Horník. TûÏba v lednu? V born start! KurÀa, to ti byla stûna...! PostiÏené dûti se radovaly i díky daru od OKD Z ÚTVARU KOMUNIKACE

PostiÏené dûti se radovaly i díky daru od OKD

Horník

N O V I N Y Z D A R M A N E J E N P R O H AV Í ¤ E

7. února 2008 • Roãník 38

Z

ÚTVARU KOMUNIKACE Horník na webu OSTRAVA (vs) Chodíte do práce ve ãtvrtek hlavnû proto, abyste si vyzvedli Horníka? Teì uÏ mÛÏete klidnû vyrazit na dovolenou, v‰echna ãísla Horníka vãetnû nejnovûj‰ího jsou ve formátu PDF na webu www.okd.cz v sekci média.

Co kdo napsal o OKD? OSTRAVA (vs) Zamûstnanci OKD s pfiístupem k firemnímu intranetu mají moÏnost nahlédnout do aktuálního monitoringu médií. V˘bûr zpráv o dûní v OKD pro nás pfiipravuje NEWTON Media.

„Standard“ na Stafiíãi STA¤Íâ (uzi) Îhavá aktualita pfii‰la ze stafiíãského závodu Dolu Paskov. Dal‰í standardní v˘kon „trhla“ rubáÀová parta hlavního pfiedáka Ivana Hudce a TH pracovníci z úseku tûÏní 6 Romana Gajdzici. Pfiekroãili parametry standardního v˘konu v hodnotû 15 186 m2.

LISTÁRNA Va‰e názory nás zajímají Chcete se vyjádfiit k obsahu Horníka? Rádi byste zlep‰ili podmínky na va‰em pracovi‰ti? Máte otázku, na kterou byste rádi znali odpovûì? Máte pfiíleÏitost: Od pfií‰tího ãísla najdete v Horníku novou rubriku Listárna. Bude v ní prostor na va‰e dotazy a námûty. V‰emi se budeme odpovûdnû zab˘vat. Uvítáme i dopisy, které nebudete chtít zvefiejnit – na ty odpovíme soukromû. Psát mÛÏete na adresu v tiráÏi, nebo e-mailem: [email protected] Redakce

www.tydenik-hornik.cz

ãíslo

strana 6

6

TûÏba v lednu? V˘born˘ start! V prvním mûsíci roku byl pfiekroãen plán o témûfi 12 procent V˘razné pfiekroãení plánu tûÏby v celé spoleãnosti, tfii nejlep‰í v˘sledky a pfiíprava na první investice v rámci projektu POP 2010 charakterizovaly první mûsíc nového roku. Celkem se na dolech OKD vytûÏilo 1,236 milionu tun uhlí, tedy 129 740 tun nad stanoven˘ plán. Lednové v˘sledky OKD pfiipravily dobrou v˘chozí pozici pro splnûní celoroãních v˘sledkÛ firmy. „Základem tûchto v˘sledkÛ byla dobrá práce uÏ v posledních mûsících loÀského roku. V lednu jednotlivé doly na své v˘kony navázaly a je‰tû je vylep‰ily. Za úspûchem je ov‰em tfieba vidût hlavnû velké úsilí a poctivou práci v‰ech horníkÛ i dal‰ích pracovníkÛ na dÛlních VOJ“ podotkl provozní fieditel Leo Bayer. Velmi dobr˘ch v˘sledkÛ docílili na Dole Darkov, kde vytûÏili 420.000 tun uhlí a pfiekroãili plán témûfi o pûtinu. „Na závodû 3 dokonce dosáhli v˘konem pfies 327 tisíc tun nejvy‰‰í mûsíãní tûÏby v historii,“ upfiesnil provozní fieditel.

„·éfe, máme splnûno. Jasnû, vyfiídím v‰em, Ïe to byla dobrá práce...“ Pochlapili se také na Dole âSA, kde zaznamenali nejvy‰‰í mûsíãní tûÏbu od roku 2000. Celkem tam

Lednová tûÏba v dolech OKD Darkov âSA Lazy Paskov âSM

Plán (t) 351 500 280 000 124 460 96 000 254.800

Skuteãnost 420 000 306 500 142 000 83 000 285 000

Rozdíl + 68 500 + 26 500 + 17 540 – 13 000 + 30 200

vytûÏili pfies 306 000 tun uhlí, tj. o 26 500 tun nad podnikatelsk˘ plán. Rekordní mûsíãní tûÏbu si v lednu pfiipsali také na Dole âSM, kde byla dosaÏena nejvy‰‰í tûÏba v historii dolu, a to 285 000 tun. V˘sledek je o to cennûj‰í, Ïe se na nûm podílely oba závody rovnomûrnû. I na Dole Lazy byl úspû‰nû pfiekroãen stanoven˘ plán a natûÏením 142 000 tun pfiispûli k celkov˘m úspû‰n˘m v˘sledkÛm spoleãnosti. Pouze DÛl Paskov skonãil

Ilustraãní foto

v lednu v minusu, a to zejména z dÛvodu sloÏit˘ch dÛlnû-geologick˘ch podmínek. Na ‰achtû se v‰ak s tím nesmifiují, a pfiijali a jiÏ realizují technicko-organizaãní opatfiení ke zlep‰ení tohoto stavu. Radost z tûchto v˘born˘ch tûÏebních v˘sledkÛ by byla podstatnû vy‰‰í, kdyby v mûsíci lednu bylo dosaÏeno obdobn˘ch v˘sledkÛ i v oblasti bezpeãnosti. Vladislav Sobol Více na stranû 3

„KurÀa, to ti byla stûna...!“ Moslerovci z Dolu Lazy vloni narubali 697 tisíc tun a splnili ãtyfii limitní v˘kony DÒL LAZY (syl) „KurÀa, to ti byla stûna...,“ pochvalovali si chlapi rubáÀového kolektivu hlavního pfiedáka Lumíra Moslera z Dolu

Lazy pfii vzpomínce na rubání 139 908. V nûm totiÏ témûfi po celou dobu jeho provozu, aÏ na malá zaváhání, vykazovali vynika-

jící v˘sledky, a to v rámci celého revíru. Nakonec v tomto porubu loni vytûÏili úctyhodn˘ch 697 tisíc tun uhlí.

Po tûÏkém boji se doãkali Nebyla to v‰ak procházka rÛÏov˘m sadem. Vzhledem k v˘voji mocnosti bylo nejdfiíve zapotfiebí zajistit pomûrnû sloÏité rozfárání bloku tohoto porubu. Po tûÏkém boji v nepfiízniv˘ch podmínkách v pfiedchozím porubu se parta Lumíra Moslera doãkala pracovi‰tû, ve kterém koneãnû mohla ukázat, co umí.

Nebylo to vÛbec jednoduché

RubáÀov˘ kolektiv hlavního pfiedáka Lumíra Moslera se sv˘mi loÀsk˘mi v˘sledky zapsal do historie FOTO: DÛl Lazy Dolu Lazy zlat˘m písmem.

První ãást porubu byla vybavena 62 sekcemi MEOS 26/56, v níÏ Moslerovci od konce ledna do zaãátku dubna vytûÏili 114 374 tun. Pfiitom v únoru jim uniklo splnûní limitního v˘konu jen o povûstn˘ chloupek. Ov‰em uÏ v následujícím mûsíci si limit nenechali ujít. JenÏe tuto ãást porubu po 170 metrech museli ukonãit z dÛvodu pfiedpokládaného sníÏení mocnosti. Od 6. dubna do 10. ãervna pak vlastními silami pfievybavili pÛvodní porub do novû vyraÏené proráÏky v severní ãásti. Pfiekliz porubu byl koordinován polem DTS.

„S touto ãástí porubu jsme za 17 provozních dní ujeli zhruba 90 m, abychom jej spojili s pfiedem vybavenou jiÏní ãástí. Porub jsme tak prodlouÏili na193 metrÛ,“ pfiibliÏuje situaci vedoucí pole rubání Antonín Pohludka. Pfiitom v ãervnu padl dal‰í limit – 57 285 tun.

Neskuteãné v˘kony S propojen˘m porubem bylo ujeto dal‰ích 148 m a následovalo jeho krácení o 22 sekcí. LoÀsk˘ srpen lze do historie Dolu Lazy zapsat zlat˘m písmem – 132 tisíc tun v dan˘ch podmínkách nemá obdoby. Potvrzují to slova závodního dolu Libora Stebla: „Co ti ho‰i dokázali, je opravdu neskuteãné.“ Vykrácení porubu spolu s rekonstrukcí pásÛ a stûnového dopravníku za pfiispûní pole DTS trvalo nevídan˘ch devût dní. Není divu, Ïe to pfiineslo tfietí limit. Po rozjetí vykrácené ãásti rubání na 106 sekcí pak Moslerovci dosáhli v záfií ãtvrtého „limiÈáku“ – 60 021 t. Pokraãování na stranû 2

2

ÚVODEM VáÏení spolupracovníci, v dne‰ním sloupku Horníka bych se chtûl vyjádfiit k úkolÛm ve v˘robû a bezpeãnosti v roce 2008 v na‰í spoleãnosti. Úkoly podnikatelského plánu stanovily objem vytûÏeného uhlí pro rok 2008 ve v˘‰i 12 360 000 tun. Pro naplnûní tohoto úkolu je dÛleÏité rovnomûrné zaji‰tûní v˘roby na jednotliv˘ch dolech OKD s prioritou bezpeãné práce. K tomu v‰ak musíme pfiistupovat jako jeden celek a fie‰it pfiípadnû vzniklé problémy spoleãnû s jedin˘m cílem – dosaÏení nejlep‰ích v˘sledkÛ. Ve spoleãnosti OKD je dÛleÏitá práce kaÏdého zamûstnance jak v oblasti v˘roby, tak i bezpeãnosti. KaÏd˘ zamûstnanec, kter˘ pracuje a je soustfiedûn˘ na práci, vytváfií hodnoty, které se pozitivnû odrazí v plnûní ekonomick˘ch úkolÛ celku. Bezpeãnost a ochrana zdraví zamûstnancÛ je povaÏována v systému fiízení tûÏafiské spoleãnosti za prioritní ãinnost a neoddûlitelnou souãást pracovních povinností zamûstnancÛ na v‰ech stupních fiízení. NemÛÏeme se s dosavadními v˘sledky v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci spokojit, vÏdy je zde prostor pro zlep‰ování. Máme za sebou první mûsíc roku 2008 a v˘sledky v tûÏbû jsou pozitivní, na nûkolika dolech bylo dosaÏeno historicky nejvy‰‰ích tûÏeb a v˘sledkÛ, coÏ nemÛÏeme fiíci o v˘sledcích v oblasti bezpeãnosti. Za dosaÏené objemy v tûÏbû mûsíce ledna bych chtûl v‰em zamûstnancÛm i pracovníkÛm dodavatelsk˘ch organizací podûkovat a vyjádfiit pfiesvûdãení, Ïe v pozitivních v˘sledcích budeme pokraãovat i v dal‰ím období. Zdafi bÛh! Leo Bayer, provozní fieditel OKD

7. února 2008

Z OKD

Vy‰‰í tûÏba, ménû úrazÛ Jubilejní rok byl pro dodavatelskou firmu Polcarbo úspû‰n˘ POLCARBO Spokojeni s v˘sledky jubilejního patnáctého roku na ãeském trhu mohou b˘t ãlenové vedení a pracovníci karvinské dodavatelské firmy Polcarbo. Té se povedlo udrÏet stav zamûstnancÛ na úrovni okolo 540 osob a v dolech OKD vytûÏit víc neÏ v roce 2006. Pfiíznivû se vyvíjela situace v oblasti bezpeãnosti práce.

rek a hlavní pfiedák Robert Miko∏ajczyk. „Kolektiv pracuje na úseku pfiíprav Dolu Darkov a v prvním roce své ãinnosti vyrazil 297 metrÛ dÛlních dûl,“ upfiesÀuje Karel SniegoÀ.

Dobrá zpráva: Ménû úrazÛ Podle slov bezpeãnostního technika Jindfiicha Prymuse byl v Polcarbo loni zaznamenán v˘razn˘ pokles poãtu pracovních úrazÛ a také jejich závaÏnosti. Celkem bylo loni v rámci firmy registrováno 38 úrazÛ, to znamená o 21 ménû neÏ v roce 2006. Pfiitom nedo‰lo ani k jedinému tûÏkému ãi dokonce smrtelnému úrazu. „Tento trend nás samozfiejmû tû‰í, ale uvûdomujeme si, Ïe je stále co zlep‰ovat. Ideální by bylo, kdyby na kontû pracovních úrazÛ svítila nula,“ glosuje situaci Karel SniegoÀ.

NatûÏili více neÏ loni Polcarbo nabízí tfii kompletní rubáÀové kolektivy. Dva z nich pod vedením ‰éfÛ úsekÛ Miros∏awa Nowaka a Krzysztofa S´dkowského a hlavních pfiedákÛ Wies∏awa Polaka a Piotra Wowry pÛsobí na Dole âSM. Tfietí s vedoucím úseku Andrzejem Rosikonûm a hlavním pfiedákem Aleksandrem ¸agowskim pracuje na Dole Darkov. Nûkolik desítek zamûstnancÛ Polcarba s pfiedákem Stanis∏awem Ogielou tvofií navíc souãást úspû‰ného darkovského kolektivu vedoucího úseku Iva Kviãaly a hlavního pfiedáka Miroslava Prekopa. Jak informuje jednatel firmy Karel SniegoÀ, firma Polcarbo vytûÏila loni v dolech OKD pfies 1473 tisíce tun uhlí a pfiekonala tak v˘sledek roku 2006 o více neÏ 330 tisíc tun.

Jednatel firmy Polcarbo Karel SniegoÀ (vlevo) s bezpeãnostním technikem Jindfiichem Prymusem nad v˘kazy úrazovosti ve firmû. V˘razn˘ pokles poãtu i závaÏnosti úrazÛ sice tû‰í, ale snem kaÏdého horníka musí b˘t, aby k úrazÛm nedocházelo vÛbec.

