Implementace kohezní politiky v Polské republice. Bc. David Prášek

Implementace kohezní politiky v Polské republice

Bc. David Prášek

Diplomová práce 2014

ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tématem kohezní politiky. Definuje samotnou podstatu a konkrétní cíle této politiky. Hlavním záměrem této práce je popsat aplikaci kohezní politiky v Polské republice v programovém období 2007–2013 a provést analýzu implementace Operačního programu Rozvoj východního Polska. Na základě analýzy jsou navrţena doporučení pro zlepšení implementace Operačního programu Rozvoj východního Polska.

Klíčová slova: Evropská unie. Implementace. Kohezní politika. Operační program Rozvoj východního Polska. Polská republika. Programové období 2007–2013. Východní Polsko.

ABSTRACT This thesis deals with the topic of cohesion policy. It defines the very essence and specific objectives of this policy. The main purpose of this study is to describe the application of cohesion policy in Poland in the programming period 2007–2013 and to analyse the implementation of the Operational Programme Development of Eastern Poland. Based on the analysis are proposed recommendations for improving the implementation of the Operational Programme Development of Eastern Poland.

Keywords: European Union. Implementation. Cohesion policy. Operational Programme Development of Eastern Poland. The Republic of Poland. Programming period 2007–2013. Eastern Poland.

Tímto bych chtěl poděkovat vedoucí mé diplomové práce Ing. Lence Smékalové za vstřícný přístup, odborné vedení a za cenné rady, které mi poskytovala v průběhu zpracování mé diplomové práce.

Prohlašuji, ţe odevzdaná verze bakalářské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 I

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 11

1

KOHEZNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE .......................................................... 12 1.1

VZNIK KOHEZNÍ POLITIKY JAKO SOUČÁST VÝVOJE EVROPSKÉ INTEGRACE ............ 12

1.2 KOHEZNÍ POLITIKA V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 .................................. 16 1.2.1 Cíl Konvergence ........................................................................................... 17 1.2.2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ................................. 18 1.2.3 Cíl Evropská územní spolupráce .................................................................. 18 2 APLIKACE KOHEZNÍ POLITIKY V POLSKÉ REPUBLICE......................... 19 2.1

ADMINISTRATIVNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ POLSKÉ REPUBLIKY ................................... 19

2.2

EVROPSKÉ ČLENĚNÍ NUTS................................................................................... 20

2.3 KOHEZNÍ POLITIKA V POLSKU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 .................. 21 2.3.1 Národní rozvojová strategie 2007–2015 ...................................................... 21 2.3.2 Národní program reforem 2005–2008 .......................................................... 22 2.3.3 Národní strategický referenční rámec........................................................... 23 2.4 OPERAČNÍ PROGRAMY V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 ............................. 25 2.4.1 Operační program Infrastruktura a ţivotní prostředí .................................... 25 2.4.2 Operační program Inovativní ekonomika..................................................... 29 2.4.3 Operační program Lidský kapitál ................................................................. 32 2.4.4 Operační program Rozvoj východního Polska ............................................. 35 2.4.5 Operační program Technická pomoc ........................................................... 35 2.4.6 Regionální operační programy ..................................................................... 36 2.4.7 Operační programy v rámci evropské územní spolupráce ........................... 37 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 40 3

ANALÝZA IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ VÝCHODNÍHO POLSKA ...................................................................................... 41 3.1 DEFINICE OBLASTI VÝCHODNÍHO POLSKA ............................................................ 41 3.1.1 Socio-ekonomická situace východního Polska před spuštěním OP RVP ........................................................................................................ 42 3.2 OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ VÝCHODNÍHO POLSKA ........................................... 44 ANALÝZA IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ VÝCHODNÍHO POLSKA ................................................................................................................ 52 3.3.1 Úroveň alokace a teritoriální vyuţití OP RVP ............................................. 52 3.3.2 Rozbor OP RVP na základě jednotlivých prioritních os .............................. 54 3.3.3 Výstup OP RVP a jeho příjemci .................................................................. 58 3.3.4 Vliv OP RVK na rozvoj východního Polska ................................................ 62 OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ VÝCHODNÍHO POLSKA A NOVÉ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ ..................................................................................... 69

3.3

4

4.1 POSOUZENÍ IMPLEMENTACE OP RVP 2007–2013 ................................................ 69 4.1.1 Návrhy pro zlepšení implementace .............................................................. 73

4.2

MAKROREGION VÝCHODNÍ POLSKO V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014–2020 ......... 74

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 76 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 77 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 88 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 89 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 90 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 91

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

10

ÚVOD Kohezní politika je jednou z nejvýznamnějších politik Evropské unie. Důleţitost této politiky stvrzuje jiţ její primární cíl, kterým je sníţení sociálních a ekonomických diferencí regionů Evropské unie. Idea kohezní politiky vychází ze zásad solidarity a rovnosti, díky kterým se můţe Evropská unie vyvíjet jako celek a ekonomicky se tak můţe měřit s dalšími ekonomickými velmocemi a zároveň zajistit adekvátní sociální úroveň obyvatel. Diplomová práce přináší detailní rozbor kohezní politiky a analyzuje, do jaké míry byla tato politika implementována v makroregionu východní Polsko. Hodnotí, zda a do jaké míry byla realizace kohezní politiky úspěšná, nakolik pomáhá rozvoji východního Polska a jaké benefity přinesla kohezní politika jeho obyvatelům. V teoretické části je popsán vývoj kohezní politiky od 20. let minulého století po programové období 2007–2013. Samotné programové období 2007–2013 je následně blíţe analyzováno. Dále je podrobně popsána aplikace kohezní politiky v Polské republice a charakterizovány jsou polské operační programy pro programové období 2007–2013. Praktická část se zabývá Operačním programem Rozvoj východního Polska. Definována je oblast východního Polska a podrobně je pospán operační program, který se zabývá problematikou této oblasti. Následně je provedena analýza implementace Operačního programu Rozvoj východního Polska a z výsledků analýzy jsou navrţena doporučení pro zlepšení implementace. Závěrem je nastíněna podpora východní Polska v programovém období 2014–2020.


I. TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

KOHEZNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE

Základním cílem kohezní politiky je sníţení diferencí mezi hospodářskou a sociální úrovní jednotlivých oblastí Evropské unie (dále jen „EU“). Výraz kohezní politika bývá v některých případech zaměňován za pojmy politika soudrţnosti či regionální politika EU. Podstata a smysl je však vţdy stejný. (Kučerová, 2010, s. 265) Samotná idea kohezní politiky předpokládá, ţe pouze samotné trţní mechanizmy nejsou dostatečně schopny sníţit hospodářské a sociální diference mezi rozdílně rozvinutými regiony. Jejím cílem je dosaţení ekonomické, sociální a územní koheze. Těchto cílů bude dosaţeno řadou politických nástrojů, zejména finanční podporou z fondů EU. (Dinan, 2010, s. 347) Hlavním cílem této politiky je sniţování sociálních a ekonomických rozdílů v jednotlivých regionech EU, zejména jejich sniţování mezi nejchudšími regiony a průměrem EU. Tento cíl je postaven na zásadách solidarity a rovnosti. Díky nástrojům kohezní politiky tak lze lépe alokovat zdroje a následně je efektivně rozdělit mezi příjemce. Základním vodítkem pro definici, zda je region bohatý či naopak, je HDP/osobu. (Gorzelak, Bachtler a Smetkowski, 2010, s. 272) Kohezní politika se řadí mezi tzv. koordinované politiky EU. Další politiky spadající do této klasifikace jsou například politika ochrany ţivotního prostředí, politika ochrany hospodářské soutěţe, sociální politika či politika zaměřená na jednotný vnitřní trh. Skupinu těchto politik definujeme jako politiky sdílené, kdy členské státy přenesly pouze částečně své rozhodovací pravomoci na orgány EU. Samotné naplňování kohezní politiky závisí na jednotlivých členských státech EU, ovšem na správné provádění a koordinaci dohlíţí orgány EU. (Hájek a Novosák, 2010, s. 33 - 34)

1.1 Vznik kohezní politiky jako součást vývoje evropské integrace Historie kohezní politiky je úzce spjata s vývojem integrace evropských států, jejíţ počátky datujeme do 20. let minulého století. V této době vznikla myšlenka tzv. Panevropského hnutí. Toto hnutí v reakci na obě světové války hlásalo, ţe pouze jednotná Evropa, zejména její západní část, je schopná se postavit hrozbám bolševického Ruska a je dostatečně konkurenceschopná v oblasti hospodářského růstu v porovnání s USA. S následným poválečným vývojem se západní Evropa v čele s Francií, Velkou Británií a Itálií shodla, ţe v blízké


13

budoucnosti je integrace nevyhnutelná. Názory na její podobu se ale lišily. Francie, jejíţ názor podporovaly například i USA, byla pro hlubší spolupráci na nadnárodní úrovni. S tímto se ovšem neztotoţňovala Velká Británie, která upřednostňovala spolupráci na úrovni národních vlád. Nakonec převládla forma integrace ve formě intenzivní mezivládní spolupráce a postupné vytváření funkčních vazeb mezi státy. Výsledkem byl vznik dvou mezivládních mezinárodních organizací: Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci a Rada Evropy. Tyto nově vzniklé organizace se staly počátkem procesu evropské integrace, ovšem rozsah jejich spolupráce nebyl dostatečně ambiciózní. (Hájek a Novosák, 2010, s. 3 - 5) První evropskou nadnárodní organizací se stalo Evropského společenství uhlí a oceli (dále jen „ESUO“), jehoţ vznik se datuje do roku 1951. Hlavním cílem ESUO byla koordinovaná produkce uhlí a oceli na částečné bázi volného obchodu. Toto společenství bylo navíc bráno jako prevence dalšího válečného konfliktu s Německem. K zakládajícím státům Francie a Německa se přidaly země Beneluxu a Itálie. ESUO se stalo základním modelem institucionálního uspořádání evropské nadnárodní organizace. Vznik ESUO byl brán pozitivně zejména u zastánců procesu evropské integrace, jejich očekávání však nebyla zcela naplněna. Například dopad na integraci dalších politik byl minimální. Další proces integrace nastal aţ v roce 1957. Podepsány byly tzv. Římské smlouvy, které daly vzniknout dvěma novým společenstvím: Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské hospodářské společenství (dále jen „EHS“). (Hájek a Novosák, 2010, s. 5 - 7) V rámci EHS neměla kohezní politika zvláštní postavení a nebyla jedním z primárních cílů společenství. Jedním z důvodů byla nízká ekonomická diference mezi šesti členskými zeměmi (Francie, Německo, Itálie a země Beneluxu). Výjimkou byla pouze oblast jiţní Itálie, která měla ekonomické problémy. I přesto v této době najdeme počátky politiky soudrţnosti, které lze nalézt v samotném ustanovení Smlouvy o EHS, která se zmiňuje o poslání společenství, jehoţ předmětem je vytvoření společného trhu, podpora harmonického hospodářství a postupné odstraňování rozdílů mezi hospodářskými politikami členských států. (Boháčková a Hrabánková, 2009, s. 5 - 7) V 60. letech 20. století došlo k významným krokům evropské integrace, a to především k zavedení Společné zemědělské politiky a vytvoření celní unie zemí EHS. Nicméně kohezní politika měla stále pouze minimální zastoupení. Řešena byla v podstatě pouze otázka teritoriálně ekonomického dualismu Itálie, která byla podporována pomocí programů fi-


14

nancovaných z Evropského sociálního fondu (dále jen „ESF“), později také z Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu. Mnohem významnější období pro vývoj kohezní politiky byla 70. léta minulého století. Evropské společenství bylo rozšířeno o Velkou Británii, Dánsko a Irsko. Byly to zejména poslední dva jmenované státy, které zapříčinily regionální disparity společenství, jeţ byly navíc umocněny ropnou krizí v roce 1973. Na tyto rozdíly bylo nutné reagovat a v roce 1975 byl zaloţen Evropský fond regionálního rozvoje (dále jen „ERDF“). (Boháčková a Hrabánková, 2009, s. 7; Kučerová, 2010, s. 275 - 277) Pro zřízení ERDF vznikla tzv. kohezní koalice, kterou tvořily Velká Británie, Dánsko, Irsko a Itálie. Právě vznik tohoto fondu je významným mezníkem kohezní politiky. Smyslem ERDF je soustřeďovat prostředky, které budou následně přerozdělovány ve prospěch ekonomicky slabších regionů. Vznik politiky soudrţnosti datujeme do 70. let, kdy do ES vstoupily státy s méně rozvinutou ekonomikou nebo silnými regionálními disparitami. V tomto období byla regionální politika označena za zásadní faktor posilování Společenství. (Euroskop, 2014; Boháčková a Hrabánková, 2009, s. 10 - 11) Další rozšíření ES nastalo v letech 1981 a 1986, kdy se připojilo Řecko, potaţmo Španělsko s Portugalskem. Jednalo se o státy s agrárně zaměřenou politikou, coţ vyvolalo potřebu nových strukturálních programů, konkrétně tzv. Integrované středomořské programy. (Kučerová, 2010, s. 277) Nový impuls v rámci evropské integrace představoval Jednotný evropský akt, který byl přijat roku 1986 v Lucemburku. Jeho schválení přineslo mimo jiné:  posílení kompetencí evropských institucí (Evropského parlamentu, Soudního dvora, Evropské komise),  sbliţování hospodářských a měnových politik členských zemí s cílem zavést společnou měnu,  závazek k odstranění fyzických, fiskálních a technických překáţek pro vybudování vnitřního trhu do konce roku 1992,  přijetí nových společných evropských politik, konkrétně hospodářské a sociální soudrţnosti a politiky ţivotního prostředí. (Hájek a Novosák, 2010, s. 16; Boháčková a Hrabánková, 2009, s. 17)


15

„Jednotný evropský akt v podstatě znamenal návrat k původnímu cíli EHS, tedy k záměru vytvořit jednotný trh, jenţ měl být realizován jiţ do roku 1970“. (Horčička a Kovář, 2006, s. 89) Další změny v rámci evropské integrace, na které navázal další vývoj kohezní politiky, nastaly na počátku 90. let 20. století. V roce 1992 byla podepsána Maastrichtská smlouva, která vstoupila v platnost o rok později. Maastrichtská smlouva dala formálně vzniknout EU a vytvořila časový rámec pro zavedení Evropské měnové unie. Z pohledu kohezní politiky bylo významnou událostí zaloţení Fondu soudrţnosti. (Kučerová, 2010, s. 278; Hájek a Novosák, 2010, s. 17) Fungování EU bylo nově postaveno na třech pilířích, přičemţ nejdůleţitější byl pilíř první. Jeho cílem bylo posílení pravomocí evropských institucí (Soudní dvůr Evropské unie a Evropský Parlament). Další důleţitou součástí prvního pilíře bylo rozhodnutí o vzniku jiţ dříve zmíněného Fondu soudrţnosti. Z jeho prostředků byly financovány projekty z oblasti dopravy a ţivotního prostředí u členských států, jejichţ hrubý domácí produkt (dále jen „HDP“) nedosahoval 90 % průměru HDP všech států EU. Další dva pilíře pojednávají zvláště o uţší spolupráci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a uvádějí řadu ustanovení, která se týkají společné imigrační a azylové politiky. (Horčička a Kovář, 2006, s. 105 - 110) V rámci kohezní politiky došlo v 90. letech k dalšímu vývoji. V tomto období byl dokonce termín integrace často nahrazován pojmem koheze. V rámci nových pokynů pro období 1994–1999 bylo členským státům hrazeno 50 % nákladů spojených se strukturálními opatřeními, coţ bylo oproti původním 25 % nesporné zlepšení. V oblastech s finančně omezenými zdroji byly náklady hrazené dokonce aţ do výše 75 %. Moţnosti tohoto financování vyuţily i nově přistoupivší státy, jimiţ byly Rakousko, Finsko a Švédsko. Následkem přijetí Skandinávských zemí byl do skupiny strukturálních cílů přidán nový cíl, který byl zaměřen na arktické oblasti. Díky tomuto cíli vzrostla ekonomická úroveň těchto regionů za čtyři roky nad 75 % průměru EU a dále jiţ nebyl potřeba. (Kučerová, 2010, s. 279) Na přelomu tisíciletí byla řešena otázka dalšího vývoje kohezní politiky, která úzce souvisela s plánovaným rozšířením EU. V plánu bylo přijetí deseti států, převáţně ze střední a východní Evropy. Dokumentem, který řešil tuto problematiku, byla tzv. Agenda 2000. Na základě tohoto reformního dokumentu došlo v rámci kohezní politiky k následujícím krokům:


16

 stabilizace objemu finančního rámce kohezní politiky,  kladení většího důrazu na efektivnost, jednoduchost a koncentraci kohezní politiky (redukce počtu prioritních cílů z šesti na tři a sníţení počtu iniciativ Společenství z třinácti na čtyři),  vznik nového strukturálního fondu – Finanční nástroj pro podporu rybolovu. (Hájek a Novosák, 2010, s. 48 - 50) K 1. květnu 2004 se EU rozšířila o deset států a počet členských zemí vzrostl na pětadvacet. Počet obyvatel společenství vzrostl přibliţně o třetinu. Toto rozšíření pochopitelně přineslo změny v rámci celé EU. Existovaly výrazné ekonomické rozdíly mezi původními a novými členskými státy. V rámci Lisabonské strategie, která byla přijata v roce 2000, byla kohezní politika zasazena do širších cílů EU, které úzce souvisely s podporou růstu a tvorbou pracovních míst. Vyskytly se také nejasnosti, které se týkaly dalšího směřování EU, spojené se zamítnutím Ústavní smlouvy, kterou v referendu odmítlo Nizozemí, následně i Francie. Tyto faktory vykrystalizovaly v novou podobu kohezní politiky pro následující sedmileté období. (Hájek a Novosák, 2010, s. 48 - 50; Horčička a Kovář, 2006, s. 144)

1.2 Kohezní politika v programovém období 2007–2013 Kohezní politika a Společná zemědělská politika se staly nejvýznamnějšími politikami EU. Pro nové programové období se zvýšil podíl kohezní politiky na finančním rámci EU. Celkový podíl výdajů na kohezní politiku dosáhl 35,7 % rozpočtu EU. (Hájek a Novosák, s. 51; MMR, 2014) Základem pro podobu kohezní politiky v programovém období 2007–2013 se stalo rozhodnutí Evropské rady z roku 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudrţnost. Tento dokument přinesl jiţ dříve zmíněné zvýšení podílu kohezní politiky na finančním rámci EU. Byl zjednodušen systém financování kohezní politiky, kdy nově byla financována pouze ze tří strukturálních fondů, a to z ERDF, ESF a Fondu soudrţnosti (dále jen „FS“). Politika soudrţnosti se soustředila na posílení udrţitelného rozvoje, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. (Hájek a Novosák, 2010, s. 51 - 52; Europa, 2007) „V programovém období 2007–2013 se politika soudrţnosti více zaměřuje na koncentraci zdrojů na nejchudší členské země a regiony. Priority ale posouvá i k podpoře růstu, za-


