chybČjící nČmce poslané na frontu. Dodnes nedošlo k odškodnČní jejich utrpení. Politický okres královédvorský stále ještČ spravoval mČsta JaromČĜ a HoĜice. Nedošlo tedy k jejich odtržení. Na odboji se podílelo sokolstvo, zvláštČ potom, když nČmecká vojska vstoupila v roce 1941 na Balkán. Tehdy také došlo k zastavení þinnosti Sokola. ýlenové však stmelují své Ĝady konáním výletĤ do okleštČného okolí. PČtiþlená skupina cviþitelského sboru – PetĜík, ŠpĤr, Jirásko, Žižka a Haas pokraþuje dál v šíĜení sokolských idejí a obþas informuje bratry MČšĢana a Hynka /viz Jan Pán –kronika/. I zde však dochází k zatþením a 8. Ĝíjna 1941 to je starosta jednoty JUDr. František PaĜez, Ladislav MČšĢan – náþelník a následovali další. Dne 28. Ĝíjna roku 1943 rozhazují sokolové þeskoslovenské vlajeþky, letáky a nápisy zdĤrazĖují, že národ nezapomíná. Sokolové byli pozdČji prvními iniciátory pĜíprav na ustavení Národního výboru. Do jeho pĜedsednictva byli pĜipraveni bratĜi Jirásko, Žižka, JUDr. Koecher a ěíha. Studenty vedl odchovanec Sokola JiĜí ěezníþek. V polovinČ roku 1943 se fronta pĜiblížila ke stĜedu Evropy, stále þastČji oznamují sirény letecké poplachy. DČlníci opouští své továrny, žáci své školy, obþané se mají uchýlit do sklepĤ, krytĤ a také polí v okolí mČsta. Nad mČstem pĜelétávají letadla, ale k napadení místních zbrojovek nedochází. ěíše se již potýká v nedostatcích. Nedostává se uhlí, školy musí ukonþit vyuþování a uchýlit se k „uhelným prázdninám“. PĜídČly potravin jsou stále nižší. Nespokojenost narĤstá. Na sklonku roku 1944 vzniká „vojenská“, organizovaná skupina pod vedením majora dČlostĜelectva ýeĖka MatČjky. Jsou v ní zapojeni pĜíslušníci Národní gardy a bývalé Jednoty ýeskoslovenské obce stĜelecké. Tato skupina již pĜipravuje poþátkem roku 1945 ozbrojené povstání. V téže dobČ byla ustavena z iniciativy bratra Františka Haase již dlouho pĜipravovaná komise pro zajištČní textilního prĤmyslu ve dnech pĜevratových. V únoru 1945 projíždČjí mČstem uteþenci z „východních území ěíše“. Jsou to ti, kteĜí mČli kolonizovat dobytá území a nyní již po kolik mČsícĤ prchají pĜed blížící se frontou. Selské vozy pĜikryté plachtou a tažené koĖmi, vzadu uvázanou hubenou kravkou, se hrnou do území protektorátu a dál na západ. MČsto jim musí zajistit vhodné ubytování, postarat se o pĜivedené ovce a krávy. ěíkalo se jim „Národní hosté“ a stále jich pĜibývalo. MČsto muselo v té dobČ zajistit krmivo pro 162 koní a 350 ovcí.

52


V témže mČsíci jsou zavírány školy, které mají sloužit skomírající vojenské mašinerii. MČšĢanská škola chlapecká /Schulzovy sady/ slouží k ubytování pracovníkĤ „TODTovy organizace a jako lazaret. PĜíslušníci této organizace vykonávají tČžké zemní práce vojenského charakteru. V našem okolí to byly protitankové náspy východnČ od Choustníkova HradištČ a také zábrany v samotném okolí mČsta. V uvedené škole byli k této práci nasazováni obþané ruské a ukrajinské národnosti. Nosili šedé „stejnokroje“, kulatý baret stejné barvy a nemČli zbranČ. Byli hlídáni ozbrojenými pĜíslušníky nČmeckého þetnictva. Jejich obleþení se podobalo vČzeĖskému, rozhodnČ ne uniformám „VlasovcĤ“. Nabízejí se tĜi možnosti jejich úþasti v nČmeckých ozbrojených silách. První je prokázána doloženým dokumentem, že se jednalo o sovČtské zajatce, druhou možností je ta, že se jednalo o osoby k tČmto pracím zavleþené /OstĖáky/a tĜetí možností je jejich dobrovolný vstup do tČchto jednotek. Na místním hĜbitovČ je šest hrobĤ a jsou zde pohĜbeni: Andrej Tortov – váleþný zajatec, Nikopol, SSSR,*28.8.1894,+5.7.1945 Ochranij Hreborij –dČlník, Nikopol,*30.9.1897,+ 30.5.1945 v nemocnici Vasil Stepkin –legionáĜ, Dnjeprovsk, *11.9.1907 + 4.5.1945 v lazaretu Semen Gritschenko – dČlník, adresa není, * 5.12.1896 + 11.5.1945 v lazaretu Philipp Micholski –zemČdČlec, Saporosche, * 25.11.1891 + 5.5.1945 Alexej Schewtschenko, Nikopol, * 17.3.1908 + 5.5.1945 Toto je doloženo matrikou ve vlastnictví MČstského úĜadu ve DvoĜe Králové n.L. Na pĜístupových cestách do mČsta jsou budovány zábrany z klád a násypĤ. Mají sloužit jako barikády proti tankĤm. Podílí se na tom popsaná organizace TODT a také místní „Volksturm“. Ten tvoĜili místní nČmci, kteĜí pro stáĜí þi nemoc na frontu nerukovali. Konali pomocnou vojenskou službu a byli vedeni jako „Batalion þ. 32/631. Cviþení ve zbrani mívali o nedČlích a „nebylo na nich vidČt žádné nadšení“. JeštČ 3.bĜezna 1945, v dobČ kdy se blíží konec války, se obrací protektorátní vláda na náš lid s vyhláškou:“ Drazí spoluobþané! Vedeni nejtČžší zodpovČdností a nejhlubší láskou obracíme se k Vám. S bratrskou prosbou k jednČm, vážnou radou k druhým a bezpodmíneþným pĜíkazem k tČm jimž nutno pĜikazovat …. samozvaní nelegitimní emigranti naléhají na Vás, abyste obČtovali svoji krev, svĤj majetek ….. Velká ěíše však nesloží svých zbraní …. bude-li náš ýeský národ jako dosud kráþeti svornČ za svým státním prezidentem Emilem Háchou a jeho vládou …dojde štČstí a dostane se mu podílu na vítČzství.“ Obþané o tomto „štČstí“ vČdČli své a podobné propagandistické vyhlášky byly strhány. PĜesto je tu ještČ jedna, poslední vyhláška protektorátu ze 14.dubna 1945: „ýeský lide! My všichni máme v dobré pamČti, jaká pohroma stihla ýeský národ pĜed dvČma lety, kdy s pomocí þeských emigrantĤ byl najatými vrahy spáchán vražedný útok na … Heydricha …vzpomeĖte na dny úzkosti, kdy se sevĜeným srdcem chvČly se þetné rodiny o život svých drahých …. svedených obČtí. Nepodporujte žádného rušitele …. pĜedejte každou podezĜelou osobu …..bućte si vČdomi, že i nadále platí naĜízení Ĝíšského protektora z þervence 1942, podle nČhož každý kdo nepĜátelĤm ěíše poskytuje pĜístĜeší a pomoc je trestán smrtí.“ Podepsán Emil Hácha a vláda. V obou zde popsaných vyhláškách je zdĤraznČno, že ěíše vede boj po boku nČkolika národĤ Evropy o Evropu novou, proti bolševickému východu a plutokratickému západu. Není pochyb o tom, že obþané našeho mČsta, ve své drtivé vČtšinČ, v této dČjinné zkoušce nezklamali. VČĜili v budoucnost a spravedlnost a oþekávali brzkou pomoc ze strany odkud bylo již slyšet dunČní dČl. Svoboda národa však byla draze vykupována bojem v ilegalitČ a bojem našich obþanĤ v Ĝadách zahraniþního vojska.

53


Mimo v textu již uvedených obþanĤ byli ještČ v þervnu 1944 ve StutgartČ popraveni : František Fiferna, Jaroslav Mach a Karel Nepokoj z Národního odboje, dále Václav Diviš, Jaroslav Flégr, Jan Schreiber a Josef Toman – komunisté, Josef Hrouda v OsvČtimi a Leopold Mühl pĜi útČku z koncentraþního tábora. Dne 13.9.1944 byli v Drážćanech popraveni Josef Flejgr, Josef Kareš, František Klazar, Otto ŠČrba a ještČ téhož roku Reimund KĜíž. PĜi náletu na Buchenwald zahynul Ladislav Souþek. V koncentraþních táborech byli umuþeni Antonín Machek, JUDr. František PaĜez, František Purr dobrovolnou smrtí pĜed zatþením, Josef a Pavel Sochorové, Karel Šimek, OldĜich Václavík, Evžen Vonásek, Jan RĤžiþka, Václav Krkonoška z Bílé TĜemešné, Josef Seifert z ěeþice a Jaroslav Voltr z Doubravice. NezvČstnými zĤstali František ýerný, Jaroslav Hemelík, Karel Hofman, František Polák a František Ponikelský. Seznamy všech válkou postižených obþanĤ jsou i v souþasné dobČ doplĖovány a stále ještČ nejsou a asi nikdy, i pĜes velkou snahu, nebudou úplné. To dokumentuje hrĤzy jakými je válka provázena. Dnes se dČlí odbojová þinnost na vojáky východní i západní fronty, dobrovolníky ze ŠpanČlska, pĜíslušníky 311. perutČ RAF, úþastníky domácího odboje, politické vČznČ, popravené v dobČ okupace, umuþené v koncentraþních táborech nebo vČznicích, padlých pĜí kvČtnovém povstání v roce 1945 a ty kteĜí byli obČtmi židovského holocaustu. ýest jejich památce! Poslední zkouška národní hrdosti a mravní síly však mČsto ještČ þekala. Ozbrojené povstání 5.-10. kvČtna 1945 Aktivních úþastníkĤ kvČtnového povstání již mnoho není a o to více si musíme vážit jejich ústních i písemných svČdectví. PatĜí sem písemná svČdectví JUDr. Miloše Koechera a škpt. Stanislava Neuholda z roku 1946. Dále záslužné práce kronikáĜe Jaroslava Jakoubka a Stanislava Veselého, který roku 1970, tedy s odstupem pČtadvaceti let popisuje ve „Zprávách“ tehdejšího vlastivČdného kroužku /redakce Václav Svoboda/ události 5-10.kvČtna 1945. Jak již popsáno, bylo povstání pĜipravováno pĜedchozí mČsíce ilegálním Národním výborem. Jím bylo urþeno, aby Ĝízení vojenských akcí pĜevzal škpt. František ěíha. Bojovým velitelem mČsta byl urþen mjr. ýenČk MatČjka a jím byli vybráni velitelé na jednotlivé úseky mČsta. TČmto potom podléhali vybraní nižší velitelé, povČĜení náborem mužstva. ZbranČ mČly být získány od kapitulujících jednotek nČmecké armády a jejich odebráním jednotlivcĤm a útvarĤm v rámci mČsta. NČco málo zbraní mČli dosud v ilegálním držení i obþané. NČmecké jednotky mČsta byly pĜedem sledovány, pĜímí úþastníci Neuhold a Koecher ve svých pamČtech uvádČjí, že byly dány „dispozice k zabezpeþení poĜádku a ochrany majetku ve mČstČ pĜi kapitulaci NČmecka“. Ke kapitulaci však nedocházelo a nedošlo, naopak, nČmecká vojska byla ve stálé bojové pohotovosti. MČsto bylo rozdČleno na tĜi bojové úseky: 1. západní þást na pravém bĜehu Labe – velitel škpt. ZdenČk Váša 2. stĜed a jih mČsta od kamenného mostu na severu k jižnímu „železnému“- škpt. St. VinaĜ 3. severní þást mČsta od mČsta po silnici ke hĜbitovu /rozhraní dvou pĜedešlých úsekĤ/nadporuþík Zeman Pošta k zajištČní telefonního a telegrafního spojení byla urþena škpt. Hadincovi, poboþníkem urþen škpt. Neuhold. Nádraží velel škpt. J. Novák, pracovník železnice.