Jako novinka raziãi Nejvût‰í loÀskou novinkou v nabídce firmy Polcarbo se stal raziãsk˘ kolektiv, kter˘ se firmû podafiilo utvofiit na bázi zku‰en˘ch horníkÛ ze zaniklé dodavatelské firmy Stfiedisko dÛlní ãinnosti. ¤ídí ho vedoucí úseku Grzegorz Masia-

Srovnání v˘sledkÛ firmy Polcarbo Rok PrÛmûrn˘ poãet zamûstnancÛ Roãní tûÏba uhlí (tis. tun) Roãní raÏba (m) Poãet registrovan˘ch úrazÛ

2006 544 1140 0 59

2007 536 1473 297 38

TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

A je tu první limit! „KurÀa, to ti byla stûna...!“

Bradovi rubaãi zahájili rok skvûl˘m v˘konem DÒL âSA (bk) Ráznû zahájili leto‰ní rok rubaãi hlavního pfiedáka Martina Brady z úseku Jana Febera na Dole âSA. UÏ 21. ledna, jako vÛbec první v OKD, ohlásili splnûní limitního v˘konu v odrubané plo‰e. Jak nás informoval zástupce vedoucího provozu rubání Dolu âSA Jifií Tomica, útok na pokofiení limitu v porubu 14 938 o délce 159 metrÛ a prÛmûrné dob˘vané mocnosti 384 cm rozjeli Bradovi havífii 10. prosince minulého roku. Za 31 pracovních dnÛ odrubali celkem 566 metrÛ ãtvereãních plochy, kdyÏ dennû „ukrajovali“ z porubu 3,56 metru. Stanovené parametry splnili

na 105 procent a zaslouÏili se o zdafiil˘ rozjezd leto‰ní tûÏby. „Celkov˘ postup za sledované období dosáhl 110,5 metru,“ doplnil Jifií Tomica. „Kolektiv pracoval s kombajnem KSW 620E, porubov˘m dopravníkem PF 4/932 a mechanizovanou v˘ztuÏí Fazos 17/37 MD s podstavci.“ Aby nevychladli, uÏ následující den po ukonãení limitu zahájili Bradovi chlapi atak na dal‰í. „Tentokrát to budou mít obtíÏnûj‰í, protoÏe na dojezdu k porubu probíhá rozsáhlá rekonstrukce odtûÏení,“ fiekl pro Horník Jifií Tomica. „KaÏdopádnû jim v‰ichni fandíme, aby to opût zvládli.“

Pokraãování ze strany 1

Îádná stûna ,nejede’ sama „Závûreãnou fázi 159metrového porubu jsme od poloviny záfií do konce druhé dekády ledna dokopali témûfi bez ztráty kytiãky. Celkem jsme dosáhli 330 metrÛ smûrné délky. Na malé klop˘tnutí v závûru roku si uÏ málokdo vzpomene,“ zhodnotil Antonín Pohludka. Ten neopomnûl zdÛraznit, Ïe Ïádná stûna „nejede“ sama. Za krásnou celoroãní tûÏbou 697 000 tun stojí t˘mová práce a profesionalita celého úseku rubání, a také spolupráce s jin˘mi úseky. „Dost fieãí a nostalgie. Je pfied námi nov˘ porub, nové úkoly, takÏe pojìme se s nimi vypofiádat,“ odhodlanû zakonãil vedoucí pole rubání.

Kdo za tím stojí Rubání: 139 908 v 39. sloji 9. dob˘vací kry PrÛmûrná mocnost: cca 5,0 m Hlavní pfiedák: Lumír Mosler Vedoucí úseku: Petr Weiss Revírníci: Libor Fojtík, Jifií Pokorn˘, Juraj Mesáro‰, Jaromír Vojtek, Jifií Kfiípal, Radek Roik Smûnoví pfiedáci: Miroslav Vesel˘, Tibor ·tefanec, Miroslav Palkoci, Petr Stanku‰, Petr Taska Mechanik úseku: Martin Kopfiiva Pfiedák údrÏbáfisk˘ch kolektivÛ: Jan Vesel˘

Kamerov˘ systém stfieÏí DÛl Darkov Majetek firmy i zamûstnancÛ je peãlivû hlídán, soukromí dÛslednû respektováno DÒL DARKOV K fiadû podnikÛ a institucí, kde je úspû‰nû vyuÏíván kamerov˘ systém pro zv˘‰ení ochrany majetku i samotn˘ch zamûstnancÛ, se pfiipojil také DÛl Darkov. Tato moderní metoda v˘raznû roz‰ífiila moÏnosti stráÏní sluÏby pfii ochranû vybran˘ch objektÛ dolu v areálu závodÛ i v prostorách mimo nûj.

Kamery vidí i v noci Kamerov˘ systém byl spu‰tûn v závûru roku 2006 a postupnû byl doplÀován kamerami na rizikov˘ch místech z pohledu ostrahy objektÛ a v dne‰ní dobû ãítá 50 kamer, z toho 46 statick˘ch a 4 otáãiv˘ch. V‰echny kamery jsou jiÏ pfiizpÛsobeny i noãnímu vidûní.

TakÏe objekty jsou hlídány 24 hodin.

SloÏili slib mlãenlivosti Kamerov˘ systém je pouÏíván v souladu s pfiíslu‰nou legislativou tak, aby nemohlo b˘t zasahováno do soukromí zamûstnancÛ a údaje z jednotliv˘ch kamer nemohly b˘t zneuÏity. Centrální stanovi‰tû, kde se scházejí a jsou zaznamenávány ve‰keré údaje z kamer, je fiádnû zaji‰tûno a zafiízení obsluhují jen vybraní pracovníci stráÏní sluÏby, ktefií sloÏili slib mlãenlivosti a neoprávnûné manipulace s údaji.

Soukromí není naru‰eno Kamerami jsou v areálu závodÛ napfiíklad hlídány vstupy a schodi‰tû vedoucí ke koupelnám, coÏ v˘raznû pfiispûlo ke sníÏení krádeÏí v tûchto prostorách a prakticky v nich znemoÏnilo i pohyb neÏádoucích osob.

Kamery nejsou nainstalovány tam, kde by mohlo dojít k naru‰ení soukromí zamûstnancÛ, coÏ je v koupelnách, sprchách, toaletách, pfievlékárnách, v saunû a podobnû.

StfieÏí i auta zamûstnancÛ Podobnû úspû‰nû jsou kamerov˘m systémem hlídána parkovi‰tû osobních aut zamûstnancÛ. To v˘raznû omezuje moÏnost vykrádání aut a jejich po‰kozování neopatrn˘mi fiidiãi. Pokud je pfiípadné po‰kození vozidla nahlá‰eno ihned, je moÏno pomocí kamerového systému dohledat hfií‰níka. Odhalení mal˘ch odûrek, nebo jin˘ch drobn˘ch po‰kození osobních aut v‰ak není v silách obsluhy tohoto systému.

SníÏil se poãet krádeÏí Kamerami je také trvale hlídáno oplocení areálu závodÛ, jsou

hlídány jednotlivé vrátnice, vnûj‰í prostory pfied vstupem do správních budov a podobnû. Nasazením kamer se od pfielomu let 2006 a 2007 podstatnû sníÏil poãet vniknutí a krádeÏí v objektech Dolu Darkov. Zamûstnanci jsou o pouÏívání kamer v jednotliv˘ch místech informováni v˘vûsn˘mi tabulemi.

Systém bude roz‰ífien I kdyÏ v souãasné dobû kamerov˘ systém pokr˘vá nejdÛleÏitûj‰í místa v areálu závodÛ i mimo nû, bude dále postupnû roz‰ifiován tak, aby byly maximálnû vyuÏity moÏnosti ke zv˘‰ení ochrany majetku, zabránûní pohybu nepovolan˘ch osob. Nehledû na to, Ïe kamerov˘ systém v˘raznû pfiispívá k posílení prevence proti negativním jevÛm. Rostislav Laciok, vedoucí obrany a zvlá‰tních úkolÛ DÛl Darkov

7. února 2008

3

Z OKD

Impozantní leden na závodû 3 DÒL DARKOV Tak to je‰tû na závodû 3 Dolu Darkov (dfiíve dÛl 9. kvûten) za celou svou historii nezaÏili. Pfiitom první vozík s uhlím tam z podzemí vyjel uÏ 15. listopadu 1960! O ãem je fieã? O leto‰ním lednovém v˘sledku v revírní odbytové tûÏbû. Ten je vskutku impozantní. Tamní horníci dokázali z hlubin zemû vydob˘t rekordních 327 366 tun uhlí! KdyÏ si uvûdomíme, Ïe za cel˘ uplynul˘ rok se závodu 3 mimofiádnû dafiilo a splnil technick˘ reÏim tûÏby na 106,6 procenta pfii vydobytí 1 812 890 tun, pak leto‰ní lednov˘ v˘kon je doslova ‰okující. Pokud by se dafiilo pokraãovat v tomto tempu cel˘ rok, pak by roãní nárÛst tûÏby byl více neÏ dvojnásobn˘. Dosáhl by bezmála ãtyfi milionÛ tun. Ale to je, bohuÏel, utopie. „Je to nûco vskutku mimofiádného a jen tak brzy se to zfiejmû opakovat nebude. Se‰lo se hned nûko-

lik velmi pfiízniv˘ch okolností. Kromû dobr˘ch dÛlnû geologick˘ch podmínek a témûfi bezporuchového provozu tu velmi v˘znamnou roli sehrálo i obdivuhodné nasazení lidí,“ hodnotil v˘sledek závodní dolu Rastislav Du‰iãka. Na mysli mûl pfiedev‰ím rubáÀov˘ kolektiv hlavního pfiedáka Rostislava Walici a vedoucího úseku Ivana Hrubého. Právû ten nakopal tfietinu lednové produkce – 111 314 tun. Pfiekroãil tak dosavadní nejlep‰í mûsíãní v˘kon registrovan˘ mezi vlastními kolektivy. Ten ãinil 109 003 tuny a stejní lidé jej dosáhli loni v fiíjnu. „Lednového v˘sledku si ceníme podstatnû více, neÏ toho loÀského z fiíjna,“ upozorÀuje Ivan Hrub˘ a hlavní pfiedák souhlasnû pfiikyvuje. Vûdí, o ãem mluví. Dob˘vali sice ve stejném porubu, ale geologické podmínky byly mnohem nároãnûj‰í. ZdrÏení také nastalo 22. ledna

K mimofiádnému lednovému v˘sledku závodu 3 Dolu Darkov pfiispûl rubáÀov˘ kolektiv Rostislava Walici (vpravo) a Ivana Hrubého. pfii váÏnûj‰í poru‰e kombajnu, o dva dny pozdûji se provalil strop. To v‰e vyÏadovalo více práce,

nároãnûj‰í údrÏbu, perfektní organizaci a disciplinu. Do posledního dne nikdo nevûdûl, zda se podafií

vlastní rekord pfiekonat. Ve ãtvrtek 31. ledna chybûlo nakopat ãtyfii tisíce tun – pofiádné sousto. Nakonec se to podafiilo. Také díky skvûlé práci úseku centrálních pásÛ pod vedením Josefa Goreckého a mechanika Pavla Nema. Co hnalo chlapy k takové dfiinû? „Chtûli jsme sobû i ostatním dokázat, Ïe v dobr˘ch podmínkách dokáÏeme podávat skvûlé v˘kony. Hnala nás ctiÏádost zapsat se na del‰í dobu do historie ‰achty,“ pfiiznali chlapi a zároveÀ odhalili svÛj dal‰í zámûr. Tím je pokofiit dosavadní nejlep‰í celoroãní v˘kon jejich hlavního rivala ze ‰achty, rekord kolektivu Romana Badury. Ten vloni narubal pfies 601 tisíc tun. Zda se to podafií letos je v‰ak ve hvûzdách. Walica svÛj „bohat˘“ porub totiÏ dokopává a pfiejde do jiného, ménû vydatného. Rok v‰ak teprve zaãíná a dojít mÛÏe k ledasãemu. Nechme se pfiekvapit.

Slavili, ale také se radili, jak dál DÒL âSA ·tamprliãka slivovice, vepfiové hody, hfiejivá slova, podûkování... tak se ve ãtvrtek 31. ledna a v úter˘ 5. února slavil lednov˘ vynikající pracovní v˘sledek Dolu âSA. Vedení ‰achty do Barborky nadvakrát pozvalo v‰echny ty, ktefií se hlavní mûrou zaslouÏili o nejhodnotnûj‰í mûsíãní v˘kon v historii „Armády“ po slouãení s dolem Doubrava. Havífii totiÏ v leto‰ním lednu vytûÏili rekordních 306 500 tun uhlí! To je o 26,5 tisíce tun více, neÏ jim stanovil business plán. KdyÏ jsem v‰ak tûsnû pfied zahájením úterního slavnostního aktivu k fiediteli dolu Václavu Kabourkovi pronesl obligátní: „Tak tedy gratuluji,“ trochu pfiekvapenû se zeptal: „...a k ãemu?“ Oslavu lednového v˘robního úspûchu mu totiÏ kalila vzpomínka na nedávn˘ smrteln˘ úraz polského havífie jedné z dodavatelsk˘ch firem. „Ví‰, Ïivoty a zdraví lidí jsou u nás to nejdÛleÏitûj‰í, cennûj‰í neÏ rekordy!“ fiekl posmutnûle. „Nicménû za tu mimofiád-

nou lednovou tûÏbu je tfieba lidem podûkovat. ZaslouÏí si to. Je to také dobrá pfiíleÏitost rozebrat situaci, poradit se, jak postupovat dál...“

Pak uÏ se bilancovalo. V˘robní námûstek Josef Hájek zdÛraznil, Ïe na historickém v˘sledku mají sice hlavní zásluhu rubáÀové kolektivy,

V Barborce se se‰li horníci Dolu âSA nejen oslavit lednov˘ v˘sledek v tûÏbû, ale také se poradit, jak postupovat dále v úspû‰ném taÏení za splnûní celoroãních úkolÛ.

ale také zamûstnanci v‰ech ostatních profesí, zejména pfiípraváfiÛ, ktefií jim k tomu dopomohli. Proto se v Barborce se‰li rubáÀoví pfiedáci, vedoucí a mechanici tûÏebních úsekÛ, ale také elektrikáfii, zámeãníci CÚ, CPO, pracovníci klimatizace, vûtrání, dopravy... Rozhodujícím faktorem skvûlého lednového v˘konu ‰achty byly v˘sledky dvou rubáÀov˘ch kolektivÛ – Martina Brady, kter˘ dal 80 tisíc tun, a Stefana Gulaka z dodavatelské firmy Polalpex s 73 tisíci tunami. Obû party pak v lednu docílily standardního limitního v˘konu. Oba kolektivy pfiekonaly limitní v˘kony v odrubané plo‰e. „Bradovci“ splnili limit 21. ledna a „Gulakovci“ 28. ledna. Poãínaje 22. lednem zahájil kolektiv Martina Brady atak na splnûní dal‰ího „limiÈáku“. Cílem je urychlit dokopání porubu alespoÀ o tfii t˘dny! Zaãátek roku rozjeli havífii z „Armády“ parádnû. Do konce prosince je v‰ak toho je‰tû hodnû ãeká.

Na zdraví a hornické ‰tûstí. Letos by mûli vytûÏit o 235 tisíc tun více nûÏ loni, pfiesnû 3 040 000 tun. Pfied pfiípitkem a oslavou lednov˘ch v˘sledkÛ fieditel dolu mimo jiné fiekl: „Nelze tímto zpÛsobem podûkovat v‰em tfiem a pÛl tisícovce zamûstnancÛ ‰achty. Proto vás prosím, vyfiiìte na‰e podûkování ostatním lidem na va‰ich pracovi‰tích. Upozornûte je také na bezpodmíneãnou nutnost dodrÏovat bezpeãnost pfii práci. Pfieji vám i ostatním pevné zdraví a hodnû hornického ‰tûstí.“ SNÍMKY: Josef Lys

Na selatech si pochutnají oba kolektivy DÒL âSM „Kdo odjede na konci mûsíce ze ‰ichty na seleti?“ To byla otázka na plakátu s vyveden˘mi vepfiíky osedlan˘mi dvûma hlavními pfiedáky Dolu âSM (Horník ã. 3). Visel na hlavní vrátnici závodu Jih a den co den na nûm byly zaznamenávány v˘sledky rubáÀov˘ch kolektivÛ Romana Valchafie

a Tomá‰e Langera. Ty cel˘ mûsíc soutûÏily, kter˘ z nich dfiíve nakope 35 600 tun uhlí. „Závûr roku se nám na Jihu pfiíli‰ nevyvedl, takÏe jsme chtûli do nového roku odstartovat co nejlépe. Proto jsme kolektivÛm úsekÛ rubání R1 a R2 nabídli trochu netradiãní soutûÏ,“ pfiibliÏuje její

vznik vedoucí provozu rubání Alfréd Szlachta. „Chlapi se toho chytli a v‰em se to vyplatilo.“ „Proã nevyuÏít nabízené ‰ance vedení dolu dobfie si vydûlat a navíc si pochutnat na propeãeném selátku?!“ smûje se Martin Szturc, vedoucí úseku R1 s vítûzn˘m kolektivem Romana Valchafie. Ten nakopal onûch 35 600 tun uÏ 23. ledna a do konce mûsíce pfiidal dal‰ích 14 808 tun. Tím si zaslouÏili dal‰í sele. „NejenÏe jsme se správnû vyhecovali, ale také pfiíroda byla k nám vlídná,“ pfiidává se Roman Ne‰kera, kter˘ zastupoval nepfiítomného hlavního pfiedáka vítûzného kolektivu Romana Valchafie. „·éf si zaletûl do Ameriky na hokej,“ potutelnû vysvûtluje zástupce absenci ‰éfa pfii pfiedáváRubáÀové kolektivy se dobfie znají a pfiestoÏe se dokáÏí fiádnû „hecovat“, úspûch si navzájem pfiejí. Zleva: Roman Ne‰kera, Martin Szturc, Milan Macíãek a TomበLanger.

