I. OČEKÁVANÝ VÝVOJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A VLÁDNÍHO DLUHU...3 II. MIMOROZPOČTOVÉ FONDY... 19

I. OČEKÁVANÝ VÝVOJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A VLÁDNÍHO DLUHU ............3 A)

1. 2. B)

VEŘEJNÉ ROZPOČTY.....................................................................................................3 Veřejné rozpočty v roce 2004 - východisko pro rok 2005 .........................................3 Veřejné rozpočty v roce 2005 ................................................................................10 VLÁDNÍ DLUH ............................................................................................................17

II. MIMOROZPOČTOVÉ FONDY ..................................................................................19 A)

STÁTNÍ MIMOROZPOČTOVÉ FONDY .............................................................................19 Státní fond životního prostředí ..............................................................................19 Státní fond dopravní infrastruktury .......................................................................21 Státní fond rozvoje bydlení ....................................................................................24 Státní fond pro zúrodnění půdy .............................................................................27 Státní zemědělský intervenční fond ........................................................................28 Státní fond kultury ................................................................................................. 31 Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie ...................................33 B) PRIVATIZAČNÍ FONDY ................................................................................................36 1. Fond národního majetku ČR .................................................................................36 2. Pozemkový fond ČR ..............................................................................................38 C) VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ .................................................................................41 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

I. Očekávaný vývoj veřejných rozpočtů a vládního dluhu a) Veřejné rozpočty 1. Veřejné rozpočty v roce 2004 - východisko pro rok 2005 Výdaje veřejných rozpočtů1 rostou i nadále rychleji neţ příjmy (viz Graf 1), coţ je hlavní příčinou deficitů veřejných rozpočtů a zrychlující se dynamiky růstu vládního dluhu. Graf 1 Příjmy a výdaje v % HDP 45,0

0,0

44,0

-1,0 -2,0 -3,0

42,0 Saldo bez zahrnutí čistých půjček a dotací TI

-4,0

Příjmy

41,0

Výdaje bez čistých půjček a dotací TI

-5,0

40,0 -6,0

Saldo v % HDP

Příjmy a výdaje v % HDP

43,0

39,0 -7,0 38,0

-8,0

37,0

-9,0

36,0

-10,0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Pramen: MF

V roce 2004 dosáhnou očekávané vysoké deficity vládního sektoru historicky nejvyšších hodnot v nominálním i podílovém vyjádření. Hlavní příčinou zůstávají zvyšující se výdaje, náklady spojené s transformací postupně doznívají. Přehled o vývoji jednotlivých deficitů podávají Tabulky 1 a 2. Deficit veřejných rozpočtů očištěný o čisté půjčky2 a dotace transformačním institucím (TI) vzroste meziročně o 1,1 p. b. a v roce 2004 dosáhne

1

Vzhledem k zaţitému pouţívání pojmu veřejné rozpočty jsou termíny vládní sektor a veřejné rozpočty pouţívány v textu jako synonyma. 2 Čisté půjčky zahrnují: poskytnuté půjčky, splátky dříve poskytnutých půjček, nákup a prodej akcií a majetkových účastí a příjmy a výdaje z realizace záruk.

3

5,1 % HDP3. Tento ukazatel zachycuje míru fiskální expanze nebo restrikce a tudíţ i úsilí vlády o sniţování deficitu. Tabulka 1 Vývoj sald veřejných rozpočtů v mld. Kč

Pramen: MF Tabulka 2 Vývoj sald veřejných rozpočtů v % HDP

Pramen: MF

Příjmy vládního sektoru se ve srovnání s rokem 2003 v relaci k HDP nezmění a jejich podíl bude činit 39,8 %. Zlepšení je patrné u daňových příjmů, které mají v celkových příjmech veřejných rozpočtů nejvyšší váhu a meziročně vzrostou o 7,3 %. Na tomto vývoji se budou podílet zejména legislativní změny přijaté v průběhu první poloviny roku 2004 (jejich dopad nebyl zohledněn při sestavování státního rozpočtu pro rok 2004). Meziročně proto zrychlí především inkaso spotřebních daní (12,6 % oproti 5,9 % v roce 2003) a daně z přidané hodnoty (11,2 % oproti 6,5 % v roce 2003). Naopak inkaso daní z příjmů právnických osob poroste pomaleji neţ tomu bylo v roce 2003. Konsolidovaná daňová kvóta klesne o 0,2 p. b. a bude činit 35,1 % HDP, přičemţ podíl nepřímých daní se zvyšuje. Také očekávané příjmy z privatizace, které se předpokládají v objemu 26,9 mld. Kč, ovlivňují celkové příjmy vládního sektoru. Jejich odhady jsou jiţ tradičně při přípravě návrhu státního rozpočtu vyšší neţ skutečnost. Pro rok 2004 bude tento rozdíl stejně jako v minulém roce téměř 50 mld. Kč. Přestoţe následně dochází k výraznému přizpůsobení výdajů FNM, jeho očekávaný deficit bude mírně vyšší neţ předpokládal návrh rozpočtu 2004, coţ se promítne také do konečného výsledku hospodaření veřejných rozpočtů. O dotacích pro jednotlivé subjekty vládního sektoru hrazených z privatizačních příjmů je rozhodováno dříve neţ jsou realizovány. Z hlediska veřejných financí jde o rizikovou skutečnost, díky které dochází kvůli nedostatku finančních prostředků k přesouvání některých výdajů do dalších období, coţ zpravidla ovlivňuje také budoucí výsledek hospodaření veřejných rozpočtů.

3

Saldo je základem pro metodiku fiskálního cílení (viz Koncepce reformy veřejných rozpočtů).

4

Výdaje veřejných rozpočtů nadále rostou meziročně rychleji neţ příjmy, nicméně jejich podíl na HDP se v roce 2004 ve srovnání s předchozím rokem sníţí o 0,1 p. b. a bude činit 45,2 % HDP. Nejvyšší podíl (40,96 %) na celkových výdajích veřejných rozpočtů mají transfery obyvatelstvu včetně neziskových institucí, které tvoří z více neţ 70 % mandatorní výdaje a jsou realizovány především prostřednictvím státního rozpočtu. V jejich rámci představují nejvýznamnější zátěţ dávky důchodového pojištění, které se na této skupině výdajů podílejí ze 70 %. Jejich objem se vzhledem k vysoké citlivosti na současný demografický vývoj nepodaří stabilizovat bez realizace komplexní důchodové reformy. Dalších téměř 25 % sociálních mandatorních výdajů připadá na dávky nemocenského pojištění, systém státní sociální podpory a dávky sociální péče vyplácené prostřednictvím obcí. Vzhledem k prováděným reformním krokům lze předpokládat pokles u dávek nemocenského pojištění. Sociální transfery představují podstatnou část přírůstku celkových výdajů státního rozpočtu a významně tak přispívají k jeho celkové nevyrovnanosti. Stejně jako v předchozím roce dochází k rychlému růstu dotací příspěvkovým organizacím, coţ je z velké části spojeno s reformou státní správy. Se vstupem do EU se také výrazně zvýšily zahraniční transfery, které vzrostly o 47,79 %. Ve srovnání s rokem 2003 rostou rychleji také kapitálové výdaje (17,54 % oproti 9,57 %), růstové tendence jsou patrné zejména u poskytování investičních transferů, zatímco pořízení investic poroste pomaleji. Největší přírůstek zaznamenají investiční transfery ve formě dotací podnikatelským subjektům, transferů obyvatelstvu (dotační programy fyzickým osobám určené především vlastníkům zemědělské a lesní půdy a kulturních památek) a neziskovým organizacím. Největší část přírůstku je realizována Státním fondem dopravní infrastruktury, dále pak státním rozpočtem a místními rozpočty. Schodek státního rozpočtu je v roce 2004 nejvýznamnějším faktorem růstu deficitu veřejných rozpočtů. Deficit státního rozpočtu bude podle našich odhadů v roce 2004 činit 115,0 mld. Kč4 a pokud nedojde k dalším změnám, bude tak v souladu se schváleným návrhem státního rozpočtu pro tento rok. Z Grafu 2 je patrné, ţe zatímco do r. 2003 má váha výdajů státního rozpočtu na celkových výdajích veřejných rozpočtů klesající tendenci, v roce 2004 je očekáván její mírný růst.

4

Vypočtená salda (zde a dále v textu) nemusí vţdy odpovídat rozdílu mezi příjmy a výdaji vzhledem k zaokrouhlování.

5

Graf 2 Podíl výdajů SR na celkových výdajích vládního sektoru v % 100% 20,6

20,3

20,8

21,2

20,6

22,2

13,6

13,8

13,4

13,1

13,4

12,8

26,0

24,1

21,9

80%

2,0 8,2

60%

12,8 6,8

12,5 8,1

12,3 8,6

40% 63,8

63,9

63,0

63,0

59,1

56,8

54,4

55,3

57,2

2001

2002

2003

2004

2005

20%

0% 1997

1998

1999

2000

Státní rozpočet

Mimorozpočtové fondy

Veřejné zdravotní pojištění

Územně samosprávné celky

Pramen: MF

Rostoucí podíl výsledků hospodaření mimorozpočtových fondů na celkovém deficitu veřejných rozpočtů naznačuje, ţe jejich silná dotační závislost na zdrojích FNM a státního rozpočtu je vzhledem k nedostatečnosti vlastních zdrojů rizikovým faktorem budoucího vývoje veřejných rozpočtů. Výdajové programy fondů jsou jiţ nastaveny, ale ţádný státní mimorozpočtový fond nemá v současné době dostatečné vlastní zdroje na realizaci své činnosti. Výše uvedené faktory ovlivňují celkovou běţnou bilanci, která představuje rozdíl mezi běţnými příjmy a běţnými výdaji. Ta se ve srovnání s rokem 2003 zhorší o 0,8 p. b. a běţný deficit bude činit 1,4 % HDP. Jedním z ukazatelů, který je pouţíván pro hodnocení stávající fiskální politiky je primární deficit 5, který je očištěn o výdaje spojené s úroky z vládního dluhu (ty jsou důsledkem politik minulých období). Také v případě primární bilance dojde ke zhoršení (meziroční růst o 0,5 p. b.) a její schodek v roce 2004 dosáhne 4,9 % HDP. Růst primárního deficitu ukazuje na skutečnost, ţe fiskální politika je expanzivní. Očekávaný budoucí vývoj státního rozpočtu a územních samosprávných celků je detailně rozebírán v samostatných částech návrhu státního rozpočtu na rok 2005. Hospodaření 5

Primární deficit je zde vypočten jako deficit bez čistých půjček očištěný o dluhovou sluţbu (úroky).

6

ostatních sloţek veřejných rozpočtů (mimorozpočtové fondy a veřejné zdravotní pojišťovny) je součástí tohoto materiálu o veřejných rozpočtech.