17

městnanosti a inovací. Podle tematických oblastí by mělo nejvíce prostředků směřovat do dopravy, lidských zdrojů, udrţitelného rozvoje, vědy a výzkumu, inovací a informační společnosti.“ (Euroskop, 2014) S postupným vývojem kohezní politiky se měnily také její cíle. Zprvu své regionální problémy řešily členské země převáţně podle jejich uváţení, moţností a prostředků. Vládla idea, ţe regionální politika Společenství by neměla nahrazovat regionální politiku jednotlivých členů. Tento názor se postupem času otočil. Zprvu bylo členům společenství pouze doporučováno, aby v rámci regionálně-politických opatření byla na nadnárodní úrovni řešena zejména problematika zaměstnanosti v zemědělsky orientovaných regionech a v regionech zasaţených úpadkem průmyslu. Následně v reakci na společný cíl vyrovnat regionální disparity a na vysoké výdaje v rámci kohezní politiky, došlo Společenství k závěru, ţe je nutné, aby regionálně-politické přístupy byly sjednoceny. (Boháčková a Hrabánková, 2009, s. 33) Počet cílů kohezní politiky a jejich zaměření se postupem času vyvíjelo. Pro programové období 2007–2013 byl v rámci snahy o efektivní vyuţívání finančních prostředků sníţen jejich počet na tři. Konkrétně byly stanoveny tyto cíle: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. (Wokoun et al., 2008, s. 364 365) 1.2.1 Cíl Konvergence Cíl Konvergence je určen na podporu nejméně rozvinutých členských států a regionů EU. Hlavním záměrem je sníţení rozdílů ekonomické a sociální úrovně. Tohoto cíle bude dosaţeno zlepšením podmínek pro ekonomický růst a zaměstnanost, a to především prostřednictvím kvalitních investic do hmotného a lidského kapitálu, rozvojem inovací a znalostí, zlepšením schopnosti přizpůsobovat se hospodářským a sociálním změnám a zlepšením stavu ţivotního prostředí. Pomocí cíle Konvergence jsou podporovány regiony úrovně NUTS 2, které mají HDP/obyvatele niţší neţ 75 % průměru EU15 (HDP EU na základě údajů z let 2000–2002, kdy EU tvořilo patnáct členských států). Díky porovnání s průměrem EU15 dosáhnou na podporu v rámci cíle Konvergence i ty státy, které by díky rozšíření EU o deset, respektive dvanáct nových členů, na tuto podporu jiţ nedosáhly. Cíl Konvergence je financován z prostředků ERDF, ESF a FS. Celková částka vyhrazená pro tento cíl v programovém ob-


18

dobí 2007–2013 je 282,8 mld. EUR, coţ představuje více jak 80 % celkového rozpočtu EU. (Euroskop, 2014; Wokoun et al., 2008, s. 368) 1.2.2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Druhý cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivnosti regionů a na posílení zaměstnanosti. Těchto cílů dosahuje srovnatelnými opatřeními, jaké najdeme v cíli Konvergence. Jsou to investice do hmotného a lidského kapitálu, rozvoj inovací, zlepšení stavu ţivotního, rozvoj znalostí, podpora podnikatelského prostředí a dostupnost a rovnost přístupu na trh práce pro všechny osoby. (Boháčková a Hrabánková, 2009, s. 44 - 45) Do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spadají všechny regiony EU, přičemţ zaměřen je zejména na regiony, které v minulém programovém období čerpaly podporu z cíle 1, ale nyní jiţ nesplňují podmínky pro zařazení do cíle Konvergence. Cíl je realizován z prostředků ERDF a ESF. (Euroskop, 2014; Hájek a Novosák, 2010, s. 71) 1.2.3 Cíl Evropská územní spolupráce Evropská územní spolupráce (dále jen „EUS“) je vykonávána na třech stupních: přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a meziregionální spolupráce a výměna zkušeností. Kooperace je zaměřena na koordinaci priorit nadnárodního charakteru, jako jsou například výzkum a vývoj, ţivotní prostředí či prevence rizik a integrované hospodaření s vodou. V rámci tohoto cíle mohou čerpat finanční podporu regiony úrovně NUTS 3, které se nachází podél pozemních vnitřních hranic a některých vnějších hranic a regiony podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny maximálně 150 km. Cíl EUS je financován z ERDF. (Euroskop, 2014; Wokoun, 2008, s. 372)


2

19

APLIKACE KOHEZNÍ POLITIKY V POLSKÉ REPUBLICE

2.1 Administrativně správní členění Polské republiky Současné administrativně správní členění Polské republiky (dále jen „Polsko“) bylo zavedeno v roce 1999, kdy z dvouúrovňového rozdělení, uplatňovaného od roku 1975, bylo členění země rozšířeno na tříúrovňové. V současné době je Polsko rozděleno do 16 vojvodství, 380 „powiatů“ (okresů) a 2 479 „gmin“ (obcí). Vojvodství v rámci veřejné správy fungují jako státní správa, powiaty a gminy hospodaří formou samosprávy. (KSNG, 2014) Největší územně samosprávnou jednotkou Polska je vojvodství. V čele vojvodství stojí „wojewoda“, který funguje jako místní zástupce Rady Ministrů, která je vůči vojvodství nadřízeným vládním orgánem. V rámci samosprávy je nejvyšším orgánem tzv. „marszalek“. Názvy vojvodství jsou ve třinácti případech odvozeny na základě historických a zeměpisných faktů, ve třech případech jsou pojmenována podle hlavních měst. Powiat je jednotkou místní samosprávy, v jeho čele stojí rada powiatu, která je volena v přímých všeobecných volbách na dobu čtyř let. Nejvyšším orgánem je starosta, který jako předseda rady řídí jeho činnost. Existují dva druhy powiatů: zemské, jichţ evidujeme 314 a městské aglomerace s právem powiatu, kterých je v Polsku 66. Gmin je v Polsku základní právní jednotka správního rozdělení. Pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost provádí úkoly spojené s veřejnou správou. Výkonnými orgány jsou rada a starosta. U obcí s počtem obyvatel nad sto tisíc získává starosta titul „prezident“. Existují tři druhy gmin: venkovské, městsko-venkovské a gminy městské. Nejvíce je gmin venkovského typu, konkrétně 1 566, dále je evidováno 608 městsko-venkovských a 305 městských gmin. (Invest in Poland, 2014; KSNG, 2014)


20

Tabulka 1: Seznam vojvodství a počet powiatů a gmin podle jejich typu k 1. lednu 2014 Powiaty Vojvodství Dolnoslezské Kujavsko-pomořanské Lublinské Lubušské Lodţské Malopolské Mazovské Opolské Podkarpatské Podleské Pomořanské Slezské Svatokříţské Varmijsko-mazurské Velkopolské Západopomořanské

zemské 26 19 20 12 21 19 37 11 21 14 16 17 13 19 31 18

městské aglomerace

Gminy městské

4 4 4 2 3 3 5 1 4 3 4 19 1 2 4 3 Zdroj: KSNG, 2014

36 17 20 9 18 14 35 3 16 13 24 49 5 16 19 11

městskovenkovské

venkovské

55 35 22 34 26 47 51 32 35 27 18 22 26 33 91 54

78 92 171 40 133 121 228 36 109 78 81 96 71 67 116 49

2.2 Evropské členění NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek, zkráceně NUTS, je vyuţívána pro sběr a vyhodnocování harmonizovaných dat pro potřeby EU. Pouţívá se od roku 1988 a je nezbytným nástrojem pro rozdělování dotací ze strukturálních fondů. Administrativně správní členění jednotlivých členských zemí EU je často vytvořeno na rozdílných základech a právě společné členění NUTS poskytuje podmínky pro vzájemné vyhodnocování dat. Evropské členění NUTS poskytuje přesnou metodiku, na jejímţ základě jsou sledovány regionální disparity ve Společenství. V současné době jsou státy EU členěny do kategorií NUTS na základě počtu obyvatel. V některých případech můţe úroveň NUTS 1 odpovídat celému jednomu státu, jako je tomu například u České republiky či Slovinska. (Europa, 2012a; Fiala a Pitrová, 2009, s. 507 - 508)


21

Tabulka 2: Výše počtu obyvatel pro do jednotlivé úrovně NUTS Úroveň NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3

Minimum 3 000 000 800 000 150 000 Zdroj: Eur-lex, 2003

Maximum 7 000 000 3 000 000 800 000

Úrovni NUTS 1 v Polsku odpovídají oblasti, které se skládají ze dvou aţ tří vojvodství. Těchto regionů existuje celkem šest, konkrétně jsou to tyto regiony: Centrální, Jiţní, Východní, Severozápadní, Jihozápadní a Severní. Samotná vojevodství pak odpovídají úrovni regionu NUTS 2. Regionů této úrovně je stejný počet jako vojevodství. Do regionů úrovně NUTS 3 jsou zařazeny sub-regiony, které jsou sloţeny z několika powiatů. Těchto jednotek je v Polsku celkem 66. (Eur-lex, 2005; Portal Funduszy Europejskich, 2008) Pod úrovní NUTS existuje niţší jednotka LAU. Její název je odvozen ze zkratky z anglických slov „local administrative unit“, coţ v překladu znamená místní správní jednotka. Na rozdíl od jednotek úrovně NUTS, které poskytují statistická data na národní a nadnárodní úrovni, jednotky LAU slouţí k analýze statistických údajů na místní úrovni. V Polsku úrovni LAU 1 odpovídají powiaty, do úrovně LAU 2 spadají gminy. (Eurostat, 2009; Portal Funduszy Europejskich, 2008)

2.3 Kohezní politika v Polsku v programovém období 2007–2013 Klíčovým dokumentem pro podobu kohezní politiky v Polsku pro programové období 2007–2013 je Národní strategický referenční rámec (dále jen „NSRR“). Tento dokument definuje směry podpory a jejich formu financování. Je nezbytným nástrojem pro vznik operačních programů. Základními kameny tohoto dokumentu jsou Národní rozvojová strategie 2007–2015 a Národní program reforem 2005–2008. (Minystry of Regional Development of Poland, 2007) 2.3.1 Národní rozvojová strategie 2007–2015 Národní rozvojová strategie 2007–2015 (dále jen „NRS“) byla přijata polskou vládou v listopadu roku 2006. NRS je hlavním dlouhodobým strategickým dokumentem, který pojímá členství Polska v EU jako příleţitost pro rozvoj země, přičemţ jejím cílem je zejména na ekonomický a sociální rozvoj. K tomuto rozvoji přispívají výhody a zdroje vyplívající z členství Polska v EU. Úkolem této strategie je vymezit rozvoj, který bude mo-


22

derní, odváţný a zároveň realistický. NRS umoţňuje integraci a spolupráci s politikami EU, jako jsou společná zemědělská politika, společná politika pro rybolov a kohezní politika. Představuje základ pro účinné vyuţívání prostředků ze strukturálních fondů a ze státního rozpočtu. NRS stanovuje a vymezuje oblasti, které budou hlavním předmětem činnosti státu. Jako hlavní cíl definuje zvýšení kvality ţivota polských občanů. Mezi další priority patří:  zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti ekonomiky,  zlepšení stavu technické a sociální infrastruktury,  sníţení nezaměstnanosti,  budování jednotné a sociální společnosti a zajištění bezpečnosti,  rozvoj venkovských oblastí,  regionální rozvoj a územní sbliţování. Časový plán dokumentu odpovídá programovému období EU 2007–2013, přičemţ počítá s dalšími dvěma roky pro čerpání ze strukturálních fondů po vypršení programového období. NRS slouţí také jako základ pro tvorbu dalších strategií a programů. Na základě tohoto dokumentu byl sestaven Národní strategický plán pro rozvoj venkova 2007–2013 a NSRR. (Ministry of Infrastucture and Development, 2009; Ministry of Regional Development, 2006) 2.3.2 Národní program reforem 2005–2008 Národní program reforem (dále jen „NPR“) byl vypracován v návaznosti na Lisabonskou smlouvu, jejíţ vize mají být implementovány na národní úrovni jednotlivých členských států EU. Dokument se zaměřuje na dvě základní oblasti: ekonomický růst a zaměstnanost. Zabývá se také znovunabytím rovnováhy veřejných financí a zmírněním sociálního napětí. Z hlediska NPR jsou za klíčové aktivity pro rozvoj Polska povaţovány:  konsolidace a zlepšení řízení veřejných rozpočtů,  rozvoj podnikání,  zvýšená inovativnost podniků,


23

 rozvoj a modernizace infrastruktury a zajištění podmínek pro hospodářskou soutěţ v síťových odvětvích,  tvorba a udrţování nových pracovních příleţitostí a následné sníţení nezaměstnanosti,  zlepšení adaptability firem a zaměstnanců prostřednictvím investic do lidského kapitálu. Za plnění NPR zodpovídá Ministerstvo hospodářství, stejně tak i za jeho koordinaci a monitoring. (Ministry of Economy, 2005) 2.3.3 Národní strategický referenční rámec Při tvorbě NSRR se vycházelo z cílů politiky soudrţnosti, přičemţ byla brána v úvahu také sociální a ekonomická úroveň Polska. Základními kameny tohoto dokumentu jsou Lisabonská strategie, Národní program reforem 2005–2008 a Národní rozvojová strategie 2007–2015. NSRR je strategickým dokumentem, který definuje moţnosti podpory ze strukturálních fondů EU pro programové období 2007–2013. (Portal Funduszy Europejskich, 2013a) NSRR podává zprávu o aktuální sociální a ekonomické situaci v Polsku a jeho regionech. Formuje a definuje cíle, jeţ jsou zaměřeny na dosaţení sociální, hospodářské a územní koheze. Z hlediska implementace kohezní politiky jde o klíčový dokument, jelikoţ právě NSRR definuje jednotlivé operační programy a vymezuje jejich finanční alokaci. Pomocí těchto programů jsou realizovány cíle kohezní politiky a zároveň také horizontální cíle NSRR. (Kozak, 2012; Ministry of Regional Development, 2007a)


24

Tabulka 3: Předpokládané rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé horizontální cíle NSRR Strategické cíle NSRR Zlepšování funkční úrovně veřejných institucí a rozvoj mechanizmů spoCíl 1 lupráce

Podíl

Cíl 2 Zlepšování kvality lidského kapitálu a posílení sociální soudrţnosti

10 %

Vznik a modernizace technické a sociální infrastruktury pro lepší konkurenceschopnost Polska Zlepšení konkurenceschopnosti a inovativnosti podniků, zejména u výCíl 4 robního sektoru s vysokou přidanou hodnotou, a rozvoj sektoru sluţeb Zvýšení konkurenceschopnosti polských regionů a předcházení jejich Cíl 5 sociální, hospodářské a územní marginalizace Vyrovnávání příleţitostí k růstu a podpora strukturálních změn ve venCíl 6 kovských oblastech Zdroj: Ministry of Regional Development, 2007a Cíl 3

4%

42 % 22 % 22 % 22 %

Národní operační programy spravuje Ministerstvo infrastruktury a rozvoje a regionální operační programy mají na starost řídící orgány jednotlivých vojevodství. Celková výše finančních prostředků vymezených pro implementaci kohezní politiky v rámci NSRR je 85,6 mld. EUR. Tato částka odpovídá zhruba 5 % HDP Polska. Většina této částky je sloţena ze strukturálních fondů EU, necelých 12 mld. EUR pochází z veřejných zdrojů a přibliţně 6,4 mld. EUR poskytnou soukromé subjekty. (Portal Funduszy Europejskich, 2013a)

Tabulka 4: Financování polských operačních programů v programovém období 2007–2013 Zdroj Alokace v financování mld. EUR Infrastruktura a ţivotní prostředí ERDF, FS 28,3 Inovativní ekonomika ERDF 10 Lidský kapitál ESF 8,7 Rozvoj východního Polska ERDF 2,4 Technická pomoc ERDF 0,5 Regionální operační programy ERDF 17,3 Evropská územní spolupráce ERDF 0,7 Zdroj: Portal Funduszy Europejskich, 2013a Operační program

Procentní podíl 41,7 % 14,7 % 12,8 % 3,5 % 0,7 % 25,5 % 1,0 %


25

2.4 Operační programy v programovém období 2007–2013 Pro uplatnění kohezní politiky slouţí operační programy, jejichţ prostřednictvím jsou čerpány finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Tyto programy jsou tematicky či územně vymezeny. Kaţdý operační program obsahuje zdůvodnění jeho potřebnosti a popis strategie k odstranění identifikovaných problémů. Dále je kaţdý operační program konkretizován vyhrazením prioritních os, určením oblastí podpory a vymezením příjemců podpory. Pro čerpání finanční podpory musí ţadatel předloţit projekt příslušnému řídícímu orgánu. (Strukturální fondy EU, 2014) Úlohou všech operačních programů je přispět k plnění cílů stanovených v NSRR. Jsou sepsány takový způsobem, aby se vzájemně doplňovaly. Na druhou stranu by nemělo docházet k překrývání intervencí jednotlivých operačních programů. V programovém období 2007–2013 je v Polsku realizováno celkem třicet operačních programů: pět národních operačních programů, šestnáct regionálních operačních programů a devět operačních programů v rámci evropské územní spolupráce. (Ministry of regional development, 2007a) 2.4.1 Operační program Infrastruktura a životní prostředí V programovém období 2007–2013 je Operační program Infrastruktura a ţivotní prostředí (dále jen „OP I&ŢP“) největším operačním programem v Polsku. Zhruba 42 % z celkové finanční podpory vymezené pro polské operační programy je určeno právě pro OP I&ŢP. Tomuto programu je kladen značný význam především proto, ţe polské problémy s rozvojem jsou do značné míry zapříčiněné nedostatečnou infrastrukturou. Polsko tak strádá na konkurenceschopnosti a moţnosti přilákat nové investory. Záměrem OP I&ŢP je vylepšení této situace podporou rozvoje technické infrastruktury a zároveň ochranou a zlepšením stavu ţivotního prostředí, při zachování kulturní identity a rozvoje územní soudrţnosti. Program počítá s investicemi do dopravy, energetiky, ţivotního prostředí, kultury, národního dědictví, vysokého školství a zdravotnictví. (Europa, 2013a; European Funds Portal, 2012a) Hlavním cílem operačního programu je zvýšit investiční atraktivitu Polska a jeho regionů. Dosaţení těchto cílů bude prostřednictvím investic do infrastruktury, ochrany a zlepšování stavu ţivotního prostředí, posilováním kulturní identity, zdokonalováním zdravotnictví a rozvojem územní soudrţnosti. Zvýšení investiční atraktivity bude dosaţeno skrze podpo-


26

ru následujících šesti oblastí: doprava, ţivotní prostředí, energie, kultura, zdravotnictví a vzdělávání. Tyto oblasti jsou dále rozvedeny v následujících bodech:  výstavba infrastruktury s cílem zajistit vývoj polské ekonomiky a zároveň zachovat a zlepšit stav ţivotního prostředí,  zlepšení dostupnosti hlavních ekonomických center Polska a jejich navázání na dálniční síť a rychlostní komunikace,  zajištění dlouhodobé energetické bezpečnosti prostřednictvím diverzifikace polských zásob, sniţování energetické náročnosti ekonomiky a rozvoj obnovitelných zdrojů energie,  vyuţití potenciálu kultury a kulturního dědictví, jeho propagace v zahraničí a zvýšení atraktivnosti Polska,  udrţení kvalifikované pracovní síly  rozvoj moderních akademických center a vzdělávání odborníků v oblasti moderních technologií. (European Funds Portal, 2012a; Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013a)

V rámci OP I&ŢP je aplikováno následujících patnáct prioritních os:  Prioritní osa I: Vodohospodářství,  Prioritní osa II: Nakládání s odpady a ochrana Země,  Prioritní osa III: Řízení zdrojů a předcházení environmentálním hrozbám,  Prioritní osa IV: Iniciativy zaměřené na přizpůsobení podniků poţadavkům na ochranu ţivotního prostředí,  Prioritní osa V: Ochrana ţivotního prostředí a podpora ekologických návyků,  Prioritní osa VI: Silniční a letecké dopravní sítě TEN-T,  Prioritní osa VII: Doprava šetrná k ţivotnímu prostředí,  Prioritní osa VIII: Bezpečnost dopravy a národní dopravní sítě,