54


NejvČtší odpor byl pĜedpokládán v továrnČ Junkerwerke (SochorovČ-Zálabí) kde bylo asi dvČ stČ nČmeckých vedoucích pracovníkĤ a mužĤ Werkschutzu (ostrahy), dále s pĜibližnČ šedesáti muži zbraní SS a ItalĤ v továrnČ LöwenbachovČ. Asi 35 nČmeckých polních þetníkĤ bylo v Národní bance a 40 mladíþkĤ HJ (Hitlerjugendu) ve škole druhého obvodu (5. KvČtna). ýást nČmeckých vojákĤ byla také na sokolském cviþišti a v mČstském chudobinci, poþítat se muselo i se stráží v lazaretu Todtovy organizace a vlakem vojenské tiskárny na nádraží. PrĤbČh vlastního povstání byl provázen od samého poþátku neþekanými zvraty. 5.5.1945 – sobota. V Praze vypuklo povstání. Rozhlas volá o pomoc þesky, anglicky a rusky. Zvony kostelĤ, které mČly zahájit povstání našeho mČsta však mlþí. Je krátce po poledni a lidé vybíhají do ulic. RozeznČjí se sirény, nČkteĜí obþané bČží na urþená stanovištČ, vČtšina však vybíhá vedena zvČdavostí. Od junkersovy továrny zazní první výstĜely. NČmci jsou již pĜipraveni a stĜílí na všechny pĜístupy k továrnČ. Skupince našich lidí se daĜí odzbrojit oddíl þetníkĤ v Národní bance a také strážné v lazaretu, mČstské tržnici, u vČzĖĤ na hejtmanství a také nČkteré jednotlivce po domech. Dobrovolníci na námČstí þekají na zbranČ, Jsou postupnČ posíláni þetnickým kapitánem Recinou na urþená stanovištČ. Až potud probČhlo všechno pĜekvapivČ lehce, rychle a bez obČtí na životech. Tvrdý odpor zaþínají klást pĜíslušníci zbraní SS umístČní v LöwenbachovČ továrnČ, ale uvedený objekt neopouští. Také mladí uþni HJ se brání. StĜílí ze školy druhého obvodu po každém jednotlivci bez rozdílu zda se jedná o muže þi ženu. Jsou však odzbrojeni a uzamþeni v jedné ze tĜíd školy. Na nádraží je odzbrojen vlak vojenské tiskárny a nádraží pĜešlo do našich rukou. Povstáním byl v dobČ jedné hodiny získán stĜed mČsta a nádraží. ZĤstala však hlavní ohniska odporu, továrna Löwenbachova a Junkersova. Z té potom vyjíždí tĜi narychlo obrnČná nákladní auta, plnČ obsazená vojáky, smČrem na nádraží. U školy druhého obvodu zahajují palbu, osvobodí uzamþené uþnČ HJ a za jejich pomoci shromažćují naše obþany, plijí po nich a políþkují. / viz Stanislav Veselý/. Do této situace pĜijíždí na motocyklu, Ĝízeném studentem ěezníþkem, major MatČjka. Je oznaþen bílou páskou parlamentáĜe a pĜijel sem s úmyslem zjednat v nastalé situaci poĜádek. Oba jmenovaní jsou však bez výstrahy a jakéhokoliv jednání zastĜeleni dávkou z kulometu. Jedno z aut zĤstává, zbylá dvČ odjíždČjí na nádraží.. Po krátké, krvavé pĜestĜelce obsazují nádraží a uvČzní zde rukojmí. V té dobČ dochází ve mČstČ k jednání o odevzdání moci mezi pĜedsedou Národního výboru JUDr. Koecherem a nČmeckým okresním hejtmanem JUDr. Dobischem. Je pĜijata jeho nabídka, že bude nápomocen jednání s nČmeckými oddíly o zastavení boje. To již nádraží obsazuje nČmecký pĜepadový oddíl Jagdkomanda. Hejtman Dobisch spolu s JUDr. Koecherem a škpt. ěíhou pĜesto odjíždí na nádraží, aby tu jednali o zastavení boje. Tam však byli oba naši obþané hejtmanem Dobischem bez jakéhokoliv jednání vydáni a zatþeni. Bylo neodpustitelnou chybou uvČĜit jeho slibĤm. V 17:30 hod. pĜijíždí k mČstu deset obrnČných automobilĤ a v prvním z nich je hejtman Dobisch ve stejnokroji „volksturmu“. V 17:50 hod. pĜijíždí na MČstský úĜad, kde bylo sídlo velitelství, zajatý škpt. ěíha s nČmeckým šikovatelem. Hrozí, že pokud nebudou do 18,00 hod. složeny všechny zbranČ, bude použito krutých opatĜení a vybízí obþany k rozchodu. Poté promluvil ještČ nČmecký šikovatel, ale to se již pĜítomní obþané z námČstí vytrácejí. Je 18:00 hod. a první nČmecké auto vjíždí na námČstí. Odložených zbraní zĤstalo na dlažbČ málo. Konþí první den povstání s vyhlášeným stanným právem. Jednotka SS zĤstává v budovČ MČstského úĜadu. 6.5.1945 – nedČle. Obþané nesmí po dvacáté hodinČ opustit svá obydlí a rukojmí z Ĝad našich obþanĤ jsou vČznČni na nádraží a celách na hejtmanství. Národní výbor je zatþen a 55


odvezen do Velichovek. Jsou to tito þlenové-František ěíha, JUDr. Koecher, František Ruml a Emil Žižka. JUDr. MČšĢan v té dobČ vyhledal úkryt v bytČ domovníka Špáty. Na Velichovkách bylo v té dobČ hlavní velitelství nČmeckých armád „StĜed“, pod velením maršála Schörnera. MČstští strážníci chodili po bytech a domech a vyzývají obþany k odevzdání zbraní. Také nČkteĜí nČmeþtí obþané se soustĜećují v JunkersovČ továrnČ a odtud vČtšina mizí neznámo kam. Mezi nimi i okresní hejtman Dobisch. NČmci ze sokolského cviþištČ a Löwenbachovy továrny se pĜemísĢují do junkersky. Panuje všeobecná nejistota. Bojové akce se rozdrobily, jsou mrtví, ale k žádné koordinované akci v rámci celého mČsta nedochází. Na ulicích hlídkují nČmeþtí vojáci, na kĜižovatkách vnitĜního mČsta mají umístČny kulomety. Nesejmuté þeskoslovenské prapory jsou strhány a zabaveny. Ulice jsou pusté, obþané s obavami vyþkávají v domovních prĤjezdech a za okny. Praha stále volá o pomoc a je s podivem, že nedochází k pĜerušení dodávky elektrického proudu. 7.5.1945 – pondČlí. NČmecké rodiny se svým majetkem na vozíþcích opouštČjí mČsto do obcí v Sudetech a nebo do junkersky. OboustrannČ narĤstá nervozita. Rozhlas „Praha“ vyvrací zprávu o nČmecké kapitulaci. PĜed hejtmanstvím /škola R.A. Dvorského/ je v pohotovosti oddíl nČmeckých polních þetníkĤ. Asi ve 23,- hod. hlásí rozhlas „Praha“, že zítra /tedy 8.kvČtna/ vyhlásí W. Churchill a král JiĜí „Den vítČzství“. V okolních lesích je slyšet praskot výstĜelĤ. Jsou to nČmci? Prý partyzáni. O jejich þinnosti se mluvilo již kratší þas pĜed povstáním. Bojují v okolí Jiþína, BČlohradu, Mlázovic a Miletína. Nádražáci pĜinášejí zprávu, že v PĜerovČ se již bojuje týden a úspČšnČ. Nervozita je viditelná i na nČmeckých vojácích. 8.5.1945- úterý. Již bČhem dopoledne se opČt objevují na domech státní vlajky. Jednotka SS ubytovaná od 5.kvČtna v budovČ MČstského úĜadu si strhává ze svých stejnokrojĤ oznaþení lebek. Jednotce velí mladý pĜíslušník SS v hodnosti podplukovníka. SovČti prý nedávají pĜíslušníkĤm zbraní SS milost, nejsou bráni do zajetí. Na mČstském úĜadČ je pĜítomen jeho pracovník Jaroslav Holiþ a MUDr. Špitálský. Mají za povinnost vystavit úmrtní listy, ohledací listy a vše zapsat do knihy mČstské pohĜební služby. PĜítomný Ortsleiter Dietrich na nČ doslova Ĝve a viní pĜítomné nČmecké vojáky ze smrti nČmeckého kapitána þetnictva Wimmera. Je však velícím podplukovníkem SS vykázán z místnosti a obČma našim obþanĤm je tato práce umožnČna. Jednání s podplukovníkem vede škpt. Novák. Je jim navrhnuto, aby odevzdali zbranČ a odjeli ve smČru na Trutnov. K dohodČ však nedochází, chtČjí do vnitrozemí pĜes Žireþ a snad dále na západ. NeúspČšné jednání konþí a v 9,30 hod, kdy tato jednotka i s polními þetníky odjíždí z mČsta smČrem na HoĜice. Jejich výzbroj jim byla zachována. NámČstí se plní lidmi, dochází k odzbrojení junkersky a obþané už postupnČ odzbrojují i projíždČjící nČmecké jednotky. NámČstím procházejí francouzští a holandští dČlníci, pracující v sudetech, se svými prapory. NČmecká auta už bezradnČ pojíždČjí sem a tam,, nČkterá jsou odzbrojována, jiná hledají spásu v opuštČní mČsta. ŠíĜí se zpráva o blížících se amerických tancích. NČmci by se jim rádi vzdali a vyptávají se na nČ našich obþanĤ v okolí. Praha stále bojuje, v Praze se bombarduje. I v našem mČstČ jsou mrtví. Odzbrojování jednotek si vyžádá svoje obČti. Na mČstském úĜadČ se formuje „Národní stráž“. Z Velichovek se navrátili uvČznČní þlenové Národního výboru. Znovu se zapojují do služby mČstští policisté, tentokrát s pĜíkazem pĜivést nČmecké funkcionáĜe a jejich pomahaþe. Podílí se na tom i þetnictvo pod velením kapitána Reciny a poruþíka Kymliþky. Velení vojenských akcí pĜevzal kapitán Mischinger, profesor obchodní školy. ěídí odzbrojování s rozhodností a rázností. Celý zbytek dne projíždí mČstem další nČmecká vojska, nČkterá jsou odzbrojena, jiná hledají spásu v sudetech. ěízení tČchto akcí je nyní pod pevným velením. Velitelem strážního oddílu je škpt. VinaĜ, poboþníkem škpt. Neuhold. 56