7

Tabulka 3 Příjmy jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce 2004 v mld. Kč

Pramen: MF 1) (Předvstupní) strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje

8

Tabulka 4 Výdaje a saldo jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce 2004 v mld. Kč

Pramen: MF 1) (Předvstupní) strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státn í zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje

9

2. Veřejné rozpočty v roce 2005 V roce 2005 očekáváme zmírnění negativních tendencí ve vývoji veřejných rozpočtů. Předpokládaný růst daňové kvóty o 0,4 p. b. na 35,5 % HDP a zmírnění růstu podílu výdajů na HDP povedou k přiblíţení těchto ukazatelů (viz Graf 3). Citelné zvýšení dynamiky příjmů spolu s částečným zpomalením růstu výdajů povede ke sníţení deficitu vládního sektoru. Graf 3 Konsolidovaná daňová kvóta a podíl vládních výdajů na HDP 45,0

43,0

v % HDP

41,0

39,0

37,0

35,0

33,0 1997

1998

1999

2000

2001

Konsolidovaná daňová kvóta

2002

2003

2004

2005

Podíl výdajů vládního sektoru na HDP

Pramen: MF

Zlepšení očekávaného schodku státního rozpočtu6 a státních fondů patří spolu s výrazným růstem předpokládaných privatizačních příjmů k hlavním faktorům poklesu deficitu veřejných financí. Vývoj sald vládního sektoru zachycuje Graf 4. Očekávané výsledky vládního sektoru dokladují, ţe výdajové rámce stanovené v Koncepci reformy veřejných financí budou v zásadě dodrţeny.

6

V metodologii GFS 1986 je deficit SR navýšen o 14,1 mld. Kč v důsledku úhrady ztráty ČKA na základě předpokládaného schválení připravovaného Zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části ztráty ČKA, vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 aţ 2003.

10

Graf 4 Vývoj sald veřejných rozpočtů v % HDP 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

0,0

-1,0

v % HDP

-2,0

-3,0

-4,0

-5,0

-6,0

-7,0 Saldo vč. čistých půjček Saldo bez zahrnutí čistých půjček Saldo bez zahrnutí čistých půjček a dotací TI

Pramen: MF

Zmírnění negativních trendů příznivě ovlivní běţnou bilanci, která je jednou z podmínek zdravých veřejných financí. Ta se ve srovnání s rokem 2004 zlepší o 0,3 p. b. a záporné saldo bude činit 1,1 % HDP. Saldo primární bilance7 se meziročně sníţí ještě výrazněji (o 1,3 p. b.) a její schodek dosáhne 3,6 % HDP. Stále přetrvává vysoká závislost krytí opakujících se výdajů veřejných rozpočtů z mimořádných příjmů spíše jednorázového charakteru. Vyuţívání těchto příjmů k financování běţných výdajů tak nadále vytváří fiskální iluzi a jejich ukončení zvýší riziko pro financování deficitů veřejných rozpočtů. Na základě minulého vývoje, kdy byly odhadované privatizační příjmy vţdy vyšší neţ realizované, je třeba upozornit na vysokou závislost odhadů vládního deficitu právě na předpokládaných privatizačních příjmech. Vzhledem k připravovanému ukončení činnosti FNM a Pozemkového fondu je nezbytné připravit se na vyčerpání mimořádných zdrojů. Tím se sníţí pravděpodobnost, ţe se tyto fondy stanou zátěţí pro veřejné finance.

7

Deficit bez čistých půjček je očištěn o výdaje spojené s úroky z vládního dluhu.

11

V souvislosti s vysokou dotační závislostí státních fondů (SFDI, SFRB) na FNM upozorňujeme, ţe tento segment veřejných rozpočtů je dalším zdrojem fiskálních rizik. Na financování veřejných deficitů a následně i dluhu se doposud mimo privatizačních příjmů podílelo i sniţování aktiv některých mimorozpočtových fondů. Vyčerpání těchto moţností představuje v budoucnu další potenciální riziko pro financování veřejných deficitů a tím nepřímo i růst dluhu. K ostatním rizikům patří oblast státních garancí (detailně je popsána v části o státním rozpočtu) a dále otázky spojené s případným dalším zadluţováním Správy ţelezniční dopravní cesty, s. o.

12

Tabulka 5 Příjmy jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce 2005 v mld. Kč

Pramen: MF 1) (Předvstupní) strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státn í zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje

13

Tabulka 6 Výdaje a saldo jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce 2005 v mld. Kč

Pramen: MF 1) (Předvstupní) strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní zemědělský intervenční fond , Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje 5) V metodologii GFS 1986 je deficit SR navýšen o 14,1 mld. Kč v důsledku úhrady ztráty ČKA

14

Dodatek: Vývoj hospodaření konsolidovaných veřejných rozpočtů Tabulka 7 Příjmy konsolidovaných veřejných rozpočtů v mld. Kč a jejich podíly na HDP

Pramen: MF

15

Tabulka 8 Výdaje a saldo konsolidovaných veřejných rozpočtů v mld. Kč a jejich podíly na HDP

Pramen: MF

16

b) Vládní dluh Dynamika růstu vládního dluhu v roce 2004 v meziročním srovnání sice mírně zpomalila, nadále však zůstává vysoká a bude činit 22,2 %. V relaci k HDP vládní dluh ve srovnání s r. 2003 vzroste o 2,9 p. b. a jeho výši ke konci roku 2004 odhadujeme na 675,5 mld. Kč - tedy 24,7 % HDP. Vládní dluh je generován zejména růstem deficitu státního rozpočtu a státní dluh má proto v jeho struktuře nejvyšší váhu (88,9 %). Státní dluh roste rychleji neţ vládní dluh, jeho dynamika růstu je očekávána ve výši 22,9 %. Díky zmírnění deficitních tendencí veřejných rozpočtů se v roce 2005 dynamika růstu vládního dluhu výrazně sníţí (přibliţně o 7 p. b.) a bude činit 15,1 %. Očekávaný dluh vlády dosáhne výše 777,4 mld. Kč, v podílovém vyjádření ve srovnání s rokem 2004 vzroste o 1,9 p. b. na 26,6 % HDP. Podíl státního dluhu na celkovém veřejném zadluţení bude dále růst a dosáhne 89,8 %. Dynamika státního dluhu ve srovnání s rokem 2004 meziročně zpomalí o téměř 7 p.b. Přestoţe je tento vývoj pozitivní, je nezbytné připomenout, ţe státní dluh8 ČR vykazuje od r. 1998 silně rostoucí trend a citelně rostou také náklady dluhové sluţby. Z hlediska váhy se po státním dluhu na celkovém vládním dluhu nejvíce podílejí územní samosprávné celky, nicméně růst jejich zadluţenosti v roce 2005 ve srovnání s předchozím rokem výrazně zpomalí. Naopak zhoršení ve vývoji zadluţenosti se očekává u mimorozpočtových fondů, ke kterému dojde u Státního zemědělského intervenčního fondu a Státního fondu ţivotního prostředí. Vyčerpání vlastních zdrojů mimorozpočtových fondů k financování jejich deficitů představuje další potenciální riziko růstu vládního dluhu. Nejméně zatěţují dluh zdravotní pojišťovny, jejich závazky vůči zdravotnickým zařízením však nejsou jeho součástí. Systém zdravotního pojištění je nevybilancovaný a není schopen s vyuţitím pouze vlastních zdrojů udrţet dlouhodobou rovnováhu. Představuje proto další z rizikových faktorů budoucího vývoje veřejných financí. Ve srovnání s ostatními zeměmi není úroveň vládního dluhu ČR vysoká, značným nebezpečím je však skutečnost, ţe jeho dynamika je v posledních letech citelně zpomalována vysokým inkasem privatizačních příjmů. Jejich vliv bude v následujících letech slábnout, a proto je jediným moţným řešením zmírnění růstu deficitů vládního sektoru, které jej generují.

8

Součástí státního dluhu je předpokládaná úhrada ztráty ČKA ve výši 14,1 mld. Kč.

17

V budoucnu bude proto jeho vývoj ovlivňován obdobnými rizikovými faktory jako vládní deficity (viz část A – Veřejné rozpočty). Tabulka 9 Vývoj vládního dluhu v mld. Kč a jeho podíly na HDP

Pramen: MF

18

II. Mimorozpočtové fondy a) Státní mimorozpočtové fondy 1. Státní fond životního prostředí Státní fond ţivotního prostředí ČR (dále jen SFŢP) vznikl v roce 1991 na základě zákona č. 388/1991 Sb. sloučením Fondu ochrany vod a Fondu ochrany ovzduší. Představuje nástroj pro realizaci státní environmentální politiky a doplňkový zdroj financování projektů na ochranu a zlepšování ţivotního prostředí České republiky. Jeho správcem je Ministerstvo ţivotního prostředí, o pouţití finančních prostředků Fondu rozhoduje ministr. Předpokládaná výše příjmů pro rok 2004 je 3,02 mld. Kč, celkové výdaje by měly dosáhnout částky 7,37 mld. Kč. Očekávaným výsledkem hospodaření SFŢP pro tento rok je tedy deficit 4,35 mld. Kč. Po jeho úhradě budou finanční zdroje 0,04 mld. Kč a dluh 0,34 mld. Kč. Příjmy by v roce 2005 měly dosáhnout výše 3,37 mld. Kč. Ze zákona je tvoří především platby za znečišťování nebo poškozování jednotlivých sloţek ţivotního prostředí. Rozpočet výdajů pro rok 2005 je sestaven na úrovni 4,37 mld. Kč. Po účetní uzávěrce roku 2004 bude do rozpočtu Fondu na rok 2005 zahrnut i převod zůstatků neprofinancovaných závazků z roku 2004. Rozpočet SFŢP pro rok 2005 je plánován jako nevyrovnaný, se schodkem 1,00 mld. Kč. Zadluţení SFŢP bude ke konci roku 2005 činit 1,30 mld. Kč a Fond nebude disponovat ţádnými peněţními prostředky.