·éf vítûzného kolektivu Roman Valchafi.

TomበLanger se sv˘m kolektivem získal také sele.

ní odmûny. „Pozval ho tam na svÛj zápas jeho syn, kter˘ tam hraje juniorskou NHL.“ AÏ se hlavní pfiedák vrátí, bude se svou partou hodovat. Zkrátka v‰ak nepfiijde ani kolektiv Tomá‰e Langera. Ten sice nezvítûzil, ale limit 35 600 tun naplnil. Navíc narubal 1400 tun. A tento v˘kon, jak uznalo vedení ‰achty, si sele také zaslouÏí. „Na startu jsme

sice mûli srovnatelné podmínky, ale pfiíroda na nás nebyla tak shovívavá,“ pfiipou‰tí vedoucí úseku R2 Milan Macíãek. „Nicménû chlapi se fiádnû vyhecovali a nakonec limitu dosáhli. Myslím si, Ïe uznání a selata si opravdu zaslouÏí oba kolektivy. V‰ichni prokázali, Ïe jsou soutûÏiví, Ïe dokáÏí vefiejnû dát své jméno v‰anc.“ Stránku pfiipravil: Josef Lys

4

Podporují hornické památky Nadace Landek ãeká do konce bfiezna na nové projekty OSTRAVA (uzi) DoplÀující II. kolo v˘bûrového fiízení na pfiíspûvky z Nadaãního programu 2008 na projekty spojené s havífiinou a její historií je tady. Vyhlásila ho Nadace Landek, která v ostravsko-karvinském revíru za‰tiÈuje a podporuje ve‰keré aktivity v dané oblasti.

Tematické okruhy pro pfiihlá‰ky: • záchrana a údrÏba hornick˘ch památek a dokumentÛ • ekologická záchrana a obnova lokalit, které s hornictvím souvisí nebo kdykoliv v minulosti souvisely • osvûtová a publikaãní ãinnost související s tematikou hornictví, hornické historie a geologie • podpora kultury v regionu i mimo nûj V zásadû to znamená, Ïe jednotlivci, ale i organizace, v jejichÏ majetku nebo drÏení jsou „relikvie“ jakkoliv se dot˘kající hornické profese, mohou zpracovat podle tematick˘ch okruhÛ svou vizi. Od nadace pracující na dobrovolnické bázi se tûm nejnadûjnûj‰ím dostane v˘znamné pomoci. „Projekty zpracované podle zásad pro poskytování nadaãních pfiíspûvkÛ spolu s vyplnûn˘m formuláfiem do v˘bûrového fiízení musí b˘t doruãeny do 31. bfiezna 2008,“ upozorÀovali pracovníci nadace. Tfieba tak uãinit na adresu: Nadace Landek, Proke‰ovo námûstí 6, 72 830, Ostrava. Závazné pfiihlá‰ky jsou na její adrese, informace na telefonech 596 262 228 a 604 168 008 ãi na internetu www.volny.cz/nadace.landek. V˘sledky budou zvefiejnûny po ukonãení v˘bûrového fiízení. „Rozhoduje správní rada, ta nemusí sdûlovat dÛvody nepfiijetí projektu,“ uvedli v nadaci.

ZE

SVùTA

Kompania W´glowa zavr‰ila pût let POLSKO Více neÏ 1,1 miliardy zlot˘ch (témûfi 7,9 miliardy korun) star˘ch dluhÛ splacen˘ch z vlastních prostfiedkÛ, dohody s vûfiiteli, redukce zamûstnanosti z 85 na 62 tisíc zamûstnancÛ a omezení poãtu dolÛ z 23 na 16 – takov˘ je v˘sledek hospodafiení nejvût‰í polské i evropské dÛlní spoleãnosti Kompania W´glowa (KW). Spoleãnost oslavila 1. února pût let svého trvání. Jak napsal pro katovick˘ t˘deník Trybuna Górnicza pfiedseda pfiedstavenstva KW Grzegorz Paw∏aszek, v dobû svého ustavení byla

povaÏována za prozatímní fie‰ení. Dnes je „mobilním hospodáfisk˘m organismem“, kter˘ má své pevné místo na hospodáfiské mapû Polska a je základem energetické bezpeãnosti zemû. Za hlavní podmínky dal‰ího rÛstu oznaãil investice do zlep‰ování efektivityfirmy. „Do budoucna bude pozice uhlí závislá nejen na jeho strategického v˘znamu, ale také na zavedení nov˘ch technologií spalování a vyuÏití uhlí v procesu zplynování a zkapalnûní. I na tyto v˘zvy je Kompanie pfiipravena,“ ujistil Grzegorz Paw∏aszek.

PoÏáry v ukrajinsk˘ch dolech UKRAJINA Více neÏ 700 horníkÛ bylo evakuováno ze dvou ukrajinsk˘ch ãernouheln˘ch dolÛ, ve kter˘ch do‰lo v pondûlí 4. února k poÏárÛm. Podle ukrajinsk˘ch médií nebyly zaznamenány Ïádné obûti ani zranûní. PostiÏeny byly

doly Kujby‰evská v Donûcku a Komsomolskaja ve mûstû Antracit v Luganském obvodu. Ukrajinské doly patfií kvÛli vysoké koncentraci metanu mezi nejnebezpeãnûj‰í na svûtû. Roãnû v nich umírá na 300 horníkÛ.

Petice horníkÛ je legitimní Nadace vypsala v˘bûrové fiízení pro pfiíspûvky napfiíklad na údrÏbu hornick˘ch památek. FOTO: Radek Luk‰a

Ostrava je solární mistr republiky PrÛkopníky vyuÏívání sluneãní energie jsou badatelé na ,báÀské’ OSTRAVA Solární mistr âR! Tento titul pfiekvapivû získala Ostrava v soutûÏi „Solarní liga“. Má totiÏ nejvíce velik˘ch ploch teplovodních kolektorÛ a navíc jako jediné mûsto u nás uÏ pfies 2000 metrÛ ãtvereãních kapalinov˘ch kolektorÛ. Dal‰ími prÛkopníky ve vyuÏívání bezplatné a ekologické energie ze slunce jsou také na Vysoké ‰kole báÀské – Technické univerzitû. Fotovoltaick˘ systém o instalovaném v˘konu 20 kilowatt na jiÏní stranû knihovny „báÀské“ v Porubû byl pfii spu‰tûní v roce 2003 nejvût‰í ãeskou solární elektrárnou. Vznikl v programu Slunce do ‰kol a dodává do sítû univerzity roãnû 18 aÏ 19 MWh elektrické energie. Provoz 192 panelÛ s ãlánky z monokrystalického kfiemíku je podle Mojmíra Vrtka z katedry

7. února 2008

Za branami OKD

energetiky dlouhodobû spolehliv˘. jsou na domovû dÛchodcÛ Kor˘tko Na „báÀské“ v‰ak experimentují i s ãi vodním areálu v Zábfiehu. „My roboty, autíãky na sluneãní pohon. jsme tu‰ili, ãím Ostrava je. Ale, Ïe i Zab˘vají se tím nejen její studenti ãi solárním mûstem republiky v kateabsolventi s inÏen˘rsk˘mi tituly, ale gorii nad padesát tisíc obyvatel, to je dávají prostor a moÏnosti i ÏákÛm pro nás novinka,“ nechal se sly‰et stfiedních ãi základních ‰kol. „Sou- námûstek primátora LukበÎenat˘. ãasní deváÈáci na to mají,“ uvedla TEXT A FOTO: Radek Luk‰a pracovnice univerzity Jana Mlateãková k akci „Napájení sluncem“. Ostravané sluncem nejen svítí, ale také se ohfiívají. A zejména díky tomu jsou „solárními mistr y “ . N e j v û t ‰ í Jednu z nejvût‰ích solárních elektráren v âeské plochy kolektorÛ republice má ve svém porubském areálu…

OSTRAVA (vs-syl) Návrh ministra práce a sociálních vûcí Petra Neãase, kter˘ hranici odchodu do dÛchodu posouvá na 65 let, vyvolal mezi horníky pozdviÏení. Zhruba pût tisíc jich podepsalo petici iniciovanou hornick˘mi odbory. V ní se obracejí na vládu a Parlament âR Poslaneckou snûmovnu s poÏadavkem na zmûnu právní úpravy. Ta by podle nich mûla uzákonit stanovení dÛchodového vûku 55 let pro

horníky a dal‰í zamûstnance po odpracování 25 let rizikové práce v tûÏk˘ch provozech nebo po naplnûní nejvy‰‰í pfiípustné expozice. Jak˘ je postoj spoleãnosti OKD k této petici? Na to jsme se zeptali personální fieditelky OKD Jifiiny Ledvinové: „Petice obãanÛ je jedna z moÏn˘ch forem demokratického projevu obãanÛ. Vedení OKD nepfiíslu‰í tuto aktivitu komentovat,“ uvedla.

OKD, a.s.,

Zásobování vnitfiní organizaãní sloÏka nezapsaná v obchodním rejstfiíku

se sídlem Ostrava 1, Gregorova 3, PSâ 701 00

Hledáme pracovníky pro pracovi‰tû na lokalitû Dukla v Havífiovû-Dolní Suché Pfiijmeme do hlavního pracovního pomûru pracovníky na pozici:

Studenti hornictví jdou do finále Obsluha stavebních strojÛ Pfiihlá‰ky na dal‰í bûh je moÏno podat do 20. bfiezna

Tfiídní uãitel Petr Kraãmár blahopfieje Ivu Kabourkovi z Dolu C·A, jednomu z pûti studentÛ pomaturitního studia oboru Hornictví a hornická geologie, ktefií prospûli s vyznamenáním. Foto: SP· Karviná

– FUCHS

Nabízíme: • Práci v perspektivní spoleãnosti a v novém kolektivu • Odpovídající platební podmínky (smluvní plat) • Pfiíspûvek na penzijní pfiipoji‰tûní aÏ 600 Kã mûsíãnû • V˘hodné úroãení vkladÛ na podnikovém spofiení • Pfiíspûvek na stravování • Ostatní pfiíspûvky ze sociálního fondu (Ïivotní jubilea, dûtské rekreace, sportovní a kulturní akce a dal‰í)

PoÏadujeme: • Dobrou pracovní morálku • Praxi pfii obsluze stavebních strojÛ – FUCHS

Nástup moÏn˘ od února 2008 Zájemci, hlaste se na tel.: 596 262 821

R32/6

KARVINÁ (bk) Studenti prvního bûhu dvouletého dálkového pomaturitního studia hornick˘ch oborÛ na Stfiední prÛmyslové ‰kole v Karviné jdou do finále. Poslední pololetí zahájili v pondûlí 28. ledna tzv. tfiídnickou hodinou. Uãitelé jim rozdali v˘pisy z vysvûdãení a informovali je o termínech blíÏící se maturity. Praktická ãást se bude konat koncem dubna, ústní zkou‰ky probûhnou v polovinû ãervna. Jak informoval vedoucí dálkového studia karvinské SP· Jan Kubica, 1. záfií by mûl souãasné studenty oboru Hornictví a hornická geologie nahradit dal‰í bûh. „Pfiihlá‰ky pfiijímáme na pfiedepsan˘ch tiskopisech do 20. bfiezna. Jejich souãástí musí b˘t originál nebo ovûfiená kopie dokladu o získání stfiedního vzdûlání s maturitní zkou‰kou a lékafisk˘ posudek o zdravotní zpÛsobilosti. Pfiijmout mÛÏeme maximálnû 60 studentÛ,“ fiekl pro Horník Jan Kubica.

Po ‰ichtû Z A J Í M AV O S T I A Z Á B AVA N E J E N P R O H O R N Í K Y

...tak se mi zdá, BoÏenko, Ïe ti na‰i umûlci si pletou ‰oubyznys se ‰oustybyznysem... Kresba: V. Novák

SOUTùÎ HORNÍKA

Hra o tfii stokoruny Na akãní fotografii z minulého ãísla jsme oãekávali spí‰e pfiíspûvky od muÏské ãásti ãtenáfiské obce. Opak byl pravdou. âtenáfiky si v niãem nezadaly. Porota mûla z ãeho vybírat a vûfiíme, Ïe se i vám, ãtenáfiÛm, texty budou líbit. ·Èastn˘mi v˘herci jsou: ZdeÀka Remiá‰ová z Ostravy-Mariánsk˘ch Hor, Hana Hubáãková z Ostravy-Poruby a Vladimír Adamec rovnûÏ z Ostravy-Poruby. Jejich pfiíspûvky uvefiejÀujeme pod fotografií ã. 5.

SoutûÏní foto ã. 5

„Proã nemám maãkat spou‰È? VÏdyÈ ten pán, co mi to na ulici prodal, tvrdil, Ïe je to stfiíkací pistole na vodu!“ (zr) „Teì tu pistoli vyzkou‰ím a zítra ji beru s sebou do ‰koly . Uãitel prohlásil, Ïe ãtyfiku z matiky, fyziky a chemie dostanu jen pfies jeho mrtvolu !“ (hh) „Tatínku, proã dûdeãek tak kliãkuje? Nekecej, a mifi pofiádnû!“ (va) Dne‰ní soutûÏní foto je z úplnû jiného „‰uplíku“, ale urãitû potû‰í a inspiruje nejen milovníky zvífiat. Ti z vás, ktefií po‰lou k nám do redakce nejvtipnûj‰í pfiíspûvek, budou odmûnûni stokorunou. Tû‰íme se na va‰e texty. Uzávûrka soutûÏe je v úter˘ 12. února 2008. Odpovûdi posílejte po‰tou na adresu redakce: T˘deník Horník, Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. ãíslo: 596 113 648,

nebo e-mailem: [email protected] . Zaslan˘ text oznaãte SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V˘herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na ãísle 732 829 149, nejpozdûji v‰ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v˘hra propadá. Jména v˘hercÛ soutûÏní fotografie ã. 6 zvefiejníme v pfií‰tím ãísle.