V této dobČ pĜivádČjí dva mladší, rusky mluvící obþané, spolu s naší obþankou M…..vystrašeného mladého nČmce. Byl jimi obvinČn, že chtČl otrávit vodu ve vodojemu v lese nad NČmeckou Podhartí. NáslednČ je jimi udupán v chodbČ MČstského úĜadu. Propukají emoce vystupĖované smrtí padlých obþanĤ. MČstem koluje zpráva, že Ameriþané jsou na Velichovkách. Byla to pravda, ale tato nepoþetná jednotka sem pĜijela vyjednávat s maršálem Schörnerem a bojĤ se nikterak nezúþastnila. V lázeĖském parku je nyní umístČn památník s nápisem: „8.5.1945 dosáhla Velichovek 23 rd Sg 16 th Arm. div. 3 rd US ARMY.“ 9.5.1945 – stĜeda. Do vojenské služby je povoláno deset nejmladších roþníkĤ. ProstĜednictvím Stanislava Veselého nabídli svoji pomoc skauti. ŠíĜí se povČst o blížící se sovČtské Rudé armádČ. NámČstím vládne vzrušená nálada, jsou pĜítomny i dČti s kyticemi, zdobí se domy. Z nČmeckých praporĤ jsou odpárány hákové kĜíže a jsou to rázem vlajky rudé. Obþané si mohou pĜeþíst pohĜební oznámení obČtí. PĜíslušníci bývalého Volksturmu kopou na hĜbitovČ hroby pro pĜipravovaný spoleþný pohĜeb. Do obþanĤ, shromáždČných na námČstí, se dostávají ještČ tĜi ozbrojená auta s nČmci. Padnou tĜi rány, lidé se rozprchnou na podloubí. Dva vozy obracejí a odjíždČjí, tĜetí je odzbrojen. I další vozy jsou odzbrojovány. NČmci viditelnČ prchají. Když to nejde na západ k AmeriþanĤm, tak alespoĖ do sudet. Pražský rozhlas podává zprávy o bojích u MČlníka a stále ještČ volá o pomoc v anglické, ruské a þeské Ĝeþi. Asi ve 13:30 pĜijíždí na námČstí plnČ obsazený tank nČmeckého Wermachtu. Nemají zbranČ, nechovají se nepĜátelsky. Je jich dle pamČtníkĤ 8-12 /poþty se rozcházejí/ a ve stáĜí asi tĜicíti let. Jsou odvedeni do budovy MČstského úĜadu, kde se prokazuje, že se jedná o vojáky Wermachtu, ale rakouské obþany. Je pĜivolán vojenský velitel mČsta kpt. Mischinger. UpozorĖuje vojáky, že se mohou vzdát a stát se zajatci, ale pouze beze zbraní, jinak s nimi bude naloženo dle vojenských zákonĤ. PamČtníci uvádČjí, že asi tĜi z nich mluvili docela obstojnČ þesky, domluva s nimi nevázla. Mezi „rakušáky“ byl také mladší nČmec, kterého pĜibrali nČkde cestou. Vojáci byli podrobeni osobní prohlídce a zbranČ skuteþnČ nemČli, jen u mladého nČmce byl nalezen v kapse ruþní granát. Situace se rázem zmČnila. Nalezený granát znamenal dle majora Mischingera hrubé porušení vojenských zákonĤ, rázem z nich nebyli váleþní zajatci, ale protivník. Bylo jim oznámeno, že se všichni odsuzují k smrti zastĜelením. SvČdkové shodnČ uvádČjí, že tito vojáci prosili v chodbČ radnice doslova na kolenou o zachování života. Náhodní pĜítomní- kapitán Recina, MUDr. Špitálský a pracovník MČstského úĜadu Jaroslav Holiþ se jich zastávají, odmítají navrhovaný trest smrti. Trest však zrušen nebyl. Kdo dal vyslovenČ rozkaz k jejich zastĜelení není dochováno. Celá tato skupina byla v podveþer na zadním nádvoĜí MČstského úĜadu popravena asi desíti dobrovolníky Národní stráže. Veþer byla jejich tČla pĜevezena na místní hĜbitov a uloženi byli na volná pohĜební místa. Jména popravených nejsou k dohledání v žádné z matrik. Pro upĜesnČní ještČ toto. Na podzim téhož roku byli vyzváni hrobaĜi mČstského hĜbitova Václav Procházka a Richard Munzar o provedení exhumace a došlo k jejich pĜemístČní do hrobu /nebo hrobĤ/ za tehdejším hĜbitovním plotem. TČla pochovaných byla již v rozkladu a místo jejich uložení je známo jen pĜibližnČ. Nachází se severnČ od souþasného kolumbaria. Po pozdČjším posunutí plotu hĜbitova západnČji se toto nachází na dosud neužívaném prostranství s lesním plevelným porostem. Konþí den 9.5.1945 a zprávy rozhlasu Praha jsou klidnČjší. Po šesti letech jsou slyšet naše hymny ýeská a Slovenská, je vysíláno poselství Eduarda Beneše a slavnostní záznam z „Prodané nevČsty“. JeštČ téže noci je nČmci zastĜelen Bohumil Koníþek pĜi zastavování projíždČjícího nČmeckého auta. 57


10.5.1945 – þtvrtek. Po páté hodinČ ranní se opČt rozeznČly sirény a zvony. Nevyspalí obþané se, po noþním sledování rozhlasu, hrnou odevšad do mČsta. Na námČstí je šest automobilĤ s dČly v závČsu. Rudá armáda. A pĜijíždČjí další oddíly na vozech a koních. Vinárník pan František BČlovský vítá rudoarmČjce s lahví koĖaku v ruce, tlumoþnice pĜekládá. Na námČstí plném obþanĤ dochází k volání po smrti údajného vraha Bohumila Koníþka. „Je pĜivádČn voják ve štikovČ zelené uniformČ s rozhalenou košilí, utápí se v davu lidí a už ho není vidČt, jen nosítka se po chvíli vrací do vrat budovy radnice. /kronika Jakoubkova/. Padlí pĜi osvobozování mČsta: - Borovka Jan – kamnáĜ, *1909, otec - Borovka Rudolf,* 1936 oba zbloudilými stĜelami, syn - Farský Jaroslav, dČlník, * 1897 - Hák František, * 1904 - Hanzl Bohuslav, úĜedník, *1897 - Koníþek Bohumil, strojní zámeþník, *1915 - Kotíková Marie, v domácnosti, * 1896 - MatČjka ýenČk, mjr. dČlostĜelectva, * 1897 - NČmec Bohuslav, truhláĜ, * 1914 - ěeháková Božena, pĜi domácnosti, *? - ěezníþek JiĜí, student-úĜedník,* 1923 - Semík Josef, sedláĜ, * 1896 - Udržal ýenČk, topiþ, * 1890 - Vejr Vladimír, elektrotechnik, * 1926 Všichni padlí obþané našeho mČsta, spolu s rudoarmČjcem, který ukonþil svĤj život smrtelným úrazem na motocyklu, jsou jako bojovníci revoluce pohĜbeni na þestném místČ hĜbitova, Jaroslav Farský je pochován v Lipnici. Do mČsta jsou pĜivádČni nČmeþtí obþané z Libotova a Sylvárova s rukama nad hlavou. Z budovy radnice slyšíme projevy zástupcĤ armády generála KonČva. Poprvé slyšíme sovČtskou hymnu nahranou z moskevského vysílání radiomechanikem Roupem. Dále dejme prostor panu Stanislavu Veselému ze „Zpráv vlastivČdného kroužku:“ „Do veþera bylo podle nezaruþených zpráv zastĜeleno na dvoĜe dívþí školy asi 15 lidí, z toho tĜi pĜíslušníci SS. Ženy významných nČmcĤ drhly z dlažby krev a další myly a odklízely mrtvé“. Mezi zastĜelenými byli o obþané nČmecké národnosti z okolí, civilní osoby. Jejich jména jsou známa, ale nebudou mojí osobou v tomto þlánku zámČrnČ zveĜejĖována. ýtenáĜi to jistČ pochopí. Také jména tČch, kteĜí s páskou Národní stráže na rukávČ stĜíleli, jsou známá a nebudou mnou zveĜejnČna. Jedné stranČ by zveĜejnČná jména pĜinesla bolest, druhá strana by se nad jednáním svých dČdeþkĤ a otcĤ musela nutnČ zamyslet. Skuteþností je to, že tuto skupinu Národní stráže rozpustil, po svém návratu z koncentraþního tábora, komunista Emanuel Flégr. BČhem dne pĜijíždČjí další a další jednotky Rudé armády. Dejme poznovu slovo panu Stanislavu Veselému ze „Zpráv vlastivČdného kroužku“: „V ulici k nádraží projíždí další vojsko. PĜi krátkém zastavení mluvím s dĤstojníkem. Neopomene se zmínit o roce 1917, kdy v Rusku ustavili ýeši svĤj korpus a nechovali se jako pĜátelé. Nabízí cigaretu, mluví o generálu Svobodovi a Ĝíká, že mír bude tak dlouho, pokud armáda bude silná a Rusové, ýeši, Slováci, BulhaĜi, Jugoslávci a jiné národy budou držet pohromadČ.“

58


Dejme však také prostor tehdejšímu kronikáĜi mČsta Jaroslavu Jakoubkovi: „Jak rychle se poznáváme! To už není vyþkávající zvČdavý dav z páté hodiny ráno. Jakoby nČjaká teplá, pĜátelská vlna prošla od jednČch k druhým, hejna klukĤ se pokusila o útok na dČla a vozy … nikdo je dosud neokĜikl hrubou vojenskou Ĝeþí. Naopak ti chlapci s hvČzdou na þapce jim podávají ruce a pomáhají jim nahoru mezi sebe“. A dále popisuje: „K veþeru se objevují první tČžké tanky, valí se ulicemi k mostu /pozn.: tehdy železnému/, ale musí zpČt, vetchý železný staĜeþek by je neunesl. Vyjíždí znovu na námČstí, okusují obrubníky v HusovČ ulici a rachotí po nábĜeží se svými mohutnými tykadly dČl a ještČ dlouho je slyšet jejich supČní ze Záleské serpentiny. Všichni již chraptíme, ale nevzdáváme se, již je noc, ale ulice stále ještČ rachotí, volá a mává, aĢ vidí ti chlapci z širé Rusi, že jsou tu mezi svými…“. Vojska Rudé armády se utáboĜila v blízkosti mČsta, byla v Chaloupkách /nyní Nová Ves/ a okolních lesích, stáda koní se pasou na Sedláþkových luhách ke Zboží, dále táboĜí v Zátlukách a nad Horním Dehtovem. Místnímu veliteli Rudé armády dČkují za osvobození pracovní þety francouzských, italských a holandských dČlníkĤ, zavleþených na práci do sudet. Tak skonþila pro naše mČsto válka. Ukonþena byla bez váleþných, bojových akcí armád, nedošlo k žádným vážným materiálním škodám. Samotné povstání musíme hodnotit tak, jak bylo popsáno, zĤstalo mnohdy pĜi osobním hrdinství, organizovaných akcí mnoho nebylo.