19

Tabulka 10 Bilance Státního fondu životního prostředí v mld. Kč kód GFS Příjmy A I III IV 5.3-6 V VI VII

2002

PŘÍJMY vč. splátek PŘÍJMY (III+VI+VII) BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) DAŃOVÉ PŘÍJMY Ostatní daně a poplatky NEDAŇOVÉ PŘÍJMY KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY PŘIJATÉ DOTACE SPLÁTKY PŮJČEK Domácí Zahraniční

3,56 2,27 2,26 1,54 1,54 0,72 0,00 0,01 1,29 1,29 0,00

Výdaje

2002

B II III

2003 3,20 2,15 2,15 1,52 1,52 0,63 0,00 0,00 1,05 1,05 0,00 2003

VÝDAJE vč. půjček VÝDAJE (III+IV) BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 2 Úroky 3 Dotace a ostatní běžné transfery 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 3.1 Dotace 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 3.1.2 Finančním institucím 3.1.4 Ostatním podnikům 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 3.3-4 Transfery obyvatelstvu 3.5 Transfery do zahraničí IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 4,6 Pořízení investic 7 Investiční transfery 7.1 Domácí 7.2 Zahraniční PŮJČKY 8 Domácí 9 Zahraniční V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky)

4,28 3,47 0,55 0,10 0,00 0,45 0,00 0,10 0,04 0,00 0,06 0,11 0,24 0,00 2,93 0,01 2,92 2,92 0,00 0,80 0,80 0,00 -0,48

4,84 4,11 0,59 0,10 0,00 0,48 0,00 0,04 0,02 0,00 0,02 0,36 0,09 0,00 3,52 0,02 3,50 3,50 0,00 0,73 0,73 0,00 -0,32

A-B AI -BII AIII - BIII AI - BII + 2

-0,72 -1,21 1,71 -1,21

-1,63 -1,96 1,56 -1,96

SALDO vč. čistých půjček SALDO bez čistých půjček Saldo Běžné bilance Saldo Primární bilance

Pramen: SFŽP, MF ČR

20

2004 očekávaná skutečnost

2005 predikce

3,02 3,37 2,08 2,47 2,08 2,47 1,62 1,85 1,62 1,85 0,47 0,61 0,00 0,00 0,00 0,00 0,94 0,90 0,94 0,90 0,00 0,00 2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 7,37 4,37 6,44 3,57 0,87 0,91 0,13 0,63 0,01 0,01 0,72 0,27 0,02 0,01 0,04 0,02 0,01 0,00 0,00 0,00 0,04 0,01 0,52 0,19 0,14 0,05 0,00 0,00 5,57 2,65 0,03 0,01 5,54 2,64 5,54 2,64 0,00 0,00 0,93 0,81 0,93 0,81 0,00 0,00 -0,01 -0,10 -4,35 -4,36 1,22 -4,34

-1,00 -1,10 1,55 -1,09

Naformátováno

Tabulka 11 Vývoj finanční situace Státního fondu životního prostředí v mld. Kč 2002

2003


2005 predikce

1. 2. 3. 4.

Počáteční stav peněžních zdrojů k 1. 1. Příjmy z nefinančních operací Příjmy z dluhopisů a úvěrů Prodej cizích cenných papírů

6,41 3,56

5,69 3,20 0,34

4,39 3,02

0,04 3,37 1,01

5. 6. 7. 8.

Výdaje na nefinanční operace Splátky dluhopisů a úvěrů Nákup cizích cenných papírů Konečný stav peněžních zdrojů k 31. 12.

4,28

4,84

7,37

4,37 0,05

5,69

4,39

0,04

0,00

Saldo hospodaření

-0,72

-1,63

-4,35

-1,00

Dluh ke konci roku

0,00

0,34

0,34

1,30

Pramen: SFŢP, MF ČR

2. Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond dopravní infrastruktury vznikl 1. července roku 2000. Byl zřízen zákonem č. 104/2000 Sb. jako právnická osoba podřízená Ministerstvu dopravy. Účelem Fondu je zabezpečit financování rozvoje, výstavby, údrţby a modernizaci silnic a dálnic, vnitrozemských vodních cest a ţelezničních dopravních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údrţby Fond dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. V roce 2004 dosáhnou příjmy Fondu 44,05 mld. Kč. Převaţující část tvoří dotace z FNM a SR ve výši 22,80 mld. Kč, běţné příjmy získává především z daňových příjmů. Ty představují výnosy ze silniční daně, 20 % výnosu ze spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv (UPM) a poplatky za uţívání dálnic a rychlostních silnic. Celkové daňové příjmy Fondu budou činit 21,00 mld. Kč. Očekávané výdaje Fondu ve výši 59,02 mld. Kč budou pouţity k financování rozvoje, výstavby a údrţby infrastruktury. Téměř 70 % z celkových výdajů tvoří kapitálové výdaje (40,76 mld. Kč) vyplývající z poslání Fondu, které budou realizovány především jako dotace podnikatelským subjektům. Největší část běţných výdajů je určena na transfery příspěvkovým organizacím. Kraje a obce z těchto prostředků financují opravy silnic druhé a třetí třídy, opravy cyklistických stezek, projektovou dokumentaci, bezpečnost silničního provozu. Zatímco příjmová strana se od schváleného rozpočtu příliš neodlišuje, odhadované výdaje jsou o 14,97 mld. Kč vyšší. Tato změna je dána především nárůstem očekávaných kapitálových výdajů (investičních transferů a ostatních výdajů) a zčásti také růstem běţných

21

Naformátováno

výdajů (poskytnuté dotace nefinančním veřejným podnikům). To se promítne také do konečného hospodaření Fondu, jehoţ původně schválený rozpočet měl být vyrovnaný. Pokud nedojde k dalším změnám, hospodaření Fondu skončí deficitem 14,97 mld. Kč. Tento deficit bude téměř plně profinancován pouţitím zůstatku finančních prostředků z roku 2003. V roce 2005 SFDI předpokládá ve srovnání s r. 2004 výrazný růst příjmů a na druhé straně výrazný pokles výdajů. Příjmy Fondu budou činit 52,10 mld. Kč, přičemţ více neţ polovinu příjmů bude tvořit dotace od FNM ve výši 24,30 mld. Kč. Výdaje Fondu dosáhnou 50,10 mld. Kč. Nejvíce prostředků je rozpočtováno na financování výstavby, modernizace, oprav a údrţby silnic a dálnic, druhá nejvyšší rozpočtovaná částka směřuje do celostátních a regionálních drah. K prioritním stavbám patří např. výstavba dálnice D5 (Praha – Plzeň – Rozvadov), dálnice D8 (Praha – Ústí n. L. – st. hranice), dálnice D11 (Praha – Hradec Králové), ţelezniční uzel Bohumín, modernizace I. a II. tranzitního ţelezničního koridoru, modernizace ţelezničního koridoru Praha – České Budějovice atd. SFDI je z hlediska objemu spravovaných prostředků největším státním fondem, který je z velké části financován dotacemi z FNM. Tato silná dotační závislost se po ukončení privatizace stane pro další činnost SFDI významným rizikem. Jiţ nastavené výdajové programy nedokáţe pokrýt z vlastních zdrojů a stane se tak zdrojem deficitů veřejných financí.

22

Tabulka 12 Bilance Státního fondu dopravní infrastruktury v mld. Kč

kód GFS Příjmy A I III IV 5 5.2 5.3-6 V VI VII 20

2002

PŘÍJMY vč. splátek PŘÍJMY (III+VI+VII) BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) DAŃOVÉ PŘÍJMY Vnitřní daně ze zboží a služeb Spotřební daně (20 % UPM) Ostatní daně a poplatky (silniční daň a dálniční poplatky) NEDAŇOVÉ PŘÍJMY KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY PŘIJATÉ DOTACE od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (FNM a SR) SPLÁTKY PŮJČEK

Výdaje

43,64 43,64 19,84 18,29 18,29 10,89 7,41 1,55 0,00 23,80 23,80 0,00 2002

B II III

VÝDAJE vč. půjček VÝDAJE (III+IV) BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 2 Úroky 3 Dotace a ostatní běžné transfery 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 3.1 Dotace 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 3.1.4 Ostatním podnikům 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 3.3-4 Transfery obyvatelstvu 3.5 Transfery do zahraničí IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 4,6 Pořízení investic 7 Investiční transfery 7.1 Domácí 7.1.0 Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 7.1.1 Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 7.1.2-5 Ostatní 7.2 Zahraniční PŮJČKY Domácí Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády Ostatním subjektům Zahraniční V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) A-B SALDO vč. čistých půjček

Pramen: SFDI, MF

23

40,19 40,19 16,08 0,03 0,00 16,05 0,00 15,88 15,88 0,00 0,17 0,00 0,00 24,11 0,00 24,11 24,11 0,00 0,81 23,31 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,45

2003 48,57 48,57 20,73 19,21 19,21 11,41 7,80 1,52 0,00 27,84 27,80 0,00 2003 41,30 41,30 16,18 0,03 0,00 16,15 0,00 15,79 15,79 0,00 0,36 0,00 0,00 25,12 0,00 25,12 25,12 0,00 1,93 23,19 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 7,27


2005 predikce

44,05 52,10 44,05 46,00 21,25 21,70 21,00 21,70 21,00 21,70 13,00 13,60 8,00 8,10 0,25 0,00 0,00 0,00 22,80 24,30 22,80 24,30 0,00 6,10 2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 59,02 50,10 59,02 44,00 18,26 16,19 0,15 0,22 0,18 0,28 17,94 15,69 0,00 0,00 17,62 15,56 17,62 15,56 0,00 0,00 0,32 0,14 0,00 0,00 0,00 0,00 40,76 27,81 0,11 0,04 40,65 27,77 40,65 27,77 0,00 0,00 2,91 2,00 37,74 25,77 0,00 0,00 0,00 6,10 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6,10 0,00 0,00 -14,97 2,00

Naformátováno

Tabulka 13 Vývoj finanční situace Státního fondu dopravní infrastruktury v mld. Kč

1. 2. 3. 4.


4,25 43,64

2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 7,70 14,97 0,00 48,57 44,05 52,10

5. 6. 7. 8.