27

 Prioritní osa IX: Energetická infrastruktura šetrná k ţivotnímu prostředí a energetická účinnost,  Prioritní osa X: Energetická bezpečnost a diverzifikace energetických zdrojů,  Prioritní osa XI: Kultura a kulturní dědictví,  Prioritní osa XII: Ochrana zdraví a zlepšení účinnosti systému zdravotní péče,  Prioritní osa XIII: Infrastruktura vysokoškolského vzdělávání,  Prioritní osa XIV: Technická pomoc - Evropský fond pro regionální rozvoj,  Prioritní osa XV: Technická pomoc - Fond soudrţnosti, Za realizaci prioritních os jsou zodpovědná příslušná ministerstva: Ministerstvo ţivotního prostředí, Ministerstvo infrastruktury a rozvoje, Ministerstvo hospodářství, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vysokého školství a vědy. Řídícím orgánem celého OP I&ŢP je Ministerstvo infrastruktury a rozvoje. (Europa, 2013a; European Funds Portal, 2012a) Pro implementaci cílů OP I&ŢP bylo vyčleněno 37,6 mld. EUR. Většina z této částky, konkrétně 74 %, byla poskytnuta z fondů EU, konkrétně z ERDF a FS. Zbytek částky byl sloţen z národních fondů. Nejvíce prostředků je soustředěno v prioritních osách VI a VII, z čehoţ je zřejmé, ţe nejvíce je podporována oblasti investic do dopravy. Naopak nejméně dotovaná je prioritní osa V: Ochrana ţivotního prostředí a podpora ekologických návyků. Kompletní přehled financování OP I&ŢP je znázorněn v tabulce 5. (Ministry of Regional Development, 2010)


28

Tabulka 5: Finanční plán jednotlivých prioritních os OP I&Ž, (částky jsou uvedeny v milionech EUR) Prioritní Příspěvek osa z fondů EU I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV XV Celkem

2 783,9 1 215,7 556,8 200,0 89,8 8 802,4 7 676,0 2 945,5 748,0 974,3 490,0 350,0 500,0 187,8 393,5 27 913,7

Národní příspěvek 491,3 214,5 98,3 467,0 15,8 1 745,9 4 386,0 519,8 655,0 718,9 86,5 61,8 88,2 33,1 69,4 9 651,6

Celková dotace

Úroveň spolufinancování

Podíl z celkové alokace

3 275,2 1 430,3 655,0 667,0 105,6 10 548,3 12 062,0 3 465,3 1 403,0 1 693,2 576,4 411,8 588,2 220,9 462,9 37 565,3

85 % 85 % 85 % 29 % 85 % 83 % 64 % 85 % 53 % 58 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 74 % Zdroj: Ministry of Regional Development, 2010

8,7 % 3,8 % 1,7 % 1,8 % 0,3 % 28,1 % 32,1 % 9,2 % 3,7 % 4,5 % 1,5 % 1,1 % 1,6 % 0,6 % 1,2 % 100 %

Příjemci OP I&ŢP mohou být fyzické osoby, právnické osoby a organizační jednotky. Konkrétními potencionálními příjemci finanční podpory mohou být: územní samosprávné celky a svazky obcí, státní správa, podnikatelé, inspekční a kontrolní organizace v oblasti ţivotního prostředí, vědecké jednotky, vysoké školy, kulturní instituce, střediska péče o zdraví, nevládní organizace, církve a náboţenská sdruţení. (European Funds Portal, 2009a) Předpokládá se, ţe v návaznosti na podporu plynoucí z OP I&ŢP vznikne 6000 nových pracovních míst, více jak 400 km nově vybudovaných dálnic v rámci sítě TENT-T, téměř 600 km dalších významných pozemních komunikací, 200 km nově vybudovaných ţelezničních či trolejbusových tratí a necelých 600 km modernizovaných ţelezničních tratí. Dále by mělo být provedeno 25 projektů zaměřených na ochranu ţivotního prostředí. V plánu je modernizace čističek odpadních vod, rekonstrukce 8 letišť, zvýšení podílu elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů o 7,5 %, vybudování 49 000 km distribuční plynové sítě, výstavba či rekonstrukce kulturních zařízení a zdravotních center a modernizace více jak 80 zařízení vysokoškolského vzdělávání. (European Funds Portal, 2012a)


29

2.4.2 Operační program Inovativní ekonomika Hlavním předmětem zájmu Operačního programu Inovativní ekonomika (dále jen „OP IE“) jsou podnikatelé, oblast vědy a výzkumu a informační a telekomunikační technologie. Tento program podporuje podnikatele, podnikání vědeckých institucí a vědecké subjekty poskytující podnikatelům systémovou podporu. Výběr projektů pro OP IE nezávisí na druhu podnikání či odvětví. Podpora je ale určena pouze projektům na národní či mezinárodní úrovni. Problematika inovativní ekonomiky je na místní a regionální úrovni řešena v rámci regionálních operačních programů a skrze Operační program Rozvoj východního Polska. Podpora je určena pro podniky s vysokou mírou inovací, které mají významný dopad na ekonomiku celé země. OP IE je zaměřen na oblast vědy a výzkumu, která následně bude schopna poskytnout podnikatelům nejmodernější technické postupy a technologie. Tento operační program také podporuje činnosti zaměřené na posílení mezinárodního propojení polského hospodářství, coţ poskytne lepší podmínky pro rozšíření polských podniků na mezinárodních trzích. (European Funds Portal, 2010a; Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013a) Hlavním cílem OP IE je ekonomický rozvoj Polska zaloţený na inovativních podnicích. Tento operační program se z velké části ztotoţňuje s principy Lisabonské strategie, které zahrnují hospodářský růst a zaměstnanost v souladu s trvale udrţitelným rozvojem. Strategický cíl tohoto programu je konkretizován v následujících šesti bodech:  zvýšení inovativnosti podniků,  zvýšení konkurenceschopnosti polské vědy,  zvýšení role vědy v ekonomickém rozvoji,  zvýšení počtu inovativních produktů polské ekonomiky na mezinárodním trhu,  vytváření kvalitních a stabilních pracovních míst,  nárůst vyuţívání informačních a komunikačních technologií v ekonomice. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013b)


30

OP IE obsahuje devět prioritních os. Kaţdá prioritní osa je soustředěna na podporu konkrétních typů projektů, díky čemuţ mohou být realizovány jednotlivé cíle operačního programu.  Prioritní osa I: Výzkum a vývoj nových technologií  Prioritní osa II Výzkum a vývoj infrastruktury  Prioritní osa III: Kapitál pro inovace  Prioritní osa IV: Investice do inovačních podniků  Prioritní osa V: Šíření inovací  Prioritní osa VI: Polská ekonomika na mezinárodním trhu  Prioritní osa VII: Informační společnost - zřízení elektronické správy  Prioritní osa VIII: Informační společnost - zvýšení inovativnosti ekonomiky  Prioritní osa IX: Technická pomoc Řídícím orgánem OP IE je Ministerstvo infrastruktury a rozvoje, avšak značná část úkolů je delegována na jiné subjekty. Těmito subjekty jsou Národní centrum pro výzkum a vývoj a odbor evropských fondů Ministerstva hospodářství. OP IE je financován ze státního rozpočtu a z ERDF. Celková finanční alokace programu na programové období 2007–2013 činní 10,2 mld. EUR. Podíl spolufinancování je u všech prioritních os totoţný, 15 % dotace pochází veřejných zdrojů a 85 % z ERDF. Největší finanční podíl, více jak 36 %, připadá na prioritní osu IV: Investice do inovačních podniků. Kompletní rozdělení financí pro prioritní osy OP IE je uvedeno níţe v tabulce 6. Finanční plán nepočítá s příspěvkem ze soukromých fondů, jelikoţ není moţné predikovat jejich případnou finanční spoluúčast. (European Funds Portal, 2012b; European Funds Portal, 2009b)


31

Tabulka 6: Finanční plán jednotlivých prioritních os OP IE, (částky jsou uvedeny v milionech EUR) Prioritní Příspěvek z osa fondů EU I II III IV V VI VII VIII IX Celkem

1 294,2 1 225,9 262,9 3 153,9 378,1 349,0 799,6 1 018,2 176,1 8 658,1

Národní příspěvek 228,4 216,3 46,4 556,6 66,7 61,6 141,1 174,7 31,1 1 527,9

Celková dotace 1 522,6 1 442,2 309,3 3 710,5 444,9 410,6 940,8 1 197,9 207,2 10 186,0


85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013c

Podíl z celkové alokace 14,9 % 12,8 % 3,6 % 36,2 % 4,4 % 4,0 % 9,2 % 12,7 % 2,1 % 100 %

Podpora plynoucí z OP IE je určena na spolufinancování inovativních projektů realizovaných zejména podnikateli, vědeckými a výzkumnými subjekty, institucemi na podporu podnikání a veřejnou správou v rámci podpory podnikatelských subjektů. Největší finanční podíl připadá na podnikatele, téměř 46 % z celého rozpočtu. Konkrétními příjemci finanční podpory v rámci OP IE mohou být například polské technologické platformy, malé a střední podniky, studenti, instituce terciálního vzdělávání, organizační jednotky zabývající se výzkumem a vývojem, vědecké sítě a vědecká průmyslová konsorcia, centra „High Performance Computing“, specializovaná inovační centra, národní kapitálové fondy na podporu podnikání, organizace podporující podnikatele a zaměstnance, klastry a další svazky podnikatelů, sítě na podporu podnikání institucí celostátního a nadnárodního rozsahu, instituce zabývající se hospodářskou a turistickou propagací Polska a instituce z oblasti cestovního ruchu. (European Funds Portal, 2012c)


32

Graf 1: Rozložení finančních prostředků OP IE mezi skupiny příjemců podpory

Zdroj: European Funds Portal, 2009c 2.4.3 Operační program Lidský kapitál Operační program Lidský kapitál (dále jen „OP LK“) byl sestaven v souladu s Lisabonskou strategií a je zaměřen na vytváření nových pracovních míst, rozvoj znalostí a inovací a na zvýšení atraktivnosti Polska pro nové investice. V rámci OP LK jsou podporovány následující oblasti: vzdělání, zaměstnanost, sociální integrace, vývoj potenciálu a adaptace podniků a zaměstnanců či efektivnější a účinnější veřejná správa. Hlavní cíle programu jsou zvýšení míry zaměstnanosti a posílení sociální soudrţnosti. Těchto cílů OP LK dosahuje skrze následujících šest strategických cílů:  zlepšení schopnosti nalézt zaměstnání u osob, které jsou nezaměstnané či profesionálně pasivní a zvýšení úrovně jejich odborných znalostí,  redukce oblastí sociálního vyloučení,  zvýšení adaptibility podniků a zaměstnanců na ekonomické změny,  popularizace vzdělávání na všech jeho úrovních a současně zlepšení kvality sluţeb v oblasti vzdělávání,  posílení potencionálu veřejné správy, zejména v oblasti vývoje právních předpisů, poskytování kvalitních sluţeb a posílení partnerských mechanizmů,


33

 posílení územní soudrţnosti. Operační program je sloţen z deseti prioritních os, které jsou aplikovány na centrální i regionální úrovni. Na centrální úrovni jsou finanční prostředky určeny na zlepšení chodu institucionálních systémů. Na regionální úrovni jsou podporovány zejména projekty zaměřené na podporu sociálních skupin a osob. (European Funds Portal, 2009d) Seznam prioritních os OP LK:  Prioritní osa I: Zaměstnanost a sociální začlenění,  Prioritní osa II: Rozvoj lidských zdrojů a přizpůsobení potenciálu podniků a zlepšení zdravotního stavu pracujících,  Prioritní osa III: Vysoká kvalita vzdělávacího systému,  Prioritní osa IV: Věda a terciální vzdělávání,  Prioritní osa V: Kvalitní veřejná správa,  Prioritní osa VI: Trh práce přístupný pro všechny,  Prioritní osa VII: Podpora sociální integrace,  Prioritní osa VIII: Lidské zdroje v regionech,  Prioritní osa IX: Rozvoj vzdělávání a schopností v regionu,  Prioritní osa X: Technická pomoc. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013d) Řídící orgán zodpovědný za řádný chod a implementaci OP LK je Ministerstvo infrastruktury a rozvoje, konkrétně Oddělení managementu evropských sociálních fondů. Vzhledem k širokému rozsahu programu je kontrola a implementace jednotlivých prioritních os svěřena zprostředkujícím subjektům. Na centrální úrovni jsou těmito subjekty příslušná ministerstva a jiné státní instituce. Konkrétně Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo národního vzdělání, Ministerstvo vysokého školství a vědy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra a administrativy, Centrum rozvoje lidských zdrojů a Polská agentura pro rozvoj podnikání. Na regionální úrovni jsou v rámci decentralizace některé povinnosti související s implementací OP LK delegována na jednotlivá vojvodství, přičemţ plně zodpovědný je i v tomto případě řídící orgán. (Ministry of Regional Development, 2007b)


34

Programy realizované v rámci OP LK jsou z 85 % spolufinancovány národními fondy a ESF. Celkem je na tento program vyčleněno 11,7 mld. EUR, coţ odpovídá 14,5 % z celkové částky vymezené na všechny operační programy. Největší podíl z celkové finanční alokace připadá na prioritní osu VI Trh práce přístupný pro všechny, významná finanční částka byla vyhrazena také na prioritní osu IX Rozvoj vzdělávání a schopností v regionu. V rámci programu je zhruba 60 % prostředků přiděleno na podporu, která je realizována na regionální úrovni. (Ministry of Regional Development, 2007b) Tabulka 7: Finanční plán jednotlivých prioritních os OP LK, (částky jsou uvedeny v milionech EUR) Prioritní Příspěvek z osa fondů EU I II III IV V VI VII VIII IX X Celkem

396,3 639,2 632,2 837,6 415,9 2 245,6 1 378,5 1 378,3 1 697,0 387,0 10 007,4

Národní příspěvek 69,9 112,8 111,6 147,8 73,4 396,3 243,3 243,2 299,5 68,3 1 7666,0

Celková dotace 466,2 752,0 743,7 985,4 489,2 2 641,9 1 621,8 1 621,2 1 999,5 455,2 11 773,4


85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013d

Podíl z celkové alokace 4% 6% 6% 8% 4% 22 % 14 % 14 % 17 % 4% 100 %

Potencionálními příjemci finanční podpory z OP LK mohou být zejména podnikatelé, vzdělávací instituce, instituce sociální pomoci a integrace, instituce specializující se na oblast trhu práce, instituce zabývající se podnikatelským prostředím, nevládní organizace a jednotky státní správy a samosprávy. (Portal Funduszy Europejskich, 2013b) Na centrální úrovni budou v rámci programu podporovány instituce zabývající se problematikou trhu práce či sociální pomoci. OP LK se zaměřuje například na navýšení kapacit výše zmíněných institucí. Podporovány jsou také sociální a integrační činnosti na trhu práce. Podpora plyne také na informační a propagační kampaně na podporu rovných příleţitostí a boje proti diskriminaci na trhu práce. V oblasti vysokého školství program počítá se zlepšením učebních osnov či se širším zavedením moderních vzdělávacích metod, jako je například e–learning. V rámci státní správy se počítá s posílením kapacit a celkovou mo-


35

dernizací. OP LK poskytne také podmínky pro rozvoj nevládních organizací. Na regionální úrovni budou podporovány činnosti na podporu nezaměstnaných, zejména dlouhodobě nezaměstnaných. Zvláštní pozornost bude věnována nezaměstnaným ţenám, čerstvým absolventům a starším občanům. Podporováni budou zvýšením jejich potenciálu pomocí různých školení, získáváním nových kvalifikací, profesním poradenstvím a podobně. Budou prováděna také opatření, která minimalizují sociální vyloučení osob a zajistí jim rovný přístup k zaměstnání. (Portal Funduszy Europejskich, 2013c) 2.4.4 Operační program Rozvoj východního Polska Operační program Rozvoj východního Polska (dále jen „OP RVP“) je v několika směrech specifickým operačním programem. Detailnějšímu popisu tohoto operačního programu a rozebrání problematiky s ním spojené je určena samostatná kapitola této práce. 2.4.5 Operační program Technická pomoc Z hlediska výše finanční alokace je nejmenším operačním programem na národní úrovni Operační program Technická pomoc (dále jen „OP TP“). Hlavním cílem OP TP je zajistit účinný a efektivní průběh implementace evropských fondů v Polsku. Tohoto cíle dosahuje posílením administrativní kapacity, poskytováním školení pracovníkům zapojených do implementace strukturálních fondů, zavedením fungujících monitorovacích a hodnotících systémů a informační a propagační činností. (Europa, 2013b; Portal Funduszy Europejskich, 2013d) OP TP je z 85 % spolufinancován z ERDF, zbytek připadá na zdroje z veřejných rozpočtů. Z celkové finanční alokace více neţ 607 mil. EUR připadá téměř 70 % prostředků na prioritní osu I: Podpora lidských zdrojů. Cílem této osy je zajistit vysoce kvalifikované pracovníky, na kterých závisí implementace NSRR.

Seznam prioritních os OP TP:  Prioritní osa I: Podpora lidských zdrojů,  Prioritní osa II: IT podpora v rámci implementace NSRR,  Prioritní osa III: Podpora implementace strukturálních fondů,


36

 Prioritní osa IV: Komunikace a propagace, (Europa, 2013d; Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013e) Mezi příjemce OP TP řadíme například strategické instituce a útvary Ministerstva infrastruktury a rozvoje, auditní orgán Ministerstva financí, provozovatele národního systému na podporu provádění NSRR, řídící orgán pro evropskou územní spolupráci Ministerstva infrastruktury a rozvoje, Úřad pro veřejné zakázky, Národní výzkumné a vývojové centrum, Centrum pro rozvoj vzdělávání a podobně. (Portal Funduszy Europejskich, 2012) 2.4.6 Regionální operační programy Krom pěti národních operačních programů bylo pro programové období 2007–2013 připraveno také šestnáct regionálních operačních programů (dále jen „ROP“). ROP jsou názorným příkladem subsidiarity, díky kterému je moţno definovat problémy na regionální úrovni a lze tak dosáhnout optimálního regionálního rozvoje. Počet i názvy konkrétních ROP odpovídají jednotlivým vojvodstvím. (European Funds Portal, 2010b; European Funds Portal, 2009e) Seznam šestnácti polských ROP na programové období 2007–2013 je následující: ROP Dolnoslezské vojvodství,

ROP Podkarpatské vojvodství,

ROP Kujavkso-pomořské vojvodství,

ROP Podleské vojvodství,

ROP Lodţské vojvodství,

ROP Pomořské vojvodství,

ROP Lublinské vojvodství,

ROP Slezské vojvodství,

ROP Lubušské vojvodství,

ROP Svatokříţské vojvodství,

ROP Malopolské vojvodství,

ROP Varmijsko-mazurské vojvodství,

ROP Mazovské vojvodství,

ROP Velkopolské vojvodství,

ROP Opolské vojvodství,

ROP Západopomořanské vojvodství.