Pováleþné dny roku 1945 Jsou tu prvé svobodné dny a je tĜeba pĜejít k odpovČdné práci na všech úsecích hospodáĜského života. Již dne 11.5.1945 je vydána vyhláška Národní rady, ve které se mimo jiné zdĤrazĖuje závazné naĜízení, že se „staví mimo zákon každý, kdo o své újmČ páchá þiny proti nČmeckým obþanĤm.“ Ve druhé polovinČ kvČtna se také vrací vČzĖové z koncentraþních táborĤ. Ti kteĜí nacistickou hrĤzu pĜežili. Jejich jména jsou zaznamenána v kronice Jaroslava Jakoubka. PozdČji se vrací z Buchenwaldu JindĜich Bém a Josef Prokop. Ve „VČstníku þ.1.“ je zveĜejnČn poslední dopis Josefa Flégra z mnichovské vČznice, urþený jeho matce. /popraven 23.11.1942/. 15.5.1945 je „ustaven“ Okresní národní výbor, pĜedsedou je JUDr. M. Koecher. Koná se první výborová schĤze sokolská, která vyluþuje ze svých Ĝad nČkolik þlenĤ kolaborujících s nČmci Dochází k zajištČní kolaborantĤ z Ĝad þeských obþanĤ a aktivních nacistĤ z našeho mČsta. Jsou již ustaveny „lidové soudy“ dle platného retribuþního zákona a také Okresní národní výbor soudil dle smČrnic „Malého dekretu“ o národní cti. 20.5. 1945 došlo k první schĤzce „Svazu þeské mládeže“ v kinu SvČt. 26.5.1945 byla „Malá luka“ svČdkem pĜehlídky vojákĤ Rudé armády, která vyznČla jako hold 72. divizi – osvoboditelce mČsta. Tento útvar obdržel od mČsta vlajku zhotovenou na návrh profesora Mervarta a Františka Manna. Druhou vlajku vČnuje Komunistická strana ýeskoslovenska. Na této pĜehlídce pochodují již i naši vojáci obleþení v montérkách. 30.5.1945 K nejzávažnČjší události došlo v souladu se znČním programu vlády „Národní fronty ýechĤ a SlovákĤ „a základního þlánku ýeskoslovenské ústavy, že lid je jediným zdrojem státní moci dne 30.kvČtna v odpoledních hodinách. Byly to volby do mČstského a okresního Národního výboru. Navrženo a pĜedem zveĜejnČno bylo 36 obþanĤ a 8 náhradníkĤ do MČstského národního výboru a do Okresního národního výboru 24 obþanĤ a 8 náhradníkĤ. Jejich jména jsou zveĜejnČna v kronice JakoubkovČ. K volbČ došlo aklamací a pĜímo na námČstí. PĜed zcela zaplnČným námČstím vystupovali jednotliví kandidáti na balkon radnice a pĜítomní obþané se 59


vyjadĜovali k jejich osobČ. PĜi volbČ do Místního národního výboru nebyl zvolen jeden z kandidátĤ /Václav H./, kterému byly vytýkány pletky s nČmci. Následná ustavující schĤze do ONV vybrala za svého pĜedsedu komunistu Josefa Prokopa, jeho námČstkem se stal Msgr. František Komárek za lidovce, Ladislav Šimek za sociální demokraty. PĜesedou MNV se stal JindĜich Bém, národní socialista. V projevu zvoleného pĜedsedy ONV Josefa Prokopa zaznČlo poprvé „kdo nepracuje aĢ nejí“. Na plenárním zasedání MNV bylo pĜijato usnesení, že obþanĤm, kteĜí dosud nepracují, nebudou vydány potravinové lístky. NovČ zvoleným Národním výborem bylo udČleno a pĜedsedou JindĜichem Bémem pĜedáno þestné obþanství našeho mČsta generálmajoru Rudé armády Jastrebovovi. V LöwenbachovČ továrnČ byl zĜízen zajišĢovací tábor pro osoby nČmecké národnosti. Odtud byl také pozdČji Ĝízen jejich odsun. Sylvárov, násilnČ odtržený od mČsta v roce 1938 se stal opČt jeho souþástí. NČmecká škola se zmČnila na dvouletou odbornou školu pro ženská povolání, nČmeckému domu se zaþalo Ĝíkat „Rudý“ a sloužil jako úĜadovna pro ROH – Revoluþní odborové hnutí, stranČ NárodnČ socialistické, SociálnČ demokratické a Komunistické. Od roku 1953 se stává Ĝeditelstvím národního podniku JUTA. K tragické události došlo 21.61945 v hoĜení þásti Tyršovy ulice, na ohrazeném a tehdy nezastavČném palouku pod tehdejším hostincem u PivokoĖských. Vojáci Rudé armády tu mČli stádo krav urþených k jejich zásobování. DČti z okolí PodhartČ sem chodily se džbáneþky pro jimi nadojené mléko a vojáci jim rádi vyhovČli. Také toto osudné odpoledne pĜijeli na koĖmi taženém vozíku. Dali se práce, ale na kozlíku vozu zĤstaly jejich dvČ pušky. Z jedné z nich padl po krátké chvíli dČtmi zpĤsobený výstĜel, který smrtelnČ zranil šestiletou Eviþku Svobodovou. Vystrašené dČti se rozutekly, voják plakal s rukama v dlaních. Dle ústních sdČlení pamČtníkĤ byl následnČ popraven. Je mír, ale stále dochází k obČtem. Na ZábĜezí dochází k usmrcení dvou našich obþanĤ Františka a Jaroslava Rösela výbuchem neznámé munice. Ve vile továrníka Paula Deutsche na PĜíþce je zĜízen okresní dČtský domov. Knihy z majetku nČmecké knihovny vytĜídil Ĝeditel gymnázia ve výslužbČ Jan Pán a byly odvezeny auty do Prahy. Rudá armáda darovala mČstu tĜicet montovaných dĜevČných barákĤ a stejný poþet velkých stanových podsad, sloužících k jejich ubytování v okolí mČsta. 6.þervence byla na ZviþinČ, tomto symbolu þešství uspoĜádána lidová manifestace. PĜítomni na ní byli, námČstek pĜedsedy vlády Jožka David, ministr výživy Václav Majer a poslankynČ Anežka Hodinová – Spurná. Za mládež Dvora Králové nad Labem tehdejší pĜedseda OV J. Balcar. 11. þervence došlo k prvnímu znárodnČní. Byly to mČstské elektrické podniky, které byly znaþným pĜínosem do pokladny obce. 18. þervence byl ustaven tzv. koordinaþní výbor politických stran. Po tĜech þlenech mČly zastoupení strany NárodnČ socialistická, SociálnČ demokratická a Komunistická, pozdČji to byl ještČ zástupce strany lidové. V této dobČ již odcházejí oddíly Rudé armády z okolí mČsta. Darují mČstu 115 q žitné mouky, 15 q sušené cibule, 15 q sušených brambor a 140 balíþkĤ pudinkových práškĤ. Potravinové „lístky“ pobírají jen zamČstnaní muži ve vČku od 16-55 let a ženy od 16-45 let. Na mladší a starší obþany se toto rozhodnutí nevztahovalo. Je opČtnČ otevĜena Obchodní akademie, zrušená bČhem okupace. Ustavená rolnická komise provádí parcelaci pozemkĤ na základČ konfiskaþních dekretĤ. Jedná se o 40 usedlostí, žadatelĤ je 180. O stavební parcely požádalo 135 žadatelĤ. 31.7.1945 dochází k odsunu nČmeckých obyvatel a odjíždí první transport 410 obþanĤ nČmecké národnosti z Vlþkovic. 60


1.8.1945 druhý transport s obþany z obcí Kuks, Kašov, Velká Bukovina, StĜezimČĜice, Harcov, Proruby v poþtu 586 osob. Zaþátkem srpna je uskuteþnČn tĜetí odsun z obcí DvĤr Králové n.L., Sylvárov, Zboží, Choustníkovo HradištČ, KocbeĜe, Nová Bída, Nové ZáboĜí v poþtu 2.360 osob. Na základČ rozhodnutí Národního výboru je umožnČno nČmeckým dČtem, které jsou v péþi þeských rodin, navštČvovat þeskou školu. Vila továrníka Neumanna je urþena za muzeum a v následném roce je otevĜeno za pĜítomnosti ministra ZdeĖka Nejedlého. Ve dnech 25.-29.9.1945 probČhly první Ĝádné odvody brancĤ. Svaz þeské mládeže provádí mezi branci sbírku a její výtČžek rozdČluje na památník padlých u školy 5.kvČtna, aeroklubu, postiženému Slezsku, škole v Podharti a muzeu. V této dobČ byl opČtnČ postaven nacisty zrušený pomník T.G. Masaryka v ýeské Podharti. V mČsíci záĜí se opČt vyhlašuje poþátek a konec pracovní doby sirénami. Došlo k vyþíslení škody na majetku vzniklé naší obci bČhem okupace. ýiní souhrnnČ 11.777.708 Kþ v pĜedváleþné mČnČ. JaromČĜ se oddČluje od našeho mČsta a stává se samostatným okresem. Závažnou událostí byla Ĝádná volba nového Okresního národního výboru a delegátĤ pro volbu do Zemského národního výboru a prozatímního Národního shromáždČní. Konala se v HankovČ domČ dne 30.záĜí 1945 Byla podána „jednotná“ kandidátka jak þlenĤ ONV, tak i delegátĤ a jednomyslnČ schválena. DelegátĤ bylo jedenáct a do nového ONV zvoleno dvacet þlenĤ a stejný poþet náhradníkĤ. To vše pod záštitou „Národní fronty“. 13.Ĝíjna byl v noþních hodinách zastĜelen pĜi výkonu své služby Ĝidiþ státních autobusĤ František Šverma. Stalo se tak pĜi pĜestĜelce opilých vojínĤ Rudé armády. V dĤsledku toho, že lihoviny byly vojínĤm podány ze zištných dĤvodĤ /kronika Jakoubek/, požádal pĜedseda Národního výboru JindĜich Bém brigádního velitele RA plukovníka Ivolgina v JiþínČ, aby pachatelé nebyli trestáni smrtí. 24.Ĝíjna podepisuje prezident Ed. Beneš dekret o znárodnČní prĤmyslu., 28. Ĝíjen se již slaví manifestací. Dochází k výmČnČ protektorátních penČz v þástce 500 Kþ, ale až po pĜedložení „kmenového listu“ na potraviny a výplatní listiny. Junkersova továrna je jako nČmecký majetek váleþnou koĜistí RA. Bývalí pracovníci firmy Sochor usilují o znovuzĜízení textilky. Zde se výpovČdi pamČtníkĤ rĤzní. Z úst nČkterých bylo dáno našim zástupcĤm na rozhodnutí , zda objekt ponechat se souþasným strojním zaĜízením a nedemontovat, nebo demontáž uskuteþnit. Došlo k rozhodnutí navrátit dĜívČjší Sochorovu továrnu pro textilní výrobu. Stroje byly demontovány ve spČchu a velmi nešetrnČ. Po vyklizení továrny odchází i poslední voják Rudé armády z našeho mČsta. MČsíce bezprostĜednČ po ukonþení války byla vyplnČna obrovskou prací na obnovČ poĜádku, uskuteþnČní nároþných správních, hospodáĜských zmČn. Byly to mČsíce naplnČné nadšením ze znovunabyté svobody a velkou mČrou se na ní podíleli právČ zvolení pĜedstavitelé, kteĜí tuto práci museli vykonat v tČžkých podmínkách pováleþného období. Váleþná léta, plná zvĤle, odkryla v plné nahotČ nesmyslnost válek. Miliony obČtí na lidských životech by mČly být varováním do budoucna. V pĜiloženém seznamu jsou naši obþané, kteĜí se podíleli na protifašistickém odboji. Mnozí byli vzpomínáni, jiným se uznání a poct nedostalo. Seznam však není a zĜejmČ nikdy nebude úplný, stále se objevují další odbojáĜi z Ĝad dosud žijících i nežijících. S úctou je tĜeba se poklonit tČm, kteĜí se o osvobození zasloužili, pro svoji vlast trpČli i zemĜeli. Všem známým i dosud neznámým je také tato práce vČnována.