SoutûÏní fotografie ã. 6

Omluva V ãísle 5 Horníku do‰lo v ãlánku „Z havífie se stal starosta“ k chybû ve jménu – pfiibylo v nûm

jedno písmenko. B˘val˘ horník a pozdûj‰í starosta obce Hnojník se jmenuje Václav Vojar. Jemu i na‰im ãtenáfiÛm se omlouváme. Redakce

PouÈ za osudy pfiedkÛ Otakar Kochan: Z písmomalífie horníkem a hornick˘m historikem PET¤VALD PfiíznivcÛm a milovníkÛm hornické historie jméno Otakara Kochana urãitû není cizí. Je autorem knihy Poãátky dob˘vání v Petfivaldu a spoluautorem publikací Martinská ‰tola – petfivaldské unikum nebo Hornické kolonie Petfivaldu, Orlové a Suché, vydan˘ch Klubem pfiátel Hornického muzea OKD. Jeho jméno najdete pod fiadou pfiíspûvkÛ v Horníku a jin˘ch periodikách ãi pod pfiedná‰kami v Hornické sekci Národního muzea v Praze. Mnoho pfiitom nechybûlo, a mlad˘ Otakar Kochan se dal na zcela jinou dráhu. Vyuãil se totiÏ písmomalífiem a vysnil si Ïivot v˘tvarného umûlce. „Byl jsem dokonce uÏ i zamûstnán jako písmomalífisk˘ tovary‰,“ vzpomíná zakrátko osmdesátilet˘

Zájem o dûjiny pomáhá Otakaru Kochanovi Ïít i v pokroãilej‰ím vûku plnohodnotn˘m Ïivotem. Pfies sv˘ch 80 let zvládá práci s poãítaãem, na nûmÏ pracuje nejen s texty, ale i s grafikou.

Rodinná kronika KochanÛ a BernatíkÛ obsahuje na 60 kilogramÛ dobov˘ch dokumentÛ. Stalo se tak i proto, Ïe jako havífii pracovali i jeho pfiedkové a fiada ãlenÛ rodiny. V tom má totiÏ pan Kochan jasno jako málokdo. Jeho velkou vá‰ní je vedení rodinné kroniky, která dnes obsahuje na 60 kilogramÛ dobov˘ch dokumentÛ a materiálÛ mapujících osudy petfivaldsk˘ch rodÛ KochanÛ a BernatíkÛ a dal‰ích 40 kilogramÛ archiválií váÏících se k obci a zdej‰ímu hornictví. „Osudy lidí není moÏné poznávat bez znalosti místa, ve kterém Ïili, a práce, jiÏ vykonávali,“ vysvûtluje Otakar Kochan. „UÏ mÛj pradûdeãek Antonín Bernatík pracoval pfii hloubení jámy Albrecht, Mezi perliãky ze sbírky Otakara Kochana patfií pozdûj‰í Hedviky, pfiíspûvková kníÏka hornick˘ch odborÛ dûdeã- jejíÏ v˘stavba ka Viktora Bernatíka z let 1905 aÏ 1929 nebo zapoãala v roce modlitební kníÏka babiãky Îofie Kochanové 1872. Na této z roku 1920. ‰achtû na‰el práci

hornick˘ dÛchodce. Na jinou cestu ho nasmûrovaly pováleãné zmûny. Psal se rok 1950, kdy jako „ãlen vybrané spoleãnosti PTP“ narukoval do vojenské úderky na tehdej‰ím Dole Barbora v Karviné. Mûl zde odpracovat dva a pÛl roku, nakonec z toho v‰ak bylo let tfiicet pût. „Vzal jsem to jako fiízení osudu a nezahofikl jsem. S ãasem mi pak ‰achta a hornick˘ Ïivot pfiirostly k srdci,“ pfiiznává Otakar Kochan.

JAK

TO VIDÍ STRYK

i mÛj dûdeãek Franti‰ek Kochan, kter˘ pfii‰el do Petfivaldu v roce 1897 nebo 1898 z Haliãe. Na pozemcích mého prapradûdeãka Josefa Bernatíka vyrostla v letech 1875 aÏ 1925 i nejvût‰í petfivaldská hornická kolonie, které se fiíkalo Bernatíkova, a potom Holubova. Prapradûdeãek prodal tyto pozemky tehdej‰í KníÏecí tû‰ínské komofie pod nátlakem. Získal za nû krom penûz také právo zapfiahat dennû dva povozy na stavbu kolonie, a protoÏe vlastnil pískovnu, smûl dodávat i písek.“ Pfii zkoumání Ïivota sv˘ch pfiedkÛ a dûjin Petfivaldu do‰el Otakar Kochan do roku 1782. Dokumenty z dfiívûj‰ích dob jsou málo ãitelné, navíc jsou psané starou nûmãinou. Hledá v archivech, matrikách, muzeích. Ptá se pfiátel a znám˘ch, obãas pomÛÏe i náhoda. „Vûnuji se tomu od roku 1951 a fiíkat tomu koníãek se mi jeví trochu banální,“ svûfiuje se Otakar Kochan. „Je to dáno vztahem k rodné obci, ke sv˘m pfiedkÛm. Já jdu po hfibitovû, ãtu jména na náhrobcích a vidím opravdové lidi s jejich touhami, osudy, Ïivotem. Je to hodnû emotivní. A hezké.“ TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

LOJZEK

Poãasí ,vybabralo’ z Jarynem Sedûli zme v pondûli Na Upadnici a pfiemy‰lali o ruznych ptakovinach, kdyÏ se naraz Bfietik rozesmjal na cele kolo. „Zblbnul si, ãi co?!“ zeptal se ho Antek, ale Bfietik tak fival smichem, Ïe nûmoch ani mluviÈ. KdyÏ zklidnil hormon, pravil pomalu: „Nûchcu byÈ ‰kodoliby, ale podivûjtû se z okna!“ „A co tam mame vidûÈ?“ zeptal sem se opatrnû. „âi nûvidi‰, jak tam pere slunko a po snihu a mraze ani pamatki?“ pravil a zaãal se zas zakuckavaÈ smichem. „No a co je na tym smû‰neho krom teho, Ïe mame unor a venku kvetu strom...?,“ furt sem nûchapal a se mnu aji, jak sem vidûl na ich pyskach, ostatni kamo‰i. „Nesertû mû! âi se nûspominatû, jak pfied ‰trnasti dÀami planoval Jaryn, Ïe pojedû z vnuãatami o pololetkach na hory na lyÏovaãku? Jak pfiemy‰lal a rozhodoval se, esli se nûcha opraviÈ tyn svuj pojizdny pekaã ãi se nakupi za na‰etfiene penize jakusik tu lyÏafisku vybavu? No a jak pravil, Ïe nûpojedû za snihem na Slovaã, bo je to jednak dale-

ko a jednak meteorolozi slibuju, Ïe pravû vãil budû u nas fujaÈ a mrznuÈ, aÏ budû pra‰tûÈ? A vitû, jak Jaryn nûrad jezdi daleko! KdyÏ se raz za rok vypravi za rodinu na jih Moravy, tak je potym z teho tydiÀ nimocny,“ smjal se Bfietik tajak kdyÏ vlãak ‰tûka. „A jak to dopadlo s tym jeho rozhodovanim? Vyhrala oprava auta ãi se kupil lyÏaki?“ zeptal sem se. „Samo, Ïe se kupil lyÏe, lyÏaki, ãopku, bryle a rukavice. Na galaty uÏ mu nûzbylo, tak vytahnul ze skfiinû stare tûplaki, kere mu ta jeho pfie‰ila na ‰ponki. A nûpojizdne auto mu hnije pfied barakem,“ zalykal se Bfietik. Ale do teho jeho smichu mu zazvonil mobil. „Ja?

Ja, ja, ja!,“ pravil enem a smich mu pomaly tuhnul na pysku. Zaklapnul telefon, sednul ku stolu a mraãil se tajak ãert. „Co se robi? Stara ti utikla z inym? Nebo ti snad kdosik umfiel? âemu se tak divnû tlemi‰?“ vyzvidal Poldek. Bfietik se napil piva, zaãerveÀal se a pravil: „To byl Jaryn! Volal ze sjezdovki na Bile. Pochvaloval se, jak je tam fajnû! Îe pry tam slunko svítí tajak v letû a pfiitym je mraz. Îe kdyÏ nejezìa, tak se opaluju, a Ïe vas on aji jeho vnuãata a stara moc pozdravuju. A aÏ pry se vyserem na pivisko a pfiijedûm za nimi. Îe nûbudûme litovaÈ! Tu‰, kurÀa, ten mû ale nasral. Ni, Ïe bysem im to nûpfial, ale...,“ nûstaãil Bfietik dofiecÈ, bo cela hospoda fivala smichem tak, Ïe se aji venku u zastavki ludû obracali, co Ïe se to robi! A do teho v‰eckeho se e‰ãe vrypnul ze svojim frkem Erìa: „To sedi maly Pepiãek na hajzlu a vola: ,Tatínku, pfiines mi, prosím tû, papír!’ A tatik na to: ,A pastelky k tomu nechce‰?’ Fajne, ni? TuÏ zdafi buh, va‰ Lojzek

6

Po ‰ichtû

7. února 2008

OKD podporuje

PostiÏené dûti se radovaly i díky daru od OKD

KdyÏ Podkova pfiiná‰í ‰tûstí… Kdy a za jak˘ch okolností se zrodilo sdruÏení Podkova?

StrÛjcem v‰ech aktivit je Pavel Holu‰a. OSTRAVA Symbol ‰tûstí. To si vybralo do názvu i loga dobroãinné sdruÏení z Ostravska, které pomáhá postiÏen˘m a opu‰tûn˘m dûtem. Jak ukázal ãas, pojmenování „Podkova“ bylo více neÏ trefné. Sv˘mi akcemi rozdává skuteãnû radost i ‰tûstí, pomáhá zafiadit kluky i holky z ústavÛ, domovÛ ãi pûstounsk˘ch rodin do spoleãnosti. Dûlá z nich kamarády s celebritami, muzikanty, sportovci. AÏ se nechce vûfiit, Ïe za tím v‰ím stojí jedin˘ ãlovûk: Pavel Holu‰a!

V roce 1992 jsem se v Praze náhodou se znám˘mi dostal do Ústavu Matky Terezy vedeného fiádov˘mi sestrami. Byly tam i postiÏené dûti a jedna jepti‰ka z Indie se zeptala, jestli je chci vidût. Chtûl jsem a ona otázku opakovala s tím, Ïe to pro mû mÛÏe b˘t ‰ok. Byl! Ale také to zanechalo pocit, Ïe bych pro nû mohl nûco udûlat. Bylo to pfied Vánoci, a tak jsem v Ostravû uspofiádal první dûtské vánoãní dopoledne. Pozval místní herce a zpûváky. Mûlo to úspûch a samy dûti se mû potom ptaly, kdy bude dal‰í. Nedalo se uÏ couvnout, tím to v‰echno zaãalo. Jak jste to zvládal, kde jste shánûl tak potfiebné peníze? Jsem na to prakticky celou dobu sám, oslovuji umûlce, dûlám scénáfie, komunikuji s ústavy ãi domovy. Sháním sponzory, bez tûch by to ne‰lo. Dfiíve na pomoc dûtem lidé více sly‰eli, nyní je situace hor‰í. Ne v‰ichni to myslí poctivû. KdyÏ jsem zaãínal, pracoval jsem v elektrárnû na velínû. Podkovu jsem stíhal jedenáct let pfii zamûstnání, bylo to tak nároãné, Ïe jsem uÏ padal únavou. Tak jsem se jí naãas vûnoval na pln˘ úvazek

Tak to normálnû vypadá pfii akcích Podkovy, napráskan˘ sál, radost v dûtsk˘ch oãích. a v souãasné dobû to dûlám opût pfii práci u ochranky. Obãas mívám i nûjaké pomocníky. Nejvût‰í pomoc, ta je ale od tûch sponzorÛ. Mezi nû patfií téÏ spoleãnost OKD, jaká je spolupráce? Oslovil jsem OKD v loÀském roce a pfiedstavenstvo Ïádosti sdruÏení vyhovûlo. I díky tomuto pfiíspûvku jsme udûlali dal‰í tradiãní pfiedvánoãní akci v Kulturním domû v Ostravû-Zábfiehu, kde se bavilo na ‰est stovek dûtí z ústavÛ sociální péãe z celého Moravsko-

slezského kraje. Je tfieba podûkovat, Ïe jsme spoleãnû mohli zpfiíjemnit pfiedvánoãní ãas dûtem, které to v Ïivotû mají sloÏitûj‰í neÏ my. SdruÏení Barborka jsem zafiizoval lístky pro dûti na kulturní akce, do cirkusu ãi na motocyklové závody. Doufám, Ïe s OKD zÛstaneme nadále dobr˘mi partnery. MÛÏete popsat pocit z toho v‰eho, konkrétní v˘sledky? Pocity se dají vyjádfiit jednou vûtou. Mám radost, kdyÏ se dûti smûjí! Na‰e akce jim pomáhají, uãí se napfiíklad pfii besedách s osob-

nostmi komunikovat s dal‰ími lidmi, vyjadfiovat se, nestydût se. Kluãina na vozíãku, kter˘ nechtûl cviãit, se po setkání se sv˘m idolem Jaromírem Jágrem dozvûdûl, Ïe je tfieba mít fyziãku, a dal‰í den ‰el místo snídanû do tûlocviãny. Milan Baro‰ byl pfii náv‰tûvû v nemocnici psychickou podporou mladíkovi, jenÏ skoãil ze ‰tramberské Trúby. Daniel Landa zase dívce, léãící se po tûÏké autonehodû. To jsou jen nûkteré z v˘sledkÛ… Stránku pfiipravil Radek Luk‰a

Nejsou smutní, mají svou káru Ze znám˘ch tváfií se stávají kamarádi Díky sdruÏení Podkova napfiíklad vystoupila kapela Kabát vÛbec poprvé akusticky…

Na‰li si ãas a potû‰ili: • písniãkáfi Jarek Nohavica • missky Monika Îídková, Katefiina Stoãesová… • herci Jifií Lábus, Sabina Laurinová, Jifií Mádl, Ivana Ch˘lková, Bolek Polívka... • zpûváci Karel Gott, Lucie Bílá, Marta Kubi‰ová, Ivan Hlas… • baviãi Josef Alois Náhlovsk˘, Martin Dejdar, Petr Novotn˘… • sportovci Jaromír Jágr, Jifií ·légr, Milan Baro‰, Jan Îelezn˘… • politici EvÏen To‰enovsk˘, Josef Lux, Jaromír Talífi...

…ãi b˘val˘ skinhead Daniel Landa ochotnû besedoval i pózoval s romskou mládeÏí.

OSTRAVA Je to pro dobrou vûc, pro dûti! Tak reagují známé osobnosti na pozvání sdruÏením Podkova. Odmítnutí zúãastnit se jejich charitativních programÛ, to se prakticky nedûlá, byÈ se v‰echny tyto aktivity odehrávají v Ostravû ãi blízkém okolí a nikoliv v hlavním „shromaÏdi‰ti“ celebrit v Praze. Dûti, které mají sloÏitûj‰í Ïivot kvÛli nejrÛznûj‰ím handicapÛm nebo neutû‰en˘m rodinn˘m pomûrÛm, tak mají vût‰í ‰anci poznat tváfií v tváfi známé osobnosti, neÏ jejich „zdraví“ ãi „normální“ vrstevníci. Bezprostfiední atmosféra je pod patronací Pavla Holu‰i zaruãena a z dospûl˘ch profesionálÛ se stávají kamarádi. „KdyÏ jsem byl mal˘, chtûl jsem mít káru. Ale zlobil jsem, tak mi na‰i Ïádnou nikdy nekoupili. A teì vlastnû takovou mám! Nebuìte smutní, máte v‰ichni svou káru,“ svûfiil se napfiíklad herec Jan Potmû‰il a získal si tak sympatie mal˘ch vozíãkáfiÛ. Z ústavu pak do Podkovy volali, Ïe dûti jezdí po chodbû a volají, Ïe mají „káru“… Nûkdy do‰lo i na situace docela neobvyklé. Populární kapela

Kabát se v Ostravû rozhodla vÛbec poprvé ve své kariéfie hrát akusticky právû pro klienty ústavÛ sociální péãe. Nebo kdysi drsn˘ skinhead Daniel Landa pfii besedû ve fakultní nemocnici pózoval pfii focení s romskou mládeÏí z dûtského domova. Kouzelníci, artisté, klauni, taneãníci, mimové ãi pûveck˘ sbor, ale i sokolníci ãi policejní psovodi. I oni jsou souãástí akcí sdruÏení Podkova pofiádan˘ch od roku 1992. Renomé mají v regionu (a nejen v nûm) takové, Ïe tfieba vánoãní dopoledne za‰tiÈuje osobnû moravskoslezsk˘ hejtman EvÏen To‰enovsk˘. KdyÏ se podle hlavního organizátora Holu‰i stane, Ïe nûkterá osobnost nedorazí, b˘vá pravidlem její úãast na dal‰í v pofiadí „podkovácké“ podívané. KdyÏ pfied deseti lety zvali rakouského velvyslance, omluvil se s tím, Ïe je zaneprázdnûn. Povûfiil v‰ak úkolem pobavit postiÏené dûti svého zástupce. SdruÏení Podkova vyvíjí i praktiãtûj‰í ãinnost. „PfieváÏíme handicapované lidi a seniory do zdravotnick˘ch zafiízení, zaji‰Èujeme jim nákupy,“ vysvûtloval Holu‰a.