(Ministry of Regional Development, 2007a) Cíle ROP se obecně shodují s cíli NSRR, jako jsou například zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých regionů a podpora vyváţeného rozvoje. Zároveň si také jednotlivé ROP stanovují své specifické cíle, které ovšem musejí být v souladu se strategií regionálního rozvoje. Obvykle se ROP zaměřují na investice do zdravotnictví, vzdělávání, cestovního


37

ruchu, propagace regionu či do rozvoje měst. Velká pozornost je věnována také rozvoji podniků, zejména pak podpora malých a středních podnikatelů. (European Funds Portal, 2009e; Portal Funduszy Europejskich, 2013a) Pro realizaci cílů ROP pro programové období 2007–2013 bylo na základě NSRR vyčleněno 16,6 mld. EUR, coţ odpovídá zhruba jedné čtvrtině z celkové dotace určené pro všechny polské operační programy. Všech šestnáct ROP je financováno z ERDF. Orgánem zodpovědným za koordinaci, realizaci a implementaci ROP je Ministerstvo infrastruktury a rozvoje, konkrétně Oddělení pro koordinaci a implementaci regionálních programů. Tento orgán je zodpovědný nejen za implementaci ROP, ale také za jejich vývoj, hodnocení či výběr projektů. Řídícím orgánem kaţdého ROP je výkonná rada daného vojvodství. (European Funds Portal, 2010b; Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2007) 2.4.7 Operační programy v rámci evropské územní spolupráce V rámci EUS existují tři programy spolupráce, ze kterých lze získat finanční prostředky na projekty. Jsou to programy přeshraniční spolupráce, programy nadnárodní spolupráce a programy meziregionální spolupráce. Intervence v rámci EUS jsou financovány z ERDF. Celkem je pro tento cíl vyčleněno 8,7 mld. EUR, coţ představuje zhruba 2,5 % z celkové finanční alokace politiky soudrţnosti na programové období 2007–2013. Finanční alokace pro polské operační programy v rámci EUS je ve výši 557,8 mil. EUR. (Europa, 2012c; European Funds Portal, 2013a; Wokoun et al., 2008, s. 372) Realizace projektů v rámci EUS vyţaduje splnění několika pravidel. Mezi tyto pravidla se řadí zřízení společného managementu orgánů pro řízení operačního programu, účast minimálně dvou partnerů z různých zemí, uplatňování pravidla „vedoucího partnera projektu“, zřízení společného rozpočtu a účtu a zřízení společného technického sekretariátu na podporu řídících orgánů. (European Funds Portal, 2013a)

Polské operační programy v rámci přeshraniční spolupráce pro programové období 2007–2013 jsou následující: OP Polsko – Litva,

OP Polsko – Braniborsko,

OP Polsko – Slovensko,

OP Česká republika – Polsko,

OP Polsko – Sasko,

OP Jiţní Balt,


38

OP Polsko – Meklenbursko-Přední Pomořansko/Braniborsko. (Portal Funduszy Europejskich, 2013a) V rámci těchto OP mohou mezinárodní partneři zavést společné místní a regionální iniciativy. Výše zmíněných programů se mohou zúčastnit místní regionální orgány, instituce či další subjekty, které se nacházejí v pohraniční oblasti. Projekty v rámci těchto operačních programů mohou být různorodé, ovšem vţdy musejí mít kladný účinek jak v Polsku, tak i v dalších spolupracujících zemích. Přeshraniční spolupráce je konkrétně zaměřena například na podporu podnikání malých a středních podniků, cestovního ruchu, kultury, ochrany ţivotního prostředí, posílení spojení mezi městskými a venkovskými oblastmi, zlepšení přístupu k dopravě, vývoj a společné vyuţívání infrastruktury, či spolupráce v rámci vodního hospodářství a nakládání s odpady. (European Funds Portal, 2009e; European Funds Portal, 2009f) V rámci programů nadnárodní spolupráce je Polsko zapojeno do dvou programů, a to Program Baltské moře a Centrální Evropa. Do Programu Baltské moře jsou krom Polska zapojeni také Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Švédsko, vybrané spolkové země Německa a také tři státy, které nejsou členy EU, a to Bělorusko, Norsko a Rusko. Programu Centrální Evropa se zúčastní společně s Polskem také Rakousko, Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, vybrané spolkové země Německa a některé regiony Itálie a Ukrajiny. V rámci těchto projektů jsou realizovány velké projekty zaměřené například na oblast ţivotního prostředí, udrţitelný rozvoj měst, podpora univerzit a výzkumných ústavů či ochrana kulturního dědictví. Aby se jednotlivé projekty mohly realizovat, musí se jich zúčastnit minimálně tři státy, z nichţ alespoň dva jsou členy EU. Potencionálními příjemci z těchto programů mohou být místní a regionální orgány, nevládní organizace, regionální rozvojové agentury, instituce zabývající se ochranou ţivotního prostředí a podobně. (European Funds Portal, 2009g; Portal Funduszy Europejskich, 2013a) Polsko je zapojeno také do jednoho programu v rámci Meziregionální spolupráce, konkrétně do programu Interreg IV C, který zahrnuje všech sedmadvacet členských států EU a navíc také Norsko a Švýcarsko. Skrze tento program jsou realizovány projekty například na podporu ţivotního prostředí nebo projekty zaměřené na výměnu znalostí v rámci podpory inovací a ekonomiky. Podmínkou úspěšného projektu je účast minimálně tří subjektů z různých zemí, přičemţ dva subjekty musejí pocházet ze zemí EU. Příjemci programu mohou být pouze veřejné instituce a veřejnoprávní subjekty jako jsou například místní


39

a regionální orgány, organizace cestovního ruchu, podnikatelské inkubátory, vědecká a výzkumná střediska, instituce v rámci ochrany ţivotního prostředí a podobně. (Portal Funduszy Europejskich, 2013a; European Funds Portal, 2009h)


II. PRAKTICKÁ ČÁST

40


3

41

ANALÝZA IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ VÝCHODNÍHO POLSKA

3.1 Definice oblasti východního Polska Polsko se vyznačuje značnou prostorovou diferenciací. Jednotlivé oblasti se od sebe liší v mnoha směrech. Rozdíly nacházíme v ekonomickém rozvoji a v demografickém či sociálním potenciálu. Příčiny těchto rozdílů jsou úzce spjaty s historickým, hospodářským či sociálním vývojem. Významně se na diferenciaci podílí také přístup k přírodním zdrojům, které výrazně ovlivňují moţnosti rozvoje v zemědělství, cestovním ruchu nebo průmyslu. Počátkem dvacátého století se značně prohluboval rozdíl mezi západní a východní částí Polska. Západní část země se dala na cestu intenzivního vývoje průmyslu, technické infrastruktury a modernizaci zemědělství, kdeţto východ zůstával u tradičních metod zemědělství bez potřebné modernizace. Hranice mezi více vyspělou západní částí Polska a méně rozvinutou východní oblastí není přesně definována. Obecně je bráno, ţe tuto hranici tvoří řeka Visla. (Ministry of Regional Development, 2007c) Pro účely OP RVP oblast východního Polska vymezují následující vojvodství: Lublinské, Podkarpatské, Podleské, Svatokříţské a Varmijsko-mazurské. Těchto pět oblastí se na počátku 21. století řadilo mezi nejchudší regiony NUTS 2 evropské pětadvacítky. Jejich HDP/obyvatele měřený paritou kupní síly v roce 2006 nepřesáhl 40 % průměru EU. Oblast, kterou zabírají výše zmíněná vojvodství, zahrnuje 32 % území Polska a ţije zde téměř 22 % obyvatel země. Podle polského Ministerstva infrastruktury a rozvoje je základním problémem tohoto makroregionu nízká míra hospodářské, sociální a územní soudrţnosti. (Ministry of Regional Development, 2008)


42

Obrázek 1: Oblast východního Polska - Vojvodství spadající do OP RVP

Zdroj: Antyweb, 2011 3.1.1 Socio-ekonomická situace východního Polska před spuštěním OP RVP V roce 2004 dosahoval HDP/obyvatele ve východní Polskou pouze 73,8 % polského průměru. Nejhůře na tom bylo Mazovské vojvodství, které dosahovalo dokonce dvakrát niţších hodnot, neţ byl celostátní průměr. Mezi hlavní důvody nízké úrovně HDP/obyvatele patří vysoký podíl populace pracující v zemědělství, nedostatečné investice zahraničního kapitálu a problémy spojené s restrukturalizací měst, která byla dříve zaměřena na zbrojní a hutní průmysl. V roce 2005 činila průmyslová výroba východního Polska pouze 12,5 % z celkové národní produkce, coţ je v porovnání s rozlohou a počtem obyvatel důkazem nízké industrializace této oblasti. Také sektor sluţeb je ve východním Polsku méně rozvinutý neţ v ostatních oblastech Polska. V roce 2005 sluţby v tomto makroregionu zaměstnávaly 46,3 % osob, přičemţ průměr celého Polska činil 53,4 %. Naopak nezaměstnanost je ve východním Polsku v porovnání s celostátním průměrem relativně nízká. V roce 2005 dosahovala míra nezaměstnanosti ve východním Polsku 16,9 %, v rámci celého Polska bylo nezaměstnaných 17,7 %. V porovnání s evropským průměrem byla ale míra nezaměstnanosti téměř dvojnásobná. Nejniţší míru nezaměstnanosti vykazo-


43

valy Podleské a Lublinské vojvodství, které těţily především z jejich agrárně zaměřeného hospodářství. Významným problémem východního Polska je nedostatečná dopravní a telekomunikační infrastruktura, zejména nízká hustota silniční sítě, její stav a technické parametry. Dopravní spojení je neuspokojivé nejen mezi jednotlivými vojvodstvími, špatné je také dopravní spojení tohoto makroregionu se zbytkem země. Také v oblasti telekomunikační infrastruktury dosahovalo východní Polsko neuspokojivých výsledků. V roce 2005 mělo přístup k internetu pouze 36 % domácností a 89 % podniků. V případě širokopásmového internetu mělo připojení pouze 22 % domácností a 46 % podniků. Dalším typickým znakem pro tento makroregion je nízká míra urbanizace. V Lublinském, Podkarpatském a Svatokříţském vojvodství je míra urbanizace pod hranicí 50 %, a je tak nejniţší v celém Polsku. Na území východního Polska se nachází pouze tři městská centra s počtem obyvatel vyšším neţ 200 000. Těmito městy jsou Lublin, Bělostok a Kielce. Početné zastoupení v tomto makroregionu mají národnostní menšiny. K těm významnějším patří Litevci, Bělorusové, Ukrajinci a Tataři. Problémem východního Polska je sniţování počtu jeho obyvatel. Mezi lety 2000–2005 klesl jejich počet o 57 000. Obyvatelé migrují do jiných částí Polska nebo do zahraničí. Hlavní příčinou migrace jsou lepší pracovní příleţitosti a celkově vyšší kvalita ţivota. Velkou příleţitost pro rozvoj východního Polska představuje cestovní ruch. Tento makroregion můţe turistům nabídnout cenné přírodní oblasti, jejichţ hodnoty jsou výjimečné v rámci celé Evropy. Pro severní část východního Polska jsou typická jezera a lesní komplexy, v jiţní části se nachází cenné baţinaté a horské oblasti. Oblast východního Polska zahrnuje celkem 9 národních parků, 44 krajinných parků a 440 přírodních rezervací. Jiţ v roce 2005 patřilo východní Polsko k hlavním turistickým destinacím celého Polska. Nejlépe rozvinutou materiálně technickou základnu cestovního ruchu má Varmijsko-mazurské vojvodství, které těţí jak ze zachovalé přírody, tak i z kulturních hodnot. Vzhledem k zemědělskému zaměření tohoto makroregionu a díky zachovalým přírodním lokalitám má východní Polsko dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu orientovaného na venkovskou turistiku nebo agroturistiku. (Ministry of Regional Development, 2007c)


44

3.2 Operační program Rozvoj východního Polska V rámci předsednictví Radě EU v roce 2005 navrhlo Lucembursko stanovit pro programové období 2007–2013 pět regionů na území EU s nejniţším HDP/obyvatele a v souladu s principem solidarity doporučilo tyto regiony finančně podpořit. Do této klasifikace spadalo pět polských vojvodství nacházejících se ve východním Polsku: Lublinské, Podkarpatské, Podleské, Svatokříţské a Varmijsko-mazurské. Tato vojvodství se vyznačovala nízkou ţivotní úrovní obyvatel, slabým ekonomickým rozvojem a nedostatečně vyvinutou dopravní infrastrukturou. Následně na základě dodatečné finanční podpory navrhla polská vláda připravit na programové období 2007–2013 OP RVP, který bude slouţit jako specifický nástroj na podporu rozvoje vojvodství ve východním Polsku. (European Funds Portal, 2013b; Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012a) Základním dokumentem, ze kterého vycházejí opatření zaměřená na podporu rozvoje východního Polska, je Strategie pro socio-ekonomický rozvoj východního Polska do roku 2020 (dále jen „Strategie 2020“). Tento dokument definuje podmínky a směry pro rozvoj východního Polska. Jako strategický cíl pro tuto oblast definuje zvýšení úrovně hospodářské, sociální a územní soudrţnosti. Strategie 2020 předpokládá vyuţití endogenního růstového potenciálu, který bude podpořen z vnějších zdrojů. Nejvýznamnějším nástrojem Strategie 2020 je OP RVP. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012a) Hlavním cílem OP RVP je urychlení tempa rozvoje východního Polska v sociální a hospodářské oblasti, při zachování zásad trvale udrţitelného rozvoje. Tohoto cíle bude dosaţeno realizací následujících specifických cílů:  stimulace rozvoje znalostí zaloţených na konkurenceschopné ekonomice,  zlepšení přístupu k širokopásmovému internetu ve východním Polsku,  vývoj vybraných metropolitních funkcí v hlavních městech daných vojvodství,  zlepšení úrovně dopravního spojení a dostupnosti východního Polska,  posílení role udrţitelného cestovního ruchu v ekonomickém rozvoji makroregionu,  optimalizace procesu implementace OP RVP. (Portal Funduszy Europejskich, 2013e)


45

Na základě hlavních cílů operačního programu budou podporovány projekty spojené mimo jiné s rozvojem vysokých škol, podporou inovací, vývojem cestovního ruchu či rozvojem metropolitních měst daných vojvodství s následným stimulem pro růst celého vojvodství. Implementace OP RVP posiluje účinek ostatních operačních programů na území východního Polska a tím zabraňuje další marginalizaci výše zmíněných vojvodství a stimuluje jejich růstové faktory. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013e) Z cílů OP RVP vycházejí prioritní osy, kterých tento operační program obsahuje celkem šest. Kaţdá prioritní osa je dále specifikována oblastmi podpory: Prioritní osa I: Moderní ekonomika se soustřeďuje na vyváření základů pro inovativní změny v hospodářství. Podporuje vysoké školy v oblasti inţenýrství a technických studií. Pozornost věnuje také zlepšováním vztahů mezi podnikatelskou a vědeckou oblastí podporou klastrů, technologických parků a výzkumných zařízení. Finančně podporuje malé a střední podnikatele a vytváří sítě regionální spolupráce mezi regiony, včetně propagace cílené na nové investory. Prioritní osa I: Moderní ekonomika se člení na čtyři oblasti podpory: „Infrastruktura vysokých škol“, „Nástroje finančního inţenýrství“, „Podpora inovativnosti“ a „Podpora spolupráce“. V rámci této prioritní osy jsou podporovány projekty zaměřené na výstavbu ubytoven a administrativních prostor univerzit, na vybudování výukových a výzkumných zařízení, včetně laboratoří, počítačových učeben a knihoven. Dále projekty na podporu systémů zaručujících pouţití nástrojů finančního inţenýrství, projekty na výstavbu průmyslových a technologických parků a inkubátorů, v neposlední řadě také projekty zaměřené na sběr dat a přípravu společných investičních nabídek a na vývoj a údrţbu internetových stránek a portálů na propagaci východního Polska. Prioritní osa II: Infrastruktura informační společnosti je zaměřena na digitální rozvoj regionů, kterého chce dosáhnout podporou širokopásmového internetu. S ohledem na odlehlost regionů navíc poskytuje odborná školení pro zajištěné všech moţností, které širokopásmový internet nabízí. Jedinou oblastí podpory této prioritní osy je „Podpora širokopásmového internetu ve východním Polsku“. Projekty, které vzniknou na základě této prioritních osy II, budou zaměřeny na vytvoření nadregionální páteřní sítě širokopásmového internetu, který bude přístupný v kaţdé obci východního Polska a na vývoj a organizaci školení určených pro osoby ohroţené digitálním vyloučením.


46

Prioritní osa III: Rozvoj center vojvodství se zabývá rozvojem veřejné dopravy v pěti hlavních městech dotčených vojvodství. Dále napomáhá k lepšímu dopravnímu spojení přilehlých venkovských oblastí ve snaze zvýšit jejich atraktivitu pro občany a potencionální investory. Podporuje také investice do výstavních hal a konferenčních budov s cílem podpořit místní podnikatele a kongresový cestovní ruch. Konkrétní oblasti podpory této prioritní osy jsou: „Systémy městské hromadné dopravy“ a „Infrastruktura veletrhů a kongresového cestovního ruchu“. Cílem této prioritní osy je zvýšit mobilitu obyvatel. Projekty jsou zaměřené na výstavbu dopravní sítě (zejména ţelezniční, trolejbusové a autobusové), na rekonstrukci silniční infrastruktury, nákup a modernizaci vozového parku, modernizaci zastávek a další technické infrastruktury. Dále budou projekty zaměřeny na výstavbu či modernizaci kongresových a konferenčních prostor a na výstavbu objektů, které budou vyuţívány pro výstavy a veletrhy. Prioritní osa IV: Dopravní infrastruktura je zaměřena na investice do komunikací, díky kterým bude moţné lépe zpřístupnit východního Polsko a ulehčit tak rozvoj investic v této oblasti. Investice této prioritní osy budou soustředěny do sedmi koridorů, které propojují regiony s hlavní sítí silniční infrastruktury EU. Jediná oblast podpory této osy je „Silniční infrastruktura“. V rámci této prioritní osy jsou podporovány projekty zaměřené na stavební práce na pozemních komunikacích včetně výstavby či oprav mostů, tunelů, obchvatů, viaduktů a podobně. S těmito projekty souvisí také výstavba dodatečné infrastruktury, jako jsou například akustické clony nebo přechody pro zvěř. Prioritní osa V: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu nabízí regionům vyuţít poměrně dobře zachovalé přírodní prostředí na rozvoj cestovního ruchu. Tento program povaţuje největší výhodou východního Polska jeho národní parky a chráněné přírodní oblasti. Krom toho nabízí rozvoj systému cyklistických tras, propagaci či marketingovou podporu dané oblasti. Oblasti podpory páté prioritní osy jsou: „Podpora udrţitelného rozvoje cestovního ruchu“ a „Cyklické trasy“. Projekty v rámci této prioritní osy jsou soustředěny na propagaci turismu ve východním Polsku a prezentují tuto oblast jako místo pro aktivní odpočinek. Dále jsou podporovány projekty zaměřené například na výstavbu či značený cyklotras a na výstavbu cyklistické infrastruktury jako jsou například cyklistické stojany nebo venkovní mapy.