40,19

41,30

59,02

50,10

7,70

14,97

0,00

2,00

Saldo hospodaření

3,45

7,27

-14,97

2,00

Dluh ke konci roku

0,00

0,00

0,00

0,00

2002

2003

Pramen: SFDI, MF

3. Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení vznikl v červenci 2000 jako jeden z nástrojů realizace státní bytové politiky. Byl zřízen zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Jeho hlavním úkolem je podpora bydlení úvěrovými nástroji - úvěry, úrokovými dotacemi a zárukami. Fondové hospodaření by mělo podle záměru vlády umoţnit průběţné vynakládání prostředků a zajistit, aby ţadatelé o podporu měli moţnost tuto podporu čerpat mimo roční rozpočtový cyklus. Hlavním posláním Fondu je vytvářet a akumulovat finanční zdroje určené pro podporu bydlení a pouţívat je v souladu se zákonem. Spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj se podílí na realizaci Programu podpory a výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury a Programu podpory výstavby bytů v domech s pečovatelskou sluţbou. Dále pak realizuje programy, které vyplývají z jeho záměru – tj. stát se revolvingovým fondem (program PANEL a podpora pořízení bydlení pro mladé domácnosti). Očekávané příjmy, které jsou tvořeny především dotací z FNM ve výši 1,49 mld. Kč, budou v roce 2004 činit 2,18 mld. Kč, přičemţ další významnou příjmovou poloţku tvoří příjmy z úroků. Výdaje v roce 2004 dosáhnou 3,61 mld. Kč. Přechod na revolvingový systém se doposud nepromítá do výdajové struktury Fondu. Stejně jako v předchozích letech i v roce 2004 budou mít nejvyšší podíl na celkových výdajích kapitálové výdaje ve formě investičních dotací pro územní rozpočty. Ty budou činit 1,80 mld. Kč a směřují zejména na podporu obcí při financování výstavby nájemních bytů a na podporu výstavby bytů s pečovatelskou sluţbou. 24

Naformátováno

Objem poskytnutých půjček se sice ve srovnání s rokem 2003 téměř zdvojnásobí a dosáhne výše 1 mld. Kč, oproti schválenému rozpočtu však bude o 3 mld. Kč niţší. Meziroční nárůst poskytnutých půjček je do značné míry spojen s rozvojem programů souvisejících s přechodem Fondu na revolvingový systém (PANEL, podpora mladých domácností při pořízení prvého bydlení). Stejně jako v předchozích letech jsou očekávané výdaje Fondu niţší neţ schválený rozpočet. Hospodaření SFRB v letošním roce skončí deficitem 1,42 mld. Kč (schválený deficit činil 4,57 mld. Kč); konečný stav peněţních prostředků Fondu bude činit 21,15 mld. Kč. Zákonem stanovená výše aktiv nadále zůstane zachována a bude tvořena ostatními bilančními poloţkami. Z návrhu rozpočtu pro rok 2005 je patrné další výrazné sníţení příjmové strany. Celkové příjmy Fondu budou 1,48 mld. Kč, výdaje 4,03 mld. Kč. Hlavní část příjmů SFRB budou tvořit příjmy z úroků a realizace finančního majetku a zčásti také přijaté splátky půjček. Fond obdrţí dotace od FNM ve výši 1 mld. Kč. Z výdajové strany jeho rozpočtu vyplývá, ţe budou převaţovat investiční transfery zejména veřejným rozpočtům územní úrovně, poroste také objem poskytovaných půjček pro bytovou výstavbu, opravy a modernizaci bytového fondu. Rozpočet Fondu tak skončí deficitem 2,55 mld. Kč; rozpočtovaný konečný stav peněţních zdrojů k 31. 12. 2005 bude činit 18,60 mld. Kč. Přechod SFRB od poskytování nenávratných přímých dotací na revolvingový systém podpor je důsledkem jeho vysoké závislosti na FNM při získávání finančních zdrojů. Předpokládané ukončení privatizačních příjmů vede k urychlení tohoto procesu s cílem získat vlastní zdroje. Toto očekávání se promítá do změny struktury výdajů v roce 2005, kdy ve výdajích převaţuje poskytování půjček. Po dokončení transformace Fondu na revolvingový systém se tak SFRB můţe dostat do váţných finančních potíţí, neboť jeho hospodaření bude deficitní. Fond bude muset financovat jiţ nastartované programy a návratnost dosud poskytnutých půjček v rámci těchto programů je nízká. FNM jiţ nebude disponovat finančními zdroji k poskytování dotací a rovněţ financování SFRB ze státního rozpočtu je v souvislosti s reformou veřejných financí neţádoucí.

25

Tabulka 14 Bilance Státního fondu rozvoje bydlení v mld. Kč kód GFS

Příjmy

A I III IV V VI VII

PŘÍJMY vč. splátek PŘÍJMY (III+VI+VII) BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) DAŃOVÉ PŘÍJMY NEDAŇOVÉ PŘÍJMY KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY PŘIJATÉ DOTACE od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (FNM) SPLÁTKY PŮJČEK Domácí

20

2002 17,78 17,77 0,33 0,00 0,33 0,00 17,44 17,44 0,00 0,00

Výdaje B II III

V

VÝDAJE vč. půjček VÝDAJE (III+IV) BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) Neinvestiční nákupy a související výdaje Úroky Dotace a ostatní běžné transfery KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) Pořízení investic Investiční transfery Domácí Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády Ostatní Zahraniční PŮJČKY Domácí Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády Ostatním subjektům Zahraniční PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky)



1 2 3 IV 4,6 7 7.1 7.1.0 7.1.1 7.1.2-5 7.2

2002

2003 4,21 4,19 0,49 0,00 0,49 0,00 3,70 3,70 0,02 0,02 2003


2005 predikce

Naformátováno

2,18 1,48 1,86 1,34 0,37 0,34 0,00 0,00 0,37 0,34 0,00 0,00 1,49 1,00 1,49 1,00 0,32 0,14 0,32 0,14 2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 3,61 4,03 2,61 2,06 0,81 0,83 0,20 0,23

3,36 3,20 0,05 0,04

4,23 3,68 0,11 0,05

0,01 3,15 0,00 3,15 3,15 0,00 3,15 0,00 0,00 0,16 0,16 0,00 0,09 0,07 0,00 0,16

0,06 3,57 0,00 3,57 3,57 0,00 3,57 0,00 0,00 0,55 0,55 0,00 0,32 0,23 0,00 0,53

0,60 1,80 0,00 1,80 1,80 0,00 1,80 0,00 0,00 1,00 1,00 0,00 0,60 0,40 0,00 0,68

0,60 1,23 0,00 1,23 1,23 0,00 1,00 0,23 0,00 1,98 1,98 0,00 0,00 1,98 0,00 1,84

14,42 14,57 0,29 14,57

-0,03 0,50 0,38 0,50

-1,42 -0,74 -0,44 -0,74

-2,55 -0,72 -0,49 -0,72

Pramen: SFRB, MF Tabulka 15 Vývoj finanční situace Státního fondu rozvoje bydlení v mld. Kč 2002 1. 2. 3. 4.


5. 6. 7. 8.


2003


2005 predikce

8,19 17,78

22,60 4,21

22,58 2,18

21,15 1,48

3,36

4,23

3,61

4,03

22,60

22,58

21,15

18,60

Saldo hospodaření

14,42

-0,03

-1,42

-2,55

Dluh ke konci roku

0,00

0,00

0,00

0,00

Pramen: SFRB, MF

26

Naformátováno

1.4.

Státní fond pro zúrodnění půdy

Naformátováno: Odrážky a číslování

Státní fond pro zúrodnění půdy (dále jen SFZP) byl zřízen zákonem č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy (účinnost od 1. 1. 1970) za účelem zvýšení péče o půdu a její úrodnost. K novelizaci došlo zákonem č. 175/1982 Sb. Zákonné zdroje SFZP představují příjmy z odvodů za odnětí zemědělské půdy a prostředky státního rozpočtu. Přijetím zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu ţivotního prostředí (SFŢP)9 přešly zákonné příjmy SFZP z části na SFŢP a z části na příslušné obce, v jejichţ katastru k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu došlo. Po této změně je SFZP financován prakticky pouze ze splátek poskytnutých půjček, které postupně klesají. Od roku 1990 pak SFZP hospodaří bez dotace ze státního rozpočtu. Očekávané příjmy Fondu by měly dosáhnout v roce 2004 výše 1,0 mil. Kč a výdaje 1,5 mil. Kč. Hospodaření Fondu tak skončí schodkem 0,5 mil. Kč. Výdaje SFZP jsou směřovány zejména na provoz a údrţbu vodních toků. Stav peněţních prostředků by měl ke konci roku činit 2,0 mil. Kč. Návrh rozpočtu na rok 2005 je koncipován jako vyrovnaný a počítá s příjmy i výdaji ve výši 1,0 mil. Kč. Ze zákonem vyjmenovaných příjmů se v návrhu rozpočtu uvaţuje pouze se splátkami půjček poskytnutých v předchozích letech zemědělským podnikům. Konečný zůstatek prostředků na účtu by měl koncem roku 2005 činit 2,0 mil. Kč. SFZP má v soustavě veřejných rozpočtů okrajový význam. Vzhledem k omezenému rozsahu činnosti SFZP je jeho roční rozpočet minimální. V procesu schvalování je návrh zákona, který umoţní k 1. 1. 2006 Fond zrušit.

9

viz § 2 odst.1 písm. d)

27

Tabulka 16 Bilance Státního fondu zúrodnění půdy v mil. Kč kód GFS Příjmy A I III IV V VI VII

Výdaje

IV

V

0,3 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,6

0,0 0,0 0,3

0,0 0,0 1,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -0,6

0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -0,3

2004 očekávaná skutečnost 1,5 1,5 1,5 0,0 0,0 1,5 1,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -1,0

0,6 0,0 0,0 0,0

0,2 -0,1 -0,1 -0,1

-0,5 -1,5 -1,5 -1,5

PŘÍJMY vč. splátek PŘÍJMY (III+VI+VII) BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) DAŃOVÉ PŘÍJMY NEDAŇOVÉ PŘÍJMY KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY PŘIJATÉ DOTACE od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (SR) SPLÁTKY PŮJČEK

20

B II III

0,6 0,0 0,0 0,0 0,0

2004 očekávaná skutečnost 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0

2002

2002

VÝDAJE vč. půjček VÝDAJE (III+IV) BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 2 Úroky 3 Dotace a ostatní běžné transfery 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 3.1 Dotace 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 4,6 Pořízení investic 7 Investiční transfery 7.1 Domácí 7.2 Zahraniční PŮJČKY PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky)


2003


2003

2005 predikce 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 2005 predikce 1,0 1,0 1,0 0,0 0,0 1,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -1,0 0,0 -1,0 -1,0 -1,0

Pramen: SFZP, MF Tabulka 17 Vývoj finanční situace Státního fondu zúrodnění půdy v mil. Kč 2002


2003

2005 predikce

1. 2. 3. 4.


1,7 0,6

2,3 0,3

2,5 1,0

2,0 1,0

5. 6. 7. 8.