7. února 2008

Turnaj o Pohár Horníka se blíÏí Pfiihlá‰ky ãtyfiãlenn˘ch druÏstev pfiijímáme do 25. února OSTRAVA (syl) V redakci uÏ máme pfies padesát pfiihlá‰ek do bowlingového turnaje o Pohár t˘deníku Horník. Jejich intenzita se zvy‰uje úmûrnû s blíÏícím se termínem uzávûrky. Není divu. Ti, ktefií se zúãastnili nûkterého z pfiedchozího roãníku, vûdí o skvûlé atmosféfie své. Navíc

jde o nejvût‰í a nejlépe dotovan˘ podnik svého druhu v na‰í zemi. Se systémem a s podrobn˘mi podmínkami turnaje jsme vás uÏ seznámili (Horník ã. 3). PfiipomeÀme jen, Ïe se opût bude hrát o mnohé. PÛjde pfiedev‰ím o pobytové zájezdy k mofiskému pobfieÏí, ale

také o dal‰í zajímavé ceny. V sázce je pochopitelnû putovní pohár, jehoÏ autorem je ostravsk˘ sochafi Martin Kuchafi. Na pohár se kaÏdoroãnû nesmazatelnû zaznamenávají jména v‰ech ãlenÛ vítûzného druÏstva. ZdÛraznûme, Ïe turnaje se mohou zúãastnit pouze osoby star‰í 18 let, dále pak ti, ktefií nejsou v dobû pofiádání turnaje registrováni v âeské bowlingové asociaci, a osoby, které se v pfiedcházejících roãnících turnaje neumístily na prvních tfiech místech ve finále otevfieného turnaje o Pohár t˘deníku Horník, nebo na prvním místû finále turnaje zamûstnancÛ OKD.

Herní termíny I. kolo: II. kolo: III. kolo Finále: Z loÀsk˘ch rozfiazovacích bojÛ turnaje v karvinské hernû U lesa. FOTO: Edmund Kijonka

Pohár Horník

2008

týdeníku

bowlingový turnaj družstev

Po ‰ichtû

Panoráma

8. a 9. 3. (so + ne) 29. a 30. 3. (so + ne) 5. a 6. 4. (so + ne) 19. 4. 2008 (sobota)

Pfiihlá‰ku najdete také na www.tydenik-hornik.cz. Uzávûrka pfiihlá‰ek je 25. 2. 2008.

PŘIHLÁŠKA – 6. ročník bowlingového turnaje

Jméno a pfiíjmení

Trvalé bydli‰tû

Telefon

Kapitán 1. hráã 2. hráã 3. hráã Neúplná pfiihlá‰ka bude vyfiazena z registrace! âestnû prohla‰uji, Ïe ãlenové druÏstva jsou star‰í 18 let a nejsou registrovan˘mi hráãi. Souhlasíme s podmínkami turnaje.

DruÏstvo OKD: nehodící se variantu ‰krtnûte

ANO

TIPY HORNÍKA Cirkus Carini zaãíná OSTRAVA Zimovi‰tû ve Vratimovû opou‰tí cirkus Carini, aby uÏ brzy „rozbil“ své ‰apitó na ostravském sídli‰ti Dubina. Tam totiÏ od 16. února zahájí leto‰ní sezonu! V blízkosti benzinky OMV bude cirkus stát. V programu má berberské lvy, u‰lechtilé konû, indické opiãky, drezuru pejskÛ, artisty, akrobaty i klauna Fugína.

NE

Herna: dle kapacity herny si vyhrazujeme právo zmûny

Podpis kapitána:

taneãní vystoupení Karin Ulrichové a Jana Krejãífie. O prÛvodní slovo se postarají Anna Cónová a Miroslav Rataj. Zaãátek je v 18.30 hodin.

Jak kopali na Îofince PET¤VALD ¤íká vám nûco Hajnova metoda dob˘vání strm˘ch slojí na Dole Îofie? Pfiedná‰ku na toto téma pofiádá ve ãtvrtek 13. února od 15 hodin v Kulturním domû v Petfivaldû místní poboãka Klubu pfiátel Hornického muzea OKD. Hovofiit bude prof. ing. Jindfiich Bilan, CSc.

Zdraví po padesátce

Indické opiãky v cirkusu Carini.

Tance napfiíã stoletími OSTRAVA Koncert tancÛ ãtyfi století je v úter˘ 12. února ve foyeru Národního divadla Moravskoslezského v Ostravû. Malá noãní hudba od W. A. Mozarta, Barakola od J. Suka, Valse Noble od O. Nedbala a Faust a Markétka od Ch. Gounoda, to v‰e bude na programu. Navíc i

HAVͤOV âlenové a pfiíznivci havífiovské poboãky Klubu pfiátel Hornického muzea OKD se sejdou v pondûlí 11. února v 16 hodin na dal‰í z cyklu klubov˘ch pfiedná‰ek. Na téma Zdravotní problémy muÏÛ po padesátce vystoupí MUDr. Karel Herboczek.

Reprezentaãní ples KARVINÁ Karnevalu si v sobotu 9. února uÏijí Karvin‰tí. Reprezentaãní ples mûsta Karviné se bude konat v budovû „B“ Rehabilitaãního sanatoria Lázní Darkov.

ZAMùSTNANCÒM OKD ✧ KOUPù • Hodiny pendlovky i po‰kozené a stojací podlahové hodiny. Nabídnûte, pfiijedu. Informace na tel.: B45/6 603 775 296.

Pracovi‰tû vyplní jen zamûstnanci revíru

7

✧ AUTO-MOTO • Prodám osobní automobil ·koda Garde, r. v. 1984, garáÏovan˘, stfiíbrná metalíza, stfie‰ní okno, najeto 87 tis. km, velmi zachoval˘. Cena dohodou. Inf. na tel.: B49/6 731 152 456. • Prodám ãervené VW Polo, rok v˘roby 2000, 998 cm3, 37 kW, 135 300 km, servisní kníÏka, první majitel, po garanãní prohlídce, AL disky, navíc stfie‰ní nosiã, mp3, velice úsporn˘, ve velmi dobrém stavu. Cena 112 000 Kã. B51/6 Inf. na tel.: 604 605 409.

ZDARMA

• Prodám Opel Corsa 1,5 TD Sport, r. v. 97, 147 000 km, 3dvefiov˘. Okna v el., centrál na dálkové ovl., stfie‰ní okno, anatomické sedaãky, 1x airbag, 2x alu kola (letní, zimní), prahy Stainmetz, zadní kfiídlo, tmavû modrá metalíza, spotfieba 4 – 6 l. Cena 90 000 korun. rychlé a solidní jednání = v˘razná sleva !! Volat po 14. hod. B50/6 na tel: 724 762 155.

✧ RÒZNÉ • Daruji za odvoz ‰atní skfiíÀ – ãerná (levá strana police, pravá ‰atní). Dále prodám levnû dvojlÛÏko (leti‰tû), úloÏn˘ prostor + noãní stolky – vhodné na chatu. Kanceláfisk˘ stÛl (8 ‰uplíkÛ). Cena dohodou – spûchá. Foto mohu poslat e-mailem. Kontakt B52/6 603 844 612.

Doly ostravsko-karvinského revíru: Od nálezu uhlí po útlum tûÏby (52)

Poklady uzamãené v podzemí Ne v‰echny zámûry bûhem více neÏ 225leté historie tûÏby uhlí v ostravsko-karvinském revíru skonãily úspûchem. Îádn˘ ale nerozdûlil odbornou a laickou vefiejnost tak, jako dÛl, jehoÏ dvû vûÏe ãní pod úpatím majestátného Radho‰tû ve Fren‰tátû. Generálové z OKD fie‰ili od poloviny sedmdesát˘ch let minulého století problém, jak nahradit úbytek efektivních dob˘vacích ploch, zejména v ostravské dílãí pánvi. Postupnû otevfiené doly Paskov a Stafiíã v jiÏní ãásti revíru nemohly prÛmyslové potfieby státu uspokojit. Zájmu odborníkÛ vcelku logicky neunikly v˘sledky jiÏ dfiíve provádûného prÛzkumu v podbeskydské oblasti. Vrty zde objevily perspektivní denudaãní reliéf karvinského souvrství. Smûrnice vlády âSSR a federálního ministerstva paliv a energetiky nastartovaly v˘stavbu hlubinného dolu ve Fren‰tátû-Trojanovicích. Dostal pfiednost pfied lokalitami Pfiíbor-v˘chod, Kopfiiv-

nice-Tichá, Mofikov-Fren‰tát nebo âeladná-Krásná. Pod dohledem v lednu 1981 ustavené V˘stavby dolu Fren‰tát (VDF) se specialisté z VOKD pustili do zaúsÈování jámy ãíslo 4 (ãerven 1982). V bfieznu následujícího roku zaãali hloubit jen ‰edesát metrÛ vzdálenou jámu ãíslo 5. Na „ãtyfice“ postupovali zhruba do ‰esti set metrÛ bez vût‰ích potíÏí. Pak o sobû zv˘‰en˘mi v˘lomy hornin a praskáním betonového zdiva dala vûdût pfiíroda. V‰e vyvrcholilo 15. listopadu 1985 destrukcí ãásti díla. DÛsledkem anomálního geomechanického jevu do‰lo od hloubky 778 metrÛ k více neÏ 140metrové devastaci jámového stvolu. Mimofiádná událost si jen shodou náhod nevyÏádala obûti na Ïivotech. Skupina horníkÛ a technikÛ, která v okovu (dopravní nádobû) mífiila na dno díla, unikla o vlásek jisté smrti. Havárie urychlila rozhodnutí o zmûnû technologie na dvouplá‰Èovou v˘ztuÏ. Domácí a pol‰tí odborníci doporu-

ãili v obou jámách zpevnûní vyzdívky blokopanely a ocelolitinov˘mi tybinky. Pak uÏ pfii‰el 12. duben 1988. Pfiedák hlubiãÛ VOKD Miroslav Koãenda vyvezl na povrch první fren‰tátské uhlí, které pfiedal k slzám dojatému generálnímu fiediteli OKD Josefu Valníãkovi. Nikdo nepochyboval o tom, Ïe bûhem nûkolika let bude fren‰tátské ãerné zlato proudit podzemní magistrálou k dal‰í úpravû na Stafiíã. Zmûna politick˘ch a ekonomick˘ch pomûrÛ po roce 1990 poslala pfiedstavy horníkÛ k ledu. Jámu ãíslo 5 dohloubili v bfieznu 1990 do 1088 metrÛ. O ãtyfii roky pozdûji „pûtku“ do 903 metrÛ. Obû dÛlní díla v úrovni minus 590 metrÛ vûtrnû propojili. Dal‰í projektovaná jáma ãíslo 2 (1988) byla po zaústûní brzy uzavfiena. V roce 1991 rozhodla vláda âSFR o zakonzervování Dolu Fren‰tát. Jeho správu po zru‰ené VDF pfievzalo OKD, IMGE. Nyní je organizaãnû pfiiãlenûn k Dolu Paskov.

DÛl Fren‰tát. Dilema stfietu bohatého uhelného loÏiska s beskydskou pfiírodou. V obou jámách je provádûna údrÏba, jsou odvûtrávány a ãerpá se z nich voda. Nad nimi jsou udrÏovány v chodu dvû hloubicí tûÏní vûÏe a nûkolik povrchov˘ch objektÛ. Fren‰tátské loÏisko, se zásobami odhadovan˘mi na 900 milionÛ tun jen v karvinském souvrství, z toho asi 250 miliony vytûÏiteln˘mi, pfiedstavuje poslední nalezi‰tû kvalitního ãerného uhlí na území

âeska. Spoleãnost OKD v memorandu z roku 2000 deklarovala, Ïe „za souãasn˘ch geopolitick˘ch a ekonomick˘ch podmínek v oblasti vyuÏívání loÏisek ãerného uhlí, neuvaÏuje o tûÏbû v Dole Fren‰tát“. Nepoãítá s ním ani energetická koncepce státu. Proti exploataci nerostného a pfiírodního bohatství v tomto regionu se ostfie staví místní obãanské iniciativy a ekologiãtí aktivisté. Libor Vidliãka

8

Po ‰ichtû

K¤ÍÎOVKA

PRO

O KNIHU

Tajenka: Walther: Quis modo perfectus? Vivit sine crimini nullus. Kdo Ïe je dokonal˘? Strach

7. února 2008

Zábava

1. DÍL TAJENKY

Promoãní síÀ

Iniciály skladatele Dvofiáka

Podagra

âernomofiské láznû v Rusku

Tabulka, seznam

Stfie‰ní lepenka

Bobizaãní slabika

Cizí muÏské jméno

ZASMÁNÍ

(dokonãení v tajence) 2. DÍL TAJENKY

Akvarijní ryba

Jméno hereãky Sta‰ové

Postupnû vadnout

Oharek

Legrace (slangovû)

Staroarménské mûsto Vrchní ovãák

âesk˘ prozaik

Obec u Komárna

Slovensky „sádlo“

Chobotnatec ¤eka v Rusku

PfiedloÏka

SPZ V˘‰kova

Textilní látka

Tropické ‰ílenství Stromofiadí (slovensky)

Svatební kvûtina

NechÈ

Litevsk˘ diskafi

Potraty Italsky „láska“

Indiánské plavidlo

Delonovo jméno

SPZ Kladna

Zdánlivû Ohyb trupu

ProtoÏe

Slovensky „pr˘“

Monarcha SPZ Karviné

Pfiívûs

Rusky „dusík“

Slovenská pfiedloÏka

¤eka v Nigérii Evropanka

Klukovská zbraÀ

Okr (zastarale)

...prosím tû, BoÏka, pÛjã mnû nûjak˘ hadr. Právû jsem uloÏil do banky na‰e ‰pinavé peníze... Kresba: V. Novák

PfiedloÏka

Otec (kniÏnû)

Aãkoliv

Hudební nástroj

Asij‰tí koãovníci

Zvyk

Korálov˘ ostrÛvek

Tajenka z minulého ãísla: Walther: Qui nil possedit, nihil se perdere credit. Komu nepatfií nic, ten vûfií, Ïe nemá co ztratit. PomÛcky: Alekna, azot, bÏunda, Imo, Svir Autor: Franti‰ek Krejãa Na vylosovaného lu‰titele ãeká za správné fie‰ení kniha z nakladatelství Alpress. Z lu‰titelÛ minulé kfiíÏovky byla vylosována Petra Wranová z Ostravy. Prosíme v˘herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã. 596 264 803, e-mail: [email protected].