47

Prioritní osa VI: Technická pomoc je zaměřena na podporu, řízení rozvoj a provádění konkrétních projektů OP RVP. Dále je zaměřena také na informační a propagační činnost. Jedinou oblastí podpory této prioritní osy je „Podpora procesu zavádění a propagace programu“ Prioritní osa Technická pomoc podporuje projekty zaměřené na poskytování technické a finanční podpory pro řízení, realizaci, monitorování a kontrolu OP RVP. Dále je soustředěna na projekty, které se zabývají zajištěním lidských zdrojů, jeţ jsou nezbytné pro efektivní provádění OP RVP. (Europa, 2013c; Portal Funduszy Europejskich, 2013f) Pro implementaci OP RVP bylo na programové období 2007–2013 vyčleněno 2 809 milionů EUR. Tato částka je z větší části sloţena z prostředků ERDF, příspěvek z tohoto fondu činil 2 387,6 milionů EUR. Zbylých 421,4 milionů EUR pochází z národních veřejných prostředků Polska, přičemţ 54 % plyne ze státního rozpočtu a 46 % z rozpočtů územních samosprávných celků. Veškeré projekty OP RVP mohou být spolufinancovány aţ do výše 85 %. Z pohledu rozloţení celkové finanční dotace bylo dle finančního plánu nejvíce prostředků vyčleněno pro prioritní osu I: Moderní ekonomika (35 %) a prioritní osu IV: Dopravní infrastruktura (29,2 %). Naopak nejméně dotována je prioritní osa V: Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu (2,9 %) a prioritní osa VI: Technická pomoc (2,4 %). (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012a)

Tabulka 8: Finanční plán jednotlivých prioritních os OP RVP, (částky jsou uvedeny v milionech EUR) Prioritní Příspěvek z osa fondů EU I II III IV V VI Celkem

845,0 295,1 423,8 697,1 68,5 58,2 2 387,7

Národní příspěvek 149,1 52,1 74,8 123,0 12,1 10,3 421,4

Celková dotace 994,1 347,2 498,6 820,0 80,6 68,5 2 809,0


85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % 85 % Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012a

Podíl z celkové alokace 35,4 % 12,4 % 17,8 % 29,2 % 2,9 % 2,4 % 100 %


48

Detailnější rozdělení finančních prostředků poskytnutých na implementaci OP RVP je uveden v tabulce č. 9, která prezentuje výši finanční podpory v rámci jednotlivých oblastí podpory. Tabulka znázorňuje, ţe nejvíce zdrojů, více jak 700 milionů EUR, je určeno na výstavbu či rekonstrukci státních a regionálních pozemních komunikací. Nemalé prostředky jsou určeny také na IT a telekomunikační infrastrukturu, konkrétně bylo na tuto oblast vyčleněno více neţ 500 milionů EUR. Důleţitou roli v rámci OP RVP hrají také investice do infrastruktury vysokých škol, pro které bylo vyhrazeno téměř 338 milionů EUR.

Tabulka 9: Finanční plán pro rozdělení prostředků z ERDF mezi konkrétní oblasti podpory, (částky jsou uvedeny v milionech EUR) Oblast podpory IT infrastruktura a speciální technologická centra Přenos technologií a spolupráce malých a středních podnikatelů, vysokých škol, výzkumných a technologických středisek a regionálních orgánů Podpora technologického rozvoje a výzkumu, zejména u malých a středních podniků Podpora podniků a klastrů

Finanční alokace

213,5 11,9 101,5 47,6

Investice do podniků

127,7

Telekomunikační infrastruktura

295,1

Silniční komunikace vlastněné státem

362,9

Regionální a místní silniční komunikace

334,1

Cyklistické stezky

58,5

Městská hromadná doprava

72,0

Integrovaný dopravní systém

107,9

Podpora ekologické městské hromadné dopravy

179,9

Rozvoj sluţeb cestovního ruchu Infrastruktura vysokých škol Zajištění implementace OP RVK

74,1 337,8 5,0

Příprava, realizace, monitorování a kontrola OP RVK

46,3

Informační a propagační činnosti a hodnocení implementace OP RVK

11,9

Celkem

2 387,7 Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012a


49

Řídícím orgánem zodpovědným za implementaci OP RVP je Ministerstvo infrastruktury a rozvoje. Konkrétně zodpovídá za účinnost, efektivnost a správnost řízení tohoto operačního programu. Konkrétně je zodpovědné například za vypracování návrhů změn v programu, vypracovává podrobný seznam prioritních os, zajišťuje, ţe výběr projektů pro financování probíhá v souladu s kritérii platnými pro OP RVP. Vypracovává kritéria pro výběr projektů, zhotovuje zprávu o implementaci programu a podobně. Část svých úkolů můţe řídící orgán delegovat na tzv. zprostředkující subjekty. Plnou odpovědnost za provádění programu ovšem nadále nese řídící orgán. Mezi činnosti obvykle vykonávané zprostředkujícími subjekty patří například shromaţďování informací o významných projektech, vývoj roční a dlouhodobé prognózy výdajů v rámci programu, sledování pokroků v realizaci jednotlivých prioritních os, provádění kontroly projektů, informační a propagační činnost a podobně. (Ministry of Regional Development, 2007c) V rámci OP RVP je aplikována spolupráce s dalšími aktéry jako jsou například místní a regionální orgány, veřejné instituce či organizace zabývající se socio-ekonomickou problematikou. Jako příklad lze uvést tzv. pracovní skupiny, které spolupracují na vzniku či správné implementaci konkrétních projektů. Konkrétními aktéry této spolupráce jsou například Ministerstvo hospodářství, Polská agentura pro rozvoj podnikání, řídící orgány jednotlivých vojvodství, polské turistické instituce či Polská informační a zahraniční investiční agentura. (Portal Funduszy Europejskich, 2009) Obecně mezi příjemce OP RVP řadíme vysoké školy, jednotky územně samosprávných celků, výzkumné ústavy, podnikatele, vládní orgány a instituce, organizace z oblasti cestovního ruchu, řídící orgány a zprostředkující subjekty určené k provádění tohoto programu. V případě, ţe se výše zmíněné subjekty stávají příjemcem podpory v rámci OP RVP, zodpovídají za realizaci projektu. Dále například zajišťují finanční prostředky, podávají zprávy o realizaci projektu, zajišťují přístup k jednotlivým dokumentům nebo vedou dokumentaci související s realizací projektu. (Portal Funduszy Europejskich, 2013g; Ministry of Regional Development, 2007c) Detailní seznam potencionálních příjemců OP RVP pro programové období 2007–2013 je znázorněn v tabulce 10.


50

Tabulka 10: Seznam potencionálních příjemců OP RVP v programovém období 2007–2013 Prioritní osa

Potencionální příjemci

Oblast podpory

veřejné a soukromé VŠ, jednotky územních Infrastruktura univerzit samosprávných celků, svazy a sdruţení místních samospráv

I

II

III

IV

Nástroje finančního inţenýrství

organizace zabývající se ekonomickým rozvojem, Polská národní banka

Podpora inovativnosti

podnikatelé, jednotky územních samosprávných celků, svazy a sdruţení místních samospráv, instituce podporující inovační rozvoj regionů (technologické a průmyslové parky, podnikatelské inkubátory, centra pro transfer technologií), nevládní organizace, výzkumné jednotky (včetně vysokých škol)

Podpora spolupráce

Polská informační a zahraniční investiční agentura, organizace působící v oblasti získávání investicí (Síť investičních a exportních servisních center, Regionální rozvojová agentura, podnikatelské kluby, Centrum pro transfer technologií, technologické a průmyslové parky, podnikatelské inkubátory), klastry

Podpora širokopásmového internetu

jednotky územních samosprávných celků a jejich sdruţení, podnikatelé

Systémy městské hromadné dopravy

gminy

Infrastruktura veletrhů a kongresového CR

jednotky územních samosprávných celků a jejich sdruţení, obchodní společnosti, na jejichţ vedení se podílí jednotky místní správy nebo státní správy, nevládní organizace

Silniční infrastruktura

jednotky územních samosprávných celků, svazy a sdruţení místních samospráv, Generální ředitelství národních silnic a dálnic

Podpora udrţitelného rozvoje cestovního ruchu

Polská turistická organizace

Cyklické trasy

jednotky územních samosprávných celků, svazy a sdruţení místních samospráv, organizace důleţité z hlediska rozvoje CR a ochrany ţivotního prostředí

V

Podpora procesu zavádění a propagace instituce zapojené do provádění programu OP RVK Zdroj: Ministerstwo rozwoju regionalnego, 2013f; Portal Funduszy Europejskich, 2013g VI


51

OP RVP navíc vymezuje tzv. cílové skupiny, které primárně prosperují z projektů tohoto operačního programu. Hranice mezi těmito skupinami nejsou striktně ohraničeny. Osoba prosperující z projektů OP RVP můţe spadat do více skupin současně. Hlavní cílové skupiny, pro které je primárně určena pomoc OP RVP jsou:  studenti a vědecké komunity,  podnikatelé,  obyvatelé východního Polska, včetně osob ohroţených digitálním vyloučením,  účastníci silničního provozu,  jednotky územních samosprávných celků,  turisté,  nevládní organizace. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b)


52

3.3 Analýza implementace Operačního programu Rozvoj východního Polska 3.3.1 Úroveň alokace a teritoriální využití OP RVP Dle údajů zveřejněných ke třetímu čtvrtletí roku 2013, byly v rámci OP RVP uznány projekty v celkové hodnotě 9 560,6 mil. PLN. Tato částka představuje více jak 95 % vyuţití celkové alokace poskytnuté pro OP RVP. Spolu s programy EUS jde o nejvyšší procentuální vyuţití alokace v porovnání se všemi polskými operačními programy. Konkrétní srovnání procentuálního vyuţití alokace je uvedeno v grafu 2. Graf 2: Úroveň využití alokace u jednotlivých operačních programů ke třetímu čtvrtletí 2013

Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013g

Jakým podílem se na čerpání finanční alokace určené pro OP RVP podílela jednotlivá vojvodství je znázorněno v následujících dvou grafech. Graf 3 znázorňuje rozloţení finanční alokace jiţ uznaných projektů. Nejvíce finančních prostředků bylo vynaloţeno v Lublinském a Podkarpatském vojvodství. Naopak nejméně prostředků z OP RVP čerpalo vojvodství Svatokříţské.


53

Tomuto rozdělení alokace odpovídá i samotný zájem o čerpání z prostředků OP RVP. Graf 4 zobrazuje, ţe největší zájem o uznání projektů je opět v Lublinském a Podkarpatském vojvodství. Nejniţší zájem, i kdyţ ne tak markantní jako v předchozím grafu, je opět zaznamenán ve Svatokříţském vojvodství. Graf 3: Finanční struktura uznaných

Graf 4: Finanční struktura žádostí o

projektů v jednotlivých vojvodstvích

projekt v jednotlivých vojvodstvích

Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013h Obdobné výsledky prezentuje také polské Ministerstvo infrastruktury a rozvoje v Průběţné zprávě o provádění programu OP RVP za první pololetí roku 2013. V tomto dokumentu je uveden přesný počet uznaných projektů přidělený k jednotlivým vojvodstvím. Suverénně nejvíce uznaných projektů, konkrétně sedmapadesát, bylo podepsáno opět v Lublinském vojvodství. Hodnota těchto projektů činila 2 625 mil. PLN. O devatenáct projektů méně bylo podepsáno v Podkarpatském vojevodství, rozdíl v souhrnné hodnotě projektů ovšem není tak výrazný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pouze patnáct projektů bylo podepsáno ve Svatokříţském vojvodství. V tabulce není uvedeno čtyřiapadesát projektů v hodnotě 372 mil. PLN, které byly realizovány jako makroregionální programy. Tabulka 11: Počet a hodnota projektů realizovaných v rámci OP RVP Hodnota projektů (mil. PLN) Lublinské 57 2 625 Podkarpatské 38 2 270 Podleské 28 1 551 Svatokříţské 15 1 119 Varmijsko-mazurské 20 1 492 Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013h Vojvodství

Podepsané projekty


54

Podle údajů o stavu realizace OP RVP za třetí čtvrtletí roku 2013 bylo doposud evidováno celkem 257 podaných ţádostí na schválení projektu. Celková hodnota těchto potencionálních projektů odpovídá částce 9 948,2 mil. PLN. V rámci OP RVP v programovém období 2007–2013 bylo ze všech těchto ţádostí realizováno 216 projektů, jejichţ celková hodnota činní 9 560,6 mil. PLN, coţ odpovídá 95,4 % plnění finanční alokace poskytnuté z fondu EU. Projekty realizované v rámci OP RVP jsou rozděleny do tří základních územních zón: městská, venkovská a městsko-venkovská oblast. Dle údajů polského Ministerstva infrastruktury a rozvoje bylo ke konci roku 2012 z celkového počtu 208 projektů realizováno 119 projektů v městských oblastech. Finanční alokace určená pro tyto projekty dosáhla 1 698,7 mil. PLN. Celkem 54 projektů v hodnotě 89,9 mil. PLN spadalo do městskovenkovské oblasti. Ve venkovských oblastech bylo provedeno pouze 34 projektů, ovšem jejich souhrnná hodnota činila 504,2 mil. PLN. Srovnání hodnoty projektů jednotlivých oblastí je uvedeno v grafu 5. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012) Graf 5: Finanční struktura uznaných projektů podle typu oblastí

Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b 3.3.2 Rozbor OP RVP na základě jednotlivých prioritních os Naprostá většina projektů OP RVP byla uskutečněna v rámci prioritní osy I: Moderní ekonomika. Konkrétně bylo v rámci této osy realizováno 186 projektů v celkové hodnotě 3 585,7 mil. PLN. Tato hodnota odpovídá téměř 98% vyuţití alokace. Více neţ polovina těchto projektů, konkrétně rovných 80, byla podepsána v rámci oblasti podpory „Podpora inovativnosti“. Nutno podotknout, ţe procentuální vyuţití alokace u této prioritní osy by


55

mělo dosahovat ještě vyšších hodnot. V průběhu roku 2013 však došlo k relokaci zhruba 150 mil. PLN z prioritní osy VI převáţně do prioritní osy I. Mnohem horší procentuální vyuţití alokace je doposud vykazováno v rámci prioritní osy II: Infrastruktura informační společnosti. Finanční alokace je vyuţita pouze z 82,5 %. Tohoto plnění bylo dosaţeno díky 5 projektům v celkové hodnotě 1 029,7. V rámci prioritní osy III: Rozvoj center vojvodství bylo podepsáno celkem 12 projektů. Polovina projektů, jejichţ celkové vyuţití alokace dosáhlo téměř 98 %, byla uznána v rámci oblasti podpory „Systémy městské hromadné dopravy“. Zbylých 6 projektů, v hodnotě 233,2 mil. PLN., bylo vykonáno pod záštitou oblasti podpory „Infrastruktura veletrhů a kongresového cestovního ruchu“. Procentuální vyuţití alokace dosáhlo ovšem pouze 86,6 %. Z pohledu procentuálního vyuţití alokace dosahuje dobrých výsledků také prioritní osa IV: Dopravní infrastruktura. Díky této prioritní ose proběhlo či nadále probíhá 34 projektů v hodnotě 2 889,4 mil. PLN, coţ odpovídá téměř 99% vyuţití alokace. Při porovnání procentuálního vyuţití alokace a počtu projektů dosahuje druhého nejniţšího výsledku prioritní osa V: Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu. V rámci této prioritní osy bylo uznáno 6 projektů v celkové hodnotě 243 mil. PLN, coţ odpovídá vyuţití alokace z 84 %. Jediná prioritní osa, která momentálně přesahuje 100 % vyuţití alokace je prioritní osa VI: Technická pomoc, v jejímţ rámci bylo doposud vykonáno 14 projektů v souhrnné hodnotě 88,7 mil. PLN. Opět nutno podotknout, ţe procentuální vyuţití alokace u této prioritní osy bylo na začátku roku 2013 výrazně niţší. Celých 100 % bylo dosaţeno relokací téměř 150 mil. PLN z prioritní osy IV převáţně do prioritní osy I. Nebýt tohoto přerozdělení finančních prostředků, nedosáhla by prioritní osa IV pravděpodobně ani 40% vyuţití alokace. Další podrobné údaje o stavu realizace programu OP RVK ke třetímu čtvrtletí roku 2013 jsou uvedeny v tabulce 12. Pro převod částek byl pouţit kurz Ministerstva financí platný k 5. říjnu roku 2013.


56

Tabulka 12: Stav realizace OP RVP ve třetím čtvrtletí 2013 Žádost o schválení projektu Priorita/oblast podpory

Celkem

Finanční alokace z EU (PLN)

Uznané projekty

Počet

Hodnota projektů

Počet

Finanční alokace z EU (PLN)

% využití alokace

10 024,4

257

9 948,2

216

9 560,6

95,4

I. Moderní ekonomika

3 674,5

186

3 895,0

145

3 585,7

97,6

Infrastruktura vysokých škol

1 355,3

26

1 413,9

26

1 353,9

99,9

148,7

1

98,3

1

149,3

100,4

2 004,9

81

2 103,7

80

1 923,9

96,0

Nástroje finančního inženýrství Podpora inovativnosti Podpora spolupráce

165,6

78

279,1

38

158,6

95,8

II. Infrastruktura informační společnosti

1 247,7

5

1 129,1

5

1 029,7

82,5

Podpora širokopásmového internetu

1 247,7

5

1 129,1

5

1 029,7

82,5

III. Rozvoj center vojvodství

1 792,1

12

1 728,5

12

1 724,1

96,2

Systémy městské hromadné dopravy

1 522,8

6

1 470,9

6

1 490,9

97,9

Infrastruktura veletrhů a kongresového cr

269,3

6

257,6

6

233,2

86,6

IV. Dopravní infrastruktura

2 932,4

34

2 799,4

34

2 889,4

98,5

Silniční infrastruktura

2 932,4

34

2 799,4

34

2 889,4

98,5

V. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

289,3

6

274,0

6

243,0

84,0

20,8

1

24,0

1

19,4

93,2

Podpora udržitelného rozvoje cr Cyklické trasy

268,5

5

249,9

5

223,6

83,3

VI. Technická pomoc

88,4

14

122,3

14

88,7

100,4

Podpora procesu zavádění a propagace

88,4

14

122,3

14

88,7

100,4

Zdroj: Portal Funduszy Europejskich, 2013h Vývoj procentuálního vyuţití alokace ERDF jednotlivých prioritních os je znázorněn v grafu 6. U většiny prioritních os probíhal tento vývoj nesouměrným tempem. Zejména mezi roky 2010 a 2012 došlo k rapidnímu navýšení vyuţití finanční alokace. Samostatně je pak nutné hodnotit prioritní osu VI, u které došlo mezi rokem 2012 a třetím čtvrtletí roku 2013 k navýšení vyuţití alokace téměř o 66 procentních bodů. K tomuto navýšení došlo přesunem zhruba 150 mil. PLN z nedostatečně vyuţité prioritní osy VI. Finance byly rozděleny do zbylých prioritních os OP RVP, přičemţ většina této částky byla převedena do prioritní osy I. Proto také vidíme mezi rokem 2012 a třetím čtvrtletím roku 2013 u těchto prioritních os sníţení procentuálního vyuţití alokace.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Graf 6: Hodnota podepsaných smluv - vývoj procentuálního využití alokace ERDF jednotlivých prioritních os OP RVP

Zdroj: Portal Funduszy Europejskich, 2013h; Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b