0,0

0,1

1,5

1,0

2,3

2,5

2,0

2,0

Saldo hospodaření

0,6

0,2

-0,5

0,0

Dluh ke konci roku

0,0

0,0

0,0

0,0

Pramen: SFZP, MF

5. Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond byl zřízen 11. srpna 2000 zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu (dále jen “SZIF”), jako právnická osoba, která zabezpečuje regulaci trhu s některými produkty ţivočišné a rostlinné výroby a výrobků vzniklých jejím zpracováním. Dne 4. 6. 2003 vstoupil v účinnost zákon č. 128/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Zákon byl 28

přijat za účelem přizpůsobení se klíčovým nařízením EU v oblastech společné organizace trhu. Jedná se především o úpravu nařízení vztahujících se k finančním podporám, subvencím a intervenčním nákupům. Postavení SZIF se změnilo také na základě zákona č. 85/2004 Sb., kterým byl novelizován z. č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. května zahájila plný administrativní provoz platební agentura, která zabezpečuje po vstupu České republiky do EU správu agrárních dotací. Platební agentura byla vytvořena sloučením SZIF, Agrární platební agentury (APA) a agentury SAPARD a funguje pod hlavičkou SZIF. Nově Fond působí v rámci Národního programu podpory potravin jako marketingová agentura pro propagaci domácích potravinářských produktů. SZIF v roli platební agentury v současné době administruje a kontroluje platby ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, a to v rámci společné organizace trhu; v rámci intervenčních opatření; přímé platby (reţim jednotné platby na plochu); poskytování vývozních subvencí ve vazbě na vývozní licence a platby v rámci doprovodných a dodatečných opatření Horizontálního plánu rozvoje venkova. Dále Fond provádí administraci systému produkčních kvót; administraci záruk; administraci vývozních a dovozních licencí a vybírání finančních dávek z výroby cukru. Z orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (zařazeno mezi strukturální fondy) SZIF provádí a kontroluje platby v rámci Operačního programu Zemědělství – „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“. Zákonné finanční zdroje Fondu představují zejména dotace ze státního rozpočtu, trţby z obchodní činnosti, úvěry, úroky z vkladů a půjček, prostředky a podpory poskytnuté Evropskou unií nebo jiným zahraničním subjektem, prostředky z Národního fondu určené na provádění společné organizace trhu, část pravomocným rozhodnutím stanoveného objemu finančních dávek z výroby cukru na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a další příjmy. Očekávané příjmy SZIF by měly v roce 2004 dosáhnout výše 21,81 mld. Kč. Ve struktuře příjmů má dominantní postavení dotace ze státního rozpočtu v rozsahu 15,08 mld. Kč a přijaté kompenzační platby a dotace od EU ve výši 6,42 mld. Kč. Výdaje SZIF jsou očekávány na úrovni 21,43 mld. Kč. V letošním roce Fond čerpal pro účely financování svých výdajů překlenovací úvěr od banky ve výši 5,31 mld. Kč, na splátky v minulosti přijatých úvěrů pouţil 0,56 mld. Kč. Hospodaření SZIF v roce 2004 skončí přebytkem 0,38 mld. Kč, konečný stav finančních prostředků na účtu by měl být nulový.

29

Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005 vychází z očekávaného stavu ke konci roku 2004 a počítá s příjmy 26,66 mld. Kč (dotace ze SR). Rozšíření činnosti SZIF si vyţaduje zvýšené finanční nároky na státní rozpočet. Výdaje pro rok 2005 jsou navrhovány v celkovém objemu 26,66 mld. Kč. Předkládaný návrh rozpočtu počítá s vyrovnaným hospodařením. Na konci roku 2005 by závazky SZIF vůči bankovnímu sektoru měly dosáhnout 1,16 mld. Kč. Financování SZIF přechází od roku 2005 pod kapitolu 329 Ministerstvo zemědělství. Do

roku

2004

byly

příjmy

a

výdaje

Fondu

rozpočtovány

v rámci

kapitoly

398 – Všeobecná pokladní správa. Tabulka 18 Bilance Státního zemědělského intervenčního fondu v mld. Kč

kód GFS Příjmy A I III IV V VI VII 20

2002

PŘÍJMY vč. splátek PŘÍJMY (III+VI+VII) BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) DAŃOVÉ PŘÍJMY NEDAŇOVÉ PŘÍJMY KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY PŘIJATÉ DOTACE od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády SPLÁTKY PŮJČEK

4,02 4,02 1,09 0,00 1,09 0,00 2,93 2,93 0,00

Výdaje B II III

2002

2003 8,97 8,97 2,24 0,00 2,24 0,00 6,73 6,73 0,00 2003

V

VÝDAJE vč. půjček VÝDAJE (III+IV) BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) Neinvestiční nákupy a související výdaje Úroky Dotace a ostatní běžné transfery Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády Dotace Nefinančním veřejným podniků Finančním institucím Ostatním podnikům Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) PŮJČKY PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky)

8,78 8,78 8,74 4,25 0,03 4,47 0,00 4,47 0,00 0,00 4,47 0,00 0,04 0,00 0,00

7,73 7,73 7,67 1,13 0,05 6,50 0,00 6,50 0,00 0,00 6,50 0,00 0,06 0,00 0,00



-4,76 -4,76 -7,66 -4,74

1,24 1,24 -5,43 1,29

1 2 3 3.0 3.1 3.1.1,3 3.1.2 3.1.4 3.2 IV

Pramen: MF, SZIF

30

2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 21,81 26,66 21,81 26,66 0,32 0,00 0,00 0,00 0,32 0,00 0,00 0,00 21,49 26,66 15,08 26,66 0,00 0,00 2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 21,43 26,66 21,43 26,66 21,05 26,36 1,87 1,10 0,05 0,00 19,13 25,26 0,00 0,00 19,12 25,26 0,00 0,00 0,00 0,00 19,12 25,26 0,00 0,00 0,38 0,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,38 0,38 -20,74 0,43

0,00 0,00 -26,36 0,00

Tabulka 19 Vývoj finanční situace Státního zemědělského intervenčního fondu v mld. Kč 2002

2004 očekávaná skutečnost 0,72 0,18 8,97 21,81 5,31

2003

2005 predikce

1. 2. 3. 4.


1,17 4,02 3,50 0,82

0,00 26,66

5. 6. 7. 8.


8,78

7,73 1,78

21,43 5,87

26,66

0,72

0,18

0,00

0,00

Saldo hospodaření

-4,76

1,24

0,38

0,00

Dluh ke konci roku

3,50

1,72

1,16

1,16

Pramen: MF, SZiF

6. Státní fond kultury Státní fond kultury (dále jen SFK) byl zřízen zákonem č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky. Spravuje jej Ministerstvo kultury, v čele Fondu je ministr kultury, který odpovídá za hospodaření s prostředky SFK. Základní záměr zřízení SFK spočíval ve vytvoření nového zdroje a institucionální základny pro financování projektů v oblasti kultury nad rámec prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu. Očekává se, ţe příjmy Fondu v rozpočtovém období 2004 budou oproti plánovaným příjmům překročeny a dosáhnou 26,7mil.Kč. Tato skutečnost je způsobena přijatým darem ve výši 20,0 mil. Kč. Další nedaňové příjmy Fondu jsou tvořeny příjmy z pronájmu a uţití majetku, platbami za výkon majetkových autorských práv, která v důsledku odúmrtí připadla státu, 50% podíl na příjmech z pronájmu nemovitých kulturních památek od Ministerstva kultury a příjmy z úroků. Celková částka výdajů zůstává na původní rozpočtované výši, tedy 6,0 mil. Kč. Jedná se o běţné výdaje, které tvoří náklady na činnost Fondu a náklady na údrţbu, správu nemovitostí a provozování expozic a transfery veřejným rozpočtům centrální úrovně (odvod příjmů z pronájmu nemovitostí). Ačkoliv původně byl rozpočet Státního fondu kultury sestaven jako vyrovnaný, především vlivem přijatého daru skončí s přebytkem příjmů nad výdaji ve výši 20,7mil.Kč. Následkem této skutečnosti vzrostou finanční prostředky Fondu z částky 8,3 mil. Kč na počátku roku 2004 na 29,0 mil. Kč na jeho konci. Rozpočet pro rok 2005 je konstruován jako deficitní, se schodkem 9,0 mil. Kč. Rozpočtované příjmy pro rok 2005 činí 11,0mil.Kč (jedná se pouze o nedaňové příjmy příjmy z pronájmu a uţití majetku, příjmy z úroků a ostatní nedaňové příjmy - odúmrti, přijaté ţadatelské poplatky, příjmy ze vstupného). Rozpočet výdajů představuje částku 20,0mil. Kč. 31

Fond předpokládá pouţití části daru z roku 2004 ve výši 10 mil. Kč na podporu kulturních projektů. Další výdaje tvoří neinvestiční nákupy a související výdaje a pořízení investic. Z důvodu pokrytí rozpočtovaného deficitu ve výši 9 mil. Kč ze zdrojů minulých let by se měl konečný zůstatek finančních prostředků Fondu oproti stavu na počátku roku sníţit, a to na 20,0 mil. Kč. Tabulka 20 Bilance Státního fondu kultury v mil. Kč.

kód GFS Příjmy A I III IV V VI VII

2002

PŘÍJMY vč. splátek PŘÍJMY (III+VI+VII) BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) DAŃOVÉ PŘÍJMY NEDAŇOVÉ PŘÍJMY KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY PŘIJATÉ DOTACE SPLÁTKY PŮJČEK

6,2 6,2 6,2 0,0 6,2 0,0 0,0 0,0

Výdaje

2002

B II III

VÝDAJE vč. půjček VÝDAJE (III+IV) BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 2 Úroky 3 Dotace a ostatní běžné transfery 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 3.1 Dotace 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 3.1.2 Finančním institucím 3.1.4 Ostatním podnikům 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 4,6 Pořízení investic 7 Investiční transfery PŮJČKY V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) A-B AI -BII AIII - BIII AI - BII + 2


Pramen: SFK, MF

32


2003 5,6 5,6 5,6 0,0 5,6 0,0 0,0 0,0 2003 9,7 9,7 9,7 2,0 0,0 7,7 3,0 1,7 0,7 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

6,8 6,8 6,0 3,0 0,0 3,0 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,8 0,8 0,0 0,0 0,0

-3,6 -3,6 -3,6 -3,6

-1,1 -1,1 -0,4 -1,1

2005 predikce

26,7 11,0 26,7 11,0 26,7 11,0 0,0 0,0 26,7 11,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 6,0 20,0 6,0 20,0 5,9 15,2 4,5 5,7 0,0 0,0 1,4 9,5 1,4 0,0 0,0 3,9 0,0 1,4 0,0 0,0 0,0 2,5 0,0 0,2 0,1 4,8 0,1 4,3 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 20,7 20,7 20,8 20,7

-9,0 -9,0 -4,2 -9,0

Naformátováno

Tabulka 21 Vývoj finanční situace Státního fondu kultury v mil. Kč 2002 1. 2. 3. 4.


5. 6. 7. 8.