HOROSKOP Beran

21. 3. – 20. 4.

od 7. do 13. února 2008 B˘k

21. 4. – 21. 5.

BlíÏenci

22. 5. – 21. 6.

DokáÏete se vcítit do my‰lení lidí. UmoÏní vám to uzavfiít v˘hodné dohody a kompromisy, dfiíve nedosaÏitelné. Budete milí i vtipní, vût‰inu vám kaÏd˘ vyjde vstfiíc. Stálo by za pokus pohnout se záleÏitostí spojenou s úfiady. Pfiehnan˘m sebevûdomím si ale mÛÏete u‰kodit v milostn˘ch vztazích. Nevûfite tomu, Ïe to, co unesou jiní, stráví i partner.

Na nepfiíjemn˘ problém narazíte ve chvíli, kdy byste potfiebovali fie‰it úplnû nûco jiného a nûkde jinde. Vyhnut se mu nemÛÏete, takÏe máte jedinou moÏnost – ustoupit, kam aÏ se dá, a doufat, Ïe druhá strana uvûfií va‰im slibÛm. Hvûzdy soudí, Ïe va‰e ‰ance na úspûch je sotva poloviãní. S pfiekvapivou novinkou se vám mohou svûfiit odrostlé dûti.

ObdrÏíte pár zajímav˘ch tipÛ od znám˘ch. MÛÏe jít jak o v˘mûnu bytu a atraktivnûj‰í zamûstnání, tak o v˘hodnou koupi ãi prodej. Na kaÏd˘ pád budete mít o ãem pfiem˘‰let a jsou to vyhlídky více neÏ dobré. Pln˘ pfiekvapení a vzruchu bude vበvíkendov˘ pobyt u pfiátel. DrÏte se radûji stranou bujarého veselí a alkoholu.

Rak

Lev

Panna

22. 6. – 22. 7.

23. 7. – 23. 8.

Ruch v práci uÏ zase nabírá otáãky, nedejte si ujít moÏnost upozornit na sebe nadfiízené. Na dosah ruky máte nejen pov˘‰ení, ale i vytouÏené zv˘‰ení platu. Moudfie zváÏíte, co je pro vás momentálnû nejdÛleÏitûj‰í. Partner mÛÏe mít ponûkud jin˘ názor, ale kdyÏ mu v‰echno fiádnû vysvûtlíte, mûl by vás pochopit.

Neoãekávaná shoda okolností a ‰éfova dobrá nálada vám usnadní upevnûní postavení ve firmû. Jisté potíÏe budete mít s pfiesvûdãováním nûkter˘ch lidí. Zkuste jim navrhnout kompromis, nemÛÏete si dovolit ztrácet ãas spory, které k niãemu nevedou. V nouzi nejvy‰‰í radí Mars bouchnout do stolu a hrdû odejít.

Váhy

·tír

Stfielec

24. 10. – 22. 11.

23. 11. – 21. 12.

Odmítnete poslouchat chodbové fieãi a pomluvy. Pochopíte, Ïe urãit˘m lidem jde jen o vlastní zájmy, a ráznû se odmítnete podílet na jejich intrikách. Pfiípadn˘m potíÏím v partnersk˘ch vztazích se vyhnete tím, Ïe odloÏíte ctiÏádostiv˘ plán. Naladíte se na stejnou vlnu s va‰í láskou snaÏte se a porozumût jejím upfiímn˘m obavám, Ïe pfieceÀujete síly.

Elán do práce a touha nûco zmûnit vám zÛstanou, ale zmocní se vás pochyby, jestli pfiece jen nemífiíte pfiíli‰ vysoko. V jednom pfiípadû urãitû, ale to neznamená, Ïe byste se mûli vzdát v‰ech sv˘ch plánÛ. Pohovofite si s pfiáteli, nejlépe s B˘kem nebo ·tírem, a uvidíte, co vám fieknou. Stejnû tak si budete jistí perspektivami va‰eho víkendového románku.

NedrÏte silou nûkoho, kdo chce mermomocí odejít. Po poãáteãních rozpacích zjistíte, Ïe se vám vlastnû náramnû ulevilo. Není to první ani poslední zmûna, se kterou se budete muset smífiit. Díky va‰im diplomatick˘m schopnostem a dÛvtipu vypadá va‰e budoucnost nadûjnû. Neslavnû dopadne vበpokus pobavit pfiátele vesel˘mi historkami.

Kozoroh

Vodnáfi

Ryby

22. 12. – 20. 1.

Konstelace Merkuru a Jupiteru vytváfií dobrou atmosféru pro cestování a obchod. Bylo by dobré oÏivit nûkteré staré kontakty a známosti. Potfiebujete-li sehnat skuteãného odborníka, právníka, lékafie nebo fiemeslníka, urãitû ho najdete. V milostn˘ch vztazích vám nadûlá problémy nedostatek trpûlivosti ve vypjat˘ch situacích.

21. 1. – 19. 2.

NepodceÀujte drobné povinnosti a problémy. Buìte solidní a nesnaÏte se chytraãit. Jisté osoby se pokusí naznaãit, Ïe uÏ na svoji práci nestaãíte. Opak dokáÏete snadno, ale nesmíte se dát nachytat na hru‰kách. Pfied vámi je podpis dÛleÏité smlouvy. V‰echno vám usnadní pfiíznivé postavení planet, zaji‰Èující vám pfiízeÀ star‰ích osob a úfiedníkÛ.

✿ MuÏ mûl uÏ po krk stálého komandovaní od manÏelky, tak za‰el k psychiatrovi, co s tím. Psychiatr mu poradil, jak si budovat sebevûdomí, a dal mu knihu o asertivitû. Chlap ji v autobuse domÛ celou pfieãetl. Doma vrazí do dvefií, pfiistoupí k manÏelce, ukáÏe na ni prstem a fiekne: „Odteìka, chci, abys vûdûla, Ïe JÁ jsem pán v tomto domû a MOJE slovo je zákon! Chci, abys mi teì pfiipravila dobré jídlo, a kdyÏ ho sním, oãekávám bohat˘ dezert. Po veãefii mi pfiipraví‰ koupel, abych si mohl oddychnout. A po koupeli, hádej, kdo mû obleãe a uãe‰e...” „Asi nûkdo z pohfiebního ústavu,“ povídá Ïena.

SUDOKU JAK LU·TIT SUDOKU: KaÏd˘ fiádek, sloupec a kaÏd˘ ãtverec (3 x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9.

SPRÁVNÉ VYLU·TùNÍ:

24. 8. – 23. 9.

Vzít rozum do hrsti radí planety o víkendu a prvních dnech nového t˘dne. Nechtûjte stihnout v‰echno, co jste dosud nestaãili. Platí to nejen v pfiípadû nenahozené zdi a rozkopané zahrady, ale i nenaplnûn˘ch románkÛ a flirtÛ. Dá se s velkou jistotou pfiedpokládat, Ïe utrpíte úraz nebo ostudu. Ideální je ponechat vûcem pfiirozen˘ prÛbûh.

24. 9. – 23. 10.

Otec na svého syna: „Ty darebáku jeden, tak ty jsi uÏ byl na policejní stanici u v˘slechu, no to pûknû zaãínበv tomhle vûku. A copak ti tam fiekli?“ „No, pr˘ jablko nepadá daleko od stromu.“ ✿ „Pane vedoucí, dnes jsem mûla o vás v noci sen,“ povídá mladá úãetní. „A copak jsme dûlali?“ „Nic.“ „To jo, to jsem cel˘ já.“ ✿ Jak˘ je rozdíl mezi postelí a zadkem? ??? Do postele se leze pro potû‰ení a do zadku pro pov˘‰ení.

20. 2. – 20. 3.

VÛbec se nemusíte bát niãeho, co vyÏaduje rozhodnost a odvahu velmi riskovat. Máte potfiebnou vnitfiní sílu, nebude snadné vás zastavit. Pfiesnû poznáte, kdy je tfieba ustoupit a kdy zv˘‰it hlas. Ovûfiíte si to zejména v zamûstnání, kde se budete muset znovu pohádat o nûco, co jste povaÏovali za uzavfienou kapitolu.

NÁ·

RECEPT

Králík na vínû Potfiebujeme: 1 králíka, sÛl, 4 lÏíce oleje, 10 dkg slaniny, 2 dl bílého vína, bobkov˘ list, tymián, rozmar˘n, petrÏelku, 24 mal˘ch cibulek, 2 lÏíce hladké mouky, mlet˘ pepfi. Králíka rozdûlíme na porce a osolíme. Na polovinû oleje roz‰kvafiíme slaninu pokrájenou na kostiãky, pfiidáme králíka, krátce

V¯ROKY

jej podusíme, naãeÏ jej podlijeme vínem, pfiidáme kofiení a petrÏelku a upeãeme do polomûkka. Cibulky obalíme v mouce, podusíme na oleji, pfiidáme ke králíkovi a za obãasného podlévání jej upeãeme domûkka. Zb˘vající mouku rozkvedláme v tro‰e vody a pfii odpékání nalijeme do ‰Èávy, s níÏ ji rozmícháme. Podáváme s rÛznû upraven˘mi brambory.

HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ

„Tûlesná krása je cosi Ïivoãi‰ného, není-li v ní skryt duch.“ Demokritos
„Nevymycujte nefiesti, chcete-li mít pÛvabné Ïeny! Podobali byste se hlupákÛm, ktefií hubí housenky a touÏí po mot˘lech.“ M. Monroeová
„Nesmrtelnost není zaruãena, av‰ak kaÏd˘ rozumn˘ by mûl na ni vsadit, neboÈ koneckoncÛ nic Voltaire neztrácí.“


„Kdyby v‰echna ne‰tûstí byla snesena na jednu spoleãnou hromadu, odkud by si kaÏd˘ musel vzít stejn˘ podíl, vût‰ina lidí by byla spokojena, kdyby si mohla odnést ta svoje Sokrates vlastní.“
„Mnoho poprav není pro vladafie o nic ménû ostudné neÏ mnoho Seneca pohfibÛ pro lékafie.“
„Mluv pravdu a konej dobro!“ Rousseau

7. února 2008

9

Servis

DokáÏete vybrat kytku, ãi pugét? Floristky pomohou zasvûtit do umûní zvolit ten správn˘ prezent OSTRAVA Znáte to. âlovûk vypulírovan˘, hozen˘ do gala, za chvíli tfieba vyrazit na schÛzku, oslavu ãi jinou s darováním kytky spojenou pfiíleÏitost, a pfie‰lapuje v kvûtináfiství mudrujíce „…keru zebrat?“. Tak aby neurazila, a aby se líbila.

Mám Tû rád! Jak jinak to 14. února – na svatého Valent˘na – pfii pfiíleÏitosti svátku zamilovan˘ch vyjádfiit neÏ kytkou. Opût jsou to zejména rÛÏe, ideální jsou tfii. Cena od 100 korun. Srdíãková v˘zdoba kytky je samozfiejmost.

Díky prodavaãkám, pardon správnû floristkám, z ostravské kvûtinové sínû Orchidea v Lase na Masarykovû námûstí, budeme snad o nûco chytfiej‰í. „ChlapÛm je to víceménû jedno, zatímco Ïeny, ty ãastûji vûdí, co chtûjí. Jsou nároãnûj‰ími zákaznicemi, mají vût‰í estetické cítûní. Poradit ov‰em potfiebují páni, dámy, mladí i stafií,“ popisovala klientelu Barbora Spáãilová. Existují tací, co prásknou o pult penûÏenkou a fieknou si o cokoli v urãitém cenovém rozpûtí. Ale i dal‰í, ktefií b˘vají schopni se handrkovat o kaÏd˘ „stonek“ i korunu. „Nemûlo by se na tom ‰etfiit. VÏdyÈ to, jakou doneseme kytku, o nás nûco vypovídá. Jak nám na tom druhém záleÏí,“ konstatovala kolegynû kvûtináfika Annamária Vozáriková. KdyÏ se uÏ vypravíme pro tento prezent, známe jistû osobu „pfiíjemce“, i úãel, k nûmuÏ ho budeme dávat. Takfika Ïivotnû dÛleÏit˘ je fakt, Ïe lich˘ poãet náleÏí ke gratulacím ãi potû‰ení, zatímco sud˘ znamená smutek. Klasikou pro potû‰ení milé je jen jediná ve správn˘ ãas zpoza zad „vylovená“ kytka. Nejãastûji rÛÏe ãi gerbera. Tfii také nejsou k zahození. „Dá se kombinovat. Veselej‰í jsou rÛzné barvy od jednoho druhu, anebo naopak více druhÛ kvûtin

jiné barvy. Tady ov‰em nepfiehánût,“ upozornila Spáãilová. Kvûtinov˘ fajn‰mekr pak zvolí nûkolik odrÛd ve stejném odstínu – to pÛsobí luxusnûji! Pugéty dûlené v zásadû na smuteãní a gratulaãní (zvlá‰tní poddruh jsou ty svatební) vût‰inou pomohou „doladit“ samy kvûtináfiky. „Nabídneme biedermayerku, to je kytice

kulatá, anebo kytici sestupnou, na té je hlavní velká kytka a nûco men‰ího kolem v lichém poãtu,“ vysvûtlovala Vozáriková. Kapitolou samou o sobû b˘vají kytice su‰ené, pfiedem aranÏované. Jsou netradiãní, trvanlivé. „K narozeninám a jin˘m v˘roãím se stále ãastûji dávají kvûtiny Ïivé, hrnkové, tedy zasazené do

hlíny v nádobû,“ shodly se floristky z Orchidey. Kdo nechce, aby pugét brzy zvadl, hledá trvalky. S exotick˘ch „rostlin“ jsou v kurzu zejména orchideje, anthurie, strelincie ãi gingery. AÈ je uÏ kytka jakákoliv, pfii pfiedávání samotném je faux pas jak hrom nechat ji v papírovém obalu z obchodu. Stránku pfiipravil Radek Luk‰a

Za miminko

Paní uãitelce

K narozenimám

Pro milou

Smuteãní

Narození potomka je velká vûc a tomu musí odpovídat kytice! Jsou skládané, mohou v nich b˘t i exotické kvûtiny. Cena okolo 500 korun. Ale pozor, v porodnicích je neradi vidí, radûji poãkat, aÏ maminka s miminkem pfiijdou domÛ.

První a poslední ‰kolní den, tradiãní pfiíleÏitost. K potû‰ení a uznání práce paní uãitelky (uãitele) dává po jedné ãi tfiech kytkách, tfieba chryzantémách. V poslední dobû jsou moderní su‰ené aranÏovaná kytice. Cena 100 aÏ 200 korun.

Jeden z nejãastûj‰ích dÛvodÛ, kdy se kvûtiny dávají. Dobré je vûdût, jakou má obdarovávan˘ rád. Ty se pak dají zakomponovat do celé gratulaãní kytice! Ceny b˘vají obvykle od 170 do 250 korun. Dávají se téÏ Ïivé „hrnkové“ kvûtiny.

Klasická pozornost pro milou? Jedna rÛÏe. Mohou b˘t i sezónní kvûty, na jafie tulipány, v létû zase sluneãnice. Cena dle velikosti od 50 korun. Na rande v‰ak neurazíte ani orchidejí, jaká je na snímku. Pfii Ïádosti o ruku volit vût‰í kytici!