57


58

3.3.3 Výstup OP RVP a jeho příjemci K prvnímu červenci roku 2013 bylo v rámci OP RVP dokončeno 60 projektů. Významná část těchto projektů se týkala oblasti vysokého školství. Celkem bylo realizováno 20 projektů zaměřených na vysokoškolskou problematiku. Tyto projekty mimo jiné zajistily vybudování, modernizaci či vybavení vysokoškolských zařízení, které vyuţívá zhruba 14 tisíc vysokoškolských studentů a vedla k vytvoření 36 pracovních míst. Částka, která byla doposud vynaloţena na projekty zaměřené na vysokoškolskou tématiku, činila zhruba 347 mil. PLN. V rámci podpory investičního a podnikatelského prostředí byly v deseti městech vystavěny technologické a vědecké parky. Místní podnikatelé navíc v rámci OP RVP mohou vyuţívat nabídku výhodných úvěrů. Doposud bylo uzavřeno 544 úvěrů s 221 podnikateli, 507 těchto úvěrů bylo uzavřeno s mikropodnikateli a 32 s malými a středními podniky. Celková výše těchto úvěrů činila 34,2 mil. PLN. Díky OP RVP bylo v oblasti východního Polska vystavěno či modernizováno více neţ 45 km pozemních komunikací. Dokončen byl také první projekt v oblasti městské hromadné dopravy, díky němuţ získalo město Bělostok 48 nových autobusů. Dokončen byl také projekt Podpora udrţitelného rozvoje cestovního ruchu, jehoţ hlavním cílem bylo zvýšit zájem o turismus na území východního Polska. Projekt zahrnoval komplexní propagační kampaň, která vyuţívala tištěné publikace, internet, rádio, televizi nebo denní tisk. Propagace byla zaměřena na prezentaci přírodních oblastí východního Polska, na poznávací, venkovský či kulinářský cestovní ruch. Cíleno bylo jak na domácí, tak i na zahraniční turisty, zejména pak na německé turisty. Zda byl tento projekt úspěšný, bude moţné zhodnotit v delším časovém horizontu. Vliv doposud dokončených projektů vedl k vytvoření 148 nových pracovních míst. Vznik těchto nových pracovních míst přímo souvisí s programy OP RVP a pracovní smlouvy zaručují zaměstnání po dobu minimálně dvou let. Celková hodnota nových pracovních míst pravděpodobně dosahuje mnohem vyšších hodnot, protoţe do této statistiky nejsou započítána nová pracovní místa, která nepřímo souvisí s projekty OP RVP. Tato nově nepřímo vzniklá pracovní místa jsou výsledkem podpory místních podnikatelů. Podle odhadů polského Ministerstva infrastruktury a rozvoje by mělo být dosaţeno cílových hodnot u naprosté většiny prioritních os OP RVP. V případě prioritní osy I: Moderní


59

ekonomika je do roku 2015 předpovídáno plnění cílových hodnot aţ do výše 125 %. Rozhodujícími ukazateli této prioritní osy jsou především nová pracovní místa v oblasti výzkumu a rozvoje či počet firem a podnikatelů vyuţívajících úvěrů v rámci OP RVP. V rámci prioritní osy II: Infrastruktura informační společnosti se počítá se 100% plněním cílových hodnot, u prioritní osy III: Rozvoj center vojvodství s pleněním v rozmezí 100 aţ 200 %. V případě prioritní osy IV: Dopravní infrastruktura je očekáváno plnění cílových hodnot v rozmezí 95 aţ 133 %, u prioritní osy V: Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu by mělo být dosaţeno 100 % cílových hodnot a u prioritní osy VI: Technická pomoc se předpokládá plnění cílových hodnot aţ do výše 150 %. Do jaké míry jsou v roce 2013 splněny jednotlivé cílové hodnoty OP RVP je znázorněno v tabulce 13. (Ministerstwo Rozwoju Regionalengo, 2013h)


60

Tabulka 13: Pokrok v realizaci cílových hodnot OP RVP Prioritní osa

Σ

Indikátor

Cílová Ukazatel hodnota v roce 2013 počet

13 610

neměřeno

Počet nových pracovních míst přímo vytvořených OP RVP

počet

200

148

%

1,38

neměřeno

25

7

28 %

600

346,8

58 %

počet

46

18

39 %

počet

5

2

40 %

počet

7

1

14 %

Projekty podporující podnikání a nové technologie

počet

1

0

0%

Studenti profitující z projektů OP RVK

počet

95 400

14 059

15 %

počet

155

58

37 %

počet

67

36

54 %

počet

5

5

100 %

10 435

neuvedeno

Efekt OP RVK na růst HDP ve východním Polsku Projekty realizované v oblasti infrastruktury vysokoškolského vzdělávání

Projekty v oblasti vědy a výzkumu Projekty v rámci spolupráce mezi výzkumnými jednotkami a podniky Podpořené instituce zabývající se podnikatelským prostředím

Podniky vyuţívající sluţeb institucí podporujících podnikatelské prostředí Nově vytvořená pracovní místa (pouze výzkumné pozice)

II

% úroveň realizace

Počet nově vytvořených pracovních míst obecně

počet

Hodnota vědeckých zařízení a vybavení vysokých škol mil. PLN

I

Realizace v pololetí roku 2013

Projekty zabývající se oblastí informační společnosti Délka instalované širokopásmové sítě

km

74 % -

-


Prioritní Osa

III

IV

V

VI

61

Cílová hodnota v roce 2013

Realizová% no v poloúroveň letí roku realizace 2013

Indikátor

Ukazatel

Projekty v rámci integrovaného systému MHD

počet

3

1

33 %

Modernizované či nové konferenční budovy

počet

3

1

33 %

62 000

16 336

26 %

Výměra modernizovaných či nových konferenčních budov

m2

Zakoupené dopravní prostředky Uspořádané konference a výstavy místního, národního či mezinárodního charakteru

počet

245

88

36 %

počet/rok

51

23

45 %

Projekty v oblasti dopravní infrastruktury

počet

19

5

26 %

Délka nové silniční sítě

km

91,2

22,2

24 %

Délka rekonstruované silniční sítě

km

83,9

22,9

27 %

Vybudované obchvaty

počet

17

3

18 %

km

430

neuvedeno

Délka nových zpevněných cyklostezek Projekty v oblasti podpory cestovního ruchu na území východního Polska

počet

1

1

Dostupné turistické atrakce

počet

200

neuvedeno

Uspořádané konference, semináře, školení

počet

350

330

94 %

Provedené studie, hodnocení, analýzy, apod.

počet

350

455

130 %

Vytvořené publikace a propagační materiály počet 150 000 205 728 Průměrná doba na převod finančních prostředků příjemci programu dny 37 24,5 Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2013h

-

100 % -

137 %

66 %


62

Do konce roku 2012 bylo prostřednictvím OP RVP podepsáno nebo uskutečněno 208 projektů. Příjemce, kteří realizovali tyto projekty, řadí polské Ministerstvo infrastruktury a rozvoje do pěti skupin. Toto rozdělení bylo provedeno na základě právní formy příjemce a typu příjemce. Konkrétní skupiny příjemců, realizovaných projektů a jejich souhrnná cena jsou uvedeny v tabulce 14. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b) Tabulka 14: Projekty OP RVP podle typu příjemců Hodnota projektů (mil. EUR) Jednotky územních samosprávných celků 82 1 334 Univerzity a výzkumné jednotky 65 537 Jednotky státní správy 25 258 Malé a střední podniky 24 155 Nevládní org., nadace, obchodní a profesní sdruţení 12 9 Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b Typ příjemců

Uznané projekty

Celkový podíl 58,2 % 23,4 % 11,3 % 6,8 % 0,4 %

3.3.4 Vliv OP RVK na rozvoj východního Polska Podle polského Ministerstva infrastruktury a rozvoje je hlavním cílem OP RVP zvýšení tempa sociálně-ekonomického rozvoje východního Polska. Tento cíl je měřen pomocí tří základních ukazatelů. Těmito indikátory jsou:  počet nově vytvořených pracovních míst obecně,  počet nových pracovních míst přímo vytvořených projekty OP RVP,  vliv OP RVP na HDP v oblasti východního Polska. Cílové hodnoty byly na základě makroekonomického modelu odhadnuty ex-ante v roce 2006. Dle těchto odhadů mělo ke konci roku 2013 vzniknout 13 610 nových pracovních míst nepřímo souvisejících s projekty OP RVP, 200 nových pracovních míst přímo vytvořených projekty OP RVP a růst HDP měl oproti roku 2006 posílit o 1,38 %. Zda byly tyto cíle úspěšně splněny, bude souhrnně vyhodnoceno po dokončení programu v roce 2015. Oficiálně jsou Ministerstvem infrastruktury a rozvoje prezentovány pouze některé průběţné výsledky. Počet nových pracovních míst přímo vytvořených pomocí projektů OP RVP byl ke třetímu čtvrtletí roku 2013 splněn ze 74 %, kdy z cílového počtu 200 nových pracovních míst bylo vytvořeno 148 pracovních míst. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b)


63

Kolik přibylo nových pracovních míst nepřímo souvisejících s projekty OP RVP, není prozatím oficiálně Ministerstvem infrastruktury a rozvoje vyhodnoceno. Známa nejsou ani průběţná data. Stejná situace je také u ukazatele tempa růstu HDP. Nicméně podle dat dostupných ze statistické databáze Eurostat lze alespoň odhadnout, zda budou stanovené cíle v roce 2015 naplněny. V následujících grafech jsou popsána statistická data, která se týkají všech pěti vojvodství, na jejichţ území je implementován OP RVP. Pro lepší porovnání je navíc v kaţdém grafu uvedeno, jak si v dané statistice vede celé Polsko. Jak se od začátku fungování OP RVP vyvíjel trh práce, konkrétně míra nezaměstnanosti a zaměstnanosti, je znázorněno v následujících dvou grafech. Graf 7 popisuje vývoj míry nezaměstnanosti od roku 2006 do roku 2012. Stejně jako celé Polsko, tak i pět vojvodství spadajících do OP RVP se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, výrazně přesahující hranici 10 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v roce 2006 vykazovaly Varmijsko-mazurské, Svatokříţské a Podkarpatské vojvodství. Naopak v porovnání s nezaměstnaností celého Polska, dobrých výsledků dosahovalo Podleské vojvodství. V následujících dvou letech míra nezaměstnanosti ve všech vojvodstvích postupně klesala. Tento pokles však nelze zdůvodňovat spuštěním OP RVP, který se teprve rozjíţděl. Naopak v následujících letech opět došlo k růstu míry nezaměstnanosti. Toto zvýšení nastalo v důsledku celosvětové hospodářské krize. Projekty OP RVP pravděpodobně mohly sníţit celkový dopad výše zmíněné hospodářské krize na růst míry nezaměstnanosti v daných vojvodstvích. Pravdou ovšem je, ţe do roku 2012 se téměř všechna vojvodství potýkala s růstem míry nezaměstnanosti. Pouze v Podleském vojvodství byl od počátku hospodářské krize zaznamenán pokles míry nezaměstnanosti. V grafu 8 je zobrazen vývoj míry zaměstnanosti obyvatel ve věku 15–64. Opět je zde znázorněno postupné zlepšování situace na trhu práce, které bylo ukončeno celosvětovou hospodářskou krizí v roce 2008. Od roku 2012 však došlo ke zlepšení situace u většiny vojvodství. Nejvyšší míry zaměstnanosti dosahovalo Podleské vojvodství, které navíc společně s Lublinským vojvodstvím dosahovalo v roce 2012 vyšší míru zaměstnanosti, neţ byla v celém Polsku. Naopak Varmijsko-mazurské vojvodství sice oproti roku 2006 vykazovalo vyšší míru zaměstnanosti, její výše ovšem od roku 2009 neustále klesá. Mírného zvýšení zaměstnanosti v roce 2012 dosáhly Podkarpatské a Svatokříţské vojvodství, ovšem nadále je míra zaměstnanosti u těchto dvou vojvodství pod Polským průměrem.


64

Graf 7: Míra nezaměstnanosti v Polsku a ve vybraných vojvodstvích

Zdroj: Eurostat, 2013a

Graf 8: Míra zaměstnanosti obyvatel ve věku 15–64 v Polsku a ve vybraných vojvodstvích

Zdroj: Eurostat, 2013b; Eurostat, 2013c


65

Jaký byl v letech 2006–2011 vývoj reálného HDP, znázorňuje graf 9. Opět je zde zobrazen negativní vliv celosvětové hospodářské krize. Ekonomickou krizi nejvíce pocítily Lublinské a zejména Svatokříţské vojvodství. Obě zmíněná vojvodství v roce 2009 vykazovala dokonce záporná čísla. Od roku 2010 však opět vidíme kladný růst HDP u všech vojvodství. Znovu nelze s jistotou tvrdit, ţe růstu HDP je dosahováno díky projektům OP RVP, ovšem bez podpory těchto projektů by byl růst HDP pravděpodobně niţší. Graf 9: Reálný růst HDP v Polsku a ve vybraných vojvodstvích

Zdroj: Eurostat, 2013d; Eurostat, 2013e

Graf 10 analyzuje vývoj HDP/obyvatele v jednotkách standardu kupní síly. Právě v tomto grafu je patrné, ţe ekonomická úroveň vojvodství spadajících do OP RVP je výrazně niţší, neţ je ekonomická úroveň celého Polska. Navíc je díky tomuto grafu patrné, ţe rozdíl v ekonomické úrovni se v rozmezí let 2006–2011 nikterak nesniţuje, naopak rozdíl se stále prohlubuje.


66

Graf 10: Vývoj HDP/obyvatele uvedený ve standardu kupní síly EU28

Zdroj: Eurostat, 2013f; Eurostat, 2013g

Velkou příleţitost pro rozvoj oblasti východního Polska představuje cestovní ruch. Cestovní ruch je podporován a propagován v rámci prioritní osy V: Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu. Rozvojem cestovního ruchu se zabývá také prioritní osa III, konkrétně její oblast podpory

„Infrastruktura

veletrhů

a

kongresového

cestovního

ruchu“.

Jedním

z nejdůleţitějších ukazatelů vývoje cestovního ruchu je počet přenocování v ubytovacích zařízeních. Právě v této statistice dochází ve východním Polsku oproti roku 2006 k pozitivnímu vývoji. V grafech 11 a 12 je znázorněn postupný růst počtu přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu ve vojvodstvích spadajících do oblasti východního Polska. Ve sledovaném období došlo k nejvýraznějšímu nárůstu zejména v Podkarpatském vojvodství, dále pak ve vojvodství Varmijsko-mazurském a Svatokříţském vojvodství. Celkově ve vojvodstvích spadajících do OP RVP došlo od roku 2006 do roku 2012 ke zvýšení počtu přenocování téměř o dva miliony.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Graf 11: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu ve vybraných vojvodstvích

Zdroj: Eurostat, 2013h Graf 12: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu souhrnně ve vojvodstvích spadajících do OP RVP

Zdroj: Eurostat, 2013h

67


68

Neuspokojivých výsledků dosahuje oblast východního Polska ve statistice, která sleduje osoby ohroţené chudobou nebo sociálním vyloučením. V roce 2012 je více neţ 33 % osob ţijících na území východního Polska ohroţeno chudobou nebo sociálním vyloučením. Průměrně je v celém Polsku ohroţeno chudobou nebo sociálním vyloučením necelých 27 % obyvatel, coţ je zhruba o 6 procentních bodů méně, neţ ve východním Polsku. (Eurostat, 2013ch) Naopak zajímavých hodnot dosahuje oblast východního Polska ve statistice, která se zabývá počtem domácností s přístupem k širokopásmovému internetu. V porovnání s celonárodním průměrem zaostává kaţdý rok vesměs o pouhé 4 procentní body. Právě problematikou širokopásmového připojení k internetu se zabývá prioritní osa II: Infrastruktura informační společnosti, která má nemalý podíl na postupném zvyšování počtu připojených domácností k širokopásmovému internetu na území východního Polska. Tabulka 15: Procento domácností s přístupem k širokopásmovému internetu Rok 2008 2009 2010 2011 2012 Východní Polsko 34 % 47 % 53 % 56 % 62 % Polsko 38 % 51 % 57 % 61 % 67 % Zdroj: Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b; Eurostat, 2013i Oblast


4

69

OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ VÝCHODNÍHO POLSKA A NOVÉ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ

4.1 Posouzení implementace OP RVP 2007–2013 Jelikoţ nejsou aktivity spojené s OP RVP doposud ukončeny, není zcela moţné vyřknout konečný verdikt, zda byla implementace tohoto programu úspěšná či neúspěšná a nelze přesně určit jaký vliv měl tento program na soci-ekonomický vývoj východního Polska. Avšak z průběţných šetření a statistik lze minimálně odhadnout, do jaké míry byl OP RVP zdařilý a zda naplňuje cíle, které byly před jeho spuštěním vytyčeny. Před průběţným hodnocením OP RVP jako celku je nejdříve vyhodnocena implementace jednotlivých prioritních os, jelikoţ kaţdá prioritní osa se díky svému zaměření potýká s rozdílnou problematikou. V rámci hodnocení míry implementace je Prioritní osa I: Moderní ekonomika řazena k úspěšnějším částem OP RVP. Cílem této prioritní osy je stimulovat vývoj konkurenceschopné ekonomiky zaloţené na inovativních znalostech ve vojvodstvích východního Polska. Jiţ v roce 2012 dosáhla tato prioritní osa 100% vyuţití finančních prostředků a do třetího čtvrtletí roku 2013 bylo díky ní spuštěno 186 projektů. Naopak méně uspokojivých výsledků bylo dosaţeno v oblasti realizace cílových hodnot, kdy ke třetímu čtvrtletí roku 2013 není ani jedna z cílových hodnot splněna ani z 60 %. Nicméně dle polského Ministerstva infrastruktury a rozvoje jsou tyto cílové hodnoty záměrně stanoveny na vyšší úrovni a bere se v úvahu, ţe ani do konce roku 2015 nemusejí být splněny. Výhody plynoucí z činností provedených v rámci této prioritní osy se proto naplno projeví aţ v budoucích letech. K tomu tvrzení přispívají také časté ţádosti na prodlouţení lhůty na dokončení projektu, které jsou v podstatě jediným problémem této prioritní osy. Nejčastější příčinou prodlouţení trvání projektu bývají problémy s dodáním zboţí a sluţeb. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b) Předmětem zájmu Prioritní osy II: Infrastruktura informační společnosti je zlepšení přístupu k širokopásmovému internetu ve východním Polsku plynoucí z modernizace či výstavby nové informační a telekomunikační infrastruktury. Ke konci roku 2013 určila cílová hodnota této prioritní osy nainstalovat 10 435 km širokopásmové sítě. Jaká je délka doposud vybudované širokopásmové a telekomunikační sítě, však není uvedeno. Důvodem je relativně pozdní spuštění projektů. V roce 2011 byly podepsány smlouvy o financování výše


70

zmíněných projektů a v březnu 2014 byly vypisovány výzvy k předkládání projektů v rámci této prioritní osy. Procentuální vyuţití alokace v rámci této prioritní osy činilo ke třetímu čtvrtletí roku 2013 zhruba 82,5 %. Dokončení projektů v rámci druhé prioritní osy je plánováno na rok 2015 a polské Ministerstvo infrastruktury a rozvoje i přes všechny problémy předpokládá, ţe k tomuto roku bude dosaţeno 90 aţ 100 % plnění. Neuspokojivý pokrok v tvorbě úspěšných projektů v rámci druhé prioritní osy je zapříčiněn především nedostatečnou vnější podporou při přípravě a provádění postupů při zadávání veřejných zakázek, neuspokojivě připravenými výzvami pro předkládání projektů a neschopností konstrukčních týmů samostatně provádět projektové práce. Z pohledu řídícího orgánu OP RVP je pokrok v realizaci prioritní osy II neuspokojivý a připravil několik opatření, která mají současný stav zlepšit. Mezi tato opatření se řadí například posílení projektových týmů, publikování dalších výzev na nové projekty či delegování více pravomocí přímo na orgány jednotlivých vojvodství. Závěrem lze konstatovat, ţe procento domácností s přístupem k širokopásmovému internetu ve východním Polsku v posledních letech roste. Nicméně oproti polskému průměru je nadále na niţší úrovni. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b) Hlavním cílem Prioritní osy III: Rozvoj center vojvodství je stimulovat rozvoj pěti hlavních měst daných vojvodství východního Polska a jejich okolí. Potenciál těchto oblastí není dostatečně vyuţitý a jeho vývoj má zajistit zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity tohoto makroregionu. Realizace této prioritní osy je soustředěna na vytvoření integrovaných systémů městské hromadné dopravy a na vybudování infrastruktury pro veletrhy a kongresový cestovní ruch. Doposud nebyly vykázány ţádné problémy při provádění této prioritní osy a jiţ v roce 2012 bylo vyčerpáno téměř 100 % dotací určených na projekty v rámci této prioritní osy. Přestoţe cílové hodnoty (počet nových konferenčních budov, mnoţství uspořádaných konferencí, zakoupené dopravní prostředky apod.) nejsou ke třetímu čtvrtletí roku 2013 splněny ani z 50 %, počítá se s jejich bezproblémovým naplněním do konce roku 2015. Velká část projektů je specifická dlouhou přípravou a časovou náročností, coţ má za následek méně dynamické čerpání finančních zdrojů. Jiţ v roce 2013 bylo díky této prioritní ose v provozu 48 nových autobusů, které pojmou aţ 5 600 cestujících a například v Bělostoku bylo v rámci integrované městské hromadné dopravy modernizováno 5 km komunikací a byl zaveden elektronický systém jízdného pro místní obyvatele. Implementace prioritní osy III je povaţována za bezproblémovou. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b)