2003

13,0 6,2


9,7

6,8

6,0

20,0

9,4

8,3

29,0

20,0

Saldo hospodaření

-3,6

-1,1

20,7

-9,0

Dluh ke konci roku

0,0

0,0

0,0

0,0

Pramen: SFK, MF

7. Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (dále jen SFČK) byl zřízen za účelem vytvoření nového zdroje a institucionální základny pro financování projektů v oblasti kinematografie zákonem ČNR č. 241/1992 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb. a spravuje jej Ministerstvo kultury. V čele Fondu stojí ministr kultury, který odpovídá za hospodaření s jeho prostředky. Hospodaření SFČK ke konci roku 2004 se očekává vyrovnané. Předpokládané příjmy budou 63,0 mil. Kč (jedná se o nedaňové příjmy), z čehoţ nejvyšší část 60,5 mil. Kč tvoří příjmy z vlastní činnosti (výnosy z uţití filmových děl, korunový příplatek ke vstupnému do kin, předpokládané splátky poskytnutých bezúročných návratných finančních výpomocí na podporu kinematografických projektů, příjmy z pronájmu majetku). Celkové výdaje jsou rozpočtovány ve výši 63,0 mil. Kč, z tohoto objemu bude nejvyšší částka (49,4 mil. Kč) vynaloţena na dotace a ostatní běţné transfery a dále pak 2,5 mil. Kč na neinvestiční nákupy a související výdaje (náklady na činnost Fondu, ţadatelské poplatky pouţité na expertní posouzení projektů a event. vratky nedočerpaných ţadatelských poplatků). Předchozí poloţky jsou součástí běţných výdajů, výdaje kapitálové, které představují investiční dotace na obnovu a rozvoj technického vybavení v české kinematografii, jsou uvaţovány ve výši 1,0 mil. Kč. Významnou část tvoří i poskytnuté půjčky na podporu kinematografických projektů, které by měly dosáhnout 10,0 mil. Kč. Rozpočet příjmů a výdajů Fondu pro rok 2005 je koncipován jako vyrovnaný. Poprvé je v něm zohledněna výše hrubých příjmů z uţití filmových děl a současně výše nákladů vynaloţených na dosaţení těchto příjmů. Doposud se uvaţovalo jen s příjmy z uţití děl, které 33

Naformátováno

byly skutečně uhrazeny a od kterých byly jiţ odečteny autorské honoráře a odměny za činnost obchodního zástupce. Do účetních a finančních výkazů byly tedy promítnuty pouze finanční částky skutečně poukázané či uhrazené z bankovního účtu. Nově by se do výkazů měly zobrazovat i částky inkasované Fondem od uţivatelů licencí na uţití filmových děl a současně s tím autorské odměny (tantiémy) a odměna obchodnímu zástupci, které by Fond vyplácel. Nová metodika by měla zajistit, ţe výkazy příjmů a výdajů budou přesněji odráţet hospodářskou situaci Fondu a účetní evidence se co nejvíce přiblíţí věrnému a poctivému zobrazení finančních toků. Očekávané příjmy pro rok 2005 jsou o 20,0 mil. Kč vyšší neţ v předchozím roce, coţ je způsobeno změnou metodiky, a činí tedy 83,0 mil. Kč. Převáţnou část příjmů představují příjmy nedaňové (celkem 74,0 mil. Kč), které jsou tvořeny převáţně příjmy z vlastní činnosti (71,7 mil. Kč). Další součástí příjmů jsou přijaté splátky dříve poskytnutých bezúročných návratných finančních výpomocí na podporu kinematografických projektů se splatností v roce 2005 ve výši 9,0 mil. Kč. Z plánovaného vyrovnaného rozpočtu plyne, ţe výdaje jsou rozpočtovány taktéţ na úrovni 83,0 mil. Kč a podobně jako v předchozích letech jsou tvořeny následujícími poloţkami: z běţných výdajů se jedná hlavně o neinvestiční nákupy a související výdaje (26,8 mil. Kč) a dotace a ostatní běţné transfery (45,0 mil. Kč), dále jde o kapitálové výdaje - dotace na obnovu a rozvoj technického vybavení kin (2,0 mil. Kč) a poskytnuté půjčky - bezúročné návratné finanční výpomoci na podporu kinematografických projektů (9,0 mil. Kč). Konečný zůstatek na účtech Fondu se pro rozpočtové období roku 2005 očekává ve výši 103,9 mil. Kč.

34

Tabulka 22 Bilance Státního fondu české kinematografie v mil. Kč kód GFS Příjmy A I III IV V VI VII 20

2002

PŘÍJMY vč. splátek PŘÍJMY (III+VI+VII) BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) DAŃOVÉ PŘÍJMY NEDAŇOVÉ PŘÍJMY KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY PŘIJATÉ DOTACE od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (SR) SPLÁTKY PŮJČEK

70,7 70,7 70,7 0,0 70,7 0,0 0,0 0,0 0,0

Výdaje

2002

B II III

VÝDAJE vč. půjček VÝDAJE (III+IV) BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 2 Úroky 3 Dotace a ostatní běžné transfery 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 3.1 Dotace 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 3.1.2 Finančním institucím 3.1.4 Ostatním podnikům 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 3.3-4 Transfery obyvatelstvu IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE 4,6 Pořízení investic 7 Investiční transfery 7.1 Domácí 7.2 Zahraniční PŮJČKY V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) A-B AI -BII AIII - BIII AI - BII + 2

2003


82,5 78,5 78,5 0,0 78,5 0,0 0,0 0,0 4,0 2003

83,2 83,2 81,2 2,0 0,0 79,2 0,0 74,2 1,0 0,0 73,2 0,0 5,0 2,0 0,0 2,0 2,0 0,0 0,0 0,0

56,5 48,5 46,5 2,0 0,0 44,5 0,0 39,5 1,0 0,0 38,5 0,0 5,0 2,0 0,0 2,0 2,0 0,0 8,0 4,0

-12,6 -12,6 -10,6 -12,6

26,0 30,0 32,0 30,0

2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 63,0 83,0 53,0 74,0 53,0 74,0 0,0 0,0 53,0 74,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 10,0 9,0 2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 63,0 83,0 53,0 74,0 52,0 72,0 2,5 26,8 0,2 0,2 49,4 45,0 0,0 0,0 41,4 39,0 1,0 1,0 0,0 0,0 40,4 38,0 2,0 1,0 6,0 5,0 1,0 2,0 0,0 0,0 1,0 2,0 1,0 2,0 0,0 0,0 10,0 9,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,2

Naformátováno

0,0 0,0 2,0 0,2

Pramen: SFČK, MF Tabulka 23 Vývoj finanční situace Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie v mil. Kč 2002


2003

2005 predikce

1. 2. 3. 4.


90,4 70,7

77,9 82,5

103,9 63,0

103,9 83,0

5. 6. 7. 8.


83,2

56,5

63,0

83,0

77,9

103,9

103,9

103,9

-12,6

26,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Saldo hospodaření Dluh ke konci roku

Pramen: SFČK, MF

35

Naformátováno

b) Privatizační fondy 1. Fond národního majetku ČR Fond národního majetku České republiky (dále jen FNM) byl zřízen podle zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR ve znění pozdějších předpisů. Jeho působnost se dále řídí zákonem č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů a dalšími navazujícími právními normami. FNM předpokládá v roce 2004 příjmy v celkové výši 32,3 mld. Kč, které tvoří především

předpokládané

příjmy

z převzatých

a

v současné

době

rozpracovaných

privatizačních projektů a prodeje majetku a akciíspolečností ve výši 25,76,6 mld. Kč a další příjmy ve výši 15,56,6 mld. Kč, kde největší podíl představují příjmy z dividend,. Výdaje v roce 2004 by měly činit (včetně výdajů hrazených z příjmů „malé privatizace”) 40,4 mld. Kč. Vedle nejvýznamnějších výdajů, jako jsou výdaje úhrady nákladů a ztrát transformačníchm institucím a na úhradu nákladů na odstraňování ekologických škod, je jejich výše ovlivněna dotací SFDI ve výši 27,820,0 mld. Kč a SFRB ve výši 1,5 mld. Kč. Dále se předpokládá při získání dostatečné výše peněţních zdrojů FNM dotace SFRB 3,7 mld. Kč. V případě nedostatku finančních zdrojů bude tato dotace realizována v r. 2004. Významnou změnu v roce 2003 dále představuje schválení změny zákona 500/1990 Sb. a některých souvisejících zákonů, na základě které bude do státního rozpočtu převedeno 1,4 mld. Kč k částečné kompenzaci dopadů nepříznivých povětrnostních podmínek v zemědělství z účtu „malé privatizace“. Vzhledem k tomu, ţe jiţ nelze počítat s významnějšími příjmy účtu „malé privatizace“, bylo tak v podstatě rozhodnuto o jiném pouţití peněţních prostředků původně alokovaných ve výši 1,5 mld. Kč pro zabezpečení podpory privatizace zdravotnických zařízení. Na základě výše uvedených změn zákonů bude nutné přehodnotit „Dohodu o zabezpečení podpory privatizace zdravotnických zařízení“ uzavřenou mezi FNM ČR a MF ČR ze dne 17. 6. 2002, která předpokládala pouţití těchto prostředků na dotaci úvěrů k nově privatizovaným zdravotnickým zařízením a sníţit dotaci z původních 1,5 mld. Kč na 0,1 mld. Kč. Dále se očekávají výdaje z účtu „malé privatizace“ 1 mld. Kč, a to především výdaje na základě vodního zákona č. 254/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. a restituční náhrady podle zákona č. 403/1990 Sb. Hospodaření FNM by tak mělo v roce 2004 skončit schodkem ve výši 8,1 mld. Kč, který bude financován z peněţních zdrojů minulých let.. Zůstatek disponibilních peněţních 36

prostředků tak bude činit pouze 0,0 mld. Kč a musí být ponechán k financování plánovaných potřeb roku 2005.téměř vyčerpán. Návrh rozpočtu pro rok 2005 předpokládá příjmy ve výši 60,9 mld. Kč, jejichţ získání je podmíněnoa to především z prodeje akcií doprivatizací akciových společností Unipetrol, Osinek, Českéhoý Telecomu, a. s. a Severočeských dolů, a. s dalších. Výdaje v roce 2005 by měly činit (včetně výdajů hrazených z prostředků „malé privatizace”) 58,3 mld. Kč. Vedle nezbytně nutných výdajů k zajištění dosud známých a vládou ČR schválených závazků FNM je jejich výše ovlivněna poţadavkem SFDI na dotaci ve výši 24,3 mld. Kč a SFRB v rozsahu 1 mld. Kč. Podmínkou převedení těchto zdrojů je schválení dotace vládou. Za předpokladu, ţe FNM nezíská ţádné další příjmy nebo nedojde k přesunu některých výdajů do dalších období, schodek Za výše uvedených předpokladů skončí hospodaření FNM v roce 2005 dosáhne přebytkem 2,7 mld. Kč. Za této situace dojde v roce 2004 k zadluţení FNM ve výši 5,0 mld. Kč. Zůstatek peněţních prostředků včetně přijatých úvěrů 5 mld. Kč k 31. 12. 2005 tak bude 6,4 mld. Kč. Vázané finanční zdroje, jejichţ pouţití je stanoveno zvláštními smlouvami a usneseními vlády ČR, budou ke konci roku 2005 činit 3,3 mld. Kč a nemohou být pouţity k běţnému financování výdajů FNM. Za předpokladu schválení všech souvisejících zákonů (např. dotace SFDI, převod ve prospěch Sociální pojišťovny, úhrada závazku státu vůči ČNB) bude muset FNM získat v dalších letech celkové peněţní příjmy ve výši 203,5 mld. Kč k zajištění předpokládaných výdajů. Pokud výše uvedené zákony nebudou schváleny, potřeba finančních prostředků na úhradu jiţ schválených závazků bude činit minimálně 79,5 mld. Kč. Jedině tak bude moţné zajistit financování plánovaných výdajů a ukončit privatizační proces bez závazků. V případě, ţe by v roce 2005 FNM ČR získal vyšší peněţní příjmy z prodeje akcií Českého Telecomu, a. s. a Severočeských dolů, a. s. a nebo prodal některé další strategické majetkové účasti státu, byl by o tento příjem k 31. 12. 2005 navýšen konečný zůstatek peněţních prostředků FNM. Tyto zdroje však musí být ponechány k financování potřeb dalších let.