BohuÏel i ty jsou nûkdy zapotfiebí. Zásadou je sud˘ poãet! Nejãastûj‰ími smuteãními kvûtinami b˘vají ãtyfii kusy chryzantém ãi karafiátÛ. Cena se pohybuje od 120 korun. MoÏno vybrat i vût‰í kytici, ty uÏ stojí mezi 500 a 1000 korunami.

Valent˘n je tu!

Vybrat správnou kytku pr˘ není tûÏké, tvrdí Annamária Vozáriková z ostravské kvûtinové sínû Orchidea.

Havífi obyãejnû dorazí s rÛÏí nebo gerberou FR¯DEK-MÍSTEK I od drsného chlapa, kter˘ normálnû tráví pÛl dne v podzemí, ve ‰pínû, maká a kleje, se oãekává, Ïe se alespoÀ nûkolikrát v roce promûní v gentlemana. „U muÏsk˘ch je to jednoduché, sejdeme se u piva, anebo si u nûkoho dáme ‰tamprli. Pro Ïenskou je samozfiejmû ideální kvítko, té pfiece nedonese‰ fla‰ku,“ shodovali se náhodnû oslovení havífii pracující na stafiíãském závodû. Narozeniny, jmeniny, jubilea, v˘roãí, pfiíchod dítûte na svût, ale také „seznamovací“ schÛzky ãi rande. Nebudeme nic zastírat, vût‰inou jsou kvûty pro nûÏné pohlaví.

KdyÏ pfiijde tato chvíle, dokáÏete si poradit a vybrat tu správnou kytku?

Mirek Makov˘ (55), stfielmistr, Fren‰tát:

Libor Vidliãka (28), horník, Fr˘dek-Místek:

Petr Ostfiansk˘ (37), lampáfi, Fr˘dek-Místek:

Marek Ficek (36), ãlen HBZS, Fr˘dek-Místek:

Myslím, Ïe umím! Îenské rÛÏi nebo gerberu. Tûch pfiíleÏitostí by bylo celkem dost, nosívám je manÏelce, dcefii i sna‰e. Pro tchyni pak kytici karafiátÛ, znám i poãet, ne‰el bych blahopfiát se ãtyfimi kvítky.

Já spí‰ ne. KdyÏ to pfiijde a musím, nechávám si rad‰i v kvûtináfistvích poradit. Kdybych mûl vybrat sám, asi rÛÏi. Kdy jsem dal kytku naposledy? K narozeninám v rodinû. A samozfiejmû mojí manÏelce.

Îenu nemám, takÏe není komu pravidelnû co nosit, ani svoji v˘platu. Ale s kytkami problémy nemám! DokáÏu si vybrat. KdyÏ se chystám s babou na rande, tak to b˘vají hlavnû ty gerbery, anebo rÛÏe.

Orchideje! To je moje, jak se fiíká, znaãka. Pfiijdu do kvûtináfiství, a vím, co chci. Kdysi jsem jich dával více, tfieba na Den Ïen, teì nosívám jenom té své jedné doma. Mohl bych fiíct, bohuÏel uÏ jenom jí …

10

7. února 2008

Inzerce

OKD, a.s. R14/6

vnitfiní organizaãní sloÏka nezapsaná v obchodním rejstfiíku R33/6

DÛl Lazy 0rlová-Lazy, ã. p. 605, PSâ 735 12

S teplem vystačí ten,

âerpací technika

Potřebujete peníze???

TûÏké podvozky

Tel.: 739 320 273

Magnetick˘ separátor MS 9/30

608 861 133

Kontaktní osoba: Ing. Jifií Pospí‰il, vedoucí provozu úpraven, tel.: 596 502 285 Ing. Oldfiich Bortel, hlavní mechanik, tel.: 596 502 225

PÒJâKA BEZ RIZIKA! Nejsnadnûj‰í cesta k penûzÛm • pro zamûstnance, dÛchodce aÏ do 75 let • i pro zaãínající OSVâ 50.000 Kã – splátka jiÏ od 888 Kã 70.000 Kã – splátka jiÏ od 1.222 Kã 100.000 Kã – splátka jiÏ od 1.777 Kã 150.000 Kã – splátka jiÏ od 2.666 Kã 200.000 Kã – splátka jiÏ od 3.444 Kã

ISTR

R34/6

BONUSOVÉ AKCE na www.suzuki-ostrava.cz

ISTR

RPSN jiÏ od 9,51%

VYUÎIJTE LO≈SKÉ ÚROKOVÉ SAZBY MoÏnost Ïádat i bez partnera! Peníze v hotovosti!

R2/6

Tel.: 739 320 185, 605 757 931

R8/6

aÏ 500 000 Kã

R26/6

SNADNù A RYCHLE – jen za 6,9 %!!! !!!Soukrom˘ investor!!! Registry nefie‰íme. Nabízím spolupráci – denní odmûny!!!

v‰em i bez pfiíjmu !!! SMùNKA !!! Rychle vyfiídíme.

Rychlá půjčka na cokoli, nízké nároky na bonitu klienta, lehce dostupný všem, jak na mateřské, důchodcům, zaměstnancům, rentiérům. Nabízíme úvěry s pojištěním pro případ vaší neschopnosti splácet, bez ručitele, bez udání důvodů, žádné poplatky předem, okamžitě k vyřízení

Kontaktní osoba: Ing. Oldfiich Bortel, hlavní mechanik, tel.: 596 502 225

Peníze pro kaÏdého!!!

âerpadlo Warman 4/3

Staãí jen zavolat a jednou nav‰tívit na‰i kanceláfi! Ostrava,  606 790 691 Karviná,  606 790 697 Orlová,  606 790 683 Havífiov,  606 790 698 Tfiinec,  606 790 696

Kontaktní osoba: Ing. Jifií Pospí‰il, vedoucí provozu úpraven, tel.: 596 502 285 Ing. Oldfiich Bortel, hlavní mechanik, tel.: 596 502 225

ZAMùSTNANCÒM OKD ✧ PRODEJ • Oplocen˘ pozemek, 1700 m2, v Mankovicích u Oder. Elektfiina, malá studna. Cena dohodou. TeleB37/6 fon: 728 323 276.

VበA.S.ALFA – jiÏ 14 let na trhu 50, Slezská Ostrava prodejce Bohumínská Tel: 596 124 841, 596 113 223 Suzuki [email protected], www.suzuki-ostrava.cz

• Prodám dívãí ãervené kolo Fort, velikost 18“ – zachovalé. PÛvodní cena 5000 Kã, nyní 1500 Kã. TeleB38/6 fon: 728 323 276.

R28/6

Orlová

ISTR

HIT ROKU 2008

»BOUŘE V PECI«

POHODLN¯ A LEVN¯ NÁKUP TEPLA! dodá

Kontaktní osoba: Ing. Oldfiich Bortel, hlavní mechanik, tel.: 596 502 225

Nebankovní pÛjãka

Objednejte si brikety

či pytlované černé uhlí o vysoké výhřevnosti na tel. č.: 596 511 533 nebo 608 771 922

ISTR

HIT ROKU 2008!!!

kdo si je správně rozdělí!

R 15/6

R 22/6

vyhla‰uje v˘bûrové fiízení na dodávku

• Hydraulick˘ zvedák 5 t, základní v˘‰ka 245 mm, hydraulick˘ zdvih 170 mm, max. v˘‰ka 535 mm. Cena B43/6 300 Kã. Tel.: 739 972 043.

ZDARMA

• Barevnou tiskárnu CANON BCJ 1000, jako nová, málo pouÏívaná. Cena 390 Kã. Tel.: 776 816 060, B40/6 596 828 528. • Klasick˘ barevn˘ TV Panasonic s extra plochou obrazovkou, uhlopfiíãka 51 cm, stáfií 5 let, pÛvodní cena 10 000 Kã. Cena dohodou. B41/6 Volejte na 723 946 013.

• Zánovní, suchou, fiadovou garáÏ, na vlastním pozemku, v lokalitû Havífiov-·umbark, u b˘valé burzy za 155 000 Kã. Volná ihned, vy‰‰í vjezdová vrata. Tel.: 602 519 957.

• Zlat˘ retrívr – ‰tûÀata bez p. p., odãervená, oãkovaná, oba rodiãe u nás k vidûní, k odbûru od 11. února, ideální spoleãník k dûtem. Pevná cena 4000 Kã. Info na tel.: 732 950 703, Petfivald u Karviné.

B39/6

B42/6

• Zachovalou kuchyÀskou linku délky 3 m, za cenu 1000 Kã. Tel.: B44/6 603 727 476.

✧ BYTY • Mladá rodina vymûní byt OKD 2+1, 2. patro, tfi. Osvobození, Karviná-Nové Mûsto, za byt 3+1, kdekoliv v Karviné (mimo ãást Karviná-Nové Mûsto, za ulicí HavífiB46/6 skou). Tel.: 774 364 974. • Vymûním byt spoleãnosti RPGbyty s.r.o (OKD) 2+1, v Karviné na Pokroku, za 3+1, I. kategorie, kdekoli v Karviné. Nabízím doplatek. V pfiípadû zájmu volejte po 14.00 h na tel.: 724 762 155. B47/6 • Vymûním byt OKD, 2+1, I. kat., v Havífiovû, za stejn˘ byt I. kat., v Orlové 4. Tel.: 732 613 504. B48/6

Górnik

D A R M O WA G A Z E TA N I E T Y L K O D L A G Ó R N I K Ó W

7 LUTEGO 2008 • ROCZNIK 5

NUMER 6

G∏ówny przodowy Martin Brada (od lewej) i kierownik oddzia∏u Jan Feber z tradycyjnà skórà za osiàgni´cie „limitu“. Z gratulacjami pospieszyli cz∏onkowie kadry kierowniczej kopalni z dyrektoFot. Kopalnia „âSA” rem Václavem Kabourkiem na czele.

Pierwszy limit w OKD Poczàtek roku na pe∏nych obrotach KOPALNIA „âSA“ (bk) Na pe∏nych obrotach rozpocz´li bie˝àcy rok górnicy z brygady g∏ównego przodowego Martina Brady z oddzia∏u wydobywczego Jana Febra na Kopalni „âSA“. Ju˝ 21 stycznia, jako w ogóle pierwsi w OKD, zameldowali o wykonaniu standardowego wyniku limitowego na wybranà powierzchni´ Êciany. W czasie 31 dni roboczych w okresie od 10 grudnia ub. roku górnicy wybrali w Êcianie nr 14 938 o d∏ugoÊci 159 metrów i Êredniej wysokoÊci 384 cm 566 metrów kwadratowych powierzchni, przy Êrednim post´pie 3,56 metra. Parametry „limitu” wykonali w 105 proc.

„¸àczny post´p Êciany w ocenianym okresie wyniós∏ 110,5 metra. Brygada pracowa∏a z polskim kombajnem KSW 620E, przenoÊnikiem Êcianowym PF 4/932 oraz obudowà zmechanizowanà Fazos 17/37 MD“ – sprecyzowa∏ zast´pca kierownika robót górniczych Kopalni „âSA“ Jifií Tomica. Jak doda∏, aby nie wystygnàç, ju˝ w nast´pnym dniu po skoƒczeniu limitu, górnicy z brygady Martina Brady przypuÊcili szturm na kolejny. „Tym razem b´dzie im trudniej, poniewa˝ na dojeêdzie do Êciany przebiega rozleg∏a rekonstrukcja. W ka˝dym razie ˝yczymy im sukcesu i trzymamy za nich kciuki” – zauwa˝y∏ Jifií Tomica.

Miliony wycelowane w region Spó∏ce OKD nie brakuje dobrej woli i poczucia odpowiedzialnoÊci OSTRAWA (r) Ponad 35 milionów koron wyda∏a spó∏ka w´glowa OKD w minionym roku na dary i datki sponsorskie. Górnicze pieniàdze pomog∏y orkiestrom d´tym, karwiƒskim pi∏karzom r´cznym, ratownikom Czerwonego Krzy˝a, m∏odym ludziom opuszczajàcym domy dziecka, niepe∏nosprawnym. W bie˝àcym roku powinno byç jeszcze hojniej. Dzi´ki tworzonej Fundacji OKD, kwota na dzia∏alnoÊç sponsorskà i darowizny powinna dalej wzrosnàç. „Jako najwi´ksza firma na pó∏nocy Moraw poczuwamy si´ do odpowiedzialnoÊci za ca∏y region. Dlatego staramy si´ wspieraç najlepsze pomys∏y i inicjatywy. Wa˝na jest dla nas tak˝e pomoc tym najbardziej potrzebujàcym. To znaczy dzieciom lub osobom chorym” – powiedzia∏a szefowa komitetu ds.

O randzie spotkania biznesu w ogrodach Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie Êwiadczy chocia˝by obecnoÊç ambasadora RP w Fot. Bogus∏aw Krzy˝anek Pradze Jana Pastwy.

W gronie organizacji wspieranych przez OKD znalaz∏ si´ tak˝e Polski Zwiàzek Kulturalno-OÊwiatowy w RC. dzia∏alnoÊci sponsorskiej OKD Petra Ma‰ínowa. Jak poinformowa∏a, najwi´cej Êrodków, w sumie oko∏o 12,5 miliona koron, otrzyma∏ klub pi∏ki r´cznej Banik OKD Karwina. „Zwróci∏” jà nie tylko w formie reklamy podczas odbierania pucharu dla mistrza czeskiej ligi, ale tak˝e w postaci systematycznej pracy z dzieçmi i m∏odzie˝à. „Troska o m∏ode pokolenie stoi w Karwinie na wysokim poziomie. Pi∏karze r´czni stali si´ wzorem dla dzieci. Ch∏opcy, zamiast wylegiwaç

si´ przed telewizorem czy paliç pokàtnie papierosy, sp´dzajà czas w sali gimnastycznej na treningach” – wyt∏umaczy∏a Petra Ma‰ínowa. Troskà o aktywne ˝ycie m∏odych podyktowane sà tak˝e regularne dary dla stowarzyszenia „Hefimánek”, pomagajàcego w ˝yciowym starcie wychowankom domów dziecka. PrzychylnoÊcià OKD cieszà si´ tak˝e organizatorzy imprez kulturalnych i spo∏ecznych. Nie brakuje wÊród nich Polaków. Latem ubieg∏ego roku w gronie organizacji wspieranych przez OKD znalaz∏ si´

Historia górnictwa przez pryzmat archiwum KARWINA (bk) Wykresy i plany kopalƒ, domów i kolonii górniczych, dokumenty, ksià˝ki, fotografie obrazujàce histori´ górnictwa na terenie karwiƒskiego zag∏´bia w´glowego na prze∏omie XIX i XX wieku prezentowane sà na wystawie zatytu∏owanej „Ukszta∏towa∏o wszystko... Historia górnictwa w Karwiƒskiem”, zainstalowanej w Powiatowym Archiwum Paƒstwowym w Karwinie. Archiwalia ze zbiorów placówek archiwalnych w Karwinie i Opawie uzupe∏niajà eksponaty trójwymiarowe udost´pnione przez Muzeum Ziemi Cieszyƒskiej oraz stare widokówki ze zbiorów prywatnych. Ekspozycja czynna b´dzie do 30 czerwca br.