71

Prioritní osa IV: Dopravní infrastruktura si klade za cíl vybudování nových komunikací a zlepšení technického stavu stávající silniční sítě ve východním Polsku. Splnění těchto cílů následně povede ke zkvalitnění dopravního spojení mezi jednotlivými vojvodstvími a celkově k zajištění lepšího propojení tohoto makroregionu se zbytkem Polska. Procentuální vyuţití alokace poskytnuté na potřeby této prioritní osy dosáhlo úrovně 100 % jiţ v roce 2011. Nicméně cílové hodnoty jsou ke třetímu čtvrtletí roku 2013 plněny pouze na 25 %, avšak do konce roku 2015 je odhadováno plnění cílových hodnot v rozmezí 84 aţ 123 %. Tento fakt je zapříčiněn tím, ţe většina projektů realizovaných v rámci této prioritní osy má naplánovaný termín dokončení aţ v roce 2015. Jako jediný významný problém při implementaci této prioritní osy bylo zaznamenáno pozastavení úhrad výdajů ke konci roku 2012 z důvodů podezření na zmanipulování některých smluv. Toto podezření však bylo jiţ na začátku roku 2013 vyvráceno a Evropská komise následně ukončila pozastavení plateb. V reakci na tuto událost byla přijata opatření, která vedla k posílení kontrolního procesu. Další problém v rámci provádění této prioritní osy nenastal a díky průběţným výsledkům, které prioritní osa IV dosahuje, je dosavadní implementace této prioritní osy hodnocena jako úspěšná. (Ministerstwo Infrastruktury i Rozwoju, 2014; Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b) Hlavním cílem prioritní osy V: Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu je propagace a rozvoj cestovního ruchu určitých oblastí východního Polska a následné navýšení počtu turistů, kteří do této oblasti zamíří. Ke konci roku 2013 se míra vyuţití alokace této prioritní osy pohybovala na hranici 85 %. Vzhledem k pozdní realizaci projektů bude zbytek alokace vyčerpán v následujících dvou letech. Většina projektů byla podepsána v roce 2012. Z celkového počtu šesti vytvořených projektů bylo pět zaměřeno na vybudování turistické infrastruktury, zejména na vybudování cyklostezek. Zbylý projekt se soustředil primárně na propagaci turismu ve východním Polsku, čímţ byla splněna jedna z cílových hodnot této prioritní osy. Další cílové hodnoty jsou délka nových zpevněných cyklostezek a mnoţství dostupných turistických atrakcí. Z kolika procent jsou tyto cílové hodnoty naplněny, není uvedeno, protoţe realizace těchto projektů je naplánována aţ na roky 2012 aţ 2015. Podle očekávání řídícího orgánu budou do konce roku 2015 i tyto cílové hodnoty splněny na 100 %. Jediným problémem při realizaci projektů v rámci této prioritní osy byl spor mezi zhotoviteli projektů a jejich subdodavateli. Tento spor byl okamţitě vyřešen a urovnán díky intervenci řídícího orgánu. Celkově je implementace třetí prioritní osy hodnocena jako bezproblémová. Navíc byl jiţ v roce 2012 zaznamenán kladný vliv projektu na podporu a


72

propagaci cestovního ruchu, kdy se souhrnný počet přenocování oproti předchozímu roku zvýšil o více neţ 400 000. (Ministerstwo Infrastruktury i Rozwoju, 2014; Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b) Prioritní osa VI: Technická pomoc pomáhá realizovat celý OP RVP. U většiny cílových hodnot této prioritní osy bylo dosaţeno 100% plnění, v některých případech hodnota plnění dokonce výrazně přesahuje tuto hranici. Jedna cílová hodnota je plněna pouze na 66 %. Touto hodnotou je „průměrná doba převodu finančních prostředků příjemcům programu“. Oproti stanoveným 25 dnům trvá převod finančních prostředků v průměru 37 dní. Z důvodů nízkého čerpání alokace pro tuto prioritní osu, bylo v roce 2013 zhruba 60 % finančních prostředků přerozděleno mezi ostatní prioritní osy. Při realizaci šesté prioritní osy nebyly zaznamenány významné problémy a implementace této prioritní osy je hodnocena jako bezproblémová. (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b) Posoudit implementaci OP RVP je moţno ve více směrech. Z hlediska úrovně vyuţití alokace je tento operační program hodnocen kladně, jelikoţ ke třetímu čtvrtletí roku 2013 bylo v rámci OP RVP vyčerpáno 95,4 % prostředků plynoucích z ERDF. Další neméně důleţitou statistikou je plnění cílových hodnot. Plnění cílových hodnot jiţ bylo analyzováno u jednotlivých prioritních os. Přestoţe většina těchto hodnot nebyla ke konci roku 2013 plněna ani z 60 %, řídící orgán OP RVP předpokládá ke konci roku 2015 stoprocentní plnění naprosté většiny cílových hodnot. Pro konečné hodnocení OP RVP je stěţejní, zda a do jaké míry intervence v rámci tohoto operačního programu přispěly k sociálněekonomickému rozvoji východního Polska. Zda ve vojvodstvích východního Polska dochází k tomuto rozvoji je posuzováno zejména pomocí tempa růstu HDP, sniţováním rozdílů HDP/obyvatele východopolských vojvodstvích v porovnání s ostatními regiony Polska a vyhodnocením situace na trhu práce. (Portal Funduszy Europejskich, 2013h; Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2006) Z hlediska tempa růst HDP je intervence OP RVP hodnocena kladně. Ve sledovaném období byl vesměs kaţdoročně zaznamenán růst HDP ve všech vojvodstvích východního Polska, přestoţe se polská ekonomika musela vypořádat s celosvětovou finanční krizí. Naopak nedostačujících výsledků je dosahováno v oblasti sniţování rozdílů ve vývoji HDP/obyvatele. V této statistice doposud nedochází ke sniţování rozdílů mezi východopolskými vojvodstvími a zbytkem Polska. Jelikoţ jednotlivá vojvodství vykazují v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti poměrně odlišné výsledky, není doposud vyhodnoceno,


73

do jaké míry OP RVP ovlivnil situaci na trhu práce. Míra nezaměstnanosti obyvatel ve věku 15–64 však u většiny vojvodství v posledních letech roste a nadále dosahuje vyšších hodnot neţ je míra nezaměstnanosti v Polsku. Naopak míra zaměstnanosti obyvatel ve věku 15–64 téměř ve všech vojvodstvích východního Polska v posledních letech mírně roste. (Portal Funduszy Europejskich, 2013h) 4.1.1 Návrhy pro zlepšení implementace Z hlediska implementace je OP RVP hodnocen převáţně jako úspěšný, a proto není jednoduché podávat doporučení pro jeho vylepšení. Nicméně i tento operační program v několika ohledech nebyl zcela bezchybný. Snad nejvýznamnější problémem je průběţně nízké plnění cílových hodnot, které byly tomuto programu vytyčeny. Tento problém je mimo jiné způsoben prodluţováním termínu ukončení projektů, pozdním začátkem spouštění projektů či dlouhým čekáním příjemců na převod finančních prostředků. Řešením těchto problémů můţe být personální posílení operačního programu či přesun více rozhodovacích pravomocí na řídící orgány jednotlivých vojvodství. Zároveň by se tak mohl zesílit proces průběţného monitorování projektů a případné problémy, aby byly dříve odhaleny a rychleji odstraněny. (Portal Funduszy Europejskich, 2013h; Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, 2012b) Jako další nástroj pro předcházení zpoţdění projektů a dalších nesrovnalostí je touto prací navrţeno častější pořádání tematických školení, seminářů či workshopů. Zde by si příjemci podpory mohli vzájemně vyměňovat osvědčené postupy při přípravě a realizaci projektů. K pořádání těchto akcí by navíc mohly slouţit nově vybudované přednáškové a konferenční budovy, které vznikly díky projektům OP RVP. Vylepšena by měla být také komunikace se širokou veřejností o záměrech a plánovaných investicích. Dobrá komunikace s veřejností eliminuje případné protesty vůči projektům a jejich další následné zdrţení. Zlepšení komunikace by mělo nastat především s organizacemi ekologického zaměření, jelikoţ velká část investic v příštím programovém období souvisí s modernizací či výstavbou komunikací. Makroregion východní Polsko by se také měl více soustředit na podporu udrţitelného cestovního ruchu. Přestoţe v novém operačním programu jiţ není tomuto odvětví věnována samostatná prioritní osa, měly by vojvodství východního Polska vyuţít svého zachovalého přírodního potenciálu pro jejich ekonomický rozvoj.


74

Souhrnně lze jako hlavní nedostatky implementace OP RVP označit:  nízké plnění cílových hodnot,  prodluţování termínů ukončení projektů,  pozdní spouštění některých projektů,  zdlouhavý převod finančních prostředků.

Návrhy řešení pro úspěšnější implementaci:  posílit operační program z personálního hlediska,  přesunout více rozhodovacích pravomocí na řídící orgány jednotlivých vojvodství,  zesílit proces průběţného monitorování projektů,  častěji pořádat tematická školení, semináře či workshopy,  vylepšit komunikaci se širokou veřejností o záměrech a plánovaných investicích,  pokračovat v podpoře udrţitelného cestovního ruchu.

4.2 Makroregion východní Polsko v programovém období 2014–2020 Přestoţe došlo, díky projektům OP RVP, k ekonomickému i sociálnímu rozvoji východního Polska, řadí se nadále tento makroregion k nejchudším oblastem EU a v samotném Polsku je nadále nejchudší oblastí celé země. Jelikoţ měla intervence v rámci OP RVP pozitivní dopad na danou oblast a nadále je nezbytné pokračovat v podpoře daných vojvodství, byl i pro následující sedmileté programové období zhotoven operační program, který bude soustředěn na rozvoj východního Polska. (Ministerstwo Infrastruktury i Rozwoju, 2013) V novém programovém období se rozvojem východního Polska zabývá Operační program Východní Polsko (dále jen „OP VP“). Působnost nového národního operačního programu je, stejně jako u jeho předchůdce, vymezena pro pět nejchudších vojvodství Polska. OP VP z části navazuje na jeho předchůdce, ovšem hlavní cíl dokumentu a jeho struktura jsou odlišné.


75

OP VP bude opět financován z ERDF, alokace plynoucí z tohoto fondu určená na následující sedmileté období činní 2 117,2 mil. EUR, coţ je o necelých 270 mil. EUR méně, neţ v předchozím období. Hlavním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti a zavedení dalších inovací v makroregionu východní Polsko. OP VP bude podporovat zejména inovace a investice do výzkumu a vývoje, podporovat konkurenceschopnost podniků, dopravní systémy ve městech a vnitřní soudrţnost regionu. Tyto cíle budou realizovány skrze pět prioritních os: I: Inovační východní Polsko, II: Podnikavé východní Polsko, III: Moderní dopravní infrastruktura, IV: Nadregionální ţelezniční doprava a V: Technická pomoc. Oproti předchozímu operačnímu programu ubyla jedna prioritní osa. V novém programovém období bude podpora zaměřena zejména na podnikatelské prostředí. Podporovány budou zejména investice do výzkumu a vývoje podniků a klastrů. Krom podpory výzkumu a vývoje, bude neméně důleţitým cílem, vytvářet podmínky vedoucí k zaloţení malých a středních podniků. Druhou významnou oblastí podpory bude doprava. Konkrétně zlepšení mobility rezidentů a zkvalitnění dostupnosti jednotlivých měst ve východním Polsku. Pro splnění tohoto cíle budou podporovány stavba a rekonstrukce ţelezničních, trolejbusových a autobusových sítí a výstavba či rekonstrukce silniční a ţelezniční sítě. (Ministerstwo Infrastruktury i Rozwoju, 2013; Ministry of Infrastructure and Development, 2013)


76

ZÁVĚR Tato práce se zabývá implementací kohezní politiky v Polsku, konkrétně implementací této politiky ve východním Polsku, jejímţ nástrojem byl v programovém období 2007–2013 Operační program Rozvoj východního Polska. Souhrnně lze hodnotit implementaci kohezní politiky v makroregionu východního Polska za zdařilou, zároveň však nutno dodat, ţe proces implementace a jeho výsledky mají určité nedostatky. Problémy, se kterými se setkával proces implementace, byly spojeny zejména s nedodrţováním termínů. Nejčastějším problémem bylo pozdní spouštění některých projektů, prodluţování termínů ukončení projektů či zdlouhavý převod finančních prostředků. S výše zmíněnými nedostatky úzce souvisí nízké procentuální plnění cílových hodnot, které jsou jedním ze základních měřítek pro hodnocení implementace. Zde je nutné podotknout, ţe i přes nízké plnění průběţných cílových hodnot, se ke konci roku 2015 předpokládá převáţně stoprocentní plnění cílových hodnot. Naopak dobrých výsledků je dosahováno v procentuálním vyuţití alokace, která je určené pro financování a realizaci projektů a zároveň zabezpečuje samotný chod operačního programu. Přestoţe značná část projektů v rámci Operačního programu Rozvoj východního Polska není doposud dokončena, je moţné jiţ nyní pozorovat zlepšení socio-ekonomické situace ve východním Polsku. K tomuto socio-ekonomickému rozvoji přispělo 60 projektů, které byly dokončeny ke třetímu čtvrtletí roku 2013. Díky těmto projektům je moţné pozorovat progres v makroekonomických veličinách, jako jsou růst HDP/osobu, reálný růst HDP či míra zaměstnanosti. Přestoţe dochází k tomuto progresu, jsou stále vojvodství východního Polska řazena k nejchudším regionům Evropské unie a jen minimálně dochází k vyrovnávání rozdílů mezi východopolskými vojvodstvími a zbytkem Polska. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, ţe lze jen těţko očekávat rychlý a okamţitý rozvoj této oblasti. Podpora tohoto makroregionu bude realizována i v následujícím programovém období skrze Operační program východní Polsko a můţeme tak nadále očekávat postupný rozvoj východního Polska.


77

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie: [1] BOHÁČKOVÁ, Ivana a Magdalena HRABÁNKOVÁ, 2009. Strukturální politika Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-111-6. [2] DINAN, Desmond, 2010. Ever Closer Union: An Introduction to European Integraton. 4. vyd. Basingstoke: Palgrave Macmillan. ISBN 978-0230-27261-3. [3] FIALA, Petr a Markéta Pitrová, 2009. Evropská unie, 2. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). ISBN: 978-80-7325-180-2 [4] GORZELAK, Grzegorz, John BACHTLER a Maciej SMETKOWSKI, 2010. Regional Development in Central and Eastern Europe: Development processes and policy challenges. 1. vyd. Abingdon: Routledge. ISBN 978-0-415-57136-4. [5] HÁJEK, Ondřich a Jiří NOVOSÁK, 2010. Kohezní politika v širších souvislostech. 1. vyd. Ţilina: Georg. ISBN 978-80-89401-19-2. [6] HORČIČKA, Václav a Martin KOVÁŘ, 2006. Dějiny evropské integrace II. 1. vyd. Praha: Triton. ISBN 80-7254-741-0. [7] KAŠPAROVÁ, Ludmila a Milan PŮČEK et al., 2009. Kohezní politika: Osídlení v České republice, Partnerství měst a venkova. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. ISBN 978-80-903928-7-8. [8] KUČEROVÁ, Irah, 2010. Hospodářské politiky v kontextu vývoje Evropské unie. 1. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1628-5. [9] MARKOWSKI, Tadeusz a Maciej TURALA, 2012. Territorial cohesion policy in Poland: issues in impact assessment. 1. vyd. Warsaw: Committee for Spatial Economy and Regional Planning Polish Academy of Sciences. ISBN 978-83-89693-27-3. [10] WOKOUN, René et al., 2008. Regionální rozvoj: (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a plánován). Praha: Linde. ISBN: 978-807201699-0.


78

Internetové zdroje: [11] ANTYWEB, 2011. Komisja Europejska Mówi Tak Szerokopasmowemu Intrnotowi w Polsce Wschodniej. [online]. [cit. 2014-0-12]. Dostupné z: http://antyweb.pl/komisjaeuropejska-mowi-tak-szerokopasmowemu-internetowi-w-polsce-wschodniej/ [12] EUR-LEX, 2003. Regulation No 1059/2003 of The European Parliament and of The Council of 26 May 2003 on the establishment of a common classification of territorial units for statistics (NUTS). [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2003:154:0001:0041:EN:PDF [13] EUR-LEX, 2005. Rozporzadzenie nr 1888/2005 Parlamentu Europejskiego i Rady z dnia 26 pazdezenrnika 2005. [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:309:0001:0008:PL:PDF [14] EUROPA, 2007. Politika soudržnosti na podporu růstu a zaměstnanosti: strategické obecné zásady Společenství (2007–2013). [online]. [cit. 2014-01-22]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/employment_and_social_policy/job_creation_ measures/g24230_cs.htm [15] EUROPA, 2012a. Regional policy, NUTS. [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/glossary/nuts_en.cfm [16] EUROPA, 2012b. Regional policy, Inforegio in your country - Polska. [online]. [cit. Dostupné

2014-02-01].

z:

http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/search.cfm?gv_pay=PL&gv_reg=A LL&gv_obj=ALL&gv_the=ALL&LAN=EN&gv_per=2 [17] EUROPA, 2012c. European Territorial Co-operation. [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/cooperate/cooperation/index_en.cfm [18] EUROPA, 2013a. Operational Programme „Infrastructure and Environment“. [online].

[cit.

2014-02-02].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/details_new.cfm?gv_PAY=PL&gv _reg=ALL&gv_PGM=1212&LAN=7&gv_per=2&gv_defL=7


79

[19] EUROPA, 2013b. Operational Programme „Technical Assistance“. [online]. [cit. Dostupné

2014-02-10].

z:

http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/details_new.cfm?gv_PAY=PL&gv _reg=ALL&gv_PGM=1198&LAN=7&gv_per=2&gv_defL=7 [20] EUROPA, 2013c. Operational Programme“Development of Eastern Poland“. [online].

[cit.

Dostupné

2014-02-17].

z:

http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/details_new.cfm?gv_PAY=PL&gv _reg=ALL&gv_PGM=1207&LAN=7&gv_per=2&gv_defL=7 [21] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2009a. Infrastructure and Environment - Programme beneficiaries.

[online].

[cit.

2014-02-04].