61


Použito z literatury: -

62

Stanislav Veselý: „Zprávy vlastivČdného kroužku“ roþník 1970 Josef Kmoníþek: „Návrat domĤ“ Sláva Kindl: „ObČti druhé svČtové války z okresu Trutnov“ Karel Jiþínský: „Zámeþek“ Jan Pán –prof.: „Boj v ilegalitČ (1946) Neuhold –Koecher: „PĜípravy k ozbrojenému povstání“ (1946) Jaroslav Jakoubek: „Kronika mČsta Dvora Králové nad Labem“ BedĜich Söllner: „Kronika mČsta Dvora Králové nad Labem“ Kniha zemĜelých v majetku obce Dvora Králové nad Labem Z Ĝad pamČtníkĤ je tĜeba vyzvednou dlouholeté pracovníky správy našeho mČsta p. Vladimíra Malého a zemĜelého Jaroslava Holiþe. PĜíloha: jmenný seznam odbojáĜĤ


Jaroslav Bilina – þestný obþan mČsta in memoriam Nebyl rodákem, ale od roku 1898 se stalo naše mČsto jeho domovem. Stal se významnou osobou mČsta a zasloužil se o jeho rozvoj díky své píli, houževnatosti, tvĤrþímu myšlení a trvalým zájmem otázky týkající se samosprávy mČsta. Od 11.3. 1929 se stává ve svých 33 letech starostou mČsta. Zvolen i následné volební období a v roce 1935 þlenem Zemského zastupitelstva. S jeho pĤsobením bude trvale spojováno vybudování Tyršova koupalištČ, rozšíĜení vodovodní sítČ, „Krajinská výstava" r. 1936, zvelebení mČstského vlastivČdného muzea, podílel se na vybudování textilního muzea, obchodní akademie, stavČly se byty, byla vybudována tržnice a podstatnČ se rozrostly lesy v majetku mČsta. Tím, že se staral o zmírnČní v té dobČ znaþné nezamČstnanosti si získal podporu i svých odpĤrcĤ. V roce 1938 se zasazoval o to, aby naše mČsto nebylo na základČ „mnichovských dohod" zaþlenČno do „Sudet", jednal v BerlínČ i RatiboĜi. V prosinci 1939 musel na nátlak nČmeckého Oberlandrátu v Hradci Králové rezignovat na starostenství a už v únoru roku 1940 musí odejít i z mČstské rady a zastupitelstva. V dobČ Heydrichiády zatþen a po dvou dnech, dne 5. þervna popraven v Pardubicích. Na smrt zastĜelením kráþel jako odpĤrce hitlerovského fašismu dĤstojnČ. Ve stĜedu odpoledne 10.5.2000 pĜevzali pozĤstalí v konšelské síni staré radnice pĜi slavnostním aktu doklad o jmenování p. Jaroslava Biliny þestným obþanem mČsta in memoriam. Naše mČsto DvĤr Králové n.L. Veþer byl pĜipraven komponovaný poĜad navazující dále na 55. výroþí ukonþení války a 730 let od první písemné zmínky o našem mČstČ. NezaplnČné hledištČ Hankova domu (z mČstských zastupitelĤ pĜítomni pouze dva) vyslechlo rozhovor tvĤrce poĜadu Jana Schwarze s Dagmar Krskovou, o držitelkách našeho mČsta-královnách, kde došlo k vyvrácení nČkterých povČr a dále rozhovor s Ing. Janem Draesslerem o letité kanalizaci mČsta z dob Rakouska Uherska a souþasném stavu po povodni. Dále byla pĜipomenuta Krajinská výstava z tĜicátých let dvČma pochody, které pro tuto pĜíležitost vznikly. OcenČní z rukou Ĝeditelky Hankova domu p. Zuzany ýermákové pĜevzal jubilant a všestranný muzikant Josef Žídek, který již 60 let utváĜí hudební život mČsta. Jmenovaný mohl vyslechnout i hudební snímek „Dechové hudby mladých" nahraný v dobČ, kdy zastoupil zemĜelého kapelníka Vávru. TvĤrcem poĜadu p. Schwarzem bylo zakomponováno také nČkolik filmových dokumentĤ. Byl to „staroþeský jarmark" zaþlenČný tehdy do oslav „200. let text. tisku", dále pĜíjezd Rudé armády dne 10.5. 1945 do našeho mČsta a vojenskou pĜehlídku sovČtských i našich vojákĤ (v modrácích) na Malých lukách, vþetnČ pĜedání praporĤ. Tyto snímky jsou nyní pĜehrány na videopásce. V další þásti veþera bylo vzpomenuto královédvorákĤ, kteĜí bojovali proti fašismu na obou frontách, tedy východní i západní a také v domácím odboji. SvČdectví o boji na Dukle a úþast " volyĖských ýechĤ" pĜednesl úþastník bojĤ p. Teofil Svoboda. ZávČr veþera patĜil uctČní památky padlých a umuþených. Jan Schwarz a moderátorka Iva Hrázká pĜeþetli jména tČchto obþanĤ a pĜítomní jim vČnovali minutu ticha. Hudební þást zpestĜil p. ZdenČk Jirousek a „Komorní sbor".

63


KomentáĜ k návrhu rozpoþtu MČsta DvĤr Králové nad Labem na rok 2000 Navrhovaný rozpoþet MČsta na rok 2000 je sestaven jako vyrovnaný. Celkové pĜíjmy jsou ve výši 285.084,9 tis. Kþ + financování –9.944,5 tis Kþ = 275.140,4 Kþ Celkové výdaje jsou ve výši 275.140,4 tis. Kþ DĤvodová zpráva: V návrhu rozpoþtu na rok 2000 jsou na stranČ pĜíjmové zohlednČny již prostĜedky získané z prodeje akcií VýE v celkové výši 43,4 mil. Kþ, které jsou mimoĜádnou a neopakovatelnou položkou pĜíjmĤ. Tento pĜíjem z prodeje akcií je navrhován v rozpoþtu k následujícímu použití na stranČ výdajĤ: 10 mil. Kþ – na zimní stadion / zastĜešení / 10 mil. Kþ – na rozvoj bytového fondu 5 mil. Kþ – na odstranČní následkĤ povodnČ (z toho 3 mil. Kþ oprava komunikací, 2 mil. Kþ oprava budov a staveb) 3,6 mil. Kþ – na nákup nemovitostí od MČstské nemocnice 3,4 mil. Kþ – na dostavbu MČÚ 1,5 mil. Kþ – na projektovou dokumentaci koupalištČ 9,9 mil. Kþ – zĤstatek / pĜebytek navrhovaného rozpoþtu v roce 2000 / uvažované použití tohoto zĤstatku pro pĜíští rozpoþtové období je zejména na rekonstrukci a modernizaci koupalištČ . KomentáĜ k návrhu rozpoþtu pĜíjmĤ: Nespecifikovaná kapitola celkem 103 104 900 Kþ Z toho: splátky pĤjþek od ýEZ, a.s. 240 000 Kþ a od MČstské nemocnice 10 000 000 Kþ, pĜíjmy z prodeje akcií VýE 43 421 300 Kþ, sociální dávky – povodeĖ 3 007 500 Kþ, globální dotace 22 577 900 Kþ, dotace od obcí na dojíždČjící žáky do ZŠ 783 000 Kþ, dotace na stomatologii 113 000 Kþ, dále mČsto získalo dotaci rekonstrukci parku Schulzovy sady ve výši 771 000 Kþ a rekonstrukci Starého hĜbitova ve výši 160 800 Kþ, investiþní dotace na technickou vybavenost bytových jednotek Zálabí Sever II ve výši 500 000 Kþ, investiþní dotace na zaokruhování vodovodního Ĝadu DN 400 ve výši 1 679 000 Kþ, investiþní dotace na zimní stadion ve výši 10 000 000 mil. Kþ, vyúþtování plynovodu Lipnice II. 251 400 Kþ, dále má mČsto možnost získat investiþní dotaci na pokraþování výstavby v lokalitČ Zálabí Sever / 30 bytových jednotek / ve výši 9 600 000 Kþ. Kapitola 01 Výstavba celkem 380 000 Kþ Z toho pĜíjmy za správní poplatky Stavebního úĜadu 330 000 Kþ a za sankþní poplatky Stavebnímu úĜadu 50 000 Kþ Kapitola 03 Životní prostĜedí celkem 449 000 Kþ Tato þástka je tvoĜena pĜíjmy za správní poplatky, za vypouštČní škodlivých látek do ovzduší, za ukládání odpadĤ, sleva z poplatku za skladován, odvody za odnČtí zemČdČlské pĤdy a zahrnuje i pokuty. Kapitola 04 Živnosti celkem ýástka zahrnuje správní a sankþní poplatky Živnostenskému úĜadu. 64

370 000 Kþ


Kapitola 09 MČstské lesy celkem Jedná se o pĜíjem za pronájem majetku MČstským lesĤm.

2 000 000 Kþ

Kapitola 14 Školství celkem 6 513 000 Kþ Z toho pĜíjem za školní stravování ve výši 5 493 000 Kþ, pĜíspČvky na neinvestiþní náklady na mateĜské školy ve výši 860 000 Kþ a pĜíjem z pĜíspČvkĤ na režijní náklady mateĜských škol ve výši 160 000 Kþ. Kapitola 16 Kultura celkem 150 000 Kþ Jedná se o pĜíjem z prodeje VlastivČdného þtení ve výši 70 000 Kþ a pĜíjmy za služby mČstské knihovny ve výši 80 000 Kþ Kapitola 19 VnitĜní správa celkem 695 000 Kþ Z toho pokuty udČlené MČstskou policií 100 000 Kþ, pĜíjmy z poskytování služeb informaþního stĜediska 55 000 Kþ, ostatní pĜijmy jako je poplatek za užívání veĜejného prostranství, správní poplatky, sankþní platby ve výši 535 000 Kþ a poskytování služeb ve výši 5 000 Kþ. Kapitola 28 Práce a sociální vČci celkem 902 000 Kþ Z toho pĜíjem za peþovatelskou službu 120 000 Kþ a za služby Penzionu 782 000 Kþ. Kapitola 39 Správa majetku celkem 59 949 000 Kþ Z toho pĜíjem za pronájem vodovodní a kanalizaþní sítČ 8 500 000 Kþ, pĜíjem za pronájem pozemkĤ ve výši 400 000 Kþ, pĜíjmy z pronájmu ostatních nemovitostí / Strž, Sazka / 530 000 Kþ , pĜíjem z nájmu výmČníkové stanice 600 000 Kþ, pĜíjmy z prodeje neinvestiþního majetku ve výši 50 000 Kþ, pĜíjmy z prodeje pozemkĤ 1 000 000 Kþ, pĜíjmy z prodeje nebytových prostor 500 000 Kþ, pĜíjmy z prodeje bytĤ 6 000 000 Kþ, pĜíjmy z prodeje domĤ 7 000 000 Kþ, pĜíjmy z prodeje nových bytových jednotek 21 000 000 Kþ, dále pĜíjmy vybrané Domovní správou mČsta za pronájem nebytových prostor a z bytového sektoru v celkové výši 14 369 000 Kþ. Kapitola 41 Všeobecná pokladní správa celkem 110 572 000 Kþ V této kapitole je rozpoþtován pĜíjem z daní a poplatkĤ v následující výši – daĖ z pĜíjmu ze závislé þinnosti 24 257 000 Kþ, daĖ z pĜíjmĤ fyzických osob 27 015 000 Kþ, daĖ z pĜíjmu právnických osob 21 360 000 Kþ, daĖ z pĜíjmu právnických osob – obec 28 852 000 Kþ, správní poplatky – výherní hrací pĜístroje 800 000 Kþ, poplatky ze psĤ 250 000 Kþ, poplatky ze vstupného 30 000 Kþ, poplatky za provozování výherních hracích pĜístrojĤ 800 000 Kþ, ostatní poplatky a danČ 20 000 Kþ, daĖ z nemovitostí 6 158 000 Kþ, bankovní úroky 1 000 000 Kþ, ostatní nedaĖové pĜíjmy 30 000 Kþ. Celkem rozpoþtované pĜíjmy mČsta þiní 285 084 900 Kþ KomentáĜ k návrhu rozpoþtu financování: Financování obsahuje bezúroþný úvČr od Ministerstva financí na zaokruhování vodovodního Ĝadu DN 400 ve výši 3 240 000 Kþ, splátky jistin z pĜijatých úvČrĤ ve výši 13 018 000 Kþ a 65


dále na dorovnání tohoto rozpoþtu /vzhledem k požadavku Okresního úĜadu Trutnov na vyrovnanost rozpoþtu pĜi jeho sestavení / je pĜebytek rozpoþtu obsažen zde ve financování ve výši 9 944 500 Kþ / dorovnání položkou zmČna stavu penČžních prostĜedkĤ – s tím, že celkový výsledek financování vychází záporný, což znamená, že na další rok jsou vlastnČ tvoĜeny finanþní prostĜedky v této výši/. Celkem rozpoþtované financování þiní – 9 944 500 Kþ. KomentáĜ k návrhu rozpoþtu výdajĤ: Nespecifikovaná kapitola celkem Jedná se o tvorbu a þerpání sociálního fondu.