37

Tabulka 24 Bilance Fondu národního majetku ČR v mld. Kč kód GFS Příjmy A I III IV V VI VII

2002

2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 32,32 60,94 6,63 2,84 6,63 2,84 0,00 0,00 6,63 2,84 0,00 0,00 0,00 0,00 25,69 58,10 25,69 58,10

PŘÍJMY vč. splátek PŘÍJMY (III+VI+VII) BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) DAŃOVÉ PŘÍJMY NEDAŇOVÉ PŘÍJMY KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY PŘIJATÉ DOTACE SPLÁTKY PŮJČEK Domácí

130,59 4,78 4,78 0,00 4,8 0,00 0,00 125,81 125,81

36,30 11,81 11,81 0,00 11,81 0,00 0,00 24,49 24,49

z toho: privatizace

125,78

24,27

25,69

58,10

0,00

0,00

0,00

Zahraniční

0,00

Výdaje

2002

B II III

VÝDAJE vč. půjček VÝDAJE (III+IV) BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 2 Úroky 3 Dotace a ostatní běžné transfery 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 3.1 Dotace 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 3.1.2 Finančním institucím 3.1.4 Ostatním podnikům 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 3.3-4 Transfery obyvatelstvu IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 4,5,6 Pořízení investic 7 Investiční transfery 7.1 Domácí 7.2 Zahraniční PŮJČKY Domácí Zahraniční V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) A-B AI -BII AIII - BIII AI - BII + 2

2003


Pramen: FNM, MF

38

2003

2004 2005 očekávaná predikce skutečnost

102,22 98,71 69,04 1,33 0,83 66,88 38,39 27,11 0,03 26,85 0,22 0,00 1,38 29,67 0,01 29,67 29,67 0,00 3,51 3,51 0,00 -122,30

63,69 51,61 16,03 0,23 0,00 15,80 1,74 13,22 0,00 13,22 0,00 0,00 0,83 35,58 0,00 35,58 35,58 0,00 12,08 12,08 0,00 -12,41

40,41 40,31 40,31 1,98 0,00 38,33 22,11 15,37 7,11 5,49 2,77 0,00 0,85 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,10 0,10 0,00 -25,59

58,26 58,26 58,25 1,88 0,00 56,38 25,30 30,43 12,05 15,18 3,20 0,00 0,65 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -58,10

28,37 -93,93 -64,26 -93,09

-27,39 -39,80 -4,22 -39,80

-8,09 -33,68 -33,68 -33,68

2,68 -55,42 -55,42 -55,42

Tabulka 25 Vývoj finanční situace Fondu národního majetku v mld. Kč - Velká privatizace 2002 1. 2. 3. 4. 5.

Počáteční stav peněžních zdrojů k 1. 1. Příjmy z nefinančních operací Příjmy z dluhopisů a úvěrů Prodej cizích cenných papírů Přijaté zálohy

6. 7. 8.

Výdaje na nefinanční operace Splátky dluhopisů a úvěrů vč. směnek Nákup cizích cenných papírů Konečný stav peněžních zdrojů k 31. 12. Vázané peněžní zdroje Disponibilní peněžní zůstatky

9. 10.

25,67 130,26 0,00

2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 34,54 10,06 2,95 35,37 31,52 60,92 0,00

2003

99,18 22,21

59,84

38,63

57,90

34,54 8,55 25,99

10,06 2,94 7,12

2,95 2,94 0,02

5,98 2,94 3,04

Saldo hospodaření (Velká privatizace)

31,07

-24,47

-7,11

3,02

Dluh ke konci roku

0,00

0,00

0,00

0,00

Pramen: FNM, MF Tabulka 26 Vývoj finanční situace Fondu národního majetku v mld. Kč - Malá privatizace

1. 2. 3. 4.


7,35 0,34


5. 6. 7.

Výdaje na nefinanční operace Splátky dluhopisů a úvěrů vč. směnek Nákup cizích cenných papírů Konečný stav peněžních zdrojů k 31. 12. Vázané peněžní zdroje Disponibilní peněžní zůstatky

3,04

3,30

1,02

0,36

4,65 4,65 0,00

1,72 1,72 0,00

0,74 0,74 0,00

0,40 0,40 0,00

Saldo hospodaření (Malá privatizace)

-2,70

-2,92

-0,98

-0,34

2002

8. 9.

2003

Pramen: FNM, MF

2. Pozemkový fond ČR Pozemkový fond České republiky (dále jen PF) byl zřízen zákonem č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších přepisů. Jeho hlavním úkolem je zajistit správu zemědělských nemovitostí, poskytovat restituční náhrady oprávněným osobám, privatizovat státní zemědělský majetek v souladu s rozhodnutím o privatizaci, realizovat prodeje státní zemědělské půdy a pečovat o svěřený majetek státu. Pro rok 2004 očekává Fond příjmy ve výši 1,6 mld. Kč, které tak s peněţními prostředky ve výši 1,4 mld. Kč k 1. 1. 20043 vytvoří finanční zdroje dosahující 3,0 mld. Kč. Výdaje, které jsou očekávány ve výšiodhadovány na 2,3 mld. Kč., jsou proti schválenému rozpočtu navýšeny o 0,3 mld. Kč z titulu regulace trhu s mlékem a podpory včelařům (návrh

39

na změnu rozpočtu je ve schvalovacím řízení). Hospodaření Fondu tak skončí schodkem 0,7 mld. Kč, který bude profinancován uhrazen z finančních prostředků hotovostí z minulých let. Zůstatek peněţních prostředků zdrojů Pozemkového fondu ČR k 31. 12. 2004 se očekává aktivní (ve výši cca 0,7 mld. Kč). Rozpočet PF na rok 2005 předpokládá příjmy 1,6 mld. Kč. Ve výdajích navrhovaných ve výši 1,8 mld. Kč představují vedle vlastních provozních a investičních nákladů PF (materiálové náklady, mzdové náklady apod.) nejvyšší poloţku výdaje na správu majetku vč. demolic a restituční náklady. Přestoţe hospodaření PF skončí schodkem (cca 0,2 mld. Kč) bude i nadále jeho celková finanční bilance ke konci roku aktivní (0,6 mld. Kč). Tabulka 27 Bilance Pozemkového fondu ČR v mld. Kč kód GFS

Příjmy

A I III IV V VI VII

PŘÍJMY vč. splátek PŘÍJMY (III+VI+VII) BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) DAŃOVÉ PŘÍJMY NEDAŇOVÉ PŘÍJMY KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY PŘIJATÉ DOTACE SPLÁTKY PŮJČEK Domácí

1,50 0,57 0,51 0,00 0,51 0,00 0,06 0,93 0,93

1,79 0,62 0,53 0,00 0,53 0,00 0,09 1,17 1,17

z toho: privatizace

0,84

1,17

0,00

0,00

2002

Zahraniční

Výdaje B II III

2002

2003

2003

V

VÝDAJE vč. půjček VÝDAJE (III+IV) BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) Neinvestiční nákupy a související výdaje Úroky Dotace a ostatní běžné transfery Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády Dotace Nefinančním veřejným podniků Finančním institucím Ostatním podnikům Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády Transfery obyvatelstvu Transfery do zahraničí KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Pořízení investic Investiční transfery PŮJČKY PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky)

2,01 2,01 2,01 1,20 0,00 0,81 0,43 0,24 0,23 0,00 0,01 0,00 0,14 0,00 0,01 0,01 0,00 0,00 -0,93

1,88 1,88 1,69 1,26 0,00 0,43 0,00 0,15 0,06 0,00 0,08 0,00 0,29 0,00 0,19 0,19 0,00 0,00 -1,17



-0,51 -1,44 -1,50 -1,44

-0,09 -1,26 -1,16 -1,26

1 2 3 3.0 3.1 3.1.1,3 3.1.2 3.1.4 3.2 3.3-4 3.5 IV 4,5,6 7

Pramen: PF ČR, MF

40

2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 1,59 1,62 0,33 0,31 0,33 0,31 0,00 0,00 0,33 0,31 0,00 0,00 0,00 0,00 1,26 1,31 1,26 1,31 1,26

1,31

0,00 0,00 2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 2,29 1,77 2,29 1,77 2,24 1,71 1,28 1,14 0,00 0,00 0,96 0,58 0,00 0,00 0,37 0,07 0,06 0,06 0,00 0,00 0,31 0,01 0,00 0,00 0,59 0,51 0,00 0,00 0,06 0,06 0,06 0,06 0,00 0,00 0,00 0,00 -1,26 -1,31 -0,70 -1,96 -1,91 -1,96

-0,15 -1,46 -1,40 -1,46

Tabulka 28 Vývoj finanční situace Pozemkového fondu ČR v mld. Kč

1. 2. 3. 4.


2,03 1,50


5. 6. 7. 8.


2,01

1,88

2,29

1,77

1,52

1,43

0,72

0,57

Saldo hospodaření

-0,51

-0,09

-0,70

-0,15

Dluh ke konci roku

0,00

0,00

0,00

0,00

2002

Pramen: PF ČR, MF

41

2003

c) Veřejné zdravotní pojištění Systém veřejného zdravotního pojištění (dále jen „v. z. p.“) je v roce 2004 nadále provozován Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR (dále jen „VZP ČR“) a osmi zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami (dále jen „ZZP“). Pokračuje a bude pokračovat likvidace zbývajících pěti zdravotních pojišťoven, z nichţ na tři je prohlášen konkurz. Provozování komerční činnosti v systému v. z. p. bylo ke dni vstupu ČR do EU převedeno na dceřinné společnosti zdravotních pojišťoven. V roce 2005 se změny v této struktuře nositelů veřejného zdravotního pojištění zatím nepředpokládají. Je ovšem moţné, ţe vlivem zákona č. 438/2004 Sb. (úpravou změny pravidel přerozdělování vybraného pojistného) v budoucnu dojde k ekonomickým tlakům na slučování ZZP. Hospodaření zdravotních pojišťoven ovlivnilo v roce 2004 vstoupení v platnost dalších mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení uzavřených v minulosti (týkajících se zprostředkování úhrad zdravotní péče cizinců a našich občanů v cizině) a zejména pak vstup ČR do EU. Od 1. 5. 2004 platí pro Českou republiku v oblasti zdravotního pojištění osob migrujících v rámci prostoru EU právo Evropských společenství v plném rozsahu. Dostát všem úkolům na tomto novém úseku činnosti zdravotních pojišťoven napomůţe mimo jiné i „Centrum mezistátních úhrad“ zaloţené v roce 2004, jehoţ členy jsou všechny zdravotní pojišťovny působící v ČR. Z vývoje hospodaření v 1. pololetí roku 2004 lze v systému v. z. p. odhadovat celkové finanční zdroje ve výši cca 155,00 mld. Kč. Z této částky pojistné na veřejné zdravotní pojištění jako hlavní zdroj příjmů bude tvořit přibliţně 77,9 % (120,80 mld. Kč). Pozitivně se projevují legislativní změny schválené v rámci reformy veřejných financí - zvýšení vyměřovacího základu OSVČ, zvýšení platby ze státního rozpočtu za zákonem stanovené skupiny pojištěnců10 a od druhého pololetí r. 2004 i zrušení odpočtu pojistného u pracujících osob, za které je současně plátcem pojistného stát (pracující důchodci, studenti apod.) provedené zákonem č. 438/2004 Sb. Dopad tohoto opatření činí jiţ v roce 2004 cca 0,8 mld. Kč. Mimořádným zdrojem příjmů v roce 2004 je doplatek za postoupení vybraných pohledávek zdravotních pojišťoven na Českou konsolidační agenturu podle usnesení

10

Nařízení vlády č. 230/2003 zvýšilo od 1. 1. 2004 měsíční platbu za jednoho státního pojištěnce z původních 467 Kč na 476 Kč.