Dostupné

z:

http://www.pois.gov.pl/English/About_Programme/Strony/Programme_beneficiaries.a spx [22] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2009b. Innovative Economy - Measures within the Programme.

[online].

[cit.

2014-02-04].

Dostupné

z:

http://www.poig.gov.pl/English/Strony/Measures.aspx [23] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2009c. Innovative Economy - Financing of the Programme.

[online].

[cit.

2014-02-05].

Dostupné

z:

http://www.poig.gov.pl/English/Strony/Financing.aspx [24] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2009d. Human Capital Programme - Introduction to Programme.

[online].

[cit.

2014-02-06].

Dostupné

z:

http://www.efs.gov.pl/english/Strony/Introduction.aspx [25] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2009e. Programmes. [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné

z:

http://www.funduszeeuropejskie.gov.pl/English/Introduction/Strony/Programmes.aspx [26] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2009f. Europena Territorial Co-operation, Crossborder

cooperation.

[online].

[cit.

2014-02-16].

Dostupné

z:

http://www.ewt.gov.pl/English/Strony/cross_border_cooperation_programmes.aspx [27] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2009g. Europena Territorial Co-operation, Transnational

cooperation.

[online].

[cit.

2014-02-16].

Dostupné

http://www.ewt.gov.pl/English/Strony/transnational_cooperation_programmes.aspx

z:


80

[28] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2009h. Europena Territorial Co-operation, Interregional

cooperation.

[online].

[cit.

Dostupné

2014-02-16].

z:

http://www.ewt.gov.pl/English/Strony/interregional_cooperation_programmes.aspx [29] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2010a. Innovative Economy - About the Programme. [online].

[cit.

Dostupné

2014-02-04].

z:

http://www.poig.gov.pl/english/Strony/Introduction.aspx [30] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2010b. Organisation of Regional Programmes. [online].

[cit.

Dostupné

2014-02-13].

z:

http://www.funduszeeuropejskie.gov.pl/English/RPO/Strony/Organisation_ROP.aspx [31] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2012a. Infrastructure and Environment - About the Programme.

[online].

[cit.

2014-02-02].

Dostupné

z:

http://www.pois.gov.pl/English/About_Programme/Strony/About_the_Programme.asp x [32] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2012b. Innovative Economy - System. [online]. [cit. Dostupné

2014-02-04].

z:

http://www.poig.gov.pl/ENGLISH/INSTITUTIONS/Strony/Institutions.aspx [33] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2012c. Innovative Economy - Beneficiaries of the Programme.

[online].

[cit.

2014-02-05].

Dostupné

z:

http://www.poig.gov.pl/English/Strony/Beneficiaries.aspx [34] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2013a. European Territorial Co-operation 2007– 2013.

[online].

[cit.

2014-02-16].

Dostupné

z:

http://www.ewt.gov.pl/english/Strony/Introduction.aspx [35] EUROPEAN FUNDS PORTAL, 2013b. Development of Eastern Poland, Introduction to

Programme.

[online].

[cit.

2014-02-17].

Dostupné

z:

http://www.polskawschodnia.gov.pl/english/Strony/Introduction.aspx [36] EUROSKOP, 2014. Regionální politika. [online]. [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika


81

[37] EUROSTAT, 2009. Regional Administrative Unit (LAU). [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/nuts_nomenclature/local_administra tive_units [38] EUROSTAT, 2013a. Unemployment rate by NUTS 2 regions. [online]. [cit. 2014-03Dostupné

07].

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode= tgs00010&plugin=1 [39] EUROSTAT, 2013b. Employment rate, age group 15–64, 2002–2012. [online]. [cit. Dostupné

2014-03-09].

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php?title=File:Employment _rate,_age_group_15%E2%80%9364,_2002%E2%80%9312_(%25)_YB14.png&fileti mestamp=20140228122406 [40] EUROSTAT, 2013c. Employment rate of the age group 15–64 by the NUTS regions. [online].

[cit.

2014-03-09].

Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode= tgs00007&plugin=1 [41] EUROSTAT, 2013d. GDP and main components - volumes. [online]. [cit. 2014-03Dostupné

09].

z:

http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_k&lang=en [42] EUROSTAT, 2013e. Real growth rate of regional GDP at market prices by NUTS 2 regions.

[online].

[cit.

2014-03-09].

Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode= tgs00037&plugin=1 [43] EUROSTAT, 2013f. Regional gross domestic product (PPS per inhabitant in % of the EU28 average) by NUTS 2 regions. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode= tgs00006&plugin=1 [44] EUROSTAT, 2013g. GDP per capita in PPS. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language= en&pcode=tec00114


82

[45] EUROSTAT, 2013h. Nights spent at tourist accommodation establishments by NUTS 2

regions.

[online].

[cit.

2014-03-10].

Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode= tgs00111&plugin=1 [46] EUROSTAT, 2013ch. Poeple at risk of poverty or social exclusion by NUTS 2 regions.

[online].

[cit.

2014-03-10].

Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pco de=tgs00107 [47] EUROSTAT, 2013i. Households with broadband access. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné

z:

http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=isoc_pibi_hba&lang=en [48] INVEST IN POLAND, 2014. Województwa. [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.paiz.gov.pl/regiony/wojewodztwa [49] KOMISJA STANDARYZACJI NAZW GEOGRAFICZNYCH POZA GRANICEMI RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ (KSNG), 2014 Podział administracyjny Polski 2014.

[online].

[cit.

2014-01-27].

Dostupné

z:

http://ksng.gugik.gov.pl/pliki/podzial_administracyjny_polski_2014.pdf [50] KOZAK, Marek, 2012. Impact of Cohesion policy on Poland. [online]. [cit. 2014-0408].

Dostupné z:

http://www-

sre.wu.ac.at/ersa/ersaconfs/ersa11/e110830aFinal01094.pdf [51] MINISTERSTWO INFRASTRUKTURY I ROZWOJU, 2014. Lista projektow indywidualnych Programu Rozwój Polski Wschodniej. [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.polskawschodnia.gov.pl/Documents/PO_RPW_LPI_kwiecien_2014_be z_podpisu.pdf [52] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2006. Plan ewaluacji Programu Operacyjnego Rozwój Polski Wschodniej na lata 2007–2013. [online]. [cit. 2014-0407].

Dostupné

z:

http://www.ewaluacja.gov.pl/ewaluacja_wstep/Documents/PlanEwaluacjiPORPW300 12008.pdf

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky [53]

83

MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2007. Narodowe strategiczne

ramy

odniesienia

2007–2013.

[online].

[cit.

2014-02-13].

Dostupné

z:

https://www.funduszeeuropejskie.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Documents/ NSRO_maj2007.pdf [54] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2012a. Program Operacyjny Rozwój Polski Wschodniej 2007–2013. [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.polskawschodnia.gov.pl/Dokumenty/Lists/Dokumenty%20programowe/At tachments/87/PORPW_280612.pdf [55] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2012b. Sprawozdanie z realizacji Programu Operacyjnego Rozwój Polski Wschodniej 2007–2013 za 2012 r. [online]. [cit.

Dostupné

2014-03-02].

z:

http://www.polskawschodnia.gov.pl/AnalizyRaportyPodsumowania/poziom/Documen ts/Sprawozdanie_roczne_PORPW_2012.pdf [56] MINISTERSTWO INFRASTRUKTURY I ROZWOJU, 2013. Program Operacyjny Polska

Wschodnia

2014–2020.

[online].

[cit.

2014-04-07].

Dostupné:

http://www.mir.gov.pl/fundusze/Fundusze_Europejskie_2014_2020/Documents/POP W_po_RM_8_01_14.pdf [57] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2013a. Program Operacyjny Infrastruktura

I

Srodowisko.

[online].

[cit.

2014-02-02].

Dostupné

z:

https://www.pois.gov.pl/Dokumenty/Lists/Dokumenty%20programowe/Attachments/1 23/SzOP_dokument_glowny_wersja%203_12_14022013.pdf [58] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2013b. Szczególowy opis priorytetów Programu Operacyjnego Innowacyjna Gospodarka, 2007–2013. [online]. [cit. 2014-02-04].

Dostupné

z:

http://www.poig.gov.pl/Dokumenty/Lists/Dokumenty%20programowe/Attachments/1 15/SzOP_POIG_zatwierdzony_dokument_22102013.pdf [59] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2013c. Program Operacyjny Innowacyjna Gospodarka, 2007–2013. [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.poig.gov.pl/Dokumenty/Lists/Dokumenty%20programowe/Attachments/1 16/Program_Innowacyjna_Gospodarka_zatwierdzony_przez_KE_22122011.pdf


84

[60] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2013d. Program Operacyjny Kapital

Ludzki,

2007–2013.

[online].

[cit.

Dostupné

2014-02-06].

z:

http://www.efs.gov.pl/Dokumenty/Lists/Dokumenty%20programowe/Attachments/87/ PO_KL_%202013_082013_p.pdf [61] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2013e. Program Operacyjny Pomoc

Techniczna.

[online].

[cit.

Dostupné

2014-02-11].

z:

http://www.popt.gov.pl/Dokumenty/Lists/Dokumenty%20programowe/Attachments/9 9/POPT_301013.pdf [62] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2013f. Program Operacyjny Rozwój Polski Wschodniej 2007–2013, Szczególowy opis osi priorytetowych. [online]. [cit.

Dostupné

2014-02-24].

z:

http://www.polskawschodnia.gov.pl/Dokumenty/Lists/Dokumenty%20programowe/At tachments/89/SOOP_PORPW_20_09_2013_jednolity.pdf [63] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2013g. Wykorzystanie Środków UE w Ramach Narodowej Strategii Spójności 2007–2013. [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné

z:

http://www.mir.gov.pl/fundusze/fundusze_europejskie/wykorzystanie_funduszy/spraw ozdania_miesieczne/Documents/NSRO_miesieczna_wrzesien_2013.pdf [64] MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO, 2013h. Sprawozdanie okresow za I pólrocze 2013 r. z realizacji programu operacjnego Rozwój Polski Wschodniej 2007–2013.

[online].

[cit.

2014-02-25].

Dostupné

z:

http://www.polskawschodnia.gov.pl/AnalizyRaportyPodsumowania/poziom/Documen ts/Sprawozdanie_Okresowe_PORPW_I_2013.pdf [65] MINISTRY OF ECONOMY, 2005. National Reform Programme 2005–2008. [online].

[cit.

2014-01-30].

Dostupné

z:

http://www.mg.gov.pl/NR/rdonlyres/A1D37B7E-BB7D-4A91-917478478831008E/34234/NRP1.pdf [66] MINISTRY OF INFRASTRUCTURE AND DEVELOPMENT, 2009. National Development

Strategy

2007–2015.

[online].

[cit.

2014-01-30].

Dostupné

z:

http://www.mir.gov.pl/english/regional_development/development_policy/srk/strony/s rk.aspx


85

[67] MINISTRY OF INFRASTRUCTURE AND DEVELOPMENT, 2013. Operational Programme Eastern Poland 2014–2020. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.polskawschodnia.gov.pl/English/Programme_2014_2020/Documents/The _Operational_Programme_Eastern_Poland_2014-2020.pdf [68] MINISTRY OF REGIONAL DEVELOPMENT, 2006. National Development Strategy 2007–2015.

[online].

[cit.

2014-01-30].

Dostupné

z:

http://www.mir.gov.pl/english/Regional_Development/Development_Policy/srk/Docu ments/SRKwangielska0607.zip [69] MINISTRY OF REGIONAL DEVELOPMENT, 2007a. National strategic reference Framework

2007–2013.

[online].

[cit.

Dostupné

2014-01-31].

z:

http://www.funduszeeuropejskie.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Documents/N SRO_an_20_07.pdf [70] MINISTRY OF REGIONAL DEVELOPMENT, 2007b. Human Capital Operational Programme.

[online].

[cit.

2014-02-10].

Dostupné

z:

http://www.efs.gov.pl/English/Documents/HCOP_EN_18January2008_final.pdf [71] MINISTRY OF REGIONAL DEVELOPMENT, 2007c. Operational Programme Development of Eastern Poland. [online]. [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.polskawschodnia.gov.pl/English/Documents_PORPW/Documents/PORP W_eng_final.pdf [72] MINISTRY OF REGIONAL DEVELOPMENT, 2008. Strategy for Socio-Economic Development of Eastern Poland Until 2020. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.polskawschodnia.gov.pl/English/Documents_PORPW/Documents/Strategi a_PW_EN_09_04_2009.pdf [73] MINISTRY OF REGIONAL DEVELOPMENT, 2010. Operational Programme Infrastructure

and

Environment.

[online].

[cit.

2014-02-03].

Dostupné

z:

http://www.pois.gov.pl/English/Documents_POIS/Documents/7122008_POIiS_ENG. pdf [74] MMR, 2014. Kohezní politika EU. [online]. [cit. 2014-01-22]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Evropska-unie/Kohezni-politika-EU


86

[75] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2008. Klasyfikacja Jednostek Terytorialnych do Celów Statystycznych (NUTS). [online].

[cit. 2014-01-28]. Dostupné z:

http://www.funduszeeuropejskie.gov.pl/slownik/strony/nuts.aspx [76] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2009. Program Rozwój Polski Wschodniej, Wspólpraca.

[online].

[cit.

Dostupné

2014-02-20].

z:

http://www.polskawschodnia.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Strony/dialog_sp oleczny.aspx [77] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2012. Program Pomoc Techniczna, Beneficjenci.

[online].

[cit.

Dostupné

2014-02-12].

z:

http://www.popt.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Strony/Beneficjenci.aspx [78] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2013a. Narodowa Strategia Spojnosci. [online].

[cit.

Dostupné

2014-01-31].

z:

https://www.funduszeeuropejskie.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Strony/NSS. aspx [79] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2013b. Program Kapital Ludzki, Beneficjenci.

[online].

[cit.

2014-02-11].

Dostupné

z:

http://www.efs.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Strony/Beneficjenci.aspx [80] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2013c. Program Kapital Ludzki, Rodzaje projektów.

[online].

[cit.

2014-02-11].

Dostupné

z:

http://www.efs.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Strony/Stanwdrazania.aspx [81] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2013d. Program Operacyjny Pomoc Techniczna 2007–2013, O programie. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.popt.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Strony/czymsafundusze.aspx [82] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2013e. Program Rozwój Polski Wschodniej,

O

programie.

[online].

[cit.

2014-02-17].

Dostupné

z:

http://www.polskawschodnia.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Strony/program. aspx


87

[83] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2013f. Program Rozwój Polski Wschodniej,Dzialania.

[online].

[cit.

2014-02-18].

Dostupné

z:

http://www.polskawschodnia.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Strony/beneficje nci_i_projekty.aspx [84] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2013g. Program Rozwój Polski Wschodniej,Beneficjenci.

[online].

[cit.

2014-02-20].

Dostupné

z:

http://www.polskawschodnia.gov.pl/WstepDoFunduszyEuropejskich/Strony/beneficje nci.aspx [85] PORTAL FUNDUSZY EUROPEJSKICH, 2013h. Program Rozwój Polski Wschodniej,Stan realizacji Programu Rozwój Polski Wschodniej na III kwartal 2013 r. [online].

[cit.

2014-02-25].

Dostupné

z:

http://www.polskawschodnia.gov.pl/AnalizyRaportyPodsumowania/poziom/Documen ts/IIIkwartal2013popr2.xlsx [86] STRUKTURALNI FONDY EU, 2014. Operační programy. [online]. [cit. 2014-0202].

Dostupné

z:

https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-

fondech-EU/Operacni-programy


88

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK CR

Cestovní ruch

EAGGF

Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond

EHS

Evropské hospodářské společenství

ES

Evropské společenství

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ESF

Evropský sociální fond

ESUO

Evropské společenství uhlí a oceli

EU

Evropská unie

Euratom

Evropské společenství pro atomovou energii

EUS

Evropská územní spolupráce

FS

Fond soudrţnosti

HDP

Hrubý domácí produkt

NPR

Národní program reforem

NRP

Národní rozvojový plán

NSRR

Národní strategický referenční rámec

OP I&ŢP

Operační program Infrastruktura a ţivotní prostředí

OP IE

Operační program Inovativní ekonomika

OP LK

Operační program Lidský kapitál

OP RVP

Operační program Rozvoj východního Polska

OP TP

Operační program Technická pomoc

OP VP

Operační program Východní Polsko

ROP

Regionální operační program

Strategie 2020

Strategie pro socio-ekonomický rozvoj východního Polska do roku 2020

USA

Spojené státy americké


89

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Rozloţení finančních prostředků OP IE mezi skupiny příjemců podpory ............. 32 Graf 2: Úroveň vyuţití alokace u jednotlivých operačních programů k třetímu čtvrtletí 2013 ............................................................................................................ 52 Graf 3: Finanční struktura uznaných projektů v jednotlivých vojvodstvích ........................ 52 Graf 4: Finanční struktura ţádostí o projekt v jednotlivých vojvodstvích ........................... 52 Graf 5: Finanční struktura uznaných projektů podle typu oblastí ........................................ 54 Graf 6: Hodnota podepsaných smluv - vývoj procentuálního vyuţití alokace ERDF jednotlivých prioritních os OP RVP ........................................................................ 57 Graf 7: Míra nezaměstnanosti v Polsku a ve vybraných vojvodstvích ................................ 64 Graf 8: Míra zaměstnanosti obyvatel ve věku 15–64 v Polsku a ve vybraných vojvodstvích ............................................................................................................. 64 Graf 9: Reálný růst HDP v Polsku a ve vybraných vojvodstvích ........................................ 65 Graf 10: Vývoj HDP/obyvatele uvedený ve standardu kupní síly EU28 ............................ 66 Graf 11: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu ve vybraných vojvodstvích........................................................................................................... 67 Graf 12: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu souhrnně ve vojvodstvích spadajících do OP RVP .................................................................... 67


90

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Oblast východního Polska - Vojvodství spadající do OP RVP ......................... 42


91

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Seznam vojvodství a počet powiatů a gmin podle jejich typu k 1. lednu 2014................................................................................................................... 20 Tabulka 2: Výše počtu obyvatel pro do jednotlivé úrovně NUTS ....................................... 21 Tabulka 3: Předpokládané

rozdělení

finančních

prostředků

mezi

jednotlivé

horizontální cíle NSRR ..................................................................................... 24 Tabulka 4: Financování polských operačních programů v programovém období 2007–2013......................................................................................................... 24 Tabulka 5: Finanční plán jednotlivých prioritních os OP I&Ţ ............................................ 28 Tabulka 6: Finanční plán jednotlivých prioritních os OP IE ............................................... 31 Tabulka 7: Finanční plán jednotlivých prioritních os OP LK .............................................. 34 Tabulka 8: Finanční plán jednotlivých prioritních os OP RVP ........................................... 47 Tabulka 9: Finanční plán pro rozdělení prostředků z ERDF mezi konkrétní oblasti podpory, (částky jsou uvedeny v milionech EUR)............................................ 48 Tabulka 10: Seznam potencionálních příjemců OP RVP

v programovém období

2007–2013......................................................................................................... 50 Tabulka 11: Počet a hodnota projektů realizovaných v rámci OP RVP .............................. 53 Tabulka 12: Stav realizace OP RVP ve třetím čtvrtletí 2013 ............................................. 56 Tabulka 13: Pokrok v realizaci cílových hodnot OP RVP .................................................. 60 Tabulka 14: Projekty OP RVP podle typu příjemců ............................................................ 62 Tabulka 15: Procento domácností s přístupem k širokopásmovému internetu.................... 68

Implementace kohezní politiky v Polské republice. Bc. David Prášek

Recommend Documents