292 000 Kþ

Kapitola 02 Vodní hospodáĜství celkem 11 382 000 Kþ Zde je poþítáno s výdaji na zaokruhování vodovodního Ĝádu DN 400 ve výši 5 984 000 Kþ, modernizace pĜípojek 100 000 Kþ, projektové práce na údržbu 268 000 Kþ, mČĜení a regulace 525 000 Kþ, rezervy na havárie dle smlouvy ve výši 350 000 Kþ, vodovod na nám. TGM 855 000 Kþ , vodovod a kanalizace ul. Drtinova 1 300 000 Kþ, vodovod a kanalizace ul. Bezruþova 2 000 000 Kþ. Kapitola 03 Životní prostĜedí celkem 3 229 000 Kþ Jedná se o výdaje spojené s monitorováním NOx ve výši 100 000 Kþ, monitorování skládky – Elišákova cihelna 60 000 Kþ, propagace separ. odpadu a ekol. výchova 75 000 Kþ, likvidace nelegálních skládek 100 000 Kþ, mobilní svoz nebezpeþných odpadĤ 200 000 Kþ, separace papírĤ, plastĤ a skla 350 000 Kþ, sbČrný dvĤr 1 000 000 Kþ, nákup kontejnerĤ na tĜídČný odpad 80 000 Kþ, odborné posudky – odpadové hospodáĜství a ochrana ovzduší 80 000 tis. Kþ, projektová dokumentace – ochrana krajiny a pĜírody 30 000 Kþ, odborné posudky – vodní hospodáĜství 30 000 Kþ, odpadové hospodáĜství –havárie 20 000 Kþ, náklady na uložená opatĜení zemČdČlského a pĤdního fondu 20 000 Kþ, havarijní kácení stromĤ 50 000 Kþ, náhradní výsadba 50 000 Kþ, rekonstrukce významných krajinných prvkĤ 20 000 Kþ, rekonstrukce zelenČ v parku Schulzovy sady 964 000 Kþ. Kapitola 05 Dopravní obslužnost celkem 850 000 Kþ Jedná se o výdaje na územní dopravní obslužnost a na nerentabilní linky mČstské dopravy. Kapitola 10 Doprava celkem 12 405 000 Kþ Zde se poþítá s výdaji na opravu vozovky v BĜezinovČ ulici ve výši 475 000 Kþ, dále oprava komunikací po povodních ve výši 3 000 000 Kþ, výdaje na rekonstrukci parku Schulzovy sady I. etapa v tomto þlenČní: altán 130 000 Kþ, odvodnČní 400 000 Kþ, osvČtlení 1 000 000 Kþ, cesty 1 700 000 Kþ, dále rekonstrukce ul. Husova – Palackého 1 000 000 Kþ, rekonstrukce ul. Drtinova, Bezruþova 3 850 000 Kþ, mapové podklady 150 000 Kþ, projektové a prĤzkumové práce související s výstavbou chodníkĤ do Lipnice, Zboží a do Verdeka 700 000 Kþ.

66


Kapitola 14 Školství celkem 18 365 800 Kþ V rámci této kapitoly se poþítá s výdaji na provoz mateĜských škol ve výši 5 210 800 Kþ z toho MŠ Logopedie 330 600 Kþ, MŠ Drtinova 1 113 500 Kþ, MŠ Roháþova 621 500 Kþ, MŠ Žireþ 306 600 Kþ, MŠ Lipnice 192 500 Kþ, MŠ El. Krásnohorské 1 482 500 Kþ, MŠ Verdek 284 600 Kþ, MŠ Sluneþná 879 000 Kþ, dále výdaje na provoz základních škol ve výši 7 880 000 Kþ – z toho ZŠ Komenského 1 150 000 Kþ, ZŠ 5.kvČtna 1 169 000 Kþ, ZŠ PodharĢ 764 500 Kþ, ZŠ Schulzovy sady 1 724 000 Kþ, ZŠ R.A. Dvorského 911 500 Kþ, ZŠ Žireþ 92 000 Kþ, ZŠ Strž 2 069 000 Kþ, dále Základní umČlecká škola výdaje ve výši 179 000 Kþ, ostatní neinvestiþní výdaje v mateĜských školách ve výši 507 000 Kþ, rezerva na zvýšení cen energií a na plavecké výcviky v základních školách ve výši 781 000 Kþ, na provoz školních jídelen je poþítáno 3 808 000 Kþ – z toho školní jídelna I. u parku 3 777 000 Kþ a školní jídelna III. v Podharti 31 000 Kþ. Kapitola 15 Zdravotnictví celkem Jedná se o náklady na stomatologii.

113 000 Kþ

Kapitola 16 Kultura celkem 6 560 600 Kþ Tato kapitola zahrnuje pĜíspČvek pro HankĤv dĤm ve výši 2 800 000 Kþ, pro MČstské muzeum ve výši 1 437 000 Kþ, v obou pĜípadech jde o pĜíspČvek ke krytí bČžných provozních potĜeb vþetnČ drobné údržby, dále jsou zde výdaje na VlastivČdné þtení ve výši 264 300 Kþ, na MČstskou knihovnu ve výši 2 028 300 Kþ a na drobný materiál ve výši 31 000 Kþ.

Kapitola 19 VnitĜní správa celkem 25 530 000 Kþ Zde jsou zahrnuty výdaje na platy a náhrady pro MČstské zastupitelstvo ve výši 1 176 000 Kþ, Dále sem patĜí plánované výdaje na Správu MČstského úĜadu ve výši 19 234 000 Kþ – ty mimo jiné zahrnují poplatky za užívání poþítaþových programĤ ( FISO – rozpoþet, VEMA – mzdy, VERA – radnice, INTERNET) ve výši 450 000 Kþ, dále nákup nového drobného programového vybaveni a licencí 200 000 Kþ, nákup výpoþetní techniky pro pĜechod z dosluhujících terminálĤ na PC i tiskárny celkem za 950 000 Kþ, splátky leasingu na os. automobil 93 000 Kþ, plánované opravy a udržování 700 000 Kþ / poþítá se zejména s opravou stĜechy výstavní sínČ /, náklady na energie 760 000 Kþ, pojištČní majetku 700 000 Kþ, služby telekomunikací a radiokomunikací 550 000 Kþ. Dále se jedná o plánované výdaje na útulek pro opuštČná zvíĜata ve výši 413 000 Kþ, na MČstskou policii 3 559 000 Kþ, na Sbor pro obþanské záležitosti 83 000 Kþ, na vydávání Radniþních listĤ 140 000 Kþ, kronika 66 000 Kþ, obĜadní síĖ 194 000 Kþ, sbor dobrovolných hasiþĤ 97 000 Kþ, výdaje na Informaþní stĜedisko 568 000 Kþ. Kapitola 28 Práce a sociální vČci celkem 20 290 000 Kþ V rámci této kapitoly je poþítáno s výdaji na sociální dávky ve výši 17 007 500 Kþ, na Kluby dĤchodcĤ – Žireþ 33 000 Kþ a DvĤr Králové n.L. 23 500 Kþ, dále výdaje na peþovatelskou službu ve výši 1 445 000 Kþ, Penzion 1 780 000 Kþ, výdaje za lékaĜské potvrzení pro pĜijetí do domu s peþovatelskou službou a do penzionu ve výši 1 000 Kþ. Kapitola 39 Správa majetku celkem 63 733 000 Kþ Z toho nákup nemovitostí od MČstské nemocnice 13 600 000 Kþ, rozvoj bytového fondu 67


10 000 000 Kþ, pozemkové mapy 1: 1 000 25 000 Kþ, výdaje na el. energii 100 000 Kþ, nájemné Žireþ svaz chovatelĤ 12 000 Kþ, studie 50 000 Kþ, Mandátní smlouvy 100 000 Kþ, prodej bytĤ IRK 200 000 Kþ, geometrické plány 300 000 Kþ, vČcná bĜemena ul. LegionáĜská 300 000 Kþ, znalecké posudky 400 000 Kþ, projektová dokumentace majetkový archív 150 000 Kþ, opravy a udržování propustkĤ 100 000 Kþ, výmČníky dle nájemní smlouvy 900 000 Kþ, opravy majetku mČsta po povodních 2 000 000 Kþ, opravy a udržování majetku mČsta / poþítá se již s provádČním þinností postupnČ pĜevádČných z domovní správy / 8 000 000 Kþ, ostatní správní poplatky 50 000 Kþ, správní poplatky a soudní výlohy 50 000 Kþ, ocenČní majetku 150 000 Kþ, vklady 250 000 Kþ, daĖ z Ĝevodu nemovitostí 2 500 000 Kþ, pozemky pod nádražím 5 000 Kþ, pozemky – Springer 18 000 Kþ, pozemky – Mullerová 26 000 Kþ, pozemky – Wágner 30 000 Kþ, pozemky – Halamka výkup komunikace 50 000 Kþ, pozemky – ul. Vrchlického komunikace 50 000 Kþ, vČcná bĜemena 250 000 Kþ, pozemky – Ozap 700 000 Kþ, pozemky – Sekáþovi 1 000 000 Kþ, pozemky Sokol – splátky 1 680 000 Kþ, dražby – licitátor 60 000 Kþ, poplatek za vrácení uvolnČného bytu 200 000 Kþ, pĜíspČvek pro Technické služby 13 200 000 Kþ, pĜíspČvek novČ zĜízené organizaci 200 000 Kþ, pĜíspČvek Domovní správČ 6 927 000 Kþ/postupný pĜevod þinností na odbor správy majetku /, náklady na zrušení Domovní správy 100 000 Kþ. Kapitola 40 Stavebnictví celkem 78 739 000 Kþ V rámci této kapitoly je poþítáno s výdaji na zimní stadion ve výši 20 000 000 Kþ, úprav pomníku 1866 ve výši 65 000 Kþ, školní jídelna ul. Školní 300 000 Kþ, projektové dokumentace: gymnázium 100 000 Kþ, koupalištČ 1 500 000 Kþ, parter Špýcharu 100 000 Kþ, tech. pĜíprava a zamČĜení 341 000 Kþ, ZŠ PodharĢ 400 000 Kþ, dále územní plán ve výši 1 500 000 Kþ, dostavba MČstského úĜadu 9 500 000 Kþ /zvýšení þástky v roce 2000 zkrátí celou dostavbu z plánovaného dokonþení v roce 2002 na dokonþení v roce 2001 pĜi uvažovaném snížení celkových nákladĤ, odhad nákladĤ na rok 2001 pak þiní 5,6 mil. Kþ /, dČkanský úĜad - dar 173 000 Kþ, technická vybavenost pro 30 byt. jednotek Zálabí Sever II. 500 000 Kþ, zahájení 30 bytových jednotek Zálabí Sever 9 600 000 Kþ, výstavba 37 bytových jednotek Zálabí Sever II. 34 660 000 Kþ. Kapitola 41 Všeobecná pokladní správa celkem 33 651 000 Kþ Zde je poþítáno s výdaji na pĜíspČvek diabetikĤm ve výši 20 000 Kþ, pĜíspČvek pro zdravotnČ postižené 40 000 Kþ, poĜádání akcí ve mČstČ / Majáles, posvícení / 50 000 Kþ, pĜíspČvky v kompetenci mČstské rady 100 000 Kþ, pĜíspČvek TJ DK 400 000 Kþ, pĜíspČvek na provoz Diakonii 200 000 Kþ, platba danČ za obci 28 852 000 Kþ, splátky úrokĤ z pĜijatých úvČrĤ 3 979 000 Kþ, pĜíspČvek na akce k 55. výroþí ukonþení 2. svČtové války 10 000 Kþ. Celkem rozpoþtované výdaje mČsta þiní 275 140 400 Kþ.