42

vlády č. 1184/2003 ve výši cca 0,94 mld. Kč11. Z celkových očekávaných výdajů o objemu cca 155,20 mld. Kč připadne na výdaje na zdravotní péči cca 149,36 mld. Kč. Celkové výdaje zdravotních

pojišťoven

na

vlastní činnost

nepřekročí limity stanovené

vyhláškou

č. 418/2003 Sb. Výsledkem hospodaření systému jako celku bude deficit ve výši 0,19 mld. Kč, který bude kryt z vlastních zdrojů ZZP (čerpáním peněţních zůstatků z minulých let) a u VZP ČR zvýšením stavu závazků po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením. Při současném splacení části návratných finančních výpomocí (ZP Ministerstva vnitra ČR) a komerčních úvěrů (VZP ČR) ve výši 99,0 mil. Kč dojde ke sníţení stavu rezerv zdravotních pojišťoven k 31. 12. 2004 meziročně přibliţně o 0,29 mld. Kč. Vstup cizích zdrojů financování do systému zdravotního pojištění (s výjimkou výše uvedené pomoci ČKA) se nepředpokládá. Výše dluhu (tj. výše zůstatku nesplacených částí bankovních úvěrů a návratných finančních výpomocí; závazky vůči sektoru poskytovatelů zdravotní péče do dluhu nevstupují) je k 31. 12. 2004 odhadována na cca 0,19 mld. Kč. Odhad vývoje finanční bilance v. z. p. v roce 2005 je zaloţen na predikci makroekonomických indikátorů a souhrnných finančních ukazatelů systému a zohledňuje rovněţ dopady jednotlivých legislativních opatření a změn. Celkové dosaţitelné příjmy zdravotních pojišťoven jsou pro rok 2005 predikovány ve výši cca 163,32 mld. Kč. Při odhadu objemu plateb ze státního rozpočtu za zákonem stanovené skupiny pojištěnců se vychází z nařízení vlády č. 445/2004 Sb. zvyšujícího od 1. 1. 2005 měsíční platbu za jednoho pojištěnce z původních 476 Kč na 481 Kč. Celkové výdaje v systému v. z. p. dosáhnou odhadem 163,26 mld. Kč (v tom výdaje na zdravotní péči zhruba 157,1 mld. Kč). Výsledné saldo hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2005 je tedy predikováno jako mírně přebytkové, ve výši cca 0,06 mld. Kč. Zdrojem krytí zákonem stanovených povinností zdravotních pojišťoven (povinné příděly do rezervních fondů a odvody do zajišťovacích fondů u ZZP) a splátek návratných finančních výpomocí a úvěrů ve výši 67,0 mil. Kč budou při absenci nových cizích zdrojů financování vlastní rezervy zdravotních pojišťoven. Jejich pokles je odhadován v rozsahu cca 10 mil. Kč. Dluh ke konci roku 2005 dosáhne cca 0,1 mld. Kč. Lze opět očekávat zhoršování finanční pozice VZP ČR, která nadále nebude schopná vytvářet příděly do zcela vyčerpaného rezervního fondu. Problémy se zatíţením závazky po 11

V roce 2003 byla ze strany ČKA vyplacena záloha ve výši 2,06 mld. Kč, která z titulu zálohového krytí byla zúčtována jako mimořádné příjmy z veřejného zdravotního pojištění a teprve v roce 2004 převedena do prostředků výběru pojistného.

43

lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotní péče lze v souvislosti s úpravou pravidel přerozdělování vybraného pojistného od 1. 1. 2005 (postupně do roku 2007) očekávat rovněţ u ZZP, neboť nový způsob přerozdělování pojistného bude převádět zhruba 2 mld. Kč ročně ve prospěch VZP ČR. Navíc se nepředpokládá, ţe by došlo k zásadní úpravě úhrad zdravotní péče, přestoţe jiţ několik let vykazuje extenzivní vývoj, bez ohledu na vývoj zdrojů krytí. Analýzou fungování systému v. z. p. za uplynulých 11 let lze dospět k závěru, ţe systém není schopen plynule a bez mimořádných finančních zásahů státu plnit funkci, kterou mu platné právní předpisy ukládají. Zákonem určený rozsah finančních zdrojů a systém jejich přerozdělování nevytváří prostor pro plynulé úhrady zdravotní péče nárokované smluvními zdravotnickými zařízeními, ani pro tvorbu povinných finančních rezerv zejména u VZP ČR, která aţ do konce roku 2004 nesla v průměru nejvyšší finanční zátěţ v podobě výdajů na zdravotní péči na jednoho pojištěnce, aniţ jí zákonem stanovený přerozdělovací proces vytvářel moţnost alikvotního krytí příjmy z pojistného po přerozdělování. Dosavadní návrhy změn zdravotně pojišťovacích zákonů a prováděcích vyhlášek směřujících k nastolení finanční rovnováhy uvnitř systému v. z. p. nejsou dostačující a kompletní reforma fungování veřejného zdravotního pojištění se tedy jeví jako nezbytná. Tuto reformu je nutno směrovat především na výdajovou stranu a to nejen na strukturu výdajů na zdravotní péči, ale především na hospodárné vyuţívání prostředků veřejného zdravotního pojištění ve stávající síti smluvních zdravotnických zařízení.

44

Tabulka 29 Bilance Veřejného zdravotního pojištění v mld. Kč

kód GFS Příjmy A I III IV 1 2 4 5 V 8 9 10 12 VI VII 20

2002

PŘÍJMY vč. splátek PŘÍJMY (III+VI+VII) BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) DAŃOVÉ PŘÍJMY Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů Pojistné veřejného zdravotního pojištění Majetkové daně Vnitřní daně ze zboží a služeb NEDAŇOVÉ PŘÍJMY Příjem z podnikání a vlastnictví Příjmy z poplatků a nahodilých prodejů Přijaté sankční platby Ostatní nedaňové příjmy KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY PŘIJATÉ DOTACE od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (SR) SPLÁTKY PŮJČEK

Výdaje

136,04 136,04 105,46 104,48 0,00 104,48 0,00 0,00 0,98 0,39 0,18 0,31 0,10 0,01 30,58 30,58 0,00 2002

B II III

2003 147,65 147,65 115,01 114,14 0,00 114,14 0,00 0,00 0,87 0,21 0,23 0,44 0,00 0,13 32,51 32,51 0,00 2003

VÝDAJE vč. půjček VÝDAJE (III+IV) BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 2 Úroky 3 Dotace a ostatní běžné transfery 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 3.1 Dotace 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 3.1.2 Finančním institucím 3.1.4 Ostatním podnikům 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 3.3-4 Transfery obyvatelstvu (výdaje na zdravotní péči) 3.5 Transfery do zahraničí IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 4,6 Pořízení investic 7 Investiční transfery PŮJČKY V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky)

137,28 137,28 136,47 3,86 0,02 132,60 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 132,60 0,00 0,81 0,81 0,00 0,00 0,00

147,51 147,51 146,65 4,41 0,01 142,23 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 142,20 0,02 0,86 0,86 0,00 0,00 0,00


-1,24 -1,24 -31,01 -1,22

0,14 0,14 -31,64 0,16


Pramen: MF

45


2005 predikce

155,00 163,32 155,00 163,32 121,58 129,33 120,80 128,54 0,00 0,00 120,80 128,54 0,00 0,00 0,00 0,00 0,77 0,79 0,18 0,15 0,21 0,22 0,38 0,40 0,02 0,03 0,00 0,01 33,42 33,98 33,42 33,98 0,00 0,00 2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 155,20 163,26 155,20 163,26 153,99 162,05 4,50 4,78 0,00 0,00 149,49 157,27 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 149,36 157,12 0,13 0,15 1,21 1,21 1,21 1,21 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -0,19 -0,19 -32,41 -0,19

0,06 0,06 -32,72 0,06

Tabulka 30 Změna stavu finančních zdrojů veřejného zdravotního pojištění v mld.Kč 2002 1.

Příjmy z nefinančních operací

2.

Příjmy z úvěrů

3.

Výdaje na nefinanční operace

4.

Splátky úvěrů a finančních výpomocí

136,04 0,00

0,00

0,00

0,00

137,28

147,51

155,20

163,26

-0,10

-0,08

-0,10

-0,07

- Bankovních úvěrů na komerčním základě

-0,04

-0,02

-0,04

-0,02

- Návratných finančních výpomocí ze st. rozpočtu

-0,06

-0,06

-0,06

-0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Změna stavu rezerv 2)

-1,34

0,07

-0,29

-0,01

Saldo hospodaření

-1,24

0,14

-0,19

0,06

Dluh ke konci roku

0,37

0,29

0,19

0,12

- Úvěrů od KOB poskytnutých na slučování 1) - Zvýhodněných úvěrů KOB na snížení závazků 1)

5.

2004 2005 očekávaná predikce skutečnost 147,65 155,00 163,32

2003

Pramen: MF 1) Prostředky návratně poskytnuté z rozhodnutí vlády z výnosu privatizace (FNM) prostřednictvím KOB 2) Změna stavu rezervních fondů a ostatních fondů zdravotních pojišťoven (základních, provozních aj.), jejichž zůstatky se nezúčtovávají, ale převádějí do dalších let, představuje nárůst rezerv, - představuje pokles rezerv

46

I. OČEKÁVANÝ VÝVOJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A VLÁDNÍHO DLUHU...3 II. MIMOROZPOČTOVÉ FONDY... 19

Recommend Documents