Zakoƒczono strajk w kopalni „Budryk” JASTRZ¢BIE ZDRÓJ (i) W nocy 31 stycznia zawarto porozumienie koƒczàce 46-dniowy strajk w kopalni „Budryk“. Kompromis, który uda∏o si´ wypracowaç w porozumieniu zawartym mi´dzy górnikami, a zarzàdem Jastrz´bskiej Spó∏ki W´glowej, to sukces - oceni∏y obie strony konfliktu. W ramach porozumienia górnicy z „Budryka“

TEMAT

dostanà w tym roku ok. 10-proc. podwy˝k´, Êrednio po 490 z∏ na osob´, i po 2,2 tys. wyrównania za 2007 rok. Powo∏any zostanie zespó∏ roboczy, który rozpocznie prace nad zasadami wyrównania p∏ac w kopalniach JSW. Wed∏ug przedstawicieli JSW, w wyniku strajku kopalnia nie sprzeda∏a w´gla wartoÊci blisko 90 mln z∏.

TYGODNIA

Kompania W´glowa: Mocny pi´ciolatek Nazwa „Kompania W´glowa SA” wpis∏a si´ na sta∏e w s∏ownikach górniczych terminów i poj´ç nie tylko w Polsce. A˝ trudno uwierzyç, ˝e istnieje zaledwie pi´ç lat i ˝e w chwili powstania nie bardzo jej dowierzano. Jak napisa∏ na ∏amach katowickiej „Trybuny Górniczej” prezes zarzàdu KW Grzegorz Paw∏aszek, wielu traktowa∏o jà wtedy jako twór doraêny, nie wierzàc w sesn jej powo∏ania. „Tymczasem dzi´ki powo∏aniu Kompanii i póêniejszym jej zmianom organizacyjnym staliÊmy si´ mobilnym organizmem gospodarczym” – podkreÊla prezes Paw∏aszek. „Mo˝emy byç dumni z faktu, ˝e mamy wysokà pozycj´ nie tylko na mapie gospo-

darczej Polski, ale i Europy. JesteÊmy najwi´kszym producentem w´gla kamiennego w krajach Unii Europejskiej, b´dàc filarem bezpieczeƒstwa energetycznego Polski”. Przysz∏oÊç KW widzi w dalszym wzroÊcie nak∏adów poprawiajàcych efektywnoÊç funkcjonowania spó∏ki oraz w modernizacji kopalƒ. „W perspektywie pozycja w´gla b´dzie zale˝a∏a nie tylko od jego strategicznego znaczenia, ale równie˝ od wdro˝enia nowych technologii spalania i wykorzystania w´gla w procesie jego zgazowania i up∏ynniania. I na te wyzwania Kompania W´glowa jest przygotowana” – konkluduje Grzegorz Paw∏aszek.

CARBOKOV

Górnik

DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW

Redakcja Horník-Górnik • Adres redakcji: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • Redaktor kolumny: Mgr Bogus∏aw Krzy˝anek E-mail: [email protected] • Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125

tak˝e Polski Zwiàzek KulturalnoOÊwiatowy w RC. To dzi´ki darowi spó∏ki w´glowej OKD wartoÊci 220 tysi´cy koron uczestnicy jubileuszowego Festiwalu PZKO w Karwinie mogli obejrzeç wyst´py Reprezentacyjnego Zespo∏u Artystycznego Wojska Polskiego i innych wykonawców. Spó∏ka w´glowa OKD by∏a tak˝e po raz kolejny g∏ównym partnerem marketingowym spotkania biznesu z Czech i Polski w ogrodach Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie. Impreza organizowana przez ostrawskà Czesko-Polskà Izb´ Handlowà jest wyjàtkowà demonstracjà wzajemnoÊci czeskopolskiej i wszechstronnych stosunków ∏àczàcych spoleczeƒstwa obydwu bliskich sobie paƒstw.

Terapia infuzyjna bez hospitalizacji Karwiƒski Szpital Górniczy proponuje pacjentom kolejnà nowink´ KARWINA (bk) Prawdziwym dobrodziejstwem dla osób, wymagajàcych leczenia przy pomocy kroplówki, a nie mogàcych lub nie chcàcych le˝eç w szpitalu, stanie si´ ambulatorium terapii infuzyjnej, uruchomione od nowego roku w Karwiƒskim Szpitalu Górniczym (KHN). SzeÊcio∏ó˝kowy oddzia∏ znajduje si´ na pierwszym pi´trze Centrum Medycyny Pracy i oferuje leczenie z zastosowaniem do˝ylnej kroplówki w trybie ambulartoryjnym. W praktyce wyglàda to tak, ˝e pacjent po zabiegu pole˝y jeszcze dwie godziny na ∏ó˝ku i mo˝e odejÊç do domu. „Podobnej placówki w regionie karwiƒskim dotàd nie by∏o, a uwa˝amy, ˝e jest potrzebna” – powiedzia∏a siostra naczelna oddzia∏u Jarmila Dostálowa. „W zwiàzku z wprowadzeniem op∏at w szpitalach mo˝na zak∏adaç, ˝e dojdzie do znacznego wzrostu liczby pacjentów, którzy nie b´dà godziç si´ na hospitalizacj´ i b´dà domagaç si´ leczenia ambulatoryjnego”. Do zalet terapii infuzyjnej nale˝y m.in fakt, ˝e odcià˝a ona system trawienny chorych przez zmniejszenie lub ca∏kowite wyeliminowanie preparatów doustnych. W sposób ambulatoryjny mo˝e byç stosowana na przyk∏ad przy leczeniu Êrodkami przeciwbólowymi. Z us∏ug nowego ambulatorium korzystaç b´dà nie tylko pacjenci szpitala, ale wszyscy chorzy kierowani tu przez lekarzy pierwszego kontaktu lub specjalistów.

W ambulatorium terapii infuzyjnej w KarwiƒFot. KHN skim Szpitalu Górniczym.

12

7. února 2008

Sport

Karvinou ãeká boj o první místo KARVINÁ (tam) Podle v˘sledku 26:15, kter˘m házenkáfii Baníku OKD Karviná zdolali PlzeÀ, by se mohlo zdát, Ïe vstoupili do jarní

vûfiil,“ stûÏoval si manaÏer klubu Miroslav Pelech. „Moc moudfií z toho nejsme, v podstatû vÛbec nevíme, jak na tom s formou jsme.“

A manaÏer Pelech dodává: „Známe se navzájem v˘bornû, pfiesto bychom chtûli soupefie pfiekvapit. Sázím na to, Ïe trenér Kekrt

R11/6

Na zápas do Zubfií se chystají také karvin‰tí fanou‰ci

·tûpánek se tû‰í na fanou‰ky REGION (tam) Na severu Moravy opût propukla tenisová mánie. Nejstar‰í t˘mová soutûÏ svûta, tenisov˘ Davis Cup, se popáté v historii objeví v Ostravû. Od zítfika do nedûle bude âEZ Aréna hostit utkání prvního kola mezi âeskou republikou a Belgií. Rok 2000: âe‰i poráÏejí na zimním stadionu Sarezy v Porubû Velkou Británii 4:1. Stejn˘m pomûrem zdolávají o dva roky pozdûji i Brazílii. Pak ale pfii‰ly dvû poráÏky: v roce 2003 od Ruska a loni s USA. Ani reprezentant ·etlík nedokázal vyburcovat své spoluhráãe k lep‰ímu v˘konu.

Házenkáfii Baníku OKD chtûjí Zubfií oplatit poráÏku ze zaãátku sezony. ãásti sezony s vynikající formou. Realita je ale trochu jiná. Soupefi podal tak slab˘ v˘kon, Ïe aktuální formu Baníku vÛbec neprovûfiil. Trenér Jifií Kekrt mohl b˘t spokojen jen s v˘konem Andreje Kuza, kter˘ z prvních pûti gólÛ Karvinsk˘ch vstfielil ãtyfii. Domácí t˘m si uÏ v prvním poloãase vytvofiil dostateãn˘ náskok (14:10) a pak uÏ se zápas spí‰e jen dohrával. „âekali jsme od soupefie vût‰í odpor, v podstatû nás vÛbec nepro-

Ta pravá provûrka pfiijde uÏ teì v sobotu. Karviná jede do Zubfií, na palubovku aktuálnû prvního t˘mu tabulky. „Na zaãátku sezony jsme se Zubfií prohráli, tenkrát jsme ten zápas pokazili. Teì musíme hrát úplnû jinak. Soupefi sází na sehranost, protoÏe jsou dlouho pohromadû. Mají spoustu mlad˘ch bûhav˘ch hráãÛ, ale my máme také svou kvalitu. Vûfiím, Ïe to dopadne pro nás dobfie,“ fiekl karvinsk˘ kfiídelník TomበHeinz.

FOTO: Ivo Dudek

spoleãnû s RasÈou Trtíkem vymyslí taktiku, která bude úspû‰ná.“ Matematika je jasná: pokud Karviná v Zubfií neuspûje, její ‰ance na postup do play off z prvního místa se pfiiblíÏí bodu mrazu. Pokud tam vyhraje, dostane se na první místo. „Zubfií má sice o zápas míÀ, ale ãeká ho tûÏk˘ zápas v Pre‰ovû, kter˘ my uÏ máme za sebou,“ pfiem˘‰lí Pelech. „Teì je ale na nûjaké propoãty brzy, zajíci se poãítají aÏ po honu a my stále myslíme jen na desát˘ titul v historii klubu.“ V Zubfií se ãeká také „souboj hlasivek“, chystá se tam tradiãnû spousta karvinsk˘ch fandÛ.

Z

„Belgie je ve srovnání s tûmito t˘my papírovû nejslab‰í, ale nesmíme nic podcenit,“ varuje TomበBerdych, jedniãka ãeského t˘mu. Ten se poprvé v Ostravû pfiedstaví v t˘mu spoleãnû s karvinsk˘m rodákem Radkem ·tûpánkem. „Ostrav‰tí fanou‰ci jsou nejlep‰í, vûfiím, Ïe nás podrÏí i v tomto utkání,“ prohlásil ·tûpánek, kter˘ se v Ostravû pfiedstavil naposledy pfied pûti lety proti Rusku. Daviscupová bilance s Belgií je 6:3 ve prospûch ãeského t˘mu. Zv˘‰í âe‰i svÛj náskok?

V¯SLEDKÒ

HÁZENÁ Extraliga muÏÛ: Karviná–PlzeÀ 26:15, Fr˘dek-Místek–Hranice 32:20, po 18. kole: 1. Zubfií 29, 2. Karviná 28, 3. Pre‰ov 26, …7. Fr˘dek-Místek 15. FOTBAL Pfiíprava: Vítkovice–MFK Karviná 2:0, Fr˘dek-Místek–Tfiinec 0:2.

CO

HOKEJ Extraliga: Tfiinec–Vítkovice 4:1, po 48. kole: 1. â. Budûjovice 98, 2. Slavia 92, 3. Liberec 85, …8. Tfiinec 69, 9. Vítkovice 69. I. liga: ·umperk v. Havífiov 3:4, Sareza Ostrava–Tfiebíã 2:3 po nájezdech, sk. V˘chod po 41. kole: 1. Olomouc 77, 2. Kometa Brno 76, 3. Havífiov 64, 4. Sareza 61.

NÁS âEKÁ

PÁTEK Tenis – Davis Cup: âesko–Belgie (15, SO 14, NE 13). SOBOTA

Házená – extraliga muÏÛ: Zubfií v. Karviná (18). PONDùLÍ Hokej – I. liga: Havífiov–Jihlava (17).

Dûda Mikolበse doãkal vnuka Mikulá‰e Slavn˘ brankáfi oslavil sedmdesátku a pfieje si úspûch vítkovického hokeje OSTRAVA (tam) B˘val˘ vynikající hokejov˘ brankáfi Josef Mikolበoslavil sedmdesátku. U této pfiíleÏitosti ho Horník poÏádal o rozhovor, a protoÏe se Mikolበtfiináct let Ïivil jako horník a nበt˘deník si oblíbil, rád Ïádosti vyhovûl.

napsal nûjak˘ vzpomínkov˘ ãlánek, ale není toho moc.“ S panem Ra‰kou a paní Táãovou jste také ve v˘boru severomoravské sekce âeského klubu olympionikÛ. Co je jeho náplní? „Staráme se o star‰í olympioniky, ktefií na tom nejsou dobfie zdravotnû nebo finanãnû. Je jich v Moravskoslezském kraji kolem devadesáti a nûktefií se bez pomoci neobejdou. Zaji‰Èujeme jim také péãi v podobû lázní, peãovatelské sluÏby a podobnû.“

Pfiednû gratulujeme k Ïivotnímu jubileu. Jak se jako sedmdesátník cítíte? „Dûkuji moc za pfiání. MoÏná se budete divit, ale nic mû nebolí. Dokonce ani hokejová zranûní, kter˘ch jsem utrÏil nepoãítanû. Ale vût‰inou v obliãeji a ta srÛstají rychle. Nበhokej mûl nejen vynikající hráãe, ale také doktory. Já jsem toho dÛkazem. TakÏe kdyÏ se potkám s b˘val˘mi spoluhráãi, vût‰inou si stûÏují na zdravotní problémy a já mlãím.“

Na prahu dal‰ího desetiletí máte urãitû nûjaká pfiání, jaká jsou?

Na kter˘ moment z va‰í hokejové kariéry vzpomínáte nejradûji?

Pfied padesáti lety hokejisté samozfiejmû nebyli profesionálové, Mikolበse Ïivil jako horník.

„Na mistrovství svûta ve ·v˘carsku jsme poprvé v historii svûtov˘ch ‰ampionátÛ porazili Sovûtsk˘ svaz. Cel˘ ãesk˘ národ tím Ïil a neskuteãn˘m zpÛsobem to oslavoval. Potom mû také vyhlásili nejlep‰ím sportovcem âeskoslovenska za rok 1961. Bylo to popr-

vé, kdy tuto cenu získal nûkdo z kolektivních sportÛ. Ale bral jsem to pfiedev‰ím jako ocenûní celé tehdej‰í reprezentace.“ Vy jste jako jeden z posledních brankáfiÛ odmítal pouÏívat masku, proã?

Mikolበpfiijímá gratulace od fotbalisty Radimce FOTO (2): Pavel Majer (vlevo) a skokana Ra‰ky.

„Nebyl jsem na ni zvykl˘. Tehdej‰í masky omezovaly pohled pod sebe a pou‰tûl jsem tak zbyteãné góly. Radûji jsem s hokejem skonãil.“ Z branky jste jen pfieskoãil mantinel a stal se sportovním

zpravodajem. Vûnujete se novinafiinû je‰tû teì? „UÏ jen vedu tiskové konference na vítkovickém hokeji a vítkovickém fotbalu. Tak jsem aspoÀ zÛstal v kontaktu s novináfii. Obãas mû nûkdo poÏádá, abych

„Mûl jsem tfii dcery a tfii vnuãky a touÏil jsem jako kaÏd˘ chlap po následovníkovi rodu. Splnilo se mi to pfied dvûma roky, kdy se nám narodil vnuk. Jmenuje se pfiíjmením sice Novák, ale dcera mi udûlala obrovskou radost tím, Ïe mu dala kfiestní jméno Mikulá‰. TakÏe se jmenujeme skoro stejnû (smích). A co se t˘ká dal‰ích pfiání: chtûl bych se doãkat nûjakého úspûchu od vítkovick˘ch hokejistÛ, tfieba nûjaké medaile.“

Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., • Pfiedseda v˘konné redakãní rady: Vladislav Sobol, e-mail: [email protected] • ·éfredaktor: Mgr. Josef Lys • Adresa redakce: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • e-mail do redakce: [email protected] Telefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 • e-mail: [email protected] • ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 • e-mail: [email protected] • www.tydenik-hornik.cz • Vychází ve ãtvrtek • Registrace MK âR E 12 767 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 • Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 • NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.