Výstava „Odkaz dČjin“ v muzeu Další þástí oslav výroþí ukonþení II. svČtové války byla tato výstava. Obþané se mohli seznámit s dokumenty i pĜedmČty vztahujícími se k období "mnichova", zabrání "sudet", protektorátu, násilného potlaþování protifašistického odboje, vyhlazování židovského obyvatelstva, až po ukonþení války vstupem Rudé armády na námČstí našeho mČsta v ranních hodinách dne 10.5.1945. Výstava byla velmi zdaĜile inscenována a tČšila se pozornosti obþanĤ, hlavnČ mezi pamČtníky. Byla pĜístupná ve dnech 2.-18.5.2000.

68


ZemĜel Prof. Ing. J. A. Vágner CSc. Dne 6.5.2000 ve vČku 72 let zemĜel duchovní otec þeského safari Josef Vágner. DĜívČjší Ĝeditel zoologické zahrady našeho mČsta byl svČtovČ uznávaným odborníkem v oboru zoologie tropĤ. Narodil se 26.5.1928 ve Ždírnici na trutnovsku a absolvoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemČdČlské v Praze, aby nastoupil jako vedoucí lesní správy vojenských lesĤ v MirošovČ u Rokycan. Do naší královédvorské zoo se dostal pĜes lesnické uþilištČ ve SvobodČ nad Úpou a lesnickou prĤmyslovku v TrutnovČ. Naše ZOO mČla tehdy 27 zamČstnancĤ a zvČĜ v cenČ 20.000 Kþs. To bylo v roce 1965 a následnČ se stal známým po celém svČtČ. Jeho první expedice do Afriky pĜinesla ohromující výsledky a následovaly další a další. Tyto expedice se mohou právem pyšnit skvČlou bilancí. Do roku 1990 bylo odchyceno 1964 kusĤ zvČĜe, plazĤ a ptákĤ o hodnotČ 84 milionĤ korun. Z toho zvČĜ v hodnotČ 50ti milionĤ byla u nás ve DvoĜe Králové n.L. Ostatní zvČĜ putovala do ciziny a nebo i do ZOO v rámci republiky. Josef Vágner se stal. v roce 1989 mluvþím východoþeského Obþanského fóra, dovedl se vyrovnat s nejednou pĜekážkou, nedokázal se však smíĜit s vyvraždČním stáda 49 žiraf údajnČ nemocných - v roce 1975. Na smuteþním oznámení si obþané mohli pĜeþíst: " Les je mi chrámem, stromy zpovČdníkem, zvíĜata dĤvČrníky " MalíĜ Luboš DvoĜák - Zviþina V Galerii F.A. Sporcka v Kuksu jsme byli svČdky výstavy mnohotvárného výtvarného projevu. Luboš DvoĜák se narodil, 22.11.1936 v našem mČstČ. Soukromá studia absolvoval u Zdenko Crhy, Dalibora Pokorného a Jana Baucha. Pracoval jako celník a souþasnČ tvoĜil. Jeho první výstava byla v Praze v divadle Rokoko vernisáži byl pĜítomen Waldemar Matuška. Obrat v jeho životČ pĜinesl rok 1968, kdy se podílel na psaní hesel odsuzujících vstup cizích vojsk. V dobČ konsolidace musel pracovat jako dČlník. V roce 1990 se opČt stává celníkem a nyní je dĤchodcem. Jeho nedokonþená studia na Vysokém uþení technickém se odrážejí i v jeho tvorbČ. Jsou to geometrické prvky jeho malíĜského rukopisu, kterými dokáže vyjádĜit pĜírodní dČje. Jeho dílo jakoby rozsvítí a nebo naopak pĜivede k útlumu. PĜekvapivý je i samotným tvarem obrazĤ. I když ctí "zlaty Ĝez" je schopen upoutat i kruhy a mnohoúhelníky svých pláten. Jeho nejznámČjšími díly jsou "delfín" na dČtském brouzdališti Tyršova koupalištČ a také velké zvíĜecí poutaþe na pĜístupových cestách k naší ZOO. Vystaveno bylo 45 obrazĤ a mezi nimi i jím za nejlepší oznaþené " Pocta L.B.Braunovi". Jeho malíĜský styl byl oznaþen za vstup do þtvrtého rozmČru.

69


ýeskoslovenská obchodní banka postiženým povodní Letošní bĜeznová povodeĖ našla pĜíznivou odezvu právČ v uvedené bance. ěeditel poboþky k tomu uvedl „Byla nám jasná nelehká situace tČch, které zasáhla povodeĖ, proto jsme vydali zdarma všechny šeky se státní dotací ......vČtšina lidí si vybrala peníze ihned a obslouženo bylo v prodloužené pracovní dobČ celkem 160 postižených. ýeskoslovenská obchodní banka se snaží pomáhat v rĤzných oblastech, zdravotnictví, kultuĜe i sportu..". Jedná se velmi vstĜícný postoj banky a bude jistČ na místČ, abychom v dalším pojednání kroniky objasnili stav bankovnictví našeho státu obecnČ. Retrospektiva bankovnictví: V roce 1989 zde byla Státní banka þeskoslovenská a vedle ní ještČ SpoĜitelna, ýs. obchodní banka a Živnostenská banka. To tehdy pro souþasných 20.000 firem plnČ staþilo. PozdČji s pĜibývající privatizací, kdy každá nová firma musela mít bankovní úþet, dochází k rĤstu. Ze SBýS se již roku 1990 vyþlenily Komerþní a Investiþní banka a následnČ bylo vydáno dalších 60 licencí. Pro založení banky postaþovalo 35 mil. korun, þasto vypĤjþených od centrální banky. Držiteli licencí se stávali obvykle zamČstnanci ýeské národní banky vedené guvernérem Tošovským. Nadšení z novČ se množících finanþních domĤ citelnČ ochladil pád Kreditní a prĤmyslové banky v roce 1993 a do této doby se jich "položilo" sedmnáct. Jediná banka, která dosud pĜežila z první vlny vydávání licencí je Union banka. Dnes je zĜejmé, že nČkteré zaniklé banky vznikly jen za úþelem zpronevČry úvČrĤ. Peníze se pĜevedly do firem akcionáĜĤ banky a ty následnČ úvČry nesplácely. Z daní obþanĤ tedy vznikla Ĝada firem v soukromém držení a ty jsou podle stávajících zákonĤ (jako ušitých na podporu zlodČjny) nepostižitelné. Ne všichni bankéĜi však byli podvodníky. "Spoleþenská objednávka" od bank žádala, aby úvČrovaly privatizaci a tím samotnou propagovanou a realizovanou ekonomickou reformu. Privatizaþní "þeští furianti" se pĜedhánČli v nabídkách cen za restaurace, obchody a dokonce se pletli i do sponzorování politiky! ýeská národní banka, která byla povinna toto sledovat a vþas zasáhnout, toho nebyla schopna. Závazky všech bank zkrachovalých v letech 1993 až 1994 vĤþi fyzickým osobám (ne firmám)pĜevzal stát. V þervenci 1994 pĜijal parlament zákon o povinném pojištČní vkladĤ fyzických osob, tedy pro vyrovnání v pĜípadČ krachu. To znamenalo, že pro pĜíštČ už nebude na zkrachovalou banku doplácet stát, ale zákonem zĜízený Fond pojištČní vkladĤ fyzických osob. ObþanĤm se mČlo vyplatit 80% vkladĤ, maximálnČ však 100.000 korun. Tak se zachovala jen ýeská banka, všechny další zkrachovalé banky však vyplácely náhradu nad rámec zákonného pojištČní a to až do výše 4 milionĤ korun na osobu þi firmu. Po letech tahanic potom došlo i u ýeské banky k vyplacení vyšších náhrad. Dnes podle nové právní úpravy jsou vklady pojištČny do výše 90%, nejvýše však 400.000 korun. Je tu otázka, proþ národní banka zvolila tento zpĤsob bez opory zákona, který stál daĖové poplatníky desítky miliard korun. VysvČtlováno to je "obavami z destabilizace bankovního sektoru". Místo toho ovšem došlo ke "stabilizaci" názoru, že bankéĜi mohou cokoli a stát to zaplatí. DĤsledkem divokého víru penČz mizejících v bankrotech je nyní maximální opatrnost bank. Ty se snaží úvČrovat jen "tutovky" a podnikatelé si nyní stČžují, že neseženou ani malé úvČry. Pokraþuje však miliardové úvČrování velkých firem, kde však soukromý management selhává. Dalo by se usuzovat, že daĖový poplatník bude mít i nadále co platit. Nezávislí odborníci na bankovnictví se shoduji na tom, že placení dluhĤ po zkrachovalých soukromých bankách a tzv. " ozdravování " rozhazovaþných státních bank pĜed prodejem nás dosud pĜišlo na 200 miliard korun. Po zapoþtení zásahĤ v Komerþní bance a pĜípadné ýeské spoĜitelnČ pĜijde až o 247,5 miliardy což není ještČ definitivní. Kde tedy jsou tyto peníze ? To je otázka, která zajímá Ĝadu expertĤ i kriminalistĤ. VČtšina se údajnČ "prožrala", nČco padlo na sponzorování politikĤ, nČco je v nemovitostech nejasné ceny a podobnČ. PoĜád ale zĤstává spousta penČz, které skonþily na kontech ve Švýcarsku þi USA a tČm mĤžeme už jenom zamávat! 70


Zkrachovalé banky v þasovém sledu: Kreditní a prĤmyslová banka ( 1993 nucená správa, 1995 bez licence ) Banka Bohemia 1994 nucená správa, akcionáĜi likvidována AB banka - 1995 odebrána licence ýeská banka - likvidována v r. 1995 Ekoagrobanka - 1997 likvidace Bankovní dĤm Skala - 1996 pĜevzala Union banka Evrobanku - pĜevzala Union banka COOP banka – 1996 nucená správa, pozdČji likvidace První slezská banka - likvidována v 1996 Realitbanka a Velkomoravská banka - konþí 1996 Kreditní banka PlzeĖ - licence odebrána 1996 Agrobanka - konþí 1996 Foresbank - 1997 pĜevzata Union bankou. Universal banka - konþí 1998 Moravia banka - od 1999 bez licence V roce 1991 byla státem založena Konsolidaþní banka ( KoB ). Jejím posláním je Ĝešit špatné pohledávky bank. Mimo jiné zatím pĜevzala KoB tyto úvČry z nichž jen nČkteré jsou zþásti spláceny: 1991 1992 1994 1998 1999 2000

80 mld od rĤzných bank 14,7 mld od KB a IPB 5,5 mld od rĤzných bank 16,1 mld od IPB 10,4 mld od ýS 23,1 mld od KB oþekává se 60 mld od KB a 23 mld od ýS

Krátce shrnuto, nejsou u nás spláceny úvČry ve výši 300 mld. korun, tedy tĜetina všech poskytnutých pĤjþek. ZmČna v pĜímČstské dopravČ Od konce mČsíce kvČtna vstoupí v platnost nový jízdní Ĝád, který ruší dosavadní autobusovou zastávku u " staré lékárny. Nová bude na MasarykovČ námČstí, kde budou zastavovat všechny autobusy. Informaþní centrum otevĜeno NávštČvníci zde mají možnost získat propagaþní materiály, informace o službách i kulturních a sportovních poĜadech. /þerven 2000/

71


MUDr. Eduard Kirschbaum – Drahanský a jeho Oþní škola Eduard Kirschbaum se narodil 10.10.1912 ve Veselí nad Moravou. Studia zapoþal na gymnáziu v JihlavČ a dokonþil 13.5.1937 promocí na lékaĜské fakultČ Masarykovy univerzity v BrnČ. Jeho první lékaĜská praxe byla v ProstČjovČ, kde nastupuje jako lékaĜ na kožním oddČlení zdejší nemocnice. V neklidných váleþných letech následuje pobyt. v PĜerovské nemocnici, kde prochází oddČleními chirurgie, interny a oddČlení oþní. 12. Ĝíjna 1941 se žení s manželkou Marií a ta mu je po celý život oporou. V roce 1942 pĜichází do Brna na oþní kliniku a odtud již v temže roce do Moravské Ostravy, aby zde do roku 1945 zastával práci oþního lékaĜe. Poté ještČ pracuje do roku 1946 v temže oboru v JihlavČ. Z manželství naplnČném vzájemným pochopením a láskou vzešla v-roce 1943 dcera Jarmila a v roce 1945 syn Miroslav. V bĜeznu 1946 zažádal MUDr. Kirschbaum v BrnČ o zmČnu pĜíjmení. Zvolil si jméno Drahanský a to z úcty ke svému otci, který na jeho rodné Drahanské vrchovinČ žil. Když na jaĜe roku 1946 pĜichází do našeho mČsta Dvora Králové n.L., je již našim obþanĤm znám jako MUDr. Eduard Drahanský, oþní lékaĜ a o rok pozdČji primáĜ oþního oddČlení zdejší nemocnice. Tak se našemu mČstu dostává lékaĜe, odborníka, na kterého mĤže být právem hrdé. Jeho velikou zálibou byly šachy, hrál je rád v soutČžích i se svým pĜítelem p. uþitelem Josefem Matysem. Pracovitý, skromný a peþlivý lékaĜ se však. zejména zasloužil o vybudování nynČjší „Léþebny zrakových vad“, kterou naši obþané i nyní jmenují „Oþní školou“. Nachází se blízko stĜedu mČsta, obklopena zahradou ke hrám a odpoþinku léþených dČtí ve Sladkovského ulici þ.p. 840. PĤvodnČ to byla nČmecká menšinová škola. Po druhé svČtové válce zde byla "rodinná škola", následnČ "sociálnČ zdravotní", pozdČji "vyšší zdravotní škola". Když bylo v roce 1953 uzákonČno, že zdravotní školy pĜechází ze školství do resortu zdravotnictví, byl primáĜ Drahanský v lázních. OkamžitČ pĜerušuje léþení a plnou vahou se zasazuje o to, aby budova sloužila k léþení zrakových vad mladých dČtských pacientĤ. V té dobČ již MUDr. Drahanský léþí ve zdejší nemocnici dČti postižené šilháním a tupozrakostí. V nemocnici byla také mateĜská školka pro deset léþených dČtí. Ortoptická cviþení zde provádČla p. uþitelka Olga Cermanová. V získané budovČ vznikly zprvu dvČ tĜídy "Oþní školy". Nebyla zde však ještČ mateĜská školka. 0 rok pozdČji, tedy v roce 1954 je ustavena další - tĜetí tĜída. K tomu je tĜeba vČdČt, že tehdejší Ĝeditelka školy p. Libuše Jiroušová a uþitelky Olga Cermanová a Jitka Kozáková se zaškolily na práci v oboru ortoptiky a musely zvládnout léþebná cviþení i školní výuku. K jejich zaškolení došlo na oþním oddČlení nemocnice v KromČĜíži a primáĜem Drahanským. Kladným prvkem bylo to, že dČti se v internátním léþebném pobytu souþasné uþí i léþí. V té dobČ bylo naše mČsto ještČ mČstem okresním a "Oþní školu" spravoval " Okresní ústav národního zdraví" ve DvoĜe Králové nad Labem. 72


V roce 1956 dochází k další reorganizaci a práci ortoptických sester nesmí zastávat zaškolené uþitelky, ale již vyškolené zdravotní sestry. V této dobČ se stává Ĝeditelkou školy v léþebnČ p. Jitka Kozáková a dosavadní Ĝeditelka Libuše Jiroušová odchází do Prahy do školy pro nedoslýchavé. PrimáĜ Drahanský, který tuto léþebnu vede po stránce zdravotní a správní, poĜádá zde vČdecká zasedání. Zdejší léþebna byla tehdy první v ýechách a cílem zasedání bylo získat další odborné spolupracovníky ze všech krajĤ republiky. MUDr. Drahanský tím vytvoĜil základy léþby a stal se tak prĤkopníkem þeskoslovenské ortoptiky, která skloubila ortoptická cviþení se speciální výchovou a školním vyuþováním. MUDr. Drahanský se nezalekl pĜekážek, houževnatČ, trpČlivČ a s láskou k malým pacientĤm léþil nejdĤležitČjší lidský smysl - zrak. ěadu pomĤcek, která provází ortoptická cviþení dokonce navrhl a vytvoĜil "na kolenČ". Nahradil klasické školní lavice za pracovní stolky a spolu se závodem TIBA n.p. stĜedisko generálních oprav na Slovanech potĜebné pomĤcky ještČ rozšíĜil. V letech 1956 -60 se hospitalisované dČti uþí þtyĜi hodiny dennČ, tedy 24 hodin týdnČ. V uvedené dobČ to byla tĜi optalmopedická cviþení dennČ. Tím MUDr. Drahanský zamČnil a uskuteþnil to, co bylo v samých zaþátcích provádČno ambulantnČ, tedy zcela nedostateþnČ a uskuteþnil pobyt internátní. Ambulantní léþba dávala možnost maximálnČ tĜí cviþení týdnČ a zde se provádČla tĜi cviþení dennČ. To se výraznČ projevilo na koneþné - úspČšné léþbČ. Druhou léþebnou se stejným zamČĜením byla léþebna v MachnínČ u Liberce, která pĜejala zkušenosti právČ od nás ze Dvora Králové n.L. Malí pacienti léþbu se zakrytím zdravého oka þernou páskou /okluzi/ v družném kolektivu lépe pĜijímali. Také individuelní pĜístup k hospitalizovaným dČtem a ze strany ošetĜujícího a výchovného personálu skloubil proces odborný, psychologický i výchovný. Pomocnou ruku podává léþebnČ i "Svaz invalidĤ" našeho mČsta. Na samém poþátku sedmdesátých let dochází pod patronací "Ústavu národního zdraví" k nároþné pĜestavbČ budovy léþebny. MČní se okna, je zavedeno ústĜední vytápČní budovy, jsou zĜízeny další školské a provozní místnosti, provedeny malby a nátČry. V roce 1973 se do budovy pĜemísĢuje i pĜedškolní vČk - mateĜská školka a jsou tu vedle ní ještČ dvČ tĜídy školní. V uplynulém desetiletí od zĜízení "Oþní školy" tu bylo léþeno více jak tisíc malých pacientĤ.

73


Šilhavost není chápána jako kosmetická vada, ale skuteþnost, že vážnČ narušuje práci obou oþí, mnohdy vzniká dvojí vidČní, obraz jednoho oka je utlumován a mĤže dojít až k jednostranné slepotČ. Šilháním je také silnČ narušena sebedĤvČra malých obþánkĤ. Tupozrakost, snížená schopnost rozlišovat vše prostorovČ je také vyléþitelná. Léþení je podmínČno tím, aby zaþalo v ranném vČku, tedy v dobČ kdy dítČ již "spolupracuje". To je v období tĜetího a þtvrtého roku dČcka. V této dobČ je nutná hospitalizace v léþebnČ a to alespoĖ po dobu 7-8 týdnĤ, aby došlo k pĜerušení patologických návykĤ a obnovení správného vidČní. Zanedbání léþení by znamenalo v budoucnu omezení ve výbČru povolání a pĜi možném úrazu jediného vidoucího oka se obþan stává silnČ slabozrakým. V poslední dobČ velmi vzrĤstají nároky na zrak a to ve všech oborech lidské þinnosti. Proto je zraku tĜeba vČnovat péþi. Pokud se dítČ ve školním vČku vyléþí, mĤže být zaĜazeno do všech oborĤ þinnosti. Když však zĤstanou defekty v ostrosti vidČní, stává se mladistvý osobou se zmČnČnou pracovní schopností. Ne každá vada se však vyléþí. Záleží na mnoha þinitelích, ale zatím nejdĤležitČjší je þinitel subjektivní - to je dĤsledná péþe rodiþĤ a spolupráce dítČte pĜi nošení léþebných pomĤcek. V roce 1972 se dostává léþebnČ té pocty, že ji navštČvuje prof. Nižetiþ ze "SvČtové optalmologické organizace" v Kodani, aby zdejší léþebnČ vyslovil své uznání. Léþebna je v této dobČ vybavena jídelnou, hernou, na pokojích jsou místo nemocniþních postelí válendy a hraþky, aby se dČti cítily dobĜe. V každé tĜídČ je uþitelka a ortoptická sestra, vzájemnČ se doplĖují a spolupracují. Tisíce dČtí z tehdejší ýeskoslovenské republiky vdČþí MUDr. Drahanskému a kolektivu léþebny za své uzdravení. SvČdþí o tom Ĝada dČkovných dopisĤ v kronikách léþebny. ZdravotnČ postiženým dČtem se dostalo plné radosti ze života a možnosti se pĜipravit na své budoucí životní poslání. "Svoji" léþebnu vedl MUDr. Eduard Drahanský do roku 1972, kdy jej náhlá smrt, vytrhla z pilné práce. Sedmnácté vČdecké zasedání bylo jeho posledním. Umírá 24.9.1972 a vzpomínka je vyjádĜena nejlépe tČmito Ĝádky: "Byl bych rád, kdyby všichni, kteĜí mČ znali, mohli o mČ, až tu nebudu, Ĝíci, že jsem nikdy neopomenul vytrhnout bodlák a zasadit kvČtinu všude tam, kde jsem myslel, že by mohla kvést". Po zesnulém MUDr. Eduardu Drahanském pĜevzala jeho práci MUDr. Helena Rückerová jako lékaĜská Ĝeditelka léþebny zrakových vad do roku 1993, kdy ji na rok vystĜídala MUDr. Šárka Husáková. Školní Ĝeditelkou léþebny byla Jitka Kozáková. O dČti se stará kolektiv 21 pracovníkĤ. Do léþebny se navrací MUDr. Rückerová a dochází k další zmČnČ související se zmČnou v politickém systému po roce 1989. Školní Ĝeditelkou léþebny se stává p. Eva Šmídová a od 1.5.1993 se školským þástem léþebny dostává názvu "Specielní základní škola a specielní mateĜská škola pĜi léþebnČ zrakových vad". ZĜizovatelem je od roku 1992 Okresní úĜad v TrutnovČ. V této dobČ citelné chybí finance na pĜístroje, sponzorĤ mnoho není, omezují se výlety dČtí, zĤstávají návštČvy místních kulturních a vzdČlávacích poĜadĤ. V roce 1994 se dostává léþebna pod " Asociaci léþeben a ozdravoven" v TrutnovČ, Ĝeditelem se stává primáĜ MUDr. Stružinský, nadále však je tu MUDr. Helena Rückerová jako oþní lékaĜka. JeštČ nČkolik vČt závČrem. PĜedpokladem úspČšné léþby je stanovení refrakce a pĜidČlení brýlí od ambulantního oþního lékaĜe. Teprve potom následuje pobyt v léþebnČ. Pleoptické léþení dČtí se aplikuje ve vČku zhruba od þtyĜ do pČti let do dovršení jedenácti let. 74


Na kronikáĜském záznamu se podíleli: x x x x x x

p. Marie Drahanská, manželka zesnulého p. Jitka Kozáková, bývalá Ĝeditelka p. MUDr. Helena Rückerová – oþní lékaĜka p. Ludmila VatuĖová – souþasná vrchní sestra p. Eva Šmídová – souþasná Ĝeditelka školy p. MUDr. Stružinský, souþasný Ĝeditel leþebné þásti

/þerven 2000/

75

In memoriam Jaroslav Bilina

Recommend Documents